ZIELKE, Wolfgang Jak číst rychleji a lépe / Wolfgang Zielke ; z n m. orig. přel. J.Loser ; odp.red. H.Plecháčková ; z n m. orig. přel. J.Fingl, J.Lopser. -- 6. vyd. -Praha : Svoboda, 1988. -- 168 s.,gr.,tab.,obr. -(Členská knižnice) PAPÍK, Richard, 1962Naučte se číst! : Zvládnutím technik rychlého čtení uspoříme mnoho času a budete si víc pamatovat / Richard Papík ; fot. L.Fuxa. -- Praha : Grada, 1992. -- 181 s.,ilustr,grafy GRUBER, David, 1955Kdo to má všechno číst?! : Učebnice racionálního čtení a důležitých technik duševní práce pro kursy i samouky / David Gruber. -- 1. vyd. -- Ostrava : Gruber, 1991. -- 278 s. MISTRÍK, Jozef, 1921Rýchle čítanie / Jozef Mistrík. -- 2. vyd. -Bratislava : Slov.pedag.nakl., 1982 -- 118 s. 159.953 GRUBER, David, 1955Šetřme časem : rychločtení a umění koncentrace / David Gruber. -- Vyd. 5. -- Praha : Management Press, 2000. -- 182 s. 028.1 GRUBER, David, 1955Technika racionálního čtení : Čtení,myšlení,úspěch / David Gruber. -- 1. vyd. -- Ostrava : VÚHŽ, 1991. -157 s.
Rychločtení a rychlostudium V určitých situacích – zdaleka ne ve všech – potřebujeme na pracovním textu udělat optimální kompromis mezi vynaloženým časem a důkladností informace. Pak se může hodit rychločtení. Jakmile se potřebujeme seznámit s novými věcmi, pak se potřebujeme učit – zvládneme-li rychlostudium, přežijeme. Jak se profesionálně informovat aneb rychločtení Zde je jeho minimum pro každého: 1. Pojímejme každý text jako úžasně zajímavý. U přirozeně emočně zajímavých textů to jde samo (pro někoho parciální derivace, pro jiného drby „kdo s kým“). U textů nepříjemných, nudných, příliš rozsáhlých či podobně negativních, kde nevýhody z čtení (věnovaný čas a nervy) jsou větší než nevýhody z nečtení (unikne nám určitá informace) – tam prostě nečteme. Znejisťuje to a bolí – ale bolí méně než rozhodnutí „číst“. Život je přece kompromis a častá volba menšího zla. U textů velmi negativních a naprosto nutných k přečtení se radujme nad tím, jakou úlevu pocítíme, až to budeme mít za sebou. Mysleme na to, zvýšíme tak svou chuť – a půl je hotovo. 2. Před čtením mobilizujme v mysli své předchozí znalosti o tématu četby. Toto se velmi podceňuje, přestože je to jedna z nejsilnějších zbraní rychločtenáře. Kdo se připraví, ten nemusí v textu s překvapením zjišťovat, o čem to je, ale v pohodě a rychle zpětně poznává, že „svět je stále stejný“. 3. Snažme se vytvořit si pro četbu co nejklidnější podmínky. Čtení není o nic méně důležitá činnost než jednání. Vytvořte atmosféru na pracovišti, kde se bude brát za samozřejmé nejen „nerušit, teď mám jednání“, ale i „nerušit, teď mám důležité čtení“.
