S náminení nikdo sám Zpravodaj Domu ošetřovatelské péče Home Care s.r.o. v Dolním Rychnově Poskytujeme zdravotní a sociální péči
Budoucí kosmetičky masírovaly pacientům léčebny ruce
Říjen 2015
Primář na Den seniorů a lékařů hovořil o Parkinsonově nemoci O Parkinsonově nemoci pohovořil k pacientům i k personálu primář léčebny MUDr. Jiří Zelenka. Jeho přednáška byla součástí našeho programu, jímž jsme v Domě ošetřovatelské péče připomněli Mezinárodní den seniorů a také Mezinárodní den lékařů. Oba totiž připadají v kalendáři na jediný den, na první říjen. Na obsahu přednášky se z pohledu stravy a rehabilitace nemocných podíleli i lékařka MUDr. Jana Černá a fyzioterapeuti léčebny Petra Titlbachová a Maroš Trencseanyi. MUDr. Zelenka seznámil s projevy nemoci, s její léčbou a s užitečnými radami pro nemocné. Například zdůraznil, že pro správnou léčbu je důležité přesné užívání léků a také úprava stravy. V prostředí léčebny je pro pacienty důležité dohodnout se na stravě a zavčas si říct o náhradu za stravu, která pacientovi nevyhovuje. Důležité je také dodržování pitného režimu. Z pohledu ošetřujícího personálu je těmto pacientům jako rizikovým věnována zvýšená péče. Například je u nich zvýšené riziko pádu a proto musí mít při pohybu podpůrný doprovod. Při příjmu stravy a tekutin musí mít dopomoc.
MUDr. Zelenka připomněl, že Michael J. Fox (* 1961) je kanadský herec, Parkinsonova nemoc si nevybírá který se proslavil rolí ve filmové trilogii Náa postihuje i známé osobnosti. vrat do budoucnosti a rolí ve filmu Mars útočí! V roce 1991 mu byla diagnostikována Za všechny uvedl kanadského Parkinsonova choroba, v roce 2000 oznámil, herce Michaela J. Foxe, známéže opouští hlavní roli v seriálu Všichni staho hlavně z filmové série Návrat rostovi muži kvůli nemoci. Fox je významdo budoucnosti. Herec s nemocí ným zastáncem výzkumu kmenových buněk žije už od svých třiceti let a je a je autorem autobiografické knihy Lucky významným zastáncem výzkuMan (Šťastný muž, 2002), ve které popisuje mu kmenových buněk. své zkušenosti s Parkinsonovou chorobou. Jestliže přednášku začal pan primář slovy, že je mu líto, že na Mezinárodní den seniorů bude k seniorům mluvit o nemoci, pak zakončil optimisticky s tím, že svátek bychom si měli udělat každý den, každý den se pokusit být pozitivní. K tomu mohla přispět i výstavka tvorby pacientů a odpolední koncert sokolovské ZUŠ. ak
Právě do dnešní doby přicestoval časem Michael J. Fox – ve filmu Fanoušci na celém světě slavili v říjnu den Návratu do budoucnosti. Právě 21. října 2015 totiž hrdinové druhého dílu slavné filmové trilogie při své cestě časem z roku 1985 "přistáli" v budoucím světě. Filmoví hrdinové Marty McFly, kterého hrál Michael J. Fox, jeho přítelkyně Jennifer a doktor Emmett Brown se do 21. října 2015 vydali, aby zachránili Martyho syna. Ve filmu z roku 1989 se tehdy objevila řada vynálezů, které se do dneška nestaly realitou, jako například vznášející se skateboardy, samozavazující se tkaničky u bot nebo létající auta. Naopak ploché televizní obrazovky a monitory, které tvůrci filmu předpověděli, jsou zcela běžné. Postavu Martyho, kterého hrál Michael J. Fox, překvapil ve filmu mohutný žralok lákající na 3D filmy. Ty jsou dnes běžnou součástí nabídky kin a máme i 3D televize. Dále máme chytré brýle a nebo tablety. Videohovor, který měl v dnes už klasickém filmu Marty McFly z budoucnosti se svým šéfem, dnes také není ničím výjimečným, dnes tak lze činit i přes chytré telefony. Součástí každodenního života je i internetové bankovnictví a rozšířené jsou i čtečky otisků prstů. Mimochodem během jídla se rodina moc nebavila a všichni se věnovali elektronice. Nepřipomíná vám to něco?
