S náminení nikdo sám Zpravodaj Domu ošetřovatelské péče Home Care s.r.o. v Dolním Rychnově Poskytujeme zdravotní a sociální péči
Jedenadevadesátileté klientce blahopřáli bývalí žáci i učitelé
Září Říjen 2012
Narozeniny s bývalými žáky Pacientka léčebny paní Marie Kropáčková oslavila krásné 91. narozeniny. Popřál jí nejen personál a pacienti. Svou gratulací překvapili tuto bývalou učitelku i její dnes už dospělí prvňáčci ze školního roku 1974/75. Setkání zorganizovala paní Renatka Oulehlová z dobrovolnické organizace Střípky. Byla totiž také žačkou oslavenkyně. V den narozenin, 14. srpna, přišli "žáci" popřát s kyticí růží a velikým dortem Rumcajsem. Zavzpomínali si při tom i na všelijaké lumpárny. Paní učitelka Kropáčková vzpomínala, že když začínala učit, měla ve třídě na 4. ZŠ v Sokolově i kolem 50. žáčků, což je dnes nemyslitelné. Za celých 50 let, co učila, zažila spousta těžkých, ale i krásných chvil a je ráda, že se tomuto povolání věnovala. jch Jednadevadesátiletá pacientka léčebny paní Kropáčková se spolu s dalšími klienty podívala do sokolovského zámku na herečku Květu Fialovou. Potkávala se spoustou známých, na snímku s paní Bučkovou, ředitelkou Chráněných bydlení v Sokolově a s paní Johanedisovou, bývalou profesorkou sokolovského gymnázia. Byla tu pomalu větší hvězdou než známá herečka.
Květa Fialová si s naší klientkou na zámku v Sokolově notovaly Sedmnáctého září jsme byli pozváni na vystoupení herečky Květy Fialové do Městské knihovny v sokolovském zámku. Těšili jsme se a byli jsme na ni velmi zvědaví. Květa Fialová je stále ve své herecké profesi aktivní, denně stojí na divadelních prknech. Při vyprávění o svém životě hereckém i soukromém bylo znát, že její postoj k mužskému pohlaví je velmi radikální, tím se netajila a netají také, že nenávidí hromadný sport, sex a politiku.
Jeden z dotazů zněl: „Koho si vážíte z politiků?“ Odpověděla tak, že pana poslance a ministra Schwarzenberga přejmenovala na pana Schlafenberga, ale jeho si i váží. Naše klientka paní Cibová se nebála s paní Květou hovořit a notovaly si. Jsou spolu obě stejně staré a život berou, jak prostě jde. Na závěr vystoupení paní Květa podepisovala své fotky a přáníčko poslala i našim klientům a pacientům. jch kt
Studentka se svou rodinou vyrobila pro klienty hry Středoškolská studentka Nikol Čejková z Citic byla v Domě ošetřovatelské péče dva měsíce, tedy celé prázdniny, na brigádě jako ošetřovatelka. V léčebně se jí zalíbilo a z nadšení vymyslela a také realizovala pro klienty stolní hry vhodné pro seniory. Pěkné je, že se zapojila celá její rodina. "Nechtěla jsem sedět o prázdninách dva měsíce doma," říká Nikol. Proto uvítala, když jí léčebna umožnila brigádu na celé dva měsíce. "Byla to krásná zkušenost se seniory. Dělat ošetřovatelku tady a v nemocnici je rozdíl. V čem? Především je to pro mě tady cennější zkušenost. Je tu dobrý přístup zaměstnanců ke klientům. Klienti tu potřebují víc vaší pomoci, je tu proto i víc dřiny a je tu trochu jiná komunikace s klienty, než v nemocnici," hodnotí brigádnice ze studentského a zároveň i pracovního pohledu. „Nikdy předtím jsem do práce nechodila, byla to moje první brigáda," Snad i proto doma hodně vyprávěla.
