SUBSYSTEM PROSTŘEDÍ
PROSTŘEDÍ 1. O S V Ě T L E N Í
- INTENZITA - SMĚR - ROVNOMĚNOST - STÍNIVOST - STÁLOST - OSLNIVOST - BARVA - EKONOMIČNOST
2. Z Á Ř E N Í 3. H L U K
- IONIZUJÍCÍ
- NEIONIZUJÍCÍ
- INTENZITA - FREKVENCE - PRŮBĚH - VZTAH
4. V I B R A C E A O T Ř E S Y - AMPLITUDA - FREKVENCE - ZRYCHLENÍ 5. K L I M A T I C K É PODMÍNKY 6. B A R E V N É 7. Z Á T Ě Ž
- TEPLOTA - PROUDĚNÍ - VLHKOST - TLAK - ČISTOTA - IONIZACE - OSTATNÍ
ŘEŠENÍ - FYZICKÁ
- PSYCHICKÁ
- EMOČNÍ
K R I T E R I A OSVĚTLENÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
INTENZITA SMĚR ROVNOMĚRNOST STÍNIVOST STÁLOST OSLNIVOST BARVA BEZPEČNOST ESTETIČNOST ÚDRŽBA EKONOMIČNOST
SVĚTELNÉ TECHNICKÉ JEDNOTKY : POJEM
OZ. JEDN. NÁZEV
ODVOZ
SVÍTIVOST
I
cd
kandela
základní
světelný tok
Φ
lm
lumen
cd/sr
lux
lm/m2
Intenzita osvětlení jas Měrný světelný výkon
E
lx
L
cd/m2 cd/cm2
kandela/m2 kandela/cm2
-
lm/W
Lumen / Watt
JINÝ NÁZEV
nt (nit)
sb (stilb)
OSVĚTLENÍ MÁ VÝZNAM : 1. 2. 3. 4.
FYZIOLOGICKÝ = ZRAKOVÝ VJEM PROVOZNÍ = PŘÍJEM INFORMACÍ PSYCHICKÝ = ESTETICKÉ PODNĚTY BEZPEČNOSTNÍ = IDENTIFIKACE RIZIK 5. HYGIENICKÝ = UDRŽOVÁNÍ ČISTOTY
OSVĚTLENÍ DRUH:
- DENNÍ (PŘIROZENÉ) - UMĚLÉ - SDRUŽENÉ (= KOMBINACE)
CHARAKTER
- CELKOVÉ - MÍSTNÍ - SMÍŠENÉ
TŘÍDY PRACÍ S OHLEDEM NA POTŘEBNÉ OSVĚTLENÍ Třída
Požadavky na osvětlení
Velikost kritického detailu (mm) ze vzdálenosti 350 mm
1000 mm
Osvětlení (lx)
1
mimořádné
0,1
0,3
nad 5000
2
velmi vysoké
0,1 až 0,2
0,3 až 0,6
2000 až 5000
3
vysoké
0,2 až 0,4
0,6 až 1,2
600 až 2000
4
průměrné
0,4 až 0,8
1,2 až 2,3
250 až 600
5
malé
0,8 až 1,5
2,3 až 4,4
100 až 250
6
velmi malé
1,5 až 3,0
4,4 až 8,8
25 až 100
Požadavky na osvětlení velmi malé
malé
průměrné
vysoké
schodiště
tvarování
montáže
jemné mechanické práce
rytectví
sklady tmelení oken
slévání pod tlakem
leštění předení
broušení optických skel
zlatnické práce
slévání čištění odlitků hrubé tažení hrubé kování hrubé obrábění
soustružení lisování vysekávání řezání hoblování
tkaní barvení vykrajování šití tisk kancelářské práce odčítání z přístrojů
montáž měřicích přístrojů technické kreslení zkoušení barev retušování
broušení drahokamů umělé scelování
chodby
odkládací prostory
vedlejší prostora
velmi vysoké mimořádné
OSVĚTLENÍ ŽÁROVKAMI V MÍSTNOSTECH Třída
Podtřída
Doporučené průměrné osvětlení pracoviště (lx) Kombinované osvětlení
Celkové osvětlení
Nejmenší průměrné osvětlení pracoviště (lx) Kombinované osvětlení
Celkové osvětlení
1
2
3
4
5
6
minim. 1000
minim. 300
I
a b c
500 300 150
nepřípustné 125 75
300 - 1000
150 – 300
II
a b c
300 150 -
125 75 30
150 – 300
80 – 150
III
a b c
75 -
50 30 20
50 - 100
40 – 80
-
20
V
20 – 40
-
10
VI
10 - 20
-
5
IV
POTŘEBNÁ INTENZITA
POTŘEBNÉ INTENZITY OSVĚTLENÍ DLE VĚKU LIDÍ 5x
3x
1x
10
20
30
40
50 VĚK
60
PARAMETRY OSVĚTLENÍ AD 2.
SMĚR OSVĚTLENÍ Z Á S A D A : NA POZOROVANÉM MÍSTĚ NESMÍ BÝT STÍN !
AD 3.
ROVNOMĚRNOST
r =
OSVĚTLENÍ
E MIN E MAX
PRO PRÁCE ZRAKOVĚ NÁROČNÉ PRŮMĚRNÉ NENÁROČNÉ
r = MINIMÁLNĚ 0,5 r = CCA 0,33 r = 0,2
Na rovnoměrnost osvětlení má především vliv: - typ svítidel (reflektory, plošná svítidla atp.) - počet svítidel, - rozmístění svítidel, - odrazivost prostředí, - druh osvětlení.
DRUHY
OSVĚTLENÍ
PŘÍMÉ
POLOPŘÍMÉ
10 - 0
40 - 10
40 - 60 90 - 100
60 - 90
SMÍŠENÉ 60 - 90
60 - 40
90 - 100
PŘÍMÉ 40 - 10
POLONEPŘÍMÉ
10 - 0
ČÍSLA UDÁVAJÍ PODÍL SVĚTELNÉHO TOKU V % SMĚREM NAHORU A DOLŮ
PARAMETRY OSVĚTLENÍ AD 4. S T Í N I V O S T E - Es E s = 0,2 > 0,8 S =
AD 5.
STÁLOST - INTENZITY - SMĚRU
PARAMETRY OSVĚTLENÍ AD 6. O S L N I V O S T STUPEŇ : - R U Š I V Ý - OMEZUJÍCÍ - OSLEPUJÍCÍ DRUH :
-
P Ř Í M É (OSOVÉ) ODRAZEM KONTRASTEM PŘECHODOVÉ ZÁVOJOVÉ
VLIV UMÍSTĚNÍ SVĚTELNÉHO ZDROJE 60°
45°
SNÍŽENÍ VIZUÁLNÍ EFEKTIVNOSTI O :
PŮSOBENÍ NA ZRAK
40 – 50 %
RUŠIVÉ OSLNĚNÍ
50 – 70 %
UNAVUJÍCÍ VLIV
70 – 80 %
BOLESTIVÉ POCITY
20°
10°
Zábrana oslnění : • snížením jasu zdrojů (žárovky s rozptylnou baňkou, velkoplošná svítidla atp.) • volba vhodných svítidel (rozptylné materiály, druh osvětlení atd.) • umístěním svítidel (co nejvýše - nad 60°, nad pracovníka,...) • úprava jasu okolí (pozadí) (celkové nebo kombinované osvětlení, světlé barvy...) • rozvržení jasů v zorném poli (vhodné materiály a barvy, nepřekročit poměr jasů 1:10) • odstraněním odrazů (nelesklá povrchová úprava, umístění svítidel - úhel odrazu, přestavitelná svítidla, druh osvětlení...) • zábrana přechodového osvětlení (celkové osvětlení, osvětlení chodeb a pomocných provozů, nouzové osvětlení, osvětlení tunelů atp.) • denní světlo (snížit jas oken, zvláště při oslunění pomocí záclon, rolet, za-barvení, vhodnými světlíky...).
B A R V A SVĚTELNÉHO ZDROJE K R U I T H O F F Ů V DIAGRAM
INTENZITA
[ lx ]
50 000
OBLAST POCITU PŘESVĚTLENÍ
PÁSMO PŘÍJEMNÉHO OSVĚTLENÍ
1 000 300
ŽÁROVKA ZÁŘIVKA
100
POCIT NEDOSTATEČNÉHO OSVĚTLENÍ „ŠEDÉ SVĚTLO“ 2 000
3 000
5 000 TEPLOTA
7 000 [K]
10 000
(W)
Měrný výkon
25 60 100 200
9,2 11,9 13,5 15,1
lineární
500 1500
19 20
nízkonapěťové
20 100
17,5 20
20 40 rtuťové
Typ zdroje
(K)
(prov. hod.)
~3000
2000
40 55
3000–7000
6000–12000
125 400
43 55
>5500
6000–8000
halogenové
1000 2000
90 95
4000
2000
sodíkové
100 400
100 120
3000
6000
1-5
<2000
>3000
halogenové
Zářivky
Luminiscenční
Oheň, svíčka
Životnost
1 000
Žárovky
Slunce
(lm/W)
Teplota 2500 2600 2700 2800
obyčejné
Výbojky
Příkon
ráno nebo večer v poledne modrá obloha a bílé mraky sytě modrá obloha
1800 7000 13000 25000 1800
PARAMETRY OSVĚTLENÍ AD. 8. B E Z P E Č N O S T RIZIKA : -
ELEKTRICKÁ MECHANICKÁ BARVA SVĚTLA ZÁŘENÍ atd., dle provedení
PARAMETRY OSVĚTLENÍ AD 9.