4. Při rychločtení si zvykněme číst tiše a bez ukazovátka. Naše byť neslyšné pohybování rtů nebo i ukazování rukou či tužkou v textu se hodí pro rychlostudium – u rychločtení zdržuje. 5. Zrno hlavní myšlenky od plev nepodstatného oddělíme starořímskou otázkou „Cui bono?“. Komu to slouží? Co chce kdo textem dosáhnout? Jaký problém se v textu řeší a jaký přínos právě toto autorovo řešení nabízí. 6. Vycvičme si široké zrakové rozpětí (periferní vidění). Oči se nám pak na každém řádku zastavují méněkrát (ne třeba sedmkrát, ale třikrát na běžném knižním řádku), mozek vnímá obsah po větších a smysluplnějších celcích. Po skupinách slov místo po jednotlivých slovech. Pro mozek je to takové blaho a úleva, jako když jsme ve třetí třídě definitivně přešli od slabikování ke čtení po celých slovech. Právě toto je ten jediný možný způsob zrychlování čtení, při němž nedochází k povrchnosti četby, ale naopak k větší myšlenkové hloubce. 7. A když nám přece jen nějaká informace unikne, nevracejme se zpět ale snažme se domyslet si ji z dalšího textu. Na 80 procent se tam v jiné podobě objeví znovu. Nezapomínejme, že rychločtení není všechno. Zvládni rychlostudium, nebo v konkurenci odpadni Rozsah tohoto textu neumožňuje vše odborně zdůvodňovat. Takže – berte rady, jak jsou, vyzkoušejte, uvidíte. 1. Opět si v sobě nalaďte nadšení a chuť na text. Buď to jde samo, anebo myslete na úlevu a zvýšení konkurenceschopnosti své pracovní síly, až to zvládnete. Čím těžší text, tím méně vašich konkurentů totiž vytrvá v jeho nastudování. 2. Nebojte se na rozdíl od rychločtení vracet v textu. Text si klidně přeříkávejte – váš hlas a sluch jsou další smyslové kanály, které podporují zapamatování. A zpracovávat tichým čtením třeba text učebnice „Cambridge English, Student´s Book“ by vás nikdy anglicky aktivně mluvit nenaučilo. 3. Dělejte si v textu husté poznámky. Nejen klasické podtrhávání, zvýrazňování, vykřičníky a otazníky, ale přímo slovní poznámky. Veďte s autorem dialog plný zájmu. Polemizujte s ním. Někde ví autor více než vy, jinde v textu je tomu naopak – respektujte to. Nepodceňujte ani nepřeceňujte autora ani sebe. 4. Představujte si, že jste na daném textu nikoliv studující, ale učitelé. Přemýšlejte, jak byste obsahu textu naučili někoho jiného. Nejvíce pomůže, když si budete představovat svého žáka jako poněkud obtížně chápavého nebo příliš sebevědomého. Klaďte si v duchu za něj protivné až záludné otázky, přemýšlejte o svých odpovědích. Opět zde funguje kouzlo opozice podvědomí: Pokud se něco naučit musím, je to obtíž a trápení. Pokud si představuji, že učím někoho druhého, tak se vlastně sám naučit nemusím. Mozek pracuje neuvěřitelně uvolněně, paměť je osvobozena od mnoha blokád. Je to přesně ten případ, kdy v hodině angličtiny špatně zvládáte určitou gramatiku a coby studenti před učitelem blekotáte – ale po příchodu domů zjistíte, že tutéž gramatiku probíralo zrovna ve škole vaše nezletilé dítě. To jste najednou suverénní při vysvětlování! To vám narostou křídla! Jako Jiřímu Sovákovi ve filmu „Marečku, podejte mi pero“, když navečer vysvětloval synovi právě ty rovnice, které přes den vůbec neuměl. 5. Využívejte všechny tři hlavní pilíře paměti: První a nejznámější pilíř je opakování. Nejspolehlivější, avšak nejzdlouhavější. V jisté míře vždy nezbytný. Druhým pilířem je naše pohoda, chuť, nadrženost na studium. Když vyprchá nadšení počáteční, pomocí představivosti (myslíme na krásy cíle) si je v mysli obnovíme. Třetím pilířem jsou vazby – rytmy, rýmy, mnemotechnika apod. Opět zmiňme dálkaře z „Marečka“, který si musel pro dobré vybavování faktů chodit. Chůze je skvělý rytmus. Gruber, David (29. 3. 2002)
Jak se liší klaické čtení od rychločtení
Efektivní čtení lze přirovnat k možnosti pohybovat se k cíli různými dopravními
prostředky, různě rychle s novými pohledy na terén.Trénovaný čtenář je vlastně cestovatel, který se pohybuje mnoha novými zeměmi a zkušenosti z předchozích cest mu umožňují cestovat stále snadněji, rychleji a bezpečněji. Laik je občasným cestovatelem, který má mnohem méně zkušeností a proto se setkává s mnoha nezdary. Často zabloudí, velmi často nedokončí cestu a vrátí se zklamán, netuše, že od objevení zlatého pokladu ho dělil jen malý kousek cesty. Ve srovnání s laikem je zkušený čtenář znalý postupu vlastně spíše astronaut dychtivě prozkoumávající nové světy. Dopravní prostředky, které má běžný laik k dispozici jsou kolo, auto s malým kufrem, malá svítilna a jeden značně přetížený digitální počítač, který dokáže zpracovávat údaje jen sériově- krok za krokem. Profesionál přes přežití v "Informačním věku" má navíc radar, ladič nálady a kompas pro úspěšné dosažení cíle, vysoce výkonný počítač pro ukládání dat, technologii pro teleportaci do klíčových zón, oddalovač únavy a další energetické zdroje. Jako specialisté v strategiích čtení máte další možnosti volby, jak rychle se můžete pohybovat a jak podrobné informace chcete nahrát do Vaší vědomé a podvědomé databáze. Do Vaší výbavy patří jak skener a pomůcky na vytváření map, tak archeologické kladívko na získávání skrytých informací a pokladů. S takovouto výbavou můžete objevovat nové světy a poznávat je mnohem lépe než tamnější nezkušení obyvatelé.
Jak to tedy dělají ti úspěšní rychločtenáři? Nejdříve se hodí u většiny textů, s výjimkou beletrie, získat prvotní informace k čemuž pomáhá rychlý přehled. K tomu pomůže průzkum pomocí sondy. Sondou je speciálně trénovaná mysl, schopná zachytit klíčové informace ve stavu špičkové koncentrace, snímající několik řádků najednou jedním vytrénovaným pohledem.Sonda snímá povrch planety podle zadaného cíle a zaznamenává různé údaje, které budou později zpracovány a vyhodnoceny. Rychlá informace o místech, která jsou důležitá ve vztahu k cíli a prioritách dalšího postupu je k dispozici již asi za 10 minut od začátku průzkumu. Vyvolání podrobnějších filmů nasnímaných podvědomím musí probíhat, pro získání potřebné kvality, určitou dobu. Velitel lodi se rozhodne na základě souvislostí s očekávanými cíli jak pokračovat. Pokud průzkum planety ukázal, že se na ní nalézají hledané zdroje, bude průzkum probíhat podrobněji. Vznikne mapa, do které se budou přiřazovat další informace. Rozhodování o prioritách je klíčové, čas nám všem totiž neúprosně plyne. Je důležité čas správně investovat a nikoliv si ho nechat protéci mezi prsty. Rychlý přehled je základním krokem většiny čtecích technik.
Stručně o "Rychločtení":
Rychločtení je dovednost využívat při čtení oči a mozek tak, aby získávání informací čtením probíhalo průměrně 3 x rychleji s lepším zapamatováním si informací oproti standardnímu čtení. Rychločtení je schopnost, kterou se může naučit využívat každý člověk. Standardní čtení je čtení, které zatěžuje oči a narušuje soustředění, díky nerespektování pravidel fungování lidského mozku. Běžné čtení využívá jen omezené paměťové kapacity levého mozku. Rychločtení neznamená, že rychločtenář vnímá povrchně. Rychločtení také neznamená, že rychločtenář čte jen jednou velmi vysokou rychlostí. Rychločtení znamená hlubší pochopení, větší soustředění, lepší zapamatování a také pružné střídání rychlostí.
Rychločtení spočívá:
Ve schopnosti využívat zrak a jeho zorné pole – jakési periferní vidění pro vnímání větší plochy textu najednou a tím i rychlejší porozumění. Porozumění je u netrénovaných lidí komplikováno například stálým analyzováním a vyslovováním si slov a celého textu v duchu. Jestliže vám zní v hrdle slova, nebo si je šeptáte pak můžete číst jen tak rychle jako když čtete nahlas. "Potichu" jen očima budete schopni číst přinejmenším 2 až 3 krát rychleji než s artikulací. Ve schopnosti naladit svojí mysl na přijímání informací a tím jejich ukládání do snadněji vybavitelných částí mysli. Rychločtení není jen jedna technika, ale soubor strategií, taktik, jak se dostat k cíli snadněji s minimalizováním časových i jiných ztrát. Ve schopnosti rozlišovat důležité a nedůležité části textu a číst a zapamatovávat si to podstatné. Celková suma informací se zdvojnásobuje každého 2.5 roku. Tato doba je nazývána logicky "Informační věk" a přesto lidé nejsou učení základním dovednostem pro přežití v této době. Mnoho manažerů čte podstatnou část své pracovní doby. Všichni potřebujeme stále více informací o stále složitějším světě.
Průměrné rychlosti čtení laika se pohybují mezi 125 a 225 slovy za minutu při čtení nenáročných textů. Průměrná rychlost čtení po kurzu rychlého čtení je 500 slov za minutu. Čím dál tím více lidí ale dokáže číst až tisíc a více slov za minutu a přesto pochopit a zapamatovat si důležité informace.
FOTOČTENÍ JAKO REALITA.
Jednou z povzbudivých skutečností o možnostech lidského mozku je výsledek testování 18leté dívky, provedené Moskevskými a Kijevskými vědci. Eugenie Alexeyenko čte rychleji, než stačí otáčet stránky rychlostí okolo 416 250 slov za minutu odborné texty, romány, časopisy. Jak říká Eugenie: "Nevím v čem je mé tajemství. Stránky vstupují do mé mysli a vybavují se spíše jako pocit než obraz textu." Přesnost odpovědí z textů, které tato úžasná dívka nemohla předem číst, je pro vědce zarážející. Jako specialisté v strategiích čtení máte další možnosti volby, jak rychle se můžete pohybovat a jak podrobné informace chcete nahrát do Vaší vědomé a podvědomé databáze. Do Vaší výbavy patří jak skener a pomůcky na vytváření map, tak archeologické kladívko na získávání skrytých informací a pokladů. S takovouto výbavou můžete objevovat nové světy a poznávat je mnohem lépe než tamnější nezkušení obyvatelé. NEUVĚŘITELNĚ TO MUSÍ PŘIPADAT každému laikovi. I mně se to zdálo nemožné, dokud jsem nezkusil číst jinak. Například PhotoReading umožňuje číst rychlostmi až 25 000 slov za minutu. Jejím autorem je Paul Scheele, expert přes lidský mozek. Existují její modifikace, například Quantum reading má podobné výsledky. Právě pochopení zákonitostí práce lidského mozku umožňuje číst, učit se několikrát rychleji. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit účinnost této metody a čím častěji jsem to trénoval, tím více jsem zjišťoval, že zejména u rozsáhlejších textů je to perfektní. Takže je opravdu snadné během a po našem kurzu rychločtení číst průměrně 500 a více slov za minutu a pamatovat si lépe. Při klasickém čtení, se čte jen s omezenými možnostmi levé hemisféry mozku oproti metodám využívajícím celý mozek. Co umožňuje číst ještě rychleji? Pokud ovšem chcete vyššími rychlostmi, tak pak jde již o intenzivní trénink , během kterého je potřeba trénovat s desítkami knih. Chcete-li poznat na vlastní kůži možnosti Vašeho mozku a naučit se zpracovávat informace rychlostí mnohonásobně rychleji než dosud a získat tak čas, můžete se přihlásit na kurz Informační management.
PRODLOUŽIT ČAS A MÍT K DISPOZICI 48 HODIN denně by bylo hezké a přestože to jde…ano to není přepis opravdu jde mít více času denně, tak to zatím není moc praktické. Ne že by již existoval stroj času, ale všichni víte, že někdy nám čas utíká a někdy se naopak vleče a to lze ovlivnit například hypnotickým transem. Konkrétně Dr. Richard Bandler tvůrce NLP uvedl mladou dívku do transu a vsugeroval ji změněné vnímání času, takže ve skutečnosti jednala rychle a dokázala reagovat na pohyby nositele černého pásku v karate, takže se ubránila.
