S náminení nikdo sám Zpravodaj Domu ošetřovatelské péče Home Care s.r.o. v Dolním Rychnově Poskytujeme zdravotní a sociální péči
Mirákl u nás předvedl tanec, se kterým vyhrál MS v modern dance.
květen červen 2012
Napsali nám
Letní slavnosti 2012 ve stylu 70. a 80. let
POZVÁNKA V Dolním Rychnově budou v červnu Letní slavnosti. Konají se v sobotu 30. 6. 2012 v areálu fotbalového hřiště v Dolním Rychnově od 14 hod. Letos se budou odehrávat ve stylu 70. a 80. let dvacátého století, takže se můžeme dočkat i hudby populární skupiny ABBA.
Povídali jsme si s LJUBOU Skořepovou V Městské knihovně v Sokolově byla beseda se známou herečkou Ljubou Skořepovou. Z knihovny jsme dostali pozvání, které jsme přijali a s několika klienty se na setkání s herečkou vypravili. Pořádalo se v zimní zahradě sokolovského zámku. Ve svých skoro 89 letech vypadá paní Skořepová úžasně, plná energie. Celé dvě hodiny nám vyprávěla ze svého života, hlavně z toho hereckého. Také došlo na dotazy, které se týkaly i jejího života na venkově, kde pěstuje spousta bylinek, a jak to dělá, že tak dobře vypadá. Ljuba Skořepová odpovídala, že je to hlavně v životním přístupu, v pozitivním myšlení. Co jí ale rozčiluje, je současná politika, například přístup politiků k seniorům. Že je ale velmi tolerantní ukázala při dotazu, který se týkal jejího křestního jména. Je Ljuba nebo Luba, zněla otázka. „Jsem Libuše, doma mi říkali Lubo a na plakátech se objevuje Ljuba. Ale slyším na všechno,“ řekla populární herečka. Jch
D
Na konferenci o paliativní péči přednášel světově známý Američan z Čech Společně s mou zástupkyní Sabinou Hajnou, s primářem MUDr. Zelenkou a s vrchními sestrami Domu ošetřovatelské péče a Vily Marie jsme poslední květnový den strávili v Praze na konferenci "Management péče o pacienta v pozdních fázích demence - role paliativní péče". Na konferenci vystoupili odborníci z ČR na problematiku paliativní péče u pacientů trpících syndromem demence. Výborná byla přednáška pana profesora Ladislava Volicera z USA, světově uznávaného odborníka v problematice demence. V roce 1968 emigroval do USA a stál zde u rozvoje konceptu následné péče. Kromě toho, že pracuje jako lékař v léčebně pro dlouhodobě nemocné pacienty, přednáší na Univerzitě na Floridě. Pan profesor Volicer mluvil o své zkušenosti z USA, o tom, jaká péče je v pozdních stádiích demence nejefektivnější z pohledu kvality života pacienta. Zdůraznil, že pro pacienty se středně těžkou a těžkou demencí je součástí paliativní péče kromě léčebné terapie důležitá aktivizace pacienta a jeho zapojení do denních činností (např. utírání stolu, skládání prádla, hrabání listí apod.). Dále hovořil o tom, že je potřeba pacientům za jejich činnost poděkovat, aby se necítili zbyteční. Jsou to věci, které nám připadají samozřejmé, ale často na ně zapomínáme. Pan Volicer mluvil také o přínosu relaxační místnosti Snoezelenu - který m.j. u nás poskytujeme - u pacientů s demencí. Všichni přednášející se zabývali problematikou výživy a hydratace pacientů v terminálním stadiu onemocnění, depresí u těchto pacientů a jak ji rozpoznat, právy pacientů s onemocněním demence a etickými dilematy, léčbou bolesti a dalšími tématy, které se týkají pacientů s demencí. Jednu z přednášek vedla také paní docentka Iva Holmerová, předsedkyně české geriatrické společnosti a členka rady vlády pro oblast seniorů a stárnutí, která nás před časem navštívila. Na konferenci hovořila zejména o tom, jaký je život s demencí. Konference přinesla mnoho nových podnětů do naší práce. Rádi bychom koncept paliativní péče o pacienty s demencí více rozvinuli. Magdalena Radošová Scholzová, ředitelka DOP-HC
V altánu se zvonicí jsou bohoslužby V měsíci květnu, který nám přeje počasím, se většina akcí koná venku v zahradním altánu se zvonicí. Tak jsme mohli také slyšet zvon, na který páter Petr Bauchner zvoní při zahájení sezení. Byla to první bohoslužba, sloužená v tomto altánu, postaveném v minulém roce. Pan farář zazvonil i po skončení bohoslužby. Je to nenahraditelná atmosféra, zvuk zvonu potrhuje atmosféru při bohoslužbě. V zahradním altánu se také koná zpívání s houslistkou paní Laubendorfovou. Jch
