SALIMA Příjemné prožití velikonočních svátků Vám přeje redakce. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže

Příjemné prožití velikonočních svátků Vám přeje redakce Číslo 4 • Ročník VII • 11. dubna 2006 • Cena 16 Kč

Potraviny pro život Evropský agro-potravinářský průmysl je největším výrobním sektorem v Evropě. V roce 2004 měl potravinářský a nápojový průmysl obrat 810 miliard euro, zpracovával přes 70 % zemědělských surovin EU a zaměstnával více než 4 miliony osob převážně v sektoru malých a středních podniků. Jen pro zajímavost stojí za to uvést porovnání produkce tohoto oboru v České republice, která je na úrovni 270 miliard korun, což je v přepočtu něco přes jedno procento celkové evropské produkce potravin. „Evropský agro-potravinářský průmysl je předním globálním vývozcem, poskytuje významnou přidanou hodnotu a nabízí prostor pro růst v nových členských státech EU, rozvoj regionální ekonomiky a využívání kulturních odlišností a tradic,“ konstatuje ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Vysvětluje, proč se česká Potravinářská komora po polské a maďarské přihlásila k technologické platformě EU. Mimo jiné ředitel Koberna upozornil na skutečnost, že evropský agro-potravinářský průmysl je rozhodující pro širší ekonomický rozvoj v Evropě. O možnostech, jak zlepšit kvalitu života prostřednictvím zdravé výživy, a o tom, jak může udržitelná výroba přispět k celkovému zlepšení životního prostředí, existuje vzrůstající společenské povědomí. Spotřebitelé upřednostňující kvalitu, snadnou přípravu, pestrost a příznivý vliv na zdraví a jejich oprávněné očekávání bezpečnosti, etiky a udržitelnosti výroby potravin poslouží ke zdůraznění možností v inovacích. V některých oblastech, např. bezpečnosti potravin, výrobních technologií a udržitelnosti, je již Evropa na světové špičce v podílu inovací a investice do nich jsou vysoké. Koherentní strategii výzkumu pro budoucnost je nutné vytvořit na základě společné vize různých zainteresovaných stran. Klíčové prvky této flexibilní strategie zahrnují iniciativy v oblastech: potraviny a zdraví, kvalita potravin a výroba, potraviny a spotřebitel, bezpečnost potravin, udržitelná výroba potravin a řízení potravinového řetězce. Tyto prvky musí být podpořeny účinnými strategiemi komunikace, školení a transferu technologií. „Skoková změna v intenzitě výzkumu a investicích do něj společně s efektivním transferem technologií je předpokladem pro zajištění toho, aby evropský agro-potravinářský sektor zůstal inovační a konkurenceschopný,“ míní Koberna. Evropská technologická platforma Potraviny pro život podchytí volné prostředky na národní úrovni a zajistí účinnou spolupráci pod záštitou koherentního strategického plánu výzkumu a souvisejícího plánu implementace. Proč ale tyto aktivity, řekne si běžný zpracovatel zemědělské produkce. Modernizace provozů stála potravináře před vstupem do EU velké prostředky a inovace je nutná stejně tak, jako správné značení potravin, jejich nezávadnost a nutriční vyváženost. „Když dáme nižší konkurenceschopnost evropského zemědělství a potravinářského průmyslu v porovnání k nejprogresivnějším oblastem, jako jsou Spojené státy nebo jihovýchodní Asie, dohromady se snahou WTO regulovat evropskou produkci a upřednostňovat vývozy třetích zemí, je změna, jíž se technologická platforma zabývá, nezbytná,“ říká Koberna. Podle něj je třeba spotřebiteli nabídnout nové produkty přinášející mu zřejmé benefity tak, aby byl ochoten zaplatit za ně vyšší cenu a preferoval je oproti standardním levným produktům dováženým ze třetích zemí. „Určili jsme společně pět priorit, na něž v celé vertikále klademe důraz,“ říká Koberna. Proto Potravinářská komora oslovila zástupce několika ministerstev, která mají s potravinářstvím co do činění, kontrolní orgány, výzkum a řadu dalších návazných institucí. Sleduje tím praktické dopady na technologické i výrobkové inovace. Ve finále to má vést ke spokojenosti spotřebitelů a samozřejmě i producentů a zpracovatelů. Eugenie Línková

ních silných favoritů, jako jsou podniky ZŘUD nebo XAVEROV, se prosadili i drobnější výrobci, jako například Valašské pekařství Velké Karlovice s tradičními Valašskými frgály. První den pak byl zakončen slavnostním večerem v hotelu Voroněž za účasti oficiálních hostů a vystavovatelů.

foto IREKS ENZYMA s.r.o.

SALIMA 2006 Ve dnech 7 až 10. března t. r. se konaly mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA 2006. Potravinářská komora ČR jakožto partner veletrhů zde měla již tradičně svůj stánek a účastnila se prakticky všech významných událostí v průběhu výstavy. V rámci krátké rekapitulace je nutné zmínit především: 1. den – Slavnostního zahájení se kromě ministra zemědělství ČR Ing. Jana Mládka, komisaře EK pro zdraví a ochranu spotřebitele Markose Kyprianou a ředitele Evropského úřadu pro bezpečnost potravin pana Koëtera zúčastnili i oficiální představitelé dalších zemí regionu na úrovni náměstků ministrů nebo státních tajemníků a dále vedoucí úřadů odpovědných za potravinářství v České republice. V úvodních projevech byl zdůrazněn zájem o podporu potravinářství a výrobu kvalitních bezpečných potravin pro evropského spotřebitele. Prezident Potravinářské komory ČR Camplík ve svém projevu zmínil kampaň, kterou zahajuje Komora právě na SALIMĚ pod heslem „Najdi si svého výrobce“ a která je zaměřena na informování spotřebitele a jeho výchovu k preferování známých

značek a výrobků českých výrobců. Po slavnostním zahájení následovaném „Číší vína“ na galerii prošli ministr Mládek a komisař Kyprianou v doprovodu prezidenta Komory Camplíka, ředitele Koëtera, ředitelka divize bezpečnosti potravního řetězce DG SANCO Paola Testori Coggi a dalších oficiálních hostů jednotlivé expozice, kde diskutovali s některými z vystavovatelů. Komisař Kyprianou byl příjemně překvapen kvalitou a šíří nabízených výrobků, mezi jiným i kvalitních moravských vín a zvláště ocenil první ročník expozice Trendy zaměřené na zdravou výživu. Ministr Mládek se mezi jinými zastavil i na stánku Komory, kde byl přivítán jejím prezidentem Camplíkem, ředitelem Kobernou a dalšími zástupci Komory. Krátce byl seznámen zejména s novými aktivitami Komory, jako je založení české technologické platformy pro potraviny nebo spuštění informační kampaně „Najdi si svého výrobce“. Poté následoval slavnostní oběd pořádaný ministrem Mládkem následovaný mezinárodní konferencí k bezpečnosti potravin, konanou v rotundě Brněnského výstaviště, které se zúčastnilo více než 150 posluchačů. Mezi přednášejícími byli kromě jiných ministr Mládek, ředitelka Testori Coggi a státní tajemník rakouského ministerstva zemědělství Andrea Rupprechter. Od 18. hodiny pak proběhlo v tiskovém centru předávání Zlatých Salim ministrem Mládkem za účasti dalších oficiálních hostů a novinářů. Zájem o toto ocenění a vybrané výrobky potvrzují vysokou úroveň české potravinářské produkce. Je potěšitelné, že kromě tradič-

2. den – Od 10. hodiny se konalo zasedání představenstva Komory za účasti státního tajemníka Tomana a náměstka Růžičky. Kromě řádného programu, jakým bylo schválení rozpočtu pro letošní rok nebo zprávy výkonné rady pro představenstvo, se podstatná část programu týkala diskuse s pozvanými představiteli Ministerstva zemědělství k jejich vystoupením k problematice podpor a nového programovacího období, včetně zkušeností některých členů s předcházejícími programy a dále aktuálních otázek dneška, jako je ptačí chřipka a možnosti kompenzací ztrát pro zpracovatele. Od 13. hodiny se zástupci Komory zúčastnili Národního dne České republiky, pořádaného ministrem zemědělství na stánku ministerstva, a od 15. hodiny předávání ocenění KLASA v sálu Morava. S potěšením je možno konstatovat zvýšený zájem výrobců o získání označení a profesionální průběh předávání zase ukazuje na zlepšenou interní organizaci marketingového odboru. Ve večerních hodinách se v Moravské chalupě konala společenská večeře představitelů potravinářských federací V4 a Rakouska. Opětovně se bohužel nezúčastnili zástupci polské federace. Přítomní zástupci měli následně možnost se připojit ke slavnostnímu večeru VINEX a ochutnat kvalitní moravská vína. 3. den – V 10 hodin se sešli zástupci potravinářských federací V4 a Rakouska k pravidelnému kvartálnímu setkání, tentokrát při příležitosti konání výstavy SALIMA, v hotelu Holiday Inn. Na programu setkání byla, kromě hodnocení vzájemného obchodu a jeho vývoje v návaznosti na probíhající změny vnitřního trhu a diskuse k problematice zdravé výživy a značení potravin v návaznosti na připravovanou legislativu EU a jednotlivých členských zemí ve světle návštěvy komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise Marcose Kyprianou v ČR, zejména problematika obchodních řetězců a destruktivního vlivu jejich obchodní politiky na výrobce potravin ve středoevropských zemích. Zúčastněné strany se dohodly, kromě jiného, na vypracování společného memoranda vůči svým odpovědným ministerstvům obsahujícího naléhavou žádost o řešení stavu dodavatelsko-odběratelských vztahů v oblasti maloobchodu v celoevropském kontextu. Součástí memoranda budou i konkrétní návrhy na jejich řešení. Bylo konstatováno, že existující situace v tlaku řetězců na snižování cen v důsledky jejich vzájemného boje o zákazníka výhradně cestou „nejnižších cen“ poškozuje nejen výrobce, ale i spo(Dokončení na str. 5)

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR byla schválena novela zákona č. 143/ 2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Tato novela jasně definuje ekonomickou závislost, jíž se rozumí takový vztah soutěžitelů, v jehož rámci vyjednávací pozice jednoho ze soutěžitelů mu umožňuje vstupovat do smluvních vztahů s ekonomicky závislým soutěžitelem za podstatně výhodnějších podmínek. Ekonomicky závislým soutěžitelem je soutěžitel, který je nucen přistoupit na nevýhodné obchodní podmínky, neboť nemá možnost vol-

by jiného srovnatelného způsobu nákupu nebo odbytu zboží s obdobným rozsahem plnění za přiměřených obchodních podmínek. Tak je v § 9 jasně definováno, co je v rámci ekonomické závislosti zakázáno. Je to především přijmutí nepřiměřeně výhodných ekonomických podmínek, dále přijmutí takových závazků, které nesouvisí s předmětem smlouvy. Dále přijmutí dodávek za cenu, která je nižší než náklady dodavatele zvýšené o přiměřenou míru zisku, a rovněž u zboží, které podléhá rychlé zkáze nebo které má podle zvláštního právního předpisu stanovenou časově omezenou minimální dobu trvanlivosti, anebo jehož použitelnost a jakost je biologicky omezena, požadování doby splatnos-

ti kupní ceny předmětu koupě či jeho části odběratelem delší než 30 dnů od jeho dodání. Předkladatelé přistoupili k těmto definicím obecně, protože je zde obava, že při výčtovém definování jednotlivých požadavků odběratelů, jako je například zalistování či regálné, by bylo obcházeno různými bonusy nebo jinými druhy požadovaných plateb v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Doufám, že i Senát přistoupí k této novele podobným způsobem a že dojde k účinnosti tohoto zákona od 1. 7. 2006. Ladislav Skopal předseda Zemědělského výboru PS PČR

2 / z domova – aktuálně

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

V okolí Hluboké a Českých Budějovic se nic nemění Celkem logické bylo, že se může objevit po druhém další případ uhynulé labutě, u které by byl prokázán virus ptačí chřipky i další. Opravdu tomu tak je. Tuto skutečnost potvrdila Národní referenční laboratoř pro ptačí chřipku ve Státním veterinárním ústavu Praha. Labuť se nalezla v opět v Hluboké nad Vltavou 300 metrů od prvního nálezu.

Nalezena 27. 3., odeslána k vyšetření 28. 3. a následně odebrán vzorek, aby nyní byl znám výsledek. Potvrzena H5. Další vyšetření pokračují. Připomínáme, že u prvního případu se potvrdilo vyšetřením z národní referenční laboratoře EU ve Weybridge, že šlo o H5N1, u druhého případu je na základě našich vyšetření jasné, že šlo o vysoce patogenní H 5 a u třetí je zatím známo, že šlo o H5.

Toto zjištění znamená, že se v platnosti mimořádných veterinárních opatření v okolí Hluboké a Českých Budějovic nic nemění a vzhledem k tomu, že šlo o nález prakticky na stejném místě ani se nebude měnit dále rozsah ochranného pásma. Ještě malá připomínka, nejde o ohnisko, ale stále o nálezy uhynulých volně žijících ptáků, kterých byla prokázána ptačí chřipka. (3. 4. 2006)

Než se vám dostane pták na stůl… Všechny potraviny živočišného původu uváděné do oběhu, tj. ty, které lze koupit v obchodech, prošly příslušnou veterinární kontrolou, aby splňovaly podmínky zdravotní nezávadnosti.

Ústřední ředitel SVS ČR Milan Malena pozval na slavnostní setkání dne 15. 3. 2006 zasloužilé pracovníky v oblasti výroby potravin živočišného původu, aby jim vyslovil poděkování za velmi dobrou a úspěšnou práci a spolupráci s orgány státního veterinární dozoru. Každý obdržel toto poděkování na památku….

Ocenění byli: MVDr. Josef Radoš MVDr. Jiří Gola, CSc. MVDr. Jaroslav Vrchlabský, CSc. MVDr. Petr Gayer, CSc. MVDr. Josef Augustin MVDr. Josef Hantsch, ZŘUD-MK Polička MVDr. Zdeněk Galíček MVDr. Ladislav Hájek, ZŘUD-MK Písek MVDr. František Dolejší MVDr. Josef Kužniar, CSc.

František Kratochvíl Jiří Sup Jaroslav Hudera Antonín Kozák Miroslav Mahdalík Robert Váhala Vlastimil Váhala – Váhala a spol. s. r. o. – výroba a prodej masných a lahůdkářských výrobků Eduard Kazda MVDr. Jaromír Lát, CSc. MVDr. Vlastimil Husták Josef Duben, SVS ČR

Toto tvrzení lze doložit ve světle strašáku ptačí chřipky, který oblétává Evropu, právě na drůbeži a vejcích. Každý, kdo „podniká v drůbeži“, tj. chovatel, který má chov nosnic či výkrm brojlerů, kachen či hus, musí splnit podmínky pro chov, které stanoví veterinární zákon a zákon na ochranu zvířat proti týrání. To vše schvaluje a kontroluje místně příslušná krajská veterinární správa. Takovýto chovatel musí být také registrovaný. Veterinární inspektoři v pravidelných intervalech chovy kontrolují, v případě potřeby samozřejmě častěji než jednou za rok. Na jatkách funguje stálý veterinární dozor, jednak při příjmu a hlavně pak „na lince“, kdy je každý jednotlivý kus prohlédnut. Totéž funguje i v chovech nosnic a při kontrole vajec. Registrováni a kontrolováni jsou i přepravci drůbeže. Dopravní prostředky musejí odpovídat požadavkům na welfare a samozřejmě i na hygienu. Z uvedeného je snad dostatečně zřejmé, že na pult řeznictví či do chladicích boxů v obchodech se nesmí dostat žádné zdravotně závadné maso ani vejce. A to bez ohledu na to, zda hrozí či nehrozí nějaká nemoc zvířat.

Nezavírejte kočky Zatím k tomu není důvod. Toto je odpověď na časté dotazy, zda je na místě se obávat onemocnění koček ptačí chřipkou. Pohlédneme-li na okolní státy, tak kromě Rujany šlo dosud o izolované nálezy a také není postiženo celé území Polska, Slovenska, ani Rakouska. S obdobnou možností počítáme i my. Dalším častým dotazem je, jak nakládat s uhynulými ptáky. Lze říci, že veškeré úhyny zvířat v katastru obce, u kte-

Potravinářská inspekce má unikátní přístroj na odhalování falšovaných potravin Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vybavila své laboratorní pracoviště v Brně unikátním zařízením na odhalování falšovaných potravin. Zařízení SNIF-NMR a IRMS (Site-specific Natural Isotope Fractionation Nuclear Magnetic Resonance and Isotope Ratio Mass Spectroscopy) umožňuje prostřednictvím metody nukleární magnetické rezonance sledovat distribuci izotopů na různých místech molekul obsažených v potravinách. Tato metoda umožní odhalit falšování vína, džusů, medů a dalších potravin a prokázat původ například aromatických látek, destilátů, octových marinád nebo omáček. Potraviny jsou falšovány především tím, že jsou výrobcem vydávány za něco jiného, než ve skutečnosti jsou. Je-li například výrobek označen jako „kakao“, musí být skutečně vyroben výhradně z kakaového prášku. Prokáže-li analýza, že obsahuje jakékoli další přídavky, pak jde o falšování a klamání spotřebitele, který se právem domnívá, že si kupuje skutečné kakao. Celou řadu podobných případů už SZPI řešila a stále řeší. Jen v roce 2005 zahá-

jila kvůli klamání spotřebitele celkem 456 správních řízení a uložila pokuty za více než 15 milionů korun. Nové zařízení inspekci umožní významně rozšířit škálu potravin, u nichž je falšování možné odhalit buď velmi obtížně nebo vůbec. I když prioritou Evropské komise i SZPI jsou stále především zdravotně nezávadné potraviny, stává se odhalování falšovaných potravin další z ostře sledovaných oblastí potravinové bezpečnosti. Skutečně závadných potravin se v posledních letech dostává k evropskému spotřebiteli pouze mizivé procento. Naopak snaha některých výrobců potravin o zisk na úkor kvality je stále patrnější a jejich metody jsou stále propracovanější. Zařízení za 46 milionů korun inspekce zakoupila koncem loňského roku a nyní probíhá jeho testování. Plný provoz by měl být zahájen v druhé polovině letošního roku, kdy inspekce hodlá prověřit nejprve vína. Příklady odhaleného falšování potravin najdete na www.szpi.gov.cz v odkazu Tiskové zprávy. Daniela Kolejková, SZPI

rých není znám majitel a to se týká i uhynulých ptáků, by měly podle ustanovení veterinárního zákona (jde o asanační činnost) řešit obce. Vyšetření pak zajistí místně příslušné krajské veterinární správy, popřípadě jejich inspektoráty. Je možná spolupráce s policií, asanačními firmami apod. V případě nejasností je možné se obrátit na místně příslušnou veterinární správu. Zatím platí mimořádná veterinární opatření, která mají minimalizovat zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže a ta se týkají chovatelů – podnikatelů. Drobnochovatelé byli informováni, že by měli obdobným způsobem postupovat též – buď uzavřít drůbež, anebo zamezit jejímu kontaktu s volně žijícími ptáky. Kdyby se ptačí chřipka vyskytla v určitém místě, nařídila by veterinární správa další opatření, která by se týkala konkrétní situace – zákaz chovu venku, postižený chov utratit,

ostatní sledovat, vyšetřovat, provádět desinfekci a také držet domestikované kočky v domech, aby se zabránilo možnému kontaktu s infikovanými ptáky. To vše v okruhu do 10 km od ohniska, ať už od místa nálezu divokého ptáka, u kterého by se potvrdila ptačí chřipka, anebo od postiženého chovu. Na další četné dotazy lze odpovědět v kostce: potraviny živočišného původu, a to i drůbeží maso a vejce, které jsou uváděny do oběhu, prošly veterinární kontrolou, zde riziko není, ze zdravých drobnochovů (pro vlastní spotřebu) taktéž nikoli, navíc je známo, že z drůbežího masa ani vajec po tepelné úpravě onemocnět nelze. Prostřednictvím trusu ano, ale zase by muselo jít o trus nemocných ptáků. A srážet hnízda třeba jiřiček či vlaštovek na zápraží anebo i hnízda jiných ptáků taktéž nemá smysl. S touto možností se ani teoreticky nepočítá.

Co má BSE společného s ptačí chřipkou? Hodně. Nemoc šílených krav má s ptačí chřipkou společného opravdu hodně. Především paniku, která byla v obou případech vyvolána obavami z ohrožení zdraví lidí. P ř i to m s o u č a s n á fo r m a pt a čí chřipky (aviární influenzy) neohrožuje člověka tak zákeřně, jak se mnohdy uvádí, ale je na místě obava

ze zmutování na virus, který by byl mnohem nebezpečnější než dosavadní typy „lidské chřipky“. Kdy k tomu dojde a dojde-li vůbec, to dnes nikdo nedokáže říci. Ale aby bylo jasné, že státní veterinární dozor nenechává žádné riziko potenciálně ohrožující člověka bez pozornosti, uvádíme, za leden a únor bylo na BSE vyšetřeno již 29 870

krav, od roku 2001 bylo u nás celkem vyšetřeno 901 637 kusů skotu. Na toto množství bylo 24 nemocných, letos zatím jeden případ. A na ptačí chřipku se v Národní referenční laboratoři pro tuto chorobu ve Státním veterinárním ústavu v Praze vyšetřilo již 662 uhynulých volně žijících ptáků a 140 kusů drůbeže.

Na rozdíl od lidí si zvířata na letní čas zvyknou rychleji Mnoha lidem může zavedení letního času působit několik dní problémy. Mohou se hůře budit a hůře usínat, nakonec si ale prostě musejí zvyknout. Do jisté míry podobně je tomu i u chovaných hospodářských zvířat. Zajisté je potřeba počítat s tím, že v prvních dnech po zavedení letního času může například v chovech dojnic

poklesnout množství nadojeného mléka, neboť se v kravínech začne dojit o hodinu dříve. I ostatní chovaná hospodářská zvířata může znejistit pozměněná doba krmení. Určitě se to ale během několika dní srovná. Volně žijící zvířata se však řídí podle astronomického času a ptáci se ráno začínají probouzet tak, jak jim velí

slunce. Stejně budou kokrhat i kohouti v drobnochovech. Člověk však, bohužel, musí vstávat podle toho, jak mu velí nikoli slunce, ale šéf. Josef Duben, SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR:

www.svscr.cz

z domova – aktuálně / 3

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Jan Mládek: Ochrana spotřebitele je pro nás prioritou Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA, které se tradičně konaly v Brně na výstavišti, navštívil ministr zemědělství ČR Jan Mládek hned první den jejich čtyřdenního konání. Provázel Markose Kypriana, komisaře EU pro bezpečnost potravin a zdraví spotřebitele. Využili jsme příležitosti k rozhovoru. Jak, pane ministře, hodnotíte úroveň českého potravinářského průmyslu? Vstup do EU k 1. květnu 2004 byl pro potravinářský průmysl předělem. Znamenal především začlenění podnikatelské základny do jednotného trhu o 450 mil. spotřebitelích. Znamenal možnost přímého srovnání naší produkce se zahraniční, přímý tlak spotřebitelů, obchodníků i konkurence na zlepšování i efektivitu práce. Přinesl ale také možnost financovat celé naše hospodářství ze společné bruselské pokladny. V národních ekonomikách zemí EU patří výroba potravinářských výrobků a nápojů ke klíčovým sektorům. Stejně je tomu v České republice. Naše potravinářství je velmi různorodé jak s ohledem na druh vlastnictví i úlohu oborů, z pohledu na technologické a technické vybavení, koncentraci, organizaci i lidské zdroje. Sektor se v posledních letech podílí na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zhruba 13 % v rámci celého zpracovatelského průmyslu České republiky Co je podle Vás takovým tahounem odvětví? V posledních letech mají rozhodující 75% podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb 4 obory potravinářského průmyslu: pekárenský a cukrárenský, výroba masa včetně drůbeže, výroba nápojů a zpracování mléka. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v běžných cenách) potom v období 2000–2004 stouply o 11,5 % na 267,2 mld. Kč. Největší dynamiku růstu v roce 2005 zaznamenalo zpracování mléka a tabákových výrobků, dále výroba těstovin a lihovin. Naopak došlo k meziročnímu poklesu produkce hovězího a drůbežího masa. Současně však došlo v roce 2005 k poklesu cen potravinářských výrobků o 1,1 %, což mělo za následek meziroční pokles tržeb o 2,5 %. Koncentrací a modernizací došlo k velkému snížení v počtu zaměstnanců v potravinářství. Kolik vlastně lidí pracuje v potravinářství? Zaměstnanost v potravinářském odvětví v letech 2000–2004 poklesla o 10,5 tis. pracovníků na 133,8 tis. osob. Podle vývoje v roce 2005 nelze předpokládat v dalším období růstový trend zejména u tržeb, zaměstnanost bude postupně klesat zejména u oborů, u nichž bude docházet k uzavírání nadbytečných provozů a k další výrobní koncentraci. O co je největší zájem? Které potraviny jsou nejvíce žádané? Po vstupu ČR do EU pokračuje trend spotřebitelské poptávky po sortimentu potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou a kvalitou i ve vyšších cenových relacích. Vstup na jednotný trh EU znamenal zlepšení podmínek obchodu s členskými zeměmi, ale i zvýšení ochrany domácího trhu vůči tzv. třetím zemím. Posílení vzájemné obchodní výměny mezi ČR a EU-25 bylo po odbourání celních bariér logickým vyústěním rozšíření EU. Komoditní skladba agrárního obchodu po prv-

V pavilonu veletrhu VINEX se ministr zemědělství ČR Jan Mládek zastavil u mapy ČR s vyznačením nejdůležitějších vinařských regionů, aby komisaři Kyprianovi ukázal, kde se našich 19 tisíc hektarů vinic nachází. Foto Eugenie Línková ním roce členství potvrdila předpoklady této orientace. Došlo ke zvýšení celkového agrárního vývozu o 31,9 %, do zemí EU-15 ale o celých 54 %. Stejný trend měly i agrární dovozy, celkové zvýšení bylo o 20 %, dovozy ze zemí EU-15 se zvýšily ale více než dvojnásobně na 41,4 %. Zatímco obrat EU-25 na celkovém agrárním obchodu se po prvním roce členství zvýšil na celkový podíl 83,6 %, podíl třetích zemí na celkovém agrárním obchodu v prvním roce členství poklesl na celkový podíl 16,4 %. Celkový agrární vývoz po prvním roce členství činil 66,7 mld. Kč, celkový agrární dovoz 95,3 mld. Kč, záporné saldo obchodní bilance zůstalo na cca 28,5 mld. Kč. A co třetí země? Pokles obchodu se třetími zeměmi v prvním roce členství lze přičítat jednak pozvolné adaptaci českých podnikatelů na obchodní dohody mezi EU a třetími zeměmi, ale i na omezení v podobě netarifních opatření, která se bohužel na trzích třetích zemí objevují. Příkladem může být vývoz produktů živočišného původu do Ruské federace, kam mohou vyvážet pouze podniky, které byly kontrolovány ruskými veterinárními inspektory a které získaly exportní certifikát. V současné době má toto oprávnění 23 českých podniků. Před vstupem do Evropské unie jsme byli nejednou kritizováni za pomalé sbližování legislativních norem s evropskými. Jak je tomu dnes právě v oblasti legislativy, týkající se potravinářství? Velmi důležitou sférou, se kterou se potravináři prakticky denně setkávají, je problematika potravinářské legislativy. Ministerstvo zemědělství vyvinulo maximální úsilí, aby legislativa potravin byla harmonizována s evropským právem již před samotným vstupem do EU, což se úspěšně podařilo. V současné době nás čeká velmi závažná práce při implementaci změn, které souvisí s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady ES – tzv. hygienickým balíčkem, kterými se od 1. 1. 2006 upravují hygienické předpisy

pro potraviny živočišného původu a způsob dozoru nad nimi. Uvedení těchto nařízení do praxe si v letošním roce vyžádá legislativní úpravy, půjde především o novelu zákona o potravinách a jeho prováděcích předpisů, byl změněn i veterinární zákon. Velice konkrétní a přísné potravinové právo EU představuje ohromné úsilí a vynaložení značného množství finančních prostředků k reálnému plnění standardů, uložených opatření i rozvoji odvětví. Schválená Koncepce potravinářství se vedle pomoci při rozvoji podnikání také podrobně zabývá úkoly, které musí zabezpečit státní správa tak, aby byla jak uvnitř, tak vně resortu Ministerstva zemědělství zabezpečena nová strategická role výroby potravin. Konkrétním vyjádřením tohoto záměru bylo zřízení Úřadu pro potraviny k 1. 4. 2005, který má komplexně zabezpečovat řízení, zvyšovat účinnost a jednotné působení státní správy na úseku potravin včetně dozoru nad trhem s potravinami. Potravináři, pokud jde o různé formy podpor, byli v minulosti tak trochu odstrkováni. Jak je tomu dnes? Po určitých problémech přichází pomoc z fondů EU i z národních zdrojů. Koncem roku 2005 byl vyhlášen nový národní dotační program „Podpora zpracování zemědělských produktů“ s objemem 210 mil. Kč, do jeho uzávěrky se o podpory uchází přes 70 subjektů. Stejný program je zařazen i pro rok 2006 s objemem podpor 250 mil. Kč. Další finanční zdroje pro rozvoj potravinářství je možno získat prostřednictvím Operačního programu přes opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing, který je uplatňován již od roku 2004, pro rok 2006 je v plánu objem 200 mil. Kč. V současné době probíhá příprava podpory pro potravinářský průmysl pro další období 2007–2013 v rámci Operačního programu pro rozvoj venkova (EAFRD), kde probíhají konzultace s EU při definování jednotlivých programů.

Během veletrhu SALIMA jste výstavištěm procházel v doprovodu nejen poslanců a senátorů, naopak vy sám jste provázel evropského komisaře pro bezpečnost potravin a zdraví spotřebitele Markose Kyprianou. V jeho skupině byli samí evropští odborníci, mimo jiné i ze skupiny DG Sanco. Jak hodnotíte bezpečnost českých potravin? Oblast bezpečnosti potravin v působnosti MZe ČR nejvíce dozoruje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pro komodity převážně rostlinného původu a Státní veterinární správa ČR (SVS ČR) pro komodity živočišného původu. Za uplynulý rok jen inspektoři SZPI uskutečnili přes 23 000 kontrol, z nichž převážná většina byla provedena v maloobchodní síti. Z tohoto množství téměř čtvrtina nevyhověla a nejčastější pak bylo pochybení u čerstvé zeleniny. V průběhu roku uložili inspektoři SZPI přes 11 000 zákazů na uvádění do oběhu potravin, surovin nebo tabákových výrobků, které neodpovídaly požadavkům stanoveným v právních předpisech. Státní veterinární správa ČR v uplynulém roce prováděla mimo běžný dozor cílené kontrolní akce zaměřené na rizikové oblasti. Jde například o výrobu vajec, kontroly na výrobu masných polotovarů, kontroly zásilek masa a zvířat z ostatních států, kontrola mrazírenských provozů zaměřená na kontrolu hygienického stavu, dodržování skladovacích teplot, označování potravin a způsob likvidace potravin s prošlou lhůtou spotřeby apod. Tím lze jen dokladovat, že kontroly probíhají a ochrana spotřebitele je pro nás prioritou. Od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KLASA. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Jak jste, pane ministře, spokojen s udílením národní značky kvality KLASA? Každý výrobek se značkou KLASA je zařazen do státní propagační podpory. Značka garantuje, že jsou nabízeny skutečně kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny. Jde o proces získání důvěry spotřebitelů a odběratelů, udržení si této důvěry, což je nezbytný předpoklad rozvoje potravinářství a zabezpečení konkurenceschopnosti v rámci trhů doma i v zahraničí. Pro výrobce značka představuje marketingový nástroj, který jim pomáhá v odbytu kvalitních výrobků. Zájem o národní značku KLASA od okamžiku jejího založení stoupá. V červnu roku 2005 byla spuštěna masivní reklamní kampaň, která přispěla k výraznému zvýšení povědomí spotřebitelů o této značce i ke zvýšení zájmu potravinářů o její udělení. Aktuálně je 1029 oceněných výrobků národní značkou kvality KLASA od 157 výrobců. Děkuji za rozhovor. Eugenie Línková

Mlékaři gratulují Ing. František Kruntorád, CSc., šedesátníkem 17. 4. 2006 slaví již své šedesáté narozeniny významný český potravinářský odborník pan Ing. František Kruntorád, CSc. Potravinářská veřejnost jej dnes velmi dobře zná především jako vydavatele skvělých periodik, a to měsíčníku Potravinářský zpravodaj, čtvrtletního výpravného magazínu Potravinářská revue a Řeznicko/Uzenářských novin. Málokdo však ví, že jubilant je svou původní profesí mlékař a že má za sebou velmi úspěšnou profesní kariéru. Po vystudování Střední průmyslové školy mlékárenské v Kroměříži pracoval v mlékárenství, prošel řadu výrobních a řídících funkcí např. v Trojské a později Radlické mlékárně a při zaměstnání vystudoval vysokou školu. Významné bylo později jeho působení na Ministerstvu zemědělství, kde pracoval např. ja-

ko tajemník náměstka ministra a později se stal ředitelem potravinářského odboru. Své odborné profesní i řídící zkušenosti využívá dnes nejenom jako vydavatel, ale rovněž jako odborný poradce v oblasti potravinářství, organizace a ekonomiky, úzce spolupracuje s profesními potravinářskými svazy, Potravinářskou komorou ČR, s odborným školstvím a koneckonců s celou řadou výrobců a obchodníků. Pan Ing. Kruntorád se svého životního jubilea dožívá v plném zdraví, v plném pracovním nasazení a s řadou dalších smělých plánů do budoucna. A k tomu, aby mu zdraví i nadále sloužilo, aby mohl stále aktivně pracovat a hlavně aby mu jeho plány vždy vycházely, mu srdečně a upřímně blahopřejí všichni mlékaři. ČMSM K přání se připojuje i kolektiv pracovníků redakce.

4 / z domova – aktuálně

Na veletrhu SALIMA vystavoval rekordní počet držitelů značky KLASA. Ochutnávky výrobků oceněných značkou KLASA se těšily zájmu návštěvníků.

Národní značka kvality KLASA překročila na veletrhu Salima magickou hranici 1000 výrobků

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Zleva: Ministr zemědělství ČR Ing. Jan Mládek, CSc., generální ředitel Bohemilk, a.s., Ing. Jan Chroustovský, personální ředitelka SZIF Jitka Rambousková, ředitel SZIF Ing. Jan Höck.

Za společnost Emco spol. s r.o., převzali ocenění produktová manažerka Andrea Košťánková a marketingový manažer Ing. Martin Janeček.

25. ročník brněnského potravinářského veletrhu SALIMA se pro značku KLASA nesl v duchu rekordů. Na stánku Státního zemědělského intervenčního fondu, který měl poprvé ve své historii výstavní plochu 192 m2, vystavoval rekordní počet držitelů KLASA – 34. Při příležitosti konání veletrhu SALIMA předával ministr zemědělství ČR Jan Mládek certifikáty dalším 33 výrobcům pro rekordní počet 186 nově oceněných výrobků. Národní značka kvality KLASA tak porazila magickou hranici 1000 kusů a nyní už její logo zdobí obaly celkem 1029 výrobků. Slavnostní předávání certifikátů opravňujících producenty vysoce kvalitních domácích potravin používat národní značku kvality KLASA se uskutečnilo v rámci druhého dne veletrhu SALIMA 2006. Z rukou ministra zemědělství ČR Jana Mládka jej převzalo 33 výrobců kvalitních tuzemských potravin pro 186 výrobků. Mezi nově oceněnými výrobky je nejvíce produktů z kategorie maso a masné výrobky (53) a mléko a mléčné výrobky (40). Nezanedbatelnou část z nově oceněných výrobků tvoří také potraviny v kategorii lahůdky (37) a mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky (36).

