SALIMA Vážení návštěvníci Mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA 2006, dnes na brněnském výstavišti

SALIMA 2006 Číslo 3 • Ročník VII • 7. března 2006 • Cena 16 Kč

B R N O 7. 3 . – 1 0 . 3 . 2 0 0 6

Odškodnění s otazníkem Na tiskové konferenci s aktuálním tématem k ptačí chřipce se novináři ptali jak zástupce z a. s. Xaverov, tak producenta drůbeže ze Střížova a ředitele Městské veterinární správy Praha Antonína Kozáka, kdo bude případně kompenzovat ztráty vzniklé touto chorobou. Mlčení vyjadřovalo určitou nejasnost. Nikdo zatím přesně nestanovil, kdo a do jaké výše bude hradit ztráty jak producentům, tak zpracovatelům. I Evropská komise se k tomuto problému, který hýbe Evropou, staví zdrženlivě a její úředníci se netají tím, že peněz je málo a bude se i v této oblasti šetřit. Evropská komise dala najevo chovatelům drůbeže, potýkajícím se s poklesem poptávky kvůli ptačí chřipce, že má jen velmi omezené možnosti, jak jim pomoci. „Pokud klesá odbyt a ceny, Komise nemůže nic dělat. Nelze kompenzovat ztráty způsobené poklesem důvěry spotřebitelů,“ uvedl Michael Mann, mluvčí komisařky pro zemědělství Mariann Fischerové-Bölové. Do úvahy by mohly připadat jen exportní dotace, aby odlehčily dopadům z domácího trhu. S poskytnutím případné státní pomoci chovatelům by nejprve musela souhlasit EK v Bruselu; bez jejího požehnání lze přiznat jen velice omezenou pomoc, a to do výše 3 000 eur (necelých 90 000 korun) v průběhu tří let. Pokud by členský stát chtěl jít nad tento rámec, musel by nejprve požádat EK o souhlas. „Platí striktní pravidla, např. chovatel by musel prokázat, že vinou nemoci přišel přinejmenším o 30 procent svých příjmů,“ konstatoval mluvčí. Jinak je situace obdobná jako během tzv. nemoci šílených krav (BSE), kdy bylo možné poskytnout dílčí odškodnění farmářů jen za vybití stád, kde choroba propukla. „Jedině v případě, že by chovatel musel zlikvidovat svou drůbež a vejce, mohli bychom zasáhnout,“ připustil Mann. V takovém případě by společná pokladna mohla uhradit až polovinu odškodnění. Ale v Evropské unii až dosud zůstávají případy ptačí chřipky izolované jen na volně žijící ptactvo, virus se dosud nepřenesl do chovů drůbeže, které by bylo nutné zničit. A tedy ani žádný členský stát se neobrátil na Brusel se žádostí o povolení státní pomoci. Nicméně Řecko a Itálie již požádaly o to, aby tato otázka byla nastolena na schůzce ministrů zemědělství EU. Navzdory ujišťování evropského komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů Markose Kyprianou, že se Evropané nemusí bát drůbežího v obchodech, v Itálii klesl prodej po výskytu ptačí chřipky u divokých labutí až o 70 procent. Na českém trhu, kde spotřeba na osobu překračuje evropský průměr, se zatím projevily jen první známky poklesu cen. Očekává se, že veterinární experti „pětadvacítky“ v Bruselu schválí opatření počítající se zničením drůbeže a vajec v chovech, pokud by se mezi ně ptačí chřipka přenesla. EU zatím potvrdila zákaz dovozu drůbeže a drůbežích výrobků z Bulharska, kde se nebezpečný virus H5N1 také vyskytl u uhynulých labutí. Eugenie Línková

Vážení návštěvníci Mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA 2006, dnes na brněnském výstavišti začíná jubilejní ročník mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA, který úspěšně završuje čtvrtstoletí svého trvání. Tento veletrh se stal již tradiční a neodmyslitelnou událostí na veletržním kalendáři České republiky. Navíc, letošní ročník SALIMY je prvním po vstupu České republiky do Evropské unie. Svým způsobem předznamenává novou éru

existence tohoto veletrhu, protože vstupem země do EU se obchodní výměna uskutečňuje již zcela bez bariér a o to více nabývá na významu prezentace výrobků a technologií širokému spektru potenciálních zákazníků a spotřebitelů. Nosným tématem letošní SALIMY jsou bezpečné potraviny, které jsou stále častěji skloňovanou prioritou ze strany spotřebitelů a zároveň i stěžejní prioritou Ministerstva zemědělství ČR. Předpokládám proto, že většina českých potravinářských firem využije veletrhu SALIMA k tomu, aby oslovila domácí i zahraniční spotřebitele a obchodníky a přesvědči-

la je, že české potraviny a nápoje jsou kvalitní, chutné a také bezpečné. V souvislosti s prvořadým významem, který má bezpečnost potravin pro stát, bych vás rád upozornil, že Ministerstvo zemědělství ČR a Potravinářská komora ČR pořádají v rámci veletrhu SALIMA dne 7. března v Rotundě pavilonu A mezinárodní konferenci na téma „Bezpečné potraviny na společném trhu Evropské unie“. Konference se zúčastní zástupci Evropské unie, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, nejvyšších představitelů zemědělských resortů členských zemí Evropské unie a států, které vedou přístupové rozhovory. Ti všichni budou spolu diskutovat o možných rizicích v potravinovém řetězci a o způsobech, jak těmto rizikům zamezit a jak zajistit ochranu spotřebitelů. V rámci konference bude představen projekt TRENDY 2006 zaměřený na nejnovější výrobky pro zdraví, nové trendy ve výrobě potravin a nápojů, moderní směry ve stravování a jejich úzké spojení se zdravým životním stylem. Tuzemští výrobci potravin, jejichž výrobky se mohou pyšnit značkou kvality KLASA, si jistě nenechají ujít příležitost, aby je v plné škále představili na veletrhu SALIMA a využili této možnosti k další expanzi svých oceněných produktů. Mimochodem, u příležitosti konání veletrhu bude značkou KLASA oceněna další řada potravin. Není potřeba zdůraznit, že tento veletrh, spolu s dalšími, které ho doprovázejí, bude jedinečnou příležitostí k prezentaci nejširší palety českých a moravských potravinářských výrobků a k jejich soustředěné propagaci. Z tohoto důvodu v letošním roce i v dalších letech počítáme s finanční podporou firem, které se rozhodnou své kvalitní produkty prosazovat prostřednictvím účasti na tak prestižních přehlídkách, jakou bezesporu je i SALIMA. Proto nepochybuji ani o tom, že letošní ročník veletrhu SALIMA potvrdí jeho výsadní postavení mezi veletrhy tohoto druhu v celé střední a východní Evropě. Jan Mládek ministr zemědělství České republiky

Rozhovor s Ing. Janem Höckem, ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu Státní zemědělský intervenční fond je akreditovanou platební agenturou a zprostředkovatelem finanční pomoci pro české zemědělství z Evropské unie i z národních zdrojů. Jednou z jeho nejmladších aktivit je podpora kvalitních potravin tuzemské produkce a projekt KLASA. Podobně jako v jiných státech Evropy může mít i Česká republika svou značku kvalitních potravin, a podporovat tak produkci tuzemských potravinářů. Je vůbec obvyklé, aby státy patřící do Evropské unie vyzdvihovaly na společném trhu svoji zemědělskou a potravinářskou produkci? Podpora domácí potravinářské produkce je ve státech Evropské unie zcela běžná. Evropský trh se brání před dovozem „mimounijních” potravin a zároveň dává prostor potravinářské produkci jednotlivých států, má to ovšem svá přísná pravidla. My samozřejmě usilujeme o to, aby si tuzemské potraviny udržely silnou pozici především na našich trzích a pokud možno dále pronikaly na trhy ostatních evropských zemí. Naše kvalitní potraviny potřebují podporu – zemědělská činnost jednak kultivuje naši krajinu a potravinářský průmysl zaměstnává v některých regionech významnou část obyvatel. Podle unijních pravidel ale nelze hrát pouze na nacionální strunu a ani našim spotřebitelům by to jako jediný argument nestačilo. Prověřená kvalita a bezpečnost potravin – to je hlavní princip značky KLASA. Obdobnou podporu mají potravináři ve Francii, kde funguje systém Appelation d‘Origin Controlée, anebo spotřebitelé v Irsku, kde kvalitní potraviny mají označení The Food Island. Jak značka KLASA pomáhá výrobcům kvalitních potravin? Už samo označení výrobku logem značky KLASA je dnes velké plus a jako účinný marketingový ná-

stroj tuto značku výrobci hrdě zařazují do vlastní propagace a reklamy. Nedávno jsme provedli výzkum znalosti značky KLASA mezi spotřebiteli a velmi nás potěšilo, že značku KLASA již znají více než dvě třetiny hospodyněk. Skutečnost, že výrobek na sobě nese označení KLASA, se u spotřebitelů čím dál tím častěji stává rozhodujícím faktorem při výběru potravin. Marketingová kampaň na podporu značky KLASA také zahrnuje celou řadu aktivit, kde mohou výrobci participovat – ať už to jsou prodejní jarmarky v regionech či různé soutěže v hypermarketech. Důležitou součástí projektu KLASA je také účast na předních tuzemských i zahraničních potravinářských veletrzích. Výrobci potravin se značkou KLASA se těchto veletrhů mohou účastnit bezplatně na společném stánku Státního zemědělského intervenčního fondu. Jakou zárukou je značka KLASA naopak pro spotřebitele a jak hodláte udržet její dosavadní prestiž? Značka KLASA se opírá o 3 základní principy – nadstandardní bezpečnostní a kvalitativní kritéria, čistě tuzemská výroba a převážně tuzemský původ surovin. A právě u bezpečnosti a kvality potravin se značkou KLASA dojde k dalšímu posunu a zpřísnění nad běžné normy. Za tímto účelem podnikneme kroky na dvou úrovních: ještě více zpřísníme kontroly u oceněných výrobků a též zpřísníme vstupní podmínky pro jednotlivé kategorie. Můžete být konkrétní? Již po převzetí správy nad značkou KLASA na počátku roku 2004 jsme podmínky přihlášení do programu v některých kategoriích zpřísnili. Např. v kategorii Maso a masné výrobky od té chvíle již nebylo možné získat značku pro výrobky obsahující tzv. separáty, byť běžné potravinářské normy užití separátů nezakazují. Nyní oslovujeme profesní sva-

zy, které pro jednotlivé druhy komodit zpracují návrhy nadstandardních kvalitativních kritérií, podle nichž by pak mohly být přihlášené výrobky posuzovány. Tak se nám podaří zachovat koncept masové národní značky, ale zároveň garantovat vyšší kvalitu. V rámci procesu hodnocení přihlášených žádostí bude také zavedeno anonymní senzorické posuzování výrobků vícečlennými expertními komisemi. To, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce a také Ministerstvo zemědělství ČR vyčlenilo pro kontrolu výrobků se značkou KLASA speciální útvary, je obecně známé a s častějšími a náročnějšími kontrolami jsou výrobci – držitelé značky smířeni. Věřím, že další zpřísnění kontrol, které chystáme, přijmou jako dobré úsilí o udržení prestiže značky. Stánek Státního zemědělského intervenčního fondu bude letos na veletrhu Salima patřit k těm větším. Co v něm návštěvníci veletrhu najdou? Na letošní Salimě bude mít Státní zemědělský intervenční fond svůj samostatný stánek vůbec poprvé. Na ploše 192 m2 bude vystavovat 34 držitelů značky KLASA a pro návštěvníky veletrhu budou připraveny ochutnávky. Ve stánku nebude chybět ani reprezentativní prostor pro obchodní jednání producentů. Stánek SZIF najdou návštěvníci v pavilonu D a ponese číslo 057. Návštěvníci veletrhu také uslyší reklamní spoty na značku KLASA ve veletržním rozhlasovém vysílání, v areálu budou vidět billboardy a v tiskovém centru budou veškeré informační materiály o SZIF a značce KLASA. Při příležitosti konání veletrhu Salima 2006 chystáme také slavnostní akci, kde budou předány další certifikáty opravňující výrobce používat značku KLASA, a to z rukou ministra zemědělství ČR Jana Mládka, který má nad naší značkou záštitu. Děkuji za rozhovor. Ing. Pavel Veselý

2 / z domova – aktuálně

Potravinářský zpravodaj 3 / 2006

Kruh okolo ČR se uzavírá? Po potvrzení výskytu ptačí chřipky u volně žijících ptáků v Rakousku a Německu (po Řecku, Itálii a Slovinsku), vyvstává otázka, ani ne tak zda, ale kdy se objeví první případ v naší republice. Bohužel tuto možnost nelze vyloučit. Proto Státní veterinární správa ČR na základě jednání Ústřední nákazové komise přijala mimořádná veterinární opatření, která mají riziko zavlečení snížit. Stručně lze zopakovat, že od 16. 2. od rána platí pro všechny chovatele-podnikatele povinnost registrovat svá hospodářství, povinnost zamezit vniknutí volně žijících ptáků do objektů a povinnost hlásit krajským veterinárním správám jakékoli podezřelé snížení příjmu potravy u drůbe-

Kdo se bojí masa, je… málo rozumný. Zejména pokud hovoří o strachu z ptačí chřipky. Drůbeží maso, které je tzv. uváděné do oběhu, samozřejmě prošlo veterinární kontrolou. Navíc se přece ptačí chřipka nevyskytla v žádných chovech drůbeže v ČR (28. 2.). A ze zemí, kde se vyskytla, se dovážet nesmí žádná drůbež, drůbeží maso ani ptáci a ani tepelně neošetřené peří. Zdá se, že je zbytečné hovořit o sa-

mozřejmostech, ale není tomu tak. Stále jsou občas slyšet obavy. Snad je to tím, že je přirozené, aby se člověk o svůj život obával a nechce-li či nedokáže-li si uvědomit skutečná světová rizika, bojí se toho malého, a spíše hypotetického, které si jakž takž dovede představit. Odmítají-li tedy maso z přesvědčení vegetariáni, je to pochopitelné, ale odmítá-li je někdo z obavy z ptačí chřipky? Co na to říci rozumného…

Nebojte se jedné pěnkavy „Máme na balkoně mrtvou pěnkavu, co máme dělat?“ To je jeden z dotazů, na jaké Státní veterinární správa ČR v poslední době odpovídá. Je však ale třeba uvést, že kvůli jednotlivým uhynulým drobným pěvcům nebo holubům či hrdličkám není potřeba podléhat panice. Určité riziko mohou znamenat pouze náhlé a podezřelé hromadné úhyny ptáků v počtu nad pět kusů, a to především ptáků vodních, přičemž v případě labutí je vhodné hlásit i úhyn jednotlivých kusů. A komu hlásit? Místně příslušné krajské veterinární správě anebo Městské veterinární správě Praha, a to aby byli ptáci vyšetřeni. Vyšetřují se v Národní referenční laboratoři na ptačí chřipku ve Státním veterinárním ústavu Praha. Pokud má někdo podezření na jakoukoli nákazu u uhynulého ptáčka, je vhodné s ním nemanipulovat a kontaktovat odborníky. Pokud někdo najde uhynulého kosa, drozda, pěnkavu či jiného drobného pěvce, může samozřejmě uvažovat o jeho tzv. neškodném odstranění v asanačním podniku, což je však asi pro většinu lidí obtížné zařídit, proto

lze doporučit využití ustanovení veterinárního zákona, které umožňuje ptáka zahrabat. To znamená zahrabat jej na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. V souvislosti s ptačí chřipkou znovu opakujeme, že pokud lze hovořit o nutnosti vyšetřování, tak nikoli u jednotlivých úhynů holubů či hrdliček, kteří jsou vůči ptačí chřipce velmi odolní, ani u jednotlivých uhynulých drozdů, kosů, pěnkav či sýkor, ale spíše u vodních ptáků, jako jsou labutě, husy či kachny. K 17. 2. bylo od 1. 1. 2006 vyšetřeno mimo jiné již 12 labutí, 9 volavek a dohromady zhruba 120 uhynulých volně žijících ptáků. Všechna vyšetření byla negativní. Ptačí chřipka v ČR zatím není (28. 2.).

Vyšetřování uhynulých ptáků: O.K. Na základě logického uvažování a samozřejmě i z rozhodnutí Státní veterinární správy ČR, které je i v souladu s rozhodnutím Evropské komise, se v Národní referenční laboratoři pro ptačí chřipku vyšetřují všichni podezřele uhynulí volně žijící ptáci i chovaná drůbež. Dosud se však ptačí chřipka v ČR neobjevila. Od počátku ledna do 16. 2. bylo u nás vyšetřeno 113 uhynulých volně žijících ptáků. Všichni uhynuli z jiné příčiny, než kvůli aviární influenze (špatný výživný stav, parazitární onemocnění, otravy). Bylo vyšetřeno též 56 kusů drůbeže, taktéž bez nálezu. A to včetně 15 kusů pohozených uhynulých slepic na Nymbursku, ani ty neuhynuly na ptačí chřipku. Speciální pozornost se upíná na labutě, i několik těchto ptáků ve Státním veterinárním ústavu Praha (kde je Národní referenční laboratoř na ptačí chřipku) vyšetřili. Bylo vyšetřeno 10 labutí a ani ony neuhynuly na ptačí chřipku. Tuto informaci podáváme pro představu, jak vyšetřování každodenně probíhá. Samozřejmé je, že kdyby došlo

k objevení viru ptačí chřipky u jakéhokoli ptáka, znamenalo by to, že by místně příslušná krajská veterinární správa vymezila území, kde byli nalezeni, a to o průměru 3 km, kde by se nesměla žádná drůbež chovat venku (ani v drobnochovech) a na území o průměru 10 km by se musela dezinfikovat všechna vozidla a všechna drůbež by se vyšetřovala. V případě onemocnění v chovech drůbeže by pak připadalo v úvahu vymezení ohniska, kdy by postižený chov byl likvidován, přičemž chovateli by samozřejmě podle veterinárního zákona příslušela náhrada. Snad je na místě říci, že není důvod k jakékoli panice, riziko lidem prakticky nehrozí a Státní veterinární správa je, jak vidno, připravena na všechny eventuality.

chom podnikli stejné kroky jako Itálie, Řecko či Slovinsko – vymezit území, kde byli nalezeni, a to o průměru 3 km, kde se nesmí žádná drůbež chovat venku, a zesílit monitoring na území o průměru 10 km, kde se kromě toho musí dezinfikovat všechna vozidla a všechna drůbež vyšetřit. V případě onemocnění v chovech drůbeže by pak připadalo v úvahu opět vymezení prostoru, v tomto případě ohniska, kde by postižený chov byl likvidován, přičemž chovateli by samozřejmě podle veterinárního zákona příslušela náhrada. S ohledem na přijatá mimořádná veterinární opatření lze říci, že riziko zavlečení do chovů drůbeže není velké, a tudíž ani riziko pro zdraví lidí není v tuto chvíli významné.

že, pokles snášky či podezřelé úhyny. Orgány Ministerstva vnitra od tohoto data budou kontrolovat, zda přepravci zvířat při cestách do ČR mají doklad o provedené dezinfekci těchto vozidel. Od 21. 2. pak platí zákaz pořádání všech svodů drůbeže, tj. všech výstav a soutěží místních i s mezinárodní účastí. Proti původnímu usnesení byl tento termín z 1. 3. posunut právě kvůli tomu, že se ptačí chřipka objevila u sousedů. Plné znění těchto mimořádných veterinárních opatření je na www.svscr.cz. Všechna tato opatření mají zatím preventivní význam, mají omezit riziko zavlečení do chovů. Kdyby byli v ČR nalezeni uhynulí nemocní volně žijící ptáci, znamenalo by to, že by-

Dobré zboží se chválí samo? Šetrně anebo klasicky hospodařící, či jak se nyní říká ekozemědělci, zpravidla těžko mohou hovořit o nějaké velkovýrobě. Nicméně o jejich produkty je zájem a jsou nejčastěji k dostání pod označením BIO – produkty ekologického zemědělství. Aby obdrželi tuto značku, musejí ale splnit celou řadu přísných podmínek. Samozřejmě že nad zdravotní nezávadností i těchto produktů, pokud jde o potraviny živočišného původu, bdí i orgány státního veterinárního dozoru. Pokud jsou dodržována ustanovení veterinárního zákona a zákona o ekologickém zemědělství, lze říci, že tzv. biopotraviny jsou zdravotně nezávadné a právě díky šetrnému přístupu k chovu zvířat i klasickému krmení lze ho-

rapeutiky, antikokcidiky, masokostními moučkami či barvivy. Dále pak vyčítá, že „všežravá kuřata a prasata konzumují nejen těla skotu, ale i dalších jedinců svého druhu (kuřecí kanibalismus)“. Takovéto nepravdy již byly před několika lety vyvraceny a vyvráceny. Snad lze jen zopakovat, že hormonální přípravky a antibiotika se drůbeži zkrmovat nesmějí, nesmějí se ani zkrmovat masokostní moučky. To se samozřejmě týká i ostatních hospodářských zvířat. Zajisté jsou produkty ekozemědělství, zejména pak ty označené nálepkou BIO, přece jen o něco odlišnější od produktů velkovýroby, jsou také zpravidla dražší. Ale že by bylo nutné při jejich propagaci používat nečistých a zavádějících argumentů? Státní veterinární správa ČR se domnívá, že to nemají ekologičtí zemědělci zapotřebí.

vořit i o dobré kvalitě. Určitě mají takovéto potraviny místo na trhu a přes pochopitelně vyšší cenu si zákazníky zcela jistě nacházejí. Avšak na druhé straně trochu zaráží, že v propagaci biovýrobků se lze setkat slušně řečeno s velmi málo odbornými a hodně zavádějícími argumenty. Například v komerční příloze Hospodářských novin z 9. 2. 2006 se uvádí, že zvířata v ekologickém zemědělství nesmějí dostávat růstové hormony ani preventivní dávky antibiotik. Však to také zakazuje veterinární legislativa! A tyto látky se nesmějí podávat žádným hospodářským zvířatům a samozřejmě v žádném typu chovu, tj. ani skotu, ani prasatům ani drůbeži! A jakoby toho nebylo dost, dále propagace biohovězího popisuje, že normální drůbež je mimo jiné krmena chemote-

BSE – vyšetřování – výskyt dila 25. 4. 1999. Výsledek rychlých testů potvrdila Národní referenční laboratoř pro diagnostiku BSE ve Státním veterinárním ústavu Jihlava. Podle údajů, které jsou k dispozici, bude kohorta vrstevnic, kterou bude nutné z diagnostických důvodů utratit a vyšetřit, nevelká, celkový počet by neměl překročit padesátku. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, má vyšetřování na BSE stále smysl, a to dokud se budou objevovat další pozitivní případy. Jde především o zdraví lidí, a to lze zaručit jedině tak, že se vyšetřují všechny kusy starší 30 měsíců tak, jak stanoví veterinární předpisy. A na to se mohou zákazníci spolehnout.

Od počátku vyšetřování na bovinní spongiformní encefalopatii neboli BSE bylo v ČR dosud vyšetřeno celkem 886 179 kusů skotu s tím, že bylo dosud zjištěno 24 pozitivních případů. Povinné vyšetřování započalo počátkem roku 2001.

Za první letošní měsíc leden bylo vyšetřeno na BSE celkem 14 412 kusů skotu s tím, že byl zjištěn letos první pozitivní kus. Jde o krávu ze ZOD Lubná, okres Svitavy, která byla poražena na normální porážce. Šlo o krávu 81 měsíců starou, která se naro-

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz

Nothing is real… zpívali Beatles ve Strawberry Fields, a my bychom rádi dodali, kéž by Nothing be ill forever! Zatím tedy opravdu není žádný český pták nemocný (28. 2.). Na mysli tane otázka, proč tomu tak je, když v okolních státech zaznamenali již onemocnění u volně žijících ptáků a v naší republice nikoli. Jedno z vysvětlení je, že šlo o ptáky nikoli vracející se z jihu, ale o ptáky pohybující se na kratší vzdálenosti v rámci normálních přeletů, kteří se měli možnost setkat s nemocnými soukmenovci na Předním Výcho-

dě. Jak je tomu doopravdy? Těžká odpověď. Každopádně lze říci, že se Státní veterinární správa intenzivně připravuje na možné nebezpečí a podniká všechny kroky pro to, aby se nákaza ptačí chřipkou nedostala do chovů drůbeže. Pokud by se nákaza objevila na našem území, přijali bychom opatření prakticky stejná, jako ostatní země EU, a pokud jde o vakcinaci ptáků, tak by bylo možné hovořit jedině o nouzové vakcinaci v zoologických zahradách a v geneticky cenných chovech. Takovéto

úvahy však jsou, doufejme, předčasné. S prospěšností vakcinace nemá jasno ani EU, neboť na žádost o povolení řekla Evropská komise ano pouze Holandsku a to jen v jasně označených geneticky cenných chovech drůbeže. I nadále probíhá samozřejmě vyšetřování uhynulých volně žijících ptáků a předpokládáme, že do konce měsíce února přesáhne určitě tři stovky od počátku roku. Pozornost je vhodné věnovat náhlým podezřelým úhynům více ptáků a jednotlivým vodním ptákům. Josef Duben, SVS ČR


z domova – aktuálně / 3

Evropská komise je spokojena s fungováním Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva v České republice Zástupci Evropské komise 16. 2. 2005 v Brně hodnotili své poznatky z několikadenní návštěvy vybraných českých úřadů, během které se seznamovali s tím, jak v České republice funguje Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF). Pan Adrianus Ten Velden a paní Lea Arbiter, zastupující Komisi, a pan David Yard, pracující pro Komisi jako národní expert, navštívili Národní kontaktní místo (NKM) RASFF, kterým je Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Na vybraných pracovištích SZPI se podrobně zajímali o to, jak v praxi funguje předávání in-

formací v rámci inspekce i mezi jednotlivými českými úřady napojenými na NKM, jakým způsobem reagují kontrolní orgány na hlášení o nebezpečných potravinách nebo krmivech přímo v terénu a jaký je postup při kontrole a při laboratorním ověřování vzorků potravin pocházejících ze třetích zemí. Další podrobnosti získali zástupci EK od představitelů Ministerstva zemědělství, Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu, Státní veterinární správy, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a Generálního ředitelství cel. Všechny tyto úřady jsou součástí českého systému rychlého varování a jsou navázány na NKM.

DG SANCO (Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitelů) přicházejí veškerá hlášení o výskytu nebezpečných potravin nebo krmiv v kterékoli členské zemi. Oznámení dostává i Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Zkušební provoz RASFF byl v České republice zahájen již v srpnu 2003, plnohodnotným členem systému se ČR stala po vstupu do EU. Od dubna 2004 bylo prostřednictvím SZPI do systému odesláno celkem 93 notifikací a naopak přijato 82 hlášení. Naprostou většinu z nich řešila Potravinářská inspekce. Žádné z dosavadních hlášení nebylo tak závažné, aby skutečně ohrozilo zdraví českých spotřebitelů.

Během závěrečného hodnocení vyjádřil pan Ten Velden velké uznání Potravinářské inspekci i ostatním úřadům za to, jak efektivně a rychle systém v ČR funguje. „V České republice jste zavedli systém, který se blíží stoprocentní dokonalosti,“ řekl v Brně. Současně s obdivem zhodnotil úroveň technického zajištění a zázemí inspektorů SZPI, kteří vykonávají kontrolu v terénu. „Tak moderní a kvalitní vybavení vám mohou závidět kolegové ve většině členských zemí EU,“ řekl na závěr návštěvy. RASFF spojuje v podobě sítě kontrolní orgány, které dohlížejí na bezpečnost potravin a krmiv v jednotlivých členských zemích Unie. Centrem systému je Evropská komise – do

mů byl klamavě označený, protože údaje na etiketách vzbuzovaly mylný dojem, že jde o výrobek výhradně z meruněk. Ve složení však bylo uvedeno, že jich skutečně obsahuje pouze 20 %. České i evropské předpisy připouštějí, aby se při výrobě džemů používala kyselina sorbová, ale pouze u takových výrobků, které mají snížený obsah cukru. U jednoho z těchto džemů přesto na obalu chyběl údaj o přítomnosti kyseliny sorbové. Naopak dva jahodové džemy z Řecka inspekce ohodnotila jako zdravotně závadné, protože kyselinu sorbovou obsahovaly, aniž se jednalo o výrobky se sníženým množstvím cukru. Výsledky kontroly opakovaně potvrdily, že výrobci jednodruhových džemů a marmelád mají stále problémy se správných označováním svých výrobků. Spotřebitel je tak v mnoha případech nesprávně informován o tom, co skutečně nakupuje. Potravinářská inspekce proto bude podobně zaměřené kontroly opakovat i v letošním roce. Přehled kontrolovaných výrobků najdete na webových stránkách inspekce www.szpi.gov.cz v odkazu Tiskové zprávy.

Celoroční Kontrola džemů prokázala, že jsou mikrobiologický často nesprávně monitoring dopadl lépe než vloni označené Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) kontrolovala jednodruhové džemy a marmelády, u nichž se zaměřila jednak na jejich zdravotní nezávadnost, jednak na ověření předepsaného minimálního podílu ovocné složky, jakost a správné označování. Inspektoři odebrali především u výrobců a u centrálních dodavatelů celkem 13 vzorků různých výrobků. Šest z nich (tj. 46 %) neodpovídalo příslušným předpisům, přičemž v některých případech inspekce zjistila více nedostatků u stejných výrobků. Některé vzorky neobsahovaly předepsaný minimální podíl ovocné složky, u dalších výrobci uváděli na obalu větší množství ovoce, než výrobek skutečně obsahoval. V dalších případech chyběla na obalu informace o přítomnosti dalšího druhu ovoce nebo označení země původu. Jeden z dže-

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) průběžně monitoruje potraviny z hlediska jejich mikrobiologické nezávadnosti. Vzorky pro laboratorní rozbory jsou odebírány plánovaně po celý rok, a to především na základě doporučení Evropské komise. Inspekce v průběhu loňského roku odebrala celkem 519 vzorků různých potravin: kojeneckou výživu, sýry vyrobené z pasterizovaného mléka, sójové výrobky, míchané saláty ze syrové zeleniny, lahůdkářské výrobky, plněné a zdobené cukrářské výrobky, čerstvé chlazené mleté hovězí a drůbeží maso a balené vody. V rámci loňského mikrobiologického monitoringu inspektoři navíc odebrali 20 vzorků, u nichž byly laboratorně stanovovány bakteriální toxiny – Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) a Bacillus cereus.

Potravinářská inspekce zakázala 19 tun loupaných arašídů Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nepropustila na trh 19 tun čínských loupaných arašídů, které byly do České republiky přivezeny z Nizozemí. Ve vzorcích arašídů inspekce zjistila větší množství aflatoxinů, než povolují evropské předpisy. Celá zásilka nebude propuštěna do oběhu, a neměla by se tak dostat k evropským spotřebitelům.

Oproti roku 2004, kdy inspekce zjistila téměř 14 % nevyhovujících vzorků, dopadla loňská kontrola lépe: z 519 analyzovaných vzorků neodpovídalo mikrobiologickým požadavkům 48 (9 %) z nich. Překročení přípustných hodnot koliformních baktérií a celkového počtu mikroorganismů bylo prokázáno u 11 z 26 (42 %) vzorků sójových výrobků a u 3 z 86 (27 %) vzorků cukrářských výrobků. Mikrobiologickým požadavkům nevyhovělo také 7 z 80 (9 %) odebraných vzorků lahůdkářských výrobků a 7 ze 43 (16 %) vzorků balených vod. Překročení těchto tzv. indikátorových mikroorganismů signalizuje porušení zásad správné výrobní praxe nebo jiné hygienické nedostatky při nakládání s potravinami. V 16 vzorcích kuřecího chlazeného masa z celkem odebraných 42 vzorků (38 %) inspekce zjistila patogenní mikroorganismy – kampylobakter (Campylobacter), salmonely (Salmonella spp.) a listerie (Listeria monocytogenes), které mohou způsobovat onemocnění z potravin. Ve 3 vzorcích z celkem 62 (4,8 %) zkoumaných vzorků míchaných salátů ze syrové zeleniny byla prokázána přítomnost listerie. Bakteriální toxiny nebyly zjištěny v žádném ze zkoumaných vzorků. Ostatní skupiny potravin – kojenecká výživa, sýry a chlazené mleté hovězí maso – vyhověly všem mikrobiologickým požadavkům.

Předpisy Evropské unie zpřísnily režim kontroly některých konkrétních potravin dovážených do EU ze třetích zemí. Mezi přísněji sledovanými komoditami jsou právě arašídy pocházející z Číny nebo pistácie dovážené z Íránu a některé další plody. Podle těchto předpisů musí každá členská země, jejímž prostřednictvím tyto komodity vstupují na evropský trh, zkontrolovat jednotlivé zásilky buď namátkově, nebo všechny bez výjimky. Potravinářská inspekce, která je českým Národním kontaktním místem pro celoevropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF) o kontaminované zásilce informovala centrálu systému v Bruselu. Od vstupu České republiky do EU zaslala Potravinářská inspekce Systému rychlého varování 38 hlášení týkajících se potravin s vysokým obsahem aflatoxinů, které pocházely ze třetích zemí. V 10 případech se jednalo o arašídy pocházející z Číny. Daniela Kolejková, SZPI

Potravinářská Revue je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyšlo 28. února 2006 a je také k volnému odběru na Salimě 2006.

Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3 Vše bližší o časopisu se dozvíte na

www.agral.cz

4 / zpravodajství MZe ČR


Ministr zemědělství ČR Jan Mládek vyjednal ochranu značení dalším dvěma výrobkům z Česka

P O Ř A DAT E L É

Ministerstvo zemědělství ČR ČM svaz mlékárenský

Další dva potravinářské výrobky z Česka zřejmě získají nárok na jedinečnou ochranu zeměpisného označení původu. Jde o Pohořelického kapra a perník s názvem Štramberské uši. Předběžný souhlas s udělením této jedinečné ochrany získal ministr zemědělství Jan Mládek při svém jednání s evropskou komisařkou Mariann Fischerovou-Bölovou v Bruselu. Udělení ochrany zeměpisného značení musí ještě projít schvalovací procedurou, jež mj. zahrnuje i řešení případných námitek, podle ministra však není pravděpodobné, že by zmíněné české výrobky ochranu nezískaly.

Program LEADER ČR pro rok 2006 je vyhlášen Ministr zemědělství ČR Jan Mládek podepsal Pravidla pro poskytování podpory v rámci Programu LEADER ČR pro rok 2006. Žádosti se záměry mohou místní akční skupiny podávat na Ministerstvo zemědělství ČR, do odboru rozvoje venkova a ekologie, Těšnov 17, 117 05, Praha 1, v termínu od 20. února do 13. března 2006 do 15 hodin. Kontaktní osobou je Ing. Marie Pátková, tel.: 221 812 623.

VYHLAŠUJÍ 4. ROČNÍK SOUTĚŽE

„Mlékárenský výrobek roku 2006“ I. PODMÍNKY PRO PŘIHLÁŠENÍ VÝROBKU Do hodnocení „Mlékárenský výrobek roku 2006“ mohou výrobní společnosti přihlásit výrobky, které byly uvedeny na trh v období od 1. dubna 2005 do 31. března 2006. Výrobky mohou být přihlášeny v těchto kategoriích:

tekuté výrobky (mléka, smetanové výrobky), jogurty a zakysané výrobky včetně mléčných nápojů, másla, tvarohy a tvarohové výrobky, sýry přírodní, sýry tavené, speciality (např. pudinky aj.).

Za nový výrobek je považován mlékárenský produkt, který byl nově vyvinut, nebo u něj byla změněna receptura nebo technologie výroby, vzhled, anebo je prodáván ve výrazně změněném obalu. Výrobek musí být vyroben na území ČR. Každá společnost může přihlásit více výrobků. Přihlášky budou zasílány na adresu: Českomoravský svaz mlékárenský V olšinách 75, 100 98 Praha 10. V přihlášce bude uveden název výrobku, kategorie, do které je přihlašován, popis a charakteristika výrobku, datum uvedení na trh, rozšířenost v obchodní síti, případně prodaný objem a podíl na trhu.

II. HODNOCENÍ Výrobky budou hodnoceny komisí nezávislých odborníků a zástupců pořadatelů. Odborným garantem je VŠCHT, Ústav technologie mléka a tuků a Ústav chemie a analýzy potravin. Organizátor akce sdělí přihlášeným firmám data a podmínky pro předání vzorků k hodnocení. Za každý výrobek uhradí výrobce správní poplatek ve výši 1500,- Kč. Titul „Mlékárenský výrobek roku 2006“ bude udělen v kategoriích, kde budou hodnoceny minimálně tři přihlášené výrobky. Pořadatelé si vyhrazují právo podle počtu přihlášených výrobků některé kategorie sloučit nebo zrušit.

Veškeré informace k Programu jsou zveřejněny na stránkách ministerstva www.mze.cz v záložce Dotace a programy. Pro rok 2006 je ve státním rozpočtu na program LEADER ČR schváleno 70 mil. Kč. V letech 2004–2005 se programu zúčastnilo celkem 25 místních akčních skupin a 165 investičních projektů bylo podpořeno celkovou částkou 135 mil. Kč. Program je určen mikroregionům s 10 000 až 100 000 obyvatel, s hustotou do 120 obyv./km2. Mikroregion musí mít připravenu rozvojovou strategii a funkční místní akční skupinu s právní subjektivitou. Možné právní formy skupin jsou: obecně prospěšná společnost a občanské sdružení. Zvýhodněny budou mikroregiony s vyšší mírou dlouhodobého vylidňování. Žadateli mohou být podnikatelské subjekty fyzické nebo právnické osoby, na něž se vztahuje limit dotace 50 % z celkových přijatelných nákladů, nebo obce, svazky obcí a neziskové organizace s působností v daném mikroregionu s limitem dotace 80 %. Subjekty musí mít zaregistrovanou jako hlavní nebo vedlejší činnost zemědělství nebo lesnictví. Další podmínkou je, že mají sídlo nebo místo podnikání v daném mik-

Státní podniky Povodí snižují hladiny vody v nádržích Ministerstvo zemědělství pečlivě sleduje situaci vývoje zásob vody ve sněhu z týdenních hlášení ČHMÚ a prostřednictvím informací z dispečinků státních podniků Povodí monitoruje hydrologickou situaci na území ČR.

POZOR! TERMÍN ODEVZDÁNÍ PŘIHLÁŠEK DO 31. 3. 2006. III. VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ Mlékárenské výrobky roku budou vyhlášeny na akci „Světový den mléka“ 30. května 2006. Oceněným výrobcům předá diplomy ministr zemědělství České republiky. Přihlášky budou rozeslány všem mlékárenským společnostem v ČR. Informace a přihlášky si můžete vyžádat také u organizátora akce Ladislava Liklera, mobil: 602 214 978, fax: 235 357 788, e-mail: [email protected]

roregionu, v obci do 10 000 obyvatel. Zvýhodněny budou projekty umístěné v obcích do 2 000 obyvatel. Přijatelnými náklady jsou výhradně výdaje na pořízení staveb, strojů, technologie a zařízení, rostlin, zvířat, informačních systémů, výpočetní techniky, softwaru a dále rekonstrukce a modernizace hmotného investičního majetku a služby bezprostředně související s realizací projektu. Tyto investice mohou být realizovány pouze na území ČR a uvnitř schváleného mikroregionu. Prostřednictvím Programu LEADER ČR je možno podpořit obnovu venkovské zástavby, doplňovat vybavení a služby, nezbytnou infrastrukturu, oživovat venkov společenskými a obchodními akcemi, diverzifikovat činnost zemědělských podnikatelů, podpořit malé a střední podnikání, obnovovat hospodářské budovy, zlepšit strojové vybavení dílen, obnovovat kulturní památky a rehabilitovat přírodní lokality apod. Od roku 2007 bude rozvoj venkova podporován prostřednictvím nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) na roky 2007–2013, jehož jednu ze čtyř os tvoří LEADER.

