SYMBOLY V TAROTOVÝCH KARTÁCH
III. OKRUH – Dejme cihlu k cihle... Poslední okruh tarotové symboliky a zároveň poslední část našeho seriálu věnujeme strukturám, kterým jejich podobu vtiskly lidské ruce. V tarotových kartách jsou doslova a do písmene všudypřítomné, ať už se jedná o stavby všední či posvátné, místa určená k obývání nebo k uctívání, královské paláce nebo příbytky prostých lidí. Žijeme ve světě, který si sami utváříme. A začínáme tím, že postavíme… Dům, město, hrad - osobní vlastnictví, dosažení cíle a postavení, zázemí, domov, něco trvalého, civilizace, moc, centrum - Bílý dům (sídlo prezidenta USA), Nebeský Jeruzalém, Kamelot, Artuš, ... Už pro nejstarší archaické společnosti znamenal dům zcela mimořádné, posvátné místo (srov. Il duomo/domus – chrám; odvozeno z indoevrop. kořene -dem tj. „stavět“). Dům byl těžištěm života, k němuž se sbíhaly všechny cesty světa i nebes, jím procházel "střed světa", axis mundi, coby spojnice s nebem i s podsvětím. Podle nejstarších představ byl dům jedním z těch posvátných míst, která člověku umožňovala ocitnout se ve "středu světa" bez námahy. Stavba domu byla zajišťována mnoha rituály a oběťmi (viz gotické katedrály). Výběr místa i materiálu, začátek stavby, orientace domu i samotná stavba představovaly situace zásadního významu. Pro archaického člověka (i dlouho po něm) tedy existovalo hluboké povědomí o provázanosti mezi tělem, domem a kosmem; v domě se přicházelo na svět i umíralo. "Člověk již na samém počátku dějin poznal, že vytvořit místo, znamená vyjádřit podstatu bytí" (Christan Norberg-Schulz, 1926-2000, norský historik a teoretik architektury). Základní význam domu tkví v tom, že je jedním ze základních předpokladů pro vytvoření domova, tedy místa kam patříme a ke kterému se vztahujeme.
Zleva: Chrysalis tarot, Alice Tarot, Renesanční (Trevisan) tarot, Zlatý Boticcelli tarot
Symbolika města dále rozvíjí už řečené; město představuje společenství lidí, prosperitu i bezpečí (v dnešním moderním pojetí měst si ovšem představíme spíše bezpečí anonymity). Město bylo obvykle kulturním, finančním i politickým centrem dané oblasti, symbolem středu, vlivu a moci. Tato představa byla silně rozvinutá zejména ve středověku, který se všeobecně snažil vysvětlovat a popisovat svět převážně teologicky; centrem, Pupkem světa, se stává Jeruzalém, a to nejen jako fyzické město, místo zrodu i smrti Krista, ale mnohem spíše jako symbol a ideál obce, státu, církve. Nebeským Jeruzalémem byla každá katedrála, Nebeský Jeruzalém se snažil budovat i Karel IV. ve středověké Praze... Města se slavnou historií byla také poutním místem, genius loci přidával takovému městu punc výjimečnosti, jiné postavení měla běžná města a jiné města královská, z čehož posléze pramenily další výhody. Město však může být i symbolem úpadku a morální zkaženosti (viz Sodoma a Gomora nebo úsloví „bahno velkoměsta“) neboť velké soustředění lidí s sebou nese zvýšenou kriminalitu, nedostatek prostoru a další společenské neduhy.
Zleva: Tarot snů, Golden (Kat Black) Tarot, Mýtický tarot, Zlatý renesanční tarot
Hrad symbolizuje v první řadě panovníka s jeho svrchovanou mocí, je vyjádřením jeho autority, politického vlivu, moci a bohatství. Jako takový tedy reprezentuje moc, sílu, stabilitu. Pro svou obtížně dosažitelnou polohu je symbolem nedostupnosti, nepřístupnosti, nedobytnosti. Hrad je strážcem okolí a v neposlední řadě reprezentativním sídlem. Svými neprostupnými střeženými zdmi je spolu s věží archetypálně spojován s cudností a panenstvím (viz sv. Barbora).
