s ŘÍJEN HVĚZD Planetarium pro Stalingrad

s ŘÍJEN

1951

HVĚZD

P lan eta riu m p r o S ta lin g rad .

r

v

v

RISE H

V

Ě

Z

O B SA H :

D C. 8

R. X X X II ftfjEX

1951

ftÍDt

D

r

H

u b e r t

S

l o u k a

s členy redakčního k ruhu. D r J . B o u š k a , D r Z. B o c h n I C e k , Dr

B. Š te rn b e rk ,

d o c . D r Z á-

Co nového v astronom ii. — A. A. M ichajiov: Ú spěchy sovětské astronom ie. — A k ad em ik O. J. Š m id t: O vzniku p la n e t a jejich so uputníků. — D r H u b e rt S lou­ k a : H ledejm e nové hvězdy. — V rcholný ú spěch české astro n o ­ m ie: B ečvářů v hvězdný k atalo g . — A stronom ické o táz k y a odpo­ vědi. — S o v ětsk á astronom ie. - ­ Z p ráv y z n ašich odboček. - — Z n a ší vědecké p ráce. — Co, k d y a ja k pozorovat. — N ové k n ih y a publikace.

to p e k , L . L a n d o v A -Š ty c h o v A , D r

V. R u m l , J a r . U

rb a n ,

A.

COflEPJKAHHE:

H ru šk a,

re d . M u sil, L . Č e rn ý , D r J . D o ­ le jší, D rV .G u th , m jr K . H o rk a ,

H to n O B aro

A. A.

b

a c T p o n o M iiH . —

A lH xaftjioB :

H to

HOBaro

B COBeTCKOfl aCTpOHOMHH.

K. N o v A k .

— O.

III.MHflT: BOSHHKHOBeHJie nJiaHCT

P říspěvky do časopisu zasílejte n a redakci „ R í s e H v ě z d ' * , P ra h a IV P e třín , nebo přím o členům red ak čn í­ ho k ruhu.

h hx

cnyTHHKOB. -— 3 p . F . C jto y -

Ka:

Ilm eM

n om .re

3B63K H .

—

3 B e 3 fliib iň K aT aJior JJ p . B e n B a p ?Ka. — B o n p o c w ii OTBeTw a c T p o HOMHIi. ■ — C oo6m eH H H c e n u H íi.—

Zeissovo planetarium pro Stalingrad. Plane­ tárium stejného vybavení bude mít Praha.

3 a K p b r r n e 3 B e3 « J iy H o ií. — BeTbi H a6.nioAaTe.iinM . —

C o-

H oB b ie

K B H ra.

Na 3. straně obálky souhvězdí Labutě podle Flamsteedova atlasu.

Ř ÍŠ E H V Í jZD v y ch ází d e se tk rá t ročně prv ý den v m ěsíci m im o červenec a srp en . D o ta zy , o b je d n á v k y a rek lam ace tý k a jíc í se časopisu v y řiz u je a d m in is tra c e . R eklam ace chybějících čísel se p řijím a jí a v y řiz u ji do i 5. k ažd éh o m ě­ síce. R ed ak čn í u z áv ě rk a čísla 10. každého m ě­ síce. R u k o p isy se n ev racejí, za od b o rn o u s p rá v ­ n o st p řísp ěv k u o d p o v íd á a u to r. K e všem písem ­ ným d o ta z ů m p řilo žte znám ku na odpověď . R o č n í p ře d p la tn é 120 K čs. C e n a č ís la 12 K čs.

R td c tk c e a a d m i n i s t r a c e : P ra h a L idová h v izd á r n a Š te fá n ik o v a .

I V - P e tř in ,

C O N T EN T S: A stronom ical N ew s. — A. A . M ichajiov: Succesful resu lts of soviet astronom y. — O. J . S ch m id t: A b out th e origín of p lan e ts and th e ir satelíites. D r H u b e rt S louka: S earch iag new sta rs. — T he new s t a r catalo g u e of D r B ečvář. — A stro ­ nom ical questions and answ ers. — Soviet astronom y. — R ep o rts from o u r observatories. — Observ atio n s. — H in ts fo r observ ers. — N ew books and p u ­ blica tions.

CO NOVÉHO V ASTRONOMII

a vědách příbuzných

'8 a Í D l Dr H . SLOUKA

Univ. prof. D r E. Nušl zem řel

17. září ve věku 84 let. Smutná tato zpráva nás stihla těsně před uzávěrkou listu a zhodnocení jeho plodného života při­ neseme v příštím čísle. Nová hvězda v souhvězdí O rla byla objevena 10. června Dr F. Zwickym na snímku ze dné 3. června. Má souřadnice (1950) a — 19h5m17s a S == -fl0°25,8'. Měla velmi intensivní Ha emisní čáry, slabší N I a N2 a slabé H/? a Hy. Na šesti snímcích, získa­ ných v červnu a v červenci, neukazovala se žádná znatelná změna jasnosti. Minkowski na Mount Wilsonu zhotovil 11. července spektrogram novy, z kterého je patrno, že je nova v nebulárním stadiu vývoje, velmi intensivní jsou čáry N I a N2, X 4363 je silnější než H/? a H y. Ze šíře emisních pásů určil rychlost expanse n a 750 km/sec. Na snímku ze dne 14. května 1951, zhotoveném na H arvard­ ské hvězdárně, je nova více než o jednu magnitudu jasnější než na snímku z 8. července. Zem řel Leon Cam pbell (10. V. 1951) vynikající pozorovatel pro­ měnných hvězd, člen harvardské hvězdárny po více než padesát let. Věnoval se zejména studiu dlouhoperioďických proměnných a vykonal neocenitelné služby jako popularisátor. Periodická kom eta Com as-Sola (1951 h) byla objevena 7. července jako objekt 19,5m D r Leland E. Cunninqhamem v Berkeley. P rů­ chod perihelem nastane r. 1952 v září 10,3 SČ. Nová kom eta 1951 i byla ob i eve na 6. srpna hvězdáři Wilsonem a Harringtonem na Palomarské hvězdárně jako objekt 10m. Její souřadnice jsou: 1951 S. Č. ciim.o Mag. Srpen 6 4^20,0™ 17ň35"i7s —6n20' 10™ Denní pohyb je -—2m30s a —10'. Kometa je difusní objekt s kondensací a s chvostem menším 1°, tedy asi dva měsíční průměry. Van Briesbrock z Yerkesovy hvězdárny uvádí v pozdějším po­ zorování tyto hodnoty: 1951 S. C. ctj951,c <5i9si>o Mag. Srpen 10 3i>47,2<" 17h25'"49,3s _ 7 °0 '4 9 " 14™

Značný rozdíl v odhadu jasnosti není dosud vysvětlen a nutno če­ kat na další pozorování. Sovětští hvězdáři sledují Kresákovu kometu. Kometa objevená 24. dubna Dr Lub. Kresákem, členem Č. A. S. a spolupracov­ níkem Říše hvězd, na observatoři na Skalnatém Plese, je s velkou pozorností sledována a měřena sovětskými hvězdáři na všech větších hvězdárnách v SSSR. Zejména byla fotografována na Abastumánské observatoři 20 cm astrokamerou 40 cm refrak ­ toru a Maksutovým anaberačním teleskopem. „Služba nebe" Stalinabadské hvězdárny získala třicet negativů proměnné BB Geminorum v letech 1949—1950, které byly nyní zpracovány a daly ty to hodnoty: Normální maximum — = 2433317,80; 0—C = + 0 , 1 3 8 E = 3170, max. = 11,26"; min. = 11,72% amplituda = l,46m, M—m = 0,23d. Na Engelhardtově observatoři university v Kazani je s úspěchem používán elektrofotometr, zhotovený Astronomickým ústavem v Leningradu, opatřený Sb—Cs článkem a po prvé instalován již v roce 1946. Citlivost tohoto přístroje je taková, že může sloužit k proměřování hvězd o hvězdné velikosti až 13,5"', čímž předčí většinu podobných přístrojů, používaných na jiných hvězdárnách. Efem eridy malých planet pro rok 1952 vydané ústavem theoretické astronomie Akademie nauk SSSR, vyšly již v šestém ročníku a obsahují tentokráte elementy 1568 malých planet, data jejich oposác, efemeridy 1170 planet v oposici r. 1952 a mimo jiné také výsledky prací ústavu theoretické astronomie, týkající se určení a zlepšení elementů malých planet. Dílo může být chloubou so­ větské astronomie a předčí ve všech směrech podobnou příručku, vydávanou před válkou v Německu. Nova H enize. Podle telegramu z hvězdárny v Johannesburgu sděluje T>r van den Bos, že hvězdář Henize nalezl 4. srpna novou hvězdu v souhvězdí Tucana. Je jedenácté hvězdné velikosti a m á tyto souřadnice aiM1.o = 0133,i™; ( W ,0 <= —'73°14\ Ve spektru ukazuje širokou H« emisi. Kom eta W ilson-H arringtonova (1951 i) byla fotografována čtyři noci po objevu a zjištěny její jasnost, vzhled a souřadnice. Ko­ meta má malý, zhuštěný, plynný obal jádra, obklopující zřetelné hvězdné jádro. Chvost má délku 2'. Celková visuální hvězdná velikost, pozorovaná 60palcovým reflektorem, je 15,3ir’ a fotogra­ fická hvězdná velikost jádra je 16,0m. Prozatímní elementy jsou tyto: T — 1952 led. 15,55 SC, co = 267°020, Q = 75,586, i = = 152,951, q = 0,78824.

Úspěchy sovětské astronomie

A. A. M IC H A JL O V

První hvězdárna v Rusku byla zřízena v Petrohradě na po­ čátku XVin. století. Hlavním úkolem této observatoře bylo pro­ vádět pozorování, k terá se týkala geografického studia Ruska, vědeckých výzkumných výprav a mapování. P řes nepříznivé okolnosti (zejména požár roku 1747) observatoř tento úkol spl­ nila. Četní ruští cestovatelé, astronomové, zeměpisci a zeměmě­ řiči značně přispěli k prozkoumání a obeznámení se s rozlehlým územím Ruska, opírajíce se o práci observatoře. Činnost observa­ toře se však brzy ukázala příliš úzkou ve srovnání se stále vzrůs­ tajícími potřebami země a její umístění v obvodu rychle se roz­ růstajícího velkoměsta vyvolávalo značné nepříjemnosti. Vznikla myšlenka přenést observatoř za město a značně ji ro zšířit; uply­ nula však dlouhá doba, než se tento návrh uskutečnil. Roku 1830 bylo učiněno definitivní rozhodnutí vybudovat velkou hvězdárnu v okolí tehdejšího hlavního města Petrohradu. Nová hvězdárna, která byla vybudována na vrchu nedaleko vesnice Pulkovo a byla nazvána Pulkovskou, byla otevřena roku 1839. Plán stavby a pracovní program obsahovaly provádění prací ve všech oblastech praktické astronomie té doby, hlavně určení přesných poloh hvězd jakožto základu veškeré astronomie a u r­ čení hlavních astronomických konstant — precesse, nutace, aberace a refrakce. Později, s vývojem astronomie, rozšiřoval se obor prací Pulkov3ké hvězdárny a její činnost není význačná jen pro ruskou astronomii. Pulkovská observatoř zaslouženě dostala název „astronomického hlavního města světa”, název pevně s ní spjatý. Pulkovská hvězdárna se stala světovým centrem astro­ nomie a byla šiřitelkou astronomické vědy nejen v Rusku, ale i za hranicemi; měla velký vliv na celý vývoj astronomie. N ej­ význačnější pulkovští astronomové, ze kterých budeme jmenovat především zakladatele hvězdárny Vasiiije Struva, jeho syna Ottu Struva, znamenité astronom y — akademiky F. A. Bredichina a A. A. Bělopolského, klasika astrografie S. K. Hostinského, byli prů­ kopníky v řadě nových oborů astronomie. Skoro současně s Pulkovskou hvězdárnou vzniklo několik observatoří při universitách, které měly pom áhat nejen při vy­ učování astronomie, nýbrž i při vědecké práci. Ruští vědci, na př. M. A. Kovalski a D. I. Dubjago — v Kazani, M. P. Chandrikov a V. K. Ceraski — v Moskvě, vykonali v těchto observatořích znamenitou práci. Každý z nich byl ve vědě vynikající, a v někte­ rých případech i velmi vynikající postavou, která pozvedala úro­ veň vědecké činnosti té či oné hvězdárny. Avšak ve většině případů měly práce universitních hvězdá­