Vila Maria a retro koutky Po několika týdnech se nám podařilo společnými silami dokončit i zbývající "třetí" retro koutek ve vile Marii. Přinesli jsme nábytek, háčkované dečky, křesla a zbývající doplňky, které vytváří kouzlo celého koutku. Klienti zde velice rádi sedávají a velmi se jim zde líbí. Chtěla bych velmi poděkovat všem zaměstnancům, kteří pomohli při vytváření těchto koutků, všem, kteří přinesli (zapůjčili) či věnovali nábytek či drobné věci do těchto koutků a samozřejmě veliký dík patří našim technikům Tomášovi a Jirkovi, bez nich by námi vymyšlené obrazy, poličky nebyly tam, kde nyní jsou. Děkujeme! Kateřina Trnková, socioterapeutka
Přátelský
den
Klienti Domu ošetřovatelské péče a Domova pro seniory Vily Maria se už podruhé sešli na společném posezení ve Vile Maria. Společná setkání vyvolaly vzpomínky klientů, kteří přechází z léčebny do domova pro seniory a v léčebně nechávají část svých vzpomínek na spolubydlící, se kterými si dobře rozuměli. Klienti z Vily Maria předali své návštěvě z DOP kytici pivoněk ze zahrady socioterapeutky Bohunky Lídlové, která teď je na brigádě ve vile a jednoho z dvojice motýlů, které vyrobila paní Věra Krumlíková, dobrovolnice z občanského sdružení Střípky. Motýlci se líbili a ozdobí klubovny jako symbol přátelství a blízkost obou zařízení. bl, jch
Léčebně darovala obrazy a plastiky Dvacet svých výtvarných děl darovala Domu ošetřovatelské péče paní Míša Paláčková z Kynšperka nad Ohří. Obrazy, sošky a paličkované práce tak ozdobí chodby léčebny. Paní Paláčková se zabývá výtvarnou prací, jak říká, „čistě ze zájmu“ a nedělá na zakázku. Do léčebny dojíždí za svým hospitalizovaným manželem. Kromě této skutečnosti ji k daru přimělo i to, že je jí zdravotnické prostředí blízké, neboť bývala porodní asistentkou. ak
Modrá je dobrá, obraz M. Paláčkové
Čarodějnice proletěly i sanitkou Jako každým rokem, tak i tento rok prolétly "dopem" i Vilou Maria čarodějnice. Někteří klienti a pacienti už na čarodějnice byli přichystáni, protože jejich rej už zažili, ale pro nové klienty a pacienty to byla novinka a ne ledajaká. Někdo viděl čarodějnice vůbec poprvé na vlastní oči, a tak nedůvěřivě ochutnával, co se napeklo. Ochutnávaly se čerstvě nakopané žížaly a pochytané žáby (gumové bonbony) a vlastnoručně napečené moučníky z různých čarodějnických ingrediencí. Čarodějnice, socioterapeutky Jarmila Chvistková a Kateřina Trnková a zaměstnankyně Anita Bjalončíková a Hanka Hugerová, neminuly ani odjezd sanitky na lékařské vyšetření a před odjezdem pacienti ochutnali jejich speciality, jak je vidět i na jednom ze snímků. Samozřejmě nechybělo ani vykládání karet a věštění budoucnosti. Jestli se věštby vyplní nebo ne, to řekneme čarodějnicím za rok, až k nám zase přiletí. Jch
Jedna učitelka kostýmy a kulisy navrhne, druhá je dětem vytvoří Mezi pravidelné hosty, kteří k nám dochází, patří mateřská škola Barevný klíček ze Sokolova. Paní učitelky Jana Endyšová a Stanislava Pilmanová nacvičily s dětmi pohádku o Budulínkovi. Celou pohádku provázely písničky o zvířátkách a lese. Představení bylo velmi pečlivě nacvičené. My jsme měli radost, že děti mezi nás přišly a děti se zase rády pochlubily, jak jsou šikovné a co vše se naučily. Paní učitelky se skvěle doplňují, jedna kostýmy a kulisy navrhne, druhá vše vytvoří. Těšíme se na podzim, kdy máme přislíbenou další návštěvu. jch
Mirákl u nás tančil vítězný tanec z MS
Můžeme se pochlubit, že do našeho zařízení přijali pozvání šestitinásobní mistři republiky a mistři světa v modern dance - taneční skupina Mirákl pod vedením paní Andrey Burešové. Právě vítězný tanec z mistrovství světa předvedlo pět tanečníků Miráklu v naší léčebně. Čtyři děvčata a jeden chlapec ( Daniel Pártl) a předvedli tři vystoupení. První nazvaly ,,Lízátko“, s tímto vystoupením vyhrály mistrovství světa v roce 2011 v Polsku. Druhé vystoupení nazvali „Two births“ a třetí ,,Toy boy“. Opravdu předvedli, že si svůj titul zaslouží, všechna tři vystoupení byla perfektně zatančená a tanečníci sklidili zasloužený potlesk. Celý soubor aktivně navštěvuje 120 tanečníků ve čtyřech věkových kategoriích. Mirákl však není jen o tanci a honbě za medailemi, ale je to čas strávený mezi lidmi, které spojuje společný koníček a láska k tanci. Jch
