Ruské a české frazeologické jednotky s komponentem čas

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu

Katrin Surovková

Ruské a české frazeologické jednotky s komponentem „čas“ Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Špačková 2016

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Stanislavě Špačkové za trpělivost, cenné rady a připomínky.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 5 I.TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 6 1.Vymezení pojmu frazeologie ..................................................................................... 6 2.Historie frazeologie .................................................................................................... 7 2.1 Samostatná odvětví frazeologie .......................................................................... 9 3.Vymezení pojmu frazeologizmus ............................................................................ 10 3.1

Vlastnosti frazeologizmu ............................................................................ 11

4.Klasifikace frazeologických jednotek ...................................................................... 13 4.1

Sémantická klasifikace ................................................................................ 14

4.2

Konstrukční klasifikace .............................................................................. 16

4.3

Funkční klasifikace ..................................................................................... 18

4.4

Klasifikace dle původu ............................................................................... 18

4.4.1 Původní české a ruské frazémy ............................................................... 19 4.4.2 České a ruské frazémy cizího původu ..................................................... 20 4.5

Stylistická klasifikace ................................................................................. 22

4.6

Slovnědruhová klasifikace .......................................................................... 22

4.7

Klasifikace dle stupně mezijazykové ekvivalence ...................................... 23

II. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 25 Úvod k praktické části ................................................................................................ 25 1.Úplné ekvivalenty .................................................................................................... 27 2.Částečné ekvivalenty ............................................................................................... 35 3.Relativní ekvivalenty ............................................................................................... 42 4.Analogické frazeologizmy ....................................................................................... 43 5.Bezekvivalentní frazeologizmy ............................................................................... 45 Závěr ............................................................................................................................... 47 Резюме............................................................................................................................ 49 Seznam použité literatury ............................................................................................... 51

Úvod Tématem předkládané bakalářské práce jsou ruské a české frazeologické jednotky obsahující komponent „čas―. Frazeologizmy jsou nedílnou součástí každého jazyka, obohacují ho, využívají se ve všech komunikačních sférach a je velmi důležité naučit se je správně používat. Hlavním cílem této práce je analýza a porovnání ruských a českých frazémů s daným komponentem. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretickou část tvoří několik kapitol, v nichž jsou zpracovány teoretické poznatky z oboru frazeologie. V první řadě jde o vymezení základních pojmů, konkrétně pojmů frazeologie a frazeologizmus. Diplomová práce se v této části zabývá také vznikem frazeologie jako samostatné vědecké disciplíny a popisem jejich jednotlivých odvětví. Jsou zde popsány také vlastnosti frazému a klasifikace frazeologických jednotek z různých hledisek. Podkladem pro tuto část jsou práce předních ruských, českých a slovenských jazykovědců zabývajících se frazeologií. Praktická část spočívá ve shromáždení jazykového materiálu a jeho následném roztřídění na základě míry mezijazykové ekvivalence. Vytvoříme tak 4 skupiny českých a ruských frazeologických ekvivalentů, z nichž alespoň jeden obsahuje komponent „čas― resp. «время», a také skupinu tzv. národních, bezekvivalentních frazeologizmů. Následně jsou tyto česko-ruské frazeologické dvojice podrobeny analýze, ve které jsou uvedeny společné znaky a odlišnosti mezi jednotlivými ekvivalenty. Frazémy jsou klasifikovány na základě různých kritérií. Důležitou součástí praktické části jsou také příklady užití shromáždených frazémů v kontextu. Uváděné příklady pocházejí z internetových zdrojů. S ohledem na zaměření oboru jsme tyto příklady vyhledávali zejména na stránkách cestovních kanceláří a webech zaměřených na turistiku. Výchozím pramenem pro shromáždění porovnávaného jazykového materiálu byl čtyřsvazkový Slovník české frazeologie a idiomatiky autorů F. Čermáka, J. Hronka a J. Macháče a také dvoujazyčná publikace Rusko-český frazeologický slovník L. Stěpanové a Česko-ruský frazeologický slovník V. M. Mokienka a A. Wurma.

5

I.TEORETICKÁ ČÁST 1.Vymezení pojmu frazeologie Pojem frazeologie byl poprvé použit v názvu řecko-latinského slovníku Michaela Neandra Phraseologia isocratis grecolatina v roce 1558. Toto označení se postupně začalo široce uplatňovat v lexikografické tvorbě a nejčastěji konkurovalo názvu idiomatika. Od začátku totiž označovalo především slova a slovní spojení typická pro určitý jazyk, jež se problematicky překládaly do jiných jazyků. Obsah tohoto termínu i jeho vztah k příbuzným pojmům se v průběhu vývoje jazykovědy různě měnil.1 Ruský filolog N. M. Šanskij uvádí ve své práci následující definici: «Фразеология представляет собой раздел науки о языке, изучающий фразеологическую систему в еѐ современном состоянии и историческом развитии».2 V. V. Vinogradov zase definuje frazeologii jako: «систему устойчивых, воспроизводимых

экспрессивных

словосочетаний,

обладающих,

как

правило,

целостным значением, которая включает в себя фразеологические сращения и единства».3 V. N. Telijová uvádí toto vymezení frazeologie: «Термин фразеология в буквальном смысле слова означает учение об оборотах речи (греч. phrasis 'оборот, выражение'; logos 'понятие, учение'). Данный термин употребляется для названия раздела лингвистики, изучающего все фразеологические обороты безотносительно к характеру их грамматического строения и значения. Фразеологией принято называть и совокупность всех етих оборотов».4 Podle J. Mlacka a P. Ďurča má pojem frazeologie tři významy: 1.

Lingvistická disciplína skúmajúca všetky stránky frazém. Podľa prístupu

k jednotlivým stránkam frazeologických jednotiek sa v nej vydeľujú viaceré čiastkové disciplíny, ako napr. historická frazeológia, porovnávacia frazeológia a pod.

1

MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. 2. dopl. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1984. S. 9 2 ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. Moskva: Vysšaja škola, 1963. S. 3 3 MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. 2. vyd., rozš. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2008. Skripta. S. 24 4 TELIJA, Veronika Nikolajevna. Čto takoje frazeologija. Moskva: Nauka, 1966. S .10

6

2.

Súhrn všetkých frazém, frazeologických jednotiek v jazyku.Do tohoto súhrnu

sa niekedy zaraďovali iba nevetné jednotky a vtedy sa hovorilo o frazeológii v užšom zmysle. Keď sa do predmetu frazeológie zahrnuli aj obrazné ustálené vetné jednotky s komunikatívnou funkciou, vydelila sa tzv. frazeológia v širšom zmysle. Podľa príznaku idiomatickosti sa frazeológia v tomto zmysle rozdeľuje na idiomatickú a neidiomatickú. 3.

V neterminolgickom, voľnom filologickom vyjadrení spôsob vyjadrovania sa

nejakého jednotlivca (napr. Štúrova frazeológia, Dubčekova frazeológia) alebo spôsob vyjadrovania sa, ktorý je typický pre nejaký odbor (napr. ekonomická frazeológia, politologická frazeológia atď.).5 Vyhraněnou terminologickou platnost mají v dnešní jazykovědě pouze první dva významy, které se uplatňují paralelně.6 Z českých pramenů zde uvádíme formulaci F. Čermáka, který užívá zdvojený název frazeologie a idiomatika, v závislosti na tom, jestli přihlíží k sémantické (idiomatika) nebo formální (frazeologie) vlastnosti jednotky. Frazeologie a idiomatika je podle něj: „ samostatná jazyková disciplína zabývající se studiem, případně i popisem (pak se někdy mluví o frazeografii) svérázných jazykových jednotek různého typu a více úrovní. V běžném povědomí vystupují tyto jednotky tj. frazém a idiom nejčastěji jako sémanticky nerozložitelné.―7

2.Historie frazeologie První zmínky o frazeologii můžeme najít již v období starověku v starém Egyptě a antickém Řecku, především ve formě přísloví. O jejich nový rozvoj se zasloužil na začátku 16. století Erasmus Rotterdamský svou sbírkou Adagia. K nejvýznamnějším českým pracím tohoto typu patří Komenského Moudrost starých Čechů (1631) a Čelakovského Mudrosloví národu slovanského v příslovích (1852).8 Ve starších jazykovědných koncepcích se pod pojmem frazeologie rozuměla pouze přísloví a pořekadla, nebylo tedy možné ji pokládat za samostatnou jazykovou disciplínu. V totožném významu byl používán pojem paremiologie,

5

ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. Bratislava: Stimul, 1995. S .31-32 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. 2. dopl. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1984. S. 10 7 FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. S .166 8 Ibid. S. 166 6

7

který však označuje všechny malé folklórní žánry, nejenom ty, které zkoumá frazeologie a naopak, nezahrnuje všechny typy frazeologických jednotek, např. ustálená slovní spojení.9 Jako samostatná vědní disciplína byla frazeologie poprvé definována švýcarským jazykovědcem Charlesem Ballym, který vypracoval princip ekvivalence frazeologizmu se slovem, čímž se do centra frazeologické problematiky dostávají ustálená slovní spojení.10 Tato slovní spojení byla součástí speciálních ruských sbírek a výkladových slovníků od 18. století pod názvy aforismy, idiomy, rčení a přísloví. Již M.V. Lomonosov při sestavování plánu slovníku ruského jazyka tvrdil, že je potřebné do něj zahrnout také ustálená slovní spojení. Frazeologie ruštiny se nicméně začala systematicky zkoumat relativně nedávno. Do 40. let 20. století nacházíme pouze jednotlivé myšlenky a pozorování týkající se frazeologie v pracích jazykovědců A. A. Potěbné, I. I. Srezněvského, F. F. Fortunatova, A. A. Šachmatova a jiných.11 V této době byly publikovány pouze dvě ruské práce týkající se výhradně frazeologie od autorů S. I. Abakumova a I. M. Vulfius, ve kterých se tito autoři pokusili o klasifikaci frazeologizmů. Úspěšný byl ale až V. V. Vinogradov, který navázal na práci Ch. Ballyho a jako první vypracoval synchronní klasifikaci frazeologických obratů z hlediska jejich sémantické spjatosti a zároveň položil základy teorie frazeologie jako nové lingvistické disciplíny. Posléze se frazeologické obraty staly předmětem zkoumání také z hlediska jejich struktury, gramatických vlastností a původu a frazeologie se tak stala jednou z rychle se rozvíjejících oblastí rusistiky. Objevilo se velké množství prací různých autorů zaměřených na frazeologii, ze kterých zmíníme například A. I. Efimova, B. A. Larina, O.C. Achmanovou a C. I. Ožegova.12 K významným ruským jazykovědcům, kteří se věnují frazeologii, v dnešní době patří například A. K. Birich, V. M. Mokijenko nebo N. F. Alefirenko. Co se týká počátků české frazeologie, mezi první díla patří dvě stejnojmenné publikace s názvem Česká frazeologie – první od Františka Šebka a druhá od Jana Šacha z roku 1864. Mezi nejdůležitější díla první poloviny 20. století můžeme zařadit sbírky Česká přísloví (1911), Sbírka přísloví… (1913) od V. Flajšhanse a Lidová rčení (1947) od J. Zaorálka. Jedním z nejvýznamnějších novodobých autorů je F. Čermák, který se ve svém díle

9

MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 10-11 10 Ibid. S. 10-16 11

N.F. ALEFIRENKO, N.N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja

bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. Moskva: Flinta, 2009. S. 9 12

ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S. 6-8

8

Idiomatika a frazeologie češtiny (1982) zabývá teorií frazeologie. S kolektivem autorů také vytvořil zatím nejrozsáhlejší čtyřdílný Slovník české frazeologie a idiomatiky. Tvoří ho svazky Přirovnání, Výrazy neslovesné, Výrazy slovesné a Výrazy větné.13 Srovnávání ruské a české frazeologie se v současné době věnují hlavně L. Stěpanova a V. M. Mokijenko. 2.1 Samostatná odvětví frazeologie Frazeologie jako samostatná vědní disciplína se věnuje širokému okruhu otázek od zkoumání vnitřních zákonitostí jejího rozvoje a fungování jako systému přes historii a etymologii frazeologizmů a jejich sémantických a gramatických vlastností až po proces frazeologizace slovních spojení. Do tohoto okruhu patří také problematika překladu frazémů, porovnávaní frazeologických systémů různých jazyků nebo také metodika výuky frazeologizmů. Postupně se utvořila samostatná odvětví frazeologie.14 Frazeografie se zabývá například teorií a praxí sestavení speciálních frazeologických slovníků.15 Nářeční frazeologie je oblast nespisovné frazeologie zkoumající frazémy, které jsou hláskoslovní, tvarovou nebo syntaktickou obměnou spisovných frazémů; frazémy, které mají stejný obsah, ale jiné lexikální obsazení a také nářeční frazémy, které nemají ekvivalent ve spisovné frazeologii.16 Areálová frazeologie srovnává frazeologické slovníky několika oblastí v širším (více)jazykovém prostoru.17 Frazeostylistika se zabývá klasifikací frazeologizmů ze stylistického hlediska, zkoumá frazeologii jazyka spisovatelů, publicistů a používaní frazeologizmů v hovorové řeči, žargonu a argotu.18 Frazeologická ideografie tematicky systematizuje a zobecňuje frazeologické informace a definuje frazeologický systém jako obraz světa daného jazyka, resp. skupiny jazyků.19