Vzhledem k tomu, že naměřené hodnoty sněhu jsou v porovnání s historickými hodnotami nadprůměrné a srovnatelné s maximálními hodnotami zaznamenanými v průběhu loňské zimy, pokračují státní podniky ve snižování hladin v nádržích, a tím i v uvolňování objemů na vodních nádržích v jejich správě. Zároveň jsou průběžně sledovány možnosti zmírnění povodňových průtoků ve volných prostorách přehradních nádrží, které byly manipulací s. p. Povodí vytvořeny. Např. uvolněné akumulační prostory v nádržích Vltavské kaskády představují objem 461,9 mil. m3. Manipulace jsou prováděny v souladu s platnými manipulačními řády schválenými příslušnými vodoprávními úřady krajů. Manipulační řády obsahují soubor zásad a pokynů k hospodárnému využití akumulovaných vod pro jednotlivé účelové využití i k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti přehrad. Průběžně aktualizované údaje o průtocích na

významných vodních tocích ve všech povodích České republiky jsou mimo jiné dostupné na internetové adrese www.voda.mze.cz, kde je navíc vyznačen průběh situace, signalizace povodňových stupňů a také údaje o úhrnu atmosférických srážek.


zpravodajství MZe ČR / 5

Vedení účetnictví příjemců dotací z EU S blížícím se datem pro splnění povinnosti odvést daně z příjmu se množí dotazy ze strany příjemců zemědělských dotací ohledně způsobu, jakým mají dle zákona vést účetnictví. Povinnost vést účetnictví podvojnými zápisy (dříve tzv. podvojné účetnictví) je stanovena v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se vztahuje na: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

Příjemci dotací ze společných fondů EU v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, tj. přímé platby na plochu (SAPS) a podpory v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP), kterým nevyplývá povinnost vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, mohou nadále vést daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Koneční příjemci podpor v rámci Operačního programu Zemědělství jsou povinni vést účetnictví v souladu s předpisy ČR. Koneční příjemci pomoci EU v rámci Strukturálních fondů, kterým nevyplývá povinnost vést účetnictví ze zákona č. 563/ 1991 Sb., o účetnictví, postačí, když budou i nadále vést daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, pouze rozšířenou o dodatečné požadavky, které jsou uvedeny v Rozhodnutí o poskytnutí podpory: – příslušný doklad musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu ve smyslu § 11 zákona o účetnictví; – předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně písemně – chronologicky vedeny způsobem zaručujícím jejich trvalost; – při kontrole příjemce pomoci poskytne na vyžádání kontrolnímu orgánu daňovou evidenci v plném rozsahu. Příjemci pomoci musí být schopni průkazně všechny operace dokladovat dle relevantních nařízení Komise při následných kontrolách a auditech. Příjemci podpory musí poskytovat údaje podle Rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Od poloviny dubna bude fungovat nový informační portál 15. dubna tohoto roku bude spuštěn nový informační internetový portál pro farmáře. Od tohoto data budou moci žádat zemědělci o přístupová hesla pro vstup do registrů zemědělců, půdy, zvířat, vinic, chmelnic a sadů. Zemědělci tak získají chráněný on-line přístup ke všem datům, které se o nich vedou v těchto registrech. Od 15. května bude portál zpřístupněn široké veřejnosti s cílem centrálně informovat o poskytnutých dotacích jednotlivým sub-

jektům v rámci resortu Mze. Ve druhé polovině roku 2006 bude portál rozšířen o možnost podávání elektronicky podepsaných dokumentů do jednotlivých registrů a o informace o stavu administrace podaných žádostí o dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. Hlavním smyslem portálu je zpřístupnit informace farmářům a odstranit byrokratickou zátěž, která souvisí s papírovým vyřizování různých žádostí a registrací.

ČR zřejmě překročí mléčné kvóty, v sankcích se zohlední i nevyčerpané limity Česká republika v kvótovém roce 2005/2006 průběžně plně čerpá přidělené vnitrostátní referenční množství mléka. Pokud bude dosavadní tempo vývoje u dodávek pokračovat i ve zbývajících dvou měsících kvótového roku, lze předpokládat překročení kvóty zhruba o 10 000 – 20 000 tun mléka. Překročení stanoveného vnitrostátního referenčního množství mléka je sankcionováno. Výše sankce stanovená evropskými předpisy – nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 – pro rok 2005/2006 činí 30,91 EUR/100 kg, tj. asi 9 Kč/kg, které Česko zaplatí při překročení. ČR zaplatí za absolutní překročení množství, tj. rozdíl mezi skutečným dodaným množstvím mléka od všech producentů a stanoveným vnitrostátním referenčním množstvím mléka. Nejedná se v žádném případě pouze o součet překročených množství mléka jednotlivými producenty, kteří překročili své individuální přidělené množství mléka. Sankce za překročení celkového vnitrostátního referenčního množství mléka se rozdělí pouze mezi producenty, kteří se na překročení budou podílet. Postup výpočtu je dán příslušnými právními předpisy. Jedná se o nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, o nařízení Komise (ES) č. 595/2004 a nařízení vlády č. 244/2004 Sb., v platném znění. Na základě tohoto výpočtu bu-

de jednotlivým producentům, kteří se podílí na překročení vnitrostátního referenčního množství mléka, stanoveno upravené množství mléka pro stanovení sankce. Toto upravené množství mléka jednotlivého producenta bude rozdílné od absolutního množství mléka, které producent překročil. Výše upraveného množství mléka u jednotlivých producentů, jak vyplývá z výše uvedených předpisů, bude ovlivněna zejména součtem nevyčerpaných množství mléka pro dodávky jednotlivými producenty, úpravou na tuk jednotlivých producentů a dále množstvím nepřidělené národní rezervy pro dodávky. Takto upravené množství mléka bude sankcionováno sazbou 30,91 EUR/100 kg, tj. cca 9 Kč/ kg. V přepočtu na neupravené množství mléka, tj. absolutní překročení, by to znamenalo dle dosavadního vývoje sazbu pravděpodobně 2–4 Kč/ kg absolutně překročeného množství mléka. Tomáš Loskot, MZe ČR

Ministerstvo zemědělství pořádá dne 7. března 2006 mezinárodní konferenci na téma

„Bezpečné potraviny na společném trhu Evropské unie“ u příležitosti slavnostního zahájení jubilejního, 25. ročníku mezinárodního potravinářského veletrhu

SALIMA 2006 na brněnském výstavišti Konference se zúčastní nejvyšší představitelé Ministerstva zemědělství, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Evropské Komise - DG SANCO, Potravinářské komory, dozorových orgánů a význační zahraniční hosté, kteří budou spolu diskutovat o jedné z nejvyšších priorit Společné zemědělské politiky Evropské unie – zajištění bezpečných potravin pro obyvatelstvo. Konference se bude konat od 15.00 hod. v pavilonu A ROTUNDA. Pro získání dalších zajímavých informací z oblasti potravinářství Vám doporučujeme návštěvu stánku Ministerstva zemědělství v pavilonu C.

6 / z domova – aktuálně


SZIF hlavním partnerem brněnského veletrhu Salima

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je hlavním partnerem 25. mezinárodního potravinářského veletrhu Salima. Poprvé v historii veletrhu zde také bude mít svou samostatnou expozici. Státní zemědělský interven ční fond pokračuje v marketingové podpoře národní značky kvality KLASA. Na veletrhu Salima proto bude prezentovat program na podporu kvalitních tuzemských potravin na ploše 192 m2. Stánek SZIF ponese číslo 057 a návštěvníci veletrhu jej najdou v pavilonu D. V expozici SZIF se představí rekordní počet výrobců. Zájem vystavovat své výrobky na společném stánku SZIF projevilo 34 držitelů značky KLASA. Po obvodu stánku budou umístěny pulty a chladící boxy, kde budou návštěvníkům veletrhu nabízeny potraviny se značkou KLASA k ochutnání. Vnitřní uspořádání stánku nabízí příjemné posezení pro 24 osob a řeší tak potřebu realizace kontraktačních setkání vystavujících výrobců s potenciálními odběrateli a organizaci VIP ochutnávek. Při příležitosti konání v pořadí již 25. mezinárodního potravinářského veletrhu Salima předá ministr zemědělství Jan Mládek další certifikáty opravňující producenty kvalitních tuzemských potravin používat logo značky KLASA na obalech svých výrobků. Č E S K É P OT R AV I N Y S N Á R O D N Í Z N A Č KO U K VA L I T Y K L A SA S E P Ř E D S TA V I LY M O S K V Ě Ve dnech 13. – 17. února 2006 prezentovala Česká republika prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu své vysoce kvalitní potraviny, které získaly národní značku kvality KLASA v Moskvě. Mezinárodní veletrh PRODEXPO 2006 se konal v Moskvě již potřinácté a je nejprestižnější událostí v oblasti potravinářského výstavnictví v Rusku. Cílem účasti na veletrhu byla zejména propagace kvalitních potravin z České republiky v očích ruské a mezinárodní odborné veřejnosti. Českou republiku zastoupili ve společné expozici Státní zemědělský intervenční fond a Ministerstvo zemědělství České republiky. Expozice byla koncipována tak, aby v jejích prostorách mohlo vystavovat své vysoce kvalitní výrobky také 11 výrobců – držitelů národní značky kvality KLASA. Návštěvníci stánku FH07 v pavilonu Forum se mohli seznámit s producenty z ČR a ochutnat kvalitní potraviny z České republiky.

KLASA MÁ NEJSILNĚJŠÍ ZASTOUPENÍ V M O R AVS KO S L E Z S K É M K R A J I A V JIŽNÍCH ČECHÁCH Kvalitní potraviny se značkou KLASA znají spotřebitelé po celé České republice. Některé regiony však mají větší zastoupení v rodině výrobků se značkou KLASA než jiné. Zatím nejúspěšnějším regionem co do počtu oceněných výrobků je Moravskoslezský kraj, ze kterého vzešlo již 97 výrobků hodných označení národní značkou kvality KLASA. Celkově patří mezi nejsilnější komodity maso a masné výrobky,

mléko a mléčné výrobky a mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky. V sedmi krajích převažují mléčné výrobky, ve čtyřech maso a ve třech krajích pečivo. Nejvíce masa se značkou KLASA se jí na Plzeňsku, v Jižních Čechách a také na Ústecku. Mléko vévodí Pardubickému kraji, Zlínskému kraji a Moravskoslezskému kraji. Pečivo oceňují zejména spotřebitelé v Jižních Čechách, v Praze a na Jižní Moravě. Na Vysočině se největší oblibě těší zpracované ovoce a zelenina, která je silně zastoupena i mezi produkty z Jihomoravského kraje a Moravskoslezského kraje. Karlovarsko přispívá výrobky se značkou KLASA nejvíce do komodity nápoje, v Jihomoravském kraji a v Praze si zase potrpí na lahůdky.

ZASTOUPENÍ VÝROBKŮ SE ZNAČKOU KLASA V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH KRAJ Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Vysočina Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský

alkoholické nápoje 0 0 5 0 2 0 0 0 4 0 0 8 0 1 20

maso

mléko

pečivo

ostatní

9 52 6 11 10 9 0 25 18 25 64 9 21 15 274

5 6 9 14 20 27 0 31 3 45 3 14 9 44 230

33 34 30 0 9 21 1 15 11 6 2 11 3 0 176

21 0 5 0 1 1 0 16 3 0 0 4 0 0 51

ovoce a zelenina 0 0 11 0 20 0 0 10 6 0 2 0 2 0 51

nealko nápoje 0 0 0 11 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 14

ryby

lahůdky

0 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3

11 2 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 25

79 95 80 36 62 58 1 97 45 76 71 49 35 60 844

NA LETIŠTI BYL OTEVŘEN JIŽ DRUHÝ OBCHOD S VÝROBKY OZNAČENÝMI N Á R O D N Í Z N A Č KO U K VA L I T Y K L A SA V pátek 27. ledna 2006 byl na Mezinárodním letišti Ruzyně otevřen již druhý obchod, jehož sortiment tvoří z významné části potraviny se značkou KLASA. Slavnostnímu otevření byl přítomen také 1. náměstek ministra zemědělství a státní tajemník Ing. Miroslav Toman. Kvalitní potravinářské produkty oceněné národní značkou kvality KLASA lze nyní koupit také v tranzitní části terminálu Sever II Ruzyňského letiště. Na ploše 80 m2 si mohou zákazníci vybrat ze 170 výrobků, které mají na svém obalu logo prestižní značky kvalitních potravin KLASA. Obchod, který nese název Bohemia Deli KLASA, nabízí turistům české potraviny. „Otevření druhé provozovny potvrdilo správnost koncepce prodeje výhradně českých potravin při neustálém posilování prvku značky KLASA,“ řekla Zuzana Pokorová, tajemnice společnosti Fast Food servis, která loni v dubnu otevřela první obchod tohoto typu. Cestující z celého světa tak mohou během čekání na odlet okusit kvalitu potravinářských produktů z České republiky, anebo zde pořídit netradiční suvenýr. V nabízeném sortimentu se značkou KLASA dominují výrobky lahůdkářského charakteru zastoupené množstvím uzenářských a mléčných produktů. „Potraviny se značkou KLASA patří k tomu nejlepšímu, co může česká potravinářská produkce nabídnout. Proto vítáme podobné aktivity obchodníků, kteří podporují produkci domácích potravinářů,“ řekl Jan Höck, ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu, jehož marketingový odbor značku KLASA spravuje.

Novou prodejnu Bohemia Deli KLASA pokřtili (zleva): 1. náměstek ministra zemědělství ČR a státní tajemník Ing. Miroslav Toman, CSc., generální manažer Fast Food Servis, a.s., Ing. Jan Šindler., ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Ing. Jan Höck a akcionář Fast Food Servis, a.s., Ing. Petr Conk.

z domova / 7


Zemědělci a potravináři plesali na Žofíně

Premiér ČR Jiří Paroubek.

Praha – Chleba z Brna, slivovice z Vysočiny a kroje z různých koutů Moravy, tak by se stručně dalo říci, jak vítali zemědělci premiéra České republiky Jiřího Paroubka s chotí na již pátém plese Agrární komory České republiky, který se konal 10. února. Z pátku na sobotu se sice venku, cestou z Moravy do Prahy, stejně tak z Plzeňska nebo z jižních Čech, takzvaně čerti ženili, přesto Žofín zářil do daleka v plné kráse a sály byly zaplněné k prasknutí. Přišly i významné osobnosti, jako byl europoslanec Vladimír Železný, exministři Jan Fencl a Petr Zgarba s manželkami. Zástupci největších potravinářských firem zase jakoby demonstrovali spojenectví s venkovem a se zemědělci, i oni se sjeli ze všech koutů republiky a přítomni byli i zástupci různých ambasád, nevyjímaje americké. Atašé pro zemědělství a životní prostředí rakouského velvyslanectví Peter Hancvencl dokonce v tombole vyhrál pytel krásné cibule a radostně si ji po půlnoci odnášel domů. A ministr zemědělství Jan Mládek se se svou paní k půlnoci pustil i do tance, před tím se ale trochu posilnil zvěřinovým gulášem. Zvěřinu má rád a přirovnává ji k maně nebeské. Plno bylo na Žofíně hluboko přes půlnoc, ples se vydařil a ti co plesali, tvrdili, že je, proč se radovat, vstup do Evropské unie zemědělcům neuškodil, naopak.

Premiér ČR Jiří Paroubek obdržel na plese voňavý řemeslný chléb.

Předseda zemědělského výboru PSP ČR Ladislav Skopal.

Ministr zemědělství ČR Jan Mládek a prezident Agrární komory ČR Jan Veleba s manželkami.

Zleva: MVDr. Oldřich Gojiš s manželkou a Ing. Milan Teplý.

Poslanec Petr Zgarba s manželkou a Ing. Stanislav Coufal, viceprezident PK ČR.

8 / z domova


Informační centrum bezpečnosti potravin Ústavu zemědělských a potravinářských informací Hudební skupiny Standa a Vanda s programem Přijede k nám návštěva a děti 3–6 let.

Informační centrum bezpečnosti potravin vzniklo na podnět Ministerstva zemědělství ČR v roce 2002 v Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze. Základním úkolem Informačního centra bezpečnosti potravin je komunikace o riziku. Cílem je zajištění provozu účinného informačního kanálu pro oboustrannou výměnu informací s tématikou bezpečnosti potravin s důrazem na in-

formace o aktivitách všech výkonných orgánů státní správy, vědeckých výborů a pracovních skupin zabývajících se problematikou bezpečnosti potravin. Dalším úkolem IC BP je zlepšení vzájemné komunikace všech zúčastněných složek, především to, aby měla široká veřejnost včas k dispozici přesné, všeobecně dostupné informace pokrývající celý řetězec výroby potravin – od farmy ke spotřebiteli (včetně krmiv), který je označován termínem „Farm to

poskytují pracovníci knihovny ÚZPI (www.knihovna.uzpi.cz) široké veřejnosti službu Infopultu, kde si mohou odborníci i spotřebitelská veřejnost zadat dotaz – telefonem na číslo 227 010 227 nebo e-mailem na [email protected]. Příslušní odborníci vám dotaz do tří dnů zodpoví. Studovna knihovny ÚZPI rovněž nabízí zdarma registrovaným čtenářům možnost získávání informací z internetu i z elektronických zahraničních časopisů a databází Issue Tracker Food Safety a EU Food Law. Činnosti informačního centra se nesoustřeďují pouze na elektronické služby. Dle pokynu Ministerstva zemědělství ČR zahájil v červenci 2005 Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha v rámci činnosti Informačního centra pro bezpečnost potravin vzdělávací semináře a přednášky na téma „bezpečnost potravin“. Základním materiálem, ze kterého ÚZPI vycházel při tvorbě programů, bylo doporučení WHO „5 klíčů k bezpečnému stravování“ a doporučení WHO CINDY. Cílem vzdělávacího programu bylo seznámit různé věkové skupiny veřejnosti se základy zdravé výživy, základními hygienickými a stravovacími pravidly a se systémem bezpečnosti potravin v ČR. Informační centrum se rozhodlo věnovat také dětem. Již v posledním čtvrtletí roku 2005 vytvořilo a předved-

Fork“ (v českém překladu doslova „od vidlí po vidličku“). Po přípravných pracích byla v průběhu roku 2003 zprovozněna internetová stránka www.bezpecnostpotravin.cz. Internetová stránka v české a anglické mutaci poskytuje základní informace k problematice bezpečnosti potravin. Cílem multifunkčního informačního portálu a jeho anglické verze je zpřístupnění informací veřejnosti a postupné vytvoření informačního kanálu mezi státními institucemi, vědeckými výbory pro bezpečnost potravin a spotřebitelskými organizacemi. Internetové stránky obsahují dále i odkazy na databáze v oblasti standardů výroby potravin se zaměřením na bezpečnost potravin. Uživatelé internetové stránky mohou zdarma využívat službu tzv. e-mail list. Na svůj počítač si mohou nechávat zasílat aktuální informace z této webovské aplikace s denní, týdenní i s měsíční periodou. Od roku 2003 bylo do redakčního systému vloženo 4 500 příspěvků a celkový počet shlédnutí k lednu 2006 činí 4 312 tisíc. V letošním roce zprovozní odborníci ÚZPI na internetových stránkách tzv. A-Z slovník bezpečnosti potravin. Dále bude připravena ve spolupráci s 3. LF UK v Praze internetová aplikace pro děti a výukový program pro rodiče na téma výživová doporučení mládeže. V rámci činnosti oborové knihovny

lo 70 výukových programů ve třech verzích pro malé děti 3–10 let, na kterých se proškolilo celkem 2225 dětí. Na základě spolupráce s 3. LF UK v Praze byl vytvořen program na téma Systém bezpečnosti potravin, zdravá výživa, „5 klíčů k bezpečnému stravování“, který se uskutečňoval po dohodě s vedoucí mateřských center Mgr. Rut Kolínskou v MC po celé ČR. Ve 4. kvartále roku 2005 bylo provedeno celkem 13 přednášek v MC a bylo proškoleno 171 maminek. Semináře pro mateřská centra budou pokračovat každý týden do dubna letošního roku. Za celou dobu činnosti Informačního centra bylo rovněž pro širokou veřejnost vytisknuto celkem 107 tisíc kusů propagačního materiálu, z toho bylo spotřebitelské veřejnosti distribuováno cca 70 000 ks. Připravené propagační materiály byly distribuovány v knihovně ÚZPI, na odborných akcích (semináře), na výukových programech pro děti a na odborných výstavách. Cílem IC BP v roce 2006 je i nadále rozšíření a zkvalitnění svých služeb, posílení role systému bezpečnosti potravin s ohledem na práva spotřebitele (vztahy k veřejnosti), příznivé ovlivňování spotřebitelského chování (návyků) a zviditelnění činnosti všech organizací zahrnutých do systému bezpečnosti potravin. Olaf Deutsch, ÚZPI

Ceny drůbeže i vajec jsou na minimu PRAHA – Ptačí chřipka se šíří Evropou a podle ornitologů je velmi pravděpodobné, že se brzy vyskytne i v České republice. Virus ptačí chřipky byl sice zaznamenán u sousedů jen u labutí, ale producenti se obávají dopadů ptačí chřipky na domácí trh s drůbežím masem. Po výskytu nemoci v okolních zemích zatím sice nezaznamenali přímo výraznější snížení odbytu, ceny drůbežího ale podle nich klesají, a protože ziskovost v odvětví je nízká, hrozí prý ekonomické ztráty. Vyplynulo to z vyjádření zástupců chovatelů a zpracovatelů na tiskové konferenci zorganizované Agrární komorou spolu s firmou Xaverov, a. s., jedním z největších českých zpracovatelů kuřat a s producentskou firmou Druko Střížov, s. r. o.

NÍZKÉ CENY VEDOU KE ZTRÁTÁM Zpracovatelská firma Xaverov podle generálního ředitele Zdeňka Štěpánka zatím nemá výrazné signály o propadu prodejů. „Narůstají ale zásoby mraženého zboží, což může být známka, že odbyt vázne. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je na zásobách o 40 % více zmražené drůbeže než vloni. V souvislosti s ptačí chřipkou navíc klesají ceny, což způsobuje ztráty,“ uvedl Štěpánek. „Firma Xaverov zpracovává výhradně drůbež od českých producentů. Celý tento proces je trvale pod veterinárním dozorem. Spotřebiteli nehrozí nebezpečí, že by se zpracovávala drůbež s příznaky jakékoliv nemoci, stejně tak se není třeba bát zpracování drůbeže s příznaky virů H5N1, což je virus ptačí chřipky. Kontrola zdravotní nezávadnosti drůbeže je trvale pod kontrolou. Sami si děláme i své interní kontroly,“ řekl ředitel Štěpánek. Připomenul důležitou skutečnost, virus ptačí chřipky se spolehlivě likviduje teplotou 70 stupňů Celsia. „Nemůže dojít k tomu, aby po tepelné úpravě drůběžího masa byl spotřebitel zasažen tímto virem,“ dodal. Také podle ředitele firmy Druko Střížov Františka Svobody není třeba se nákazy bát. Shodně hovořil i o tom, že klesají výkupní ceny drůbeže. PŘÍSNOST VETERINÁŘŮ JE NYNÍ ZÁRUKOU

BEZPEČNOSTI POTRAVIN „Prvovýrobci nejsou v dobré ekonomické situaci, každý pokles výroby, každé snížení ceny s námi nějakým způsobem zamává. Nemáme velkých rezerv,“ uvedl. „Jako občan se ničeho neobávám. Nejsem pták, jsem savec, a vím, že přenos mezi druhy je dost složitý. Chřipky se obávám ale jako podnikatel. Může se stát, že se případ objeví na některém dvorečku. To je to, čeho se obávám. Procestoval jsem služebně celou Evropu a srovnávám si naše chovy. Někdy nadáváme na přísnost naší veterinární správy, což následně přineslo nutnost modernizace za mnoho set tisíc korun a někde i za miliony. Naše farma je pod stálou veterinární kontrolou, denně se sledují počínaje teplotou na hale i další údaje. Pokud dojde k úhynu, veterinář pitvá, v dalších případech se veze kus do veterinární laboratoře,“ ubezpečil Svoboda. Vysvětlil i to, že haly jsou svým typem v uzavřeném prostoru a jsou bezokenní. „Volně poletující ptáci se k nám nedostanou,“ řekl. KDO CHCE ČESKOU DRŮBEŽ, VYHLEDÁ NA OBALU ZNAK CZ Na tiskové konferenci, kde byl přítomen i ředitel Wagner z a. s. ADEX AGRO, zaznělo upozornění pro české spotřebitele. Pokud chtějí mít jistotu, že kupují české kuře, české krůty, kachní nebo husí maso, musí se podívat na obal, zda v oválném označení je značka CZ, která jasně určuje zemi původu. Xaverov v tomto oválu má například ještě své přidělené číslo 982, které je v oválu spolu s CZ a znakem EHS. Stejně tak je tomu i u vajec, kde je také určité číslo a znak CZ. Většinou na nich je číslo chovu a 3-CZ (trojka vyjadřuje bateriový chov). Ředitel Městské veterinární správy Praha Antonín Kozák, který se také tiskové konference zúčastnil, řekl, že Městská veterinární správa Praha je jedním ze 14 krajských veterinárních správ. Ostatní sídlí ve zbylých 13 krajích. Novinářům řekl: „Pokud chcete zjistit původ potraviny, existují webové stránky SVS, v nichž vstoupíte do nabídky, kde je seznam všech subjektů včetně schválených veterinárních čísel. Tím lze dohledat výrobce,“ řekl. Zdůraznil, že nákaza se přenáší trusem a potom i slinami. „Trus obsahuje

Na snímku vlevo je Zdeněk Štěpánek, generální ředitel firmy Xaverov, a. s., který se k ptačí chřipce vyjadřoval během tiskové konference spolu s ředitelem firmy Druko Střížov s. r. o. Františkem Svobodou. velké množství virů,“ dodal. Vysvětlil, že existují ochranná pásma se striktním vymezením a zákazem přesunu vnímavých zvířat. „ČR v tuto chvíli nemá nález nákazy, nemuselo se proto přistupovat k vymezení ohniska ochranných pásem,“ řekl. Novináře přesto zajímalo, co by se stalo v případě nákazy, kdy se následně likvidují velká množství

drůbeže. Kdo by kompenzoval ztráty a v jaké výši? Na tuto otázku slíbil odpověď prezident Agrární komory ČR, kterou chce získat od ministra zemědělství Jana Mládka a od ředitele SVS Milana Maleny. Zajímá to jak chovatele, tak zpracovatele. Podle ředitele Kozáka mohou mít ale čeští spotřebitelé jistotu v tom, že veterinární dozor je přísný a nic neponechává náhodě. „Navíc platí povinnost 24 hodin před dodávkou na jatky zasílat informaci o potravním řetězci, což je nález z posledního poráženého hejna na jatkách, nález z veterinární prohlídky je vždy doprovodný doklad. To ovlivňuje bezpečnost potravin,“ řekl Kozák. Potvrdil novinářům, že z tepelně opracovaného masa a masných výrobků nikdo nikde na světě neonemocněl ptačí chřipkou. Nákazy, které byly u lidí, vesměs pocházely z kontaktu s drůbeží. Chřipkou onemocněli lidé, kteří s nemocnou drůbeží manipulovali a nedodržovali potřebnou osobní hygienu.

PŘEVLÁDÁ DRŮBEŽ ZE ZAHRANIČÍ Producenti i zpracovatelé se shodli na tom, že na trhu převládá drůbež dovezená z Německa, Polska a z Bra-

Tiskové konference k ptačí chřipce se zúčastnil (zleva): Antonín Kozák, ředitel Městské veterinární správy Praha, Zdeněk Štěpánek, generální ředitel firmy Xaverov a. s., a ředitel producentské firmy na drůbež a vejce DRUKO Střížov s. r. o. František Svoboda.

zílie, je to z 80 %. Cena je trvale velmi nízká a je na hranici nákladů. „Mražené kilo kuřete je pod hladinou ceny v roce 1984. Vzrostly ale náklady,“ uvedl ředitel Štěpánek z Xaverova. Jakýkoliv výkyv na trhu se snížením spotřeby drůbežího masa by byl proto pro producenty a zpracovatele zničující. Po výskytu ptačí chřipky v Řecku se prodej drůbežího masa takřka zastavil a v současné době je na 20 % minulých měsíců, kdy ještě chřipka v zemi neexistovala. V Itálii poklesla spotřeba o 45 %. „Věříme, že český spotřebitel ví, jaké maso kupuje, ověří si i zemi původu a nebude reagovat zkratkovitě. Veterinární kontrola je u nás výjimečně přísná a garantuje bezpečnost potravin,“ zdůraznil opakovaně Štěpánek. Podle něj je v současné době kilogram kuřete o 3,50 Kč levnější oproti minulému roku. Stejně je to s vejci. „Prožíváme rok vaječné krize,“ řekl ředitel Svoboda a dodal, že některé producentské provozy již nenakupují kuřata do chovů a končí s produkcí vajec. Ptačí chřipka byla dosud zaznamenána nejen u drůbeže, ale i u koní, leopardů, tygrů a u cibetek ve Vietnamu. Text a foto Eugenie Línková

z domova / 9


Sněmovna schválila pro nepoctivé obchodníky pokuty až 50 milionů korun PRAHA (egi) – Nepoctiví obchodníci možná dostanou v budoucnu pokutu až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o ochraně spotřebitele, kterou schválila sněmovna. Předlohu ale ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident. Zákon by měl podle předkladatelů nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Obchodníkům se zvýšení pokut nelíbí a tvrdí, že to není systémové řešení problémů v obchodní síti. Podle ministra průmyslu a obchodu ČR Milana Urbana by zvýšení pokut až na 50 milionů korun mělo omezit nekorektní jednání obchodníků, z nichž největší ročně utrží několik desítek miliard korun. „Vzhledem k tomu, že boj proti nekalým obchodním praktikám je v centru pozornosti také evropské legislativy, bylo nezbytné přistoupit k zavedení potřebné míry regulace i u nás. I nadnárodní obchodní řetězce musí začít vnímat českého spotřebitele jako rovnocenného partnera,“ řekl Urban. Proti zvýšení pokut se ale staví poslanci ODS. Například

Jaroslav Pešán prohlásil, že sankce je neadekvátní a vybočuje ze sankčního systému. „Padesát milionů korun je pokuta, která se nikomu nepodaří vybrat,“ řekl. Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka sice není proti zvýšení pokut, ale navrhovaných 50 milionů korun považuje za přehnanou částku. „Vysoká pokuta sice může mít odstrašující efekt, ale není to systémové řešení,“ řekl. Podle Juračky je také nutné rozdělit pokuty do dvou kategorií, a to na sankce za systémové chyby, za které nese zodpovědnost vedení obchodu, a na pokuty za provinění konkrétních pracovníků. Naopak Sdružení obrany spotřebitelů se zpřísnění sankcí zamlouvá. Mluvčí SOS Ivana Picková již dříve řekla, že obchodníci se nezlepšili ani po nedávné sérii kontrol, a tudíž je zvýšení pokut na místě. Nyní obchodníkům za porušení zákona o ochraně spotřebitele hrozí maximálně milionová pokuta. U prohřešků proti zákonu o potravinách je maximální sankce tři miliony korun. Zákon počítá i s tím, že provozovatelé tržnic zřejmě bu-

dou muset vést evidenci údajů o obchodnících, kteří na tržištích nabízejí zboží. Stánky na tržnicích by měly být napříště označeny identifikačními údaji o prodávajících. Kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce loni v 18 velkoprodejnách odhalily manipulaci s dobou trvanlivosti a další nedostatky, včetně prodeje prošlých potravin a zkaženého masa. Česká obchodní inspekce provedla v obchodních řetězcích v loňském roce 3 662 kontrol a různé prohřešky proti zákonům odhalila v 935 provozovnách. Za nedostatky včetně předražování nákupů ČOI loni uložila rekordní pokutu milion korun obchodnímu řetězci Ahold. Členové agrární komory během návštěv supermarketů v posledních dvou měsících loňského roku odhalili mnoho pochybení a prohřešků. Upozornili na ně ministra zemědělství ČR Jana Mládka v souhrnné zprávě. K navrhovanému zákonu, se s ohledem na možné dopady na zpracovatele, vyjádří v příštím čísle Potravinářského zpravodaje PK ČR.

Návrh zákona o úpadku schválen Praha (li) – Poslanecká sněmovna na své schůzi v prvním lednovém týdnu schválila návrh zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) vycházející z dílny Ministerstva spravedlnosti. Schválený návrh insolvenčního zákona je komplexní úpravou, která nahradí již zcela nevyhovující a nesčetněkrát novelizovaný zákon o konkurzu a vyrovnání. Zákon zavádí zcela nové instituty a je vystavěn na odlišných principech

než dosavadní úprava. Posiluje postavení věřitelů v rámci celého insolvenčního řízení. Současně klade důraz na sanační způsoby řešení úpadku dlužníka a zjednodušuje celé řízení tak, aby bylo maximálně efektivní. V nej širším možném rozsahu je pak zajištěna také publicita a především transparentnost insolvenčního řízení prostřednictvím elektronického insolvenčního rejstříku. Návrh zákona byl konzultován se

širokým spektrem odborníků a zohledňuje také komparační studie obdobných úprav v ostatních zemích, zejména v USA a Německu. Předložený návrh tak splňuje požadavky kladené na úpravu úpadkového práva v demokratických zemích a současně odpovídá specifickým nárokům právně ekonomického prostředí ČR. Petr Dimun, mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR

Sněmovna umožnila souběh výroby bioetanolu a jiných lihů PRAHA (bo) – Poslanecká sněmovna na návrh Senátu umožnila, aby lihovary mohly souběžně vyrábět bioetanol s jinými typy lihu. Přijatý návrh obsahuje novela zákona, která by měla určit pravidla pro výrobu biolihu a jeho přimíchávání do pohonných hmot. Přimíchávání biolihu do benzinu a nafty by mělo snížit závislost Česka na dovozu ropy, přispět ke zlepšení ovzduší a přinést odbyt produkce obilovin. Předlohu musí nyní podepsat prezident republiky. Změna podle senátorů umožní vyrábět bioetanol všem lihovarům bez toho, že by se musely specializovat jen na něj. Tvůrci novely byli proti souběhu výroby různých typů lihu kvůli možnosti daňo-

vých úniků. Z podílu biolihu v palivech chce stát vracet spotřební daň. Takto vrácená daň by podle odhadů představovala při pěti procentech biopaliva v benzinu zhruba 2,25 miliardy korun. Ročně by se měly v tuzemsku produkovat zhruba dva miliony hektolitrů této látky. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je nejvyšší čas s programem biolihu začít a komora proto schválení právního rámce vítá. Pro zemědělce by měla produkce biolihu znamenat odbyt části rostlinné výroby. Například společnost Cukrovary TTD se podle generálního ředitele Oldřicha Reinbergra o program biolihu velmi zajímá a má záměr postavit lihovar v cukrovaru Dobrovice nebo v Českém Meziříčí. Možnost souběhu výroby bioetanolu s jinými druhy lihu sni-

žuje riziko investice, uvedl Reinbergr. Pokud by totiž přetrvávaly průtahy při prosazení přimíchávání biolihu do benzinu, může lihovar produkovat jemný líh pro nápojářské účely. Nahrazení části fosilních paliv biopalivy vyžadují směrnice EU s tím, že v roce 2010 by měl být podíl paliv z obnovitelných zdrojů 5,75 procenta. Novela přijatá sněmovnou by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2007. Senátoři také z novely navrhli odstranit hrozbu pokuty pro občany, kteří by prodali ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením. Podle návrhu by jim za to hrozila sankce až do výše třicetinásobku rozdílu základní a snížené spotřební daně z lihu. Podle senátora KDU-ČSL Jiřího Stodůlky ze Slovácka by se toto ustanovení nedodržovalo.

METRO Cash & Carry International se stále více věnuje vínu Praha – METRO Cash & Carry International opět rozšiřuje svou působnost v oblasti vína a šampaňského. Zavádí funkci globálního ředitele vinného sektoru, jímž se stane švýcarský renomovaný vinařský expert Ueli Eggenberger. Na starosti bude mít řízení propagace tohoto sektoru ve 28 zemích, kde METRO Cash & Carry provozuje svou činnost, tedy i v České republice. Tímto krokem jednička na trhu velkoprodeje typu cash and carry opět vylepšuje své služby zákazníkům ve významných sortimentních kategoriích. Ueli Eggenberger, bývalý generální ředitel vídeňského Mövenpicku, bude v budoucnu provázet a koordinovat akce METRO/MAKRO Cash & Carry v oblasti vína od produktu přes jeho propagaci až po zákaznické služby. I v České republice, kde skupina METRO provozuje řetězec Makro Cash & Carry ČR, je sektor vín velmi důležitou součástí sortimentu a speciálních služeb. Nabízí asistenci vlastního týmu 12 sommeliérů, česká a moravská vína hodnotí v rámci vlastní a mezi vinaři uznávané soutěže Makro Víno roku. Ta se letos uskuteční již počtvrté a je certifikována Ministerstvem zemědělství ČR. Za poslední čtyři roky se nabídka vinotéky Makra navýšila z původních 200 na 600 druhů vín z 22 zemí světa. Rozšiřuje také nabídku kvalitních výběrových vín, jako jsou například vína ledová a slámová, na která si Češi stále více potrpí – Makro je prodejcem více než 60 % ledových vín na trhu. METRO Cash & Carry Internatio-

nal se díky objemu prodeje vína, šumivého vína a šampaňského přesahujícímu 300 milionů lahví ročně řadí k největším velkoobchodním řetězcům v této oblasti. Zvláště vzhledem k cílovým zákazníkům provozujícím restaurace, hotely a catering se METRO stalo pro podnikatelské subjekty nepostradatelným zdrojem pro nákupy vína. Vína všech úrovní kvality a ze všech významných i exotických regionů na celém světě najdete v regálech velkoobchodních prodejen METRO/MAKRO Cash & Carry. METRO Cash & Carry je jedničkou na mezinárodním trhu ve velkoobchodním prodeji komerčním odběratelům. Je největší prodejní divizí skupiny METRO Group se sídlem v Německu a třetí největší maloobchodní skupinou na světě. V roce 2005 dosáhl prodej METRO Group 55,7 miliard eur a skupina stojí za prodejními formáty METRO/MAKRO Cash & Carry, maloobchod s potravinami Real/Extra, Media Markt a Saturn i obchodními domy Galeria Kaufhof. Více informací na www.metrogroup.de Markéta Světlíková PR manažer

Účast společností Lesaffre Česko, a. s., a Lesaffre Slovensko, a. s., na Mezinárodním potravinářském veletrhu SALIMA MBK Společnosti Lesaffre Česko, a. s. se sídlem v Olomouci a Lesaffre Slovensko, a. s., se sídlem v Trnavě jsou dceřiné společnosti francouzské rodinné firmy Lesaffre. V obou zemích se společnosti zabývají distribucí pekařských surovin, zejména droždí, zlepšujících přípravků, pekařských směsí a přísad. Mezi stěžejní marketingové akce obou společností patří v roce 2006 účast na veletrhu SALIMA, resp. na veletrhu MBK určeném pro pekařské odvětví. Společnosti se budou prezentovat na společné výstavní expozici, přičemž každá společnost bude mít svůj vlastní prostor určený pro prezentaci produktů, přijímání hostů a navazování obchodních kontaktů. Společ-

ným prostorem pak bude prezentační část expozice, kde budou probíhat přednášky, prezentace, pekařské ukázky, slosování atd. Hlavní náplní prezentace obou společností bude navazování nových a posilování současných obchodních vztahů, představování nových produktů, ukázky pečení pekařských výrobků přímo na expozici, realizace zábavného programu a informace. Cílem je předat obchodním partnerům informace, které mohou využít pro své podnikatelské aktivity, předat jim inspiraci do podnikání a představit jim inovace, které jim mohou zefektivnit jejich výrobu.

Na výstavním stánku obou společností bude prezentováno několik nových výrobků. Mezi novými pekařskými surovinami se představí pekařské droždí „VIVO zlaté“ a „VIVO zelené“. „VIVO zlaté“ je speciální droždí určené pro přípravu těst s vyšším obsahem cukru, „VIVO zelené“ je absolutní novinka na českém trhu v nabídce droždí. Jedná se o speciální droždí určené pro těsta s vyšším obsahem kyselosti. Další novinkou v oblasti pekařských surovin je pekařská směs s názvem „Mrkvová směs“. Jedná se o speciální směs určenou pro přípravu cereálního pečiva s vyšším obsahem mrkve, jablečné vlákniny, dýňových semínek

a žitné mouky. Poslední novinkou určenou pekařům je představení nové technologie „Pain minute“ (Minutové pečivo). Zlepšující přípravek „Pain minute“ (Minutové pečivo) je určen pro výrobu předpečeného zamrazeného pečiva, které se následně rozpéká přímo na prodejních místech. Mezi dalšími novinkami budou k vidění speciální sypké směsi pro domácí přípravu bezlepkových výrobků: směs na pizzu, sladkou buchtu a chléb. Poslední novinkou je uvedení na trh droždí VIVO pro domácnost ve 100g balení. Poslední dvě jmenované novinky jsou určeny malospotřebitelům. Novinky budou představeny formou

moderovaných bloků. Návštěvníci expozice Lesaffre Česko a Lesaffre Slovensko se mohou dále těšit na speciální rozhovory, např. na téma „Cereální pekařské výrobky...trend nebo mýtus“, rozhovory se zástupci „Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR“ nebo „Cechu pekárov a cukrárov Západného Slovenska“. Nedílnou součástí prezentace je i představení mezinárodní pekařské soutěže „Coupe Louis Lesaffre“, jejímž partnerem je právě mezinárodní skupina Lesaffre. Oficiálního představení se dočká také název Lesaffre Česko, který je od počátku roku 2006 novým názvem pro původní Českou drožďárenskou společnost, a. s. Lesaffre Česko, a. s. Ondřej Cedidla Marketing manager

10 / rozhovor


5 otázek pro:

Ing. Jana Š v e j n o h u jednatele společnosti NORBERT SCHALLER, spol. s r. o. cestou k prosperitě. I já mám zkušenosti z Rakouska i Německa, že i malí výrobci mají své speciální výrobky, o nichž vědí, že je jejich zákazníci rádi konzumují, a u nichž až úzkostlivě hlídají kvalitu. Jejich sousedé, rovněž výrobci, tyto výrobky znají, ale nekopírují je, ale aby ve svých prodejnách měli potřebný sortiment, vyměňují si je. Tímto způsobem vznikla řada výrobků, které jsou dnes specialitami a jejichž věhlas přerostl i hranice státu. Nám naopak většinou opravdové speciality chybí, a to jak pro úspěch na domácím trhu, tak pro proniknutí na zahraniční trhy. Kdysi byla v Evropě pojmem pražská šunka či pražské párky. Dnes kopírujeme bavorskou sekanou nebo norimberské klobásy. Ale obchodníci – zahraniční i naši – chtějí skutečnou specialitu v nejlepším slova smyslu, na jejíž kvalitu by byl trvale spoleh. Vyjděme z faktu, že za minulý rok k nám přijelo téměř šest a půl milionu turistů. Kdyby si jen část z nich takové naší speciality všimla, oblíbila si ji, pak by to určitě její cestu na zahraniční trh usnadnilo. A právě vývoji a výrobě takových specialit chceme přispět, protože kromě strojů, koření a obalových materiálů máme i šikovné technology, jejichž zkušeností mohou naši zákazníci využít.