Třeba o sociální práci s klienty ve skupinkách. Její maminku to zaujalo a navrhla něco pro klienty pro takovou aktivitu vyrobit. „Sehnala stará, kulatá dřevěná razítka, která se už dnes nepoužívají, a z nich jsme vyrobili figurky pro stolní hry,“ vypráví Nikol. Do výroby zapojila celou rodinu. Na přeměně razítek v různobarevné velké figurky se kromě Nikol podíleli tatínek, maminka, babička a děda dokonce vysoustružil ze dřeva velké kostky s čísly. Jenom tři hrací desky, jejichž podobu sami navrhli, nechali Čejkovi vyrobit. S novými velkými deskami, figurkami a kostkami teď mohou pacienti hrát Člověče nezlob se a další hry. Socioterapeutka Jarmila Chvistková nápad i provedení chválí: „Kostky jsou výborné, hlavně proto, že jsou velké. Lidé s horší jemnou motorikou s horším úchopem dokážou s kostkami dobře házet. Na internetu se sice nabízejí podobné zvětšeniny stolních her, ale je to všechno hrozně drahé. Ze všeho nejvíc se mi ale na tom líbí, že někdo zvenku myslí na nemocné seniory v naší léčebně.“
Vyrábíme květiny do květin
Za nepříznivého počasí jsme vyráběli papírové květiny na špejli, které používáme jako ozdobu do květin, které dostávají oslavenkyně k narozeninám. Afrikány nám odkvetly, přesto jsme nelenili a společně zasadili nové chryzantémy do truhlíků.
Na konferenci s rakouským autorem modelu péče Tři zástupci z Domu ošetřovatelské péče a Vily Maria, socioterapeutky Jarmila Chvistková, Mgr. Kateřina Trnková a vrchní sestra Vily Dana Muzslaiová se zúčastnily pražské konference o tzv. Psychobiografickém modelu péče o klienty s demencí. Zúčastnil se ho i autor tohoto modelu profesor Erwin Böhm z Rakouska. Na začátku autor modelu seznámil posluchače se svým modelem péče. Už název napovídá, že se v přístupu ke klientovi vychází z jeho života. Při tom je dobré spolupracovat s rodinou klienta kvůli tomu, aby pečující získali co nejvíce informací o klientovi, tedy o tom, o koho pečují. Biografie je založená na tom, že když o člověku hodně víme, můžeme s ním lépe pracovat - tak abychom dosáhli jeho spokojenosti, což velmi napomáhá jeho léčbě. Na konferenci byly prezentovány konkrétní životní příběhy různých klientů a jak se s nimi v tomto modelu pracovalo. Žačka a kolegyně Erwina Böhma, PhDr. Eva Procházková, tlumočila konferenci do češtiny. Právě tato doktorka měla u nás v Domě ošetřovatelské péče o psychobiografickém modelu přednášku, takže to pro nás nebyla úplná novinka, i když osobní setkání s tvůrcem modelu panem Böhmem bylo jedinečné. V duchu psychobiografického modelu u nás pracujeme s klienty už delší dobu, aniž jsme si to dříve uvědomovali, ale teď můžeme práci s nimi ještě prohloubit. Jch
Na den seniorů zazpívali senioři
První říjnový den se slavil mezinárodní den seniorů po celém světě. V DOPHC se slavil o den později a přišli mezi nás senioři z Háječku v Sokolově, kteří nám při té příležitosti zazpívali a také jsme si popovídali. Pěvecký soubor Zpívánky pod vedením paní Valové si připravil pásmo lidových písní a rozezpíval celou jídelnu. jch,kt