ren episodický charakter. Chyběla tém ěř úplně plánovitost v práci a počet zaměstnanců byl zřejmě nedostatečný. P ři perso­ nálním obsazování hvězdárny nebylo obvykle pamatováno na počtáře, a ředitel nebo profesor musel nejen provádět p o z o r o v á n í , ale i sám je pracně zpracovávat. Takový stav musel ovšem snižo­ vat efektivnost prací, v nichž mělo hlavní význam osobní nadšení badatele. Nebylo ani řeči o spolupráci několika hvězdáren na spo­ lečných problémech. Chyběla kolektivnost dokonce i ná půdě jedné observatoře vinou příliš individuálního charakteru zájmů vědeckých spolupracovníků, avšak nejčastěji proto, že neexisto­ val sám kolektiv, neboť osazenstvo tvořili často jeden až dva vědci, kteří nadto byli především povinni zabezpečovat univer­ sitní vyučování, a vědecká práce byla pro ně ve značné míře sou­ kromou záležitostí. Velká říjnová socialistická revoluce změnila od základu po­ stavení vědy v naší zemi. Sovětská vláda vytvořila pro rozvoj vědy nebývale příznivé podmínky a otevřela před ní nevídaně ši­ roké obzory. Vědci jsou obklopeni pozorností strany, vlády a všeho sovět­ ského lidu. Začala se používat stále soustavněji a uvědoměleji jedině správná metodologie dialektického materialimu. Do vědecké práce začal pronikat stále siřeji a hlouběji prin­ cip plánování. Vytyčovaly se a řešily problémy, které byly ob­ tížné pro jednotlivé badatele a vyžadovaly účasti vědeckých ko­ lektivů nebo spolupráce několika ústavů. Taliové kolektivy se tvořily díky tomu, že byl velmi zvyšován počet osazenstva astro­ nomických ústavů a že byl doplněn novými silami, hlavně talen­ tovanou sovětskou mládeží. Avšak kromě značného rozšíření dříve existujících observa­ toří byly budovány četné nové astronomické vědecko-badatelské ústavy a střediska. Za léta sovětské vlády byl organisován A stro­ nomický ústav (nyní TJstav theoretické astronomie Akademie věd SSSR) v Leningradě; na základě dvou jiných ústavů, také vzniklých díky revoluci, vytvořil se Státní astronomický ústav P. K. Sternberga v Moskvě, který se stal co do velikosti i vý­ znamu druhým astronomickým ústavem v zemi po Pulkovské hvězdárně; byla vybudována nová horská astrofysikální observa­ to ř v Abastumani na Kavkaze; samostatnými velkými jednotkami se staly observatoř leningradské university a Engelhardtova ob­ servatoř u Kazaně. Vznikla nová observatoř v Stalinabadu. Roz­ vinula se vědecká práce v národních republikách. Všechny dříve existující observatře značně doplnily svoje zařízení; ta k v Simeize byl umístěn výborný čtyřicetipalcový reflektor. Ještě větší perspektivy se otevřely před sovětskou astronomií po vítězném ukončení Velké vlastenecké války.

Neskončil se ovšem zdaleka ta k brzo přerod v psychologii lidí a v metodách práce astronomických ústavů. Nepřijali ihned a všichni ty nové možnosti, které přinesla sovětská vláda. Staré zvyklosti, které brzdily přechod k novým form ám a metodám práce, byly ještě silné. Chyběly nové kádry s vysokým vzděláním a politicky uvědomělé. A nadto ještě se občanská válka projevila zvlášť silně v materiálním postavení některých hvězdáren polo­ žených za městem, které trpěly zejména nedostatkem dopravních prostředků a zásobování. Avšak již počátkem dvacátých ldt se začala práce astrono­ mických ústavů obnovovat, nejprve pomalu, později istále rych­ leji. Sovětská astronomie se dostávala na přední posice a zaujala vedoucí postavení v řadě oblastí vědeckého bádání. V krátkém nástinu nelze podrobně vyložit, ba ani vyjmenovat všechny práce, vykonané sovětskými observatořem i; omezím se na krátkou cha­ rakteristiku jen některých, dostatečně typických pro sovětské období. Jedním z důležitých odvětví astronomie, které má největší význam pro* národní hospodářství a obranu země, je a s t r o m e ­ t r i e . Vytváří astronomické metody pro určení geografických souřadnic při provádění topografických rozměřování zeměměři­ čem ; pro určení zeměpisných souřadnic lodi na oceáně, k terá ne­ vidí břehy; letadla ve vzduchu, které se nemůže orientovat podle předmětů na zemi. Umožňuje také určit přesný čas, který se pak rozšiřuje po celé zemi pro nejrůznější praktické, technické a vě­ decké cíle. Nelze docenit význam astronomických metod určování sou­ řadnic a času, ale užití těchto metod vyžaduje znalost souřadnic nebeských těles — hvězd, Slunce, Měsíce a jasných planet. K u r­ čení těchto souřadnic a k vypočtení jejich efemerid je třeb a pro­ vádět pozorování na těchže observatořích pomocí speciálních přístrojů. Výsledkem takových pozorování hvězd jsou hvězdné katalogy, jejichž sestavení je jedním z hlavních úkolů Pulkovské hvězdárny již od jejího založení. Pulkovské fundamentální k a ta ­ logy z let 1845, 1865 & 1905 získaly svou homogenitou a přes­ ností světovou slávu. Za léta sovětské vlády byly tyto klasické katalogy doplněny katalogy z let 1915, 1925 a 1930. Avšak pro potřeby sovětské geodesie a kartografie byl nutný současný ka­ talog, obsahující všechny hvězdy, které je možno pozorovat v na­ šich šířkách pomocí přístrojů, používaných při určování země­ pisných souřadnic v poli, t. j. všechny hvězdy do šesté velikosti. K uspokojení této potřeby byla s velkým úspěchem použita nová form a práce: kromě Pulkovské hvězdárny a její pobočky v Nikolajevě byly přibrány ke spolupráci ještě hvězdárny v Moskvě,

Kazani a Taškentě. Kolektivní práce umožnila značně zkrátit dobu pozorování, zvětšit počet pozorování každé hvězdy a zvý­ šila přesnost celého katalogu, který obdržel název „Katalog geo­ detických hvězd”. Kromě takových katalogů je pro použití astronomie pro ře­ čené praktické cíle zapotřebí ještě ta k zvaných efemerid, t. j. se­ znamu souřadnic nebeských těles pro určitý moment v budoucích letech. Takovéto efemeridy pro hvězdy, Slunce, Měsíc a planety, spolu s různými pomocnými tabulkami, vydávají se jako velké astronomické ročenky obyčejně na několik let napřed. V předrevolučních letech se podobné ročenky v Rusku nevydávaly a nejčastěji byl používán anglický „Nautical Almanac”, který byl také p řija t v ruském vojenském loďstvu. Avšak již v prvních letech sovětské vlády začaly se počítat a vydávat nejprve zkrá­ cené, později i úplné astronomické ročenky. Dnes plní tento dů­ ležitý státn í úkol s velkým úspěchem Ú stav theoretické astro­ nomie v Leningradě, vybudovaný po Říjnové revoluci. Ústav vy­ dává na jeden až dva roky napřed velkou astronomickou ročenku s podrobnými a přesnými údaji pro potřeby hvězdáren, geodesie a kartografie, kde je zapotřebí naprosté přesnosti uvedených hod­ not; kromě toho vydává ústav námořnickou ročenku pro potřeby sovětského loďstva a leteckou ročenku pro sovětské letectví. (P o k račo v án i.)

O VZNIKU PLANET A JEJICH SO UPUTNÍKŮ (P řeložil D r J a n B ouška.)

A k ad em ik O. J . Šm idt.

P o z n á m k a p ř e k l a d a t e l e : S o v ě ts k á věda dala s v ě tu m noho n-ov ý c h objevů, theorii, h y p o th e s u pod. S o v ě tš tí vědci se -výrazně podílejí na řešení všech v ý z n a m n ý c h v ě d e c ký c h problém ů a přinášejí hodnoty, k te ré so vě tsk o u vě d u s ta v í do čela v ě d y světo vé. J ed n ím ze zá kla d n ích problémů, v ě d y je o tá zk a po v z n ik u Zem ě. O je jí ro zřešen í se v posledních d vo u sto le­ tích pokoušela řada v y n ik a jíc íc h vědců. V současně době se Jc to m u to p ro b lé­ m u zcela nově p o sta vil z n á m ý s o v ě ts k ý vědec, polární badatel a k a d e m ik O. J. Š m id t. Ř e ší o tá z k u obecněji, ro zšiřu je ji n a celou plan etá rn í soustavu. Ř íše h vězd o tisk n e č e sk ý p řekla d p řed n á šk y , k tero u O. J. Š m id t pronesl na za se­ dání O ddělení fy sila lln ě -m a te m a tic k ý c h v ě d A k a d e m ie věd S S S R koncem r. 19Jf9. P řed n á šk a b yla v S o v ě ts k é m sv a zu již d v a k rá te v y d á n a tiskem .

Svou theorii o původu planetární soustavy, tedy také o pů­ vodu Země, jsem přednesl na zasedám OFMV již v roce 1944. Zá­ jem, který Oddělení projevilo při posuzování přednášky, byl pro mne povzbuzením k další práci v naznačeném směru. Od těch dob prošla theorie velkým vývojem. Ukázalo se možným zhruba shrnouti prošlou etapu. Stalo se tak v knížce „Čtyři lekce o theorii

původu Země” (1),*) k te rá vyšla na začátku roku 1949. Tato brožura měla za cíl vyjádřiti stručně, ale system aticky základní pravidla a některé nejdůležitější theoretické závěry, k nimž jsem dospěl v posledních letech se svými spolupracovníky. V roce 1949 bylo dosaženo dalších výsledků. Zvláště byl vy­ světlen vznik rotace planet a vznik souputníků. Těmito výzkumy, o nichž přednáším dnes po prvé, uzavírá se důležitá etapa theorie a zvláště je zakončeno (zatím bez podrobností) objasnění všech základních rysů naší planetární soustavy. Současně se stále jasněji rýsují charakteristické znaky na­ vrhované theorie, její m ísto mezi ostatními kosmogonickými theoriemi a hypothesami, její methodika. Rozvoj theorie v po­ sledních letech sledoval cestu stále většího zobecňování základ­ ních pravidel, postupného jejího oproštění od zbytečných ome­ zení a předpokladů. V průběhu tohoto rozvoje podařilo se doká­ zat na širší základně některá pravidla, k terá byla v prvních p ra­ cích dokázána jen za pomoci užších předpokladů. 1. Problém původu planet je styčným problémem astrono­ mie a věd o Zemi (geofysiky, geologie, geochemie). Práce na ře­ šení tohoto problému musí se opírat o data, získaná všemi těmito vědami. Je třeba dále vzájemné kontroly dat a theoretických zá­ věrů. S astrofysikou a ostatními obory astronomie je náš problém spojen prostřednictvím stavu hmoty, předcházejícího utvoření planet. S geofysikou a geologií je spojen svým konečným výsled­ kem. Kosmogonie planetární soustavy musí vycházet z předchá­ zejícího stavu hmoty, souhlasného s údaji astrofysiky a dojiti k takovému stavu planet, a tedy také Země, který souhlasí s geofysikálními a geologickými poznatky. Není mým úkolem obírali se dějinami kosmogonie. Je známo, že za posledních 200 let bylo vysloveno několik desítek hypothes o původu planet. Některé z nich měly význam historický, jiné prošly beze stopy. Všeobecně užívané hypothesy v současné době není. Hypothesy jsou zákonitou vývojovou formou přírodních věd (Engels). Avšak hypothesa je cenná jen tehdy, když není vymyš­ lena, nýbrž opírá se o skutečnosti, objasňuje je bez protikladů, vede vědeckou práci k novým objevům a jejich objasnění. P ři tom hypothesa se buď rozvíjí a obohacuje, měníc se v theorii, nebo zaniká, narazí-li na skutečnosti, které nemůže vysvětit. 'V poslední době je na prudkém vzestupu astrofysika. Zvláště velké jsou její úspěchy v SSSR. Sovětská věda je na ně oprávněně hrdá. Výzkumy vykonané v SSSR velmi rozšířily naše vědomosti *) L iteratu ra bude citována n a konci.