1. Společnost NORBERT SCHALLER, spol. s r. o., se sídlem v Praze, působí na našem trhu již od roku 1992 a patří dnes k nezastupitelným dodavatelům strojů, zařízení a surovin, především pro zpracovatele masa u nás. Vy jste jejím jednatelem od samého počátku. Mohl byste nám Vaši společnost představit z hlediska komplexní nabídky Vašich dodávek a služeb v současné době? A jsou Vašimi odběrateli i další potravinářské obory, kromě výrobců výrobků z masa? Naše firma – v právní formě společnosti s ručením omezeným – působí v naší republice skutečně od roku 1992, ale první vstup rakouské firmy Norbert Schaller Ges.m.b.H. na československý trh se odehrál ještě o dva roky dříve – v roce 1990 – a to jako obchodní zastoupení zahraniční osoby – jak tehdy zněl oficiální název. Bylo to necelý rok po vzniku firmy ve Vídni a byli jsme jednou z prvních zemí, do níž rakouská firma zahájila expanzi. Když v říjnu 1992 vznikla společnost s ručením omezeným, změnilo se obchodní zastoupení na organizační složku a tato zde formálně působila až do poloviny roku 1999, kdy bylo rozhodnuto o jejím zrušení, protože její existence už neměla praktický smysl. Začínali jsme, jak už to bývá, skromně. Původně na Libuši, potom v ulici „V Kolkovně“. Ale rozvoj obchodních aktivit a zvýšený obrat zboží si vyžádal vybudování vlastního skladu a také zajištění prostor pro zvyšující se počet spolupracovníků. Ale i sídlo na Opatově na Jižním městě a sklad v Horních Počernicích za určitou dobu přestaly z řady důvodů vyhovovat, a tak v červenci roku 1999 jsme se stěhovali do našeho současného sídla – do nově upraveného objektu na Kolbenově ulici v Praze 9, jen kousek od Náměstí OSN. Je to budova v někdejším areálu bývalého ČKD, kterou naše sesterská firma Schaller Nemovitosti značným nákladem upravila na moderní provozně-obchodní budovu, v níž sídlí kromě nás i pojišťovna Allianz, Bramac, Total a stavební firma Züblin. Právě nové sídlo, kde máme nejen kanceláře, ale i pěkný sklad, nám umožňuje plnit co nejlépe požadavky zákazníků. Jak jste již ve své otázce naznačil, jsou našimi hlavními zákazníky zpracovatelé masa a drůbeže, ale dodáváme rovněž zpracovatelům mléka, především výrobcům sýrů, a dále také několika rybářským podnikům. Našimi zákazníky jsou i některé obchodní řetězce, které mají vlastní masnou výrobu. Pro naše zákazníky se snažíme zajišťovat komplexní služby. Naším nosným programem byl původně prodej strojů a zařízení – především pro zpracovatele masa a drůbeže. Postupem času se ovšem situace změnila a dnes představuje značný podíl našeho obratu prodej koření, jejich směsí a přídavných látek. Stroje zůstávají naším významným prodejním artiklem, i když jejich podíl na tržbách kolísá. Významné místo představuje prodej potravinářských obalových materiálů – fólií. Mimořádnou radost mi za minulý rok udělalo to, že stoupl prodej náhradních dílů a objem poskytovaných montážních a opravářských služeb, a to jak absolutně, tak relativně, což znamená, že naši servisní technici odváděli dobrou práci. Naši zákazníci vědí, že v oblasti koření a přídavných látek je naším největším dodavatelem rakouská firma Wiberg, u folií máme největší dodavatele v Rakousku a Itálii, a co se strojů týče, spolupracujeme s celou řadou významných výrobců strojů a zařízení, jako jsou např. firma REX, Laska, EFA, Inject Star, Doleschal, Sepamatic, Supervac, Holac a další, jejichž seznam Vám tu nechci vypočítávat. 2. Mateřská firma NORBERT SCHALLER má již svou bohatou tradici v Rakousku, ale i dalších zemích. Můžete uvést důležité mezníky z historie této firmy? A jaké je její současné organizační uspořádání v nadnárodním pohledu a jak je do tohoto systému začleněna česká společnost, jíž vedete a řídíte? A je možné prozradit i dlouhodobější strategické cíle celé firmy SCHALLER a také Vaší české společnosti? Už v odpovědi na předchozí otázku jsem naznačil rok založení firmy Norbert Schaller ve Vídni – ale přímo rok jsem zřejmě neuvedl. Bylo to v roce 1989. Rok poté bylo založeno obchodní zastoupe-

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Jan Švejnoha Věk 57 let Vzdělání vysokoškolské, ČVUT-FEL Praha Kariéra 1972 – po studiích Elekromontážní závody Praha 1975 – Drůbežnictví Xaverov a pak Drůbežářský průmysl v různých organizacích, většinou v technických a obchodních pozicích 1990 – Schaller Lebensmitteltechnik jako ředitel obchodního zastoupení a jednatel až dosud Rodina po druhé ženatý, 3 synové Zájmy

sport dříve aktivně, nyní pasivně, zejména kopaná, hokej a všechny míčové hry, počítače, tvorba amaterských videofilmů, fotografování, zahrada a vše okolo domu

ní v tehdejším Československu a v roce 1992 společnost s ručením omezeným. To už jsem uvedl. Po rozdělení Československa ještě čas fungovala pražská firma i pro Slovensko, ale v lednu 1994 byla založena naše sesterská firma v Bratislavě. V témže roce vznikla firma Norbert Schaller v Moskvě. S ohledem na velikost Ruské federace samozřejmě nebylo možno zůstat u zastoupení jen v hlavním městě, a tak dnes je kancelář například v Petrohradě, Voroněži, Saratově, dokonce v Novosibirsku a Vladivostoku, a to si samozřejmě na všechna města, kde zastoupení je, jen tak při rozhovoru nevzpomínám. Kromě zastoupení působí v řadě měst ještě jednotliví obchodní zástupci tak, aby firma Schaller pronikala do povědomí podnikatelů ve všech podnikatelsky zajímavých oblastech Ruské federace. V roce 1996 byla založena reprezentace v běloruském Minsku, v roce 1998 v Kijevě, o dva roky později pak vznikl Schaller Baltikum v Rize, v roce 2003 firma v Kazachstánu v Almaty a zastoupení v Uzbeckém Taškentu. A při svém výčtu jsem zapomněl na zastoupení v moldavském Kišiněvu, v Gruzii, kde je kancelář v Tbilisi, a v Biškeku v Kirgyzstánu. Teď, doufám, je moje informace úplná. Protože v řadě uvedených zemí, nebo v některých jejich oblastech se potravinářský průmysl v našem slova smyslu teprve rozvíjí, je snahou koncernu „být přitom“. Obchodní aktivita se neomezuje jen na dodávky strojů a zařízení a ostatních potřeb pro zpracování masa a drůbeže, ale zabývá se i potřebami pro zpracování mléka a ryb. Významnou součástí aktivit je činnost poradenská, a to v oblasti technické, technologické i organizační. Firmy a zastoupení v jednotlivých státech – mám tím na mysli především státy ve střední Asii, které vznikly relativně nedávno – postupně získávají odborné spolupracovníky a stabilizují se. Celkový počet pracovníků koncer-

nu se pohybuje už kolem čtyř set. Firmy v jednotlivých státech jsou k sobě ve vztahu „sesterských“ organizací a společně vytvářejí „skupinu Schaller“ – jak se ve Vídni používá – „SLT Gruppe“. Spolumajitele koncernu, zejména pana Norberta Schallera a pana Herberta Horvatha, většina manažerů českých podniků zná osobně. Zakladatelé firmy a její spoluvlastníci myslí samozřejmě na budoucnost, a proto řada povinností přechází postupně na nové, mladé síly. Ve firmě úspěšně působí Robert Schaller junior a řada nových pracovníků, kteří postupně přejímají zkušenosti a znalosti seniorů firmy. Každoročně probíhá hodnocení minulého roku a jsou stanovovány rámcové úkoly pro rok následující. Pro naši firmu vyplývá jeden zásadní úkol již přímo z faktu, že jsme od listopadu 2003 certifikováni dle normy ISO 9001:2000, loni na podzim proběhl dozorčí audit a na podzim letošního roku budeme certifikaci obhajovat. Úkolem z toho vyplývajícím je, že budeme ze všech sil usilovat o to, aby naše služby byly pokud možno bezchybné, že se budeme snažit udělat pro zákazníka maximum, což ovšem nemůže znamenat, že budeme dělat cokoli – i v rozporu s dobrými mravy nebo dokonce zákonnými předpisy. Jako firma samozřejmě budeme usilovat o dobrý hospodářský výsledek – alespoň na úrovni loňského roku. Ten je, jak všichni víme, závislý na rozsahu prodeje zboží a služeb. O příznivém trendu ve vývoji našeho servisu strojů a zařízení jsem mluvil. Naším cílem je tento pozitivní trend udržet. V oblasti prodeje koření, jejich směsí a přídavných látek bychom chtěli přispět k tomu, aby se naši výrobci – a to nejen velcí, ale i ti menší nebo malí – mohli na základě svých znalostí přání zákazníků věnovat také výrobě speciálních výrobků. Řada odborníků tvrdí, že právě pro malé výrobce je výroba specialit

3. Ekonomika českého státu podle obecných statistik kvete, ovšem potravinářský průmysl tímto pozitivem nijak neoplývá. Nízké obchodní rozpětí realizačních cen potravinářských výrobků dosahovaných na našem trhu vede k velmi nízké rentabilitě, jíž vzdorují s těžkostmi i dost velké firmy. A umístitelnost rozhodující části potravinářské produkce na jiné trhy je dost problematická. Jak se podle Vás projevuje tento ekonomický „handicap“ u dodavatelů pro potravinářský průmysl, resp., jak cítí tento stav Vaše společnost? A jaký předpokládáte v této oblasti další vývoj? Tento ekonomický „handicap“, jak jste tuto problematiku nazval, se u nás i u ostatních dodavatelů projevuje trvalým a velice silným tlakem našich zákazníků na ceny dodávaných strojů a zařízení, ale především na ceny spotřebních materiálů, koření nevyjímaje. Tento tlak je vyvíjen z potřeby, ale někdy už jen z principu, a zákazníci ne vždy váží, kam lze jít ještě snížením ceny, a kde nastává hranice, za níž se snižuje i kvalita. Ta pak ovlivňuje kvalitu finálního výrobku a tato „úspora“ nákladů poškozuje i samotného výrobce. Na složité situaci celého oboru se podílí řada faktorů, a tak ani řešení nemůže být jednoduché a závislé na jednom opatření. Na situaci se podílí do značné míry reklama, která neustále mluví o slevách, propaguje laciné výrobky a o jejich kvalitě „taktně“ mlčí. Kromě toho v nás doznívá situace z minulého režimu, kdy jsme byli toho názoru, že vše dovezené „ze Západu“ je báječné, a tak si obdiv ke všemu cizímu neseme s sebou. Proto velice vítám propagaci kvalitních českých výrobků udělováním známky „Klasa“. Je to ten správný směr, protože se nemáme za co stydět a české výrobky se mohou klidně postavit celé řadě dovážených. Rovněž připravovaná novela zákona o hospodářské soutěži – přes všechny problémy a kritiku – má ten smysl, že se o problémech souvisejících s postupy některých prodejních řetězců veřejně mluví a jedná. Nemalý význam má i dotační program na podporu zpracování zemědělských produktů, i když dotace je jen stimul, ne podnikatelský program. Neodpustím si říci, že je na čase, aby se čeští potravináři a zemědělci domluvili a vzájemně si k velké radosti zahraničních výrobců i prodejců nekomplikovali život. Obě strany snad už dostaly dostatečnou lekci, aby i horké hlavy přišly k rozumu. Neodpustím si poznámku, že už před vstupem naší republiky do EU na toto nebezpečí upozorňoval ČSZM a na jeho jedné plenárce zazněl hlas předsedy svazu i německého podnikatele, který byl přítomen. Jejich tehdejší varování se, bohužel, naplnilo. Je to opět ona příslovečná lekce školy života – jen školné je jako obvykle příliš vysoké. A ještě jedna poznámka: problémy nelze svalovat stále jen na někoho jiného, je potřeba, abychom se podívali do svědomí každý sám sobě, na své možnosti, rezervy, na svůj způsob uvažování, který je často velice individualistický.

rozhovor – domova / 11


4. Konkurence na našem trhu je nesmírně vysoká, což přináší vždy velkou výhodu pro podnikatelský celek, jež je v roli odběratele. Vy jste však na té opačné straně, téměř vždy v roli dodavatele. Jak se podle Vašeho receptu dá uspět v tomto náročném tržním prostředí? O Vás je známo, že kladete velký důraz na vysokou jakost produktů a služeb. Jakými formami tuto jakost deklarujete? A je právě toto „recept“ na úspěch při prodeji Vašich produktů, nebo při úspěšných nabídkách rozhodují ještě další vlivy? Samozřejmě že vyjít zákazníkovi vstříc – nejen při samotném prodeji, ale i potom – je základem onoho „receptu“, o němž jste se ve Vaší otázce zmínil. Zákazník je náš partner a já jako první podmínku v partnerském vztahu vidím solidnost, která samozřejmě musí být oboustranná. Není možné vycházet vstříc zákazníkovi, který požaduje slevy a služby na hranicích našich možností nebo i zákona a pak neplatí. Prostě – co slíbím, to splním. A nesplnitelné neslibuji. Tento „fér“ postoj očekávám i od obchodního partnera. Ale abych se vrátil k tomu, o čemž jsem se v našem rozhovoru již zmínil. Naší povinností je pečlivě vyslechnout zákazníkův výrobní záměr nebo přání a potom mu při nákupu poradit tak, aby na jedné straně mohl realizovat své plány a zároveň aby koupil jen to, co bude skutečně potřebovat a opravdu využije. Jde nám nejen o to uzavřít obchod, ale zároveň získat zákazníka, který se k nám bude vracet. To platí u všech komodit, s nimiž obchodujeme. Chceme, aby zákazník při obchodování s námi měl pocit jistoty – pocit, že naše zboží je solidní a poslouží mu a že v případě potřeby v nás má záruku servisu a poradenství ve všech směrech. Proto jsem hned na začátku našeho povídání zdůraznil váhu, kterou kladu na servis. U našich obchodníků je mým přáním a cílem, aby byli odborníky nejen na úseku, na němž pracují, ale aby byli vyzbrojeni znalostmi i ze souvisejících úseků – třeba z hygienických předpisů, značení zboží, obalů. To jim totiž pomůže pochopit komplexněji záměr zákazníka a aktivněji spolupracovat na jeho realizaci. Při samotném obchodním jednání pak podle situace vstupuje do hry i celá řada dalších faktorů, které lze jen těžko vypočítávat, protože jejich variabilita je úžasná. Musím se přiznat, že i když už mám docela slušné životní zkušenosti, někdy vzniklá situace nebo vyslovené přání nebo dokonce požadavek, překvapí mne i moje spolupracovníky. Ale i za takové situace se snažíme najít řešení. 5. Jste dlouholetým a velmi zkušeným potravinářským odborníkem ve svém oboru a úspěšným manažerem. Tato aktivita s sebou přináší velkou časovou zátěž. Máte také čas na sebe, na své záliby a koníčky? A třeba jsem se na některou otázku, na kterou byste rád odpověděl, nedostal. Pokud taková vyslovena nebyla, zkuste ji vyslovit a sám si na ni odpovědět. O sobě a o svém soukromí mluvím jen velmi nerad. Na podobné otázky by asi lépe odpověděli členové mé rodiny, zejména moje žena. Právě ona by jistě potvrdila, že jsem veskrze rodinný typ a pokud netrávím čas v práci a na služebních cestách, jsem nejraději doma. Z aktivního sportu, kterým jsem žil zamlada, jsem přešel takřka výhradně k televizní obrazovce. Nejvíce sleduji fotbal, který jsem aktivně hrál – samozřejmě za Xaverov – a jeden z našich synů ho hraje profesionálně. Mám početnou rodinu, tři syny, oba rodiče, také vnuka, a tak je u nás o víkendech obvykle veselo. Pokud je klid, trávím hodně volného času i doma u počítače, kde pak pro zábavu a potěšení nejbližšího okolí vytvářím vesměs rodinné videoprojekce. A v zimě v létě je mojí největší relaxací práce kolem domu, malé dílny a velké zahrady. Ještě malá poznámka k předchozí otázce. Jedním z mnoha receptů na úspěch je mít dobrý tým spolupracovníků, který vedle rozvoje svých znalostí a ambicí hledí i na rozvoj a dobré výsledky firmy. Pokud zajistíte dobré a otevřené zázemí pracovníkům firmy a zainteresujete je na výsledcích, tak vám to vrátí při jednání se zákazníky. Nejdůležitější je vzájemná komunikace, bez které je nemožné uzavřít obchod a pomocí níž se dá vyřešit jakýkoliv problém. Pokud se nám podaří se zákazníkem vytvořit takový prostor, ve kterém se rád pohybuje, pak je možné oslovit realitu a pomocí komunikace zjistit skutečný problém, který zákazníka tíží. Pokud tento problém dokážeme pojmenovat a vyřešit, nic nebrání uzavření obchodu. Také je pro mě nepřípustná odpověď „... to nejde ...“, což je často synonymum pro „… to nechci … to neumím … neznám apod. ...“ Všechno je možné a všechno jde, ale možná jen trochu jinak, než jsme původně zamýšleli. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.

Desítka největších obchodníků loni zvýšila tržby na 226 miliard korun PRAHA (li) – Deseti největším obchodním řetězcům v loňském roce podle předběžných výsledků analytické firmy Incoma Research vzrostly tržby o 11 miliard na 226 miliard korun. První místo na žebříčku největších obchodníků patřilo s tržbami 37,5 miliardy korun stejně jako v roce 2004 velkoobchodnímu řetězci Makro Cash&Carry. Na druhé příčce loni poprvé skončila skupina Schwarz ČR (37 miliard Kč), která provozuje hypermarkety Kaufland a diskonty Lidl. Schwarz loni předběhla do té doby druhý maloobchodní řetězec Ahold (36 miliard korun). Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research řekl, že zatímco tržby deseti největších obchodních firem loni vzrostly o 5,2 procenta, jejich celkové prodejní plochy se zvětšily o 16 procent. „Z toho je zřejmé, jak výrazně klesá produktivita prodejních ploch. Projevuje se zde jak otevírání prodejen v méně výhodných lokalitách, tak rostoucí konkurence,“ uvedl Skála. První společnosti Makro Cash&Carry v loňském roce tržby klesly o 0,7 miliardy na 37,5 miliardy korun. Naopak druhá skupina Schwarz ČR loni mezi obchodními řetězci vykázala nejrychlejší růst tržeb, a to o 5,5 miliardy korun na 37 miliardy korun. Zásluhu na tom má hlavně její dravý diskontní řetězec Lidl, který zvýšil tržby o čtyři miliardy na 12 miliard korun. Lidl na český trh vstoupil v roce 2003 a již na konci roku 2004 měl v ČR stovku prodejen, jejichž počet se loni zvýšil na 129. Třetímu Aholdu, který v ČR zastřešuje supermarkety Albert a hypermarkety Hypernova, loni vzrostly tržby o 1,4 miliardy korun na 36 miliard korun. O více než miliardu korun se v loňském roce zvýšily tržby ještě maloobchodní společnosti Tesco Stores ČR (pátá pozice), a to na 22 miliard korun z 20,5 miliardy v roce 2004, a osmé firmě Spar ČR (na 11,3 miliard z deseti miliard Kč), která má v ČR síť hypermarketů Interspar. Devátá společnost Carrefour loni vykázala tržby 11 miliard korun, které byly meziročně zhruba o miliardu korun vyšší. Naopak pokles tržeb o 100 milionů korun na 9,8 miliardy korun loni zaznamenala síť supermarketů Delvita. Společnosti loni z pohledu tržeb patřilo desáté místo. Právě supermarketové řetězce v posledních letech ztrácejí pozici na tuzemském maloobchodním trhu, ze kterého je vytlačují diskontní prodejny a hypermarkety. Zatímco v roce 2000 podle průzkumů preferovalo supermarkety 29 procent lidí, loni jejich preference klesly na 15 procent. Naopak vzrostla obliba diskont-

ních prodejen, a to na loňských 23 procent ze 17 procent v roce 2000. Preference hypermarketů se v posledních třech letech pohybují kolem 36 procent. V letošním roce lze podle Skály očekávat další nárůst počtu prodejen diskontních řetězců i jejich preferencí. Diskontní prodejny se totiž orientují na nízké ceny, které jsou stále velkým lákadlem pro většinu českých spotřebitelů. „Hypermarkety zase budou expandovat do stále menších měst. Hlavně ve středně velkých městech bude mezi diskonty a hypermarkety tvrdá konkurence o zákazníka,“ uvedl Skála. Supermarkety by podle odborníků mohly cenové válce hypermarketů a diskontních prodejen čelit pomocí změny své obchodní strategie, která by místo nízké ceny měla preferovat pohodlný nákup. Podle průzkumů totiž lidem vadí hlavně přeplněné obchody, pomalé nákupy, fronty

u pokladen či špatná dostupnost prodejen. Úroveň cen je až na spodních místech tohoto žebříčku. V ČR i v letošním roce vyrostou desítky nových hypermarketů, supermarketů či diskontních prodejen. Obchodní řetězce ale svoji pozornost letos více zaměří na menší města, kde konkurenční boj obchodníků ještě není tak tvrdý. Na konci roku 2004 obchodní řetězce v ČR provozovaly 555 supermarketů, 426 diskontních prodejen a 160 hypermarketů, jejichž počet se loni také zvýšil o několik desítek, přesné údaje však zatím nejsou k dispozici. Tuzemský maloobchodní trh čeká podle odborníků po velkých investicích do budování nové obchodní sítě období akvizic konkurenčních obchodních řetězců. Loni již ohlásily odchod z ČR společnosti Julius Meinl a Carrefour, které své obchody prodaly firmám Ahold Czech Republic, respektive Tesco Stores ČR.

NEJVĚTŠÍ OBCHODNÍ SKUPINY V ČR (PODLE TRŽEB V ROCE 2005) pořadí

firma/skupina

tržby 2004 (mld. Kč)

1. 2.

Makro Cash&Carry ČR Schwarz ČR – Kaufland – Lidl ČR 3. Ahold Czech Republic 4. REWE ČR – Billa – Penny Market 5. Tesco Stores ČR 6.–7. Globus ČR 6.–7. Tengelmann ČR – Plus–Discount – OBI 8 Spar ČR 9. Carrefour ČR 10. Delvita 1.–10. CELKEM

tržby 2005 (mld. Kč)

38,2 31,5* 23,5* 8,0* 34,6* 22,8* 8,0* 14,8 20,5* 18,9 18,3* 12,4* 5,9* 10,0 10,0* 9,9* 214,7*

37,5 37,0* 25,0* 12,0* 36,0* 23,2* 8,0* 15,2 22,0* 19,0 19,0* 13,0* 6,0* 11,3 11,0* 9,8* 225,8*

Zdroj: Incoma Research, * – odhad Incoma Research

Diskontů v zemi ještě výrazně přibude Praha (bo) – Síla obchodních řetězců bude v Česku ještě růst. Jen diskontů má být podle průzkumů v zemi do roku 2008 zhruba o třetinu víc než dnes. Prognózy uvádějí číslo 660. Český maloobchodní trh je přitom již nyní jedním z nejvíce koncentrovaných ve střední a východní Evropě. Zatímco například na Ukrajině mají hypermarkety, supermarkety a diskontní prodejny pouze zhruba devítiprocentní podíl na celkových maloobchodních tržbách, v Česku je to 59 procent. Vyplývá to z průzkumů společností GfK Praha a Incoma Research, které firmy zveřejnily na konferenci Retail Summit v Praze.

VEDOU HYPERMARKETY Vyšší koncentraci obchodů než Česko má v regionu pouze Rakousko, kde prodejní řetězce mají 78 procent trhu. Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research uvedl, že největší podíl na českém trhu mají hypermarkety, na které připadá 27 procent tržeb. Zhruba 16procentní podíl patří diskontním prodejnám. Supermarkety, které z trhu v posledních letech vytlačují právě dravé diskonty, mají 15 procent. Dvě procenta patří velkoobchodním prodejnám typu cash & carry a zbývajících 41 procent připadá na další prodejce. Podobná je situace na Slo-

vensku, kde menším obchodníkům patří rovněž 41 procent trhu a zbývající část si již rozdělily obchodní řetězce. Naopak třeba v Polsku je drobný obchod stále ještě velmi silný.

PRVNÍ PĚTKA POSÍLÍ Na trhu se ale dá čekat posilování hlavních hráčů. Nejsilnější pětka má podle průzkumů Planetretail jen zhruba třetinový podíl na trhu. To je velmi málo v porovnání s jinými zeměmi. Například ve Finsku má první pětka devadesát procent trhu, ve Francii zhruba sedmdesát procent. O poznání méně je to v Německu. „Česko se bude časem přibližovat právě těmto zemím, konkurenční boj na trhu určitě přiostří,“ řekl na konci svého čtyřletého působení v Česku bývalý šéf nejsilnějšího tuzemského hráče Makro Cash & Carry Javier Pérez de Leza. Podle něj se v této situaci bude měnit i role Makra. To už nebude jen prodávat produkty, ale hlavně nabízet kvalitní servis například restauracím. Makro by také mohlo ztratit pozici jedničky, už letos ji v tržbách téměř dohnala skupina Schwarz ČR, která v Česku provozuje prodejny Kaufland a Lidl. PLATY V OBCHODECH ROSTOU Podle odcházejícího šéfa Makra hrozí obchodníkům v následujících letech ještě jedno riziko:

cena práce totiž poroste rychleji než tržby. „Abychom si udrželi kvalitní zaměstnance, budeme muset příští rok zvýšit mzdy o 6 až 7 procent,“ řekl de Leza. Řetězce tak budou bojovat o udržení ziskovosti. Zdeněk Skála řekl, že zatímco tržby deseti největších obchodních firem loni vzrostly o 5,2 procenta, jejich celkové prodejní plochy se zvětšily o 16 procent. „Z toho je zřejmé, jak výrazně klesá produktivita prodejních ploch. Projevuje se zde jak otevírání prodejen v méně výhodných lokalitách, tak rostoucí konkurence,“ uvedl Skála. Prodejní plocha přitom bude dále r ůst. V souvislosti s expanzí řetězců bude pokračovat zvyšování prodejní plochy v metrech čtverečních na jednoho obyvatele. V pomyslném evropském žebříčku patří nyní České republice s 0,18 metry čtverečními na obyvatele osmé místo. Do roku 2008 by toto číslo mělo podle obchodníků ještě vzrůst na 0,22 metrů čtverečních. V porovnání s Dánskem bude však přesto jen poloviční. Silnou zbraní v konkurenčním boji obchodníků jsou i privátní značky. V nich patří Česká republika mezi země střední a východní Evropy ke špici. Téměř pětina rychloobrátkového zboží je v tuzemsku v maloobchodních řetězcích prodávána pod vlastní privátní značkou.

12 / nabídky – informace


SALIMA Mezinárodní potravinářské veletrhy 7.–10. 3. 2006 Brno - Výstaviště Stánek č. 117, pavilon C-1.

z domova / 13


Litovelská sýrárna Orrero zvýšila výrobu OLOMOUC (zb) – Až 3 000 tun dlouho zrajícího sýra Gran Moravia letos vyrobí litovelská sýrárna Orrero. Za posledních deset let společnost zvýšila objem výroby skoro čtyřicetinásobně. Téměř veškerá produkce končí na zahraničních trzích. Sýrárna zahájila v litovelské městské části Tři Dvory výrobu v roce 1995. „V začátcích jsme denně zpracovali okolo 5 000 litrů mléka. V současnosti spotřebujeme přes 180 000 litrů a dáváme

práci až 100 zaměstnancům. Řadíme se mezi tři největší výrobce tohoto typu sýra v Evropě,“ řekl obchodní ředitel Claudio La Carbonara. Společnost vyváží 99 procent pro-

dukce do Itálie. Tam extra tvrdý sýr dozrává. Po naporcování a zabalení putuje do dalších 60 zemí světa. „Češi na tento typ sýra stále nejsou zvyklí. Přesto se nám daří zvolna zvyšovat i prodej v tuzemsku. Dříve jsme na zdejší trh dodávali okolo dvou a půl tuny měsíčně, nyní už 11 tun,“ uvedl La Carbonara. Pro domácí spotřebitele je prý Gran Moravia příliš chuťově výrazný.

Madeta vyplatí drobné akcionáře ČESKÉ BUDĚJOVICE (zb) – Největší mlékárenská firma v zemi MADETA a. s. vyplatí drobné akcionáře. Za každou tisícikorunovou akcii jim na základě znaleckého posudku vyplatí 1 269 korun. O vyplacení drobných majitelů akcií požádal majoritní vlastník společnosti, akciová společnost MADETA Group a. s. Jeho žádost schválila mimořádná valná hromada. A. s. MADETA Group vlastní v současnosti 90,35 procenta akcií, jichž bylo vydáno více než 755 000 kusů. Zby-

lou část drží ostatní podílníci. Na jejich vyplacení bude hlavní akcionář potřebovat přes 92 milionů korun. Základní kapitál a. s. MADETA, dříve Jihočeských mlékáren, jejímž nosným výrobním programem je výroba přírodních sýrů, je 757,097 milionu korun. Na celkové produkci přírodních sýrů v zemi se společnost podílí zhruba pětinou. Její výroba zahrnuje celý mlékárenský sortiment od konzumního mléka, másla, tavených sýrů, jogurtů až po tvarohové speciality. A. s. MADETA provozuje osm závodů – v Českých Budějovicích, Plané nad

Lužnicí, Jindřichově Hradci, Prachaticích, Strakonicích, Českém Krumlově, Řípci a Pelhřimově. Předloni firmě vzrostl zisk o téměř sedm milionů na 22,3 milionu korun. Výnosy se zvýšily o více než půl miliardy na 6,85 miliardy korun. Výsledky za loňský rok nejsou zatím známy. Vytlačení podílníků umožňuje držitelům více než 90 procent akcií novela obchodního zákoníku. Na jihu Čech tak rozhodli již například výrobce cihel Wienerberger cihlářský průmysl, písecký Jitex nebo největší tuzemský zpracovatel PET lahví Silon Planá nad Lužnicí.

Čerstvé mléko z Olešnice opět v novém Olešnice na Moravě (red) – Mlékárna Olešnice připravila novou podobu svého tradičního výrobku – čerstvého mléka. Čerstvé mléko OLÉ! v praktickém obalu Pure-PakâCurve tak vedle nápaditého tvaru získalo neméně atraktivní a poutavý design. K podobné změně dojde postupně také v grafice obalů ostatních tekutých a zakysaných mléčných výrobků z Olešnice. Čerstvé olešnické mléko v atraktivním obalu Pure-PakâCurve představuje tradiční výrobek Mlékárny Olešnice. Díky své kvalitě získalo v roce 2003 ocenění KLASA. „Obal Pure-Pakâ je ekologický a je navržen tak, aby zachoval všechny pozitivní vlastnosti čerstvého mléka i jeho skvělou chuť,“ říká Ing. Josef Horký, CSc., ředitel společnosti Elopak pro Českou republiku. Elegantní linie kartonu Pure-PakâCurve dávají obalu se stříškou prostor navíc. „Nápadná vlnovka vytváří zajímavý a vizuálně přitažlivý prvek, který představuje ideální prostor pro reklamní sdělení spotřebitelům a zároveň výrobek nápaditě odlišuje od ostatních produktů,“ dodává Josef Horký. Obal Pure-Pakâ je díky svému tvaru ideální pro skladování. Dalším benefitem pro koncové zákazníky je širší šroubovací

uzávěr, který poskytuje vyšší komfort při otevírání a nalévání mléka a zároveň opakovanou možnost těsného uzavření obalu. Mléko je dodáváno ve skupinovém balení v potištěných kartonech po 10 kusech. Karton zajišťuje větší bezpečnost výrobku při přepravě a lze jej zároveň použít jako pultový display. Čerstvé olešnické mléko je vyráběno z kvalitního syrového mléka, které je podrobeno šetrnému pasteračnímu záhřevu. Tento způsob zpracování za-

ručuje zachování všech cenných živin v přirozeném a neporušeném stavu. Najdeme zde nejen nezbytný vitamin C a vápník, ale také vzácnou kyselinu listovou, která je důležitá pro řadu procesů v našem organismu. Poslední výzkumy ukazují, že čerstvé mléko obsahuje laktoferin. Ten pozitivně působí na lidský organismus a posiluje jeho imunitu. Vzhledem k šetrnému způsobu zpracování je čerstvé mléko lehce stravitelné a chuťově výborné.

FOSS Fifty & First 50 let Firma FOSS slaví v roce 2006 50 let své činnosti v oblasti automatizace analytických metod. Firmu založil v roce 1956 Nils FOSS jako A/S N. FOSS Electric s cílem nabídnout rychlé, přesné, ekonomické a automatizované metody. Hlavním zákazníkem v počátcích činnosti byl zemědělský sektor, zejména pro kontrolu vlhkosti a zpeněžování obilí, později se činnost rozšířila na mlékárenský průmysl, který se na dlouhou dobu stal rozhodujícím zákazníkem. V současné době je firma FOSS průkopníkem nových koncepcí a produktů pro jednotlivá odvětví celého agrokomplexu a chemický a farmaceutický průmysl. K tomu přispělo získání společnosti Perstorp Analytical A/B v roce 1997, jehož součástí byly společnosti Tecator A/B a NIRSystems. Tím se firma FOSS dostala na čelné místo v systémech řešení moderních analýz surovin, potravin a krmiv. V roce 2003 byly společnosti FOSS Electric a Tecator sloučeny. Společnost FOSS Electric se tím změnila na skupinu FOSS řešící všechny aspekty vývoje, výroby, marketinku, prodeje a záručního a pozáručního servisu. Společnost zaměstnává po celém světě 1100 za-

městnanců ve 21 společnostech zajišťujících služby zákazníkům co nejlepším možným způsobem. V současné době je společnost organizována jako FOSS A/S se společností FOSS Analytical (Dánsko a Švédsko) a FOSS NIRSystems (USA) s vývojem, výrobou, marketingem a dceřinými společnostmi zabývajícími se prodejem a servisem v jednotlivých trzích. Společnost dále spolupracuje na základě výhradních distributorských smluv s více než 70 distributory celého světa. Pro český a slovenský trh a jejich agrokomplex je výhradním distributorem, včetně záručního a pozáručního servisu, dodávek ND atd. pro celý agrokomplex (včetně NIR přístrojů), od 15. 7. 2005 společnost MILCOM servis a. s, která tuto činnost zajišťovala pro FOSS Electric od svého založení v roce 1991. Společnost MILCOM servis a. s. slaví v roce 2006 rovněž jubileum, a to 15 let své činnosti. Její pracovníci, specialisté zejména v mlékárenském průmyslu, spolupracují s firmou FOSS více než 25 let a byli aktivně činní zejména při budování systému centrálního testování syrového mléka v Československé republice a zavádění moderních automatizovaných metod FOSS přístroji v mlékárenském průmyslu. Společnost nabízí přístroje pro centrální testo-

vání mléka a kontrolu užitkovosti dojnic, mlékárenský, masný, vinařský, tukový, pivovarský, cukrovarnický, nápojový, konzervárenský, krmivářský průmysl, kontrolu cukrovinek, obilí, mouky atd. Zároveň nabízí i analytickou instrumentaci pro automatizované chemické analýzy pro stanovení bílkovin, tuku, vlákniny /NDF, ADF, ADL/, vlhkost a další parametry pro kontrolu surovin, potravin, krmiv a jednotlivých zemědělských komodit. Vedle laboratorního využití firma nabízí i spec. přístroje pro zařazení do technologických linek a standardizaci výrobních procesů a výrobků s rychlou návratností investic při dostatečném využití této techniky. V rámci oslav 50 let činnosti firma FOSS připravila následující akce: 1/ Setkání VIP ve dnech 2.–4. června v Dánsku. 2/ Odborné konference v jednotlivých částech světa. Pro Evropu se uskuteční setkání pro významné zákazníky a osoby: – segment obilí a krmiv 30.–31. 3. 06 Bologna Italy – segment mléko 17.–18. 5. 06 Hamburg, Germany – segment víno 14.–15. 6. 06 Barcelona, Spain – segment maso 13.–14. 9. 06 Billund, Denmark Program konferencí je vysoce profilovaný pro

jednotlivé segmenty, s cílem navázaní a vytvoření kontaktní sítě významných zákazníků a osob jednotlivých oborů, s možností návštěv produkčních závodů. 3/ Soutěž pro stávající a budoucí zákazníky Na základě zaslané mailové adresy a kontaktních údajů bude každý měsíc roku 2006 vylosován výherce, který získá zájezd do Grónska pro 2 osoby na 4 dny. Kontaktní údaje je možno zaslat na www.foss.dk FOSS 50 nebo na [email protected]. První výherce za měsíc leden již byl vylosován. MILCOM servis a. s. připravuje svoji účast na Salimě a odborném semináři 8. 3. 06 na Mendelově lesnické a zemědělské univerzitě Brno, na Dni mléka na ČZÚ Praha, Agrokomplexu Nitra a odborném prezentačním semináři, Kroměřížských mlékařských dnech a dalších propagačních akcích atd. Bližší informace o akcích FOSS a MILCOM servis a. s a nabízených přístrojích mohou zájemci získat na www.foss.dk a www.milcom.cz nebo u odborných pracovníků MILCOM servis a. s. [email protected], [email protected], [email protected] MVDr. Ivan Kadlec MILCOM servis a. s.

14 / z domova


Výroba mlékárenských výrobků v roce 2005 Tab. č. 4 Výroba konzumního mléka podle způsobu balení Konzumní mléko kartony trvanlivé kartony pasterované ostatní Celkem

výroba v tis. l 2004 355 046 530 85 90 989 499 120

podíl v %

2005 421 509 51 704 96 110 569 323

2004 71,1 10,6 18,3 100,0

2005 74,0 9,1 16,9 100,0

index 2005/ 2004 118,7 97,4 105,6 114,1

Výrazně se zvýšila výroba trvanlivého mléka v kartonech o 2,9 % na 74 %, a to na úkor čerstvého pasterovaného mléka v kartonech a hlavně mléka plněného do ostatních obalů, jehož podíl se snížil o 1,4 % na 16,9 %.