Zleva: White Cats, Wizards, Initiatory Golden Dawn, Thelema a Trevisan tarot
Hradby, zeď/zídka, věž - izolace, zablokovaná komunikace, omezení, překážka, hranice - Jericho, Hladová zeď, Velká Čínská zeď, Zeď nářků, Berlínská zeď, Lennonova zeď... Nedílnou součástí města i hradu byly hradby, většinou opevněné, vybavené několika branami, které se na noc zamykaly, případně strážními věžemi, v nichž sídlila vojenská posádka. Hradbami proslula města jako Jericho, Babylon, Trója, Mykény nebo Konstantinopol. Jericho je jedno z nejstarších měst na světě. Území, na němž leží, je osídleno nepřetržitě už jedenáct tisíc let. Podle Bible byly jeho hradby zbořeny Izraelity, kteří podle pokynů Hospodina obcházeli hradby kolem dokola 6 dnů po sobě. Sedmého dne obešli hradby sedmkrát a sedm kněží zatroubilo na sedm polnic. Hradby se zřítily a Izraelité město dobyli. Babylonské a mykénské hradby zase byly po celém starověku známé svou mohutností, o těch druhých jmenovaných se dokonce vypráví, že je stavěli Kyklópové, dávní obři s jedním okem uprostřed čela.
Zleva: Olympus tarot, Alice Tarot, Da Vinci, Golden tarot
Hradby úzce souvisí se zdí, která představuje izolaci, překážku a omezení na straně jedné nebo bezpečnou hranici mezi známým a zbytkem nepřátelského světa na straně druhé. Zeď představuje oporu, v symbolice kostela je zemí, hmotou, která podpírá nebeskou klenbu, tedy střechu. A konečně může zeď sloužit jako komunikační a sdělovací prostředek – viz Lennonova zeď v Praze.
Zleva: Initiatory Golden Dawn, Royo Dark tarot, Golden tarot, Delphi, Impresionists
Věž představuje základní vertikálu (podobně jako strom), je spojnicí mezi zemí a nebem. S odkazem na biblický příběh o Babylónské věži je v tarotu obvykle symbolem pýchy a pádu, Božího hněvu a trestu. Princezna zakletá ve věži je archetyp stráženého panenství, věž pak představuje izolaci, odloučení a nemožnost, neochotu nebo neschopnost komunikovat. Věž je také výrazný orientační bod, ať už se nacházíme daleko od ní nebo přímo na ní, vždy nám umožňuje se zorientovat.
Brány, dveře, mosty, schody - vstup, přechod do jiné úrovně (bytí, poznání), propojení, spojení dvou světů (podobně duha) - Karlův most, Staré zámecké schody v Praze Brány, dveře a vstupní místa jsou základním komunikačním a obranným prvkem osídleného a obydleného prostoru. Základní funkce je obranná, protože slouží (či spíše sloužily) k regulování toho, kdo směl jimi projít ať už dovnitř nebo ven. Z tohoto důvodu jsou také rozšířeným symbolem na městském či hradním znaku. Hlavní brána byla navíc reprezentativním prvkem, který vypovídal o postavení města či majitele hradu, o jeho moci a majetku. Přenesením významu se branami stávali také tranzitní území nebo osady na jejich koncích (srov. Klatovy – brána Šumavy), případně přírodní útvary bránu připomínající (např. Pravčická brána). Brány jsou zvláštní zónou, oddělují i propojují bezpečný svět „uvnitř“ s nebezpečným světem „tam venku“. V tomto duchu byly brány chápány jako magické, poté co jimi člověk prošel, byl už někým jiným. Některé brány byly pouze jednosměrné, např. Brána do podsvětí nebo Nebeská brána. Většina bran v mýtech má právě tuto magickou vlastnost, spojuje svět lidí se světem bohů, realitu se sny apod. Podobnou funkci a symboliku mají dveře.