ESTETIČNOST
NUTNO OPTIMALIZOVAT : - KRITERIA TECHNICKÉ ESTETIKY - B A R V U SVĚTLA - SOULAD S INTERIÉREM - VHODNOST PRO VYKONÁVANOU ČINNOST JE TŘEBA APLIKOVAT KRITERIA TECH. ESTETIKY
PARAMETRY OSVĚTLENÍ AD 10. Ú D R Ž B A - REVIZE
(ELEKTRICÝCH I MECH. RIZIK)
- V Ý M Ě N A SVĚTELNÝCH ZDROJŮ - ÚDRŽBA : ZDROJŮ SVÍTIDEL OKEN STROPŮ STĚN
PARAMETRY OSVĚTLENÍ AD 11. E K O N O M I Č N O S T Z Á V I S Í NA : -
ŽIVOTNOSTI ZDROJE „S T Á R N U T Í“ Z D R O J E MĚRNÉM VÝKONU ZDROJE D R U H U Z D R O J E ( SVÍTIVOST) NÁKLADECH NA ENERGII NÁKLADECH NA ÚDRŽBU PŘÍKONU ZDROJE
ŽIVOTNOST [ hod. ]
ŽIVOTNOST ZÁŘIVKY 4 000
2 000
1 000 500 0 1
2
3
4
5
NEPŘETRŽITÁ
6
7
8
DOBA SVÍCENÍ
9 [ hod. ]
MĚŘENÍ OSVĚTLENÍ MÍSTA MĚŘENÍ
0,85
Pro výpočet umělého osvětlení existuje několik metod, především: a) metoda poměrného příkonu, b) toková metoda (podle Netušila), c) metoda účinnosti,
ad a) metoda poměrného příkonu Výpočet potřebného příkonu P (ve W) pak vypočteme za vztahu :
S⋅E⋅ p P= 100 kde
P - potřebný příkon (W) E - potřebná intenzita osvětlení (lx) S - plocha místnosti (m2) p - poměrný příkon (W m-2 lx-1)
Potřebný počet svítidel pak vypočteme ze vztahu :
s kde
=
P P S
s - počet svítidel určitého typu P - vypočtený potřebný příkon PS- příkon zvoleného typu svítidla
Osvětlení stěny strop přímé polopřímé smíšené polonepřímé nepřímé
Žárovkami (od 100 W výše) světlé tmavé tmavé světlý světlý tmavý 16 20 24 28 32
18 24 30 37 46
20 28 37 48 63
Zářivky a rtuťové výbojky světlé světlý 5 6 7 8 9
tmavé tmavé světlý tmavý 6 7 9 11 13
HODNOTY POMĚRNÉHO PŘÍKONU p
6 8 11 13 19
ad b) Netušilova metoda vychází ze vztahu: E ⋅S F = η ⋅V ⋅ Z kde F - světelný tok zdrojů světla (lm) E - požadovaná intenzita osvětlení (lx) S - plocha místnosti. (m2) η - účinnost svítidla (z katalogu svítidel ~ 0,8 ) V - činitel využití (uveden v tabulce ~ 0,6 ) Z - činitel znehodnocení (stárnutí a znečištění - z tabulky ~ 0,7 )
ad c) Metoda účinnosti vychází ze vztahu: E ⋅S F = η ⋅μ kde
η - účinnost osvětlení (určí se z Harrisonovy tabulky ~ 0,4 ) μ - činitel místnosti (dle typu místnosti a osvětlení ~ 0,8 )
ZÁŘENÍ 1. I O N I Z U J Í C Í 2. N E I O N I Z U J Í C Í AD 1. ( ŽIVOTU NEBEZPEČNÉ !) 1. ZDROJE TECHNICKÉ : - REAKTOR - ROENTGEN - RADIOISOTOPY . . . 2. ZDROJE PŘÍRODNÍ - KOSMICKÉ ZÁŘENÍ - ZDROJE V ZEMI (RADON, RADIUM,.) - VODA, . . . . O C H R A N A : PAPRSKY α FOLIE Al β 3 mm Al γ 1 200 mm Al X 70 mm ocel X 5 mm olovo
OHROŽENÍ : POŠKOZENÍ TKÁNÍ, ODUMÍRÁNÍ KOSTNÍ DŘENĚ, LEUKEMIE, NÁDOROVÉ ONEMOCNĚNÍ, …
ZÁŘENÍ AD 2. N E I O N I Z U J Í C Í a. V Y S O K Ý C H FREKVENCÍ - OHŘEV - ČIŠTĚNÍ KOVŮ - SVÁŘENÍ - VYSÍLAČE, . . . b. N I Ž Š Í FREKVENCE - MIKROVLNNÉ - INFRAČERVENÉ - ULTRAFIALOVÉ Z Á Ř E N Í, . . . O H R O Ž E N Í : TEPLO, POPÁLENÍ, POŠKOZENÍ OČÍ,. . .
Jednotky záření : 1 r e m je jednotka dávky jakéhokoliv druhu záření, která vyvolává u člověka týž účinek, jako jeden rentgen (jednotka radioaktivního záření) vysokovoltového rentgenového záření (asi 250 kV). 1 r a d je jednotka absorbované dávky množství energie, pohlcené v uvažovaném místě jedním gramem hmoty (např. určité tkáně) prozářené jakýmkoli druhem ionizujícího záření.
ZÁŘENÍ RADON =
PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVNÍ PLYN Z HORNIN ( PO KOUŘENÍ 2. RIZIKOVÝ FAKTOR PRO RAKOVINU PLIC !)
Z D R O J E :- PŘÍRODNÍ KÁMEN, P O P Í L E K, PÍSEK, STAVEBNÍ MATERIÁL, VÁPNO,..
PREVENCE
+ + + + +
KVALITNÍ MATERIÁL ODVĚTRÁVÁNÍ PODLOŽÍ IZOLAČNÍ VRSTVY INTENZIVNÍ VĚTRÁNÍ RESPIRÁTORY, . . . .
U L T R A F I A L O V É ZÁŘENÍ = N E V I D I T E L N É ZÁŘENÍ V ROZSAHU 0,35 ÷ 0, 14 μ ( MEZI VIDITELNÝM ZÁŘENÍM A MĚKKÝMI PAPRSKY X )
S L U N C E = 1. UVA + 2. UVB + 3. UVC AD 1. UVA = KRÁTKODOBÉ ZHNĚDNUTÍ, KUMULACE ÚČINKU. ZTRÁTA ELASTICITY A STÁRNUTÍ KŮŽE. MOŽNÝ I VLIV NA VZNIK RAKOVINY KŮŽE. AD 2. UVB = N E B E Z P E Č N Ě J Š Í. ZA DELŠÍ DOBU KŮŽE TMAVNE, PŘI DLOUHÉ EXPOZICI = SPÁLENÍ. ZÁNĚT ALERGIE RAKOVINA DLOUHODOBĚ : AD 3. UVC = N E J N E B E Z P E Č N Ě J Š Í !!! R A K O V I N A !!! UVC BY MĚLA ODSTÍNIT OZONOVÁ VRSTVA
MOBILNÍ
TELEFON
FAKTOR OHROŽENÍ : ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ DOPORUČENÍ : ---------
NENOSIT MT BEZPROSTŘEDNĚ NA TĚLE NEDOTÝKAT SE PŘI HOVORU MÍSTA ANTÉNY NETELEFONOVAT V MÍSTECH SLABÉHO SIGNÁLU POUŽÍVAT „HANDS FREE„ VŠECHNY MODERNÍ MT JSOU „ BEZPEČNÉ „ MT VYSÍLÁ SIGNÁL, I KDYŽ JE JEN ZAPNUTÝ OMEZIT POUŽÍVÁNÍ MT MALÝMI DĚTMI NEPŘEHÁNĚT DÉLKY HOVORU
HLUK = ZVUKOVÝ JEV, KTERÝ VYVOLÁVÁ NEPŘÍJEMNÝ, RUŠIVÝ NEBO ŠKODLIVÝ SLUCHOVÝ VJEM PÁSMO S L Y Š I T E L N O S T I : 16 Hz ÷ 20 kHz
CHARAKTERISTIKA
HLUKU :
- H L A S I T O S T ( DANÁ AMPLITUDOU ) - V Ý Š K A ( DANÁ FREKVENCÍ ) - BARVA ( DANÁ VYŠŠÍMI HARMONICKÝMI KMITY ) PÁSMO
S L Y Š I T E L N O S T I : 16 Hz ÷ 20
ČINITEL P O H L T I V O S T I
α OTEVŘENÉ OKNO
α=1
ODRAZIVÁ STĚNA
α= 0 POHLTIVÝ MATERIÁL
0<α<1
DOZVUK ( pazvuk ) vzniká odrazem na blízkých stěnách.
OZVĚNA vzniká odrazem na stěnách vzdálenějších než 17 m ( = vzdálenost zvuku za 0,1 sekundy )
HODNOCENÍ HLUKU PODLE 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
KRITERIÍ :
H L A S I T O S T ( INTENZITA ) V Ý Š K A ( FREKVENCE ) B A R V A ( VYŠŠÍ HARMONICKÉ ) ČASOVÝ PRŮBĚH RYTMIČNOST UMÍSTĚNÍ ZDROJE VZTAH K HLUKU
VLIV HLUKU: OBTĚŽUJÍCÍ RUŠIVÝ ŠKODLIVÝ
PÁSMA HLUKU Intenzita hluku
Charakteristika pásma
kolem 0
bezzvukovost, která je v přírodě těžko dosažitelná. Na člověka působí nepříznivě
do 30
přírodní prostředí, normální hluk vyskytující se v přírodě jako pohyby osob a zvířat, vítr, déšť, listí atp.