13

FÖLDEŠIOVÁ, Denisa. 2014. „Frazeologie.― Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Frazeologie 14 MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S. 69 15 Ibid. S. 69 16 ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S. 92 17 Földešiová, Denisa. 2014. „Frazeologie.― Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Frazeologie 18 MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S. 69

9

Další disciplínou je frazeologická neologie, která zkoumá nově vzniklá ustálená slovní spojení. Existují samozřejmě ještě další subdisciplíny frazeologie a obory, které jsou s frazeologií úzce spjaty.20 3.Vymezení pojmu frazeologizmus Jednou z prvních úloh každé vědecké disciplíny je určit předmět jejího výzkumu. Jelikož se u frazeologie vycházelo z rozlišování volných a ustálených slovních spojení, mezi první používané termíny pro základní jednotku patří právě ustálené slovní spojení. Později se začal využívat také termín frazeologický obrat. V době, kdy byly za frazeologizmy považovány pouze paremiologické útvary, se k označení základní jednotky využívaly výrazy přísloví, pořekadlo a rčení. Široké uplatnění (především v západních jazykovědných školách) má pojmenování idiom. Po uvedení prací V. V. Vinogradova se začal jako základní termín pro elementární jednotku frazeologie používat název frazeologická jednotka. V dnešní době se běžně využívají výrazy frazeologizmus a frazém.21 V ruštině existuje pro základní jednotku frazeologie také několik různých názvů - фразеологическая единица, фразеологизм, фразема, устойчивое словосочетание, идиома.22 Základní jednotku frazeologie definuje N. M. Šanskij takto: «Фразеологический оборот —это воспроизводимая языковая единица из двух или более ударных слов, целостная по своему значению и устойчивая в своем составе и структуре». 23 Dle N. F. Alefirenka je frazém «устойчивое сочетание слов с целостным

и

переносно-образным значением, непосредственно не вытекающим из суммы значений его лексических компонентов».24 Slovenský lingvista J. Mlacek vymezuje frazeologickou jednotku jako „ustálené slovné spojenie, ktoré sa vyznačuje obraznosťou a nerozložiteľnosťou svojho významu, jako aj expresívnosťou.―25

19 20

MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S. 69 Ibid. S. 69

21

MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a

pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 20- 24 22 N.F. ALEFIRENKO, N.N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija.S.17 23

ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S. 21

24

N.F. ALEFIRENKO, N.N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja

bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S. 15

10

F. Čermák používá k pojmenování základní frazeologické jednotky dvojí název tj. frazém a idiom. Termín idiom se využívá při upřednostnění obsahově-sémantických aspektů, zatímco termín frazém při upřednostnění především formálního hlediska jednotky. Podobný dvojí úzus mají u Čermáka pojmenování frazeologie a idiomatika. 26 Mezi jazykovědci doposud neexistuje jednotný názor na to, co konkrétně patří k frazeologizmům. V užším pojetí frazeologie lze za frazémy považovat pouze slovní spojení, nikoliv věty. V širším pojetí, jehož stoupencem je například N. M. Šanskij, se frazémy takto nevymezují a můžeme mezi ně zařadit i přísloví, rčení nebo aforismy. Někteří lingvisté zahrnují mezi frazémy všechna ustálená spojení, druzí pouze jejich konkrétní skupiny. 27

3.1

Vlastnosti frazeologizmu

Různé frazeologické teorie se rozcházejí v otázce určení podstatných vlastností frazeologické jednotky. Toto vymezení je důležité při určování, která slovní spojení lze za frazeologizmy pokládat. Některé jazykovědné koncepce uvádí pouze jedinou základní vlastnost jako kritérium frazeologičnosti, jiné pracují s více příznaky.28 Od počátku frazeologického výzkumu se mezi základní vlastnosti frazémů řadí ustálenost, někteří jazykovědci ji dokonce považují za nejvšeobecnější vlastnost frazeologické jednotky. Nejkomplexněji popisuje ustálenost sovětský autor A. V. Kunin, který rozlišuje více podtypů této vlastnosti. Pod ustáleností používání rozumíme to, že frazém je téměř hotový už před řečovým procesem a zachovává si přibližně stejnou formu i význam. Strukturně-sémantická ustálenost značí, že frazeologizmy vznikají nemodelově a mají individuální strukturní a sémantické vlastnosti. Snad nejpatrnějším projevem ustálenosti a frazeologizovanosti je ustálenost lexikálního složení, která bezprostředně podmiňuje ustálenost významu. V některých jazycích je důležitá také ustálenost tvarů slov ve frazeologické jednotce, tedy morfologická ustálenost. Posledním podtypem je syntaktická ustálenost, jelikož se frazémy vyskytují zpravidla pouze v omezeném počtu konstrukčních podob. Tyto podtypy ustálenosti se nevyskytují naprosto ve všech frazeologických

25

MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 46 26

FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. S. 183

27

N.F. ALEFIRENKO, N.N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja

bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S. 16 28 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 33

11

jednotkách, předpokládá se však, že každý z nich dosahuje alespoň nejnižší míry, aby bylo možné dané slovní spojení považovat za frazeologizmus.29 S ustáleností

souvisí

další

vlastnost

–

reprodukovatelnost,

která

odlišuje

frazeologizmy od volných slovních spojení. V jazykovém systému existují frazeologizmy jako hotové jednotky, které nevznikají v řečovém procesu, ale hotové se reprodukují z paměti. Co se týká této vlastnosti, existují mezi jazykovědci rozporuplné názory. Třeba N. M. Šanskij pokládal reprodukovatelnost za hlavní vlastnost, od které se odvíjely jiné vlastnosti např. ustálenost nebo celistvost významu. A. V. Kunin naproti tomu tvrdil, že „Фразеологическая единица обладает устойчивостью не потому, что воспроизводится в готовом виде, а наоборот, фразеологическая единица воспроизводится в готовом виде потому, что обладает устойчивостью на фразеологическом уровне.― Podle A. V. Balakaj jsou tyto dvě vlastnosti propojené a navzájem se podmiňují.30 Už Ch. Bally a V. V. Vinogradov se zabývali ekvivalentností frazému se slovem. Ačkoli ve svých dílech naznačovali pouze relativní platnost této vlastnosti, někteří následovníci ji pokládali za nejspolehlivější ukazatel frazeologičnosti ustáleného slovního spojení. Za frazémy bylo tedy možné pokládat pouze ty, ke kterým existoval jednoslovný ekvivalent. Tato teorie by vylučovala přísloví a rčení. Na samarkandské frazeologické konferenci se v roce 1971 dokázalo, že moderní frazeologie si nevystačí pouze se samotnou ekvivalentností slova a frazeologizmu jako nejdůležitějšího příznaku, nepopírá však souvislost mezi těmito jazykovými jednotkami. I když nejsou totožné, spojitost mezi nimi je větší, než mezi jinými jednotkami z různých jazykových oblastí. Někteří autoři pro vyjádření tohoto vztahu zavedli pojem souvztažnost, který vyzdvihuje paralelní, ale také odlišné sémantické a gramatické vlastnosti slova a frazému.31 Za samostatnou skupinu lze považovat vlastnosti frazeologické jednotky vyplývající z její sémantiky tj. významová nerozložitelnost, celistvost pojmenování, idiomatičnost, doslovná nepřeložitelnost a obraznost. Ve starších

koncepcích

se

pod

pojmem

idiomatičnost

rozuměla

doslovná

nepřeložitelnost frazému do cizího jazyka. Takové vymezení nebylo dostačující, vzhledem k tomu, že v každé národní frazeologii se vyskytuje velké množství frazémů, které se

29

MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl S. 42-44 30 N. F. ALEFIRENKO, N. N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S. 27-28 31 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 34-35

12

překládají bezproblémově a také frazeologizmů ekvivalentních frazeologizmům jiných jazyků (např. společný evropský fond frazémů zděděný z antiky). Novější koncepce ji chápou spíše jako sémantickou nerozložitelnost zvratu, tedy celistvost pojmenování. Takové chápání idiomatičnosti se aplikuje také při spojování fonémů, morfémů a jiných jazykových jednotek, nelze tedy pouze pomocí tohoto příznaku vyčlenit samotnou frazeologickou jednotku. Tato vlastnost se v podstatě překrývá s významovou nerozložitelností a celistvostí pojmenování.32 Jednou ze základních a všeobecně rozšířených vlastností frazému je obraznost neboli přenesenost významu. Někdy je dokonce pokládána za východisko frazeologizace (např. u F. Mika), jiní lingvisté jako V. M. Mokijenko ji považují pouze za fakultativní. Tato vlastnost je důsledkem desémantizace slov, která se stávají komponenty frazému. Oslabení významu slov může být úplné nebo částečné a vzhledem k tomu můžeme při obraznosti vyčlenit celou skupinu případů, od výrazů s úplnou obrazností tj. frazeologických srůstů až po spojení s minimálními významovými změnami.33 Mezi příznaky frazeologizmů patří také expresivnost. Dílo Frazeologická terminologie ji definuje jako: „Subjektívne, osobné angažovanie sa hovoriaceho vo vyjádření daného faktu frazémou, vnútorné stotožňovanie sa s ním, čo sa vo frazéme prejaví istou prozodickou, sémantickou či syntaktickou hyperbolizáciou.―34Zdaleka ne všichni jazykovědci pokládají expresivnost za relevantní příznak frazeologizmu, jelikož může být v některých případech natolik subjektivní, že ho nelze pokládat za závazný pro celou frazeologii. 35

4.Klasifikace frazeologických jednotek Vzhledem k rozsáhlosti frazeologie každého přirozeného jazyka je potřebná jistá klasifikace všech jejích jednotek. Obrovská rozmanitost frazeologických jednotek jak po stránce formální, tak po stránce významové vylučuje možnost jejich dělení pouze na základě jednoho kritéria. Zatímco starší frazeologie si vystačila s vyčleněním některých samostatných typů ustálených slovních spojení jako přísloví, ustálená přirovnání nebo rčení, dnes se

32

MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 37-39 33 34

ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S. 94 Ibid. S. 27

35

MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S. 17

13

frazémy klasifikují hned z několika různých hledisek.36 Některé typy dělení frazeologizmů jsou univerzální, jiné se týkají pouze určité části frazeologie. Mezi nejběžnější typy klasifikace patří sémantická, konstrukční, funkční a stylistická klasifikace. Kromě těchto typů dělení podle jednoho specifického hlediska existují také komplexní, kombinované klasifikace frazémů.37

4.1

Sémantická klasifikace

Přestože frazeologizmy vystupují jako smyslový celek, může být vztah mezi smyslem frazému jako celku a významem komponentů, jež ho tvoří, různý. Podle míry souvislosti mezi významem celku a jeho jednotlivými částmi můžeme vyčlenit několik typů frazeologických jednotek. Toto třídění patří mezi nejstarší, jeho základy můžeme najít v Précis de stylistique Ch. Ballyho z roku 1905. Bally rozdělil frazeologizmy na tři skupiny: obyčejná slovní spojení, frazeologické řady (grupy) a frazeologické celky. Na jeho práci navázal V. V. Vinogradov, který s přihlédnutím k osobitosti ruské frazeologie vytyčil tři typy frazeologických jednotek: frazeologické srůsty, frazeologické celky a frazeologická spojení.38 Frazeologické srůsty jsou sémanticky nerozložitelná slovní spojení. Jejich význam je úplně nezávislý na významech jednotlivých lexikálních komponentů, není jimi vůbec motivován a lze ho zjistit pouze etymologickým rozborem. Frazeologické srůsty jsou častěji než jiné typy frazémů ekvivalentní slovům (např. бить баклуши – 'бездельничать', заморить червяка – 'перекусить').39 Frazémy tohoto typu bývají kvůli největšímu významovému posunu často doslova nepřeložitelné, někdy jsou proto označovány jako idiomy.40 Frazeologické celky jsou sémanticky nedělitelná ustálená slovní spojení, jejichž celkový význam je na rozdíl od frazeologických srůstů do jisté míry motivován významem jednotlivých lexikálních komponentů, zprostředkovaně s nimi souvisí (např. умереть от скуки – 'неудержимо, до изнеможнения испытывать скуку'). Nejdůležitější vlastností tohoto typu frazémů je jejich obraznost, která je odlišuje od volných slovních spojení. Některá

36

MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 68 37 ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S. 70 38

ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S. 37-38 N. F. ALEFIRENKO, N. N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S. 31-32 40 ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S. 51 39

