Vyšší vzdělání jen pro elitu?

Vyšší vzdělání jen pro elitu?

Petr Matějů www.isea-cz.org 1

Otázky • Proč by vyšší vzdělání nemělo být jen pro elitu? • Existují zřetelné vztahy mezi vzděláním, konkurenceschopností a ekonomickým růstem? • Je nízká konkurenceschopnost ČR spojena s nízkou dynamikou vývoje vysokoškolského vzdělání? 2

1

Otázky • Proč by vyšší (vysokoškolské) vzdělání nemělo být jen pro elitu? • Existují zřetelné vztahy mezi kvalitou lidských zdrojů, konkurenceschopností, ekonomickým růstem a otevřeností vysokých škol poptávce po vzdělání? • Je nízká ekonomická konkurenceschopnost ČR spojena mimo jiné i s nízkou nabídkou vzdělávacích příležitostí na vysokých školách? 3

Otázky • Jak vypadá vzdělanostní struktura a dynamika vývoje vzdělání v ČR ve srovnání se světem? • Jaké jsou strukturální bariéry růstu vzdělávacích příležitostí na vysokých školách? • Jaké jsou finanční bariéry růstu vzdělávacích příležitostí na vysokých školách? 4

2

Otázky • Lze spoléhat na pokles poptávky po vyšším vzdělání? • Co způsobuje velký převis poptávky po VŠ vzdělání nad nabídkou studijních míst? • Jak vypadají nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání v ČR: srovnání se světem? • Jak vypadají nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání v ČR: dlouhodobý historický vývoj? 5

Otázky • Jsou systémy financování studia na VŠ založené na principu sdílení nákladů sociálně selektivnější než systémy bez „školného“? • Co si tom tom myslí veřejnost - výsledky výzkumů veřejného mínění

6

3

Proč by vyšší vzdělání nemělo být jen pro elitu? • Sociální důvody – menší nerovnosti, soudržnost, inkluze, mobilita, sociální stabilita

• Kulturní důvody – kulturní kapitál, kultivace, integrace

• Politické důvody – racionalizace politiky, konsensus

• Ekonomické důvody – lidský kapitál, flexibilita, schopnost pracovat s informacemi, konkurenceschopnost, inovace 7

Existují zřetelné vztahy mezi vzděláním, konkurenceschopností a ekonomickým růstem? Je nízká konkurenceschopnost ČR spojena s nízkou dynamikou vývoje vysokoškolského vzdělání?

8

4

World Economic Forum Pořadí v indexu konkurenceschopnosti (Microeconomic Competitiveness Index)

USA Finsko Slovinsko Estonsko Maďarsko Česká republika Litva Lotyšsko Polsko

2002 1 2 27 28 28 33 39 44 45

2001 2 1 32 30 27 34 50 41 42 9

World Economic Forum Competitiveness Index

USA Finsko Estonsko Slovinsko Maďarsko Litva Česká rep. Lotyšsko Polsko

Potenciál růstu 2001 2002 2 1 1 2 29 26 31 28 28 29 43 35 37 39 47 41

42 49

Inovační potenciál 2002 1 3 28 24 34 33 42 26 29 10

5

Inovační profil Průměrný růst HDP 10 Podíl studentů VŠ z příslušné věkové Index technologické vyspělosti 8 skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů

6

Výdaje na VaV (% HDP)

4 2 0

Studenti v technických a přírodovědných oborech (%)

Příhlášky patentů na 1000 obyvatel

Spolupráce univerzit a firem

Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání

Administrativní podmínky pro vznik nových firem ČR Finsko USA 11

Inovační profil Průměrný růst HDP 10 Podíl studentů VŠ z příslušné věkové Index technologické vyspělosti 8 skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů

6 4


2 0


Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Spolupráce univerzit a firem



6

Inovační profil Průměrný růst HDP 10 Podíl studentů VŠ z příslušné věkové Index technologické vyspělosti 8 skupiny 6

VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti


4 2 0

Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů

Studenti v technických a přírodovědných oborech (%)


Spolupráce univerzit a firem



Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností 0

FIN NET

y = 0.8745x + 2.8196 R2 = 0.7706

5

USA DEN

GER IRL

10 Rank in overall competitiveness

SWI

CAN

SWE

UK 15

NOR

20

BEL CHL

NWZ

HUN

25

POR

30 35 CZ 40

POL

SLV

45 50 45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources)

14

World Competitiveness Yearbook 1996-2000

7

Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností HDP na hlavu 50000 45000

y = -739.09x + 32848 R2 = 0.7437

NOR

35000

DEN

30000

USA GER UK

IRL

SWE BEL

25000 NET

FIN 20000 CAN 15000

GDP per capita (1998, USD)

40000 SWI

NWZ SLV

POL

CZ

CHL

10000

POR

5000

HUN

0 45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources)

15 World Competitiveness Yearbook 1996-2000

Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností a funkční gramotností průměrné skóre 0 FIN

DEN

NOR

USA

SWI

5

10

NET

15 NWZ

SWE

BEL IRL

POR

20

GER

UK

25 SLV

HUN

Rank in factor "People"

CAN

30

CHL CZ

35

y = -0.3314x + 104.07 R2 = 0.5069

40

POL 210

220

230

240

250

260

270

280

290

Score in prose literacy

16

SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2000

8

Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností a funkční gramotností % dospělých dosahujících úrovně 4 a 5 0 FIN

DEN

5 NOR

USA

CAN

GER 15 BEL

UK

SWE 20

NET

IRL HUN

25

NWZ

POR SLV

30

y = -0.8907x + 27.918 R2 = 0.3746

CHL

35

CZ POL 0

Rank in factor "People"

10

SWI

40 5

10

15

20

25

30

Prose literacy (% of people at level 4 or 5)

17 SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2000

Vztah mezi funkční gramotností (% dospělých ve skupině 4 nebo 5)

a očekávanou délkou terciárního vzdělávání

Expected years of tertiary education at 17 years

4.5

4

CAN

USA

3.5 FIN 3

UK

NOR

DEN

2.5

SWE

POR

NWZ

IRL

2

NET

POL

y = 0.0797x + 1.4621 R2 = 0.5149

GER

SWI 1.5

CZ

HUN 1 0

5

10

15

20

25

30

Prose literacy (% of people at level 4 and 5)

SIALS and World Competitiveness Yearbook 18 1996-2000

9

Závěry • Princip „vyšší vzdělání jen pro elitu“ je neudržitelný (knowledge based society) • Lidské zdroje se stávají zásadní komponentou konkurenceschopnosti • Kvalita lidských zdrojů ve stále větší míře závisí na schopnosti aktivně pracovat s informacemi (flexibilita) a adaptovat se na inovace • Tato kvalita se rozvíjí především v terciárním vzdělávání

19

Jak jsme na tom ve srovnání se světem?

20

10

Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Vyšší střední vzdělání

Education at a Glance, OECD, 2001

21

Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Vyšší střední vzdělání


22

11

Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Terciární vzdělání

Education at a Glance, OECD, 23 2001

Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Terciární vzdělání

Education at a Glance, OECD, 24 2001

12

Očekávaný počet let terciárního vzdělávání

25


Podíl studujících (2000) Terciární vzdělání 30 25

%

20

Czech Rep. Hungary

15

Poland OECD

10 5 0 18 years

19 years

20 years

20-29 years

Years of age Education at a Glance, OECD, 2001

26

13

Závěry • ČR patří k zemím s velmi nízkým podílem osob s VŠ vzděláním (ČR 11%, OECD 18%, Irsko, Nizozemí, Finsko 17%, USA 37%)

• ČR patří v rámci OECD k zemím s nejnižší dynamikou mezigenerační proměny vzdělanostní struktury • ČR patří k zemím s nejnižším podílem studujících na VŠ z příslušné věkové skupiny (ČR 26%, OECD 41%, Finsko, Irsko přes 40%, Maďarsko 38%) 27

STRUKTURÁLNÍ BARIÉRY

28

14

Český systém dlouho odolával přechodu na „binární“ model (bakalářský a magisterský stupeň)

29

Instituce terciárního vzdělávání Vysoké školy

VŠ universitního typu

Verejné 28 213.000

Soukromé 0 0

VŠ neuniversitního typu

Verejné 0 0

Soukromé 20 5.000

30

15

Podíly studentů v jednotlivých programech terciárního vzdělávání (1999) "Short" PhD program s BA program s m aster's 7% (33 449) degree 17% program s 5%