Zleva: Tarot snů, Thelema, Chrysalis tarot a opět Tarot snů od Marchettiho
Také mosty jsou propojovací zónou. V období studené války proslul zejména most Glienicker Brücke mezi Berlínem a Postupimí, po němž si Spojené státy a Sovětský svaz posílaly vyměněné agenty; říká se mu od těch dob Most špionů. Mosty bývají často budovány na místech geologických zlomů, jako jsou hluboká údolí nebo rokle, kde panuje zvláštní přírodní energie sama o sobě. Most spojuje dva protilehlé břehy, někdy dvě rozdílné
krajiny, zde se tedy vytváří jakýsi dělící proud energie. Most má v podstatě dvojí symboliku. Na jedné straně spojuje dvě protilehlé strany, umožňuje setkávání lidí žijících na opačných březích řeky, překonání průsmyků, čímž výrazně zkracuje cestu přes hory, neníli dokonce jedinou možností. Ovšem na druhé straně, umožníte-li, aby se něco dostalo k vám, nikdy nemůžete úplně vyloučit, že to Něco, bude vždy jen dobré. Nemluvě o sebevrazích... Existuje celá řada hororových příběhů, jejichž jediným a hlavním hrdinou je most ponořený do mlhy... Mosty nad vodními toky bývají všude po světě už od dávných dob považovány za podivná, nebezpečná místa, jsou meziprostorem, kde se můžeme setkat s paralelní realitou, s jinou časovou dimenzí. Jsou symbolem přechodu mezi viditelnou a skrytou realitou. Most také symbolizuje přechod mezi pozemskou a nebeskou sférou, mezi životem a smrtí.
Zleva: Impresionists tarot, Pagan Cats tarot, Tarot of Angels
Dalším významným symbolem jsou schody. Stejně jako brány, dveře a mosty umožňují schody obousměrný pohyb mezi dvěma světy, dvěma úrovněmi. Podle směru představují buď poznání sebe sama – sestup, transformaci nebo zasvěcení – vzestup, vývoj. Ve snu mají obvykle význam sexuální, zejména sestup po schodech dolů. V křesťanské symbolice znamenají schody především cestu k Bohu, ale nejen tam, vzpomeňme např. na původní sumerské zikkuraty nebo mayské či aztécké pyramidy opatřené několika stupni a množstvím schodů ústících do chrámu na jejich vrcholu... Schody jsou symbolem duchovního růstu a práce na sobě.
Zleva: Tarot of Delphi, Wizards Tarot, Mýtický tarot a Golden tarot
Oblouky, arkády - spojení země (sloupy) a nebe (oblouk) - vstupní místa (podobně jako brány nebo dveře) Oblouk se v architektuře objevuje poprvé s Římany jako součást akvaduktů (někdy i ve dvou či třech
patrech nad sebou), na veřejných budovách a prostranstvích, kde poskytovaly stín i útočiště před deštěm. Z římské architektury je převzala byzantská a od raného středověku románská architektura. Arkády resp. arkádové chodby bývají součástí tzv. rajského dvora, kde tvoří prostupnou hranici této vnitřní klášterní okrasné zahrady a ambitu s Křížovou cestou (tzv. Křížové chodby), který ho obklopuje. Zvláštní typem je tzv. vítězný oblouk, což je v podstatě slavobrána, postavená na počest vítězství ve válce. První zprávy máme z Říma z přelomu letopočtu, později byly stavěné v mnoha dalších zemích, nejvíce jich je v Itálii, ve Francii a v Rusku.