M Maacchhááččkkoovviicc bbrroouuččccii Děti ze sokolovské taneční školy manželů Macháčkových k nám přišly zatančit 10. května. Nejdříve zatančily děti ve věku 4-6 let, skladba se jmenovala „Berušky“, pod vedením paní Petry Fišerové a její asistentky Petry Tarantové. To byla 1. třída taneční školy a 2. třída nám zatančila skladbu s názvem „Tom a Jerry“. Na závěr představení nám obě třídy sborově zacvičily rozcvičku na písničku „Malý brouček“ a básničku „Polámal se mraveneček“. Na úplný závěr se děti s námi vyfotily a sklidily mohutný potlesk. Jch
Z NAŠEHO KRAJE
Dominanta Karlových Varů slaví sto let V květnu před sto roky byla dokončena stavba známého karlovarského hotelu Imperial. V letošním červnu hotel toto výročí slaví. Objekt, který v době své stavby budil emoce podobné těm, které o šedesát let později cloumaly městem při stavbě Thermalu, patří dnes k neodmyslitelným dominantám Karlových Varů. S nápadem vybudovat na vršku nad Vřídlem moderní hotel na světové úrovni přišel na začátku 20. století karlovarský podnikatel Alfred Schwalb. Vlastní stavbě hotelu předcházely stavby přístupových komunikací. Jako první byla v květnu 1907 uvedena do provozu dodnes funkční tunelová lanovka z Divadelního náměstí, která je dnes s převýšením 54 m na 127 metrů délky nejstrmější pozemní lanovkou u nás. O rok později byla dokončena 1,3 km dlouhá „horská" silnice z údolí Teplé a naposledy dnes už zrušená pozemní lanovka ze Slovenské ulice, která byla se sklonem 570 promile vůbec nejstrmější pozemní lanovkou všech dob postavenou na území České republiky. Vlastní stavba hotelu podle projektu renomovaného pařížského architekta Ernesta Hebrarda začala v roce 1910 a celý objekt byl zkolaudován v květnu 1912. Majestátní budova byla první dokončenou stavbou z litého betonu na našem území (dříve zahájená stavba pražské Lucerny byla dokončena později). Karlovy Vary tak získaly objekt, který splňoval i ty nejnáročnější požadavky na lázeňskou architekturu a od svého dokončení až dodnes patří k nejznámějším dominantám vřídelního města.
Slavní hosté
Nejslavnějším obdobím je to před druhou světovou válkou, kdy hotel hostil nejvýznamnější světové celebrity, členy panovnických rodů, vysokou šlechtu, ministry, diplomaty, bankéře, průmyslníky, obchodníky a umělce. K nejznámějším hostům patřili ruský velkokníže Pavel, německý princ Friedrich Leopold, členové rodiny Rothschildů, čeští továrníci Emil Kolben a Jan Antonín Baťa, hudební skladatel Richard Strauss nebo hollywoodské hvězdy Douglas Fairbanks s Mary Pickfordovou. Zlaté časy hotelu rázně uťala druhá světová válka, během níž Imperial sloužil nejprve jako útulek dětí z německých měst ohrožených spojeneckými nálety a později jako lazaret wehrmachtu, a po jejím skončení zas jako lazaret pro oficíry sovětské armády. Hotel přežil čtyřicet let socialistického hospodaření, které znamenalo konec jeho fungování v podobě, pro jakou byl vystavěn. Zašlý lesk Imperialu obnovili až noví majitelé. Karlovarský deník
Písněmi jsme přivítali jaro Společně s pěveckým sborem Adventistů - i když vedoucí sboru pan Zámečník mě poopravil, že ani nejsou sbor, ale spíše kamarádi, přátelé, kteří se rádi scházejí a zazpívají si a tu radost přinesou i k nám - jsme v jídelně léčebny přivítali písničkami jaro. Nejdříve zazněly písničky lidové jako Ach synku synku, Ta naše písnička česká a další a další, samé známé písničky nakonec zpívala celá jídelna. Potom si vzal slovo pan Luboš Čapek, kazatel, který vyprávěl příběh o chlapci Filipovi, který i přes svůj zdravotní handicap dokázal svým vrstevníkům, že je plnohodnotným členem společnosti. V druhé půlce odpoledne se zpívaly písně o bohu a o lásce k životu. Jarmila Chvistková, socioterapeutka Hudbu hrajeme i venku, v zahradním altánu posloucháme duo, v němž hraje houslistka paní Laubendorfová se socioterapeutkou Kateřinou Trnkovou, která hraje na zobcovou flétnu.