VÝROBA SMETAN Celková výroba smetan, včetně kysaných, se v průběhu minulého roku při srovnání s předcházejícím rokem 2004 zvýšila o 8 % na 53 761 tis. tun. Na zvýšení se podílela 3,9 % kysaná smetana a 10,6 % smetana s minimálním obsahem tuku 30 %. Celkový vývoz výrobků CN 0401 (mléka a nezahuštěné neslazené smetany) se podle údajů ČSU zvýšil z 90 mil. kg v roce 2004 na 274,2 mil. kg v roce 2005, a to v důsledku zvýšeného vývozu syrového mléka, sladké smetany a konzumního mléka. Reciproční dovoz této skupiny výrobků dosáhl 110,8 mil. kg. Tab. č. 5 Výroba konzumních smetan, včetně kysaných

NÁKUP MLÉKA Mlékárenský průmysl nakoupil a zpracoval v roce 2005 podle resortního statistického výkazu Ministerstva zemědělství 2 476,3 mil. l mléka, což představuje v porovnání s předcházejícím rokem 2004 mírné snížení o 19,5 mil. l, tj. o 0,8 %. Pokles nákupu mléka ovlivnily snížené dodávky v období září–prosinec. V předcházejícím období do srpna převyšoval nákup mléka od počátku roku stejné období roku 2004 o 13,5 mil. l (index 100,8). Průměrný obsah tuku mléka se meziročně snížil o 0,1 % na 3,90 %. Průměrný obsah bílkovin se meziročně mírně snížil o 0,02 % na 3,38 %. Z celkového objemu nakoupeného mléka odpovídalo I. a vyšší jakosti 98,7 %. Vývoz syrového mléka v cisternách dosáhl 142,8 mil. kg, a to převážně do Německa a zčásti i do Itálie, zatímco bylo v průběhu roku 2005 dovezeno převážně z Polska a částečně i ze Slovenska celkem 63,2 mil. kg syrového mléka v cisternách. CENY Průměrná realizační cena nakoupeného mléka dosáhla za rok 2005 8,28 Kč/l a byla ve srovnání s předcházejícím rokem o 0,22 Kč/l vyšší (8,06 Kč/l). Nejvyšší vzestup ceny nakupovaného mléka po vstupu země do EU v květnu 2004 byl docílen v březnu 2005 na 8,44 Kč/l. Cena mléka se v dalších měsících roku snižovala na 8,17 Kč/l v srpnu a v prosinci dosáhla 8,18 Kč/l.

výroba v tis. l

Výrobek Konz. smetany, včetně kysaných z toho – kysané – s obs. tuku nad 30 %

podíl v %

2004

2005

2004

2005

index 2005/ 2004

49 794 13 816 24 977

53 761 14 351 27 617

100,0 27,7 50,2

100,0 26,7 51,4

108,0 103,9 110,6

VÝROBA JOGURTŮ Výroba jogurtů se zvýšila o 9,9 % z 91 871 tun v roce 2004 na 100 997 tun v minulém roce. Podíl ochucených jogurtů se zvýšil ze 71,3 % na 73,7 %. Podíl nízkotučných jogurtů se meziročně snížil o 2,2 % na 11 %. Z dalších tekutých zakysaných výrobků vykázala skupina ostatních kysaných výrobků (bez podmáslí) zvýšení výroby o 9,2 % na 27 551 tis. litrů. Podíl ochucených výrobků se v rámci této skupiny mírně snížil z 39 % na 38,2 %. Dovoz skupiny výrobků CN 0403 (jogurt, kefír, podmáslí apod.) se zvýšil z 29 650 tun v roce 2004 na 35 403 tun (+32,8 %) Zvýšení objemu této skupiny výrobků zaznamenal i jejich vývoz, který se meziročně zvýšil z 15 587 tun na 28 067 tun (+78,9 %). Tab. č. 6

Tab. č. 1

Výroba jogurtů Vývoj obchodních cen vybraných mlékárenských výrobků v Kč/l/kg Výrobek

2004

2005

Mléko polotučné trvanlivé karton – 1 l Mléko odstř. trvanlivé karton – 1 l Mléko polotučné – sáček 1 l Mléko polotučné čerstvé karton – 1 l Jogurt bílý do 4,5 % tuku – 150 g kelímek Jogurt ochucený smet. 150 g – 1 kg Jogurt ochuc.odt. a nízkotučný –125 g Máslo čerstvé – 250 g, Al folie,16 % vody – 1 kg Tvaroh měkký 250 g – Al folie, 25 % sušiny – 1 kg Eidamská cihla 30 % – 1 kg Eidamská cihla 45 % – 1 kg

11,23 10,44 9,85 10,53 32,19 39,77 x 96,02 45,00 94,48 93,47

10,17 9,95 9,99 10,68 x x x 69,05 48,65 86,95 91,85

rozdíl -1,06 -0,49 0,14 0,15 x x x -6,97 -3,35 -7,53 -1,62

index 2005/2004 96,6 95,3 101,4 101,5 x x x 92,7 92,6 92,0 98,2

Výrobek Jogurty celkem z toho – ochucené nízkotučné do 0,5 %

výroba v tunách 2004 91 871 65 474 12 124

podíl v %

2005

2004

2005

100 997 74 460 11 142

100,0 71,3 13,2

100 73,7 11,0

index 2005/ 2004 109,9 113,7 91,9

VÝROBA MÁSLA Celková výroba másla dosáhla v minulém roce 2005 podle statistického bilančního výkazu MZe 6-12 zahrnujícího výrobu a užití všech druhů másla, včetně pomazánkového másla a másla s rostlinným tukem, 54 104 tun, což představuje v porovnání s předcházejícím rokem snížení o 8,8 % (5 248 tun). Tab. č. 7 Vývoj výroby a zásob másla Máslo

výroba v tunách 2004 2005 17 621 2 206 59 352 54 104 41 270 44 523 13 486 7 092 2 206 1 828

rozdíl

index 2005/2004

444 -5 248 3 253 6 394 -378

125,2 91,2 108,0 52,6 82,9

I když se průměrná nákupní cena mléka za uplynulý rok meziročně zvýšila o 0,22 Kč/l (+2,7 %), ceny nosných konzumních výrobků se výrazně snížily. Obchodní ceny v prosinci minulého roku v porovnání se stejným obdobím roku 2004 poklesly u konzumního trvanlivého mléka o 3,40 %, konzumního tvarohu o 7,4 %, másla o 7,3 % a eidamské cihly 30 % t. v s. o 8 %. Ceny ostatních výrobků stagnovaly a pouze malá část objemově nevýznamných výrobků docílila mírné zvýšení.

počáteční zásoba k 1. 1. výroba prodej na vnitřním trhu vývoz konečná zásoba k 31. 12.

VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA Výroba konzumního mléka se výrazně zvýšila o 14,1 %, ze 499 120 tis. l v roce 2004 na 569 323 tis. l v minulém roce.

Hluboký pokles výroby másla byl ovlivněn převážně snížením obsahu tuku v nakupovaném mléce (více jak 3 000 tun) a zbývající mléčný tuk byl zapracován do mlékárenských výrobků, zejména konzumního mléka, smetan, jogurtů a ostatních zakysaných výrobků. Snížená výroba másla ovlivnila i výrazný pokles vývozu másla, který se meziročně snížil téměř na polovinu – 7 092 tun (index 52,6).

Tab. č. 2 Výroba konzumního mléka podle způsobu ošetření Konzumní mléko Konzumní mléko celkem z toho – pasterované – trvanlivé

výroba v tis. l 2004 2005 499 120 569 323 144 074 147 818 355 046 421 505

podíl v % 2004 100,0 28,9 71,1

2005 100,0 26,0 74,0

index 2005/ 2004 114,1 102,6 118,7

Tab. č. 3 Výroba konzumního mléka podle obsahu tuku Konzumní mléko odstředěné/nízkotučné polotučné plnotučné Celkem

výroba v tis. l 2004 2005 60 296 70 610 415 013 460 699 23 811 38 014 499 120 569 323

podíl v % 2004 12,1 83,1 4,8 100,0

2005 12,4 80,9 6,7 100,0

index 2005/2004 117,1 111,0 159,6 114,1

Meziročně se zvýšil podíl plnotučného mléka ze 4,8 % na 6,7 %. Výroba nízkotučného mléka se mírně zvýšila o 0,3 % na 12,4 %. Meziročně se snížil podíl polotučného mléka, které stále překračuje hranici 80 % a představuje dominantní sortiment v rámci celkového výstavu konzumního mléka.

z domova / 15

Potravinářský zpravodaj 3 / 2006 Tab. č. 8 Hlavní sortiment výroby másla výroba v tunách

Druh másla

2004 29 968 11 620 8 396

čerstvé ostatní (bloky) pomazánkové

2005 29 306 6 299 10 172

rozdíl

index 2005/2004

-62 5 321 1 776

99,8 54,2 121,2

Výroba čerstvého másla setrvala v roce 2005 zhruba na úrovni předcházejícího roku. Celkový objem výroby dosáhl 29 306 tun (index 99,8). Výroba másla v blocích se rapidně meziročně snížila o 5 321 tun, z 11 620 tun na 6 299 tun (index 54,2). Výroba pomazánkového másla se výrazně zvýšila o 21,2 %, z 8 396 tun na 10 172 tun. Dovoz másla se zvýšil ze 4 442 tun v roce 2004 na 6 502 tun v roce 2005 (+46,3 %).

TVAROHY A TVAROHOVÉ SPECIALITY Tab. č. 9 Výroba tvarohů a tvarohových specialit výroba v tunách

Výrobek

2004 34 368 10 356 3 488 48 212

konzumní tvarohy smetanové krémy tvarohové dezerty celkem

2005 29 444 10 645 3 642 43 731

rozdíl

index 2005/2004

-4 924 289 154 -4 481

85,7 102,8 104,4 91,1

V rámci této skupiny výrobků vykazují trvale příznivý vývoj smetanové krémy, jejichž objem výroby se zvýšil o 2,8 % na 10 645 tun. Pozitivní vývoj zaznamenala i výroba tvarohových dezertů s meziročním zvýšením o 4,4 % na 3 642 tun. Velmi výrazný pokles výroby byl zaznamenán u sortimentní skupiny konzumních tvarohů, a to z 34 368 tun v roce 2004 na 29 306 tun v roce 2005 – o 14,3 %. Nejvyšší pokles o 2 957 tun na 4 330 tun (40,6 %) vykázal v rámci této skupiny jemný a tučný tvaroh. Snížení výroby zaznamenal i měkký konzumní tvaroh – jeho výroba se snížila o 1 794 tun na 20 471 tun (-8,1 %). Ke zvýšení výroby o 123 tun na 1 476 tun došlo u tvrdého tvarohu (+9,1 %). Velmi hluboký pokles o 1 373 tun na 2 090 tun vykázala výroba průmyslového tvarohu (-60,4 %).

SÝRY Výroba přírodních sýrů se meziročně snížila o 2,8 %, z 94 367 tun na 91 720 tun. Výroba tavených sýrů stagnovala, zvýšila se pouze o 77 tun na 19 990 tun (+0,4 %). Tab. č. 10

Vysoké zásoby sušených mlék na počátku roku 2004 ve výši 7 307 tun (z toho 6 002 tuny SOM) byly způsobeny jejich zadrženým vývojem v předcházejícím roce 2003. Jejich objem byl na základě mimořádných opatření ke dni vstupu země do EU (1. 5. 2004) snížen na 1 720 tun, ze kterých připadalo 845 tun na SOM. V průběhu roku 2005 se celková výroba sušených mlék meziročně snížila o 2 132 tun na 51 028 tun (index 96,0). Na celkovém objemu se podílela výroba SOM 33 464 tunami (index 101,9) a výroba SMT 17 564 tunami (index 86,4). Vývoz sušených mlék se meziročně snížil o 14 576 tun, ze 42 596 tun v roce 2004 na 28 020 tun v roce 2005 (index 65,8). Vývoz SOM se snížil o 13 416 tun na 15 189 tun (index 53,1) a vývoz SMT rovněž poklesl o 1 160 tun na 12 831 tun (index 91,7). Zásoby sušených mlék dosáhly k 31. 12. 2005 3 009 tun (index 81,5), z toho SOM 1 905 tun (index 82,9) a SMT 1 104 tun (index 79,3).

Vývoj výroby sýrů celkem výroba v tunách

Výrobek

2004 94 367 19 913 114 280

sýry přírodní sýry tavené sýry celkem

2005 91 720 19 990 111 710

rozdíl

index 2005/2004

-2 647 77 -2 570

97,2 100,4 97,8

Celková výroba přírodních a tavených sýrů se meziročně snížila o 2 570 tun na 111 710 tun (-2,2 %). V následující tabulce je uveden z dostupných údajů orientační přehled výroby přírodních sýrů podle tradičního sortimentního členění. Tab. č. 11 Sortiment výroby přírodních sýrů výroba v tunách

Skupina sýrů

2004 8 029 x 8 191 14 040 52 366 5 672 x

čerstvé nezrající měkké zrající bílé v solném nálevu plísňové vybrané polotvrdé tvrdé a extra tvrdé ostatní

2005 7 721 x 7 221 14 905 47 998 8 709 x

rozdíl

index 2005/2004

-308 x -970 865 -4 368 3 037 x

96,2 x 88,2 -106,2 91,7 153,5 x

Objem výroby měkkých zrajících sýrů není uveden v důsledku ochrany dat. Nejvyšší podíl z celkové výroby přírodních sýrů připadá na sortimentní skupinu vybraných polotvrdých sýrů zahrnujících především Eidam, Goudu a sýr Madeland. Objem jejich výroby se meziročně výrazně snížil o 4 368 tun (-8,3 %). Uvedený propad převyšuje svým objemem pokles celkového objemu přírodních sýrů. Výrazné zvýšení výroby zaznamenaly tvrdé a extra tvrdé sýry (+53,5 %) a plísňové sýry (+6,2 %). Pokles výroby zaznamenaly i bílé sýry v solném nálevu (-11,8 %). Celkový prodej tuzemských přírodních sýrů na vnitřním trhu stagnoval a meziročně se mírně snížil o 55 tun na 76 385 tun. Dovoz sortimentu skupiny CN 0406 zahrnující sýry a tvaroh se meziročně velmi výrazně zvýšil o 13 566 tun (+ 40,9 %) z 30 975 tun v roce 2004 na 43 641 tun v roce 2005. Na celkovém dovozu se zhruba čtvrtinou podílejí sýry čerstvé a tvarohy 25,2 %, více jak polovinou 53,5 % sýry přírodní tvrdé (převážně Polsko a Německo) a téměř pětinou 19 % sýry tavené s výrazným zastoupením sýrů polské výroby. Objem vývozu sýrů a tvarohů se mírně zvýšil z 18 495 tun v roce 2004 na 19 586 tun v roce 2005 (+5,9 %) a nepokrývá ani polovinu objemu jejich dovozu (44,9 %).

VÝROBA SUŠENÉHO MLÉKA Tab. č. 12 Výroba, vývoz a zásoby sušeného mléka (bez KDV) Výrobek Poč. zásoba k 1. 1. z toho SOM SMT Výroba celkem z toho SOM SMT Vývoz celkem z toho SOM SMT Konečná zásoba k 31. 12. z toho SOM SMT

výroba v tunách 2004 7 307 6 002 1 305 53 160 32 832 20 328 42 596 28 605 13 991 3 693 2 298 1 393

2005 3 691 2 298 1 393 51 028 33 464 17 564 28 020 15 189 12 831 3 009 1 905 1 104

rozdíl

index 2005/2004

-3 616 -3 704 88 -2 132 632 -2 764 -14 576 -13 416 -1 160 -682 -393 -289

50,5 38,3 106,7 76,0 101,9 86,4 65,8 53,1 91,7 81,5 82,9 79,3

ZAHRANIČNÍ OBCHOD Tab. č. 13 Zahraniční obchod ČR mlékárenskými výrobky v tis. Kč Ukazatel/rok

2004

2005

rozdíl

vývoz mléka a výrobků dovoz mléka a výrobků bilance (saldo)

7 637 4 992 2 645

9 204 6 741 2 733

1 567 1 479 88

index 2005/2004 120,5 129,6 103,3

ÚDAJE CELNÍ STATISTIKY Zahraniční obchod mlékárenskými výrobky vykázal v průběhu minulého roku 2005 meziroční vzestup celkové hodnoty dovozu o 29,6 %, ze 4 992 mil. Kč na 6 741 mil. Kč (+1 479 mil. Kč). Zvýšila se i hodnota vývozu o 20,5 %, ze 7 637 mil. Kč v roce 2004 na 9 204 mil. Kč (+1567 mil. Kč). Celkové pozitivní saldo se nepatrně zvýšilo o 3,3 %, z 2 645 mil. Kč na 2 733 mil. Kč. ZÁVĚR Vývoj nákupu mléka a jeho zpracování na výrobky probíhalo v průběhu celého minulého roku 2005 již poprvé v podmínkách unijního trhu. Porovnání jeho výsledků s předcházejícím rokem je částečně ovlivněno tím, že rok 2004 ještě zahrnoval 4 měsíce předvstupního období. Zatímco se objem nakupovaného mléka meziročně mírně snížil, došlo k výraznému zvýšení jeho průměrné realizační ceny, kterou se nepodařilo vůči řetězcům promítnout do cen finálních výrobků, jejichž úroveň se naopak snížila. Tento negativní tlak na ekonomiku mlékáren byl dále prohlouben narůstajícím dovozem často levnějších konkurenčních výrobků, zejména sýrů. Z porovnání výsledků roku 2005 v podmínkách Unie s předvstupním rokem 2003 vyplývají následující charakteristické rysy. Objem nákupu se snížil o 2,2 %, průměrná cena farmářského mléka se zvýšila o 0,49 Kč/l (6,3 %), výroba konzumního mléka se zvýšila o 20,1 % a smetan o 41,1 %. Naopak výrazný pokles vykázala výroba másla o 13 % a výroba sušených mlék o 19,9 %. Návazně se výrazně snížily i vývozy obou uvedených základních výrobků. Výroba mlékárenských výrobků v roce 2005 Výrobek Nákup mléka prům. obsah tuku prům. obsah bílkovin prům. nák. cena mléka 1 l konz. mléko celkem konz. smetany vč. kysaných jogurty celkem konz. tvarohy smet. krémy tvaroh. dezerty máslo celkem sýry přírodní sýry tavené suš. mléko celkem bez KDV z toho – odtučněné

jedn.

výroba 2004

výroba 2005

mil. l % % Kč/l tis. l tis. l tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny

2 495 830 4,0 3,40 8,06 499 120 49 794 91 871 34 368 10 356 3 488 59 352 94 367 19 913 53 160 32 832

2 476 308 3,90 3,38 8,28 569 323 53 761 100 997 29 444 10 645 3 642 54 104 91 720 19 990 51 028 33 464

index 2005/ 2004 99,2 -0,10 -0,02 0,22 114,1 108,0 109,9 85,7 102,8 104,4 91,2 97,2 100,4 96,0 101,9

Pramen: Statistický výkaz SFTR (MZe ČR) Ing. Milan Křivánek, ČMSM

16 / rozhovor


5 otázek pro:

Jaroslava S t e j s k a l a, jednatele a ředitele společnosti IREKS ENZYMA s. r. o. se sídlem v Brně stat bojovat pouze přes cenu rohlíku dodávaného do supermarketu. Někteří to dávno pochopili a inovovali svůj sortiment, pustili se i do výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Vybudovali si prostě image firmy, která se nějak odlišuje od konkurence, zákazníci si na jejich výrobky zvykli a od obchodníků je vyžadují. V takové situaci se pak přestává hrát o haléře a otvírá se cesta ke slušnější marži. Myslím, že pekařské a cukrářské podniky by se měly co nejdříve nějak jasněji vyprofilovat. Buď chtějí vyrábět milióny rohlíků s minimálním ziskem na kus a realizovat je přes obchodní sítě, nebo se zaměří spíše na speciality s vyšší přidanou hodnotou a budou se snažit je prodávat především ve vlastních prodejnách. V žádném případě bych nespoléhal na vládu a parlament a nečekal, že v dohledné době budou přijata nějaká zásadní opatření regulující chování řetězců. K odblokování takových snah zatím spolehlivě stačí upozornit na omezování funkcí trhu, což je přece v příkrém rozporu se základními principy Evropské unie!

1. Jste dlouholetý a zkušený praktik pekařského řemesla. Tento obor má u nás velkou tradici a zajímavý vývoj. Od někdejší řemeslné ruční pekařské výroby až po přísně průmyslovou, přičemž dnes zase hraje velkou úlohu pestrá nabídka malých výrobců často i neuniformních pekařských výrobků. Mohl byste provést charakteristiku tohoto vývoje očima fundovaného odborníka, jakým opravdu jste? Nyní zastáváte funkci ředitele společnosti IREKS ENZYMA s. r. o., jejíž jste zakladatelem a která pekařskému řemeslu velmi úspěšně slouží už 15 let. Můžete nám Vaši společnost představit? Téměř půl století působení v pekařském oboru mě snad opravňuje k tomu, abych odpověděl na Vaši otázku. Nechci zacházet do přílišných detailů a také mám obavu, že třeba někteří kolegové a pekařští odborníci, kteří v oboru v 60. – 80. letech pracovali, se mnou nebudou souhlasit. Když jsem v roce 1960 skončil studia, byly již pekárny součástí nové organizace, která vznikla sloučením dvou oborů – mlýnského a pekárenského. Bylo to období z pohledu čerstvého absolventa plné rozpaků. Výzkumné ústavy a vývojové týmy pracovaly od 50. let na řešení, jak zmechanizovat výrobní proces, odstranit fyzicky náročnou práci v oboru. Bylo to období, kdy již byla v provozu pekárna TURNUS v Ostravě, postaveny byly tři nové průmyslové pekárny typu S III v Karviné, Českých Budějovicích a Janově-Litvínově. Musím říct, že Pardubická škola velmi dobře spojovala teoretickou výuku s praxí. Měli jsme možnost v rámci praxe nebo exkurzí poznat některé z těchto zcela nových, moderních provozů a ty nás doslova uchvátily. Vyzbrojen vědomostmi a plný iluzí jsem nastoupil do Mlýnů a pekáren, n. p., Brno, závod Hustopeče. Realita pro mě byla šokem. Zásobování okresu Břeclav tehdy zajišťovalo přibližně 35 malých řemeslných pekáren. Poznal jsem pekaře, kteří byli unavení, sedření, řemeslo dělali, protože ho převzali po rodičích. Byla to velmi tvrdá práce bez jakékoli perspektivy. Mnohem lepší to bylo na další štaci – v Blansku, kam jsem v roce 1963 nastoupil na delší praxi do rekonstruované pekárny (vedoucí pekárny byl tehdy pan Balabán). Byla to první rekonstrukce v Jihomoravském kraji, postupně se sem instalovaly kontinuální výrobníky kvasu a těst na výrobu chleba KVT 500, pásové pece ALBY Hořovice APP 225. Kontinuální linka na výrobu pšeničných těst KVTP 500, pásová kynárna s večkovačem, rovněž pásová pec PPC 225 včetně chlazení upečených výrobků. Na tomto zařízení se nevyráběly rohlíky, ale tzv. raženky (říkalo se jim „mandelinky“). V té době byly neoblíbené u spotřebitelů, stejně tak jako kontinuálně vyráběný chléb. Vzpomínám, jak těžké bylo přesvědčit spotřebitele, že výrobky z moderní pekárny jsou stejně kvalitní jako chléb a rohlík z jejich malých pekáren. Ty byly postupně neúprosně zavírány a jejich výrobu přebíraly průmyslové pekárny. Později se začaly stavět tzv. okresní pekárny s výrobní kapacitou pro zásobování celého okresu. Zvýšila se významně produktivita práce, ale vedlo to k zúžení sortimentu. Došlo i ke zprůmyslnění výroby jemného pečiva. Zejména v 70. a 80. letech linky LJP s plničkami, lisy na těsto, strunovky, trezírky, celá řada dalších zařízení ve spojení s pásovými pecemi umožňovaly mechanizovat i výrobu tohoto sortimentu. Značnou oblibu si získaly výrobky v různých formách a tvořítkách. V této době dosáhl obor maximálního stupně zprůmyslnění ve výrobě chleba, běžného i jemného pečiva. Přišel rok 1989 a s ním privatizace pekáren. Místo státních podniků s krajskou působností tady najednou byla řada samostatných firem, jako houby po dešti začaly znovu vyrůstat malé soukromé provozy. Na trhu se vedle běžného sortimentu znovu objevily netradiční pekařské a cukrářské výrobky. Během poměrně krátké doby i pekaři na vlastní kůži pocítili, jak fungují mechanismy trhu a pochopili pravý význam slov kapitál, konkurence, boj o zákazníka, marketing, fúze, akvizice... Firmu ENZYMA jsme spolu s dalšími čtyřmi kolegy založili hned v roce 1991. Využili jsme určitého vakua, které vzniklo po rozpuštění státních podniků a jejich technologických a vývojových útvarů. Začali jsme pekařům a cukrářům nabízet nejen suroviny a polotovary pro výrobu, ale též nové myšlenky, technologické postupy, náměty na inovace a obohacení pekařského a cukrářského sortimentu. K původním, v licenci vyráběným zlepšujícím přípravkům pro výrobu běžného a jemného pečiva, brzy přibyly přípravky pro výrobu chleba, cereální směsi a náplně, které už byly výsledkem našeho vlastního vývoje. Obrovským skokem vpřed byl rok 1999, kdy jsme se stali součástí celosvětové skupiny IREKS a otevřela se nám cesta ke koncernovému know-how. S využitím 150letých zkušeností firmy IREKS se naše práce dostala na novou, vyšší úroveň. 2. Většina oborů potravinářského průmyslu prožívá již několik let velké problémy při prodeji svojí produkce obchodním řetězcům. U pekařského a cukrářského oboru to platí velmi intenzivně. Řetězce „tlačí“ na prodejní ceny, vč. smluvních poplatků, touha po zalistování vede pekaře k podlézání i marginálních cen a výsledkem je rohlík za nižší cenu než jedna koruna česká. Ničí to pekaře samotné, ale také jejich dodavatele, k nimž Vaše společnost patří. Jak hodnotíte tuto situaci a jak, kde a kdy se tato ekonomická destrukce podle Vašeho posouzení zastaví? A co tento stav znamená pro Vaši společnost IREKS ENZYMA? S pekaři a cukráři úzce spolupracujeme, a proto tento problém vnímáme velmi intenzivně. Globalizovaný obchod využívá svoji sí-

3. Česká společnost IREKS ENZYMA s. r. o. je součástí německého koncernu IREKS GmbH, který působí v mnoha dalších zemích. Tím máte dost častý kontakt s pekařskou a cukrářskou profesí v zahraničí. Jak hodnotíte pod zorným úhlem těchto zkušeností celý obor u nás a ve světě? A kam směřuje pekárenský průmysl a i celý pekařský a cukrářský obor z pohledu tuzemského, ale i z pohledu globálního?

C U R R I C U L U M V I TA E :

Jaroslav Stejskal Jaroslav Stejskal se narodil 17. ledna 1942 v Olešnici na Moravě, kde dosud žije. Po absolvování Střední průmyslové školy potravinářské technologie – obor pekař – v Pardubicích v roce 1960 nastoupil do Jihomoravských pekáren, národní podnik. Svému pekařskému řemeslu je věrný dodnes – tedy již celých 46 let. Je čestným členem Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v České republice. V lednu roku 1991 spolu s dalšími čtyřmi kolegy z pekařského a mlynářského oboru založili společnost Enzyma, která si velmi brzy vydobyla čelní postavení na trhu se zlepšujícími přípravky a směsmi pro pekárny a cukrárny. S manželkou vychovali 3 děti a pan Jaroslav Stejskal je nyní šťastným dědečkem pěti vnoučat.

lu při sjednávání cen s dodavateli a tlačí je do dalších a dalších slev. Ale odpovězme si upřímně – kdo by se na jejich místě choval jinak? Oni prostě jen obratně využívají stávající situaci, kdy nabídka výrazně převyšuje poptávku a kdy pekaři i další dodavatelé z obavy před ztrátou odbytu přistupují na ceny, které se blíží ceně výrobní. Důsledkem pak je, že obor stagnuje, nedostává se peněz na investice, některé nadbytečné výrobní kapacity se umrtvují – ale to je vlastně učebnicová ukázka fungujícího trhu. Cenový tlak se pochopitelně přenáší i na nás a nám nezbývá než vysvětlovat a znovu vysvětlovat, že tudy cesta nevede. I kdybychom naše výrobky dodávali se ztrátou, stejně to pekaře nezachrání. Oni musí změnit strategii, pře-

Se zahraničím máme skutečně velmi intenzivní kontakty, zejména s kolegy ze zemí, ve kterých je koncern Ireks aktivní. Zkušenosti z odborné praxe si předáváme nejčastěji na pravidelných technologických školeních, mateřská společnost dokonce vydává bulletin se zajímavostmi z oboru. Když se všechny ty informace dají dohromady, tak je zcela jasně vidět, jak situace v naší zemi kopíruje vývoj v tradičních zemích EU. Samozřejmě nejvíce se geograficky a kulturně blížíme Německu a Rakousku. Všechny trendy, které se v minulosti projevily v těchto zemích, se s určitým zpožděním objevují i u nás. Situace v zemích směrem na východ je přece jenom krok za námi. Nedávno se mi dostala do ruky velmi zajímavá studie, která pojednává o tom, jakým vývojem prochází v současné době německý trh. Říká se v ní, že tradiční, řemeslní pekaři se dostávají do slepé uličky a budou muset poněkud změnit svoji strategii. Léta budovali image pekárny nebo cukrárny na tom, že jejich výrobky jsou zde vždy čerstvé, řemeslně propracované, v té nejvyšší kvalitě. Tomu odpovídá i jejich cena, která je v průměru za kilogram až dvakrát vyšší než u cenových lídrů, jako je Lidl či Aldi. Přitom platí, že téměř 60 % pečiva z řemeslných výroben je nakoupeno staršími rodinami bez dětí a samostatně žijícími seniory. Tedy je realitou, že zákazníci léta budovaných, často rodinných firem stárnou. Naopak rodiny s dětmi (spotřebovávají 37 % vyrobeného chleba a pečiva) téměř 50 % nákupů realizují v supermarketech a diskontech a orientují se stále více na pšeničné toustové chleby. Tradiční pekařství toto zboží, jež je dominantou velkovýrobců, prakticky nenabízejí. Jako důkaz „řemeslnosti“ se jejich výrobky vyznačují přebytkem zrn v chlebu, vypečenou až tvrdou kůrkou a co nejvíce rustikálním charakterem pečiva. Přitom děti a mládež čím dál více dávají přednost tzv. americkému chlebu „bez kůrky“. To je realita podložená čísly a fakty. Co z ní vyplývá? Že si malí výrobci svojí výrobní strukturou nevychovávají budoucí zákazníky. A to je jistě škoda a důvod k zamyšlení. 4. Z těchto zahraničních poznatků jistě vychází i nabídka produktů a služeb Vaší společnosti pro pekařsko-cukrářský obor. Především se bezpochyby jedná o zlepšení úrovně pekařských a cukrářských výrobků, ale i úspory práce a posílení efektivnosti výroby. Jaké trendy a směry jsou v této nabídce nyní nejvíce upřednostňovány? A které konkrétní produkty Vaší společnosti představíte – jako vystavovatelé – na veletrhu SALIMA 2006 v Brně? Jak už jsem řekl, my velmi bedlivě sledujeme trendy související s naším oborem v evropských zemích, porovnáváme je se situací na českém trhu a podle toho pak upravujeme naši strategii. V současné době pokládáme za stěžejní dva směry: 1) Koncentrace výroby pečiva s cílem snížení celkových nákladů na jednotku produkce využívající sofistikované výrobní zařízení a technologie. Pro dodavatele surovin do těchto provozů platí jednoznačně dodávky „šité na míru“ odpovídající daným potřebám výrobních zařízení. Zlepšující přípravky a směsi musí přesně odpovídat nastaveným parametrům. Splnění takových požadavků je úkolem především našeho vývojového oddělení v součinnosti s technologickou zdatností našich pracovníků v terénu. 2) Využívání surovin, jež jsou zákazníky požadovány v určitých časových vlnách. V Evropě se sem řadí BIO potraviny a trendy návratu k přírodě, např. původní odrůdy obilovin, jako je pšenice špalda. Zájemci mohou ochutnat výrobky upečené z této suroviny na našem stánku na veletrhu Salima – mbk. Představíme zde tři směsi založené na mouce a šrotu špaldy. Nabídneme tak odběratelům možnost vyrobit špaldový chléb a pečivo, dokonce i šrotový chléb, ale také cukrářské výrobky s korpusem vyrobeným ze špaldové mouky. Chuť a čerstvost těchto výrobků jsou vynikající.

rozhovor – informace / 17


Nové aplikace pro teflonové povlaky v potravinářství Mezi lokálně původní odrůdy patří i tzv. červená pšenice, kterou jsme objevili u holandského dodavatele a použili jsme ji do zbrusu nové cereální směsi. Na veletrhu ji nabídneme ve výrobku CEREAL 2006, který kloubí kvalitu pečiva v jeho čerstvosti a chuti s akcentem na zdravou výživu. Tomuto požadavku odpovídá vysoký podíl obilnin zpracovaných ve formě hrubozrnných šrotů a šrotových mouk. I vizuální stránka vyrobeného pečiva je odlišná od současných celozrnných výrobků na trhu: červená pšenice je zcela zřetelně viditelná v kůrce a díky svému zbarvení jsou výrobky z ní snadno rozpoznatelné. Jedná se zcela jednoznačně o produkt, který se objevuje na českém trhu poprvé a my věříme, že jeho odlišnost ocení zejména obchodníci. V kolekci novinek připravených pro letošní Salimu jsme samozřejmě nemohli opomenout trend vyrábět potraviny uzpůsobené určitým věkovým kategoriím. Tak, jak se mění demografické složení společnosti, modifikuje se i poptávka po potravinářském zboží. Proto jsou výrobky pro určité věkové kategorie příslibem úspěchu jejich prodeje. Samozřejmě vždy musí být pamatováno na chuťový vjem, který je klíčovým faktorem. Obecně platí, že každá věková skupina preferuje různé druhy pekařských výrobků. Jednotlivé rozdíly jsou tvořeny zejména chutí, důležitostí z hlediska nutričně-fyziologického a také tvarem výrobku. V návaznosti na toto rozdělení nabídky dle věkových kategorií mohu zákazníky pozvat na ochutnávku následujícího sortimentu: 1) Pro děti a -náctileté je třeba vyvíjet potraviny, které by nenásilně spojovaly dvě linie: výrobky zdravé a současně probouzející dětskou fantazii vzhledem k jejich hravosti, zábavě a aktivitě. Přesně takovéto pečivo nabízíme pod názvem Zdravá ABECEDA. Chutné a zdraví prospěšné ingredience, jež jsou zakomponovány do naší stejnojmenné směsi, jsou upečeny ve finálním výrobku, jehož design odpovídá dětskému světu použitím barevných písmenek k dekoraci.. 2) Tzv. „mladší“ dospělí akceptují výrobky, které jsou neobvyklé a inovační. Do této kategorie patří již zmiňované pečivo a chléb ze špaldy či Cerealu 2006. 3) Senioři očekávají kvalitu a potraviny, které navíc prospěšně ovlivňují určitá zdravotní hlediska. Do této skupiny řadíme velmi úspěšný a stále pečlivě doplňovaný sortiment surovin určený pro výrobu pečiva vhodného pro diabetiky (pod souhrnným označením DIANA). Nezapomínáme ani na naši základní potravinu, kterou je bezesporu chléb. Jsem velmi rád, že můžeme odborníkům na výrobu chleba předložit k posouzení unikátní žitný kvas NATURAL, který umožní výrobu chleba s tradiční chutí, troufám si říci přesně takový, jaký pamatují naši rodiče a prarodiče. Chceme přesvědčit pekaře, že s naší pomocí mohou dodávat na trh takový výrobek, který dá zapomenout na větu: „Dnešní chleba není to, co kdysi býval.“ 5. Americký automobilový průmyslník Henry Ford prohlašoval, že i poslední dolar je nutné dát do reklamy, aby firma prosperovala. Jak „funguje“ podle Vás tento způsob akvizice produktů a služeb u nás? A jak je snadné prodávat v našem tržním prostředí a jaké formy nabídky upřednostňuje Vaše společnost IREKS ENZYMA v obchodním styku? A jaké je obchodní krédo Vaše a celé společnosti, v jejímž čele stojíte? Odpovím Vám od konce: naše společnost se řídí mottem Z PŘÍRODY TO NEJLEPŠÍ! Není to v žádném případě nějaká prázdná fráze. Toto heslo vystihuje velmi přesně filozofii koncernu IREKS, kde velký důraz je kladen na přísný výběr a kontrolu nakupovaných surovin, stejně tak popisuje naši snahu vyrábět zcela bezpečné a současně kvalitní polotovary pro finální produkty. Česká pekařina a cukrařina mají skvělou tradici a spotřebitelská laťka je nastavena vysoko. Vždyť po čem se Vám v zahraničí stýská nejdříve? Po našem českém chlebu! Cílem naší osvěty a propagační činnosti je dostat se ještě o krok dál: při zachování senzorických tradic typických pro naše území vnést do pečiva co největší množství zdraví prospěšných ingrediencí. Zdá se, že konečně přichází doba, kdy zákazníci oceňují nejen chuť, vůni a čerstvost, ale také složení výrobku. Průzkumy trhu a marketingové studie ze zahraničí jasně hovoří o radikálním nárůstu obliby potravin uzpůsobených věku a demografické skladbě obyvatelstva a spotřebě funkčních potravin. Naším problémem je, že stojíme uprostřed výrobního řetězce. Koneční spotřebitelé nás neznají, nemůžeme tedy oslovit zákaznickou veřejnost. Své úsilí tak směřujeme k našim odběratelům. Pro ně pořádáme semináře, školení, účastníme se odborných veletrhů a svazových akcí, tiskneme prospekty a vydáváme brožury a letáky, bezplatně dodáváme plakáty a kalendáře do prodejen s pečivem. Vzpomenu ještě jednu formu podpory prodeje, za kterou by myslím i Henry Ford vydal svůj poslední dolar: technologický, bezplatný, 24 hodin denně fungující servis. Denně se v terénu pohybuje minimálně 15 lidí – odborníků, kteří nesbírají obchodní objednávky, ale kteří pečou, předvádí, vysvětlují, učí, pomáhají. Soudě podle poptávky od zákazníků po našich lidech – technolozích – je to správná cesta. Snažíme se dodávat našim odběratelům takovou kvalitu ve výrobcích i dodatečných službách, aby jednoznačně platila rovnice charakterizující naši činnost: surovina (produkt) + služba (technologický servis) = spokojený zákazník (kvalitní pečivo). Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

Používání povlaků Teflon ® v rámci potravinářské výroby vede nejen k ekonomickým úsporám, splnění hygienických požadavků na potravinářskou výrobu a zvýšení produktivity výrobního procesu, ale výsledný efekt se odrazí i na kvalitě finálního výrobku. Teflonové nebo obecně fluorplastové povlaky, které mají řadu vynikajících vlastností, jako je nepřilnavost, odolnost vůči vysokým a extrémně nízkým teplotám a odolnost proti celé škále korozních činitelů, se uplatňují v celé řadě výrobních oborů. Povlaky používané v potravinářském průmyslu tvoří významný podíl na celkovém využití fluorplastů. Veškeré povlaky určené pro potravinářský průmysl splňují požadavky hygienických norem pro styk s potravinami a pitnou vodou. V současné době je stále nejrozsáhlejší využití teflonových povlaků v oblasti pekařství a cukrářství zejména v použití nepřilnavého povrchu různých druhů forem a bagetových plechů. Nejrozšířenější využití nepřilnavých povlaků Teflon® je při výrobě chleba vyráběného ve formách a při výrobě pečiva (baget a veček), a to především v provozech s kontinuální a vícesměnnou výrobou chleba a pečiva. Hlavním důvodem používání teflonových povlaků v pekařském oboru je nepřipékání výrobků k povrchu plechů a forem a jejich snadné čištění. Mimo pekařské formy a plechy se teflonovými povlaky ošetřuje i povrch násypek, osazovacích žaluzií, šnekových dopravníků, raznic, válečků, vodících botek, kuželů a vodících drah kuželových vykulovačů, nožů pro porcování chleba atd. V oblasti mlékárenského průmyslu lze využít nepřilnavé povlaky Teflon® v sušárnách mléka, kde se nanáší na stěny cyklonů, potrubí a turnikety pro dopravu usušené hmoty. Výhodné je využití kluzných vlastností Teflonu® na řezných kotoučích a podávacích segmentech v rámci technologie balení sýrů. V mlékárenství lze využít

vysoké korozní odolnosti teflonových povlaků při ochraně povrchů vůči koroznímu působení roztoků chloridu sodného. Vhodnou aplikací je povlakování stěn duplikátorových kotlů používaných při výrobě tvarohových krémů. V oblasti masného průmyslu nachází povlaky Teflon® uplatnění při výrobě sekané nebo šunky, povlakují se míchací nádoby, formy, ale i řeznické kůtry, sekyry a nože. V oblasti gastronomie se nepřilnavé teflonové povlaky využívají na profesionálních pánvích, průmyslových pečných pánvích a pečných deskách. Široké využití má také povlakování nádob pro výrobu a prodej salátů a pomazánek. Antiadhezní vlastnosti fluorplastových povlaků se využívají v technologii výroby umělých střívek, kde jsou řásnící tyče ošetřeny velmi kluzným a zároveň odolným povlakem usnadňujícím technologický proces výroby a řásnění střívek. Také výroba cukrovinek vyžaduje v řadě případů použití nepřilnavých povlaků – typické využití je na formy na výrobu nečokoládových cukrovinek, trojcestné ventily, nádoby a dalšího zařízení na míšení a dopra-

vu čokoládových, cukerných i necukerných hmot používaných pro výrobu cukrovinek. V celém potravinářském průmyslu se povlaky Teflon® aplikují na svařovací lišty a desky, násypky a skluzy pro dopravu v různých fázích výroby až po dopravu hotových zabalených výrobků. Z nových aplikací je zajímavé například povlakování částí stáčecích linek, které lze původně jen obtížně čistit v důsledku ulpívání lepidel používaných k lepení etiket na lahve. Obecně je také výhodné využití fluorplastových povlaků při repasi různých součástí zařízení pro výrobu potravin, a to zejména součástí vyrobených z hliníku a jeho slitin, případně původně pocínovaných nádob, díží atd. V oblasti aplikace teflonových povlaků pro potravinářský průmysl v České republice má největší zkušenosti firma Technicoat s. r. o. se sídlem na okraji Českých Budějovic, která ročně nanese povlaky Teflon® i další fluorplastové povlaky na plochy stovek metrů čtverečných, které pak slouží v rámci výroby potravin. Tato firma s výrobními kapacitami v České republi-

ce a nově i v Polsku a obchodním zastoupením na Slovensku je držitelem ISO 9001 a licence společnosti DuPont na aplikaci povlaků Teflon®pro průmyslové účely. Mezi zákazníky firmy patří jak malé české potravinářské firmy, tak i velké nadnárodní společnosti jako Odkolek a. s., Penam, a. s., Nestlé Česko s. r. o., Danone a. s. nebo Plzeňský Prazdroj, a. s. Mezi stálé zákazníky se řadí i dodavatelé potravinářského zařízení a výrobků určených pro konečného spotřebitele jako jsou spol. Cheops s. r. o., Topos a. s. nebo Blex, a. s.. V oblasti dodávek pro potravinářský průmysl společnost Technicoat s. r. o. úzce spolupracuje se společností REVENT Praha s. r. o., která je tradičním dodavatelem pekařských pecí. Jednou z forem spolupráce je prezentace firmy Technicoat na veletrhu SALIMA 2006 v Brně v rámci expozice společnosti REVENT v pavilonu B /stánek č. 26/. Pracovníci firmy Technicoat Vám rádi během veletrhu Salima 2006 poskytnou řadu dalších informací z oblasti použití teflonových povlaků v potravinářství. Ing. Slavomír Jelen

TEFLON ® Nabízíme řešení technologických problému pomocí povrchových úprav Pro potravinářský průmysl dodáváme celý sortiment nepřilnavých fluorplastových povlaků na formy, pečné plechy, násypky, svařovací lišty apod. Na výstavě SALIMA nás najdete v expozici společnosti Revent – pavilon B, stánek č. 26, kde Vám rádi poskytneme další potřebné informace. TECHNICOAT s.r.o. Homole 198 370 01 České Budějovice [email protected] www.technicoat.cz

tel.: 387 203 320 fax: 387 203 032 mobil: 776 046 763

18 / z domova


Hamé předalo dar Charitě ČR

Akciová společnost Hamé patřící mezi největší potravinářské společnosti v České republice investuje nemalé finanční částky do charitativních činností. Každým rokem Hamé spolupracuje s desítkami dětských domovů po celé České republice, kde se dětem

snaží zpříjemnit období prázdnin, Vánoc či Velikonoc nebo i jejich nejrůznější aktivity v průběhu celého roku. Děti se každoročně těší zejména na oblíbené červené plyšové medvídky, knížky, omalovánky, produkty z portfolia společnosti Hamé a řadu dalších

drobností. Na začátku února společnost Hamé předala další hodnotný dar, tentokráte České katolické Charitě. Jedná se o kojeneckou stravu, v částce přesahující 300 tis. Kč, kterou převzal prezident Charity ČR Miloslav Fiala. Tato kojenecká strava směřuje do jednotlivých charitních domů v České republice. Kojenecké výživy, sušené kojenecké kaše a mléka pod značkou Hamánek předal generálnímu sekretáři, jménem společnosti Hamé, známý herec a moderátor Pavel Zedníček, který stejně jako Bolek Polívka patří k dlouholetým příznivcům společnosti Hamé. Hamé vyrábí kojeneckou stravu od r. 1998 a je jedním z nejdůležitějších dodavatelů této stravy na českém a slovenském trhu. Kojeneckou stravu Hamánek však neznají pouze děti v České a Slovenské republice. Pochutnat si na ní mohou i kojenci a děti v Polsku, v Maďarsku, na Ukrajině, v Bosně a Hercegovině, v Rusku, v Bulharsku, v Moldávii, ale také v Libyi, Lotyšsku, Estonsku, Kazachstánu nebo

v Izraeli, kde Hamé již více než 4 roky dodává speciální KOŠER a PESAH kojeneckou výživu, které jsou vyráběny pod kontrolou rabína, jenž se osobně účastní výroby těchto výživ. Nově začíná v tomto roce exportovat kojeneckou stravu také do Chor-

vatska, takže české maminky naleznou při svých dovolených Hamánka i na pultech chorvatských obchodů. Text a foto: RNDr. Marcela Mitáčková ředitelka marketingu Hamé, a. s.