KLASA SE NA VELETRHU SALIMA STARALA TAKÉ O DOBROU ZÁBAVU V poslední den potravinářského veletrhu SALIMA, který byl určen veřejnosti, se prostor mezi veletržními pavilony C a V proměnil ve stanové městečko. Výrobci potravin se značkou KLASA zde pro veřejnost uspořádali jarmark spojený s ochutnávkami. Nabízely se pekárenské výrobky, mléčné výrobky, cereálie, zpracované ovoce a zelenina nebo výrobky z medu. K pití byl čaj a pivo. Zájemci z řad návštěvníků veletrhu si mohli předváděné výrobky také za zvýhodněnou cenu zakoupit. Celý den se pak návštěvníci mohli účastnit drobných spotřebitelských soutěží a nebo si poslechnout cimbálovou kapelu. KLASA JAKO MARKETINGOVÝ NÁSTROJ Držitelé národní značky kvality KLASA se na brněnské Salimě prezentovali nejen na společné expozici Státního zemědělského intervenčního fondu, ale také na vlastních stáncích. Počet vystavovatelů, kteří ke své propagaci využili loga značky KLASA, s každým dalším významným veletrhem roste. Výrobci kvalitních tuzemských potravin si s sebou na veletrh Salima přivezli cer-

tifikáty, které jejich zboží opravňuje k tomu, aby na sobě neslo logo značky KLASA. To se objevovalo také na různých velkoplošných plakátech, které držitelé ocenění KLASA umístili do svých stánků. Logo značky KLASA nechybělo ani v naaranžovaných vitrínách, kde si návštěvníci veletrhu potraviny se značkou KLASA prohlíželi. Potvrzuje se tak, že značka KLASA je pro výrobce dobrým marketingovým nástrojem. Znalost národní značky kvality mezi tuzemskými spotřebiteli je necelých 70 %. Masivní nárůst znalosti značky souvisí s marketingovou kampaní, kterou od poloviny loňského roku realizuje Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu. Spotřebitelé již vědí, co značka KLASA na obalech výrobků znamená a čím dál častěji tyto výrobky při nákupu vyhledávají.

Generální ředitel Masny Příbram, s.r.o., Jiří Jedlička převzal na Salimě ocenění KLASA pro celkem 12 výrobků.

AKTUÁLNĚ MOHOU SPOTŘEBITELÉ NALÉZT LOGO ZNAČKY KLASA JIŽ NA 1029 VÝROBCÍCH OD 157 VÝROBCŮ.

Výrobní ředitel společnosti Stock Plzeň, a.s., Ing. Vladimír Steiner se mohl z ocenění KLASA radovat vůbec poprvé.

z domova / 5

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

SALIMA 2006

(Dokončení ze str. 1) třebitele samotné, a to v důsledku snižující se kvality potravin a zhoršujících se podmínek prodeje vedoucích v jednotlivých případech až k ohrožení bezpečnosti spotřebitele, a vyžaduje proto neodkladné a systémové řešení. Další schůzka federací se uskuteční ve Vídni v měsíci červnu a bude zaměřena na spolupráci v rámci evropských projektů na podporu malého a středního podnikání a jejich dostupnosti pro podnikatele v jednotlivých členských zemích. Setkání bylo zakončeno po 13. hodině společným obědem. Současně se od 10 hodin uskutečnilo na stánku SZIF jednání skupiny pro marketing s ředitelem Höckem. Hlavním tématem bylo hodnocení výsledků propagace KLASY za loňský rok a plán činnosti pro letošní rok. Kromě toho proběhla mezi zúčastněný-

mi široká diskuse k dalšímu zaměření jak značky KLASA, tak i obecnějších podpor a aktivit marketingového odboru SZIF. V odpoledních hodinách navštívil výstavu vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Ing. Zdeněk Škromach a na stánku Komory se setkal s jejím vedením. Setkání se zúčastnili prezident Komory Camplík, viceprezidenti Musil a Coufal a ředitel Koberna a hlavním tématem diskuse byly možnosti podpory ministerstva v rámci informačních kampaní pro spotřebitele a otázky posílení vzdělávání pracovníků potravinářského průmyslu. Pan ministr v tomto směru slíbil podporu s tím, že konkrétní možnosti budou projednány s pracovníky jeho úřadu. Dále informovali zástupci Komory pana ministra o problémech potravinářského průmyslu v oblas-

Valná hromada Českomoravského svazu mlékárenského Dne 29. března 2006 se v Kulturním domě ve Větrném Jeníkově sešla 18. valná hromada ČMSM. Hlavním cílem, kromě zhodnocení práce svazu od poslední valné hromady a posouzení výsledků celého oboru za poslední rok, byla volba nových orgánů svazu. Předsedou byl na další dvouleté období zvolen současný předseda a výkonný ředitel svazu Michal Němec, místopředsedy se v tajné volbě stali Ing. Jiří Gavenda a Ing. Stanislav Coufal. Valná hromada zvolila také nové třináctičlenné představenstvo a dozorčí radu svazu.

ti evropských podpor, související s jeho rozdělením mezi resorty průmyslu a zemědělství, a dále o situaci kolem obchodních řetězců a navrhovaných možnostech jejího řešení a pozvali jej na ustavující zasedání technologické platformy pro potraviny. 4. den – V pátek pak již proběhly pouze separátní jednání vedení Komory se zástupci podniků a svazů přítomnými na výstavě a poté se prezident Komory Camplík a ředitel Koberna rozloučili se zástupci BVV a provedli s nimi krátké vyhodnocení právě končících veletrhů. Závěry budou zpracovány do samostatné zprávy, ale i tak je zřejmé, že se snížil podíl českých vystavovatelů, a proto bez posílení podpory pro české vy-

stavovatele, zejména z oblasti malého a středního podnikání, nebude možné očekávat zvýšený zájem českých vystavovatelů ani v příštím období. Z pohledu společenské prestiže se účast ministrů Mládka a Škromacha, komisaře Kyprianou a ředitele Koëtera jednoznačně pozitivně odrazila na zájmu zvláště zahraničních účastníků. Za zamyšlení stojí nezájem českých médií o tento typ společenských aktivit a tím absence jejich propagace u veřejnosti, která představuje potenciální spotřebitele. Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel PK ČR Další informace naleznete na www.foodnet.cz

Cukerný pořádek v ČR se nemění Ministerstvo zemědělství ČR respektuje rozhodnutí Ústavního soudu z 8. 3. týkající se vládního nařízení, kterým se rozděluje kvóta na produkci cukru v České republice. Vítá zároveň, že podle nálezu soudu je systém dělení kvóty mezi jednotlivé cukrovary v pořádku a v souladu s ústavou, a že ÚS tak nevyhověl stížnosti skupiny poslanců na základní princip vládního nařízení, jež výrobu cukru kvótami regulovalo.

Setkání mlékařů ve Větrném Jeníkově se zúčastnili i hosté, mezi kterými byl např. náměstek ministra zemědělství Ing. Stanislav Kozák, prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba, předseda Zemědělského svazu ČR Ing. Miroslav Jirovský, ředitel Potravinářské komory ČR Ing. Miroslav Koberna, CSc., a další. Důležitým bodem jednání valné hromady bylo projednání rozpočtu na letošní rok, v jehož rámci proběhla i diskuse o možné změně systému placení členských příspěvků. Valná hromada ČMSM nakonec odsouhlasila novou formu plnění členských povinností s tím, že tento systém bude platit od začátku roku 2007. Michal Němec, Českomoravský svaz mlékárenský

Ministerstvo zemědělství ČR s uspokojením konstatuje, že situace na trhu s cukrem se nemění a nástroje systému společné organizace trhů v tomto odvětví podle nařízení vlády č. 548/2005 Sb., zůstávají v platnosti (jde o změnu kvóty A a B, oznámení o převodu části vyrobeného cukru, žádost o započ-

tení vyrobeného cukru, převod kvóty v důsledku změn vlastnických nebo uživatelských, uzavření cukrovaru, minimální cena cukrovky, výrobní náhrada a poskytování informací). Stejně tak se nemění individuální produkční kvóty cukru právoplatně přidělené ve správním řízení Státním zemědělským intervenčním fondem a snížené na základě nařízení Komise (ES) č. 1609/2005 z 30. září 2005, kterým se pro hospodářský rok 2005/ 2006 snižuje v odvětví cukru zaručené množství v rámci produkčních kvót, a předpokládané maximální požadavky na zásobování rafinérií v rámci preferenčních dovozů zůstávají nadále v platnosti, protože Ústavní soud shledal klíč pro přidělení individuální produkční kvóty v souladu s Ústavou. Tomáš Loskot, MZe ČR

Schodek agroobchodu loni klesl o pětinu PRAHA (bo) – Česká republika vykázala loni v obchodě se zemědělskými a potravinářskými výrobky schodek 24,9 miliardy korun, což bylo meziroční zlepšení více než o pětinu. Agrární vývoz se zvýšil o 27 procent na 77,8 miliardy korun, dovoz se zvedl o desetinu na 102,8 miliardy korun, vy-

plývá to z údajů Ministerstva zemědělství ČR. Podle Agrární komory je zlepšení dáno hlavně enormním nárůstem vývozu obilí. „Nelze to hodnotit pozitivně, protože jde o export nezpracované suroviny,“ řekl prezident AK Jan Veleba. Export obilovin po předloňské rekordní sklizni loni stoupl čtyřnásobně na 6,6 miliardy korun a v obchodě s touto komodi-

tou tak vznikl přebytek 5,5 miliardy korun. Největší podíl na vývozu mělo mléko, vejce a med (12,6 procenta), následovaly cukr a cukrovinky (10,4 procenta) a nápoje, lihoviny (9,5 procenta). Obilí tvořilo loni 8,5 procenta agrárních prodejů v zahraničí. O čtvrtinu na 4,5 miliardy korun vzrostl vývoz olejnatých semen a přebytek činil 2,1 miliardy korun. Výrazný vzestup se projevil například

i u ovoce a zeleniny, tuků a olejů či přípravků z masa a ryb. V těchto položkách bylo ale saldo záporné. Na dovozu se nejvíce podílely ovoce a ořechy (11 procent). Následovalo maso a droby (deset procent). Dovoz této komodity přitom stoupl meziročně o 42 procent na deset miliard korun. Mléko, vejce, med tvořily jako třetí nejvýznamnější položka 8,8 procenta importu. Je-

jich dodávky ze zahraničí stouply o 31 procent na 7,3 miliardy korun. Vzestup v dovozech byl například také u kávy a čaje nebo u živých zvířat. Více než čtyři pětiny českého agrárního vývozu směřovaly do zemí EU, z nichž zároveň pocházel rovněž více než 80procentní podíl dovozu. S Unií přitom Česko vykázalo schodek 17,9 miliardy korun.

„Minutové pečivo“ řeší problém odlupování kůrky u zmrazeného pečiva

Technologický pokrok v pekařství Nová koncepce „minutové pečivo“, vymyšlená a patentovaná skupinou Lesaffre, otevírá novou a zajímavou perspektivu na trhu průmyslového mrazeného pekařství. Spojením speciálně vyvinutého zlepšujícího přípravku a specifického výrobního postupu se tato koncepce lehce přizpůsobuje průmyslovým linkám na výrobu pečiva mrazeného po prvním pečení při vysoké teplotě a řeší problém odlupování kůrky často pozorovaného během skladování v chladu. U pečiva upečeného ze tří čtvrtin se odlupování kůrky neobjevuje. Koncepce „minutového pečiva“, vyvinutá skupinou Lesaffre, je skutečným technologickým pokrokem v činnosti průmyslových pekáren. Aplikováním této koncepce, která v sobě spojuje speciálně vyvinutý zlepšující přípravek a technologický postup, odpovídají průmyslové pekárny na požadavky svých zákazníků, kteří používají k výrobě pečiva dopékání v peci. Tato poslední etapa se díky koncepci „minutového pečiva“ zjed-

nodušuje a omezuje na méně než 3 minuty. Hotové výrobky si déle udržují svoji čerstvost a podobají se čerstvému výrobku. Nevysušují se a kůrka se neodlupuje. „Minutové pečivo“ omezuje logistické ztráty, zjednodušuje organizaci a řízení zásob v přímém prodeji. V konečném důsledku může pekař očekávat nárůst své klientely a uspokojení jejích potřeb.

při pečení a umožňuje tak snížení hmotnosti těsta o 10 % u stejného pečiva pečeného jinými metodami. U výroby baget o hmotnosti 250 g po upečení může klient očekávat, že s touto koncepcí vyprodukuje o 45 až 50 baget navíc na 100 kg mouky. Tato nadvýroba s sebou bezpochyby přináší jasnou úsporu a lepší produktivitu. Pekař má tak všechny možnosti, jak zvýšit svoji marži. »

JEDNODUCHÉ PŘIZPŮSOBENÍ NA PRŮMYSLOVÉ LINKY Výrobní postup respektuje obvyklé parametry průmyslové pekárny, která už z mrazeného pečiva peče. S „minutovým pečivem“ se parametry pečení nastavují na teplotu 250 °C s párou na dobu 12 až 13 minut podle hmotnosti výrobku. Vysoušení, mrazení a klimatizace zůstávají stejné jako u postupů používaných při výrobě předpečených mrazených výrobků. Zdenek Řehák, technolog-specialista ze společnosti Lesaffre Česko, a. s., zdůrazňuje zajímavost této metody z několika důvodů: « Koncepce „minutového pečiva“ se lehce zavádí na průmyslové linky. Především jde ale o speciálně vyvinutý zlepšující přípravek přizpůsobený na technologii pečení, který zabraňuje ztrátám vody

PROBLÉM ODLUPOVÁNÍ KŮRKY VYŘEŠEN V případě klasické výroby předpečeného mrazeného pečiva výrobek postupně ztrácí přirozeným způsobem svoji vlhkost. Vysušování pokračuje i během mrazení. Voda kolem kůrky krystalizuje rychleji a odpařuje se po celou dobu uchovávání výrobku v chladu. Toto vysušování povrchu je dobře viditelné ve formě bělavého proužku po obvodu střídky, která se díky tomu stává v tomto místě velmi křehkou. Během konečného pečení se celá plocha kůrky vysušuje a rozpadá. Tento fenomén odlupování kůrky je ještě zesílen manipulací při balení a přepravě. Křehkost kůrky tedy může pro výrobní podnik znamenat velké ztráty.

S „minutovým pečivem“ není celkový čas pečení delší než 12 až 15 minut namísto 22 až 24 minut u předpečeného pečiva nebo přímého pečení. Problém odlupování kůrky je tak vyřešen. Důležité vlastnosti výrobku jsou díky této koncepci chráněny od zahájení výroby na průmyslové lince až po dopékání v peci. Méně křehký výrobek lépe odolává logistické manipulaci a jeho zabarvení kůrky je téměř k nerozeznání od podoby konečného výrobku.

MNOHONÁSOBNÉ VYUŽITÍ Průmyslový pekař má možnost získat rozmanité a chutné pečivo o hmotnosti 30 g až 400 g, které má chuťové vlastnosti totožné s čerstvě upečeným pečivem. Koncepce „minutového pečiva“ se hodí nejen pro výrobu běžného pečiva, ale i cereálních výrobků a speciálních chlebů. Díky této koncepci může pekař odpovědět na širokou poptávku svých zákazníků používajících metodu dopékání v peci.

Pokud je pečivo dobré a čerstvé, zákazník si ho žádá stále znovu a častěji.

6 / z domova – informace

Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR, na sněmu poděkoval ministru zemědělství ČR Janu Mládkovi a této vládě za dodržení slibu. Zemědělci dostali dorovnané přímé platby na nejvyšší možnou hranici – 65%.

Nejčerstvější novinka z Anglie! Otice – V uplynulých dnech – 19. –22. 3. 2006 – se česká společnost SEMIX zúčastnila mezinárodní výstavy v anglickém Birminghamu FOOD & DRINK EXPO. Byly zde prezentovány zcela nové celozrnné cereálie včetně novinek, které byly uvedeny na trh v letošním roce. V rámci veletrhu byly vyhlášeny soutěžní kategorie o nejlepší potravinářské produkty. V segmentu cereálií, zastoupeném velkou řadou nadnárodních výrobců, zvítězily Ovesné vločky KŘUPAVÉ ze SEMIXU jako nejlepší snídaňové cereálie. Tento produkt byl na výstavě prezentován rovněž, jako nový výrobek.

SEMIX vyrábí produkty do 4 potravinářských oborů Česká společnost SEMIX se soustřeďuje na výrobu směsí a náplní do různých potravinářských oblastí. Naše působnost je rozsáhlá, tomu odpovídá také různorodá škála produktů určených pro konkrétní oblasti působení, jako je pekárenství a cukrárenství, maloobchod, catering a nejnověji také segment celozrnných cereálií, sdělila Elen Vaňková, ředitelka marketingu SEMIX. Společnost má veškeré vývojové zázemí pro vývoj nových výrobků a jejich inovace. V letošním roce plánuje uvést na trh 25 nových produktů, připravuje se na certifikaci mezinárodní normy BRC a IFS. Koncem minulého roku jsme zahájili výrobu BIO produktů (z přírody jen to nejlepší – potraviny pocházející z kontrolovaných ploch ekologického zemědělství, kde se hospodaří bez použití průmyslových hnojiv a postřiků proti škůdcům a plevelům). Stali jsme se tak prvním českým výrobcem BIO cereálií vůbec. Naše společnost má zájem produkovat nejen výrobky podporující zdraví člověka, ale také se aktivně podílet na ochraně životního prostředí nad rámec povinností. Současně s implementací BRC by proto měla být realizována norma ISO 14001:2004, která je zaměřená na pozitivní přístup a chování podniku vůči životnímu prostředí, tak, aby nebylo znečišťováno, a to jak v průběhu výroby, tak po fázi používání výrobků, uvedla E. Vaňková. Z neziskových aktivit bych ráda uvedla skutečnost, že v rámci firmy pracuje spolek pro ochranu přírody ČSOP Ochránce. Pro letošní rok jsou naplánovány další následné akce na podporu života obojživelníků na Opavsku, kde jsou cíleně vytvářena přírodní jezírka, a postupně je tak budován biotop vhodný pro jejich život.

OBLAST PEKAŘSKÉ A CUKRÁŘSKÉ PROVOZY Počátkem 90. let byla zahájena výroba směsí a náplní dodávaných pekařským a cukrářským odběratelům. Nosným produktem společnosti v oboru průmyslově vyráběných sladkých náplní se stal Tvarogen®, který umožnil nastavení výhodnějších podmínek v podobě pro výrobce, přijatelnějších, ekonomických, technických a kvalitativních parametrů při výrobě tvarohové náplně. Tento výrobek si drží výsadní postavení na trhu a má řadu modifikací. SEMIX nabízí celou škálu dalších produktů, které jsou dodávány do 90 % pekařských a cukrářských provozů v ČR. V současné době jsou na trh uváděny novinky jako např. nová kategorie Koblihové směsi, kvalitní ovocné náplně vyráběné z mraženého ovoce, SOFT-TEX – bezkonkurenční přípravek k prodloužení čerstvosti pečiva. Do konce roku jsou plánovány další výrobky. OBLAST MALOOBCHOD S úspěchem v pekařském oboru byly na trh zavedeny také výrobky pro konečné spotřebitele upravené pro přípravu a pečení v domácnosti. Z celého výčtu produktů lze jmenovat 10 druhů příchutí pudingu Opaváček oceněného značkou kvality pro domácí potraviny KLASA, různé druhy moučníků, např. perník, bábovky, makovník, bublanina, bramborové výrobky. Novinkou je bezkonkurenční výrobek Jogurtové knedlíky a Bramborové knedlíky se špenátem. Výrobky jsou dodávány do potravinářských řetězců rovněž pod různými privátními značkami. OBLAST GASTRO Využívá zkušenosti z pekařského průmyslu, rovněž si zakládá na kvalitě výrobků, jednoduchosti přípravy a díky vývojovému středisku dokáže reagovat pružně na přání zákazníka a přicházet na trh s novými výrobky vhodnými do všech gastro provozů, vývařoven, výroben ale i restaurací, hotelů apod. Nabízí hned několik zajímavých výrobků, jako jsou různé druhy sladkých posypů, Tvarogen®, Matesův mls a směs Charmant na přípravu různě kořeněných řízků, nejnověji také směs na přípravu jogurtové náplně. OBLAST CELOZRNNÝCH CEREÁLIÍ V době, kdy všeobecně sílí tlak na zdraví prospěšné výrobky, společnost SEMIX nabízí nové možnosti v konzumaci cereálií, kdy si spotřebitel může být jist, že výrobky obsahují nejvyšší možnou výživovou hodnotu díky speciální výrobě, navíc s vysokým obsahem přírodní vlákniny – 10–12 %. Produkty jsou fortifikovány různými vitamíny, přírodními extrakty, které jsou bohaté na různé druhy antioxidantů. Křupavé lupínky z ovsa, pšenice, žita a špaldy vyrábíme skutečně celozrnné bez obroušení vnějších vrstev obilek. Navíc tepelná úprava probíhá vařením ve vodě s následným mechanickým válcováním a šokovým sušením během několika sekund. Výsledkem je lehce stravitelná vločka se spektrem hodnotných látek rovnající se celému zrnu, ztráty na jednotlivých živinách s ohledem na šetrný technologický proces jsou minimální.

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Na XIII. sněmu AK ČR se hovořilo mimo jiné i o styčných bodech mezi potravináři a zemědělci. K nim se vyjadřoval i prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík, který hovořil i o technologické platformě v agrárním a potravinářském seskupení. Na snímku je za předsednickým stolem (druhý zleva).

SKUTEČNĚ

VÝROBCE CELOZRNNÝCH CEREÁLIÍ

Co se událo v SEMIXU Výrobek 4FIT – Celozrnné pšeničné lupínky získal na Salimě prestižní ocenění v projektu TRENDY 2006, kde byly prezentovány nejvýznamnější produkty zdravého životního stylu.

Národní značka KLASA, udělovaná domácím českým potravinám, byla na výrobek 4FIT na Salimě 8. 3. 2006 slavnostně předána ministrem zemědělství ČR Ing. Janem Mládkem, CSc. Certifikáty převzali: obchodní ředitel SEMIX FOOD Ing. M. Čižmár a ředitelka marketingu E. Vaňková.

SEMIX PLUSO, spol. s. r. o. Tel/fax: +420 553 759 980 www.zdravyzivot.com (e-shop) www.semix.cz e-mail: [email protected]

rozhovor / 7

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

5 otázek pro:

MVDr. Antonína K o z á k a, Ph.D., ředitele Městské veterinární správy v Praze 3. Poměrně dlouhou dobu – sedm let – jste vykonával funkci ústředního ředitele Státní veterinární správy. Nyní již přibližně stejný čas vykonáváte funkci ředitele Městské veterinární správy v Praze. Jaký spatřujete rozdíl v práci na Vaší předchozí pozici v porovnání se současným zařazením? A ještě k Vašemu současnému zařazení. Má Praha v porovnání s ostatními krajskými správami svoje specifika? A jaká to jsou?

1. Zdravotní nezávadnost potravin je již několik let vyjadřovaná termínem „bezpečnost potravin“ a při výrobě a oběhu potravin v dnešním světě patří k nejsledovanějších stimulům. Bezpečnost potravin zajímá nejen odbornou sféru, ale v poloze ochrana spotřebitele je to v podstatě politikum, jehož stav sleduje obecná veřejnost průběžně a trvale. Jak hodnotíte Vy jako dlouholetý veterinární odborník hygieny potravin, tento současný stav v porovnání s minulými desetiletími? A je zajištěna současná ochrana spotřebitele, pokud se jedná o jakost potravin vyráběných a prodávaných u nás, absolutně? A jak hodnotíte vysokou míru medializace problému „ptačí chřipka“? Je pravdou, že termín „bezpečnost potravin“ je dnes skloňován ve všech pádech a tak trochu vytěsnil termín zdravotní nezávadnost. Myslím si však, že to není problém termínu. Já jsem si ze školy „přinesl“ a osvojil termín zdravotní nezávadnost, a tak ho používám častěji. Dám prostě na své učitele. Hygiena potravin, zejména živočišného původu, je prakticky jednou z prioritních disciplín na Veterinární a farmaceutické univerzitě. Tato priorita vedla k tomu, že na naší Alma Mater byla v roce 1990 zřízena Fakulta veterinární hygieny a ekologie. Myslím, že to je nejen naše národní priorita, ale i priorita evropská. Veterinární hygienici z naší Veterinární a farmaceutické univerzity jsou odborníky, kteří syntetizují medicínský pohled a přístupy k potravinářské výrobě přes zabezpečení zdravotní nezávadnosti zpracovávaných a vyráběných živočišných produktů. Princip zdravotní nezávadnosti v celém řetězci od prvovýroby po konečného spotřebitele, tedy „od stáje po stůl“, je základním principem klasické české veterinární školy. Tento princip se po desetiletí učí a pak jej v praxi prosazují veterinární lékaři vzešlí z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Základem zdravé potraviny je zdravé zvíře. Zdraví zvířat a péče o něj patří samozřejmě k základním kamenům zdravotní nezávadnosti živočišných produktů. Ne náhodou je ČR z 25 členských států ES na prvním místě co do počtu úředně přiznaných nebezpečných nákaz zvířat prostá na svém území. Mezi tyto nákazy patří tuberkulóza skotu, brucelóza skotu, brucelóza ovcí a koz, Aujeszkyho choroba prasat, enzootická leukóza skotu a vzteklina. Na této velmi příznivé situaci se podílí i rozvinuté zemědělství a vysoká úroveň potravinářského průmyslu. Tyto tři faktory, tj. vyspělá zemědělská výroba, vyspělý potravinářský průmysl a veterinární dozor, zabezpečují solidní ochranu spotřebitele v oblasti potravin živočišného původu. O dobrém stavu zdraví hospodářských zvířat jsem se zmínil výše. Ještě je nutné připomenout, že i standardy našich potravinářských závodů patří k jistotě českých spotřebitelů. Vysoký standard technologií a vybavení spolu se sanitací přispívá k výrobě bezpečných potravin živočišného původu. To lze demonstrovat na právě široce medializovaném problému chřipky ptáků. Je nutno připomenout, že jatečná drůbež je pod veterinárním dozorem od vylíhnutí přes výkrm a jateční zpracování až po uvádění do oběhu, tedy prodej drůbežího masa konečnému spotřebiteli. Na tomto příkladu je vidět postihnutí celého řetězce od zdravotního stavu rodičovských hejn přes zdravotní stav během výkrmu a jeho kontrolu před poražením na jatkách. Na každém úseku je veterinární lékař, ať už privátní nebo státní. Na jatkách je každý kus individuálně podroben veterinární prohlídce jatečných zvířat a masa, to je prohlídka jatečně opracovaného těla a vnitřních orgánů. Na základě této prohlídky úřední veterinární lékař (krajské veterinární správy) rozhodne o mase, je-li poživatelné nebo nepoživatelné. Toto rozhodnutí je pak přeneseno na maso ve formě označení zdravotní nezávadnosti, tj. to známé CZ a číslo závodu. O chřipce ptáků toho bylo v posledních týdnech řečeno mnoho. Řada úřadů od MZe ČR, SVS ČR po jednotlivé KVS a MěVS vydala informace pro občany, jak se zachovat. Nezastírám, že je to problém, ale je to nákaza ptáků a dosud není přenosná z člověka na člověka. 2. Státní dozor nad výrobci a prodejci potravinářských surovin i finálních potravinářských výrobků má v České republice svoji „dělbu práce“. V praxi se dost často přou jednotlivé státní kontrolní složky o kompetence dozoru, zejména pak u těch výrobců v potravinářském průmyslu, kteří vyrábí potraviny ze surovin živočišného i rostlinného původu. Není to tím, že přesahování kompetencí je způsobeno větším počtem kontrolních institucí, než by mohlo být, jako je to např. na Slovensku? Jak vidíte tento problém Vy? Dozor nad kontrolou potravin je vymezen v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 16 vymezuje kompetence a rozsah dozoru jednotlivých orgánů, a to následovně: Orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají státní dozor v zařízeních pro poskytování stravovacích služeb a ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění. Orgány veterinární správy vykonávají státní dozor při výrobě, skladování, přepravě, dovozu a vývozu surovin a potravin živočišného původu. Při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny, a v prodejnách potravin, pokud jsou místy určení při příchodu surovin a potravin živočišného původu z členských států Evropské unie.

C U R R I C U L U M V I TA E :

MVDr. Antonín Kozák, Ph.D. Datum narození: 14. července 1953 Místo: Plzeň Vzdělání: MVDr., Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně ( VFU Brno), 1978 Ph.D., VFU Brno, 2001 Rodinný stav: ženatý, dvě dcery Zaměstnání: veterinární lékař, Okresní veterinární správa Příbram (1978–1984) veterinární lékař, Specializované pracoviště se zaměřením na preventivní veterinární hygienu, Praha (1984–1987) odborný referent, ústřední ředitel, Státní veterinární správa ČR, Praha (1987–1999) vrchní inspektor pro hygienu, ředitel, Městská veterinární správa v Praze (1999–dosud) Záliby: turistika, divadlo, vážná a populární hudba

Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává státní dozor při výrobě a uvádění potravin do oběhu, pokud tento dozor není prováděn orgány státní veterinární správy. Dále při výrobě a uvádění do oběhu tabákových výrobků a nad ohlášením zásob. Ústřední a zkušební ústav zemědělský vykonává státní dozor nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat. Tolik text samotného § 16 zákona č. 110/1997. Snahou bylo tímto zákonem vyloučit překrývání jednotlivých dozorových orgánů. Z uvedeného je patrné a praxe to také potvrdila, že úplně odstranit překrývání se nepodařilo. Na straně druhé je nutno poukázat na zaměření jednotlivých dozorových orgánů. Orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají státní dozor v provozech veřejného stravování a dále se zaměřují zejména na epidemiologickou problematiku, hygienu práce a komunální hygienu. Orgány státního veterinárního dozoru vykonávají soustavný veterinární dozor při zpracování a výrobě potravin živočišného původu, jehož součástí a jednou z forem je zmíněná prohlídka jatečních zvířat a masa a pohraniční veterinární kontrola. Orgány SZPI provádějí inspekční kontroly tam, kde není nutný soustavný veterinární dozor, tj. v oblasti výroby, ale zejména prodeje potravin převážně rostlinného původu a tabákových výrobků. Praktický výkon státního dozoru musí být spojen s hlubokými znalostmi technologie výroby potravin, hygieny a sanitace a, jak už jsem uvedl u veterinárního dozoru, ještě s principy a požadavky chovu zvířat, zoohygieny, hygieny krmiv, problematikou nákaz a projevů onemocnění zvířat a samozřejmě rozsáhlou problematikou pohody zvířat (animal welfare) – to jsou moje zkušenosti nabyté během dosavadní činnosti.