14

slovní spojení jako např. заткни фонтан, гроша медного не стоит nebo маковой росинки во рту не было tak můžou vystupovat jako frazeologizmy (v obrazném, přeneseném významu), ale také jako obyčejná volná slovní spojení (v přímém významu).41 Posledním typem frazeologických jednotek podle Vinogradova jsou frazeologická spojení. Do této skupiny patří ustálená slovní spojení, ve kterých má jeden člen tzv. frazeologicky vázaný význam (v daném významu se vyskytuje pouze v určitém frazému), zatímco ostatní mají svůj původní lexikální význam.42 Typickým frazeologizmem tohoto typu je закадычный друг. Slovo друг se používá volně, může se vázat na různá jiná slova, zatímco slovo закадычный se váže na slovo друг a může se používat pouze ve spojení s ním. Slova s frazeologicky vázaným významem mají ohraničené spojovací možnosti (např. slovo брать se může vázat pouze s některými označeními pro emoce – страх берет,тоска берет, досада берет, ужас берет, охота берет, зависть берет, смех берет, зло берет atd., ale nemůže být třeba ve spojeních радость берет, наслаждение берет...). Frazeologická spojení jsou sémanticky rozložitelná a většina z nich nemá ve volných spojeních ekvivalenty. Slova s frazeologicky vázaným významem mohou být nahrazena synonymy (např. скоропостижная смерть – внезапная смерть).43 Po vymezení uvedených tří typů frazeologizmu z sémantického hlediska pokračoval jejich výzkum různými směry. A. V. Kunin a jiní lingvisté ukázali, že hranice mezi těmito třemi typy nejsou pevné a existuje přechodný typ mezi frazeologickými srůsty a celky (s částečné motivovaným hlavním členem) a také přechodný typ mezi frazeologickými celky a spojeními. 44 Někteří jazykovědci (např. N. M. Šanskij) vyčleňují ještě čtvrtý typ frazémů – frazeologické výrazy. Jsou to sémanticky rozložitelná ustálená slovní spojení, jež se od frazeologických spojení odlišují tím, že se v nich nenacházejí komponenty s frazeologicky vázaným významem. Jednotlivé členy není možné zaměnit synonymy. Hlavní rozdíl mezi frazeologickými výrazy a volnými slovními spojeními spočívá v tom, že výrazy nevznikají až v řečovém procesu, ale reprodukují se z paměti jako hotové jednotky se stálým složením a významem. Šanskij dělí frazeologické výrazy na dva typy: komunikativní a nominativní. Do

41

N. F. ALEFIRENKO, N. N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S. 33-34 42 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 71 43 N. F. ALEFIRENKO, N. N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S. 34-35 44 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 72

15

první skupiny patří frazémy, které strukturně odpovídají větám, např. Волков бояться – в лес неходить nebo Без труда – не вытащить и рыбку из пруда. Do druhé skupiny zařazuje frazémy ve formě slovních spojení, které v jazyce plní nominativní funkci. Příkladem je třeba высшее учебное заведение, на данном этапе nebo трудовые успехи.45 Konstrukční klasifikace

4.2

Jednou ze základních klasifikací frazeologizmů je jejich dělení na základě druhu syntaktické konstrukce daných frazémů.46 Frazeologické jednotky vznikají frazeologizací všech druhů syntagmatických i větních slovních spojení. Mohou mít tedy formu všech druhů syntagmat i všech větných konstrukcí. Pro frazeologii nejsou stejně důležité všechny konstrukční vlastnosti frazémů, všímáme si zejména jejich základní stavební vlastnosti, tedy toho, jestli má daný frazém formu věty nebo syntagmatu.47 N. M Šanskij dělí frazémy ruského jazyka z hlediska struktury na dvě velké skupiny: 

frazeologizmy, které strukturně odpovídají větě. Do této skupiny patří komunikativní jednotky (счастливые часов не наблюдают, Любви все возрасты покорны) a nominativní jednotky (кот наплакал, куры не клюют).



frazeologizmy, které strukturně odpovídají slovním spojením. Jako nejtypičtější vzory frazeologizmů ve formě syntagma Šanskij vyčleňuje frazémy tvořené spojením: 1. přídavného a podstatného jména (новый год, собачий холод, выходной день) 2. podstatného jména a podstatného jména v genitivu (точка зрения, яблоко раздора, секрет Полишинеля) 3. podstatného jména

a podstatného jména

s

předložkou (борьба за

существование, кровь с молоком, ветер в голове) 4.

předložky,

přídavného

a podstatného

jména

(на

седьмом

небе,

с

незапамятных времен, по щучьему велению) 5. podstatného jména s předložkou a podstatného jména v genitivu (в костюме Адама, в поте лица, во веки веков) 6. podstatných jmen s předožkami (из года в год, от Понтия к Пилату, с головы до пят )

45

ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S. 45 ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S. 76 47 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 74 46

16

7. slovesa a podstatného jména (хранить молчание,бить баклуши, высосать из пальца, купаться в золоте) 8. slovesa a příslovce (видеть насквозь, выйти замуж, попасть впросак) 9. přechodníku a podstatného jména (сложа руки, скрепя сердце, положа руку на сердце) A také frazeologická slovní spojení, která tvoří konstrukce: 10. se souřadnými spojkami (судить да рядить, ни рыба ни мясо,целиком и полностью) 11. s podřadnými spojkami (хоть глаза выколи, как на ладони, как в воду опущенный) 12. se záporem не (не робкого деятка, не солоно хлебавши, не в своей тарелке) 48 J. Mlacek rozděluje celý fond frazeologizmů na základě konstrukčních vlastností do čtyř skupin. Fráze jsou všechny frazeologické jednotky s větnou a souvětnou stavbou. Mohou to být fráze ve formě jednoduché věty, ve formě jednoduchého souvětí nebo ve formě složeného souvětí. Frazeologické obraty jsou jednotky se slovesnou syntagmatickou stavbou, kde sloveso vystupuje jako konstrukčně dominantní člen. Frazeologické obraty patří mezi nejpočetnější a zároveň k tvarově nejrozmanitější frazémům. Mezi frazeologické výrazy patří všechny syntagmaticky stavěné frazémy, v nichž se nenachází sloveso. Posledním typem jsou minimální frazeologické jednotky. Jsou to ustálená slovní spojení, jež se skládají z jednoho původně neplnovýznamového a jednoho původně plnovýznamového slova. Nejčastěji jsou to spojení předložek a podstatných jmen v určitém pádu. Minimální frazeologická jednotka se od předchozích typů liší především svou nesyntagmatickou stavbou. Z tohoto důvodu tato spojení někteří lingvisté nepovažují za frazeologizmy. Kromě uvedených 4 základních konstrukčních typů se vyčleňuje ještě konstrukčně proměnlivý typ. Zařazujeme tam takové frazeologizmy, které připouštějí přestavbu, vznikají

48

ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S. 58-72

17

tak dvě varianty frazému s totožným významem, každý z nich ale patří k jinému konstrukčnímu typu.49

4.3

Funkční klasifikace

S konstrukční klasifikací souvisí také dělení frazeologizmů na základě funkce. J. Mlacek vyčleňuje následující druhy frazeologických jednotek: 

Frazeologické jednotky s nominativní (pojmenovací) funkcí - patří sem

všechny druhy frazémů kromě frází. Všechny ostatní typy (obraty, výrazy a minimální frazeologické jednotky) mají běžně nominativní funkci. U frazeologizmů nelze mluvit o čistě nominativní funkci, protože kromě pojmenovávání vždy vyjadřují také určité hodnocení, různé prvky expresivnosti a emocionálnosti. 

Frazeologické jednotky s komunikativní (výpovědnou) funkcí – jednotky

s větnou stavbou. Řadí se sem jednotky s poučným nebo komunikativním obsahem, tedy přísloví a rčení, ale také jiné frazémy s větnou stavbou. 

Frazeologické jednotky s nominativně-komunikativní funkcí – poměrně

ohraničený typ, patří sem proměnlivý konstrukční typ jednotek, kdy některé jejich varianty mají formu fráze a jiné formu zvratu nebo výrazu. 

Frazeologické jednotky bez výrazné nominativní a komunikativní funkce –

do této skupiny zařazují někteří jazykovědci citoslovečné a modální frazeologizmy.50

4.4

Klasifikace dle původu

Frazeologii každého jazyka lze prvotně rozdělit podle původu na domácí a převzatou z jiných jazyků. Jelikož převzaté frazeologizmy, podobně jako převzatá slova, velmi rychle zdomácňují, většinu těchto frazeologizmů (v případě, že se v nich nenachází pojmenování cizích reálií a jsou významově srozumitelná) přestáváme považovat za cizí. Kromě uvedených

49

MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 75-78 50 Ibid. S. 80-82

18

dvou skupin rozdělujeme frazémy do specifičtějších, ohraničených typů, které přesněji charakterizují jednotlivé frazeologizmy vzhledem k jejich původu.51 4.4.1 Původní české a ruské frazémy N. M. Šanskij ve své práci charakterizuje původní frazémy jako ty, které vznikly v daném jazyce nebo byly zděděné ze staršího jazykového pramene. Ruské frazeologické jednotky tak rozděluje na 3 skupiny: frazémy společné pro všechny slovanské jazyky, východoslovanské frazeologizmy a vlastní ruské frazémy.52 Jelikož frazeologizmy vznikaly na základě dějin, zkušeností, kultury a světových názorů určitého národa, většina původně ruských a českých frazémů odráží reálie dané země, údaje o historii, zvycích, folkloru, způsobu života, přírodě atd. 53 L. Stěpanová podrobněji popisuje některé specifické skupiny původních frazémů, konkrétně frazeologizmy spojené s dějinami, legendami a pohádkami, dále frazémy pocházející z umělecké literatury a frazémy obsahující vlastní jména. Velká skupina českých a ruských frazémů je spojena s dějinami. V těchto frazeologizmech můžeme najít svědectví o důležitých historických událostech. Existuje velké množství českých a ruských frazémů, jež odráží válečnou historii těchto zemí (dopadnout jako sedláci u Chlumce, slepý jako Ţiţka nebo ruské пропал как швед под Полтавой). 54 Další skupinou jsou frazeologizmy spojené s legendami a pohádkami. Tyto frazémy patří k nejstarší části lidové slovesnosti. České legendy byly zdrojem pro výrazy jako běţí, jako by měl Krakonoše v patách; spát jako blaničtí rytíři; silný jako Bivoj. Mnoho ruských frazémů pochází z bohatýrských národních písní – bylin (муромский лес; кос, как Соловей – разбойник). České a ruské pohádky jsou také zdrojem velkého množství frazémů, např. hloupý Honza – Иванушка-дурачок, Jeţibaba – Баба Яга, perníková chaloupka, красная девица.55 Spousta původních ruských a českých frazeologizmů pochází z umělecké literatury různých období. Množství těchto výrazů je spjato s postavami a jejich vlastnostmi (chovat se

51

MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 83 52 ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S. 76 53 STĚPANOVÁ, Ludmila. Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. S. 13-15 54 Ibid. S. 15-17 55 Ibid. S. 17-19

19

jako divá Bára, chovat se jako Švejk, сыновья лейтанта Шмидта). Do této skupiny můžeme zařadit také frazémy pocházející z divadla, kina, televize a masové kultury (představuje si to jako Hurvínek válku; ну, заяц, погоди).56 Specifickou skupinou jsou frazémy, jejichž komponenty jsou vlastní jména. V českých a ruských frazeologizmech můžeme najít vlastní jména různých druhů. Mezi nejrozšířenější patří frazémy, v nichž se nachází antroponyma, tedy rodná jména, jména po otci, příjmení a přezdívky (směje se jako hloupý Janek, jde jako Káča s máslem, быть как умная Маша). V obou jazycích se vyskytují také frazeologizmy obsahující zeměpisné názvy (ukázat, zač je v Pardubicích perník nebo погнать за Можай), jména zvířat (být ulítaný jako Alík, а Васька слушает да ест), názvy svátků (mluvit pravdu vţdy na Štědrý den, нужен как в Петровки варежки) nebo nebeských těles (kouká, jako kdyby spadl z Marsu; как с Луны свалился).57 4.4.2 České a ruské frazémy cizího původu Mezi ruské a české frazémy cizího původu řadíme v první řadě frazeologizmy, jež jsou částí společného kulturně historického dědictví evropských národů. V rámci těchto frazémů L.Stěpanova vyčleňuje a blíže charakterizuje především ty, které vznikly na základě biblických pramenů, antické mytologie, světových dějin a literatury. Dále mezi frazémy cizího původu zařazuje frazeologické kalky, poloviční kalky a frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě. Početnou a rozmanitou skupinu tvoří frazeologizmy, které mají původ v Bibli. Může jít o výrazy převzaté v přesném znění přímo ze Starého a Nového zákona (na věky věků-во веки веков) nebo frazémy, jež vznikly na základě celých textů (Lotova ţena-Лотова жена). Nejpočetnější jsou frazeologizmy, které se byly v Svatém písmu použity v přímém významu, dnes se naopak používají ve významu přeneseném (některé ho však měly už původně, např. alfa a omega- алфа и омега, házet perly sviním-метать бисер перед свиньями). Ačkoliv můžeme frazémy biblického původu najít ve všech evropských jazycích, složení jednotlivých biblických frazeologií se liší, je specifické pro daný jazyk. Rozdíly můžeme pozorovat také v české a ruské frazeologii. Tyto odlišnosti vznikly především na základě různých překladů, výběru námětů a vývoje frazémů. L. Stěpanova rozděluje biblické frazeologizmy na tradiční,