10 let u firmy: Jaroslava Runkasová „Všechno co umím jsem se naučil od Járy,“ říká o kuchařce Jaroslavě Runkasové její kolega Adam Volf. Jára, jak jí říká, vaří v Domě ošetřovatelské péče v Dolním Rychnově už deset let. „Prožila jsem tu těch deset let dobře. Práce mě baví, nemám žádné problémy. Možná že peněz by mohlo být víc,“ shrnuje desetiletí jubilantka. Za tu dobu si vyzkoušela vlastně dvě kuchyně. Původní a pak moderně přestavěnou. „S novou kuchyní jsem spokojená, až na tu klimatizaci. Ta byla špatně udělaná a pracovat v kuchyni s vadnou klimatizací je někdy náročný. Teď jí ale předělávají, tak na nějaký čas nefunguje vůbec, jsem jako mucholapka,“ směje se. Momentální provozní útrapy však na kvalitě jídla nejsou znát. „Energie mám pořád dost, ta mě neopouští,“ říká kuchařka. Nejraději vaří omáčky. Říká se, že teprve na nich se prokáže kuchařské umění. „Lidi je mají nejraději, za ty roky už vím, co jim chutná. Svíčková, štěpánská, rajská, koprová ... Která z nich je na vaření nejtěžší? Žádná! Všechno zvládnu, jako každá ženská. A Adam. Za těch pět let, co je tady, jsem ho něco naučila,“ tvrdí Jaruška. Kolega přisvědčuje: „Předtím jsem nic neuměl, ve škole mě toho moc nenaučili, až tady...“ Jubilující kuchařka se zamýšlí i nad pracovními vztahy. „Práce je tady v léčebně pro všechny náročná. Všechno tu na sebe navazuje. Proto by se mělo ještě víc empaticky přemýšlet,“ říká. Na spolupráci v kuchyni nedá dopustit: „S kolegy jsem spokojená. Je to jedna z věcí, na kterou se do práce těším.“ ak
Zařízení je první samostatnou léčebnou dlouhodobě nemocných v České republice, které získalo národní akreditaci kvality. V následujícím V karlovarském periodiku Promenáda vyšel rozhovoru přibližuje rozhovor s ředitelkou DOP HC v Dolním ředitelka léčebny Rychnově Magdalénou Radošovou Scholzovou. Magdaléna Protože ne každý náš čtenář čte Promenádu, Radošová Scholzová přinášíme článek „Dům ošetřovatelské péče nejnovější terapie a inovace. v Dolním Rychnově“ v našem zpravodaji. Do ošetřovatelské péče a rehabilitace pacientů jste zavedli koncept bazální stimulace. V čem pacientům dlouhodobě pomůže? Jde o vědecký pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který podporuje vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti člověka. Orientuje se tedy na všechny oblasti lidských potřeb a přizpůsobuje se věku a stavu pacienta. V praxi využíváme různé masážní a rehabilitační techniky zaměřené na stimulaci smyslů nebo na zklidnění pacienta. U pacientů po mozkových mrtvicích se stimuluje ochrnutá část těla, například při hygieně ošetřovatelka vede ruku pacienta tak, aby měl možnost sám se omýt, učesat, případně najíst a napít. Pacientům trpícím syndromem demence se provádějí zklidňující masáže na lůžku nebo v perličkové koupeli za poslechu relaxační hudby. Používáme i stimulaci chuťovou, čichovou a sluchovou. Například pacientce v terminálním stadiu onemocnění se podávala čokoláda, kterou měla celý život ráda. Po nějaké době se jí zlepšil polykací reflex. Pacienty, kteří nepřijímají stravu, stimulujeme pomocí tyčinek s ovocnou příchutí, jimiž se vytírá dutina ústní, ovocným pyré podávaným na rty a podobně. Někdy může mít taková stimulace i nečekanou podobu. Měli jsme pacienta, jenž byl celý život vášnivým kuřákem. Když byl pak upoután na lůžko, nekomunikoval, stravu přijímal málo. Při jednom pobytu na zahradě v polohovacím křesle se začal pacient otáčet směrem k jinému pacientovi, který kouřil. Pacient v křesle náhle ožil a začal nasávat kouř. Zakrátko pacient sám chodil na cigaretu a jeho zdravotní i psychický stav se zlepšil.