"Long" m aster's degree program s 71% 31

Podíly studentů v bakalářských a doktorských programech 1990-2002

% of BC % of PHD

89 /9 0 90 /9 1 91 /9 2 92 /9 3 93 /9 4 94 /9 5 95 /9 6 96 /9 7 97 /9 8 98 /9 9 99 /0 0 00 /0 1 01 /0 2 02 /0 3 03 /0 4

45.00 40.00 35.00 30.00 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00

32

16

Podíly studentů v bakalářských a doktorských programech 1990-2002

% of BC % of PHD

HE Act Amendment Bologna declaration

89 /9 0 90 /9 1 91 /9 2 92 /9 3 93 /9 4 94 /9 5 95 /9 6 96 /9 7 97 /9 8 98 /9 9 99 /0 0 00 /0 1 01 /0 2 02 /0 3 03 /0 4

45.00 40.00 35.00 30.00 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00

33

Závěry • Otevření VŠ většímu počtu studentů zatím naráželo na neochotu veřejných vysokých škol přejít na tzv. strukturované studium • Poptávku po „neuniverzitním“ VŠ vzdělání uspokojovaly téměř výhradně soukromé VŠ • Situace se začala výrazně měnit až přijetím novely zákona o VŠ v roce 2001 (proti vůli reprezentace VŠ a MŠMT!) 34

17

FINANČNÍ BARIÉRY

35

Výdaje na vysoké školství v procentech HDP (1995, 1999)

CZR 0.88, HUN 1.01, POL 1.16, FIN 1.67, IRL 1.38, OECD 1.33 36

18

Výdaje na vysoké školství ze všech zdrojů v procentech HDP (2000) Canada Korea US Finland Sweden OECD Denmark Australia Norway Austria Ireland Netherlands Switzerland France Mexico Spain UK Hungary Germany Portugal Turkey Greece Poland Czech Rep. Italy Slovakia

0.00

0.50

1.00

1.50

2.00

2.50

3.00 37

Výdaje na vysoké školství ze soukromých zdrojů procentech HDP (2000) Korea United States Canada Australia Japan OECD Ireland Mexico United Kingdom Netherlands Spain Hungary Sw eden Poland Czech Republic France Italy Germany Norw ay Portugal Slovakia

0.00

0.25

0.50

0.75

1.00

1.25

1.50

1.75

2.00

38

19

Výdaje na jednoho studenta v terciárním vzdělávání (vzdělávací činnost, služby, výzkum a vývoj) v USD přepočtených na kupní sílu United States Switzerland Canada Sweden Netherlands Norway Austria Australia Denmark Germany Japan Belgium Ireland United Kingdom Country mean Finland France Italy Hungary Spain Czech Republic Korea Slovak Republic Portugal Mexico T urkey Greece Poland 0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

18000

20000

USD/PPP 39

Finanční pomoc studentům (půjčky, stipendia, granty) v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání United King. Denmark Australia Sweden Norway Netherlands New Zealand United States Canada Italy Finland Belgium Country mean Ireland Hungary Germany Turkey Austria Spain Korea France Czech Republic Portugal Mexico Slovak Greece Poland Switzerland

0.0

5.0

10.0

15.0

20.0

25.0

30.0

35.0 40

40.0

20

Vývoj financování veřejných vysokých škol v ČR v letech 1994 - 2001 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1994

1995

1996

1997

1998

Nominální celková dotace (tis.) Počet studentů Inflace (1994=100)

1999

2000

2001

Reálná celková dotace (tis.) Reálný výdaj na studenta (tis.) počet studentů na učitele *100 41

Očekávané délka terciárního vzdělávání jako funkce celkových výdajů na vysoké školství (2000) Expected years of tertiary educ

4.5 y = 1.0527x + 1.0382

4.0

FIN

2

R = 0.4116

3.5

NOR SPA

3.0

KOR US

SWE

CAN

2.5

IT HU GER

2.0 1.5 SLV

CZ

1.0

SWI MEX TUR

0.5 0.50

1.00

1.50

2.00

2.50

3.00

Total expenditure on tertiary education 42

21

Závěry • Veřejné vysoké školy jsou dlouhodobě podfinancovené • To platí o financování z veřejných zdrojů (vláda) i ze soukromých zdrojů (studenti) • Finanční pomoc studentům VŠ patří k nejnižším v OECD • Šance na studium jsou přímo úměrné disponibilním zdrojům 43

Dva mýty o financování vysokého školství a nerovnostech • Mýtus # 1: Otevření soukromých zdrojů (sdílení nákladů) vede ke snížení účasti státu • Mýtus # 2: Otevření soukromých zdrojů zavedením principu sdílení nákladů (školné) vede k růstu nerovností (bariéry v přístupu dětem s nižších sociálních vrstev) 44

22

Expenditure from public sources (% GDP)

Výdaje na vysoké školství z veřejných zdrojů jako funkce výdajů ze soukromých zdrojů (2000) 1.80

y = 0.4179x + 0.776 R2 = 0.5554

1.60

CAN US

1.40 1.20

SWE

AUS

KOR

NOR

1.00 0.80

GER CZ

0.60 0.40

JAP

IT SLV

0.20 0.00 0.00

0.50

1.00

1.50

2.00

Expenditure from private sources (% GDP) 45

Závěr • Ve vyspělých zemích (OECD) otevření soukromých zdrojů financování (školné) NEVEDE k omezení účasti státu na financování vysokých škol, je tomu spíše NAOPAK

46

23

ad. mýtus # 2 MODELY FINANCOVÁNÍ A NEROVNOSTI V ŠANCÍCH NA VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ 47

Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům 40

Státní podpora UK studentům jako podíl z SWE celkových výdajů na NOR vysoké školství NET

State subsidy to students

35 30 25

AUS

CAN

20 IT

15

IRE

SLV FRA CZ POR POL

5

OECD HUN SPA

GER

10

US

MEX

Podíl soukromých zdrojů na rozpočtech vysokých škol

0 0

10

20

30

40

50

60

Share of private sources

48

24

Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům 40 UK


35

AUS

SWE

30 NOR

25

NET CAN

20 IT

15

IRE

OECD HUN SPA

GER

10

SLV FRA CZ POR POL

5

US

MEX

0 0

10

20

30

40

50

60


49


FINTYPE=2

UK


35

AUS

SWE

30 NOR

25

NET CAN

20 IT

15

IRE

SLV FRA CZ POR POL

5 0 0

10

OECD

FINTYPE=1

HUN SPA

GER

10

20

US

MEX

FINTYPE=3 30

40

50

60


50

25


FINTYPE=2

UK


35

AUS

SWE

30 NOR

25

3.2

20

IT

15

CAN IRE

2.1

SLV FRA CZ POR POL

5

FINTYPE=1

MEX

0 0

10 20 FINTYPE=3

US

OECD HUN SPA

GER

10

3.0

NET

30

40


Expected years of50tertiary 60 education

51

Poměry nerovností v dosažení VŠ vzdělání (kohorta 25-34 let) Vzdělání rodičů (Ter/LoSec) & sociální skupina otce (Prof/Man)

8 7 6

Ratio

5 4

INQ_RAT_PARED

6.68

INQ_RAT_FCLS CAN, US, AUS

4.17 Scandinavia

3.33

2.72

3

ED

1.79

2 1

Central Europe

ED

CLS

1.50

CLS

ED CLS

0 1

2

3

FINTYPE

52

26

Podíly dosahujících VŠ vzdělání z dětí pocházejících z rodin s nižším vzděláním (nanejvýš nižší střední) 25.0 21.5 20.0

17.7

%

15.0 10.0

7.7

5.0 0.0 CAN,1 US, AUS

2 Scandinavia FINTYPE

3 Central Europe 53

Podíly dosahujících VŠ vzdělání z dětí pocházejících z dělnických rodin (otec je manuálně pracující) 35.0

33.9

30.0 25.0

22.6

%

20.0 15.0 8.8

10.0 5.0 0.0 1 US, CAN, AUS

2 Scandinavia FINTYPE

3 Central Europe 54

27

Poměry šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi dětmi různého sociálního původu věková skupina 18 - 35 years 4.5 4

Professional vs. manual Professional vs. nonmanual

4

3.9

3.5 3 2.5

Nonmanual vs. manual 2.4 1.8

2

2.2

1.6

1.9

1.7 1.8

1.4 1.4

1.5 0.9

1 0.5 0 CZR

Poland

Finland

USA 55

SIALS

Závěr • V zemích, které otevřely soukromé zdroje financování vysokého školství (školné), nejsou nerovnosti větší, než v zemích, které se finanční účasti studentů brání • Největší nerovnosti jsou v zemích s podfinancovaným vysokým školstvím závislým pouze na veřejných rozpočtech

56

28

VÝVOJ NEROVNOSTÍ V ŠANCÍCH NA DOSAŽENÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ V ČR

57

ŠANCE OBECNĚ (poptávka - nabídka - šance na přijetí)

58

29

Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí Česká republika 1989 - 2003 120

thousands, percent

100 80 60 40 20

19 89 /9 0 19 90 /9 1 19 91 /9 2 19 92 /9 3 19 93 /9 4 19 94 /9 5 19 95 /9 6 19 96 /9 7 19 97 /9 8 19 98 /9 9 19 99 /0 0 20 00 /0 1 20 01 /0 2 20 02 /0 3

0

Year

Applied % of admitted Number of 18 yrs.old

Admitted Number of 18 sec. graduates 59


80 60 40 20 0 19 89 /9 0 19 90 /9 1 19 91 /9 2 19 92 /9 3 19 93 /9 4 19 94 /9 5 19 95 /9 6 19 96 /9 7 19 97 /9 8 19 98 /9 9 19 99 /0 0 20 00 /0 1 20 01 /0 2 20 02 /0 3

thousands, percent

100

Year



30


thousands, percent

100 80 60 40 20

19 89 /9 0 19 90 /9 1 19 91 /9 2 19 92 /9 3 19 93 /9 4 19 94 /9 5 19 95 /9 6 19 96 /9 7 19 97 /9 8 19 98 /9 9 19 99 /0 0 20 00 /0 1 20 01 /0 2 20 02 /0 3

0

Year




80 60 40 20 0 19 89 /9 0 19 90 /9 1 19 91 /9 2 19 92 /9 3 19 93 /9 4 19 94 /9 5 19 95 /9 6 19 96 /9 7 19 97 /9 8 19 98 /9 9 19 99 /0 0 20 00 /0 1 20 01 /0 2 20 02 /0 3

thousands, percent

100

Year



31

%

Šance na získání úplného středního vzdělání podle sociálního původu (sociální třída otce) 1948 - 1999 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

UW SW NM PROF

->48

48-64

65-74

75-89

90-99

Cohort (age 18) 63

Šance na uskutečnění přechodu mezi střední a vysokou školou podle sociálního původu (sociální třída otce) 1948 - 1999 70

%

60 50

UW

40

SW

30

NM

20

PROF

10 0 ->48

48-64

65-74

75-89

90-99

Cohort (age 18) 64

32

%

Šance získání vysokoškolského vzdělání podle sociálního původu (sociální třída otce) 1948 - 1999 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

UW SW NM PROF

->48

48-64

65-74

75-89

90-99

Cohort (age 18) 65

Poměry šancí na získání vysokoškolského vzdělání mezi dětmi z rodin odborníků (PROF), rutinních nemanuálních pracovníků (NM) a pracovníků v typicky dělnických profesích (UW) 1948 - 1999 9 8 7

%

6

PROF/UW NM/UW

5 4 3 2 1 ->48

48-64

65-74

75-89

90-99

Cohort (age 18) 66

33

Mezigenerační vzdělanostní mobilita v ČR v letech 1948 - 1999 90.0 80.0 70.0

%

60.0

up

50.0 40.0

stable down

30.0 20.0 10.0 0.0 ->48

48-64

65-74

75-89

90-99

COHORT 67

JAK FUNGUJE PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ ? • Přicházíme o talenty? • Z jakých sociálních skupin zejména? • Výsledky šetření „Sonda maturant 1998“ a „Uchazeč 1998 a 1999“

68

34

Konfrontace výsledků v testu OSP s realitou přijímacího řízení 3000

počty přijímacích řízení

2500

2000

1500

1000

500

0 20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

80

85

90

95

100

Výsledek v testu obecných studijních předpokladů

neměl být přijat a byl přijat

měl být přijat a nebyl přijat

69

Pojem „ziskovost přijímacího řízení“ Ziskovost přijímací zkoušky je definována jako podíl těch, kteří měli být a byli přijati na celkovém počtu přijatých uchazečů. Ztrátovost přijímací zkoušky je pak definována jako podíl těch, kteří měli být přijati a nebyli, na počtu těch, kteří přijati být měli. 70

35

Ziskovost v hlavních oborech Zaměření

Počet uchazečů

Ziskovost

18 477 6 014 3 442 3 536 10 796 21 409 8 543 6 328 1 301

0,785 0,660 0,648 0,638 0,482 0,471 0,380 0,351 0,324

Technické Přírodovědecké Lékařské Zemědělské Pedagogické Ekonomické Společenskovědní Právnické Umělecké

71

Kdo při stejných schopnostech prohrává? (podle vzdělání rodičů) Společenskovědní obory Zdroj dat: SM 98, UC 98, ÚIV

30

28.0

Maximálně vyučení Procento přijatých

Středoškolské s maturitou 20

20.7

Vysokoškolské 15.9 12.0

10 5.5

4.1

6.5

7.9

1.6 0 Nejslabší

Průměr

Nejlepší

Výkonnostní skupiny v testech studijních předpokladů

72

36

Kdo při stejných schopnostech prohrává? (podle vzdělání rodičů) Práva Zdroj dat: SM 98, UC 98, ÚIV

24.1

25

Procento přijatých

20

Maximálně vyučení

18.3

Středoškolské s maturitou 15

Vysokoškolské

10.9

10.5

10 4.9

5

0

4.9

5.2

2.8 0.0 Nejslabší

Průměr

Nejlepší

Výkonnostní skupiny v testech studijních předpokladů

73

Závěry • Nabídka vzdělávacích příležitostí nestačí uspokojovat rostoucí poptávku po vysokoškolském vzdělání • Sociální nerovnosti v šancích na dosažení VŠ vzdělání prudce rostou, vzestupná vzdělanostní mobilita se nezvyšuje • V ostré konkurenci na vstupu na vysoké školy při daném systému přijímání ve stále větší míře prohrávají děti pocházející ze sociálně slabších rodin a to 74 bez ohledu na studijní předpoklady

37

VYŠŠÍ VZDĚLÁNÍ SE PŘITOM STÁVÁ „EKONOMICKOU HODNOTOU“?

OTÁZKA NÁVRATNOSTI

75

Vzdělání a konzistence sociálněekonomického statusu 1991: 0.679 1995: 0.723 1997: 0.728 1999: 0.707

EDUCATION (years of schooling) 1991: 0.191 1995: 0.305 1997: 0.320 1999: 0.339

OCCUPATION (SES index: ISEI) INCOME

1991: 0.123 1995: 0.259 1997: 0.306 1999: 0.354 76

38

Average wage of university graduate (higher secondary education = 100) 25 – 64

30 – 44

Czech Republic

178

176

Finland

189

174

Ireland

183

184

Netherlands

137

132

Hungary

179

173

USA

184

184

OECD (mean)

146

141 77

Ekonomická návratnost vysokoškolského vzdělání u nás významně vzrostla a v průměru dosáhla úrovně OECD

78

39

Proto výrazně rostou vzdělanostní aspirace a vzdělání začíná být chápáno jako důležitá životní investice

79

PERCEPCE PROBLÉMU VE VEŘEJNÉM MÍNĚNÍ IDEÁL versus REALITA výzkum STEM a CVVM září 2003, celkem 2400 respondentů

80

40

%

" Mělo by se podle Vás zavést školné na vysokých školách s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od státu? 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

13

11

29

30

40

40

9

18

19

1996

2001

2003

36

33 22

Rozhodně souhlasím

Souhlasím

Nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

81

" Kvalitní vysokoškolské vzdělání je třeba chápat jako investici, která přináší užitek jednotlivci i společnosti. " Skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem u nás zajistit jen bohatí. 100.0

0.6

4.8

10.1

38.7

32.0

90.0 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0

38.7

30.0

55.8

20.0 10.0

19.1

0.0

vzdělání je investice rozhodně souhlasím

spíše souhlasím

vzdělání jen pro bohaté spíše nesouhlasím

rozhodně nesouhlasím 82

41

" Stát by měl zajistit bezplatně vysokoškolské vzdělání všem, kteří o něj projeví zájem. " Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí. 7.2

100.0 90.0 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0

8.2

24.0

21.2

35.1

47.4

33.6

23.1

bezplatné VŠ vzdělání všem

rozhodně souhlasím

spíše souhlasím

školné a půjčky by umožnily studium

spíše nesouhlasím


" Stát by měl zajistit bezplatně vysokoškolské vzdělání všem, kteří o něj projeví zájem. " Stát by měl v získání vysokoškolského vzdělání finančně pomáhat jen těm, kteří to opravdu potřebují. 5.2

7.2

100.0 90.0 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0

15.1

24.0

45.2

35.1

33.6

34.5

bezplatné VŠ vzdělání všem

stát by měl přispívat jen potřebným


spíše souhlasím



42

" Na soukromé vysoké školy se většinou hlásí ti, kteří nebyli přijati na státní vysoké školy. " Stát by měl přispívat na vzdělání studentům soukromých vysokých škol stejně jako v případě státních vysokých škol. 3.5

100.0 90.0 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0

16.8

19.0 30.2 53.4 34.7 24.1

18.3

soukromé školy pro nepřiajté

stát by měl přispívat i na soukromé VŠ


spíše souhlasím



“Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí” - podle volebních preferencí. 100 90 80

5.3 18.5

4.8 23.9

8.0 20.7

8.2 17.0

11.5

21.1

%

70 60 50 40 30 20 10 0

8.6

25.9 46.7

48.1

52.5 51.1

48.8 42.6

29.4

ODS

23.1

20.1

ČSSD

KDU

rozhodný souhlas

27.9

US

Volební preference

spíše souhlas

14.6

KSČM

spíše nesouhlas

21.5

Jiná

rozhodný nesouhlas86

43

Závěry • Naprostá většina populace (95 %) považuje VŠ vzdělání za životní investici • Většina (58 %) se domnívá, že kvalitního vzdělání se u nás dostává jen bohatým • Bezplatné VŠ vzdělání zůstává pro většinu (69 %) ideálem • Za daných okolností se většina (71 %) domnívá, že systém školné + půjčky by umožnil studium většímu počtu uchazečů 87

Závěry (pokračování) • Názor podle kterého by systém školné + půjčky umožnil studium většímu počtu těch, kteří o studium stojí, sdílí většina bez ohledu na volební preference • Mezi voliči ODS a ČSSD je rozdíl jen 5 % (76 vs 71) • Pro toto řešení je 57 % voličů KSČM 88

44

Otázka na závěr Čí zájem hájí současná vláda tím, že odmítá zavést systém sdílení nákladů spojený s finanční pomocí studentům z rodin s nízkými příjmy?

89

Aneb: Do koho se zatíná „Špidlova sekera?

90

45

Jinak řečeno: Komu vyhovuje systém bez školného a půjček: bohatým nebo chudým?

91

Více v publikaci:

Vyšší vzdělání jen pro elitu?

www.isea-cz.org 92

46

PROPOSED, IMPLEMENTED AND DECLINED REFORMS AND BILLS 93

Proposed Bills and Acts 1991 University act universities were granted political freedom, but remained “state institutions”, their assets are state owned, university teachers and staff are “state employees”. Passed 94

47

1994 Bill on Financing University Education – >> tuition fees, loans, subsidies an attempt to implement Australian HECS system of financing Though well prepared, it wasn’t submitted. 95

1995 Bill amending University Act: first attempt to introduce tuition fees > colleted fees collected by state, state redistributes back to universities, > no consistent system of loans and subsidies proposed Didn’t pass. 96

48

1998 New University Act > Universities are granted more institutional autonomy >> universities are “public institutions” >> all assets are university owned >> teachers and staff are not state employees 97

> No change in the financial dependence on the state: >> tuition fees not allowed, entrepreneurial activities limited, joint ventures banned. >> private colleges and universities can be established. Passed. 98

49

2001

Bill amending University Act – >> an attempt to implement Bologna Declaration (two tier system) >> multi-source financing (joint ventures permitted, spin-off companies, “hidden” tuition fees (dual track system). Passed (by one vote) 99

January 2002: Bill of Financing Higher Education: >> tuition fees >> contingent loans >> new system of subsidies for students from low-income families >> lower income tax for part-time working students. Didn’t pass. 100

50

Vyšší vzdělání jen pro elitu?

Recommend Documents