56

STĚPANOVÁ, Ludmila. Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty. S. 19-20

57

Ibid. S.21

20

ihned rozeznatelné (Noemova archа-Ноев ковчег), a ty, které jsou s Biblí spjaté pouze nepřímo (chodit ke všem Petrům a Pavlům).58 Ve všech evropských jazycích existuje také množství frazémů, které mají původ v mýtech antického Řecka a Říma. Mnoho z nich tvoří kalky z řečtiny a latiny a shodují se v různých jazycích (Pyrrhovo vítězství-Пиррова победа, Achillova pata-Ахиллесова пята). Vyskytují se však i frazémy specifické pro určitý jazyk (nosit sovy do Atén, Мудасовы уши).59 Internacionální povahu má také spousta frazémů, které vznikly na základě děl světové literatury (škaredé káčátko-гадкий утѐнок) nebo historie (výraz po nás potopa-после нас потоп, který se připisuje Ludvíkovi XV. nebo markýze de Pompadour).60 V průběhu mnoha století se do ruštiny i češtiny dostalo množství frazeologických výpůjček, tedy frazémů přejatých z různých jiných jazyků. Malou skupinu z nich tvoří frazémy, které se v ruštině nebo češtině vyskytují v jejich původní fonetické a grafické podobě. Tyto výrazy se používají spíše v knižním stylu než v běžné řeči. Většina pochází z latiny (tabula rasa, de facto), v ruštině mohou být buď v původní (in vino veritas), nebo v transliterované podobě (перпетуум мобиле).61 V obou jazycích existují také frazémy, jejichž jedna část je přeložena, zatímco druhá zůstává v původní grafické podobě – poloviční kalky. V ruštině je to např. строить куры (z fr. faire la cour, což doslovně znamená „dělat dvoření―), v češtině jsou to převážně poloviční kalky německého původu např. mít pech, dělat randál.62 Posledním typem frazeologických výpůjček jsou kalky. Tyto frazémy vznikly doslovným překladem z jednoho jazyka do druhého. V ruštině to často bývají překlady francouzských rčení, v češtině zase německých, některé kalky se vyskytují v obou jazycích (dojná kráva-дойная корова-Melkkuh, zlatá mládeţ-золотая молодежь-jeunesse doreé).63

58

STĚPANOVÁ, Ludmila. Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty. S. 37-65

59

Ibid. S. 65-66

60

Ibid. S. 70-71

61

Ibid. S. 76-77

62

Ibid. S. 77-78 Ibid. S. 88-89

63

21

4.5

Stylistická klasifikace

Na základě expresivně-stylistických vlastností rozděluje N. M. Šanskij frazeologizmy na tři velké skupiny: mezistylové, hovorové a knižní. Nejméně početnou skupinu tvoří mezistylové frazémy, jež se vyznačují tím, že jsou stylisticky a expresivně neutrální. Z tohoto důvodu se používají ve všech jazykových stylech. Příkladem jsou výrazy во всяком случае, время от времени. Hovorové frazeologizmy se od mezistylových liší sníženým expresivně-stylistickým zabarvením a specifičtějším uplatněním, používají se především nebo výhradně v hovorové řeči. Téměř všechny hovorové frazémy se používají v přeneseném smyslu slova (заморить червяка, подлить масла в огонь). Knižní frazémy jsou charakteristické zvýšeným expresivně-stylistickým zabarvením a osobitou sférou uplatnění. Využívají se především v publicistickém, naučném a uměleckém stylu. Jako příklad můžeme uvést výrazy стереть с лица земли nebo игра судьбы. Šanskij sem zařazuje také zastaralé frazémy, jež se v řeči aktivně nevyužívají - frazeologické historizmy (označují nějakou zaniklou skutečnost např. боярский сын) a frazeologické archaizmy (existuje pro ně nové, vhodnější označení např. Новый Свет - Америка).64

4.6

Slovnědruhová klasifikace

Tato klasifikace se uplatňuje pouze u frazémů, které jsou ekvivalentní se slovem nebo syntagmatem. Vzhledem k tomu, že se frazémy vyznačují jednotou formy a obsahu, nelze je k jednotlivým slovním druhům zařazovat na základě slovnědruhové příslušnosti jednotlivých komponentů. Naopak tato klasifikace frazémů vychází z jejich celkového významu, prakticky je zařazujeme dle slovnědruhové platnosti jejich jednoslovného (případně víceslovného) ekvivalentu. J. Mlacek vyčleňuje jmenné, adjektivní, slovesné, adverbiální zájmenné, číslovkové, částicové, předložkové, spojkové a citoslovečné.65

ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S. 127-133 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S. 87-88 64 65

22

Podobné hledisko můžeme najít u A. I. Molotkova, který rozděluje frazeologizmy na: 

jmenné (именные) – patří sem frazeologizmy, které ve větě vystupují jako

podmět, předmět nebo jmenná část přísudku. Mají kategorii rodu, čísla a pádu. Jsou to například frazémy медвежий угол, мокрая курица, злые языки 

slovesné (глагольные) – vystupují jako přísudek, případně jako předmět. Mají

kategorii osoby, čísla, času, vidu a rodu. Příkladem jsou frazémy глазом не моргнул, потерять голову, до свадьбы заживет. 

adjektivní (адъективные) – ve větách mají funkci jmenné části přísudku nebo

neshodného přívlastku. Disponují kategorií rodu a čísla. Mezi adjektivní frazeologizmy zařazujeme např. собаку съел, мало каши ели, вне себя. 

adverbiální (адвербиальные) – ve větách fungují jako příslovečné určení.

Může jít o adverbiální frazémy způsobu (очертя голову), míry (кот наплакал), místa (на каждом шагу), času (во время оно), příčiny (с пъяных глаз) nebo účelu (для отвода глаз). 

slovesně-propoziční (глагольно-пропозиционные) – tyto frazeologické

jednotky vystupují pouze jako přísudek jednočlenných vět. Mají gramatické kategorie vidu a času. Patří sem např. кровь стыла в жилах, кусок в горло не пойдет, слюнки текут. 

citoslovečné (междометные) – tyto frazémy slouží k vyjádření různých

pocitů, emocí nebo projevů vůle. Jsou to například frazeologizmy хоть в гроб ложись! черта с два! помогай бог!66

4.7

Klasifikace dle stupně mezijazykové ekvivalence

V. M. Mokijenko a L. Stěpanova vypracovali klasifikaci, na základě které je možné porovnávat frazeologizmy dvou různých jazyků dle míry jejích ekvivalence. Frazémy tak rozdělili do 5 skupin:



úplné ekvivalenty (полные эквиваленты) – do této skupiny patří frazémy,

které jsou v porovnávaných jazycích totožné jak z hlediska strukturního, tak stylistického. Vyznačují se stejnou obrazností a shodným přeneseným významem (vykasat rukávy – засучить рукава). 

částečné ekvivalenty (частичные эквиваленты) – frazeologizmy, které

mají totožný význam, liší se však v nějakém jiném aspektu. Může jít například o odlišný počet komponentů, nahrazení komponentu synonymem, jinou strukturu apod. Zpravidla se částečné 66

MOLOTKOV, Aleksandr Ivanovič. Osnovy frazeologii russkogo jazyka. Leningrad: Nauka, 1977. S. 126-148

23

ekvivalenty vyznačují stejnou nebo velice podobnou formou (mít nad sebou vládu – владеть собой). 

relativní ekvivalenty (относительные эквиваленты) – význam těchto

frazémů je stejný, dochází však k záměně obraznosti. Formy těchto frazeologizmů se sice liší, ale jsou porovnatelné (dělat z komára velblouda – делать из мухи слона). 

analogické frazeologizmy (фразеологические аналогы) – do této skupiny

řadíme frazémy, které jsou shodné z významového a stylistického hlediska, můžou se však lišit svou strukturou a mají různou obraznost (nosit dříví do lesa – ездить в Тулу со своим самоваром). 

bezekvivalentní frazeologizmy (безэквивалентные фразеологизмы) –

bývají označovány také jako národní frazeologizmy, protože jsou charakteristické pouze pro určitý jazyk. Jsou úzce spjaty s reáliemi určitého národa. Jejich překlad může být velmi problematický, obvykle je to možné pouze opisem. Příkladem je výraz отправить кого-либо куда Макар телят не гонял, který značí poslat někoho do vyhnanství, zejména na Sibiř. V ruském folkloru byl Makar pastýř, který hnal svá telata na nejnehostinější a nejvzdálenější pastvy.67

67

MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S. 37-39

24

II. PRAKTICKÁ ČÁST Úvod k praktické části V praktické části se zabýváme ruskými a českými frazeologickými jednotkami, které obsahují komponent „čas―. Cílem práce je shromáždění těchto frazémů, jejich rozdělení podle míry mezijazykové ekvivalence, následná analýza jednotlivých dvojic frazeologických ekvivalentů a uvedení příkladů užití ruského i českého frazeologizmu v kontextu. Základními prameny, ze kterých čerpáme při shromaždováni jazykového materiálu, jsou Česko-ruský frazeologický slovník od autorů V. M. Mokijenka a A. Wurma, Rusko-český frazeologický slovník L. Stěpanové a čtyřsvazkový Slovník české frazeologie a idiomatiky od F. Čermáka, J. Hronka a J. Macháče. Do práce zahrnujeme ruské a české frazémy obsahující komponent „čas―, ke kterým existuje v druhém jazyce frazeologický ekvivalent, ať už s daným komponentem nebo bez něho. Popisujeme také tzv. národní frazeologizmy, které se vyskytují pouze v daném jazyce. Do jazykového materiálu nezahrnujeme paremiologické útvary, tedy přísloví, pořekadla, rčení ani okřídlené výrazy. Druhým krokem je přiřazování frazeologických ekvivalentů v druhém jazyce k jednotlivým frazémům a jejich rozdělení dle míry podobnosti. Při tomto třídění vycházíme z teoretické části, konkrétně z klasifikace na základě stupně mezijazykové ekvivalence, kterou vypracovali V. Mokijenko a L. Stěpanová. Zkoumané frazeologické jednotky tak rozdělujeme do 5 skupin: úplné ekvivalenty, částečné ekvivalenty, relativní ekvivalenty, analogické frazeologizmy a bezekvivalentní frazeologizmy. Ke každé skupině je vytvořena tabulka s ruskými frazémy na levé straně a jejich českými ekvivalenty na pravé straně. V případě bezekvivalentních národních frazémů je na levé straně tabulky uveden opis v druhém jazyce. Takto rozdělené frazeologické dvojice následně podrobněji analyzujeme a porovnáváme. Vždy uvádíme nejdřív ruský frazém a pak jeho český ekvivalent. V rámci analýzy v první řadě objasňujeme význam zkoumaných frazémů. Následují dohledatelné stylistické poznámky. Zdrojem těchto informací jsou výše uvedené slovníky a také Frazeologičeskij slovar russkogo literaturnogo jazyka A. I. Fedorova. Poté charakterizujeme jednotlivé ekvivalenty na základě jejich dalších vlastností, přičemž vycházíme z klasifikací frazeologizmů, které jsme popisovali v teoretické části. Jako první využíváme klasifikaci frazémů dle A. I. Molotkova, v rámci které se frazeologické jednotky dle jejich slovnědruhové platnosti dělí na jmenné, slovesné, adverbiální, adjektivní, slovesně-propoziční 25

a citoslovečné. Dále je podle konstrukční klasifikace N. M. Šanského zařazujeme buď mezi frazémy strukturně odpovídající větám, nebo frazémy ve formě syntagmatu. Frazémy porovnáváme také z hlediska jejich lexikálního obsazení a popisujeme odlišnosti mezi ruským a českým ekvivalentem. U národních frazémů objasňujeme také jejich vznik. Jako zdroj nám slouží Opyt etimologičeskogo slovarja russkoj frazeologiji od N. M. Šanského. V případě, že k analyzovaným frazémům existuje v některém jazyce synonymní frazém, uvádíme ho na konci popisu. Našim posledním úkolem je vyhledávání příkladů užití analyzovaných frazémů v kontextu. Pokaždé uvádíme nejdříve příklad užití ruského a poté českého frazému. Vzhledem k našemu studijnímu oboru pochází příklady zejména z webových stránek cestovních agentur a portálů zaměřených na turistiku. V případech, kdy se nám nepodařilo najít příklady na takto zaměřených stránkách, ukazujeme užití daných frazémů na materiálech publicistického stylu. V poznámkovém aparátu uvádíme z důvodu velkého množství příkladů ke každému odkazu pouze název příspěvku, název webové stránky, datum citování a URL adresu stránky, na které je dostupná.