Některé taroty jsou oblouků plné… (Wizards Tarot)
Sloup - symbol pevnosti, stálosti a neochvějnosti, jako takový je symbolem víry - podpěra a opora, vertikála, spojení dole-nahoře (viz věž) - ve dvojici tvoří bránu podobně jako oblouk Samotný sloup je obvykle chápán jako falický symbol, mužská plodivá síla, je vyjádřením hlavní vertikály, podobně jako věž. Sloupu podobný je obelisk, původem z Egypta, význam je stejný – symbol Slunce, mužského principu, ale také vztahování se faraona ke slunečnímu božstvu a k nebi. Pilíř má, na rozdíl od sloupu, který je kulatý, čtvercovou nebo obdélníkovou základnu. Zatímco sloup může stát samostatně, pilíř je opěrným a nosným prvkem. Ať už v umění nebo architektuře dva sloupy vždy reprezentují důležitý vstup do neznáma. Ve Svobodném zednářství se tyto dva sloupy nazývají Boáz a Jakin a jsou jedním z nejdůležitějších symbolů této organizace. Jména se odvozují od biblické zprávy o chrámu krále Šalamouna. Sloup na pravé jižní straně se jmenoval – dle židovského nám dochovaného překladu z Bible – Jakin a ten levý Boáz. První slovo znamená „založit“ a to druhé „v něm je síla“. Tyto dva sloupy rovněž vyjadřují aktivní a pasivní výraz božské energie, slunce a měsíce, síru a sůl, dobro a zlo, světlo a temnotu. Mezi nimi jsou dveře, které vedou do božího domu, jsou bránou do svatyně. Průchod mezi dvěma sloupy pak znamená zasvěcení, transformaci. V křesťanství se setkáváme s mariánskými sloupy a Sloupy Nejsvětější Trojice. Kromě dekorace byla jejich účelem oslava církve a díkůvzdání, nejčastěji za odvrácení moru, proto se jim také říká morové sloupy. Svým způsobem sloužily k propagaci katolické víry. Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejpozději z 10. století (v Clermont-Ferrand ve Francii), ale běžným se stalo zejména v období protireformace po Tridentském koncilu (1545–1563). V roce 1614 vztyčil architekt Carlo Maderno na objednávku papeže Pavla V. naproti římské bazilice Panny Marie Sněžné sloup pocházející z antické Maxentiovy baziliky a na jeho vrchol umístil bronzovou sochu Panny Marie s dítětem. Po vzoru tohoto sloupu se pak začaly stavět mariánské sloupy i v dalších katolických zemích zejména střední Evropy. Odkazem na strnulost a nehybnost sloupu je české úsloví obrátit oči v sloup.
Zleva: Royo Dark Tarot, Wizards tarot, Pictorial Key, Golden Renaissance
Okna - patří ke světelné symbolice (místo pro vstup světla) - chrámová okna, rozety (symbolika slunce) V jedné písni Hana Zagorová zpívá: „Slunce dotírá, okno otvírám, den se směje a mě hřeje láska jako trám!“, což není nepodobné refrénu z písně z muzikálu Vlasy: „Let it sunshine in!“ neboli „pusťme slunce dovnitř!“ Okna symbolizují potřebu komunikace s vnějším světem, snahu otevřít se lidem, svému okolí. Zavřená okna představují izolaci. V katedrálách jsou okna významným mystickým faktorem ovlivňujícím jak atmosféru uvnitř chrámu tak „uvnitř“ příchozího. Použitím barevného skla je tento efekt ještě více zesílen.