o charakteru rozdělení hvězd různých typů v galaxii. Nedávný objev hvězdných asociací V. A. Ambarcumjanem otevřel velké perspektivy, které přivádějí vědu k řešení otázky původu a vý­ voje hvězd. Tyto skutečnosti a na nich budované theorie mají ne­ sporně prvořadý význam i pro planetární kosmogonlii. Avšak kon­ krétní theorie o původu hvězd není ještě vybudována. Samozřej­ mě není také jasné její spojení s takovým zjevem menšího mě­ řítka, jakým je u některých hvězd vytvoření souputníků planet. Současný stav astrofysiky nám dosud jednoznačně neukazuje po­ čáteční podmínky, za kterých se tvoří planety. Vybudování theo­ rie o původu planet nelze ovšem odkládat. Je to velmi vážná otázka vědeckého světového názoru, mající také velký význam pro vědy o Zemi. V těchto vědách je do určité m íry situace obdobná. Je tu mnoho poznatků, avšak geologická data se vztahují pouze k tenké několika kilometrové povrchové vrstvě Země a data geofysikální, ač pronikají mnohem hlouběji, nechávají ještě dosti místa pro významné spory, na př. v otázce vnitřní teploty Země. Tak docházíme k závěru, že planetární kosmogonie musí peč­ livě uvažovat fakta obou skupin sousedních věd, avšak ani jedna z těchto věd nemůže jí sama o sobě diktovat směr prací. Je nutné stejnou měrou se opírat o obě skupiny věd. Původ Země a planet — to je problém komplexní. Astronomie a vědy o Zemi disponují už celkem takovou zásobou různých poznatků, že sestavení vě­ decké theorie o původu planet je zcela možné už v naží době. Tato theorie může pak příznivě ovlivňovati vědy příbuzné. 2. Zvlášť významné jsou skutečnosti, zjištěné o samotné naší planetární soustavě. Ona v první řadě musí být oporou planetární kosmogonie. Tato fak ta jsou v podstatě známa již dlouho a dobře. Nejhlavnější z nich: planety se pohybují kolem Slunce skoro v jedné rovině, ve stejném směru a po téměř kruhových drahách. Komplanárnost, t. j. pohyb planet ve stejné rovině (této ro­ vině je blízký i sluneční rovník) a pohyb ve stejném směru na­ značují u sluneční soustavy existencí momentu hybnosti od nuly různého. Podle zákona o zachování momentu hybnosti nemohl by tento moment vzniknout během vývoje soustavy, nýbrž musil být už n a počátku jejího tvoření, jako jedno z hlavních výchozích (po­ čátečních) dají. Pohyb po kruhových drahách je další charakteristická vlast­ nost planetární soustavy. Dnes je dostatečně podrobně známo mnoho dělitelných hvězdných soustav. Víme, že excentricity drah dvojhvězdy m ají různé hodnoty, takže dráhy jsou více nebo méně protáhlými elipsami. Velkou pozornost přirozeně vzbudil nedávný objev neviditelných souputníků u některých hvězd, na př. u 61 La­

butě. D ráhy a hmoty těchto neviditelných souputníků mohou být) určeny podle pozorovaných kolísání v pohybech hlavní hvězdy. A tito neviditelní souputníci, jak se ukázalo, se pohybují po pro­ táhlých eliptických drahách. Představují tedy mnohem více ana­ logii se složkami dvojhvězd, než s planetami. Proto nelze souhla­ sit s názorem, že tito neviditelní souputníci, mající značnou hmotu, jsou v podstatě obdobou planet naší soustavy. Naopak kruhové dráhy jsou ostrým a charakteristickým znakem planet, ukazují­ cím na jejich odlišný původ u srovnání s dvojhvězdami. Kruhový charakter drah nás přivádí k myšlence, že planety vznikly spojením velkého množství malých částic, pohybujících se předtím po samostatných eliptických drahách okolo Slunce. Tyto dráhy mohly míti všemožné excentricity, mohly být elipsami libo­ volně protáhlými v libovolných směrech. Avšak při spojování částic v planety proběhlo přirozené soustředění drah, jehož vý­ sledkem mohly být jen úplně symetrické, t. j. kruhové dráhy, le­ žící v rovině kolmé k vektoru hlavního1momentu celé soustavy. Tato myšlenka, přirozená a přesvědčivá sama o sobě, je potvrzo­ vána známými detaily sluneční soustavy: a) dráhy jsou zvláště blízké kruhu u nejhmctnějších planet, t. j, u planet, které jsou výsledkem spojení největšího množství částic. Zde se přirozený statistický souhrn uskutečnil nejplněji. U menších planet (Merkur, Pluto) je excentricita dráhy viditelně větší (0,20 a 0,25), ačkoli je stále ješíě malá; b) u asteroidů — malých členů soustavy — jsou excentricity už úplně různé a dosahují doáti významných hodnot; c) u komet — ještě menších oo do hmoty — jsou excentricity zpravidla veliké; d) velké planety obíhají v rovinách, nejbiižších k základní rovině souS“avy (kolmé k momentu), zatím co M erkur a Pluto mají značné sklony drah (7° a 17°) a některé asteroidy a většina komet ještě větší. Mnozí se pokoušeli objasnit, kruhové dráhy planet působením „odporujícího prostředí”. Nelze však nepamatovati na to, že toto prostředí je postupně planetou pohlcováno (není jen odporující, nýbrž také vyživující), což vede ve skutečnosti, jenže oklikou, ke Stejnému mechanismu souhrnu, o kterém jsme mluvili výše. Po­ kud jde o samotný mechanismus spojení částic v planety, není dosud definitivně vysvětlen. K této otázce se ještě vrátíme. Za­ tím je sama možnost spojení přijím ána jako postulát. (P o k račo v án í.)

Hledejme nově hvězdy

D r H U B E R T SL O U K A

Velká kolektivní pozorovací akce členů Č. A. S. Žádná jiná věda není tak odkázána na spolupráci nejširších mas jako právě astronomie. Poměrně malý počet odborníků i hvězdáren na celém světě, velká závislost na počasí a neustále se měnící divadlo nebes s nesmírným počtem různorodých úkazů a zjevů, nikdy se stejně neopakujících, to jsou jenom některé z příčin, které vyžadují zapojení co možná největšího počtu po­ zorovatelů do činné objevitelské a výzkumné práce. Pozorování slunečních skvrn, meteorů, bolidů, proměnných a nových hvězd, k terá byla vykonána během více než třicetileté úspěšné činnosti naší Společnosti, jdou ne do desetitisíců, ale do statisíců. Tyto vědecké úspěchy plně odůvodňují existenci lidových populárně vědeckých společností a dokonalá organisace astronomické ama­ térské práce, jak je na př. provedena v SSSR ve VAGu, t. j. Všesvazová astronomicko-geodetická společnost, ukazuje, jak ne­ smírně užitečným může býti vědě pracující člověk z kteréhokoli jiného oboru, k terý nepěstuje astronomii jen pro svou zábavu, nýbrž aby sám přispěl k rozmnožení našich vědeckých poznatků o Vesmíru. Stále rostoucí požadavky na astronomy-pozorovatele a nově vznikající moderní astrofysikální problémy nutí k pečlivé a da­ lekosáhlé organisaci a k plánování vědecké práce. Jen tím to způ­ sobem lze dosáhnouti maximálního výkonu. Jeden z nejpřitažlivějších úseků astronomické činnosti je objevitelská práce. Hledání a objevování nových objektů, nechť ko­ met nebo nových hvězd, obsahuje tolik poučení, ba řekněme přímo dobrodružného poznávání, že žádný pozorovatel, který se takové práci začne věnovat, nelituje času, který jí věnuje. Velkou výho­ dou takové práce je, že nevyžaduje žádných nákladných daleko­ hledů a pomocných přístrojů, že stačí zcela jednoduché, každému přístupné pomůcky, jako jsou triedry a kukátka — ba i neozbro­ jené oko, je-li dobře vycvičené, vykoná neocenitelné služby. Zatím co hledání komet je dobře organisováno a s úspěchem prováděno na astrofysikální observatoři na Skalnatém Plese, je hledání a pozorování nových hvězd u nás teprve v začátcích a musí býti systematicky prováděno, aby docílilo žádoucích úspě­ chů. Je to vsak práce iMŽdému přístupná. Proto přicházíme k čle­ nům C. A. S. se žádostí, aby se do této zajímavé práce'v co možná největším počtu zapojili a ta k jak astronomii, tak i sobě prospěli. Objev, zjištění a pozorování nových hvězd patří k nejcennějším a nejvíce užitečným pracím, které může astronom -am atér s jed­ noduchým nebo vůbec žádným optickým vybavením vykonat.

seveňM PomuN/

yzní í>

c/i s t

o l» h n Í č f í s T

O br. 1. H v ězd n á pole p ro hledám! n o v v se v e rn í a již n í c irk u m p o lá m í ob­ la sti. ,V sev ern í, k te r á jed in ě p řic h á z í u n á s v ú v a h u , o b sa h u jí o h ra n ič e n á pole souhvězdí CassLopeia, C am e lo p ard a lis, C ep h eu s, C y g n u s, Dracw, L ac e rta , P erseu s. N aái p o z o ro v atelé s i w l í pole o v šem je n ze se v e rn í p o lá rn í

čájsti.

Rozeznáváme supernovy a novy. Zatím co první jsou v naší soustavě Mléčné dráhy tak vzácné, že připadá objev jedné super­ novy na dobu asi 300 let, jsou obyčejné novy mnohem častější, a to zhruba 20—30 nov připadá na rok, a jedna jasná, viditelná pouhým okem, se vyskytne průměrně jednou za šest let. Každým

/

m

mi

U0C -

xxu

& | 40 2p

4i W I 1 1 '£0°-

30

íc

23

29

27

xxi xx | y í

m

2i

2S

*3

M

W

hů

&*

63

£2

61

kS

i

&

vs 39 100 7o°-

3oJZo°3o°.

m

39 io

83 99

ss

xxiv

a nu

•o a

0 i0

xxi

0

xn

0

96

u

108

107

120

119

113

4

x,i

xiv

xi, i

i

íV

lii

95

96 10S

106 117

116

US

H lf

113

m

131

no

129

123

1VT

20 1 io 10 1

xw

S7

SS 97

109

0 D

xv iV

Ti

37

1ve «

Si

v

X

m

o W

m i

»

23

n

90

0*

I

tm 20 |

iw

m

#6 HtS T- I I I V I *3 30

x*

127 1*3

•)W

i i L-i i 4o 20 I Io

xr

1 X,

w

1

xu

/ O br. 2. Č íslo v an á pole p ro h le d án i rucxv. N eč íslo v a n á se n a lé z a jí m im o M léč­ n o u d rá h u , o v še m i .tam lze rozšířiití s trá ž n í slu ž b u a h le d a ti ja s n é novy. V číslo v an ý ch p o lích je v š a k p rav d ě p o d o b n o st n ále z u n e jv ě tší. O h ran ičen í pole v h v ězd n é m a tla s u S n ad n o p ro v ed em e p om ocí so u řa d n ic v d ia g r a m u z a z n am en an ý c h , v o d o ro v n ě je r ekitascense v h a m, sv isle d ek lin a c e v stu p n ích , a t o k la d n á n a d ro v n ík e m a z á p o rn á pod nim .

okamžikem však může vzplanout a pozorný pozorovatel ji může objevit. Začátečníka jistě zarazí takový zdánlivě nesnadný úkol, mezi velkým počtem hvězd na nebi nalézti novou hvězdičku. Kam po­ hledět — kde hledat? K usnadnění tohoto úkolu rozdělili jsme nebe, a to jenom onu část, ve které je nalezení nových hvězd zvlášť pravděpodobné, t. j. v oblasti Mléčné dráhy nebo v její bezprostřední blízkosti, na 175 polí — nebeských parcel (obr. 1 a 2). Jsou to zhruba čtverce 10°X10° a podle rychlosti, jak se kdo přihlásí, stane se vlastníkem takového kousku nebe. Pole 135—175 nepřichází v úvahu než pro pozorovatele na jižní polo­ kouli. Avšak toto vlastnictví je spojeno také s povinnostmi. Jsou ale jednoduché a žádného nebudou příliš zatěžovat. Úkolem kaž­ dého pozorovatele je: 1. Důkladně se seznám it se svou nebeskou parcelou, t. j. po­ dle hvězdné mapy identifikovat si její hvězdy. Napřed všechny viditelné pouhým okem a pak podle toho, jaký p řístro j m á k dis­ posici, postupně i hvězdy teleskopické a ostatní objekty jako jsou proměnné hvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Výhodné je pořídit si seznam všech objektů viditelných pouhým okem a na­ kreslit si mapu svého dílce ve zvětšeném měřítku. Nejužitečnější pomůckou při tom je Bečvářův Atlas Coeli Skalnaté Pleso, a to jak mapy, ta k i katalog.

.

