Salvátor
18
Advent 2012 INFORMAČNÍ OBČASNÍK CHRUDIMSKÉ FARNOSTI
Advent víry
(Mt11,2-10) Jan (Křtitel) slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: "Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?" Ježíš jim odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší." Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos zmítaný větrem?
Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou (přece) v královských palácích. Co jste tedy vyšli vidět? Proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: 'Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou.'" Jana Křtitele si připomínáme v adventní době. Sem, do našeho adventu, se hodí. Není snad náš život ještě adventem, vírou, očekáváním, trpělivostí a touhou po tom, co není hmatatelné? Nemusíme my křesťané stavět domy pro to, čeho se "pouze" nadějeme a v co věříme? Zda nemusíme často, chceme-li být opravdovými křesťany, nechat s Boží bláhovostí uletět pozemského vrabce v hrsti ve prospěch holuba na střeše nebes: pro nebeské království se vzdát peněžních výhod, tělesných požitků, brutálního vymáhání práva, ach, v zájmu toho nebeského království, které žádné oko nevidělo? Do tohoto adventu očekávání, co teprve má přijít, se
hodí Jan Křtitel dnešního evangelia. Je tím, čím my máme být v našem adventu trvajícím po celý život. Sedí v žaláři. Byl natolik pošetilý, že i vůči státnímu vladaři prohlašoval pravdu. Jak je možno jednat tak málo reálně politicky! Sedí. Stalo se mu tak po právu. A nikdo ho nedostane ven. Jeho přátelé nezorganizují žádné povstání. A i Bůh ponechává sedět svého kazatele o pokání. Zdá se, že i on straní silnějšímu. A přece - koná zázraky prostřednictvím svého Syna. Ale - je to k smíchu nebo pláči? na základě těchto zázraků se obrátí několik málo chudáků, z nichž, jak se zdá, má nebeské království malý zisk. Tyto zázraky však neosvobodí svatého proroka, oficiálního předchůdce a pokrevního příbuzného toho, jenž tyto zázraky koná. Zůstává ve vazbě, dokud není zlikvidován". Není lehké sedět bez naděje ve vězení jako odepsaný prorok, čekat na jistou smrt a zajímat se přitom o zázraky, které jemu samému nepomohou. pokračování na str. 2
Stránka
2
S a l v á t o r
Advent víry Avšak Jan Křtitel není třtina, větrem ve světě se klátící. Navzdory všemu věří. Je prorok, který připravuje stezku Bohu, také a především ve svém vlastním životě a srdci. Prorok, jenž připravuje stezku tomu Bohu, který podle lidských představ potřebuje tak dlouhý čas, než se projeví a nepospíší si ani, když jeho prorokovi hrozí zmar, tomu Bohu, o němž se zdá, že se dostaví teprve tehdy, když je příliš pozdě. Jan Křtitel ví, že Bůh ještě vždy dostává zadostiučinění, že vyhrává tím, když prohrává, že je živý a oživuje tím, že sám je zabíjen, že představuje budoucnost, o níž se zdá, že žádnou budoucností není. Jedním slovem: Jan Křtitel má víru. Nedospěl k ní snadno. Jeho srdce bylo zahořklé a jeho nebe zastřené. Otázka tohoto srdce zní trochu utrápeně: Jsi ten, který má přijít? Ale tato otázka je položena správnému respondentu, Bohu, který je člověkem. V modlitbě je možno ukázat Bohu i své třesoucí se srdce, které téměř již není funkční a neví už ani, jak dlouho mu ještě vystačí síly. V srdci, které se modlí, zůstává vždy víra,
pokračování ze str. 1
jež dostává dostatečnou odpověď: Jděte, a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte ... a blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší, i když sedí osamocen ve vězení. Po celou dobu života prožíváme advent, neboť my křesťané očekáváme toho, který má ještě přijít. Teprve pak nám bude dáno za pravdu. Předtím se však zdá, že má pravdu svět. Oni se budou smát a vy budete plakat, pravil Pán. My též sedíme v žaláři: ve vězení smrti, nezodpovězených otázek, vlastní slabosti, vlastní ubohosti, tísně a tragiky života. Živí se z toho nedostaneme. Avšak poselství naší víry a naší modlitby chceme každý den podávat vstříc tomu, který přijde tam odtud soudit živé i mrtvé. Toto adventní poselství se vždy navrátí s odpovědí: Hle, přicházím, a blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší. převzato od Karla Rahnera P. Štefan