Vláda pro prodej pohledávek za Kosteleckými uzeninami Agrofertu PRAHA (bo) – Vláda schválila prodej pohledávek České konsolidační agentury společnosti Kostelecké uzeniny Agrofert Holdingu za 550,3 milionu korun. Po jednání kabinetu to řekla jeho mluvčí Lucie Orgoníková. Podle mluvčího ČKA Jiřího Pekárka je aktuální výše pohledávek 637 milionů korun, prodej ještě musí projednat dozorčí rada konsolidační agentury. Agrofert Kostelecké uzeniny ovládá.

Vláda loni v červenci zařadila Kostelecké uzeniny, největší tuzemský masokombinát, do programu restrukturalizace s tím, že pohledávky za nimi jsou určeny k prodeji strategickému investorovi v rámci výběrového řízení. V rámci tendru obdržela ČKA tři nabídky, z nichž pouze dvě byly nad úrovní tržního ocenění. Předložily je společnosti Charlton a Agrofert Holding. Z informací zveřejněných Ministerstvem financí ČR vyplývá, že Charlton dal nejvyšší nabídku. Pouze Agro-

fert Holding ale lze podle doporučení Rady vlády ČR – Investiční rady považovat za strategického investora. Kabinet nakonec rozhodl pro Agrofert s tím, že ale musí zaplatit nejvyšší nabídnutou cenu. Podle ředitele pro strategii Agrofertu Jana Kadaníka je cena 550 milionů korun přijatelná a rozhodnutí vlády je potěšující zprávou. Pro Kostelecké uzeniny skončí období nejistoty a budou se moci plně soustředit na svůj rozvoj, uvedl. Agrofert drží v masokombinátu ně-

Drůbež Příšovice nekončí, většina pracovníků ale z firmy odešla PŘÍŠOVICE (Liberecko) (bo) – Společnost Drůbež Příšovice, která musela od začátku roku zastavit výrobu kvůli nesplnění evropských norem, opustila podstatná část pracovníků. Ze stovky lidí, které potravinářská firma zaměstnávala na konci loňského roku, jich dnes zůstává kolem 30. Vedení společnosti přesto stále věří, že se výrobu v podniku podaří znovu obnovit. Uvedl to ředitel podniku Miroslav Machek. Drůbež Příšovice nesplnila evropské normy, které platí od roku 2004. Podle ředitele Krajské veterinární správy v Liberci Josefa Krále měla firma výjimku do konce roku 2005. Nezbytné úpravy ale ani v prodlouženém termínu nestihla,

a tak musela zpracování masa i výrobu masných produktů zastavit. Kvůli vysokým nákladům na úpravu provozů už dříve v kraji přestaly vyrábět například sýrárny v Rovensku pod Troskami nebo Velkém Valtinově. O výjimku požádaly ještě dva podniky. „Krkonošské sýrárny už normy splnily, ADV Libštát má výjimku do konce roku,“ řekl Král. Podle Machka firma v minulých letech investovala do modernizace výroby a splnění evropských hygienických a veterinárních norem kolem 15 milionů korun. Věří, že se podmínky pro obnovení provozu podaří splnit, zbývá totiž dokončit práce za zhruba půl milionu korun. „Našli jsme investora a dě-

láme všechno pro to, abychom mohli výrobu znovu rozjet,“ řekl Machek. O budoucnosti firmy by měla rozhodnout mimořádná valná hromada. Příšovická firma už deset let dodává své výrobky hlavně do regionu. Podle Machka je ale ve složité finanční situaci. „Zejména loňský rok byl kvůli konkurenci velmi špatný,“ uvedl Machek. Tržby společnosti se podle něho snížily ze 140 milionů v roce 2004 na loňských 120 milionů korun. Machek byl donedávna majoritním vlastníkem společnosti, svůj podíl ale odprodal Martinu Šandorovi, který se rozhodl firmu na pokraji krachu zachránit a znovu rozjet výrobu. „Valná hromada musí ale rozhodnout o dalším postupu,“ řekl Šandor.

Nový výkonný ředitel v Delta Pekárnách Nouri Chahid (35) byl jmenován výkonným ředitelem pro Česko největší tuzemské pekárenské společnosti Delta Pekárny. V loňském roce působil ve stejné společnosti jako výkonný ředitel pro Slovensko a Maďarsko. Narodil se v Maroku, kde vystudoval francouzské gymnázium, poté získal v USA titul letecký/raketový inženýr na univerzitě Parks College of St. Louis/Missouri. Letos ukončí studia MBA na Nottingham Trent University v Praze. Před nástupem k pekárenské skupině s více než čtyřmiliardovým obratem působil u firmy McDonnell Douglas (dnes Boeing) jako inženýr, byl regionálním manažerem společnosti Outboard Marine Corporation pro Afriku, Blízký Východ a Indický oceán, tři a půl roku pracoval v roli výkonného ředitele firmy Worthington Cylinders v Hustopečích u Brna. Je svobodný, mezi jeho záliby se řadí motorismus, létání, lyžování, tenis, kosmologie a hra na housle. Hovoří česky, francouzsky, anglicky, arabsky a pasivně italsky. Jaroslav Pomp ředitel pro vztahy s veřejností/PR Director Delta Group

co přes 75 procent. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže schválil loni na podzim spojení Agrofert Holdingu a obchodního družstva Maso Uzeniny. Družstvo bylo většinovým majitelem Kosteleckých uzenin. Agrofert tak mohl zvýšit svou účast ve firmě z 34 procent na většinový podíl. Kostelecké uzeniny působí především v řeznictví, uzenářství, produkci masných výrobků, jejich distribuce a prodeje. Firma předloni ukončila hospodaření se ztrátou 47 milionů ko-

run, zatímco v roce 2003 měla zisk 62 milionů. Tržby předloni činily 3,8 miliardy Kč a investice od roku 1992 přesáhly dvě miliardy. Skupina Agrofert se skládá přibližně ze 120 podniků, včetně zahraničních. Zaměřuje se na zemědělství, potravinářství a průmyslové výroby chemických látek. Předloni například Agrofert koupil třetí největší pekárenskou skupinu v zemi, firmu Penam. V rámci skupiny působí v masném oboru i společnosti Maso Planá a Masna Studená.

Prodej balené vody v obchodech loni klesl PRAHA (bo) – V České republice loni klesl prodej balené vody v obchodech. Podle údajů společnosti AC Nielsen Češi v roce 2005 vypili v průměru 86 litrů na osobu, což je o pět litrů méně než o rok dříve. Uvedená čísla však zahrnují pouze prodej v obchodech, nikoli v restauracích. Tržby za balenou vodu klesly ještě výrazněji, především kvůli přívalu levnějších vod. Od prosince 2004 do loňského listopadu se prodalo 861 milionů litrů balené vody za 5,8 miliardy korun. Meziročně byly tržby o půl miliardy nižší. Konkurencí výrobců balených vod je i voda z kohoutku, kterou začaly vodárny propagovat pomocí reklamy. „Považuji pokles za celkem normální, vezmeme-li v úvahu, že se nabídka nápojů různého typu v posledních letech značně rozšířila,“ řekl majitel

Karlovarských minerálních vod a Dobré vody Antonio Pasquale. Konkurenční společnost Alphaduct, které patří značka Korunní, přičítá loňský vývoj špatnému létu. „Ale jinak nejsou poklesy tak dramatické,“ uvedl člen vedení Korunní Jozef Gemeĺa. Sami výrobci se snaží stagnaci a poklesu prodeje čelit hlavně tím, že neustále vymýšlejí nové příchutě nebo vylepšují tvar či uzávěry lahve.

Holding firmy Kofola se přestěhoval z Krnova do Ostravy OSTRAVA (zb) – Holding českého výrobce nealkoholických nápojů Kofola se přestěhoval ze svého původního sídla v Krnově na Bruntálsku do Ostravy. Firma to oznámila s tím, že Ostravu považuje ve středoevropském regionu za strategické místo. Část holdingu se na konci února přestěhovala také do Prahy. V Krnově nadále zůstává sídlo české pobočky, dále výroba, sklady, zázemí vozového parku a dceřiná společnost Santa Trans. Vedení holdingu Kofoly nyní sídlí v areálu společnosti Alpex v Ostravě-Porubě na ulici Nad Porubkou. V Praze si holding jako své nové sídlo vybral Sokolovskou ulici ve Vysočanech. Výhodou obou lokalit je blízkost vlakového nádraží. Ostrava a Praha jsou podle firmy rovněž jejím významným odbytištěm a sídlem řady jejích významných obchodních partnerů.

Krnovská akciová společnost Kofola patří k největším dodavatelům nealkoholických nápojů ve středoevropském regionu. Působí na trzích v České republice a Slovenské republice, v Polsku a Maďarsku. Ve svých třech výrobních závodech v Česku, na Slovensku a v Polsku celkově zaměstnává přes 1 000 lidí. Skupina Kofoly za loňský rok očekává tržby 2,879 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst 21,6 procenta. V roce 2003 vzrostly konsolidované tržby Kofoly o 23 procent na 2,367 miliardy korun. V roce 2004 vykázala mateřská firma čistý zisk 50,6 milionu korun proti téměř 116 milionům korun v roce 2003. Krnovská nápojářská firma vznikla v roce 1993 privatizací bývalé sodovkárny státního podniku Nealko Olomouc. Firmu vlastní řecká rodina Kostase Samarase, která ji pojmenovala Santa nápoje. Současný název Kofola firma dostala v roce 2003.

informace / 19


Sissi jako dobrá značka dobré a kvalitní šunky Z marketingové příručky: O brandu vědí schopní manažeři výrobních a prodejních firem téměř vše. Současná moderní výroba dobře zná cenu zboží se značkou, cenu známého a poznatelného výrobku. Výzkum zjistil přání zákaznic Společnost TRUMF International se rozhodla rozšířit portfolio svých výrobků a uvést na trh nový produkt, konkrétně novou značkovou šunku. Výzkumem trhu bylo zjištěno: musí být jemná, nepříliš slaná, musí mít konzistenci k nakrájení tenkých plátků, a hlavně musí vonět a působit už na první pohled čerstvě. Americká marketingová asociace definuje značku takto: Značka (brand) je jméno, název, znak, výtvarný projev nebo kombinace předchozích prvků. Jejím smyslem je odlišení zboží nebo služeb jednoho prodejce nebo skupiny prodejců od zboží nebo služeb konkurenčních prodejců. „A právě jméno je jednou z nejdůležitějších věcí,“ tvrdí Radek Staněk s tím, že jedině tak zákazník může na pultu poznat ten „svůj“ výrobek, ten, který si chce skutečně odnést domů. Ten, jemuž dává svou důvěru, že je přesně takový, jaký byl minule. A marketingový poradce Milan Kaplan dodává: „Tady nastal čas vymyslet název, který by sám o sobě přinesl produktu zajímavý příběh, pro jemnou, čerstvou a voňavou šunku jsme zvolili jméno Sissi.“

Na začátku byla diskuze o typické uzenině. Dohadovali se manažeři firmy, kterou klobásu nejraději – pikantnější, masitější, tučnější a s křenem, či s hořčicí? Do toho zívla manželka: „Dala bych si dobrou, jemnou šunku.“ Pavel Váhala a Radek Staněk, majitelé firmy TRUMF International, se proto rozhodli, že zjistí, co vlastně zákazníci chtějí. Definovali hned několik faktů, s nimiž bylo nutné pracovat: – Co bude prodejním artiklem? V případě brandované šunky Sissi se v úspěch spojují tři důležitá fakta: – chuť a možnosti vyrobit kvalitní zboží (Kostelecké uzeniny) – záměr a potenciál udělat značkový (brandovaný) výrobek (TRUMF International) – marketingová kreativita „Šlo nám právě o to, vyrobit produkt, který bude příjemně nepřehlédnutelný. Bude mít navíc nepominutelnou a vždy standardní kvalitu, která samotná umožní zvětšování trhu. A v neposlední řadě – výrobek, jehož benefity bude deklarovat a ochraňovat značka,“ popisuje Radek Staněk situaci, když se rozhodovali o brandingu.

Příběh jedné šunky Jindřiška Krásná dnes nespěchá, v klidu nakupuje v místním supermarketu. K oddělení pečiva ji přiláká vůně čerstvě upečeného chleba. Zrychlí krok – už, aby ho měla v košíku. A tu dostane chuť na čerstvý, měkoučký chléb s máslem a plátkem dobré šunky. „To bude večeře, a jak bude chutnat dětem!“ Manželovi dá pod šunku ještě trochu francouzské hořčice, on rád pikantní. Nápad na skvělé jídlo ji přivede k obslužnému pultu s uzeninami. „Šunku prosím,“ žádá Jindřiška. Prodavačka jí líným pohybem nabídla z pěti táců pět různých druhů. A TAM JI UVIDĚLA! Jemnou, růžovou, čerstvoučkou – šunku Sissi. Šunka Sissi? Jindra si okamžitě vzpomněla na útlou krasavici - princeznu Alžbětu, zvanou Sissi. Jindřišce běží před očima další vzpomínka: jak si v 15 letech s kamarádkou Miládkou utahovaly šátky kolem pasu, aby vypadaly jako štíhlá Sissi, jejich vzor krásy. A jak si vyčesávaly vlasy! A jak si říkávaly Henriet a Milady. S pousmáním si také Jindřiška vzpomněla, že Miládka byla první a jediná kamarádka, které prozradila, že miluje Káju – svou pozdější první lásku... „Tak dáte si tu šunku?“ vytrhlo Jindru ze vzpomínek. „Ano, 25 deka Sissi prosím...“

Vybráno z výsledků výzkumu:

TRUMF triumfuje

Produkt optikou cílové skupiny

Šunka Sissi stihla ještě loňský vánoční trh, firma TRUMF spolu s Kosteleckými uzeninami pomohla šunce na pulty. Jak? „Běžně se v českém masném průmyslu, který je orientován velmi dobře na výrobní výkon, nedělají všechny ty kroky, které jsme pro šunku Sissi dělali. Tedy definování cílové skupiny, specifikace technologie výroby na našem odborném pracovišti a pak také vymyšlení takového brandu, který překročí hranice České republiky. Šunka Sissy je skvěle nastartována pro evropský trh – která z žen v zemích bývalého Rakousko-Uherska nezná příběh Sissi? Šunka přesně koresponduje s přáním zákazníka a je velmi kvalitní, přitom cenově přijatelná,“ vypočítal Radek Staněk s tím, že šunka již nyní překračuje české hranice – o její výrobě se začalo jednat na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku a do Velikonoc to budou další čtyři evropské země na západ od našich hranic.

Šunka

červená, kubická, velká, dušená jedinečný vzhled podporující 1. nákup chuťově srovnatelná s výběrovou šunkou zapamatovatelná odlišnost v chuti, rozpoznatelná při opakovaných nákupech standardizovaná kvalita bez výkyvů v čase

KDO JE TRUMF International? Firma s asi 150 zaměstnanci, vyrábějící koření všeho druhu k dalšímu zpracování a také pro velkoobchod. Dalším zaměřením firmy je vývoj zboží masného průmyslu. Tuto linii firmy v posledním roce rozšířila myšlenka vývoje produktů vhodných k brandování. Zřídili vlastní výzkumně-vývojovou dílnu, zkušební miniprovoz a hlavně špičkové testovací pracoviště, které je v České republice ojedinělé. „Naše výzkumně-vývojové pracoviště a laboratoř jsou speciálně zařízené s orientací na spokojenost a zdraví konečných spotřebitelů. Bylo pořízeno částečně s dotační podporou Ministerstva průmyslu a obchodu, přesto jeho provoz není nejlevnější. Řadu odborných výkonů provádíme v rámci dodavatelského servisu našim obchodním partnerům. Pak ale vyvíjíme nové výrobky ve spolupráci s masokombináty, které chtějí za vynikající výrobek označený výraznou značkou dostat přiměřenou slušnou cenu,“ řekl Pavel Váhala. „Jsme vždy otevřeni další spolupráci, praxe je taková, že masokombinát přichází za našimi odborníky, s nimiž proberou možnosti jeho výroby a společně určí směr vývoje, kterým se vydají. Vždy musí jít o kvalitní výrobek, ke kterému přiřazujeme nadnárodní značku. Koncept je více méně jasný – vyrábět evropský výrobek, značku prodejnou v zemích EU. Všichni se učíme, ale cíl je produkovat výrobky se stálou kvalitou a rozpoznatelnou značkou,“ doplnil Radek Staněk. Podle jeho slov TRUMF umí řešit problémy zákazníka směrem k výrobě, vytipují, co lze na daných technologiích uskutečnit, a navrhnou takové řešení, které při dodržení podmínek trhu přinese masokombinátu potřebný efekt.

– Kdo výrobek nakoupí? – Jaké je přání zákazníka, co od výrobku očekává? „Vzhledem k výrobním možnostem vybraného obchodního partnera – firmy Kostelecké uzeniny – jsme zvolili pro tento pilotní projekt brandované uzeniny právě šunku. Marketingový poradce jasně řekl: V rodině je přes jídlo žena, ta nakupuje a rozhoduje, co bude k večeři. A na to, jaké je přání zákazníka přesně, odpověděl výzkum trhu,“ vysvětlil Pavel Váhala.

Tři otázky pro: Pavla Váhalu (TRUMF) Je šunka Sissi jediný artikl, který vyvíjíte? Ne, vyvíjíme několik dalších výrobků masného průmyslu, které budou mít svou značku, svou výjimečnost a také velkou perspektivu uplatnit se v zahraničí na trzích EU. Jaký je vztah firmy TRUMF a výrobce? My si ponecháváme značku, ale vyrá-

Voňavá prohlídka aneb na návštěvě v TRUMF International Při navlékání ochranných oděvů před vstupem do výrobní části sděluje majitel Staněk: „Chceme být evropskou firmou, takto známou, s evropským myšlením a evropskými lidmi.“ Také asi proto nedávno přijali dva nové pracovníky s několikaletou praxí v Anglii. Procházíme výrobní část firmy zaměřenou na produkci koření a kořenicích směsí. Vše hygienické, moderně vybavené. Navíc – s usměvavými tvářemi. Ve výrobních prostorách u linek a strojů hraje moderní hudba. Pracovníci, kolem kterých procházíme, vstřícně odpovídají na pozdrav a nechávají se ochotně fotografovat. Je to pro nás návštěvníky přesvědčivé, jsou v pohodě a vypadá to, že je skutečně těší, že tady pracují.

standardní nabídka klientům firmy se schopností na zařízeních analyzovat jejich suroviny, případně výrobky. „Právě testujeme novou přírodní barvu původem z Arménie, která má zajímavou vlastnost – má protirakovinové vlastnosti, a to zejména v souvislosti s tlustým střevem a mléčnou žlázou,“ popisuje majitel Radek Staněk. Vzápětí přicházíme do místnosti, kde jako vzácné umělecké dílo stojí chlouba výzkumně-vývojového pracoviště – dva chromatografy – plynový a kapalinový.

Radim Pazdera

Kamila Libigerová Laboratoř: Řada moderních přístrojů s počítačovými výstupy. To vše v naprosté hygieně. „Zde získáváme informace o surovinách, které nakupujeme, bez vyjádření laboratoře se dodaná surovina vůbec nedostane do naší výroby,“ tvrdí chemička Kamila Libigerová. Laboratoř ale funguje také jako nad-

Chemik Radim Pazdera s nadšením začíná popisovat činnost a principy zařízení a hlavně jeho možnosti. „Například jsme určili, který druh koření je pro recepturu, kterou firma používá, ten nejvhodnější. A nejde jen o druh koření, ale také o zemi původu, a dokonce až období sklizně. Tak třeba žádáme po našich dodavatelích nové koření z Hondurasu sklizené v únoru či březnu, kdy jsou pro našeho zákazníka jeho vlastnosti nejvhodnější,“ říká che-

Test nového přírodního barviva z Arménie. mik. Lze zde ověřit složení a deklarovanou kvalitu výrobků, popřípadě zjistit, zda zboží neobsahuje zdraví škodlivé látky. Lze také porovnávat kvalitu výrobků s konkurenčními. Provoz pracoviště není levný, ale podle majitelů se v konečném důsledku vyplatí. V omezeném rozsahu nabízejí služby laboratoře také jiným firmám. „Toto pracoviště je svým vybavením ojedinělé, mám velké štěstí, že tady pracuji, i když to znamená stále se vzdělávat. Prostě ideální,“ s úsměvem říká mladý chemik. Zkušebna výrobků: Máme štěstí na návštěvu z Xaverova, testují tady právě nové „dětské“ párky připravené firmou TRUMF podle požadavků a zadání klienta. Zkoumá se vzhled na řezu, chuť i vůně, složení výrobní receptury a v neposlední řadě cena. „Každý týden sem přijíždějí klienti – naši odběratelé koření z Polska, Rumunska, Maďarska, Ukrajiny, Německa a samozřejmě Česka,“ šeptá mi generální ředitel TRUMFU Mojmír Mocek. V tu chvíli přináší technolog další vzorky – a právě z těch je vybrán ten, který splnil očekávání zadavatele z Xaverova. „Tak ten bereme,“ přikývli výrobní ředitelka Stanislava Kolářová a obchodní ředitel Karel Koníř.

bí a prodává masokombinát na základě receptury, kterou dodává TRUMF. Platí konečný spotřebitel za značku? Neřekl bych, platí za kvalitu, která bude naprosto stejná ať brandovaný výrobek koupí v létě či o Vánocích, v Ostravě nebo v Ústí nad Labem. Zákazní platí za to, že podle výrazného označení pozná své zboží. Možná nakupující zaplatí o něco víc než za levné zboží, ale bude mít perfektní prožitek – prostě bude mu chutnat.

Zeptali jsme se: Jak se prodává šunka Sissi? Zdeněk Linhart, generální ředitel Kosteleckých uzenin: „Šunka Sissi se poměrně dobře prodává, je chuťově vyvážená a podle hlášení řetězců ji zákazníci začínají vyžadovat. Je to pro nás závazek, ale je splnitelný a pro naši firmu perspektivní, už kvůli tomu, že je šunka Sissi zařazena do vyšší cenové kategorie. Bylo to dobré rozhodnutí, které zcela jistě ponese své ovoce, že tento nový brandovaný výrobek celkově zapadá do strategie firmy v návaznosti na kvalitu a cenu masných výrobků. Jsme otevřeni připravit další značkovou specialitu. Jitka Fialová, nákupčí společnosti AHOLD Czech Republik: „Šunka Sissi se prodává v celé síti Ahold, tedy v Hypernovách a Albertech. Má velmi dobře zapamatovatelné jméno, spousta žen z historie ví, kdo to byl a spojí si to. Je chuťově na velmi dobré úrovni a v cenové relaci, která naznačuje kvalitu zboží. Velmi dobře se prodává. Stanislav Sekyra, vedoucí nákupu čerstvých potravin, společnost Macro Cash & Carry: „Značkové potraviny mají zejména u masných výrobků speciální roli, jsou průkopníky brandovaných potravin. Vytvořením značky se podle mě posunuje trh směrem nahoru – tedy k lepší kvalitě, tím i chuti, a také k příznivější ceně pro obchodníky. Podle mého názoru je kampaň za posílení značky Sissi velmi dobře zvládnutá, obchodníci ji začínají vyžadovat.“ Text a fota: Blanka Falcníková

20 / z domova


Trh jedenáctkových piv v ČR stále roste V E L KO P O P O V I C K Ý KO Z E L 11 ° M E D I U M J E P O 2 M Ě S Í C Í C H N A T R H U D R U H O U N E J P R O D Á VA N Ě J Š Í L A H V O V O U J E D E N Á C T KO U

vý tržní podíl 15 % segmentu jedenáctkových piv. Nejnovější varianta oblíbené značky Velkopopovický Kozel – 11° Medium – je nyní navíc snadno dostupná spotřebitelům i v čepované podobě v celé České republice. Velké Popovice (red) – Tzv. jedenáctková piva jsou v současné době jedním z nejrychleji rostoucích segmentů českého pivního trhu. V polovině září minulého roku na tento trh vstoupil s lahvo-

vou variantou Velkopopovický Kozel 11° Medium a již v říjnu i listopadu se stal druhou nejprodávanější lahvovou jedenáctkou. Dle výzkumu AC Nielsen v listopadu loňského roku přesáhl objemo-

„Uvedení nové varianty na část trhu sudového piva bylo úspěšné. Do prodeje v lahvích se uváděla již celostátně. Po vyhodnocení obou těchto kroků jsme se rozhodli vyjít vstříc poptávce spotřebitelů a rozšířit distribuci čepo-

vané 11° Medium tak, aby byla co nejsnáze dosažitelná po celé České republice. Vždyť necelé dva měsíce po uvedení lahvové 11° Medium se stala dle výzkumu AC Nielsen druhou nejprodávanější jedenáctkou v České republice a její podíl na trhu stále roste. Od letošního ledna jsme zapojili do distribuce veškerá obchodní centra Plzeňského Prazdroje v Čechách a na Moravě a dosáhli jsme tak kompletního pokrytí,“ řekl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel. Velkopopovický Kozel 11° Medium, světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 %, je čtvrtou variantou v portfoliu značky Velkopopovický Kozel, doplňující ostatní varianty Světlý, Premium a Černý. V současnosti probíhá komunikační kampaň představující tuto nejnovější variantu. Od ledna do března se v ČT a na Nově objeví desetivteřinový spot „Už tě trknul nový Kozel?“ přidaný ke spotu Trávníkáři. Ve stejné době je navíc v prodeji limitované množství speciálního balení multipacku, který obsahuje 8 lahví Velkopopovického Kozla

Světlého a 2 lahve 11° Medium. V řadě měst bylo také v průběhu ledna a února možné ochutnat 11° Medium přímo v hypermarketech. Plzeňský Prazdroj, a. s., je lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa je zároveň největším exportérem českého piva. Plzeňský Prazdroj patří do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě, přítomné ve 40 zemích čtyř kontinentů. Velkopopovický Kozel je značkou, která má své nezastupitelné místo v portfoliu Plzeňského Prazdroje. Patří ke značkám s nejdynamičtějším růstem jak na českém, tak i na zahraničních trzích. Velkopopovický Kozel Černý je zároveň lídrem trhu s tmavými pivy v České republice. Pivovar Velké Popovice v loňském roce oslavil 131 let od svého založení v roce 1874. Aktuální informace o aktivitách a projektech podporovaných značkou Velkopopovický Kozel najdete na internetových stránkách www.kozel.cz

Pivovarník Kratochvíle: „Když mluví zbraně, pivo je kalný a nepění“ BRNO (bo) – Každý Čech vypije za rok v průměru 160 litrů piva, ve vyhrocených časech si ho však národ na pomoc nebere. Během obou světových válek i v době ekonomické krize ve třicátých letech pili Češi zlatavého moku méně. „Z toho vyplývá jediné, když mluví zbraně, pivo je kalný a nepění,“ řekl novinářům při degustaci značek v rámci soutěže Zlatý pohár Pivex odborník na zlatý mok Antonín Kratochvíle. Svoje zjištění opírá o vlastní studii konzumace piva v minulém století. „Věnuji se historii a pivu, proto to

téma,“ vysvětlil šestasedmdesátiletý rodák z českobudějovického pivo va ru. S českým národním nápojem vyrůstal a jako čtvrtý Antonín z rodu Kratochvílů se musel stát pivovarníkem. Jeho životní obor se od té doby značně změnil. České pivo je výborné, ale mohlo by být ještě lepší, míní. Pivovary se dostávají do fáze, kdy velcí klienti vyžadují stále delší dobu trvanlivosti. „Pro konzumenta to nemá význam, firmy s tím mají své záměry. Pivu to ale rozhodně neprospívá, na chuti mu tím nepřidáme,“ tvrdí Kratochvíle. Nejlépe podle něj chutná pivo těsně

po kvašení. Každý další zásah je jen na škodu. Přesto si Češi na svůj národní nápoj potrpí. Důvody jsou skryté v české kuchyni. Pivo nebude chutnat stejně nám po knedlících jako Italovi po těstovinách, je ale potřeba umět ho pít, vysvětlil Kratochvíle. Pivovarníci podle něj nemají rádi, když se někdo zásluhou jejich zlaté pýchy přivede do stavu, kdy se přestává podobat člověku. Proto je potřeba neustále zvyšovat kulturu pití piva. „Jednou jsem se setkal s lékařem, který měl dost odmítavé názory na pivo. Naopak mléko podle něj bylo

zdravý nápoj. Zeptal jsem se ho, co to s člověkem udělá, když vypije za sebou deset půllitrů mléka. Doktor drsnější formou odpověděl, že dotyčný dostane průjem. Jistě, ale není to kvůli mléku, je to proto, že ho neumí pít,“ vypráví. Dnes se to podle něj čím dál častěji týká také dětí. „Když jsem byl malý, nikoho z dospělých by nenapadlo dát nám pivo, všichni nás od něj odháněli,“ vzpomíná. Vzápětí tuto pravdu potvrzuje výjimkou na příběhu matky, která svému dítěti dávala pít pivo. „Synek dřív neprospíval, ale po pár měsících pravidelné konzumace piva na tom byl víc než dobře,“ popisu-

je. Výzkumy, které potom odborníci provedli, potvrdily podle něj pozitivní vliv piva na tělesný vývoj dítěte. „V posledním odstavci se ale zmínili, že díky konzumaci nápoje se jeho psychika srovná až v dospělosti,“ dodává se smíchem Kratochvíle. Dítě, které holduje zlatavému moku, může mít ale po čase stejně vytříbené chuťové buňky jako profesionální degustátoři. Ti rozhodnou o nejlepším českém pivu pro letošní rok. Výsledky soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2006 vyhlásí organizátoři 6. března na galavečeru pivovarníků a sladovníků v Brně.

Česká linka na stáčení piva pro Peru CHOTĚBOŘ (Havlíčkobrodsko) (ce) – Chotěbořský strojírenský podnik Nápojová technika (Nate) loni dodal technologie do jihoamerického Peru. Linku na stáčení piva do skleněných lahví zhruba za 25 milionů korun odeslal do města Iquitos. „Byla to pro nás obrovská zkušenost, která by nám tam mohla otevřít cestu k dalším zakázkám,“ řekl generální ředitel Petr Papoušek. Ve městě u řeky Amazonky obklopeném džunglí nechal pivovar postavit tamní podnikatel se dřevem. Stavbu pro něj zajišťovala česká společnost DIO, technologie pomáhali uvést do provozu dva odborníci Nate.

Chotěbořský výrobce plnicí techniky pro potravinářský průmysl podle předběžných výsledků loni tržil kolem 330 milionů korun. V zahraničí prodává asi 90 procent produkce. Převážnou část zákazníků má v Evropě a v Asii, ale technologie pro pivovary posílá například i do Etiopie a o nových zakázkách nyní vyjednává se zákazníky na Bahamách nebo na Kajmanských ostrovech. Mezi nová teritoria patří také Albánie. Tamnímu pivovaru letos Nate dodá dvě linky na stáčení piva. Po několika letech stagnace roste zájem o plnicí stroje na pivo nebo alkoholické ovocné šťávy i v Británii. Stáčení minerálních vod

podle Papouška stoupá především ve východní Evropě, západní Asii nebo i v severní Africe. Do pivovarů nyní Nate dodává také v Německu. Víno se bude do lahví na chotěbořských strojích plnit v Maďarsku. O stáčení mléka občas projeví zájem některý zákazník z arabských zemí. Nate loni vyrobilo i mimořádný stroj do Finska. „Původně tam měli pět linek, nahradili je naší jednou,“ uvedl Papoušek. Tamní potravinářský podnik na něm stáčí 14 druhů nápojů – od minerálky po pivo a koňak, a to do několika druhů obalů s různým obsahem a s různými uzávěry.

Ústecký Drinks Union zdraží pivo kvůli růstu nákladů na výrobu ÚSTÍ NAD LABEM (bo) – Ústecká pivovarnická skupina Drinks Union zdraží letos pivo kvůli růstu nákladů na výrobu. O kolik cena značek, jako je Zlatopramen nebo Březňák, stoupne, zatím firma nezveřejnila. „Musíme kompenzovat růst nákladů,“ řekl místopředseda představenstva Drinks Union Jaroslav Lstibůrek. Zvýšení cen už ohlásil plzeňský pivovar, který zdražil desítku Gambrinus a černé pivo Kozel. O stejném kroku uvažuje podle tisku také Pivovar Pardubice a hlinecký pivovar. Výroba piva je podle Lstibůrka energeticky velice náročná. „Pivo se vaří, pak chladí a následně dlouhodobě kvasí a dozrává při nízkých teplotách. Také stáčení do lahví a sudů vyžaduje poměrně značný podíl energie,“ popsal Lstibůrek. Loňský výstav piva v Drinks Union

činil 921 000 hektolitrů, což je zhruba stejně jako v roce 2004. Licenčně vyrábí ústecké pivo od loňského roku ruský pivovar Efez. „Při započtení licenční výroby vzrostl výstav na více než milion hektolitrů piva,“ upřesnil Lstibůrek. Drinks Union vyvezl loni 230 000 hektolitrů chmelového moku, tedy přibližně stejně jako v roce 2004. „Udrželi jsme si pozici největšího českého vývozce piva do Německa,“ uvedl Lstibůrek.

V letošním roce skupina počítá s nárůstem exportu a licenční výroby. „Na domácím trhu očekáváme spíše stagnaci,“ dodal Lstibůrek. Drinks Union sdružuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, Lounech a Kutné hoře. Pivovar v Kutné hoře má společnost pouze v nájmu. Skupina zaujímá mezi pivovarskými společnostmi v České republice čtvrté místo. Podíl společnosti na domácím trhu je necelých pět procent. Podnik zaměstnává 560 lidí. Do skupiny patří ještě ústecká likérka KB Likér. Hlavními akcionáři Drinks Union jsou s padesátiprocentními podíly Pivovary a sodovkárny Brno a Ústecké pivovary.

Kriminalita se rapidně snižuje, od tý doby, co už není co ukrást. (sch)

Českou pivní pečeť za světlé výčepní získalo Starobrno TÁBOR (bo) – Českou pivní pečeť v hlavní kategorii za světlé výčepní získal na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře pivovar Starobrno. Mezi tmavými pivy v degustační soutěži uspěl Pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union s pivem Dačický. Letošního 16. ročníku pivních slavností se zúčastnilo rekordních 60 pivovarů. První místo v kategorii světlý ležák si z Tábora odváží pivo Strakonický dudák z Měšťanského pivovaru Strakonice. „Mezi jedenáctistupňovými pivy odborná porota vybrala jedenáctku z Pivovaru Litovel,“ řekl organizátor slavností Alois Srb. Nejlepší mezi speciálními pivy je čtrnáctistupňový Prezident z třeboňského pivovaru Bohemia Regent, který také získal cenu Extra Česká pivní pečeť. S nealkoholickým pivem Svijanský vozka uspěl u poroty Pivovar Svijany. Nejlepší mezi pivy se sníženým obsahem cukru je Dianello z Budějovického měšťanského pivovaru. „Je to vhodné pivo pro diabetiky nebo pro li-

di, kteří nemohou konzumovat nápoje s cukrem. Nejsou to velké objemy piva, které by se prodávaly, nicméně své zákazníky má,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Jiří Dolejš. Odborníci také hodnotili piva z minipivovarů. Porotě stejně jako loni nejvíc chutnalo světlé pivo Harrach z Velkého Meziříčí a tmavé pivo Lipan z Pivovarského dvora Dražíč. Kutnohorské pivo Dačický zvítězilo ve stejné soutěži i v roce 2000, připomněl ředitel pivovaru Zdeněk Siblík. Podle něj zájem o tmavé výčepní pivo Dačický neustále roste. Významná část jeho produkce směřuje na trh v Německu, zvyšuje se ale i jeho spotřeba v Česku. V Táboře soutěží i minerální vody. Mezi přírodními minerálkami zvítězila jemně perlivá Korunní a v kategorii ochucených minerálních vod uspěla minerálka Excelsior citron. Na reprezentačních slavnostech piva a minerálních vod, které se konaly v táborském hotelu Amber Palcát a na Jihočeské univerzitě, hodnotila porota na 250 vzorků.

z domova / 21


Kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce potvrdila kvalitu piva z Budějovického Budvaru B U DVA R S P L Ň U J E N Á R O Č N O U S P E C I F I K AC I Z E M Ě P I S N Ý C H OZ N A Č E N Í „ B U D Ě J OV I C K É “ A „ Č E S KO B U D Ě J OV I C K É P I VO “ České Budějovice (bb) – Budějovický Budvar, n. p., obdržel výsledky kontroly SZPI, která proběhla na sklonku minulého roku. Kontrola byla zaměřena na jakost surovin i finálních produktů, na technické postupy při výrobě a na zeměpisný aspekt výroby. Budějovický Budvar, n. p., vyhověl bez výhrady ve všech zkoumaných oblastech specifikaci zaregistrovaných zeměpisných označení „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“. Výsledky kontroly potvrdily, že k výrobě piva je používán výhradně ječný slad světlého typu, chmel žatecký – poloraný červeňák, vysoce kvalitní voda z vlastních 300 metrů hlubokých artéských studní a speciální původní kultura kvasinek. Jakostní znaky finálních výrobků byly prověřeny na základě zjištění laboratorní výstupní kontroly. Součástí zkoumání bylo i senzorické posouzení vyráběných piv. Podle Smlouvy o přistoupení mezi Českou republikou a EU požívá označení „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ ochrany zeměpisného označení, a to od 1. května 2004, data vstupu České republiky do EU. Ochrana označení původu a zeměpisných označení se vztahuje na mimořádné výrobky a potraviny vyráběné v regionu či v určitém místě, od kterého odvozují svůj název. „Udělení práva užívat zeměpisné označení a označení původu je prestižní záležitostí nejen pro konkrétního výrobce, ale pro celou Českou republiku,“ říká pan Stanislav Pírek, inspektor SZPI a dodává: „Proto považujeme za nezbytné důsledně kontrolovat naplnění zákonných specifikací tak, aby byla zaručena deklarovaná kvalita a původ daných produktů.“ Právo používat logo „Chráněné zeměpisné označení“, které Evropská unie poskytuje pečlivě vybraným produktům, dává spotřebitelům na celém

světe jistotu, že kupují originální produkt vyráběný na stejném místě a v tradiční kvalitě. Podobné ochraně jako „Budějovické pivo“ se těší například parmská šunka nebo portské víno. Kvalita a vlastnosti výrobku, který získal ochranu označení původu a zeměpisného označení, jsou dány zvláštnostmi přírodního prostředí, skladbou surovin a dovednostmi místních lidí. „Používání prvotřídních surovin považujeme za základ výroby našeho piva,“ říká Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru, n. p., a pokračuje: „Právě používáním výhradně prvotřídních surovin a tradičním způsobem výroby se Budějovický Budvar odlišuje od některých masových pivních značek, které se často z ekonomických důvodů velmi vzdálily tradičnímu způsobu výroby.“ Právě zásada výroby pouze v místě původu neumožňuje vaření piva Budweiser Budvar v licenční výrobě. „Tato skutečnost je zdánlivě konkurenční nevýhodou, ale pro nás je kvalita vždy na prvním místě. Díky originálním postupům a vý-

robě pouze v místě původu máme výrobu bezprostředně pod kontrolou a zaručujeme tak, na rozdíl od licenčních výrobců, neměnnou vysokou kvalitu našich produktů,“ říká Ing. Tolar. Pivo Budweiser Budvar se vyrábí výhradně z nejlepšího moravského ječného sladu. Nepřidává se do něj glukózový sirup, slad z kukuřice nebo rýže ani další přísady, které do poctivého piva českého typu nepatří. Z celých hlávek žateckého chmele – poloraného červeňáku – do piva přecházejí minerály, aromatické látky, hořčiny a polyfenoly – antioxidační látky, které pomáhají lidskému organismu čelit civilizačním chorobám. Chmelové granuláty, extrakty ani další náhražky nemají v Budvaru místo. Jsou sice levnější a méně náročné na skladování, ale kromě hořkosti nedodávají pivu téměř nic dalšího, neboť obsahují mnohem méně biologicky hodnotných látek než původní hlávkový chmel. Vodu pro vaření piva čerpá Budějovický Budvar z vlastních 300 met-

rů hlubokých artéských studní. Voda je ekologicky nezatížená a tak čistá, že není nutné ji chemicky upravovat – nepoužívá se chlór, změkčovadla ani další chemikálie. Jedinečná voda výrazně přispívá k nenapodobitelné chuti piva Budweiser Budvar. Při kontrole bylo dále zjištěno, že všechny výrobní postupy – rmutování, chmelovar, hlavní kvašení i dokvašování jsou v souladu se zákonnou specifikací. „V Budějovickém Budvaru se na zrání piva nespěchá. Originální ležák Budweiser Budvar dozrává celých 90 dnů, speciální pivo Bud Super Strong dokonce 200 dnů,“ říká Ing. Tolar a dodává: „Během této doby získává chuť piva celkovou vyváženost, plnost, jemnější hořkost a harmonii.“

CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ Podle Smlouvy o přistoupení mezi Českou republikou a EU požívá označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo ochrany zeměpisného ozna-

čení, a to od 1. května 2004, data vstupu České republiky do EU. Ochrana označení původu a zeměpisných označení se vztahuje na svou podstatou mimořádné výrobky a potraviny vyráběné v regionu či v určitém místě, od kterého odvozují svůj název. Kvalita a vlastnosti takového výrobku jsou dány zvláštnostmi přírodního prostředí, skladbou surovin a dovednostmi místních lidí. Takové označení ocení zejména spotřebitel, který má jistotu, že dostává originální produkt, který je vyráběn vždy na stejném místě a ve stejné kvalitě.