Chce se mi říci, že vším, čím jsem dosud byl, byl jsem rád. Doopravdy je tomu tak. Po studiu jsem nastoupil jako praktikující veterinární lékař nejdříve na tzv. obvod, ale to jen krátce (cca 8 měsíců) a pak po vojně jako veterinární lékař na jatky. Z celkem 6 let jsem poslední dva roky působil na sanitních jatkách. Musím se přiznat, že to pro mne byla velká praktická i životní zkušenost. Pak jsem měl možnost pracovat 3 roky po boku MVDr. Jaromíra Láta, CSc., v oblasti „preventivní veterinární hygieny“ – opět možnost srovnávat úroveň našich závodů se zahraničními. Pracovat na přípravě legislativy. Možnost očima veterinárního lékaře se zúčastnit posuzování a vývoje nových strojů, výrobků, ale i projektové přípravy nových závodů a provozů na zpracování živočišných produktů – to byla „velká škola“. Poté jsem nastoupil na Státní veterinární správu do odboru veterinární hygieny na úsek masa a masných výrobků (5 let). V červenci 1991 jsem byl nejprve pověřen a od ledna 1992 jmenován do funkce ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR. 7 let to pro mne byla další „vysoká škola“ se vším všudy. Ohromný rozsah činnosti, široká informovanost v celé šíři oboru. Mnohočetná setkání s dlouhou řadou odborníků, jak veterinářů, tak i jiných profesí. Řada zahraničních cest a možnost srovnání podmínek pro práci, ale i čerpání velkého množství zkušeností. To mne velice obohatilo. Měl jsem obrovské štěstí a seznámil jsem se s řadou odborníků a dobrých lidí, také mnoho kontaktů udržuji dodnes. V současné pozici ředitele Městské veterinární správy v Praze samozřejmě zúročuji nabyté zkušenosti, a to nejen z působení v pozici ústředního ředitele, ale i z celé dosavadní praxe. Specifika Městské veterinární správy v Praze oproti ostatním 13 krajským veterinárním správám jsou zejména – vyšší podíl práce v oblasti veterinární hygieny a již zmíněná Pohraniční veterinární stanice. Samozřejmě by se v detailech mohly najít další drobnosti, ale tyto dvě věci považuji za hlavní. 4. Alma Mater našich veterinářů je Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Tato univerzita vychovala generace praktických veterinářů, ale také odborníků na hygienu potravin na Fakultě veterinární hygieny a ekologie této univerzity. Od Vás vím, že na této univerzitě externě učíte, a tak máte možnost předávat svoje životní odborné zkušenosti mladé generaci. Jak Vám tato pedagogická role „chutná“ a čím je pro Vás a Vaši práci největším přínosem? Když už se ptáte, jak mi „chutná“ externí činnost na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, tak se musím přiznat, že MOC! Jsem potěšen a je pro mne ctí podílet se alespoň tímto malým příspěvkem na výuce. Snažím se budoucím kolegům předat praktické zkušenosti, pohledy praxe na teoretické otázky, které získávají na Fakultě veterinární hygieny a ekologie. Na druhé straně je to pro mě další zkušenost, neboť kontakt a diskuse s mladými kolegy obohacuje přirozeně i mě. Jsem rád, že tyto zkušenosti mohu předávat, a tím přispívat ke znalostem veterinárních lékařů. Věřím, že jim to pomůže k lepší orientaci po vstupu do praktického života veterinárního lékaře – hygienika. 5. Pocházíte z potravinářské rodiny. Jak toto prostředí ovlivňovalo Vaše odborné zaměření a život celkově? Je patrný i dnes vliv Vašeho otce, celoživotního vysokého odborníka masného průmyslu, na Vaše odborné postoje? A jaké je Vaše životní krédo v odborné i osobní rovině? Skutečně pocházím z řeznické rodiny a jsem na to patřičně hrdý. Vždyť dědeček uměl řemeslo oběma rukama a byl to skvělý odborník. To se odrazilo i v tom, že otec patří stále mezi odborníky, kteří jsou oslovováni mladší generací o odborné rady. Moje praktická činnost, zejména v době studia na Střední průmyslové škole technologie masa v Praze, byla silně ovlivněna otcem. No a od doby studií na Veterinární a farmaceutické univerzitě jsme prakticky v permanentní diskusi o odborných problémech. Mám trochu zvláštní postavení, neboť profese veterinárního lékaře-hygienika a profese řeznická má mnoho společného. Samozřejmě na pracovišti bychom stáli každý na jiné straně, ale tak to je dáno. To se nám bohužel nepodařilo, abychom pracovali např. na jedněch jatkách. Otci jsem samozřejmě za mnohé vděčen. Učil mě řádnému a poctivému řemeslu, a to nejen při mnohých domácích porážkách, ale i během mého vysokoškolského studia při výstavbě masokombinátu v Klatovech a s tím spojeným uplatňováním veterinárních požadavků na jednotlivé provozy budoucího masokombinátu. Po uvedení do činnosti jsme řešili mnoho detailů spojených s vývojem požadavků na technologii výroby, hygienu provozu a zabezpečování zdravotní nezávadnosti výrobků. Na závěr se s Vámi loučím hygienickým: „HYGIENĚ ZDAR, ŠPÍNĚ A NEPOŘÁDKU ZMAR“. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

8 / z domova

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

V ROCE 2005 BYLY OTEVŘENY DVA NOVÉ HYPERMARKETY INTERSPAR, KTERÉ JSOU PROSTOROVÝM USPOŘÁDÁNÍM TOTOŽNÉ, JEDINEČNÉ A ORIGINÁLNÍ. V polovině měsíce března byl slavnostně otevřen Interspar Karlovy Vary ve čtvrti Dvory s rozlohou 4005 m2 prodejní plochy. Interspar je situován do Obchodního centra Varyáda a návštěvníkům je k dispozici 650 parkovacích míst. Zákazníci mohou využít i autobusovou linku, která zde má konečnou. Koncem měsíce října byl otevřen dlouho očekávaný Interspar v Táboře v blízkosti centra města s rozlohou 4117 m2 prodejní plochy. Také zde mohou zákazníci využít autobusovou linku, která

spojuje Pražské předměstí a Sezimovo ústí se zastávkou u Intersparu. K dispozici mají zákazníci 425 parkovacích míst. Obě dvě prodejny jsou plnosortimentní a samoobslužné s výběrem z téměř 40 000 druhů zboží. Více jak 50 % plochy zaujímají potraviny. Prodejny mají, jak již bylo předesláno, originální prostorové uspořádání. Vstup do prodejen je vstupem na trh čerstvých potravin. Koncentrace úseků čerstvých potravin je cíleným útokem na chuťové buňky zákazníků. Přes zeleninu, kde čeká na zákazníka jedna ze speciálních nabídek v podobě oddělení Convenience, kde máte možnost výběru z čerstvých zeleninových a ovocných salátů, se dostanete do oddělení pekárny. Oddělení, které se Vám vybaví, když uslyšíte jméno Interspar. Bohatá nabídka vlastního racionálního pečiva doplněná vlastní výrobou sladkých koláčů. Přes oddělení lahůdek a uzenin se dostanete do oddělení

masa s nabídkou teplého pultu. V oddělení potravin, nápojů, drogerie a nepotravinářského zboží najde zákazník širokou nabídku. Nedílnou součástí obou prodejen je Tutto Bene. Mgr. František Kloud Regionální ředitel

KAVÁRNY TUTTO BENE V HYPERMARKETECH INTERSPAR Na podzim 2003 byl na nově otevíraném hypermarketu Interspar Brno Cejl poprvé implementován nový koncept gastronomie společnosti SPAR – Tutto Bene. Jde o interiérově moderní provozovny typu kavárna s obsluhou, s širokou nabídkou kávových produktů, čajů, studených nápojů, zákusků, čerstvě obloženého pečiva, chlebíčků, pizzy a zapečených produktů. Kavárny se u zákazníků setkaly s oblibou a k dnešnímu dni

již Tutto Bene naleznete v pobočkách Interspar v Plzni, Znojmě, Karlových Varech, Táboře, Litoměřicích a Prostějově. Jelikož podstatná část našich zákazníků je našimi pravidelnými návštěvníky, průběžně sortiment obměňujeme o novinky. Zavedli jsme také vlastní řadu výrobků dle originálních receptur, jako jsou např. ovocné štrůdly či zapečené produkty (bageta, ciabatta). Zákazník má možnost si zakoupené produkty vychutnat buď přímo v příjemném prostředí kavárny či si je odnést s sebou na cestu. Zároveň poskytujeme možnost objednávky chlebíčků, štrůdlů a obložených mís. Cílem je odvádět kvalitní gastronomické služby, zajistit spokojenost hostů s hledem na hygienické a ekologické zásady. Tutto Bene, to je kvalita, čerstvost, čistota a příjemný personál. Zdeňka Bubáková Vedoucí odd. gastronomie

Makro Cash & Carry ČR – záruka bezpečných potravin pro gastronomii Makro Cash & Carry ČR, řetězec samoobslužných velkoobchodních prodejen, přináší svým zákazníkům profesionální řešení pro gastronomii a oblast hotelnictví, restauratérství a cateringu. Prostřednictvím nadstandardních opatření zajišťuje Makro dokonalou bezpečnost potravin. K tomuto účelu mimo jiné již dlouhodobě využívá systému HACCP, tj. systému kontroly kritických bodů. Zákazníci Makra se mohou dozvědět základní informace o systému HACCP (vznik systému, historie implementace systému do legislativy, základní principy, na kterých je tento systém založen. Dále zákazníky informujeme o Makro řešeních k dodržování chladícího řetězce dle nejnovější platné legislativy (termoboxy, výměna chladících elementů, izotermické přívěsy, přestavba aut na chladící vozy, půjčení kalibrovaného teploměru) a v neposlední řadě o možnosti poradenství přímo na webových stránkách. Právě díky HACCP a řadě dalších

opatření může Makro garantovat kvalitu veškerých produktů zařazených do nabídky. Nekontroluje totiž pouze finální výrobek, ale ve všech fázích bez rozdílu se soustředí na prevenci vzniku sebemenšího ohrožení zdraví spotřebitele. Analýza nebezpečí zahrnuje hledání a zjištění všech možných zdrojů zdravotního nebezpečí – od příjmu zboží až po jeho prodej konečnému zákazníkovi – ať už se jedná o riziko biologického, chemického nebo fyzikálního původu. Co se týče zabezpečení potraviny před okamžikem převzetí zboží, zajišťuje Makro bezpečnost a kvalitu tím, že zejména v rámci vlastních značkových linií spolupracuje pouze s výrobci, jejichž provoz splňuje přísná kritéria. Příkladem je značka Metro Quality (MQ), která zahrnuje nabídku ovoce, zeleniny, masa a masných výrobků, ryb, sýrů nebo také zmrzliny. Například u masa a masných výrobků patří mezi nároky na dodavatele následující: vhodné prostředí chovu, dostateč-

ný prostor na jedno zvíře, schválená vyhovující krmiva, nepřetržitý veterinární dohled. Pro výrobu produktů značky Metro Quality se vždy používají výhradně prvotřídní, zdravotně nezávadné suroviny od renomovaných dodavatelů s EU certifikací. Rovněž jejich zpracování probíhá v certifikovaných závodech s přísným dohledem. Značka Metro Quality nabízí zákazníkovi prémiovou kvalitu, nadstandardní informace o produktech, a poskytuje tak účinnou ochranu před potravinami rizikového a neznámého původu. Čerstvost výrobků zajišťuje také důsledné dodržování chladírenského řetězce, a to i za rámec prodejen Makro prostřednictvím podpory vhodné přepravy zboží po nákupu. V této oblasti navíc Makro poskytuje servis svým zákazníkům a pomáhá jim zajistit provoz funkčního chladícího řetězce (např. výměna chladících elementů, kalibrace teploměru k monitoringu chladícího řetězce). Další zásadou je dodržování správných postupů při přejímce (FIFO), řádná kontrola přijímaných surovin včetně neporušenosti obalů. Při následném skladování je pak kontrolována teplota v chladících a mrazících boxech, hygiena skladovacích ploch i prodeje a dodržování pravidel FIFO. Díky kombinaci těchto opatření si zboží udrží garantované parametry kvality. Na etiketách MQ výrobků je uvedeno více informací, než vyžadují evropské i české normy. Systém nadstandardního značení zároveň znemožňuje falšování původu potraviny. Informace o původu produktu má k dispozici i zákazník díky tomu, že jedním z klíčových principů uplatňovaných

v Makru je dohledatelnost původu, tedy možnost zpětného zjištění původu suroviny a sledování veškerého jejího dalšího pohybu – například u MQ masa či zeleniny. Cílovému odběrateli jsou uzpůsobena také balení, buď velké nebo střední velikosti – tak, aby vyhovovala použití v gastronomii. Celkově nabízí

nadstandardní výběr různých variant velikostí, typů a balení daného produktu. Spotřebiteli zároveň zajišťuje lepší informovanost, díky níž se lze na trhu mnohem lépe a snáze orientovat. Markéta Světlíková External Communication Manager MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. METRO Cash & Carry Slovakia s. r. o.

SALIMA 2006 / 9

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA 2006 SALIMA se zařadila mezi nejvýznamnější oborové veletrhy starého kontinentu a na čtyři dny se stala centrem potravinářského obchodu ve střední Evropě. Ze zahraničí přijelo 36 % vystavovatelů a 13,5 % návštěvníků. Nabitý program konferencí, seminářů a diskusních setkání se věnoval především problematice bezpečnosti potravin, zdravé výživy a vztahům výroby a obchodu. Úspěšnou premiéru měl projekt TRENDY, který představil trendové potraviny a nápoje padesáti výrobců. Prestižní ocenění Zlatá SALIMA získalo 15 z 80 přihlášených exponátů, 21 cen bylo uděleno v rámci soutěžní přehlídky TRENDY 2006. 33 firem převzalo z rukou ministra zemědělství ČR certifikáty národní značky kvalitních potravin KLASA pro svých 186 výrobků. Mezinárodní potravinářské veletrhy SALIMA byly první po rozšíření EU a dokumentovaly nárůst mezinárodního obchodu s potravinářskými komoditami. Přivítaly řadu prominentních zahraničních hostů v čele s komisařem EK pro zdraví a ochranu spotřebitele Markosem Kyprianou. Vrcholnou událostí doprovodného programu byla mezinárodní konference Bezpečné potraviny na společném trhu EU, které se zúčastnili mimo jiné výkonný ředitel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin Herman Koëter, ředitelka divize bezpečnosti potravního řetězce DG SANCO Paola Testori Coggi a delegace ministerstev zemědělství Bulharska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska a Slovenska. Na veletrhu proběhlo také jednání představitelů potravinářských komor zemí Visegrádské čtyřky, Rakouska a Slovinska. Expozice vystavovatelů zaplnily osm pavilonů a v devátém probíhala finálová soutěž mladých gastronomických odborníků Gastro Junior Brno 2006 – Nowaco Cup.

ČÍSLA Z PŘEDBĚŽNÉ STATISTIKY Základní statistické údaje 2006 *) 1. počet zúčastněných firem 1 100 2. počet zúčastněných zemí 38 3. čistá výstavní plocha v m2 25 000 4. počet platících návštěvníků 40 000 *) jde o předběžné údaje – konečné auditované údaje budou zveřejněny v závěrečné zprávě NÁVŠTĚVNÍCI V prvních třech dnech si veletrhy prohlédlo 3 544 registrovaných zahraničních návštěvníků. Přijeli ze 41 zemí, a to především ze Slovenska (2 238), Polska, Rakouska, Německa, Itálie, Maďarska, Litvy a Slovinska. Významně přibylo především návštěvníků z Polska, Litvy a Ukrajiny. Z průzkumu vyplynulo, že přibližně dvě třetiny návštěvníků směřovaly primárně na veletrh SALIMA, pro 18 % dotázaných byl prioritním cílem VINEX (nárůst o 3 %), pro 6 % MBK a pro 9 % INTECO. Hlavním cílem návštěvy byly nejčastěji informace o novinkách a trendech, navazování obchodních kontaktů a vedení obchodních jednání. Za účelem navázání obchodních kontaktů a jednání přijelo dokonce 60 % návštěvníků veletrhu INTECO. Za odborníky se pokládají tři čtvrtiny respondentů. 89,2 % návštěvníků chce přijet i příští rok, 51 % předpokládá, že význam těchto veletrhů v dalších letech poroste.

Ministr zemědělství ČR Jan Mládek při zahájení mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA 2006. jednání a navazování dalších kontaktů. Zástupci těchto celkem 34 společností spolupráci se SZIF a hlavně možnost prezentace svých výrobJan Mládek, ministr zemědělství ČR: SALIků na nejprestižnějším potravinářském veletrhu MA včetně doprovodných výstav a programů pav ČR velmi ocenili. Zejména majitelé menších tří ve svém oboru jednoznačně ke špičce. Velispolečností nám po skončení Salimy znovu vyká účast vystavovatelů z domova i ze zahraničí jádřili svůj dík a vyzdvihli jak profesionální přía masivní návštěvnost to jen podtrhují. Jde o fóstup pracovníků SZIF, tak přínos značky Klasa rum širokého spektra oborů více či méně svázake zvýšení prestiže firmy, jejichž výrobky jsou ných s potravinářským průmyslem a každý zátouto známkou oceněny. jemce zde nalezne velké množství informací. V rámci konání veletrhu byla také předána Ministerstvo využilo veletrh k informování o ledalší ocenění značkou Klasa pro kvalitní tuzemtácích ohledně ptačí chřipky. ské potraviny. Zástupci 33 výrobců převzali certifikáty pro svých celkem 186 výrobků. Tento reMarkos Kyprianou, komisař EK pro zdraví kordní počet nově oceněných výrobků ukazuje a ochranu spotřebitele: Jsem tu velice rád, lepší na neustále stoupající zájem potravinářů o značpříležitost k první návštěvě České republiky bych ku kvality Klasa a také na její prestiž. Stávající nenašel. Jsem nadšen touto historickou budovou, držitelé značky Klasa měli možnost prezentovat která byla postavena v roce 1928, a celým velesvé kvalitní produkty také na jarmarku Klasa, tržním areálem. Chci organizátorům pogratulokterý byl v areálu brněnského výstaviště v rámvat k uspořádání již 25. ročníku, což ukazuje na ci veletrhu Salima otevřen v den určený pro šiúspěšnost a kontinuitu veletrhu. Je vidět, že SArokou veřejnost. Návštěvníky zaujaly zejména LIMA jde správnou cestou, protože se věnuje obochutnávky kvalitních potravin. lasti nápojů a jídel po zdravý životní styl. Zdravé Mimořádně velký počet návštěvníků expozistravování je trend, který potravinářům nabízí obce Státního zemědělského intervenčního fondu rovské obchodní příležitosti. a doprovodných akcí spojených se značkou Klasa potvrdil, že letošní Salima se opravdu vydařiJan Höck, ředitel SZIF: Letošní 25. potravila. Věřím, že podobně úspěšní budeme i na dalnářský veletrh Salima v Brně byl pro Státní zeších veletrzích doma i v zahraničí. V květnu nás mědělský intervenční fond hned v několika ohlečeká veletrh Víno a Destiláty, dále pak v srpnu dech mimořádný. Vůbec poprvé totiž SZIF vynitranský Agrokomplex a Země živitelka v Česstupoval jako hlavní partner veletrhu. V rámci kých Budějovicích, v září Polagra v polské Posvé rozsáhlé téměř 200m2 velké expozice poskyznani, v říjnu pařížský SIAL a další. tl prostor pro prezentaci zatím největšímu počtu potravinářským firem, které tak mohly s naproMVDr. Milan Malena, ústřední ředitel Státní sto minimálními náklady propagovat své kvalitveterinární správy ČR: Z vlastní zkušenosti velní produkty oceněné značkou Klasa. SZIF promi dobře vím, jak vypadá potravinářská výroba ducentům poskytl také prostor pro obchodní

Řekli o veletrhu

VYSTAVOVATELÉ Vystavovatelé přijeli především s cílem prezentovat svou firmu a posílit její image, hledat nové zákazníky, předvést nové nebo inovované výrobky a služby, ale také uzavřít konkrétní obchody. Dosažení svých cílů v průzkumu předběžně potvrdilo 85,4 % vystavovatelů (v roce 2004 pouze 78,6 %). NOVINÁŘI V Tiskovém středisku se akreditovalo 417 zástupců médií z devíti zemí, mezi nimi 55 zahraničních. Zahraniční novináři přijeli z Itálie, Jugoslávie, Litvy, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska. Příští ročník mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA se uskuteční v termínu 4.–7. března 2008. V roce 2007 proběhne v termínu 6.–8. března Mezinárodní veletrh gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G + H.

Expozice SZIF.

v „zákulisí“, a vím, s jakými problémy a potížemi se naši zpracovatelé museli potýkat před přijetím České republiky do EU a i nyní. Vysoké standardy, kterých dosáhli, musejí též udržet, a to zajisté stojí nemalé peníze. Efekt to však má. O úrovni naší potravinářské výroby se bylo možné přesvědčit na SALIMĚ. Kdo o konkurenceschopnosti našich zpracovatelů pochybuje, mohl se právě zde přesvědčit o opaku. Pravdou je, že konkurence na náročném intrakomunitárním – evropském – trhu je obrovská, a najít si zde prostor není jednoduché. Proto je dobře, že naši potravináři nezapomínají především na domácí trh, a proto oceňuji aktivitu Potravinářské komory, která má naše spotřebitele upozorňovat vtipnou formou na české výrobky. Věřím, že naši zpracovatelé dobře vědí, že státní veterinární dozor dělá všechno pro to, aby jejich produkce byla nejen zdravotně nezávadná, ale i doopravdy konkurenceschopná. Dnes platí v EU pro všechny členské země v obchodování stejné podmínky a právě v porovnání s ostatní produkcí lze říci, že se nemáme za co stydět, což bylo vidět i na letošní SALIMĚ, však jsou naše výrobky oceňovány a zákazníci si ty „své“ dovedou najít. Vodítko pro to mohou být jednak udělená ocenění či prosté označení „vyrobeno v ČR“ anebo např. udělení značky Klasa, Trendy apod. Ing. Jakub Šebesta, ústřední ředitel SZPI: Z pohledu předsedy hodnotitelské komise soutěže Zlatá Salima 2006 jsem zaznamenal viditelný nárůst vystavovaných i soutěžních výrobků, které reagují na nové trendy, ať už je to obecně zdravá výživa, moderní způsoby stravování, potraviny cíleně určené pro děti, anebo výroba národních a tradičnách specialit. Výrobci potravin tak logicky reagují na poptávku trhu, do níž se stále více promítá zájem spotřebitelů o zdravý životní styl. Péče o vlastní zdraví a tedy i zdravé potraviny jsou jeho samozřejmou součástí. Na druhou stranu jsem podobný trend zaznamenal také u sílícího zastoupení tradičních výrobků. Potravináři zcela logicky reagují na to, co spotřebitele oslovuje a o co má spotřebitel zájem. Obé považuji za pozitivní, koneckonců, sledovat trendy a přizpůsobit se jim je jednou z cest, jak uspět v sílící konkurenci. Ing. František Sládek, CSc., vrchní ředitel úseku potravinářských výrob Úřadu pro potraviny, Ministerstvo zemědělství ČR: Myslím, že letošní Salima potvrdila svou vedoucí pozici mezi potravinářskými veletrhy ve střední a východní Evropě. O úrovni tohoto veletrhu svědčí i to, že se konal jubilejní již 25. ročník, který byl zároveň první akcí tohoto druhu po vstupu České republiky do Evropské unie. Ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR se Ministerstvu zemědělství podařilo uskutečnit mezinárodní konferenci „Bezpečné potraviny na společném trhu EU“, které se aktivně zúčastnili i významní hosté z Evropské komise, z DG SANCO – generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele, ale i z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a předsednické země EU – Rakouska. Bezpečné potraviny byly také nosným tématem letošního ročníku. Český potravinářský průmysl byl reprezentován předními potravinářskými firmami, odborná i laická veřejnost se mohla po dvou letech znovu přesvědčit o vysoké úrovni produkce, která snese plné srovnání s vyspělými zeměmi Evropské unie. Udržení této vysoké úrovně je ale podmíněno stálou modernizací a technickým rozvojem, který představuje vynaložení nemalých finančních prostředků. Investice do potravinářského průmyslu v dalším období budou jedním z klíčových faktorů zajištění konkurenceschopnosti českého potravinářství. Příjemným zjištěním na veletrhu byl i trvající vysoký zájem vystavovatelů o získání ocenění Zlatou Salimou, které je stále vysoce prestižní značkou kvality a má i svou vysokou komerční hodnotu. (Pokračování na straně 10)

10 / SALIMA 2006

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

(Pokračování ze strany 9) Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR: Letošní veletrh SALIMA potvrdil, že patří mezi nejvýznamnější potravinářské veletrhy ve střední a východní Evropě. Svědčí o tom i skutečnost, že pozvání na veletrh a u jeho příležitosti se konající konferenci o bezpečnosti potravin přijal i komisař EU pro zdraví a ochranu spotřebitele pan Kyprianou a paní Paula Testori – Coggi z DG SANCO. Pan komisař prošel vybranými expozicemi veletrhu, které mu poskytly dostatečný obraz o úrovni českého potravinářského průmyslu. Velice pozitivně ocenil i expozici Trendy, kde cca 70 českých firem představilo své výrobky pro zdravý životní styl, výrobky s vysokou přidanou hodnotou, ale i tradiční české výrobky. Bylo to poprvé, kdy na veletrhu SALIMA byla takováto expozice, ve které mělo stánek i Ministerstvo zdravotnictví. Bylo by dobré v tomto pokračovat i na příští SALIMĚ se zvýrazněnou propagací a na atraktivním místě. Byla škoda, že mezi vystavovateli „trendů“ chyběly až na výjimky největší a nadnárodní firmy. Kromě konference o bezpečnosti potravin byl i zajímavý seminář „Děti a zdraví“. Do soutěže o získání Zlaté Salimy bylo přihlášeno 70 výrobků, z nichž 24 bylo nominováno a 13 pak získalo Zlatou Salimu. Velmi pozitivní byla skutečnost, že přihlášených výrobků byly výrobky odpovídající novým trendům a s vysokou přidanou hodnotou. Nedostatkem této soutěže pak byla nekvalitní příprava vzorků a dokumentace u některých z přihlášených firem. Významnou událostí bylo rovněž udělování značky KLASA řadě potravinářských podniků a tímto aktem převýšil počet výrobků nesoucích označení KLASA jeden tisíc. Pozitivní bylo i to, že o značku KLASA žádají i velké nadnárodní společnosti, což potvrzuje marketingový význam této značky. Nedostatkem tohoto veletrhu byla menší účast českých firem, pro které je veletrh příliš nákladný, a proto je třeba uvažovat o možnostech finanční podpory malých a středních podniků i na tuzemských výstavách a veletrzích. Kladem byla skutečnost, že veletrhu věnovalo mimořádnou pozornost MZe a osobně sám pan ministr. Škoda jen, že veletrh nenavštívil pan premiér nebo pan prezident, protože veletrh tohoto významu by si návštěvu některého z těchto představitelů určitě zasloužil. Christian Kesberg, generální ředitel Organizace zahraničního obchodu Rakouské hospodářské komory: Jsem velmi spokojen s tím, kolik rakouských firem se tu prezentuje, nejen přímo mezi vystavovateli, ale i v rámci akce Austria Showcase. Účast více než 60 firem předčila naše očekávání. Pavel Vajčner, ředitel Znovín Znojmo, a. s.: Proti minulému ročníku navštívilo veletrh Vinex mnohem více lidí. Tuto prestižní akci využíváme k doladění kontraktů, které jsme před Vinexem předjednali. Zástupci firmy denně jednají od rána do večera s obchodními partnery. Výhodou je, že je nemusíme objíždět a v naší expozici jim můžeme nabídnout veškeré novinky z produkce Znovínu. Pořadatelé veletrhu jsou profesionálové, k jejich činnosti není co dodat. Bc. Elen Vaňková, ředitel marketingu SEMIX: Salima byla pro nás v letošním roce významná a to především z hlediska oficiálního uvedení na trh nových výrobků z naší 4 divize, kterou jsou celozrnné cereálie. Cílem bylo podrobnější seznámení odborné veřejnosti s řadou novinek, do kterých patří zahájení výroby dalších bezkonkurenčních výrobků – BIO cereálií a ovesných vloček KŘUPAVÝCH. Velmi si vážíme snahy organizátorů Salimy, kteří v letošním ročníku úspěšným způsobem realizovali propagaci výrobků zdravé výživy v rámci projektu Trendy 2006. Oceňujeme prezentaci produktů také konečným zákazníkům – spotřebitelům. Doufáme, že i v nadcházejících ročnících Salimy budou lidem vysvětlovány informace, proč by měli konzumovat zdravé potraviny, protože jen informovaný spotřebitel dokáže skutečně ocenit, co je pro něj a jeho zdraví nejlepší. A takovýto způsob osvěty Česká republika nepochybně potřebuje. Jsme rádi také za pestrou prezentaci Státního zemědělského intervenčního fondu návštěvníkům o výrobcích domácí kvality pod značkou Klasa. I když je Salima pořádána co 2 roky, zůstal ji i nadále punc jednoho z nejprestižnějších potravinářských veletrhů u nás.

Jaroslav Camplík, prezident PK ČR.

Kyprianou: Evropa má nejbezpečnější potraviny ve světě Komisař Evropské unie pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianou při zahájení Mezinárodních potravinářských veletrhů uvedl, že v Evropské unii jsou nabízeny nejbezpečnější potraviny na světě. Zdůraznil, že v nich jsou zahrnuty též kuřata a drůbeží maso. „Musíme dokázat udržet tuto vysokou úroveň bezpečnosti potravin. Potravináři musí spolupracovat se všemi orgány jak na evropské, tak na národní úrovni s dalšími zainteresovanými složkami tohoto oboru, například s potravinářskými i veterinárními komorami. Bezpečnost potravin na evropském trhu je vhodně zvolené nosné téma těchto veletrhů,“ řekl komisař. Podotkl, že dochází ke změně programu, který se týká bezpečnosti potravin. „V 90. letech jsme se zabývali pouze jejich nezávadností pro koncového spotřebitele. Elementy nového systému a s tím související podrobnosti jsou již zavedeny, ke konci loňského roku byl přijat tak zvaný hygienický balíček,“ uvedl Kyprianou. Týká se hygieny potravin živočišného původu, jejich úředních kontrol, ale i krmiv. Podle komisaře se musí Evropa mít stále na pozoru a také se zabývat více otázkami stravovacích návyků. Občané by měli být vedeni k osvojování návyků správné výživy a věnovat se jí. „Základní otázkou je i správné značení potravin, na tomto základě se může spotřebitel lépe orientovat v široké škále výrobků. V EU je stále mnoho pravidel a předpisů, které značení na etiketách upravují. Nyní se budeme snažit o zásadní věc – poskytnout dostatek informací spotřebiteli tak, aby byly každému srozumitelné. Řádné značení je současně dobrým marketingovým nástrojem,“ konstatoval komisař. Další platforma, které se EU věnuje v oblasti výživy, je zdraví a snižování obezity. V tomto případě jde o spolupráci lékařů, vědců, hoteliérů, majitelů stravovacích zařízení atd. Ti všichni by si měli sednout k jednomu stolu a začít jednat o tom, jak předejít hrozbám, které vyplývají z nadváhy, jež se v Evropě stále více rozšiřuje. „Systém zabývající se ve společenství nadváhou funguje teprve rok. Zatím tedy jde o určitý experiment, v rámci kterého se společně snažíme formulovat určité aktivity. V současné době se vyhodnocuje a závěry budou v brzké době zveřejněny. Už nyní je jasné, že šlo o správné rozhodnutí, které se ubí-

rá správným směrem. Je také jasné, že je potřeba se této iniciativě ještě více věnovat, abychom současný životní styl od základu změnili. Přitvrdit se také musí v oblasti fyzických aktivit. Fakt je, že zdravé stravování se stává trendem a zároveň nabízí potravinářským firmám příležitosti uplatnit se na trhu,“ poznamenal Kyprianou. Doplnil, že Salima jde správnou cestou, neboť se věnujeme novým trendům v oblasti nápojů a jídel pro zdravý životní styl. Podle něho je důležité, aby výrobci potravin využívali existence nového trhu a produkovali potraviny, které budou spotřebitelé žádat. Nemá smysl, aby zůstávaly zdravé produkty v regálech obchodů. Je to ve prospěch obyvatel Společenství, kteří si budou moci ve všech obchodech ve všech zemích vybrat své potraviny. Komisař EU pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianou při zahájení Mezinárodních potravinářských veletrhů uvedl, že je v této funkci v ČR poprvé. Poblahopřál organizátorům k 25. výročí veletrhu Salima, což svědčí o úspěšnosti těchto akcí. „Jsem nadšen historickou budovou, která byla postavena v roce 1928, ale v současnosti se musíme věnovat novým úkolům. Jde o otázky zdraví, ochrany spotřebitele a jeho náročnosti při výběru potravin,“ konstatoval komisař.

Evropa má promyšlenou legislativu pro mimořádné události O legislativě Evropské unie v oblasti kontroly a bezpečnosti potravin hovořila na mezinárodním veletrhu Salima v Brně Paola Testori Coggi, ředitelka divize bezpečnosti potravního řetězce DG SANCO. Potravinový a zemědělský model ve společenství je podle ní nejlepší ve světě. „Je trvale udržitelný a má vysokou míru bezpečnosti potravin. Zabývá se také ekologií, životním prostředím a pohodou zvířat. Důležité také je se postarat o podnikatelskou obec, aby byla konkurenceschopná,“ upřesnila Coggi. Podle ní se náklady na potravinovou bezpečnost musí vynakládat tak, aby provozovatelé v Evropě na tom byli stejně jako provozovatelé ze třetích zemí. „Cokoli dovezeme, musíme mít zaručeno, že je stejně bezpečné jako to, co nabízíme nebo vyvezeme,“ konstatovala. Země EU se musí držet pravidel kodexu a nařízení, která upravují výrobu potravin a organiza-

Ing. Petr Kužniar (vlevo) ve svém stánku představuje gastronomickou techniku.

ci pro nákazy. Současně musí Společenství dohlížet na to, aby vše, co z legislativy aplikuje, bylo prováděno i v ostatních státech světa. „Často je Evropa kritizována ve Světové organizaci obchodu, že zaštitujeme přísnou legislativu v oblasti geneticky modifikovaných organizmů. Austrálie či Kanada to napadají, protože si myslí, že je to příliš přísná právní úprava, ale věříme, že náš model je správný,“ uvedla Coggi. Připomněla, že po krizi BSE po roce 2000 byla sestavena bílá kniha, která obsahuje celou řadu principů a zásad, které se musí dodržovat a zaručuje ústřední kontroly ve všech jednotlivých článcích. „V naší legislativě vycházíme ze tří hlavních pilířů. První zahrnuje obecné potravinové právo, které vstoupilo v platnost v únoru 2002. Tento zákon definuje základní principy a požadavky – co je analýza rizik, jejich posouzení. „Je to legislativa, která upravila založení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Dále také zavedla zásadu předběžné opatrnosti. Evropa je jediná část světa, která uvaluje stejně přísná nařízení a požadavky na dovoz jako na vývoz,“ zdůraznila. Existují zákony, které upravují postupy v případě mimořádných událostí, je přesně definován systém rychlého přenosu informací pro potraviny a krmiva. V případě, že k čemukoliv dojde v jednom regionu, je informace okamžitě sdělena ostatním částem Evropy, aby mohly jednotlivé státy koordinovaně postupovat. Další legislativním opatřením je tzv. hygienický balíček, který vstoupil v platnost v roce 2006. Obsahuje řadu nařízení a směrnic a veškeré předpisy, které upravují výrobu potravin od primární výroby až po zpracování a kontrolu. „Na každé úrovni tohoto řetězce musí být možné stanovit kritické kontrolní body, abychom se vyhnuli jakýmkoliv problémům kontaminace při provozování potravinových provozů. Máme mikrobiologická kritéria, registrační požadavky všech provozů atd. Je to legislativa náročná, ale zaručuje bezpečnost potravin,“ konstatovala ředitelka. Poslední opatření, které platí od začátku roku 2006, je nařízení o konkrétních pravidlech pro hygienu potravin živočišného původu. V jejím rámci Evropská komise provádí kontroly jejich plnění, je také odpovědná za provádění kontrol zemí, které vyvážejí nebo dovážejí do EU. „Musí být zajištěno, aby oficiální kontrola byla stejně účinná ve všech 25 členských státech. Tato legislativa rovněž zakládá síť národních laboratoří. Máme 21 laboratoří – pro salmonelu, pro BSE, ptačí chřipku atd.

Coggi: Obezita se stává evropským problémem Evropská unie má nejlepší bezpečnostní model potravin na světě a neustále pracujeme na jeho zlepšení. Evropský úřad pro bezpečnost potravin klade stejné požadavky na jejich dovoz i vývoz. Řekla to na mezinárodní konferenci Bezpečné potraviny na společném trhu EU ředitelka bezpečnosti potravin Evropské komise DG SANGO Paola Testori Coggi. Prestižní akce při veletrhu Salima, kterou zaštítilo Ministerstvo zemědělství ČR a Potravinářská komora ČR, se zúčastnily delegace ze SR, Rakouska, Maďarska, SRN a kandidátských zemí Bulharska a Rumunska. Vedle sledování bezpečnosti potravin obchází Evropu nový fenomén – obezita. Stala se v poslední době velkým problémem Společenství, její úroveň se zvýšila v členských zemích Unie v průměru o deset až patnáct procent, v některých zemích dokonce o 40 procent. „Jedno ze čtyř dětí má v současnosti nadváhu. Obezita je první příčinou předčasných úmrtí v Evropě, dá se jim však úspěšně předcházet. Náklady na obezitu v národních rozpočtech dosahují asi sedmi procent,“ konstatovala Coggi. Podle ní se stala nadváha ještě větším problémem ve Spojených státech. Zdravotní péče je z tohoto hlediska o 40 procent vyšší než v Evropě. V nákladech přitom nejsou zahrnuty pouze zdravotnická opatření, ale je třeba počítat i se sníženou produktivitou obézních lidí, s požadavky na sociální zabezpečení, na pojištění apod. „Tento fenomén se stává základní součástí ekonomiky všech států pětadvacítky a je také důležitý pro konkurenceschopnost firem,“ připomněla. Zdůraznila, že pomocí nařízení se těžko snižuje velký počet lidí s nadváhou, nikomu nelze nic diktovat. „Proto jsme zahájili obrovskou akci, platformu o správných stravovacích návycích. Je důležité, aby se tohoto procesu dobrovolně účastnily všechny instituce z oblasti stravování, vzdělávání, informací, potravinářského průmyslu atd. Proces začal už loni a letos se vyhodnocují informace z dobrovolných akcí. Zatím nevíme, zda tento postup bude fungovat, ale máme naději, že budeme schopni obezitu řešit,“ doplnila Coggi.