Strategie rychlého čtení - rychločtení versus laické čtení Home >> kurzy >> rychlocteni >> rychlocteni srovnani
Kde je možné absolvovat trénink
Rychloctení je dovednost využívat při čtení oči a mozek tak, aby získávání informací čtením probíhalo průměrně 3 x rychleji s lepším zapamatováním si informací oproti standardnímu čtení. Rychločtení je schopnost, kterou se může naučit využívat každý člověk. Tyto dovednosti jsou zcela klíčové pro mnoho profesí a zejména manažerské pozice. Úspora času při zpracovávání informací může činit při informační vytíženosti cca kolem 10 hodin týdně, a je tak jedním z klíčových prvkú time managementu. Standardní čtení je čtení, které zatěžuje oči a narušuje soustředění, díky nerespektování pravidel fungování lidského mozku. Běžné čtení využívá jen omezené paměťové kapacity levého mozku. Rychločtení neznamená, že rychločtenář vnímá povrchně. Rychločtení také neznamená, že rychločtenář čte jen jednou velmi vysokou rychlostí. Strategie rychločtení přináší plné pochopení, větší soustředění, lepší zapamatování a také pružné střídání rychlostí a technik duševní práce v oblasti zejména odborných textů.
Základy techniky rychločtení spočívají: - Ve schopnosti využívat zrak a jeho zorné pole – jakési periferní vidění pro vnímání větší plochy textu najednou a tím i rychlejší porozumění. Porozumění je u netrénovaných lidí komplikováno například stálým analyzováním a vyslovováním si slov a celého textu v duchu. Jestliže vám zní v hrdle slova, nebo si je šeptáte pak můžete číst jen tak rychle jako když čtete nahlas. "Potichu" jen očima budete schopni číst asi 2 až 3 krát rychleji než s bez vyslovováním v duchu. - Ve schopnosti naladit svojí mysl na přijímání informací a tím jejich ukládání do snadněji vybavitelných částí mysli.
Rychlý výsledek nejmodernějšího přístupu není dán jen jednou technikou, ale systematickým souborem strategií, taktik, jak se dostat k cíli snadněji s minimalizováním časových, finančních i jiných ztrát. - Ve schopnosti rozlišovat důležité a nedůležité části textu a číst a zapamatovávat si nejdříve to podstatné. Celková suma informací se zdvojnásobuje každého 2.5 roku. Tato doba je nazývána logicky "Informační věk" a přesto lidé nejsou učení základním dovednostem pro přežití v této době. Mnoho manažerů čte podstatnou část své pracovní doby. Právníci, lékaři, studenti, takřka všichni potřebujeme stále více informací o stále složitějším světě ve kterém vítězí Ti, kteří umí pracovat s informacemi lépe než ostatní. Zatímco průměrné rychlosti čtení laika se pohybují mezi 125 a 225 slovy za minutu při čtení nenáročných textů, tak: Průměrná rychlost čtení po kurzu rychlého čtení je 500 slov za minutu. Pokročilí absolventi "rychločtení" jsou schopni přečíst až nastudovat knihu během již 1 až 2 hodin. Čím dál tím více lidí, ale dokáže číst až tisíc a více slov za minutu a přesto pochopit a zapamatovat si důležité informace. V případě strategií rychločtení jde tedy o jednu z vůbec nejfektivnějších strategií úspory času a zároveň zkvalitnění práce s informacemi. Jsou dva způsoby, jak dosáhnete rychlého čtení: Domácí varianta s programem na CDROM zajistí zvládnutí základů - info zde Kde je možné absolvovat trénink Speciální výcvik vzniklý na základě analýzy 9 světově nejefektivnějších metod rychlocteni (speed reading, super reading, dynamic reading, SQ3R, photoreading, Quantum reading atd.) zaručuje trénink nejpokročilejších metod a jejich přenos do praxe. Ten naleznete v kalendar rychlocteni, případně jej lze absolvovat ve formě individuálního výcviku či firemního tréninku - informujte se tady. Home >> kurzy >> rychlocteni >> rychlocteni srovnani