-

-

a i

xi m

20

x Ke 20

ix

vin

HO 2o

vil

2o

M ^

vi

v

|

| *» & |

J6 iS 72

Jí

5Í

&

70

Ii9

63

i7

3i

32

31

30

93

1W

M

HZ «s

111

110

uz

121

11S

11+

1K0 119 08 1S7 136 13S n — i —r~ *1 n r~ I 1 no 20 Ke 20 I IV » * 0 20

92

III <»

-Jí S2

71

10Í i Ol

126

S$

SK9*

iv

33

SO

51

ti

II I ho 2o | (v 2o \

KS

St K6

XXIV 2o

S1 V7

M

SS

-40"

■Jo* -20s

-to*

S1

-o '

101

- 7o*

-2o*

-3o*

-te>* uo 20

t*o 2o

Uo to

ao zo

-39* XXIV

2. Po seznámení se s hvězdným osazenstvem parcely nastane naše pravidelná strážní služba. Také ta není nikterak obtížná. Záleží pouze v tom, že za každého jasného večera a ovšem podle možnosti času, k terý máme k disposici, naše hvězdné pole pro­ hlédneme a výsledek prohlídky zaznamenáme. Pro astronomii m á zde cenu jak kladný, ta k i záporný výsle­ dek, neboť objeví-li ve zkoumaném poli někdo jiný novu později, můžeme podle našich záznamů uvésti, kdy ještě dotyčná nova vi­ ditelná nebyla. Z toho ovšem vyplývá, že musíme při naší strážní prohlídce vždy uvésti, do které hvězdné velikosti jsme prohlídku vykonali — tedy při pozorování pouhým okem uvedeme, kterou hvězdnou velikost měly nejslabší viditelné hvězdy, a pod. při po­ zorování kukátkem a triedrem. Nepoužíváme žádného velkého zvětšení — to zde nerozhoduje! Stačí kukátka 3krát, 4 krát zvět­ šující, triedr 6krát, 8krát, 12krát a ovšem také Monar a Binar, tento 25krát zvětšující, což je již maximum. Pozorovatelé, vlast­ nící refraktory nebo reflektory, volí takový okulár, aby dostali co možná nejmenší zvětšení (ohnisková dálka objektivu nebo zrcadla, dělena ohniskovou dálkou okuláru, dává zvětšení daleko­ hledu). Tuto strážní službu můžeme vykonávat i při jiné astro ­ nomické práci. Nejlépe je prohlédnout si své pole ina začátku ve­ čera a ke konci pozorování, a pak za každé vhodné příležitosti. Jakýkoli nový nebo neznámý objekt důkladně prohlédněte a nelze-U ho pomocí map identifikovat, sdělte objev buď telegraficky nebo lístkem expres s nákresem polohy přímo na Lidovou hvěz­ dárnu Štefánikovu. Musíme ovšem dobře vědět, kde se právě nalézají planety, abychom snad nehlásili Saturna nebo U rana a Neptuna jako nový objev.

r N a konci každého měsíce sestavíme zprávu, kterou zašleme na formuláři, k terý obdrží každý přihlášený pozorovatel, na Li­ dovou hvězdárnu Stefáníkovu. Form ulář m á tento vzhled: Če s k o s l o v e n s k á a s t r o n o m ic k á s p o l e č n o s t L ID O V Á H V É Z D Á R N A Š T E F Á N IK O V A — P R A H A IV , P E T ftlN , ST R Á Ž N Í SLU ŽB A NOVÝCH HVĚZD Z P R Á V A Z A M Ě S lC ..................

195......

PO ZO ROV ATEL A D R E S A ...........

1 1

DATUM POLE ČÍSLO

]

ČAS

1

PR O H LÉ D N U T O DO H V t t m V E L .

ZVĚTŠENÍ

'

| 1 1

I

Potřebujeme nejméně 134 pozorovatelů, aby každý z mích měl na starosti alespoň jedno pole. Žádáme proto každého, a to ne­ jen astronomy-amatéry, ale i naše odborníky, zejména mladší, kdo o tuto užitečnou práci m á zájem, aby na korespondenčním lístku zaslal přihlášku a uvedl, zda si přeje jedno, dvě nebo nejvýše tři pole přiděleny. Pozorovatelé, kteří si přejí více než jedno pole, obdrží jedno cirkumpolámí, tedy během celého roku viditelné, a jedno buď zimní nebo letní. Kdo si přeje tři pole, obdrží cirkumpolární, zimní a letní. Má-li někdo některou část nebe zvlášť v ob­ libě, nebo z dřívějších pozorování dobře zná, může uvést příslušné číslo a bude mu přiděleno. Každoročně budou uveřejňovány sou­ hrnné výsledky, nejlepší pozorovatelé odměněni a v soutěži odbo­ ček, ta, která bude míti nejvíce pozorovatelů s nejvělším počtem pozorování, obdrží pro svou knihovnu 10 astronomických knih a publikací. Stručně opakujeme, co vše k této práci potřebujem e: a) Vítáni jsou pozorovatelé bez dalekohledu, každý, kdo má zájem, nechť se přihlásí. b) Pozorovatelé, kteří vlastní kukátko nebo triedr, Monar nebo Binar. Návod k fotografickému hledání nov bude uveřejněn později. c) Pozorovatelům, kteří nemají vůbec dalekohledu a zaváží se k pozorovací službě nejméně na rok, zdarma zapůjčíme malý kapesní dalekohled 3krát zvětšující. d) Pozorovatel potřebuje dobrou hvězdnou mapu nebo atlas, po případě hvězdný katalog. Nejlépe se hodí Bečvářův Atlas Coeli

Skalnaté Pleso s katalogem, avšak i každý jiný dobrý atlas, nechť Schiillerův, Schurigův a pod., bude konati dobré služby. K účelům orientačním dobře poslouží otáčivá mapka. e) Všem těm, kteří si nemohou atlas nebo mapy zaopatřit, zašleme postupem času mapky pole, které si zvolili nebo které jim bylo přiděleno. Přihláška nezavazuje ovšem k pozorování za každé jasné noci. K takové činnosti nelze nikoho přinutit. Vlastní chutí a nadšením se vykoná více než jakýmkoli předpisováním. Jsme však přesvěd­ čeni, že tato velkorysá akce s výjimečnými možnostmi získá mnoho nových pozorovatelů do našich řad a všem přejeme již nyní mnoho zdaru. Všechnu korespondenci, týkající se jak přihlášek, pozoro­ vání, přístrojů, map a pod., označte zřetelně, na obálce: ,JJOVÉ H VĚZD Y”.

Vrcholný úspěch české astronomie Bečvářův hvězdný katalog. Z a tím oo n á s od p rv n íh o h v ězd n éh o k a ta lo g u , k te r ý se zach o v al v P to le m a jo v ě A lm a g e stu , dělí již více n ež 18 sto le tí, v ý z n a m sp o leh liv ý ch a p ře sn ý c h k a ta lo g ů h v ězd n e u stá le ro ste . P ře h le d , co by lo v to m to sm ě ru již vy k o n án o , p ře s a h o v a l b y d a le k o rá m e c in fo rm a tiv n íh o č lá n k u a b y l skvěle podán zn ám ý m so v ětsk ý m h v ězd ářem P. P. P a ren a g em v IV . díle Ú sp ěch ů astro n o m ic k ý c h n a u k , v y d a n é m v M o sk v ě r o k u 1943. M y všichni, k te ř í js m e stu d o v ali astro n o m ii, p a m a tu je m e v elm i d o b ře doby, k d y js m e to u žili p o sp olehlivém k a ta lo g u h v ězd v id iteln ý c h p o u h ý m okem , k te r ý by n á m slo u žil k e k o n s tru k c i h v ě z d n ý c h m a p e k a u sn a d n il o rie n ta c i n a n ebi. T eh d y byl ve velk é oblibě cenný A m b ro n n ů v k a ta lo g , o b sa h u jíc í polohy v šech h v ězd do 6,5m p ro epo ch u 1900. J i ž te h d y b y l v z á c n o stí a čilí m la d í členové Č. A. S. ho p o říd ili p ro h v ě z d á rn u v opisu. O te n t o k a ta lo g se o p í­ r a ly hvězd n é a tla s y a m a p y te h d y zh o to v en é, S e h u lle rů v a N o v á k ů v A tlas, K lep ešto v y m a p y a j. K d y ž Ý a lsk á u n iv e rsitn í h v ě z d á rn a v y d a la v r. 1930 K a ta lo g v šech ja s n ý c h h v ězd do 6,5m p ro e p o ch u 1900, z a s tín ila ta to v ý ­ z n a m n á p rá c e v m n o h ém již z a s ta r a lý k a ta lo g A m b ro n n ů v a e ta la se n e ­ o cenitelno u p říru č k o u n a -každé h v ězd árn ě. T oužili jsm e v š a k po v la stn ím k a ta lo g u , k te r ý by o b sa h o v a l je š tě v íce d a t a ú d a jů n e ž o b a p řed ch o zí jm e n o v an é a k te r ý by v e sp o je n í s d o b rý m a tla s e m s e s ta l n e p o s tra d a te l­ n ý m rá d c e m a p om ocn ík em k a ž d é h o h v ěz d áře, a to j a k o d b o rn ík a , ta k i a m a té ra . U sk u te č n ě n í to h o sn u p rovedl D r A. B e č v á ř se sv ý m p ra c o v n ím k o le k ­ tiv em z a stro fy s ik á ln í o b se rv a to ře n a S k a ln a té m P lese. K až d ý z n á s již z n á sk v ělý A tla s Coeli, k te r ý byl v y d á n p ře d tř e m i le ty a v celé m a s tro n o ­ m ick ém s v ě tě v elm i p říz n iv ě p řija t. J a k o d ru h ý díl to h o to v elk éh o d íla vy šel p rá v ě k a ta lo g 1950, k u v ed e­ n ém u a tla su , k te r ý by m ě l b ý ti v k n ih o v n ě k a ž d é h v ě z d á rn y a k ažd éh o a stro n o m a, j a k o d b o rn ík a , t a k i v áb n éh o a stro n o m a . J e n Skoda, že celkový n á k la d k a ta lo g u n e d o sa h u je p o č tu čle n ů Č. A. S., taikže b u d e v s k u tk u tř e b a si p o sp íšit s objed n áv k o u , jin a k n e m ů ž e a d m in is tra c e z a ru č it, že po zd ější o b je d n á v k y k a ta lo g u b u d e m o ci u sp o k o jiv ě v y říd it.

K a ta lo g m á veliký f o r m á t 6 1 X 86 cm, X IV ia 290 s tra n , a je ro zd ělen n a je d e n á c t č á stí. O b sah u je se z n a m v šech o b je k tů z a k re s le n ý c h v A tla s e C oell S k a ln a té P le so s p o d ro b n ě jším i p o z n ám k a m i. K atalog- o b sa h u je : I. H v ězd y do 6,25 v iz u á ln í v elik o sti, te d y v še c h n y v id iteln é p ro s tý m o k em z a n e jle p šíc h p o zo ro v acích p o d m ín ek . J e jic h p o řa d o v á č ís la v B os­ sově G en eral C ata lo g u e . P ře s n o u polohu p r o z a č á te k ro k u 1950 n a d e se tin y časové se k u n d y s re k ta s c e n c i a n a celé oblo u k o v é se k u n d y v d ek lin aci. R oční z m ě n y re k ta s c e n c e n a s e tin y časo v é se k u n d y a d ek lin a ce n a d e se tin y obloukové se k u n d y ; v ro č n í z m ě n ě s o u řa d n ic je o b sa ž e n a p rece se i v la s tn í p o h y b hvězdy. V la stn í p o h y b y n a tis íc in y časo v é se k u n d y v re k ta s c e n s i a s e tin y oblo u ko v é se k u n d y v d ek lin ac i, z a je d en roik. V isu á ln í hvězd n o u ve­ lik o s t podle H a rv a rd P h o to m e try . S p e k trá ln í ty p podle h a rv a rd s k é k la s ifi­ k a c e v H e n ry D ra p e r C a ta lo g u e . A b so lu tn í ip a ra la x y v tisíc in á c h obloukové s e k u n d y (trig o n o m e tric k é , sp e k tro sk o p ic k é n e b o d y n am ick é, re s p . p rů m ě r z rů z n ý c h m ě ře n í). R a d iá ln í ry c h lo sti v k m /s e c . (-|- z n a č í v zd alo v á n í, — přib ližo v án í, v p ro m ě n n o u ra d iá ln í ry c h lo s t). O značení ja s n ě jš íc h h v ézd F la m ste e d o v ý m číslem , B e y e ro v ý m p ísm en e m a z k ra tk o u souhvězdí, o z n a ­ čení p ro m ě n n ý c h p ís m e n y n eb o čísly. P o z n á m k y o d v o jito s ti n e b o m n o h o n áso b n o sti, s p e k trá ln í dw ojitasti, z á k ry to v é pram ěm nosti. n . D v o jh v ězd y a v ícen á so b n é h v ězd y do 6,75 celkové v isu á ln í v eli­ k o sti ( a n ě k o lik s la b š íc h so u sta v , u n ic h ž js o u z n á m y ele m e n ty oběžné d rá h y slo ž ek ). Č íslo d v o jh v ě z d y v B ossově G C a p řib ližn o u polohu (p ře sn á p oloha je v odd. I .) . O značení, z d a li jd e o so u s ta v u o p tick o u , fy sic k o u se v z á je m n ý m o b ěh e m složek, sp o leč n ý p o h y b slo ž e k v p ro sto ru , n eb o zd ali o p o d s ta tě d v o jito s ti n eb y lo d o su d ro zh o d n u to . S o u h rn n o u v isu á ln í v e lik o st s o u s ta v y a v e lik o sti je d n o tliv ý c h složek. P o sič n í ú hel a v z á je m n o u z d á n li­ vou v z d á le n o st slo žek s ro k e m .m ěřeni, nebo v ý stře d n o st, v elk o u poloosu a oběžnou d o b u u so u stav , u n ic h ž se v z á je m n á p o lo h a ry c h le m ění. O zn a ­ čení h v ězd y a souhvězdí, p o z n á m k y o e le m en tec h d rá h y n eb o sp e k tro sk o ­ p ick é d v o jito sti složek, m . E le m e n ty v isu á ln íc h dvojhvězd. Č íslo d v o jh v ězd y v B ossově G C, v A itk en o v ě k a ta lo g u a v jin ý c h se z n a m e c h dv o jh v ězd . O značení h v ězd y a z k r a t k u souhvězdí, p řib liž n o u polohu. V isu á ln í v e lik o st so u s ta v y , v e lik o sti slo žek a sp e k tru m . O zn ačen í slo ž ek u h v ězd v ícen á so b n ý ch . K v a litu v y ­ p o čten é d rá h y . E le m e n ty : p e rio d u o b ěh u v ro c íc h n eb o dnech, č a s p rů ch o d u p e ria s tre m , e x c e n tric itu , s tře d n í ro č n í pohyb, v elk o u poloosu, s k lo n ro v in y oběžné, d é lk u p e r ia s tr a m ě ře n o u od v ý stu p n é h o u z lu v ro v in ě d r á h y ve sm ě ru pohybu, p o sičn í úh el v ý stu p n é h o u z lu p r o ep o ch u 1900,0 a d y n a ­ m ickou p a ra la x u s o u s ta v y . A u to ra v ý p o čtu . IV . E le m e n ty sp e k tro sk o p ic k ý c h d v ojhvězd. Č íslo h v ě z d y v B ossově G C, o zn ačen í a so u h v ě z d i P řib liž n o u polohu, v is u á ln í v e lik o st a sp e k tru m . E le m e n ty : p e rio d u v d n ech n eb o rocích, p rů c h o d p e ria s tre m v y já d ře n ý ju liá n s k ý m d a te m n e b o leto p o čtem , ú h lovou v z d á le n o st p e r ia s tr a od v ý s tu p ­ n é h o u zlu v e sm ě ru p ohybu, v ý s tře d n o s t d rá h y , p o loviční a m p litu d y r a ­ d iáln í ry c h lo s ti slo žek , ra d iá ln í ry c h lo s t tě ž iš tě so u s ta v y , v elk é poloosy d ra h slo že k v zh led e m k tě ž iš ti v m ilio n ech km , fu n k c i h m o t 8. h m o ty obo u slo žek v je d n o tk á c h h m o ty S lunce. A u to ra v ý p o čtu . V. H v ě z d y p ro m ě n n é a n o v y s m a x im e m 7,75 n eb o ja s n ě jš ím a n ě ­ k o lik slab šíc h , k te r é ve s ta r š íc h se z n a m e c h b y ly u v á d ě n y n a d 7,75. Č íslo h v ězd y v B o sso v ě G C, o z n a č e n í p ro m ě n n é a p řib liž n o u .polohu. N e jv ě tší a n e jm e n á í ja s n o s t v isu áln í, fo to g ra fic k o u , fo to v isu á ln í n eb o fo to e le k tric kou. D élk u .periody ve zlo m cích d n e a sp e k tru m . T y p p ro m ě n n o sti po d le k la s ifik a c e K u k a rk in o v y -P a re n a g o v y . V I. G a la k tic k é h v ě z d o k u p y tř íd y c a ž g v S h ap ley o v ě k la s ifik a c i a n ě k o lik d alších , v id ite ln ý c h v h le d a č íc h k o m e t. Č íslo h v ěz d o k u p y v D rey ero v ě k a ta lo g u N G C n eb o I C a polohu. Z d án liv ý p rů m ě r h v ě z d o k u p y