Thelema tarot a Golden (Kat Black) tarot
Vitrážové okno (správně vitraj) je v podstatě mozaika, spousta malých skel spojených do jednoho celku, spousta drobných událostí spojených do jednoho života... Není náhoda, že chrámová okna vyprávějí právě životní příběhy svatých a ilustrují běžný život ve středověku. Chrámy a svatyně, posvátná místa, jeskyně, krypty, labyrint - jeskyně symbolizují lůno, počátek, zrod - od toho byly odvozeny chrámy a kostely, v jejich nitru dochází k přerodu, transformaci, zušlechtění člověka - pravěké megality, menhiry, dolmeny, stonehenge, - antické a egyptské chrámy
- křesťanské kostely, gotické katedrály Od nepaměti lidé v krajině nalézali místa, která pro ně měla zvláštní význam či náboj. Místa magická či posvátná, která jakoby vyzařovala energii - pozitivní i negativní. Bývaly to hory, kopce, návrší, kameny ve volné přírodě, studánky, ale také strže, jeskyně a propasti. Na těchto místech lidé vztyčovali menhiry, budovali obětiště či svatyně pro pohanské obřady. Později zde stavěli křesťanské kostely, chrámy nebo popraviště. Pro mnohé esoteriky je to kosmická brána, kterou k nám proudí silná energie. Na tarotových kartách lze opět nalézt nepřeberné množství vyobrazení těchto míst, od menhirů přes stonehenge až po gotické katedrály. Jsou zde zastoupeny snad všechny víry i architektonické směry... V tarotu symbolizují duchovní záležitosti, zapovězená nebo citlivá témata, moudrost, meditaci, ale také úctu k předkům, časovou posloupnost, naše sepětí s vlastní minulostí apod... A zdaleka se nevyskytují jen na kartách Velekněžka či Velekněz.
Zleva: Chrysalis tarot, Holy Grail tarot, Thelema tarot, Grail Tarot, Initiatory Golden Dawn Silný esoterický význam má labyrint, který tradičně symbolizuje sestup do nevědomí a transformaci, poznání sebe sama. Podobný význam má spirála. Označení se odvozuje od královského paláce krále Mínóa na Krétě s bludištěm nepřehledných chodeb, v jehož podzemí král skrýval obludného Minotaura. Viděno psychologicky, lze to chápat i jako metaforu nepřijatého horšího JÁ. V křesťanské tradici byly labyrinty umisťovány na podlahu hlavní chrámové lodi; procházení labyrintu ať už po kolenou na znamení pokání nebo normálním způsobem bylo chápáno jako symbolická pouť do Jeruzaléma. Hroby a hrobky, pohřebiště, hřbitovy, náhrobky, pomníky - smrt, transformace, odkaz předků, kontinuita života, strach, rituály a magie „Hřbitovy jsou zajímavá místa, kam mnoho lidí chodí dobíjet energii a odpočinout si od rušné doby. I přesto koluje o hřbitovech povědomí, které na ně nahlíží jako na strašidelná a divná místa," říká fotografka Barbora Faiglová. Tzv. „funerální umění“ neboli výzdoba hrobek a náhrobků je plné symboliky, která mnohdy nemá k té tarotové vůbec daleko a která svůj vrchol zaznamenala v druhé polovině 19. stol. v tzv. viktoriánské době (mimochodem době, kdy se zrodil gotický román, a do módy přišli upíři). Přesýpací hodiny symbolizují nám na zemi vyměřený čas, kotva s řetězy připomíná naději na spasení, otevřená kniha znamená dlouhý a dobrý život, zlomená květina naznačuje nečekaně ukončený mladý život apod. Za obzvlášť mystické jsou považované židovské hřbitovy, často opuštěné a zapomenuté. Hroby slouží jako věčné memento mori, vzpomínka na smrt; hroby a pohřebiště zrcadlí soudobé představy o smrti a posmrtném životě. (Pre)historické hroby jsou bohatým zdrojem poznatků o našich předcích, jejich zvycích a životním stylu. Doménou tarotových hrobů a pohřebišť jsou primárně sady na toto téma speciálně zaměřené, gotické a upírské sady, devianart sady apod., nicméně hrobku
nebo alespoň náhrobek najdete i v „civilně“ pojatých souborech...