Součástí oslavy Dne seniorů v naší léčebně, kromě přednášky, v níž bylo zmíněno onemocnění herce M.J.Foxe Parkinsonovou nemocí, byl i koncert žáků ZUŠ Sokolov a také výstavka fotografií ze života v DOP a prací našich klientů.
Film se mýlil v používání faxů, které v něm byly na každém rohu, dnes jsou však silně zastaralé. I přes celou řadu nositelné elektroniky se v něm navíc neobjevily mobilní telefony, postavy tak musely kvůli hovorům do telefonních budek. Schválně, zkuste dnes najít telefonní budku a čekejte, až z ní někdo bude volat. Ta největší chybná předpověď se ale týká samotné zápletky filmu – chybí nám cestování v čase. Tedy zatím… (podle internetu)
Masáž rukou využilo 30 klientů V dobrovolnickém projektu 72 hodin navštívily žákyně Střední školy živnostenské Sokolov léčebnu v Dolním Rychnově, aby tu věnovaly svůj um, nabytý v odborných předmětech, pacientům léčebny. Budoucí kosmetičky poskytly seniorům reflexní masáže rukou, cukrářky zas společně s pacienty a také s obyvateli přidruženého domova pro seniory zdobili perníčky. Říjnový Den pro radost, jak zní školní motto projektu, věnovala škola Domu ošetřovatelské péče již potřetí. Tentokrát to byly kosmetičky druhého ročníku a cukrářky třetího ročníku. Každý rok je tu jiná skupina mladých lidí, kteří v léčebně získávají novou profesní i životní zkušenost. "Jde o mezigenerační setkání a žáci se tak učí komunikaci, která v jejich životě není běžná. Uvědomí si, že tito senioři potřebují pomoc a speciálnější přístup. I když naše školní kadeřnictví a kosmetiku využívají občas i senioři, přece jen tato zkušenost v léčebně je jiná," říká o setkání učitelka odborných předmětů Mgr. Terezie Petrovičová. Ta má také ve škole projekt 72 hodin na starosti. Protože jde o dobrovolnictví, věnuje se projektu i ve svém volnu. "Projekt nám nejen svým mottem dělá radost, jinak bychom to nedělali. Navíc nás vedení školy v těchto aktivitách podporuje," dodává.
Masáž rukou na uvolnění a prokrvení svalů využilo v léčebně třicet seniorů. Kromě masáže jim studentky udělaly i zábaly rukou pro zjemnění a hydrataci pokožky. Další skupina seniorů zdobila společně s cukrářkami perníčky. Pro pacienty to bylo zas něco nového, i když arteterapie s ručními pracemi či jednoduchým vařením je v léčebně častá. Celoevropský mládežnický projekt 72 hodin jsou tři dny plné dobrovolnických aktivit, které se v ČR konají již po čtvrté. Během těchto 72 hodin od 8. do 11. října se dobrovolníci po celém Česku pustí do aktivit, které pomohou druhým, přírodě, či jejich okolí. Kromě svých služeb odborných předmětů, které poskytli v rychnovské léčebně, pomáhli žáci Střední školy živnostenské i s úklidem v sokolovském parku. ak
Se seniory z Háječku jsme vzpomínali na Olgu Homolkovou Odpoledne osmého října nás přišli potěšit zase senioři ze sokolovského Háječku. Na začátku vystoupení jsme zavzpomínali na paní Olinku Homolkovou, která k nám také společně se svým manželem chodívala zpívat a bohužel již není mezi námi. Zazněla písnička Mámě, kterou Olinka sama složila a nazpívala. Pak už odpoledne pokračovalo v duchu Karla Hašlera a jeho písniček o Praze, kterou tak miloval. A závěrem si všichni přítomní zazpívali známé lidové písničky. Den se opravdu vydařil. jch Takhle, v muzikantském duu se svým manželem Jiřím, jsme paní Olgu Homolkovou potkávali u nás v léčebně, kde rozdávala radost našim pacientům. Olga Homolková byla ve světě lidové a dechové hudby velice známá zpěvačka a textařka populární hudby a interpretka lidových písniček. V roce 2001 založili Homolkovi dodnes známou kapelu Březovská desítka. Známí byli z učinkování v malé kapele Vesnická čtyřka. Spolu s manželem Jiřím vystupovali jako pěvecké duo s harmonikou. Olgu Homolkovou znali lidé téměř po celé ČR, ať už z živých vystoupení, nebo z vysílání ČRo, nebo ze studia Šlágr TV či z vysílání ČRo Plzeň z pořadu Víkendové muziky, muziky.