26

1.Úplné ekvivalenty ruský frazeologizmus вопрос времени время от времени время работает на кого-то до лучших времѐн дух времени коротать/ скоротать время на вечные времена на время одно время первое время помнить лучшие времена в последнее время тратить время убивать/ убить время чистое время

český frazeologizmus otázka času čas od času čas pracuje pro koho na lepší časy duch doby krátit / ukrátit si čas na věčné časy na čas jeden čas první čas pamatovat lepší časy v poslední době ztrácet čas zabíjet/ zabít čas čistý čas

вопрос времени–otázka času Tyto frazémy označují v obou jazycích záleţitost, skutečnost závislou na čase. Ze stylistického hlediska jsou neutrální. Dle slovnědruhové klasifikace jde o frazémy jmenné, které strukturně odpovídají slovním spojením a jsou tvořené podstatným jménem v nominativu a genitivu. Армения – прекрасное место для отдыха, несмотря на то, что первенство в индустрии туризма занимают иные страны. Тем менее, сомнений в том, что Армения вернет некогда высокую популярность, быть не может – это всего лишь вопрос времени.68 Za odpočinkem sem chodí skoro celý Amsterdam! Avšak místní obyvatelky si přejí klid a soukromí. Proto je otázka času, kdy sem bude zakázán vstup turistům.69

68

Тур по Армении (9 дней, лето и осень). In: KAILAS Клуб активного туризма [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://kailas-tur.ru/aktivnye-tury/klonirovat-aktivnyy-otdyh-v-sochi-1 69 Amsterdam – cestopis. In: PlanetaCestovani.cz [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://planetacestovani.cz/amsterdam-cestopis/

27

время от времени – čas od času Frazémy время от времени a čas od času znamenají někdy, v nepravidelných opakovaných intervalech v blíţe neurčenou dobu. Používají se ve všech stylech jazyka. Řadíme je mezi adverbiální frazémy, které ve větě fungují jako příslovečné určení času. Ze strukturního hlediska jsou to syntagmatická spojení podstatného jména a podstatného jména s předložkou. V češtině existuje také synonymní frazém jednou za čas. Пусть Вас не пугает продолжительность прогулки, мы будет время от времени заходить в пражские рестораны и пивные, где попробуем лучшее чешское пиво и национальную кухню. 70 K Bratronicím patří také dva vojenské bunkry, z nichţ jeden je čas od času zpřístupněn návštěvníkům. 71 время работает на кого-то – čas pracuje pro koho Tyto frazémy popisují proces, který se postupem času vyvíjí v něčím zájmu, příznivé okolnosti pro někoho. Ze stylistického hlediska jde o frazémy kladné, knižní a používané zejména v publicistickém stylu. Strukturně odpovídají větným konstrukcím. А пока — приходите к нам планировать поездку, чтобы уже на месте не терять ни одной драгоценной французской минуты! Пусть время работает на вас!72 Čas pracuje pro Vás. Čím víc času do Vás prodejce investuje, tím spíš se bude snaţit prodej dokončit.73

70

Старый и Новый город – пешеходная экскурсия по Праге. In: Чехия для туриста [online]. [cit. 2016-0421]. Dostupné z: http://cztourism.com/trips.php?page=282&typ=0 71 Turistika. In: Běleč [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.belec.cz/index.asp?menu=628 72 Франция в июле. In: Эф-Ай-Ти Философия Индивидуального Туризма [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.fitonline.ru/countries/30/42/540/ 73 Kupujeme auto v USA. In: AUTO.CZ: Nejlepší jízda na webu [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.auto.cz/kupujeme-auto-v-usa-398

28

до лучших времѐн – na lepší časy Tato dvojice frazeologických ekvivalentů značí odloţit něco do doby, kdy to bude doceněno, přinese výhodu nebo uţitek. Jsou to adverbiální frazémy, vystupují jako příslovečné určení času. Mají formu syntagmatu, jsou složeny z předložky, přídavného jména a podstatného jména. Страна янтаря, целительных источников, сыра и Балтийского моря, великой истории и доброжелательных жителей круглый год готова встречать гостей, поэтому незачем откладывать путешествие до лучших времён – туры в Литву можно приобрести вне зависимости от сезона и погоды!74 Radnici chybí na přestavbu náměstí 28. října přibliţně sedmdesát milionů korun, a tak musela opravy odloţit na lepší časy.75 дух времени – duch času Frazeologizmus дух времени a jeho český ekvivalent označují nálady, způsob ţivota, potřeby apod., které jsou příznačné pro určitou dobu. Jde o frazémy knižní, používané zejména v publicistickém stylu. Z hlediska slovnědruhové klasifikace jsou to jmenné frazeologizmy, strukturně odpovídají syntagmatu a jsou složené z podstatných jmen v nominativu a genitivu. Исторические экскурсии по Бутырки дадут вам возможность почувствовать дух времени, познакомиться с историческими памятниками города.76 Cestováním po Chorvatsku budete objevovat jeho dlouhou a pohnutou historii, ducha času vyraţeného v kamenných uličkách na zdech starých domů.77

74

Литва. In: Holiday.by [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.holiday.by/countries/Lithuania Hradec odsunul rekonstrukci náměstí, nemá peníze. In: Deník.cz [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.denik.cz/regiony/hradec-odsunul-rekonstrukci-namesti-nema-penize.html 76 Экскурсии по Бутырки. In: АкуАку: Путешества по России [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://akuaku.ru/ekskursii/ekskursii-po-butyrki 77 Vítejte. In: Apartmány Mihael: Trogir Apartments [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.trogirapartments.com/cz/ 75

29

коротать / скоротать время – krátit / ukrátit si čas Význam těchto frazeologických ekvivalentů je trávit čas nějakou činností, nenudit se. Používají se především v hovorové řeči. Jsou to slovesné frazémy ve formě slovních spojení tvořených slovesem v dokonavém nebo nedokonavém vidu a podstatným jménem. Отдых в Италии поражает разнообразием. Это и удивительная программа экскурсий, и роскошные пляжи, где можно коротать время под нежным и теплым солнцем, и приятные городские прогулки, и лучший в мире шоппинг, и горнолыжные курорты.78 Pro zpříjemnění a zpestření pobytu na hradě je nad vinopalnou pro návštěvníky připraveno pár her, které pomáhaly krátit čas v dobách minulých i šlechticům.79 на вечные времена – na věčné časy Význam těchto frazémů je navěky, navţdy. Používají se hlavně v knižním stylu, jsou expresivní. Jsou to adverbiální frazémy vystupující jako příslovečné určení času. Mají formu slovních spojení, tvořených předložkou, přídavným jménem a podstatným jménem. K oběma výrazům existují synonymní frazémy – на вечные веки, на веки веков a pro všechny časy. По грамотам царя Ивана IV в 1558г. купцы Строгановы получили „на вечные времена" обширные владения в пределах верхнего и среднего течения Камы и ее притоков, а в 1568 году „страна Чусовия" от устья до истоков и 20 верст от берегов была отдана в полную власть этим купцам.80 Mniši získávají na opravu kláštera peníze tak, ţe si kaţdý můţe koupit dlaţdičku s vyrytým svým jménem, a tato je potom na věčné časy zasazena do zdi chrámu.81

78

Горящие путевки в Италию. In: Спасские ворота - Туризм [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.sv-tour.ru/Italy/goryashchie-tury/ 79 Hrad Velhartice. In: Má vlast [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.mavlast.cz/top-turistickecile.hrad-velhartice 80 СПЛАВ ПО ЧУСОВОЙ 7 ДНЕЙ. In: Затерянный Мир [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.zmtravel.ru/tours/42/2016-07-16 81 Malajsie - Kek Lok Si - zajímavé a užitečné informace. In: Poznání: cestovní kancelář [online]. [cit. 2016-0422]. Dostupné z: http://www.poznani.cz/malajsie/kek-lok-si/?favoritesproductTerm=16KUA01509&do=favorites-add

30

на время – na čas Frazémy на время a na čas znamenají na určitý časový úsek, dočasně, prozatímně. Ze stylistického hlediska se jedná o frazémy mezistylové, neutrální. Jde o adverbiální frazémy, které vystupují jako příslovečné určení času. Jsou to slovní spojení tvořená předložkou a podstatným jménem. Из-за подземного толчка было на время остановлено движение скоростных поездов и электричек на некоторых линиях.82 Královna Kleopatra dostala na čas od Marka Antonia nejen oázu Jericho, proslulou pěstováním balzamovníku, suroviny pro výrobu parfémů, ale také oblast Mrtvého moře, kde se těţilo cenné bahno, velmi účinné jako zkrášlující prostředek.83 одно время – jeden čas Frazém одно время a jeho český ekvivalent značí v blíţe neurčeném časovém úseku v minulosti. Patří mezi hovorové frazémy. Dle slovnědruhové klasifikace jsou to adverbiální frazeologizmy, ve větě vystupující jako příslovečné určení času. Strukturně odpovídají syntagmatu tvořenému číslovkou a podstatným jménem. Откройте для себя таинственную и неизведанную территорию заповедника Акамас. Одно время именно здесь находился главный город римлян.84 Okruh severním Thajskem odstartujete v Bangkoku a na své cestě se postupně zastavíte na většině míst, kde se psala historie Thajska. Včetně královského města Ayutthaya, které bylo jeden čas největším městem středověku.85

82

Небоскребы Токио встряхнуло на 5,4 балла. In: ВОЛГА Телекомпания [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.volga-tv.ru/turizm/Neboskreby-Tokio-vstryakhnulo-na-5%2C4-balla.html 83 Mrtvé moře. In: Zájezdy Izrael, Jordánsko, Srí Lanka [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.zajezdydoizraele.cz/mrtve-more 84 Кипр. In: Реал Тур [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z:http://www.realtour33.ru/catalog/country.shtml?id=15 85 Poznávací zájezdy Thajsko. In: Asie: Poznávací zájezdy [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.poznavaci-zajezdy-asie.cz/poznavaci-zajezdy-thajsko

31

первое время – první čas Význam těchto frazeologických jednotek je v počátečném časovém úseku, zpočátku. Používají se v hovorové řeči. Plní funkci příslovečného určení času, jsou tedy adverbiální. Mají formu syntagmatu složeného z číslovky a podstatného jména. Чартеры с туристами начали летать в Египет. Первое время туры будут стоить по-старому (сейчас средняя цена недельных туров в Хургаду и Шарм-эш-Шейх с размещением в трех-четырехзведочных отелях составляет 500-700 долларов).86 „Podle všech indicií opravdu obývali po ten první čas s Eliškou tento městský kamenný palác s nároţní věţí,― říká autorka výstavy Klára Benešovská z Ústavu dějin umění Akademie věd.87 помнить лучшие времена – pamatovat lepší časy Tyto frazémy značí zestárnout, opotřebovat se, nebýt schopen vykonávat své funkce jako dřív (o člověku, předmětu). Jsou to slovesné frazémy, mají formu slovního spojení tvořeného slovesem, přídavným jménem a podstatným jménem. V ruštině existuje také synonymní frazém знать лучшие времена. Вокруг форта находятся старинные кварталы, дома в которых помнят лучшие времена, когда Умм Эль Кувейн был богатым торговым городом.88 Jejich potemnělé interiéry opět pamatují lepší časy, často mají za barem ještě prastarou kasu a inventář jako vystřiţený z natáčení starého filmu o mafiánech.89

86

Египет открыт для российских туристов !. In: Explonade: живой путеводитель [online]. [cit. 2016-0421]. Dostupné z: http://safaga.explonade.ru/news/show/183 87 OBRAZEM: Skvosty staré 700 let připomínají královskou svatbu. In: Lidovky.cz [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/obrazem-skvosty-stare-700-let-pripominaji-kralovskou-svatbu-pq4/kultura.aspx?c=A101104_100750_ln_kultura_tsh 88 Ум Эль Кувейн. In: Lend-Tour: Ваш выбор впечатлений [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://lend-tour.ru/resorts/um-el-kuveyn 89 Dvě perly Karibiku. In: Čedok Magazín [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.cedokmagazin.cz/relax/dve-perly-karibiku/

32

в последнее время –v poslední době Význam těchto frazémů je v blízké minulosti a nyní, označují nedlouhý časový úsek před daným okamţikem. Jsou adverbiální, mají funkci příslovečného určení času. Ze strukturního hlediska jde o slovní spojení tvořená předložkou, přídavným a podstatným jménem. K českému ekvivalentu existuje synonymní frazeologizmus v posledním čase, používá se také forma poslední dobou. В последнее время особой популярностью пользуется экскурсия в Камбоджу из Паттайи, ведь как заманчиво посетить две страны во время отдыха в Таиланде.90 Cílem autobusových lyţařských zájezdů jsou zpravidla Rakousko, Itálie, nebo v poslední době i Slovinsko a jejich nejznámější a nejnavštěvovanější horská střediska.91 (попусту) тратить время –ztrácet čas Význam těchto frazémů je trávit čas nějakou zbytečnou činností, zaobírat se hloupostmi. Jsou záporně citově zabarvené. Řadíme je mezi slovesné frazémy. Mají formu syntagmatu, tvoří je sloveso a podstatné jméno. Ruský frazém se často pojí s příslovcem попусту. V obou jazycích existují synonymní frazémy - терять время a mrhat časem, mařit čas. Не хотите тратить время на поиски тура? Просто заполните форму и представители туристических агентств подберут для вас наилучший тур!92 Je zbytečné ztrácet čas hledáním na internetu a utrácet peníze telefonováním, kdyţ vše uděláme za Vás. Pomůţeme Vám vybrat dovolenou dle Vašich představ.93