Zahrada, vodotrysky, fontány a kašny, studny - symbolika ráje a věčnosti - vodotrysk, fontána, kašna souvisí s vodou a jejími magickými účinky, též pramen věčného mládí, zdroj inspirace, energie, omlazení, symbol proudění citů, emocí Jako uspořádaný prostor obehnaný zdí symbolizuje zahrada vesmírný řád a svět, plodnost a život jako takový. Do zahrady Hesperidek umístila bohyně Héra strom plodící zlatá jablka. Do zahrady Eden usadil Bůh člověka. V tomto kontextu je zahrada symbolem pozemského a nebeského ráje, hříchu prostého stavu člověka. Indické zahrady mají tvar mandaly a prochází jimi osový kříž, japonské zahrady mají spíše metafyzický charakter a slouží hlavně k meditaci. Zahrada obehnaná zdí a opatřená malou brankou symbolizuje obtíže a překážky před dosažením vyššího stupně duchovního vývoje. Ve snu zahrada před-
Zleva: Wizards, Thelema, Alice, Delphi
stavuje náš vnitřní život. Pokud jsou v ní strohé cestičky, geometricky rozdělené záhony a vše až puntičkářsky dokonalé, je možná váš život příliš organizovaný a není v něm nikdy místo pro něco nečekaného. Pokud naopak zahrada ve vašem snu zarůstá plevelem, zamyslete se nad tím, jak vlastně vystupujete vůči svému okolí. Oplocená nebo příliš plůtky rozčleněná zahrada může znamenat i sexuální zábrany. Ve středověku byla zahrada významným mariánským symbolem podle verše z Šalamounovy Písně písní: "Zahrada uzavřená jsi, sestro má, nevěsto, uzavřený val, zapečetěný pramen" (Pp 4,12). Součástí zahrady je obvykle vodní zdroj, jinak by zahrada neměla moc smysl. Studny jako vodní zdroje pro mnohdy rozsáhlou oblast představovaly významná místa k setkávání lidí a fungovaly tedy i jako zdroj informací a jakési komunikační centrum. V pouštních oblastech byly navíc významnými strategickými body. Vodu vyvěrající či přímo tryskající ze země či ze skály si člověk odpradávna spojoval s působením numinózních, tedy božských, sil. Pramen znamená počátek, zrození, nezkaženost, duševní posílení a očistu. Prameny proto byly od pradávna uctívány a chráněny. Zejména léčivé prameny. Pramen byl vnímán nejen jako zdroj životodárné vody, ale také jako nekonečný zdroj energie, mládí,
života i inspirace. Představa ráje jako zelené a kvetoucí zahrady s pramenem vody uprostřed bezpochyby vychází z podoby pouštních oáz, které dokázaly poskytnout stinné a osvěžující útočiště. Studna také v mnoha mýtech a pohádkách funguje jako magické médium pro vstup do podsvětí nebo jako spojnice mezi světem živých a mrtvých. V severských mýtech jsou tři kořeny světového stromu Yggdrasilu napájené ze tří studní; studny Osudu, kterou stráží norny-sudičky, studny Moudrosti, kterou hlídá obr Mími. Třetí studnu hlídá drak Nídhög. U Keltů se slavil 2. března tzv. svátek studní, během něhož byly prováděny očistné rituály. Rovněž v antickém Římě byl jeden den v kalendáři zasvěcen studnám, které byly v tu dobu volně přístupné všem. Na studnu navazuje kašna a fontána oblíbená zejména v renesanci jako dekorativní doplněk zámeckých zahrad a veřejných prostranství. Se studněmi, potažmo kašnami a fontánami, souvisí také koupel, která v mnoha náboženstvích představuje zasvěcovací rituál a základní podmínku pro vstup do komunity nebo má mít magický omlazovací či zkrášlovací účinek.
