ebook, R.U.R. Karel apek

eBook, R.U.R. Karel apek

The Project Gutenberg eBook, R.U.R., by Karel apek (Rossum´s Universal Robots) This eBook is for the use of anyone anywhere at no Kolektivní drama o vstupní komedii a tech djstvích cost and with This text was converted to LaTeX by means of almost no restrictions whatsoever. You may copy it, GutenMark software (version Jul 12 2014). give it away or The text has been further processed by software in the re-use it under the terms of the Project Gutenberg iTeX project, by Bill Cheswick. License included with this eBook or online at www.gutenberg.net Title: R.U.R. Author: Karel apek Release Date: August 2, 2004 [eBook #13083] Language: Czech Character set encoding: UTF-8 ***START OF THE PROJECT GUTENBERG EBOOK R.U.R.*** Thanks to Curtis Weyant and Al Haines for creating plain text from HTML. The HTML came from an anonymous donor. Karel apek R.U.R.

Contents 1 OSOBY

1

2 Pedehra

3

3 OPONA

27

4 OPONA

53

5 OPONA

75

6 OPONA

90

7 This and all associated files of http://www.gutenberg.net/1/3/0/8/13083

various

formats

will

be

found

in: 91

8 Section 1. General Terms of Use and Redistributing Project Gutenberg-tm electronic works 93

9 Section 2. Information about the Mission of Project Gutenberg-tm 10 Section 3. Information about the Project Gutenberg Literary Archive Foundation

99 100

Chapter 1

OSOBY Harry Domin: centrální editel Rossumových Uni- Sulla: Robotka verzálních Robot Radius: Robot In. Fabry: generální technický editel R.U.R. Damon: Robot Dr. Gall: pednosta fyziologického a výzkumného odd1. Robot lení R.U.R. 2. Robot Dr. Hallemeier: pednosta ústavu pro psychologii a výchovu robot R.U.R 3. Robot Konzul Busman: generální komerní editel R.U.R.

4. Robot

Stavitel Alquist: éf staveb R.U.R.

Primus: Robot

Helena Gloryová

Helena: Robotka

Nána: její chva

Robotský sluha

Marius: Robot

a etní Roboti

Domin: v pedehe asi osmaticetiletý, vysoký, oholený Fabry: rovn oholený, plavý, váné a jemné tváe Dr. Gall: drobný, ivý, sndý, s erným knírem Hallemeier: ohromný, hmotný, se zrzavým anglickým knírem a zrzavým kartáem vlas Busman: tlustý, pleatý, krátkozraký id Alquist: starí ne ostatní, nedbale obleený, dlouhých, proedivlých vlas a vous Helena: velmi elegantní Ve vlastní he vichni o deset let starí. Roboti v pedehe obleeni jako lidé. Jsou úsená v pohybech i výslovnosti, bezvýrazných tváí, upeného pohledu. Ve vlastní he mají plátné blzy v pasu staené emenem a na prsou mosazné íslo. Po pedehe a druhém aktu pestávka.

Chapter 2

Pedehra Ústední kancelá továrny Rossum s Universal Robots. Kus 150 d.” “Kadý si kup svého Robota!” “Chcete Vpravo vchod. Okny v prelní stn pohled na nekonené zlevnit svoje ady továrních budov. Vlevo dalí editelské místnosti. výrobky? Objednejte si Rossumovy Roboty.” Dále Domin: (sedí u velikého amerického psacího stolu v jiné mapy, dopravní otáecím kesle. Na lodní ád, tabulka s telegrafickými záznamy kurs atd. stole árovka, telefon, títka, poada dopis, atd., na stn V kontrastu k vlevo

této výzdob stn je na zemi nádherný turecký koberec, veliké mapy s lodními a elezniními liniemi, veliký vpravo kulatý kalendá, hodiny, stl, pohovka, koená klubovní kesla a knihovna, v ní místo knih je ukazují nco málo ped polednem; na stn vpravo titné plakáty: stojí láhve s vínem a koalkami. Vlevo pokladna. Vedle Dominova stolu “Nejlacinjí práce: Rossumovi Roboti” “Tropití Roboti, nový vynález. psací stroj, na nm píe dívka Sulla.)

Domin: (diktuje) “—e neruíme za zboí pokozené do- Marius: Nevím. Podává vizitku. pravou. Upozornili Domin: (te) Prezident Glory.—e prosím. jsme vaeho kapitána hned pi nakládání, e lo je nezpMarius: (oteve dvee) Rate, paní. sobilá k doprav Robot, take zkáza nákladu nepadá na ná úet. (vejde Helena Gloryová. Marius odejde) Znamenáme se— Domin: (vstane) Rate. za Rossum s Universal Robots—” Hotovo? Sulla: Ano.

Helena: Pan centrální editel Domin? Domin: Prosím.

Domin: Nový list. Friedrichswerke, Hamburk.— Helena: Jdi k vám— Datum.—“Potvrzujeme Domin:—s lístkem prezidenta Gloryho. To staí. objednávku patnáct tisíc Robot—” (zazvoní domácí telefon. Domin jej Helena: Prezident Glory je mj otec. Jsem Helena Glozvedne a mluví do nho) Haló—Zde centrální—ano.— ryová. Zajisté. Ale

Domin: Sleno Gloryová, je pro nás neobyejnou ctí, e— ano, jako vdycky.—Ovem, kabelujte jim.—Dobrá— e— (zavsí telefon) Helena:—e vám nememe ukázat dvee. Kde jsem pestal? Sulla: Potvrzujeme objednávku na patnáct tisíc R.

Domin:—e smíme pozdravit dceru velkého prezidenta. Prosím, posate se.

Domin: (zamylen) Patnáct tisíc R. Patnáct tisíc R.

Sullo, mete odejít. (Sulla odejde)

Marius: (vstoupí) Pane editeli, njaká dáma prosí—

Domin: (usedne) ím mohu poslouit, sleno Gloryová?

Domin: Kdo?

Helena: Já jsem pijela—

Domin:—podívat se na nai tovární výrobu lidí. Jako ukáeme víc ne jiným a—jedním slovem— vechny návtvy. Helena: Dkuji vám. Prosím, beze veho. Domin: Zaváete-li se, e nikomu neprozradíte ani to nejmení— Helena: Myslela jsem, e je zakázáno— Domin:—vstoupit do továrny, ovem. Jene kadý sem Helena: (vstane a podává mu ruku) Mé estné slovo. pijde s ní Domin: Dkuji. Nechtla byste snad sejmout závoj? vizitkou, sleno Gloryová.

Helena: Ach ovem, vy chcete vidt—Promite.

Helena: A vy ukáete kadému ... ?

Domin: Prosím?

Domin: Jen nco. Výroba umlých lidí, sleno, je tovární Helena: Kdybyste mi pustil ruku. tajemství. Domin: (pustí) Prosím za prominutí. Helena: Pro mne nenecháte domluvit? Helena: (snímá závoj) Chcete vidt, nejsem-li vyzvda. Domin: Prosím za prominutí. Chtla jste snad íci nco Jak jste opatrní. jiného? Domin: (pozoruje ji naden) Hm—ovem—my—tak Helena: Chtla jsem se jen zeptat—

jest.

Domin:—zda bych vám zcela výjimen neukázal nai Helena: Vy mi nedvujete? továrnu. Ale zajisté, Domin: Neobyejn, sleno hele—pardon, sleno Gloryová. Vskutku sleno Gloryová. Helena: Jak víte, e jsem se na to chtla ptát?

neobyejn poten—Mla jste dobrou plavbu?

Helena: Ano. Pro— Domin: Vichni se ptají stejn. Vstane. Ze zvlátní úcty, sleno, vám Domin: Protoe—míním toti—e jste jet velmi mladá.

Helena: Pjdeme hned do továrny? Domin: Ano. Myslím dvaadvacet, ne?

chemickou syntézou ivou hmotu eenou protoplazma a najednou objevil látku která se chovala naprosto jako ivá hmota a byla jiného

Helena: Dvaadvacet eho? Domin: Let. Helena: Jedenadvacet. Pro to chcete vdt?

chemického sloení to bylo roku 1932, práv tyi sta tyicet let po

Domin: Protoe—ponvad—(s nadením) Zdríte se déle, objevení Ameriky, uf. e ano? Helena: To umíte zpamti? Helena: Podle toho, co mi ukáete z výroby. Domin: Ano; fyziologie, sleno Gloryová, není mým Domin: ertova výroba! Ale zajisté, sleno Gloryová, emeslem. Tak dál? vechno uvidíte. Helena: Teba. Prosím, posate se. Zajímala by vás historie vynálezu? Domin: (slavnostn) A tehdy, sleno, starý Rossum napsal mezi své chemické Helena: Ano, prosím vás. (usedne) Domin: Tak tedy. (sedne si na psací stl, pozoruje vzorce tohleto: “Píroda nala jeden zpsob, jak organizovat ivou Helenu uchvácen a odíkává rychle) Bylo to roku 1920 kdy se starý Rossum hmotu. Je vak jiný zpsob, jednoduí, tvárnjí a rychlejí, na nj veliký filozof ale tehdy jet mladý uenec odebral na tento daleký os- píroda vbec nenarazila. Tuto druhou cestu, po které se mohl brát trov aby studoval moské ivoistvo teka. napodobit

Pitom se pokouel vývoj ivota, jsem dneního dne objevil.” Pedstavte si, sleno, e

tahle veliká slova psal nad chrchlem jakéhosi koloidál- Domin: Já docela nic. Víte, pomocí tch vodiek mohl ního rosolu, dlat, co chtl. Mohl který by ani pes neseral. Pedstavte si ho, e sedí nad teba dostat medúzu se sokratovským mozkem nebo íalu padesát metr zkumavkou a myslí na to, jak z ní vyroste celý strom ivota, jak z ní dlouhou. Ale protoe neml kousku humoru, vzal si do hlavy, e udlá budou vycházet vechna zvíata, poínajíc víníkem a koníc— normálního obratlovce nebo snad lovka. A tak se do toho pustil. koníc samotným lovkem. lovk z jiné látky, ne jsme my. Sleno Helena: Do eho? Gloryová, Domin: Do napodobení pírody. Nejdív zkusil udlat umlého psa. Stálo ho to byl ohromný okamik. Helena: Tak dál.

to adu let, vylo z toho cosi jako zakrnlé tele a polo to za pár

Domin: Dál? Te lo o to, dostat ivot ze zkumavky ven dní. Ukáu vám to v muzeu. A pak u se dal starý a zrychlit vývoj a Rossum do vytváení utvoit njaké ty orgány, kosti a nervy a kdesi cosi a lovka. nalézt jakési (Pauza) takové látky, katalyzátory, enzymy, hormóny a tak dále, zkrátka, Helena: A to nesmím nikomu prozradit? rozumíte tomu?

Domin: Nikomu na svt.

Helena: N—n—nevím. Myslím, e jen málo.

Helena: koda, e u je to ve vech ítankách.

Domin: koda. Seskoí ze stolu a usedne vedle Heleny. poslední lázy jako v lidském tle. Slepé stevo, mandle, Ale víte, co v pupek, samé ítankách není? uká si na elo. e byl starý Rossum úasný zbytenosti. Dokonce i—hm—i pohlavní lázy. blázen. Helena: Ale ty pece—ty pece— Ván, sleno Gloryová, ale tohle nechte pro sebe. Ten Domin:—nejsou zbytené, já vím. Ale mají-li se lidé starý umle vyrábt, pak výstedník chtl opravdu dlat lidi. není—hm—nijak teba— Helena: Ale vdy vy dláte lidi! Helena: Rozumím. Domin: Piblin, sleno Heleno. Ale starý Rossum to Domin: Ukáu vám v muzeu, co spackal za deset let mínil doslovn. Víte, dohromady. Ml to být chtl jaksi vdecky sesadit Boha. Byl stralivý materialmu, ilo to celé ti dny. Starý Rossum neml trochy ista, a proto vkusu. Bylo to to vechno dlal. Nelo mu o nic víc ne podat dkaz, e hrozné. Bylo to hrozné, co udlal. Ale mlo to uvnit nebylo vechno, co má ádného Pánaboha zapotebí. Proto si umanul udlat lovk. Skuten, úasn piplavá práce. A tehdy sem piel lovka navlas, inenýr jako jsme my. Znáte trochu anatomii? Rossum, synovec starého. Geniální hlava, sleno GloHelena: Jen—docela málo. ryová. Jak uvidl, Domin: Já také. Pedstavte si, e si vzal do hlavy vyro- co tropí starý, ekl: “To je nesmysl, vyrábt lovka deset bit vechno do let.

Nebude-li ho vyrábt rychleji ne píroda, pak na ten celý potraty, a zaal to vyprávt sám, po inenýrsku. Starý krám Rossum ho nakalat.” A pustil se sám do anatomie. Helena: V ítankách je to jinak.

doslovn proklel a do své smrti usmolil jet dv fyziologické obludy,

Domin: (vstane) V ítankách je placená reklama a os- a ho nakonec nali v laboratoi mrtvého. To je celá historie. tatn nesmysl. Stojí tam napíklad, e Roboty vynalezl starý pán. Zatím e Helena: A co tedy mladý? starý pán hodil Domin: Mladý Rossum, sleno, to byl nový vk. Vk na univerzitu, ale o tovární výrob neml pontí. Myslel, výroby po vku poznání. e udlá Kdy si okoukl anatomii lovka, vidl hned, e je to píli skutené lidi, tedy snad njaké nové Indiány, docenty sloité a nebo idioty, e by to dobrý inenýr udlal jednodueji. Zaal tedy pedlávíte? A teprve mladý Rossum ml nápad udlat z toho vat ivé a anatomii a zkouel, co se dá vynechat nebo inteligentní pracovní stroje. Co je v ítankách o zjednoduit—Zkrátka, spolupráci obou sleno Gloryová, nenudí vás to? velikých Rossum, je povídaka. Ti dva se ukrutn hádali. Helena: Ne, naopak, je to hrozn zajímavé. Starý ateista neml drobet pochopení pro industrii, a konen Domin: Tak tedy mladý Rossum si ekl: lovk, to je nco, co dejme tomu ho mladý zavel do njaké laboratoe, aby se tam piplal se svými cítí radost, hraje na housle, chce jít na procházku a velikými vbec potebuje

dlat spoustu vcí, které—které jsou vlastn zbytené. Helena: Oho!

mechanicky dokonalejí ne my, mají úasnou rozumovou inteligenci, ale

nemají dui. Ó, sleno Gloryová, výrobek inenýra je Domin: Pokejte. Které jsou zbytené, kdy má teba tkát technicky nebo sítat. vytíbenjí ne výrobek pírody. Naftový motor nemá mít tapce a ornamenty, sleno Gloryová. A vyrábt Helena: íká se, e lovk je výrobek boí. umlé dlníky je stejné jako vyrábt naftové motory. Domin: Tím h. Bh neml ani pontí o moderní technice. Výroba má být co Vila byste, e nejjednoduí a výrobek prakticky nejlepí. Co myslíte, si nebotík mladý Rossum zahrál na Boha? jaký dlník je Helena: Jak, prosím vás? prakticky nejlepí? Domin: Zaal vyrábt Nadroboty. Pracovní obry. Zkusil Helena: Nejlepí? Snad ten, který—který—Kdy je to s postavami poctivý—a oddaný. tymetrovými, ale to byste nevila, jak se ti mamuti láDomin: Ne, ale ten nejlacinjí. Ten, který má nejmí mali. poteb. Mladý Rossum Helena: Lámali? vynalezl dlníka s nejmením potem poteb. Musel ho Domin: Ano. Z nieho nic jim praskla noha nebo nco. zjednoduit. Nae planeta je Vyhodil vechno, co neslouí pímo práci. Tím vlastn patrn trochu malá pro obry. Te dláme jen Roboty vyhodil lovka pirozené velikosti a udlal Robota. Drahá sleno Gloryová, Roboti nejsou lidé. Jsou a velmi sluné lidské úpravy.

Helena: Vidla jsem první Roboty u nás. koupila ... chci íci

Obec je daleko od svta, vite?

vzala do práce—

Sulla: To neznám, sleno Gloryová. Rate usednout, prosím.

Domin: Koupila, drahá sleno. Roboti se kupují.

Helena: (usedne) Odkud jste, sleno?

Helena:—získala jako metae. Vidla jsem je mést. Jsou Sulla: Odtud, z továrny. tak divní, tak Helena: Ach, vy jste se narodila tady? tií. Sulla: Ano, byla jsem tu udlána. Domin: Vidla jste mou písaku?

Helena: (vyskoí) Coe?

Helena: Nevimla jsem si.

Domin: (smje se) Sulla není lovk, sleno, Sulla je Robot.

Domin: (zvoní) Víte, akciová továrna Rossumových Helena: Prosím za odputní— Univerzálních Robot Domin: (poloí ruku Sulle na rameno) Sulla se nehnvá. dosud nevyrábí jednotné zboí. Máme jemnjí a hrubí Podívejte se, Roboty. Ti lepí sleno Gloryová, jakou dláme ple. Sáhnte jí na tvá. budou snad ít dvacet let. Helena: Oh, ne, ne! Helena: Pak hynou? Domin: Nepoznala byste, e je z jiné látky ne my. Domin: Ano, opotebují se. Prosím, má i typické (vstoupí Sulla) Domin: Sullo, ukate se slen Gloryové.

chmýí blondýnek. vlasy! Obrate se,

Sullo! Helena: (vstane a podává jí ruku) Tí mne. Je vám asi hrozn smutno tak Helena: Pestate u!

Jen oi jsou drobátko—Ale zato

Domin: Pohovote s hostem, Sullo. návtva.

Je to vzácná Sulla: Já jsem Robot.

Helena: ne, ne, vy lete! Oh, Sullo, odpuste, já vím— Sulla: Prosím, sleno, posate se. (ob usednou) Mla jste donutili vás, dobrou plavbu? abyste jim dlala reklamu! Sullo, vy jste dve jako já, e? eknte! Helena: Ano—za—zajisté. Sulla: Nevracejte se po Amélii, Sleno Gloryová. Domin: Lituji, sleno Gloryová. Sulla je Robot. Barometr siln klesá, na Helena: Vy lete! 705. Pokejte na Pensylvánii, to je velmi dobrá, velmi Domin: (vztyí se) Jake?—(zazvoní) Promite, sleno, silná lo. pak vás musím Domin: Kolik? pesvdit. Sulla: Dvacet uzl za hodinu. Toná dvanáct tisíc. (vejde Marius) Domin: (smje se) Dost, Sullo, dost. Ukate nám, jak Domin: Marie, dovete Sullu do pitevny, aby ji oteveli. umíte francouzsky. Rychle! Helena: Vy umíte francouzsky? Helena: Kam? Sulla: Umím tyi jazyky. Píi Dear Sir! Monsieur! Domin: Do pitevny. A jí rozíznou, pjdete se na ní Geehrter Herr! Ctný podívat. pane! Helena: Nepjdu. Helena: (vyskoí) To je humbuk! Vy jste arlatán! Sulla Domin: Pardon, mluvila jste o li. není Robot, Sulla Helena: Vy ji chcete dát zabít? je dve jako já! Sullo, to je hanebné—pro hrajete takovou komedii? Domin: Stroje se nezabíjejí.

Helena: (obejme Sullu) Nebojte se, Sullo, já vás Domin: Nelitoval byste jí? nedám! eknte, Marius: Neznám. drahouku, jsou k vám vichni tak suroví? To se nesmíte Domin: Co by se s ní stalo? dát líbit, slyíte? Nesmíte, Sullo!

Marius: Pestala by se hýbat. Dali by ji do stoupy.

Sulla: Já jsem Robot.

Domin: To je smrt, Marie. Bojíte se smrti?

Helena: To je jedno. Roboti jsou stejn dobí lidé jako Marius: Ne. my. Sullo, vy Domin: Tak vidíte, sleno Gloryová. Roboti nelpí na ivot. Nemají toti byste se nechala rozíznout? Sulla: Ano.

ím. Nemají poitk. Jsou mén ne tráva.

Helena: Oh, vy se nebojíte smrti?

Helena: Oh, pestate! Polete je aspo pry!

Sulla: Neznám, sleno Gloryová.

Domin: Marie, Sullo, mete odejít.

Helena: Víte, co by se pak s vámi stalo?

(Sulla a Marius odejdou)

Sulla: Ano, pestala bych se hýbat.

