RYBY A RYBNÍKY V ČESKÉ REPUBLICE

Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice

RYBY A RYBNÍKY V ČESKÉ REPUBLICE

Absolventská práce

Filip Vrba, 9.A Školní rok 2014/2015 Vedoucí práce: Jaroslava Sotonová

Ryby a rybníky v České republice

Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpal, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne 28. 3. 2015 Jméno autora: Filip Vrba


Poděkování Chtěl bych poděkovat Jaroslavě Sotonové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.


Anotace Tato práce s názvem Ryby a rybníky v České republice byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Moji práci s názvem Ryby a rybníky v České republice jsem si vybral proto, že já sám chytám ryby. Chtěl jsem čtenářům či posluchačům této práce více přiblížit to, co dělám ve svém volném čase a co mě tak baví.


Obsah Úvod: Ryby a rybníky .................................................................................................... 5 1. Co je to rybník ............................................................................................................ 6 1.1 Rozdělení rybníků…………………………………………………………………6 2. Historie rybářství ve světě ......................................................................................... 6 2.1 Historie rybářství v Čechách - Velká Morava ..................................................... 6-8 3. Rybníky na Jindřichohradecku................................................................................. 8 4. Ryby žijící v našich rybnících .................................................................................. 10 5. Rybářské školy .......................................................................................................... 19 Závěr .............................................................................................................................. 20 Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace


Úvod – Ryby a rybníky Rybářství zastává v lidských dějinách i současnosti pozoruhodně významné místo. Prvotním impulzem, proč chytat ryby, byla samozřejmě potrava, která měla zasytit celý kmen. Jejich začátky musely být opravdu těžké, ale jelikož lidé jsou od přírody vynalézaví a dokáží se velice dobře adaptovat, tak postupně svou techniku rybolovu zdokonalovali tak, aby byla lehčí a efektivnější. Důkazem tohoto snažení je například háček s protihrotem. Samozřejmě tyto informace si předávali naši předci mezi sebou ústně a postupně s rozvojem písma se tyto vynálezy zaznamenaly i písemně, což zapříčinilo nezastavitelný rozvoj tohoto odvětví. V dnešní době se rybaření považuje za aktivní způsob trávení volného času, zdroj zábavy i odpočinku a specifickou formu lidského vztahu v přírodě. Já sám považuji rybaření za svůj nejoblíbenější koníček, u kterého se mohu vypnout a mohu si užívat klid a krásu přírody.

-5-


1.1 Co je to rybník? Rybník je vypustitelná umělá nádrž sloužící k chovu ryb a vodní drůbeže. Z vodohospodářského hlediska jsou rybníky malými vodními nádržemi, které plní také jiné funkce.

1.2 Rozdělení rybníků Naše rybníky jsou víceúčelově k chovu ryb, ale jsou i rybníky ojedinělé, tzv. nebeské, ty nemají stálý přítok vody. Nádrže se třídí podle jejich funkcí a rozdělují na jednoúčelové a víceúčelové. Rybníky se dělí na: třecí, plůdkové, plůdkové výtažníky 1.třídy, plůdkové výtažníky 2.třídy, výtažníky, rybníky hlavní, komory a speciální komory, rybníky matečné, rybníky manipulační, sádky, nádrže karanténní, akvakultury. Ochranné nádrže - poldry a polosuché poldry - akumulační a protierozní - dešťové a infiltrační

2. Historie rybářství ve světě V našich podmínkách se rybolovem zabývali paleolitičtí lovci. Mistrně ovládali bodné oštěpy a šípy, a to i k lovu ryb. Používali kostěné háčky, v době paleolitu ještě bez protiháčku. V mezolitickém období ve středoevropských podmínkách, které trvalo 8000-5500 př.Kr., byla doba velmi zdatných rybářů. Byly nalezeny udice, bodné nástroje, sítí a srší (košík). Většina mezolitických sídlišť ležela u řek a jezer. V době bronzové, kdy dokázali zpracovat kov, se hlavně v oblasti Východního středomoří objevují nástroje moderního typu, zejména háčky s protihrotem, dvojháčky a vícerobodné nástroje, což je typický rybářský trojzubec.V praxi byly velmi účinné, a tak se rozšířily do západní Evropy.