Zleva: Tarot of Ages, Golden Renaissance, Impresionists, Delphi, Initiatory Golden Dawn
Pyramidy - záhady a tajemství, monumentálnost, trvalost hraničící s věčností S ohledem na své mimořádné rozměry byly pyramidy vždy obestřeny rouškou tajemství. Obecně přijímanou teorií je, že se jednalo hrobky faraónů. Tento fakt ovšem poněkud zpochybňuje skutečnost, že se v žádné pyramidě nikdy žádné mumifikované tělo nenašlo. Archeologové odpovídají argumentem, že to dá rozum, poněvadž 4000 let je opravdu, ale opravdu velmi dlouhá doba. Pro ne-archeology je to naopak důkaz, že na těch pyramidách rozhodně něco je... Ať je to jak chce, faktem zůstává, že pyramida se v tarotu a jinde objevuje jako symbol poměrně často, i když je třeba připustit, že pyramida není trojúhelník, i když tak vypadá. Narážím tím na křesťanský symbol tzv. Božího oka v trojúhelníku (nikoli v pyramidě), který symbolizuje vševidoucnost sv. Trojice. Mediálně velmi propíraný symbol pyramidy a oka známý z jednodollarové bankovky je vymyšleným symbolem inspirovaným výše uvedeným Božím okem u tzv. Illuminátů, tajného (a údajně dodnes působícího) řádu založeného roku 1717 univerzitním profesorem z Ingolstadtu Adamem Weishauptem (1748-1830). Pyramida může být vnímána jako symbol cesty člověka ke světlu, jako zhmotnění lidské touhy po spojení s božským nebo jako něco trvalého, co tu vždy bylo a vždy bude, co spočívá na solidních základech. Je to spojení mužské energie vyjádřené číslem 4 (čtverec, Císař) a ženské energie vyjádřené číslem 3 (trojúhelník, Císařovna).
Zleva: Pagan Cats, Rider-Waite, Wizards, Tarot of Ages
Sochy, chrliče, totemy - symboly božstev, duchovní identita, čest a sláva, stabilita Sochy a sošky jsou uměleckým vyjádřením člověka odnepaměti. Nejstarší nálezy tzv. Venuší jsou datované do doby 30 tisíc let před naším letopočtem. Jejich primární funkcí bylo magické působení ať už na jejich majitele nebo v rámci nějakého rituálu. Později sochy zobrazovaly bohy a bohyně a ještě později panovníky a příslušníky majetných vrstev, kteří si takovou sochu mohli dovolit zaplatit. Sochy byli nejprve součástí architektury, jako výzdoba na chrámech a katedrálách a teprve časem se sochařství stalo samostatným uměleckým odvětvím a sochy pronikly z posvátných okrsků i na veřejná prostranství a staly se ozdobou městských ulic, parků, náměstí, fontán a kašen. Samostatnou kapitolu tvoří chrliče (gargoyly) na gotických katedrálách, jejichž praktickou funkcí bylo odvádění vody ze střechy katedrály a magickou funkcí její ochrana neboť podle dobové víry platilo, že se ďábel vyhýbá místům, kde vidí sám sebe, proto měli chrliče podobu právě nejrůznějších oblud a ďábelsky se šklebících obličejů. Totem podobně jako socha ztělesňuje kmenového boha nebo víru obecně. V tarotu může socha představovat těžkou práci stejně jako um a řemeslo, podle kontextu může být znakem stálosti, pevnosti a trvalosti podobně jako sloup, případně může odkazovat k jistému „zkamenění“ v situaci nebo situace samotné.
Zleva: Tarot of Ages, Olympus, Royo, Michelangelo, Delphi
Spáleniště, ruiny, pozůstatky dávných staveb - porážky a prohry, pomíjivost, starobylost a mystika (ruiny) Zchátralé pozůstatky někdejších staveb odjakživa podněcovaly lidskou fantazii, a tak není divu, že se to
v nejen českých pohádkách tajemnými a zakletými zřícenými hrady a zámky jen hemží. V umění obecně tyto objekty symbolizují vítězství křesťanství nad pohanstvím, proto např. betlémy byly na obrazech obvykle umisťovány do prostředí mezi rozpadající se zdi antických chrámů, do divokých skal apod. V tarotu mohou ukazovat na nějakou oblast našeho života, jíž se nechceme nebo nemůžeme věnovat.