Helena: Jsou hrrozní! To je ohavné, co dláte!

Helena: To je hrrozné!

Domin: Pro ohavné?

Domin: Marie, eknte slen co jste.

Helena: Nevím. Pro—pro jste jí dali jméno Sulla?

Marius: Robot Marius.

Domin: Nehezké jméno?

Domin: Dal byste Sullu do pitevny?

Helena: Je to muské jméno. Sulla byl ímský vojevdce.

Marius: Ano.

Domin: Oh, myslili jsme, e Marius a Sulla byli milenci.

Helena: Ne, Marius a Sulla byli vojevdci a bojovali Domin: (sue) Msidla na tsto. V kadém se míchá látka proti sob roku— na tisíc Robot roku—Nevím u. Domin: Pojte sem k oknu. Co vidíte?

najednou. Potom kád na játra, mozky a tak dále. Pak uvidíte továrnu na kosti. Potom vám ukáu pádelnu.

Helena: Zedníky.

Domin: To jsou Roboti. Vichni nai dlníci jsou Roboti. Helena: Jakou pádelnu? A tady dole, Domin: Pádelnu nerv. Pádelnu il. Pádelnu, kde bí najednou celé vidíte nco? kilometry zaívacích rour. Pak je montovna, kde se to dává dohromady,

Helena: Njaká kancelá. Domin: Útárna. A v ní—

víte, jako automobily. souást, a zas

Helena:—plno úedník. Domin: To jsou Roboti. Roboti. A uvidíte

Kadý dlník pidlá jen jednu

Vichni nai úedníci jsou to samoinn bí dál k druhému, tetímu, donekonena. To je

továrnu— (v tom spustí tovární píaly a sirény)

nejzajímavjí podívaná. Pak pijde suárna a skladit, kde erstvé

Domin: Poledne. Roboti nevdí, kdy pestat v práci. výrobky pracují. Ve dv hodiny vám Helena: Proboha, hned musejí pracovat? ukáu díe. Domin: Pardon. Pracují, jako pracuje nový nábytek. Helena: Jaké díe? Zvykají si na

existenci. Jaksi uvnit srstají i co. dokonce nov

Mnoho v nich vcech. Je nás tu jen hrstka mezi stotisíci Roboty, a ádná ena.

narstá. Rozumíte, musíme nechat drobet místa pro Mluvíme jen o výrob, celý den, kadý den—Jsme jako prokletí, sleno pirozený vývoj. A zatím se výrobky apretují.

Gloryová.

Helena: Co to je?

Helena: Mn je tak líto, e jsem ekla, e—e—e lete—

Domin: Tolik co u lidí “kola”. Uí se mluvit, psát a (Zaklepání) poítat. Mají toti Domin: Vejdte, mládenci. úasnou pam. Kdybyste jim peetla dvacetisvazkový (Zleva vyjdou in. Fabry, dr. Gall, dr. Hallemeier, Nauný slovník, stavitel Alquist) budou vám vechno opakovat po poádku. Nco nového Dr. Gall: Pardon, neruíme? nikdy nevymyslí. Domin: Pojte sem. Sleno Gloryová, to jsou Alquist, Mohli by docela dobe uit na univerzitách. Pak se Fabry, Gall, roztídí a Hallemeier. Dcera prezidenta Gloryho. rozelou. Denn patnáct tisíc kus, nepoítajíc stálé pro- Helena: (v rozpacích) Dobrý den. cento Fabry: Nemli jsme potuchy— vadných, které se hodí do stoupy... a tak dále a tak Dr. Gall: Nekonen poctni— dále. Alquist: Bute vítána, sleno Gloryová. Helena: Zlobíte se na mne? (Zprava vrazí Busman) Domin: Ale chra bh! Myslím jen, e .. e jsme mohli mluvit o jiných Busman: Haló, co tu máte?

Domin: Sem, Busmane. To je ná Busman, sleno. Helena: Mám... smím mluvit docela oteven? Dcera prezidenta Gloryho. Domin: Ale ovem. Helena: Tí mne. Helena: (váhá, pak zoufale odhodlána) eknte, není Busman: Jemináku, to je sláva! Sleno Gloryová, vám nikdy trapno, jak smíme kabelovat do novin, s vámi nakládají? e jste ráila zavítat -? Fabry: Kdo, prosím? Helena: Ne, ne, prosím vás! Helena: Vichni lidé. Domin: Prosím, sleno, posate se.

(Vichni se na sebe zaraen dívají)

(Fabry, Busman a Dr. Gall pitahují lenoky)

Alquist: S námi?

Fabry: Prosím—

Dr. Gall: Pro myslíte?

Busman: Rate—

Hallemeier: U sta hrom!

Dr. Gall: Pardon—

Busman: Ale bh uchovej, sleno Gloryová!

Alquist: Sleno Gloryová, jakou jste mla cestu?

Helena: Co necítíte, e byste mohli existovat lépe?

Dr. Gall: Zdríte se u nás déle?

Dr. Gall: Pijde na to, sleno. Jak to myslíte?

Fabry: Co íkáte továrn, sleno Gloryová?

Helena: Myslím, e—vybuchne -, e je to ohavné! e je to strané!

Hallemeier: Vy jste pijela na Amélii? Domin: Ticho, nechte mluvit slenu Gloryovou. Helena: (k Dominovi) O em mám s nimi mluvit? Domin: (s údivem) O em chcete.

(Vstane) Celá Evropa mluví o tom, co se tu s vámi dje! Proto sem jedu, abych to uvidla, a je to tisíckrát horí, ne si kdo mysli! Jak

to mete snáet?

Dr. Gall: Jakou pomoc? Divadlo?

Alquist: Co snáet?

Hallemeier: Orchestr?

Helena: Své postavení. Proboha, vdy jste lidé jako Helena: Víc ne to. my, jako celá Evropa, Alquist: Vás samotnou? jako celý svt! To je skandální, to je nedstojné, jak Helena: Oh, co o mne! Zstanu, pokud bude teba. ijete! Busman: Propána, sleno!

Busman: Paneboe, to je radost!

Fabry: Ne, mládenci, má trochu pravdu. ijeme tu jist Alquist: pokoj. jako Indiáni.

Domine, pjdu pipravit pro slenu nejlepí

Helena: H ne Indiáni! Smím, oh, smím vám íkat brati? Domin: Pokejte chvilku. Bojím se, e—e slena Gloryová jet Busman: Ale boíku, propak ne? nedomluvila. Helena: Brati, nepijela jsem jako dcera prezidentova. Helena: Ne, nedomluvila. Leda byste mi násilím zavel Pijela jsem za ústa. Ligu humanity. Brati, Liga humanity má u pes dv st Dr. Gall: Harry, opovate se! tisíc len. Dv st tisíc lidi stojí za vámi a nabízí vám svou pomoc. Helena: Dkuji vám. Vdla jsem, e mne budete chránit. Busman: Dv st tisíc lidí, paneku, to u je sluné, to je Domin: Pardon, sleno Gloryová. Jste si tím jista, e mluvíte s Roboty? docela krásné. Fabry: íkám vám vdycky, není nad starou Evropu. Helena: (zarazí se) S kým jiným? Vidíte, nezapomnla na Domin: Je mi líto. Ti pánové jsou toti lidé jako vy. nás. Nabízí nám pomoc. Jako celá Evropa.

Helena: (k ostatním) Vy nejste Roboti? Busman: (ehtá se) Bh uchovej! Hallemeier: Fuj, Roboti! Dr. Gall: (smje se) Pkn dkujem! Helena: Ale... to není mono!

Helena: Odpuste, pánové, e—e ——Je to hrrozné, co jsem provedla? Alquist: Ale chra bh, sleno Gloryová. Prosím, sednte. Helena: (usedne) Jsem hloupé dve. Te—te mne polete první lodí zpátky.

Fabry: Na mou est, sleno, my nejsme Roboti.

Dr. Gall: Za nic na svt, sleno. Pro bychom vás posílali Helena: (k Dominovi) Pro jste mi tedy íkal, e vichni pry? vai úedníci Helena: Protoe u víte—protoe—protoe bych vám bouila Roboty. jsou Roboti? Domin: Ano, úedníci. Ale editelové ne. Dovolte, sleno Domin: Drahá sleno Gloryová, tady u bylo na sta spasitel a prorok. Gloryová: inenýr Fabry, generální technický editel Rossumových Uni- Kadá lo nkterého piveze. Misionáe, anarchisty, Armádu spásy, verzálních Robot. Doktor Gall, pednosta fyziologického a výzkumného vechno moné. To je vám úasné, co je na svt církví a blázn. oddlení. Doktor Hallemeier, pednosta ústavu pro psychologii a výchovu Helena: A vy je necháte mluvit k Robotm? Robot. Konzul Domin: Pro ne? Doposud toho vichni nechali. Roboti Busman, generální komerní editel, a stavitel Alquist, si vechno pamatuji, éf staveb ale nic víc. Dokonce se ani nesmjí tomu, co lidé íkají. Rossumových Univerzálních Robot. Skuten,

pímo k nevíe. Baví-li vás to, drahá sleno, dovedu vás Fabry: Byl málo výkonný. Moderní technice u nemohl do skladit stait. A za druhé— Robot. Je jich tam asi ti sta tisíc.

za druhé—je to veliký pokrok, e... pardon.

Busman: Ti sta tyicet sedm tisíc.

Helena: Co?

Domin: Dobrá. Mete k ním promluvit, co chcete. Fabry: Prosím za odputní. Je to veliký pokrok rodit Mete jim peíst bibli, strojem. Je to logaritmy nebo co je vám libo. Mete jim dokonce kázat pohodlnjí a rychlejí. Kadé zrychlení je pokrok, sleno. o lidských Píroda právech. nemla pontí o moderním tempu práce. Celé dtství je Helena: Oh, myslím, e... kdyby se jim ukázalo trochu technicky vzato lásky— holý nesmysl. Prost ztracený as. Neudritelné mrhání Fabry: Nemono, sleno Gloryová. Nic není lovku cize- asem, sleno jího ne Robot. Gloryová. A za tetí— Helena: Pro je tedy dláte? Helena: Oh, pestate! Busman: Hahaha, to je dobré! Pro se dlají Roboti! Fabry: Pro práci, sleno. Jeden Robot nahradí dva a Fabry: Prosím. Dovolte, co vlastn chce ta vae Liga— Liga—Liga pl dlníka. Lidský stroj, sleno Gloryová, byl náramn nedokonalý. Musel humanity? se jednou Helena: Má zvlát—zvlát má chránit Roboty a—a zajistit jim—dobré konen odstranit. Busman: Byl píli drahý.

zacházení.

Fabry: To není patný cíl. zacházet. Namoudui, to

Se stroji se má dobe jedno, nemají vbec chuti. Nemají na niem zájmu, sleno Gloryová. U

si chválím. Nemám rád pokozené vci. Prosím vás, erta, nikdo jet nevidl, e by se Robot usmál. sleno Gloryová, Helena: Pro... pro... pro je neudláte astnjí? zapite nás vechny za pispívající, za ádné, za zakládající Hallemeier: To nejde, sleno Gloryová. Jsou to jen leny té Roboti. Bez vlastní vaí Ligy! vle. Bez vání. Bez djin. Bez due. Helena: Ne, vy mi nerozumíte. My chceme—zvlát— Helena: Bez lásky a vzdoru? my chceme Roboty Hallemeier: To se rozumí. Roboti nemilují nic, ani sebe. A vzdor? Já

osvobodit! Hallemeier: Jak, prosím vás? Helena: Má se s nimi jednat... jednat... jako s lidmi. Hallemeier: Aha. Mají snad hlasovat? dokonce dostávat mzdu? Helena: Oveme mají!

nevím; jen zídka, jen asem—

Nemají Helena: Co? Hallemeier: Nic vlastn. Nkdy se jaksi pominou. Cosi, jako padoucnice,

Hallemeier: Koukejme. A co by s ní, prosím vás, dlali? víte? íká se tomu ke Robot. Najednou nkterý pratí vím, co má v Helena: Koupili si... co potebují... co by je tilo. ruce, stojí, skípá zuby—a musí pijít do stoupy. Patrn Hallemeier: To je moc hezké, sleno; jenome Roboty porucha nic netí. Hrome, co organismu. si mají koupit? Mete je krmit ananasy, slámou, ím chcete; jim je to Domin: Vada ve výrob.

Helena: Ne, ne, to je due!

automatická ochrana ped úrazem.

Fabry: Myslíte, e due zaíná skípáním zub?

Helena: Budou astnjí, kdy budou cítit bolest?

Domin: To se odstraní, sleno Gloryová. Doktor Gall Dr. Gall: Naopak; ale budou technicky dokonalejí. dlá zrovna njaké Helena: Pro jim nestvoíte dui? pokusy Dr. Gall: To není v nai moci. Dr. Gall: S tímhle ne, Domine; te dlám nervy na Fabry: To nyní v naem zájmu. bolest. Busman: To by zdrailo výrobu. Propánika, krásná Helena: Nervy na bolest? dámo, vdy my to dláme Dr. Gall: Ano. Roboti skoro necítí tlesné bolesti. tak lacino! Sto dvacet dolar oacený kus, a ped patnácti Víte, nebotík mladý lety stál Rossum píli omezil nervovou soustavu. neosvdilo. Musíme

To se deset tisíc! Ped pti lety jsme pro n kupovali aty; dnes máme

zavést utrpení.

vlastní tkalcovny a jet expedujeme láteky ptkrát lacinji Helena: Pro—pro—Nedáte-li jim dui, pro jim chcete ne jiné dát bolest? továrny. Prosím vás, sleno Gloryová, co platíte metr plátna? Dr. Gall: Z prmyslových dvod, sleno Gloryová. Robot se nkdy pokodí Helena: Nevím—- skuten — zapomnla jsem. sám, protoe ho to nebolí; strí ruku do stroje, ulomí si Busman: Mj ty Tondo, a pak chcete zakládat Ligu prst, humanity! Stojí u jen rozbije si hlavu, to mu je jedno. bolest; to je

Musíme jim dát tetinu, sleno; vechny ceny jsou dnes na tetin a jet pjdou ní,

ní, ní, a—takhle. He? Helena: Nerozumím.

humanity o tom nemá tuení! Haha, sleno Gloryová, vy nevíte, co to je

píli drahý krajíc. Pro kulturu a tak dále. Ale za pt Busman: Jemináku, sleno, to znamená, e práce klesla let, no tak, v cen! Vdy Robot vsate se! i s krmením stojí za hodinu ti tvrt centíku! To je vám Helena: Co? legraní, sleno: vechny továrny praskají jako aludy nebo honem Busman: e za pt let Budou ceny veho na ádná celá deset. Lidiky, za kupují Roboty, aby zlevnily výrobu. Helena: Ano, a vyhazují dlníky na dlabu.

pt let se utopíme v penici a vem moném. Alquist: Ano, a vichni dlníci svta budou bez práce.

Domin: (vstane) Budou, Alquiste. Budou, sleno GloBusman: Haha, to se rozumí! Ale my, boí dobroto, ryová. Ale do desíti let my jsme zatím vrhli pt nadlají Rossumovi Univerzální Roboti tolik penice, toset tisíc tropických Robot na argentinské pampy, aby lik látek, pstili penici. tolik veho, e ekneme: vci u nemají ceny. Nyní ber Bute tak dobrá, co stojí u vás libra chleba? kadý, kolik Helena: Nemám pontí.

potebuje. Není bídy. Ano, budou bez práce. Ale pak nebude u vbec

Busman: Tak vidíte; te stojí dva centíky v té vaí dobré staré Evrop; ádné práce. Vechno udlají ivé stroje. lovk bude dlat jen to, co ale to je ná chlebíek, rozumíte? Dva centíky libra chleba; a Liga miluje. Bude ít jen proto, aby se zdokonaloval.

Helena: (vstane) Bude to tak?

potu tváe; u nepozná hladu a ízn, únavy a poníení; vrátí se do

Domin: Bude. Neme to být jinak. Pedtím snad pijdou ráje, kde t ivila ruka Pán. Bude svobodný a svrstralivé vci, chovaný; nebude sleno Gloryová. Tomu se nedá prost zabránit. Ale pak mít jiného úkolu, jiné práce, jiné starosti ne zdokonalit pestane sama sebe. sluebnictví lovka lovku a otroení lovka hmot. Nikdo u Bude pánem stvoení. nebude platit za chléb ivotem a nenávistí. Ty u nejsi dlník, ty Helena: Zmátl jste mne. Jsem poetilé dve. Chtla bych—chtla bych u nejsi tomu vit. písa; ty u nekope uhlí a ty nestojí u cizího stroje. U nebude Dr. Gall: Jste mladí ne my, sleno Gloryová. Dokáte se veho. své due utrácet v práci, kterou jsi proklínal! Hallemeier: Tak jest. Já myslím, e by slena Gloryová Alquist: Domine, Domine! To, co íkáte, vypadá píli mohla s námi jako ráj. Domine, posnídat. bývalo nco dobrého v slouení a nco velkého v pokoení. Dr. Gall: To se rozumí! Domine, poproste za nás Ach, Harry, vechny. byla nevím jaká ctnost v práci a únav. Domin: Sleno Gloryová, prokate nám tu est. Domin: Snad byla. Ale nememe poítat s tím, co se Helena: Ale to pece—Jak bych mohla? ztratí, kdy Fabry: Za Ligu humanity, sleno. pedláváme svt od Adama. Adame, Adame! u nebude jíst chléb svj v Busman: A na její poest.

Helena: Ah, v tom pípad—snad— Fabry: Tak sláva! minut.

Helena: Chtla jsem se vás zeptat—

Sleno Gloryová, promite na pt Domin: Také bych se vás chtl na nco zeptat. Postaví své hodinky na stl.

Dr. Gall: Pardon.

Pt minut asu.

Busman: Propána, musím kabelovat—

Helena: Na zeptat?

Hallemeier: Hrome, a já jsem zapomnl—

Domin: Pardon, vy jste se ptala díve.

(Vichni, krom Domina, se hrnou ven) Helena: Pro jdou vichni pry?

Helena: Snad to je ode mne hloupé, ale—Pro vyrábíte enské Roboty, kdy

Domin: Vait, sleno Gloryová.

—kdy

Helena: Co vait?

Domin:—kdy u nich, hm, kdy pro n pohlaví nemá významu?

Domin: Snídani, sleno Gloryová. Nám vaí Roboti a— Helena: Ano. a—protoe nemají ádné chuti, není to docela—Hallemeier toti výborn Domin: Je jistá poptávka, víte? Sluky, prodavaky, písaky—Lidé jsou na rotí. A Gall dovede jakousi omáku, a Busman se vyzná v omelet— to zvyklí. Helena: Proboha, to je hostina! A co dovede pan— Helena: A—a eknte, jsou Roboti—a Robotky — navzájem—naprosto— stavitel Domin: Alquist? Nic. Jenom upraví stl a—a Fabry Domin: Naprosto lhostejní, drahá sleno. stopy po njaké seene trochu ovoce. Velice skromná kuchyn, sleno Gloryová.

náklonnosti.

Není ani

Helena: Oh, to je—hrrozné!

Helena: Prosím vás, a to nedlají! Já—já hned odjedu.

Domin: Pro?

Domin: Heleno, snad jim neudláte takový zármutek, e byste je odmítla?

Helena: Je to—je to—tak nepirozené! lovk ani neví, má-li si je Helena: Ale vdy—vdy si nemohu vzít vech est! proto oklivit, nebo—jim závidt—nebo snad— Domin:—je litovat.

Domin: Ne, ale aspo jednoho. Nechcete-li mne, tedy Fabryho.

Helena: To nejspí!—Ne, pestate! Na jste se chtl ptát? Helena: Nechci Domin: Rád bych se zeptal, sleno Gloryová, nechcete- Domin: Doktora Galla. li si mne vzít. Helena: Ne, ne, mlte! Nechci ádného! Helena: Jak vzít? Domin: Jet dv minuty. Domin: Za, mue. Helena: To je hrrozné! Vemte si njakou Robotku. Helena: Ne! Co vás to napadlo? Domin: Není ena. Domin: (dívá se na hodinky) Jet ti minuty. Helena: Oh, jen to vám schází! Myslím, e—e byste si Nevezmete-li si mne, musíte vzal kadou, která si vzít nkterého z ostatních pti. sem pijede. Helena: Ale chra bh! Pro bych si ho brala? Domin: Bylo jich tu, Heleno. Domin: Protoe vás vichni po ad poádají. Helena: Mladé? Helena: Jak by se mohli opováit? Domin: Mladé. Domin: Lituji velice, sleno Gloryová. Zdá se, e se do vás zamilovali. Helena: Pro jste si ádnou nevzal?