30 – 65
relativní hluk – jeho vliv na člověka závisí na subjektivním hodnocení (nepříjemné zvuky). Dlouhodobě působí rušivě při psychických činnostech
65 – 80
od této hranice je to hluk absolutní, který je škodlivý bez ohledu na individuální postoj člověka. Působí nervové podráždění, ruší duševní soustředění, snižuje kvalitu práce atp.
80 – 95
působí nepříznivě na sluchové orgány, při dlouhodobé expozici způsobuje hluchnutí.
95 – 110
je třeba používat osobní ochranné prostředky, způsobuje bolesti hlavy, zvyšuje únavu
110 – 130
vnímání začíná vzbuzovat bolest, je nutné nosit protihlukové přilby, poškozuje sluch.
130 – 150
rychlé poškození sluchu, vznik závratí a prudkých bolestí.
nad 150
způsobuje okamžité ohluchnutí, při vyšších intenzitách a u slabších jedinců smrt.
ČÍSLO TŘÍDY HLUKU
N
• Hladina hluku A = LA je hladina akust. tlaku hluku, zjištěná při použití váhového filtru A zvukoměru. Vyjadřuje se v dB (A). (Nejvíce odpovídá vnímání člověka.) • Maximální hladina hluku A - LAmax je nejvyšší naměřená hladina hluku A. • Číslo třídy hluku N je číslo, které charakterizuje nebezpečnost hodnoceného hluku se zřetelem k škodlivému působení vyšších frekvencí na sluch. (Je bezrozměrné.) • Ustálený hluk je hluk, jehož hladina se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než ± 5 dB(A) • Proměnný hluk - hladina se mění o více jak ± 5 dB(A) • Přerušovaný hluk - je proměnný hluk měnící náhle hladinu akustického tlaku nebo hladinu hluku A, který je v průběhu hlučného intervalu ustálený. • Impulsní hluk je hluk vytvářený jednotlivými zvukovými impulsy s trváním do 200 ms, nebo sledem takových impulsů následujících po sobě v intervalech delších než 10 ms.
V Ý P O Č E T HLADIN HLUKU HLUK : A NA P R A C O V I Š T Í C H B VE VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB C V CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU D V LETECKÉM PROVOZU HLUK : 1. USTÁLENÝ ( NEMĚNÍ SE O VÍCE NEŽ O ± 5 dB ) 2. IMPULZNÍ ( KRATŠÍ NEŽ 0,2 s, PŘEVYŠUJÍCÍ O 10 dB POZADÍ )
3. PROMĚNNÝ
( KOMBINACE OBOU )
KOREKCE NA DRUH ČINNOSTI N = 80 - korekce Skupina
Druh práce - činnosti
Korekce
I
Práce koncepční a s převahou tvořivého myšlení a práce vyžadující mimořádně tiché pracovní prostředí mimořádné nároky běžné nároky
- 35
II
Duševní práce velmi náročná a složitá, spojená s velkou zodpovědností, soustředěním, ale více reprodukčního typu Duševní práce, vyžadující značnou pozornost, soustředěnost, s možností snadného dorozuměni řečí
mimořádné nároky běžné nároky
- 25 - 20
mimořádné nároky běžné nároky
-15 - 10
III
- 40
- 30
IV
Duševní práce rutinní povahy a trvalým sledováním a kontrolou sluchem, práce vykonávané na základě dílčích sluchových informací
V
Fyzická práce náročná na přesnost a soustředění, nebo vyžadující občasné sledování a kontrolu sluchem
-5 0
VI
Fyzická práce bez nároků na duševní soustředění, sledování a kontrolu sluchem a dorozumívání řečí (rozhodující je ochrana sluchu)
VII
fyzická práce bez zvláštních nároků na duševní a smyslovou činnost - ve zvlášť odůvodněných případech
+5
POVOLENÉ LIMITY [ dB ]
LOŽNICE
60
50
40 / 30 KANCELÁŘ
50
50
40
DÍLNA
85 2m
HUDEBNÍ SKUPINA
100
PŘÍKLADY HLADIN HLUKU [ dB ] TRYSKOVÉ MOTORY
SBÍJEČKA
130
VÝBUCH SOPKY
120
VODOPÁD
OKRUŽNÍ PILA
110
URAGÁN
TROUBENÍ AUTA
100
VICHŘICE
METRO
90
BOUŘKA
MOTOCYKL
80
MOŘSKÉ VLNOBITÍ
RUCH SILNICE
70
SILNÝ DÉŠŤ
NORMÁLNÍ HOVOR
60
ŽABÍ KVÁKÁNÍ
HUDBA Z RÁDIA
50
SLABÝ DÉŠŤ
TICHÝ HOVOR
40
ŠTĚBETÁNÍ PTÁKŮ
ŠUM POČÍTAČE
35
LET MOUCHY
ŠEPOT
30
VĚTŘÍK
TIKOT HODIN
20
ŠUSTĚNÍ LISTÍ
MYŠLENKY
0
PADÁNÍ PEŘÍČKA
CESTY ŠÍŘENÍ HLUKU 1. 2. 3. 4.
PŘÍMÉ PŮSOBENÍ Z DRUHOTNÉHO ZDROJE - ZÁKLADU PODLAHOU ODRAZEM
KRITERIA
HLUKU
ČASOVÝ PRŮBĚH: ZMĚNA
INTENZITY FREKVENCE TRVÁNÍ
M O N O T O N N O S T ZPŮSOBUJE KAŽDÁ Z M Ě N A, P Ř E R U Š E N Í =
ÚTLUM
CNS
POHODY
RYTMIČNOST PRAVIDELNÁ NEPRAVIDELNÁ
POZOR NA P O M Ě R RYTMIČNOSTI PRÁCE A HLUKU !
KRITERIA UMÍSTĚNÍ
HLUKU
ZDROJE
POHODU N A R U Š U J E KDYŽ : - NEZNÁME P O L O H U ZDROJE - POLOHA ZDROJE SE M Ě N Í
VZTAH
K
HLUKU
PROBLÉMY:
-
ZDROJ M Y ZDROJ O K O L Í
OČEKÁVÁNÍ S U B J E K T I V I T Y VJEMU P O T L A Č O V Á N Í ( POZADÍ, …) VLIV P O H L A V Í A V Ě K U DRUH HLUKU
VÍCE ZDROJŮ HLUKU VÝSLEDNÁ HLADINA HLUČNOSTI: n
L = 10 log ∑ 10
0,1 Li
1
KDE
n = počet strojů Li = hlučnost jednotlivých strojů
ORIENTAČNĚ: -- KDYŽ D V A STEJNÉ STROJE = O 3 dB -- KDYŽ ROZDÍL HLUČNOSTI JE VĚTŠÍ NEŽ 10 dB, MÉNĚ HLUČNÝ N E M Á V L I V !!!
Přesnost měření hluku se provádí ve 3 třídách: 1. přesnost ± 0,5 dB – přesné měření 2. přesnost ± 2 dB – běžné měření 3. přesnost ± 5 dB – přehledové měření
Měření se dělá buď jako: 1. hodnocení pracovního místa, jestliže pracovníci setrvávají na pracovních místech a hluk jednotlivých pracovišť se různí; 2. hodnocení pracovního prostoru, jestliže pracovníci přecházejí a hodnoty hluku na jednotlivých pracovních místech se příliš neliší; 3. hodnocení zátěže jednotlivce, jestliže pracovníci při práci často přecházejí a hodnoty hluku jednotlivých pracovišť se značně liší.
Měřící místa se voli tak, aby odpovídala poloze hlavy pracovníků, ve vzdálenosti 20 cm od ucha na straně bližší ke zdroji hluku. Pokud nejsou přítomni, měří se ve výšce 150 cm nad podlahou, kde se pracuje vstoje a 70 cm, kde se pracuje vsedě. V pracovním prostoru se zvolí 5 až 10 měřících míst rovnoměrně v pracovním prostoru tak, aby vystihovala nejčastější místo pracovní činnosti. Při přehledovém měření se volí zpravidla jen dvě měřící místa. Hluk pozadí se měří před vlastním měřením hluku, na stejných místech Měření se neprovádí, jestliže hluk pozadí bude podstatně (o více než 10 dB) nižší než měřený hluk.
POSTUP PREVENCE: 1. 2. 3. 4.
PŘESNĚ ZJISTIT Z D R O J HLUKU URČIT P A R A M E T R Y HLUKU IDENTIFIKOVAT P Ř Í Č I N U HLUKU P O Ř A D Í F O R E M PREVENCE : a. K O N S T R U K Č N Í b. T E C H N O L O G I C K É c. TECHNICKO – ORGANIZAČNÍ d. OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY 5. EFEKTIVNOST A EKONOMIČNOST PREVENCE 6. R E A L I Z A C E = KDO, KDY, JAK 7. P R Ů B Ě Ž N Á K O N T R O L A
Hudbu při práci lze doporučit: • když se jedná o monotónní, psychicky nenáročné práce naruší monotónii; • při fyzické práci v tichu - vytváří příjemnou kulisu; • na začátku směny, 5 - 10 minut před a 5 - 10 minut po začátku - zlepšuje přípravu a soustředění k práci; • o přestávkách, záleží však na typu práce. Při hlučné práci je o přestávce lepší klid; • na konci směny, opět 5 - 10 minut ve směně a po ukončení směny – přispívá k zlepšení pohody. Nedoporučuje se: • hudba při duševně namáhavé práci; • hudba příliš hlasitá a nerytmická; • hudba se zpěvem; • příliš mnoho hudby. Čím je práce fyzicky namáhavější a monotónnější, tím může být větší procento směny, nikdy by však neměla překročit polovinu směny. Výběr hudby a její prezentace musí odpovídat charakteru práce a je nutné, aby tuto otázku řešil specialista.