2.1 Historie rybářství v Čechách - Velká Morava Významná událost pro rozvoj našeho rybářství byl první příchod slovanských kmenů do povodí řeky Odry, Moravy a Labe. Materiální doklady z té doby bylo například rybářské

-6-

Ryby a rybníky v České republice nářadí.To naznačuje, že Slované si ze své pravlasti přinesli schopnost rybolovu, a je zřejmé, že ryby tvořily část jejich potravy. Trvání Velkomoravské říše (833-907) se vymezuje dobou vzniku nálezů, nikoli datování rybolovu, který byl trvalý. V období středověku došlo k významným změnám v nahlížení na rybí potravu. Po příchodu křesťanství se stala žádoucí stravou. Tento pohled se prosadil po rozšíření církevního řádu do českých zemí na přelomu desátého a jedenáctého století. Kláštery byly často zakládány tam, kde nebyl vodní tok. Z Francie byla přinesena znalost o praktické dovednosti stavby vodních nádrží, které sloužily ke dvěma účelům: získat pohon ke klášternímu mlýnu a chovu ryb. Od té doby se dělí rybářství na samotná dvě odvětví - na rybářství říční a na rybářství rybníkářské. Rybníkářství a chov ryb v našich podmínkách se týkal zejména chovu kapra. Kapr byl znám svou nesmírnou plodností, díky které bylo možné rychle vyprodukovat hmotnostní přírůstky v rybnících. A další důležitá vlastnost byla, že kapr může žít ve vodním prostředí, které obsahuje nižší procento rozpuštěného kyslíku, což mělo svůj význam při transportu. Rybníky postavené k chovu kaprů a štik byly ve Francii v roce 742 - 814. V českých zemích počátek šíření rybníků nastal později. Jak už jsem se zmínil, nejvýznamnější roli měl církevní řád. První rybník s písemně doloženým datem byl rybník Opanský z roku 1263, který patřil klášteru Žďár nad Sázavou. První vlna staveb rybníků byla datována od 12. století a nejspíš přinesla do českých zemích chov kapra. V době Lucemburků za vlády Karla IV. (1316-1378), proběhly další stavby rybníků. Konstrukci se věnovali královští správci, kteří postavili například rybník Bezdězský, Purkrabí, Tista a Velký rybník Doks, který je dnes znám jako Máchovo jezero. Pozadu nezůstali ani světští feudálové. Rybníky v té době sloužily k chovu kapra a jako druhá nejčastější ryba byla štika. Zásadní změnou bylo rozdělení rybníků na takzvané třístupňové. Tato metoda chovu kapra se používá dodnes. Rybníkáři se naučili je rozdělovat podle stáří chovaných ryb, a to na rybníky třecí a výtažníky k chovu násady a nakonec hlavní rybníky pro dospělé ryby. Neví se přesně, kde se tato technika začala používat v Čechách. Po husitských válkách byla vylidněná země a objevily se nové velké prostory pro stavbu rybníků. Český kapr se stal vývozním zbožím. -7-

Ryby a rybníky v České republice Na konci éry stavění rybníků jich bylo v Čechách asi 70000. Nejvýznamnější stavitel byl Jakub Krčín (1535-1604), který postavil pro Viléma z Rožmberka poslední velký rybník Rožmberk. Barokní rybářství jen využilo zkušenosti z existujících rybničních staveb. Ke konci období se rybníky zrušily z důvodu získávání půdy. K rušení rybníků docházelo všude, ale na Třeboňsku se rybníky zachovaly a některé se znovu obnovily. V devatenáctém století se stalo mnoho změn v chovu ryb a díky železniční přepravě se k lidem dostávaly čerstvé ryby. Na odbyt šly hlavně v Praze a ve Vídni. Ve dvacátém století proběhlo několik změn. Po první světové válce chov ryb klesl z 1925 na 1200 tun. Během pozemkové reformy, která proběhla za první republiky se vlastníkem velkých ploch a rybníků stal stát. O rybníky se stát staral velmi dobře, chov ryb z roku 1929 se dostal na 3200 t. Druhá světová válka poškodila rybniční hospodářství. Po válce se majetkem státu stalo 21832 rybníků a jejich celkový obsah 41000 ha. Produkce ryb byla 3500t, v letech 1958 se dostala na dvojnásobek a na trojnásobek v letech 1965. V roce 1989 se provedly zásadní změny.V lednu 1991 vzniklo Rybářské sdružení ČR, které mělo v roce 2011 přesně 70 členů. Jsou nimi zastoupeny všechny rybářské subjekty České republiky včetně rybářských výzkumů, školství a rybářských svazů. Přibližná produkce v současné době je 20000 tun ryb. Většina kaprů skončí na vánočním stole. Jakub Krčín: byl jeden z nejznámějších českých rybníkářů. Narodil se v Kolíně v roce 1535 a pocházel z chudé rodiny. Měl nedokončené studium. V letech 1569 se stal regentem rožmberského panství. Roku 1564 budoval nové rybníky na Netolicku a v roce 1571 blízko Třeboně postavil rybník Nevděk, dnes znám jako Svět. V sedmdesátých a osmdesátých letech šestnáctého století vybudoval rybníky: Skutek, Opatovský, Naději, Dvořiště, Zablatský, Horusický, Nevěrný. Spojil Žadov a Ptačí bláto a vytvořil velkou nádrž, kterou pojmenoval Krčín. V roce1584 zahájil stavbu Rožmberka, roku 1590 byl poprvé napuštěn. Hráz byla dlouhá 2430 m, místy široká 50 metrů, její výška u výpusti 10 m.