SALIMA 2006 / 11

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Mládek: Počet oznámení řešených v systému RASFF roste Česká republika se plnohodnotně zařadila do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). V praxi se ukázalo, že tento způsob je velmi účinný. Umožňuje totiž rychlé sdílení informací ve všech členských státech, Komisi i Evropském úřadu pro potraviny. „Počet oznámení řešených v systému RASFF v České republice i na úrovni společenství roste,“ uvedl na mezinárodní konferenci Bezpečné potraviny na společném trhu EU ministr zemědělství Jan Mládek. ČR loni řešila 96 oznámení, což je proti předchozímu roku 55procentní nárůst. Nejčastějším rizikem při kontrole dovozu jsou aflatoxiny převážně v oříšcích, fících a rýži, pocházejících ze třetích zemí. Například poslední závažnější případ se stal nedávno, kdy Státní zemědělská a potravinářská inspekce nepustila na trh 19 tun čínských loupaných arašídů, které k nám byly přivezeny z Nizozemska. Často se také ve výrobcích vyskytují chemické látky, zejména barviva, známá pod názvy Sudan 1 a Sudan 4. Cílem pro letošní rok je širší využití dat pro zaměření kontrol dozorových orgánů. „Na národní úrovni jsou v oblasti výroby potravin a krmiv nastavena legislativní pravidla, v některých případech přísnější, než požaduje Společenství. Přes některé výtky prvovýrobců a zpracovatelů jsem přesvědčen, že jdeme správnou cestou a v budoucnu budeme s vděkem sklízet plody tohoto rozhodnutí,“ konstatoval ministr. V této souvislosti vyjádřil uznání práci Státní veterinární správě a Ústřednímu zkušebnímu a kontrolnímu ústavu zemědělskému. Podle něj jejich komplexně pojatá kontrola umožňuje účinně zaměřit pozornost na komodity, konkrétní látky či na konkrétní místa, kde lze předpokládat nejvíce nedostatků. „Jde o cílenou kontrolu, jejímž účelem je ochrana zájmu občanů a státu,“ vysvětlil Mládek. ČR se řadí k členským státům EU, které zastávají liberální přístup ke geneticky modifikovaným plodinám a krmivům. „Naše legislativní pravidla s GM jsou plně v souladu s pravidly Společenství, proto čeští zemědělci loni poprvé zaseli a sklidili geneticky modifikovanou kukuřici z 270 hektarů s odolností proti jejímu hlavnímu škůdci – zavíječi kukuřičnému,“ konstatoval ministr. Nepřekvapuje ho, že lidé potraviny většinou vnímají pozitivně, spojují si je s jejich chutí a požitkem, což platí též při výběru potravin, velkou roli sehrává i cena. V ČR téměř tři čtvrtiny spotřebitelů vysoce důvěřují zdravotní nezávadnosti potravin českého původu. „Právě v tomto případě těžíme z přísné legislativy. Je potěšitelné, že spotřebitelé EU shodně převážně důvěřují systému státní správy v činnostech souvisejících s ochranou jejich zdraví. Důvěra spotřebitelů je velmi křehká, zkušenosti ukazují, že ji řádně prověří až případné krize,“ uvedl Mládek. V současnosti na nás číhá krize v podobě ptačí chřipky, celé Společenství se jí obává. „Měli bychom proto usilovně, trpělivě a srozumitelně vysvětlovat veškeré aspekty tohoto problému. Důsledným dodržováním pravidel osobní hygieny, kuchyňského zpracování či zásad přiměřeného styku s divokým ptactvem i drůbeží lze riziko přenosu na člověka téměř minimalizovat,“ vysvětlil ministr. Větší problémy v souvislosti s ptačí chřipkou vidí v újmě chovatelů drůbeže, producentů jejich masa a vajec.

Jan Lukeš, obchodní ředitel CARLA spol. s r. o. (druhý zleva) při převzetí národní značky kvality KLASA z rukou ministra zemědělství ČR Jana Mládka. morou ČR seznamuje veřejnost s nezdravými vyživovacími návyky. „V tomto směru totiž nelze vydat nějaká nařízení, každý člověk si může najít svůj způsob života sám. Problém je také při školním stravování, které navštěvuje polovina dětské populace. Právě tam by se měla zvyšovat nutriční hodnota stravy a budeme usilovat, aby školní stravování stále vzkvétalo,“ uvedl Vít. Podle něho je potěšitelné, že se zdravá výživa dostává i do osnov Ministerstva školství. Jde také o problematiku zdravých nápojů, ČR se může pochlubit, že 95 procent lidí, tedy i dětí, má k dispozici kvalitní pitnou vodu. V souvislosti s fyzickým pohybem dětí hlavní hygienik připomněl, že se veřejnost diví, proč musí dětská hřiště odpovídat směrnicím EU. „U nás jsou stále v oblibě například dětské kruhové prolézačky umístěné až dva metry nad betonovým podkladem. Pokud z něj vaše ratolest spadne, dojde k vážnému poranění. Totéž platí i o cyklistických helmách. Rodiče jsou schopni koupit potomkovi kolo za dvacet tisíc korun, ale na helmu zapomenou. Nejvíce dětských úrazů, celkem 70 procent, jsou právě poranění hlavy. Z nich 80 procent končí smrtí. Proto navrhujeme, aby bylo ustaveno nařízení povinně prodávat helmu společně s kolem, “ konstatoval Vít. Hlavní hygienik na konferenci také upozornil na rostoucí riziko nemocí u dětí, kterými se ČR zabývala pouze okrajově. Jde o HIV, který byl v Evropě u dětí prakticky známý pouze v její východní části. V posledních dvou letech se u nás vyskytuje varovných 75 případů ročně. Situace začíná být vážným problémem. Totéž platí o rostoucím počtu dětských kuřáků, uživatelů drog a alkoholu. Například za posledních deset let se počet dětských kuřáků zvýšil na dvojnásobek.

Rupprechter: Systém rozpoznávání viru H5N1 v EU pokročil Každý pátý Evropan spontánně spojuje zdravotní otázky s potravinami. Potvrdil to průzkum Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele (DG SANCO) Evropské komise.

„Spotřebitelé v první řadě spojují potraviny s chutí a požitkem a pochybnosti o možných rizicích z nich se téměř nezmiňují. Až po konfrontaci s možnými riziky mají obavy z reziduí pesticidů, nových virů (ptačí chřipka), zbytků cizorodých látek v mase, hygieny potravin a z jejich kontaminace bakteriemi,“ řekl na mezinárodní konferenci Bezpečné potraviny na společném trhu EU Dr. A. G. Rupprechter, náměstek ministra zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouska. V souvislosti s virem H5N1 připomněl, že EU přijala směrnici, která aktualizuje a posiluje stávající právní předpisy v této oblasti. „V úzké spolupráci s Evropským parlamentem se Radě podařilo vytvořit pokročilý systém rychlého rozpoznávání nových ohnisek chřipky ve Společenství a jejich efektivní tlumení,“ konstatoval Rupprechter. Pro Evropu má velký význam téma tzv. Non Trade Concerns. Jde například o ochranu zvířat, rozvoj venkova, ochranu životního prostředí a bezpečnosti potravin. „Vysoké požadavky na zdraví zvířat, snížení množství prostředků na ochranu rostlin a hnojiv atd. lze realizovat pouze tehdy, pokud zemědělec změnou své produkce neutrpí žádnou újmu,“ vysvětlil. Připomněl, že v Rakousku se brzy prosadil poznatek, že zemědělství je ústředním prvkem udržitelného hospodaření a potravinové bezpečnosti. Proto mají podle Rupprechtera rakouské potraviny už v současnosti pozitivní image na mezinárodních trzích. Loni se této zemi poprvé v historii podařilo dosáhnout pozitivní obchodní bilance v potravinářském sektoru.

Kampaň „Najdi si svého výrobce“ Kampaň „Najdi si svého výrobce“ odstartovala na mezinárodním veletrhu Salima v Brně. Jde o podporu odbytu potravin z domácí produkce, jejich identifikaci a osvětu. Autorem projektu je Potravinářská komora ČR. „V tomto projektu chceme mimo jiné předložit spotřebitelům materiál o nutričních hodnotách potravin, který Komora převezme z dokumentu Evropské konfederace výrobců potravin a nápojového průmyslu (CIAA). Registr českých výrobců potravin se bude postupně dopl-

Vít: Rodiny by měly změnit způsob života Program Děti a zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR se stále více zabývá obezitou mládeže, která se stává problémem celé Evropy. „Děti tráví řadu hodin u počítačů, pro některé je dokonce odměnou, když je rodiče o víkendu vezmou na nákup do supermarketů a poté si dají místo oběda hamburger v rychlém občerstvení. Tento způsob nesprávného života má negativní dopad na jejich zdraví,“ uvedl na mezinárodní konferenci v rámci veletrhu Salima hlavní hygienik ČR Michael Vít. Podle něho se zvyšuje hmotnost u české populace, s tím také souvisí vzrůstající počet dětských diabetiků. V současnosti statistiky hovoří o alarmujícím čísle 660 tisíc. Při Ministerstvu zdravotnictví byla vytvořena národní komise pro boj s obezitou, která společně s Potravinářskou ko-

Z jednání představenstva PK ČR (zleva): Stanislav Kozák, náměstek ministra zemědělství ČR; Miroslav Toman, první náměstek ministra zemědělství ČR; Jaroslav Camplík, prezident PK ČR; Hynek Strnad, viceprezident PK ČR; Miroslav Koberna, prezident PK ČR.

ňovat a zájemci se s ním budou moci seznámit na internetových stránkách,“ uvedl prezident PK Jaroslav Camplík. Cílem projektu je, aby se spotřebitel snadno orientoval v nabídce potravinářských produktů a seznámil se s tím, z jakých surovin a ingrediencí se vyrábějí. „Půjde pouze o tuzemskou produkci, tedy o každou firmu působící na území ČR. Musí však vyrábět potraviny jen z domácích surovin a odvádět v zemi daně,“ upřesnil. Dalším významným krokem k uspokojení potřeb spotřebitele jsou základní pilíře technologické platformy v ČR. Technologická platforma, kterou Komora zakládá pro celý potravinářský řetězec, je systém, ve kterém figurují prvovýrobci, vlastní producenti, univerzity, výzkumné ústavy, obchodníci i spotřebitelé. Téma zahrnuje vývoj produktů ovlivňující zdraví člověka, zejména svými dietetickými vlastnostmi s příznivým vlivem na některé nemoci, jako například na rakovinu tlustého střeva. Bude se také týkat poznávání potřeb a požadavků konzumentů čili výroby žádaných potravin. Platforma byla oficiálně zahájena letos 20. března.

Tisíc výrobků se značkou KLASA Certifikáty opravňující používat logo národní značky kvalitních potravin KLASA obdrželo na veletrhu SALIMA 186 výrobků 33 společností. Počet oceněných výrobků tak překročí tisícovou hranici. Na tiskové konferenci o tom informoval ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Jan Höck. „SZIF je správcem značky KLASA od roku 2004, kdy ji měla zhruba stovka výrobků. Díky masivní marketingové podpoře zájem o značku KLASA za tuto dobu významně vzrostl jak mezi spotřebiteli, tak ze strany výrobců. Jestliže na počátku známost značky dosahovala 1,5 %, dnes už více než 70 % českých spotřebitelů ví, co značka KLASA znamená a co jim zaručuje,“ konstatoval. K podpoře kvalitní české potravinářské produkce vláda přistoupila na základě negativních zkušeností z Rakouska, kde po vstupu do EU zájem spotřebitelů o domácí výrobky rapidně poklesl a dosáhl poměru 30 % ku 70 % ve prospěch zahraniční produkce. „U nás je tento poměr opačný a domácí potravinářské výrobky se na spotřebě podílejí přibližně 80 %. Tento stav chceme udržet, a proto budeme na jedné straně pokračovat v masivní marketingové podpoře značky KLASA, ale na druhé straně ji chceme také posunout dále do oblasti nadstandardní kvality,“ vysvětlil Höck. Značka KLASA se dnes opírá o tři základní principy – nadstandardní bezpečnostní a kvalitativní kritéria, čistě tuzemskou výrobu a převážně tuzemský původ surovin. Právě u bezpečnosti a kvality vstupních surovin má dojít k dalšímu posunu a zpřísnění nad běžné normy. „Za tímto účelem podnikneme kroky na dvou úrovních: ještě více zpřísníme kontroly u oceněných výrobků a zároveň zpřísníme vstupní podmínky pro jednotlivé kategorie,“ upřesnil ředitel SZIF. Konkrétně půjde o zákaz používání doplňkových surovin jako separátů u masných výrobků, sušeného odstředěného mléka v mlékárenství a enzymatických přísad v pekárenské výrobě. Rodina výrobků značky KLASA se na veletrhu SALIMA rozrostla již na 1029. Ministr zemědělství Jan Mládek předal certifikáty 186 výrobkům 33 firem, z nichž 14 značku KLASA obdrží poprvé. Nejvíce nově oceněných produktů je z kategorie maso a masné výrobky (53), následují kategorie mléko a mléčné výrobky (40), lahůdky (37) a mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky (36). „Novým opatřením vycházíme vstříc právě firmám z oblasti pekárenství, které doposud nemohli značku KLASA obdržet na kusové nebalené výrobky. Nyní to možné je, pokud budou prodávány s viditelným logem KLASA a označením výrobce,“ vysvětlil Höck a dodal: „Právě spojení se jménem konkrétního výrobce je základní strategií značky, takže logo KLASA nemůže být spojeno s žádnou privátní značkou například obchodního řetězce.“ Budoucím záměrem SZIF je naopak prodej výrobků se značkou KLASA na zvlášť vyznačených plochách supermarketů a hypermarketů. Na veletrhu SALIMA se s nimi návštěvníci mohli seznámit na stánku v pavilonu D a v pátek 10. března navíc na Roadshow KLASA v podobě jarmarku s doprovodným programem.

12 / SALIMA 2006

Ing. Josef Červenka, obchodní ředitel a. s. PENAM.

Na letošní Salimě jsme položili několik otázek obchodnímu řediteli a. s. PENAM Ing. Josefu Červenkovi Co je, pane řediteli, u a. s. PENAM nového? Vstoupili jsme do roku 2006, který bude pro PENAM, a. s., přelomový. Končící restrukturalizaci stávajících provozů nahrazuje expanze do oblastí, kde doposud nepůsobíme. V regionu Morava máme dnes 11 pekáren, 3 mlýny a těstárnu, které pokrývají celou tuto oblast. Nyní se zaměřujeme na Čechy, kde se připravuje výstavba nové pekárny u Prahy a jedná se o koupi několika pekáren v regionech tak, aby byl PENAM, a. s. schopen nabízet služby odběratelům celoplošně po celé České republice. Podobně řeší PENAM své působení ve Slovenské republice, nákupem pekáren a mlýnů s cílem celoplošného pokrytí území SR. Před několika dny jsme otevřeli novou pekárnu v Prostějově se zaměřením na výrobu jemného pečiva pro celou skupinu. Pekárna je vybavena moderní technologií evropské úrovně. Jak hodnotíte současnou situaci v pekárenství? Velmi složitě. Na jedné straně díky cenové válce řetězců o zákazníka klesají maloobchodní ceny na trhu. Někdy tak, že je pečivo i chleba na pultě pod výrobními náklady pekárny. Vedle toho však od podzimu 2005 narostly výrobní ná-

klady provozů u energií, dopravy i osobních nákladech přes 20 % a mnoho výrobků dnes vyrábíme a prodáváme se ztrátou. Je třeba proto rychle navýšit ceny na trhu a srovnat tuto nerovnováhu. Potýkáme se také s velkou konkurencí u prodejních řetězců, které provozují své pekárny přímo v hypermarketech, mají výhodu čerstvosti i nižší kalkulace bez přepravních nákladů. Kterými směry se ubírá a. s. PENAM? Společnost PENAM, a. s., představuje na trhu ucelenou nabídku sortimentu mlýnské, pekárenské i testárenské výroby. Naší snahou je nabízet zákazníkovi tento sortiment celoplošně, po území České i Slovenské republiky. Naším úkolem je oslovení zákazníka kvalitou, servisem i celkovými službami. Pozornost věnujeme novým výrobkům, nápaditosti obalů i novému designu. Děkuji za rozhovor. Ing. Pavel Veselý

Potravinářská komora poukazuje na nejednotnou legislativu v obalech Některé země EU mají v oboru potravin nadstandardní požadavky překračující úroveň evropské legislativy. „Přestože zpracovatel splňuje všechny požadavky stanovené legislativou Společenství i národní a má příslušná potvrzení o možnosti přístupu na společný trh, obchodní řetězce provádějí vlastní audity. Vyžadují tak opatření nad rámec stanovené legislativy,“ konstatoval

Generální ředitel OLMA a. s. Ing. Jiří Gavenda přejímá ocenění Zlatá Salima z rukou hlavního hygienika ČR MUDr. Michaela Víta.

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006 prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík na mezinárodní konferenci Bezpečné potraviny na společném trhu EU. Podle něho je nejzávažnější situace u obchodních řetězců, neboť si dělají, co chtějí. Mají totiž různé systémy auditů (existují minimálně tři nejběžnější typy). Proto se může stát, že zpracovatelské podniky projdou nejen státními kontrolami, ale různými dalšími. Řetězce vyžadují další opatření nad stanovený rámec legislativy EU, čímž se zvyšují náklady potravinářských firem a navíc mohou být tato nadstandardní opatření zneužívána v konkurenčním boji. „Obdobnou situaci lze očekávat například u značení nutričních profilů na potravinářských výrobcích, kde ještě není stanovena žádná regulace a již existují různé požadavky v jednotlivých zemích a samozřejmě i u jednotlivých obchodních řetězců,“ řekl Camplík. Důsledkem je tak omezování volného přístupu zboží na společný trh, neboť obal odpovídající požadavkům v zemi původu nemusí odpovídat požadavkům jiných států a dokonce ani požadavkům různých řetězců. „Proto by si Potravinářská komora ČR přála, aby součástí evropské legislativy byla i norma, která by stanovila, že nelze uplatňovat další nadstandardní požadavky. Jde o velmi závažný problém, který by si zasloužil najít společné řešení,“ zdůraznil Camplík.

SALIMA ukázala TRENDY 25. mezinárodní potravinářské veletrhy byly oficiálně zahájeny v Rotundě pavilonu A za přítomnosti komisaře EK pro zdraví a ochranu spotřebitele Markose Kyprianou a delegací zastupujících resorty zemědělství a potravinářství osmi členských zemí EU. „Vystavené potraviny a moderní technologie reflektují současné požadavky nás spotřebitelů. Jedním ze zřetelných trendů, na které potravinářský průmysl pružně reaguje, je příklon ke zdravému životnímu stylu. Obezita je dnes nazývána epidemií 3. tisíciletí. SALIMA na tyto výzvy reaguje projektem TRENDY 2006,“ uvedl ve svém uvítacím projevu generální ředitel a. s. Veletrhy Brno Jiří Škrla. Současně připomněl, že SALIMA patří k základním kamenům brněnského veletržního kalendáře. „Letošní ročník představuje 25 000 m2 pronajaté výstavní plochy, 1100 vystavujících firem a devět plně obsazených hal. Každá třetí firma přijela ze zahraničí a celkem je zastoupeno 38 zemí, nejpočetněji Rakousko, Německo, Slovensko a Polsko. Představuje se patnáct oficiálních účastí. Zájem firem z celého světa o vstup na trhy středoevropského prostoru je více než zřetelný,“ konstatoval. Prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík ve svém vystoupení ocenil projekt TRENDY a zvýšenou účast výrobků podporujících zdravý životní styl, a to jak na veletrhu, tak v exponátové soutěži Zlatá SALIMA. Jak oznámil, Potravinářská komora využije veletrhu k představení dvou nových projektů – internetového registru kvalitních českých firem „Najdi si svého výrobce“ a technologické platformy pro spolupráci v rámci celého potravinářského řetězce. Na zahájení veletrhu přijal pozvání také komisař EK pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianou. „Jsem tu velice rád, lepší příležitost k první návštěvě České republiky bych nenašel. 25. ročník ukazuje na úspěšnost a kontinuitu veletrhu. Je vidět, že SALIMA jde správnou cestou, protože se věnuje oblasti nápojů a jídel po zdravý životní styl. Zdravé stravování je trend, který potravinářům nabízí obrovské obchodní příležitosti,“ prohlásil Kyprianou a zdůraznil: „V Evropské unii se dnes vyrábějí nejbezpečnější potraviny na světě a tuto vysokou úroveň bezpečnosti je třeba nadále udržet.“ Zahajovací projev přednesl ministr zemědělství ČR Jan Mládek, který

veletrh SALIMA přivítal jako jednoznačnou špičku svého oboru a fórum širokého spektra s potravinářstvím svázaných oborů, kde každý zájemce nalezne velké množství informací. Při této příležitosti zhodnotil dopad vstupu ČR do EU na potravinářský sektor a přiblížil opatření na kontrolu bezpečnosti potravin. V auditoriu Rotundy pavilonu A zasedla řada významných hostů ze zahraničí, mimo jiné ředitel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin Herman Koëter, ředitelka divize bezpečnosti potravního řetězce DG SANCO Paola Testori Coggi a delegace ministerstev zemědělství Bulharska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska a Slovenska. Z tuzemských VIP se zúčastnili například místopředseda Senátu P ČR Jiří Liška, předseda zemědělského výboru PSP ČR Ladislav Skopal, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina, rektor MZLU v Brně Jaroslav Hlušek a primátor města Brna Richard Svoboda.

Patnáctkrát Zlatá SALIMA, 21 ocenění TRENDY Tolik cen přineslo slavnostní vyhlášení výsledků soutěže o nejlepší exponáty veletrhu. O Zlatou Salimu se letos ucházelo 80 výrobků z devíti zemí a speciální ocenění TRENDY bylo určeno nejlepším exponátům přehlídky potravinářských výrobků se zaměřením na zdravý životní styl TRENDY 2006. O Zlatou Salimu letos soutěžilo sedm desát finálních potravinářských produktů, oceněno z nich bylo třináct a nejvíce v kategorii masné suroviny a výrobky, drůbež, ryby. Stejně jako před dvěma lety, i tentokrát byli nejspokojenější představitelé společnosti ZŘUD–Masokombinát Písek CZ, a. s., kteří Zlatou Salimu získali hned dvakrát – za Jazykovou mozaiku a Dračí klobásu. Drůbežářský závod Klatovy a. s. uspěl s polotovarem kuřecího masa v marinádě s názvem Kuřecí pánev Hubertus. KMOTR – Masna Kroměříž a. s. byla oceněna za dvojici trvanlivých masných výrobků Zeus a Hádes a firma Váhala a spol. s r. o. dostala Zlatou Salimu za Váhalovu slaninu. V kategorii mléko a mléčné výrobky slavily úspěch společnosti OLMA, a. s., (probiotický mléčný nápoj se 60 % ovoce Energy in) a MILSY a. s. (Bánovecká pomazánka termizovaná s ementálovou příchutí). Z producentů hotových jídel a výrobků studené kuchyně dosáhly na Zlatou Salimu firmy ALIMA značková potravina, a. s., (Tvarohová pomazánka se šunkou a křenem) a Xaverov, a. s., (polotovar Kuřecí řízky s brokolicovou náplní). V kategorii racionální výživa a speciální potraviny hodnotitelskou komisi nejvíce zaujaly exponáty Peřinky s čokoládovou náplní od firmy POEX Velké Meziříčí, a. s., a Zeleninový bujón Würzl– bio ně-

meckého výrobce PRIMAVITA Luneburg (vystavovatel COUNTRY LIFE, s. r. o., Beroun). Dvanáctá Zlatá Salima byla udělena v kategorii alkoholických nápojů, a to firmě JANKAR PROFI, s. r. o., Čeladná, za výrobek Medovinka original + příchutě Cherry, Ženšen, Černý rybíz. Mezi pekařskými a cukrářskými výrobky byl oceněn Valašský frgál s pěti druhy náplní z Pekařství Valašské frgály s. r. o., Velké Karlovice. Další dvě Zlaté Salimy byly uděleny v sekci technologií. První získal přesný porcovací stroj TREIF FALCON německého výrobce TREIF Maschinenbau Oberlahr a vystavovatele FIMEX spol. s r. o., Praha. Také poslední ocenění obdržel zahraniční výrobek, konkrétně Bezpečnostní systém „CLO“ stahovačky kůží GRASSELLI italského producenta Grasselli Albinea a vystavovatele MASO-PROFIT s. r. o., Praha. Odborná hodnotitelská komise vedená ústředním ředitelem Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakubem Šebestou letos poprvé posuzovala také kvalitu exponátů vystavených v rámci přehlídky trendových potravinářských výrobků TRENDY 2006. V kategorii GO FUTURE! ocenila výrobky BIOTTA zeleninové, ovocné a směsné šťávy v kvalitě BIO-SOUBOR, BIOTTA BREUSS BIO - zeleninová šťáva 500 ml (oba vyrábí švýcarská firma BIOTTA a vystavuje PRO-X s. r. o., Plzeň) a RACIO CROCAMTTE SNACK (RACIO, s. r. o., Břeclav). V druhé kategorii GO TRENDS! získala dvě ceny TRENDY firma ALIMA značková potravina, a. s., Praha, první opět za Tvarohovou pomazánku se šunkou a křenem a druhou za Pink grapefruit. Třetí ocenění obdržel Ochucený syrovátkový nápoj VIAVITA od firmy Global Information Systems, s. r. o., Plzeň. Kategorie GO NATURE! přinesla dokonce osm oceněných výrobků: Energy in (OLMA, a. s.), Kuřecí prsa v aspiku (VÁHALA a spol. s r. o.), Biolinie rýžové chlebíčky s mléčnou čokoládou (výrobce RACIO s. r. o., vystavovatel PRO-BIO obch. společnost s r. o.), BIO ovocná šťáva jablko-mango Voelkel (výrobce Voelkel Německo, vystavovatel COUNTRY LIFE s. r. o.), Zeleninový bujón Würzl – Bio (výrobce PRIMAVITA Německo, vystavovatel COUNTRY LIFE s. r. o.), 4FIT – celozrnné pšeničné lupínky (SEMIX PLUSO, spol. s r. o.), Fitness kuřecí šunka (RACIOLA-JEHLIČKA s. r. o.) a Směs na BIO CHLÉB žitno-pšeničný (Jizerské pekárny spol. s r. o.). V kategorii GO TRAVEL! znovu uspěly výrobky oceněné již Zlatou Salimou – Medovinka Original od JANKAR PROFI, s. r. o., a Valašský frgál z Pekařství Valašské frgály s. r. o. Stejná firma získala cenu TRENDY také za Valašské Guráble ve třech variantách. Cenu v kategorii GO KIDS! obdržela Dětská hořčice od formy ALIMA značková potravina, a. s. V poslední kategorii GO SPECIAL! komise ocenila Banánové mléko PROVAMEL Bio (výrobce ALPRO Belgie, vystavovatel COUNTRY LIFE s. r. o.), VEGAVITAL – zakysaný sojový nápoj a VEGAVITAL – zakysaný sojový výrobek (oba vyrábí

Generální ředitel Drůbežářský závod Klatovy a. s. Ing. Milan Říha s oceněními: národní značkou kvality KLASA a Zlatá Salima.

SALIMA 2006 / 13

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Ing. Jan Švejnoha, ředitel společnosti Norbert Schaller, spol. s r. o. Praha, při předvádění plnícího automatu na masné výrobky REX 626.

Pečivo ano, ale celozrnné Čtyřdenní program přednášek a prezentací na svém stánku v pavilonu B připravila společnost Lesaffre Česko a Lesaffre Slovensko. Na téma „Spotřeba cereálního pečiva: trend nebo mýtus?“ zde návštěvníkům veletrhu MBK přednášel známý odborník na výživu Petr Fořt. V úvodu Petr Fořt konstatoval, že strava způsobuje minimálně 40 až 50 % onemocnění. Právě pečivo jako základní potravina má na zdraví svých konzumentů významný vliv a z tohoto úhlu je třeba k jeho výběru přistupovat. „Pečivo z bílé mouky je snadno stravitelné, ale neobsahuje stopové prvky, což při konzumaci vede k poklesu příjmu přírodních folátů (kyseliny listové) a aktivních forem vitamínu E. Nadbytek produktů z bílé mouky je jednou z příčin nárůstu obezity a cukrovky. Při kombinaci bílého pečiva s živočišnými tuky se riziko ještě zvyšuje,“ varoval specialista na výživu. Některé státy již hledají cesty k nápravě a například EU zahájila projekt, jehož cílem je vývoj nových druhů zrnin. „Reálné řešení spočívá ve změnách technologie výroby, ale především ve změnách receptur tak, aby se zvýšil obsah vlákniny a stopových prvků, snížil obsah soli a změnil typ přidávaných tuků. Je možné použít třeba kukuřičnou, fazolovou nebo hořčičnou mouku. Obsah soli ve chlebě lze snížit o 25 %, aniž by to spotřebitel poznal na chuti,“ tvrdí Fořt. „Základem ovšem musí být použití celozrnné mouky, kterou většina konzumentů odmítá, protože jsou konzervativní a při nákupu se orientují hlavně cenou,“ podotkl. Podle Fořta může být chléb dokonce funkční potravinou, což dokazují v Anglii, kde se peče chleba s obsahem esenciálních mastných kyselin. Stejně tak může chléb obsahovat vitamíny C, E, kyselinu listovou i stopové prvky. Přísun bílkoviny zajistí přídavek hrachového proteinu. Novým typem pečiva je třeba chléb pro děti obohacený o kalcium, vlákninu, minerály, vitamíny a klíčky. S novinkou pro zdravější stravování přichází také společnost Lesaffre, která na veletrhu představila celozrnné směsi na výrobu chleba s obsahem 30 % semínek – směs mlynářskou, selskou a formanskou. A jaké je doporučení odborníka pro každodenní výživu? Měli bychom jíst asi 300 gramů pečiva denně, nejlépe celozrnného, ale nikoli v kombinaci se živočišnými tuky. Vhodný je ke chlebu třeba tuňák v olivovém oleji a zeleninový salát.

Zhruba čtvrtinu masa zpracovatelské podniky dovážejí

České podniky se specializují a zaměřují na výrobu konkrétních masných výrobků, čímž se zvyšuje kvalita potravin. ČR už dávno nepatří mezi země, do kterých se dováží nekvalitní maso na zpracování.

„Po vstupu do EU většina podniků zpracovávajících maso přehodnotila své možnosti a zvážila, zda dále bude provozovat jateční provoz, některé firmy uzavřely své provozy a jiné se sdružují. Ke své produkci potřebují kvalitní suroviny,“ uvedl na veletrhu Salima výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Připomněl, že jsme součástí evropského otevřeného trhu, proto se podniky chovají ekonomicky, nesoustřeďují se pouze na tuzemské výrobce jatečních zvířat, ale nakupují v zahraničí, zejména v produkčně silných zemích Evropy – Holandsku, Dánsku, Německu a ve Francii. Právě z těchto států se k nám dováží méně masných výrobků, ale převážně surovina ke zpracování. Připustil, že v těchto zemích není velký tlak na zhodnocování levnějšího masa, které vyvážejí. „Jde však o kvalitní suroviny. Ta je k nám nabízena za velmi příznivé ceny, které nemohou čeští zemědělci dosáhnout. Vliv na to mají dotace, v ČR zatím nejsou na stejné úrovni jako v ostatních zemích patnáctky,“ dodal Katina. V roce 2004, při vstupu ČR do EU, se k nám dovezlo zhruba 60 tisíc tun vepřového a hovězího masa, v předchozích letech to bylo kolem 10 tisíc tun. V dalším roce činil import podle odhadů už přes sto tisíc tun masa a tento podíl dovozu se zřejmě ještě zvýší. Z domácí produkce se zpracuje na maso a masné výrobky asi 400 tisíc tun vepřového a sto tisíc tun hovězího masa ročně. „Naši chovatelé raději vyvážejí živá prasata a telata, tím se u nás vlastně chovy likvidují. Zemědělci jsou k tomu nuceni vzhledem k nastaveným cenovým podmínkám,“ vysvětlil výkonný ředitel svazu. V ČR jsou dosud nevyužity podniky s velkou porážkovou kapacitou, například Martinov, Klatovy apod., v dnešní době porážejí daleko méně. Je to způsobeno zejména tím, že nemají odbyt, někdy chybí v určitých obdobích suroviny. Na veletrhu Salima byly vidět specializace výrobních podniků. Začínají se rýsovat uskupení firem, které se soustředí na jeden konkrétní výrobek, například na trvanlivé salámy. K novým trendům patří využívání mléčných kultur při produkci salámů, které mají příznivý vliv na celý organizmus, především na zažívání.

Do Česka se dováží stále více masa Po vstupu do EU se zvýšil do České republiky dovoz masa pro zpracovatelský průmysl. Za loňský rok jeho výroba klesla o třináct procent a hovězího masa o šestnáct procent. Zpracovatelský průmysl se tak dostal do situace, kdy je odkázán na zvyšující se dovozy z EU. „U vepřového byla republika nesoběstačná již před tím a u červeného právě poprvé loni. Vyvstává problém, že například Německo si nejlepší maso nechává pro tuzemský trh a méně hodnotné maso vyváží k nám, což však neznamená, že na trhu nejsou kvalitní

výrobky z českého masa,“ uvedl na veletrhu Salima prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Pokud bude tento vývoj trvat další dva tři roky, situace s českým zemědělstvím bude vážná a problémy resortu negativně zasáhnou další odvětví národního hospodářství a jeho ekonomiku. „Nejenom tím, že budeme dále snižovat potravinovou soběstačnost, ale porostou problémy zpracovatelů – bude nedostatek surovin. Tento trend navíc bude mít vliv na nedostatečnou údržbu krajiny, zmrazí se infrastruktura a lidé budou opouštět vesnice,“ vysvětlil Veleba. Poznamenal, že například v první polovině devadesátých let bylo v ČR kolem půl milionu kusů ovcí. „Do vstupu jsme museli snížit stavy podle požadavků EU pod sto tisíc kusů. Přitom 51 procent zemědělské půdy leží v oblastech, které jsou vhodné pro pasení. Je tedy jasné, že ovce jsou velkou šancí pro chovatele a celé zemědělství. Jde o komoditu obdobnou ovoci a zelenině, proto by měli finance směřovat právě na rozšiřování chovu ovcí,“ upřesnil Veleba. Zatím nejsou obavy, že by ptačí chřipka ohrozila velkochovy. „Vir H5N1 paradoxně způsobí, že naši spotřebitelé si začnou vážit českých kuřat. Ani jedno kuře na pultech není z malochovů na dvoře, ale z velkoprodukce v halách. Tam zvířata nepřijdou do styku s volně žijícími opeřenci, proto si lze jen stěží představit, že by se nakazili ptačí chřipkou. V Česku navíc probíhá veterinární kontrola prakticky 24 hodin denně, zatímco v ostatních zemích EU tomu tak není,“ dodal prezident Komory. Na Salimě bylo oproti minulému ročníku méně českých potravinářských firem, místo vyplnily zahraniční společnosti. Myslím, že by ČR měla mít větší zastoupení, neboť se v potravinářském průmyslu nemáme za co stydět. Naše potraviny jsou mnohdy kvalitnější než zahraniční. Je to mnohdy z toho důvodu, že máme též kvalitnější zemědělské výpěstky, ze kterých se vyrábějí. Naše farmy jsou větší, proto jsme schopni vyrábět větší šarže, a v zemědělství pracují lidé s vysokou kvalifikací.