BUDĚJOVICKÝ BUDVAR – VÝROBCE POCTIVÉHO ČESKÉHO PIVA Sládci Budějovického Budvaru při vaření piva dodržují klasické výrobní postupy, při nichž využívají zkušenosti získávané a předávané po staletí. Devadesát dnů ležení, originální původ a tradice výroby „Budějovického piva“ jsou zárukou nenapodobitelné chuti a výjimečné kvality. Dobře ošetřený a správně natočený ležák Budweiser Budvar má bohatou krémovou pěnu, výraznou zlatožlutou barvu a charakteristickou typicky pivní vůni s akcentem chmelového aroma. Hořkost je slabé až střední intenzity, jemného až slabě drsného charakteru s krátkodobým dozníváním. Vyváženost plnosti a řízu piva vybízí k dalšímu napití.

Ochranná známka Budweiser Bier Budbräu patřící Budějovickému Budvaru zůstane v platnosti Budějovický měšťanský pivovar, a. s., (BMP) neuspěl u Městského soudu v Praze. Soud zamítl správní žalobu, kterou BMP podal proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví z 8. 1. 2003 s cílem dosáhnout výmazu ochranné známky „Budweiser Bier Budbräu“ z rejstříku ochranných známek. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví z roku 2003 bylo rozsudkem potvrzeno a ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“, jejímž majitelem

je Budějovický Budvar, n. p., zůstává i nadále v platnosti. České Budějovice (bb) – Budějovický Měšťanský pivovar, a. s., (BMP) se žalobou pokoušel dosáhnout výmazu ochranné známky č. 113067 „Budweiser Bier Budbräu“, kterou vlastní Budějovický Budvar, n. p., z rejstříku ochranných známek. Městský soud v Praze správní žalobu BMP proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl a potvrdil předchozí rozhodnutí tohoto úřadu z 8. 1.

2003. Ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“ tak i nadále zůstane zapsána v rejstříku ochranných známek. „Soud odmítl všechny argumenty BMP nebo je označil za irelevantní a naopak uznal, že námi předložené důkazy jsou ve všech bodech průkazné,“ komentuje rozhodnutí soudu Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru. Nejde o první pokus ze strany BMP vymazat ochranné známky, jejichž majitelem je Budějovický Budvar, nebo

dokonce zpochybnit samotnou právní existenci národního podniku Budějovický Budvar. V roce 2005 například soud definitivně rozhodl ve prospěch Budějovického Budvaru v podobném sporu. Soud tehdy zamítl jako neodůvodněnou žalobu BMP a potvrdil, že Budějovický Budvar, n. p., jako jediný může označovat své výrobky ochrannou známkou „Budweiser“. Koncem roku 2004 zamítl v konečném odvolacím řízení Vrchní soud v Praze požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru, n. p.,

z obchodního rejstříku. (více viz. tiskové zprávy vydané 5. 1. 2005 a 1. 6. 2005). „Všechny snahy BMP soudně napadat platnost našich ochranných známek nebo naši právní subjektivitu vnímáme jako spekulativní a účelové. Jejich cílem je kromě získání přímého obchodního prospěchu také dlouhodobá snaha o budování pozice BMP jako jednoho ze subjektů, které nebude možné vynechat ze hry při případné privatizaci,“ říká Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

Změna typů lahví přinese vážné ekonomické problémy ČERNÁ HORA (Blanensko) (bo) – Malé pivovary se po ohlášených změnách typů lahví u velkých podniků obávají vážných ekonomických problémů. Dosud používané obaly typu NRW má nahradit například u Budějovického Budvaru, Staropramenu či Starobrna nová řada jiných lahví, kterými se firmy chtějí odlišit od konkurence. Nutné třídění nových „firemních“ lahví však podle názoru malých pivovarů velké společnosti nezajímá a přenáší je právě na ně nebo na obchodní sítě. Velké společnosti to odmítají. Menší výrobci se obávají nárůstu množství nových lahví, které nebu-

dou moci používat, ať už kvůli jiné technologii svých linek na stáčení, nebo z etických důvodů. Nové obaly totiž zpravidla nesou logo či identifikaci piv jiné značky. „V našich bednách se budou hromadit pro nás neupotřebitelné lahve, které se mají měnit, otázkou je, za čí peníze,“ řekl prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů (ČSMNP) Jiří Fusek. Návrh na zvýšení dosavadní zálohy ze tří Kč za láhev typu NRW na čtyři Kč za láhve nové údajně velké firmy odmítly. Právě zvýšení zálohy by jedině pravděpodobně motivovalo obchody k odlišení jednotlivých typů lahví od sebe. Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý uvedl,

že jednání mezi pivovary byla čistě technického rázu a firmy se dříve či později musí domluvit. Marketingové aktivity svých členů však svaz nesmí nijak usměrňovat. „Namíchané láhve se ale budou vracet každému,“ upozornil jen Veselý. Obalové změny ohlásily velké pivovary na podzim a v prvních měsících letošního roku. Podle Fuska to znamená až 80 procent trhu a hrozí nebezpečí, že nápojové velkoobchody se kvůli třídění dodávek mohou domluvit jen s velkými pivovary a malé tím vytlačí z trhu. „Jde o uměle vyvolaný konkurenční boj a monopolní útok několika firem proti zbytku podniků na trhu,“ prohlásil Fusek s tím, že svaz nevylučuje v kauze podnět k antimonopolnímu úřadu.

Mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec odmítl názor, že se firma výměnou lahví snaží zlikvidovat konkurenci, i když to malé pivovary mohou takto chápat. Zelené láhve ve „třetinkách“ dodával podnik na trh totiž už v minulých letech a další inovace obalů byla nyní podle něj logická. Budvar stáčel pivo do hnědých NRW lahví a na nové zelené, mimo jiné doplněné v horní části čtyřmi plastickými symboly „B“, přešel na podzim. Prodej domácích pivovarů na tuzemském trhu loni poklesl o procento na 15,97 milionu hektolitrů. Češi přitom podle statistik o obalech více konzumují pěnivý mok v hospodách, méně ho vypijí doma. Na trhu navíc převládá prodej točeného pi-

va a v obalu se prodává 46,1 procenta celkového objemu. Skleněné láhve pak tvoří 94 procent balení. Současná NRW láhev převládá na trhu přibližně od poloviny devadesátých let. Jedna láhev obíhá na trhu v průměru třicetkrát a za celý rok se jich v celé republice naplní zhruba 2,5 miliardy kusů. Podle některých průzkumů má design obalu u rychloobrátkového spotřebního zboží důležitou roli a vliv na nákupní preference. Atraktivnost obalu hraje při volbě významnou roli přibližně u 60 až 90 procent spotřebitelů, rozhodující pak u 20 až 50 procent. Velké pivovary slibují při změnách obalů velké reklamní kampaně.

22 / z domova


Jihomoravští vinaři se s ministrem dohodli na vyšších dotacích

BRNO/BŘECLAV (bo) – Jihomoravští vinaři se s ministrem zemědělství ČR Janem Mládkem (ČSSD) 9. února dohodli na tom, jak jim stát pomůže z tíživé ekonomické situace. Pěstitelé a producenti dostanou vyšší příspěvky na integrovanou produkci, vzrostou i dotace na pojistné, řekl předseda břeclavské Agrární komory Jan Hajda. Bude se také rozhodovat o odpuštění půjček vinařům. Ministr zemědělství vinařům slíbil například zvýšení příspěvku na integrovanou produkci ze 7 300 na 14 300 korun. Navýšení se má týkat nejen vi-

nařů, ale i pěstitelů chmele a ovoce. Mohli by tak získat asi 63 procent toho, co dostávají jejich kolegové v okolních zemích Evropské unie. Podle Haj-

dy nebyly požadavky Agrární komory zcela naplněny, řešení považují vinaři za kompromisní. „Rozhodující je, že tato částka je základem pro jednání v následujících letech,“ uvedl. Podle Mládka zaplatí Česko asi 20 procent dotací, zbytek vinařům přijde z EU. „Jde o to, abychom byli schopni Unii tu změnu vysvětlit,“ řekl ministr. V Bruselu by se o úpravách dotací mohlo podle něj jednat v nejbližších dnech. Rozhodnutí Evropské komise by mělo být známo v květnu. „Jsem přesvědčen, že se ke změnám postaví Komise pozitivně,“ míní Mládek. Vinaři by se s ním mohli znovu sejít právě po bruselském rozhodnutí. Další úlevou má být pro vinaře změna půjček z Vinařského fondu na dotace. Ve sněmovně ji chce navrhnout šéf sociálnědemokratických poslanců Michal Hašek. „Dokážu si představit, že budu hledat průřezovou podporu,“ uvedl Hašek. Podle něj by změna zákona zemědělcům ušetřila až 200 milionů korun. Není ale jasné, jestli se ji podaří prosadit ještě do červnových voleb. Břeclavská komora v lednu pohrozila, že kvůli špatné ekonomické situaci uspořádá demonstraci. Ministerstvo na to reagovalo návrhem na zvýšení dotací na oplocení vinic, to však nepomohlo. Zástupci vinařů se pak setkali s poslanci zemědělského výboru, ani jejich schůzka ale plán na demonstraci neodvrátila. Situaci zklidnilo až jednání s Mládkem koncem ledna. Loni dostali majitelé vinic za hrozny až o polovinu méně než v roce 2004, a přišli tak o víc než 300 milionů korun. Navíc se podle předsedy Svazu vinařů Jiřího Sedla meziročně zvýšil dovoz vína do Česka o 28 procent. Důsledkem je nezájem o české hrozny nebo jejich minimální cena.

Vinaři přihlásili na Jihomoravskou výstavu vín přes 1 100 vzorků BRNO (bo) – Na letošním odborném hodnocení Jihomoravské výstavy vín v Brně, které se konalo v polovině února, se sešlo více než 1 100 vzorků z celého regionu. Je to zhruba o 400 více než loni, kdy měli drobní pěstitelé při nevyjasněné legislativě obavy ze zvýšených kontrol ze strany státu či celníků. „Vína poslalo 439 producentů z Moravy a Rakouska,“ řekl mluvčí pořádajícího sdružení Vinaři brněnské oblasti Bořivoj Drábek. Vzorky podle něj pocházejí ze všech vinařských podoblastí a degustátoři z nich vyberou šampióny mezi loňskými a staršími víny. Ocenění dostane také každý vítěz odrůdy. Čtvrtinu letos hodnocených vzorků tvoří červená vína, nejstarší je Muškát Ottonel z roku 1987. Největší zastoupení 108 vzorků má Veltlínské zelené a 75 vzorků Svatovavřinecké. Jihomoravská výstava vín patří mezi největší akce drobných a středních pěstitelů vín na jihu Moravy. Vzorky posuzuje asi 90 degustátorů pod vedením známého odborníka Eduarda Postbiegela. Veřejnost mohla všechny vzorky ochutnat v sobotu 25. února od 9:00 do 19:00 v aule rektorátu Vyso-

kého učení technického v Antonínské ulici v Brně, kam akci pořadatelé letos poprvé přesunuli z Kongresového centra na Výstavišti. Součástí doprovodného programu výstavy bylo o den dříve na stejném místě setkání vinařů z jižní Moravy a rakouské oblasti Weinviertel. Na programu byl odborný seminář s diskusí a ochutnávka vína z obou stran hranice. Setkání je částí projektu Interreg EU, zaměřeného na vztah révy k životnímu prostředí. Vinaři brněnské oblasti se snaží v kraji tradici výstav udržet. „Letos bude v regionu asi 40 výstav, ale jejich budoucnost vidím kvůli profesionalizaci vinařského oboru spíše černě,“ uzavřel Drábek.

Vinaři z Dobšic poprvé otevřeli své sklepy milovníkům vína DOBŠICE (Znojemsko) (bo) – Vinné sklepy v Dobšicích na Znojemsku se poprvé otevřely milovníkům vína. Dobšičtí vinaři pro ně po vzoru rakouských kolegů připravili den otevřených sklepů. S návštěvností jsou vinaři spokojeni. V Dobšicích ochutnávalo mladá vína 260 lidí. Zaplatili jednorázovou vstupenku a poté si mohli projít 15 sklepů malovinařů v obci. „Takovou návštěvu jsme nečekali. Přijeli lidé z celé republiky,“ řekl starosta Dobšic Jaroslav Jenšovský. Zájem Dobšické povzbudil a akci chtějí zopakovat i příští rok. Akce je podle Jenšovského přínosná

i pro vinaře samotné. Mohou si udělat obrázek o kvalitě vína v obci a poznat výrobní postupy kolegů. Dny otevřených sklepů, při kterých mohou zájemci ochutnat víno přímo tam, kde je malovinaři vyrábějí, jsou časté a vyhledávané v Rakousku. U jižních sousedů se inspirovali i vinaři z Dobšic. V České republice pořádají dny otevřených sklepů také v Pavlově na Břeclavsku.

Pozdní sběr na brněnském Juvenale převládal BRNO (zub) – Mezinárodní soutěž mladých vín Vinum Juvenale 2005 měla letos rekordní počet 647 přihlášených vzorků, což je o 120 více než loni. Vína výhradně z loňské sklizně do posuzování poslali všichni významní výrobci z tuzemska i Slovenska, včetně rakouských vinařů. „Kvalitní úrodě nasvědčuje výrazná převaha pozdních sběrů,“ řekl novinářům ředitel soutěže Miroslav Karbula.

Téměř stovka odborných degustátorů s platnými mezinárodními zkouškami vybere šampiona soutěže a ceny udělí i primátor Brna a jihomoravský hejtman. Vše se zájem-

ci dozvědí na Vinexu během veletrhu Salima. Loni získalo nejcennější vavřín víno Modrý Portugal ze společnosti Moravíno Valtice. Nejvíce, přes desetinu všech vzorků, je le-

tos Sauvignonů a dále 47 Ryzlinků rýnských. Veřejnost mohla nejlepší vína ochutnat v Brně 22. února na akci Vinum Juvenale Praesentatio v Interhotelu Voroněž. Podle Karbuly nechybí ani letos soutěž Grand Prix Sommelier Brno 2006, kde se utkávají znalci vín v kategoriích junior a elite. V klání budou muset prokázat teoretické, praktické, ale i senzorické znalosti a schopnosti, pokud jde o víno.

V praktické části je jednou z disciplín například skladba a kombinace jídla a vína nebo servis a technika otevírání lahví. Senzorické hodnocení zahrnuje mimo jiné určení odrůd u pěti vzorků domácích vín. „Letošní průřez vzorky zahrnuje hodně Merlotu a také nově uznané odrůdy Dornfelder,“ připomněl Karbula. Podle údajů profesního Svazu vinařů byla loňská sklizeň sice ob-

jemově nižší, ale zato velmi kvalitní. Průměrná cukernatost se totiž zvedla na 19,5 stupně, což je o 1,7 procenta více než desetiletý průměr. Obdobné cukernatosti dosáhli pěstitelé jen v letech 2000 a 2003, průměr jednotlivých podniků se přitom pohyboval mezi 17 a 24 stupni. Celková hodnota sklizně hroznů byla loni zhruba 800 milionů Kč, zatímco o rok dříve dosáhla asi miliardy korun.

Vinkler dostal za obchody s lihem 7,5 roku PRAHA (li) – Spoluzakladatel investiční společnosti PPF Milan Vinkler si za organizování podvodných obchodů s lihem definitivně vysloužil nepodmíněný trest v délce 7,5 roku. V odvolacím řízení o tom v druhém únorovém týdnu rozhodl pražský Vrchní soud. Vinkler si však rozsudek nevyslechl, zdržuje se na neznámém místě, soud o něm tedy rozhodoval jako o uprchlém. „Na obžalovaného je vydán zatykač,“ řekl předseda senátu Jiří Hnilica. O současném pobytu klienta nevěděl nic ani jeho obhájce. Vinkler podle verdiktu vedl skupinu tří obchodníků, kteří za pomoci dalších tří celníků připravili stát na daních a clu asi o 25 milionů korun. Vrchní soud svým rozhodnutím zamítl Vinklerovo odvolání a potvrdil loňský březnový rozsudek plzeňského soudu. „Podané odvolání není důvodné. Krajskému soudu nelze nic vytknout, dokazování bylo podrobné a správné a trest je přiměřený,“ podotkl Hnilica. Vinklerův obhájce Štěpán Bednář

takový verdikt prý očekával, ale zastává jiný názor. Pokud se mu klient ozve, zváží i možné dovolání k Nejvyššímu soudu či ústavní stížnost. Podle něj se soudy správně nevypořádaly s důkazy a uvěřily nevěrohodné výpovědi dalšího z obžalovaných podnikatelů Josefa Koti, jehož svědectví Vinklera usvědčovalo nejvíce. „Můj klient bere celý případ jako tlak na jeho osobu, zřejmě politický,“ uvedl advokát. Zbylá pětice obžalovaných si pravomocný odsuzující verdikt vyslechla již v loňském roce. Podnikatelé Kamil Saleh a Josef Koťa si za daňové úniky vysloužili sedm, respektive 6,5 roku vězení. Bývalý celník Petr Šlandor dostal 5,5 roku, jeho spolupracovník z hraničního přechodu Cínovec Václav Baran má strávit ve vězení pět let a poslední z celníků Jaroslav Fictum dostal tříletou podmínku. Státní zastupitelství vinilo Vinklera, Saleha a Koťu z toho, že zorganizovali na přelomu let 1997 a 1998 dovoz 16 kamionů s lihem z italského lihovaru. Na celnici v Rozvadově uvedli, že zboží přes ČR pouze převážejí a že cílem je Polsko. Kamio-

ny tam měly dojet přes hraniční přechod Cínovec. Do Polska ale přes 300 000 litrů lihu nedorazilo a zůstalo na českém trhu bez zaplacení cla a daní. „Zmizelo někde na Moravě,“ podotkl soudce. Trojice celníků však na celním prohlášení potvrdila, že zboží na Cínovci opustilo hranice. Kromě nich byl původně mezi obviněnými i řidič kamionu a také autodopravce. Oba ale nakonec v případu figurují jen jako svědci. Na jejich provinění poukazoval i obhájce, podle něhož měli být obžalováni spíše právě tito lidé. Vinklerovo jméno se u soudu nemusí objevit naposledy. Soudce Hnilica totiž požádal státní zástupkyni, aby zvážila možné trestní stíhání podnikatele pro pomluvu, protože při hlavním líčení údajně obvinil senát krajského soudu z korupce. Prý si plzeňští soudci ponechali peníze, které Vinkler zaplatil za kauci. „To je nepřijatelné, jak se obžalovaný vyjadřuje,“ uvedl Hnilica. Obhájce Vinklerovy výroky omlouval tím, že obžalovaný jednal emotivně, protože vše cítil jako křivdu – řízení prý bylo proti němu vedeno s cílem dostat ho do „kriminálu“.

Skupina PPF sdělila, že Vinkler nikdy nebyl spoluzakladatelem PPF či akcionářem jakékoli její společnosti a nikdy se ani aktivně neúčastnil řízení žádné z těchto firem. Vinkler byl jednatelem společnosti Wika, která se podílela na založení Prvního privatizačního fondu. Ta

se později přejmenovala na PPF investiční společnost. Akciový podíl Wika byl vypořádán začátkem roku 1994. Současná holdingová struktura PPF vznikla až počátkem roku 1997, uvedla mluvčí skupiny Dita Fuchsová.

Celej rok jsi vyváděl, že chceš pejska a teď ho najednou nechceš? (sch)

z domova – informace / 23


Experti: Vyšší zdanění destilátů zřejmě snížilo spotřebu alkoholu PRAHA (bo) – Vyšší zdanění alkoholu v destilátech pravděpodobně snížilo jeho spotřebu. Tvrdí to psychiatři Karel Nešpor a Ladislav Csémy, kteří se věnují závislostem. Od ledna 2004 se zvýšila spotřební daň na litr alkoholu v destilátech o 31 korun (na 265 korun). Před dvěma lety v průměru každý Čech vypil 9,8 litru čistého alkoholu, předchozí rok spotřeba činila 10,2 litru na jednoho obyvatele.

Množství vypitého alkoholu kleslo poprvé od roku 1989, týkalo se to především lihovin. Nešpor s Csémym však připouštějí, že část obyvatelstva se předzásobila koncem roku 2003 a pak čerpala z těchto zásob. „Pro toto vysvětlení svědčí skutečnost, že v roce 2003 mírně stoupla spotřeba destilátů,“ uvedli. Přesto ale pokles v roce 2004 byl podle nich větší než nárůst v roce předchozím. Údaje za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

Česko se v konzumaci lihových nápojů stále drží na jednom z předních míst v Evropě. Proto oba odborníci doporučují vyšší zdanění i u piva a vína. „Vyšší spotřební daň na alkohol v pivu by patrně vedla výrobce ke snižování obsahu alkoholu v jejich produktech, což je žádoucí,“ tvrdí experti. I kdyby tak Češi vypili stejně piva, množství vypitého alkoholu by se snížilo. Nadměrné pití alkoholu způsobuje například cirhózu jater, rakovinu úst, hrtanu a jícnu, žalu-

deční vředy nebo sexuální impotenci. U pravidelných konzumentů se může také objevit řada duševních poruch, mezi nimi i závislost na alkoholu. Pravidelné pití způsobuje také sociální problémy, od agresivního chování přes problémy na pracovišti až po kriminalitu. Podle odborníků nepřiměřeně konzumuje alkohol asi třetina českých mužů a 14 procent žen. Odborníci také upozorňují na vysokou toleranci Čechů k pití alkoholu a na jeho snadnou dostupnost.

V Bohumíně našli celníci tisíce litrů nekolkovaných lihovin OSTRAVA (bo) – V prodejních prostorách jednoho z domů ve Starém Bohumíně na Karvinsku našli celníci počátkem února 3 338 litrů různých lihovin, které nebyly opatřeny povinným kolkem. Předběžný daňový únik odhadují na zhruba 530 000 korun, řekl mluvčí ostravského celního ředitelství Karel Moškoř. Celníci v místě kontrolovali skladování a prodej alkoholu s označenými kolky. „V rámci místního šetření byli přítomní prodejci vyzváni, aby ote-

vřeli prodejní prostory a sklady ke kontrole zboží, což se nikomu z přítomných nechtělo. To už byl signál, že není vše v pořádku,“ uvedl Moškoř. Po otevření prostorů za asistence policie celníci zjistili, že ve skladovacích prostorách jsou desítky kartonů s různými alkoholickými nápoji bez povinného označení. „Následně byla zjištěna i tajná místnost, která byla důmyslně ukryta za přepravkami s pivem a prázdnými lahvemi. I zde byly nalezeny další krabice s alkoholem včetně kanystrů

na přepravu lihu, nechyběla ani provizorní stáčírna,“ podotkl Moškoř. Prodejci některé neoznačené lahve maskovali. Na uschování čistého lihu posloužily například kartóny světoznámého řeckého moku. „Tisíce lahví s vodkou, lihem, rumem a mnoha dalších značek a druhů doslova zaplnily sklad karvinského celního úřadu,“ uvedl Moškoř. Celníci nyní zjišťují, kdo jsou vlastníci zboží, kteří jsou povinni celním orgánům předložit potřebné

doklady ke zboží a také doklady o zaplacení spotřební daně. Celníci nyní zaměřují svou pozornost právě na prodej a skladování nekolkovaných lihovin. Všechny láhve s alkoholem totiž musí být od ledna tohoto roku opatřeny kolkovou známkou. „Mnozí však mají staré zásoby a ty se snaží různým způsobem dostat k prodejcům, samozřejmě tak, aby nebyli přistiženi kontrolními orgány,“ vysvětlil Moškoř.

Loňská produkce medu 8 400 tun byla za posledních pět let nejvyšší PRAHA (bo) – Tuzemská produkce medu loni meziročně vzrostla o osm procent na zhruba 8 400 tun a byla nejvyšší v posledních pěti letech. „Je to solidní nadprůměr,“ uvedl k dosaženému objemu tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. V některých oblastech byl podle něj rok pro včelaře dobrý, někde si ale stěžovali na spíše slabší sezonu. Obecně byl problémem včelařství pokles výkupních cen. Zatímco v roce 2004 se ceny podle Peroutky pohybovaly v průměru asi kolem 50 korun za kilogram, loni nepřesahovaly 40 korun.

Zoo chce své chovy před ptačí chřipkou chránit přísnou karanténou PRAHA (bo) – Ornitologové pražské zoologické zahrady chodí v těchto dnech pravidelně monitorovat zimoviště ptactva na Vltavě. V době, kdy se Evropou šíří ptačí chřipka, kontrolují, zda jsou divoce žijící ptáci v okolí areálu zdraví. „Zatím je vše čisté,“ řekl ředitel zahrady Petr Fejk. Obyvatele zahrady chce chránit v případě rizika přísnou karanténou. Už na podzim zoo přestěhovala vrubozobé ptáky, kteří jsou k nákaze nejnáchylnější, do ubikací. Kdyby se riziko zvýšilo, je připravena dovnitř přestěhovat všechny opeřence. Nyní návštěvníci v areálu potkají pod širým nebem pou-

ze plameňáky, volavky a pelikány. I pro ty je ale zahrada schopna vytvořit uzavřené prostory. Případnou karanténou chce zoo chránit před nákazou své chovy, opatření konzultuje s městskou veterinární správou. Kdyby se nákaza rozšířila v okolí zoo, nechala by zahrada všechny opeřence, kterých chová tisíc, vyšetřit. Pak by ptáci museli do karantény, krizový plán počítá i se zavřením části areálu. Veterináři uvažují i o případném očkování ptáků žijících v zoo. To ale podle Fejka až v nejkrajnějším případě, protože očkování může některým zvířatům ublížit. Očkované ptáky také zoo už nikdy nebude moci vyvézt za hranice, protože budou mít v krvi protilátky stejné, jako by prošli nemocí.

Tradice draní peří na vsi nevymřela OLŠOVEC (Přerovsko) (zb) – Seriálové postavy, kulinářské recepty, ale i pikantnosti ze života obce probírá v těchto dnech pravidelně 12 žen v Olšovci na Přerovsku, které společně každé odpoledne usedají ke stolu s hromadou husího peří. Času na debaty mají poměrně dost. Draní peří, kterému se věnuje v obci již několikátá generace, zabere totiž každoročně týdny před příchodem jara. Výsledkem jsou bohatě načechrané peřiny i pocit z dobře odvedené práce. U titěrné práce se ženy z Olšovce a sousedních Partutovic, které usedly společně v obývacím pokoji jedné z nich, rozhodně nenudí. Zatímco většina z nich nezavře pusu, jejich prsty kmitají při draní téměř bez přestávky. „Přebereme události loňského roku, novinky ve světě, sem tam se i pozpívá a proberou drby,“ líčí zákulisí draní peří Marta Pavelková. Přiznává přitom, že nechybějí ani pikantnosti. „Jako děcka jsme bývaly při draní peří zticha jako myšky. Pamatuji se, jak jsme dostaly chleba namazaný máslem a při poslouchání jsme se někdy i něčemu přiučily. Ani jsme nepíply, jak jsme všechno chtěly slyšet,“ vzpomíná žena, zatímco

po obýváku přeběhne její jezevčice s peřím na čumáku. Během šestihodinové práce si přesto sem tam přestávku tamní obyvatelky v zástěrách a s brýlemi na nose udělají. Především proto, aby stihly ochutnat napečené koláče, buchty, chlebíčky, ale i „štamprdle“ vaječného koňaku. „Bolí z toho prsty. Každé peříčko musíme vzít do ruky a odrat. Naštěstí je už na dědině ústřední topení a plyn, takže deky už nemusejí být tak plné. Na jednu peřinu je potřeba tak dvě kila peří,“ popisuje jedna z nich. Draní peří je v Olšovci čistě ženská práce. Přesto sem tam nakoukne do obýváku i Jaroslav Pavelka. „Mým snem vždycky bylo mít doma harém. Podařilo se mi to až ve vyšším věku. Ženským nepomáhám, jen topím a odhrabuji sníh. Aby měly tady teplo a přístup do domu,“ uvedl pán domu. Přesto mu to nedá a občas vezme do rukou husí brka. Během chvilky z nich uplete „mastilku“, která se hospodyňkám hodí třeba na vymazávání plechu. Jak dlouho se tradice draní peří v Olšovci udrží, nedokáže nikdo odhadnout. Ženy, z nichž většina je důchodového věku, přiznávají, že peří u nich draly jako děti už jejich babičky. „Tradice umře na dědině s poslední husou,“ míní Marta Pavelková.

Světlé nektarové medy přitom byly za méně než 30 korun. To je cena pomalu rovnající se ceně cukru, jímž chovatelé med včelám nahrazují, podotkl Peroutka s tím, že jde o likvidační úroveň úhrady. Ministerstvo zemědělství již dříve uvedlo, že problémem je větší konkurence levných dovážených medů, zejména z Číny. Podle Peroutky však jde spíš o psychologický efekt. Do roku 2004 bylo určité embargo na dovozové medy z Číny a jeho uvolnění využili obchodníci k nátlaku na pokles výkupních cen. Skutečný dovoz z Číny do EU prý není vysoký. Spotřebitelské ceny zůstávají přibližně stejné, uvedl dále Peroutka. Nektarový med je k dostání

za něco přes 100 korun za kilogram a medovicový stojí kolem 120 korun. Někdy se objevují i maloobchodní ceny výrazně nižší, bývá to ale směs českého a zahraničního medu, řekl tajemník. Svaz předpokládá, že pokud se ekonomika chovu nezlepší, ubude letos včelstev. Po solidním loňském roce má totiž značná část včelařů med doma a počítá s prodejem na konci zimy. Pokud neprodají za solidnější cenu, zásoby medu povedou k tlaku na omezení chovu. Počet včelstev v posledních letech kolísá a loni činil 551 000. Včelařů v Česku ubývá a loni jich bylo něco přes 50 000. Svaz reprezentuje asi 97 procent chovatelů včel.

24 / z domova


Část brambor na Vysočině letos možná nahradí obilniny nebo řepka

JIHLAVA (li) – Část brambor na polích na Vysočině možná letos nahradí obilniny nebo řepka. Podle Českého statistického úřadu se v kraji loni vypěstovala třetina českých brambor, kvůli nízkým farmářským cenám v posledních dvou letech se je ale rolníci chystají omezit. Zřejmě je nahradí obilím, kukuřicí nebo řepkou, které patří mezi plodiny podporované dotacemi, řekla ředitelka havlíčkobrodské agrární komory Marie Brodinová. Podpora se naopak nevztahuje na brambory, mák nebo kmín. Očekávat se nedá ani větší zatravňování. Trvalé travní porosty nyní zabírají přes 80 000 hek-

tarů, což je desetina ploch v zemi. S přeměnou orné půdy na méně ceněné pastviny však často nesouhlasí majitelé, kteří ji zemědělcům pronajímají. Krmná kukuřice a pícniny na orné půdě v kraji loni představovaly 15 procent ploch v zemi. Obiloviny se pěstovaly na 159 000 hektarech, což byla čtvrtá nejvyšší plocha mezi kraji; více oseli jen zemědělci ve Středočeském kraji, na jižní Moravě a v jižních Čechách. Na Vysočině se však z hektaru sklízelo jen kolem 4,3 tuny obilí, mezi kraji téměř nejméně. Podle Brodinové farmáři na loňském obilí spíš prodělávají. Nízké výkupní ceny nevyvážily zdražení nafty, postřiků nebo hnojiv. V kraji se loni nedařilo ozimému ječmenu; výnos 4,07 tuny byl nejnižší

Biopotraviny propaguji, GMO produkty zavrhuji Geneticky upravené potraviny jsou podle mne nebezpečné a hrozí, že se jejich škodlivý dopad projeví až ve chvíli, kdy už bude tento proces nezvratný. Ač je příliš krátká doba na to, abychom mohli jednoznačně vyvrátit další rizika, proběhly již některé výzkumy, které zatím nebyly veřejně publikovány. „Společnost Monsanto, největší světový výrobce GMO semen, si nechala vypracovat tajný průzkum, z jehož výsledků vyplynuly alarmující informace, že u krys krmených potravou bohatou na geneticky modifikovanou kukuřici došlo k nepravidelnému vývinu vnitřních orgánů – ledvin a změnám krve, které mohou znamenat narušení imunitního systému. Tyto problémy se nevyskytly u druhé skupiny hlodavců, která byla krmena negenově upravenou stravou“ (Bio Obchod, červen 2005). Když třeba získá rostlina genetickou manipulací odolnost vůči nějaké plísni nebo jiné chorobě, nelze vyloučit skutečnost, že se plíseň – houba takzvaně nepokusí této situaci uzpůsobit a jiným způsobem rostlinu napadnout. Podob-

ný princip je velmi dobře znám v případě resistence (odolnosti) bakterií na antibiotika. Další riziko představuje skutečnost, že GMO mohou vytvářet neznámé a nové látky, které způsobují alergie. Další pochybnosti ve mně vzbuzuje samotný důvod genetického inženýrství. Původním cílem mělo být nasycení světa i přesto, že potravin je dostatek a státy dotují zemědělce, aby omezily jejich produkci. Odstrašujícím příkladem je Argentina, která je jedním z největších pěstitelů a vývozců GM sóji na světě a přesto tam hladoví mnoho dětí. Pěstování rostlin pomocí genetiky považuji za umělé zasahování do přírodních procesů, což se nám v budoucnosti může vymstít. Měli bychom se přírodě přibližovat a ne ji znásilňovat a ohrožovat. Jsem proti genetickým manipulacím i používání chemie v zemědělství. Proto propaguji biopotraviny, které jsou přirozené, bezpečné, zdravé a jejich kontrola velmi přísná. Martin Hutař, ředitel obchodní společnosti s r. o. PRO-BIO, Staré Město pod Sněžníkem

v zemi. Naopak Vysočina byla nejlepší v produkci ovsa, kde zemědělci sklízeli necelé tři tuny. V kraji se také vypěstovala pětina českého žita. Brambory na Vysočině v minulém roce zabraly 11 000 hektarů z celkových 34 000 hektarů v zemi. Podle Ústředního bramborářského svazu plocha letos klesne o pět až deset procent u konzumních a sadbových brambor. Snížení se zřejmě nemusí bát pěstitelé průmyslových odrůd, kde stálý odbyt zajišťují kvóty na výrobu škrobu. „Pokles se asi nebude týkat velkých podniků, které mají potřebné vybavení,“ podotkl tajemník svazu Josef Králíček. Pěstování omezí hlavně menší firmy, které již nechtějí investovat do obnovy zastaralé mechanizace.

Plocha brambor letos klesne o 5 –10 % PRAHA (egi) – Pokles ploch brambor o pět až deset procent očekává v letošním roce Ústřední bramborářský svaz. Loni stejně jako předloni plodina zaujímala na polích zemědělců asi 36 000 hektarů. Sklizeň v roce 2005 výrazně vzrostla a výkupní ceny byly vlivem nadprodukce v létě nízké. „Přes postupný růst způsobený vývozem prodávali bramboráři až do Vánoc pod náklady a někteří producenti se rozhodli s komoditou skončit,“ řekl novinářům předseda svazu František Novák.

Josef Králíček, tajemník Ústředního bramborářského svazu, u výstavky bramborových výrobků

Dopad na produkci lze podle něj zatím těžko odhadovat, skončí ale spíš pěstitelé, pro které brambory nebyly hlavní komoditou, nebo kteří měli horší výnosy. Loni se v tuzemsku sklidilo podle Českého statistického úřadu 1,013 milionu tun brambor, meziročně o 17,5 procenta více. Vlivem nadprodukce dostávali podle Nováka farmáři loni v srpnu asi 1,6 koruny za kilogram, což byla likvidační úroveň pod náklady. Protože ale nebyl tak úrodný rok všude v Evropě, začaly vzhledem k poptávce ze zahraničí vývozy brambor. Vyvezlo se téměř 18 000 tun raných a 56 000 tun pozdních konzumních brambor. To pomohlo růstu farmářské ceny na současné tři koruny za kilogram. Předseda svazu soudí, že vzhledem k pokračujícím prodejům na zahraniční trhy cena dál poroste. Reagovat zřejmě budou i spotřebitelské ceny, které se nyní pohybují kolem sedmi až osmi korun za kilogram. Loni v létě byly v řetězcích akce i za dvě koruny za kilogram, dodal. Kvalita brambor nabízených na trhu se podle svazu postupně zvyšuje, jsou ale případy, kdy je prodávaná komodita špatně značena. Na potírání nešvarů při prodeji chtějí bramboráři spolupracovat se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Spotřeba brambor v tuzemsku činí zhruba 76 kilogramů na hlavu ročně. Cílem bramborářů je, aby Češi konzumovali především brambory tuzemské produkce. V obchodě se syrovou komoditou má Česko za loňský rok kladnou bilanci, naopak ve výrobcích z brambor vykazuje dlouhodobě schodek.

V Česku loni ubylo pěstitelů zeleniny kvůli pádu cen OLOMOUC (li) – V Česku loni ubylo pěstitelů a pěstební plochy zeleniny. Počet producentů se snížil podle předběžných údajů Zelinářské unie Čech a Moravy asi o devět procent na 1 069 producentů. Pěstební plocha zeleniny se loni zmenšila o více než 2 300 hektarů na 10 792 hektarů. Způsobil to pád výkupních cen zeleniny v roce 2004. Loňský rok byl pro pěstitele příznivější, řekl předseda zelinářské unie Jaroslav Zeman. S pěstováním zeleniny skončili podle něj především menší producenti. „Větší firmy pěstební plochu zredukovali. Největší pokles jsme zaznamenali u květáku a hlávkového zelí. Ceny těchto plodin klesly v roce 2004 nejvíce a byly pod výrobními náklady,“ uvedl předseda zelinářské unie. Předloňský propad cen způsobil podle něj levný dovoz zejména z Polska. Loňský rok byl podle Zemana pro tuzemské producenty zeleniny příznivější. „V okolních státech se tolik neurodilo, což se projevilo ve snížení dovozu, větším zájmu o domácí produkci a zvýšení cen na úroveň roku 2003. Loňské hospodaření pěstitelů zeleniny proto

neskončilo ztrátami jako v roce 2004, bylo vyrovnané,“ řekl Zeman. Úrodu domácích zemědělců v roce 2005 považuje za dobrou. Loňská tržní produkce zeleniny dosáhla podle předběžných odhadů 245 698 tun, což je o 20 324 tun méně než v roce 2004. „Vzhledem k rozsahu redukce osevní plochy je to dobrý výsledek, čekali jsme méně. U některých plodin byl loni lepší hektarový výnos,“ uvedl předseda Zelinářské unie. K letošnímu vývoji pěstebních ploch řekl, že předpokládá mírný nárůst. Plochu by mohli podle Zemana rozšířit větší pěstitelé.


nabídky – informace / 25



Bezpečnost potravin a vysledovatelnost Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích byl rozšířen v § 17 o odstavce 4 a 5, které se odvolávají na čl. 18 a 19 Nařízení EU č.178/2002 a nařizuje od 1.1.2005 všem provozovatelům potravinářského podniku: Zavést systém a postupy vysledovatelnosti potravin. Při zjištění důvodného podezření výskytu potraviny, která nesplňuje požadavky na bezpečnost potravin informovat spotřebitele a příslušné orgány dozoru. Zahájit stažení z trhu takto důvodně podezřelé potraviny. Výsledkem těchto opatření je cíleně a přesně zabránit zbytečnému narušení trhu v případě problémů s bezpečností potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin a ostatních látek určených k přimíchání do potravin a krmiv. Při porušení těchto zásad může být uložena provozovateli potravinářského podniku (primární výroba, výroba, zpracování, distribuce, dovoz) sankce. Nejen Nařízení EU č. 178/2002, ale i Nařízení 1935/2004 o obalech a Nařízení 852/2004 o použití přípravků na ochranu rostlin a z nich vyplývající povinnosti všech účastníků potravinového řetězce vyvolala řadu diskuzí a polemik o obsahu naplnění jejích ustanovení. Subjekty potravinového řetězce mají ve své podstatě tři základní možnosti: Využít databáze svých integrovaných informačních systémů a požadavky Nařízení na bezpečnost potravin, zejména jejích článků 11-20, zabezpečovat jako nedílnou součást podnikového IS; Zavést další datové soubory a sběr nařízeními požadovaných informací což nesporně povede k plýtvání a zvýšení nákladů podniku; Neakceptovat povinnosti a vystavit se tak rizikům a sankcím zákonem stanoveným. Pokud nebudeme brát uvedený 3. bod vážně, tak provozovatelé podniků musí ve všech oblastech dbát, aby potraviny a krmiva splňovala požadavky potravinového práva. Zejména se jedná o

IDENTIFIKACI DODAVATELŮ Provozovatelé musí být schopni identifikovat každou osobu a dodavatele, kteří jim dodali některý se zahrnutých produktů, tedy zavést takové systémy a postupy, aby byli na požádání schopni uvedené informace poskytnout příslušným orgánům. IDENTIFIKACI ODBĚRATELŮ Provozovatelé musí být schopni identifikovat každého odběratele, kterému dodali svůj výrobek spadající do zahrnutých produktů (kromě konečných spotřebitelů), tedy zavést takové systémy a postupy, aby byli na požádání schopni uvedené informace poskytnout příslušným orgánům. VNITŘNÍ SLEDOVATELNOSTI Provozovatelé by měli ve vlastním zájmu zavést vnitřní sledovatelnost mezi přijímanými

a vydávanými výrobky (tzn. jak jsou jednotlivé suroviny a jejich dávky uvnitř podniku rozděleny a kombinovány při tvorbě specifických produktů), tedy vést příslušnou dokumentaci a záznamy.

OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN A SUROVIN Provozovatelé musí své výrobky, které uvádějí na trh Společenství, označovat odpovídajícím způsobem nebo identifikovat pomocí související dokumentace a souvisejících údajů, které odpovídají specifickým předpisům a umožnit jejich sledovatelnost. VYKAZOVÁNÍ INFORMACÍ Informace povinné Jméno, adresa dodavatele, povaha jím dodaných produktů; Jméno, adresa zákazníka, povaha jemu dodaných produktů; Datum transakce / dodání. Informace doporučené (v případě opakovaných dodávek však informace povinné); Objem nebo množství (počet); Číslo dávky; Podrobnější popis produktu, specifikace sortimentu ČAS REAKCE PRO DOSTUPNOST DAT SLEDOVATELNOSTI Povinné informace musí být okamžitě dostupné kompetentním úřadům. To znamená, že provozovatel musí udržovat takový strukturovaný mechanismus (systém nebo postup), který bude schopný dávat informace na požádání. Doporučené informace musí být dostupné jakmile je to rozumně proveditelné, tzn. v termínu přiměřeném okolnostem. LHŮTY PRO UCHOVÁVÁNÍ ZÁZNAMŮ Minimální časové období pro uchovávání záznamů není v nařízení stanoveno, ale mělo by vycházet z pravidla pro uchovávání dokladů pro daňové kontroly. Produkty bez přesně vymezené doby trvanlivosti Pro tyto produkty platí všeobecné pravidlo pro uchovávaní dokladů 5 let. Produkty s dobou trvanlivosti nad 5 let Pro tyto produkty by měly být doklady uchovávány ještě 6 měsíců po uplynutí doby trvanlivosti. Produkty (rychle se kazící) s dobou použitelnosti kratší než 3 měsíce nebo přesného stanoveného data, určené přímo konečnému spotřebiteli Pro tyto produkty by měly být záznamy uchovávány po dobu 6 měsíců od data výroby nebo dodání. SANKCE Z NEPLNĚNÍ USTANOVENÍ NAŘÍZENÍ Dle výše citovaného nařízení a navazujících změnách v českých právních předpisech došlo k rozšíření o povinnost provozovatele potravinářského podniku zavést systém vysledovatelnosti potravin a současně informování spotřebitele a

příslušných orgánů dozoru o zjištění důvodného podezření o výskytu potravin nesplňujících požadavky na bezpečnost potravin. Současně byla zavedena možnost uložení sankce za nesplnění daných povinností až do výše 1 mil. Kč. Výše uvedená sankce však nemusí být jediným postihem pro případné porušení povinností daných citovaným ustanovením § 17 zák. 110/1997 Sb. v platném znění, neboť se jedná pouze o správní postih ze strany státního orgánu v rámci přestupkového řízení. Pokuta takto uložená má čistě sankční charakter a je hrazena ve prospěch státu. Pokud však dojde porušením povinnosti uložené v citovaném ustanovení ke vzniku škody na straně třetího subjektu (je nedůležité, zda by se jednalo o škodu na zdraví fyzické osoby následkem konzumace závadných nebo zdraví škodlivých potravin) nebo jinou škodu vzniklou v dané souvislosti s porušením povinnosti fyzické nebo právnické osobě by zde bylo rozhodující porušení povinnosti ze strany provozovatele potravinářského podniku a z něj vyplývající nebo s tím související vzniklá škoda, která by proti tomuto provozovateli uplatnitelná. Takto vzniklá škoda by prakticky neměla limitaci, neboť zvláště v případě většího počtu poškozených subjektů by mohla dosahovat značných částek. Je otázkou zda by taková požadovaná náhrada škody byla kryta případným pojištěním odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou činnosti. Řada odpovědnostních pojištění má uvedenu jako výluku z plnění zanedbání nebo nesplnění zákonných povinností odpovědného subjektu, kdy v případě porušení právních předpisů není pojišťovna povinna plnit z dané odpovědnostní pojistky.

ŘEŠENÍ GS1/EAN INTERNATIONAL K řešení problému bezpečnosti potravin a způsobu standardizovaného označování maloobchodních, distribučních a logistických jednotek z hlediska vysledovatelnosti přistoupilo i sdružení GS1 (do 31. ledna 2005 EAN INTERNATIONAL). Navrhlo jednotný způsob označování využívající tzv. aplikační identifikátory (AI) a čárový kód GS1/UCC.EAN 128. Pro níže uvedené sortimenty potravin jsou zpracovány konkrétní manuály. Manuály jsou však zpracovány i pro další sortiment potravin, např. i pro banány, vína a ryby z chovu. Některé informace (např. loviště, oblast sklizně, atd.) se uvádějí pouze v okem čitelné formě. V České republice Vám další podrobné informace může podat GS1 CZECH REPUBLIC (dříve EAN Česká republika). Kontakt: GS1 CZECH REPUBLIC

Na Pankráci 30 140 00 Praha 4 www.gs1cz.org tel. 234633145 e-mail [email protected]

STANDARDIZOVANÉ OZNAČOVÁNÍ POMOCÍ SYSTÉMU GS1/EAN.UCC POKRÝVAJÍCÍ CELÝ DISTRIBUČNÍ ŘETĚZEC U NÍŽE UVEDENÝCH SORTIMENTŮ (VÝBĚR AI) hovězí maso AI (00)

SSCC GTIN (GS1/EAN 13, AI (01) GS1/EAN 8, atd.) GTIN (GS1/EAN 13, AI (02) GS1/EAN 14,… ) nižší jednotky AI (10) kód šarže, dávky AI (11) datum porážky AI (13) datum balení AI (15) min. trvanlivost do AI (17) datum spotřeby do AI (30) množství (ks) AI (37) množství (s AI 02) AI (310n) čistá hmotnost (kg) AI (330n) hrubá hmotnost (kg) AI (410) GLN odběratele AI (412) GLN dodavatele AI (414) GLN fyzického místa AI (251) registr. číslo zvířete AI (422) země narození AI (423) země výkrmu AI (424) země porážky AI (425) země bourání AI (7030-9) posloupnost zpracovatelů

čerstvé ovoce a zelenina

ryby mořské

SSCC

SSCC

GTIN ……

GTIN …….

GTIN ……..nižší jednotky

GTIN ……nižší jednotky

kód šarže, dávky datum sklizně datum balení min. trvanlivost do datum spotřeby do množství (ks) množství (s AI 02) čistá hmotnost (kg) hrubá hmotnost (kg) GLN odběratele GLN dodavatele GLN fyzického místa země původu posloupnost zpracovatelů

kód šarže, dávky datum lovu datum balení min. trvanlivost do datum spotřeby do množství (ks) množství (s AI 02) čistá hmotnost (kg) hrubá hmotnost (kg) GLN odběratele GLN dodavatele GLN fyzického místa posloupnost zpracovatelů



28 / ze zahraničí


Otazník nad preventivním očkováním drůbeže BRUSEL (dra) – Spíše opatrně se Evropská komise staví k záměru Francie a Nizozemska – spustit masivní preventivní očkování drůbeže před ptačí chřipkou. „Preventivní očkování lze za jistých podmínek uskutečnit, nejprve je však třeba takový plán předložit EK k vyhodnocení,“ uvedl Philip Tod, mluvčí komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů Markose Kyprianu. „Preventivní očkování má své výhody i nevýhody,“ uvedl mluvčí a upozornil na rozdílné názory expertů, kteří o problému již pár měsíců diskutují. Na jedné straně by očkované kusy měly být odolnější vůči nákaze. Ale taková operace by mohla mít smysl pouze tehdy, pokud by se podařilo udržet spolehlivý přehled o tom, které kusy byly očkovány a které nikoliv. Stejně tak je třeba jasně rozlišit maso z očkované a neočkované drůbeže, protože při vývozu může nastat problém, že protilátky ptačí

chřipky se při testech objeví u masa z očkované drůbeže. A na rozdíl od příspěvku na testování přítomnosti viru ptačí chřipky či naléhavé očkování v nouzové situaci Unie na preventivní očkování nepřispívá. Nizozemská vláda se podle informací z Haagu chystá požádat Brusel o povolení preventivně očkovat přibližně 5,5 milionu kusů drůbeže chované ve volných výbězích pod širým nebem. Později by mohla přijít na řadu i žádost o povolení nasadit vakcíny ve velkochovech čítajících na 100 milionů kusů. Nizozemsko zažilo epidemii ptačí chřipky, která decimuje chovy, již před třemi lety. V roce 2003 bylo nutné vybít více než 25 milionů kusů drůbeže a virus H7N7 si vyžádal také život veterináře, který se zřejmě nakazil od infikovaných zvířat. Nyní Evropu ohrožuje silně nakažlivý vir H5N1, který od roku 2003 způsobil v Asii a v Turecku smrt více než devadesáti lidí.

Spor o dovoz geneticky upravených organismů končí Brusel (kri) – Evropská unie porušila pravidla mezinárodního obchodu tím, že v letech 1998 až 2004 zakázala dovoz geneticky upravených organismů. To je výsledek tříletého šetření Světové obchodní organizace, kterou vyvolala stížnost Spojených států, Kanady a Argentiny. Zejména američtí farmáři si stěžovali, že zákaz jim krátí zisky z vývozu geneticky upravené kukuřice a sóji ročně o 300 miliónů dolarů. „Byl to nejsložitější a politicky nejchoulostivější spor, jaký organizace řešila za desetiletí své existence,“ řekl jeden z obchodních diplomatů. O složitosti svědčí to, že jednací spis má na 1500 stran. Unie sice v roce 2004 povolila dovoz geneticky upravené kukuřice ze žalujících zemí, ale jen pro krmné účely. Žalobci ale chtěli zásadní rozhodnutí. Mimo jiné proto, aby se v budoucnosti neobjevily obdobné zákazy v souvislosti s dalšími plodinami, třeba pšenicí, bavlnou a podobně. Američané byli

nespokojeni s tím, že každý dovoz podléhal vleklému schvalovacímu řízení. To, že spor pokračoval i po uvolnění dovozu krmné kukuřice, způsobilo mimo jiné také to, že některé unijní země, jako je Rakousko, Německo, Itálie, Francie či Řecko, vyhlásily vlastní zákaz. Na něm trvají dodnes. Takže i tyto země budou muset po posudku obchodní organizace zákaz přehodnotit. Ale ne okamžitě. Zatím jde o předběžné rozhodnutí. Oficiální znění bude k dispozici v dubnu. A i potom bude mít Unie padesát dnů na to, aby se rozhodla, zda se proti rozhodnutí odvolá. „Počkáme si na oficiální znění,“ zní reakce Bruselu. V ženevském sídle organizace panuje mezi obchodními diplomaty názor, že oficiální verze žádné zásadní změny nepřinese. „Pravidla Světové obchodní organizace nepřipouštějí žádná diskriminující opatření a zákazy. Ta jsou možná, jen když jsou podložené vědecky ověřenými fakty, třeba o tom, že zboží ohrožuje zdraví lidí. Pouhé obavy nestačí,“ citoval list Financial Times Mi-

chaelle Gormanovou z American Farm Bureau Federation. V tomto ohledu hraje ve prospěch žalobců to, že ve Spojených státech požívají lidé potraviny vyrobené z geneticky upravených organismů už delší dobu. A nebyl zaznamenán jediný případ újmy na straně spotřebitelů. To ale ekologickým aktivistům nestačí. „Světová obchodní organizace nemá právo rozhodovat o tom, co můžeme, či nemůžeme jíst,“ řekla Alexandra Wandelová z organizace Přátelé země. Aktivistka se může opřít o výsledky postojů evropských spotřebitelů. Organizace Eurobarometr třeba v aktuálním průzkumu zjistila, že 62 procent občanů si myslí, že je požívání potravin z geneticky upravených organismů riskantní. 55 procent dotázaných považuje takové potraviny vysloveně za nebezpečné. Naopak, nadšení jsou představitelé biotechnologických firem, které se zabývají takzvanou zelenou genetikou. „Rozhodnutí je průlomové,“

prohlásil například Christian Verschüren, generální tajemník organizace Croplife International. „Urychlí výzkum, jehož výsledkem budou třeba rostliny odolnější vůči škůdcům, což omezí používání neekologických pesticidů. Rovněž výnosy mohou být vyšší,“ dodal. Jeho organizace sdružuje firmy, které jsou vedoucími v oboru a zelenou genetiku všemožně prosazují.

VÝVOJ SPORU O UPRAVENÉ ORGANISMY 1998: Spojené státy tvrdí, že Evropská unie fakticky uzavírá dveře dovozu geneticky upravených plodin, a v Bruselu žádají změnu. 1999: Francie a Řecko vyhlašují zákaz na dovoz geneticky upravených plodin. Přidávají se Itálie, Dánsko a Lucembursko. Později také Belgie a Rakousko. 2003: Spojené státy podávají stížnost u WTO. Rozhodnutí je několikrát odloženo. 2004: V únoru povolen dovoz geneticky upravené krmné kukuřice. V dubnu pak se může kukuřice prodávat i v konzervách pro lidi.

I supermarkety v Německu začínají sázet na ekopotraviny BERLÍN (dra) – Obchody s takzvanými biopotravinami se v Německu prosazují stále silněji. Trend nakupovat ekologicky kontrolované potraviny nabývá na síle tak výrazně, že biopotraviny začínají zařazovat do svého sortimentu i levné řetězce. Loni nakoupili Němci ekopotraviny za čtyři miliardy eur, což je téměř dvojnásobek obratu v roce 2000. Například řetězec Basic nabízí ve svých obchodech tropické ovoce, pralinky, hovězí, francouzská vína nebo vídeňské párky. Od jiných supermarketů se liší jediným: všechno, co prodává, jsou biopotraviny pocházející z kontrolovaných výrob.

Zakladatel řetězce Georg Schweinsfurth před devíti lety vsadil nejen na rozsáhlou nabídku čerstvého zboží. „Chtěli jsme také vypadat jinak než existující bioobchody. Veškeré zboží muselo být ekologické, ale nic nesmělo vypadat jako v bioochodě,“ vysvětlil. Posílení pozice biořetězců znamenaly i nedávné aféry s prodejem zkaženého masa, které mnoho zákazníků přinutily přemýšlet nad tím, co kupují. Nabídka ekopotravin tak v osmdesátimilionové zemi razantně roste. Působí tam přes 300 bio-supermarketů, jen loni jich bylo otevřeno 60. Řetězec Basic se sídlem v Mnichově zvýšil

Potravinářská firma Kraft zavře až 20 továren, ČR se to netýká CHICAGO (dra) – Největší americká potravinářská společnost Kraft Foods hodlá uzavřít až 20 továren a propustit 8 000 zaměstnanců, tedy osm procent své celkové pracovní síly. Oznámila to firma, která působí rovněž v České republice. Dodala, že opatření jsou rozšířením dosavadního restrukturalizačního úsilí. Uzavírání výrobních kapacit ani rozsáhlejší propouštění se netýká poboček společnosti v Česku ani na Slovensku, řekla mluvčí Kraft Foods ČR Jitka Hofmanová. Společnost má podle ní jednu továrnu v ČR a jednu na Slovensku. Společnost původně plánovala, že prostřednictvím restrukturalizace, která začala v lednu 2004, ušetří 450 milionů dolarů ročně. Nové kroky přinesou úsporu dalších 700 milionů dolarů ročně. Firma již v rámci původního plánu ohlásila uzavření 19 továren a propuštění 5 500 lidí. „Další redukce nákladů je za současných podmínek nezbytná,“ prohlásil finanční ředitel Jim Dollive. Některé analytiky však rozsah nových úsporných kroků pře-

kvapil. Nová opatření si vyžádají jednorázové výdaje 2,5 miliardy dolarů, což zvýší celkové restrukturalizační náklady na 3,7 miliardy dolarů. Kraft se nyní podobně jako další výrobci potravin potýká s vysokými cenami surovin, například masa, kávy a ořechů. Firma dnes nicméně oznámila, že její čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí stoupl o 23 procent na 773 milionů dolarů, tedy 46 centů na akcii, z 628 milionů před rokem. Bez zahrnutí restrukturalizačních nákladů dosáhl zisk 56 centů na akcii. Překonal tak očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti Thomson Financial odhadovali na 53 centů na akcii. Tržby se zvýšily o deset procent, na 9,66 miliardy dolarů z předchozích 8,78 miliardy. Na českém trhu působí od roku 1992 společnost Kraft Foods ČR. Mezi její značky v tuzemsku patří kávy Jacobs a Dadák, čokolády Milka, Figaro, čokoládové oplatky Siesta, tyčinky z mléčné čokolády 3Bit a rozpustný ovocný nápoj Tang.

v roce 2005 obrat o téměř 40 procent. Konkurenční Alnatura z hesenského Bickenbachu vykázala růst o 24 procent. Nová konkurence ale zasahuje menší bioobchůdky a samoobsluhy, jimž odebírá klientelu. „Dřív stáli v ekologických prodejnách prodavači v ručně pletených svetrech. Dnes už je to jinak,“ řekla hamburská zákaznice bioobchodu Hana Gerwinová. Právě ona ztělesňuje nový trend – nakupuje nejen v obchodech Basic, ale také na trhu a v pobočkách řetězce Aldi. Neboť i takzvané diskonty rozpoznaly trend a začínají ekopotraviny nabízet.

Aldi je tak podle expertů největším odběratelem domácích biobrambor. I řetězec Lidl chce do března v Německu vybudovat sortiment ekologicky kontrolovaných produktů. A jeho nabídka ekologických brambor nutí konkurenty ke snižování cen. Tato cenová ofenzíva by mohla zvýšit tlak i na ekologické supermarkety a odvětví, jež dosud sázelo na velkoměsta jako Berlín, Hamburk nebo Mnichov, proto hledá nové možnosti růstu. „Velká otázka je to, kdy se kdo odváží do menších měst s menším počtem zákazníků,“ tvrdí Schweinsfurth.

WTO zamítla americké odvolání ve sporu s EU o zdanění exportu BRUSEL (dra) – Nejvyšší rozhodčí orgán Světové obchodní organizace (WTO) definitivně zamítl odvolání Spojených států proti verdiktu, podle něhož Washington poskytuje americkým vývozcům daňové úlevy v rozporu s obchodními pravidly. Evropská unie tak bude moci obnovit proti USA obchodní sankce ve výši až čtyř miliard dolarů ročně. Washington však na Brusel apeloval, aby to v zájmu dobrých vztahů nedělal. Rozhodnutí odvolacího orgánu potvrdilo ženevské ústředí WTO. Evropská komise okamžitě nato pohrozila, že pokud Washington tomuto rozhodnutí nevyhoví, obnoví proti USA sankce do 90 dní. „Odpovědnost je nyní čistě na straně USA,“ sdělil obchodní komisař Peter Mandelson. USA vyzvaly EU, aby své právo na sankce neuplatňovala. „Prodlužování tohoto sporu neposlouží pěstování harmonických transatlantických vztahů,“ uvedla mluvčí Úřadu obchodního zmocněnce USA Neena Moorjaniová. „Vyzývali jsme EK, aby se zdržela uvalování sankcí v minulosti a budeme v této snaze pokračovat,“ dodala mluvčí. Spor o daňové pobídky americkým vývozcům se táhne dlouhá léta. Dřívější zákon o úlevách

takzvaným zahraničním prodejním korporacím USA předloni zrušily, protože WTO na podnět EU rozhodla, že je v rozporu s mezinárodními obchodními pravidly. Spojené státy však v novém zákoně poskytly vývozcům několikaletá přechodná období, na něž EU podala novou stížnost. WTO dala po prvním sporu Bruselu právo uvalit na americký export sankční cla do hodnoty čtyř miliard dolarů ročně. Brusel začal tato cla uplatňovat v březnu 2004, loni v lednu je však odvolal, protože USA schválily novou legislativu. EU nicméně upozornila, že sankce obnoví, jestliže WTO shledá nový zákon v rozporu s pravidly. „Jakmile WTO zprávu svého odvolacího orgánu během 30denní lhůty přijme, budou mít USA 60 dní na uvedení své legislativy do souladu se závazky WTO,“ uvedla Komise EU. „Poté budou znovu uvalena odvetná opatření EU,“ dodal výkonný orgán Unie. EU začala v roce 2004 vybírat sankční cla na celou řadu položek amerického zboží, od zemědělských produktů přes textil a ocel po průmyslové a elektronické výrobky. Brusel tato cla postupně zvyšoval, jejich celková výše však tehdy dosáhla jen několika set milionů dolarů.

ze zahraničí / 29


Koncern Danone zvýšil zisk PAŘÍŽ (dra) – Francouzská potravinářská skupina Groupe Danone vytvořila v loňském roce čistý zisk 1,46 miliardy eur (asi 41,7 miliardy Kč). To je proti roku 2004 nárůst o 226 procent. Za více než trojnásobným růstem zisku ale stojí hlavně prodej části majetku. Zisk na akcii se zvýšil o 16 procent na 4,14 eura, což je nad odhady analytiků. Firmě pomohl vyšší prodej nápojů a mléčných výrobků a lepší výsledky jí umožnily zvýšit objem akcií určených k zpětnému odkupu. Takový krok je obecně příznivě vnímán a pomáhá zvýšit zisk na akcii v budoucnu. Danone je globálním koncernem s působností v řadě zemí světa, včetně České republiky. Podnik vyrábí například sušenky LU, jogurtový nápoj Actimel nebo minerální vodu Evian. Na letošní rok podnik očekává další růst zisku na akcii, který by měl přesáhnout deset procent. U tržeb Danone předpovídá růst ko-

lem sedmi procent a zlepšení očekává také u celkové ziskovosti. Vzhledem k solidním výsledkům a předpokladu dalšího růstu firma zvýšila výplatu dividend asi o 26 procent. „Rok 2005 byl dobrým rokem, i když se zvyšovaly ceny surovin, a přestože Francie nepatřila k dynamickým trhům,“ řekl k výsledku finanční ředitel Antoine Giscard d‘Estaing. Francie se na tržbách Danone podílí asi z jedné pětiny, na trhu však panuje velmi ostrá konkurence mezi maloobchodními prodejci, míra nezaměstnanosti se drží vysoko a v důsledku toho lidé méně utrácejí. Podnik loni prodal divizi na výrobu omáček v Británii a USA a zároveň se zbavil podílu ve španělském pivovaru Mahou. Záměrem je posílit pozici na trhu zdravých potravin a expandovat do Asie. Podle analytiků jsou dosavadní výsledky v souladu s očekáváním, i když část by jich uvítala lepší výkonnost v Evropě.

Belgie čelí dalšímu dioxinovému skandálu BRUSEL (dra) – Belgie čelí novému skandálu okolo rakovinotvorných dioxinů v potravinách. Obdobná aféra před šesti lety vedla až k pádu vlády. Tentokrát se malér jeví menší, dioxiny se objevily zatím jen v krmivu pro prasata a drůbež a nepředstavují bezprostřední hrozbu pro lidské zdraví. Belgičané ale čelí potížím spolu s Nizozemci a Němci.

První signály, že něco není v pořádku, se objevily koncem ledna letošního roku. Nyní belgická agentura pro bezpečnost potravinového řetězce Afsca nařídila uzavřít další tři stovky vepřínů a drůbežáren, které používaly kontaminované krmivo. Počet chovů, které nesmějí dodávat na trh, tak stoupl v Belgii na 405, v Nizozemsku je takto zablokováno 275 farem a v Německu sedm. Experti současně ujišťují spotře-

bitele, že se nemusejí obávat konzumace vepřového, drůbeže ani vajec. „Podle našich zjištění je míra dioxinu (v krmivech) mimořádně slabá, třicetkrát nižší než za krize v roce 1999. Pokud by bylo zasaženo i vepřové a drůbeží maso, míra kontaminace by byla ještě slabší,“ ujistil mluvčí Afsca Pierre Cassart. Na stopu se nejprve dostaly nizozemské úřady, které minulý týden objevily dioxin v dodávkách belgické firmy Profat pro nizozemského výrobce krmiva, firmu Bouman. Právě v důsledku dioxinové aféry z roku 1999 vznikl systém umožňující vystopovat kontaminaci až ke zdroji. A stopa vedla k firmě Tessenderlo Chemie, která dodávala své pobočce PB Gelatins kyselinu kontaminovanou dioxinem. Ta v podniku sloužila k odmaštění vepřových kostí, z nichž se vyráběla želatina, zatímco tuk se přidával do krmiva pro vepřo-

vé a drůbež u firmy Profat. Dioxiny sice měly u Tessenderla zachycovat filtry, ale ty byly po tři říjnové týdny poškozeny. Navzdory uspokojení expertů, že se vlastně potvrdilo správné fungování systému ochrany spotřebitelů, plní aféra stránky tisku. Příliš živé jsou vzpomínky na velkou aféru z jara 1999, kdy odhalení dioxinů v belgických krmných směsích pro dobytek a drůbež vedlo k uzavření stovek hospodářství, sebevraždám farmářů i prohře konzervativní vlády Jeana-Duka Dehaena ve volbách. Navzdory všem dioxinovým aférám podle profesora toxikologie z lovaňské univerzity Alfreda Bernarda stopová míra dioxinu v krvi belgické populace každoročně klesá o osm procent. Tato tendence trvá už tři desetiletí, nejspíše i zásluhou větší obezřetnosti v používání pesticidů.

Nová strategie podpory biopaliv

BRUSEL (dra) – Nové podněty pro výrobu a užívání biopaliv v Evropské unii slibuje nový strategický plán, který 9. 2. 2006 přijala Evropská komise. Biopaliva nyní uspokojují jen 1,4 procenta spotřeby pohonných hmot v „pětadvacítce“, daleko od plánovaného cíle 5,75 procenta pro rok 2010. Unie tak ve výrobě bioetanolu stále výrazně zaostává za Brazílií a USA. „Jestli nenaskočíme do rozjetého vlaku, trh přebere někdo jiný. Teď je

ta nejlepší chvíle,“ uvedla komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová. Od rozvoje trhu biopaliv si EK slibuje snížit závislost na dovozu stále dražší ropy, omezit emise skleníkových plynů, z nichž čtvrtina pochází z dopravy, i nové příležitosti farmářům v „pětadvacítce“ a v rozvojových zemích. Pěstování řepky, cukrovky či třtiny na výrobu bionafty a bioetanolu by mělo nahradit příjmy, které seškrtá nadcházející cukerná reforma.

Komise ve svém plánu navrhuje členským státům zvážit směs opatření včetně daňových úlev, dotací farmářům, podporu vývoje nové generace biopaliv či preferenční celní sazby na dovoz biopaliv z nejchudších rozvojových zemí, kde by EU také měla podpořit jejich produkci. Součástí strategie je i revize směrnice o biopalivech, která původně vytyčila cíl uspokojovat dvě procenta spotřeby pohonných hmot biopalivy v roce 2005 a 5,75 procenta v roce 2010. Skutečnost zaostává za záměrem, členské státy by se měly letos rozhodnout, zda se dobrovolný závazek má stát povinným. „Abychom dosáhli cíle pokrýt 5,7 procenta spotřeby biopalivy, potřebovali bychom pěstovat plodiny na tento účel na 17,5 milionu hektarů, soběstačnost by vyžadovala 96 milionů hektarů. To není reálné,“ vysvětlila komisařka záměr zapojit do plánu i rozvojové země. Předloni se plodiny pro biopaliva v EU pěstovaly na 1,4 milionu hektarů, loni podle odhadů na 1,8 milionu hektarů. Ve výrobě bionafty má EU vůdčí pozici ve světě hlavně zásluhou Německa, na které připadá téměř polovina produkce; ČR byla předloni na páté příčce a Slovensko na sedmé. Letos by evropská produkce mohla dosáhnout okolo čtyř milionů tun, avšak evropská výroba bioetanolu loni představo-

Čtvrtletní zisk amerických masokombinátů Tyson Foods klesl CHICAGO (dra) – Největší zpracovatel masa ve Spojených státech Tyson Foods Inc. vytvořil v prvním fiskálním čtvrtletí čistý zisk 39 milionů dolarů, což představuje meziroční pokles o 19 procent. Podnik kvůli tomu v dnešní zprávě snížil předpověď celoročního zisku. Analytici očekávali lepší výsledek. Zatímco koncernu klesl zisk na akcii na 11 centů, podle ekonomů na

Wall Street mohl dosáhnout 15 centů. Fiskální první čtvrtletí Tysonu skončilo 31. prosince. Důvodem horšího čtvrtletního výsledku i nižší předpovědi je slabší poptávka po drůbežím mase v zahraničí a pomalé oživování trhu s hovězím masem, uvedl Tyson. Akcie podniku kvůli tomu klesly o 11 procent na nejnižší úroveň za téměř dva roky. Předpověď celoročního zisku Tyson snížil na 50 až 90 centů na akcii. V do-

savadní předpovědi koncern počítal s profitem 95 centů až 1,25 dolaru. Ve druhém fiskálním čtvrtletí podnik očekává čistou ztrátu. Ceny drůbežích stehen a jejich vývoz výrazně klesly kvůli obavám z nakažení ptačí chřipkou, které snižují poptávku. Objem vývozu se ve čtvrtletí snížil o 12 procent, ceny začaly klesat v prosinci. Nynější vývozní ceny kuřecích čtvrtek jsou proti podzimu nižší zhruba o polovinu.

Prodej piva v Německu byl loni nejnižší za více než deset let BERLÍN (dra) – Prodej německých pivovarů a velkoobchodníků s pivem se v loňském roce snížil o 0,5 procenta na 105,3 milionu hektolitrů, a to kvůli pesimismu spotřebitelů ohledně vyhlídek ekonomiky i kvůli chladnému a deštivému počasí v létě. Dostal se tak na nejnižší úroveň minimálně od roku 1991, kam sahají srovnatelné údaje. Oznámil to spolkový statistický úřad. Poklesu nezabránil ani 15procentní nárůst prodeje piva smíchaného s ne-

alkoholickými nápoji, například s kolou nebo limonádou. Bez započítání těchto mixovaných nápojů, jejichž podíl na celkovém obratu činil zhruba tři procenta, se prodej propadl o 0,9 procenta. Údaje statistického úřadu nezahrnují nealkoholická piva a dovoz ze zemí mimo Evropskou unii, píše agentura Reuters. Generální ředitel svazu německých pivovarů (DBB) Peter Hahn tento měsíc prohlásil, že výsledky za loňský rok jsou vzhledem k obtížným podmínkám

na trhu příznivé. Poukázal zejména na chladné a deštivé letní počasí v Evropě a potíže německé ekonomiky, jež vedly k nejistotě mezi spotřebiteli. Spotřeba piva v Německu se od roku 1995, kdy činila 115 milionů hektolitrů, postupně snižuje. Za poklesem podle odborníků stojí větší starost veřejnosti o zdraví, vysoká nezaměstnanost a pomalý růst ekonomiky. Německo nicméně ve spotřebě piva na hlavu zůstává největším konzumentem za Českou republikou a Irskem.

VÝROBA BIONAFTY V EU V TISÍCÍCH TUN: Země

2002

2003

Česko

69

70

60

Dánsko

10

41

70

Německo

450

715

1035

Španělsko

–

6

13

Francie

366

357

348

Itálie

210

273

320

Litva

–

–

5

Rakousko

25

32

57

Slovensko

–

–

15

Švédsko

1

1

1

Británie

3

9

9

1134

1504

1933

EU-25

2004

Zdroj: Evropské centrum pro obnovitelnou energii EurObservER vala jen šestinu brazilské či americké produkce (tři miliony tun oproti 16,7, resp. 16,6 milionu tun). V Česku se řepka olejná pro produkci paliv pěstuje na asi 30 000 hektarech, zatímco pro potravinové využití na asi 200 000. Loňské pozastavení a pak zase obnovení dotací pro výrobu metylesteru řepkového oleje (MEŘO), alias bionafty, vedlo údajně k tomu, že většina produkce se vyváží, bioetanol je dosud ve stádiu zkoušek. Podíl bionafty na trhu paliv pro vznětové moto-

ry tak klesl během let z 2,3 na 1,4 procenta. Nicméně česká zpráva pro EK odhaduje, že v roce 2010 by bionafta měla tvořit 6,19 procenta spotřeby nafty, bioetanol pak 8,37 procenta spotřeby benzínu v ČR. Ministr zemědělství ČR Jan Mládek minulý měsíc jednal s komisařkou o tom, aby i čeští farmáři mohli využívat dodatečnou podporu 45 eur na hektar pro pěstování energetických plodin, což dosud neumožňuje zjednodušený systém vyplácení přímých plateb.

Ve světě je větší vstřícnost k uvolnění obchodu DAVOS (Švýcarsko) (dra) – Ministři obchodu ze třiceti členských států Světové obchodní organizace naznačili větší vstřícnost k překonání překážek v dlouho chystané liberalizaci světového obchodu. Klíčový termín pro uzavření dohody v jednáních se blíží. V Davosu se nevyjednávalo tvrdě a ministři potvrdili svůj závazek uzavřít do konce dubna rámcovou dohodu o snížení obchodních bariér. Jednání přinesla známky většího pochopení mezi Evropskou unií, Spojenými státy a rozvíjejícími se zeměmi, které se dosud navzájem obviňovaly z blokování pokroku v jednáních. „Udělali jsme krok vpřed, a tím je konsensus,“ řekl novinářům japonský ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu Šoiči Nakagawa po jednáních. Jednání v Davosu je prvním setkáním ministrů od napjaté konference, která se v Hongkongu uskutečnila loni v prosinci a na níž se určil dubnový termín pro konec jednání v rámci katarského kola. Návrh dohody včetně politických rozhodnutí o otevření trhů měl původně vzniknout v Hongkongu. WTO ale radši zvolila odklad, protože dohoda nebyla na dosah zejména kvůli spo-

rům v obchodu s potravinami a zemědělskými produkty. Evropská unie je pod silným tlakem, aby udělala v této oblasti větší ústupky. Tlačí na ni Brazílie i bohatí vývozci jako Spojené státy a Austrálie. Brusel byl ale neoblomný a tvrdil, že by Brazílie, Indie a další rozvíjející se státy měly předložit své návrhy, kterými vyjdou vstříc Evropanům. Tyto rozdíly zhoršily ovzduší v Hongkongu, v Davosu se ale nálada začala měnit k lepšímu. Ministři se ve společné zprávě zmínili, že by se mělo dosáhnout pokroku ve všech oblastech. Katarské kolo jednání o liberalizaci světového obchodu se otevřelo v roce 2001. Definitivním konečným termínem pro dohodu je polovina roku 2007, kdy americký prezident George W. Bush přijde o mandát podepsat dohody bez souhlasu Kongresu. Aby se to ale stihlo, musí se všechny detaily odsouhlasit ještě letos.

30 / ze zahraničí


Konflikt s muslimy může vyústit až v katastrofu dánského mlékárenství

Irsko bez cukru? Irsko (bo) – Greencore, společnost, která vlastní Irish Sugar, oznámila, že letošní rok je pravděpodobně posledním, ve kterém bude zpracována v Irsku cukrovka. Společnost již dříve varovala, že pod novým režimem EU nebude zpracování v Irsku ekonomicky únosné. Společnost jednala s farmáři na řadě schůzí. Zatím se soustřeďuje na produkci 2006 a potřebuje ujištění od pěstitelů, že budou letos pokračovat, aby jim zpětně mohla potvrdit, že zpracuje letošní úrodu. To vše vede k velké bitvě mezi farmáři a vládou o evropských kompenzacích. Podle pravidel by mělo jít 145 milionů eur společnosti Greencore. Ale farmáři říkají, že to není spravedlivé, protože oni nedostanou žádnou kompenzaci za své ztráty. Průzkum, který zadala irská farmářská Asociace auditorské

firmě Deloitte, ve svém výsledku tvrdí, že ztráty u cukrovky budou mít farmáři ve výši 150 milionů eur, což je prakticky více, než celá EU kompenzace určená pro Irsko. Tato situace je ve velkém kontrastu k jiným sektorům v Irsku. Většina farmářů investuje a půjčuje si peníze jako nikdy před tím. Podle bank dluží farmáři přes 6 miliard eur. Ty používají na investice, které nejsou vždy zemědělské. Řada velkých farmářů kupuje půdu v zahraničí, především v Polsku a na Novém Zélandu. Podle mluvčího banky je polovina půjček určena na investice mimo farmu. Zájem o půdu v jiných zemích je také důsledkem velkého nárůstu ceny domácí půdy, především na východním pobřeží a poblíž velkých měst.

WTO zamítla americké odvolání ve sporu s EU o zdanění exportu

Jak informoval 3. února elektronický zpravodaj Dánského mlékárenského svazu „Danish Dairy Brief“, mohl by se současný konflikt s muslimy po zveřejnění karikatur Proroka Mohameda vyvinout v hlubokou krizi dánského mlékárenství. Kontroverzní obrázky byly zveřejněny v dánském deníku Morganavisen Jylland-Posten již 30. 9. 2005, protesty muslimského obyvatelstva téměř ve všech arabských zemích se však vyhrotily teprve v polovině ledna po přetištění a komentářích obrázků rovněž v dalších západoevropských zemích. Vše začalo nejprve bojkotem dánských výrobků v Saudské Arábii, postupně se však rozšířilo do dalších arabských zemí, a nyní se zdá, že protesty již přerostly v otevřený politicko společenský konflikt „západní“ a „východní“ kultury. Pro dánské mlékárenství je po Evropské unii oblast Středního východu jednoznačně nejvýznamnějším exportním teritoriem, kam směřuje řada mléčných výrobků skandinávské nadnárod-

ní společnosti Arla Foods (největší zpracovatel mléka v Evropě). Podle údajů DDB je zde realizován roční obrat okolo 500 miliónů eur. Počátkem ledna však všechny arabské země zrušily veškeré obchodní kontrakty s Dánskem a Arla Foods dokonce musela uzavřít svůj mlékárenský závod s 800 zaměstnanci v Rijádu. Přestože se dnes celý svět snaží v rámci Světové obchodní organizace (WTO) dohodnout na úplné liberalizaci světového obchodu, přijímá řadu opatření ke vzájemnému zpřístupnění trhů, odbourání obchodních překážek, celních tarifů apod., dokáže i na první pohled takováto banální záležitost, která ale vůbec banální není, zmařit snažení celé světové veřejnosti. Vzájemná úcta a tolerance k místním zvykům, náboženskému přesvědčení a konvencím v jednotlivých oblastech světa je tedy zřejmě nutná k úspěšné komunikaci všech národnostních kultur. Jiří Kopáček, ČMSM

Evropský parlament zmírnil pravidla pro velikost obalů potravin BRUSEL (dra) – Evropský parlament zmírnil pravidla, která stanovují povinné velikosti obalů potravin. Nová směrnice dovoluje používat libovolnou velikost obalů některých potravin, u nichž to dosud nebylo možné. Omezení tak již mají platit jen pro základní potraviny, například pro mléko, máslo, kávu, sušené těstoviny, rýži, cukr, víno či lihoviny. Tyto výrobky podle evropských poslanců tvoří základ každodenního stravování, měly by se tak prodávat v přehledném a jmenovitém

množství. Uvolnění trhu s obaly se tak nemá vztahovat ani na čaj, roztíratelné tuky a chléb v hotovém balení. Omezení jsou podle evropských činitelů nezbytná proto, aby spotřebitelé nekupovali například levnější mléko či máslo, aniž by si uvědomili, že balení obsahuje menší množství. Mléko se bude i nadále prodávat v sedmi velikostech a máslo v šesti. Díky nové legislativě by výrobci do budoucna mohli nabízet – a spotřebitelé nakupovat – výrobky balené v prakticky jakémkoli množství. Směrnice se však nevztahuje na zboží prodávané v bezcelních obchodech.