Domin: Protoe jsem neztratil hlavu. A dnes. Hned Helena: (brání se) Za nic na svt—Ale Harry! jak jste sala závoj. (Zaklepání. Vejdou Busman, dr. Gall a Hallemeier v kuchyských zástrách. Fabry s kyticí a Alquist s Helena:—- Já vím. ubrouskem pod paí.) Domin: Jet jedna minuta. Domin: U jste to upekli? Helena: Ale já nechci, proboha! Busman: (slavnostn) Ano. Domin: (poloí jí ob ruce na ramena) Jet jedna minuta. Domin: My také. Buto mn eknte do oí nco stran zlého, a pak vás nechám. Nebo— nebo— Helena: Vy jste surovec! Domin: To nic není. Mu má být trochu surovec. To patí k vci. Helena: Vy jste blázen! Domin: lovk má být trochu blázen, Heleno. To je na nm to nejlepí. Helena: Vy jste—vy jste—ah boe! Domin: Tak vidíte. Hotovo? Helena: Ne, ne! Prosím vás, puste! Vdy mne rrrozmakáte! Domin: Poslední slovo, Heleno.

Chapter 3

OPONA DJSTVÍ PRVNÍ (Helenin salón. Vlevo tapetové dvee do hudebního salónu, vpravo dvee do Heleniny lonice. Uprosted okna k moi a pístavu. Toaletní zrcadlo s drobnstkami, stl, pohovka a kesla, komoda, psací stolek se stojací árovkou, vpravo krb rovn, se stojacími árovkami. Celý salón do drobností má moderní a ist enský ráz.)

Domin: Ona vbec neví. Fabry: (dává kytice do váz) Aspo dnes aby to neprasklo— Hallemeier: (rovná kvtiny) U erta, dejte s tím pokoj! Koukejte, Harry, tohle je krásná cyklamína, co? poslední—Cyclamen

Nový druh, mj

(Domin, Fabry, Hallemeier vcházejí zleva po pikách a Helenae. nesou plné nárue kytic a kvtiná) Fabry: Kam to vechno dáme?

Domin: (vyhlíí z okna) ádná lo, ádná lo—-Hoi, to u je zoufalé.

Hallemeier: Uf! Sloí své bím a ehná velkým kíem dvee Hallemeier: Ticho! Kdyby vás slyela! napravo. Spi, spi! Kdo spí, neví aspo o niem.

Domin: Nemá ani tuení. (Zívá zimnin) Jete Ultimus

vas piplul. Fabry: (nechá kvtin) Myslíte, e u dnes -? Domin: Nevím.—Jak krásné jsou kvtiny!

Nána: No hned, no hned. (Zapíná Helen aty) Boe na nebi, to je zv! Helena: Roboti?

Nána: Fi, ani je menovat nechci. Hallemeier: (piblíí se k nmu) To jsou nové primule, víte?A tohle je mj Helena: Co se stalo? nový jasmín. Hrome, jsem na prahu ráje kvtin. Nael Nána: Zas to jednoho u nás chytlo. Zane tískat do jsem bájené soch a vobrazu, skípá rychlení, love! Nádherné variety! Pítí rok udlám v zubama, pnu u huby—Naisto pominutej, brr. Dy to kvtinách je horí ne zázraky!

zvíe.

Domin: (otoí se) Coe, pítí rok?

Helena: Kterého to chytlo?

Fabry: Aspo vdt, co je v Havru— Domin: Ticho!

Nána: Toho—toho—ak to ani kesanský meno nemá! Toho z knihovny.

(Hlas Heleny zprava) Náno!

Helena: Radia?

Domin: Pry odtud! tapetovýma dvemi.

Vichni po pikách odejdou Nána: Zrouna toho. marjájozef, já si to voklivím! Ani pavouka si tak

(Hlavními dvemi zleva vchází Nána)

nevoklivím jako ty pohany.

Nána: (uklízí) Neádi eredný! Pohani! Boe m netrestej, Helena: Ale Náno, e ti jich není líto! ale já bych je— Nána: ak vy si je taky voklivíte. Propak ste si m pi Helena: (pozpátku ve dveích) Náno, poj mne zapnout! vezla sem?

Propak ádný z nich nesmí na vás ani áhnout?

ste zneuctili vobraz boí. Za tohle pijde stranej trest z nebe, to

Helena: Neoklivím, namoudui, Náno. Je mi jich tak líto! si pamatujte, stranej trest!

Nána: Voklivíte. Kadej lovk si je musí voklivt. Dy i Helena: Co to tu voní? ten pes si je Nána: Kytky. Pán je sem dal. vokliví, ani sousto masa vod nich nechce; stáhne vocas Helena: Ne, ty jsou krásné! Náno, podívej se! Co je a vyje, dy dnes? cejtí ty nelidy, fuj. Nána: Nevim. Ale ml by bejt konec svta. Helena: Pes nemá rozum. (Zaklepání) Nána: Je lepí ne voni, Heleno. Von dobe ví, e je nco Helena: Harry? víc a e je vod Pánaboha. Dy i ten k se plaí, dy potká pohana. Dy (Vejde Domin) ani mladý to Helena: Harry, co je dnes? nemá, a i pes má mladý a kadej má mladý

Domin: Hádej!

Helena: Prosím t, Náno, zapínej!

Helena: Mj svátek? Ne! Narozeniny?

Nána: No hned. Já íkám, to je proti Pánubohu, to je Domin: Nco lepího. áblovo vuknuti, Helena: Já nevím—ekni honem! dlat ty makary mainou. Rouhání je proti Stvoiteli, Domin: Dnes je tomu deset let, co jsi sem pijela. He(zvedne ruku) lena U deset let? je to uráka Pána, kterej nás stvoil k v obrazu svýmu, Heleno. A vy Práv dnes?—Náno, prosím t

Nána: Dy u du! (Odejde vpravo)

Helena: Tos nikdy nenosil!

Helena: (Líbá Domina) es na to pamatoval!

Domin: Ne, má pravdu. Tak, tady je kapsa.

Domin: Stydím se, Heleno. Nepamatoval.

Helena: (sáhne) Krabika! (Oteve ji) Kamea! Vdy je to—Harry, to je

Helena: Ale vdy— Domin: To oni pamatovali. Helena: Kdo?

ecká kamea! Domin: Patrn. Fabry to aspo tvrdí.

Domin: Busman, Hallemeier, vichni. Sáhni tady do Helena: Fabry? To mn dává Fabry? kapsy, nechce? Domin: Ovem. (Oteve dvee vlevo) A koukejme! HeHelena: (sáhne mu do kapsy) Co je to? (Vyndá pouz- leno, poj se podívat! dro a oteve) Perly! Celý náhrdelník! Harry, to je pro mne?

Helena: (ve dveích) Boe, to je krásné! (Bí dál) Já se zblázním

Domin: Od Busmana, dve.

radosti! To je od tebe?

Helena: Ale—to nememe pijmout, vid?

Domin: (stojí ve dveích) Ne, od Alquista. A tamhle—

Domin: Meme. Sáhni do druhé kapsy.

Helena: Od Galla! (Objeví se ve dveích) Oh, Harry, já se a stydím, e

Helena: Uka! (Vytáhne mu z kapsy revolver) Co je jsem tak astná. tohle?

Domin: Pardon. (Vezme jí revolver z ruky a schová) Domin: Poj sem, Tohle ti pinesl Hallemeier. To není to. Sáhni. Helena: Ty krásné kvtiny? Helena: Oh, Harry—Pro nosí s sebou revolver? Domin: Tohle. To je nový druh, Cyclamen Helenae. Domin: Jen tak, pipletl se mi. Tob na poest ji

vypstoval. Je krásná jako ty.

Helena: Ani depee?

Helena: Harry, pro—pro vichni—

Domin: Ani depee.

Domin: Mají t velice rádi. A já jsem ti, hm. Bojím Helena: Co to znamená? se, e mj dárek je Domin: Nic. Pro nás prázdniny. Skvostný as. Kadý z trochu—Podívej se oknem. nás sedí v kancelái, Helena: Kam? Domin: Do pístavu. Helena: Je tam... njaká... nová lo! Domin: To je tvá lo. Helena: Má? Harry, to je dlová lo!

nohy na stole, a podimuje—ádná pota, telegramy—(Protahuje

ádné

se) Sss-slavný den! Helena: (usedá k nmu) Dnes zstane u mne, vid? ekni! Domin: Rozhodn. Moná e ano. Toti uvidíme. (Vezme ji za ruku) Tak dnes

Domin: Dlová? Ale co t napadá! To je jen trochu vtí, je tomu deset let, pamatuje se?—Sleno Gloryová, jaká solidní lo, ví? est pro nás, Helena: Ano, ale s dly! e jste pijela. Domin: Ovem, s nkolika dly—Bude jezdit jako Helena: Oh, pane centrální editeli, mne tak zajímá vá královna, Heleno. závod! Helena: Co to znamená? Dje se nco? Domin: Pardon, sleno Gloryová, je sice písn Domin: Bh uchovej! Prosím t, zkus ty perly! (Usedne) zakázáno—výroba umlých Helena: Harry, pily njaké patné zprávy?

lidi je tajná—

Domin: Naopak, u týden vbec nepila pota.

Helena: Ale kdy poprosí mladá, trochu hezká dívka—

Domin: Ale zajisté, sleno Gloryová, ped vámi nemáme Pipadala jsem si jako holika, která zabloudila mezi— tajnosti. mezi Helena: (najednou ván) Jist ne, Harry?

Domin: Mezi co, Heleno?

Domin: Ne.

Helena: Mezi ohrromn\’{e} stromy. Byli jste tak vid\’{\i}, Harry, za tch deset let m nikdy nepela Helena: (v pedelém tónu) Ale já vás varuju, pane; ta i co, a vy jste nikdy nezapochybovali---Ani kdy s mladá dívka má Domin: Co se hatilo? hrozné úmysly. Domin: Proboha, sleno Gloryová, jaképak! Snad se Helena: Vae plány, Harry. Kdy se teba dlnici bouili proti Robotm a nechcete zase vdát? Helena: Ne, ne, chra bh! To ji ani ve snu nenapadlo! rozbíjeli je, a kdy lidé dali Robotm zbran proti tm povstáním a Ale pijela s plánem podnítit rrevoltu vaich ohavných Robot!

Roboti pobili tolik lidí—A kdy pak vlády udlaly z Robot vojáky a

Domin: (vyskoí) Revoltu Robot! bylo tolik válek, a to vechno, ví? Helena: (vstane) Harry, co je ti? Domin: (vstane a pechází) To jsme pedvídali, Heleno. Domin: Haha, sleno Gloryová, to se vám povedlo! Re- Rozumí, to je voltu Robot! Spí pechod—do nových pomr. byste vzbouila i vetena nebo cvoky ne nae Roboty! Helena: Celý svt se vám klanl—(vstane) Oh, Harry! (Usedne) Ví, Heleno, byla jsi skvostné dve; zbláznila jsi nás vechny. Domin: Co chce? Helena: (sedá k nmu) Oh, tehdy jste mn vichni tolik Helena: (zastaví ho) Zavi továrnu a odjeme! vichni! imponovali!

My

Domin: Prosím t, jak to souvisí?

Helena: (sama) Ó boe, co se dje? Náno! Náno, honem!

Helena: Nevím. ekni, odjedeme? Já mám takovou Nána: (vyjde zprava) No, co zas? hrzu z neho! Helena: Náno, najdi poslední noviny! pánov lonici! Domin: (chopí ji za ruce) Z eho, Heleno?

Rychle!

V

Helena: Oh, já nevím! Jako by na nás a na vechno Nána: No hned. (odejde vlevo) nco padalo—neodvratn Helena: Co se jen, proboha, dje? Nic, nic mn neekne! — Prosím t, udlej to! Vezmi nás vechny odtud! Na- (dívá se triedrem jdeme na svt

k pístavu) Je to válená lo! Boe, pro válená? Nco na ni

místo, kde nikdo není, Alquist nám postaví dm, vichni nakládají—a v takovém spchu! Co se pihodilo? Je na se oení a ní jméno— budou mít dti, a pak—

“Ul-ti-mus”. Co je to “Ultimus”?

Domin: Co pak?

Nána: (vrací se s novinami) Po zemi je nechá válet! Takhle je rozmakat!

Helena: Pak budeme ít od zaátku, Harry. (zazvoní telefon)

Helena: (rozeve rychle noviny) Staré, u týden staré! Nic, nic v nich!

Domin: (vytrhne se) Helen Promi. (vezme sluchátko) (pustí noviny) Haló—ano.—- Coe? (Nána zdvihne je, vyndá z kapsy v záste rohové brejle, —Aha. U bím. Povsí sluchátko. Fabry mne volá. posadí se a te) Helena: (spíná ruce) ekni—

Helena: Nco se dje, Náno! Mn je tak úzko! Jako by vechno bylo mrtvé, i

Domin: Ano, a pijdu. Sbohem, Heleno. (bí kvapem nalevo) Necho ven! vzduch—

Nána: (slabikuje) “Vál-ka na Bal-ká-n. " Ach Jezus, se u-sta-vi-la prv-ní or-or-ga-ni-zace Robot.”—To nic není. Tomu zase trest boí! ak ta vojna pijde taky sem! Je to daleko vodtud?

nerozumím. A tudle, paneboe, zas njaká vrada! Prokristapána!

Helena: Daleko. Oh, neti to! Je to poád stejné, poád Helena: Jdi, Náno, odnes ty noviny! ty války—

Nána: Jakpak by nebyly! Copak neprodáváte poád Nána: Pokat, tadyhle je nco velkýho. “Po-pu-la-ce.” Co to je? tisíce tisíce tch pohanu za vojáky?—Oh, Kriste Pane, to je doputní!

Helena: Uka, to já vdycky tu. (vezme noviny) Ne, jen si pova! te “Za

Helena: Ne, neti! Nechci nic vdt! poslední týden nebylo opt hláeno ani jediné narození.” Nána: (slabikuje) “Ro-bot-tí vojáci ni-ko-ho ne-e-tí v (pustí do-by-tém noviny) ú-ze-mí. Vy-vra—Vyvradili pes sedem set tisíc ob-anNána: Co to má bejt? ských lidí —” Lidí, Heleno!

Helena: Náno, lidé se pestávají rodit.

Helena: To není mono! Uka—(nakloní se k novinám, Nána: (skládá brýle) Tak to je konec. To je s náma konec. te) “Vyvradili pes Helena: Prosím t, nemluv tak! sedm set tisíc lidí patrn na rozkaz velitele. Tento in, píící se” Nána: U se lidi nerodj. To je trest, to je trest! Hospodin poranil Tak vidí, Náno, to jim poruili lidé! enský neplodností. Nána: Tudle je nco nejtlustjc vytitnýho. “Po-sled-ní zprá-vy. V Ha-vru Helena: (vyskoí) Náno!

Nána: (vstává) To je konec svta. Z ábelský pejchy ste ?????????? Copak ty za to me? (vztyí se) Ach, mn je se opováili úzko! (jde tvoit jako Pámb. Bezbonost je to a rouhání, jako bo- Alquistovi vlevo naproti) hové chcete (Pauza) bejt. A jako Bh vyhnal lovka z ráje, tak ho vyene ze Helena: (vrací se s Alquistem—Alquist jako zedník, svta celýho! pomazán vápnem a Helena: Ml, Náno, prrosím t! Udlala jsem ti nco? cihlami) Jen pojte. Vy jste mi udlal takovou radost, Udlala jsem nco Alquiste! Já tomu tvému zlému Pánubohu? vás mám vecky tolik ráda! Ukate ruce! Nána: (s velikým gestem) Nerouhat se!—Von dobe ví, Alquist: (schovává ruce) Paní Heleno, zamazal bych pro vám nedal dít! vás, jsou od práce. (odejde vlevo) Helena: To je na nich to nejlepí. Dejte sem! (tiskne Helena: (u okna) Pro mn nedal—Boe mj, copak já za mu ob ruce) to mohu?—Alquiste, chtla bych být maliká. (otevírá okno a volá Alquiste) Haló, Alquiste! Pojte Alquist: Pro? sem nahoru!— Helena: Aby mne tyhle hrubé, umazané ruce pohladily Coe?—Ne, pojte práv tak, jak jste! Vy jste tak milý v po tvái. Sednte, tch prosím vás. Alquiste, co znamená “Ultimus”? zednických atech! Honem! (zave okno a zastaví se ped zrcadlem) Pro Alquist: To znamená “poslední”. Pro? mn nedal? Mn? (nakloní se k zrcadlu) Pro, pro ne? Helena: e se tak jmenuje má nová lo. Vidl jste ji? Slyí Myslíte, e brzo—-

udláme výlet?

Heléna: Jenom dlaním?

Alquist: Snad velice brzo.

Alquist: Nu tak tedy dui. Myslím, e je správnjí poloit jednu cihlu

Helena: Vy vichni se mnou—

ne kreslit píli velké plány. Jsem u starý pán, Heleno; Alquist: Byl bych rád, abychom—abychom vichni byli mám své pi tom. koníky. Helena: Oh, eknte, dje se nco? Helena: To nejsou koníky, Alquiste. Alquist: Docela nic. Jen samý pokrok. Alquist: Máte pravdu. Jsem hrozn zpátenický, paní Helena: Alquiste, já vím, e se dje nco hrrozného. Mn Heleno. Nemám ani je tak úzko—trochu rád tenhle pokrok. Staviteli! Co dláte, kdy je vám úzko? Helena: Jako Nána. Alquist: Zedniím. Svléknu kabát éfa staveb a vylezu na leení— Alquist: Ano, jako Nána. Má Nána njaké modlitby? Helena: Oh, vy u po léta nejste nikde jinde ne na leení. Helena: Takhle tlusté. Alquist: Protoe u po léta mn nepestalo být úzko. Helena: Z eho? Alquist: Z celého toho pokroku. Mám z nho závra. Helena: A na leení nemáte závra?

Alquist: A jsou v nich modlitby pro rzné pípadnosti ivota? Proti bouce? Proti nemoci? Helena: Proti pokueni, proti velké vod—

Alquist: A proti pokroku ne ? Alquist: Ne. Vy nevíte, jak to dlá dlaním dobe, potkat cihlu, poloit Helena: Myslím, e ne. a piklepnout—

Alquist: To je koda.

Helena: Vy byste se chtl modlit? Alquist: Já se modlím. Helena: Jak?

Helena:—pak vylezete na leení a budete klást cihly i co? Alquist: Pak budu klást cihly, modlit se a ekat na zázrak. Víc, paní

Alquist: Asi tak “Pane Boe, dkuji ti, es mne unavil. Heleno, se dlat nedá. Boe, osvi Domina a vechny ty, kdo bloudí; zni jejich dílo a dopomoz li- Helena: Pro záchranu lidi? dem, aby se Alquist: Pro pokoj due. vrátili k starosti a práci; zadr ped zkázou pokolení Helena: Alquiste, to je jist ukrutn ctnostné, ale— lidské; nedopus, aby vzali kody na dui a tle; zbav nás Robot, Alquist: Ale? a chra

Helena:—pro nás ostatní—a pro svt—jaksi neplodné.

paní Helenu, amen”. Helena: Alquiste, vy skuten víte?

Alquist: Neplodnost, paní Heleno, se stává poslední vymoeností lidské

Alquist: Nevím; nejsem si tím tak docela jist.

rasy.

Helena: A pece se modlíte?

Helena: Oh, Alquiste—eknte, pro—pro—

Alquist: Ano. Je to lepí ne pemýlet.

Alquist: Nu?

Helena: A to vám staí?

Helena: (tie) Pro pestaly eny mít dti?

Alquist: Pro pokoj due... to me stait. Helena: A kdybyste u vidl zkázu lidského pokolení—

Alquist: Protoe toho není teba. Protoe jsme v ráji, rozumíte?

Alquist: Já ji vidím.

Helena: Nerozumím.

Alquist: Protoe není teba lidské práce, protoe není zbytení, nebudou eny rodit! teba bolesti, Helena: Co lidstvo vyhyne? protoe lovk u nemusí nic, nic, nic ne poívat—Oh, Alquist: Vyhyne. Musí vyhynout. Opadá jako hluchý zloeený kvt, ledae by— ráj, tohleto! (vyskoí) Heleno, nic není stranjího ne dát Helena: Co? lidem ráj na zemi! Pro eny pestaly rodit? Protoe se celý svt Alquist: Nic. Máte pravdu, ekat na zázrak je neplodné. Hluchý kvt musí stal Dominovou Sodomou!

opadat. Sbohem, paní Heleno.

Helena: (vstane) Alquiste!

Helena: Kam jdete?

Alquist: Stal! Stal! Celý svt, celé pevniny, celé lidstvo, Alquist: Dom. Zedník Alquist se naposled pestrojí za éfa staveb —- na vechno je jediná bláznivá, hovadská orgie! U ani ruku nenatáh- vai poest. O jedenácté se tady sejdeme. nou po jídle; cpe Helena: Sbohem, Alquiste. se jim rovnou do úst, aby nemuseli vstát—Haha, vdy (Alquist odejde) Dominovi Roboti Helena: (sama) Oh, hluchý kvt! To je to slovo! Zastaví vechno obstarají! A my, lidé, my, koruna stvoení, my se u nestárnem Hallemeierových kvt. Ach, kvty, jsou mezi vámi také prací, nestárnem dtmi, nestárnem chudobou! Honem, hluché? Ne, ne! honem sem se vemi Na byste potom kvetly! (volá) Náno! Náno, poj sem! rozkoemi! A vy byste od nich chtla dti? Heleno, mum, kteí jsou Nána: (vejde zleva) No, co zas?

Helena: Sedni si tady, Náno! Mn ti je tak úzko! Nána: Nemám kdy. Helena: Je tu jet ten Radius? Nána: Ten pominutej? Et ho nevodvezli. Helena: Hu, jet je tu? A zuí? Nána: Je svázanej. Helena: Prosím t, Náno, pive mi ho.

vy jste lepí ne ostatní; s vámi si dal pan doktor Gall takovou práci, aby vás udlal jinak! Radius: Polete mne do stoupy. Helena: Mn je tak líto, e vás usmrtí! Pro jste si nedal na sebe pozor? Radius: Nebudu pro vás pracovat. Helena: Pro nás nenávidíte?

Nána: Bodej! Spí zteklýho psa.

Radius: Nejste jako Roboti. Nejste tak schopní jako Helena: U jdi! (Nána odejde. Helena vezme domácí Roboti. Roboti dlají telefon a mluví.) Haló— vechno. Vy jen porouíte. Dláte zbytená slova. prosím doktora Galla.—Dobrý den, doktore.—Prosím Helena: To je nesmysl, Radie. eknte, ublíil vám nkdo? vás—- Prosím Já bych tolik vás, pojte honem ke mn.—Ano, hned te. Pijdete? chtla, abyste mi rozuml! (povsí telefon) Nána: (otevenými dvemi) U de. U je tichej. Odejde.

Radius: Dláte slova.

(vstoupí Robot Radius a zstane stát u dvee)

Helena: Vy schválné tak mluvíte! Doktor Gall vám dal vtí mozek ne

Helena: Radie, chudáku, i na vás to pilo? Nemohl jste jiným, vtí ne nám, nejvtí mozek na svt. Vy nejste jako se pemoci? ostatní Vidíte, te vás dají do stoupy—Vy nechcete mluvit?— Hlete, Radie, Roboti, Radie. Vy mn dobe rozumíte.

Radius: Nechci ádného pána. Vím vechno sám.

editeli Dominovi. Aby vás neodvedli do stoupy. (vstane) Jak nás

Helena: Proto jsem vás dala do knihovny, abyste mohl vechno íst—Oh, nenávidíte! Copak nemáte nic na svt rád?

Radie, já jsem chtla, abyste ukázal celému svtu, e se Radius: Já dovedu vechno. nám Roboti (Zaklepání) vyrovnají. Helena: Vejdte! Radius: Nechci ádného pána, Dr. Gall: (vejde) Dobré jitro, paní Dominová, Co Helena: Nikdo by vám neporouel. Byl byste jako my. máte pkného? Radius: Chci být pánem jiných.

Helena: Tady Radia, doktore.

Helena: Jist by vás pak udlali úedníkem nad mnohými Dr. Gall: Aha, ná chlapík Radius Tak co, Radie, Roboty, Radie. Byl dláme pokroky? byste uitelem Robot.

Helena: Ráno ml záchvat. Rozbíjel sochy.

Radius: Já chci být pánem lidí.

Dr. Gall: Kupodivu, on také?

Helena: Vy jste se zbláznil!

Helena: Jdte, Radie!

Radius: Mete mne dát do stoupy.

Dr. Gall: Pokat! (otoí Radia k oknu, zakrývá a odkrývá mu dlani oi,

Helena: Myslíte, e se bojíme takového potetnce jako vy? (sedne ke pozoruje reflexy zorniek) Koukejme. Nebo pendlík. stolku a píe lísteek) Ne, zrovna ne. Ten lístek, Radie, dáte panu Helena: (podává mu jehlici) Na to?

Prosím jehlu.

Dr. Gall: Jen tak. (bodne Radia do ruky, je prudce Dr. Gall: (krí rameny) I ta je pokrok. ucukne) Pomalu, hochu. Helena: Kam se podl ten vá nejlepí—jak se jmenoval? Mete jít. Dr. Gall: Robot Damon? Toho prodali do Havru. Radius: Dláte zbytené vci. (odejde) Helena: A nae Robotka Helena? Helena: Co jste s ním dlal? Dr. Gall: Vá miláek? Ta mn zstala. Je rozkoná a Dr. Gall: (usedne) Hm, nic. Zorniky reagují, zvýená hloupá jako jaro. citlivost a tak Jednodue není k niemu. dále.—Oho! tohle nebyla ke Robot! Helena: Vdy je tak krásná! Helena: Co to bylo? Dr. Gall: Co vy víte, jak je krásná? Z rukou boích Dr. Gall: ertví. Vzdor, zuivost nebo vzpoura, já nevím nevylo dílo co. dokonalejí, ne je ona! Chtl jsem, aby byla podobna Helena: Doktore, má Radius dui? vám—Boe, jaký Dr. Gall: Nevím. Má nco oklivého.

nezdar!

Helena: Kdybyste vdl, jak nás nenávidí! Oh, Galle, Helena: Pro nezdar? jsou vichni vai Dr. Gall: Protoe není k niemu. Chodí jako ve snu, Roboti takoví? Vichni, které jste... zaal dlat... jinak rozviklaná, neivá— Dr. Gall: Inu, jsou jaksi vzntlivjí—Co chcete? Jsou Boe mj, jak me být krásná, kdy nemiluje? Dívám se podobnjí lidem na ni a hrozím ne Roboti Rossumovi. se, jako bych mrzáka stvoil. Ach, Heleno, Robotko Helena: Je snad i ta... nenávist podobnjí lidem? Heleno, nikdy tedy

tvé tlo neoivne, nebude milenkou, nebude matkou; Helena: Povzte mi to! tyhle dokonalé Dr. Gall: Protoe se dlají Roboti. Protoe je nadbytek ruce si nebudou hrát se zrozeátkem, neuvidí svou krásu pracovních sil. v kráse svého Protoe je lovk vlastn peitek. Vdy to u je, jako by dítte— se—— eh! Helena: (zakrývá si tvá) Oh mlte!

Helena: eknte to.

Dr. Gall: A nkdy si myslím Kdybys procitla, Heleno, Dr. Gall: Jako by se píroda výrobou Robot urazila. jen na okamik, ach, Helena: Galle, co se stane s lidmi? jak bys vykikla hrzou! Snad bys zabila mne, který Dr. Gall: Nic. Proti pírod se nedá nic dlat. jsem t stvoil; Helena: Pro Domin neomezí— snad bys vrhla slabou rukou kámen do tch stroj tady, které rodí Dr. Gall: Odpuste, Domin má své ideje. Lidem, kteí mají ideje, by se Roboty a zabíjejí enství, neastná Heleno! neml dávat vliv na vci tohoto svta. Helena: Neastná Heleno! Helena: A ádá nkdo, aby se... vbec pestalo vyrábt? Dr. Gall: Co chcete? Není k niemu. Dr. Gall: Bh uchovej! Ten by si dal! (Pauza) Helena: Pro? Helena: Doktore— Dr. Gall: Protoe by ho lidstvo ukamenovalo. Víte, je Dr. Gall: Ano. to pece jen Helena: Pro se pestaly rodit dti? pohodlnjí, nechat za sebe pracovat Roboty. (Helena Dr. Gall:—- Nevíme, paní Heleno. vstane) A

eknte, kdyby nkdo rázem zastavil výrobu Robot— Dr. Gall: (vstane) Hm, to by byla pro lidi straná rána. Helena: Pro rána?

Helena: (sama) Hluchý kvt.. , hluchý kvt... (náhle rozhodnuta) Náno! (oteve dvee vlevo) Náno, poj sem! Rozdlej tady v krbu ohe!

Dr. Gall: Protoe by se musili vrátit tam, kde bývali. Rrrychle! Ledae by— Helena: eknte.

(Hlas Nány) No hned! No hnedle!

Dr. Gall: Ledae by bylo u na návrat pozd.

Helena: (pechází rozilena po pokoji) Ledae by u bylo na návrat

Helena: (u kvtin Hallemeierových) Galle, jsou tyhle pozd... Ne! Ledae by .. Ne, to j e hrozné! Boe, co kvtiny také hluché? mám dlat?—Dr. Gall: (prohlíí je) Ovem, jsou to kvty neplodné. (zastaví se u kvten) Hluché kvty, mám? (otrhává lístky Rozumíte, jsou a eptá)— kulturní, umle rychlené— Ach, mj boe, tedy ano! (bí vlevo) Helena: Ubohé hluché kvty! (Pauza) Dr. Gall: Jsou zato pekrásné. Nána: (vyjde z tapetových dveí s náruím polínek) NaHelena: (podává mu ruku) Dkuju vám, Galle; vy jste jednou topit! Te v mne tak pouil! lét!—U je zas pry, to tetidlo? Klekne ke krbu a Dr. Gall: (líbá jí ruku) To znamená, e mne propoutíte. rozdlává ohe. Helena: Ano. Na shledanou. V lét topit! Ta má nápady! Jako by u nebyla deset let (Gall odejde.) vdaná!—- Nu

tak ho, ho! (dívá se do ohn)—Dy vona je jako malý Helena: (pálí dalí list) A kdyby to byl njaký vynález, dít! (Pauza) ten nejvtí Kouska rozumu nemá! Te v lét topit. (pikládá) Jako vynález na svt— malý dít! Nána: ekla bych Spalte to! Vechny vymylenosti jsou proti Pánu Bohu. To (Pauza) Helena: (vrací se zleva s náruí plnou zeloutlých pop- je samý rouhání, chtít po Nm zlepovat svt. saných papír) Hoí Helena: (ustavin pálí) A povz, Náno, kdybych spálila— to, Náno? Pus já musím—tohle vechno spálit.— (klekne ke krbu) Nána: Jezus, nespalte se! Nána: (vstane) Co je to?

Helena: Podívej se, jak se ty listy kroutí! Jako by ivé byly. Jako by

Helena: Staré papíry, hrrozn staré. Náno, mám to oivly. Oh, Náno, to je hrrozné! spálit? Nána: Není to k niemu?

Nána: Puste, já to spálím.

Helena: K niemu dobrému.

Helena: Ne, ne, já musím sama. (vrhá poslední list do ohn) Vechno musí

Nána: No tak to spalte!

shoet!—Podívej se, ty plameny! Jsou jako ruce, jako Helena: (hodí první list do ohn) Co bys íkala, Náno... jazyky, jako kdyby to byly postavy—(tlue pohrabáem do ohn) Oh, lehnte! peníze. Ohrromné peníze.

Lehnte!

Nána: U je po tom.. Nána: ekla bych—Spalte to. Moc velký peníze sou patný pes. Helena: (vstane ustrnulá) Náno!

Nána: Jeíi Kriste, co ste to spálila!

Mládenci, takový den zapít.

Helena: Co jsem provedla!

Helena: Whisky?

Nána: Boe na nebi! Co to bylo?

Dr. Gall: Teba vitriol.

Helena: Jdi, jdi, nech mne! Slyí? Páni jdou.

Helena: Se sodovkou?

Nána: Pro ivýho boha, Heleno! (odchází tapetovými Hallemeier: Hrome, bume stídmí. Bez sodovky. dvemi) Alquist: Ne, já dkuju. Helena: Co tomu eknou! Domin: (otvírá vlevo dvee) Jen dál, hoi. Pojte grat- Domin: Co se tu pálilo? ulovat. Helena: Staré papíry. (odchází vlevo) (Vejde Hallemeier, Gall, Alquist, vichni v redingotech Domin: Hoi, máme jí o tom íci? s vysokými ády en miniature a na stuhách. Za nimi Domin.) Dr. Gall: To se rozumí! Vdy u je po vem. Hallemeier: (hlaholí) Paní Heleno, já, to jest my Hallemeier: (popadne Domina a Galla kolem krku) vichni— Hahahaha! Mládenci, to Dr. Gall:—jménem Rossumových závod— jsem rád! (Toí se s nimi dokoleka a spustí basem) U je po ní! U je Hallemeier:—blahopejeme k vaemu velikému dni. Helena: (podává jim ruce) Já vám tolik dkuju! Kde je po ní! Fabry a Busman? Dr. Gall: (baryton) U je po ní! Domin: li do pístavu. Heleno, dnes je astný den. Domin: (tenor) U je po ní! Hallemeier: Den jako poup, den jako svátek, den jako pkná holka. Hallemeier: U nás nikdy nedohoní

Helena: (s lahví a sklenicemi ve dveích) Kdo vás ne- Helena: (smje se) Co se stalo? dohoní? Co máte? Domin: (vrhne se do lenoky a zapaluje doutník) Hallemeier: Máme radost. Máme vás. Máme vechno. Pokej!—Sedni si, Kruci turci, zrovna je Heleno. (zvedne prst) (Pauza) U je po ní. tomu deset let, co jste pijela. Helena: Po em? Dr. Gall: A na chlup po deseti letech Domin: Po revolt. Hallemeier:—k nám zase pluje lo. Proe—(vyprázdní Helena: Jaké revolt? sklenici) Brrr haha, to je silné jako radost.

Domin: Po revolt Robot.—Chápe?

Dr. Gall: Madame, na vae zdraví! (pije)

Helena: Nechápu.

Helena: Ale pokejte, jaká lo?

Domin: Ukate, Alquiste. (Alquist mu podá noviny. Domin je rozeve a te)

Domin: A je jaká chce, jen kdy pluje vas. Na tu lo, “V Havru se ustavila první organizace Robot—- a vyhoi! (vyprázdní dala výzvu k sklenici) Robotm svta.” Helena: (nalévá) Vy jste njakou ekali? Helena: To jsem etla. Hallemeier: Haha, to si myslím. Jako Robinson. Domin: (saje s rozkoí na doutníku) Tak vidí, Heleno. (Zvedá sklenici). Paní Tohle to znamená Heleno, a ije, co chcete. Paní Heleno, na vae oi a basta! revoluci, ví? Revoluci vech Robot svta. Ty kluku Domine, povídej.

Hallemeier: Hrome, rád bych vdl—

Domin: (uhodí do stolu)—kdo to spískal! Nikdo na Domin: Eh, byly njaké úkazy, ví? To nic neznamená. svt nedovedl jimi Ale tenhle týden, hnout, ádný agitátor, ádný spasitel svta, a najednou— Heleno, lo o lidskou civilizaci, nebo já nevím o. Naztohleto, dar, chlapci. prosím!

Ted jsem zase rád na svt.

Helena: Jet nepily zprávy?

Hallemeier: To si myslím, u erta! Vá den, paní Heleno! Domin: Ne. Zatím víme jen tohle, ale to staí, ví? (pije) Pova, e tohle ti Helena: U je po vem? nese poslední parník. e tím rázem pestanou hovoit Domin: Docela po vem. telegrafy, e z dvaceti lodí denn nepipluje ádná, a má to. Zastavili Dr. Gall: Pluje sem toti lo. Obyejná potovní lo, navlas podle jsme výrobu a koukali jeden na druhého, kdy to zane, vite, hoi?

jízdního ádu. Pesn v jedenáct ticet spustí kotvy.

Dr. Gall: Inu, bylo nám z toho horko, paní Heleno.

Domin: Hoi, pesnost je nádherná vc. neposiluje dui jako

Helena: Protos mi dal tu válenou lo?

Domin: Ach ne, dtino, tu jsem objednal u ped pl pesnost. Pesnost znamená poádek na svt. sklenici. Na tu rokem. Jen tak, pro

Nic tak Zvedá

jistotu. Ale namoudui; jsem myslel, e dnes na ni sed- pesnost! neme. Tak u to Helena: Tedy u je... vechno... v poádku? vypadalo, Heleno. Domin: Skoro. Myslím, e peízli kabel. Jen kdy zas Helena: Pro u ped pl rokem? platí jízdní ád.

Hallemeier: Kdy platí jízdní ád, platí zákony lidské, Helena: Co, Harry? platí zákony boí, Domin: Jejich bytí nebo jejich konec. (Helena vstane) platí zákony vesmíru, platí vechno, co má platit. Co je to? Jízdní ád je víc Domin: (vstane) Tajemství výroby. Rukopis starého ne evangelium, víc ne Homér, víc ne celý Kant. Jízdní Rossuma. A by továrna ád je msíc stála, byli by Roboti ped námi na kolenou. nejdokonalejí výron lidského ducha. Paní Heleno, já si Helena: Pro... jste... mn to neekli? naleju. Helena: Pro jste mi o niem neekli?

Domin: Nechtli jsme t zbyten podsit.

Dr. Gall: Chra bh! Radji bychom si jazyk ukousli.

Dr. Gall: Haha, paní Heleno, to byla poslední karta.

Domin: Takové vci nejsou pro tebe.

Alquist: Jste bledá, paní Heleno.

Helena: Ale kdyby ta revoluce... pila a sem...

Helena: Pro jste mn nic neekli!

Domin: Nevdla bys stejn o niem.

Hallemeier: (u okna) Jedenáct ticet. Amélie spoutí kotvy—

Helena: Pro?

Domin: To je Amélie? Domin: Protoe bychom sedli na svého Ultima a pokojn Hallemeier: Hodná stará Amélie, která tenkrát pivezla brousili po moi. Za paní Helenu. msíc, Heleno, bychom diktovali Robotm, co by nás jen Dr. Gall: Te je tomu na minutu deset let— napadlo. Helena: Oh, Harry, já nerozumím.

Hallemeier: (u okna) Vyhazuji balíky (odvrátí se od okna) Lidi, to je

Domin: Protoe bychom s sebou odvezli nco, o by Roboti stran stáli. poty!

Helena: Harry! Domin: Co je?

Zaloíme v kadé zemi, v kadém stát po továrn, a ty nové továrny budou vyrábt, u ví, co?

Helena: Pojedeme odtud! Helena: Ne. Domin: Te, Heleno? Ale jdi! Helena: Te, co nejrychleji! My vichni, co tu jsme!

Domin: Roboty nacionální. Helena: Co to znamená?

Domin: Pro práv te?

Domin: To znamená, e z kadé továrny budou vycházet Helena: Oh, neptej se! Prosím t, Harry, prosím vás, Roboti jiné barvy, Galle, Hallemeiere, jiného chlupu, jiného jazyka. e si zstanou cizí, cizí jako Alquiste, proboha vás prosím, zavete tu továrnu a—

kameny;

Domin: Lituji, Heleno. Ted’ by nikdo z nás nemohl e se u nikdy nebudou moci srozumt; a e my, my lidé, je tak drobet odjet. k tomu pivychováme, rozumí? Aby Robot na smrt, do Helena: Pro? hrobu, navky Domin: Protoe chceme rozíit výrobu Robot. nenávidl Robota jiné tovární známky. Helena: Oh, te—te po té revolt? Hallemeier: Hrome, budeme dlat ernochy Roboty a Domin: Ano, práv po té revolt. Práv te zaneme vyrábt védy Roboty a Taliány nové Roboty. Roboty a íany Roboty, a pak a jim nkdo vtlue do kokos Helena: Jaké?

organizaci, bratrství, (kytá) hup, pardon, paní Heleno, já si naleju.

