RUR - Karel Čapek
-
-
-
-
-
RUR Celková charakteristika: o Drama zpracovává atraktivní téma – vynález umělých bytostí (Robotů), které jsou obdařeny prakticky všemi lidskými dovednostmi. Postrádají však cit a neuznávají ani žádný systém morálních hodnot. Přestože se svým zevnějškem nápadně podobají lidem, uvnitř zůstávají obyčejnými stroji, neživým, i když celkem bezchybně fungujícím složitým mechanismem, jehož původním posláním je sloužit lidem. Vlastním filozofickým jádrem dramatu je varovná kritika krátkozrace jednostranného vzývání technického pokroku, který podle Čapka nejenže nedokáže překlenout mravní rozpory ve společnosti, ale může naopak přispět k jejich tragickému, nezvratnému vyhrocení. Postavy: o RUR je kolektivním dramatem. Jednotlivé postavy nejsou hlouběji psychologicky propracovány, plní spíše funkci nositelů určitých životních či morálních postojů a hlasatelů názorů, podle kterých pak jednají. Např. Harry Domin představuje typ sebevědomého člověka, ředitele úspěšné továrny, kde se Roboti vyrábějí. Do poslední chvíle, i když se výroba Robotů mezitím lidem dávno vymkla kontrole, se nevzdává přesvědčení o správnosti svých původních záměrů a plánů. Helena Gloryová na jedné straně bojuje za práva Robotů, věří v jejich polidštění, na straně druhé projeví osobní statečnost, když je schopna Robotům vzdorovat. ALquist, starší vědec, na sebe bere všechnu morální tíhu příštích rozhodnutí. Primus a Helena jsou jedinými Roboty, u nichž se projeví lidské vlastnosti, a stávají s tedy jistou nadějí pro budoucnost. Děj a kompozice: o Drama se skládá z předehry a tří jednání. V úvodní předehře se seznamujeme s chodem továrny na výrobu Robotů, zjišťujeme, že Roboti jsou od lidí takřka k nerozeznání. V následujících dějstvích se události rychle ženou kupředu. Roboti zprvu nenápadně, nakonec ale už zcela neodvratně přebírají kontrolu nad továrnou a posléze nad celým světem. Lidstvo je vyhubeno, naživu zůstane pouze Alquist, kterého Roboti ušetří, protože jako jediný zná tajemství výroby Robotů Jazyk a styl: o Všechny postav, s výjimkou prosté a bohabojné Heleniny chůvy Nány, hovoří spisovně. Jejich mluva je snadno srozumitelná (postrádá např. knižní obraty, odborné termíny apod.) a je přehledně členěna do spíše kratších větných celků. Kromě závěrečného Alquistova monologu je drama vybudováno na principu rychlých dialogů, které posunují děj kupředu. Okolnosti vzniku díla: o RUR zahajuje novou fázi Čapkova tvůrčího vývoje. Jestliže předchozí lyrické drama Loupežník (1920) bylo autorovým rozloučením se s mládím, RUR lze chápat jako dílo Čapkovy „umělecké dospělosti“. Svým utopickofantastickým zaměřením i svým filozofickým vyzněním předznamenalo nejen jeho tvorbu z 1. pol. 20. století, ale také práce pozdější. Téma
vynálezu umělé bytosti nacházíme už v raném díle bratří Čapků, např. v povídce L´éventaile ze souboru Zářivé hlubiny (1916)-
-
-
-
-
Vliv díla: o
Světový úspěch RUR byl mj. způsoben tehdejší oblibou utopickofantastických příběhů, k jejichž zakladatelům náležejí J. Verne a H. G. Wells, jehož dílo Čapek obdivoval. Čapkovo varovné gesto, poukazující na problematičnost možných důsledků technického pokroku, odpovídalo dobovým náladám, poznamenaným bolestným prožitkem 1. svět. v. Ta se z valné míry právě vinou techniky proměnila v obrovské, dosud nevídané krveprolití. RUR se stalo vzorem pro celou řadu spisovatelů žánrů sc-fi, ať už domácích (I. Kmínek, E. Martin, O. Neff), nebo i zahraničních (A. asimov, R. Bradbury, A. C. Clarke, S. Lem aj.). Zajímavost: o O velkém vlivu díla svědčí také slovo robot (odvozené od výrazu robota – lopota, dřina, práce), které ve světových jazycích časem zcela zdomácnělo. Nevymyslel je však K. Čapek, jak se někdy mylně uvádí, nýbrž jeho starší bratr Josef Čapek. Rozbor: světoznámé drama, ale Čapek se k němu staví kriticky Literární druh: utopické drama (vědeckofantastické drama) Žánr: tragédie Místo: Rossumova továrna na ostrově Kompozice: předehra o deset let dříve + 3 dějství Téma zájem o moderní