3.1 Rybníky na Jindřichohradecku Vajgar (50ha) - Nejstarší zmínka o rybníku je z 23.6 1399, kde je zmíněn na listině k založení špitálu pro chudé za pánů Heřmana a Jana mladšího z Hradce. Nejdříve tam bylo

-8-

Ryby a rybníky v České republice jakési pleso, které bylo součástí hradu. Vzniklo zde za vlády Vítkovců. Později, když pod hradem vzniklo město, rybník se začal nazývat rybník městský.V dějinách Jindřichova Hradce je zaznamenán z roku 1501. V neděli Nanebevzetí Panny Marie byla velká povodeň. Den nato se strhl rybník velký.Vznikly velké škody na domech i na paseckých mlýnech. Rybník nemá obvyklou sypanou hráz. Jeho hladina je vzdmutá šesti stavidly usazenými ve skalní úžlabině tzv. Malého Vajgaru. Pro zajištění dostatečného množství vody v okolí zámku byl vybudován výše postavený rybník Mutina. Nad Jindřichovým Hradcem se nachází rybniční soustava hlavních rybníků na Hradeckém potoce - Komorník, Hejtman, Ratmírovský, Krvavý, Muty, Vajgar. Vajgar nesloužil jen k chovu ryb, ale i jako vodní přikop hradu a dodával vodu pro mlýny. Jeho vodu potřebovaly dílny koželuhů, valchařů, barvířů, řezníků, ale i lazebníci do lázní. Fejrar (27ha) - Název rybníku podle Jana Fejrára z Malíkova. První zmínka o tomto rybníce je neobvyklá, jelikož svolení k jeho stavbě dal král. Je o tom doklad z roku 1493. Roku 1596 je zmínka o výlovu. V roce 1723 byly provedeny větší opravy - nově posazený čáp, nové schody, nové brlení ve splavu a podložka z prken.V roce1898 byla provedena normace rybníka. Pěněnský(75ha) - V Josefinském katastru byl uváděn o rozloze 130 jiter 585 sáhů. Rybník leží v údolí Pěněnského potoka. Má velkou hráz, která je schopna zadržet velké množství vody. Nejspolehlivější zmínku máme z 20. 4. 1437. Stojí v přátelské úmluvě statků mezi Menhartem z Hradce a Janem z Hradce. Další informace se nachází v obecních účtech. Třetí nestarší zpráva je v rybničních účtech z roku 1559. Výnosy z rybníku začaly v 17. století klesat, na vině byla dřevěná trouba, která velmi protékala, a v rybníce byl nedostatek vody. Problém s výpustní troubou se objevuje po stoletích. V roce 1737 hradecký tumlíř dal opravit na Pěněnském rybníce rozbitou troubu. V roce 1800 byla postavena nová hranice. V roce 1808 se sesul předek hlavní trouby, a tak ji museli znovu opravovat. V roce 1821 byly položeny dva hlavní spodní prahy do splavu a rybník byl později znám tím, že měl velké kameny. V roce 1878 město Hradec žádalo, jestli si může brát kameny na dlažbu. Sedlo (16ha) - Je řazen mezi nejstarší vodní díla na Jindřichohradecku. Původně měl menší rozlohu a menší hráz. První dochovaná zmínka je z roku 1437 z hradeckého pergamentu. Pozoruhodná informace je, že Sedelský pamatuje Jana Žižku, když se chovával r. 1408 u mlynáře. Rybník neměl velkou výnosnost. Vrchnost tento rybník používala na způsob obživy. V padesátých letech 19. století se hlavní trouba sesunula a hráz nemohla zadržet