90

Экскурсия в Камбоджу. In: Thai tyr: Независимое Туристическое Общество [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.thaityr.ru/ekskursiya-v-kambodzhu.htm 91 Autobusové lyžařské zájezdy 2016. In: Zimní dovolená [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.dovolenazimni.cz/autobusove-lyzarske-zajezdy-2014/ 92 Заявка на подбор тура. In: НГС Туризм [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://turizm.ngs.ru/order_tours/ 93 Zastupujeme cestovní kanceláře. In: Tempo Tours [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.tempotours.cz/zastupujeme-cestovni-kancelare

33

убивать / убить время – zabíjet/ zabít čas Význam těchto frazémů je vyplnit něčím svůj volný čas, nebo jím zbytečně, bezcílně plýtvat. Ze stylistického hlediska jde o frazeologizmy hovorové, nepříznivé. V rámci slovnědruhové klasifikace je zařazujeme mezi frazémy slovesné. Strukturně odpovídají syntagmatu, tvoří je sloveso a podstatné jméno. Если Вы хотите просто убить время, а заодно проехаться в Джилысу или на Бермамыт, тогда Вам не к нам, потому что мы осуществляем не просто трансфер а рассказываем и показываем то, чего вы не увидите и не услышите с другими.94 Pokud vás nebaví jen tak polehávat na pláţi a zabíjet čas, je ideální si na Krétě půjčit auto.95 чистое время – čistý čas Význam těchto frazémů je doba, po kterou se vykonává určitá činnosti po odečtení přestávek a všech přerušení. Používají se zejména v souvislosti se sportem. Jsou to jmenné frazémy ve formě slovních spojení tvořených přídavným a podstatným jménem. В стоимость тура не включены: питание, трансферы на автомобилях и проезд по канатной дороге. Время, указанное в туре, – чистое время пешего перехода.96 Speciální zájezdy pro silniční kola mívají náročnost 3-5 a čistý čas jízdy většinou odpovídá výše uvedené charakteristice, ujeté kilometry jsou však často výrazně vyšší.97

94

Эксклюзивные экскурсионные программы. In: Энжел: Туристическая компания [online]. [cit. 2016-0421]. Dostupné z: http://angeltour.ru/index.php/tours/tours-in-the-mountains 95 Kréta. In: Dovolená Řecko [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://dovolena-recko.webnode.cz/kreta/ 96 Пешие туры. In: TaTever: wings of Tatev [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: https://www.tatever.am/ru/hiking-tours 97 Náročnost zájezdu. In: Alpina: cesty za dobrodruţstvím [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.alpina.cz/t/narocnost

34

2.Částečné ekvivalenty

ruský frazeologizmus быть в духе времени всвоѐ время в скором времени всѐ время во времена оны /во время оно выигривать/ выиграть время золотое время идти (шагать) (нога) в ногу со временем незапамятные времена отнимать/ отнять время у кого самое время собачья погода (попусту) терять / тратить время тянуть/ потянуть (оттягивать/ оттянуть) время (с чем)

český frazeologizmus jít s duchem doby svého času v blízke době (po) celý čas za oněch časů / za onoho času získat/ získavat čas zlaté časy jít (kráčet) s dobou dávné časy okrádat koho o čas nejvyšší čas, mít na čase, být na čase psí čas mrhat časem, ztrácet čas dát/ dávat si na čas

быть в духе времени –jít s duchem doby Tyto dva ekvivalenty značí odpovídat náladám, způsobu ţivota, normám apod. určitého časového období. Používají se zejména v knižním stylu. Jsou to slovesné frazémy. Ze strukturního hlediska odpovídají slovním spojením, jsou tvořeny spojením slovesa, předložky a dvou podstatných jmen. U těchto frazémů můžeme pozorovat několik rozdílů. Ruština používá sloveso быть, zatímco čeština jít. Odlišné jsou také používané předložky, v ruském frazému jde o předložku в, která se pojí s podstatným jménem v lokálu, v češtině je to zase předložka s s instrumentálem. В Англии и Шотландии появился целый ряд значительных художников, и многие из них следовали тону, который задал ведущий портретист того периода Джошуа

35

Рейнольде. Это было в духе времени: растущая британская аристократия жаждала увековечить себя на парадных портретах.98 Pro hosty, kteří jdou s duchem doby, pro něţ musí být optimální welness pobyt obohacen i něčím kultovním, nabízí alpský resort výlet na motorce Harley Davidson.99 в своѐ время – svého času Tyto frazémy znamenají kdysi, v příslušnou dobu v minulosti. Jsou to adverbiální frazémy ve formě syntagmatu, ve větě vystupují jako příslovečné určení času. Rozdíl mezi ruským a českým frazémem můžeme najít ve struktuře. Zatímco ruský frazeologizmus je tvořen předložkou, přivlastňovacím zájmenem a podstatným jménem, jeho český ekvivalent tvoří přivlastňovací zájmeno v genitivu a podstatné jméno. Jsou to mezistylové, neutrální frazémy. Ruský frazeologizmus в своѐ время může být použit také ve významu včas, kdyţ to bude potřebné. Полуостров Крым – настоящая жемчужина на карте России. Бывший в свое время туристической Меккой для каждого жителя СССР, он и сегодня умеет удивлять

своих

гостей

уникальными

природными

и

архитектурными

достопримечательностями, приятным климатом и не уступающим зарубежным аналогам сервисом.100 Svého času bylo město hlavním městem Korsiky.101 в скором времени – v blízke době Tato dvojice frazeologizmů značí brzy, zanedlouho, v krátkém čase. Jsou to stylisticky neutrální adverbiální frazémy, které vystupují jako příslovečné určení času. Oba frazémy jsou složeny z předložky, přídavného jména a podstatného jména. Drobný rozdíl můžeme

98

Три крупнейших портретиста XVIII века. In: TourismLondon.ru [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://tourism-london.ru/velikobritaniya/britanskoe-iskusstvo-i-disain/2844-tri-krupneyshih-portretista-xviiiveka.html 99 Jízda po Salcbursku. Choice magazín [online]. (4), 70 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: https://issuu.com/choicemagazin/docs/choice-04/72 100 Туры в Крым. In: Russia Discovery: Приключения и отрытия в России [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.russiadiscovery.ru/regions/krym/ 101 Korsika - ostrov rebelů - autobusová doprava. In: Cestovní kancelář Daen [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.daen.cz/leto/poznavaci-zajezdy/korsika/korsika-ostrov-rebelu

36

pozorovat mezi komponenty daných frazémů. Komponent время je v českém frazému nahrazen synonymním komponentem doba. Přídavné jméno скорый by mohlo být v českém ekvivalentu také nahrazeno synonymem brzký. В скором времени появятся туpы в Ирландию для пенсионеров и туры в Ирландию для корпоративных групп. 102 Zde Vás čeká nádherné středisko Sillian se 7 lanovkami a takřka 60 km sjezdovek ve výšce aţ 2 400 m. Sillian se stále rozšiřuje, v posledních letech zde přibyly 3 lanovky a v blízké době se otevřou další 2.103 всѐ время – (po) celý čas Význam těchto frazeologizmů je stále, pořád. Jsou to frazémy hovorové, adverbiální. Ze strukturního hlediska mají oba formu slovního spojení, malý rozdíl je v tom, že ruský frazém je složený z adjektivního zájmena a podstatného jména, zatímco český z přídavného a podstatného jména a často se pojí s předložkou po. Одевайтесь по погоде. Все время Вы будете находиться на улице.104 Naštěstí díky pobřeţním oblastem, ve kterých většina návštěvníků téměř celý čas přebývá, se často všichni dočkají úlevy v podobě příjemného mořského vánku, o příjemné mořské vodě nemluvě. 105 во времена оны / во время оно – za oněch časů / za onoho času Tyto frazémy znamenají ve velmi dávné době, v daleké minulosti. Užívají se v knižním stylu. Jsou to adverbiální frazémy, mají formu syntagmatu. Ruský frazém je tvořený předložkou во, za kterou následuje podstatné jméno v akuzativu a zájmeno. V českém

102

Туры. In: Центр ексклюзив тур [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://cetour.ru/menu/strany/irlandija/tury-v-irlandiju/ 103 Alpy - ledovec Mölltal a Dolomity - skipas v ceně - SUPER LAST MINUTE. In: CK Turista [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.ckturista.cz/zajezdy/250715-ledovec-molltal-lienzske-dolomity-beznocniho/ 104 Экскурсия в питомник ездовых собак Хаски. In: На семи холмах: агентство путешествий [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.na7xolmax.ru/tour/3248 105 Počasí na Mykonosu. In: Travel.cz [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://recko.travel.cz/pocasimykonos

37

frazému je použitá předložka za, zájmeno a podstatné jméno v genitivu. Rozdíl je tedy také v slovosledu. Он, как считается, был во времена оны тогдашним городским булочником и ресторатором – содержал харчевни и пек калачи.106 Tuto nádhernou krajinu přetínala v 19. století stezka pro muly, která za oněch časů spojovala vesnice Piana a Ota via Porto.107 выиграть / выигривать время – získat/ získavat čas Význam těchto frazémů je ušetřit čas k vykonání nějaké činnosti nebo vyčkávat na příznivější podmínky k dosaţení nějakého cíle. Jsou to slovesné frazeologizmy, mají formu syntagmatu tvořeného dokonavým nebo nedokonavým slovesem a podstatným jménem v akuzativu. Rozdíl je pouze v použitém slovese, v ruštině je to выиграть, kdežto v českém frazému se v stejném významu používá sloveso získat. Если у нас получится дружно собрать всю группу, мы выиграем время на посещение дополнительной достопримечательности - Еревана.108 Případný sněţný skútr po trase posledního dne (asi 300 SEK/os.) pro nouzové dohnání ztraceného dne kvůli nepřízni počasí (toto nouzové pouţití je málo pravděpodobné, protoţe některé dny lze naopak spojit do jedné etapy) nebo pro zájemce, kteří by chtěli získat čas na fakultativní návštěvu známého ledového hotelu v Jukkasjärvi (asi 15 km od Kiruny).109 золотое время – zlaté časy Tyto frazémy používáme, když mluvíme o nějakém časovém úseku, s kterým jsou svázané příjemné vzpomínky, o vrcholných časech něčeho. Ruský frazém často označuje především dobu dětství, mladosti. Ze stylistického hlediska jsou charakterizovány jako

106

Экскурсии по городу Суздаль и Боголюбово. In: Истоки: Туристическое бюро [online]. [cit. 2016-0422]. Dostupné z: http://ist-tour.myjino.ru/component/content/article/12/1071-2012-07-02-10-08-13 107 Les Calanches de Piana. In: Korsika.cz [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.korsika.cz/casopisy/clanek.asp?id=67 108 Этно тур: Армения - сокрытая за облаками. In: GFHome.ru: Дом Путешественника [online]. [cit. 201604-22]. Dostupné z: http://gfhome.ru/tour/etnotur-armeniya-sokrytaya-za-oblakami 109 Švédskym Laponskem na běžkách. In: ADVENTURA: Cestovní Kancelář [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.adventura.cz/zajezdy/10283-svedskym-laponskem-na-bezkach/

38

expresivní, kladné. Jsou to jmenné frazémy ve formě slovních spojení tvořených přídavným a podstatným jménem. Zatímco ruský výraz se používá v jednotném čísle, český v množném. Удобно расположен в сердце Манхэттена, это небольшой клуб, в котором 115 мест, а атмосфера здесь напоминает золотое время кабаре.110 Jednodenní zájezd do metropole Maďarska do slavných budapešťských lázní, za starobylými památkami, připomínající zlaté časy rakousko-uherské monarchie - Rybářská bašta, Matyášův chrám, Bazilika sv. Štěpána, Budínský hrad a další významná místa.111 идти (шагать) (нога) в ногу со временем – jít (kráčet) s dobou Význam těchto frazémů je jednat, postupovat v nějaké oblasti v souladu se vším pokrokovým. Jsou to výrazy hovorové, kladné. Jsou to slovesné frazémy. Ze strukturního hlediska jsou téměř stejné, mají formu syntagmatu. Český frazém tvoří pouze sloveso, předložka a podstatné jméno v instrumentálu. Ruský frazém obsahuje navíc komponent в ногу, případně нога в ногу. V obou jazycích můžeme najít další synonymní frazémy – не отстать / отставать от времени a být in. КНР уникально сочетает древние традиции и стремление шагать в ногу со временем.112 Hoteliéři jdou s dobou v budování příjemných wellness center s bazény, mnoha druhy saun a nabídkou masáţí.113 в незапамятные времена –za starých časů Tyto frazeologizmy znamenají v dávných dobách, v daleké minulosti. Ve větách vystupují jako příslovečné určení času, jsou tedy adverbiální. Jsou to slovní spojení tvořená předložkou, přídavným jménem a podstatným jménem. Odlišují se použitou předložkou