V Česku se konzumuje málo krůtího masa Největšího krocana vypěstovaného v ČR ve velkochovech o hmotnosti 20 kilogramů prezentovala na veletrhu Salima společnost Zelenka s. r. o. z Brna. Krůtí maso má z drůbeže nejvyšší nutriční hodnotu, je vhodné pro dietní stravu a zdravou racionální výživu. „Ročně vychováme kolem 300 tisíc kusů a ještě jich pro naši produkci kolem 200 tisíc kusů nakupujeme. Bohužel v ČR si lidé ještě nezvykli na toto maso vhodné pro každou věkovou kategorii. Spotřeba tohoto masa dosahuje pouze 1,7 kg na hlavu a rok, zatímco ve státech Evropské unie spotřebuje člověk čtyřikrát více. Proto více než třetina produkce směřuje na export do Polska, Německa a Rakouska,“ řekl vedoucí obchodního útvaru firmy Vladislav Bobčík. K výhodám krůtího masa patří též jeho křehkost, což je způsobeno chovem a krmením z vybraných směsí. Jde o náročnou práci, neboť malé krůty do šesti týdnů vyžadují stálou teplotu 32 stupňů Celsia a větší až do své porážky (krůta za 15 týdnů, krocan za 24 týdnů) 20 stupňů Celsia. Těmto opeřencům nevyhovuje dlouhá zima ani dlouhotrvající vysoké teploty. „Všechny krůty chováme v klimatizovaných halách, proto se tak jako ostatní velkochovatelé drůbeže neobáváme ptačí chřipky,“ uvedl Bobčík. Krůtí prsní svalovina z produkce společnosti se v obchodech prodává s označením národní značky kvality KLASA.

Obchodní ředitel a. s. XAVEROV Ing. Karel Kovář ve své expozici.

Veleba: Markety se brání prodávat špičkové potraviny V oblasti produkce potravin zdravé výživy je vidět za poslední dva roky značný posun. Tyto výrobky mohli zájemci vidět v expozicích českých firem na mezinárodním veletrhu Salima. „Mnohdy máme kvalitnější zemědělské výpěstky než země EU. Naše české farmy jsou větší, proto jsme schopni vyrábět více kvalitních výrobků najednou. Lidé v zemědělství mají vysokou kvalifikaci,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Za nejdůležitější považuje kontrolu komodit. Jde o dobře organizovanou veterinární službu, české normy jsou často přísnější, než mají ostatní státy EU. „Na veletrhu jsem viděl celou řadu kvalitních potravin, ke špičkovým patří mimo jiné Zámecký sýr holandského typu z Mlékárny v Jaroměřicích, Moravská krůta od firmy Zelenka i Rulandské bílé ze Znovínu Znojmo,“ dodal prezident Komory. Podle něho se však tyto výrobky nedostávají na pulty obchodních řetězců. „Toto zboží nevyhledávají, věnují se především střední kvalitě, někdy i té nejhorší, neboť pro ně je rozhodující cena. Žádné velké markety se nevěnují špičkové kvalitě, přitom prodávají 75 procent veškerých potravin,“ konstatoval Veleba. Podle dostupných informací se uvažuje o zřízení určitých prostor, které budou vyčleněny pro výrobky českých producentů s označením Klasa. Tato značka se uděluje kvalitním českým potravinářským a zemědělským výrobkům. Markety také ničí naše pěstitele tím, že většinu ovoce a zeleniny dovážejí. Přitom tyto komodity z české produkce by byly na pultech čerstvější a jsou pěstované za přísnějších podmínek než v ostatních zemích. „Například polská jablka mají podle norem o třicet procent kratší ochranou lhůtu ke sklizni plodů po ošetření chemikáliemi. Názor Agrární komory je, že ovocnářství by mělo dostat zelenou, neboť v ČR jsou například pro pěstování jablek, hrušek, meruněk a broskví vynika-

jící půdní i klimatické podmínky. Podniky by měly do těchto komodit začít více investovat a vrátit výrobu na úroveň minulých let,“ řekl Veleba. Dodal, že stejná situace je i u mléčných výrobků, které jsou naše firmy schopny dodávat do obchodů nejméně o 48 hodin dříve než z ostatních zemí.

Podnákladové ceny zkreslují trh Seminář Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR na téma „Problém aplikace podnákladových a podnákupních cen na českém trhu“ poukázal na rizika pro obchodníky, výrobce, ale i spotřebitele a otevřel diskusi o možnostech řešení. „Problém podnákladových cen u nás roste do obludných rozměrů. Jestliže před třemi lety šlo o ojedinělé případy, dnes je to praxe téměř všech obchodních řetězců, včetně českých,“ tvrdí viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Zdeněk Juračka. Jako krátkozraký odmítl názor, že současná cenová válka a podnákladové ceny jsou ku prospěchu spotřebitelů. „Tyto praktiky ve skutečnosti spotřebitele poškozují. Je šizen už tím, že dostává zkreslený pohled na trh. Z poctivých obchodníků, kteří dodržují zákon o cenách, dělá tato nekalá soutěž zloděje. Cílem obchodního řetězce, který podnákladové ceny praktikuje, je získat dominantní nebo rozhodující postavení na trhu, a to následně zúročit v ceně, aby se mu vrátily současné vynaložené náklady. Je to nekalé tržní jednání, které ve svém důsledku spotřebitelům stejně ublíží, ať už za dva nebo za deset let.“ V první řadě však podnákladové ceny poškozují slabší subjekty na trhu, tj. obchodníky a výrobce z řad malých a středních firem, a znemožňují rovnou soutěž. Stanislav Musil z Potravinářské komory ČR upozornil, že důsledkem podnákladových cen jsou také reakce menších obchodníků, kteří akční zboží nakupují v řetězcích za hotovost, což zkresluje trh a umožňuje daňové úniky. „Protože jde většinou (Pokračování na straně 14)

Ing. Petr Hlaváček, ředitel společnosti Poly-clip System s.r.o., při předvádění vystavovaného stroje FCA 3463 MVDr. Františku Dolejšímu.

14 / SALIMA 2006

Obchodní reprezentanti OLMA a. s. ve svém stánku. (Pokračování ze strany 13) o zboží vyrobené v jiných zemích, poškozuje toto jednání nejen místní obchodníky, ale i výrobce a dodavatele,“ poznamenal Musil a dodal, že poškození jsou rovněž sami spotřebitelé, kteří se s akčním zbožím dostávají nejen na nejnižší ceny, ale také na nejnižší hladinu kvality. „Je to na samé hraně, s použitím těch nejlevnějších surovin. S podnákladovými cenami čeští výrobci mohou soutěžit pouze kvalitou a právě k tomu směřuje akce Potravinářské komory „Najdi si svého výrobce“.“ O možnostech řešení celého problému se přítomní odborníci z ministerstev financí, průmyslu a obchodu a z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vyjadřovali vesměs skepticky. Novela zákona o cenách od září 2005 přinesla několik podnětů ke kontrolním šetřením, ale i vzhledem k pomalé práci soudů je jejich řešení zatím v nedohlednu. Jinou cestou, která však bude schůdnější až po nové legislativní úpravě, může být prokázání porušení pravidel hospodářské soutěže dosažením dominantního postavení na lokálním trhu. Problém je možné řešit také na základě obchodního zákoníku a jeho definice nekalosoutěžního jednání. V každém případě však zodpovědné úřady požadují konkrétní podněty, na jejichž základě by mohly zahájit šetření, protože existence extrémně nízké ceny sama o sobě zákon neporušuje. Přítomní obchodníci oproti tomu očekávají od zodpovědných úřadů větší aktivitu a poukázali na snadnou dostupnost potřebných informací, mimo jiné i na webových stránkách věnovaných přímo akčnímu zboží. Zdeněk Juračka na závěr slíbil, že se SOCR touto problematikou bude nadále zabývat. „Otevřeme téma dominantního postavení na lokálním trhu a nabízím také spolupráci Ministerstvu financí při osvětě jejich pracovníků tak, aby se zajistila akceschopnost kontrol. Zároveň očekáváme pomoc výrobní a obchodní sféry,“ konstatoval Juračka a zdůraznil, že boj proti podnákladovým cenám má smysl, i když cenovou válku zřejmě úplně nezastaví. „Ve Francii existuje zákon přímo řešící podnákupní ceny. Problém tím úplně nezmizel, ale zmírnil se a přestala se tam roztáčet ona spirála, která dnes deformuje český trh.“

Češi preferují z červených vín Frankovku Moravská vína jsou stále dobrým artiklem, jsou stále žádány obchodními společnostmi. Trendem se stávají přívlastková vína nedoslazovaná řepným cukrem. „ČR 60 procent nápoje, v němž je zakleto slunce, dováží. Proto jsou výrobci vína schopni prakticky svou veškerou produkci zpeněžit,“ řekl ředitel společnosti Znovín Znojmo Pavel Vajčner. Podle něho zahraniční firmy obsadily v ČR pouze veškerý trh se stolním vínem. Obdobná je situace u červených vín odrůd Cabernet a Merlote. „Kupodivu stále roste poptávka po našich červených odrůdách Frankovka, Vavřinec, Portugal a Rulandské šedé. V současnosti moravští vinaři uvažují o spojení odbytových firem, i když

v některých částech světa je trend jiný. V těchto vinařských velmocích se dobře uživí gigantické společnosti, střední, ale též malí specialisté,“ upřesnil Vajčner. Přestože se v ČR v současnosti spotřeba vína zvyšuje a už dosahuje kolem šestnácti litrů na hlavu a rok, ve státech společenství je to 35 litrů. Na jižní Moravě se stále více rozšiřuje produkce ekologického vína, kterou předchází tzv. integrované pěstování. Spočívá v tom, že pozemky jsou zatravněny, při jarním řezu je dřevo ponecháno a rozdrceno na tratích. Navíc se používá pouze stanovené malé množství chemických prostředků. Pravda je, že víno z ekologické produkce je pro spotřebitele poněkud dražší proti klasickému. Vinaři dělají totiž z hroznů přívlastková vína – „sedmička“ přijde asi na 150 korun. Evropská unie na ekologickou produkci přispívá financemi ze svých fondů. Zajímavé je, že si vinaři zlepšují ekonomiku prodejem mladého vína – burčáku. Právě u tohoto vína jsou nejnižší náklady. Nemusí se totiž stáčet do sudů, upravovat, tzv. školit. Už litr prodeje za 30 korun znamená pro výrobce dobrý zisk. Z tuny hroznů se dá získat asi 700 litrů burčáku, vína asi o pět procent méně. „Nyní se hodně vinařů vrací paradoxně ke starým technologiím, které znali naši předci. Produkce se ale přizpůsobuje módním trendům, například víno se drží delší dobu na kvasnicích, a proto obsahuje více zdravotně prospěšných složek. Moderní technologie postavené na rychlém řízeném kvašení to neumožňují, tímto způsobem lze udělat prakticky stejná vína z různých hroznů,“ řekl vinař specialista z Velkých Bílovic na Břeclavsku Jaroslav Osička. Řízeným kvašením se dosáhne výrazné chuti, víno je sice líbivé, svěží a aromatické, ale pouze do jednoho roku. „Připouštím, že při klasické technologii, kdy se vína pomaleji vyvíjejí, je horší ekonomický efekt,“ upozornil Osička. Vinaři na jižní Moravě v posledních pěti letech rozšířili sortiment, například o slámové a ledové víno. Hrozny při produkci slámového vína musejí minimálně tři měsíce ležet na slámě nebo rákosových rohožích. Po tuto dobu se z nich odpařuje voda, vinaři pečlivě odstraňují špatné bobule. Tento vzácný nápoj se vyrábí na jižní Moravě především z odrůd Neuburg a Veltlínské zelené. Dalším produktem moravských vinařů je víno ledové, kdy podle normy musí přes hrozny „přejít mráz“ šest stupňů Celsia. Tyto bobule, které zůstávají na keřích, dosahují cukernatost přes 25 procent. Vinaři ponechávají na dřevinách především odrůdy Neuburské, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Chardonnay.

Česko druhým největším dovozcem rakouského vína Rakousko v posledních pěti letech zdvojnásobilo export lahvového vína. Z loňských 72 milionů litrů skončilo 21 milionů na českém trhu. Na veletrhu VINEX se rakouské vinařství představilo oficiální expozicí v pavilonu A1.

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006 Více než 70 % rakouské produkce vína je stále určeno pro domácí trh, ale jeho export v posledních letech výrazně vzrostl. Největšími odběrateli rakouských převážně vysoce kvalitních vín jsou Německo, Česko, Švýcarsko a USA. „Z 21 milionů litrů vyvezených vloni na český trh představovalo 17 milionů litrů víno sudové, ale zvyšuje se také zájem o víno v lahvích, které je v českých supermarketech a na vinných lístcích v restauracích stále žádanější,“ říká Marion Reinberger, manažerka pro export Österreichische Weinmarketing Service ve Vídni. „Rakousko sice nikdy nebude schopno vyrábět velké množství vína za nízké ceny, ale když vám půjde o jedinečný požitek z pití vína ručně vyrobeného z domácích hroznů a vezmete do úvahy poměr kvality a ceny, není nad Rakousko. Česká republika je jeden z nedávno objevených trhů pro kvalitní vína z celého světa a rakouská vína zde na sebe navzdory tvrdé konkurenci poutají stále více pozornosti,“ dodává. Vedle oficiální účasti pod hlavičkou Österreichische Weinmarketing Service se rakouští vinaři na veletrhu představili také v rámci akce Austrian Showcase. Potenciální obchodní partneři se zde seznámili mimo jiné s nabídkou bio vína Diwald, vína a sektu z nejstaršího rakouského vinného sklepa Schlumberger Wein - und Sektkellerei nebo vinařství Krems, jehož původ jako nejstaršího vinařského spolku střední Evropy sahá až do roku 1447.

Firmy mají zájem o mladé vinaře Stále plno lidí bylo v expozici Střední odborné školy vinařské Valtice v pavilonu A2. Zájemci chtěli na veletrhu Vinex ochutnat nápoje, které vyrábí nejmladší vinařská generace. „Musíme se pochválit, neboť naše produkty získaly už řadu ocenění v evropských soutěžích. V tomto období právě vrcholí přijímací řízení na naši školu, proto byl veletrh vhodnou příležitostí k prezentaci naší činnosti,“ uvedl Bronislav Broska, zástupce ředitele školy. Podle něho je na Vinexu vidět, že o tento obor roste zájem, především mladých lidí z jižní Moravy. „Pro současné studenty je pak veletrh místem pro získávání nových vědomostí o špičkových technologiích. Vidí zde také skvosty z produkce našich renomovaných i malých firem, nechybí přehlídky zahraničních vín,“ konstatoval Broska. Absolventi jediné Střední vinařské školy v České republice nemají problém s uplatněním v praxi. Ani jeden z nich není registrován na úřadu práce. Většina jich působí ve velkých či středních a rodinných vinařských firmách po celé republice. Po mnoha letech, kdy se škola téměř potácela na pokraji svého zániku, nastalo období jejího rozvoje a prosperity. Nemalou měrou k tomu přispěly, kromě zvýšeného zájmu o vinařství a vinohradnictví, dotace od krajského hejtmanství, Ministerstva zemědělství, Agrární komory a od Vinařské unie. Další finanční prostředky poskytli škole sponzoři. Byly zrekonstruovány a vybaveny moderními technologiemi prostory školního sklepa i upraveny výukové programy a pokračuje výsadba nových vinic. „Prioritou jihomoravského kraje je právě pěstování révy a zpracování hroznů. Naši žáci hospodaří na 24 hektarech vinic, máme také sady a plochy na pěstování zeleniny a květin. Ročně vyrábíme třicet až čtyřicet tisíc lahví vína z odrůd Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Muškát moravský, Svatovavřinecké, Chardonay, Tramín červený a Rulandské šedé. Na tuto výměru je to sice dost odrůd, ale žáci musí poznat většinu hroznů, které se pěstují na jižní Moravě,“ řekla ředitelka školy Ivana Machovcová. Úrodu zpracovávají ve vlastním sklepě od roku 2003. Sklepní hospodářství školy je využíváno především k produkci vysoce ja-

kostních a přívlastkových vín tak, aby studenti mohli absolvovat všechny druhy praxí ve vzorovém školním zařízení. Prostory sklepu jsou dostatečně velké rovněž k ukázkové výrobě sektů klasickou setřásací metodou. Absolventi oboru vinohradnictví nacházejí v současnosti široké uplatnění. Rekrutují se z nich nejen producenti vína, mnoho z nich pracuje i v managementu specializovaných firem či se věnuje přímo obchodu. Posledním šlágrem se stávají sklepmistři, žádaní velkými mezinárodními hotely u nás i v zahraničí. Absolventi z Valtic většinou nemají jazykové bariéry. Kromě výuky cizích jazyků už při studiu navštěvují výměnné praxe v zahraničí, zejména v Rakousku, Německu a Švýcarsku. V těchto zemích pracují na farmách zkušených vinařů za poměrně slušný honorář. Škola se chystá otevřít též rekvalifikační kurzy a pomaturitní studium, které by bylo zaměřeno především na praxi. „Z průzkumu víme, že o toto vzdělání je značný zájem. Ti, kteří nemají patřičné osvědčení k pěstování révy i výrobě vína, nemohou totiž tuto činnost provozovat, protože jim chybí předepsaná kvalifikace. Zájem je též o kurzy someliérů, kteří se věnují hostům v hotelích. Postupujeme totiž jinou metodou, než je klasická výuka. Nezaměřujeme se pouze na správné stolování, ale zájemci u nás získají především znalosti o špičkových světových vínech, o jejich bukétu, chuti a specifické výrobě. Takový přehled poskytuje pouze málo škol v Evropě,“ konstatovala ředitelka.

Česká jablka obsahují nejméně reziduí, jsou vhodná pro správnou výživu Paradoxně letos nemají ovocnáři potíže s odbytem jablek, neboť loni se negativně podepsaly na úrodě mrazy, proto byla nejnižší sklizeň za posledních sedm let. České ovoce bude v průběhu příštích dvou měsíců zcela vyprodáno. „Potěšitelné pro pěstitele je, že ceny se proti minulému období alespoň trochu zvýšily, s výjimkou rybízu, o který není už několik let zájem ze strany zpracovatelů,“ uvedl Martin Ludvík, tajemník Ovocnářské unie ČR. K současné tuhé a dlouhé zimě se vyjádřil, že u ovoce by nemělo dojít k výraznějším hospodářským škodám. „Největší obavu máme z myší, jejichž populace se enormně přemnožila. Nejvíce budou ohroženy školky a mladé dřeviny,“ konstatoval Ludvík. Prodej jablek zajišťují v ČR zejména dvě velké odbytové organizace CZ Fruit a EB Fruit, neboť mají v tomto oboru možnost čerpat finance z fondů EU. Mohou koncentrovat obchodní nabídku, jsou partnerem obchodních řetězců a mají propracovaný marketing. „Je to dobrý systém, neboť ovocnáři se mohou věnovat své práci, tedy pěstitelským zásahům,“ řekl Ludvík. Ovocnáři se tedy stali konkurenceschopnými, v podnicích nechybí totiž dobrá obalová technika. Obchod-

ní řetězce však stále česká jablka tlačí s cenami dolů, preferují zejména plody z Itálie a Nizozemska. U jablek průměrné kvality je největším problémem konkurence s Polska, kde jsou nastaveny jiné podmínky (zemědělci neplatí sociální a zdravotní pojištění). Značným problémem v oblasti kvality jablek jsou ochranné prostředky. V jednotlivých zemích EU se používají postřiky s různými ochrannými lhůtami. Čeští ovocnáři si naštěstí umí poradit i s tímto problémem, neboť pěstují jablka v tzv. integrovaném systému, kde je omezeno používání různých druhů pesticidů. „Například polská jablka vyhovují normám reziduí, ale jejich hodnota v českých jablkách je třikrát nižší. Je fakt, že to nikoho bohužel nezajímá. Pro správnou výživu jsou naše plody podstatně vhodnější. Česká produkce je bezpečná, polská pouze nezávadná,“ zdůraznil Ludvík. V ČR jsou hlavním ovocným druhem právě jablka. V intenzivních výsadbách jabloní se každoročně vyprodukuje 120 tisíc tun plodů. K hlavním odrůdám patří Idared, Golden Delicious, Jonagold, Rubín a James Grive. V současnosti se začínají ve výsadbách prosazovat nové rezistentní a vysoce tolerantní odrůdy vyšlechtěné v ČR.

Česko značně investovalo do obalové techniky V posledních patnácti letech se v ČR výrazně zlepšila úroveň obalů, do tohoto odvětví směřovaly značné investice. Naše technologie jsou modernější než například v Německu. Je to dáno tím, že sousední země využívá starší zařízení. „Naopak u nás jsou tyto linky nejmodernější, protože se začaly instalovat teprve v posledních letech. Otevření se evropskému trhu bylo pro naše obalářské firmy impulsem, zboží ze zahraničí se k nám dostávalo mnohem lépe zabaleno. Aby byli naši výrobci konkurenceschopní, začali požadovat daleko kvalitnější obaly. Čeští obaláři se tomuto trendu přizpůsobili,“ konstatoval Vlado Volek, tajemník obalářské asociace SYBA. Podle něho otázkou je, kam bude toto odvětví směřovat. Například potraviny a nápoje v plechovkách si Češi příliš neoblíbili, výrobci proto zvažují, že plech začnou postupně nahrazovat obaly z plastu či papíru, milovníci piva pak stále vyžadují sklo. Také konzervárny se začínají rozhlížet po jiném materiálu, než je plech, řekl tajemník. Přesto výhodou plechu je jeho světelná nepropustnost a pevnost. „Lze říci, pokud ve prospěch plechu nezasáhne cílený marketing, může mu do budoucna zvonit hrana,“ konstatoval Volek. Přesto plech z trhu zcela nevymizí. Je totiž vhodným materiálem pro balení olejů, jeho výhodou je i ochrana výrobků před poškozením nebo ochrana okolí před výrobkem, například u nebezpečného produktu. Odborníci na obalovou techniku tvrdí, že obal neslouží jen k tomu, aby se dobře zboží prodávalo, ale aby jej ochránil při manipulaci. „Říká se, že kdo si do (Pokračování na straně 15)

SALIMA 2006 / 15

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Obchodní ředitel společnosti VÁHALA Hustopeče nad Bečvou Ing. Ladislav Denk představuje masné výrobky své firmy. (Pokračování ze strany 14) patnácti vteřin zboží nevšimne, pak se prodává špatně. Pokud bude obal sebehezčí, ale nepůjde s ním lehce manipulovat, tak se zboží neuplatní,“ dodal. Důležitým faktorem je též cena obalu. V případě drahého zboží například televizoru či lednice může stát obal osmdesát, sto i více korun a nemusí být tak atraktivní jako například u kosmetiky. „Za velmi důležité považujeme ekologickou stránku obalu. Spotřebitelé však zřejmě ne. Především plasty jsou zátěží pro životní prostředí, protože se netřídí. V tomto ohledu je nejšetrnější papír a lepenka, dobře se recykluje a v případě, že skončí na skládkách, tak se rozloží,“ doplnil Volek.

a slovenských obyvatel a tím i stoupajícím zájmem o kvalitní stravování a biopotraviny. Pět desítek rakouských výrobců do Brna přijelo nabídnout především speciality z oblasti masného průmyslu, mlékárenství, výroby cukrovinek, vína a alkoholických i nealkoholických nápojů. Početné zastoupení měli také producenti biopotravin včetně bio vína, bio sojových chuťovek nebo hotových jídel veganské biokuchyně. Zajímavostí byly Mozartovy jogurty a Mozartovy jogurtové nápoje s typickou příchutí nugátu, marcipánu a čokolády vyrobené u příležitosti 250. výročí narození slavného skladatele. Potenciální obchodní partneři se mohli přesvědčit o rozmanitosti rakouské nabídky, kterou představili výrobci různých velikostí, od malých rodinných firem až po potravinářské koncerny typu Maresi. Rakouský export v roce 2005 poprvé překročil hranici 100 mld. eur. „Do nových členských států EU směřuje 13 % našeho vývozu, což je dvakrát, tolik co v Německu. Česká republika je dnes s ročním objemem 6 mld. eur šestým nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska a Slovensko je s objemem 3,2 mld. eur na 14. místě. Je to velmi dynamický rozvoj a jedna branže z něj těží více než ostatní: potravinářský průmysl,“ prohlásil Kesberg. V letech 1995 až 2005 se rakouský export v této oblasti zvýšil téměř na trojnásobek v hodnotě 5,7 mld. eur, přičemž

import se pouze zdvojnásobil. „Naším cílem je zvýšit do roku 2010 zemědělský a potravinářský export na 10 mld. eur, tj. přibližně 10 % celkového vývozu,“ prohlásil v Brně sekční šéf z rakouského ministerstva zemědělství Andrö Rupprecht. Pomoci by k tomu měly právě akce typu brněnské prezentace Austrian Showcase, kterou označil za velmi úspěšnou.

Trh s obaly roste meziročně o deset procent Trh s obaly v ČR dlouhodobě zaznamenává roční růst deseti procent. Dominantní postavení si udržuje papír a lepenka, druhé místo zaujímají plasty, třetí sklo, dále následují dřevo, kovy a ostatní materiály. V českém papírenském průmyslu působí v současnosti asi 80 podniků, které ročně vyrobí kolem 940 tisíc tun papíru, z čehož jde 64 procent na obaly. „Můžeme být hrdi na úroveň českého obalového průmyslu, který dosahuje evropského standardu. Díky investicím v posledních patnácti letech naše technologie a dovednost mají vysokou úroveň,“ uvedl na setkání s novináři

tajemník SYBA obalová asociace Vlado Volek. SYBA se snaží zapojovat do nových evropských struktur, loni se stala členem European Packaging Institutes Consortium, která sdružuje přední instituty zemí EU a Švýcarska. Obalový průmysl v ČR stále roste ve všech materiálech – papír, lepenka, plasty, sklo, dřevo. „Pomalu se začíná zvyšovat produkce plastových obalů, v současnosti dosahuje stejného podílu jako papír a lepenka. U těchto materiálů se dá očekávat další rozvoj. Levnější plasty budou zřejmě postupně nahrazovat především skleněné a plechové obaly. I při rostoucích cenách ropy se uskuteční jejich rozvoj, a to především novými technologiemi. Plasty také zaručují, že se do výrobků nedostane vzduch, nebo naopak může zboží dýchat. V současnosti je již v obchodních řetězcích 99 procent zboží zabaleno, podíl volně prodávaných výrobků stále klesá. V posledních letech bylo v ČR na obaly ročně použito papíru a lepenky téměř za 11 miliard korun, plastů za 11,7 miliardy, kovů za 7 miliard, skla za 1,4 miliardy korun, dřeva pouze za 114 milionů korun. „V blízké budoucnosti lze očekávat roční nárůst spotřeby papíru a lepenky o 2,6 procenta, plastových obalů o 5,4 procenta a kovových obalů o 2 procenta. Skleněné obaly zřejmě zůstanou na stejné úrovni,“ dodal Volek. BVV a. s.

Na německý trh jen se Zeleným bodem Čeští výrobci potravin a nápojů, kteří vyvážejí do Německa, často opomínají uhradit finanční příspěvek na sběr, třídění a zpětné využití obalů. Ten je opravňuje k označení výrobku tzv. Zeleným bodem – ochrannou známkou „Der Grüne Punkt“, která je v Německu povinná. Zákonnou povinnost mohou výrobci splnit uzavřením smlouvy s německou obdobou české společnosti EKO-KOM – organizací Duales System Deutschland. V České republice ji zastupuje Česko-německá obchodní a průmyslová komora, která tuzemským výrobcům zajišťuje i kompletní servis spojený s plněním německé vyhlášky o obalech. „Výrobci se u nás dozví, že nestačí platit za obaly společnosti EKO-KOM, ale při vývozu na zahraniční trh je třeba uzavřít smlouvu s tamní organizací pro využití odpadu. Podmínky se v různých zemích liší. V Německu tato povinnost leží vždy na výrobci, který je uveden na obalu, zatímco u nás se vztahuje na toho, kdo zboží uvedl na trh,“ vysvětlila Hana Potůčková z Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Podobně jako v Německu systém funguje například v Rakousku, ve Francii nebo v Belgii. Čeští výrobci o svých povinnostech spojených se značením obalů při vývozu často nevědí a při kontrolách pak čelí nepříjemnostem, nebo dokonce vysokým pokutám. „Víme nejméně o deseti firmách, které do Německa vozí zboží označené Zeleným bodem na černo. Vystavují se tak hrozbě podání žaloby, protože oprávněné používání této značky je v Německu velice přísně kontrolováno,“ upozornila Potůčková.

Rakouští potravináři hledali nové partnery Austrian Showcase – celodenní prezentaci 49 rakouských výrobců potravin a nápojů – v pavilonu Brno navštívili zástupci přibližně stovky potenciálních partnerských firem z České i Slovenské republiky. „Jsme si blízcí, ale nejblíž k sobě máme právě v oblasti jídla a pití,“ prohlásil při této příležitosti generální ředitel Organizace zahraničního obchodu Rakouské hospodářské komory Christian Kesberg. Právě spřízněností ve stravovacích návycích si vysvětluje dynamický nárůst obchodní výměny v potravinářských komoditách, k němuž po rozšíření EU došlo mezi Rakouskem na jedné a Českem a Slovenskem na druhé straně. V roce 2005 rakouský export potravinářských výrobků a nápojů vzrostl o 33 % do Česka a o 20 % na Slovensko. Zvýšil se také dovoz tohoto zboží, a to o 31 % z Česka a o 42 % ze Slovenska. Zatímco v obchodu s Českem si Rakousko v těchto komoditách uchovalo pozitivní bilanci, v obchodní výměně se Slovenskem ji ztratilo. „Důležité ovšem je, že neroste jen kvantita, ale v obou směrech přes hranici proudí hlavně kvalitní zboží,“ zdůraznil Kesberg. Rakouská strana vidí nové šance zejména v souvislosti s rostoucí životní úrovní českých

ZŘUD - MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a. s. Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4 Výrobní středisko Písek Samoty 1533, 397 18 Písek

16 / z domova

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

OLMA získala prestižní ocenění Zlatá Salima OLMA PREZENTUJE NOVÉ VÝROBKY EVROPĚ Olomouc (red) – Ve dnech 7.– 10. 3. 2006 se OLMA, a. s., již tradičně zúčastnila Mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA, kde představila nový mléčný nápoj Energy in. Je výjimečný 60% obsahem ovoce a zvolenými chuťovými variantami. Zvolené probiotické kultury v nápoji při pravidelném užívání harmonizují trávení, ovlivňují imunitu, hladinu cholesterolu v krvi a zvyšují odolnost organizmu vůči kvasinkovým infekcím. Nové výrobky si zákazníci budou moci koupit od března 2006 v řetězcích společnosti AHOLD a od dubna postupně v dalších řetězcích a maloobchodních prodejnách. Doporučená prodejní cena 250g balení je 15 Kč. Mléčný nápoj Energy in hodlá OLMA distribuovat nejen na český trh, ale také na Slovensko, do Polska a Maďarska. SALIMA je nejvýznamnější výstavní veletrh v oblasti potravinářství a gastronomie v zemích střední a východní Evropy, který zprostředkovává přehled o aktuálních trendech v potravinářském průmyslu. V rámci letošního 25. ročníku veletrhu SALIMA olomoucká mlékárna přihlásila do soutěže „Zlatá SALIMA“ (hodnotí novinky a špičkové exponáty) probiotický mléčný nápoj Energy in ve všech příchutích. O Zlatou Salimu letos soutěžilo sedmdesát finálních potravinářských produktů a oceněno z nich bylo třináct, mezi

kev-meruňka, jablko-banán-kiwi, jablko-jahoda-malina. Je vhodnou variantou mléčné výživy nejen pro dospělé, sportovce, ale hlavně pro děti školního věku a pro dospívající mládež. Jak nám sdělil Ing. Lubomír Románek z marketingového oddělení „Z hlediska odolnosti, praktičnosti při manipulaci a skladování jsme se rozhodli pro PET láhev. Velký důraz jsme kladli při přípravě obalu nápoje. Zvolili jsme výrazný elegantní obal s černou podkladovou barvou v kombinaci s pestrým ovocem. Dalším záměrem je cílené zprůhlednění fólie ve tvaru blesku tak, aby se skutečný produkt sladil s grafikou obalu a zákazník měl možnost podívat se na obsah nápoje.“ OLMA, a. s., je druhým nejvýznamnějším výrobcem mléčných výrobků v ČR. Byla založena v roce 1970 a v roce 1994 se stala akciovou společností. Majoritním vlastníkem společnosti je Milkagro a. s., Olomouc (sdružení prvovýrobců a dodavatelů mléka). Dalším významným akcionářem je fir-

kterými nechyběla OLMA Olomouc. Na slavnostním večeru soutěže v kategorii mléko a mléčné výrobky získala Olma prestižní ocenění Zlatá Salima za novinku Energy in. V nápoji je 60% podíl ovoce a obsahuje 2 % sacharózy, 3 % laktózy a 10 % fruktózy. Plnou a lahodnou chuť dále zvýrazňují drobné kousky ovoce. Základem pro všechny příchutě Energy in je jablko v kombinaci s dalšími dvěma druhy ovoce. Olomoucký výrobce OLMA vyrábí mléčný nápoj s příchutí jablko-bros-

ma Eligo a. s., která vlastní 40% podíl. Mlékárna OLMA, a. s., je ryze českou společností splňující ty nejnáročnější kritéria výrobní i ekologické kvality, jejíž sortiment je na světové úrovni a garantuje svým zákazníkům výrobky a služby, které jsou plně srovnatelné s mezinárodní konkurencí. Převážnou část produkce tvoří čerstvé a trvanlivé mléko, jogurty, jogurtové nápoje, dezerty, másla a ostatní zakysané výrobky. Ročně OLMA, a. s., zpracovává více jak 260 mil. litrů mléka při 485 zaměstnancích. V roce 1999 byl v OLMĚ zaveden systém zabezpečování jakosti podle ISO 9 001. V roce 2000 společnost OLMA, a. s., získala jako jedna z prvních potravinářských firem v ČR certifikát ISO 14 001, který kodifikuje vztah firmy k ochraně životního prostředí s cílem zavedení preventivních opatření vedoucích ke snižování zátěže a zmírňování znečištění v souladu s ekonomickými a celospolečenskými potřebami.

Školní mléko bylo loni dotováno zhruba 55 miliony korun la o osm milionů korun. Uvedl to František Sládek z Ministerstva zemědělství. Školy, které si objednaly nejvíce mléka u jednoho z dodavatelů, byly oceněny.

PRAHA (bo) – Téměř 55 miliony korun bylo loni dotováno školní mléko a další mléčné výrobky. Zájem o ně ale klesá. Zatímco v ro-

ce 2003 žáci spotřebovali 23 milionů mléčných svačin, loni to bylo 18 milionů. Celková dotace proto v porovnání s rokem 2003 kles-

„Úbytek zájmu je určitě vinou životního stylu, pohodlnosti dětí a konkurence ostatních druhů nápojů, které se na trhu objevují,“ soudí Sládek. Ředitel obecně prospěšné společnosti Laktea Milan Srb si ale myslí, že menší odběr mléka je zapříčiněn demografickým úbytkem školou povinných dětí: „Celkový objem klesá, ale zájem dětí je zhruba stejný.“ Mléko je pro děti nezastupitelným zdrojem vápníku a dalších živin. Dotované školní mléko podle Sládka představuje zhruba jedno procento celkového objemu výroby mléka, smetanových jogurtů a tvarohových krémů. Mléko do škol dodává v České republice sedm mlékáren. Laktea zastupuje tři z nich. „Zásobujeme zhruba 70 procent základních škol,“ řekl Srb. Na více než 2 400 škol jejich služby využilo zhruba 600 000 dětí. Za čtvrtlitrovou krabičku dotovaného mléka zaplatí rodiče 3,50 koruny, což je zhruba 50 procent ceny výrobku. Nejvíce mléka v kategorii největších škol vypili školáci z Žacléře v okrese Trutnov. „Mléko si u nás objednává zhruba 60 procent žáků. Rodiče to vítají, letos jsme nabídku rozšířili i na druhý stupeň,“ řekla ředitelka Jiřina Chmelíková. Mléko ke svačině dostává pravidelně i všech deset žáků z malotřídky ve Staré Vodě u Mariánských lázní. „Děti už jsou u nás zvyklé takto odebírat mléko po několik let, je to pro ně určitě zdravější, než aby pily sladké limonády,“ řekl ředitel Martin Vlasák. Dodávky mléka a mléčných výrobků školákům za dotované ceny fungují v tuzemsku od roku 1999.