v o b lo u k o v ý ch m in u tá c h a s k u te č n ý p rů m ě r v p arsec . V z d á le n o st hvězdo­ k u p y a celkovou v isu á ln í h v ězd n o u v e lik o st. P řib liž n ý p o č e t hvězd, ty p a souhvězdí. O značení h v ě zd o k u p y v M essiero v ě k a ta lo g u n e b o jm én o . V II. K ulové hvězd o k u p y . Č íslo v D re y ero v ě k a ta lo g u a polohu. Z d á n ­ liv ý p rů m ě r v oblou k o v ý ch m in u tá c h , fo to g ra fic k o u a v isu á ln í celkovou hvězdnou v elik o st. S o u h rn n é s p e k tru m , ra d iá ln í ry c h lo s t a v z d á le n o st h v ězd o k u p y v k ilo p arsec. T y p podle o d stu p ň o v a n é stře d o v é k o n c e n tra c e , sou h v ězd í a o z n a č e n í h v ěz d o k u p y v M essiero v ě k a ta lo g u . V III. P la n e tá rn í m lh o v in y . Č íslo v D rey e ro v ě k a ta lo g u a polohu. T y p v k la s ifik a c i V oroncov-V eljam inově. R o z m ě ry v o b lo u k o v ý ch s e k u n d á c h (v e lk á a m a lá o sa ), hvězd n o u fo to g ra fic k o u v e lik o st m lh o v in y a c e n trá ln í hvězdy. S p e k tru m c e n trá ln í h v ě z d y a je jí te p lo tu v tis íc íc h s tu p ň ů . R a ­ d iá ln í ry ch lo st, v zd ále n o st, so u h v ězd í a jm é n o m lh o v in y . IX . J a s n é difusní m lhoviny. O značení v D re y ero v ě k a ta lo g u a polohu. T y p podle k la s ifik a c e C ederbladovy. Z d án liv é ro z m ě ry v o b lo u k o v ý ch m i­ n u tá c h a s p e k tru m m lh o v in y (sp o jité či e m isn í). O zn ačen í hvězd y , k te r á pravděpodobně způsobuje z á řen í m lhoviny, je jí v isu áln í velik o st a sp ek ­ tru m . P a m la x u a v z d á le n o st m lh o v in y . S ouhvězdí a jm é n o m lhoviny. X. A n a g a la k tic k é (s p irá in í) m lh o v in y d o 13,0 hv ězd n é v elik o sti. Číslo v D rey ero v ě k a ta lo g u a polohu. F o to g ra fic k o u a v isu á ln í v e lik o st m lh o v in y a je jí zd án liv é ro z m ě ry v o b lo u k o v ý ch m in u tá c h . T yp podle k la s ifik a c e H ubblovy. O zn ačen í v M essiero v ě k a ta lo g u a so u h v ězd í. X I. M essierů v k a ta lo g . Číslo v M essiero v ě a v D re y e ro v ě k a ta lo g u . D ru h objektu": g a la k tic k á n eb o k u lo v á h v ězd o k u p a, p la n e tá rn í, d ifu sn í n eb o a n a g a la k tic k á m lhovina. S ouhvězdí a p o lo h a. V isu áln í h v ě z d n á v e li­ k o s t a jm éno. N a k onci k a ta lo g u jso u ta b u lk y , k te r é je d n a k d o p lň u jí A tla s, je d n a k u m o žň u jí p ře s n é u ž ív á n í k a ta lo g u i v jin ý c h obdobích n e ž r. 1950. J s o u to : I. Z k ra tk y la tin s k ý c h jm e n so u h v ězd í o 'třech n e b o č ty ře c h p ís m e ­ nech, sch v álen é M ezin áro d n í a stra n o m io k o u u n ií. V edle jm é n a souhvězdí jso u č ísla m a p A tla su , n a n ic h ž se so u h v ězd í v y sk y tu je , p ří čem ž p rv n í číslo z n a č í m a p u , k d e je n e jv ě tš í č á s t 'souhvězdí. II. V la stn í jm é n a h vězd s označeaiím h v ě z d y a so u h v ězd í, a s číslem B o sso v a k a ta lo g u p ro ry c h lé v y h le d á n í h v ězd y a je jí polohy. II I. IV . P ře v o d je d n o te k v z d ále n o sti p a r s e c ve sv ě te ln é ro k y a n a ­ o p a k . P ro v ě tš í p o č e t je d n o te k n e ž 100 p o u žijem e té ž e ta b u lk y , a le p o su ­ n e m e d esetin n o u te č k u . P ř i v ý p o č tu by lo p o u žito n e jn o v ě jší h o d n o ty slu ­ n e č n í p a ra la x y , u rčen é z o posice E ro to v y ro k u 1931. V. S č ítá n í h v ězd n ý ch v e lik o sti p ři v ý p o č tu celkové ja s n o s ti d v o j­ h v ězd y ze z n á m ý c h ja s n o s tí slo žek . K e k a ž d é m u ro z d ílu v elik o stí složek je v y p o č te n ro zd íl v e lik o stí so u s ta v y a ja s n ě jš í isložky. T éže ta b u lk y m ů ­ žem e p o u žít p ro v ý p o č e t v e lik o sti je d n é složky, z n á m e -li v e lik o st so u s ta v y a d ru h é složky. VI. V II. S o u v islo st p a ra la x y a v z d á le n o sti tě le s a v p a rs e c n eb o ve s v ě ­ te ln ý c h rocích. V III. IX . P re c e s e v re k tascen isi a v d e k lin a c i z a je d e n r o k p r o v ý p o ­ č e t so u řad n ic tě le s a p ro k te ro u k o liv dobu v m in u lo sti n e b o v b u d o u cn o sti. P ro polohy b lízk o pólů n eb o p ro v elk é č aso v é in te rv a ly d lu žn o p o u ž it p ř e s ­ n ý c h re d u k č n íc h v zorců . X. X I. Z m ěn a re k ta s c e n s e a d e k lin a c e z a p a d e s á t ro k ů p ro k a žd o u ro č n í z m ěn u so u řad n ic . S louží k p ře v o d u p o lo h y z epo ch y 1950,0 n a s t a n ­ d a rd n í epochu 1900,0 n e b o 2000,0. N a to m to m ístě ch cem e z d ů ra z n it h la v n ě to to : A tla s i k a ta lo g je t a k d ů ležito u p ra c í světo v éh o v ý zn am u , že h v ě z d á ři celé h o sv ě ta s e b u d o u k n ě m u po řa d u le t o b ra c e t a n e jm é n ě d e s e t l e t n e b u d e m u s e t n ic podob­ n é h o b ý t vydáno.

A tla s i k a ta lo g je p řík la d n o u p ra c í v e lk éh o astro n o m ic k é h o k o le k ­ tiv u . I>r B e č v á řo v i se p o d a řilo sp o ji ti v n a d še n o u sp o lu p rá c i m n o h o m la ­ d ý ch astro n o m ů , jm e n u je m e zde je n n ě k te r é : N a ď u B lahovou, Z áv iše B o ch n íčk a, Z d e ň k a C eplechu, I v a n a O ajdu, J a n a Iv a n a , L u b o ra K re sá k a , J o s e fa K v asn icu , M iro sla v a P lav ce, V la d im íra V a n ý sk a , Ig n á c e Z ab k u a j. P ři p ra c íc h to h o to d ru h u z ap o m ín á se v š a k z p ra v id la n a je d n u d ů le ­ ž ito u o sobnost, b ez k te r é b y se p r á c e v ů b ec n e b y la u sk u te č n ila . J e to ch o ť a u to ro v a . P a n í K lá ře B e č v á řo v é p a tř í ro v n ě ž n á š dík, n e je n z a ú čin n o u pom oc p ři o p ra v á c h , k o re k tu rá c h a pod., a le že sv o u v z o rn o u p éčí a s t a ­ rostlivostí svém u m an želu p řip ra v ila tak o v é p ro střed í, ve k te ré m ta k v e lk á a n a m á h a v á p rá c e b y la s úsp ěch em zdolána. J s m e p řesv ěd čen i, že to n e n í p o sled n í p rá c e a u to ro v a , že b ude p in č h o d n o cen a a u z n á n a ja k o velký, b a v rc h o ln ý ú sp ě c h a stro n o m ic k é p rá c e v n a š í lid o v ě d e m o k ra tic k é re p u b lic e a v šich n i m u k to m u to m im o řá d ­ n é m u ú sp ě c h u co n e ju p řím n ě ji b lah o p řejem e. D r H u b e rt S lo u k a. [K a ta lo g lz e o b je d n a ti p řím o v a d m in is tra c i Č. A. S., P r a h a IV , P e ­ třín . Je h o cen a je 320 K čs (p ro čle n y 260 K č s + p o š t.). P ra ž s k é člen y a členy do P ra h y dojíždějící žádám e, a b y si katalog- osobně vyzvedli. O dbočky n ec h ť p ošlo u so u h rn n é o b je d n áv k y . U š e tř íte n á m p rá c i a sobě v ý d a je .]

*

Astronom ické o tá zk y a odpovědi

PR O Č S E ZD A P O Č E T H V Ě Z D N A N E B I P O U H É M U O K U NEK ON EČN Ý ? V ě tšin a lidí, k te ř í n e z n a jí v ů b ec n ič e h o z astro n o m ie , se do m n ív ají, že z a ja s n é , b ezm ěsíčn é n o c i j e m n o ž stv í h v ězd n a n e b i v s k u tk u bezpočetn é. P ro č v z n ik á te n to d o je m ? J d e p a tr n ě o p sych o lo g ick o u p říčin u , z p ů ­ so b u jící pod v ěd o m o u re a k c i p o zo ro v atele, k t e r á v z n ik á s tříb ř itý m sv ite m M léčné d rá h y . T v o ří ji n e s m írn ý p o č e t tisíc e m ilio n u hvězd, z n ic h ž pouze n e p a tr n ý p o č e t n ě k o lik a m á lo h v ě zd lze p o z o ro v a t jed n o tliv ě. S v ětlo v še c h h v ězd nebe, k te r é jso u p říliš slab é, n e ž a b y c h o m je m ohli je d n o tliv ě ro z e ­ z n a t, je č ty ř ik r á te taik v e lk é n e ž svěitlo v š e c h h v ězd v id iteln ý c h p o u h ý m okem . Je d n o tliv ě n e v id iteln é h v ězd y v idím e p a k je jic h so u h rn n ý m sv ětlem . P ra v d ěp o d o b n ě t a t o z d á n liv ě s p o jitá záře , z p ů so b e n á v s k u tk u n e sm írn ý m p o č te m h v ě z d p říliš sla b ý ch , n ež a b y jed n o tliv ě b y ly p o zo ro v ateln é, zp ů so ­ b u je k la m n ý dojem , že h v ěz d n a n e b i je n e k o n e č n ý p o čet. D o k a z u jí to ta k é t y noci, k d y M léč n á d r á h a je v y so k o n a d o b zo re m a v y p lň u je v elk o u č á s t nebe. JA K SE M É N l D É L K A D N E ? Z nám e t ř i d ru h y zm ěn délky dne, kde pod dnem je m ínén h v ě zd n ý den, t. j. doba, k te r á u p ly n e n ásled k em ro ta c e Z em ě od jednoho vrcholení u rčité hvězdy k vrcholení následujícím u. P rv n í je velm i pom alá sek u lá rn í zm ěn a 0,001 sec za sto let. Podle Taylora a J e ffre y s e je způsobena slapovým tře n ím v ú zkých m ořích, kde jso u velké slapové proudy. D ru h ý d ru h je pom alá p e­ riodická zm ěna, k te r á odpovídá „velkém u p eriodickém u členu” m ěsíční theoríe, k te rý m N ew com b vysvětloval zdánlivě n ep rav id eln á k o lísán i v m ěsíč­ ním pohybu. T ře tí d ru h je roční zm ěn a , zjistite ln á k řem en n ý m i h o dinam i a tep rv e ned áv n o b y la zjištěn a. Z působuje v z rů s t d élk y dne o 0,002 sec od s rp n a do února. P říč in u té to roční zm ěn y m u sím e h le d a t ve zm ěně rozložení h m o t ovzduší n ásled k em ro čn í atm o sfé rick é cirkulace.

K O L IK V Á Ž I N E JV É T Š Í Z N Á M É M E T E O R IT Y ? Podle J. D. F ig g in se v áží m e te o rit p o jm en o v an ý „A linighito", n e jv é tší ze č ty ř m e teo ritů z C ape Y ork, M elville E a y v G rónsku, z h ru b a 66 tun. C. C. W ylie u d á v á v á h u 65 tu n . R o zm ěry tohoto m eteo ritu , k te r ý byl v y s ta ­ ven v A m erican M useum of N a tu ra l H isto ry a v H aydenově p la n e ta riu v N ew Y orku, jso u 3,50 m X 2,25 m X 1,80 m . M eteo rit ,J lo b a W e s l”, t. j. jeho n alez iště b lízko G ro o tfonteinu v jiho­ západní A frice, k te rý byl až dosud považován z a n ejv é tší m e te o rit světa, váží 66 tun, podle O. C. W ylieh o 67,5 tu n . M á ro z m ě ry 3 m X 2,70 m X 1 m.

*

Sovětská astronomie

A C 110. (20. ú n o r a 1951.) Z p rá v y o 2 n o v ý ch k o m e tá c h (P a jd u á á k o v á , A re n d -R ig u u x ). P o zo ro v á n í k o m e t 1950e a 1951h n a FIngelg-ardtově o b se rv a to ři. F . B. C h a n in a z Ú sta v u th e o re t. a stro n o m ie v L e n in g ra d u u v ád í n ové e le m e n ty p la n e tk y č. 1320. N á s le d u jí p o zo ro v án í m alý c h p lan et, z m ě n y š íř k y P o lta v y v ro c e 1950 a K ita b y . P . N . C holopov ze Š te rn b e rg o v a ú s ta v u p íše o o b je v u p ro m ěrm o sti 29 tr p a s lík ů (s e m is­ n ím i lin iem i) v 'souhvězdí T a u -O ri. O z m ě n á c h p e rio d y A R H e r se zm iň u je B. A . U stin o v . V z á v ě ru jso u u v e ře jn ě n a p o zo ro v án í z á k ry tů hvězd M ěsícem a o z n ám e n í o cen ác h A k a d e m ie věd S S S R n a r. 1951. A C 111. (21. b ře z n a 1951.) P o zo ro v á n í k o m e ty 1951a (P a jd u š á k o v á ) n a Bng-el g a rd to v ě o b se rv a to ři. D rá h a a e fe m e rid a o d A. D u b jak o . N á s le ­ dují pozo ro v án í k o m e ty 1950e a p o zo ro v án í p la n e te k n a K ije v s k é ob­ se rv a to ři. —i F . C h a n in a z Ú s ta v u itheorelt. a stro n o m ie u v á d í e fe m e rid u p la n e te k (1) C eres, (2) P a lla s a (3) J u n o n a r o k 1951. M. A . K lja k o tk o z M o sk ev sk é o d b o čk y VAGO p íše o v ý šc e je d n o tliv ý c h ú k a z ů n a J u p ite ru . 25. červ en ce 1950 pozo ro v al 5 " -re fr. d eta il, je h o ž ro ta c e je 9li51m5,5s. A u to r se d om nívá, že n o v ý d etaiJ je m ezi v rs tv o u a tm o ­ sféry , k d e js o u sv ě tlé p á s y a v rs tv o u a tm o sfé ry , k d e jso u tm a v é p á sy . — D alší p o zo ro v án í z a tm ě n í M ěsíce z 26. z á ř í 1950. A stajpovič u v ád í pozo ro v án í s ta c io n á rn íc h m e te o rů . V z á v ě ru j e u v e d e n a p ře d n á š k a A. F. T o ro n d žad zé o ro z v o ji a stro n o m ie v S o v ětsk é G ruzii. A C 112. (12. d u b n a 1951.) D. J a . M a rty n o v u v e ře jň u je pozsorování k o m e t v ro ce 1949 a p la n e te k a P lu to n a v ro c e 1950, je ž b y la v y k o n á n a n a E n g e lg u rd ta v ě o b se rv a to ři. P o zo ro v á n í p la n e te k v K ije v ě u v e ře jň u je ře d ite l h v ě z d á rn y C. K. V sě c h sv ja tsk ij. Ú s ta v ťh eo retick é a stro n o m ie v L e n in g ra d ě u v á d í efem e rid y p ro p o zo ro v á n í p la n e te k v ro c e 1951: (9) M etis, (30) U ra n ia , (45) E u g e n ia , (63) A u so n ia. O h v ě z d ác h s v e l­ . k ý m vl. p o h y b em v okolí se v e rn íh o pólu G a la k tik y p íše N . M. A rtju china. — J a . I. K u m sišv ili z A b a s tu m a n i p íše o e d ek tro k o lo rim etríck ý c h >pozoraváních v E rid a n i. E . E . S a n d a k o v a z K ije v a ipodává z p rá v u o p o z o ro v án í N ovy L a c 1950. V z á v ě ru u v e ře jň u je I. S. A sta p o v ič z p rá v u o B ooitidách v ro c e 1951. V z á v ě ru js o u p u b lik o v á n a p o z o ro ­ v á n í z á k r y tů hvězd M ěsícem n a A b a stu m a n sk é o b se rv a to ři a n a o b ­ s e rv a to ři K a z a ň sk é s t. u n iv e rsity , J . Š iro k ý .

*

Z p rá vy z našich odboček

O A S T R O N O M IC K É P R Á C I V B R N É . (L ed en a ž č e rv e n 1951.) A stro n o m ic k á č in n o st v B rn ě n sk é m k r a j i b y la v .první polovici rotku 1951 v ě tš í n ež v m in u lý c h letech . C y k lu s p ře d n á š e k „Z em ě — s o u č á s t v es­ m íru ” byl z a h á je n úvodní p ře d n á š k o u p ro f. D r J . M. M o h ra : P la n e ta Zem ě

— je jí v z n ik a v ý v o j. V ú n o ru p ře d n á š e l z a on em o cn ěléh o p ro f. D r P r o ­ c h á z k u p ře d s e d a o d b o č k y p ro f. A lo is P e řin a : O č a se a k a le n d á ři. V b ře z n u p o k ra č o v a l c y k lu s p ře d n á š k o u p ro f. M . C h y tilo v é o z e m sk é m m a g n e tis m u a p o lá rn í z á ři. D u b n o v á p ře d n á š k a d ě k a n a p říro d o v ěd eck é f a k u lty p ro f. D r K. Z a p le ta la b y la v ě n o v á n a p o h y b ů m k ů r y zem sk é . Z dali j e p o časí o vlivněno k o sm ic k ý m i v liv y —- o to m p ře d n á š e l v k v ě tn u D r Y. V a n ý se k a č e rv n o v á p ře d n á š k a D r F . F a rs k é h o n av azo v ala, n a m in u lo u p ře h le d e m v y so k ý ch v rs te v n a š i a tm o s fé ry s h le d isk a siře n í e le k tro m a g n e tic k ý c h vln. (P r ů m ě rn á n á v š tě v a 100— 150 p o slu ch ačů .) Mamo ty to p ře d n á š k y b y ly u s p o řá d á n y d v a k u rs y : p rv n í p o d al p ř e ­ h led z á k la d n íc h a s tro n o m ic k ý c h v ěd o m o stí a by l z a m ě ře n h la v n ě p ro z ís ­ k á n í a vzděláni d e m o n s trá to rů lidové hv ězd árn y . P odobně ja k o lo ň sk ý k u rs a stro n o m ie, t a k i le to šn í b y l n av štív en , p rů m . 90 a ž 120 k u rs is ty . V k u rs u p ře d n á š e li: p ro f. A. P e řin a , D r K. R a u ša l, D r L. Pereik, D r B. O nd erličk a, D r O. O h a rk a , R N C J . Š iro k ý , D r V. V a n ý sek , J . S ita r a J. K u číre k . D alší k u r s byl věnoiván s ta v b ě h v ě z d á řs k ý c h d alek o h led ů a b ro u še n í z rcad el. K u rs vedl a v n ě m p ře d n á š e l D r K . R a u ša l. V 7 v e č e re c h b y ly p ro h rá n y o p tic k é z k o u šk y z rc ad e l, p o d á n n á v o d n a b ro u še n í z ro ad e i a v posled n í h o ­ d ině v šich n i s e o d e b ra li n a h v ě z d á rn u B en e šo v y te c h n ik y , o d k u d pozoro­ v a li d a le k o h le d y j a k a m a té rs k ý m i, (tak to v á rn ím i. Z p o č á te č n íc h 32 v y ­ trv a lo do k o n c e k u rs u 22 k u rs is tů . F tada si již z a č a la n e b o b ěh em p rá z d n in z a č n e b ro u s it z rc a d lo p ro sv ů j d alekohled. D ne 7. b ře z n a b y la u s p o řá d á n a p ře d n á š k a D r H . S lo u k y n a th e m a : A tom ové k a ta s tr o f y ve v e sm íru , je ž se k o n a la z a v elk éh o p o č tu n á v š tě v ­ n ík ů v s á le D o m u a rm á d y (d ř. B esed n í d ů m ). A stro n o m ic k á sp o le č n o st v B rn ě , k te r á -vznikla z A stro n o m ic k é se k c e P říro d o v ě d e c k é h o k lu b u , je ž b y la z alo ž e n a z p o p u d u p ro f. AI. P e řin y n a s k lo n k u I I . sv ě to v é v á lk y , ro z h o d la se n a v a ln é schůzi, k o n a n é d n e 21. b ře z n a 1951, že lik v id u je a s ta n e se odbočkou c e lo stá tn í Č esk o slo v en sk é a stro n o m ic k é sp o lečn o sti. T o to u sn e se n í b y lo v aln o u sch ů zí je d n o m y sln ě p řija to s tím p řesv ě d č e n ím , že i o s ta tn í a stro n o m ic k é sp o lečn o sti a k ro u ž ­ k y se z a p o jí do je d n o tn é o rg a n is a c e o d b o rn ík ů a a m a té r ů v Č SR. Š iro k ý . S T U D IJN Í H V Ě Z D Á R N A H V IE Z D O S L A V O V A G Y M N A SIA V E D V O ftE K R Á L O V É N . L. H viezxloslavovo g y m n a s iu m v e D voře K rá lo v é n. L. je n a p rv é m m ístě m ezi šk o la m i III. stu p n ě , k te r é p ro h lu b u jí a p o p u la risu jí m o d ern í p o z n a t k y a o b jev y p říro d n íc h věd, v č e tn ě -astronom ie a m eteo ro lo g ie. V roce 1930 b y la v y s ta v ě n a n a s tř e š e z á p a d n í č á s ti b u d o v y g y m n a s ia h v ě z d á rn a , k te r á m á p rů m ě r 4,5 m a v ý šk u 2,5 m . M á silnost& m ou o tá č e c í kovovou k opuli, je jíž s tř e c h a je z e d v o u č á stí, -takže p o je jím o te v ře n í m ů ž e m e vzniklým , o tv o rem v o ln ě p o z o ro v a t! n e b e (obr. 1 ). N a b eto n o v é -podlaze je u m ístě n n a s ta b iln ím s to ja n u v e lk ý Z eissů v re f r a k to r , o h n isk o v é d á lk y f = 204 c m a p rů m ě ru o b je k tiv u F — 130 m m . S a d a o k u lá rů rů z n é m o h u tn o sti u m o ž ­ ň u je z v ě tš e n í 4 3 k rá t, 8 6 k rá t, 1 6 6 k rá t, 2 3 8 k rá t, 3 3 5 k rá t a 4 6 6 k rá t. N e jč a s­ tě j i se p o z o ru je z v ě tše n ím 8 6 k rá t a ž -335krát. Z p o č á tk u n e b y la h v ě z d á rn a pilně v y u ž ita . O b čas -při h o d in á c h fy s ik y se pozorovalo d a le k o h le d e m p ro m ítn u té S lu n ce n a s tín ítk o a je n v e v e lm i říd k ý c h p říp a d e c h se k o n a lo p o z o ro v án í i večer. B ě h e m O kupace b y la j a k á ­ koliv č in n o s t n a h v ě z d á rn ě z a k á z á n a , p rý z d ů v o dů v o jen sk ý c h . V z á ří 1945 se n a h v ě z d á rn ě o p ě t z a č a l ro z v íje t život. N e jp rv e b y lo n u tn o z a č ít s o p ra v a m i škod, zp ů so b e n ý c h b ěh em o k u p a c e . B y lo z a p o tře b í o p ra v it je m n é z a o střo v á n í d alek o h led u , v y č is tit čočky, z a s k lít o k n a a o p r a ­ v it kopuli. V še c h n y ty t o p rá c e si p ro v ed li s tu d e n ti sa m i spodu s te c h n ic ­ k ý m k ro u ž k e m g y m n a s ia . P o to m se p řisto u p ilo k to m u n e jh la v n ě já ím u — k pozorován í. V šich n i z á je m c i o fy s ik u a a stro n o m ii se sch ázeli v e fy si-

S tu d ijn í h v ě z d á rn a H viezdosdavova g y m n a s ia ve D voře K rá lo v é n . L. k á ln ě -a stro n o m ic k é m k ro u ž k u , k te r ý byl v ed en p. prof. L. P ila ře m . T en velm i ochotně stu d e n tů m ra d il a p ro p a g o v a l n á v š tě v y h v ě z d á rn y i večer. N ebyl-li .přítom en on, vedl js e m p o zo ro v án í n a h v ě z d á rn ě sá m . N a p o p rv é jsm e m ěli dobrý ú sp ěch a fu n k c e vedoucího m i již z ů sta la . K o n ám e pozo­ ro v á n í vždy, ja k to dovoluje počasí. V roce 1949 byl H. g y m n a s iu -darován T ibou-V orlech m alý d alek o h led Binar-Soonc-t 25X 1 0 0 cm , k te ré h o se po­ u ž ív á k pozorován í k o m e t a ve d n e Slunce. Č in n o st fy sd k áln ě-astro n o m ick éh o k ro u ž k u se n e u s tá le ro z š iřu je a n ejlép e n á m v y n ik n e z p řeh led u z a ro k 1950: C elk em b y lo 33 po zo ro v án í, což re p re s e n tu je 52 hodin; h v ě z d á rn u n a v štív ilo 168 ú č a stn ík ů . N ejv íce p o u ta ly z á je m p la n e ty , M ěsíc, m lh o v in y a h v ězd o k u p y . ■D ne 26. IX . 1950 bylo p o zorováno a fo to g ra fo v á n o ú p ln é za/tm ění M ěsíce. O v še c h p o z o ro v á ­ n ích se vedou z áz n a m y . N a ja ře letošního ro k u jsem proslovil dvě p ře d n á šk y : „H vězdná ob­ lo h a ” — p ro c h á z k a slu n e čn í so u sta v o u ; „N e k o n eč n ý v e sm ír” — ú v a h a o m lhovinách, h v ě z d o k u p á c h a g a lax iích . O bě p ře d n á š k y b y ly d o p ro v á ze n y d iap o sitiv y a zv u k o v ý m i film y. P ře d n á š e k i p o zo ro v án í se z ú č a s tn ili z á s tu p c i z ř a d s tu d e n ts tv a , u č i­ te lstv a , .d ěln ík ů i ú ře d n ík ů a v šic h n i u p řím n ě ocenili n e ú n a v n o u -prácí, k te ­ ro u v y k o n á v a jí k rá lo v é d v o rští s tu d e n ti p ro p o p u lariz o v á n í a stro n o m ie v n a ­ še m m ěstě. • K a re l Šebela.

*

Den 1 2 3 4 5

Ze sluneční sekce R 97 84 62 53 40

D en 6 7 8 9 10

Prozatím ní relativní čísla v Den R D en R 35 11 74 16 43 12 66 17 53 13 62 18 14 59 19 60 69 15 51 20 P rů m ě r: 57,9.

únoru 1951: R D en 21 54 22 50 23 38 24 36 41 25

Den R 44 26 27 51 55 28 61 67 Z. C eplecha

R 72 80 65

Z naší vědecké práce PO ZO R O V Á N I Z Á K R Y T Ů H V Ě Z D M Ě S lC E M N A L H Š za I. pol. r. 1950. HaCnioAeHHH aaKpbiTHň 3Be3s jiyHoít Ha npaníCKořt o6cepBaTopnn.

1. P ozorovatelé: H ru š k a (H a .), K ad av ý (K ý .), P a ro u b e k (P a .), R tikl (R tt), S choř (S c.). 2. P řís tr o j: H — Zeissův h led ač k om et, 0 obj. 200 m m , f = 1360 m m . M — M erzův re fra k to r, 0 obj. 160 m m , f = : 1600 m m . V. A. — V elký Z eissův a stro g ro f, 0 obj. 180 m m , f ■3420.

647 NZC BD + 28°1138 B D + 28°1138 49 A u ti A C anc 1251 A C anc 1251 x L eo n 1609 x L e o n 1609 x L eo n 1609 1211/4 Canc 1211/4 C anc A. G . C . 3596 anonym a anonym a A. G. C. 4034 A. G. C . 4034

5,5 6,8 6,8 5 5,9 5,9 4.7 4,7 4,7 6,2 6,2 8,1 8,0 8,0

T im e U . T.

D D D D D D D D D 1) D D D D D D

d d d d d d d d d d d d d d d d

20h31m48,7s 21h37m l6,95s 21h37inl7,04s 23h51>n08,la 19h4lm 48.la 19h4 lni48,15s 21h29m40,9s 21h29m40,9s 21h29m40,7« 19h55m30.5s 19h55m30,5s 21h26m01,7s 21h34m53,6a 21h34m53,78 22h57m40.0s 22h57m40,05s

m agn.

In s trm ent

O bserver

I . 28 I I I . 26 26 26 28 28 31 31 31 IV . 24 24 V. 20 21 21 24 24

P h a se

S ta r

L im b

D a ře

M agn.

Zákryty hvězd Měsícem za první pololetí 1950, pozorované na L H Š . 3 0 Z

H H H H H H H H H H H H H H H H

H l. K . H l. K . M H l. K . H l. K . M H l. K . V. A. M V. A. H l. K . H l. K . H l. K . V. A. V. A. H l. K .

Se Pa Ha Pa Pa Ha Pa R ii Ha Pa Ký Ký Ký Pa Pa R ii

1 2 2 3 4 4 5 5 5 6 6 7 8 8 9 10

27x 46x 53x 46x 46x 53x 46x 190x 53x 14Cx 46x 46x 46x 120x 80x 46x

N ote: 1. K re g istra c i použito stopek. Z á k ry t n a s ta l zvolna, neboť se jed n alo o dvoj­ hvězdu. 2. K re g istra c i použito stopek. Č asová a u to rita c h ro n o m etr U llyse N ard in. 3. K re g istra c i použito sto p ek : 4. K re g istra c i použito sto p ek : 5. K re g istra c i použito sto p ek : P o v ě trn o stn í po d m ín k y dobré a p ro to 6. K re g istra c i p o u žito sto p ek : pozorování p řesn á. . 7. K re g istra c i použito sto p ek : 8. A nonym ní hvězda, asi 9 m g, v sto u p ila za M ěsíční o k ra j v pos.ú h lu asi 80°. H v ě z d a p ro sv ic o v ala z a o k ra je m M ěsíce (jpatimě m ezi h o rstv e m ) a potom o k am žitě zm izela. K re g istra c i použito stopek. 9. V ý šk a M ěsíce n a d obzorem b y la asi 15 stu p ň ů . Jeh o b a rv a b y la vlivem a tm o sféry ž lu tá s červ en ý m nádechem (6 O sthoffovy šk á ly ). Velmi klid n ý vzduch a dobré pozorování. K re g istra c i použito stopek. 10. K re g istra c i použito H ip p o v a ch ro n o g rafu . Časovou a u to rito u b y ly R ieflerovy h odiny se sekundovým to varovým kyvadlem , o p a tře n é volným p é ro v ý m k ro k em . Č as byl b rá n p ře s pracovní hodiny Z enit. S ta v hodin byl zjišťo v án podle koincidenčních sig n álů GBR. K re g istra c i bylo použito desetinkových sto p ek L em an ia a D oxa. V n ě­ k te rý c h p říp ad e ch té ž H ippova p sacího ch ro n o g rafu . R edukoval P aro u b ek .

*

K d y , co a ja k p o zo ro va ti

L etni souhvězdí L a b u ť, L y ra , Orel a H e rk u les z ap a d a jí stá le dřív e a n a říjnovém nebi v y stu p u jí A ndro m ed a , P egas, P erseus, V o zk a a konečně i P lejá d y s B ý k e m . P ozdě večer vidím e vycházeti k rá s n é a velké souhvězdí Oriona n a východě a B lížen ce n a severovýchodě. T é m ě ř v n ad h la v n ík u zá ří K asiopeja s v elkým č tv ercem P egasa. V polovině říjn a vrcholí to to souhvězdí již v 22 hodin. P o k u sm e se n aléz ti kulovou hvězdokupu M 15. J e ve vzd ále­ nosti 42 000 světelných let a m ěří v p rů m ě ru 220 sv ěteln ý ch let. S everně od této hvězdokupy se n ach á z í o tev řen á h v ězd o k u p a N G C 7084 o celkové ja s ­ nosti 6,2m. Z a bezm ěsíčních nocí naleznem e pouhým okem o bláček spirálové m lhoviny v A ndrom ed ě, n ach ázející se v e v zd álen o sti 700 000 sv ěteln ý ch let. V ečerní nebe ovládá z ářící J u p ite r, n e jv ě tši p la n e ta sluneční soustavy. J e v oposici k Slunci a p o celou noc viditelný. D vě h odiny p ře d východem Slunce za z á ří n a východním nebi ja s n á V en u še, p ro b íh ající souhvězdím L va. K rá tc e p řed V enuší v y chází ru d ý M ars, jehož ja s n o st se pozvolna bude b ě­ hem m ěsíce zvětšovat. M erk u r, S a tu rn a U ra n z ů stá v a jí neviditelní. P ůlnoci začínaje, m ůžem e v y h le d a t k u k á tk e m U rana v souhvězdí Blíženců. M axim um O rionid je kolem 22, N ejsou v šak početné, H o ffm eister uvádí 20 m eteo rů z a hodinu. M ěsíční fá z e : g 1. 2h57m; Ji 8. l h ; ® 15. Ih51m ; g' 23. 0h55m; @ 30. 14h54m. M ěsic p ro ch ází v b lízkosti S a tu rn a 2. v 3h59m. J u p ite ra 14. V 5hl8m, M arse 26. v 17h49m, V enuše 27. v 0h24m, S a tu r n a 28. v 19h23m, M e rk u ra 31. v 12h55m. Z á k ry ty P le já d 18. po půlnoci.