-9-

Ryby a rybníky v České republice přívaly vody, které byly vždy po vydatných deštích. Vadilo to místnímu obyvatelstvu a nejvíce mlynářům, kteří byli závislí na odpadu vody z rybníka. Vrchnost se pustila do oprav, ta se jim ale zdála drahá, a tak nechali rybník ouhořit. Během ouhoření byl rybník pronajat místním sedlákům s tím, že nájem měl pokrýt opravy. Roku 1852 byla celá plocha rozdělena na louky. Oprava však nebyla dokončena, rybník byl částečně zalesněn a zbytek se ponechal na louky. Později se rybník rozprodal a tímto došlo k zániku rybníku Sedelského. Rybník byl znovu obnoven po sto letech v roce 1956. Krvavý (137ha) - Má svoji nestarší historii utajenou. Jediné, co víme, je, že původní hráz je v dnešní době velmi dobře znatelná. Byla cca 500-600m níže směrem k Ratmírovskému rybníku. Hráz je velmi dlouhá. Nejstarší písemná zmínka o rybníku Krvavém je z roku 1497. Dnešní podoba Krvavého rybníka je z doby 1572 -74, kdy došlo k jeho rozšíření Floriánem Pravětickým z Radvanova, nejznámějším rybníkářem a hejtmanem na Telči. Hráz zachycuje vody z větších částí černého bahna pod Člunkem. Nově rozšířený rybník neměl název Krvavý, ale jmenoval se Zármutek na znamení smutku Zachariáše z Hradce, kterému zemřela choť Kateřina z Waldštejna. Název se neujal a lidé mu říkali stále Krvavý nebo Krvavec. Název se zřejmě odvozuje od dna, které je mírně zabarveno do červena.

4. Ryby žijící v našich rybnících Kapr obecný - nejvýznamnější ryba našeho i evropského rybníkářství. Je velmi cennou sportovní rybou a je to mimopstruhová ryba. Pro ozdobu byli vyšlechtěni kapři zlatí a stříbrní. Nemá dobu hájení. Průměrná váha lovených kaprů je 2 kg.

-10-

Ryby a rybníky v České republice Lín obecný – vyskytuje se v pomalu tekoucích vodách i stojatých vodách. Je cennou hospodářskou rybou chovanou v kaprových rybnících. Byly vyšlechtěny zlaté a modré barevné odchylky. Průměrná váha lovených línů mezi 0,25 - 0,40 kg.

Amur bílý - pochází z Číny. K nám byl dovezen v r. 1961. Obývá střední a dolní úseky řek, přizpůsobil se i podmínkám v rybnících. Je ceněnou hospodářskou i sportovní rybou. Průměrná váha lovených amurů 2-4 kg.

Štika obecná - žije ve všech typech vod, především v cejnovém pásmu a ve stojatých vodách s úkryty a vodními porosty. Je cennou rybou hospodářskou i sportovní. Reguluje plevelné ryby. Průměrná váha lovených štik je 2-2,5 kg .

-11-


Candát obecný - osidluje střední a dolní úseky řek i stojaté vody. Zdržuje se ve volné vodě (dále od břehů). Reguluje počet plevelných ryb. Je hospodářsky a i sportovně cennou rybou. Chrání své jikry. Průměrná váha lovených candátů je mezi 1,5 - 2,5 kg.

Sumec velký - žije v tekoucích vodách hlavně v cejnovém pásmu s členitým dnem, vyskytuje se i ve stojatých vodách. Je sportovně i hospodářsky cennou rybou. Reguluje počet plevelných ryb. U sumců se někdy vyskytuje albinismus (chybí pigment melanin). Průměrná váha ulovených sumců 8 - 10 kg.

Úhoř říční - žije v tekoucích i stojatých vodách. Vyskytuje se i u nás, ale záleží na umělém vysazování. Hospodářsky i sportovně velmi cenný druh. V našich podmínkách se nemůže rozmnožovat. Místo tření úhoře je v oceánu, kde po tření uhoři hynou. Průměrná váha vylovený úhořů je 0,4 - 0.7 kg.

-12-

Ryby a rybníky v České republice Tolstolobik bílý - nepůvodní druh, k nám dovezen v r. 1965. Z rybníků pronikl i do tekoucích vod. Je doplňková ryba k hustým osádkám kaprů. Živí se drobným zoo i fytoplanktonem a detritem. Průměrná váha lovených tolstolobiků je mezi 2 - 3 kg.