Hospodáři, slepice mě strašej, že prej je jim blbě, že maj asi chřipku!

Klub sběratelů kuriozit

Výsledky ankety o nejlepší sýrovou etiketu roku 2005 Anketa je pořádána Klubem sběratelů kuriozit od roku 1973 ve spolupráci s mlékárenskými firmami v České republice. Do ročníku 2005 byly zařazeny etikety uvedené na trh v období říjen 2004 až září 2005. Do ankety bylo zařazeno celkem 345 etiket, ze kterých bylo sestaveno 130 anketních čísel (sérií). Etikety byly vybrány z produkce 56 mlékárenských firem. Hodnocení ankety proběhlo 6. listopadu a na prvních místech se umístily následující etikety: 1. místo Série samolepicích etiket na přírodní sýry – výrobce Moravia Lacto a. s., Jihlava 2. místo série tří velkoformátových etiket na sýrový dort – výrobce Madeta a. s., České Budějovice 3. místo série tří krabiček na sýr TARTARE 80 g – výrobce Povltavské mlékárny, a. s., Sedlčany.

(sch)

Mlékárenské společnosti, jejichž etikety se umístily na prvních třech místech, obdrží diplomy, které budou předány ministrem zemědělství na setkání ke Světovému dnu mléka 30. května 2006 v Praze. Ladislav Likler Předseda KSK

z domova / 17

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Fúze pekárenských společností povolena Brno (egi) – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svým rozhodnutím ze dne 23. února 2006 povolil bez podmínek vytvoření společného podniku v oblasti pekárenství mezi firmami Bakeries International Luxembourg (BIL) a United Bakeries Luxembourg (UBL). Na základě tohoto rozhodnutí může mj. dojít k fúzi dvou největších společností na domácí trhu, a to ODKOLKU a DELTA PEKÁREN. Posuzovaným spojením dojde k vytvoření soutěžitele, který bude kontrolovat prakticky tytéž subjekty, které by kontroloval soutěžitel, k jehož vytvoření mělo dojít na základě převzetí DELTA PEKÁREN ze strany BIL. Toto spojení však bylo tehdejším předsedou ÚOHS Josefem Bednářem v únoru 2005 zakázáno. Proto ÚOHS nyní zkoumal, zda a v jaké míře došlo v uplynulém roce ke změnám na relevantních trzích. Lze konstatovat, že význam-

nou změnou je především fakt, že žádný ze spojujících se soutěžitelů již nepůsobí na trzích mlýnských výrobků. V období před zahájením nového správního řízení totiž převedla společnost BIL svůj majoritní podíl ve společnosti UNIMILLS na Erste Wiener Walzmühle. Spojením vzniklý subjekt nyní již nebude, na rozdíl od svých konkurentů jako PENAM, Český pekař a ČEMPEK, z pohledu přístupu k surovinám soběstačný a bude si je muset zajišťovat dodávkami. Dalším z kritérií, podle nichž Úřad posuzuje dopady fúzí, je hospodářská a finanční síla. V této souvislosti nelze opominout fakt, že například jeden z nejvýznamnějších konkurentů PENAM je součástí finančně velmi silné skupiny AGROFERT, která pokrývá svou činností všechny stupně vertikálního výrobního řetězce v oblasti potravin. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti se Úřad zabýval i otázkou rozmístění sítě pekáren jednot-

livých konkurentů a schopností pokrýt celé území ČR. Obvyklou praxí výrobců je přitom dodávání zboží odběratelům i s využitím subdodavatelů. Spojující se soutěžitelé v tomto smyslu nejsou jedinými, kteří jsou schopny zásobovat odběratele, zejména obchodní řetězce, v rámci celé ČR. Je nepochybné, že spojením vzniklý subjekt získá v ČR vedoucí postavení. Bude však čelit konkurenci ze strany ostatních pekárenských výrobců, jejichž tržní podíly nevykazují výrazný odstup. Jeho tržní síla bude navíc do značné míry vyvažována rostoucí tržní a vyjednávací silou obchodních řetězců, které zvyšují podíl své pekárenské produkce (např. Tesco Stores). Tuto skutečnost je nezbytné vnímat jako významnou změnu. ÚOHS dospěl k závěru, že v důsledku uskutečnění spojení nebude omezena možnost volby odběratelů, potažmo pak konečných spotřebitelů pekárenských a cukrářských produktů.

Delta Pekárny jsou nejdůvěryhodnější značkou

Pekařství VALAŠSKÉ FRGÁLY s. r. o. z Velkých Karlovic získalo ocenění Zlatá Salima 2006 a ocenění Trendy 2006 Je to pro nás úspěch, kterého si velmi vážíme. Je to povzbuzení do další tvrdé práce a také zadostiučinění za odvedené roky poctivé práce. Příjemné pohlazení, které bychom přáli všem poctivým pekařům. Vždyť všichni z našeho pekařského oboru dobře víme, jak je výroba pečiva náročná a těžká práce. A nás velmi těší, že můžeme obohacovat náš celorepublikový trh speciálními pekařskými výrobky z Valašska, které mají domov v našem regionu již 200 let. Proto usilujeme o jejich ochranu pro náš region. Evropská unie nám dává jednoznačně za pravdu. Vždyť i jiné členské země si chrání své tradiční výrobky pro své regiony, kde tyto výrobky mají zeměpisný původ. Valašský frgál. Chci Vám přiblížit, čím je náš výrobek originální, z jaké historie pochází a proč se mu tak říká. Valašské frgály jsou koláče, které vznikly na Valašsku asi před 200 lety. Původně tak hospodyně říkaly koláčům, které se jim nepodařily. Těm pěkným se říkalo vdolky. Postupem času ale výraz „frgál“ zůstal přiřazen právě tomuto originálnímu koláči. V chalupách na Valašku se tyto koláče pekly z pšeničné nebo žitné mouky, vždy s jedním druhem náplně. Nejčastěji a nejtradičněji s náplní hruškovou, která se vyráběla a vyrábí ze suše-

ných hrušek. Používaly se ale také náplně z tvarohu, máku, švestkových povidel, borůvek, jablek, čerstvého nebo kysaného zelí, mrkve, cukrové řepy. K ochucení a okořenění náplní se používaly různé druhy koření, jako např. badyán, muškátový květ, skořice, majoránka, šafrán, stoklaska (sveřep), ale i mletý pepř a jalovec. Těsto se zadělávalo mlékem nebo vodou, do těsta se dávalo více druhů tuku (podle toho, jaká zvířata se v hospodářství chovala nebo jaké plodiny se pěstovaly). Koláče se sázely do hliněné pece vymetené smrkovou četinou (chvojím), podsypávaly se hrubou šrotovanou moukou nebo jen otrubami či plevami. Koláče měly kulatý tvar, do kterého se těsto rozválelo jednoručním válečkem. Těsto muselo být uprostřed tenké na stéblo, okraje musely být vyšší a po obvodu tenké asi 1 cm. Na koláč se rozetřelo větší množství náplně (téměř stejné množství jako bylo těsta), kterou hospodyně bohatě posypávaly máslovou posýpkou a rozdrobeným perníkem. Po upečení se okraje koláče potřely máslem a po vychládnutí se máslem pokapal i střed koláče. V dřívějších dobách se koláče skladovaly v policích v komoře nebo v truhle na hůře (půdě). Tradiční valašský frgál váží 600 g – 700 g a má průměr 30 cm. Pekařství VALAŠSKÉ FRGÁLY jsem založila v roce 2000 ve Velkých Karlovicích – srdci Valašska. Pečením Valaš-

ských frgálů jsem se zabývala již od roku 1986 při malém hotelu, který jsem 16 let vedla. Pro svoji malou pekařskou manufakturu jsem vytyčila jediný cíl – vyrábět tradiční valašské pečivo podle historických receptur, zachovávat jeho vysokou kvalitu a tyto originální výrobky včetně jejich výrobních postupů zachovat pro budoucí generace. Myslím si, že bychom měli být hrdí na naše lidové tradice, které máme v řadě našich regionů. Měli bychom tyto tradice udržovat živé a nesnažit se za každou cenu přebírat americké koblihy nebo německé přeslazené štoly. Měli bychom vrátit pekařskému řemeslu kvalitu a povýšit ho na významné místo, které mu právem náleží. Vždyť naši pekaři jsou šikovní, zruční a umí své řemeslo dobře. Jen je třeba dát jim příležitost a snažit se, aby i většina zákazníků pochopila, že je lepší koupit si dražší kousek pečiva, ale vychutnat si jeho kvalitu. A za kvalitu, jak všichni víme, se musí zaplatit vyšší cena. Ale věřte mi, stojí to za to. Závěrem mi dovolte popřát všem poctivým mistrům pekařského řemesla, ať se jim práce dobře daří. Přeji všem pevnou vůli při každodenní tvrdé práci a nezapomínejte na to, že na naše české a moravské pečivo musíme být hrdí. Vždyť ve světě nemá obdoby!!! Z Valašska Vás zdraví Ing. Jana Kasalová Jednatelka a majitelka pekařství

Delta Pekárny jsou nejdůvěryhodnější značkou v České republice v kategorii Pekárna pro rok 2006. Rozhodli o tom čtenáři časopisu Reader‘s Digest Výběr v průzkumu The Trusted Brand britské společnosti Wyman Dillon Ltd., který se uskutečnil ve 14 evropských zemích. Nejlepší značku volilo ve 30 kategoriích celkem 25 434 respondentů. Kategorie Pekárna byla zařazena do ankety teprve podruhé, loni zvítězila značka Odkolek. Certifikát je oceněním poctivé práce všech zaměstnanců Delta Pekáren a potvrzením správných vizí vedení společnosti. Krédem je nabízet široké portfolio výrobků nejvyšší kvality za nejlepší cenu a špičkový servis. Jaroslav Pomp ředitel pro vztahy s veřejností/ PR Director Delta Group

Setkání celiaků a výrobců v Jeseníkách 26. až 28. května 2006 se uskuteční jíž třetí celostátní setkání celiaků v Jeseníkách. Akce je určena nejen pro pacienty s celiakií odkázané na bezlepkovou dietu, ale také pro výrobce, dovozce a distributory bezlepkových surovin a potravin, pro které je připraven odborný seminář – Co by měl znát výrobce a distributor bezlepkových výrobků a možnost prezentace na miniveletrhu bezlepkového zboží a pomocníků pro kuchyni. Součástí programu jsou přednášky, prezentace, ochutnávky a prodej. Připraven je také doprovodný program. Předpokládaná účast je 500 lidí. Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu

Spotřebitel se ptačí chřipky nemusí vůbec obávat Praha – Na tiskové konferenci, která se věnovala ptačí chřipce u těžké drůbeže, zaznělo především ubezpečení spotřebitelů, že skutečně není třeba se čehokoliv bát. „Tím, že naši spotřebitelé byli včas velmi detailně o ptačí chřipce informováni, nevznikla na našem trhu panika a propad zájmu o drůbež nenastal,“ uvedl Martin Vacek, ředitel společnosti Agropol Food. „Za to chci poděkovat jak ministru zemědělství Janu Mládkovi, tak Státní veterinární správě,“ dodal. Nestalo se tomu tak například v Itálii, tam počátky výskytu ptačí chřipky provázela doslova panika spotřebitelů a spotřeba drůbežího masa klesla až o 80 %. „Spotřeba drůbežího masa klesla sice i v tuzemsku kvůli obavám spotřebitelů z ptačí chřipky, bylo to ale jen zhruba o desetinu,“ řekl novinářům prezident Agrární komory Jan Veleba. Problém ale podle něj mají domácí producenti hlavně s dovozy přebytků z jiných zemí a se snižováním cen, které tlačí dolů obchodní řetězce. „Někteří chovatelé už omezují nerentabilní výrobu, což se týká například krůt. Nejistota a váhání s koupí dalších mláďat na výkrm se ale projevuje i u producentů kuřat,“ uvedl Veleba. Výsledkem podle něj může být výraznější snížení domácí produkce drůbežího, což by znamenalo ztrátu pracovních míst i odbytu krmných směsí. Prohloubily by se tak domácí problémy s přebytky obilí, z nichž se krmivo produkuje. „Dnešní situace je velice špatná u krůt, prodeje významně klesly,“ uvedl Josef Čtvrtečka, ředitel firmy Otínská krůta, která prodává

hlavně jednodenní krůťata pro další výkrm. Řada chovatelů podle něj přestala mláďata odebírat a odbyt je v současnosti meziročně nižší o desítky procent. „Je zaděláno na to, že domácí produkce krůtího klesne za patnáct dvacet týdnů o 30 až 40 procent,“ uvedl Čtvrtečka. Ceny krůtího v některých případech klesly až o 30 procent, doplnil ředitel Zemědělského obchodního družstva Brniště Stanislav Hečlo. Důvodem jsou podle něj hlavně velmi levné dovozy, doplnil šéf podniku, který je jedním z největších producentů krůt v zemi. Tlak importů na ceny pod výrobními náklady se ale projevuje u veškerého drůbežího sortimentu, podotkl ředitel Agropol Food Martin Vacek. Své přebytky tak řeší producenti ze zemí, kde poptávka kvůli ptačí chřipce propadla podstatně více než v Česku. Dovoz zejména mraženého zboží proudí například z Itálie či z Polska. Produkce drůbežího dává práci zhruba 30 000 lidí a výraznější propad spotřeby by podle Vacka znamenal ztrátu tisíců pracovních míst. Chovatelé a zpracovatelé ve snaze udržet odbyt ujišťují o bezpečnosti domácího drůbežího, které je podle nich pod důslednou kontrolou. Řada z nich na obalu zdůrazňuje, že jde o český produkt. Na pomoc evropskému drůbežářství, které je postiženo odbytovou krizí kvůli ptačí chřipce, hodlá ze svého rozpočtu přispět Evropská unie. Veleba již dříve uvedl, že by pomohlo zejména stažení části produkce z trhu formou intervečního nákupu a zamražení. Domácí spotřeba drůbežího kolem 25 kilogramů na osobu ročně je nad průměrem Evropské unie. Asi 21 kilogramů připadá na kuřecí, 1,9 kilogramu představuje krůtí a zbytek je kachní a husí maso. Eugenie Línková

18 / z domova

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Společné tiskové prohlášení skupiny českých pivovarů a Svazu malých nezávislých pivovarů VRATNÉ LAHVE, NEVRATNÁ ŠKODA / KAM S NIMI? Skupina středně velkých českých pivovarů a Svaz malých nezávislých pivovarů sleduje se znepokojením protiprávní snahu společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., nedodat počínaje Velikonocemi na trh dostatek pivních přepravek k vrácení tzv. NRW lahví, které byly v České republice dosud zavedeny jako standard vratných obalů. Podle § 9 zákona o obalech je přitom společnost Plzeňský Prazdroj, a. s., povinna vykupovat vratné láhve typu NRW nejméně jeden rok od uvedení svých atypických privátních lahví na trh (tedy nejméně do 1. 3. 2007), a to nejméně v rozsahu odpovídajícímu tržnímu podílu lahvových piv uvedených na trh. Současný neoprávněný tlak společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., na malé distributory spolu s letákovou kampaní považuje Svaz a skupina českých pivovarů za projev zneužívání dominantní-

ho postavení na trhu s tím, že se společnost Plzeňský Prazdroj, a. s., snaží přenést na ostatní pivovary a obchodníky náklad na likvidaci jí uvedených vratných lahví NRW do oběhu. Pokud by se malí distributoři piva, neboť až dosud se zdá, že velké obchodní řetězce si právní pochybnost praxe společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., uvědomují, pokusili uposlechnout těchto nezákonných výzev společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., a sami by se pokoušeli vnutit tzv. vratné NRW láhve malým a nezávislým pivovarům, budou využity všechny prostředky právní ochrany počínaje Českou obchodní inspekcí, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže až uplatnění škod a neoprávněných obohacení u příslušných soudů. Svaz a skupina českých pivovarů upozorňuje, že všichni distributoři jsou přitom povinni veškeré vratné lahve skládat do jakýchkoliv přepravek (tedy

i těch, o kterých Plzeňský Prazdroj, a. s., tvrdí, že mají být plněny pouze novými atypickými lahvemi). Sám Plzeňský Prazdroj a. s., uvádí, že pivo Gambrinus představuje podíl 22 % trhu s lahvovým pivem. Nedodá-li ovšem přepravky pro uskladnění takto vrácených lahví, vyhne se své povinnosti vykoupit NRW vratné láhve, do kterých plnil pivo Gambrinus (a 22 % lahví NRW na trhu budou muset vykoupit a zlikvidovat ostatní pivovary a obchodníci). Za vysloveně nemravné lze považovat to, že Plzeňský Prazdroj, a. s., získal peníze za zálohované lahve (3,- Kč za láhev), avšak tyto peníze odmítá vydat za výkup jím uvedených lahví na trh. Podíl společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., na systému vratných lahví je přitom dominantní a podle údajů společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., činí jen u piva Gambrinus minimálně 22 %. Tato situace nastává jak v důsledku uvedení atypických privátních lahví na trh a ne-

zabezpečení výkupu NRW lahví, tak i v důsledku dodávání vratných lahví NRW v kartónových obalech na trh bez zajištění jejich zpětného výkupu. Malé a nezávislé pivovar y přitom upozorňují na skutečnost, že již od Vánoc je jim vráceno výrazně více lahví, než odpovídá počtu lahví jimi uvedených na trh lahvového piva, v některých případech lze dokonce hovořit o zahlcení vratnými lahvemi typu NRW. To sebou samozřejmě přináší již nyní finační ztráty a narůstání škod a navíc začínají chybět i technické prostředky (přepravky) k dalšímu výkupu, neboť vysoké procento přepravek je již nyní zcela naplněno. Proti tomuto pokusu společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., přenést náklady na výkup a likvidaci vratných pivních lahví typu NRW na malé distributory a malé a nezávislé pivovary se jednotlivé pivovary hodlají bránit vedle podání k Úřadu pro ochranu hospodář-

ské soutěže i soudní skupinovou žalobou proti nekalé soutěži, kterou praxe Plzeňského Prazdroje, a. s., bezesporu je. Stejným způsobem se malé a nezávislé pivovary hodlají bránit i proti podobným praktikám Pivovarů Staropramen a. s. a jiných. Svaz a skupina českých pivovarů zároveň upozorňuje na fakt, že pokud by současný český systém vratných lahví umožňoval vyhýbání se povinnosti vykoupit standardně používané vratné NRW lahve, byl by v rozporu s tzv. obalovou směrnicí Evropské unie č. 94/62/ES, o obalech, neboť takový český systém nezajišťuje naplnění zásady „znečišťovatel platí“, která u vratných obalů znamená, že ten, kdo vratný obal (zálohovanou láhev) na trh uvedl, jej z trhu vykoupí a zničí, případně znovu použije. Jiří Fusek předseda Svaz malých nezávislých pivovarů

Pivovar Litovel chystá na Velikonoce lahůdku V E L I KO N O Č N Í S P E C I Á L S E VA Ř I L U Ž N A M I K U L Á Š E Litovel (red) – Pivní fajnšmekři budou mít další příležitost vychutnat si nevšední pivní lahůdku z produkce litovelského pivovaru. Pivovar uvařil pro velikonoční svátky další várku oblíbeného Svátečního 13o speciálu. „Várku velikonočního speciálu jsme uvařili ještě v minulém roce. Přesně to bylo na Mikuláše 6. 12. 2005. Slad pro várku byl vyroben dokonce v polovině října minulého roku,“ říká sládek litovelského pivovaru Ing. Petr Kostelecký a dodává: „Suroviny pro výrobu speciálu pečlivě vybírám již půl roku před tím, než se takové pivo pije.“ Výsledným produktem vaření je 13% mladina, která ještě ani zdaleka chuťově nepřipomíná pivo. Čeká ji ještě dlouhá cesta hlavním kvašením a zejména pak zrání v ležáckém sklepě, než se promění v tolik oblíbený

mok. Takový je zákon výroby klasickými technologickými postupy, které dělají české pivo českým pivem. Speciální litovelský ležák zraje v pivovarských sklepích při teplotě 1 °C minimálně 80 dnů. „Alkohol v pivu vzniká převážně při hlavním kvašení ve spilce. Ve svátečním ležáku je ho tam kolem 6 %. Říz piva se však ladí až při dlouhém

zrání v ležáckém sklepě. Zde velikonoční ležák zraje již od 14. prosince minulého roku,“ zdůraznil sklepmistr litovelského pivovaru Radovan Štábl. Sváteční 13° velikonoční ležák bude kromě sudového piva dodáván na trh také v balení po 8 lahvích v kartonu s velikonoční tematikou a malým dárkem. Pivovar předpokládá, že pivaři v průběhu velikonočního období vypijí až 400 hl pro ně speciálně uvařené lahůdky. Není se co divit, vždyť na vaření dohlížel samotný Mikuláš. Speciální piva jsou vždy jedinečnými originály. Vaří je jen některé pivovary, a to pokaždé v limitovaných sériích pouze několikrát do roka. Oblíbené jsou především u znalců piva, kteří si je vychutnávají při nejrůznějších svátečních příležitostech. Také etikety speciálů jsou vyhledávaným sběratelským artiklem.

Popáté o titul Princ výčepních

Nová ředitelka sdružení GS1 Czech Republic, Ing. Pavla Cihlářová.

GS1 CZECH REPUBLIC Změna na pozici ředitele Krátce po změně názvu prochází sdružení GS1 Czech Republic (dříve EAN Česká republika) další proměnou. Dlouholetý ředitel sdružení Jaroslav Martinic, který stál v roce 1983 u samého počátku využívání systému čárových kódů v tehdejším Československu a který v roce 1993 po rozdělení Československa významným způsobem přispěl k založení samostatné neziskové organizace zabývající se koordinací, poradenstvím a metodikou v oblasti systému EAN·UCC, se rozhodl ukončit svoji aktivní činnost. Novou ředitelkou sdružení GS1 Czech Republic byla jmenována Pavla Cihlářová. Do sdružení nastoupila v roce 1994 a pracovala postupně jako technický manažer, EDI manažer a od roku 2000 zastávala funkci zástupce ředitele.

KRUŠOVICE – Královský pivovar Krušovice organizuje letos v několika regionech Čech a Moravy už 5. ročník soutěže KRUŠOVICKÉ ČEPOVÁNÍ o titul Princ výčepních. Finále se uskuteční 25. května v Krušovické sladovně a postup do něj má podle regulí soutěže zajištěný SOUŠ Třebíč, která si loni z Krušovic odvezla za vítězství v soutěži družstev hlavní cenu – 10 000 Kč na nákup školních pomůcek. Pozvání do finále předali zástupci Krušovic letos také vítězům soutěže Učňovský princ výčepních v Ústí nad Labem, kde 1. příčku obsadila SSOÚ společného stravování z Prahy 8. Moravskoslezský kraj bude reprezentovat VOŠ a HŠ v Opavě, kde se letos v regionálním kole 15. února utkala družstva z deseti středních škol a učilišť. V Uherském Hradišti zvítězili v regionálním kole Jihomoravského kraje 16. února studenti SPV UHGAST Uherské Hradiště.

Krušovické čepování má tradičně 2 části – první je vzdělávací a účastníci se dozvědí řadu faktů z historie pivovarnictví a výroby piva v Čechách, dále jak o pivo pečovat a jak správně čepovat. Následuje vědomostní test a vlastní práce „za pípou“. Pivo se čepuje v časovém limitu 3 minuty a odborná porota hodnotí míru, pěnu, celkový vzhled servírovaného piva a také profesionalitu výčepního. Krušovické čepování získává mezi školami zabývajícími se výchovou učebních oborů kuchař – číšník stále větší po-

pularitu a přispívá ke zvyšování úrovně služeb v gastronomických zařízeních. Mottem soutěže je zkušenost, že „Sládek pivo vaří, ale výčepní ho dělá“. Další regionální soutěže o postup do finále uspořádá Královský pivovar Krušovice v jarních měsících ještě v Sedlčanech, Mariánských Lázních, v Praze a v Kladně. Všechny informace o soutěži a průběhu regionálních kol najdete také na adrese www.krusovice.cz Vlastimil Bradáč, Královský pivovar Krušovice, a. s.

z domova / 19

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

České pivovarství a sladařství v roce 2005 – fakta a trendy

PIVOVARSTVÍ V roce 2005 u nás pivo vařilo 38 společností ve 47 průmyslových pivovarech. Dále je u nás více než 30 restauračních minipivovarů a jejich počet postupně roste. Nejstarší je pivovar U Fleků, založený v roce 1499 – všechny ostatní vznikaly po roce 1991. Celkový výstav pivovarů v České republice v roce 2005 činil 19 069 451 hl piva, což bylo o 316 000 hl více než v roce 2004 (nárůst o 1,69 %). Za posledních 15 let to byl nejvyšší výstav a druhý nejvyšší v celé historii českého pivovarství. Produkce pro tuzemsko dosáhla objemu 15 970 000 hl, o 145 000 hl méně než v roce 2004 – pokles o 0,9 %. Nejvyšší produkce již tradičně dosáhla pivovarská skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary v Plzni vyrábějící značky Pilsner Urquell a Gambrinus, dále pivovar ve Velkých Popovicích a Radegast v Nošovicích, a činila 8 432 156 hl. Za ní skončily Pivovary Staropramen s výstavem 2 968 841 hl (pivovary Braník, Staropramen a Ostravar) a na třetím místě byl pivovar Budějovický Budvar, který vyrobil 1 091 303 hl. Na čtvrtém místě byla nápojářská skupina DRINKS UNION s produkcí 921 298 hl v pivovarech Zlatopramen Krásné Březno a Louny, Březňák Velké Březno a Kutná Hora, pátá skončila skupina PMS Přerov s pivovary Holba v Hanušovicích, pivovaru Litovel v Litovli a Zubr v Přerově, celkem s výstavem 916 307 hl, na šestém místě podle výstavu piva byl Královský pivovar Krušovice s produkcí 872 000 hl a sedmé skončilo Starobrno s pivovary Starobrno a Hostan ve Znojmě s 826 005 hl. Nejvíce piva se stáčí do lahví 47,3 %, do sudů 46,1 %. Téměř stejně se využívá k distribuci piva plechovek a cisteren – kolem 3 procent mají zanedba-

telný význam a především PET lahve zaznamenaly pokles. Nejvíce se vyprodukovalo výčepního piva, a to 11,396 milionů hl, což je 59,8 % (v roce 2004 to bylo 61,3 %), dále ležáků – 6,827 milionů hl s 35,8 % podílem (34,4 % v roce 2004). Nejrychleji rostoucí, byť prozatím málo významný segment, je nealkoholické pivo, jehož výstav neustále roste a dosáhl v roce 2005 objemu 239 tisíc hl, což je už více než 1,25 %. Speciálních piv bylo vyrobeno 202 tisíc hl, což představuje 1,05 % produkce piv v ČR. Také tento segment postupně nabírá na důležitosti. Celkem se v loňském roce vyvezlo 3 099 399 hl, nejvyšší výstav v dosavadní historii českého pivovarství, a byl tak překonán rekordní export roku 2004. Ve srovnání s rokem 2004 se vyvezlo o 461 172 hl piva více, neboli export vzrostl o 17,48 %. Ještě v roce 2000 se vyvezlo jen 1 589 478 hl. Za posledních 6 let činí nárůst exportu piva 94 %.

(14,9 %), do Anglie 281 340 hl (9,1 %) a do USA 191 567 hl. Na dalších místech je vývoz do Maďarska a Švédska. Tři největší vývozci jsou stabilní: Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a Budějovický Budvar; jejich podíl na celkovém exportu však trvale klesá z 83 % v roce 2002 na 60,2 % v loňském roce. Dalšími významnými vývozci piva byly v loňském roce Královský pivovar Krušovice, DRINKS UNION, pivovar Jihlava a Lobkowiczký pivovar. Největší podíl exportu na vlastním výstavu má Lobkowiczký pivovar s 80 %, dále pivovar Jihlava s 68 %, pivovar Nová Paka se 48 % a dále Budějovický Budvar, který exportuje téměř 47 %. Na českém pivním trhu je v současnosti nabízeno více než 470 druhů piv. Ačkoliv pivovary a mikropivovary vyrábějí z 99,5 % piva, která patří svým charakterem k jedinému typu piva – spodně kvašenému ležáku plzeňského

Bednářské nástroje – kozlice. Foto pořízeno v Národním zemědělském muzeu v Praze. vou, plností či hořkostí a k jejich výrobě je používáno různých kmenů kvasnic. Kromě toho se u nás vyrábí dalších 39 produktů patřících do skupiny neobvyklých piv. Neobvyklá piva jsou především ochucená, spodně i svrchně kvašená, kterým charakteristickou chuť a vůni dodávají přídavky bylin, ovocných koncentrátů, přírodních koncentrátů, medu atd. Do této skupiny náleží také pšeničná piva, dále spontánně kvašená piva typu lambik nebo piva svrchně kvašená různých typů – jmenujme např. ale, alt, stout i šamp. Patří sem i piva kávová, višňová, banánová, s medem nebo i takové rarity, jako je adventní vanilkové pivo.

Sladařské nástroje. Foto pořízeno v Národním zemědělském muzeu v Praze. V loňském roce export tvořil 16,25 % celkové produkce našich pivovarů, zatímco např. v roce 2000 to bylo pouhých 8,86 %. Nejvíce piva exportujeme do SRN – 1 194 956 hl (38,5 % celkového exportu), dále na Slovensko 460 786 hl

typu (lépe: pivu českého typu), pivní labužník mezi nimi najde více než 80 značek piv, která můžeme charakterizovat jako pivní speciály. Speciální piva jsou piva spodně kvašená, se stupňovitostí 13 % a vyšší, často se vyznačují specifickou bar-

SLADAŘSTVÍ V roce 2004 bylo u nás 37 činných sladoven, o jednu více než v roce 2004; z nich je pivovarských sladoven 20 a obchodních sladoven 17. Sladovny u nás vyrobily celkem 515 682 t sladu, což je opět nejvíce v dosavadní historii; ve srovnání s rokem 2000 je to o 0,91 % neboli o 4 649 t více. Nejvíce sladu vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje a Českomoravské sladovny. Z jednotlivých sladoven nejvíce vyrobila sladovna Nymburk ze skupiny Sladovny Soufflet ČR, dále pivovarská sladovna Plzeňského Prazdroje, třetí je sladovna Malterie Soufflet Kroměříž, která je rovněž součástí skupiny Sladovny Soufflet ČR. V roce 1950 bylo v tehdejší ČSR 158 sladoven s průměrnou výrobou 1 051 t sladu na jednu sladovnu.

V roce 2005 byl počet činných sladoven 37 s průměrnou výrobou 13 937 t sladu na jednu sladovnu. Přes 98 % sladu vyrobeného u nás je český slad, dále vyrábíme karamelový a barevný slad (kolem 1,3 % celkové výroby), mnichovský slad (necelého půl %) a zbytek tvoří pšeničný a ostatní slady. Vyvezlo se 214 675 t sladu, což je o 58 691 t méně (neboli pokles o 21,5 %) než v loňském rekordním roce. V roce 2003 export dosáhl výše téměř 213 324 t. Hlavním exportním druhem je český slad, který tvoří téměř 99 % exportu, dále se vyváží karamelový a barevný slad a v malé míře mnichovský slad. Největší objemy vývozu směřovaly do Polska (101 124 t – 47,11 % celkového exportu), dále do Ruska, SRN a na Kubu. Český slad se loni vyvezl i do takových destinací, jako je Albánie, Mauritius, Trinidad, Peru atp. Zatímco v roce 2001 činil podíl vývozu na celkové výrobě 32,8 %, v loňském roce to bylo 41,6 %. Celkem 13 sladoven v ČR exportovalo svou produkci. Největším exportérem českého sladu je společnost Sladovny Soufflet ČR, která vyvezla 197 662 t neboli téměř 64 procent své produkce, dále Českomoravské sladovny, které vyvezly přes 9 tisíc tun (44 % produkce), dále Moravamalt, Sladovna Rudolf a další. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz . Ing. Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven

Velkopopovický Kozel je nejúspěšnějším českým pivem v zahraničí PRODEJ VELKOPOPOVICKÉHO KOZLA V ZAHRANIČÍ VZROSTL O 45 % A DOSÁHL OBJEMU 1,3 MILIONU HL Praha – Značka Velkopopovický Kozel v loňském roce opět potvrdila své výjimečné postavení mezi českými pivy v zahraničí. V roce 2005 dosáhl jeho prodej mimo Českou republiku celkového objemu 1,3 milionu hl, což oproti předchozímu roku představuje další nárůst o 400 000 hl. Kromě exportu k němu velkou měrou přispívá licenční výroba v Rusku, Maďarsku a na Slovensku. Například na ruském trhu Velkopopovický Kozel dosahuje tržního podílu cca 1,3 %, více než dvojnásobek v porovnání s ostatními českými značkami. Jeho silnou pozici zde potvrzuje i průzkum agentury Ipsos, který ukazuje, že osm z deseti dotázaných Rusů ve věku 18 – 60 let zná značku Velkopopovický Kozel. „Jsme rádi, že i další vývoj potvrzuje, že Velkopopovický Kozel čím dál

víc chutná nejen doma, ale i za hranicemi České republiky. Již v roce 2004 byly výsledky na zahraničních trzích velmi dobré a během roku 2005 se podařilo dosáhnout nárůstu prodeje o dalších 400 000 hl. V Rusku, které je jednou ze tří zemí (dalšími jsou Maďarsko a Slovensko), v nichž jsme zavedli licenční výrobu Velkopopovického Kozla, zaujímá významnou pozici a představuje silnou konkurenci importovaným i domácím značkám. Velkopopovický Kozel se v zahraničí licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků a z dovezených českých surovin. Značce se v Rusku dostává silné marketingové podpory prostřednictvím dceřiné společnosti SABMiller, globální pivovarské skupiny, do které patří i Plzeňský Prazdroj. Ruští spotřebitelé vnímají Velkopopovického Kozla jako moderní, kvalitní, pravé české pivo. Na jeho celkovou kvalitu pravidelně dohlíží nejzkušenější sládci z Plzeňského Prazdroje,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje konkurenceschopnou tradiční českou značku, která je velmi dobře uplatnitelná na vybraných trzích a nabízí velmi dobrý poměr kvality a ceny. Průzkumy potvrdily, že například v Rusku je Velkopopovický Kozel nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem. Zároveň je nejúspěšnější licenčně vyráběnou značkou v Rusku. V rámci tohoto tržního segmentu představuje cca 13 % veškeré produkce. Velké popularity již tradičně dosahuje ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva. Nejúspěšnější exportní země: 1. Finsko 2. Velká Británie 3. Kanada 4. Kazachstán 5. Švédsko Plzeňský Prazdroj, a. s., je lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa je zároveň největším ex-

portérem českého piva. Plzeňský Prazdroj patří do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě, přítomné ve 45 zemích čtyř kontinentů. Velkopopovický Kozel je značkou, která má své nezastupitelné místo v portfoliu Plzeňského Prazdroje. Patří ke značkám s nejdynamičtějším růstem jak na českém, tak i na zahraničních trzích. Velkopopovický Kozel Černý je zároveň

lídrem trhu s tmavými pivy v České republice. Pivovar Velké Popovice v loňském roce oslavil 131 let od svého založení v roce 1874. Aktuální informace o aktivitách a projektech podporovaných značkou Velkopopovický Kozel najdete na internetových stránkách www.kozel.cz. Alexej Bechtin, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje

20 / z domova

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Mezinárodní nápojový veletrh Víno & Destiláty 2006 Praha (red) – Ve dnech 16. – 18. 5. 2006 bude probíhat již 9. ročník mezinárodního nápojového veletrhu pro gastronomii Víno & Destiláty 2006 na Výstavišti v Praze 7, Holešovicích. Střední hala a Levé křídlo Průmyslového paláce (6 400 m2) jsou v letošním roce opět určeny pro největší nápojovou gastronomickou akci v ČR, věnovanou hlavně vínu a destilátům. Ve spolupráci prakticky se všemi gastronomickými časopisy bude zajištěna pro vystavovatele účast hoteliérů, majitelů restaurací, penzionů, barů, vinoték a dalších obchodníků s nápoji. Milovníky vín osloví i rádia, výrazná billboardová kampaň a hlavní mediální partneři MF Dnes a iHNed. Počet registrovaných vystavovatelů je v současné době již větší než 200. Předpokládáme, že konečný počet vystavovatelů bude podobně jako loni, tj. téměř 300 společností. Na veletrhu vystavují nejen zástupci velkých výrobců v ČR, ale i malé rodinné podniky či obchodníci s vínem. A nesmíme zapomenout na zahraniční vystavovatele, kteří tvoří nemalou část vystavovatelů, a tak výrazně rozšiřují nabídku na tuzemském trhu. Výrazný zájem projevili zejména Rakušané, kteří se po roční odmlce opět vracejí na veletrh s celou národní expozicí. Na veletrhu tak naleznete vína prakticky z celého světa.

První den jako „Den vín z ČR“ je věnován českým a moravským vínům. Prezentace významných českých společností (Bohemia Sekt a Soaré Sekt) a akcí na podporu tuzemských vín (koordinovaných Vinařským fondem) budou průběžně probíhat na podiu i v konferenčním centru. Pro velvyslance a obchodní rady v ČR představí ministr zemědělství nejlepší vína v kombinacích s nejlepšími potravinami v neveřejné akci (Moravská vína a Klasa v Lapidáriu). Na podiu proběhne první den v 15.00 hod vyhlášení výsledků soutěže o nejlepší domácí a zahraniční vína. Soutěží se již tradičně o Zlatý pohár veletrhu Víno & Destiláty 2006 ve 12 kategoriích se statutem schváleným Ministerstvem zemědělství ČR (statut umožňuje, aby medaile ze soutěže mohly být součástí etikety). Tato soutěž oceňuje nejen nejlepší vína, ale také výrazně přispívá k orientaci odborníků i návštěvníků v obrovském množství nabízených vín na našem trhu. V hodnotících komisích soutěže zasednou i významní odborníci ze zahraničí. (Novináři mohou, po dohodě, shlédnout jednotlivá hodnocení vín, která proběhnou ve dnech 25. 4. –29. 4. 2006 v Millenium Plazza, Vinotéka LeBouchon, V celnici 10, Praha 1). Druhý den jako Den vín z Portugalska a třetí den jako Den vín z Burgundska budou ve znamení těchto vín a jejich propagace. Každý den zahájí velvyslanec dané země a na podiu pro-

běhne doprovodný podpůrný program a v národních stáncích speciální nabídka vín. Na slavnostní zahájení Dne vín z Burgundska naváže tisková konference (18. 5. ve 13.00 hod.) ke Dni vín z Burgundska pro pozvané novináře a průběžně bude v „Burgundské labužnické restauraci“ probíhat nabídka speciálních lahůdek v kombinaci s víny. Burgundská expozice v sobě bude skrývat i senzorickou výstavku (karafy s vůněmi, které lze nalézt ve vínech, jako je máslo, banán, borůvky atd.), která byla velmi oceňována na veletrhu v Japonsku. Druhý den je věnován i charitě: 17. 5. v 17.30 hodin proběhne unikátní dražba archivních vín a destilátů, jejíž celý výtěžek je určen Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Licitátorem aukce bude známý umělec Marek Eben. Každý, kdo se dražby účastní, může tuto akci významně podpořit. Všichni, kdo jsou ochotni pomoci charitě, jsou srdečně vítáni. Šek s výtěžkem určeným nadaci slíbil převzít osobně pan exprezident Václav Havel s chotí. Slavnostní zahájení proběhne 16. 5. v 10.50 hod. za účasti ministra zemědělství ČR Jana Mládka, předsedy senátu ČR Přemysla Sobotky a dalších významných hostů. Druhá tisková konference určená pro deníky, na kterou Vás rovněž srdečně zveme, proběhne na stejném místě ve vinotéce Le Bouchon dne 11. 5. v 11.00 hod.

Výrobky se značkou KLASA se objeví také na výstavě Víno a Destiláty 2006 Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) představí program na podporu kvalitních tuzemských potravin na výstavě Víno a Destiláty 2006. Vystavovaná vína a další alkoholické nápoje doplní také řada pochutin se značkou KLASA.

SZIF bude prezentovat značku KLASA na ploše 120 m2. Ve společném stánku budou vystavovat nejen výrobci vín, piv a destilátů, ale také výrobci sýrů, masných výrobků, slaných tyčinek či nakládané zeleniny. Národní značka kvality KLASA je udělována v deseti kategoriích. Značku KLASA získávají kvalitní tuzemské potraviny, ve dvou kategoriích lze navíc najít i nápoje. Alkoholické nápoje jsou zastoupeny samostatnou kategorií, která má již 26 výrobků.

Největší zastoupení (13 výrobků) mají destiláty, mezi kterými lze najít tradiční slivovici, meruňkovici, nebo hruškovici. Značku KLASA již získaly také tři pivovary pro čtyři piva. Ocenění kvality má i 9 vín, kterým však platnost certifikátů KLASA skončí v listopadu letošního roku. Ostatním vínům již není značka KLASA udílena v důsledku platnosti nové legislativy, která upravuje udělování státních značek vínům a nadále k tomu již marketingový odbor SZIF neopravňuje. Vína mají vlastní marketingo-

vou organizaci – Vinařský fond, který se touto problematikou zabývá. Odbor pro marketing SZIF bude s Vinařským fondem spolupracovat a koordinovat svou činnost, a to nejen u příležitosti výstavy Víno a Destiláty 2006. Národní značku kvality KLASA mohou získat potraviny, které splňují náročná kvalitativní kritéria a byly zcela vyrobeny v České republice. Každý žadatel o značku KLASA musí předložit certifikát ISO nebo systém kritických bodů. Značku KLASA uděluje již od roku 2003 ministr zemědělství

a platnost certifikátu KLASA je 3 roky. Výrobci kvalitních tuzemských potravin se značkou KLASA mohou vystavovat své zboží ve společných expozicích SZIF. Jen v loňském roce se se značkou KLASA seznámili odborníci v Anglii, Francii, Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku. V letošním roce již prezentoval SZIF značku KLASA na tradičním veletrhu Grüne Woche v Berlíně, na veletrhu Prodexpo v Moskvě a na brněnském veletrhu Salima. Vilém Frček, SZIF

Vinařský fond se dočkal oficiálního posvěcení z Bruselu Tuzemští vinaři čelí v posledních letech rostoucím dovozům zahraničních, často méně kvalitních vín, než je jejich vlastní produkce. Jedním z účinných nástrojů, jak tomuto trendu čelit, je existence Vinařského fondu ČR, z něhož mohou vinaři jako celek ročně čerpat desítky milionů korun na propagaci vín i českého a moravského vinařství. Evropská komise notifikovala podpory z Vinařského fondu, čímž se konečně otevřela možnost využívat veškeré prostředky fondu k účelu, ke kterému byl zřízen. Ten však i bez tohoto „svolení shůry“ funguje prakticky již několik let. Do Vinařského fondu přispívají podnikatelé ve vinohradnictví a vinařství, ale také stát. Vinaři do něj odvá-

dějí 50 haléřů z každého litru, který uvedou do oběhu, a 350 Kč z každého hektaru vinice. Stejnou sumu, již dohromady shromáždí vinaři, přidá do fondu stát, což může v jednom roce činit přibližně 70 milionů Kč. V současnosti je ve fondu k dispozici více než 130 mil. Kč, které mohou vinaři dle zákona použít na propagaci vinohradnictví a vinařství. Do fondu totiž proudily příspěvky již delší dobu, ale schvalovací proces se po vstupu do Evropské unie podařilo dokončit až nyní. Vinařský fond dle minulého zákona o vinohradnictví a vinařství fungoval již před rokem 2004, tedy ještě před vstupem ČR do Unie. Tehdy podpořil částkou přesahující 440 milionů Kč výsadby nových vinic, nemalé prostředky směřovaly také na propagaci vína.

ČESKÁ A MORAVSKÁ VÍNA SE ZASLOUŽENOU PODPOROU Sami vinaři notifikaci Vinařského fondu ČR vítají. Podle mnohých z nich je organizace zabývající se marketingovou podporou tuzemského vinařství pro další rozvoj tohoto segmentu trhu nezbytná. Reklama a propagace jsou jedním ze způsobů, jak čelit vzrůstajícímu tlaku konkurence. Dobře si to uvědomili v sousedních státech, kde in-

stituce se stejným zaměřením jako má náš Vinařský fond pracují již řadu let. Proto je naprosto nezbytné, aby i naši vinaři mohli využívat stejné nástroje jako jejich kolegové v Evropě i v jiných zemích. Například mezi rokem 2004 a 2005 stouply zahraniční dovozy vín až o 28 procent. Tím, že fond konečně získal oficiální statut, rozšířily se jeho pravomoci i možnosti, jak více investovat do marketingových akcí ve prospěch vinařů a jejich produkce. „Jsme velmi rádi, že máme konečně v rukou účinný nástroj a že můžeme podstatně ovlivňovat prezentaci domácích vín, a pomáhat tak vinařům. Naše víno si to skutečně zaslouží,“ hodnotí notifikaci Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu. Díky notifikaci Vinařského fondu ČR může tato organizace okamžitě zahájit podporu některých význam-

ných propagačních akcí. Jedním z projektů je veletrh Víno & Destiláty, který proběhne 16.–18. 5. 2006 na Výstavišti v pražských Holešovicích. První den je již tradičně zasvěcen vínům z České republiky. Během tohoto dne se uskuteční semináře zabývající se tématikou tuzemského vinařství a kvality českých a moravských vín, pro návštěvníky veletrhu bude připravena vědomostní soutěž o zajímavé ceny, v rámci tiskové konference se uskuteční řízená degustace nejlepších domácích vín. Další propagační aktivity Vinařského fondu jsou ve stádiu přípravy: dolaďuje se česká účast na zahraničních prezentacích, ve finále je výběr komunikační agentury, dokončuje se projekt komplexní strategie propagace českých a moravských vín. Ing. Jaroslav Machovec Vinařský fond České republiky

Vinselekt Michlovský má nejvyšší zastoupení v Salonu vín ČR Brno (bo) – Společnost Vinselekt Michlovský má opět nejvíce reprezentantů mezi stovkou nejlepších moravských a českých vín, která odborníci vybrali do Salonu vín České republiky pro rok 2006. Dvě degustační komise hodnotily celkem 240 vzorků a mezi nejlepší stovku se dostalo devatenáct vín z produkce Vinselektu Michlovský. To je suverénně nejvyšší zastoupení ze všech výrobců v České republice. „Salon vín České republiky je ja-

kousi výkladní skříní domácí produkce, proto nás pochopitelně těší, že v ní právě naše vína jsou nejvíce vidět,“ uvedl ředitel Vinselektu Miloš Michlovský. Z produkce Vinselektu se mezi nejlepšími víny objevuje široká paleta odrůd, ročníků i jakostních stupňů. Najdeme zde jak stálice Müller Thurgau či Ryzlink vlašský, tak i méně obvyklé odrůdy jako Pálava, Malverina či Aurelius. Spektrum zahrnuje kabinety, pozdní sběry i výběry z hroznů, a potvrzuje tak vysokou kvalitu všech

vín ze „stáje“ Miloše Michlovského. Nejstarším vínem je Aurelius, výběr z hroznů, ročník 1999. Nejmladší vína jsou z ročníku 2004. Celkem bylo do Salonu zařazeno 76 bílých, 23 červených a jedno šumivé víno od 35 vinařů a vinařských společností. Nejčastěji zastoupenými odrůdami jsou Chardonnay, Ryzlink rýnský a Cabernet Sauvignon. Vinselekt Michlovský pěstuje vinnou révu na zhruba 130 hektarech vinic v nejteplejších oblastech jižní Moravy – mikulovské, velkopavlovické,

mutěnické či v okolí Pálavy. Vinselekt se zaměřuje na výrobu špičkových vín určených náročným zákazníkům. Vína z produkce Vinselektu tak směřují především do vybraných hotelů a restaurací, specializovaných prodejen či vinoték a soukromých archivů. Zhruba čtvrtina se ovšem prodává i prostřednictvím velkých obchodních řetězců. Ke stěžejním produktům patří lahvová vína kolekce Vinum Palaviense (odrůdová vína vázaná na lokalitu Pálavy). Specialitou firmy je použití technologie spočívající ve zrání vín v du-

bových sudech typu barrique, kde se vína obohacují o třísloviny a aromatické tóny. Touto metodou jsou vyrobena například vína Chateau Dowina. Jako jedna z mála vinařských společnosti v České republice splňuje Vinselekt Michlovský přísné ekologické limity pro výrobu bio vín. Ve vlastní šlechtitelské stanici se snaží získat odolné odrůdy, které vyžadují minimální, případně nevyžaduje žádnou chemickou ochranu. Prvními z těchto nových registrovaných odrůd jsou Malverina a Laurot.

Velikonoce / 21

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Svátky jara Velikonoce, kolik radosti přinášely a dosud většinou přinášejí dětem. Peče se velikonoční cukroví, většinou velikonoční beránek, které se zdobí, malují se kraslice a pletou pomlázky. O velikonoční pondělí ještě dodnes v mnoha rodinách chodí nadělovat zajíček, který někde v nestřeženém okamžiku skryje na zahradě nebo na dvorku dětem dobroty v košíčku. Ty je hledají a mnohdy se vsázejí, kdo dřív tento velikonoční poklad najde. Zvyků je mnoho, a proto si připomeneme, jak se kde Velikonoce slavily a slaví.

dubna). Celý tento způsob výpočtu byl přijat asi koncem 6. století a nazývá se Alexandrijský. Podle jiných pramenů jej však určil už roku 325 ekumenický koncil v maloasijské Niceji (Koncil nicejský). Ovšem dříve dělalo tehdejším astronomům ještě potíže tuto dobu jistě stanovit. Proto si vypomáhali používáním tabulek, aby mohli Křesťané v různých částech světa slavit Velikonoce jednotně. Tyto tabulky byly součástí misálů (knih s mešními texty) a tu nejstarší sestavil alexandrijský biskup Dionysius ve 3. století našeho letopočtu. Nejvíce se pak používaly tabulky sestrojené v osmém století anglosaským mnichem, který se jmenoval Beda Venerabilis (Ctihodný). Tabulky byly založeny na poznatku, že data Velikonoc se vždy ve stejném pořadí přesně po 532 letech opakují.

Pohanské Velikonoce Pro většinu Čechů zůstávají Velikonoce původními pohanskými svátky jara a plodnosti, které slavili už staří Slované a Germáni. Jsou oslavou jarní rovnodennosti (slunovratu), zániku zimy a vítáním jara, kdy se země probouzí k životu a pole čekají na své zúrodnění. Jako připomínka návratu stěhovavých ptáků z jihu se dříve pekly takzvaní ptáčci – uzlíky.

Velikonoční pomlázka Tradice velikonoční pomlázky je velice stará. Zmiňuje se o ní už pražský kazatel Konrád Waldhauser, žijící ve 14. století. O velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci a ospalci i lenivci se časně z rána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali. A co si každý z nás představí pod pojmem pomlázka? Tento název označuje svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání. Pomlázkou je však také nazýván například výsledek z koledování. Plést pomlázku měl umět každý muž. Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12) se vplétala červená stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse (pro všechny případy...), se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní. O Velikonočním pondělí vstávali děti, chlapci a muži časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná, a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy koledníci vyšlehali proto, aby jim vyhnali zlý jazyk. Nechodili však do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře. Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě. Dříve se šlehalo pomlázkou i další den, o takzvaném „odplatném úterý“, kdy děvčata oplácela hochům. Někde se místo pomlázky ujímala úkolu pomladění studená voda. Tomuto zvyku se říkalo „oblévačaka“. Říkávalo se, že „prašivý bude ten, kdo nebyl politý vodou“.

Židovské Velikonoce (Pesach) Jako významné a již nábožensky organizované svátky se Velikonoce objevily poprvé u Židů. Byly to svátky přesnic (pascha; hebrejsky pesach = přejití, ušetření) slavené na památku vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Připomínalo se jimi Hospodinovo milosrdenství, když při hubení prvorozenců v Egyptě přešel domy Židů, které byly označeny krví beránka. Svátky se slavily vždy čtrnáctého dne měsíce nisanu.

Křesťanské velikonoce Pro pravidelně praktikující křesťany jsou Velikonoce slavností vzkříšení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve a patří k nejstarším svátkům vůbec. Na počátku našeho století byl o Velkém pátku ukřižován Ježíš Kristus, Spasitel lidstva, a v noci ze soboty na neděli pak vstal z mrtvých. Tato noc se proto nazývá Velkou nocí. A protože křesťané věří v posmrtný život, zvěstuje se v tuto dobu, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí.

Odkud název Velikonoce? Název Velikonoce je odvozen od Velké noci, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Avšak žádný ze zachovaných historických pramenů neudává přesné datum. Tradice klade neděli po „Velké noci“ na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach i Židé.

Názvy a podoby pomlázek: binovačka a vinovačka (z prutů vinné révy); dynovačka (z Chodska); hodovačka, houdovačka (odvozené od hodu – velkého svátku spojeného s hostinou); koleda (z jihomoravského Vranovska); karabáč, korbáč (z Moravy – slovo pochází z tureckého kyrbáč – tj. bič, důtky); kyčka, kyčkování, kyčkovanka (z Opavska); mrskačka, mrskanda, mrskot, mrskut, mrskút (z jižní a střední Moravy); pamihod, pomihod, pomrhod (ze středních Čech – zkratka středověkého popěvku Pomni hody do provody); sekačka (ze Žďárska); šlahačka, šlehačka, šlahání, vyplácání (z jihovýchodní Moravy); šmekúrst, šmekustr, šmerkous, šmerkust, šmigrust, šmirgust, šmykustr (ze severní Moravy a východních Čech); tatar, tatarec (ze střední Moravy); březové metličky, čugár, dingus, kančúch, metla, mrzkouz, roučačka, švihačka, šihačka, šihota, žíla, žila,...

Vypočtení data Velikonoc Velikonoce tedy patří k pohyblivým svátkům, jelikož jejich datum není přesně stanoveno. Ostatní pohyblivé svátky celého roku se vždy odvozují právě od data Velikonoční neděle. Každým rokem Velikonoce připadají na první neděli po prvním jarním úplňku – tedy po prvním jarním dnu 21. března (ne pokaždé je 21. březen dnem jarní rovnodennosti – ta může vyjít podle astronomických výpočtů až o dva dny dříve nebo později). Proto Velikonoční neděle může být kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Pokud by její datum vyšlo později, posune se o týden dopředu. Zároveň však v jedné devatenáctileté periodě tzv. zlatého čísla nesmí být Velikonoční neděle dvakrát v nejzazším přípustném datu (25. Manželé Mikulcovi se svými výrobky.

Kraslice vyráběné na Slovácku si udržují původní podobu Ostrožská Nová Ves (Uherskohradišťsko) – Plné ruce práce má v těchto dnech na Slovácku malířka kraslic Jana Mikulcová z Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku. Ze skořápek tvoří především reliéfní kraslice a takzvané děrované kraslice, jež nyní patří mezi nejžádanější. Mnohé ornamenty na malovaných vejcích jsou prastarými znaky prosperity, ochrany života a zdraví. „Většina z nich vychází z původních námětů, občas se v malbách objeví modernější pojetí,“ řekla malířka. Nejvíce se stále tvoří vyškrabované kraslice. Mezi žádané ale patří i reliéfní, jejich výroba patří k jedné z nejstarších technik lidového umění. „Vyfouknuté vajíčko se pečlivě umyje, po nabarvení barvou si připravím kahánek, nad nímž mám ve lžíci rozpuštěný vosk spolu s voskovou pastelkou. Po rozehřátí vosku se na vajíčko nanáší špendlíkem zapíchnutým v tužce vosk, který zů-

stává na skořápce,“ popsala tvorbu voskového reliéfu malířka. Velký zájem je také o děrované kraslice, které patří mezi modernější typy velikonočních ozdob. Mezi nejčastější ornamenty patří motivy květinek. „Moje nejvíce děrovaná kraslice měla včetně květinového vzoru 988 dírek. Kraslice vypadají pak jako jemná krajka zvaná Madeira. Ale samozřejmě, čím je dírek více, tím je křehčí a hrozí prasknutí kraslice v závěrečné fázi tvorby,“ poznamenala. Mikulcová profesi malířky kraslic nezdědila od svých předků, k práci se dostala náhodou. Své výrobky vystavovala na různých výstavách a soutěžích v České republice i zahraničí. Její kraslice putovaly nejen do Evropy, ale i do Ameriky, Japonska, Austrálie a dalších exotických zemí. Velikonoční přílohu připravil Martin Bouška

22 / ze zahraničí

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Z A J Í M A V O S T I DALŠÍ PŘÍSPĚVEK DO DISKUZE O KARCINOGENITĚ ASPARTAMU Podle výsledků nejnovější americké studie kontroverzní sladidlo aspartam nezvyšuje výskyt nádorů u myší. Vědci však zároveň zdůrazňují, že to nemusí bezpodmínečně znamenat, že aspartam není karcinogenem. Výzkum byl realizován v americkém Národním toxikologickém programu (National Toxicology Program – NTP). Jeho cílem bylo vyhodnotit toxikologický a karcinogenní potenciál aspartamu. Testy byly provedeny na třech skupinách geneticky modifikovaných myší, jejichž geny byly pozměněny tím způsobem, že myši byly disponovanější k tvorbě nádorů. Tato studie byla reakcí na výsledky jiného výzkumu, kdy bylo konstatováno, že aspartam zvyšuje u myší výskyt nádorů mozku. Během devítiměsíčního období, kdy americká studie probíhala, byly dvě skupiny myší – 15 samců a 15 samic – krmeny potravou obsahující aspartam ve významně vyšších koncentracích, než je průměrná míra konzumovaná lidmi. U geneticky modifikovaných myší došlo k tvorbě novotvarů a k růstu anomální tkáně, totéž ovšem bylo pozorováno i u myší v kontrolní skupině. Výzkumníci proto dospěli k závěru, že na aspartam „není konzistentní karcinogenní reakce, která by budila obavy ze zdravotní škodlivosti tohoto široce konzumovaného umělého sladidla.” Nicméně NTP, který je součástí amerického ministerstva zdravotnictví (US Department of Health and Human Services), si ponechal otevřená zadní vrátka, když zároveň zdůraznil, že v testech na karcinogenní aktivitu „negativní výsledky, kdy pokusná zvířata neměla vyšší výskyt novotvarů než kontrolní zvířata, nemusí nezbytně znamenat, že chemikálie není karginogenem. Experimenty byly totiž provedeny za omezeného počtu kombinací experimentálních podmínek. Mimoto geneticky modifikované myši jsou v současnosti stále ještě poměrně novým testovacím modelem, takže není jistota, zda studie měla dostatečnou citlivost detekovat karcinogenní účinky aspartamu”. Většina studií provedených na geneticky modifikovaných myších s cílem identifikovat potenciální karcinogeny probíhala po dobu šesti měsíců, což je adekvátně dlouhá doba pro identifikaci relativně silného karcinogenu. Nicméně u látek se slabšími karcinogenními účinky tomu tak být nemusí. NTP se snažila tento potenciální nedostatek kompenzovat tím, že dobu testování prodloužila na 9 měsíců. Dalším nedostatkem testovací metody použité v NTP je to, že u geneticky modifikovaných myší použitých jako kontrola (tj. myši nebyly krmeny aspartamem) byl vysoký výskyt benigních i maligních nádorů. Tato skutečnost může interferovat s dostatečnou průkazností výsledků. Vysoký výskyt nádorů u kontrolních myší totiž mohl omezit schopnost detekovat slabou reakci na karcinogen, při které dojde pouze k velmi mírnému vzestupu v multiplicitě nádorů, např. i na hranici statistické chyby. Celkové procento přežívání a tělesná hmotnost myší nebyly spotřebou aspartamu ovlivněny. Aspartam se běžně používá ke slazení řady potravin a nápojů, např. jogurtů, dezertů a sycených nápojů. Americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) poprvé schválil používání tohoto umělého sladidla ke slazení některých druhů potravin v roce 1974. V roce 1996 byl aspartam schválen jako sladidlo pro všeobecné použití. Přijatelný denní příjem byl FDA stanoven na 50 mg aspartamu na kilogram tělesné hmotnosti. Podle současných odhadů se americká národní spotřeba tohoto sladidla pohybuje okolo 8 040 tun ročně. Impulsem k přezkoumání toxických účinků aspartamu Národním toxikologickým programem byly rostoucí obavy z jeho karcinogenity. Předchozí výzkum citovaný ve studii NTP totiž obsahoval důkazy, že konzumace tohoto umělého sladidla společně se sacharidy může interferovat s normálním vývojem nervového systému u malých dětí. Od roku 1988 obdržel FDA na zdravotní účinky aspartamu více než 4 000 stížností. Spotřebitelé většinou uváděli jako důsledky požití tohoto sladidla bolesti hlavy, závratě, zvracení, změny nálady, pálení jazyka. Středisko pro kontrolu chorob (Center for Disease Control) vyhodnotilo reakce na aspartam, výsledky zveřejnilo a přitom zdůraznilo, že nejčastěji šlo o neurologické a behaviorální příznaky. Nicméně CDC v závěru zprávy konstatovalo, že není možné stanovit jasnou spojitost mezi konzumací aspartamu a těmito symptomy. O nejnovější rozruch, co se týče rakovinotvorných účinků aspartamu, se postarali výzkumní-

ci z Ramazzinniho ústavu pro výzkum rakoviny (Ramazzini institute for cancer research) v Itálii. Ti ve své studii došli k závěru, že existuje souvislost mezi konzumací aspartamu a vývojem leukémie a rakoviny lymfatické soustavy u samic laboratorních myší. I přes to, že je pod neustálým atakem ze strany spotřebitelských skupin i zdravotních organizací, výrobce aspartamu zůstává ve svém stanovisku ke sladidlu neoblomný a cituje vědecké důkazy nezávislých institucí o jeho nezávadnosti a taktéž provádí sám svůj vlastní výzkum na podporu tohoto tvrzení. V roce 2001 společnost NutraSweet shromáždila post-marketingové informace o sladidle a poté referovala, že neexistuje důkaz spojitosti mezi aspartamem a nepříznivými zdravotními účinky. Další výrobce aspartamu, japonský Ajinomoto, se odvolává na výsledky nejnovějšího výzkumu NTP, o kterých tvrdí, že „opět potvrzují zdravotní bezpečnost aspartamu“. K posouzení zdravotních účinků aspartamu přistoupila i instituce konstituovaná k dohledu nad bezpečností potravin v rámci Evropské unie – Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Ten si od Ramazzinniho ústavu vyžádal k posouzení veškerou dokumentaci k výše zmíněné studii. Dokumenty obdržel v prosinci minulého roku. Jeho Vědecký výbor pro aditiva, příchutě a látky v kontaktu s potravinami přezkoumá metody provedení studie a její výsledky, což bude trvat asi 5 měsíců, a posléze zveřejní ke kauze své stanovisko. Takže přibližně v květnu budeme mít možnost seznámit se s jeho míněním.

PROBIOTIKA Z LIDSKÉHO MLÉKA DEBUTUJÍ První spotřebitelský výrobek obsahující probiotický kmen izolovaný z lidského mléka španělskou firmou Puleva Biotech vstoupil na domácí španělský trh. Společnost doufá, že toto probiotikum se stane součástí i dalších potravin pro děti i dospělé. Fermentovaný mléčný výrobek prodává pod značkou Max Defensas společnost Euro Puleva, což je dceřiná firma společnosti Puleva Biotech. Výrobek je určený k posílení imunitního systému dětí ve věku od čtyř do dvanácti let. Obsahuje dva probiotické kmeny: Lactobacillus gasseri, který byl izolován z lidského mléka a Lactobacillus coryneformis izolovaný z kozího sýra. Puleva Biotech na identifikaci zdraví prospěšných bakterií z lidského mléka pracovala společně s madridskou univerzitou Universidad Complutense de Madrid od roku 1999. Výsledkem je kultura probiotických bakterií Hereditum, která obsahuje dva kmeny druhu Lactobacillus gasseri a jeden kmen Lactobacillus fermentum. Původ těchto kmenů je neobvyklý, jelikož většina probiotických kmenů, které jsou na trhu k dispozici, byla izolována nikoliv z mléka nebo mléčného výrobku, nýbrž ze střevních vzorků hostitele. Vědci poprvé identifikovali probiotické bakterie v lidském mléku v sedmdesátých letech, ale tehdy nebyl jasný pravý původ bakterií. Vědci se domnívali, že mateřské mléko je sterilní a nalezené bakterie jsou pouhou kontaminantou. V osmdesátých letech švédská firma BioGaia izolovala kmeny mléčných bakterií z mléka peruánských matek žijících v hornatém území země a jejich potenciální probiotické vlastnosti nechala prověřit v laboratořích v USA. Z těchto kmenů pochází v současnosti velmi dobře známý probiotický druh Lactobacillus reuteri. Kmeny Pulevy byly vyselektovány z přibližně 200 vzorků na základě 40–50 selekčních kritérií. Výzkumníci si tudíž mohli být naprosto jisti probiotickými vlastnostmi, fermentačními profily, bezpečností a schopností vyselektovaných kmenů inhibovat růst patogenů. Po vyselektování kmenů Puleva vyvinula způsob jejich produkce fermentací v průmyslovém měřítku a k tomuto účelu vybudovala závod, který v současnosti vyrábí sice jenom 30 000 kg kultury ročně, nicméně závod je víceúčelový a výrobní kapacitu lze zvýšit podle potřeby. Ačkoliv první výrobek obsahující kulturu Hereditum byl uvedený na trh prostřednictvím firmy Puleva Biotech, společnost Euro Puleva nyní hledá jiné partnery, kteří by měli zájem o vývoj dalších výrobků, a to zejména výrobků dětské výživy. Je to logické, neboť bakterie obsažené v kultuře jsou kojením, tedy přirozeným způsobem, předávány kojencům prostřednictvím mateřského mléka k posílení jejich imunitního systému. Tento přenos z matky na dítě byl předmětem studie, jejíž výsledky byly publikovány v roce 2003 v prosincovém čísle časopisu Journal of Pediatrics. Výzkumníci z Universidad Complutense de Madrid potvrdili, že mléčné bakterie v mateřském mléce mají s největší pravděpodobností

Z E

S V Ě T A

endogenní původ a nejsou kontaminantou mléka pocházející z pokožky v okolí prsní bradavky matky. Vědci studovali bakterie izolované z dvorce prsní bradavky, pokožky prsu a vagíny osmi matek a tyto bakterie srovnávali s izoláty pocházejícími ze zažívacího ústrojí kojenců. Také testovali vzorky dětské stolice a výtěrů z úst, aby mohli stanovit, zda mateřské mléko obsahuje bakterie, které kolonizují střevní trakt dětí. Výsledky ukázaly, že bakterie z mateřského mléka jsou přirozenými probiotiky pro novorozence. Mimoto je velmi pravděpodobné, že tyto bakterie by byly vhodné i do funkčních výrobků určených dospělým. Lactobacillus gasseri 19 CECT5714 a Lactobacillus coryniformis CECT5711 byly v randomizované slepé placebem kontrolované klinické studii testovány na dospělých lidech. Byly sledovány účinky těchto bakterií na několik parametrů krve a stolice. Většina těchto parametrů souvisí s hostitelskou funkcí střev. Třicet zdravých dospělých dostávalo buď standardní jogurt, anebo jogurt, v němž tradiční kultura Lactobacillus delbreuckii subsp. bulgaricus byla nahrazena dvěma výše uvedenými kmeny. Bylo zjištěno, že koncentrace mléčných bakterií se ve stolici významně zvýšila právě v probiotické frakci, stejně jako produkce 25 mastných kyselin s krátkým řetězcem, obsah vody ve stolici a taktéž objem stolice a frekvence vyprazdňování. Agentura Frost & Sullivan zabývající se analýzami trhu, odhaduje, že trh probiotiky se může v současné dekádě zvýšit až na trojnásobek a dosáhnout v roce 2010 hodnoty 137,9 milionů $ (118,5 mil. €) v Evropě a 394 milionů $ v USA. Součástí výrobkového sortimentu Pulevy je mimo Max Defensas celá řada dalších funkčních mléčných výrobků včetně Puleva Calcio, Puleva Peques, Puleva Mamá a Puleva Omega-3, což je první mléčný nápoj kombinující nutriční hodnoty odstředěného mléka a omega-3 mastných kyselin.