techniku a vědu ale také obavy o její zneužití a o osud lidstva, kritizuje touhu po bohatství" Čapek zde varuje před zneužitím techniky a ukazuje, že technika může být lidstvu neprospěšná, ba dokonce velmi škodlivá, když jí člověk neumí správně využít Vědecký pokrok však neodmítá, ví že musí jít dál, ale poukazuje, že morálka lidí se bude zhoršovat, zaostávat, že hodnoty život mohou být za jistých okolností ohroženy „Horoucně jsem chtěl, aby ve chvíli, kdy nastává útok robotů, cítil divák, že nyní jde o něco nekonečně cenného a velikého, a to, že je lidstvo, člověk, to že jsme my“ Opět je zde Čapek velmi ovlivněn 1. světovou válkou, kde právě technika byla proti lidstvu zneužita Čapek poukazuje na podobu lidí a Robotů: - Lidé mají vžito spoustu věcí a postupů, které děláme automaticky a stereotypně a naopak roboti jsou někdy vynalézavější než lidé Dále se v díle Čapek zamýšlí nad úlohou práce, která by měla být nedílnou součástí našeho života, bez práce bychom zlenivěli a zakrněli. Jazyk spisovná čeština až na dialogy se služkou Nánou, to je spíše slang Neologismus – robot (nejznámější český neologismus) (údajně od bratra Josefa) promluvy robotů jsou úsečnější Děj dílo je vyprávěno chronologicky, odehrává se v budoucnosti, ale řeší problém přítomnosti Závěr: problém – svět zamoří roboti; spása – v lásce Děj tohoto utopického dramatu s prvky fantazie se odehrává na Rossumově ostrově, kde se nachází továrna na výrobu robotů
-
-
-
-
-
-
-
Ti mají nahrazovat člověka v práci. Geniální vynálezce Rossum vynalezne robota a začne je vyrábět, avšak ti vydrží při životě jen pár dní. To se ale mění s nápadem jeho synovce vyrobit jen roboty sloužící jako pracovní síla, jeho nástupci je tedy dále zdokonalí a společnost Rossum´s Universal Robots začne produkovat roboty ve velkém. Roboti, myslící stroje, jimž chybí jakýkoliv náznak duševního života nebo lidského citu, se osvědčují jako mimořádně levná, nenáročná a výkonná pracovní síla. Roboti nejsou k rozeznání od člověka, jsou stejní v pohybech i v lidské řeči V jedné věci se ale liší, roboti neznají lásku, radost a ani necítí bolest. Miliony Robotů postupně nahrazují všechnu lidskou práci - a společnost R.U.R. získává jejich vzrůstajícím odbytem miliardy. Po čase továrnu koupí nový majitel jménem Harry Domin, je to sebevědomý a vysoce úspěšný ředitel. Autor se hned v prvním dějství zmiňuje i o jeho sňatku s krásnou a lidmi obdivovanou Helenou Gloryovou bojující za práva robotů, vidí v nich veliký pokrok lidstva Muži na ostrově se jí chtějí zalíbit, proto od nich dostává dary, v závěru mimo jiné od Domina dostává válečnou loď „Člověk je vlastně přežitek“, říká přednosta výzkumného oddělení na výrobu Robotů. Lidé, odsouzeni k nečinnosti a zahálce, zpohodlněli a stali se zbytečnými. Celé lidstvo rychle upadá, přestává mít schopnost dál se vyvíjet, nerodí se už ani nové děti. Po 10 letech na ostrově žádá doktora Galla o experiment dát robotům lidskou duši, protože jí vadí robotů němé tváře a bezcitnost. Ve světě nastává válka, ve které již bojují roboti místo lidí – lidé je vybaví zbraněmi a naučí je zabíjet. Lidé si ale neuvědomují následky – roboti se chopí příležitosti a po vzoru lidského kořistnického chování apozději začínou lidskou populací vybíjet Mezi tím se Hallemeier přiznává, že se posledních pár let vyrobit jiný typ robotů, typ, který měl v sobě jen zlobu Po těchto útocích na lidi Helena zjišťuje, že obyčejný lidský život i s prací je mnohem hezčí a rozhodne se zničit návod na výrobu robotů Válka nakonec vyústí ve válku robotů proti lidské rase, která zničí celé lidstvo až na pár lidí žijících na ostrově Roboti nakonec vybijou všechny lidi – chtějí se stát novými pány světa, lidstvo byl už přežitek… Jediný přeživší je stavitel Alquist Roboti postupem času umírají opotřebováním a chtějí po Alquistovi, aby napsal nový recept pro výrobu Robotů, protože oni to sami nedokážou a jejich život trvá asi jen 20 let. Původní recept se zničil ve válce, ale Alquist jim ho nevydá, návod na roboty totiž z hlavy nezná a propadá do depresí při pomyšlení, že je jediným člověkem na světě. Na konci díla přichází něco neočekávaného, kdy Alquist jednoho pozdního večera objevuje u dvou robotů jménem Primus a Helena lásku, city a odhodlání obětovat se při pitvě jeden za druhého, chovají se jako lidé Alquist je nadšený a šťastný, že život na Zemi je zachráněn a Primuse s Helenou posílá do světa jako Adama a Evu aby bojovali za mír a za vytvoření nového lidstva