Informační občasník chrudimské farnosti
Stránka
3
Pozvání na roráty Ráz adventní doby posiluje zvyk slavit každý den časně zrána (ještě za tmy) zvláštní mši svatou ke cti Panny Marie, zvanou roráty. Název je odvozen ze vstupního mešního zpěvu (introitu) "Rosu dejte, nebesa" - latinsky "Rorate coeli" (Iz 45,8). Zařazením této mše svaté na časnou ranní hodinu si chceme připomenout, že Panna Maria zasvitla lidem jako "Hvězda jitřní" před východem Slunce Ježíše Krista. Symbolika světla přemáhajícího všudypřítomnou tmu se uplatňuje nejen skrze adventní věnec, ale i v těchto jitřních bohoslužbách. Toužíme po Kristu, aby zahnal svým příchodem temnoty světa i temnoty v našich srdcích. Právě Maria je plná milosti – Božího světla, které potřebujeme nezbytně i my.
(nazývané také roráty), které pocházejí většinou z 16. století. Tyto zpěvy vyznačující se zvláštní krásou ukrývají v sobě hluboké poselství. Generace touží po spáse a po odpuštění: „Prolom, Pane, nebesa a sestup na zemi…“ K Panně skutečně přichází anděl nesoucí radostnou zvěst: „Počneš v čase slíbeném, jak tobě pravil Pán, Syna Boha našeho, jenž lidu k spáse dán.“ Proto oslavujeme Boha a vítáme jeho milého Syna: „Vítej, milý Jezu Kriste, jenž ses vtělil v Panně čisté, abys naše viny, sám jsa bez poskvrny, obmyl a shladil.“ Tak skrze tyto zpěvy vždy znovu vrůstáme do tajemství Vtělení Božího Syna. Srdečně vás zvu na středeční a sobotní adventní ranní mše, které budou začínat od 7 hodin. Přijďme se svícemi v rukou a V našich zemích bývá zvykem zpívat při s touhou v srdci. P. Jiří těchto mších staročeské mešní zpěvy
Malé ohlédnutí V úterý 30. října zavítal do naší farnosti salesián P. Ladislav Heryán. Nejdříve jsme se s ním mohli setkat v kostele při slavení dětské mše svaté. Během kázání představoval otec Ladislav slova Písma v různých světových jazycích a úkolem dětí bylo tyto řeči rozeznat. Poté zavzpomínal na svá studia a nakonec ještě zazpíval za doprovodu kytary písničku Hallelujah. Po skončení bohoslužby následovala přednáška ve farním sále. Název Ježíšova blahoslavenství naznačoval, čeho se bude týkat. Toto téma zaujalo řadu lidí a farní sál se podařilo zaplnit do posledního místa. P. Heryán ani zde nenechal zahálet svůj hudební nástroj a přednášku zpestřil a obohatil svým zpěvem. Z řečníka po celý večer vyzařovala vzdělanost, moudrost a zároveň pokora. Na podrobné probrání všech osmi blahoslavenství z Matoušova evangelia bohužel
nebyl dostatek času, proto se přednášející zaměřil pouze na první tři z nich. Výklad každého zasadil do souvislostí s ostatními místy Bible a objasnil význam jednotlivých slov. Blahoslavení chudí v duchu – ti, kteří si uvědomují svou závislost na Bohu. Blahoslavení plačící – ti, kteří vytvářejí vztahy. Blahoslavení tiší – ti, kdo se nenechávají unášet hněvem a emocemi. Blahoslavenství vycházejí ze Starého zákona a jsou radostnou zvěstí, podle níž Ježíš žije, a nabízí nám, abychom Ho na této cestě následovali. Je na každém z nás, zda této nabídky využijeme. Celé setkání sice uteklo jako voda, ale i tak bylo velmi inspirativní. Stanislav Novotný pokračování na str. 6
Stránka
4
S a l v á t o r
Pozoruhodné výročí Před několika málo dny jsme si ve farnosti připomněli významné výročí – sto let od narození českého skladatele a varhaníka Karla Židka.
Karel Židek (1912 – 2001) se narodil 17. listopadu 1912 v Hrochově Týnci v rodině varhaníka a kapelníka Karla Židka. Základy ve hře na housle (od 7 let) a varhany (od 9 let) získal od svého otce a již v 11 letech hrával na varhany při bohoslužbách v nedalekých Moravanech. Posléze navštěvoval také 2 roky hudební školu v Pardubicích. V letech 1928 – 1932 studoval na varhanním oddělení Státní konzervatoře hudby v Praze, kde se stýkal zejména s významným varhaníkem a skladatelem B. A. Wiedermannem (1883 – 1951) a také hrával na mnoha pražských kůrech. Mimo to si přivydělával jednak soukromým vyučováním a jednak hrou v němém biografu. Po absolutoriu konzervatoře působí (1932 – 1937) jako ředitel kůru v Heřmanově Městci a účastní se zde horlivě, tehdy velice bohatého, hudebního života.
života. Chrámovou hudbu zde zveleboval nejen svými díly, ale od r. 1947 začíná pořádat v arciděkanském chrámu řadu duchovních koncertů, na kterých účinkoval nejen jako varhanní virtuos a doprovazeč, ale i jako dirigent chrámového sboru, případně orchestru. Na těchto produkcích s ním pak spolupracovalo mnoho místních hudebníků a zpěváků. Některé koncerty byly opakovány i na jiných místech. První koncert se konal 19. června 1947 k uctění ostatků sv. Vojtěcha. R. 1953 byly však tyto koncerty pod politickým tlakem zastaveny. Poslední 35. duchovní koncert se konal na den sv. Cecílie, patronky hudebníků, 22. listopadu 1953. Od srpna do prosince 1968 proběhlo podobným způsobem 15 tzv. varhanních matiné. V letech 1981 a 1982 byly uskutečněny 2 duchovní koncerty vždy v srpnu o chrudimské „Salvátorské“ pouti. Při svém životním jubileu r. 1982 byl Židek za své zásluhy o rozkvět církevní hudby jmenován čestným konzistorním radou Královéhradecké diecéze. Své varhanní umění (znamenitý improvizátor a interpret romantické literatury) byl po dlouhá léta nucen prezentovat na jednomanuálovém prozatímním nástroji z r. 1947. Když bylo v 90. letech přistoupeno k rekonstrukci a dostavbě chrudimských varhan, obnovil Židek pořádání duchovních koncertů (celkem 20) se sbírkami na pomoc varhanám. Celou stavbu pak velmi pečlivě sledoval, ale na dokončený nástroj si již nezahrál…
Mimo povinností ředitele kůru, působil K. Židek v Chrudimi mnoho let jako sbormistr pěveckého sboru Slavoj (před tím ženského sboru Smetana), dirigent Chrudimské filharmonie a dechového orchestru a v neposlední řadě člen Chrudimského kvarteta. Od r. 1973 Roku 1937 přijal Karel Židek místo ředitele do r. 1993 zajišťoval také varhanní produkci kůru v Chrudimi (po Marii Kuchynkové) při Sboru pro občanské záležitosti na tehdeja v tomto povolání setrval až do sklonku ším MNV (hlavně svatební obřady).