110

Женский тур «Секс в Большом городе». In: Бизнес Океан: Туристическое Агенство [online]. [cit. 201604-22]. Dostupné z: http://www.leti.ru/spec/womenstour/ 111 Poznávací zájezd Budapešť. In: VSACAN TOUR [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.vsacantour.cz/kategorie/poznavaci-zajezd-budapest.aspx 112 Бизнес и шоп туры. In: Шелковый путь: Туры по Китаю [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://shelkway.ru/tury/shop_tury/ 113 Rakouská zima – elixír života. In: Skinet.cz [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.skinet.cz/clanky/strediska-zahranici/rakouska-zima-%E2%80%93-elixir-zivota

39

a v důsledku toho pádem, v ruském frazému je to в a akuzativ, v češtině jde o předložku za a genitiv. Путешественники

во

время

погружений

могут

созерцать

поистине

удивительный мир, а самые отважные из них — проникать внутрь кораблей, затонувших в незапамятные времена.114 Západní průčelí Dóţecího paláce je z větší části prací 15. století. Mezi 9. a 10. sloupem lodţie byly za starých časů vynášeny rozsudky smrti.115 отнять / отнимать время у кого– okrást / okrádat koho o čas Význam těchto frazémů je zabírat čas zaneprázdněného člověka, připravovat někoho o čas. Jsou to slovesné frazémy, mají formu syntagmatu. Oba frazémy jsou tvořeny slovesem, které může být buď v dokonavém, nebo v nedokonavém vidu a podstatným jménem v akuzativu. Český frazém obsahuje komponent navíc – předložku o. Подбор рейса и бронирование авиабилетов, заказ, оформление туров для сотрудников – все это отнимает время и требует немалых усилий.116 Spojené státy otravují cestující nepříjemnými vstupními kontrolami, které je okrádají o čas.117 самое время – nejvyšší čas Tyto frazémy označují nejvhodnější moment něco udělat, poslední moţnou příleţitost něco uskutečnit, aniţ dojde k prodlení. Jsou to frazémy jmenné. Mají formu syntagmatu. Ruský frazém je tvořen slovem самый, které tvoří složené tvary 3. stupně přídavných jmen, a podstatným jménem. Český frazém tvoří 3. stupeň přídavného jména vysoký a podstatné jméno. Jako synonymní bychom mohli v češtině použít výrazy pravý čas, mít na čase, být na čase.

114

Канарские острова. In: Краски Мира: агентство путешествий [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.rgb-tour.ru/country/spain/region/kanari.htm 115 Benátky - prohlídka oblasti San Marco. In: Benátky [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://benatky.poznavaci-zajezdy.cz/marco-informace.html 116 Авиабилеты. In: HOT Tour [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://hottour.com/bilety/online-poisk 117 Děs a běs při příjezdu. USA se raději vyhnout? In: Týden.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/des-a-bes-pri-prijezdu-usa-se-radeji-vyhnout_266630.html

40

Самое время отправиться туда, где всегда тепло, вечное солнце и ласковое море!118 Pokud byste rádi někam vyrazili, máte nejvyšší čas porozhlédnout se po nějakém zájezdu.119 собачья погода – psí čas Tyto frazémy označují velmi zlé, nepřívětivé počasí. Z hlediska stylistiky jsou charakterizovány jako hovorové, nepříznivé až hanlivé. Jsou to jmenné frazeologizmy ve formě slovního spojení tvořeného přídavným a podstatným jménem. V českém frazeologizmu je komponent погода zaměněn komponentem čas, který vystupuje ve stejném významu. В солнечном Пятигорске дороги тоже - словно половодные реки. Почти тропические ливни довели город до чрезвычайной ситуации. И вплоть до августа здесь, говорят, останется "собачья" погода.120 Vyděšen a zmaten, otevírám okno. Venku je lezavá mokrá zima, vítr, drobný studený déšť, prostě psí čas.121 тянуть / потянуть (оттянуть /оттягивать) время (с чем) – dát / dávat si načas Význam těchto frazeologizmů je úmyslně odkládat uskutečnění něčeho, otálet s něčím. Jsou to slovesné frazémy, mají formu syntagmatu. Ruský frazém je tvořen slovesem v dokonavém i nedokonavém vidu a podstatným jménem v akuzativu. Český frazém tvoří zvratné sloveso, předložka a podstatné jméno v akuzativu.

118

Добро пожаловать в туристическое агентство «АксарИ-Тур». In: AksarI tour [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://aksari-tour.ru/ 119 Červencové státní svátky přejí dovolené! Vydejte se na ni v nejlepším termínu léta!. In: FIRO-Tour [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.firotour.cz/novinky/cervenec-statni-svatky-preji-dovolene.html 120 Москва получила полумесячный ливневый заряд. In: Вести.Ру [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.vesti.ru/doc.html?id=300778 121 Kilometrovník 46.0. In: Vlašimka - historie zrušeného úseku z Trhového Štěpánova do Dolních Kralovic [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.speaker.cz/dolnikralovice/node/52

41

Поэтому не стоит тянуть время, пока туристическая компания «Велси Тур» предлагает горящие туры в Египет из Москвы, стоит задуматься, а может и впрямь пора уже понежиться на тепленьком песочке.122 Protoţe je místo vzdáleno asi 92 kilometrů severovýchodně od samotného resortu, je dobré si vyhradit dostatek času, nejlépe naplánovat odpolední či případně celodenní výlet. A dát si na čas se skutečně vyplatí.123

3.Relativní ekvivalenty ruský frazeologizmus во времена царя Гороха

český frazeologizmus za (časů) krále Klacka

во времена царя Гороха – za (časů) krále Klacka Význam těchto frazémů je velmi dávno, v dávných časech. Jsou to expresivní, žertovné až ironické výrazy. Patří mezi adverbiální frazémy, vystupují jako příslovečné určení času. Mají formu slovních spojení, jsou tvořeny předložkou a podstatnými jmény. V ruštině se často používá také synonymní frazeologizmus при царе Горохе a когда цар Горох с грибами воевал. Existují také další frazémy s totožným významem jako при царе Косаре a при царе Копыле.124V češtině jsou to zase výrazy za krále Holce nebo za krále Ječmínka. Хуже, чем в нашей армии, едят только в наших тюрьмах! И это неудивительно, учитывая, что нормы питания для них традиционно рассчитываются почти одинаково, причем эти нормы были приняты еще во времена царя Гороха.125

122

Египет лучшее место для занятия дайвингом. In: "Живи и Путешествуй" Туристический портал [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.lifetours.ru/egipet-luchshee-mesto-dlya-zanyatiyadayvingom 123 Národní park a kaňon Köprülü (Beskonak). In: Turecko v detailech [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://turecko.vdetailech.cz/cs/katalog-objektu/prirodni-zajimavosti/narodni-park-a-kanon-koprulu-beskonak 124 Кто такой царь Горох? In: Учительская газета [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.ug.ru/archive/29377 125 Как накормить защитника отечества? In: Новости Украины - From - UA [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.from-ua.com/articles/369707-kak-nakormit-zaschitnika-otechestva.html

42

„Péct jsme tak mohli jen v omezeném mnoţství. Navíc při svíčkách. Takţe to tu vypadalo jak za krále Klacka," řekl Deníku vedoucí pekárny Roland v Kohoutově Jiří Langpaul.126

4.Analogické frazeologizmy ruský frazeologizmus в кои-то времена время терпит– время не терпит выдержать проверку временем

český frazeologizmus jednou za uherský rok to má čas – nemít času nazbyt odolat zubu času

в кои-то времена – jednou za uherský rok Tyto frazémy znamenají velmi zřídka. Jsou to hovorové, žertovné výrazy. Patří mezi adverbiální frazeologizmy, mají formu slovních spojení. Strukturně jsou zcela odlišné. Ruský frazém je tvořený předložkou, zájmenem a podstatným jménem v akuzativu. Existuje také synonymní frazém в кои-то веки. Český frazeologizmus je tvořený číslovkou, předložkou a přídavným a podstatným jménem v akuzativu. Как утверждают дотошные туристические справочники, раз вы уж наведались в кои- то времена в Бангкок, то тогда Патпонг является одним из обязательных мест для посещений.127 Jestliţe nejedete na hory jen jednou za uherský rok, vyplatí se vám stát se členem některého renomovaného sportovního svazu a koupit si zároveň s členstvím roční pojištění.128 время терпит –to má čas Tyto frazémy používame, když chceme vyjádřit, že není kam spěchat, máme ještě dost času. Používají se zejména v hovorové řeči. Ze strukturního hlediska mají formu věty. Ruský

126

Strhané dráty uvrhly kraj do časů krále Klacka. In: Deník.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/strhane-draty-uvrhly-kraj-do-casu-krale-klacka-20150402.html 127 Рынок Патпонг. In: Путеводитель по Таиланду - Sky-Sea-Sun.RU [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://sky-sea-sun.ru/рынок-патпонг-бангкок.html 128 I smrt něco stojí! Pojistěte se. In: Horydoly.cz [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.horydoly.cz/horolezci/i-smrt-neco-stoji.html?akce=40757&page=3

43

frazém je tvořený podstatným jménem a slovesem, český zájmenem, slovesem a podstatným jménem. V opačném významu se používá frazeologizmus время не терпит, k němuž můžeme přiradit český analogický frazém nemít času nazbyt. Естественно, когда время терпит, и есть желание значительно сэкономить на перелете, то проще отправиться в авиапутешествие из соседнего Вильнюса.129 Ještě dořešit, jestli vyrazím na vlastní pěst nebo s cestovní kanceláří, ale to má čas.130 Если время не терпит или багаж слишком велик, то ответ на вопрос как добраться из аэропорта Вероны до города очевиден – такси.131 Pokud nemáte času nazbyt a přesto chcete vyrazit s rodinou či s dětmi za poznáním a zábavou, máme zde právě pro vás nabídku na jednodenní výlety.132 выдержать проверку временем – odolat zubu času Tyto frazémy značí v průběhu dlouhé doby neztratit svou kvalitu, význam, způsobilost vykonávat určenou činnost. Využívají se hlavně v knižním stylu. Jsou to slovesné frazeologizmy, mají formu syntagmatu. Ruský frazém je tvořený slovesem a podstatnými jmény v akuzativu a instrumentálu. Český se skládá ze slovesa a dvou podstatných jmen v dativu a genitivu. Нетронутые индустриализацией пейзажи Сокотры выдержали проверку временем.133 Sklep byl postaven v roce 1883 a díky vynikající řemeslné práci odolal zubu času a zachoval si svůj charakter.134

129

Летим из Вильнюса: международный аэропорт. In: Traveling.by [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://traveling.by/news/item/1069 130 Moje vysněná dovolená v Malajsii. In: Pár tipů, kam na dovolenou [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.parkam.cz/moje-vysnena-dovolena-v-malajsii/ 131 Аэропорт Вероны и как добраться до города. In: BlogItaliano: вся Италия [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.blogoitaliano.com/goroda-italii/verona/aeroport-verony-i-kak-dobratsya-do-goroda.html 132 Jednodenní zájezdy. In: SLAN Tour [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.slantour.cz/newsletter/?id=165 133 Сокотра. Новый год. In: АльпИндустрия: команда приключений [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.alpindustria-tour.ru/regions/39/gals/290.html 134 Vinný sklep U Konšelů v Mikulově. In: Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/vinny-sklep-u-konselu-mikulov.aspx

44

5.Bezekvivalentní frazeologizmy ruský frazeologizmus пир во время чумы смутное время

opis v českém jazyce veselí v době neštěstí nestabilní doba

пир во время чумы Význam tohoto frazeologizmu je bezstarostné veselí, hody v době neštěstí. Používá se také při rozhazování peněz v době finanční krize. Je to výraz expresivní, záporný. Jde o jmenný frazém, který má formu syntagmatu. Tvoří ho podstatné jméno v nominativu, předložka, která se pojí s podstatným jménem v akuzativu a podstatné jméno v genitivu. Je to původní ruský frazém, který pochází z názvu Puškinova dramatického díla. Согласен с коллегами и депутат от КПРФ Валерий Рашкин. По его словам, мэрии Москвы не так давно жаловалась, что «денег почти нет» и ресурсы надо экономить. «И она действительно начала экономить, но на чем? На здравоохранении, образовании и т.д….А вот на плитку, которую нет никакой необходимости сейчас заменять, деньги почему-то нашлись! Считаю, что это просто пир во время чумы, настоящее безумие», - посетовал депутат.135 смутное время Tento frazém popisuje těţkou dobu, přechodné nestabilní období, používá se také v období války. Je to jmenný frazém, má formu slovního spojení. Je tvořený přídavným a podstatným jménem. Termín смутное время zpočátku označoval pouze události v Rusku z konce 16. a začátku 17. století, v češtině známé jako Smuta.