Domin: U nebude jen jedna továrna. U nebudou Univerzální Roboti. Dr. Gall: Nechte toho u, Hallemeiere.

Helena: Harry, to je ohavné!

Domin: (rozeve list) Ah!

Domin: Heleno, jen sto let jet udret lidstvo u vesla za Hallemeier: (ospale) Povídejte nco pkného. kadou cenu! Dr. Gall: Dreli se nádhern, vite? Jen sto let mu nechat, aby dorostlo, aby dosáhlo, eho Fabry: Kdo toti? te konen Dr. Gall: Lidé. me—Chci sto let pro nového lovka! Heleno, tady jde Fabry: Ach tak. Ovem. To jest... Pardon, mli bychom o píli se o nem poradit. velké vci. My toho nememe nechat. Helena: Oh, Fabry, máte zlé zprávy? Helena: Harry, pokud není pozd—zavi, zavi továrnu! Fabry: Ne, ne, naopak. Myslím jen, e—e pjdeme do Domin: Te zaneme ve velkém. kanceláe (Vejde Fabry) Dr. Gall: Tak co je, Fabry?

Helena: Jen zstate. Za tvrt hodiny ekám pány k snídani.

Domin: Jak to vypadá, love? Co bylo?

Hallemeier: Tak sláva!

Helena: (podává Fabrymu ruku) Dkuju vám, Fabry, (Helena odejde) za vá dar. Dr. Gall: Co se stalo? Fabry: Malikost, paní Heleno.

Domin: Zloeen!

Domin: Byl jste u lodi? Co íkali?!

Fabry: Pette to nahlas.

Dr. Gall: Honem, povídejte

Domin: (te z listu) “Roboti svta!”

Fabry: (vyndá z kapsy potitný list) Pette si tohle, Fabry: Rozumíte, tch leták pivezla Amélie celé balíky. Domine. ádnou jinou

potu.

zastavit.

Hallemeier: (vyskoí) Coe? Vdy piplula navlas podle— Dr. Gall: To je píerné! Fabry: Hm, Roboti si potrpí na pesnost. tte, Domine. Hallemeier: Ti holomci! Domin: (te) “Roboti svta! Rossumových Univerzálních

My, první organizace Domin: (te) “Vykonati ihned po dodání rozkazu.” Následují podrobné

Robot, prohlaujeme lovka nepítelem a psancem ve instrukce. Fabry, a tohle se opravdu dje? vesmíru.”— Fabry: Patrn. Hrome, kdo je nauil tmhle frázím? Alquist: Dokonáno. Dr. Gall: tte dál. (vrazí Busman) Domin: To jsou nesmysly. Tady vykládají,’e jsou Busman: Aha, dti, u máte nadlení? vývojov vyí ne Domin: Rychle, na Ultima! lovk. e jsou inteligentnjí a silnjí. e lovk je jejich Busman: Pokejte, Harry. Pokejte chvilinku. To nemá parazit. To je prost odporné docela naspch. Svalí Fabry: A te tetí odstavec. se do kesla. Ach, lidiky, to jsem se ubhl! Domin: (te) “Roboti svta, naizujeme vám, abyste Domin: Pro ekat? vyvradili lidstvo. Busman: Protoe to nejde, holenku. Jen nespchat. Na Neette mu. Neette en. Uchovejte továrny, dráhy, Ultimu jsou u stroje, doly a Roboti. suroviny. Ostatní znite. Pak se vrate do práce, práce se nesmí Dr. Gall: Fuj, to je oklivé.

Domin: Fabry, telefonujte do elektrárny— Busman: Fabry, drahouku, nedlejte to. proudu.

Jsme bez

Helena: Harry, co je tohle? Ukazuje robotské provolání, které schovávala za zády. Mli to Roboti v kuchyni.

Domin: Dobrá. (prohlíí svj revolver) Pjdu tam.

Domin: U i tam? Kde jsou?

Busman: Kampak?

Helena: Odeli. Je jich tolik kolem domu!

Domin: Do elektrárny. Jsou tam lidé. Pivedu je sem.

(tovární píaly a sirény)

Busman: Víte co, Harry? Radji pro n nechote.

Fabry: Továrny pískají.

Domin: Pro?

Busman: Boí poledne.

Busman: Inu, protoe se mi tuze zdá, e jsme obklíeni.

Helena: Harry, pamatuje se? Ted práv je tomu deset let—

Dr. Gall: Obklíeni? (bí k oknu) Hm, máte skoro Domin: (dívá se na hodinky) Jet není poledne. To je pravdu. asi, to je spí— Hallemeier: erchmante, to jde rychle! Helena: Co? (zleva Helena) Domin: Poplach Robot. Útok. Helena: Oh, Harry, dje se nco? Busman: (vyskoí) Klaním se, paní Heleno. Gratuluju. Slavný den, co? Haha, jet mnoho takových! Helena: Dkuju vám, Busmane. Harry, dje se nco? Domin: Ne, docela nic. Bud bez starosti. Prosím, pokej okamik—

Chapter 4

OPONA DJSTVÍ DRUHÉ

dohráli, Galle.

Alquist: Co to hraje paní Helena? (Tý Helenin salón. V pokoji vlevo hraje Helena na klavír. Domin pechází po pokoji, dr. Gall vyhlíí z okna Domin: Nevím. Cvií nco nového. a Alquist sedí stranou v lenoce s obliejem zakrytým Alquist: Ah, jet cvií? rukama.) Dr. Gall: Poslyte, Domine, udlali jsme rozhodn chybu. Dr. Gall: Nebesa, to jich pibylo! Domin: Robot?

Domin: (zastaví se) Jakou?

Dr. Gall: Ano. Stojí ped zahradní míí jako ze. Pro Dr. Gall: Dali jsme Robotm píli stejné oblieje. Sto tisíc stejných jsou tak ticho? To je ohavné, obléhat mlením.

tvái obrácených sem. Sto tisíc bublin bez výrazu. Je to jako straný

Domin: Rád bych vdl, na ekají. Musí to zaít kadou minutu. My jsme sen.

Domin: Kdyby byl kadý jiný—

Hallemeier: Koukejme!

(jde k oknu) Hrome, to jich pibylo!

Dr. Gall: Nebyl by to tak dsný pohled. (odvrátí se od okna) Jete Dr. Gall: Staí toaletní? nejsou ozbrojeni!

Fabry: Sem s nimi. (pestihne vedení elektrické lampy stojící na psacím

Domin: Hm.—(dívá se dalekohledem k pístavu) Jen bych rád vdl, co to stole a pipojí k nmu své dráty) vykládají z Amélie. Dr. Gall: Jenom kdy ne zbran.

Hallemeier: (u okna) Nemáte pknou vyhlídku, Domine. Je to njak—cítit—

(z tapetových dveí vystoupí Fabry a táhne za sebou smrtí. dva elektrické dráty) Fabry: Hotovo! Fabry: Pardon.—Polote drát, Hallemeiere!

Dr. Gall: Co?

Hallemeier: (vyjde za Fabrym) Uf, to byla práce! Co Fabry: Vedení. Te meme celou zahradní mí napojit je nového? proudem. Kdo by pak Dr. Gall: Nic. Jsme dkladn obleeni.

na ni sáhl, hrome! Aspo pokud tam jsou nai. Hallemeier: Zabarikádovali jsme chodbu a schody, Dr. Gall: Kde? mládenci. Nemáte trochu Fabry: V elektrárn, uený pane. Doufám aspo -(jde ke vody? Aha, tady. (pije) krbu a rozsvítí na Dr. Gall: Co s tím drátem, Fabry? nm malou árovku) Chválabohu, jsou tam. A pracují. (zhasí) Pokud to Fabry: Hned, hned. Njaké nky. Dr. Gall: Kdepak je vzít? (hledá)

svítí, je dobe.

Hallemeier: (obrátí se od okna) Ty barikády jsou také knihy) dobré, Fabry. Jáku, Domin: Nechte toho, Busmane: Roboti z Amélie vykco to hraje paní Helena? (pejde ke dveím vlevo a ládají zbran. naslouchá. z Busman: Nu a co? Jak já mám tomu zabránit? tapetových dveí vyjde Busman, táhne obrovské obDomin: Tomu nememe zabránit. chodní knihy, klopýtá pes drát)

Busman: Tedy mne nechte poítat. (dá se do práce)

Fabry: Pozor, Bus! Pozor na dráty!

Fabry: Není jet konec, Domine. Pustili jsme do míí dvacet set volt a—

Dr. Gall: Haló, co si to nesete?

Domin: Pokejte. Ultimus na nás obrátil dla. Busman: (klade knihy na stl) Hlavní knihy, dtiky. Rád bych si udlal Dr. Gall: Kdoe? úty, ne—ne—Inu, letos nebudu ekat s bilancí do Domin: Roboti na Ultimu. Nového roku. Fabry: Hm, pak ovem—pak—pak je s námi konec, Tak co máte? (jde k oknu) Ale vdy tam je docela mládenci. Roboti jsou na ticho! vojnu cvieni. Dr. Gall: Vy nic nevidíte? Dr. Gall: My tedy— Busman: Ne, jenom velikou modrou plochu, jako kdy Domin: Ano. Neodvratn. mák rozseje. Dr. Gall: To jsou Roboti.

(Pauza)

Busman: Ah tak. koda, e na n nevidím. (sedne si ke Dr. Gall: Hoi, je to zloin staré Evropy, e nauila Roboty stolu a oteve válit!

Nemohli u dát, u erta, pokoj s tou svou politikou? To Alquist:—nebyl sen obou Rossum. byl zloin, myslel na své bezboné udlat z ivé práce vojáky! Alquist: Zloin byl vyrábt Roboty! Domin: Coe? Alquist: Zloin byl vyrábt Roboty!

Starý Rossum

kejkle a mladý na miliardy. A není to sen vaich R.U.R. akcioná. Jejich sen jsou dividendy. A na jejich dividendy lidstvo zahyne. Domin: (popuzen) Vezmi ert jejich dividendy! Myslíte, e bych jen hodinu

Domin: Ne. Alquiste, ani dnes toho nelituju. Alquist: Ani dnes?

dlal pro n? (tlue do stolu) Pro sebe jsem to dlal, slyíte? Pro

Domin: Ani dnes, v poslední den civilizace. Byla to své uspokojení! Chtl jsem, aby se lovk stal pánem! Aby u neil jen veliká vc. Busman: (polohlasn) Ti sta estnáct milión.

pro kus chleba! Chtl jsem, aby ádná due nepitomla u cizích stroj,

Domin: (tce) Alquiste, je nae poslední hodina; mluaby u nezbylo nic, nic, nic z toho zatraceného sociálvíme u skoro z onoho ního krámu! Oh, svta. Alquiste, to nebyl patný sen, rozbít otroctví mn se okliví poníení a bolest, mn se protiví chudoba! práce. Práce Nové poniující a strané, kterou lovk musel nést. Diny neisté pokolení jsem chtl! Chtl jsem—myslel jsem— a Alquist: Nu? vraedné. Oh, Alquiste, pracovalo se píli tko. ilo se píli Domin: (tieji) Chtl jsem, abychom z celého lidstva tko. A tohle pekonat— udlali aristokracii

svta. Neomezené, svobodné ~ svrchované lidi. A teba uili? víc ne lidi. Busman: (polohlasn) tyi sta padesát dva milióny, Alquist: Nu tak tedy Nadlidi. výborn. Domin: Ano. Ó, jen mít sto let asu! Jet sto let pro Hallemeier: (u okna) ivot byl veliká vc. Kamarádi, pítí lidstvo! ivot byl—jáku—Busman: (polohlasn) Ti sta sedmdesát milión penos. Fabry, puste drobet proudu do té vaí míe! Tak. Fabry: Pro! (Pauza) Hallemeier: Sahají na ni. Hallemeier: (u dveí vlevo) Jáku, hudba je veliká vc. Dr. Gall: (u okna) Zapnte! Mli jste poslouchat. Tohle lovka.jaksi zduchovní, zjemní—

Hallemeier: Kriste, to je zkroutilo! Dva, ti, tyi zabití!

Fabry: Co vlastn?

Dr. Gall: Ustupují.

Hallemeier: Ten soumrak lidí, u vech ert! Mládenci, Hallemeier: Pt zabitých! ze mne se stává Dr. Gall: (odvrací se od okna) První sráka. poitká. Mli jsme se na to vrhnout dív. (jde k oknu a Fabry: Cítíte smrt? dívá se ven) Fabry: Na?

Hallemeier: (uspokojen) Jsou na uhel, holenku. Doista na uhel. Haha,

Hallemeier: Na poívání. Na krásné vci. Hrome, je lovk se nesmí dát! (usedne) tolik krásných vci!

Svt byl krásný, a my—my tady—Hoi, hoi, eknte, eho Domin: (mne si elo) Snad jsme u sto let zabiti a jenom jsme straíme. Snad

jsme dávno, dávno mrtvi a vracíme se jen odíkávat, co njak zmnili. Copak nkdo me za Roboty? jsme u jednou Alquist: Vechno pobito! Celé lidstvo! Celý svt! (vsmluvili... ped smrtí. Jako bych tohle vechno u zail. tane) Hlete, ó, Jako bych ji hlete, potky krve na kadém prahu! Potky krve ze vech u nkdy byl dostal. Stelnou ránu—sem—do krku. A dom! Ó vy, Fabry. boe, ó boe, kdo je tím vinen? Fabry: Co já? Busman: (polohlasn) Pt set dvacet milión! Paneboe, Domin: Zastelen. pl miliardy! Hallemeier: Hrome, a já? Fabry: Myslím, e... e snad peháníte. Jdte, není tak Domin: Probodnut. snadné pobít celé Dr. Gall: A já nic? Domin: Roztrhán. (Pauza)

lidstvo. Alquist: Já aluju vdu! aluju techniku! Domina! sebe! nás vechny! My,

Hallemeier: Nesmysl! Haha, love, kdepak mne pro- my jsme vinni! Pro své velikáství, pro ní zisky, pro bodnout! Já se nedám! pokrok, já (Pauza) Hallemeier: Co mlíte, blázni? Ke vem ertm, mluvte! Alquist: A kdo, kdo je vinen? Kdo je tím vinen?

nevím, pro jaké náramné vci jsme zabili lidstvo! Nu tak prasknte svou velikostí! Tak ohromnou mohylu z lidských kosti si nepostavil

Hallemeier: Hlouposti. Nikdo není vinen. Zkrátka Roboti—Inu, Roboti se ádný ingischán!

Hallemeier: Nesmysl, love! Lidé se tak lehko nedají, Dr. Gall: Dlal jsem to tajn... na svou pst. Pedlával Haha, kdepak! jsem je na lidi. Alquist: Nae vina! Nae vina!

Vyinul jsem je. U te jsou v nem nad námi. Jsou silnjí ne my.

Dr. Gall: (utírá si pot z ela) Nechte mne mluvit, hoi. Já jsem tím Fabry: A co to má dlat se vzpourou Robot? vinen. Vím, co se stalo. Fabry: Vy, Galle?

Dr. Gall: Oh, mnoho. Myslím, e vechno. Pestaly to být stroje. Slyíte,

vdí u o své pevaze a nenávidí nás. Nenávidí vechno Dr. Gall: Ano, nechte mne mluvit. Já j sem zmnil lidské. Sute Roboty. Busmane, sute mne. mne také. Domin: Mrtví mrtvého. Busman: (vstane) Nono, copak se vám stalo? Fabry: Doktore Galle, vy jste zmnil výrobu Robot? Dr. Gall: Zmnil jsem povahu Robot. Zmnil jsem jejich Dr. Gall: Ano. v výrobu. Toti jen nkteré tlesné podmínky, rozumíte? hlavn—jejich—

Hlavn— Fabry: Byl jste si vdom, co me být následkem vaeho... vaeho pokusu?

iritabilitu.

Dr. Gall: Byl. jsem povinen poítat s takovou monosti.

Hallemeier: (vyskoí) Zloeen, pro zrovna tu?

Fabry: Pro jste to dlal?

Busman: Pro jste to dlal?

Dr. Gall: O své újm. Byl to mj osobní experiment.

Fabry: Pro jste nic neekl?

(ve dveích zleva Helena. vichni vstanou.)

Helena: On le! To je ohavné! Oh, Galle, jak mete tak Helena: Ano, nco takového. Mn jich bylo tak hrozn lhát? líto, Harry! Fabry: Pardon, paní Heleno—

Domin: Byla to velká—- lehkomyslnost, Heleno.

Domin: (jde k ní) Heleno, ty? Uka se! Ty ije? Bere ji Helena: (usedá) To tedy bylo... lehkomyslné? Vdy i Nána íká, e Roboti— do rukou. Kdybys vdla, co se mn zdálo! Ach, to je strané, být mrtev.

Domin: Nech Nánu stranou!

Helena: Ne, Harry, to nesmí podceovat. Nána je hlas Helena: Pus, Harry! Gall není vinen, není, není vinen! lidu. Z Nány mluví Domin: Promi, Gall ml své povinnosti.

tisíc let a z vás vech jenom dneek. nerozumíte—

Tomu vy

Helena: Ne, Harry, on to udlal, protoe já jsem to chtla! eknte, Domin: Zsta pi vci. Galle, kolik let jsem vás u prosila, abyste—

Helena: Já jsem se Robot bála.

Dr. Gall: Udlal jsem to na vlastní odpovdnost.

Domin: Pro?

Helena: Nevte mu! Harry, chtla jsem na nm, aby dal Helena: e nás budou teba nenávidt i co. Robotm dui! Alquist: Stalo se. Domin: Heleno, tady nejde o dui.

Helena: A tu jsem myslila... kdyby byli jako my, e by nám rozumli, e by

Helena: Ne, jenom mne nech mluvit. To on také íkal, nás nemohli tak nenávidt —Kdyby jen trochu byli e by mohl zmnit jen lidmi— fyziologický—fyziologický— Domin: Bda; Heleno! Nikdo neme nenávidt víc ne Hallemeier: Fyziologický korelát, ne? lovk lovka! Udlej

kameny lidmi, a ukamenují nás! Jen pokrauj!

Hallemeier: (jde k oknu) Zas jich pibylo. Jako by je zem vypocovala.

Helena: Oh, nemluv tak! Harry, bylo to tak hrrozné, e jsme se s nimi Busman: Paní Heleno, co mn dáte, kdy vám budu advokátem? nemohli dorozumt! Taková ukrutná cizota mezi námi a jimi! A proto— Helena: Mn? ví—

Busman: Vám—nebo Gallovi. Komu chcete.

Domin: Jen dál.

Helena: Copak se bude vet?

Helena: — proto jsem prosila Galla, aby Roboty zm- Busman: Jen moráln; paní Heleno. Hledá se viník. To nil. Písahám ti, e on je oblíbená útcha v sám nechtl.

pohromách.

Domin: Ale udlal to.

Domin: Doktore Galle; jak srovnáte ty své—ty své extratury se svou

Helena: Protoe j sem chtla. Dr. Gall: Udlal jsem to pro sebe, jako pokus.

sluební smlouvou?

Busman: Pardon, Domine. Kdypak jste, Galle, s tmi Helena: Oh, Galle, to není pravda. Já jsem vdla pekejklemi vlastn zaal? dem, e mi to Dr. Gall: Ped temi lety. nemete odepít. Busman: Aha. A kolikpak Robot jste dohromady zreDomin: Pro? formoval? Helena: Vdy ví, Harry. Dr. Gall: Dlal jsem jenom pokusy. Je jich nkolik set. Domin: Ano. Protoe t miluje—jako vichni. Busman: Tak dkuju pkn. Dost, dtiky. To znamená, e (Pauza) na milión starých

dobrých Robot pijde jeden reformní Gallv, rozumíte? Domin: A to znamená— Busman:—e to prakticky nemá ani tolikhle významu.

vanili—o technice, o sociální otázce, o pokroku, o moc zajímavých vcech. Jako by ty eiky njak ídily, kudy se to má valit. Zatím to

Fabry: Busman má pravdu.

vechno belo vlastní tíhou, rychleji, rychleji, poád Busman: To si myslím, holenku. A víte, hoi, co za- rychleji—A vinilo tohle nadlení? kadá mizerná, kramáská, pinavá objednávka pidala k lavin kamínek. Fabry: Co tedy? Busman: Poet. Udlali jsme Robot píli mnoho. Tak, lidiky. Namout, to se pece dalo Helena: To je ohavné, Busmane! ekat: jak budou jednou Roboti silnjí ne lidstvo, nasBusman: Je, paní Heleno. Já jsem také ml svj sen. tane tohleto, Takový busmanovský sen musí to nastat, víme? Haha, a my jsme se postarali, o novém hospodáství svta; tuze krásný ideál, paní Heaby to bylo co leno, hanba nejdív; vy, Domine, vy, Fabry, a já, chlapík Busman. mluvit. Ale kdy jsem tadyhle dlal bilanci, pilo mn do hlavy, e Domin: Myslíte, e je to nae vina? Busman: Vy jste dobrý! Copak si myslíte, e pánem historii nedlají veliké sny, ale maliké poteby vech poestných, výroby je editel! I toto, pánem výroby je poptávka. Celý svt chtl mít své mírn zlodjských a sobeckých lidiek, id est vech vbec. Vecky Roboty. Paneku, my jsme se jen vezli na té lavin poptávky a mylenky, lásky, plány, heroismy, vecky ty vzduné vci pitom jsme se hodí leda

k tomu, aby se tím dal lovk vycpat pro muzeum Ves- máme jedno zajímavý lejstro, takový starý, lutý, míru, s nápisem pinavý papír—” Ejhle, lovk. Punktum. A te byste mn mohli íci, co Domlela: Rossumv rukopis? vlastn budeme Busman: Ano. “A tam,” eknu jim, “je vylíen vá vzneený pvod, vae dlat. Helena: Busmane, pro tohle máme zahynout? Busman: Mluvíte okliv, paní Heleno. nechceme zahynout. Já aspo

My pece

ne. Já chci být jet iv—

urozená výroba a tak dále. Páni Roboti, bez toho pomáraného papíru nevyrobíte ani jednoho nového kolegu Robota; za dvacet let, s odputním, pojdete jako jepice. Velectní, byla by vás náramná koda.

Domin: Co chcete dlat?

Busman: Jemináku, Domine, chci se z toho dostat ven. Víte co,” eknu jim, vy nás pustíte nás vechny lidi na Rossumov Domin: (zastaví se nad ním) Jak? ostrov, na tamhletu lo. Za to vám prodáme továrnu a Busman: Po dobrém. Já vdycky po dobrém. Dejte tajemství mn plnou moc, a já to s výroby. Nechte nás spánembohem odejet a my vás Roboty vyjednám. necháme spánembohem se Domin: Po dobrém? Busman: To se rozumí. eknu"Páni Roboti, vae

Já jim, dejme tomu,

vyrábt, dvacet tiíc, padesát tisíc, sto tisíc kus denn, jak budete chtít. Páni Roboti, to je poctivý obchod. Nco za nco.” Takhle bych

blahorodí, vy máte vechno. Máte rozum, máte moc, máte zbran; ale my jim to ekl, hoi.

Domin: Busmane, vy si myslíte, e pustíme z rukou zniit? Fabry? výrobu? Fabry: Prodat. Busman: Myslím, e pustíme. Kdy ne po dobrém, tedy, Domin: Galle! hm. Bu to prodáme, nebo to tady najdou. Jak chcete.

Dr. Gall: Prodat.

Domin: Busmane, meme Rossumv rukopis zniit.

Domin: Hallemeiere!

Busman: Ale spánembohem, meme zniiti vechno. Hallemeier: U sta hrom; to se rozumí, e prodat! Krom rukopisu taky sebe— Domin: Alquiste! a jiné. Dlejte, jak rozumíte. Alquist: Vle boí. Hallemeier: (obrátí se od okna) Jáku, má pravdu. Busman: Haha, jemine, vy jste blázni! Kdo by prodal Domin: My—my e bychom prodali výrobu? celý rukopis? Busman: Jak chcete.

Domin: Busmane, ádný podvod!

Domin: Je nás tu... pes ticet lidí. Máme prodat Busman: (vyskoí) Nesmysl! V zájmu lidstva je— výrobu a zachránit Domin: V zájmu lidstva je dret slovo. lidské due?, nebo máme ji zniit a—a—a nás vechny s Hallemeier: To bych si vyprosil. sebou? Helena: Harry, prosím t —#/

Domin: Hoi, to je hrozný krok. Prodáváme osud lidstva; kdo bude mít v

rukou výrobu, bude pánem svta. Domin: Pokej, Heleno. Tady jde o píli vánou otázku. Hoi, prodat, nebo Fabry: Prodejte!

Domin: Nikdy u lidstvo nebude s Roboty hotovo, ivot na jediné lodi nikdy jich neovládne— Dr. Gall: Nebojte se, paní Heleno; odplujeme daleko Dr. Gall: Mlte a prodejte! odtud a zaloíme Domin: Konec djin lidstva, konec civilizace—

vzornou lidskou kolonii; zaneme ít od poátku—

Hallemeier: U vech ert, prodejte!

Helena: Oh, Galle, mlte!

Domin: Dobrá, hoi! já sám—- já bych neváhal ani Fabry: (obrátí se) Paní Heleno, ivot stojí za to; a okamik; pro tch pokud záleí na nás, nkolik lidi, které miluji udláme z nho nco... nco, co jsme zanedbali. Bude to malý státeek —#/ Helena: Harry, mne se neptá?

s jednou lodí; Alquist nám postaví dm a vy nám budete vládnout—Je v

Domin: Ne, dtino; je to píli odpovdné, ví? To není nic pro tebe. nás tolik lásky, tolik chuti k ivotu— Fabry: Kdo pjde vyjednávat-?

Hallemeier: To si myslím, holenku.

Domin: Pokejte, a pinesu rukopis. (odejde vlevo)

Busman: Inu, lidi, já bych hned zaal znovu. Hodn jednodue,

Helena: Harry, proboha, necho! (Pauza)

starozákonn, po pastýsku — Dti, to by bylo pro mne. Ten klid, ten

Fabry: (vyhlíí z okna) Tob uniknout, tisícihlavá smrti; vzduch— tob, vzbouená hmoto, nesmyslný dave; potopo, potopo, jet jednou Fabry: A ten ná státeek by mohl být zárodek pítího zachránit lidský lidstva. Víte,

takový ostrvek, kde by se lidstvo zachytilo, kde by Hallemeier: Zloeen, to pece— sbíralo sily— Busman: Propána, to snad ne! sily due i tla—A bh ví, já vím, e by za pár let zas Domin: Ticho! Kdo jej ukradl? mohlo Helena: (vstane) Já. dobývat svta. Domin: Kam jsi jej dala? Alquist: U dnes víte? Helena: Harry, Harry, vechno ti eknu! Proboha, odpus Fabry: U dnes. A já vím, Alquiste, e ho dobude. e zas mi to! bude pánem zemi Domin: Kam jsi jej dala? Rychle! a moí; e zplodí bezpotu hrdin, kteí ponesou svou hoící dui v Helena: Spálila—dnes ráno—oba opisy. ele lidí. A já vím, Alquiste, e bude znovu snít o dobytí Domin: Spálila? Tady v krbu? planet a Helena: (vrhá se na kolena) Proboha, Harry! sluncí. Domin: (bí ke krbu) Spálila! (poklekne ke krbu a Busman: Amen. Vidíte, paní Heleno, to není tak pehrabává v nm) Nic, patná situace. nic ne popel!—Ah, tuhle! (vytáhne ohoelý kousek paDomin: (oteve prudce dvee) píru a te) Domin: (chraptiv) Kde je rukopis starého Rossuma!

“Pidá-ním-”

Busman: Ve vaem trezoru. Kde by jinde byl?

Dr. Gall: Ukate. (vezme papír a te) “Pidáním biogenu do—” Nic víc.

Domin: Kam se ztratil rukopis starého Rossuma! Kdo jej—ukradl! Domin: (vstává) Je to z toho? Dr. Gall: Není mono!

Dr. Gall: Je.

Busman: Boe na nebi! Domin: Tedy jsme ztraceni.

Dr. Gall: Já sám... jednou za as... vdycky podle Rossumova rukopisu. Víte, je to píli sloité.

Helena: Oh, Harry Busman: Nu a co, záleí tak tuze na tch dvou vodikách? Domin: Vsta, Heleno! Hallemeier: Tak trochu—zajisté. Helena: A odpustí—a odpustí— Domin: Ano, jen vsta, slyí? Nesnesu, abys—

Dr. Gall: Toti na nich závisí, aby to vbec ilo. To bylo to pravé

Fabry: (zvedá ji) Prosím, nemute nás.

tajemství.

Helena: (vstane) Harry, co jsem udlala!

Domin: Galle, nemohl byste popamti sestavit Rossumv pedpis výroby?

Domin: Ano, vidí—Prosím, sedni.

Dr. Gall: Vyloueno.

Hallemeier: Jak se vám tesou ruky!

Domin: Galle, rozpomete se! Pro ivot nás vech! Busman: Haha, paní Heleno, vdy snad Gall a HalleDr. Gall: Nemohu. Bez pokus to není mono. meier vdí zpamti, co Domin: A kdybyste dlal pokusy tam bylo napsáno. Dr. Gall: To by mohlo trvat léta. A i pak—Nejsem Hallemeier: Rozumí se. To jest, aspo nkteré vci. starý Rossum. Dr. Gall: Ano, skoro vechno, a na biogen a—a— Domin: (obrátí se ke krbu) Tak tady—tohle byl nejvtí enzym Omega. Ty se triumf lidského vyrábjí tak zídka—- staí jich tak nepatrná dávka—

ducha, hoi. Tenhle popel. (kopne do nho) Co te?

Busman: Kdo je dlal?

Busman: (v zoufalé hrze) Boe na nebi! Boe na nebi!

Helena: (vstane) Harry! Co—jsem—udlala!

dlá tolik Robot—A proto, jen proto, slyí—

Domin: Bu klidná, Heleno. ekni, pro jsi to spálila?

Domin: Heleno, na tohle tys myslila?

Helena: Já jsem vás zahubila!

Helena: Ano, oh, Harry, já jsem to myslila tak dobe!

Busman: Boe na nebi, jsme ztraceni!

Domin: (utírá si pot) My jsme to myslili... píli dobe, my lidé.

Domin: Ticho, Busmane! Povz, Heleno, pro jsi to udlala? Fabry: Udlala jste dobe, paní Heleno. Roboti se u nemohou rozmnoit. Helena: Chtla jsem... chtla jsem, abychom jeli pry, my vichni! Aby u Roboti vyhynou. Do dvaceti let—

nebylo továrny a nieho... Aby se vechno vrátilo... Bylo Hallemeier:—nebude u ani jeden z tch niem. to tak Dr. Gall: A lidstvo zstane. Za dvacet let bude svt hrrozné! jejich; i kdyby to Domin: Co, Heleno?

byl jen pár divoch na nejmením ostrov—

Helena: To... to, e se lidé stali hluchým kvtem!

Fabry:—bude to zaátek. A pokud je njaký zaátek, je dobe. Za tisíc

Domin: Nerozumím.

let nás mohou dohonit, a pak pjdou dál ne my— Helena: To, e se pestaly rodit dti... Harry, to je tak dsné! Kdyby se Domin:—aby splnili, co my jsme jen koktali v mylenkách. dlali Roboti dál, nikdy by u nebylo dtí—Nána íkala, e to je Busman: Pokejte—Já hlupák! Boe na nebi, e jsem na to nevzpomnl trest—Vichni, vichni íkali, e se nemohou rodit lidé, protoe se dávno!

Hallemeier: Co máte?

Fabry: Snad. Vznáí se to nad nimi... jako chvní.

Busman: Pt set dvacet milión bankovek a ek! Pl mil- Helena: (pistoupí k oknu) Ach, Jeíi... Fabry, to je píerné! iardy v pokladn! Za pl miliardy prodají—Za pl miliardy— Dr. Gall: Blázníte, Busmane? Busman: Já nejsem dentlmen. (klopýtá vlevo)

Ale za pl miliardy

Domin: Kam jdete?

Fabry: Nic není stranjího neli dav. Ten naped je jejich vdce. Helena: Který? Hallemeier: (jde k oknu) Ukate mi ho. Fabry: Ten se sklonnou hlavou. Ráno mluvil v pístavu.

Busman: Nechat, nechat! Matiko boí, za pl miliardy Hallemeier: Aha, ten s tou velikou kotrbou. Te ji zvedá, vidíte ho? se prodá vechno! (zajde)

Helena: Galle, to je Radius!

Helena: Co chce Busman! A zstane s námi!

Dr. Gall: (pistoupí k oknu) Ano.

(Pauza)

Hallemeier: (otevírá okno) Mn se nelíbí. Fabry, trefil byste na sto krok

Hallemeier: Uh, dusno. Zaíná se— Dr. Gall:—agónie.

kopek? Fabry: Doufám.

Fabry: (vyhlíí z okna) Jsou jako zkamenlí. Jako by Hallemeier: Tak to zkuste. ekali, e na n nco Fabry: Dobrá. (vytáhne revolver a míí) sestoupí. Jako by nco straného vznikalo jejich mlením— Helena: Proboha, Fabry, nestílejte na nj— Dr. Gall: Due davu.

Fabry: Je to jejich vdce.

Helena: Pestate! Vdy se sem dívá!

Helena: Chce nás vykoupit!

Dr. Gall: Palte!

Fabry: Jen a se nedotkne míe—

Helena: Fabry, prosím vás—

Dr. Gall: Haha, jak hází rukou!

Fabry: (skloní revolver) Budi.

Fabry: (kií) U erta, Busmane! Pry od míe! Nesahejte na ni! (obrátí

Hallemeier: (hrozí pstí) Ty pacholku! (Pauza)

se) Rychle, vypnout!

Dr. Gall: Óóó! Fabry: (vyklonn z okna) Busman jde. U vech vudy, co chce Busman ped Hallemeier: Rány boí! domem?

Helena: Jeíi, co se mu stalo?

Dr. Gall: (nakloní se z okna) Nese njaké balíky. Pa- Domin: (táhne Helenu od okna) Nedívej se! píry. Helena: Pro padl? Hallemeier: To jsou peníze! Balíky penz! Co s tím? Fabry: Zabit proudem. Haló, Busmane! Domin: Snad nechce koupit svj ivot? (volá) Busmane, Dr. Gall: Mrtev. zbláznil jste se? Alquist: (vstane) První. Dr., Gall: Dlá, jako by neslyel. Bí k míi. (Pauza) Fabry: Busmane! Fabry: Tam leí... s pl miliardou na srdci... génius financí. Hallemeier: (ve) Bus-ma-ne! Zpátky! Dr. Gall: Mluví k Robotm. Ukazuje peníze. Ukazuje Domin: Byl to... hoi, byl to svým zpsobem hrdina. na nás— Veliký... obtavý...

kamarád... Pla, Heleno!

Kamarádi, byla to veliká vc.

Dr. Gall: (u okna) Vidí, Busmane, ádný král neml vtí Fabry: Jet svítí, dmyslné svtélko, jet osluje, záivá, vytrvalá mohyly ne ty. Pl miliardy na srdci—Ach, vdy je to jako hrst suchého mylenko! Vdoucí vdo, krásný výtvore lidí! Plamenná jiskro ducha! listí na zabité veverce, ubohý Busmane!

Alquist: Vná lampo boí, ohnivý voze, svatá svíce víry, modli se! Oltái

Hallemeier: Jáku, byl to—- Vechna est—- Jáku, chtl obtní— nás vykoupit! Alquist: (se sepjatýma rukama) Amen. (Pauza) Dr. Gall: Slyíte? Domin: Huení. Jako vítr. Dr. Gall: Jako daleká boue.

Dr. Gall: První ohni, vtvi hoící u jeskyn! Ohnit v táboe! Hranice strání! Fabry: Jet bdí, lidská hvzdo, záí bez kmitu, dokonalý plameni, duchu jasný a vynalézavý. mylenka—

Kadý tvj paprsek je veliká

Fabry: (rozsvítí árovku na krbu) Svi, hromniko lidDomin: Pochode, která koluje z ruky do ruky, z vku stva! Jet dynama do vku, vn dál. bí, jet tam jsou nai—Drte se, mui v elektrárn! Helena: Veerní lampa rodiny. Dti, dti, musíte u spát. Hallemeier: Byla to veliká vc, být lovkem. Bylo to nco (árovka zhasne) nesmírného. Ve Fabry: Konec. mn bzuí milión vdomí jako v úle. Milióny duí se do mne slétají. Hallemeier: Co se stalo?

Fabry: Padla elektrárna. Te my.

Alquist: Dkuju, já nestílím.

(zleva se otevou dvee, v nich stojí Nána)

Domin: Co chcete dlat?

Nána: Na kolena! Pila hodina soudu!

Alquist: (odchází) Zemít.

Hallemeier: Hrome, tys jet iva?

Hallemeier: Já zstanu tady.

Nána: Dlejte pokání, nevící! Je konec svta! Modlete (zdola rychlá stelba) se! (bí pry) Hallemeier: Oho, Gall u hraje. Jdte, Harry! Hodina soudu— Domin: Hned. (prohlíí dva brovninky) Helena: Sbohem, vy vichni, Galle, Alquiste, Fabry— Hallemeier: U erta, jdte k ní! Domin: (oteve dvee vpravo) Sem, Heleno! Zave za ní. Domin: Sbohem. (odejde vpravo za Helenou) Te rychle! Kdo bude u vrat?

Hallemeier: (sám) Ted’ honem barikádu! Shoda kabát a tahá pohovku, kesla,

Dr. Gall: Já. (venku hluk) Oho, u se to zane. Nazdar, stolky ke dveím vpravo. hoi! (bí vpravo tapetovými dvemi)

(otásající výbuch)

Domin: Schody?

Hallemeier: (nechá práce) Zatracení loti, mají bomby!

Fabry: Já. Jdte k Helen. (utrhne si kvt z kytice a (nová stelba) odchází) Hallemeier: (pracuje dále) lovk se musí bránit! I kdy— i kdy— Domin: Pedsí? Alquist: Já.

Nedejte se, Galle!

Domin: Máte revolver?

(výbuch)

Hallemeier: (vztyí se a naslouchá) Tak co? (uchopí Radius: Zabít. (podívá se na Alquista) Nechat. tkou komodu a táhne Robot: Je to lovk. ji k barikád) Radius: Je to Robot. Pracuje rukama jako Roboti. (do okna stoupá za ním po ebíku Robot... vpravo Staví domy. Me stelba) pracovat. Hallemeier: (pachtí se s komodou) Jet kousek! Alquist: Zabte mne. Poslední hradba... lovk se... nesmí... nikdy dát!

Radius: Bude robit. Bude stavt. Roboti budou mnoho stavt. Budou stavt

(Robot seskoí z okna a probodne Hallemeiera za komodou. druhý, tetí, tvrtý Robot skáe z okna. za nimi nové domy pro nové Roboty. Bude jim slouit. Radius a dalí Roboti.) Alquist: (tie) Ustup, Robote! (poklekne u mrtvého Hallemeiera a zvedá mu Radius: Hotovo? Robot: (vstává od leícího Hallemeiera) Ano.

hlavu) Zabili ho. Je mrtev.

(zprava vejdou noví Roboti)

Radius: (vystoupí na barikádu) Roboti svta! Padla moc lovka. Dobytím

Radius: Hotovi? Jiný Robot: Hotovi. (jiní Roboti sleva) Radius: Hotovi? Jiný Robot: Ano. Dva Roboti: (vlekou Alquista) Nestílel. Zabít ho?

továrny jsme pány veho. Etapa lidstva je pekonána. Nastoupil nový svt! Vláda Robot! Alquist: Mrtvi! Radius: Svt pati silnjím. Kdo chce ít, musí vládnout. Jsme pány

svta! Vláda nad moi a zemmi! Vláda nad hvzdami! Vláda nad vesmírem! Místo, místo, víc místa pro Roboty! Alquist: (ve dveích vpravo) Co jste udlali? Zahynete bez lidí! Radius: Není lidí. Roboti, do práce! Mar!

Chapter 5

OPONA DJSTVÍ TETÍ (Jedna z pokusných laboratoí továrny. Kdy se otevou dvee v pozadí, je vidt nekonenou adu dalích laboratoí. Vlevo okno, vpravo dvee do pitevny. Pi stn vlevo dlouhý pracovní stl s nesetnými zkumavkami, bakami, kahany, chemikáliemi, mením termostatem; proti oknu mikroskopický aparát se sklennou koulí. Nad stolem visí ada rozatých árovek. Napravo psací stl s velikými knihami, na nm rozsvícená árovka. Skín s nástroji. V levém kout umyvadlo a nad ním zrcadélko, v pravém kout pohovka.)

Nenauím se?—Ztracená vda! Ó, e vechno nenapsali!—Galle, Galle, jak se dlali Roboti? Hallemeiere, Fabry, Domine, pro jste tolik odnesli ve svých hlavách? Kdybyste nechali aspo stopu tajemství Rossumova! Ó! (zabouchne knihu) Nadarmo! Knihy u nemluví. Jsou nmé jako vechno. Zemely, zemely

spolu s lidmi! Nehledej! (vstane a jde k oknu, je oteve) (u psacího stolku sedí Alquist s hlavou openou v Zase noc. dlaních) Kdybych mohl spát! Spát, snít, vidti lidi—Jake, jet Alquist: (listuje v knize) Nenajdu? -Nepochopím?— jsou hvzdy?

K emu jsou hvzdy, kdy nejsou lidé? nezhasly?—Ochla,

Ó boe, co posledního! Uka se, uka, tak dávno jsem nevidl lidskou tvá! Lidský

ach ochla mi elo, stará noci! Boská, spanilá, jako jsi úsmv! Coe, tohle má být úsmv? Ty luté, jektající zuby? Oi, jak to bývala— noci, co tu chce? Není milenc, není sn; ó chvo, mrtvý mrkáte? Fuj, fuj, to jsou staecké slzy, jdte! U neumíte v sob je spánek beze sn; nií modlitby u neposvtí; nepoehná, matko, udret svou vláhu, styte se! A vy, zmklé, zmodralé rty, co to srdcím tlukoucím láskou. Není lásky. Heleno!—(odvrátí se od

Heleno, Heleno, brebtáte? Jak se tese, potísnná brado? Tohle e je poslední

okna, prohlíí zkumavky, které vyal z termostatu) Zase lovk? (odvrátí se) Nechci u nikoho vidt! (usedne u stolu) Ne, ne, nic! Nadarmo! Prokleté vzorce, oivnte! Co s tím? (rozbije zkumavku) Vechno je patn! Vidíte jen hledat! Nenajdu?— pec, e u nemohu.—(poslouchá u okna) Stroje, poád ty stroje! Nepochopím?—Nenauím se? Roboti, zastavte

(listuje)

(zaklepání)

je! Myslíte, e z nich.vynutíte ivot? Oh, nesnesu toho! Alquist: Dále! (zave okno) (vejde Robotský sluha a zstane stát u dveí) — -Ne; ne, musí hledat, musí it—Jen nebýt tak stár! Alquist: Co je? Nestárnu Sluha: Pane, Ústední výbor Robot eká, kdy jej pijme. píli? (dívá se do zrcadla) Tvái, ubohá tvái! Podobo lovka Alquist: Nechci nikoho vidt.

Sluha: Pane, pijel Damon z Havru.

co mohu! Není-li lidí, a jsou aspo Roboti, aspo stín lovka, aspo

Alquist: A eká. (obrátí se prudce) Copak jsem vám jeho dílo, aspo jeho podobenství!—Ó, jaké bláznovství neekl, abyste hledali je chemie! lidi? Najdte mn lidi! Najdte mn a mue a eny! Jdte (vejde výbor pti Robot) hledat! Alquist: (usedne) Co chtjí Roboti? Sluha: Pane, íkají, e hledali vude. Vude poslali Radius: Pane, stroje nemohou pracovat. Nememe výpravu a lod. rozmnoovat Roboty. Alquist: Nu a co? Alquist: Zavolejte lidi. Sluha: Není u jediného lovka. Radius: Není lidí. Alquist: (vstane) Ani jediného! Coe, ani jediného?— Alquist: Jen lidé mohou rozmnoovat ivot. Nezdrujte Pive sem výbor! mne. (sluha odejde) Alquist sám: Ani jediného? nenechali ít? (dupá)

Copak jste nikoho

2. Robot: Pane, mj slitování. Padá na nás hrza. Vechno napravíme, co jsme uinili.

Táhnte, Roboti! Zas mn budete skuhrat! Zas budete 3. Robot: Znásobili jsme práci. Nemáme u kam dát, co jsme vyrobili. prosit, abych vám nael tajemství továrny! Jake, te vám je lovk dobrý, te Alquist: Pro koho? vám má 3. Robot: Pro pítí pokolení. pomoci?—Ach, pomoci! Domine, Fabry, Heleno, vdy Radius: Jen Roboty nememe vyrábt. Stroje vydávají vidíte, e dlám, jenom krvavé kusy

masa. Ke nelne k masu a maso ke kostem. Beztvaré Damon: ádej cenu. Dáme ti vechno. chuchvalce prí ze 2. Robot: Pane, povz, jak udret ivot. stroj. Alquist: ekl jsem—ekl jsem, e máte nalézt lidi. Jen 3. Robot: Lidem bylo známo tajemství ivota. Povz lidé mohou nám jejich tajemství. plodit. Obnovit ivot. Vrátit vechno, co bylo. Roboti, 4. Robot: Nepoví-li, zahyneme.

prosím vás

3. Robot: Nepoví-li, zahyne. Máme uloeno zabít t.

proboha, hledejte je!

Alquist: (vstane) Zabte! Nu, tak tedy zabte mne!

4. Robot: Vechno jsme prohledali, pane. Není lidí.

3. Robot: Je ti naízeno—

Alquist: Ó—ó—ó, pro jste je zahubili!

Alquist: Mn? Mn nkdo naizuje?

2. Robot: Chtli jsme být jako lidé. Chtli jsme se stát lidmi.

3. Robot: Vláda Robot. Alquist: Kdo je to?

Radius: Chtli jsme ít. Jsme schopnjí. Nauili jsme se vemu. Dovedeme

5. Robot: Já, Damon.

vechno.

Alquist: Co tu chce? Jdi! (usedne k psacímu stolu)

3. Robot: Dali jste nám zbran. Museli jsme se stát pány.

Damon: Vláda Robot svta chce s tebou vyjednávat— Robot: Pane, poznali jsme chyby lidí. Alquist: Nezdruj, Robote! (poloí hlavu do dlaní)

Damon: Musíte zabíjet a panovat, chcete-li být jako Damon: Ústední výbor rozkazuje, abys vydal Rossumv lidé. tte djiny! pedpis. tte lidské knihy! Musíte panovat a vradit, chcete-li být Alquist: (mlí) lidmi!

Alquist: Ach, Domine, nic není lovku cizejího ne jeho 3. Robot: Slyte, ó, slyte, lidé jsou nai otcové! Ten obraz. hlas, který volá, 4. Robot: Vyhyneme, nedá-li nám rozmnoiti se.

e chcete it; ten hlas, který naíká; ten hlas, který myslí; ten

Alquist: Oh, jen pojdte! Jake, vci, jake, otroci, vy byste se chtli hlas, který mluví o vnosti, to je jejich hlas! Jsme jejich synové! jet rozmnoovat? Chcete-li ít, plemete se jako zvíata! 3. Robot: Lidé nám nedali plemeniti se.

4. Robot: Vydej nám odkaz lidí.

4. Robot: Nau nás dlat Roboty.

Alquist: Není ádného.

Damon: Budeme rodit strojem. parních matek. Vychrlíme z nich eku ivota. Roboty!

Samý ivot!

Postavíme tisíc Damon: Povz tajemství ivota.

Samé Roboty!

Alquist: Roboti nejsou ivot. Roboti jsou stroje.

Alquist: Je ztraceno. Samé

Radius: Tys je znal. Alquist: Neznal.

3. Robot: Byli jsme stroje, pane; ale z hrzy a bolesti Radius: Bylo napsáno. stali jsme se— Alquist: Je ztraceno. Je spáleno. Jsem poslední lovk, Roboti, a neznám, Alquist: ím? 2. Robot: Stali jsme se duemi.

co znali jiní. Vy jste je zabili!

4. Robot: Nco s námi zápasí. Jsou okamiky, kdy do Radius: Tebe jsme nechali ít. nás nco vstupuje. Alquist: Ano, ít! Ukrutníci, mne jste nechali ít! Miloval jsem lidi, a Picházejí na nás mylenky, které nejsou z nás.

vás, Roboti, jsem nikdy nemiloval. Vidíte tyhle oi? obléhají nás i co; chtjí se k nám prokopat jako v acht. Nepestávají Ach, copak plakat; jedno oplakává lidi a druhé vás, Roboti.

neslyím poád hlasy, které jsem miloval?

Radius: Dlej pokusy. Hledej pedpis ivota.

Damon: Vezmi ivá tla!

Alquist: Nemám co hledat. Roboti, ze zkumavek ped- Alquist: Slituj se, Robote, a nenaléhej! Vidí pece, e nevím u, co pis ivota nevyjde. Damon: Dlej pokusy na ivých Robotech. Najdi, jak dlám! se dlají! Damon: ivá tla! Alquist: ivá tla? Coe, já je mám zabíjet? Já, který Alquist: Coe, ty to tedy chce? — Do pitevny s tebou! jsem nikdy— Tady, tady, ale Nemluv, Robote! íkám ti pece, e jsem píli stár! Vidí, rychle!—Jak, ty couvá? Pece jen se bojí smrti? vidí, jak Damon: Já—pro práv já? se mi tesou prsty? Neudrím skalpel. Vidí, jak mi slzí oi? Nevidl Alquist: Ty tedy nechce? bych na vlastní ruce. Ne, ne, já nemohu!

Damon: Pjdu. (jde vpravo)

4. Robot: ivot zahyne.

Alquist: (k ostatním) Svléknout ho! Poloit na stl! Rychle! A pevné

Alquist: Pesta, proboha, s tím ílenstvím! Spí nám Lidé podají ivot z dret!

onoho svta; snad k nám napahují ruce plné ivota. Ach, (vichni vpravo) bylo v nich Alquist: (umývá si ruce a pláe) Boe, dej mi sílu! Dej tolik vle ít! Hled, snad se jet vrátí; jsou tak blízko nás, mi sílu! Boe, aby

to nebylo nadarmo! (obléká bílý plá)

Kik Damonv: Aááá!

Hlas vpravo: Hotovo!

Hlas Alquistv: Nemohu!

Alquist: Hned, hned, proboha! (vezme ze stolu nkolik Kik Damonv: e! e rychle! lahviek s reagenty) (Roboti Primus a Helena vbhnou stedem) Kterou vzít? (uká lahvikami do sebe) Kterou z vás Helena: Prime, Prime, co se dje? Kdo to kií? vyzkouet? Hlas vpravo: Zaít!

Primus: (nahlíí do pitevny) Pán ee Damona. Poj se honem podívat,

Alquist: Ano, ano, zaít, nebo ukonit. Boe, dej mi sílu! Heleno! (odejde vpravo, nechávaje dvee pooteveny)

Helena: Ne, ne, ne! (zakrývá si oi) Je to hrrozné!

(Pauza)

Kik Damonv: e!

Hlas Alquistv: Drte ho—pevn! Hlas Damonv: e!

Helena: Prime, Prime, poj odtud! Nemohu to slyet! Oh, Prime, mn je

(Pauza)

patn!

Hlas Alquistv: Vidí ten n? Chce jet, abych ezal? Ty Primus: (bí k ní) Jsi docela bílá! nechce, vid? Helena: Já padnu! Coe je tam tak ticho? Hlas Damonv: Zani! Kik Damonv: Aa—ó! (Pauza) Kik Damonv: Aááá!

Alquist: (se vyítí zprava, odhazuje zkrvavený plá) Nemohu! Nemohu!

Hlas Alquistv: Drte! drte!

Boe, ta hrza!

Radius: (ve dveích pitevny) e, pane; jet je iv! Kik Damonv: ezat! ezat!

Alquist: Odnes ten plá, nechci jej vidt! odnese pláti)

(Primus

Alquist: Odneste ho rychle! Nechci to slyet!

Alquist: Krvavé paáty, kdybyste ode mne odletly! V, pry! Pry, ruce!

Radius: Roboti snesou víc ne ty. (odejde)

Zabily jste—

Alquist: Kdo je tu? Pry, pry! Chci být sám! Jak se (zprava se potácí Damon zahalen ve zkrvaveném jmenuje? prostradle) Primus: Robot Primus.

Alquist: (couvá) Co tu chce? Co tu chce?

Alquist: Prime, nikoho sem nevpoutt! Chci spát, slyí? Damon: i-iju! Je—je—je lépe ít! Jdi, jdi, ukli (2. a. 3. Robot vybhnou za ním) pitevnu, dve! Co je to? (dívá se na své ruce) Rychle, Alquist: Odneste ho! Odneste! Odneste rychle! vodu! Damon: (odvádn vpravo) ivot!—Já chci—ít! Je lépe— Nejistí vodu! (Helena pináí dbán vody) (Helena odbhne) Alquist:—ít?—Co chce, dve? Aha, to jsi ty. Nalej mi Alquist: Ó, krev! Jak jste mohly, ruce—ruce, které vody, nalej! jste milovaly dobrou (umývá si ruce) Ach, istá; chladící vodo! Studený práci, jak jste to mohly udlat? Mé ruce! Mé ruce!—Ó potku, jak dlá boe, kdo je dobe! Ach, mé ruce, mé ruce! Budu si vás do smrti tu? oklivit? —- Jen Primus: Robot Primus.

nalej víc! Víc vody, jet víc! Jak se jmenuje?

Helena: Robotka Helena. Alquist: Helena? Pro Helena? Kdo ti tak dal íkat? Helena: Paní Dominová.

ulehne na pohovku a petáhne pes sebe erný plá) Jak se táslo to tlo! Ó-ó-ó, konec ivota!

(Pauza) Alquist: Uka se! Helena! Helena se jmenuje? — Neb(zprava vklouzne Robotka Helena) udu ti tak íkat. Jdi, odnes tu vodu.

Helena: Primuse! Poj sem honem!

(Helena odchází s kbelíkem)

Primus: (vejde) Co chce?

Alquist: (sám) Nadarmo, nadarmo! Nic, zase nic jsi Helena: Podívej se, co tu má trubiek! Co s tím dlá? nepoznal! Co vn Primus: Pokusy. Nesahej na to. bude tápat, áku pírody? — Boe, boe, boe, jak se táslo Helena: (dívá se do mikroskopu) Koukni jen, co tu je to vidt! tlo! (oteve okno) Svítá. Zas nový den, a nepostoupils Primus: To je mikroskop. Uka! o pí—Dost; Helena: Nesahej na mne! (porazí zkumavku) Ach, te ani o krok dál! Nehledej! Vechno je marno, marno, jsem to vylila! marno! Pro jet Primus: Cos to udlala! svítá! Ó-ó-ó, co chce nový den na hbitov ivota? Zastav Helena: To se ute. se, svtlo! Primus: Zkazila jsi mu pokusy! Nevycházej u!—- Ach, jak je ticho, jak je ticho! Pro jste umlkly, Helena: Jdi, to je jedno. Ale to je tvá vina. Nemls ke mn chodit. milované hlasy? Kdybych—aspo kdybych jen usnul! (zhasl svtla, Primus: Nemuselas mne volat.

Helena: Nemusels chodit, kdy jsem t volala. Jen se Primus: (jde za ní k oknu) Co chce? podívej, Prime, co Helena: Slyí? Ptáci zpívají. Ach, Prime, já bych chtla tady má pán napsáno! být ptákem! Primus: Na to se nesmí dívat, Heleno. To je tajemství. Primus: ím? Helena: Jaké tajemství? Primus: Tajemství ivota. Helena: To je hrrozn zajímavé Samé íslice! Co to je?

Helena: Já nevím, Prime. Mn je tak divn, já nevím, co to je jsem jako poetilá, ztratila jsem hlavu, bolí m tlo, srdce, vechno bolí—A

Primus: To jsou vzorce.

co se ti mn stalo, ach, to ti neeknu! Prime, já musím, Helena: Nerozumím. (jde k oknu) Ne, Prime, podívej myslím, se! umít! Primus: Co? Primus: Není ti nkdy, ekni, Heleno, jako by bylo lépe umít? Ví, snad Helena: Slunce vychází! Primus: Pokej, já hned—(prohlíí knihu) Heleno, tohle jenom spíme. Vera ve spaní jsem zas mluvil s tebou. je ta nejvtí Helena: Ve spaní? vc na svt. Primus: Ve spaní. Mluvili jsme njakým cizím nebo novým jazykem, protoe Helena: Tak poj sem! Primus: Hned, hned—

si ani slovo nepamatuju.

Helena: Ale Prime, nech toho protivného tajemství Helena: O em? ivota! Co ti je po Primus: To nikdo neví. Já sám jsem tomu nerozuml, njakém tajemství? Poj se podívat, honem! a pece vím, e jsem

nikdy nemluvil nic krásnjího. Jak to bylo a kde, nevím. ádné práci. Já nevím, jaká jsem. Kdy jsem se Primus: Jsi krásná. t dotkl, mohl jsem umít. I místo bylo jiné ne vechno, Helena: Já? Jdi, Prime, co jsi to ekl? co kdo na svt vidl.

Primus: V mn, Heleno, já jsem silnjí ne vichni Roboti.

Heleno: Já jsem ti nala místo, Prime, to se podiví. Helena: (ped zrcadlem) Já e jsem krásná? Ach, ty hrrozné vlasy, kdybych Bydleli tam lidé, ale te to zarostlo a jakiv tam nikdo nepijde. Jakiv si do nich mohla nco dát! Ví, tam v zahrad si vdycky nikdo, jenom dám do vlas já. Primus: Co tam je?

kvtiny, ale není tam ani zrcadla ani nikdo—(nakloní se k zrcadlu)

Helena: Nic, domek a zahrada. A dva psi. Kdybys Ty e jsi krásná? Pro krásná? Jsou krásné vlasy, které t jenom tíí? vidl, jak mn líou ruce, a jejich tata, ach, Prime, nic snad není krásnjího! Jsou krásné oi, které zavírá? kterých se jen Vezme je na

Jsou krásné rty, do

klín a chová a pak u nemyslí na nic a nestará se o nic, koue, aby to bolelo? Co je to, na je to, být krásná?— (uvidí v a slunce zapadne; kdy potom vstane, je ti, jako bys udlal zrcadle Prima) Prime, to jsi ty? Poj sem, a jsme tam vedle sebe! stokrát víc ne mnoho práce. Ne, jist, já nejsem k niemu; kadý íká, e Hle, ty má jinou hlavu neli já, jiná ramena, jiná ústa— nejsem k Ach,

Prime, pro se mi vyhýbá? Pro musím za tebou bhat jste? celý den? A pak Primus: Robot Primus. jet íká, e jsem krásná! Alquist: Jak? Uka se, dve! Kdo jsi! Primus: Ty utíká pede mnou, Heleno. Helena: Robotka Helena. Helena: Jak jsi se uesal? Uka (vjede mu obma rukama do vlas) Sss, Alquist: Robotka? Obrat se! Co, ty se stydí? (bere ji za rameno) Uka se Prime, nic není na hmat jako ty! Pokej, musí být krásný! (vezme z mi, Robotko! umyvadla heben a ee Primovi vlasy do ela)

Primus: Jáku, pane, nechat ji!

Primus: Není ti nkdy, Heleno, e najednou ti tlue srdce: Alquist: Jake, ty ji chrání?—Jdi ven, dve! Te, te se (Helena vybhne) musí nco stát— Helena: (dá se do smíchu) Podívej se na sebe! Alquist: (vstává) Co—coe, smích? vrátil?

Lidé?

Primus: Nevdli jsme, pane, e tu spí. Kdo se Alquist: Kdy byla udlána? Primus: Pede dvma roky.

Helena: (pustí heben) Co by se s námi, Prime, mohlo Alquist: Od doktora Galla? stát? Alquist: (motá se k ním) Lidé? Vy—vy—vy jste lidé? Primus: Jako já. (Helena vykikne a odvrátí se)

Alquist: Tak tedy, mil\’{y} Prime, j\’{a}-----j\ Gallov\’{y}ch Robotech. Z\’{a}le\’{\i} na tom ve

Alquist: Vy jste snoubenci? Lidé? Odkud se vracíte? (hmatá na Prima) Kdo Primus: Ano.

Alquist: Dobrá, dove to dve do pitevny. Budu ji pit- Primus: Bez ní ne. Bez ní nechci, pane. Nesmí zabít vat. Helenu! Co ti to Primus: Helenu?

udlá, vzít mn ivot?

Alquist: Nu ovem, íkám ti. Jdi, piprav vechno. — Nu Alquist: (dotýká se nn jeho hlavy) Hm, já nevím— Posly, chlapíku, tak, bude to? Mám zavolat jiné, aby ji pivedli?

rozmysli si to. Je tko umírat. A je, vidí, je lépe ít.

Primus: (uchopí tkou tecí paliku) Hne-li se, rozbiju ti Primus: (vstává) Neboj se, pane, a e. Jsem silnjí ne ona. hlavu! Alquist: Tak tedy rozbij! Jen rozbij! Co budou pak Alquist: (zazvoní) Ach, Prime, jak je dávno, co jsem byl mladým lovkem! dlat Roboti? Primus: (vrhne se na kolena) Pane, vezmi si mne! Neboj se, Helen se nic nestane. Jsem stejn udlán jako Primus: (rozepíná kazajku) Jdu, pane. ona, ze stejné látky, stejného dne! Vezmi si mj ivot, Alquist: Pokej. pane! (Vejde Helena) (rozhaluje kazajku) e tady, tady! Alquist: Poj sem, dve, uka se mi! Ty tedy jsi Helena? Alquist: Jdi, já chci pitvat Helenu. Dlej honem. (hladí ji po Primus: Vezmi si mne místo ní; e do tchhle prsou, ani vlasech) Neboj se, necouvej. nevykiknu, ani Dominovou? Ach, nevzdychnu! Vezmi stokrát mj ivot—

Pamatuje se na paní

Heleno, jaké ta mla vlasy! Ne, ne, ty se na mne nechce podívat. Tak

Alquist: Pomalu, hochu. Ne tak marnotratn. Copak ty nechce ít? co, dve, je pitevna uklizena?

Helena: Ano, pane. Alquist: Dobe, pome mi, vi? Budu pitvat Prima. Helena: (vykikne) Prima?

Primus: Nepjde, Heleno! Prosím t, jdi, tady nesmí být! Helena: Já skoím z okna, Prime! Pjde-li tam, skoím z okna!

Alquist: Nu ano, ano, musí to být, ví? Chtl jsem— Primus: (zadrí ji) Nepustím! (k Alquistovi) Nikoho, vlastn—ano, chtl starý, nezabije! jsem pitvat tebe, ale Primus se nabídl za tebe. Alquist: Pro? Helena: (zakryje si tváe) Primus? Primus: My—my—patíme k sob. Alquist: Ale ovem, co na tom? Ach, dít, ty umí plakat? ekni, co záleí Alquist: Ty jsi ekl. (oteve dvee ve stedu) Ticho. Jdte. na njakém Primovi.

Primus: Kam?

Primus: Netrap ji, pane!

Alquist: (eptem) Kam chcete. Heleno, ve ho. (strká Alquist: Ticho, Prime, ticho!—K emu ty slziky? Nu je ven) Jdi, Adame. boe, nebude Prima. Jdi, Evo; bude mu enou. Bud jí muem, Prime. Zapomene na nj do týdne. Jdi, bu ráda, e ije. (Zavírá za nimi) Helena: (tie) Já pjdu. Alquist: (sám) Poehnaný dni! (jde po pikách ke stolu Alquist: Kam? a vylévá zkumavky Helena: Abys mne pitval. Alquist: Tebe? Jsi krásná, Heleno. Bylo by t koda.

na zem) Svátku dne estého! (sedne u psacího stolu, hází knihy na zem;

Helena: Pjdu. (Primus jí zastupuje cestu) Pus, Prime! pak oteve bibli, listuje a te) “A stvoil Bh lovka k obrazu Pus mne tam! svému

k obrazu Boímu stvoil ho, mue a enu stvoil je. poehnal jim Bh

I lásky, zane se nahý a maliký; ujme se v pustin, a nebude mu k

a ekl Rostte a mnote se, a naplte zemi, a podmate ji, niemu, co jsme dlali a budovali, k niemu msta a továrny, k niemu a panujte nad rybami moskými, a nad ptactvem nebeským, i nad nae umni, k niemu nae mylenky, a pece nezahyne! Jen my jsme vemi ivoichy, kteí se hýbají na zemi. (vstává) A vidl Bh ve, co byl zahynuli. Rozvalí se domy a stroje, rozpadnou se systémy a jména uinil, a bylo velmi dobré. I stal se veer a jitro, den estý.” (jde velikých opadají jako listí; jen ty, lásko, vykvete na rumiti a do stedu pokoje) Den estý! Den milosti. (padá na kolena) Nyní sví vtrm semínko ivota. Nyní propustí, Pane, sluebníka svého v propustí, Pane, pokoji; nebo uzely oi mé—uzely—spasení tvé skrze sluebníka svého—svého nejzbytenjího sluhu Alquista. lásku, a Rossume, ivot nezahyne! (vstává) Nezahyne! (rozpáhne ruce) Fabry, Galle, velicí vynálezci, co jste vynalezli velkého Nezahyne! proti té dívce, proti tomu chlapci, proti tomu prvnímu páru, který vynael lásku, plá, úsmv milování, lásku mue a eny? Pírodo, pírodo, ivot nezahyne! Kamarádi, Heleno, ivot nezahyne! Zase se zane z

Chapter 6

OPONA ***END of the Project gutenberg EBOOK R.U.R.*** ******* This file should be named 13083.txt or 13083.zip *******

Chapter 7

This and all associated files of various formats will be found in: http://www.gutenberg.net/1/3/0/8/13083 Updated editions will replace the previous one—the berg is a registered trademark, and may not be used old editions will be renamed. if you charge for the eBooks, unless you receive specific permission. If you do not charge anything for Creating the works from public domain print editions copies of this eBook, complying with the rules is very means that no one owns a United States copyright in easy. You may use this eBook for nearly any purthese works, so the Foundation (and you!) can copy pose such as creation of derivative works, reports, perand distribute it in the United States without permisformances and research. They may be modified and sion and without paying copyright royalties. Special printed and given away—you may do practically anyrules, set forth in the General Terms of Use part of thing with public domain eBooks. Redistribution is this license, apply to copying and distributing Project subject to the trademark license, especially commerGutenberg-tm electronic works to protect the Project cial redistribution. gutenberg-tm concept and trademark. Project Guten-

*** START: Full license *** The full Project gutenberg license please read this before you distribute or use this work To protect the Project Gutenberg-tm mission of promoting the free distribution of electronic works, by using or distributing this work (or any other work associated in any way with the phrase “Project Gutenberg"), you agree to comply with all the terms of the Full Project Gutenberg-tm License (available with this file or online at http://gutenberg.net/license).

Chapter 8

Section 1. General Terms of Use and Redistributing Project Gutenberg-tm electronic works 1.A. By reading or using any part of this Project Gutenberg-tm electronic work, you indicate that you have read, understand, agree to and accept all the terms of this license and intellectual property (trademark/copyright) agreement. If you do not agree to abide by all the terms of this agreement, you must cease using and return or destroy all copies of Project Gutenberg-tm electronic works in your possession. If you paid a fee for obtaining a copy of or access to a Project Gutenberg-tm electronic work and you do not agree to be bound by the terms of this agreement, you may obtain a refund from the person or entity to whom

you paid the fee as set forth in paragraph 1.E.8. 1.B. “Project Gutenberg” is a registered trademark. It may only be used on or associated in any way with an electronic work by people who agree to be bound by the terms of this agreement. There are a few things that you can do with most Project Gutenbergtm electronic works even without complying with the full terms of this agreement. See paragraph 1.C below. There are a lot of things you can do with Project Gutenberg-tm electronic works if you follow the terms of this agreement and help preserve free future access

to Project Gutenberg-tm electronic works. See para- check the laws of your country in addition to the terms graph 1.E below. of this agreement before downloading, copying, displaying, performing, distributing or creating deriva1.C. The Project Gutenberg Literary Archive Founda- tive works based on this work or any other Project tion ("the Foundation” or pglaf ), owns a compilation Gutenberg-tm work. The Foundation makes no reprecopyright in the collection of Project Gutenberg-tm sentations concerning the copyright status of any work electronic works. Nearly all the individual works in in any country outside the United States. the collection are in the public domain in the United States. If an individual work is in the public do- 1.E. Unless you have removed all references to Project main in the United States and you are located in the Gutenberg: United States, we do not claim a right to prevent you 1.E.1. The following sentence, with active links to, or from copying, distributing, performing, displaying or other immediate access to, the full Project Gutenbergcreating derivative works based on the work as long tm License must appear prominently whenever any as all references to Project Gutenberg are removed. copy of a Project Gutenberg-tm work (any work on Of course, we hope that you will support the Project which the phrase “Project Gutenberg” appears, or with Gutenberg-tm mission of promoting free access to elecwhich the phrase “Project Gutenberg” is associated) is tronic works by freely sharing Project Gutenberg-tm accessed, displayed, performed, viewed, copied or disworks in compliance with the terms of this agreement tributed: for keeping the Project Gutenberg-tm name associated with the work. You can easily comply with the terms This eBook is for the use of anyone anywhere at no of this agreement by keeping this work in the same cost and with almost no restrictions whatsoever. You format with its attached full Project Gutenberg-tm may copy it, give it away or re-use it under the terms License when you share it without charge with others. of the Project Gutenberg License included with this eBook or online at www.gutenberg.net 1.D. The copyright laws of the place where you are located also govern what you can do with this work. 1.E.2. If an individual Project Gutenberg-tm elecCopyright laws in most countries are in a constant tronic work is derived from the public domain (does state of change. If you are outside the United States, not contain a notice indicating that it is posted with

permission of the copyright holder), the work can be copied and distributed to anyone in the United States without paying any fees or charges. If you are redistributing or providing access to a work with the phrase “Project Gutenberg” associated with or appearing on the work, you must comply either with the requirements of paragraphs 1.E.1 through 1.E.7 or obtain permission for the use of the work and the Project Gutenberg-tm trademark as set forth in paragraphs 1.E.8 or 1.E.9.

sentence set forth in paragraph 1.E.1 with active links or immediate access to the full terms of the Project Gutenberg-tm License. 1.E.6. You may convert to and distribute this work in any binary, compressed, marked up, nonproprietary or proprietary form, including any word processing or hypertext form. However, if you provide access to or distribute copies of a Project Gutenberg-tm work in a format other than “Plain Vanilla ASCII” or other format used in the official version posted on the official Project Gutenberg-tm web site (www.gutenberg.net), you must, at no additional cost, fee or expense to the user, provide a copy, a means of exporting a copy, or a means of obtaining a copy upon request, of the work in its original “Plain Vanilla ASCII” or other form. Any alternate format must include the full Project Gutenberg-tm License as specified in paragraph 1.E.1.

1.E.3. If an individual Project Gutenberg-tm electronic work is posted with the permission of the copyright holder, your use and distribution must comply with both paragraphs 1.E.1 through 1.E.7 and any additional terms imposed by the copyright holder. Additional terms will be linked to the Project Gutenbergtm License for all works posted with the permission of the copyright holder found at the beginning of this 1.E.7. Do not charge a fee for access to, viewing, work. displaying, performing, copying or distributing any 1.E.4. Do not unlink or detach or remove the full Project Gutenberg-tm works unless you comply with Project Gutenberg-tm License terms from this work, paragraph 1.E.8 or 1.E.9. or any files containing a part of this work or any other 1.E.8. You may charge a reasonable fee for copies of or work associated with Project Gutenberg-tm. providing access to or distributing Project Gutenberg1.E.5. Do not copy, display, perform, distribute or tm electronic works provided that redistribute this electronic work, or any part of this electronic work, without prominently displaying the - You pay a royalty fee of 20%

the use of Project Gutenberg-tm works calculated us- - You provide a full refund of any money paid by a ing the method user who notifies you already use to calculate your applicable taxes. The you in writing (or by e-mail) within 30 days of receipt that s/he fee is owed to the owner of the Project Gutenberg-tm trade- does not agree to the terms of the full Project Gutenberg-tm mark, but he has agreed to donate royalties under this paragraph to License. You must require such a user to return or the destroy all copies of the works possessed in a physical Project Gutenberg Literary Archive Foundation. Roy- medium alty payments

and discontinue all use of and all access to other copies must be paid within 60 days following each date on of which you Project Gutenberg-tm works. prepare (or are legally required to prepare) your peri- - You provide, in accordance with paragraph 1.F.3, a odic tax full refund of any returns. Royalty payments should be clearly marked money paid for a work or a replacement copy, if a as such and defect in the sent to the Project Gutenberg Literary Archive Foun- electronic work is discovered and reported to you dation at the within 90 days address specified in Section 4, “Information about do- of receipt of the work. nations to - You comply with all other terms of this agreement the Project Gutenberg Literary Archive Foundation.” for free

distribution of Project Gutenberg-tm works. 1.E.9. If you wish to charge a fee or distribute a Project Gutenberg-tm electronic work or group of works on different terms than are set forth in this agreement, you must obtain permission in writing from both the Project Gutenberg Literary Archive Foundation and Michael Hart, the owner of the Project Gutenberg-tm trademark. Contact the Foundation as set forth in Section 3 below. 1.F. 1.F.1. Project Gutenberg volunteers and employees expend considerable effort to identify, do copyright research on, transcribe and proofread public domain works in creating the Project Gutenberg-tm collection. Despite these efforts, Project Gutenberg-tm electronic works, and the medium on which they may be stored, may contain “Defects,” such as, but not limited to, incomplete, inaccurate or corrupt data, transcription errors, a copyright or other intellectual property infringement, a defective or damaged disk or other medium, a computer virus, or computer codes that damage or cannot be read by your equipment.

Gutenberg Literary Archive Foundation, the owner of the Project Gutenberg-tm trademark, and any other party distributing a Project Gutenberg-tm electronic work under this agreement, disclaim all liability to you for damages, costs and expenses, including legal fees. You agree that you have no REMEDIES for NEGLIGENCE, STRICT liability, BREACH of WARRANTY or BREACH of CONTRACT Except THOSE provided in paragraph F3. You agree that the Foundation, the trademark owner, and any DISTRIBUTOR under this agreement will not be LIABLE to you for ACTUAL, DIRECT, INDIRECT, CONSEQUENTIAL, PUNITIVE or INCIDENTAL damages even if you give notice of the POSSIBILITY of such damage.

1.F.3. LIMITED right of replacement or refund — If you discover a defect in this electronic work within 90 days of receiving it, you can receive a refund of the money (if any) you paid for it by sending a written explanation to the person you received the work from. If you received the work on a physical medium, you must return the medium with your written explanation. The person or entity that provided you with the defective work may elect to provide a replacement 1.F.2. LIMITED WARRANTY, disclaimer of dam- copy in lieu of a refund. If you received the work elecages — Except for the “Right of Replacement or tronically, the person or entity providing it to you may Refund” described in paragraph 1.F.3, the Project choose to give you a second opportunity to receive the

work electronically in lieu of a refund. If the second copy is also defective, you may demand a refund in writing without further opportunities to fix the problem.

harmless from all liability, costs and expenses, including legal fees, that arise directly or indirectly from any of the following which you do or cause to occur: (a) distribution of this or any Project Gutenberg-tm work, (b) alteration, modification, or additions or deletions 1.F.4. Except for the limited right of replacement or to any Project Gutenberg-tm work, and (c) any Defect refund set forth in paragraph 1.F.3, this work is pro- you cause. vided to you ‘as-is’, with no other warranties of any KIND, EXPRESS or implied, including but not limited to warranties of MERCHANTIBILITY or FITNESS for any purpose. 1.F.5. Some states do not allow disclaimers of certain implied warranties or the exclusion or limitation of certain types of damages. If any disclaimer or limitation set forth in this agreement violates the law of the state applicable to this agreement, the agreement shall be interpreted to make the maximum disclaimer or limitation permitted by the applicable state law. The invalidity or unenforceability of any provision of this agreement shall not void the remaining provisions. 1.F.6. INDEMNITY — You agree to indemnify and hold the Foundation, the trademark owner, any agent or employee of the Foundation, anyone providing copies of Project Gutenberg-tm electronic works in accordance with this agreement, and any volunteers associated with the production, promotion and distribution of Project Gutenberg-tm electronic works,

Chapter 9

Section 2. Information about the Mission of Project Gutenberg-tm Project Gutenberg-tm is synonymous with the free distribution of electronic works in formats readable by the widest variety of computers including obsolete, old, middle-aged and new computers. It exists because of the efforts of hundreds of volunteers and donations from people in all walks of life. Volunteers and financial support to provide volunteers with the assistance they need, is critical to reaching Project Gutenberg-tm’s goals and ensuring that the Project Gutenberg-tm collection will remain freely available for generations to come. In 2001, the Project Gutenberg Literary Archive Foundation was created to provide a secure and permanent future for Project

Gutenberg-tm and future generations. To learn more about the Project Gutenberg Literary Archive Foundation and how your efforts and donations can help, see Sections 3 and 4 and the Foundation web page at http://www.pglaf.org.

Chapter 10

Section 3. Information about the Project Gutenberg Literary Archive Foundation The Project Gutenberg Literary Archive Foundation is a non profit 501(c)(3) educational corporation organized under the laws of the state of Mississippi and granted tax exempt status by the Internal Revenue Service. The Foundation’s EIN or federal tax identification number is 64-6221541. Its 501(c)(3) letter is posted at http://pglaf.org/fundraising. Contributions to the Project Gutenberg Literary Archive Foundation are tax deductible to the full extent permitted by U.S. federal laws and your state’s laws.

cations. Its business office is located at 809 North 1500 West, Salt Lake City, UT 84116, (801) 596-1887, email [email protected]. Email contact links and up to date contact information can be found at the Foundation’s web site and official page at http://pglaf.org For additional contact information: Dr. Gregory B. Newby Chief Executive and Director

[email protected] The Foundation’s principal office is located at 4557 Melan Dr. S. Fairbanks, ak, 99712., but its volunteers Section 4. Information about Donations to the Project and employees are scattered throughout numerous lo- Gutenberg

Literary Archive Foundation

International donations are gratefully accepted, but we cannot make any statements concerning tax treatment Project Gutenberg-tm depends upon and cannot sur- of donations received from outside the United States. vive without wide spread public support and donations U.S. laws alone swamp our small staff. to carry out its mission of increasing the number of public domain and licensed works that can be freely Please check the Project Gutenberg Web pages for curdistributed in machine readable form accessible by the rent donation methods and addresses. Donations are widest array of equipment including outdated equip- accepted in a number of other ways including includment. Many small donations ($1 to $5,000) are par- ing checks, online payments and credit card donations. ticularly important to maintaining tax exempt status To donate, please visit: http://pglaf.org/donate with the IRS. Section 5. General Information About Project Gutenberg-tm electronic works. The Foundation is committed to complying with the laws regulating charities and charitable donations in all 50 states of the United States. Compliance requirements are not uniform and it takes a considerable effort, much paperwork and many fees to meet and keep up with these requirements. We do not solicit donations in locations where we have not received written confirmation of compliance. To SEND donations or determine the status of compliance for any particular state visit http://pglaf.org

Professor Michael S. Hart is the originator of the Project Gutenberg-tm concept of a library of electronic works that could be freely shared with anyone. For thirty years, he produced and distributed Project Gutenberg-tm eBooks with only a loose network of volunteer support.

Project Gutenberg-tm eBooks are often created from several printed editions, all of which are confirmed as Public Domain in the U.S. unless a copyright notice is While we cannot and do not solicit contributions from included. Thus, we do not necessarily keep eBooks in states where we have not met the solicitation require- compliance with any particular paper edition. ments, we know of no prohibition against accepting unsolicited donations from donors in such states who Most people start at our Web site which has the main approach us with offers to donate. PG search facility:

http://www.gutenberg.net This Web site includes information about Project Gutenberg-tm, including how to make donations to the Project Gutenberg Literary Archive Foundation, how to help produce our new eBooks, and how to subscribe to our email newsletter to hear about new eBooks.