Informační občasník chrudimské farnosti
Stránka
5
Karel Židek - 100. výročí narození V lednu 1976 měla být v televizi hodinová relace o Chrudimi, kde mělo vystoupit mj. Chrudimské kvarteto a Slavoj. „Shora“ však přišel požadavek (zřejmě okresní výbor KSČ), že v televizi nesmí vystoupit Karel Židek, jakožto člověk, který hraje v kostele na varhany. Ten pak takřka okamžitě přerušil téměř veškerou kulturní činnost v Chrudimi, kterou předtím rozvíjel bezmála 40 let, a věnoval se nadále pouze církevní službě, kompozici a rozsáhlé pedagogické činnosti. Již od dob konzervatoře si K. Židek přivydělával vyučováním na hudební nástroje, což později v Chrudimi, zejména v době, kdy zde ještě nebyla hudební škola, dosáhlo netušených rozměrů. Soukromě vyučoval hlavně hru na varhany, piano a housle, později (v šedesátých letech) vyučoval na zdejší LŠU převážně dechové nástroje a vedl zde několik žákovských těles. Mnozí z jeho žáků se stali později profesionálními hudebníky – např. Blanka Kurzová, Václav a Bohumír Rabasovi, Karel Paukert, synovec Josef Židek, Marie Fibichová, Ludmila Štěpánová, Jan Sedmík, Eva Marešová – Hajnová, Daniela Kosinová aj. Ještě ve svých osmdesáti letech učil 5 žáků na varhany. O hudební kompozici se pokouší již v době studia na pražské konzervatoři. Pro pozdější generace zanechal pak dílo, čítající přes 120 opusových čísel. Největší počet zaujímá církevní - liturgická tvorba (10 mší, sbory, sólové vložky, písně apod.). Zde snad nejvrcholnějším dílem je slavnostní Missa in honorem Sanctissimi Salvatoris op. 79 (dnes se tradičně provozuje vždy při chrudimské „Salvátorské“ pouti) nebo Slavnostní česká mše, op. 101 na „nový liturgický text“ (1969). Velmi oblíbené a často provozované jsou mj. 2 české vánoční mše, slavnostní vánoční fanfáry („Narodil se Kristus
Pán“) a varhanní vánoční preludia. Ostatní skladby komponoval K. Židek jednak pro své žáky, přátele nebo pro tělesa, která vedl (např. Krkonošská suita pro smyčcový kvartet, instrumentovaná později pro symf. orchestr, různé pochody, intermezza, tance, sbory a podobně…). Řadu svých děl také vydal tiskem, vlastním nákladem. V oblasti liturgické hudby by se dala Židkova tvorba rozdělit do dvou etap. První etapa (cca. od r. 1932 do II. vatikánského koncilu) zahrnuje skladby většinou v latině v duchu předkoncilní liturgie. Ve druhém období – od konce šedesátých let se umělecky přiklání k reformě II. vatikánského koncilu a téměř veškerá díla (včetně figurálních mší) komponuje na novodobé české texty. Jeho lidové ordinárium bylo před několika lety přijato do Jednotného kancionálu pro Královéhradeckou diecézi. Četné mešní duchovní písně (K Panně Marii Nanebevzaté, Ke sv. Archandělům, K Proměnění Páně, K nejsv. Trojici aj.) na texty básníka Karla Hrocha a celoživotního přítele Karla Kýnla stále čekají na své praktické docenění. Karel Židek patřil ke generaci umělců, která vyrostla v době první republiky, ale většinu svého života prožila v totalitě, která duchovní hudbě takřka vůbec nepřála. Ti, kteří navíc působili jako hudebníci mimo hlavní centra, nepronikli do širšího povědomí ani v církevních kruzích… Židkova hudba je však stále živá a má své příznivce na mnoha místech naší vlasti. Spolu s P. Karlem Břízou a Jiřím Strejcem zůstává bezesporu nejvýraznějším církevním skladatelem Královéhradecké diecéze ve 20. století. Tomáš Židek
Stránka
6
S a l v á t o r
Pozvání na blížící se akce Utkání HC Klofani – ŘKF Polička Křesťanská amatérská hokejová liga pokračuje druhým kolem, ve kterém se utkají domácí Klofani s vedoucím týmem Poličkou. Zveme všechny hokejové příznivce na zimní stadion v Chrudimi v sobotu 1. prosince od 16:45. S sebou: bubny, řehtačky, vyladěné hlasivky a bojovného ducha.
drát, případně zdobení, jistě se hodí i svačina. Chvojí bude zajištěno. Děti nepřijdou zkrátka, bude pro ně připravena možnost ozdobit si svíčku. Tu si, prosím, vezměte s sebou. Ke společnému tvoření „zasedneme“ 1. prosince od 14:30 a rozejdeme se po společné modlitbě po 18. hodině.
Setkání se svatým Mikulášem
Výroba adventních věnců
Jak se stalo dobrým zvykem, poslední den církevního roku vládne ve farním sále výtvarný duch. Příznivci kreativního tvoření mají příležitost ke společnému vití adventních věnců. Také letos jsou vítáni všichni, kteří si chtějí vytvořit svůj osobitý adventní věnec. S sebou je třeba vzít: korpus, bodce pod svíčky, vázací
Malé ohlédnutí pokračování ze str. 3 Když jsem přišla na faru, byl farní sál doslova přeplněn. Otec Ladislav Heryán nás přivítal písničkou a potom už začala jeho přednáška nazvaná Ježíšova blahoslavenství. Nejvíce mě zaujal výklad hned prvního z nich: „Blahoslavení chudí v duchu…“ Tuto chudobu popisoval jako závislost na tom, který nám dal ducha. Závislost na Bohu. Je to jediná přípustná závislost v našem životě a zároveň i nezbytná k tomu, abychom došli nebeského království. Druhé a třetí blahoslavenství: „Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni a blahoslavení tiší, neboť oni dostanou
Ani letošní rok nebudou zklamáni příznivci svatého Mikuláše a jeho pomocníků z andělského kůru. Do naší farnosti svatý biskup opět zavítá, aby drobnými dobrotami odměnil děti za jejich každodenní snahu o život v lásce a dobru a povzbudil je do dalších dní. Součástí nedělního pozdního odpoledne bude očekávané tradiční divadelní vystoupení, tentokráte pod názvem „Budulínek“. Na setkání 2. prosince od 15 hodin srdečně zveme. zemi za dědictví,“ nám také velice procítěně vysvětlil. Vyprávění otce Ladislava bylo velmi zajímavé a ani nemohl stihnout rozvinout mnoho svých opravdu moudrých myšlenek, které toto téma přináší. Ráda bych ho poslouchala dál, ale čas neúprosně běžel, a tak na další blahoslavenství už bohužel nedošlo. Přesto si myslím, že pro nás všechny byla slova otce Heryána, proložená krásnými písněmi, námětem k zamyšlení i velkým povzbuzením. Moc bych uvítala, kdybychom ho opět někdy pozvali mezi nás. Rozhodně nám má tento zajímavý kněz co říci.
Klára Fidlerová
Informační občasník chrudimské farnosti
Stránka
7
Opravený sanktusník Při letošních opravách kostela Nanebevzetí Panny Marie dodavatelská firma stihla termín a odvedla kvalitní práci, jak můžete sami posoudit. Závěr letošní stavební sezony však byl výjimečný tím, že na sanktusníku jsme vztyčili opravený kříž a do báně vložili pouzdro se zprávou těm, kteří budou kostel opravovat po nás. Tuto neopakovatelnou chvíli jsme prožili ve středu 14. 11. v odpoledních hodinách za krásného slunečného počasí. Sešli jsme se my z fary se zástupci dodavatele, s řemeslníky a s projektantem před kostelem.
Na jeho schodiště byl položen opravený kříž na znamení toho, že Pán Ježíš se pro nás ponížil až k smrti. Tento kříž jsem požehnal a pak jsme do připraveného plechového tubusu vložili spolu s Ing. Vízkem zmíněnou zprávu. Ta obsahuje pamětní spis, který má být určitým poselstvím pro ty, kdo pouzdro otevřou. K němu je přidána příloha obsahující tři kapitoly. Ta první pojednává o kněžích a o dalších bratřích a sestrách sloužících v naší farnosti v této době. Druhá kapitola se zabývá opravami kostela a fary. Konečně třetí stručně zachycuje farní život v našich dnech. Zástupce dodavatele uložil ještě do pouzdra informace o své firmě, a také jsme přidali několik fotografií z probíhající opravy. S křížem jsme pak vystoupili do výše až k vrcholu sanktusníku. Snažil jsem se větší
část výstupu tento kříž nést. Není nijak zvlášť těžký. Než byl kříž vyvýšen nad sanktusníkem, což jsem vnímal jako velmi symbolické a výmluvné, klempíři zaletovali schránku tak, aby do ní nepronikla voda. Pak vložili tento předmět do báně a nakonec upevnili kříž. Ve výšce, která je obvykle přístupná jen ptákům, jsme mohli prožít neopakovatelný pocit: sem už se člověk podruhé nedostane. S jistým smutkem jsme nakonec sestoupili na pevnou zem. Zůstala však víra, že kříž nás stále zaštiťuje a chrání mocí a láskou Toho, který na něm byl vyvýšen. P. Jiří
Bohoslužby o vánočních svátcích 2012 Pondělí 24. 12. - Štědrý den
Pondělí 31. 12. - Silvestr
15:00
16:00
22:00 24:00
Vánoční zpívání u jesliček Kostel Nanebevzetí Panny Marie Půlnoční bohoslužba Kostel ve Vejvanovicích Půlnoční bohoslužba Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Úterý 25. 12. - Slavnost Narození Páně 8:30 10:30 18:00
Slavnostní mše svatá Kostel Nanebevzetí Panny Marie Slavnostní mše svatá Kostel ve Vejvanovicích Slavnostní mše svatá Kostel sv. Kateřiny
Středa 26. 12. - Svátek sv. Štěpána 8:30 10:30
Mše svatá Kostel Nanebevzetí Panny Marie Mše svatá Kostel ve Vejvanovicích
V 15 a v 17 hodin Vánoční koncert – účinkuje smíšený pěvecký sbor Salvátor a hosté. Koncert v 15 hod. je vhodný zvláště pro rodiny s dětmi.
Neděle 30. 12. - Svátek Svaté rodiny 8:30 10:30 18:00
Mše svatá Kostel Nanebevzetí Panny Marie Mše svatá Kostel ve Vejvanovicích Mše svatá Kostel sv. Kateřiny Salvátor č. 18, Advent 2012 Neprodejné Vydává: Římskokatolická farnost Arciděkanství Chrudim Školní nám. 56, 537 01 Chrudim
23:00
Děkovná bohoslužba Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bohoslužba na přelomu roku Kostel sv. Jiří Tři Bubny
Úterý 1. 1. 2013 - Slavnost Matky Boží, Panny Marie - Nový rok 8:30 10:30 18:00
Mše svatá Kostel Nanebevzetí Panny Marie Mše svatá Kostel ve Vejvanovicích Mše svatá Kostel sv. Kateřiny
Příležitost k přijetí svátosti smíření úterý 18. prosince od 16 hodin pátek 21. prosince od 16 hodin sobota 22. prosince od 9 do 12 hodin
Prosba o pomoc Stejně jako v předchozích letech, bude i letošní rok kostel o vánočních svátcích otevřen k návštěvě veřejnosti. Prosíme o pomoc s hlídáním kostela v těchto dnech a časech: 24.12. Štědrý den 9:30 – 16:00 25.12. Boží hod vánoční 9:30 – 11:30 a 13:00 – 18:00 26.12. Svátek sv. Štěpána 9:30 – 11:30 a 13:00 – 18:00 Zájemci ať se píší na rozpis na stolku v kostele. Děkujeme.
Tel.: 469 622 029 Mob.: 734 435 201 email:
[email protected] www.farnost-chrudim.cz číslo účtu: 1141055309/0800