CHVĚNÍ A OTŘESY C H V Ě N Í ( VIBRACE) = PRAVIDELNÉ KMITÁNÍ PRUŽNÉHO TĚLESA O T Ř E S = NÁHLÁ, JEDNORÁZOVÁ ZMĚNA POLOHY TĚLESA KRITERIA:
1. FREKVENCE 2. AMPLITUDA 3. ZRYCHLENÍ
Negativní vliv vibrací se projevuje: • • • •
změnami funkce nervů ve stěně tepen, změnami elastické pleteně tepen, změnami vaziva šlachových pochev, změnami na kostech, kloubních a kostních chrupavkách, popřípadě změnami na kloubech, • zvýšení únavy fyzické i psychické.
RESONANČNÍ FREKVENCE ČÁSTÍ TĚLA ( Hz) OČI 40 – 100
ORGÁN ROVNOVÁHY 0,5 – 1,3 HLAVA + KRK 20 – 30
SRDCE 4–6
TRUP 4–5
PAŽE 2–5 BŘICHO 2–4
PÁTEŘ 4–6 ŽALUDEK 2–3 LEDVINA 6–8 PÁNEV 4-6
PÁSMA VIBRAC Í
AMPLITUDA
[ mm ]
PÁSMO 10
E 1 0,1
B
A B C D E
KMITÁNÍ NENÍ VNÍMÁNO SLABĚ CITELNÉ SILNĚ CITELNÉ ŠKODLIVÉ NESNESITELNÉ
C D
0,01
A 0,001
1
2
5
10 20 FREKVENCE
50 [ Hz ]
100
FORMY PREVENCE 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
AUTOMATIZACE ROBOTIZACE MECHANIZACE PROTIVIBRAČNÍ R U K O J E T I PROTIVIBRAČNÍ R U K A V I C E PROTIVIBRAČNÍ PODLOŽKY DOKONALÁ ÚDRŽBA LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY DODRŽOVÁNÍ T E C H N O L O G I E DODRŽOVÁNÍ O R G A N I Z A C E PRÁCE
KLIMATICKÉ PODMÍNKY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
T E P L O T A VZDUCHU V L H K O S T VZDUCHU P R O U D Ě N Í VZDUCHU Č I S T O T A VZDUCHU T L A K VZDUCHU I O N I Z A C E VZDUCHU O S T A T N Í KLIM. PODMÍNKY
TEPLOTA
VZDUCHU
Člověk předává produkované teplo do okolí těmito způsoby: 1. 2. 3. 4. 5.
vedením (kondukcí) - dotykem, prouděním (konvekcí) - přestupem, sáláním (radiací), odpařováním potu (evaporací), dýcháním (respirací).
NA TEPELNOU POHODU ČLOVĚKA MÁ VLIV : ------
TEPLOTA VZDUCHU, STĚN, PŘEDMĚTŮ, … RYCHLOST PROUDĚNÍ VZDUCHU VLHKOST VZDUCHU POUŽITÝ ODĚV TEPELNÁ PRODUKCE ČLOVĚKA V KLIDU PRODUKUJE ČLOVĚK ~ 290 kJ/h LEHKÁ TĚLESNÁ PRÁCE ~ 630 kJ/h STŘEDNĚ TĚŽKÁ PRÁCE ~ 830 kJ/h TĚŽKÁ PRÁCE ~ 1050 kJ/h
PŘÍPUSTNÉ HODNOTY MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNEK PRO CELÝ ROK ( SBÍRKA ZÁKONŮ Č. 523 / 2002 )
TŘÍDA PRÁCE
M (W.m-2)
to min ( °C )
to opt ( °C )
to max
va
( °C )
( m.s-1) ..
Rh (%)
I
≤ 80
20
22 ± 2
28
0,1- 0,2
30 - 70
II a
81-105
18
20 ± 2
27
0,1- 0,2
30 - 70
II b
106-130
14
16 ± 2
26
0,2 – 0,3 30 - 70
III a
131-160
10
12 ± 2
26
0,2 – 0,3 30 - 70
III b
161-200
10
12 ± 2
26
0,2 – 0,3 30 - 70
NE ŽENY CELOU SMĚNU
NE MUŽI CELOU SMĚNU
TEPELNÁ
SITUACE
Č L O V Ě K A JE ZÁVISLÁ NA : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
POHLAVÍ VĚKU HMOTNOSTI VÝŠCE AKTIVIZACI E T N I C K É SKUPINĚ OBLEČENÍ POTRAVĚ
9. NAMÁHAVOSTI PRÁCE 10. VNĚJŠÍM KLIMA (LÉTO,…) 11. KVALITĚ BUDOVY 12. TEPLOTĚ VZDUCHU 13. VLHKOSTI VZDUCHU 14. PROUDĚNÍ VZDUCHU 15. TEPELNÉ PRODUKCI STROJE A TECHNOLOGIE
Měření teploty se provádí (zjednodušeně): • na místech, kde pracovník nejčastěji pracuje (maximálně 6 míst); • měří se ve výšce hlavy stojícího (165 cm) a sedícího pracovníka (105 cm) a ve výši kotníků (15 cm); • měří se po dobu práce (při přesnějším) nebo po dobu operace (orientační měření); • současně je třeba měřit i vlhkost a proudění vzduchu; • k měření se používají teploměry kapalinové (rtuťové, lihové atp.), bimetalické, termoelektrické a odporové. Výslednou teplotu měříme kupř. kulovým teploměrem .
VLHKOST
VZDUCHU
O P T I M U M = 40 ÷ 60 % r.v. 20 % r.v. > P O U Š T N Í K L I M A 80 % r.v. < T R O P I C K É K L I M A NÍZKÁ
VLHKOST (POD 25 % r.v.) :
- VYSUŠUJE SLIZNICE => PRASKLINKY => N Á K A Z A - ZVYŠUJE AGRESIVITU - S N I Ž U J E S O U S T Ř E D Ě N Í ( UČENÍ )
TEPLOTA A VLHKOST VZDUCHU
PROUDĚNÍ
VZDUCHU
Rychlost proudění m s-1
km h-1
0,25 - 0,3 0,31 - 0,6 0,61 - 1,0 1,1 - 1,4 1,41 - 2,0 2,1 - 3,0
0,9 - 1,08 1,09 - 2,16 2,1 - 3,6 3,61 - 5,0 5,1 - 7,2 7,3 -10,8
Zvýšení teploty o °C 2 4 6 8 9-10 10-12
RYCHLOST Rychlost větru
VĚTRU
Skutečná teplota na teploměru ve stupních Celsia
m/s
km/h
10
4
-1
-7
-12
-18
-23
-29
-34
-40
-46
-51
0
0
10
4
-1
-7
-12
-18
-23
-29
-34
-40
-46
-51
2,5
9
9
3
-3
-9
-14
-21
-26
-32
-37
-44
-49
-59
5,0
18
4
2
-9
-16
-23
-29
-36
-43
-50
-57
-64
-72
7,8
28
2
-6
-13
-21
-28
-38
-43
-50
-58
-65
-73
-80
10,3
37
0
-8
-16
-23
-32
-39
-47
-55
-63
-71
-79
-87
12,8
46
-1
-9
-18
-26
-34
-42
-50
-59
-66
-75
-83
-92
15,3
55
-2
-11
-19
-28
-36
-45
-53
-62
-70
-78
-87
-95
18,1
65
-3
-12
-20
-29
-37
-46
-55
-63
-72
-81
-89
-98
20,6
74
-4
-12
-21
-29
-38
-47
-56
-65
-73
-82
-91 -100
Málo nebezpečné pro řádně vystrojeného člověka
Stoupající ohrožení
Vysoké nebezpečí, vystavená pokožka omrzá během 30 sekund
Nebezpečí omrzlin vystavenému povrchu těla
ČISTOTA
VZDUCHU
VZDUCH SE SKLÁDÁ Z : 78, 8 % DUSÍKU 20,7 % KYSLÍKU ~ 0,47 % VODNÍCH PAR ~ 0, 03 % KYSL. UHLIČITÝ + ČPAVEK, OZON, ARGON, … VYDECHOVANÝ VZDUCH OBSAHUJE
75 % DUSÍKU 16 % KYSLÍKU 5% VODNÍCH PAR 4% KYSL.UHLIČITÝ + OSTATNÍ SLOŽKY
FORMY Z N E Č I Š T Ě N Í : AEROSOLY
ČÁSTICE
PEVNÉ
- D Ý M ( 0,1 ÷ 1 μm ) - K O U Ř ( 0,01 ÷ 0,5 μm ) - P R A C H ( 1 ÷ 100 μm )
ČÁSTICE
KAPALNÉ
- MLHA
PLYNY
( ÷ 10 μm )
Působení na lidský organismus: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
fyzikální toxické chemické alergické fyzikálně–chemické i n f e k č n í.
SMOG= SMOKE + FOG AUTOMOBILOVÉ EXHALACE + + SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ => FOTOCHEMICKÁ REAKCE = -- LEPTAVÉ LÁTKY ( SLIZNICE ) -- PLICNÍ CHOROBY -- KARDIOVASKULÁRNÍ APARÁT -- OSLABENÍ IMUNITY ( EPIDEMIE ) -- ZÁNĚTY DÝCHACÍCH CEST atp.
PACH = VLASTNOST PROSTŘEDÍ, VNÍMANÁ ČICHEM, HODNOCENÁ S U B J E K T I V N Ě. NÁSLEDKY: - NARUŠENÍ POHODY - SNÍŽENÍ PRODUKTIVITY PRÁCE - BOLESTI HLAVY, ZVRACENÍ, … - NEUROTIZACI, …
HODNOCENÍ INTENZITY PACHU : 1. 2. 3. 4. 5. 6.
NEPOZOROVATELNÝ NEOBTĚŽUJÍCÍ PŘÍPUSTNÝ NEPŘÍJEMNÝ JEŠTĚ SNESITELNÝ NESNESITELNÝ
ŘEŠENÍ : - VĚTRÁNÍ - ADSORPCÍ ( V KAPALINĚ, FILTRU, PÓROVITÉ LÁTCE, …) - MASKOVÁNÍM A NEUTRALIZACÍ - OZONIZACÍ - SPALOVÁNÍM
….
VÝMĚNA Druh místností Lakovny Brusírny a leštírny Čisté dílny Galvanizovny Hutní provozy Kovárny, kalírny Laboratoře Mechanické provozy Montážní haly
výměna vzduchu (h-1) 10 - 20 8 - 14 3-6 15 - 20 až 35 až 25 8 - 12 6 - 12 4-8
VZDUCHU Druh místností Divadla a kina Dopravní prostředky Kanceláře Kuchyně Obchodní domy Restaurace Školy Umývárny Záchody
výměna vzduchu (h-1) 5-8 14 - 15 3 - 10 15 - 30 6-8 8 - 12 3-8 2-5 8 - 10
TLAK
VZDUCHU
NORMÁLNÍ BAROMETRICKÝ TLAK ( = 101 325 Pa ) MŮŽE BÝT NA PRACOVIŠTI OVLIVNĚN : - POČASÍM - T E C H N O L O G I C K Ý M I PODMÍNKAMI N E P Ř Í Z N I V Ě PŮSOBÍ : - K O L Í S Á N Í TLAKU - T R V A L Ý PŘETLAK I PODTLAK
IONIZACE
VZDUCHU
VZNIKÁ PŮSOBENÍM : -- K O S M I C K É H O ZÁŘENÍ -- R A D I O A K T I V N Í H O ZÁŘENÍ -- V Ý B O J E VYSOKÉHO NAPĚTÍ -- L E N A R D O V É H O EFEKTU ( PŘI DOPADU VODNÍCH KAPEK )
=>
I O N T Y S NÁBOJEM ----
PRŮMĚRNÉ
KLADNÝM ZÁPORNÝM
KONCENTRACE:
KRAJINA HORY MĚSTO
~ 360 iontů / cm3 ~ 1 000 iontů / cm3 ~ 80 iontů / cm3
IONIZACE PŘI N E D O S T A T K U NEGATIVNÍCH IONTŮ VZNIKÁ : -- NARUŠENÍ P O H O D Y -- Ú N A V A -- PRODLOUŽENÍ REAKČNÍ DOBY -- SNÍŽENÍ V Ý K O N N O S T I -- ZVÝŠENÍ R I Z I K O V O S T NEGATIVNÍ IONTY S N I Ž U J E : PRACH, KOUŘ, UMĚLÉ HMOTY, SMOG, …
POMĚR
IONTŮ: POZITIVNÍ
PRŮMĚR SMOG PO BOUŘCE
1,1 5 1
VYSOKOHORSKÉ LÁZNĚ VELKÉ PEŘEJE VODOTRYSK ( CCA 5 m )
NEGATIVNÍ : : :
1,3 1 5
~ 70 000 na cm3 ~ 50 000 ~ 1 000
NEGATIVNÍ IONTY = SEROTONIN = P O H O D A
O S T A T N Í KLIMATICKÉ PODMÍNKY 1. 2. 3. 4. 5. 6.
S L U N E Č N Í AKTIVITA M A G N E T I C K É POLE ZEMĚ VLIV M Ě S Í C E ZMĚNA Č A S U METEOROSENZITIVITA ? GEOPATOGENNÍ Z O N Y ?
VLIV
SLUNCE
AKTIVITA SLUNCE A PŘITAŽLIVÉ SÍLY SLUNCE A MĚSÍCE OVLIVŇUJÍ ELEKTRICKY AKTIVNÍ VRSTVU ATMOSFÉRY IONOSFÉRU, PŘÍLIV A ODLIV A PŮSOBÍ TAK NA ORGANISMUS : -- ZMĚNOU IONIZACE VZDUCHU -- OVLIVNĚNÍM MAGNETICKÉHO POLE ZEMĚ -- ZMĚNOU ELEKTRICKÉHO NÁBOJE V OVZDUŠÍ -- KOLÍSÁNÍM MOŘSKÉ HLADINY
ZMĚNA ČASU NĚKTEŘÍ JEDINCI REAGUJÍ NA Z M Ě N U Č A S U : NESPAVOSTÍ, PROD. PRÁCE, ROZLADĚNOSTÍ, SOUSTŘEDĚNOSTI, NÁLADY V L I V E M : 1. S T Ř Í D Á N Í ČASU
ZIMNÍHO A LETNÍHO
2. P Ř E K R A Č O V Á N Í POLEDNÍKŮ PŘI C E S T O V Á N Í SMĚR CESTOVÁNÍ NA Z Á P A D JE L E P Š Í => NEMOC „JET LAG“
METEOROSENSITIVITA = CITLIVOST PŘECHOD = =>
STUDENÉ
FRONTY :
BAROM. T L A K U + NEGATIVNÍCH IONTŮ REAKCÍ, PROD. PRÁCE, NÁLADY, ...
PŘECHOD = =>
JEDINCŮ NA:
TEPLÉ
FRONTY :
BAROM. T L A K U + KLADNÝCH IONTŮ REAKCÍ, PROD. PRÁCE, BOLESTÍ, …
METEOROSENSITIVITA SLUNEČNÍ DEN = ZATAŽENÝ DEN =
EUFORIE DEPRESE
VESNICE : MĚSTO = 1 : 3 ŽENY > MUŽI MLADÍ < STAŘÍ
ZIMNÍ DEPRESE: 4x VÍCE ŽENY NEŽ MUŽI
hypotéza - atavismus : útlum sexuální aktivity, aby se děti nerodily na podzim PŮSOBENÍ POČASÍ JE K O M P L E X N Í ! ( TEPLOTA + TLAK + IONTY + VÍTR + ……..)
BARVA CHARAKTER
BARVY
URČUJE:
1. T Ó N ( DANÝ VLNOVOU DÉLKOU ) 2. S Y T O S T (= KONCENTRACE „ PIGMENTU“) 3. S V Ě T L O S T (= STUPEŇ „ODRAZIVOSTI“)
BARVA KIRSCHMANŮV P O Ř A D Í BAREV : ŽLUTÁ ORANŽOVÁ ORANŽOVOČERVENÁ ČERVENÁ FIALOVÁ MODROFIALOVÁ MODRÁ ZELENOMODRÁ MODROZELENÁ ZELENÁ ŽLUTOZELENÁ ZELENOŽLUTÁ
DVOJKUŽEL SVĚTLOST
TON SYTOST
• Barevný odstín je určitý stupeň světlosti a sytosti barvy určitého tónu. • Lomená barva - je malířský pojem znamenající barvu menší sytosti. Dosahuje se zpravidla mícháním barvy bílé, šedé až černé se sytou barvou. • Doplňkové barvy (komplementární) jsou barvy největší protikladné rozdílnosti v tónu, např. dvojice žlutá-modrá, zelená-nachová. Smíšením doplňkových barev dostaneme barvy neutrální (bílá, šedé). Ba obr. jsou vždy proti sobě. • Barevný kontrast je dán obecně stupněm rozdílnosti obou sousedních nebo následných barev. Působením kontrastu se vjemy barev navzájem pozměňují: a) ve světlosti. Např. tmavá barva se jeví ve světlém prostředí tmavší; b) v sytosti. Málo sytá barva je sousedstvím barvy sytější ještě v sytosti oslabována, nebo sousedstvím doplňkové barvy je sytost zvyšována.
BARVA VÝZNAM 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
BAREV :
CITOVÝ PSYCHOLOGICKÝ FYZIOLOGICKÝ HISTORICKÝ PROSTOROVÝ HMOTNOSTNÍ BEZPEČNOSTNÍ
CHROMATICKÉ
ACHROMAT.
X X
X X X
X X
X X X X
X X
X
X
X
X X
X X
X X
X X X
X X
X
X X
X
BÍLÁ SVĚTLE ŠEDÁ TMAVOŠEDÁ ČERNÁ ČERVENÁ ORANŽOVÁ ŽLUTÁ ZELENÁ SVĚTLE MODRÁ TMAVOMODRÁ FIALOVÁ X
ÚČINEK PŘIBLÍŽENÍ
VZDÁLENÍ
TÍŽE
LEHKOST
CHLAD
TEPLO
UKLIDNĚNÍ
STÍSNĚNOST
PODRÁŽDĚNÍ
BARVA
X
V L I V B A R E V NA ČLOVĚKA
BAREVNÉ
ŘEŠENÍ
MUSÍ RESPEKTOVAT : 1. D R U H P R Á C E 2. TVAR A VELIKOST M Í S T N O S T I 3. BARVA V Ý R O B K U
A STROJE
4. BARVA A INTENZITA S V Ě T L A 5
TEPELNÁ
POHODA
6. VĚK A POHLAVÍ P R A C O V N Í K Ů
BAREVNOST OVLIVŇUJE 1. 2. 3. 4. 5. 6.
INTERIERU
PŘEDEVŠÍM:
POPULACE D R U H A VYBAVENÍ P R Á C E SVĚTOVÁ STRANA VÝŠKA MÍSTNOSTI PŮDORYS MÍSTNOSTI PARAMETRY OSVĚTLENÍ
B AREVNOST BAREVNOST
INTERIERU STĚN
B A R E V N O S T INTERIERU RESPEKTOVÁNÍ V Ě K U
DĚTI
SENIOŘI
B A R E V N O S T INTERIERU
B A R E V N O S T INTERIERU PŮDORYS
B A R E V N O S T INTERIERU VÝŠKA STROPU
B A R E V N O S T INTERIERU VÝŠKA
STROPU
Základní význam jednotlivých bezpečnostních barev : Je možno kombinovat s barvou červená zákaz, stát bílou oranžová bezprostřední nebezpečí černou žlutá pozor černou zelená bezpečí bílou modrá příkaz k zajištění bezpečí bílou Barva
Význam
ZÁTĚŽ
ZÁTĚŽ 100%
EMOCIONÁLNÍ
PSYCHICKÁ FYZICKÁ
RUČNÍ NÁSTROJE STROJ PRÁCE RUČNÍ MECHAN. OVL.RUČ. PANEL
POLOAUT.
AUTOM.
ZÁTĚŽ 1. F Y Z I C K Á
- DYNAMICKÁ -
SÍLA HMOTNOST DRÁHA PŘESNOST KOORDINACE STEREOTYPIE
- STATICKÁ
2. P S Y C H I C K Á
-
POLOHA DRŽENÍ NESENÍ NEPOHYBLIVOST
-
INFORMACE PAMĚŤ ROZHODOVÁNÍ POZORNOST EMOCE RIZIKOVOST ZODPOVĚDNOST STRES ČASOVÝ VĚDOMÍ VLASTNÍCH NEDOSTATKŮ
ZÁTĚŽ FYZICKÁ
ZDROJE
FYZICKÉ
ZÁTĚŽE
DYNAMICKÁ ZÁTĚŽ Zdroj: 1. Stereotypie
2. Složitá koordinace
Příklad činnosti: Trvalé zásobování stroje materiálem, stálé odebírání obrobků. Proudová a pásová výroba. Zatížení stále stejných svalových skupin. Vnucené pracovní tempo. Minimum psychické zátěže. Obtížně naučitelné dynamické pohybové stereotypy. Koordinace rukou a nohou při manipulaci s ovládači. Vizuálně - motorické koordinace u složitých montážních prací.
3. Velká přesnost
Jemné montážní práce. Manipulace s přesnými ovládači.
4. Nepřiměřená dráha
Manipulační roviny v různých místech pracovního prostoru. Nefyziologické dráhy. Trvalé přecházení. Nevhodné rozmístění součástí.
5. Velká hmotnost
výrobků, nástrojů, pomůcek, palet, nářadí, přístrojů, odpadu, materiálu atp.
6. Velká síla 7. Rozložení pohybů
při obsluze ovládačů, nářadí a nástrojů, transportních prostředků. Nepravidelné střídání fáze klidu a zvýšené pohybové aktivity.
STATICKÁ ZÁTĚŽ 8. Poloha 9. Extrémní poloha 10.Držení 11.Prostorové omezení 12.Nesení
Trvalé stání na obou nebo na jedné noze. Trva1ý sed nemožnost změny polohy. V předklonu, shybu, úklonu, pootočení, kleku, výponu. Práce nad hlavou apod. Držení předmětů, ovládačů, nástrojů, pomůcek;transport. Nemožnost pohybu ve stísněných prostorách (nohy, kabiny, dopravní prostředky). Zatížení trupu, hlavy, nohou atp. břemenem, prac. pomůckou, přístrojem atd.
MÍRY ZÁTĚŽE - OPTIMÁLNÍ -
MÍRNÁ STŘEDNÍ VELKÁ NEPŘIMĚŘENÁ
PŘI H O D N O C E N Í FYZICKÉ ZÁTĚŽE MUSÍME ANALYZOVAT: 1. S M Ě N O V Ý V Ý D E J V kJ 2. Č A S O V É R O Z L O Ž E N Í Z Á T Ě Ž E 3. M A X I M Á L N Í V Ý K O N 4. M A X I M Á L N Í M I N U T O V Ý V Ý K O N 5. Z A T Ě Ž O V A N É P A R T I E T Ě L A 6. P R A C O V N Í P O L O H U 7. P O D Í L S T A T I C K É P R Á C E 8. H O D N O T Y F A K T O R Ů P R O S T Ř E D Í
Základní energetická bilance : E V = ES kde EV ES
je objem energie vynaložené na práci (kJ) je objem energie spotřebované v potravě (kJ)
EV = EBM + EP + EN kde EBM je energie bazálního metabolismu EP je energie vynaložená na práci EN je energie vydaná na ostatní, nepracovní činnost.
DENNÍ ZÁTĚŽ kJ za 24 hodin 18 000
PRACOVNÍ ZÁTĚŽ
14 000
10 000
VOLNÝ ČAS
6 000
B M
2 000
VELMI LEHKÁ
LEHKÁ
MÍRNÁ PRÁCE
STŘEDNÍ
TĚŽKÁ
VELMI TĚŽKÁ
ENERGETICKÁ NAMÁHAVOST ČINNOST
%
BM LEH SED D Ř E P, K L E K STOJ PŘEDKLON PSANÍ NA PC Ř Í Z E N Í AUTA Ø VE MĚSTĚ C H Ů Z E (4 km/h) JÍZDA NA K O L E (15 km/h) P R Á C E NA MONT. LINCE JÍZDA NA KOLE 100%
90 100 150 240 270 310 280 310 590 640 700 730
CHŮZE (BĚH) 300%
PLAVÁNÍ 3000%
ENERGIE PŘI CHŮZI
A
[ Kj / 100 m ]
PLATÍ PRO PRŮMĚRNÉHO
2
4
6 RYCHLOST
8 [ km / h ]
10
MUŽE
ENERGETICKÁ NAMÁHAVOST POLOHA: LEH BM SED DŘEP, KLEK STOJ PŘEDKLON
100 % 90 % 150 % 240 % 270 % 310 %
ČINNOST: PSANÍ NA PC CHŮZE 4 km/h JÍZDA NA KOLE 15 km/h PRÁCE NA MONT. LINCE
280 % 640 % 700 % 730 %
TYPY PRÁCE DYNAMICKÁ UVOLNĚNÍ
KONTRAKCE
SMĚR TOKU
KRVE
STATICKÁ
100 %
182 %
241 %
SPOTŘEBA ENERGIE PŘI STATICKÉ ZÁTĚŽI ( NESENÍ ŠKOLNÍ TAŠKY )
ŠPATNĚ
DOBŘE
ZVEDÁNÍ BŘEMENE
ÚČINNOST ČINNOSTÍ: DRUH ČINNOSTI 1. H Á Z E N Í L O P A T O U 2. S P R I N T 3. Z D V I H Á N Í B Ř E M E N E 4. O T Á Č E N Í K O L E M 5. P R Á C E S K L A D I V E M 6. N E S E N Í P O R O V I N Ě 7. DO SVAHU 8. C H Ů Z E P O S C H O D E C H 9. T A Ž E N Í V O Z Í K U 10. J Í Z D A N A K O L E 11. T L A Č E N Í V O Z Í K U 12. C H Ů Z E P O R O V I N Ě 13. S T O U P Á N Í D O 5° S V A H U
η [%] 5 5 9 13 15 17 20 23 24 25 27 27 30
FYZICKÁ NAMÁHAVOST PRÁCE Druh
Spotřeba energie nad BM (kJ)
Spotřeba vzduchu
za směnu
za minutu
l/min
Zvýšení TF nad bazální hodnotu
velmi lehká lehká
do 1250
do 4
do 9
do 5
1250-2500
4 - 13
9 - 20
6 – l0
mírná
2500-4200
13- 21
20 - 60
11 - 20
střední
4200-6300
21- 34
60 -100
21 - 40
těžká
6300-8400
34- 45
100 -140
41 - 60
velmi těžká
nad 8400
nad 45
nad 140
nad 60
PŘI H O D N O C E N Í FYZICKÉ ZÁTĚŽE MUSÍME A N A L Y Z O V A T : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
SMĚNOVÝ VÝDEJ V kJ ČASOVÉ ROZLOŽENÍ ZÁTĚŽE MAXIMÁLNÍ VÝKON M A X I M Á L N Í M I N U T O V Ý VÝKON ZATĚŽOVANÉ PARTIE TĚLA PRACOVNÍ POLOHU PODÍL STATICKÉ PRÁCE HODNOTY F A K T O R Ů P R O S T Ř E D Í
Při manipulaci s břemeny jsou určeny limity hmotnosti pro mládež a ženy: Mladiství do 16 let nesmějí přenášet břemena: nad 10 kg při ručním přenášení Chlapci ve věku 16 - 18 let nesmějí přenášet: nad 20 kg při ručním transportu nad 50 kg při nesení ve dvou Děvčata ve věku 16 - 18 let nesmějí přenášet: nad 13 kg při ručním přenášení Ženám je zakázáno zdvihání a přenášení břemen: nad 15 kg při ruční manipulaci (výjimečně 20 kg) nad 50 kg při dopravě na ručním kolečku nad 100 kg na dvoukolovém vozíku
Pro muže není maximální hmotnost určena. (podle zahraničních pramenů se bere jako maximum 55 kg).
MĚŘENÍ ZÁTĚŽE M E T O D Y - P Ř Í M É (MĚŘÍ VELIKOST STRESORU) - N E P Ř Í M É (MĚŘÍ ODEZVU ORGANISMU) - SPECIÁNÍ
1. P Ř Í M É M E T O D Y 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7
:
PŘEMÍSTĚNÁ HMOTNOST BŘEMEN VYKONANÁ DRÁHA TĚLA, RUKOU, … VYNALOŽENÁ SÍLA POČET POHYBŮ DOBA NEPŘÍZNIVÉ POLOHY HMOTNOST NÁŘADÍ, NÁSTROJŮ, … POŽADOVANÁ PŘESNOST PRÁCE atd.
2. N E P Ř Í M É M E T O D Y 2.1 PŘÍMÁ KALOMETRIE (= MĚŘENÍ TEPLA) 2.2 NEPŘÍMÁ KALOMETRIE (= SPOTŘEBA KYSLÍKU) 2.3 SRDEČNÍ FREKVENCE 2.4 DECHOVÁ FREKVENCE 2.5 DECHOVÝ OBJEM 2.6 ELEKTROMYOGRAFIE (EMG) 2.7 KOŽNÍ ODPOR (= POCENÍ ) 2.8 TEPLOTA TĚLA 2.9 MNOŽSTVÍ POTU 2.10 KREVNÍ TLAK 2.11 BIOCHEMICKÉ METODY ( ANALYZA KRVE, MOČI, …) atd.
3. S P E C I Á L N Í M E T O D Y 3.1 ODHADEM (POROVNÁNÍM, …) 3.2 VÝPOČTEM Z MECHANICKÉ PRÁCE 3.3 VÝPOČTEM Z TABULEK (ENERGIE ZA min.) 3.4 VÝPOČET Z NORMATIVŮ (ZÁTĚŽ TĚLA x ČAS) 3.5 DOTAZNÍKOVÉ METODY ( SCHEMA TĚLA, …) 3.6 ŘÍZENÝ ROZHOVOR atd.
N O R M A T I V Y NAMÁHAVOSTI A
PRACOVNÍ POLOHA SED D Ř E P ( VKLEČE) STOJ PŘEDKLON CHŮZE
B
kJ/min 1,26 2 ,1 2,5 3,36 7,15 ÷ 14,7
kJ/hod 84 126 147 210 420 ÷ 840
INTENZITA PRÁCE ČÁST TĚLA ZATÍŽENÍ OBĚ RUCE JEDNA PAŽE OBĚ PAŽE CELÉ TĚLO
LEHKÉ STŘEDNÍ TĚŽKÉ LEHKÉ STŘEDNÍ TĚŽKÉ LEHKÉ STŘEDNÍ TĚŽKÉ LEHKÉ STŘEDNÍ TĚŽKÉ VELMI TĚŽKÉ
1,3 ÷ 2,5 2,5 ÷ 3,8 3,8 ÷ 5,0 2,9 ÷ 5,0 5,0 ÷ 7,1 7,1 ÷ 9,2 6,3 ÷ 8,4 8,4 ÷ 10,5 10,5 ÷ 12,6 12,6 ÷ 16,8 16,8 ÷ 25,2 25,2 ÷ 35,6 35,6 ÷ 48,3
63 ÷ 150 150 ÷ 210 210 ÷ 270 170 ÷ 270 270 ÷ 380 380 ÷ 500 340 ÷ 460 460 ÷ 570 570 ÷ 670 570 ÷ 925 925 ÷ 1 360 1 360 ÷ 1 890 1 890 ÷ 2 500
VÝPOČET Z TABULEK ENERGETICKÁ NÁROČNOST ČINNOSTÍ V kJ (VČETNĚ BM NA 1 kg HMOTNOSTI A HODINU ČINNOSTI) BM SLEDOVÁNÍ TV ČTENÍ U STOLU PSANÍ NA STOLE STOJ HOVOR, ZPĚV REKR.VESLOVÁNÍ PSANÍ NA PC HRA NA KLAVÍR JÍZDA NA KOLE (9) REKR.PÁDLOVÁNÍ PLAVÁNÍ (1,2) NATÍRÁNÍ NA ZAHRADĚ SOUSTRUŽNÍK CHŮZE (4) GYMNASTIKA TANEC
4,19 4,73 5,31 6,11 6,43 6,53 7,79 7,95 9,21 10,76 12,35 13,77 13,82 14,95 15,49 17,96 18,10 18,42
STOLNÍ TENIS 18,46 NA KOLE (15) 19,72 TĚLOCVIK 20,93 REKR.TENNIS 21,35 CHŮZE (6) 21,52 PLAVÁNÍ (1,8) 22,73 BADMINTON 23,91 LYŽAŘ.BĚH(12) 25,19 CHŮZE (8) 25,70 ŘEZÁNÍ PILOU 29,72 HÁZENÁ 32,99 VESLOVÁNÍ (5) 33,12 HÁZ. LOPATOU 33,49 NA KOLE (21) 33,91 KOPANÁ 38,89 ZÁPASENÍ 47,86 BOX 58,62 SPRINT 100m 1 046,70
TABULKA PRO HODNOCENÍ SUBJEKTIVNÍCH POCITŮ BOLESTI ČÁSTÍ TĚLA
PŘÍKLAD VÝPOČTU FYZICKÉ PRÁCE Chůze po rovině ACH kde:
HT g VT kN lC lK η
:
lC 1 = H T ⋅ g ⋅ 0,03VT ⋅ k N ⋅ ⋅ lK η = hmotnost těla (kg) = gravitační zrychlení (~10 ms-2) = výška těla = koeficient negativní práce (1,33=4/3) = celková délka chůze (m) = délka kroku (dle rychlosti) (m) = účinnost těla (~0,2)
Z Á S A D Y MANIPULACE PŘI MANIPULACI S BŘEMENY JE TŘEBA OPTIMALIZOVAT : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
MOŽNOST U C H O P E N Í (DRŽENÍ) ZÁSADU T Ě Ž N I C E ( SVISLÉ ROVINY ) ZAPOJENÍ V E L K Ý C H S V A L Ů S T A B I L I Z A C I A F I X A C I PÁTEŘE M I N I M A L I Z A C I R O T A C E ( PÁTEŘE, …) ZÁSADU V O D O R O V N É R O V I N Y Z O N Y M A N I P U L A Č N Í H O PROSTORU P L Y N U L O S T POHYBŮ PODMÍNKY V I D I T E L N O S T I (ZORNÉ PODMÍÍNKY) PŘIMĚŘENOST HMOTNOSTI R O V N O M Ě R N O S T Z A T Í Ž E N Í TĚLA SYSTÉM PŘESTÁVEK PRACOVNÍ POLOHY M I N I M A L I Z A C I S T A T I C K É ZÁTĚŽE FAKTORY PROSTŘEDÍ
ZÁSADY EKONOMIE POHYBŮ : 1. FYZIOLOGICKÁ PŘIROZENOST POHYBŮ 2. JEDNODUCHOST POHYBŮ ( OBLOUK, BALIST. KŘIVKA,..) 3. V ZORNÉM POLI 4. V OPTIMÁLNÍM POHYBOVÉM PROSTORU 5. SYMETRIČNOST POHYBŮ 6. NE SOUČASNÁ NEČINNOST 7. PLYNULÁ NÁVAZNOST 8. VYUŽÍVAT SETRVAČNOST 9. VODOROVNÉ RYCHLEJŠÍ NEŽ VERTIKÁLNÍ 10. SAGITÁLNÍ RYCHLEJŠÍ NEŽ FRONTÁLNÍ 11. V OPTIMÁLNÍM SMĚRU ( 45 °) 12. ZAPOJOVAT VĚTŠÍ SVALY 13. VYUŽÍVAT MINIMUM ČÁSTÍ TĚLA 14. ZAPOJOVAT ČÁSTI TĚLA ROVNOMĚRNĚ 15. MINIMALIZOVAT STATICKÉ ZATÍŽENÍ 16. CÍLENÉ POHYBY USMĚRŇOVAT 17. POHYBY JSOU PŘESNĚJŠÍ V SEDĚ 18. POHYBY BLÍŽE TĚLA JSOU RYCHLEJŠÍ 19. EXISTUJE OPTIMÁLNÍ SUBJEKTIVNÍ TEMPO 20. VYTVÁŘET A VYUŽÍVAT NÁVYKY 21. OPTIMÁLNÍ ROZMÍSTĚNÍ PŘEDMĚTŮ 22. OMEZIT HLEDÁNÍ ( OZNAČENÍ, PALETIZACE, …) 23. MECHANIZACE A POMŮCKY 24. STŘÍDÁNÍ POLOH 25. ZAVĚŠOVÁNÍ A VYVAŽOVÁNÍ 26. MINIMALIZACE HMOTNOSTI PŘEDMĚTŮ 27. VERTIKÁLNÍ ŘEŠENÍ, atp.
Příklady, které snižují fyzickou namáhavost práce: 1. veškerý materiál, součásti, nářadí, ovládače atp. umístit do optimálního dosahového prostoru. 2. každé věci vymezit místo, které odpovídá četnosti jejího použití, 3. často používané těžší ruční nástroje (vrtačka, svářečka apod.) vyvážit protizávažím nebo pružinou, 4. umožnit práci v sedě, 5. umožnit střídání pracovních poloh, 6. rovnoměrně zaměstnat celé tělo, 7. zařízení rozmístit tak, aby obchůzka byla minimální, 8. těžké a namáhavé práce vyloučit, nebo mechanizovat, 9. omezit (barevným značením, symbolikou, přípravkem, paletizací atd.) činnosti: hledání, vybírání, zkoumání, rozhodování atd., protože to jsou neproduktivní, ztrátovéčasy, 10. pomocné práce vyloučit z náplně činnosti kvalifikovaného pracovníka.
ZÁTĚŽ PSYCHICKÁ
ZDROJE PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE Zdroj
Příklad činnosti
1. Množství informací
Velký počet operátor, řidič
2. Nedostatek informací
Minimální až nulový přísun operací, žádná jiná činnost. Vede k útlumu
3.
Monotónnost
Jednoduchá fyzická práce nevyžadující psychické procesy. Pásová výroba
4.
Trvalá zátěž (Vigilance)
Nutnost stálé pozornosti. Trvalé sdělovačů, situace, tvaru, atp.
5. Změny informace 6. Nevhodné kódování
sdělovačů,
sledování
provozu;,
sledování
Při rychlých změnách podnětů, které je nutno registrovat. Operátor, řidič Informace jsou nejasné, nezřetelné, nejednoznačné
7. Špatné prostředí
Špatné osvětlení, kouř, mlha, déšť znesnadňující příjem informací. Řidič, operátor
8. Vysoká přesnost
Potřeba vysoká přesnosti při vykonávání práce
9. Zodpovědnost
Nároky na zodpovědnost za hmotné statky nebo lidské životy. Zklamání důvěry.
10. Nároky na paměť
Práce vyžaduje zapamatování složitých postupů, uchování množství informací
11. Složité vyhodnocování
Informace je třeba hodnotit ve vazbách, příliš mnoho variant
12. Obtížná rozhodování
Pro rozhodnutí není dostatek informací, nebo jsou nejasné a nejednoznačné
13. Rizikovost práce
Je reálné nebezpečí úrazu, onemocnění nebo havárie
14. Časový stres
Je nedostatek času na provedení práce, blížící se termín, nemožnost ovlivnit průběh akce
Pracovník je si vědom svých osobních (fyzických, 15. Vědomí nedostatků psychických, kvalifikačních atp.) nedostatků
INFORMAČNÍ
ZÁTĚŽ
= MNOŽSTVÍ PŘIJATÝCH INFORMACÍ V bit/s INFORMAČNÍ V Ý K O N
c KDE
n . log2 N =
t
n = POČET SPRÁVNĚ URČENÝCH SYMBOLŮ N = VELIKOST „ ABECEDY“ (POČET MOŽNÝCH VARIANT) t = ČAS EXPOZICE ( DOBA PRÁCE )
INFORMAČNÍ PŘIJATELNÁ ZÁTĚŽ 1. 2. 3. 4. 5.
ZÁTĚŽ ZÁVISÍ NA:
K O D O V Á N Í INFORMACE S C H O P N O S T E C H PŘÍJEMCE P O D M Í N K Á C H PŘÍJMU R O V N O M Ě R N O S T I PŘÍJMU T R V Á N Í PŘÍJMU
O R I E N T A Č N Í HODNOTY : PRO Ø KODOVÁNÍ DLOUHODOBĚ < 1 bit/s PRO OPTIMÁLNÍ KODOVÁNÍ (ČTENÍ) < 80 bit/s
PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ 1. P Ř Í M É
METODY:
1. VELIKOST INFORMAČNÍ ZÁTĚŽE (bit/s) 2. DOBA P O Z O R N O S T I 3. MNOŽSTVÍ PSYCHICKÉ PRÁCE ( POČET SLOVÍČEK, PŘÍKLADŮ, STRÁNEK, KONTAKTŮ,…)
4. MNOŽSTVÍ ROZHODNUTÍ 5. DOBA STRESORU (HLUK, RIZIKO, OSLNĚNÍ, …) atd.
2. N E P Ř Í M É M E T O D Y : 1. T E P O V Á F R E K V E N C E 2. D E C H O V Á F R E K V E N C E 3. D E C H O V Ý O B J E M 4. K R E V N Í T L A K 5. K O Ž N Í O D P O R (POCENÍ) 6. R E A K Č N Í D O B A 7. KRITICKÁ FREKVENCE B L I K Á N Í (SPLÝVÁNÍ ) 8. Z R A K O V Á Ú N A V A 9. S C H O P N O S T Z A O S T Ř E N Í 10. A D A P T A C E N A T M U 11. E L E K T R O E N C E F A L O G R A F I E (EEG) 12. B I O C H E M I C K É M E T O D Y (MOČ, KREV,…) 13. S O U S T Ř E D Ě N Í ( ŠKRTACÍ TEST, …) 14. S T A B I L O G R A F I E (VÝKYVY TĚLA) atd.
3. S P E C I Á L N Í : 1. 2. 3. 4. 5.
DRUHOTNÁ ZÁTĚŽ ODHAD DOTAZNÍKY BODOVACÍ METODY A N A L Y T I C K É METODY ( ZMETKY, CHYBY, PORUCHY, KVALITA, …)
6. 7. 8. 9.
TABULKOVÉ REVERSIBILNÍ OBRAZCE SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ (ŠKÁLY) VIZUOMOTORICKÁ KOORDINACE atd.
P S Y C H I C K Á ZÁTĚŽ REVERSIBILNÍ
OBRAZCE
A
B
R O Č N Í KŘIVKA VÝKONU F Y Z I C K Á VÝKONNOST P S Y C H I C K Á VÝKONNOST % 100 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 MĚSÍCE
„BIOKŘIVKY„ CYKLUS :
FYZICKÝ CITOVÝ INTELEKTUÁLNÍ
23 DNY 28 DNŮ 33 DNY
+
_ KRITICKÝ DEN POLOKRITICKÝ DEN
VÝKON
T Ý D E N N Í KŘIVKA VÝKONU
100%
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
D E N N Í KŘIVKA VÝKONU FYZICKÉHO
CITOVÉHO
100 %
6
9
12
15
18
21
24 HODIN
3
6
KŘIVKA VÝKONNOSTI ČLOVĚKA
SKŘIVAN
%
PRŮMĚR SOVA
6
9
12
15
18
21
24
3 hodin
6
S M Ě N O V Á KŘIVKA VÝKONU
100 %
1
2
3
4
5
6
7
HODINY
8
Podle velikosti dělíme přestávky: 1. velmi krátké (mikropauzy) trvají řádově sekundy až maximálně 3 minuty. Často je neplánujeme, ale dělník si je vytváří sám (zvýšením intenzity), aby si mohl oddechnout. Mohou také vznikat kupř. při proudové výrobě nedokonalou synchronizací operací. U prací vysoce intenzivních nebo naopak monotónních je vytváříme uměle.
2. krátké řádově 3 - 10 minut a slouží ke krátkodobému odpočinku na pracovišti. Je proto vhodné, aby pracovník měl možnost zaujmout klidovou pozici. (Vhodná židle)
3. dlouhé delší než 10 minut. Ty tráví pracovník obvykle mimo pracoviště, v odpočivných koutcích, relaxačních prostorách, v jídelně atp.
SYSTÉM PŘESTÁVEK
PRODUKTIVITA PRÁCE
ČAS PŘESTÁVEK ROZDĚLEN DO: 1. J E D N É
2. T Ř Í
NEPŘIMĚŘENÁ ZÁTĚŽ => Ú N A V A
ÚNAVU
ROZEZNÁVÁME :
1. svalovou únavu (při fyzické práci), 2. neuropsychickou únavu, (monotónnost,...), 3. duševní únavu (z rozhodování, pamatování,...), 4. emocionální únavu (z odpovědnosti, sebeovládání,...), 5. p o c i t únavy ( „Syndrom chronické únavy „)
8 P ERGONOMIE - ERGATIKY: L. CHUNDELA
1. PLOŠNĚ = všude, kde jsou lidé 2. PRŮŘEZOVĚ = minimalizovat všechna rizika 3. PŘIZPŮSOBENÍ = antropocentrismus 4. POPULACE = ženy, muži, děti, věk, … 5. PROSTŘEDKY = stroje, nářadí, pomůcky, … 6. PROSTŘEDÍ = fyzikální, sociální, zátěž, … 7. POHODA = psychofyzické optimum, neohrožení zdraví 8. PRODUKTIVITA = výkonnost systému
ZÁVISLOST ÚČINNOSTI PREVENCE NA NÁKLADECH
%
A
B
NÁKLADY
20
20
1
40
60
80
ÚČINNOST
100
%
0
NÁKLADY
%
ZÁVISLOST ÚČINNOSTI PREVENCE NA NÁKLADECH
20
20
40
60
80
ÚČINNOST
100
%
PARETOVO PRAVIDLO NESTEJNÉHO ZASTOUPENÍ 80/20