RRooddiinnkkaa ssii pprroo ppaacciieennttyy ppřřiipprraavviillaa hhuuddeebbnníí pprrooggrraam m
Dnes nás navštívily v klubovně léčebny děti Anička a Kiliánek, kteří přijely se svojí maminkou Luckou z Rakouska. Lucka, dcera socioterapeutky Jarmily Chvistkové, připravila pro naše pacienty program, kde Anička hrála na housle jak německé písničky, tak české lidové. Zazpívali jsme si a popovídali i s paní ředitelkou Magdou Radošovou, která přišla s dcerkou Viktorkou.
Oleje v lampě jsou přírodní Ve vybavení relaxační místnosti pro pacienty s názvem Snoezelen přibyla další pomůcka. Je jí aromalampa. Při zapnutí se z ní do ovzduší vypařují vůně z olejů různých esencí. Různé vůně doprovází různé barvy, na aromalampě lze totiž měnit i barvu světla, které vyzařuje. Ne ke každé barvě se hodí každá barva. Například k tématu "citron" je zřejmé, jaká vůně a jaká barva ovládnou snoezelen. "Každá hodina má mít své téma. To ale přizpůsobujeme charakteru místnosti, v našem případě je to relaxační prostředí," říká terapeutka Lucie Scholzová. Klient snoezelenu tedy na vodním lůžku při zklidňující hudbě a světlech prožívá i příjemné vůně z aromalampy, která navíc působí i jako zvlhčovač vzduchu. Všechny používané esenciální oleje jsou stoprocentně přírodní. Nejde jen o kvalitu vůní, ale, jak dodává Lucie, také o zdravotní důvody. Výpary z plně přírodních olejů nezpůsobují žádné alergie. ak
10 let u firmy: Evženie Rosenbaumová Jen dva roky po zdravotnické škole pracovala na interně sokolovské nemocnice a pak hned přešla do léčebny v Dolním Rychnově – a zdravotní sestra Evženie Rosenbaumová je tu už deset let. „Přivedla mě sem mamka, která tu tehdy pracovala,“ vzpomíná. Říká na rovinu, že její motivace byla ekonomická. „Bylo to hlavně kvůli penězům, brala jsem si tehdy hypotéku na byt. Tady to bylo o dost víc – a to platí dodnes. Jsem s tím spokojená,“ dodává Žeňa, jak jí tady v léčebně všichni oslovují. Jen o vyšší ohodnocení ale Ženě nejde. Smysl jí dává i povaha zaměstnání. „Líbí se mi práce mezi lidmi, pocit, že někomu pomůžu. A baví mě i odborná práce zdravotní sestry,“ říká. Oboje, pocit pomoci i odbornost, spojila i při záchraně života. „Úspěšně jsme jednou oživovali pacienta. Když se pak vrátil z nemocnice, byl to dobrý pocit, když jsme viděli, že se zlepšila jeho soběstačnost a usmíval se,“ vzpomíná. Desetiletí práce s většinou nepohyblivými pacienty však není procházka růžovým sadem. „Byly časy, kdy jsem toho měla dost. Bylo to náročné. Naštěstí se časem navýšil personál, je nás na to víc. Ale stejně je ta práce pořád náročná, fyzicky i psychicky,“ říká Žeňa a nakonec kolegiálně nejen se sestřičkami dodává: „Jsou to kilometry v nohách, pro nás zdravotní sestry, ale hlavně pro ošetřovatelky.“ ak
Podzimní stromy nám dávají materiál k vytváření s hlínou
Již jsme se při svých aktivitách uchýlili s pacienty před chladem podzimu do klubovny v léčebně, ale přece trochu přírody jsme si ze zahrady donesli i dovnitř. Barevné spadané listí jsme použili nejenom jako dekoraci, ale také jsme vytvářeli různé obtisky a jejich krásu jsme přenesli na papír. Obtisky děláme tak, že na list přiložíme papír a ten pak přejíždíme voskovou pastelkou a tak se vytvoří obtisk listu. K podzimu, alespoň jak to známe z Ladových obrázků, patří ohně, ve kterých se pečou brambory. A tak jsme si pochmurné podzimní dny zpříjemnili smažením bramboráků, které jsou asi nejoblíbenějším jídlem, které si v rámci aktivizační terapie společně připravujeme v kuchyňce klubovny. jch
S klienty jsme si uvařili kávičku a rozhodli jsme se, že si něco vyrobíme z keramické hlíny. Po stole jsme rozhodili listí pro zlepšení podzimní atmosféry, ale také nám posloužili jako pomůcka pro vytváření s keramikou. S klienty jsme hlínu nejdřív pomačkali v ruce, aby nám změkla a lepé se s ní pracovalo. Také si tím procvičujeme jemnou motoriku. Samotvrdnoucí keramickou hlínu jsme rozváleli a buďto obtiskli listí, a nebo hlínu vykrojili pomocí vykrajovátek, udělali dírku, kterou následně provlečeme provázkem. ah
Škola chválila za hostitelství V celostátním mládežnickém projektu 72 hodin se vedle sokolovské Střední školy živnostenské, o jejichž návštěvě informujeme na jiném místě, u nás k dobrovolným pracím přihlásili i žáci Běžecké základní školy v Sokolově. Tak jako loni i letos uklízeli v parku, především hrabali listí, kterého je teď požehnaně. A když byli s prací hotovi, věnovali se obyvatelům domova pro seniory Vila Maria. Bylo sice sychravo, ale klienti byli náležitě oblečeni a tak procházka přišla vhod. Žáci měli pro zahřátí připravený čaj a sušenku a pro paní učitelky byla připravena kytička, jako poděkování, že na naše klienty pamatují.
Naše hostitelství pochválila škola na svých internetových stránkách. "Nejstarší naši žáci vyvezli seniory na vozíčkách po zahradě, hezky si s nimi popovídali. Senioři chválili, jak jsme pěkně zahradu uklidili a moc se jim vycházka líbila. My všichni jsme měli pěkný pocit, že můžeme seniorům krátce zpříjemnit jejich pobyt v domově. Chtěli bychom poděkovat socioterapeutce paní Chvistkové za příjemné jednání, malé občerstvení a její srdečnost," píší tu o svých dojmech z návštěvy Domu ošetřovatelské péče. ak,jch
Pro klienty domova pro seniory Vila Maria nově pořádáme čtení v kruhu. Socioterapeutka vybere a připraví knihu, kterou klientům předčítá. Tentokrát si Alice Hladíková vybrala romantický čtení Annie Girardotové „Žít s láskou“. Proud vzpomínek, pocitů a svědectví vypovídá o životě a názorech slavné divadelní a filmové herečky. Je to romantický příběh pro dámy a tak se tentokrát zúčastnily jen ženy. Koneckonců i jedna z dalších knih Annie Girardotové se jmenuje Slova žen a autorka v ní seznamuje s příběhy nikoliv bohatých hvězd, ale žen, které se musí potýkat s problémy skutečnými, ať už uvnitř rodiny, nebo spoločenskými, a každá z nich je řeší svým osobitým způsobem.
Symbolizuje boj s Alzheimerovou chorobou Charismatická herečka Annie Girardotová zemřela před čtyřmi roky v důsledku onemocnění Alzheimerovou chorobou. Byla spíš sympatická než krásná, a možná proto byla mezi nejpopulárnějšími hvězdami francouzského filmu. Mnohostranná herečka nejčastěji představovala postavy se silnou vůlí, nezávislé, pracující a často osamělé ženy. Ty byly v jejím ztvárnění natolik realistické, že si brzy získala oblibu zejména u žen sdílejících stejný osud. Natočila přes 100 hraných
a televizních filmů (např. Ukradli torzo Jupitera, Mluv, mluv, zajímáš mě, Silnice Řím - Neapol neprůjezdná!, Jeden hot a druhý čehý, Něžné kuře) Na konci svého života se stala osobností symbolizující životní boj s Alzheimerovou chorobou, a to zvláště poté co souhlasila, aby režisér Nicolas Baulieu natočil o jejím boji dokumentární film Tak jde život. V pařížském sanatoriu ji v posledních okamžicích života doprovázely dcera Giulia i vnučka Lola.
Biblioterapie ve Vile Pravidelně nás v domově pro seniory Vila Maria navštěvují knihovnice ze sokolovské knihovny, ředitelka knihovny paní Daniela Drobečková se svoji kolegyní. Připraví si nějaké knižní příběhy a pak je nám přečtou. Tentokrát to byly krátké a velice vtipné příběhy, kterým jsme se od srdce zasmáli. S sebou přinesou koláče či buchty, které sami upečou. My si k tomu uvaříme kávičku a společně prožijeme hezké dopoledne.
Při barvení mandal je relax Jako arteterapii jsme si tentokrát ve Vile Maria vybrali malování mandal. Mandala znamená kruh nebo magický kruh. V nejširším smyslu jsou mandaly diagramy, které ukazují, jak se chaos stává harmonickou formou. Klienti u vybarvování vytištěných mandal relaxují a duševně si při tom odpočinou. ah V domově pro seniory Vila Maria jsme si jeden den vyhradili pro společenské hry. Chtěli jsme si zavzpomínat na dětská léta, a tak jsme si zahráli hru Město, jméno, zvíře, věc. Hra nás bavila a velice jsme se u ní nasmáli. Pravidla hry jsou jednoduchá. Každý hráč si vezme papír, tužku a napíše si do záhlaví sloupců dohodnuté kategorie. Na písmeno, které bylo zvoleno, hráči píší do svých kolonek názvy. Jakmile někdo vyplní všechny kolonky, kolo končí a počítají se body.
Jak přišel, tak hrál a hrál, jen kuřáckou si dal Pan Miroslav Püchner z Kaceřova přijel k nám do léčebny se svojí harmonikou asi po roce. Jak to bývá u něj zvykem, vzal hned do rukou harmoniku a hrál a zpíval jednu písničku za druhou. Dal si akorát jednu zdravotní kuřáckou pauzu a pokračoval. Zpíval a hrál hlavně lidové písničky a také pár sprostonárodních, které měly velký ohlas. Tak se těšíme na jeho příští návštěvu během prosince. jch
Jak se dělá bábovka Ve fotoreportáži se můžeme podívat na to, jak se dělá bábovka. Je možné, že někdo po takovém názorném návodu stejně nebude vědět jak na to. Ale určitě ho zaujme to, že při přípravě bábovky nikdo nezahálí…
… společně vytvořená bábovka, společné dílko, může být dobrou terapií nejen pro obyvatele domova pro seniory Vila Maria.
Dali jsme se do švestkové buchty Ve Vile Maria jsme s klienty dostali chuť na něco sladkého. Rozhodli jsme se tedy, že si v klubovně, kde máme i kuchyňku, upečeme nějakou dobrotu. Socioterapeutka Alice donesla švestky ze zahrady a pustili jsme se do pečení švestkové buchty. Nechtělo se nám čekat, než se buchta upeče, a tak jsme si čas zkrátili hrou Město, jméno atd. Velice jsme se u toho pobavili. "Nikdy jsem švestkovou buchtu ještě nedělala, ale myslím, že se napoprvé povedla. Všem náramně chutnalo," okomentovala to socioterapeutka.
mmmmm Poznáváme Nannnnnn
Snoezelen
V relaxační místnosti Snoezelen pokračuje seznamování ošetřovatelského personálu s jejím provozem. Tentokrát se školili ošetřovatelé z léčebny.
Albík, náš potkaní kamarád, odešel za duhový most. To se říká u pejsků, když umřou. Přes rok nám dělal společnost, potěšil i naše pacienty. S jeho druhem Píďou jsme je pravidelně nosili na pokoj za pacientkou a kluci jí dělali společnost, říkala jsem, že jdou hrát divadlo. Za svůj krátký život stačil Albík udělat spousty legrace a různých lotrovin. Teď už mu je dobře . jch
Albík
V říjnu k nám zavítali žáci dvou sokolovských škol v rámci dobrovolnického projektu 72 hodin. Žáci ZŠ v Běžecké ulici v Sokolově uklidili v zahradě léčebny.
Zpravodaj Domu ošetřovatelské péče Home Care s.r.o. v Dolním Rychnově, VII. ročník Zpravodaj je určen pro vnitřní potřebu DOP HC www.dop-hc.cz