135

Мэрия Москвы в условиях кризиса решила снова заменить тротуарную плитку. In: Общая Газета [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://og.ru/society/2016/04/07/80120

45

В смутные времена отдыхать лучше всего у себя дома. Это и следует рекомендовать

российским

туристам,

слишком

уже

увлекшихся

красотами

Средиземноморья.136

136

Где отдыхать, когда кругом война? In: Суть Событий [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://argumentiru.com/tourism/2016/04/427497

46

Závěr Hlavním úkolem této bakalářské práce byla analýza a porovnání ruských a českých frazeologických ekvivalentů, z nichž alespoň jeden obsahoval komponent „čas―, resp. „время―. Práce se skládá ze dvou základních částí – teoretické a praktické. Stěžejními podklady pro zpracování teoretické části byly práce významných ruských, českých a slovenských lingvistů. V této části jsme definovali dva základní termíny – frazeologie a frazeologizmus, dále jsme popsali vznik a vývoj frazeologie jako samostatné vědní disciplíny a její samostatná specifická odvětví. Charakterizovali jsme také základní příznaky frazeologizmu a uvedli několik základních způsobů klasifikace frazeologických jednotek na základě různých kriterií. Podrobněji jsme se pak zabývali jednotlivými typy klasifikací, konkrétně rozdělením frazémů ze sémantického, konstrukčního a funkčního hlediska, dále klasifikací dle původu, stylistických vlastností frazeologizmu a jeho slovnědruhové platnosti. V neposlední řadě jsme se věnovali klasifikaci dle stupně mezijazykové ekvivalence, která je stěžejní pro vypracovaní praktické části. Získané teoretické poznatky jsme následně aplikovali při zpracování praktické části bakalářské práce. V praktické části práce bylo naším prvním úkolem nashromáždění dostatečného množství jazykového materiálu k další analýze. K excerpci materiálu nám jako stěžejní zdroje posloužily

především

překladové

frazeologický slovník L.Stěpanové

frazeologické

slovníky,

konkrétně

Rusko-český

a Česko-ruský frazeologický slovník V.M. Mokijenka

a A.Wurma a také čtyřdílný Slovník české frazeologie a idiomatiky od F. Čermáka, J. Hronka a J. Macháče. Z nashromážděného materiálu jsme se snažili vyloučit zastaralé, nepoužívané frazeologické výrazy a také přísloví, pořekadla a okřídlené výrazy, které by se mohly stát předmětem dalšího zkoumání. Druhým krokem bylo hledání českých a ruských frazeologických ekvivalentů a jejich následné rozdělení na základě stupně mezijazykové ekvivalence. Správné roztřídění zkoumaných frazeologických jednotek z tohoto hlediska se ukázalo jako nejobtížnější část diplomové práce. K tomuto rozdělení jazykového materiálu jsme použili klasifikaci vypracovanou L. Stěpanovou a V. M. Mokijenkem. Zkoumané frazeologické dvojice jsme tak rozdělili na 5 skupin: úplné ekvivalenty (полные эквиваленты), částečné ekvivalenty (частичные эквиваленты), relativní

ekvivalenty (относительные эквиваленты) a

analogické frazeologizmy (фразеологические аналоги). Poslední vyčleněnou specifickou 47

skupinou byly bezekvivalentní frazémy (безэквивалентные фразеологизмы), které se vyskytují výhradně v daném jazyce a lze je přeložit pouze opisem. Ke každé skupině jsme vytvořili přehlednou tabulku. Celkově jsme v praktické části bakalářské práce analyzovali 70 českých a ruských frazeologických jednotek. Nejpočetnější skupinou byly úplné ekvivalenty, mezi které jsme zařadili celkem 16 ekvivalentních dvojic. Tyto frazémy se vyznačovaly tím, že byly v obou porovnávaných jazycích významově, strukturně, gramaticky a stylisticky totožné a měly stejnou obraznost. Skupina částečných ekvivalentů obsahuje 14 rusko-českých frazeologických ekvivalentů. Tyto dvojice byly stejné z hlediska významu, vyskytovaly se však u nich určité rozdílnosti, například ve struktuře, lexikálním obsazení, počtu komponentů atd. Nejméně početnou kategorií byly relativní ekvivalenty, které se používají ve stejném významu, avšak dochází k záměně obraznosti. Do této skupiny byla zařazena pouze jedna dvojice. Mezi analogické frazeologizmy jsme zařadili 3 frazeologické dvojice s odlišnou strukturou a obrazností, ale stejným významem. Skupina bezekvivalentních frazeologizmů obsahuje 2 národní frazémy, které jsme přeložili pomocí opisu a vysvětlily jejich etymologii. Po rozdělení jazykového materiálu dle míry mezijazykové ekvivalence jsme se věnovali podrobnější analýze a prováděli komparaci jednotlivých dvojic frazeologických ekvivalentů. U každé dvojice jsme objasnili význam daných frazémů, následně popsali jejich stylistické, strukturní a gramatické vlastnosti a poukázali na odlišnosti mezi ruským frazémem a jeho českým ekvivalentem. Naším posledním úkolem bylo uvést příklady užití porovnávaných frazeologizmů v kontextu. Vzhledem k zaměření našeho studijního oboru jsme se rozhodli příklady vyhledávat na internetových stránkách týkajících se turistiky, především webech ruských a českých cestovních kanceláří, což se občas ukázalo jako problematické. Cíl naší práce – analýza ruských a českých frazeologických jednotek obsahujících komponent „čas― a jejich komparace – považujeme za splněný. Zpracované téma nás zaujalo a rády bychom se mu věnovaly i v budoucnosti. Tato práce by nám mohla posloužit jako podklad ke zpracování diplomové práce. V tom případě by bylo možné do ní zahrnout také paremiologické útvary – přísloví, pořekadla a rčení s komponentem „čas―, nebo jí rozšírit o další frazémy odrážející časový údaj, například frazeologické jednotky obsahující komponenty sekunda, minuta, hodina, den a podobně.

48

Резюме Целью настоящей бакалаврской дипломной работы под названием «Русские и ческие фразеологические единицы с компонентом

„время―» является анализ и

сравнение русских а чешский фразеологических эквивалентов содержащих компонент «время». Эта работа состоит из двух основных частей – теоретической и практической. Теоретическая часть состоит из нескольких глав, в которых рассматриваются теоретические вопросы раздела фразеологии. Исходными материалами для выполнения теоретической части являются работы знаменитых руских, чешских и словацких фразеологов. В первую очередь даются определения основным понятиям связанным с фразеологией, в том числе именно термину фразеология и фразеологическая единица. Во второй главе ближе рассматривается также история фразеологии

как

самостоятельной научной дищиплины, ее происхождение и развитие. Частью главы, в которой определяется понятие фразеологизм, является также описание их различных свойств. Подробно здесь характеризованые такие признаки фразеологических единиц как

устойчивость,

воспроизводимость,

эквивалентность

фразеологизма

слову,

идиоматичность, семантическая целостность, переносность смысла и экспрессивность фраземы. Самой большой по содержанию явлавляется четвертая глава посвящена разным видам классификаций фразеологических единиц. В рамках этого раздела подробнее рассматриваются способы классификаций фразем с точки зрениа их семантической

слитности,

структуры,

функции

и

происхождения.

Дальше

распределяются фразеологические обороты на основании их стилистический свойств, эквивалентности фраземы той или иной части речи и с точки зрения степени совпадения межъязыковых эквивалентов. Сведения, представленные в теоретической части стали основой для выполнения практической части. Практическая часть работы заключается в собрании русских и чешских фразеологизмов со словом «время» а их последующем разборе. Материал для расследования был получен путем выборки из нескольких фразеологических словарей. Главными источниками для собрания фразеологических единиц являются двуязычные фразеологические словари Rusko-český frazeologický slovník (автор Л. Степанова) и Česko-ruský frazeologický slovník (авторы В. М. Мокиенко, А. Вурм) и также чешский Slovník české frazeologie a idiomatiky (авторы Ф. Чермак Й. Гронек Й. Махач). Практическую часть работы составляет 70 русских и чешский фразеологизмов. 49

Собранный языковой материал был расчленен на основе классификации фразеологизмов с точки зрения степени совпадения межъязыковых эквивалентов, авторами которой являются Л. Степанова и В. М. Мокиенко, на 5 разрядов. Самой многочисленной группой являются полные эквиваленты. В данную группу мы включили 16 эквивалентов с одинаковым значением, стилистическими свойствами, структурой и образностью. Вторая группа – частичные эквиваленты включает всего 14 русско-чешских эквивалентов. К этой группе принадлежат фраземы имеющие тождественно значение, но отличаются друг от друга в каком нибудь аспекте, например в количестве компонентов, структуре или сочетаемости. К третьему типу – относительным эквивалентам – относиться лишь одна пара фразеологизмов. У этих эквивалентов другая образность при тождестве семантики. В четвертую группу мы включили 3 пары эквивалентов с общим значением, но различной структурой и образностью

–

фразеологические

аналогы.

Последнюю

группу

составляют

национальные, безеквивалентные фразеологизмы. Они характерны только для данного языка и их можно перевести только описательно. В список мы включили только два безеквивалентных фразеологизма.

50

Seznam použité literatury Odborná literatura: ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. Bratislava: Stimul, 1995. FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. 2. dopl. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1984. MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. 2. vyd., rozš. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2008. Skripta. MOLOTKOV, Aleksandr Ivanovič. Osnovy frazeologii russkogo jazyka. Leningrad: Nauka, 1977. N.F. ALEFIRENKO, N.N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. Moskva: Flinta, 2009. STĚPANOVÁ, Ludmila. Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. Moskva: Vysšaja škola, 1963. TELIJA, Veronika Nikolajevna. Čto takoje frazeologija. Moskva: Nauka, 1966. Slovníky: ČERMÁK, František, Jiří HRONEK a Jaroslav MACHAČ. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 2., přeprac. a dopl. vyd., V nakl. Leda vyd. 1. Praha: Leda, 2009. ČERMÁK, František, Jiří HRONEK a Jaroslav MACHAČ. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné. 2., přeprac. a dopl. vyd., nakl. Leda vyd. 1. Praha: Leda, 2009. ČERMÁK, František, Jiří HRONEK a Jaroslav MACHAČ. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy slovesné. 2., přeprac. a dopl. vyd., V nakl. Leda vyd. 1. Praha: Leda, 2009. ČERMÁK, František, Jiří HRONEK a Jaroslav MACHAČ. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy větné. 2., přeprac. a dopl. vyd., V nakl. Leda vyd. 1. Praha: Leda, 2009. 51

FEDOROV, Aleksandr. Frazeologičeskij slovarʹ russkogo literaturnogo jazyka: okolo 13 000 frazelogičeskich edinic. 3. vyd. : Astreľ, 2008. MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Alfred WURM. Česko-ruský frazeologický slovník. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002 STĚPANOVÁ, Ludmila. Rusko-český frazeologický slovník. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič, Valentin Il'jič ZIMIN a Andrej Valentinovič FILIPPOV. Opyt etimologičeskogo slovarja russkoj frazeologii. Moskva: Russkij jazyk, 1987. České internetové zdroje: http://oltk.upol.cz http://planetacestovani.cz http://www.belec.cz http://www.auto.cz http://www.denik.cz http://www.trogir-apartments.com http://www.mavlast.cz http://www.poznani.cz http://www.zajezdydoizraele.cz http://www.poznavaci-zajezdy-asie.cz http://www.lidovky.cz http://www.cedok-magazin.cz http://www.dovolenazimni.cz http://www.tempotours.cz http://dovolena-recko.webnode.cz http://www.alpina.cz https://issuu.com http://www.daen.cz http://www.ckturista.cz http://recko.travel.cz http://www.korsika.cz https://www.adventura.cz http://www.vsacantour.cz 52

http://www.skinet.cz http://benatky.poznavaci-zajezdy.cz http://www.tyden.cz http://www.firotour.cz http://www.speaker.cz http://turecko.vdetailech.cz http://krkonossky.denik.cz http://www.horydoly.cz http://www.parkam.cz http://www.slantour.cz http://www.kudyznudy.cz Ruské internetové zdroje: http://kailas-tur.ru http://cztourism.com http://www.fitonline.ru http://www.holiday.by http://akuaku.ru http://www.sv-tour.ru http://www.zmtravel.ru http://www.volga-tv.ru http://www.realtour33.ru http://safaga.explonade.ru http://lend-tour.ru http://www.thaityr.ru http://turizm.ngs.ru http://angeltour.ru https://www.tatever.am/ http://tourism-london.ru http://www.russiadiscovery.ru http://cetour.ru http://www.na7xolmax.ru http://ist-tour.myjino.ru http://gfhome.ru 53

http://www.leti.ru http://shelkway.ru http://www.rgb-tour.ru http://hottour.com http://aksari-tour.ru http://www.vesti.ru http://www.lifetours.ru http://www.ug.ru http://www.from-ua.com http://sky-sea-sun.ru http://traveling.by http://www.blogoitaliano.com http://www.alpindustria-tour.ru http://og.ru http://argumentiru.com

54