-
-
-
-
-
ZAVĚR Autora nezajímá až tak převratný technický objev (i když ten je důmyslně a věrohodně motivován), ale spíše jeho společenské a lidské důsledky Karlu Čapkovi šlo o poměr člověka ke světu a k práci a především o vztahy mezi lidmi. Dvacáté století nám sice přineslo obrovský pokrok ve vědě a v technice, úplnou samozřejmostí je televize, počítač, telefon, auto, vlak, letadlo. Společnost je tedy v mnohém dál, ale snad si přitom ani neuvědomujeme, o co všechno se ochuzujeme a co všechno ztrácíme. Z našeho života se vytrácí svébytnost, různotvárnost, činorodost, vlastní iniciativa, bezprostřední vztah k přírodě a k lidem. Člověk by se neměl stát na technice a různých vymoženostech závislý, i když to většina z nás už je. Jestliže zapomeneme na to, čemu se říká lidské srdce a lidský cit, můžeme se stát otroky svých vlastních výtvorů Postavy Domin ředitel R.U.R. má svou velkou a možno říci i vznešenou myšlenku: osvobodit a povznést člověka, aby se nemusel zabývat pozemskými věcmi, ale duchovnem a uměním Domnívá se, že toho dokáže jen, když budou Roboti zastávat práci lidí. A tuto svou myšlenku chce prosadit za každou cenu (dominus - pán). Jeho postoj je k přírodě i ostatním lidem útočný a dobyvatelský. Chce ovládat svět a vnutit mu, třeba i násilím, svou vlastní pravdu. Čapek však Domina zcela nezavrhuje, vždyť pokusit se vytvořit nový svět, jako zázrakem vše změnit - není v tom něco provokujícího a vzrušujícího? Není odvěkou touhou lidstva objevovat a dobývat nepoznané? Alquist (Alkyoné byla podle bájí královna, proměněná po smrti se svým manželem v ledňáčky, a alkyónské dny znamenají blažený a klidný čas) nemá důvěru k velkým myšlenkám a projektům, které by mohly rázem změnit celý svět V R.U.R. je šéfem staveb Když se cítí smutný nebo sklíčený jde klidně pracovat jako řadový zedník na lešení Váží si práce a lidský život staví na ten nejvyšší stupínek hodnot Nedůvěřuje těm, kteří berou lidský život jako pouhý prostředek, materiál vhodný ke zpracování a vymodelování k dokonalosti Je zjevné, že jeho ústy mluví samotný autor V jedné ze svých knih Karel Čapek napsal: „Důležité je, aby budoucnost byla zlepšována v myšlenkách a plánech, ale ještě důležitejší je, aby přítomnost byla zlepšována ve skutcích a živote.“ Alquist pozorně naslouchá hlasu věcí a života, který všichni přechází bez povšimnutí. Helena Gloryová ve svém cítění k lidem podobná Alquistovi Je ztělesněním ženského, citového a laskavého přístupu k lidem i Robotům Hájí práva Robotů, nechápe, proč se sebou nechají manipulovat Umírá jako manželka Dominova. Nána „hlas lidu“ služebná a chůva Heleny prostá, ale pobožná a lidská, varuje před roboty, obraz lidskosti jediná používá nespisovný prostý jazyk Ing. Fabry generální technický ředitel R.U.R.
Dr. Gall přednosta fiziologického a výzkumného ústavu R.U.R. na prosbu Heleny dá robotům city Dr. Hallemaier přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů konsul Bushman generální komerční ředitel R.U.R. první podlehne nátlaku robotů a pokusí se vykoupit z obklíčení tím, že je chce uplatit, ale sám se neopatrností zabije o elektrický ohradník è tyto čtyři postavy jsou si velmi podobné, všechny spatřují vývoj lidstva pouze v technickém pokroku formou vývoje a výroby nových a nových robotů, všichni jsou spoluviníky osudu lidstva Roboti: Radius zlý robot, který však jen převzal vlastnosti lidí, chce ovládat svět a šířit svůj druh Primus a Helena „Adam a Eva“ objeví v sobě lásku, jsou však nejprve „vyzkoušeni“ Alquistem, jestli je jejich láska pravá -
-
-