*

N ové knihy a publikace

Izvestija Krymskoj astrofysičesk oj observatorii, to m 5, o b sa h u je: E . P. M ustel a A. B. S e v e m y j: S p e k tro fo to m e trie ch ro m o sfé ric k ý c h erupcí. G. A. Š a jn a V. F . G aze: P á s y tě ž k é m o le k u ly k y a n u C*3N i 1 ve s p e k tre c h uhlík o v ý ch hvězd. S. B. P ik e ln ě v : K th e o rii slu n ečn í kocrony. P . P. D obronra v in : R ozdělení en e rg ie v e s p e k tre c h n ě k te rý c h h v ěz d n íz k é tep lo ty . I. S. Š k lo v sk ij: V ýpočet k o n c e n tra c e ionů v e x ilo v an ý c h k v a n to v ý c h stav ech . V. I. K ra so v sk ij: N ový d ru h z á ře n í n o čn í o b lo h y 8000— 1 1 0 0 0 A. G. A. S a jn : E le m e n ty p řed b ěžn é d rá h y slo ž e k s p e k trá ln í d v o jh v ězd y H . D. 121 648. I. S. Š k lo v sk ij: V ý p o čet k o ro n á ln ích ionů z á k la d n íc h sta v ů . V. A. A lbick ij: P o zo ro v án í p la n e te k . P . F . Š a jn : P o z o ro v á n í p la n e te k a k o m e ty 1949c. Astronom ičeskij žurnál, sv. XXVIII, č. 2. B ře z e n —D uben 1951. N a ­ k la d a te ls tv í A k ad e m ie n a u k S S S R . T oto o b sažné čislo n e jv é tših o so v ě tsk é h o a stro n o m ic k é h o o d b o rn éh o časo p isu p řin á ší n a p rv n ím m ís tě v zp o m ín k u a o c e n ě n i ž iv o ta v y n ik a jíc íh o vědce a o rg a n is á to r a prof. S. I. V avilova, p re s id e n ta A k a d e m ie v ěd S SSR . D ále z a jím a v ý č lá n e k a fo to g ra fie S. A . Š a jn a a B. F . G azelio o nově o b ­ jev en ý c h m lhovinách v 'okolí r. B líženců. N . A . Jakovlkin ,v č lá n k u o ionisačn í h u sto tě v slu n ečn í k o ro n ě p řic h á z í th e o re tic k o u c e sto u k n o v ý m poznaitkům o v n itřn í s ta v b ě ko ro n y . P a re n a g o th e o re tic k v odv o zu je n ě k te ré za jím a v é d ů sled k y z th e o rie hvězdného vývoje, k d e zejm éna, zk o u m á v rch n í č á s t fu n k c e sv ítiv o sti hvězd. Z a jím a v ý č lá n e k V. G. F e se n k o v a o p ů v o d u k o m e t dovozuje, že n ep e rio d ic k é k o m e ty jso u a s i p la n e tk y , (kdysi z a h r a ­ nice slu n ečn í so u sta v y vy v ržen é. A stro n o m k y N e fe ď je v a a A g a fo n o v a po­ d á v ají výsledky svých p ra c í s m erid ián ním k ru h e m n a E n g elh ard to v ě ob­ s e rv a to ři. O b šírn á b ib lio g ra fie nově v y šlý ch so v ě tsk ý c h a stro n o m ic k ý c h p u b lik ací u k o n ču je to to o b šírn é čislo.

A stronom ičeskij žurnál, sv. XXVIII, č. 3. D uben— k v ě te n 1951. N a ­ k la d a te ls tv í A k a d e m ie n a u k S S S R . N a p rv n ím m ís tě je h is to ric k ý č lá n e k o N . G. Čížovi, v y n ik a jíc ím ru s k é m m is tru a k o n s tru k té r u h v ě z d á řs k ý c h p řís tro jů , k te r ý ž il v 18. s to ­ letí. A m b a rc u m ja n v k rá tk é m , č lá n k u p o je d n á v á o aso c ia c íc h v so u h v ězd í K asiopeji. N . B. D iv a ry p o d á v á v ý sle d k y sv ý c h th e o re tio k ý c h ú v a h o p ří­ sp ěv k u s v itu h vězd k s v ě tlu n o čn íh o n eb e. V. S. S a fro n o v p o d á v á s t a t i ­ stic k é z p ra c o v á n í fy s ik á ln íc h v la s tn o s tí v isu á ln íc h dvojh v ězd . E . B. K osťa k o v a p řin á š í z k o u m á n í in te g rá ln íh o s p e k t r a ja s n é h o m r a k u M léčné d rá h y v so u h v ězd í L ab u tě . M eteorologické přístroje a pozorovací methody. P ro f. Dr R u d o lf Schneider. S tra n 74. C ena 35 K čs. V yd av atel: K arlo v a u n iv e rsita v P raze. F a k u lta přírodovědecká. S tá tn í n a k la d a te lstv í učebnic, P r a h a 1951. K n íž k a o b sah u je v ý ta h a u to ro v ý c h p ře d n á š e k n a p říro d o v ě d e ck é f a ­ k u ltě K a rlo v y u n iv e rsity v P ra z e . V ý b ěr lá t k y svědčí o v e lk ý c h p ra k tic ­ k ý ch zk u še n o ste c h a u to r a , k te r ý byl d lo u h o letý m ře d ite le m čsl. s tá tn íh o m eteo ro lo g ick éh o ú s ta v u v P ra z e . V je d n o tliv ý c h k a p ito lá c h p o je d n á v á 0 pozo ro v án í je d n o tliv ý ch m e te o ro lo g ic k ý c h p rv k ů , a to o m ě ře n í tep lo ty , in te n s ity slu n ečn íh o z á ře n í a doby slu n ečn íh o sv itu , tla k u vzdu ch u , v lh ­ k o sti v zd u ch u a v ý p a ru , s rá ž e k , s m ě ru a ry c h lo s ti v ě tru , o b lačn o sti. A erolo g ic k á m ěřen í. O d h ad o v án í a m ěřen í dohlednosti. P o č ítá n í k o n d e n sa č n íc h ja d e r. R a d a r v m eteo ro lo g ii. A u to m a tic k é m eteo ro lo g ick é sta n ic e. L ite ra ­ tu ra . J a k vidno, p řih líž í a u to r k n e jn o v ě jším m etli ódám m eteo ro lo g ick éh o m ěření. N ehledě k m ete o ro lo g ů m z povoláni, b u d e ta to p u b lik a c e z a jím a ti 1 jin é z á je m c e z p říb u z n ý c h o b o rů ja k o je g eo fy sik a, z e m ě p is a z e jm é n a a stro n o m ie. T y to b ude n e jv íc e z a jím a ti v ý k la d o m ěře n í in te n s ity slunečního z á ře n í a doby slu n e čn íh o sv itu , o b la č n o sti a o d h ad o v án í a m ě ře n í dohled­ nosti. O b sah té to p u b lik a c e je t a k d id a k tic k y cen n ý a z a jím a v ý i p ro k ru h y m im o řa d y u n iv e rsitn íc h p o slu c h a č ů , že b y se v elm i dopo ru čo v alo , a b y ta t o p u b lik ace v y šla n a m ísto re p ro d u k c e stro jo v é h o p ís m a (r o ta p rin tu ) tisk em . P řito m b y bylo z a jis té m ožno d o p ln iti ji v y o b razen ím . K a re l N ovák. H a r o l d J e f f r e y s a B. S w i r l e s J e f f r e y s : Methods of m athem atical physics. 8°, sfcr. 708 + d ia g r. 2. v y d . C a m b rid g e U n iv e rsity Press, 1950. C en a v áz. £ 4,4 s. Ú zk é sblížení m a te m a tik y , fy s ik y a a stro n o m ie p ro sp ě lo v še m tě m to v elk ý m o d v ětv ím lid sk é h o vědění. N eb y l to p rá v ě n e jsn a z ší pochod. V ím e ja k se d řív e m luvilo o „ č is té ” m a te m a tic e a z c e la se zap o m ín alo , že m a te ­ m a tik a bez n e ju ž šíh o k o n ta k tu s p ra k tic k ý m živ o tem , a to n e c h ť s fy sik o u nebo astro n o m ii, b y n u tn ě z tr a tila sv é ro zv o jo v é m o žn o sti. S tá le v íce se ukazo v ala n u tn o st fy sik ů m a astro n o m ů m u čin it i n ějtě ž ší m a te m a tic k é ú v a h y p řís tu p n é a p o d n ítit je, a b y ty to ve sv ý c h o b o rech použili. V zn ik a ly k n ih y a p říru č k y , k te r é to to m ěly u m o žn it. R iem anm ovy „D ifferesnzialgleic h u n g e n d e r P h y s ik ” b y ly je d n o u z p rv n íc h p říru č e k , k te r é s ú sp ěch em sloužily astro n o m ů m a fy sik ů m . J e ffre y s, z n á m ý g eo fy sik , a stro n o m a fy ­ sik, p řip ra v il v e sv é m v e lk é m díle „M eto d y m a te m a tic k é fy s ik y ” obšírné, p o ctivé dílo, ve k terém , se s n a ž í u k á z a ti, ja k n ě k te ré č á sti m a te m a tik y jso u p oužívány ve fysice a ja k jejich zn alo st u sn ad n í řešení fy sik áln ích a a stro ­ n o m ick ý ch pro b lém ů . N a sed m i s te c h s tr a n á c h je sn esen o m n o h o m a te riá lu , jso u zd e s a m o s ta tn é k a p ito ly o s k a lá re c h a v ek to rech , o te n so re c h , o m n o ­ honásobných integ rálech , o potenciální th eo rii a v ariačn ím počtu, F o u riero v u th e o re m u , Besiselových, L eg en d ro v ý ch a elip tic k ý ch fu n k c íc h a m nohé jiné. Z ahloubám e-li se do k terék o li k apitoly, n ab ý v ám e přesvědčení, že p ěs­ to v án í m a te m a tik y ja k o h la v n íh o p o m o c n ík a a stro n o m ie a fy s ik y je ze­ jm é n a n y n í s tá le p o tře b n ě jší a ta k é v d ěčn ější. P ro to v y c h á z í J e ffre y so v a k n ih a již ta k é v d ru h é m , o p ra v en é m a ro z šíře n é m v y d á n í a b ude jis tě s ú sp ěch em slo u ž it v šu d e ta m , k d e b ude p o u ž ita . D r H u b e rt S louka.

Č E S K O S L O V . A S T R O N O M IC K Á S P O L E Č N O S T V P R A Z E Lidová, h v ě z d á rn a v P ra z e n a P e třín ě .

Přednáškový a pracovní program pro podzim a zimu 1950. A stro n o m ic k é sob o ty členů, Č. A . S. Č lenské sch ů ze Soboty sek cí A stro -M ev ro (D o ta z y a odpovědi) S o b o ty m lád eže

6. X. 13. X. 20. X.

3. XI. 10. XI. 17. XI.

1. X II. 8. X II.

27. X.

24. XI.

i5. xn.

S ch ů ze z a č ín a jí vždy v 18 hodin. A stro n o m ie pro lid.

Nové objevy v sluneční soustavě. P ře d n á šk y se k o n ají každou střed u , p očínaje 10. říjn e m v 19 hodin ve velké p o slu c h á rn ě F ilo so fick é f a k u lty n a S m etan o v ě n á m ě s tí č. 2. 10. říjn a : S lunce v e slu ž b ác h člověka. D r H u b e rt S louka. 17. říjn a : F o to g ra fic k ý p rů z k u m slu n e č n í so u sta v y . L ad. Č erný. 24. říjn a : Z k u še n o sti p o zo ro v atele slu n eč n íc h sk v rn . F. K ad av ý . 31. říjn a : A tm o s fé ry p la n e t a je jic h so u p u tn ík ů . D r Z. B ochníček. K u rsy pro pozorovatele a d em o n strá to ry. Ž ád ám e m Jadší člen y Č. A. S. z P ra h y , m a jíc í již u rč ité z n a lo sti z astronom ie, k te ří by chtěli v y p o m á h at ja k o d em o n stráto ři, ab y se p ři­ h lásili u ta j. F . K a d a v ý h o nebo k o re sp o n d e n č n ím lístk e m . B u d e p ro ně u sp o řá d á n k u rs d e m o n s trá to rů . P řih lá š k y co n ejd řív e. A stro n o m ic k ý sem inář. P ro členy Č. A. astro n o m ic k ý s e m in á ř problém ech. K ažd ém u od 16— 18 hodin n a L.

S. a s tu d u jíc í a stro n o m ie b u d e se k o n a ti p ra v id e ln é s o d b o rn ý m i r e f e r á ty o n e jn o v ě jšic h a stro n o m ic k ý c h p řistu p n o . P rv n í p o dzim ní s e m in á ř bude 13. říjn a H . Š.

P ře d n á šk y pro to v á rn y , zá vo d y, školy. U p o zo rň u jem e osv ěto v é re f e re n ty to v á re n , z áv o d ů a škol, ja k o ž i v e­ doucí a stro n o m ic k ý c h k ro u ž k ů , a b y v č a s z a ž á d a li o z á z n a m p ře d n a še čů p ro své k u rs y a p ře d n á š k y , k te r é k o n ám e n a šim i osvěd čen ý m i p o p u la risá to ry ve v šech m íste c h rep u b lik y . Prodám dalekohled značky „E TA ”, Praha, z a 8000 K čs s m a siv n ím s t a t i ­ vem , zv ětšen í 4 0 k rá t. J a r o s la v Z y c h , C h ru d im 182/11. Prodám výborný Rolčíkův reflektor, 12 cm 0 , o h n . vzd ál. 1 m . Z jed n o d u ­ š e n á p a ra l. m o n tá ž - c e n a 12.000 K čs. V. D l a b , Č ejetice-M l. B oleslav. M ajetník a v y d av ate l časopisu ftíše hvězd Č eskoslovenská společnost a stro ­ n o m ick á P r a h a IV -P e třín , — T isk e m S tá tn í tis k á rn y , n á ro d n í p odnik, z á ­ vod 05 (P ro m e th e u s), P r a h a 8. -— N ovinové zn á m k o v á n í povoleno č. ř. 1 5 9 368/IIIa/37. — D ohlédaci p o što vn í ú řa d P raha 022. — 1. říjn a 1951.