Zavzpomínali jsme na květen dokumentem ze Sokolova amerického filmaře Také v Domě ošetřovatelské péče jsme si zavzpomínali v měsíci květnu na konec 2. světové války a na osidlování zdejšího pohraničí. Léčí se zde hodně pamětníků, tak se tomuto povídání věnovalo i hodně času a vzpomínek. Podařilo se mi sehnat film od amerického režiséra Samuela Fullera, který byl mezi americkými vojáky, kteří v květnu 1945 osvobodili Sokolov a vše zdokumentoval kamerou na filmový pás. Léta ležel film zapomenut v Americe. Do Čech, Sokolova ho dovezla v loňském roce jeho žena Christa Fuller při příležitosti odhalení jeho pamětní desky na sokolovském zámečku. J. Chvistková, socioterapeutka „Nesnáším násilí. Ale to mi nikdy nebránilo v tom, abych ho zobrazoval ve Kdo je Samuel Fuller svých filmech” Samuel Fuller Americký spisovatel, scénárista, herec a režisér Samuel Fuller se narodil 12. srpna 1912 v USA židovským přistěhovalcům z Ruska a Polska. Již ve dvanácti letech pracoval jako poslíček v tiskárně a v sedmnácti se stal redaktorem. Později začal psát povídky a v průběhu 30. let vydal celkem pět románů. Od roku 1936 začal spolupracovat jako scénárista s různými hollywoodskými režiséry. Ve druhé světové válce sloužil v americké armádě jako střelec v Africe, na Sicílii, Omaha Beach a dokonce i v Československu. Za svoji službu byl vyznamenán Bronzovou hvězdou, Stříbrnou hvězdou a Purpurovým srdcem. V roce 1949 debutoval jako režisér westernem Zastřelil jsem Jesse Jamese, natočil filmy s válečnou tématikou. Natočil i film o nacismu v Německu Zakázáno (1958). Věnoval se i práci pro televizi a psaní románů. V roce 1980 se vrátil k filmové režii snímkem Velká červená jednička, kde vycházel z vlastních zážitků z druhé světové války. V roce 1983 opustil USA a jeho dalším působištěm se stala Francie, kde vznikly jeho poslední díla. Během své kariéry se několikrát představil také před kamerou, jako herec. Poprvé si zahrál menší roli v roce 1955 ve svém filmu Bambusový dům. Objevil se také ve slavném Godardově snímku Bláznivý Petříček. Samuel Fuller zemřel 30. října 1997 v Hollywoodu (Kalifornie) ve věku 85 let.