AQUANOVA NANOTECH ZVYŠUJE BIOLOGICKOU VYUŽITELNOST COQ10 Koenzym Q10 (CoQ10) je díky svým zdraví prospěšných vlastnostem v posledních letech hitem výrobců funkčních potravin, doplňků stravy a kosmetiky. Inovátor v oblasti nanotechnologií, společnost AquaNova, nyní nabízí koenzym v nové formě, která rozšíří jeho aplikace a odstraní některé problémy, které vznikají při použití jiných preparátů CoQ10. Základem nosičového systému AquaNovy pro aktivní látky zvaného NovaSol je v podstatě mikroenkapsulace, ale v „nano” měřítku. Aktivní látka je obsažena v micelách o průměru pouhých 30 nanometrů (miliontinách milimetru), proto je enkapsulovaná látka pro lidský organismus biologicky snadněji využitelná. Za normálních okolností si lidský organismus tuto živinu přijímanou v potravině musí nejdříve konvertovat do micelární formy, teprve poté je schopen ji využít. Pokud je CoQ10 do organismu dodán v tradiční mikroenkapsulované formě, 80 až 90 procent z něj se při konverzním procesu ztrácí. AquaNova dodává CoQ10 již v micelární formě, takže odpadá nutnost konverze a organismus dodaný koenzym lépe a ve větším množství využije. V řízené slepé a randomizované studii, které se zúčastnilo 60 probandů a která zkoumala biologickou využitelnost CoQ10 z preparátu společnosti AquaNova nazvaného NovaSol Q a srovnávala ji s využitelností tohoto koenzymu z jiných na trhu dostupných produktů i přímo s čistým koenzymem Q, se ukázalo, že produkt AquaNovy je absorbován čtyřikrát rychleji a ve větší míře, než je tomu u ostatních testovaných preparátů. Systém se vyznačuje nejen dobrou biologickou využitelností, ale má i určité technologické přednosti. Například propůjčuje aktivní látce rozpustnost v tucích i ve vodě, což znamená, že preparát lze přidat do čirých tekutin, aniž by došlo ke ztrátě čirosti. To otevírá cestu k využití preparátu k fortifikaci funkční vody a jiných nápojů, které budou mít po obohacení stejný vzhled jako jejich konvenční protějšky. Technologie NovaSol již byla použita ve spolupráci s firmou BASF k přípravě preparátu vitamínu E pod názvem SoluE, který po přídavku do tekutiny ji nezkaluje. Lze předpokládat, že mimo potravinářský průmysl nalezne NovaSol Q dobré uplatnění i při výrobě kosmetiky, např. jako součást receptury pleťového gelu proti stárnutí pokožky. Při použití u funkčních potravin rozpustnost preparátu ve vodě i v tucích zajistí, že potravina bude dobře roztíratelná, a velmi malá velikost partikulí znamená, že přípravek stačí použít v ne-

patrných množstvích k dosažení kýžených zdraví prospěšných účinků finálního produktu. NovaSol nabízí svůj preparát jako základní roztok ve třech koncentracích: 3% pro nápoje, 5% (bezvodý) pro měkké gely a 22% (bezvodý) pro všeobecné použití. I když společnost své produkty obvykle nikdy neprodává přímo zákazníkům, v tomto případě učinila výjimku: NovaSol Q nabízí ve formě měkkého gelu v koncentracích 15 mg a 30 mg CoQ10 na kapsuli. AquaNova není jedinou firmou, která vyrábí rozpustný CoQ10. Před rokem oznámila společnost Soft Gel Technologies, že vyvinula plně rozpustnou formu CoQ10, kterou bude prodávat pod názvem CoQsol-CF. V listopadu minulého roku se kalifornská firma Blue California stala americkým distributorem přípravku CoQ10-WS, což je linie ve vodě rozpustných přísad CoQ10. Oba jmenované přípravky se údajně vyznačují výbornou biologickou využitelností. AquaNova má recepturu na svůj preparát CoQ10 chráněnou patentem. Preparát je vhodný pro aplikace v oblasti výživy, doplňků stravy, kosmetiky a farmaceutických výrobků.

PŘÍRODNÍ ENZYMY ZLEPŠUJÍ TEXTURU VÝROBKU Vědci z EU nalezli nové přírodní „zesíťovací” enzymy, které údajně zlepšují texturu na proteiny bohatých potravinářských výrobků. Tím se snižuje nutnost přídavku některých zlepšujících přísad. Tyto enzymy jsou vhodné zejména do nízkotučných, nízkoenergetických výrobků pekařských, mléčných či masných. Tříletý projekt CROSSENZ, jehož výsledkem jsou výše zmíněné enzymy, byl realizovaný v letech 2002 až 2005. Na realizaci projektu spolupracovali odborníci z řad enzymologů, potravinářských vědců, biochemiků, producentů enzymů a realizátorů spotřebitelských studií. Koordinátorem projektu byla profesorka Johanna Buchertová z finského Technického výzkumného centra (VTT). Nové „zesíťovací” enzymy vážou navzájem molekuly biopolymerů – proteinů či sacharidů. V důsledku této reakce se zlepší textura produktů a pocit v ústech, jež vyvolávají při konzumaci. Pomocí zesíťovacích enzymů mohou výrobci lépe využít podstatné složky matrix potraviny k získání požadované textury. Konvenčně přidávané množství určitých přísad či aditiv používaných ke zlepšení textury může tedy být zredukováno. Nové enzymy jsou vhodné pro použití zejména u nízkoenergetických výrobků, kde docílit správnou texturu je někdy dost obtížné. V současnosti je na trhu v kategorii zesíťovacích enzymů pouze malý výběr. Nejvíce využívaným enzymem k modifikaci struktury potraviny je mikrobiální transglutamináza. Transglutamináza se používá ke zvětšení objemu chleba a zlepšení textury jogurtů, smetanových krémů, tofu a sýrů. Tento enzym však není vhodný pro všechny aplikace. Oxidační enzymy získané z rostlin a mikrobů zesítí potravinové biopolymery jiným způsobem než transglutamináza. Výsledkem budou „úplně nové” textury potravin. V rámci projektu CROSSENZ byly identifikovány nejen nové enzymy, ale byly též navrženy účinné produkční systémy, takže podle vědců je realizovatelná i velkovýrobní produkce enzymů. Nové enzymy zatím na trhu nejsou a pravděpodobně se tam letos ještě neobjeví. Koordinátoři CROSSENZ vyjednávají s enzymovými společnostmi realizaci výsledků projektu v komerčním měřítku. V rámci projektu se též zjišťoval postoj spotřebitelů k používání enzymů v potravinářství. Průzkumy odhalily, že spotřebitelé, kteří byli obvykle k používání enzymů v potravinářské výrobě „neutrální”, byli „zřetelně pozitivní” směrem k vývoji zesíťovacích koncepcí. „Spotřebitelé, kteří ochutnali výrobky připravené pomocí nových enzymů, se též ve srovnání s kontrolní skupinou, která výrobky se zlepšenými vlastnostmi neochutnala, stali vstřícnějšími k používaní moderních technologií ve výrobě potravin,” sdělili výzkumníci.

NOVÁ METODA BLANŠÍROVÁNÍ BRAMBOR ŠETŘÍ VODU I ENERGII Nizozemská společnost Aviko získala od EU finanční prostředky na vývoj blanšírovacího systému šetrnému k životnímu prostředí. Systém měl být vhodný pro průmysl zpracování brambor a měl šetřit vodu a energii. Vývoj byl úspěšný a firma má v současnosti k dispozici novou tech-

ze zahraničí – informace / 23

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Z A J Í M A V O S T I nologii, která je založena na použití uzavřeného okruhu. Ta samá voda může být nyní k blanšírování použita opakovaně. Při použití konvenční technologie musela být blanšírovací voda po nasycení sacharidy vyměněna za jinou. V rámci vývoje nové technologie se provozním technologům a inženýrům podařilo úspěšně zvládnout konverzi cukrů z blanšírovací vody na jiné přírodní látky. Tím se zabrání nasycení vody cukry, a voda tudíž může být k blanšírování a k vymývání sacharidů z brambor užívána neustále. Firma v popisu výsledků projektu uvádí, že vodu k blanšírování prakticky není nutné měnit ani doplňovat. To znamená, že je podstatně méně odpadní vody a taktéž studniční vody je nutné čerpat mnohem menší množství. Mimoto se spotřebuje méně energie, a to jak na čerpání čerstvé vody, tak na její ohřev na blanšírovací teplotu, a taktéž na odčerpání blanšírovací vody jako odpadní. Aviko, které je ve vlastnictví společnosti Royal Cosun, je jedním ze dvou největších evropských zpracovatelů brambor s roční produkcí 1,2 miliardy tun výrobků. Vyrábí více než 50 druhů bramborových výrobků, a to čerstvých nebo mrazených, v osmi výrobních závodech. Zaměstnává více než 1 400 lidí. V současnosti užívají zpracovatelé při výrobě hranolků a jiných bramborových výrobků k blanšírování brambor horkou vodu. Blanšírování je nezbytné k inaktivaci enzymů, želírování škrobu a ke snížení obsahu cukrů. Podle zveřejněných údajů Aviko v současnosti blanšírováním zpracovává 1,4 milionu tun brambor, k tomu potřebuje 350 000 m3 vody a 88 200 gigajoulů elektrické energie na její ohřev. Současné blanšírovací techniky blanšírovací vodu ani nerecyklují, ani z ní nezískávají zpět teplo a jak voda, tak teplo odcházejí k ošetření jako odpadní voda. Ta je většinou odváděna do čističky odpadních vod regionálního vodního systému a po náležitém ošetření je odtud vypuštěna do povrchových vod. Při konvenčním blanšírování je 10 až 30 procent bramborové sušiny v průběhu procesu vyluhováno, což v případě Avika ročně představuje ztrátu 50 400 tun suroviny ve formě bramborového kalu. Mimoto z brambor se vyluhovávají a odcházejí nevyužity cenné živiny jako aminokyseliny, vitamíny a minerální látky, u kterých je žádoucí, aby v bramborech zůstaly. Od zavedení nové technologie Aviko očekává, že uzavřená smyčka blanšírovací metody zásadně zredukuje spotřebu vody a energie. Tím dojde k významnému snížení zátěže životního prostředí a mimoto se sníží ztráty suroviny a cenných živin. Zatímco cukry z blanšírovací vody budou průběžně konvertovány na jiné látky, aminokyseliny, minerální látky a vitamíny ve vodě zůstanou. Voda bude jimi nasycená, a proto je již ze zpracovávaných brambor dále absorbovat nebude. Na kontinuální transfer cukrů z brambor do vody to žádný vliv mít nebude, ale další cenné živiny v bramborách zůstanou. Systém proto zlepší jak výtěžnost procesu, tak i kvalitu vyráběných produktů. Od roku 1992 se LIFE, program EU na ochranu životního prostředí, podílel na kofinancování asi 2500 projektů částkou 1,5 miliardy eur. V roce 2005 bylo 17 členskými zeměmi předloženo k posouzení 534 návrhů projektů, z nichž Evropská komise vybrala jako vhodné ke spolufinancování 89 projektů.

Z E

S V Ě T A ho, vrcholového představitele mlýnu Molino Casillo, jednoho z největších evropských mlýnů. Zatčení Casilliho následovalo po zjištění, že pšenice dovezená z Kanady obsahovala třikrát více karcinogenního mykotoxinu ochratoxinu, než povoluje norma.

BARIÉROVÝ POTAH PLASTOVÝCH LAHVÍ PRODLUŽUJE TRVANLIVOST NÁPOJŮ

TĚSTO NA PEČIVO ZE ZELENINOVÝCH BÍLKOVIN V Izraeli sídlící společnost Tivall vyvinula metodu výroby těsta na pečivo a jiné pekařské výrobky, které obsahuje 50 procent zeleninových bílkovin. Dalších 50 procent tvoří voda, trocha pšeničné mouky, rostlinný olej a koření. Těsto obsahuje 9 procent tuku a má nižší energetickou hodnotu než těsta na konvenční pekařské výrobky. Lze jej použít bez potravinářských barviv a konzervačních přísad. Pečivo připravené z tohoto těsta je určeno zejména pro lidi, kteří vyhledávají nízkoenergetické výrobky. Receptura a výrobní postup jsou chráněny patentem. K výrobě těsta je zapotřebí speciálního zařízení. Na izraelském trhu je již k dispozici první výrobková linie z tohoto těsta. Na vývoji dalších typů pekařských výrobků se pracuje. Stěžejními produkty společnosti Tivall jsou vegetariánské alternativy masných výrobků, které se připravují z lehce kořeněných texturovaných bílkovin sójových, pšeničných, kukuřičných nebo zeleninových. Pod značkou Tivall se na trhu nabízí vegetariánské burgery, nugety, řízky, karbanátky, párky, salámy, mleté „maso” na těstoviny, kyjevské „kotlety”. Společnost Tivall vyváží okolo poloviny své produkce na evropské trhy a zásobuje jimi řetězce Tesco, Sainsbury, Albert Heijn a Delhaize.

KYSELINOU MLÉČNOU PROTI MYKOTOXINŮM Mléčné bakterie běžně používané při výrobě potravin mohou být levným přírodním prostředkem snižujícím obsah mykotoxinů v obilí. Informuje o tom internetová síť Biotechnology Ireland, referující o výsledcích výzkumných projektů financovaných irskou vládou nebo EU v oblasti biotechnologií. Mykotoxiny produkované plísněmi rodu Fusarium způsobují závažné problémy v cereáliích vstupujících do potravního řetězce. Fusaria jsou plísně, které produkují řadu různých typů my-

kotoxinů včetně trichotecénů (T-2 toxin, HT-2 toxin, deoxynivalenol, nivalenol), zearalenonu a fumonisinů. Jsou pravděpodobně nejrozšířenějšími toxinogenními plísněmi mírného pásu severní polokoule, nacházejí se v Evropě, Severní Americe i Asii. Vyvolávají závažná onemocnění u zvířat i lidí a způsobují značné ztráty producentům a zpracovatelům obilnin. Ztráty na výnosech způsobené i nepříliš rozsáhlým napadením obilí fusarii mohou dosáhnout až 25 procent, nehledě na znehodnocení zrna při napadení klasů. Mykotoxiny se mohou vytvářet kdykoli v průběhu zpracovatelského řetězce od rostliny obiloviny na poli po finální cereální výrobek. V červnu 2005 přijala Evropská komise Nařízení EK 856/2005, kterým se pozměňuje znění Nařízení EK 466/2001 týkající se kontaminace potravin fusariovými toxiny deoxynivalenolem, zearalenonem a fumonisiny. Cílem Evropské komise je nalézt způsob, jak snížit mykotoxinovou kontaminaci cereálií. V souvislosti s tímto záměrem irský výzkumný tým z University College Cork vyšetřil přes 50 000 kmenů bakterií mléčného kvašení (BMK) vhodných pro potravinářské účely. Zjišťovala se jejich antimikrobiální aktivita a schopnost redukovat výskyt fusarií v obilninách. Na základě výsledků testů vědci dospěli k závěru, že BMK jsou k životnímu prostředí ohleduplným prostředkem dekontaminace obilí, přitom tento způsob dekontaminace je též velmi jednoduchý a finančně nenáročný. Použití BMK nevede k tvorbě sloučenin, které jsou buď toxické nebo které by narušily nutriční a chuťové vlastnosti obilnin. Mimoto zpracovatelnost obilnin a kvalita finálních výrobků se může dokonce zlepšit. Zájem o výsledky výzkumu ve formě vyselektovaných kmenů s vysokou antifungální aktivitou se očekává zejména od producentů startovacích kultur a ze strany sladařského, pivovarského a pekárenského průmyslu. V souvislosti s mykotoxiny zamořeným obilím je třeba zmínit aféru z prosince minulého roku, kdy italské orgány v přístavu Bari zkonfiskovaly 58 000 tun kanadské tvrdé pšenice určené na výrobu těstovin. Policie též zatkla Francesca Casilli-

Nový bariérový potah pro polyetylén ftalát (PET) a polypropylén (PP) prodlouží trvanlivosti nápojů balených v plastovém obalu. PET je nejrychleji rostoucím sektorem trhu nápojových obalů. Předstihl sklo a plechovky. Jeho použití však není neomezené. Soustřeďuje se zejména na šumivé nápoje a vodu. Je tomu tak proto, že PET a plasty obecně nejsou příliš dobrými bariérami pro kyslík, který jimi proniká z vnějšku obalu do nápoje a tím zkracuje dobu trvanlivosti např. ovocných šťáv, piva, čajů a ochucených vod. Kyslík působí negativně na flavor, barvu a obsah vitamínů. Ovocné šťávy a pivo se proto balí do skla, plechovek nebo papírových kartonů s plastovou laminací. Výzkumníci z jihoafrické rady pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIR) tvrdí, že vyvinuli materiál nazvaný Oxyplete, který je údajně 30krát účinnější bariérou než běžný PET a má i lepší účinnost než pasivní bariérové systémy, které jsou v současnosti k dispozici. Oxyplete je prý vhodný i pro náročné aplikace, např. plnění za horka či za nízkých teplot. Technologie je založena na dvouvrstevném vnějším pokrytí plastu. Předtím, než k pokrytí dojde, se plast musí aktivovat buď oxifluorinací, korónovým výbojem, nebo ošetřením plazmou, potom následuje konvenční způsob nanesení pokryvu buď nástřikem, nebo ponořením do lázně a usušením. Pokryv je esteticky atraktivní a může být aplikovaný na různé termoplasty. Protože bariérové vlastnosti obalu jsou situované v tenké pokryvné vrstvě, bariérové vlastnosti základního polymeru se stanou nepodstatnými a pro výrobce to znamená větší volnost v jeho výběru. Protože pokrytí základního plastu bariérovou vrstvou se realizuje ve druhém, separátním kroku, není zapotřebí měnit výrobní linku pro základní plast. Část normální produkce potom může být podle potřeby ošetřena pokryvem. Oxyplete vyhovuje všem technickým požadavkům kladeným na nápojový obal. Obaly, které mají mít vysokou bariérovou účinnost, vyžadují mnohovrstevný potah. Kombinuje se zde PET a vysoce účinné bariérové plasty, jako např. etylén vinylalkohol, Nylon nebo Nylon MXD6. Výroba i recyklace těchto obalů je samozřejmě finančně nákladnější. Jiný způsob zlepšení bariérových vlastností PET zvolila americká firma Constar International, která vyvinula materiál, jenž po vmíchání do monovrstvy PET váže kyslík a tak brání znehodnocení nápojů citlivých na kyslík. Produkt nazvaný DiamondClear byl patřičně otestován a u kompetentních amerických orgánů je nyní žádost k jeho schválení pro potravinářské obaly. „Požírači” kyslíku minimalizují průnik kyslíku obalovou nádobou tím, že jej chemicky vážou. Tatiana Oldřichová, ÚZPI

Potravinářská Revue je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyjde 30. května 2006.

Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3 Vše bližší o časopisu se dozvíte na

www.agral.cz

24 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Výrobky oceněné značkou KLASA na Salimě 2006

VÍDEŇSKÉ PÁRKY Masný výrobek tepelně opracovaný, drobný výrobek určený především k ohřívání, při kterém nejlépe vynikne křehkost, šťavnatost a jemná lahodná chuť. Má velmi jemnou strukturu. Balené jsou v ochranné atmosféře přibližně po 2–2,5 kg. Dále vakuově balené po cca 300 g.

GOTHAJSKÝ SALÁM Masný výrobek tepelně opracovaný, měkký nářezový salám, určený k podávání za studena i na opečení. V nákroji jemné vypracování s tukovou vložkou. Vyniká jemnou chutí.

CERHONICKÝ FURIANT VYSOČINA Trvanlivý masný výrobek fermentova- Trvanlivý masný výrobek tepelně opraný. Určený ke konzumaci za studena, covaný. Výrobek určený ke konzumaci nejlépe jemně krájený. V nákroji za studena. Vyniká specifickou chuhrubě drcený pepř, který mu tí, příjemnou charakteristicdodává pikantní chuť. Chakou vůní. Struktura – jemrakteristický je jeho trojúná mozaika libových a tučhelníkový tvar. ných zrn.

BRDSKÁ KLOBÁSA PÁLIVÁ Trvanlivý masný výrobek fermentovaný, určený ke konzumaci za studena. Vyznačuje se výraznou pikantní chutí připomínající maďarské klobásy. Struktura jemně zrnitá. Balené v ochranné atmosféře 2–2,5 kg a vakuově balené po cca 300 g.

SVATOHORSKÁ ŠUNKA Masný výrobek tepelně opracovaný. Šunka nejvyšší jakosti, určená k podávání za studena i po ohřátí. K její výrobě jsou použity ucelené kusy svaloviny z kýty. Má velmi jemnou a příjemnou chuť a vůni vepřového masa.

DEBRECÍNSKÉ PÁRKY Masný výrobek tepelně opracovaný, drobný výrobek určený především k ohřívání, při kterém nejlépe vynikne křehkost, šťavnatost a jemná chuť. Mají jemnou strukturu s tukovou vložkou (mozaikou).

PLEŠIVEC Trvanlivý masný výrobek fermentovaný. Určený ke konzumaci za studena, nejlépe jemně krájený, kdy nejvíce vynikne jeho jemná vyvážená chuť. Charakteristický je jeho čtvercový tvar a jemná zrnitost libových a tukových částí.

CIMBURA Trvanlivý masný výrobek fermentovaný. Určený ke konzumaci za studena, nejlépe jemně krájený. Jeho chuť je velmi ostrá, má výraznou barvu. V nákroji větší zrno z libových částí a uzené slaniny, čtvercový tvar.

SVATOHORSKÁ CIHLA Masný výrobek vařený, určený ke konzumaci za studena. Vyroben podle tradiční české receptury. Jeho struktura je velmi jemná, stejně jako chuť. Vůně charakteristická po játrech a koření. Baleno do zlaté folie + pečeť kvality. Vakuově baleno po 1 kuse.

PRAŽSKÁ ŠUNKA Uzený masný výrobek tepelně opracovaný. Šunka nejvyšší jakosti, určena k podávání za studena i po ohřátí. K její výrobě jsou použity ucelené kusy svaloviny z kýty. Má velmi jemnou a lahodnou chuť vepřového masa a kouřového aroma. Vakuově balena cca 1–15 kg a krájená v ochranné atmosféře po cca 100 g.

BRDSKÁ KLOBÁSA Trvanlivý masný výrobek fermentovaný, určený ke konzumaci za studena. Vyznačuje se plnou a výraznou chutí připomínající maďarské klobásy. Struktura jemně zrnitá. Balené v ochranné atmosféře 2– 2,5 kg a vakuově balené po cca 300 g.

Masna Příbram, spol. s r. o., Jinecká 315, 261 80 Příbram I, tel.: 318/401 111 e-mail:[email protected], www.masna-pribram.cz

Na Salimě 2006 jsme získali ocenění KLASA tohoto výrobku

nabídky – informace / 25

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

DĚTSKÁ HOŘČICE Dětská hořčice – jedná se o vhodnou náhradu hořčice. Doporučená pediatrem jako dětská příloha.

ZLATÁ SALIMA 2006 TVAROHOVÁ POMAZÁNKA SE ŠUNKOU A KŘENEM Tvarohová pomazánka se šunkou a křenem byla oceněna v rámci 25. mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA 2006 cenou ZLATÁ SALIMA. Tvarohová pomazánka se šunkou a křenem je lahůdkářským výrobkem na bázi vysoce kvalitního, termizovaného tvarohu, zjemněného jakostní majonézou. Ochucena je jemně nastrouhaným křenem a nadrobno nakrájenou drůbeží šunkou. Pomazánku lze velmi dobře využít ve studené kuchyni. Svým složením a zejména chutí připomíná oblíbené šunkové rolky s křenovou náplní. Pomazánka se šunkou a křenem se doposud v tržní síti nevyskytovala, a je tedy vítaným zpestřením tohoto segmentu trhu. V sortimentu tvarohových a jiných pomazánek (např. budapešťská, česneková a další) je svým složením jedinečná. Rovněž ochucení křenem a šunkou je u tuzemských spotřebitelů oblíbené.

TRENDY 2006 V rámci 25. mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA 2006 získala Tvarohová pomazánka se šunkou a křenem i ocenění TRENDY 2006 v kategorii Go Nature! /zdravá výživa/. Jedná se o projekt zaměřený na produkty moderního stravování a zdravého životního stylu na potravinářském trhu České republiky. Spolu s výše zmíněnou pomazánkou získaly ocenění TRENDY 2006 ve stejné kategorii další dva výrobky:

PINK GRAPEFRUIT Ovocné čaje řady TeaMont jsou vyráběny novou technologií, pomocí tzv. mikrokapsle, která zvyšuje jejich kvalitu, sensorické prožitky a prodlužuje trvanlivost finálního výrobku. Pink Grapefruit – nezaměnitelná džusová chuť a bohatá vůně čerstvých grapefruitových plodů, která je harmonicky sladěna s lahodnou příchutí černorybízové šťávy.

www.alima.cz

ALIMA značková potravina, a.s., Božanovská 1759, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, tel: +420 281 090 253, fax: +420 281 090 256, e-mail:[email protected]

26 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

V roce 1992 došlo k rozdělení státního podniku Jihomoravské pekárny a k privatizaci jednotlivých provozů. Po obhájení privatizačního projektu došlo k prodeji provozu Moravský Krumlov, a to 1. května 1993, kdy Ivan Sklenář společně s manželkou založili firmu Ivan Sklenář Pekárna IVANKA, která se později přeměnila na společnost Pekárna IVANKA s.r.o.

Krumlovský chléb, krájený, balený Výrobek denní spotřeby vyrobený ze pšeničné a žitné mouky. Je vyráběn tradičním způsobem, kdy se z žitné mouky a vody vyvádí třístupňový kvas, který slouží jako základ pro výrobu chleba. Působení kvasinek a bakterií při procesu kvašení dává krumlovskému chlebu typickou chuť a vůni. Charakteristickým znakem je kaštanová, stejnoměrně zabarvená kůrka, stejnoměrně pórovitá, pružná střída. Na trh se dodává nakrájený a zabalený v různých gramážích.

Od svého vzniku firma prošla rozsáhlou modernizací a rozšířením výrobních a prodejních prostor. Byla vybudována nová průběžná chlebová linka, dílna na jemné pečivo, dílna na výrobu řemeslného chleba, cukrářská výrobna a postaveny tři podnikové prodejny. Pro vlastní prodejny byla zahájena výroba speciálních cukrářských výrobků, převážně z vlastních receptur. Vyplatilo se i udržení tradiční výroby chlebových kvasů. Je sice dražší a náročnější na dovednosti pracovníka, ale krumlovský chléb krásně voní a zůstává vláčný nejen první den. Firma Pekárna IVANKA s.r.o. je moderní střední průmyslová pekárna, splňující náročné požadavky na zdravotní nezávadnost výroby, která dodává na trh kompletní sortiment chleba, běžného a jemného pečiva a cukrářských výrobků. V současnosti zaměstnává téměř 120 zaměstnanců různých profesí a svými výrobky zásobuje přes 250 odběratelů v okrese Znojmo, Brno-venkov a částečně Břeclav a Třebíč.

Chléb IVANKA Výrobek denní spotřeby vyrobený ze směsi pšeničné mouky chlebové a žitné mouky výražkové s příměsí podmáslí a bramborové kaše. Při zpracování těsta a výrobě chleba je použit vysoký podíl ruční práce. Charakteristickým znakem je světlá střída, jemně kmínová vůně a typická chuť. Díky svému složení si chléb IVANKA udrží svoji vláčnost a vůni velmi dlouho. Na trh se dodává výrobek o hmotnosti 500g, zabalený v PE sáčku.

nabídky – informace / 27

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

POEX Velké Meziříčí, a.s.

MANDLIČKY s arašídovou náplní

PEŘINKY s čokoládovou náplní

www.poex.cz Společnost POEX Velké Meziříčí přichází na trh s novou řadou produktů. Jedná se o plněné extrudované cereální výrobky. Při výrobě jsou používány velmi kvalitní suroviny a náplně. S vývojem novinek byl spojen také vývoj nového designu obalu. Ústředním motivem je známá a populární postava Večerníčka. Oběma výrobkům byla udělena značka KlasA, Peřinky s čokoládovou náplní byly oceněny Zlatou Salimou 2006.

®

Zlatá Salima opět v Klatovech Při příležitosti konání 25. mezinárodního potravinářského veletrhu Salima 2006 v Brně byla Drůbežářskému závodu Klatovy a. s. udělena „Zlatá Salima“ za výrobek Kuřecí pánev Hubertus. Je to v pořadí 5. výrobek za Tlačenkou z kuřecího masa, Kuřecí játrovkou Delikates, Kuřecí šunkovou slaninou a Kuřecí klobásou se sýrem, které tato ocenění získaly na mezinárodních potravinářských veletrzích v předchozích letech. Dalších 7 výrobků získalo z rukou ministra zemědělství Ing. Jana Mládka, CSc., ocenění národní značky kvality KlasA. Jedná se o výrobky Uzené kuře, Myslivecký salám zauzený, Zámecká šunka standardní, Kuřecí čtvrtky, Kuřecí stehna, Kuřecí steak a Kuřecí prsní řízky. Drůbežářský závod Klatovy a. s. má už touto značkou kvality KlasA oceněno celkem 22 výrobků. Tato ocenění deklarují soustavnou péči, kterou Drůbežářský závod Klatovy a. s. věnuje zvyšování kvality svých výrobků. K tomuto úspěchu přišli přímo na stánek v průběhu veletrhu poblahopřát i člen zemědělského výboru a stínový ministr zemědělství za ODS Ing. Jiří Papež a tajemník Zemědělského výboru Ing. František Holík.

Drůbežářský závod Klatovy a. s. ul. 5. května 112, 339 54 Klatovy, tel.: +420 376 312 740, fax: +420 376 311 360 e-mail: [email protected], www.dzklatovy.cz

28 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Naše společnost úspěšně vystavovala a prodávala stroje Multivac na Salimě 2006 v Brně. Děkujeme všem našim zákazníkům a zájemcům. RVT Rysanek Verpackungstechnik GmbH Am Anger 22 D-87452 Altusried Tel. 0049 8373 1557 Fax 0049 8373 7663 e-mail: [email protected] www.rysanek.de

RVT Rysanek Verpackungstechnik GmbH Pod rovinou 2/681 140 00 Praha 4 Tel: 261260516-7 Fax: 261260518 E-mail: [email protected] www.rysanek.cz

KVALITA A TRADICE Z OPOČNA Opočenská mlékárna BOHEMILK, a. s. leží v srdci východních Čech a zpracovává nejkvalitnější mléko z podhůří Orlických hor, jedné z nejméně ekologicky znečištěných oblastí. Důkazem prověřené kvality je mj. i udělení prestižní národní značky kvality KLASA na většinu výrobků.

MLÉČNÉ POTĚŠENÍ SE ZNAČKOU KLASA BOHEMILK, a. s., Podzámčí 385, 517 73 Opočno Tel.: 494 678 232, fax: 494 667 906, e-mail: [email protected]

nabídky – informace / 29

30 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

naše výrobky jsou Klasa ! Kvalita výrobků z Maso Planá, a. s. byla oceněna na mezinárodním potravinářském veletrhu

SALIMA 2006. Pět našich výrobků získalo národní značku kvality Klasa. Jsou to: Šunkové párečky, Klobása s medvědím česnekem, Pečený rolovaný bok, Pečené koleno a pečené ramínko.

nabídky – informace / 31

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

Na Salimě 2006 v Brně získala Carla spol. s r.o. ocenění značkou Klasa za výrobky:

Cukrářská poleva bílá

Cukrářská poleva tmavá

Cukrářská poleva lískooříšková

Cukrářská poleva mléčná

Bonboniéry Laguna

Capuccino Desert

Nut Cream Desert

Coffee Cream Dessert

Tyčinku CARLA COCO

Pomazánku CARLA CREAM

dětskou svačinku Grandchoco snack

32 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

nabídky – informace / 33

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

PRONÁJEM 3podlažního domu v Táboře (Třebízského ulice)

VHODNÉHO PRO PODNIKÁNÍ Lze využívat:
byt 3+1
5 dalších místností
2 garáže

TEL.: 381 253 796

PRONÁJEM To, co naši zákazníci oceňují již řadu let, je potvrzeno.

Pět tradičních značek společnosti Stock Plzeň - Božkov získalo národní značku kvality KLASA.

BOŽKOV TUZEMSKÝ Božkov Tuzemský s tradiční plachetnicí na etiketě, decentní zlatou barvou a lahodnou rumovou chutí je nejžádanějším českým tuzemákem.

FERNET STOCK Výjimečně dobrý a výjimečně hořký Fernet Stock je zdaleka nejoblíbenější lihovinou v České republice a vyrábí se již od roku 1927.

FERNET STOCK CITRUS Druhá nejoblíbenější značka lihovin v zemi v sobě spojuje hořký nádech 14 bylinek z celého světa s přírodními aromaty vybraných citrusových plodů.

SLIVOVICE STOCK Základem jemné Slivovice Stock je špičkový destilát z těch nejlepších švestek. Díky typické jemné chuti a příjemné švestkové vůni je sklenka Slivovice Stock skutečným požitkem.

BOŽKOV VODKA Mimořádně kvalitní a jemná vodka, která je nejprodávanější značkou své kategorie v hostincích, barech a restauracích.

STOCK Plzeň a. s., Palírenská 2, 326 00 Plzeň, telefon: +420 37 808 1111, e-mail: [email protected], www.stock.cz

34 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 4 / 2006

JEDNA Z HLAVNÍCH UDÁLOSTÍ V OBORU POTRAVINÁŘSKÝCH INGREDIENCÍ V REGIONU STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY

Výstava „Potravinářské ingredience“ FiCEE 2006 Areál Výstaviště Praha 30. 5. – 1. 6. 2006

Konference Účast na dvoudenní konferenci, organizované ve spojení s potravinářskou asociací IUFoST, vám nabízí ojedinělou příležitost seznámit se s trendy formujícími průmysl ve střední a východní Evropě. V rámci jejího vyčerpávajícího programu vystoupí významní přednášející s bezkonkurenční znalostí tohoto trhu.

3 nové pavilóny  Natural ingredients (Ni): Poznejte sílu přírody. V pavilónu Ni mají návštěvníci možnost setkat se a obchodovat s dodavateli produktů, které jsou plody země, moře i zvířat.  Health ingredients (Hi): V pavilónu Hi naleznete širokou škálu ingrediencí, které poskytnou vašim produktům schopnost pozitivně přispívat ke zdraví.

Registrace účasti: V případě, že se předběžně zaregistrujete do 15. května 2006, získáte visačku opravňující k volnému vstupu po dobu 3 dnů a kopii oficiálního výstavního katalogu.

 Food ingredients Processing Safety and Services (FiPSS): Vstup na nové trhy je spojen s odlišnými problémy a požadavky týkajícími se bezpečnosti potravin. Návštěva pavilónu FiPSS vám umožní, abyste si sjednali ty správné služby týkající se potravinářského průmyslu a bezpečnosti vašich potravinářských produktů.

Opening Hours / Otevírací doba Tuesday 30 May 10.00–17.00 hrs Wednesday 31 May 10.00–17.00 hrs Thursday 01 June 10.00–16.00 hrs

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

· ·· ·· ·· ·

Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákonů o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

 Zjistíte, jaké trendy definují budoucnost potravinářského průmyslu ve střední a východní Evropě.  Setkáte se s nejvýznamnějšími světovými dodavateli ingrediencí a seznámíte se s potravinářským průmyslem ve střední a východní Evropě.  Odnesete si domů inspiraci a praktické rady z programu konference.  Díky setkání se stejně smýšlejícími profesionály v oblasti výroby potravin získáte nové znalosti a pohled na tuto oblast.

Zaregistrujte se www.fi-events.com

Informace o výstavě

Venue / Místo konání INCHEBA PRAHA spol. s r. o. (Industrial Palace of the Prague Exhibition Grounds) Areál Výstaviště Praha, P.O. BOX 44 170 90 Výstaviště Praha 7 - Holešovice Tel: +420 220 103 111 Internet www.incheba.cz

! 296 374 656, 241 445 863, 296 374 655, fax 296 374 658 El. # [email protected] , www.infak.cz # Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4

Proč navštívit výstavu FiCEE 2006

Organiser / Organizátor výstavy Expoconsult BV trading as CMP Information PO Box 200 3600 AE Maarssen The Netherlands Tel: +31 346 559 444 Fax +31 346 573 811 E-mail: [email protected] [email protected]

Cost efficient hotel bookings and travel arrangements EXPOTEL Tel: +44 207 372 2001 E-mail: [email protected] Internet www.expotel.com Please mention FiCEE06 when making your reservation

Contact Mrs. Editha Hoogenberg-Derksen Ms. Marjan van de Hoef

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, 140 02 Praha 4, tel.: 296 374 656, 296 374 655, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.