Tolstolobik pestrý - dovezen k nám poprvé v r. 1964. Hospodářsky významná ryba k hustým osádkám kapra zejména v teplejších oblastech. U nás se rozmnožuje jen uměle. Byl uměle zkřížen s tolstolobikem bílým.

Karas obecný - vyskytuje se především ve stojatých vodách zarostlých a zabahněných, v tůních a rybnících. Bez hospodářského významu. Sportovní rybáři jej používají jako nástražnou rybku. Potrava dravých ryb. Kříží se s kaprem a vzniká kříženec kaprokaras a má dva vousky. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,25 - 0,40 kg.

-13-


Karas stříbřitý - rozšířil se u nás v 60. letech. Vyskytuje se v tekoucích i stojatých vodách. V rybnících je nežádoucí. Průměrná váha lovených karasů stříbrných je okolo 0.3 kg. U nás se vyskytují převážně samice.

Cejn velký - hojná hejnová ryba. Vyskytuje se v dolních tocích řek a ve stojatých vodách. Při nedostatku dravců hrozí jeho přemnožení, což je nežádoucí. Je oblíbeným objektem sportovního rybolovu. Kříží se s ploticí, perlínem a cejnkem malým. Průměrná váha ulovených cejnů 0,5 - 1 kg.

Pstruh duhový - nepůvodní druh, dovezen 1888. Uplatnil se v chladnějších rybnících, je průmyslově chován, trvale se vyskytuje jen v některých tekoucích pstruhových vodách. Hospodářsky i sportovně cenný druh. Průměrná váha lovených pstruhů je mezi 0,30 - 0,40 kg.

-14-


Jelec jesen - hejnová ryba, vyskytuje se v mírně tekoucích úsecích středních a dolních toků řek i v některých stojatých vodách. V místech hojného výskytu býval loven sítěmi. Průměrná váha lovených jelců je mezi 0,5 - 0,8 kg.

Síh maréna - nepůvodní druh dovezen v r. 1882. Je chován v chladnějších kaprových rybnících. Hospodářsky cenný druh. Kříží se se síhem peledí. Průměrná váha lovených síhů je mezi 0,3 - 0,5 kg.

Síh peleď - nepůvodní druh dovezen v r. 1970, je chován podobně jako maréna v chladnějších kaprových rybnících. Cenná hospodářská ryba. Dnes již nejsou u nás čisté populace síha severního ani síha peledě. Z toho důvodu se také samostatně neregistruje. Průměrná váha lovený síhů je mezi 0.3 - 0.5 kg .

-15-


Okounek pstruhový - u nás nepůvodní druh, vysazen v roce 1889 do třeboňských rybníků. Chová se na Hluboké a ve Vodňanech. Hospodářský význam zatím malý. Snáší i teplotu 28 stupňů celsia. Průměrná váha není stanovena.

Okoun říční – vyskytuje se v tekoucích vodách od lipanového pásma až po cejnové pásmo, žije i ve stojatých vodách . V některých vodách se přemnožuje. V kaprových rybnících je považován za plevelnou rybu, v tekoucích vodách je sportovními rybáři hodně ceněn. Průměrná váha lovených okounů je mezi 0,20 - 0,30 kg.

Sumeček americký - nepůvodní druh, dovezen v r. 1890. Žije ve stojatých vodách s bahnitým dnem (tůně, ramena). Bez většího významu. Místy je loven sportovními rybáři. Jikry ukrývá v jamce. Průměrná váha lovených sumečků je mezi 0,15 - 0,25 kg.

-16-


Střevlička východní - nepůvodní druh, byla k nám zavlečena s plůdkem býložravých ryb. Osídlila především stojaté vody. Při větší početnosti konkuruje hospodářsky cenným rybám.

Slunka stříbřitá - hojně rozšířený druh mírně tekoucích a stojatých vod. Bez hospodářského významu. Potrava pro dravce i jako nástraha při lovu dravců. Má neúplnou postranní čaru, sameček ochraňuje jikry.

Plotice obecná - je velmi přizpůsobivá, najdeme je téměř ve všech typech vod s výjimkou pstruhového pásma, vyskytuje se i v rybnících. Při nedostatku dravých ryb se přemnožuje. Je to naše nejběžnější ryba, chytá se sítěmi i sportovně. Je potravou dravců. Průměrná váha lovených plotic je mezi 0,2 - 0,3 kg.