Nerada dělám na zakázku Paní Míša Paláčková, která se zabývá výtvarným uměním, darovala Domu ošetřovatelské péče v Dolním Rychnově dvacet svých dílek. Co jí k tomu vedlo a kde bere výtvarnou inspiraci? Paní Paláčková, jak je to s vaší výtvarnou prací, kde jste se to naučila? Jsem úplný amatér, neživím se tím. Tvořím jen ze zájmu, nerada dělám na zakázku. Sem tam vystavuji doma v Kynšperku, občas mě vyvezou jako artikl za hranice. To když je družební akce Kynšperka, kde bydlím, s partnerským městem v Německu. Co všechno vytváříte? Všechno možné - sošky, obrazy, zdobím dětem trička, maluji na hedvábí, dělám drátěné šperky, enkaustiku, to je malba voskem a žehličkou. Také paličkuji, ale vždy je to obraz, jako například paličkovaný Mořský koráb. Ten je mezi dvaceti obrazy a soškami které jste nyní léčebně věnovala. Co vás k takovému daru pohnulo? Vloni mi ochrnul manžel. Jezdila ho ošetřovat děvčata z domácí služby Home Care. V poslední době si ale jeho zdravotní stav vyžádal hospitalizaci a tak za ním od března jezdím do Domu ošetřovatelské péče. Takže každodenní přítomnost v léčebně mě k takovému daru přivedla. Navíc jsem se zdejší péčí velmi spokojená. Jako bývalý zdravotník - byla jsem porodní asistentka - vím, co to obnáší. Kde berete pro vaší výtvarnou práci inspiraci, máte nějaký vzor mezi výtvarníky? Část toho, co dělám, napodobuji. Mám například ráda tvorbu Kristiána Kodeta. Částí tvořím sama podle svého. Všechno je přitom podmíněno tím, jakou mám právě náladu. Z části jsou to abstrakce, tu dělám hlavně enkaustikou, protože tahle technika se k tomu hodí. A jinak ztvárňuji různé věci trochu v surrealistickém duchu. Rozhodně nemaluji v plenéru, krajinky nedělám. Je mezi dvaceti darovanými dílky, obrazy i soškami, nějaké, kterého si nějak považujete? Je to obraz Pouto. ak
The Rangers Group Jedna z kapel, která mezi nás také chodí často a ráda, je kapela The Rangers group. Počasí nám přálo, tak jsme uspořádali odpolední koncert venku pod kaštany. Protože sluníčko bylo opravdu ostré a kapela by hrála na sluníčku,
tak jsme vytvořili improvizované jeviště pod slunečníky. Kapela byla spokojená a hrála trampské a folkové písničky, klienti si zavzpomínali na časy při táboráku a známé písně si zpívali společně s kapelou. Jch
Vzpomínali jsme na vesnické tancovačky První jarní paprsky nás doslova vytáhly ven na zahradu. Nastavovali jsme tvář sluníčku a relaxovali jsme na jarně rozkvetlé zahradě. Paní Krohová začala zpívat lidové písničky a přidávaly se další pacientky. Zazněla i písnička „Červená sukýnka“, která byla velmi oblíbená za mladých let našich pacientek, a tak vyplynuly i vzpomínky na vesnické tancovačky. jch
Březováček přinesl písně i dárky V dubnu nás v Domě ošetřovatelské péče opět navštívil dechový orchestr Březováček. Potěšil nás známými polkami, valčíky, ale i tangem, slyšeli jsme např. Zbraslavskou polku, Jetelíček, Cikánku, Škoda lásky, Modrá kukadla nebo Zůstaň tu s námi, muziko česká… A protože se jednalo o písničky velmi oblíbené, nebylo divu, že za chvíli už valná část obecenstva zpívala, tleskala nebo si alespoň podupávala do taktu. V závěru ještě dostal každý klient milý balíček, který věnoval Městský úřad v Březové. Děkujeme za krásně strávené odpoledne. jž
Gratulujeme! Gratulujeme ke krásnému životnímu jubileu pacientce Domu ošetřovatelské péče paní Marii Jandové, která v červnu slaví devadesáté narozeniny. Ve stejný den má půlkulaté 85. narozeniny paní Anna Jandová. V domově pro seniory Vila Maria oslavila v květnu klientka paní Herta Premová 97. narozeniny. Společně se svými přítelkyněmi a s pomocí rodiny mohla tyto krásné narozeniny oslavit v klubovně Vily Maria. Nechybělo dobré jídlo, pití a celou oslavu přišel zpestřit harmonikář, který hrál velmi krásné písně, při kterých všichni přítomní zpívali. Gratulujeme!
Naši klienti se pilně připravovali na svátky jara. Sázel se ječmen, když vyrazil, nazbobil se, barvila se vajíčka a pekli beránci.
Pravidelně mezi naše klienty dochází harmonikář pan Miroslav Püchner z Kaceřova. Krásné, skoro letní dopoledne pan Püchner opět přišel, hrál a zpíval celou hodinu bez přestávky. Zazněly samé známé písničky. Sluníčko a písničky doslova vytáhly klienty z pokojů a celé prostranství za vilou se zaplnilo. Dopoledne uteklo jako voda a písničky se pobrukovaly ještě v odpoledních hodinách. jch
Zpravodaj Domu ošetřovatelské péče Home Care s.r.o. v Dolním Rychnově, IV. Ročník Zpravodaj je určen pro vnitřní potřebu DOP HC www.dop-hc.cz