Každý člověk je ale jiný. Co když některý z pacientů takový přístup odmítá nebo vůbec nekomunikuje? Při takové péči bereme v potaz individualitu klienta. Pokud pacient nekomunikuje nebo je desorientovaný, využíváme toho, co o pacientovi víme od rodiny. Pracujeme s jeho životním příběhem. Měli jsme například hospitalizovanou pacientku profesí švadlenku a do ruky jsme ji vkládali špulku s nití. I to je určitá míra bazální stimulace, odpovídající situaci. U pacientů s nezvratnými změnami tělesného a duševního stavu bazální stimulace výrazně podporuje kvalitu jejich života. Bazální stimulaci kombinujeme s dalšími přístupy, jako jsou Validace dle Naomi Feil (koncept komunikace s pacienty trpící demencí) a Psychobiografický model péče dle Böhma (specializovaná péče o pacienty se symptomy demence zaměřená na aktivizaci psychiky pacienta). Na bazální stimulaci máte v léčebně specialisty? V konceptu bazální stimulace máme vyškolen veškerý ošetřovatelský personál, všeobecné sestry, fyzioterapeutky, psycholožku a logopedku. Koncept využívají také sestry v agentuře domácí péče. Díky tomu byl naší léčebně a Domovu pro seniory Vila Maria udělen mezinárodní certifikát za mimořádné využití bazální stimulace v praxi. Jako jedni z mála využíváte i léčbu relaxací ve speciálním prostředí zvaném Snoezelen. Popište ji prosím. Jde o terapeuticko-relaxační místnost, v níž je pro pacienty vytvořeno specifické prostředí, jehož účelem je relaxace v atmosféře bezpečí a důvěry. Pacienti se mohou ve vodním lůžku uvolnit při příjemné hudbě, nahrávkách zvuků z přírody a hře světel, příp. i při jemné masáži. Snoezelen slouží pacientům s psychiatrickým onemocněním, s problémy v komunikaci, s depresivními sklony, ale také pacientům v terminálním stadiu onemocnění jako součást paliativní péče. Snoezelen přináší nejen uvolnění, ale i nové prožitky. Odkud tato terapie pochází a co vás k ní přivedlo? Výraz snoezelen vytvořili spojením dvou holandských slov s Nuffelen (čichat) a doezelen (dřímat) pracovníci civilní služby v sociálním zařízení v Nizozemí. Pojmenovali tak stan pro těžce Postižené osoby, ve kterém byly instalovány zrakové, čichové a sluchové podněty. O snoezelenu jsme slyšeli na přednášce v Německu a hned jsme se o možnosti jeho využití pro naše klienty začali zajímat.
Socioterapeutka Jarmila Chvistková se při koncertu Fíků obětavě proměnila ve stojánek na noty.
Zahrála nám rodinná kapela K létu patří táborové ohně a country, toto léto bylo i v Domě ošetřovatelské péče a v Domově pro seniory Vila Maria ve stylu country. V závěru prázdnin mezi nás přišla country kapela, která si říká Fíci. Kapelu nám zprostředkovala paní Po prvních tónech kapely se i ze Jana Volčíková, které se v léčebně zahrady seběhly návštěvy a léčí tatínek pan Jan Prokeš. Fíci jsou zaposlouchaly se do písniček. rodinná kapela Krapfových, a to je Nejdříve zazněly písně ve stylu rodina pana Prokeše - dcera, zeť a country Oranžový expres a Karolína, vnučky. Na basu ve Fících hraje pan pak přišly na řadu lidové písničky a Krapf, na kytaru jeho manželka, závěrem kapela zazpívala Zlaté housle a zpěv obstarávaly jejich dvě střevíčky a Husličky. Odpoledne pod dcery, na harmoniku je doprovázela kaštany nezklamalo, nálada i počasí jejich rodinná kamarádka Eva skvělé, ani se nechtělo zpět domů. Haufová. jch,kt
O Prostatu Band byl zájem
Podzim přivítala kapela Prostata Band. Její humorný název nás nepřekvapil, protože v léčebně už premiéru měla. Tehdy hrála venku pod kaštany. Tentokrát jsme se kvůli chladnému počasí sešli v jídelně léčebny. Právě proto, že jsme kapelu už znali, jídelna se zcela zaplnila diváky. Kdo muzikanty zažil, moc se těšil. Zazněly písničky různých žánrů, lidové, country, ale i písničky od Yvonny Přenosilové, třeba Boty. Slyšeli jsme také Zlaté střevíčky a nebo Děti z Piera a další a další. Kapela sklidila velký potlesk a máme přislíbenou její další návštěvu.
Vzpomínka na Zbiroh
Na konci září nám zahrála houslistka Jiřina Laubendorfová. Zavzpomínali jsme při tom na bývalého pacienta pana Hrabáka, který odešel do domova seniorů. Při učinkování houslistky si vždy přál písničku Vzpomínka na Zbiroh, tak ji paní Laubendorfová zahrála. Naučila se jí právě kvůli panu Hrabákovi. Pacienti ji s ní zpívali. Na závěr jsme si sborově zazpívali Ta naše písnička česká. jch
C Ca an niisstte erra ap piie e
Ještě v září k nám pravidelně docházela slečna Vanda Říhová se svými pejsky Arčou a Fixi, kteří našim pacientům z léčebny a klientům domova pro seniory dělají zábavnou společnost. Počasí nám přálo, tak jsme mohli být i s pejsky venku. Každou návštěvu se obě psí slečny naučí něco nového a u nás se pochlubí, jak to vše zvládají. „Jejich návštěva je pro všechny zúčastněné velká vzpruha a potěšení,“ říká socioterapeutka Jarmila Chvistková.
Pro velký úspěch a radost ze hry petangue jsme se opět sešli na prostranství před zahradním altánem a klienti i pacienti si znova zasoutěžili ve hře. Celé dopoledne se všichni několikrát vystřídali v házení a zápolení bylo nefalšované.
Od dcery klientky Vily Maria paní Cibové jsme dostali švestky i jablka, která jsme pěkně zpracovali, očistili, nandali do sáčků, které jsme popsali a zamrazili. Věříme, že v zimním počasí přijde toto ovoce k chuti. Už dnes mají klienti chuť na štrůdl či švestkový koláč.
Podzimní slunečné dny se snažíme trávit co nejvíce venku na zahradě. Na podzimní přírodě je asi co nejvíce obdivovat, tak posedáváme na lavičkách a kocháme se tím, co nám podzim namaloval. Kromě toho si vypijeme šálek čaje a nebo cvičíme prsty s čerstvě nesbíranými kaštany.
Gratulujeme
Ve Vile Maria poblahopřály ošetřovatelské týmy k 89. narozeninám paní Plačkové, či o sedm let mladší paní Pinďákové a dalším klientům domova pro seniory. V léčebně gratulovala socioterapeutka J. Chvistková panu Tarabčiakovi a nebo k 85. narozeninám paní Burešové.
Pacientce paní Csehiové blahopřála k osmdesátému jubileu ředitelka léčebny M. Radošová Scholzová.
Ve Vile Maria gratulovali zaměstnanci k narozeninám klientce paní Heleně Hörlové.
K narozeninám jsme blahopřáli i zaměstnancům: kuchařce Michaele Bouchalové a vrchní sestře Iloně Budínové.
V zářijovém sokolovském Patriotu vyšlo poděkování za profesionální péči o naši pacientku.
m
Zpravodaj Domu ošetřovatelské péče Home Care s.r.o. v Dolním Rychnově, IV. Ročník Zpravodaj je určen pro vnitřní potřebu DOP HC www.dop-hc.cz