Ostatní (mlýny, divadlo, nádraží, altány a stany, dopravní prostředky...) - více či méně obvyklé budovy a stavby, majetek, jehož prostřednictvím manifestujeme své sociální, pracovní a jiné zařazení... Na výše uvedených příkladech jsme si ukázali, jak nesmírně rozmanité může být prostředí, v němž se „příběh“ té které karty odehrává. Někdy je podstatnou součástí obrázku a její výpovědní hodnota je základním vodítkem pro odhalení významu karty, jindy jen dokresluje to, co je již řečené v prvním plánu a teprve, když se dále zaměříme na prvky, které se v něm nacházejí, zjistíme, nakolik jsou témata s nimi spojená pro nás důležitá a aktuální. Na závěr se zastavíme ještě u několika objektů, která sice nejsou příliš častá, jejichž výskyt je však v tarotu příjemným osvěžením. Mlýn: mlýnské kolo nebo větrem poháněné lopatky odkazují ke kolu a opakování, jednou dole/jednou nahoře, závislost na vyšší moci (voda, vítr); mlýny bývaly ve své době vrcholem technické složitosti, obsluha a udržování mlýna v provozuschopném stavu vyžadovalo znalost hned několika řemesel najednou, pro svou potřebnost (často i pro značně rozlehlou oblast) a dovednosti byli mlynáři velmi vážení a ctění, mlýny se často stávaly přirozeným centrem, neboť se tu potkávalo více lidí najednou. Na druhou stranu však bývaly stavěné na odlehlých místech, tvořily výraznou dominantu krajiny (zejména větrné mlýny), což s sebou neslo vznik dlouhé řady zkazek a pověstí o nadpřirozených bytostech jako vodníci nebo čerti. V symbolickém významu je třeba zmínit zejména proslulé rčení „boj s větrnými mlýny“, které představuje střet dvou nevyrovnaných sil, boj marný a zbytečný a předem prohraný, boj s nereálnými představami apod. (viz 9 mečů); ocitnout se mezi dvěma mlýnskými kameny (např. 8 mečů) Popraviště: podobně jako zříceniny evokuje pochmurné a nečisté místo, místo posledního soudu, zločin, odplatu, trest; stejně jako mlýny byla popraviště zřizována stranou měst a tvořila z dálky viditelnou dominantu okolí. Popraviště lze spojit s právem, jeho uplatňováním a vymáháním. Divadlo: jakýkoli veřejný projev můžeme dát do souvislosti s vlastní prezentací, hraním komedie či předstíráním (viz Mág), může však nabýt i pozitivního významu – aplaus, ocenění, pochvala, uznání (6 holí); může znamenat i výzvu jít tzv. „s kůží na trh“ nebo se odhalit (4 mincí, 7 holí)
Zleva: Impresionists, New Vision, Rider-Waite
Nádraží: podobně jako mlýn a jeho kolo může odkazovat k pravidelnému opakování, střídání návratů a odjezdů
Stany: představují exotické, orientální prostředí, dočasné útočiště, provizorium, mohou být spojené se zábavou a veselím (cirkusový stan, kejklíři, klauni), nebo armádou (stanové tábořiště) Altán: jako drobná stavba vybudovaná na nějakém esteticky exponovaném místě (park, vyhlídka) může představovat odpočinek, milostné dostaveníčko, meditaci...
Na výše uvedených příkladech jsem se pokusila v co největší šíři poukázat na neuvěřitelnou rozmanitost a pestrost tarotových karet a téměř neomezené možnosti ve vyjádření jednotlivých archetypů. V žádné sadě nenajdete úplně všechny a o tom to právě je, ve vaší sadě je přesně to, co je vaše téma. Projděte si ji a zaměřte se právě na tyto zdánlivé drobnosti a budete překvapeni (stejně jako já) buď tím, kolik maličkostí vám až dosud unikalo anebo tím, jak pestrá a výmluvná vaše sada dokáže být, když jí dáte možnost…