BRUSEL (dra) – Nejvyšší rozhodčí orgán Světové obchodní organizace (WTO) definitivně zamítl odvolání Spojených států proti verdiktu, podle něhož Washington poskytuje americkým vývozcům daňové úlevy v rozporu s obchodními pravidly. Evropská unie tak bude moci obnovit proti USA obchodní sankce ve výši až čtyř miliard dolarů ročně. Washington však na Brusel apeloval, aby to v zájmu dobrých vztahů nedělal. Rozhodnutí odvolacího orgánu potvrdilo ženevské ústředí WTO. Evropská komise okamžitě nato pohrozila, že pokud Washington tomuto rozhodnutí nevyhoví, obnoví proti USA sankce do 90 dní. „Odpovědnost je nyní čistě na straně USA,“ sdělil obchodní komisař Peter Mandelson. USA vyzvaly EU, aby své právo na sankce neuplatňovala. „Prodlužování tohoto sporu neposlouží pěstování harmonických transatlantických vztahů,“ uvedla mluvčí Úřadu obchodního zmocněnce USA Neena Moorjaniová. „Vyzývali jsme EK, aby se zdržela uvalování sankcí v minulosti a budeme v této snaze pokračovat,“ dodala mluvčí. Spor o daňové pobídky americkým vývozcům se táhne dlouhá léta. Dřívější zákon o úlevách takzvaným zahraničním prodejním korporacím USA předloni zrušily, protože WTO na podnět EU rozhodla, že je v rozporu s mezinárodními obchodními pravidly. Spojené státy však v novém zákoně poskyt-

ly vývozcům několikaletá přechodná období, na něž EU podala novou stížnost. WTO dala po prvním sporu Bruselu právo uvalit na americký export sankční cla do hodnoty čtyř miliard dolarů ročně. Brusel začal tato cla uplatňovat v březnu 2004, loni v lednu je však odvolal, protože USA schválily novou legislativu. EU nicméně upozornila, že sankce obnoví, jestliže WTO shledá nový zákon v rozporu s pravidly. „Jakmile WTO zprávu svého odvolacího orgánu během 30denní lhůty přijme, budou mít USA 60 dní na uvedení své legislativy do souladu se závazky WTO,“ uvedla Komise EU. „Poté budou znovu uvalena odvetná opatření EU,“ dodal výkonný orgán Unie. EU začala v roce 2004 vybírat sankční cla na celou řadu položek amerického zboží od zemědělských produktů přes textil a ocel po průmyslové a elektronické výrobky. Brusel tato cla postupně zvyšoval, jejich celková výše však tehdy dosáhla jen několika set milionů dolarů.

SALIMA 2006

Skupina Müller se dostává do vážných problémů Německá mlékárenská skupina Müller již po několik let praktikuje křížové dotace, jejichž účelem je pokrytí velkých trvalých ztrát v jejím obřím provozu v Leppersdorfu v bývalém východním Německu, k čemuž používá výnosy ze svého značkového portfolia a ze svých britských podniků. Uznávaný německý ekonomický týdeník „Wirtschaftswoche“ v rozsáhlém článku píše, že impérium Müller se nachází ve zlomovém bodu, a cituje bez uvedení jmen „vnitřní zdroje“, které prohlašují, že majitel Theo Müller již není dále schopen řídit celý komplex této skupiny, jejíž provozní výnosy v posledních letech stabilně klesaly, když zaznamenaly propad o 4 % na 126 mil. eur v roce 2003 a v posledních dvou letech dokonce ještě níže. Uvádějí, že vlastní kapitál Müllera poklesl z 55 % v roce 2002 na 44 % v roce 2004. Uvedený list citoval jednoho finančního experta, který prohlásil, že ústředí společnosti převážně ignorovalo rentabilitu jednotlivých poboček a v dů-

sledku toho by brzy mohlo dojít ke jmenování nového finančního ředitele. Říká se, že zvláštním problémem skupiny Mü ller je její úvěr z roku 2004 ve výši 250 milionů dolarů, který si skupina vzala při směnném kursu 1,20 USD za 1 EUR, a není známo, zda Theo Müller provedl zajištění proti změnám směnného kursu u tohoto úvěru, který běží po dobu sedmi let, deseti let a dvanácti let. Citovaný ekonomický týdeník uvádí, že nové vedení pod Axelem Dietzem prosadilo program efektivity, jehož účelem je v letošním roce ušetřit zhruba 30 milionu eur. List dále píše, že britský podnik skupiny Müller vytvořil v uplynulém roce 60–80 % celkových zisků skupiny. Ale tento podnik je nyní sužován tužší konkurencí a „nebude již dále Müllerovou dojnou krávou“. V průběhu první poloviny roku 2005 totiž zisky z tohoto britského podniku poklesly o 10 % navzdory nárůstu prodeje o 30 %, jak uvádí týdeník Wirtschaftswoche. Zdroj: European news

PROKOP INVEST, a.s. je moderní univerzální strojírenská společnost střední velikosti. nabízí svým zákazníkům dodávky investičních celků, kusové dodávky jednotlivých strojů i zařízení a veškerý sortiment náhradních dílů. je připravena na rekonstrukce mlýnů, krmiváren, sil, kafilerií i ostatních potravinářských a chemických provozů, a to především v rámci harmonizace s předpisy platnými pro EU. je budována s důrazem na solidní a seriózní obchodní vztahy, kvalitu výrobků, servis a služby zákazníkům.

VÝROBNÍ PROGRAM SPOLEČNOSTI: Mlýny Kafilérie Obilní i jiná sila Speciální dodávky strojů a zařízení pro chemický průmysl a ekologii

Dopravní cesty pro sypké materiály Nerezová zařízení, tlakové nádoby a reaktory Krmivárny pro granulovaná a sypká mísená krmiva

PROKOP INVEST, a.s., Dělnická 35, 533 01 Pardubice, Česká republika Tel: 466 655 300, fax: 466 655 301, e-mail: [email protected], www.prokop.cz

ze zahraničí / 31


Z A J Í M A V O S T I APPLIED BIOSYSTEMS VYVÍJÍ RYCHLÝ TEST PRO VIRUS PTAČÍ CHŘIPKY Společnost Applied Biosystems plánuje v co nejbližší době uvést na trh testovací sadu na stanovení viru ptačí chřipky u zvířat i lidí. Jedná se o rychlý test, kdy výsledky mají být k dispozici do dvou hodin. Vývoj testovacích sad je reakcí na epidemii ptačí chřipky u drůbeže a potenciálně i u lidí. Rychlý systém pro detekci viru v drůbežích chovech by mohl pomoci firmám vyrábějícím drůbeží výrobky odstranit obavy spotřebitelů týkající se zdravotní bezpečnosti produktů z drůbežího masa. Výsledky současných testovacích metod jsou k dispozici až za několik dnů. Evropské země v případě potřeby zasílají vzorky odebrané z uhynulých ptáků či nemocných lidí do specializované laboratoře ve Velké Británii. Applied Biosystems ve společném programu se společností Applera corp. AB vyvinul detekční sadu nazvanou TaqMan Infleunza A/H5, s jejíž pomocí se do 2 hodin detekuje přítomnost viru chřipky subtypů H5, kam patří i vysoce virulentní H5N1, a to jak u lidí, tak u zvířat. Sada, která byla navržena k provádění testů dle standardizovaných protokolů Applies Biosystems pro PCR systémy v reálném čase, je v současnosti v Hongkongu testována a optimalizována pro maximální citlivost vůči virovým vzorkům subtypu H5N. Společnost plánuje, že sada bude uvedena na trh na jaře 2006. Sada je součástí balíku technologií Applied Biosystems určených pro zdravotnictví a výzkumné účely, které jsou součástí vyhodnocování a surveillance epidemií ptačí chřipky vyvolané subtypem H5N1. V balíčku jsou též standardizované protokoly a technologie pro sekvenování genomů, průběžná informace o stavu genetického sekvenování viru a přístup ke globální databázi genomů viru chřipky. K dispozici bude též software pro analýzu prostřednictvím neexkluzivních licencí. K dispozici jej budou mít laboratoře používající sekvenovací platformu Applied Biosystems. Mimoto Applied Biosystems připravuje sekvenovací protokoly pro DNA viru ptačí chřipky a testovací sady tak, aby se s distribucí mohlo začít v březnu 2006. Systém bude distribuovaný prostřednictvím sítě WHO. Protokoly budou na bázi sekvenovací technologie DNA Applied Biosystems. Tyto sekvenovací systémy pro virový genom jsou schopny provést sekvenční analýzu celého genomu chřipky, samozřejmě včetně subtypu H5N1. „Detekce na bázi analýzy genomu je jedním z nejspolehlivějších přístupů ke zjišťování přítomnosti nebezpečných patogenů,“ prohlásil Ian Barr, zástupce ředitele centra WHO pro ptačí chřipku.

PŘÍSADA DO PLASTŮ POHLCUJE MOLEKULY PACHU Nové aditivum Ampacet 101787 do plastů vyvinuté firmou Ampacet pohlcuje molekuly pachů pronikajících plastovým obalem. Toto aditivum může pomoci potravinářským společnostem udržet aroma uvnitř obalu, anebo naopak zabránit průniku nežádoucích pachů, které by nepříznivě ovlivnily zabalený výrobek, do obalu. Materbatch Ampacet 101787 může být použito do fólií pro potravinářské použití vyrobených z polyetylénu o nízké hustotě (LDPE), lineárního LDPE a etylén vinyl acetátu. Aktivní složka aditiva je vysoce porézní a přednostně pohlcuje molekuly menší velikosti, a to zejména látek na bázi amoniaku a polární sloučeniny. Ampacet 101787 může být použitý pro jedno- i vícevrstevné flexibilní obaly. Protože aktivní složka je mírně hydrofóbní, pohlcuje organické i anorganické sloučeniny i v přítomnosti vody. V polymerní struktuře tato látka vyznačující se velkým povrchem pohlcuje agresivní látky pocházející z vnějšku i vnitřku obalu i látky ze samotného matrix plastu. Masterbatche jsou skupinou plastových látek, které obsahují vysokou koncentraci aditiva nebo aditiv. Jsou určeny pro použití v přesných množstvích se základní pryskyřicí nebo směsí pryskyřic tak, aby bylo dosaženo korektní koncové koncentrace. Například barevné masterbatche jsou široce používány jako vhodná metoda k dosažení přesných barevných odstínů. Společnost Ampacet vyrábí koncentráty barviv a aditiv pro výrobu plastů. Operuje v Americe, Asii a v Evropě. Evropská pobočka sídlí v Luxemburku.

Z E

S V Ě T A

Trh přírodních a syntetických potravinářských barviv je v hodnotě odhadován na 1 miliardu dolarů. LycoRed tvrdí, že poptávka po syntetických barvivech klesá ve prospěch zájmu o barviva přírodní. Hodnota trhu přírodních barviv je okolo 250 milionů dolarů, trhu červených barviv potom 30 až 40 milionů dolarů. Prodej produktů LycoRed zaznamenal silný nárůst v Japonsku, které schválilo lykopen jako potravinářské barvivo již před několika lety. Tomat-O-Red má mimo barvicích schopností i řadu zdraví prospěšných účinků. Je považovaný za silný antioxidant. Výrobek se získává extrakcí z plodů odrůd geneticky nemodifikovaných rajčat bohatých na lykopen.

TVORBA AKRYLAMIDU Z BÍLKOVIN

VAKUOVÉ SUŠENÍ UCHOVÁVÁ V OVOCI VITAMÍNY Němečtí vědci vynalezli metodu mikrovlnného vakuového sušení, která uchovává v sušeném ovoci, případně i v jiných potravinách vysoký obsah vitamínů. V tiskové zprávě z drážďanské Technologické univerzity se uvádí, že „60 gramů jahod sušených novou metodou obsahuje stejné množství nutričně cenných látek jako 360 gramů mražených jahod, čili jinými slovy, že dvě hrsti sušených jahod obsahují stejné množství vitamínů jako dva balíčky mražených jahod.“ Součástí metody je vakuová mikrovlnná pufovací technologie. Vědci metodu testovali při zpracování jahod. Jahody usušili co nejšetrněji tak, aby si ovoce uchovalo vitamíny a jiné nutričně cenné látky. Vyzkoušeli různé podmínky zpracování a při tom zjistili, že jahody si uchovají nejen obsah cenných látek, ale po usušení mají i jiné charakteristiky příznivé, např. jsou křupavé a i vizuálně přitažlivé – mají stabilní barvu a nafouklou strukturu, nejsou scvrklé jako při použití konvenční metody sušení. Metoda sušení, která byla testována na jahodách, je dobře aplikovatelná i u jiných druhů měkkého bobulovitého ovoce, u jablek i u zeleniny. Proto se vývojoví pracovníci domnívají, že metoda mikrovlnného vakuového pufovacího sušení se může stát novou technologií konzervace určitých druhů potravin. Na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně se realizovala komplementární studie, která zkoumala vliv mražených jahod a jahod sušených výše popsanou technologií na lidský organismus. Zjistilo se, že při konzumaci jahod konzervovaných oběma metodami se antioxidační kapacita krve zvýšila a posílil se i imunitní systém. Tuto skutečnost vědci vysvětlují tím, že oba druhy konzervovaných jahod obsahovaly značné množství vitamínů. Množství vitamínů dodané organismu 60 gramy sušených jahod se rovnalo množství vitamínů dodaného 360 gramy mražených jahod. Výzkumu se zúčastnila i německá společnost Zittauer Fruchtveredlungs, která se zabývá zpracováním ovoce. Tato společnost již v současnosti dodává na trh ovocné snacky vyrobené pomocí nové metody. Podle sdělení vědců o jejich technologii už projevilo zájem několik firem zpracovávajících ovoce a zeleninu.

LYKOPENOVÉ BARVIVO SCHVÁLENO V USA K POTRAVINÁŘSKÉMU VYUŽITÍ Přírodní lykopen z rajčat je v USA klasifikován jako potravinářské barvivo. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil izraelské firmě LycoRed umístit její lykopen Tomat-O-Red na americký trh jako „přírodní barvivo pro potraviny a nápoje“. V Evropě spadá lykopen pod legislativu pro aditiva a je uváděný jako potravinářské barvivo E160d. Jako látka přídatná smí být do potravin použit v limitovaném množství. LycoRed tvrdí, že na rozdíl od jiných přírodních barviv, které jsou na trhu, je Tomat-O-Red použitelný bez jakékoli předchozí přípravy a je vysoce stabilní v širokém rozmezí teplot. Jeho barva se nemění v závislosti na hodnotě pH. Produkt je k dispozici jako tekutá disperze nebo jako prášek snadno dispergovatelný ve studené vodě. Lze jej jako barvivo použít při výrobě širokého spektra potravin včetně nápojů, mléčných, pekařských a cukrovinkářských výrobků.

Výsledky německých vědců publikované v časopise International Journal of Cancer ukazují, že existují i jiné mechanismy tvorby akrylamidu než pouze ze sacharidů. Vědecký tým z Ústavu potravinářské technologie na Hohenheim University ve Stuttgartu tvrdí, že jejich nedávno ukončená studie prokázala různé mechanismy tvorby akrylamidu v potravinách. Tým uvádí, že odhalil pyrolytickou tvorbu akrylamidu v purifikovaném pšeničném lepku a v rohlících z chlebového těsta z pšeničné mouky obohacené o lepek. V německé studii byl lepek (bílkovina obilného zrna) z pšeničné mouky získán vodnou extrakcí. Škrob, redukující cukry a aminokyseliny byly z extraktu odstraněny pomocí amylázy a roztoku NaCl. Purifikovaná lepková frakce byla zcela prosta těchto složek. Purifikovaný lepek byl za sucha ohřátý na teplotu 160 oC až 240 oC po dobu 8 až 12 minut a pomocí kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie analyzovaný na akrylamid a kyselinu skořicovou. V takto ošetřeném lepku byl akrylamid nalezen v množství 3997 g/kg sušiny lepku. V tepelně ošetřeném lepku byla též zjištěna a jednoznačně identifikována i kyselina skořicová. Tyto výsledky potvrzují, že akrylamid se tvoří nejen ze sacharidů, jak bylo známo doposud, ale i z proteinů. Akrylamid je karcinogen, který se vytváří ve škrobnatých potravinách, pokud jsou tepelně zpracovány za vysokých teplot, tj. pečením, pražením, smažením nebo restováním. Zmínka o akrylamidu v potravinách se v titulcích novin poprvé objevila v roce 2002, kdy vědci ze švédského Národního úřadu pro potraviny informovali o nečekaně vysokých koncentracích akrylamidu v potravinách bohatých na sacharidy. Od data švédského objevu se celosvětově vyvíjí značné úsilí shromáždit další údaje o této chemikálii. V současnosti probíhá více než 200 výzkumných projektů zabývajících se tímto tématem. Projekty jsou koordinovány národními vládami, institucemi Evropské unie a Spojených národů. Německá studie je zajímavá tím, že se zabývala novým mechanismem tvorby akrylamidu. Po přídavku lepku do těsta na výrobu dalamánků byla v komplexní potravinové hmotě odhalena tvorba akrylamidu pyrolýzou proteinů. Obsah asparaginu a redukujících cukrů v těstě byl snížen přídavkem lepku. V rozporu s očekáváním a s ohledem na známý mechanismus tvorby akrylamidu ze sacharidů se zvýšilo množství akrylamidu z 53,4 g/ kg na 63,9 g/kg (o 20 %), což bylo v dobré shodě s vyšším podílem lepku v těstě. Pomocí t-testu, kterým se analyzovaly výsledky přídavku 0 a 15 % lepku, bylo prokázáno, že zvýšení množství akrylamidu po přídavku 15 % lepku bylo významné. Mimoto byla v kůrce dalamánků zjištěna kyselina skořicová. Němečtí vědci uvádějí, že toto je nezpochybnitelný důkaz pyrolytické tvorby akrylamidu z pšeničného lepku.

NOVÉ EMULGÁTORY OD PALSGAARDU Dánská společnost Palsgaard vyvinula nový emulgační systém určený pro šlehaná těsta. Přípravky Emulpals 210 a Emulpals 212 jsou cenově přístupné šlehací emulgační prostředky, o kterých výrobce tvrdí, že snižují vysušování koláčů, moučníků a jiných obdobných produktů, tzn. jsou určeny k prodloužení čerstvosti a elasticity pekařských výrobků. Šlehací emulgátory se většinou používají k vytvoření lehkého těsta s dobrou stabilitou před pečením a v průběhu pečení. Výrobci je též používají, aby zajistili dobrou konzistenci výrobků, zabránili nadměrnému našlehání anebo k zajištění stability těsta u receptur obsahujících olej a kakao. Emulpals 210 i Emulpals 212 zajišťují jemnou, pravidelnou a flexibilní strukturu střídky, hladký povrch a rychlé našlehání těsta. Oba emulgátory jsou vyráběny z geneticky nemodifikovaných přísad a Emulpals 212 mimoto neobsahuje přísady ze sóji. Palsgaard se snaží upevnit své postavení na trhu speciálních emulgátorů a stabilizátorů již řadu měsíců. V nedávné době zvýšil produkci destilovaných monoglyceridů o 14 300 tun ročně. Investice 7 milionů eur do rozšíření výroby mu umožní vyhovět zvyšující se poptávce po těchto produktech. Rozšířením výroby, které bude definitivně ukončeno na podzim 2006, se zvýší roční produkce na 30 000 tun. Nejnovější údaje zveřejněné agenturou Frost & Sullivan ukazují, že emulgátory jsou spolu s náhražkami tuku dvě nejrychleji rostoucí kategorie potravinářských aditiv. Od roku 2001 se hodnota trhu emulgátorů ročně zvyšuje o 5,6 procenta. Emulgátory se používají ke snížení povrchového napětí mezi dvěmi za normálních okolností nemísitelnými fázemi na jejich rozhraní – např. dvou kapalin, kapaliny a plynu nebo kapaliny a pevné hmoty, a umožňují jim smísit se.

IRSKO A DÁNSKO V ČELE SPOTŘEBY ČOKOLÁDY A CUKROVINEK NA OSOBU V Irsku je největší spotřeba čokolády na osobu na světě, Dánové zase konzumují nejvíce bonbónů. Podle zprávy agentury Food from Britain Irové ročně snědí 11,2 kg čokolády na osobu, což je více než dvojnásobek množství konzumovaného Američany. Dánsko má zase nejvyšší spotřebu nečokoládových cukrovinek na osobu za rok – 7,81 kg. Druhou nejvyšší spotřebu čokolády na světě na osobu za rok má Švýcarsko – 10,7 kg a druzí největší konzumenti nečokoládových cukrovinek jsou Finové, kteří jich za rok snědí 6,61 kg na osobu. Dva největší evropské trhy čokolády z hlediska hodnoty jsou Velká Británie a Německo. Ačkoliv britský trh měl v roce 2004 hodnotu 4,9 miliardy liber (7 miliard eur), Britové čokolády snědí jenom 9,8 kg na osobu za rok, což je staví až na třetí místo. Německo je druhým největším trhem čokoládových cukrovinek, jeho hodnota v roce 2004 byla 3,7 miliardy liber (5,4 miliardy eur). Spotřeba čokolády v Německu se pohybuje okolo 8,3 kg na osobu za rok a Němci jsou čtvrtými největšími konzumenty čokolády. Hodnota irského trhu čokolády je pouhých 373,2 milionu liber (544 milionu eur) a řadí se na 12. místo, ačkoliv je největším exportním trhem Velké Británie. Švýcarsko je šestým největším evropským trhem čokolády s hodnotou 613,2 milionů liber (894 milionů eur). Co se týče nečokoládových cukrovinek je situace obdobná. Země s nejvyšší spotřebou na hlavu mají, co se týče celkové hodnoty, trhy spíše menší. Dánský trh je devátý s hodnotou 345,1 milionu liber (503 mil. eur) a Finsko je desáté s 262,7 milionu liber (383 milionu eur). Velká Británie a Německo jsou na čele tabulky hodnoty trhu i v oblasti nečokoládových cukrovinek. Britský trh těchto cukrovinek má hodnotu 1,5 miliardy liber (2,2 miliardy eur), ačkoliv spotřeba na hlavu je pouhých 4,89 kg za rok, pátá nejvyšší na světě. Německý trh nečokoládových cukrovinek má hodnotu 1,4 miliardy liber (2 miliardy eur) a Němci spotřebují 4,4 kg bonbónů na osobu za rok, což je šestá nejvyšší spotřeba na světě. Tatiana Oldřichová, ÚZPI


V Á Ž E N Í

O B C H O D N Í


P Ř ÁT E L É ,

srdečně Vás zveme na naši expozici na mezinárodní potravinářské výstavě Salima 2006. Rádi bychom Vám zde představili naše

celozrnné cereálie s vysokým obsahem vlákniny, jejichž vlastnosti vynikají na evropském trhu. Ovesné vločky křupavé, celozrnné pšeničné lupínky 4FIT, BIO cereálie a další. T Ě Š Í M E www.semix.cz

S E

N A

V Á S .

www.zdravyzivot.com (e-shop)

EXPO Salima 2006, pavilon C – I, stánek č. 130, 7.–10. 3. 2006



Velkoobchody – mlékárny – pekárny – masokombináty… Víte, jaké slevy jste poskytli vašim zákazníkům na konkrétní produkt? Chcete znát přesné náklady na jednotlivé produkty? Potřebujete řešit sledování a vyhodnocování šarží u jednotlivých výrobků a materiálů? Potřebujete komplexně řešit problematiku skladového hospodářství včetně radiových skladů? Používáte vážící zařízení při řízení výrobního procesu a expedici? Řešíte problematiku mobilního prodeje? Máte několik oddělených provozoven a potřebujete zajistit jejich propojení? Řešíte otázky účtování obchodním partnerům v zahraničí, účtování v cizích měnách a výkaznictví po vstupu země do EU? Potřebujete přehledné, přesné a včasné informace o celkové činnosti vaší firmy? Tyto a celou řadu dalších otázek jsme připraveni s vámi vyřešit.

POVĚZME SI VÍCE. Informační systém MILSOFT – specializovaný systém pro výrobce a distributory potravin.

Komplexní pokrytí všech oblastí činnosti vaší firmy zásobování – výroba – distribuce – ekonomika – manažerské nadstavby. Kanceláře firmy a servis po celé ČR a SR SPOJTE SE S NÁMI: tel.: (+420) 376 361 511, fax 376 361 512, e-mail: [email protected] MILSOFT a.s., Kpt. Jaroše 50, 339 01 Klatovy I, www.milsoft.cz

MILTRA B s.r.o. Městečko Trnávka Jiráskova 31 571 01 Moravská Třebová tel.: +420 461 353 276 fax: +420 461 311 569 www.miltra.cz e-mail: [email protected]

www.miltra.cz

Čertovsky dobré sýry znovu na špici... Na jubilejním desátém ročníku Celostátní přehlídky sýrů v roce 2006 obhájila společnost MILTRA B s.r.o. Městečko Trnávka několikaleté prvenství v oblasti přírodních sýrů eidamského typu v kategoriích: eidamské sýry 20 – 30 % tvs eidamské sýry 40 – 50 % tvs

Uvedená ocenění jsou známkou toho, že trnavští sýraři dokázali v krátké době v podmínkách nového závodu navázat na vysokou kvalitu vyráběných sýrů. V sortimentu společnosti se dále nachází eidamské salámové sýry ochucené bylinkami, mexickým kořením a uzené se zeleným pepřem.

Premiérově získala první místo v kategorii uzené sýry za eidamský salámový uzený sýr 40% tvs.

Novinkou je „máslový sýr“ Bohatýr vystupující z řady eidamských sýrů a řadící se mezi speciality určené pro milovníky sýru.





SALIMA – MBK 2006, pavilon B – stánek 039

Lahodný ŠPALDO – JABLEČNÝ CHLÉB STOPROCENTNĚ BEZ PŠENIČNÉ MOUKY Zdravá sušená jablka prodlužují čerstvost a dávají výrobku typickou, decentně sladko-kyselou chuť. Obsahuje 11% slunečnicových semen.

Č E R S T V O S T Š PA L D O – J A B L E Č N É H O C H L E B A JE JEDINEČNÁ.

Rádi Vás uvítáme na mezinárodním veletrhu Salima v Brně na stánku č. 066 v pavilonu F







P O T R AV I N Á Ř S K Á R E V U E je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyšlo 28. února 2006 a je právě k volnému odběru na Salimě 2006. Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4, nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3. Vše bližší o časopisu se dozvíte na

www.agral.cz

Mezinárodní potravinářský veletrh Salima 2006 se koná od 7.–10. 3. 2006 Zveme návštěvníky do nového pavilonu F stánek č. 006, kde vystavuje naše společnost Drůbežářský závod Klatovy a.s., dlouholetý výrobce kuřat, kuřecích dílů a drobů, jak v zmrazeném, tak chlazeném stavu, kuřecích uzenin, polotovarů a specialit. Od 28. 8. 2003 jsme držiteli národní značky kvality KlasA na chlazené kuře, kuřecí šunkovou slaninu, kuřecí uzenou cihlu a další výrobky z kuřecího masa.

„Klatovské kuře – zdraví, které chutná!“



již 15 let Váš dodavatel potravinářských ingrediencí, jako např.: antioxidantů, aromat, barviv, dextrózy, emulgátorů, fosfátů, glukózových sirupů, maltodextrinů, maltitolu, sorbitolu, stabilizátorů, škrobů, tavicích solí a mnoha dalších. K dodávaným produktům zajišťujeme i technologické poradenství.

Srdečně Vás zveme k návštěvě naší expozice na veletrhu SALIMA v Brně, ve dnech 7.–10. 3. 2006 pavilon D-I, stánek č. 104

NORCO, spol. s r.o., Pekařská 12, CZ-155 00, PRAHA 5 - Stodůlky Tel.: +420-257 013 203, 257 013 225, fax: +420-257 013 221 www.norco.cz



Představujeme Vám sýr s modrou plísní lahodné chuti s trvalou zárukou špičkové kvality MILKPOL spol. s r. o. Reinerova 1657/23, 163 00 Praha 6 tel.: +420 225 372 555, fax: +420 225 372 599 e-mail: [email protected]

www.milkpol.com

Zaří Za řízen zeníí pro potravinář potravinářsk ský ý pr prů ůmysl (celonerezové (celonerezov é i vysoce antikorozn antikorozníí proveden provedeníí) Více ceúč účelov elové é hadicov hadicové é navij navijá áky s pří příslu sluššenstvíím pro vodu, olej, tuky, vzduch do vvššech stv segmentů tů potravin potravinář ářsk ské ého prů průmyslu, zejmé zejm éna pak navijá navijáky s potravinář potravinářsk skýým atestem pro masný masný pr prů ůmysl

Zaří Zařízen zeníí pro úklid v potravinář potravinářsk skýých provozech Ods Odsá ávání výpar parů ů a prachu a vysokopodtlaková vysokopodtlaková přeprava sypk sypkýých lá látek Za Zaří řízen zeníí pro odsá odsávání látek s nebezpečí nebezpečím m výbuchu (suš (sušen ené é ml mlé éko, cukr, mouka apod.)

Nederman CR, s. r. o., Ve Žlíbku 1800, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Tel.: 281 012 336, fax: 281 012 330, e-mail: [email protected], www.nederman.cz



Lactalis je letos opět vítězem na Celostátních přehlídkách sýrů, představujeme Vám vítězný sýr

Firma Milena Hlaváčová + Arnold Brom, H + B Jatky Žatec vznikla v roce 1993 v prostoru bývalých městských jatek v Žatci. Za dobu svoji existence zcela přebudovala provoz jatek a postavila novou výrobnu masných výrobků. Zpracovává výhradně domácí surovinu a do výrobků masné výroby nepřidává žádné separáty, velký důraz je kladen na kvalitu výrobků. V roce 2005 získala certifikát řízení jakosti ISO 9001.

V prosinci 2005 obdržela další tři ocenění kvality KLASA pro svoje měkké výrobky. Prvním oceněným výrobkem je

„ŽATECKÁ VÝBĚROVÁ ŠUNKA“ vyráběná pouze z prvotřídní suroviny, velmi lahodné chuti s výrazným vzhledem jednotlivých svalů v nákroji. Druhým oceněným výrobkem je

„ŽATECKÁ DOMÁCÍ KLOBÁSA“

da

Jedinečná chut‘ t lšíc h produ ů Présiden kt přic hází nyní i do ČR

opět vyráběná pouze z prvotřídní suroviny s obsahem masa 88 %. Výrobek má charakteristickou vůni po čerstvé uzenině a vyváženou kořeněnou chuť. Třetím oceněným výrobkem je „Žatecká pikantní klobása“. I tento výrobek je vyráběn pouze z prvotřídní suroviny, obsah masa činí 88 %.Tato klobása má charakteristickou pikantní, výrazně paprikovou chuť s jemnou vůní po čerstvé uzenině.

[email protected]

ASP CZECH s.r.o. již 10 let dodává na trh vedle výrobků pro potravinářský průmysl i zdraví prospěšné produkty: výrobky racionální výživy a doplňky stravy pro lékárny a prodejny zdravé výživy. Provoz je schválený Krajskou veterinární správou pro zpracování produktů živočišného původu, má certifikovaný systém HACCP a systém ISO 9001.

PRO POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL: modifikovaná mléka a mléčné směsi pro mlékárny, pekárny, cukrářskou a cukrovinkářskou výrobu a výrobu mražených krémů VAJAHIT, Sanova, VEG EGG B – ekonomické náhrady vajec pro pekárny, cukrárny a výrobu knedlíků – bez rizika salmonelózy Sladob – sladící směs pro pekařskou a cukrářskou výrobu a hromadné stravování, především pro dietní výrobky a výrobky vhodné pro diabetiky kakao čokoládové polevy rostlinné tuky ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ VÝROBKY

Sójové nápoje SOJAMILK Ovesný nápoj OVESMILK Pro štíhlou linii Syrovátka Linie Výrobky pro zdravá střeva Lepicol a Psyllium Probiotika a prebiotika pro děti Diahelp – pomoc diabetiků GLUCON

Pro bližší informace a objednávky kontaktujte:

ASP CZECH s.r.o. Březová č.p. 155, 763 15 Slušovice Tel. + fax: 577 983 280 e-mail: [email protected] www.aspczech.cz



KYVNÉ DVEŘE LAMELOVÉ CLONY do dveří mrazíren, chladíren hygienické přepážky průchozí rozdělení interiérů nadstavby speciálních vozů Portaflex s.r.o. NABÍZÍME Poděbradova 97 A nerezové provedení 702 00 Ostrava možnost bočního odsouvání tel.: 596 115 229 výrobu do tří dnů fax: 596 130 432 dodávku náhradních plastů e-mail: [email protected]

V obsahu listu najdete aktuální informace: oblasti ekonomiky a obchodních podmínek výroby a prodeje •zpotravin, legislativních podmínkách výroby, obchodu a oběhu potravin, •oz oblasti zásahů státní správy v odvětvích zemědělství •a potravinářský průmysl, o nových technologiích technice využívané při výrobě potravin, •o trendech směřujících ka bezpečnosti potravin a jejich jakosti, •z potravinářské politiky tuzemské a Evropské unie, ale i světa, •o činnosti Potravinářské komory České republiky, •o potravinářských veletrzích a výstavách u nás i ve světě, •o potravinářském školství, vědě a výzkumu, životním prostředí, •ze života odborně sdružených společenstev a svazů vyrábějících •potraviny, významných osobnostech v potravinářském průmyslu •oa obchodu, odborné články a statistické potravinářské informace, •společenská •inzerce a PRrubrika, články. •

AGRAL s. r. o. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 Vše bližší najdete na

www.agral.cz



Tradiční chuť pečiva, kterou důvěrně znáte C E L O R E P U B L I K O V É S D R U Ž E N Í R E G I O N Á L N Í C H D O D A V AT E L Ů P E K A Ř S K Ý C H A M LY N Á Ř S K Ý C H V Ý R O B K Ů

www.mp-produkt.cz

MP Produkt – odbytové družstvo Pekárenská 68/5, 141 00 Praha 4 - Michle Tel.: 241 485 025, fax 241 484 159 E-mail: [email protected]

ADÉLKA, a.s. U pekárny 849, 393 01 Pelhřimov

FIŠER a synové, s.r.o. Poštovní 652, 742 13 Studénka

J.L.N. s.r.o. Otická 55, 746 01 Opava

NÁCHODSKÝ MLÝN, a.s. Bílkova 2, 547 01 Náchod

AVOS, a.s. Ztracená 78, 767 01 Kroměříž

INPEKO, s.r.o. Janáčkova 11, 400 07 Ústí n. Labem

KLS KLIMENTOV, s.r.o. Velká Hleďsebe 133, 354 71 Klimentov

NOPEK, s.r.o. Litomyšlské předměstí 724/IV 566 01 Vysoké Mýto

AGROPEK, s.r.o. Dolní Valy 695, 683 23 Ivanovice na Hané

JAPEK, s.r.o. Podkrušnohorská 210, 435 42 Litvínov 8

L.KLÍMA – Automatické mlýny, s.r.o. Křesín 35, 411 17 Libochovice

BENEA, s.r.o. Křižíkova 1529, 256 24 Benešov u Prahy

PEKÁRNA J. Schneider a spol. Hlavní 983, 468 41 Tanvald

LAPEK, a.s. Žižkova 111, 586 01 Jihlava

ENPEKA, a.s. Jihlavská 1143, 591 01 Žďár n. Sázavou

JIZERSKÉ PEKÁRNY, s.r.o. tř. Gen. Svobody 312, 460 14 Liberec

MICHELSKÉ PEKÁRNY, a.s. Pekárenská 10, 141 00 Praha 4

PECUD, v.o.d. Žandov 67, 403 39 Chlumec u Chabařovic Pe H a K, v.o.s. Nerudova 60, 412 01 Litoměřice PEKÁRNY A CUKRÁRNY NÁCHOD, a.s. Plhovská 87, 547 34 Náchod

Zveme Vás k našemu společnému stánku na mezinárodním veletrhu SALIMA+MBK 2006 v Brně na výstavišti – pavilón B, č. 50.



Barentz spol. s r. o. Za Tratí 752 339 01 Klatovy www.barentz.cz e-mail: [email protected] tel.: +420 376 321 612 fax.: +420 376 321 510

www.barentz.cz

Společnost BARENTZ a suroviny z Číny? Dnes už samozřejmostí… Společnost BARENTZ s.r.o. je na českém trhu již tradičním dodavatelem surovin a od roku 1992 úspěšně dodává suroviny od více než šedesáti světových výrobců. Naším krédem vždy byla a je snaha o dlouhodobou spolupráci jak s dodavatelem, tak i zákazníkem a základním předpokladem pro toto je navázání spolupráce pouze s vyzkoušenými a na světovém trhu známými producenty. Před několika lety se na evropském trhu začaly prosazovat také suroviny vyrobené v Číně. Ať již s větším nebo menším úspěchem, našly si svoje místo především díky nízké ceně a postupně i rostoucí kvalitě. Logickým vyústěním tohoto nového trendu bylo rozhodnutí spol. BARENTZ o zahájení obchodní spolupráce s vybranými čínskými producenty na evropském trhu. Jelikož klademe mimořádný důraz na kvalitu produktů a stabilitu dodávek, rozhodli jsme se v Číně otevřít pobočku, která je zodpovědná zejména za vyhledávání spolehlivých dodavatelů, ověřování kvality a dohled nad udržováním výstupní kvality finálních produktů. Čínská pobočka společnosti BARENTZ, sídlící ve městě Changzhou nedaleko Šanghaje, slouží jako servisní organizace pro celou skupinu Barentz Europe, která je v současnosti aktivní v 16 zemích západní i východní Evropy. Pobočka je podřízena přímo vedení Barentz Europe, Holandsko. Výběr správných dodavatelů z hlediska kvality a stability považujeme za klíčový – naším dodavatelem v Číně se může stát pouze výrobce auditovaný námi nebo námi pověřenou externí organizací. Proces selekce je zde nesmírně důležitý, neboť vedle kvalitních výrobců, splňujících normy jako např ISO, GMP, HACCP, v Číně stále působí mnoho výrobců, jejichž produkci považujeme za rizikovou či nestabilní. Tito „rizikoví“ výrobci většinou svou nestabilní kvalitu kompenzují nízkými cenami, což se však často v důsledku toho projevuje na kvalitě finálních výrobků či problémech při zpracování. Tohoto se samozřejmě chceme vyvarovat a s takovými výrobci nespolupracujeme. Základním pilířem našeho obchodu zůstává udržování nastoleného trendu

– dodávat našim zákazníkům pouze vysoce kvalitní suroviny od schválených výrobců za atraktivních podmínek, ne však na úkor kvality za „každou cenu“. Ačkoliv stále rozvíjíme další nové aktivity co se „čínských surovin“ týče, v současné době můžeme již náš obchod na tomto poli považovat za stabilizovaný a určitá část našich čínských dodavatelů již pevně zakotvila po boku našich tradičních evropských partnerů. V současné době najdete v naší nabídce celou řadu surovin pro nejširší využití, které jsou distribuovány našimi standardními kanály, tedy prostř. skladů v Klatovech a Brně, zejména:

Kyselina citronová (anhydrát, monohydrát) Citrát sodný, další citráty Kyselina askorbová (vitamin C) Askorbát sodný Kyselina mléčná, mléčnan sodný Benzoan sodný, kys. benzoová Sorban draselný, kys. sorbová Kyselina vinná, vinan draselný Umělá sladidla (Acesulfam-K, Sacharin...) Vitamíny ostatní Fosfáty (STPP,SAPP, TCP ...) Rostlinné extrakty, Glukosamin a Chondroitin sulfát L-Carnitin, Taurin, Kreatin a další. Ke všem dodávaným surovinám je samozřejmostí veškerá dokumentace jako specifikace, analytický certifikát ke každé šarži, GMO free certifikát a certifikát na alergeny. Balení surovin je velmi rozmanité, od 25 kg pytlů, přes PE soudky po IBC kontejnery, samozřejmostí je i ložení na paletách podle přání zákazníka. Naši zákazníci jsou seznámeni s fotodokumentací výrobních závodů, průběhu balení, nakládky... V případě zájmu nás kdykoliv kontaktujte na: Ing. Petr Langmajer Tel.: +420 376 370 042 Tel.: +420 602 453 209 e-mail: [email protected]



EKOMILK s. r. o., výrobce a distributor mléka a mléčných výrobků, Příborská 818, 738 37 Frýdek-Místek Tel: 558 404 918, 558 432 571–2, fax.: 558 431 241 Email: [email protected], www.ekomilk.cz

Výrobky byly v prosinci 2005 oceněny značkou KLASA.

Čokotella – Smetanová pomazánka kakaová je určena k přímé spotřebě jako krém na dorty apod. Obsah 150 g, min. obsah tuku 35 %, složení 86 % smetana, cukr, kakaový prášek 4 %, stabilizátor, želatina obal: kelímek PP s AL víčkem, trvanlivost 30 dnů.

Kyška – Kysaný mléčný výrobek určený k přímé spotřebě, objem 450 g, obsah tuku 1,5 %, obal – PET lahev, trvanlivost 21 dnů

Zakysaná smetana – Kysaný mléčný výrobek určený k přímé spotřebě – vhodný pro teplou a studenou kuchyni. Objem – 230 ml, obal – Kelímek PS + Al víčko, min. obsah tuku 15 %. Složení – smetana, škrob, bakterie mléčného kvašení, ABT kultura, trvanlivost 21 dnů.

Ochutnejte čerstvé a kvalitní výrobky z Beskyd !!!



Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

· ·· ·· ·· ·

! 296 374 656, 241 445 863, 296 374 655, fax 296 374 658 El. # [email protected] , www.infak.cz # Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4 Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákonů o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, 140 02 Praha 4, tel.: 296 374 656, 296 374 655, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

SALIMA Vážení návštěvníci Mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA 2006, dnes na brněnském výstavišti

Recommend Documents