-17-

Ryby a rybníky v České republice Pískoř pstruhovaný - žije při dně zabahněných stojatých nebo mírně tekoucích vod též v rybnících. Bývá kořistí sumce. Hospodářský význam nemá. V Červené knize je řazen do kategorie ohrožených druhů. Při nedostatku kyslíku polyká vzduch na hladině do střeva, tzv. střevní dýchaní.

Hrouzek obecný - hejnová ryba tekoucích i stojatých vod s písečným až kamenitým dnem. Je vhodnou nástražnou rybkou a je potravou dravců. Kříží se hrouskem běloploutvým. Lidové pojmenování: řízek, hřízek, řezan.

Hlavačka mramorová - žije skrytě v tekoucích i stojatých vodách v povodí Dunaje především na Slovensku. V ČR byla zjištěna v Mušovské nádrži na jižní Moravě. Je navrhována k ochraně jako přírodní památka. Nemá postranní čáru. Přední nozdry protaženy v tykadlovité trubičky. Samec chrání jikry. Břišní ploutve jsou srostlé a vytvářejí přísavný terč. Nemá plynový měchýř. Žije nočním životem. Pohybuje se trhavými pohyby.

-18-

Ryby a rybníky v České republice Mřenka mramorovaná - žije v potocích a říčkách pstruhového pásma, setkáváme se s ní i v průtočných rybnících. Je potravou pstruhů. Bez hospodářského významu.

Mník jednovousý - žije skrytě ve všech pásmech vod i v rybnících. Hospodářský význam je malý. Je řazen mezi druh vyžadující pozornost. Největší částečně zdokumentovaný úlovek byl zaznamenán na Aljašce. Měřil 180 cm a vážil 27,5 kg. Bohužel chybí údaje o místu a letopočtu. Větší aktivitu vykazuje v noci, při zakalené vodě a v zimě. Průměrná váha lovených mníků je mezi 0,30 - 0,50 kg.

5. Rybářské školy Významné ekonomické postavení produkčního rybářství v České republice vyvolává potřebu zvláštního vzdělání rybářů z povolání. Úsilí o založení rybářské školy se projevuje již na přelomu 19. a 20. století, jejich založení oddálila první světová válka. Škola byla založena v roce 1921 ve Vodňanech. Od roku 1947 se začalo rybářství vyučovat jako čtyřletý obor. Od roku 1951 působilo v Třeboni rybářské učiliště. V současnosti toto vzdělávací pracoviště nese název Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína. Vysokoškolské vzdělání rybářů zajišťovaly po vzniku samostatné republiky vysoké školy zemědělské, a to v Praze i v Brně. Po druhé světové válce se studovala na VZŠ v Brně. Od roku 1996 byla založena Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie. V září 2009 se stala zakládní součástí Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích.

-19-


Závěr Rybaření je záležitost, kterou si mohu dovolit, jen když mám volno, a tak se snažím ty krásné chvíle strávené u vody co nejlépe užít a mít z nich hezký zážitek. Moje zkušenosti s rybařením jsou podle mě zatím malé oproti profesionálním rybářům, kteří se tomu věnují déle, ale doufám, že jednou budu mít také takové zkušenosti jako oni. Tuto činnost bych vám doporučil, když máte hodně volného času a taky trochu toto nadšení do takovéto činnosti, jelikož rybaření není a nikdy nebude činnost, kde by si člověk sednul, nahodil, chytil a odešel. Rybaření spíše slouží, jak už jsem řekl, k relaxaci a k uklidnění. Hodně lidí v dnešní době rybaří na dovolených, ale najdou se i tací, kteří se této činnosti věnují více, třeba jako já.

-20-


Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace

Adámek Z., Andreska J. a další, Rybářství a rybolov, Praha: Copyright, Český rybářský svaz, 2012 Pokorný J., Vodní hospodářství - Stavby v rybářství, Praha: INFORMATORIUM, 2009 Hule M., Kotyza M., Rybníkářství na Jindřichohradecku, Třeboň: Carpio, 2012 Hule M., Rožmberkův Krčín a Krčínův Rožmberk, Třeboň: Carpio, 2004 Čítek J., Krupauer V., Kubů F., Rybníkářství, Praha: INFORMATORIUM, 1998

RYBY A RYBNÍKY V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents