RUDOLF BREUSS RAKOVINA, LEUKÉMIE A JINÉ ZDÁNLIVĚ NEVYLÉČITELNÉ NEMOCI, KTERÉ JSOU LÉČITELNÉ PŘÍRODNÍMI PROSTŘEDKY
Záznamy z tisíců zkušeností k blahu všeho lidstva na přání mnoha vyléčených pacientů a také na přání dobrých lékařů
OBSAH: Předmluva………………………………………………………………………………...3 Totální protirakovinná kúra podle Rudolfa Breusse...........................................................4 Moje totální léčba rakoviny................................................................................................6 Vysvětlivky k léčbě rakoviny.............................................................................................9 Ještě zvláštní poznámka k mé zeleninové kúře................................................................11 Důleţité druhy čajů k léčbě rakoviny...............................................................................11 Je rakovina vyléčitelná?...................................................................................................12 Co je rakovinný nádor?....................................................................................................13 Několik příkladů...............................................................................................................15 Leukémie..........................................................................................................................16 Proč jsou často nemoci i vzdor správné diagnóze a správnému způsobu léčby nevyléčitelné?...................................................................................................................17 Mnohé zdánlivě nevyléčitelné choroby jsou vyléčitelné!................................................19 Další nemoci a jejich léčení..............................................................................................20 Modifikovaná léčba rakoviny půstem podle Breusse.......................................................38 Deník prováděné léčebné kúry podle Breusse…………………………………………..40 Vyjádření ošetřujícího primáře………………………………..…………………….......44 České a latinské názvy bylin……………………………………………………….........45
PŘEDMLUVA Zákon pro člověka, jemuž byla svěřena síla k tomu, aby léčil Pokud vím, zákon zní: „ Je-li někomu dána síla, aby léčil, pak není nikdo oprávněn toto právo mu odnímat nebo upírat." Je to proto zákon, který má platnost na celém světě. Lidé jsou příliš sloţití a naprosto rozdílní, takţe na celém světě není lékaře, který by mohl o sobě tvrdit, ţe je jediným, který člověka dokonale zná a je schopen stanovit neomylnou diagnózu a neomylně ho léčit. Podle mého názoru si proto nemůţe ani jeden lékař osvojit právo na to, ţe jedině on smí lidem poskytnout pomoc. Kdyby lékaři mohli pomoci kaţdému, coţ by bylo zázračné, pak si myslím, ţe by ani jediný člověk nevyhledával pomoc u laiků nebo chcete-li, fušerů. Také lékaři vyhledávají lidové léčitele a homeopaty, kdyţ jsou těţce nebo dlouhodobě nemocní a nemohou si jiţ sami pomoci ani čekat pomoc od kolegů a nemocnic. Léčí-li laik jedině kvůli penězům, pak je skutečně jenom fušer. Činí-li tak, aby pomáhal, pak je jenom pomocníkem v nouzi, a chce-li být dobrým pomocníkem, musí být i dobrým pozorovatelem a stále se věnovat váţnému studiu. Učit se můţeme, kolik chceme, ale pomoci všem není schopen nikdo na celém světě. Jeden mechanik kdysi ţertovně řekl, ţe je na tom mnohem hůře neţ lékař, protoţe on postaví za rok nejméně dvacet nových modelů, ale lékař od doby Adama a Evy pouze dva! Tyto dvě biblické postavy jsou však často hádankou, a to tak sloţitou, ţe ji dodneška ještě nikdo nevyřešil, protoţe všichni dohromady jsou pouze nedokonalými lidmi. Kdo je dokonalý? Kdo je jako Bůh?
TOTÁLNÍ PROTIRAKOVINNÁ KÚRA podle Rudolfa Breusse Po dobu této kúry nesmí pacient přijímat žádnou jinou potravu kromě předepsaných čajů a zeleninových šťáv. Směs zeleninových šťáv může pacient pít při pocitu hladu, avšak ne více než půl litru za den (čím méně, tím lépe). Jak je dále popsáno, můžeme kúru započít vlastní přípravou vylisované směsi zeleninových šťáv, pokud máme možnost použít zdravě vypěstované zeleniny pro tento účel, nebo si můžeme šťávu koupit hotovou v Rakousku, SRN, Švýcarsku, uváděnou pod názvem „Breuss Gemüsesaft" Směs zeleninových šťáv pro protirakovinovou kúru: 300 g červené řepy 100 g karotky (mrkve) 100 g celerové hlízy 30 g černé ředkve 1 bramboru velikosti slepičího vejce. Vše očištěné, oloupané, rozstrouhané smísit a vylisovat. Tuto směs vylisujeme např. přes plátěný pytlík nebo podobně. Vylisovanou šťávu ještě přefiltrujeme přes jemné sítko z umělé hmoty nebo plátno, necháme ustát, usadit, neboť zeleninová usazenina z dužnin není vhodná a byla by také zbytečnou živinou pro výživu rakoviny. Rakovina totiž žije jen z pevných částic potravy, kterou člověk přijímá zvláště z rostlinné nebo živočišné bílkoviny. Pije-li pacient 42 dní jen uvedenou zeleninovou šťávu a uvedené čaje, odumírá nádor — (rakovinový novotvar) a člověk naproti tomu může přitom dále dobře žít. Přestože pacient během této kúry může ztratit 5 — 15 kg na své váze, cítí se docela dobře. Sám jsem tuto kúru prodělal a nikdy se mi tak dobře nepracovalo jako během této kúry, uvádí Rudolf Breuss. Je dobré před započetím totální protirakovinné kúry mimo normální stravu vypít denně čtvrt litru šťávy, abychom si na ni pomalu zvykli. Bezpodmínečně k životu člověk při kúře potřebuje jen jednu osminu až jednu čtvrtinu litru denně, ale až do jedné poloviny litru denně můžeme pít kromě předepsaných čajů; k tomu — množství čajů není rozhodující. Lze pít podle chuti, ale všechny pravidelně. Pijeme pomalu, po doušcích nebo po lžičkách, nepolykáme hned, čekáme, až se tekutina prosliní, takto se nezatěžuje trávicí trakt, enzymy ze slin trávení ulehčují. Čas od času můžeme vypít doušek šťávy z kyselého (kvašeného) zelí, pomáhá při vyměšování.
Protirakovinné kúra musí být prováděna správně. Kdo protirakovinovou kúru správně provádí, ztratí jen málo na váze. Tedy správně: 1. Ráno nejprve půl šálku ledvinového čaje, pít pomalu studený, 2. po 30—60 minutách 1 až 2 šálky teplého šalvějového čaje s třezalkou, mátou peprnou a meduňkou, pít po doušcích, 3. opět po 30—60 minutách malý doušek směsi zeleninových šťáv, nechat proslinit před polknutím! 4. Opět asi po 15—30 minutách malý doušek zeleninových šťáv podle pocitu hladu.
Během dopoledne budeme potřebovat asi 10— 15krát doušek zeleninových šťáv.
Pozor na devět varovných signálů: 1. matatelné uzliny nebo zatvrdliny, zvláště na prsou žen. 2. Nápadné změny prsní bradavky nebo mateřského znamení, které se zřetelně mění. 3. Trvalá změna činnosti střev nebo močového měchýře. 4. Trvalé ochraptění nebo kašel. 5. Potíže při polykání v pokročilém věku. 6. Tvrdošíjné krvácení nebo výtok z kteréhokoliv tělesného otvoru, jakož i krvácení u žen mimo pravidelný čas.
7. Rány, bolavá místa, která se nehojí. 8. Otoky, otekliny, které se neztrácejí. 9. Nápadné hubnutí a ztráta váhy.
Kdo některý z uvedených signálů zjistí, ať započne hned protirakovinovou kúru.
Poznámka k použití protirakovinné kúry, která je v této publikaci uvedena: Tato kúra je vyzkoušená nejenom v zahraničí, ale byla použita i v řadě případů u nás a je úspěšná. Ale stalo se také, že po aplikaci této kúry došlo k úmrtí nemocného. Důvodem smrti byla ovšem jeho vlastní chyba po ukončení kúry. Pokud dojde kúrou k zapouzdření nádoru, a to je potvrzeno, nesmí se již nikdy pacient vrátit ke konzumaci masa a dalších potravin podporujících růst nádoru ! Bude stejně výkonný a rovnocenný jako ostatní lidé a bude zdráv. Porušení této zásady vedlo v řadě případů právě ke zbytečné smrti. Kúru používat vždy ve spojení s další aplikací léčebných metod, jako je například jóga, dechová cvičení, meditace, doplňovat si energii např. od stromů atd.
MOJE "TOTÁLNÍ LÉČBA RAKOVINY" Při této léčbě se po dobu 42 dnů nesmí nic jíst, ale musí se pít zeleninové šťávy a k nim patřící čaje. Mnoţství vypitých šťáv se řídí pocitem hladu, má však být omezeno na 1/2 litru tekutiny denně — čím méně, tím lépe. Pro tuto kúru se nejlépe hodí šťávy, které si sami vyrábíme, tak jak je dále popsáno, pokud ovšem máme k dispozici biologicky vypěstovanou zeleninu. Není-li tomu tak a chceme-li si ušetřit s tím spojenou námahu, můţeme si obstarat biologicky hodnotnou „Breussovu zeleninovou směs", která je na základě mých příkazů k dostání ve speciálních reformních prodejnách a drogeriích. Sloţení mé šťávové směsi: Sestává 3/5 z červené řepy, 1/5 z karotky, 1/5 z celerové bulvy a k tomu ještě něco ředkve a bramboru velikosti slepičího vejce. Příklad: Vezmeme 300 g červené řepy, 100 g karotky a 100 g celeru a asi 30 g ředkve. Pouţití brambor není bezpodmínečně. nutné, ovšem u rakoviny jater má brambor velký význam. Místo bramboru, obsaţeného ve šťávě, můţeme také vypít denně po doušcích šálek studeného odvaru z bramborových slupek. Hrstka syrových bramborových slupek se vaří ve 2 šálcích vody 2—4 minuty. Jestli vám tento odvar nechutná, znamená to, ţe ho játra nepotřebují, a pak ho nemusíte pít. Veškerá zelenina se prolisuje odšťavovačem a nakonec se šťáva scedí přes plátno nebo jemný cedník, protoţe 1/4 šťávy obsahuje stále ještě polévkovou lţíci sedliny. Tato sedlina je špatně poţivatelná a k tomu je ještě výţivou pro tvorbu rakoviny. Rakovina se ţiví jen tuhými potravinami, které člověk přijímá. Pijeme-li po 42 dnů jedině zeleninové šťávy a čaj, pak rakovinný nádor odumírá a člověk přitom můţe dobře ţít. Přestoţe nemocný během této doby zhubne o 5 aţ 15 kg, cítí se celkem dobře. Já sám jsem tuto kúru také prodělal a nikdy jsem neměl větší chuť do práce neţ v oné době. Vhodné je, kdyţ vypijeme několik dnů před započetím totální léčby vedle normálního jídla asi 1/4 1 šťávy denně, abychom si na ni zvykli. Bezpodmínečně nutná denní dávka je 1/8 aţ 1/4 litru, můţeme ji ale také zvýšit na 1/2 litru, coţ ovšem není nutné. Má se pít pomalu a po lţících, šťáva má být dobře promíchána slinami. Dodatkem si můţeme vzít i hlt šťávy z kyselého zelí, která pacientům obyčejně chutná. Správný způsob provádění totální léčby rakoviny: Ten, kdo správně provádí mou léčbu rakoviny — kúru se zeleninovými šťávami a čaji — zaznamenává pouze malý úbytek na váze. Jaký je tedy správný způsob léčby? Zrána nejdřív vypijeme pomalu půl šálku studeného ledvinového čaje. O 30 aţ 60 minut později 1 aţ 2 šálky teplého šalvějového čaje s třezalkou, mátou a meduňkou. Opět po 30 aţ 60 minutách malý doušek šťávy, který se ihned nepolyká, aby se dobře promísil se slinami. Asi po 15 aţ 30 minutách opět malý doušek zeleninové šťávy, mnoţství podle pocitu hladu. Během dopoledne popíjíme šťávu asi 10 aţ 15krát a jen tehdy, kdyţ na ni máme chuť. Mezitím opět pijeme šalvějový čaj, sice studený, ale v neomezeném mnoţství. V průběhu kúry se všechny čaje pijí zásadně neslazené. V poledne vypijeme opět 1/16 litru = půl šálku ledvinového čaje a stejné mnoţství i večer před spaním. Ledvinový čaj se pije během léčby pouze první 3 týdny. Odpoledne pak potřebujeme častěji malý doušek šťávy. Denně jí můţeme vypít aţ 1/2 litru, ale nemusíme se k tomu nutit. K „totální léčbě rakoviny" a k „poloviční kúře" musím ještě nutně podotknout, ţe zeleninová šťáva v doporučeném sloţení můţe být v souvislosti s udávanými druhy čaje poţívána vţdy jen po doušcích a dobře promíchána se slinami. Nikdy ne zeleninová šťáva samotná! Bezpodmínečně nutné je také, bez ohledu na to, zda jsme byli ozařováni či nikoli, abychom denně vypili po doušcích šálek studeného čaje z kakostu. Kakost červený (Geranium robertianum) obsahuje stopy rádia. Poţíváním malých mnoţství šťáv a čajů po doušcích nutně dochází k dokonalému promíchávání těchto látek se slinami, coţ má za následek jen nepatrné zatíţení zaţívacího ústrojí. V průběhu kúry nemusí být pacient upoután na lůţko, právě naopak, měl by pracovat, aby byly jeho
myšlenky odváděny od jídla a nemoci. Kromě ledvinového a šalvějového čaje měly by se ještě doplňkově, podle místa výskytu rakoviny, pít tyto druhy čaje: Při zácpě: Kdyţ činí zácpa potíţe, můţeme podat klystýr s heřmánkovým čajem nebo vypít čaj s lehkým projímavým účinkem nebo vsunout do konečníku kousek tvrdého másla. Při kúře šťávami je činnost vrátnice (Vena portae) natolik povzbuzována, ţe mnoho z toho, co by se ve střevě dalo ještě vyhodnotit, přechází téměř úplně do těla. Proto se můţe stát, ţe pacient je na několik dnů buď úplně, nebo částečně bez stolice, aniţ by měl přitom nějaké potíţe. Při nádoru na mozku: Vypít denně po doušcích 1—2 šálky studeného meduňkového čaje. Pouţívá se meduňka zlatá nebo citrónová, ale také jejich směs. Špetku byliny necháme v horké vodě 10 minut vyluhovat. Při rakovině očí: Jeden šálek odvaru ze světlíku lékařského za den. Pije se studený a po doušcích. Špetku čaje necháme v horké vodě 10 minut vyluhovat. Při rakovině prsu, vaječníku a dělohy: Jeden šálek studeného čaje z kontryhelu alpského a obecného spolu se ţlutou nebo bílou hluchavkou pijeme po doušcích denně. Špetku směsi těchto bylinek a k tomu malou špetku hluchavky necháme v šálku s horkou vodou 10 minut vyluhovat. Při rakovině patra, rtů, jazyka, krčních ţláz a hltanu: Pije se čaj z bedrníku jako při záškrtu, ale po celých 42 dnů. Polévková lţíce čaje se pouţívá na výplach a ke kloktání, načeţ se vyplivne. S druhou lţící provedeme totéţ. Teprve obsah třetí lţíce se po výplachu a kloktání spolkne. Toto se provádí několikrát během dne. Kávová lţička kořene bedrníku (Pimpinella) se vaří v šálku vody 3 minuty. Při rakovině kůţe: Postiţená místa velikosti 1/2 aţ 1 cm v průměru se potírají čerstvou šťávou z vlaštovičníku většího. Tato ţlutá hořká šťáva vytéká z rostliny, kdyţ se utrhne. Nemocná místa se potírají několikrát během dne. Je-li však tato plocha větší, pak se potírá pouze na okraji přes zdravou kůţi. V zimě by se musel pouţít odvar z vlaštovičníku, kterým by se postiţená místa potírala nebo omývala, ale také jenom na okraji. Špetku vlaštovičníku necháme v šálku s horkou vodou 10 minut vyluhovat. Pouţívá se vlaţný. Lze pouţít i vlaštovičníkové tinktury. Upozorňuji výslovně, ţe nesmí přijít do styku s čerstvými ranami! Při rakovině kostí, rakovině plic a plicní tuberkulóze se pije čaj z jitrocele kopinatého a většího, pukléřky islandské, plicníku, popence, divizny a případně i z koprníku. Vše dohromady necháme v horké vodě 10 minut vyluhovat. Z uvedených bylin nemusí být všechny v čaji obsaţeny. Tohoto čaje můţeme pít jakékoliv mnoţství, čím více, tím lépe. Při tuberkulóze plic přidáme k tomu ještě kaţdý den kávovou lţičku semene jitrocele většího, které polykáme s trochou vody nebo čaje. Toto semeno je v lékárnách známo jako „bleší semeno". Při rakovině jater: Denně po doušcích vypijeme 2 šálky odvaru z bramborových slupek, buď studeného, nebo teplého. Hrstka syrových bramborových slupek se vaří ve 2 šálcích vody 2 aţ 4 minuty. Chutná-li nám tento odvar, tedy ho játra potřebují, jinak ho nemusíme pít. Při rakovině jater se dále doporučují zábaly z kapustových listů s následným vtíráním čistého olivového oleje nebo oleje s obsahem třezalky. Tyto zábaly se doporučují na všechny druhy rakoviny. Nejlépe se osvědčují v oblasti kříţe. Zábal se připravuje takto: Tři kapustové listy se omyjí v horké vodě, aby byly zbaveny všech nečistot. Nejlépe se hodí vnější listy. Tyto listy se pak pomocí láhve rozvalují tak dlouho, aţ se řapíky úplně stlačí. Pokyny pro ty, kteří nevědí, jak se takový zábal dělá: Vlněná přikrývka, sloţená na šířku 50 cm, se poloţí na postel, na ni se dá prostěradlo 25—30 cm široké, a na to pak ještě šátek s uhlazenými kapustovými listy, dva vedle sebe a jeden přes ně. Vnitřní strany listů se se šátkem poloţí na záda nebo jiné nemocné místo na těle a pak se ihned pacient pevně zabalí prostěradlem a zavine vlněnou přikrývkou. Takový zábal musí být pevně utaţený, aby nemohl sklouznout, jelikoţ má být ponechán přes noc. Kdyby tento zábal nebyl dobře a pevně utaţený, měl by pacient pocit chladu, coţ by mu uškodilo. V takovém případě bychom museli zábal ihned sejmout. Ráno se pak zábal sejme, tělo se umyje horkou vodou a řádně se osuší. Pak se nemocná místa namaţou ohřátým olejem (asi 1—2 kávové lţičky), na to se poloţí teplý šátek, který se za několik minut opět sundá. Neţ provedeme tento zábal, musí mít pacient v těle pocit tepla. Měl by nejdříve leţet krátkou dobu v
posteli, aby se pořádně zahřál, anebo se můţe předem zahřát i lůţko.
Další údaje můţete získat v broţurce O ZÁZRAČNÝCH LÉČIVÝCH ÚČINCÍCH KAPUSTOVÉHO LISTU. Broţurka je k dostání na adresách Breuss-Broschůrenversand Hans Schmidt Gehrenbergweg 39 D-7988 Wangen im Allgau BRD Versandbuchhandlung Walter Margreiter, Im Haag 23, A-6714 Nuziderss Rakousko Při rakovině ţaludku se pije po doušcích kaţdý den šálek studeného pelyňkového čaje nebo čaje ze zeměţluče. Malá špetka těchto bylin se nechá v šálku horké vody vyluhovat jenom 3 sekundy. Přidruţí-li se k tomu ještě ţaludeční nervozita, vypijeme denně šálek kozlíkového čaje s pelyňkem. Půl kávové lţičky kozlíkových kořínků se vaří 3 minuty, načeţ se přelijí přes malou špetku pelyňku. Při rakovině sleziny a slinivky břišní by se měl vypít denně alespoň půllitr šalvějového čaje, a to jak teplého, tak i studeného. Doporučují se ještě krátké zábaly ze sušených lučních květin, přesličky nebo ovesné slámy. Luční květiny se pouze vyluhují, přeslička a ovesná sláma se vaří 10 minut. Zábaly smějí být podávány jen tehdy, vyznáme-li se v jejich přikládání, neboť špatně udělaný zábal více škodí neţ prospívá. Návody najdete v knihách o léčebných metodách S. Kneippa. Při rakovině prostaty a varlat: Denně se pijí po doušcích 2 šálky studeného čaje z vrbovky malokvěté. Bylina se nechá v horké vodě 10 minut vyluhovat.
Dodatek: Pozoroval jsem, ţe čaj s obsahem vápna, který doporučuji při rakovině kostí a plic, vykonává i u všech ostatních onemocnění rakovinou na různých místech těla dobré sluţby. Mohu proto všem nemocným, kteří jsou postiţeni rakovinou, tento čaj co nejvřeleji doporučit. Působením tohoto čaje nevznikne v těle během šťávové kúry nedostatek vápníku nebo draslíku.
VYSVĚTLIVKY K LÉČBĚ RAKOVINY Dříve jsem psal, ţe moje „totální léčba rakoviny" má vţdy probíhat pod dohledem lékaře. To jsem dělal zejména proto, aby lékaři měli současně se mnou moţnost sledovat celý průběh léčby, a také kvůli krevnímu tlaku, aby při jeho niţších hodnotách mohli předepsat potřebné léky. Brzy jsem však nabyl zkušenosti, ţe mnozí lékaři nechtějí o přírodní léčbě nic vědět, ţe mým pacientům moji léčbu poţíváním šťáv rozmlouvají a ţe jim podávají své léky. Takovýto způsob léčby by nebyl ovšem dobrý. Také podávání injekcí a ozařování jsou v průběhu mé kúry naprosto nevhodné. Není sice dobré, kdyţ se něco dělá za zády lékařů, protoţe oni by zdánlivě mohli být uvedeni v omyl. Je však věcí kaţdého, zda se chce podrobit mé léčbě pod dohledem lékaře nebo ne. Jak si sami můţeme určit krevní tlak, se dočtete pod heslem „Krevní tlak" na str. 26. Povaţuji za nevhodné, aby moje „totální léčba" byla prováděna ihned po operacích; mělo by se počkat nejméně 2 aţ 5 měsíců podle toho, jak se pacient cítí. Během této čekací doby by měl pacient vypít denně 1/16 aţ 1/8 litru zeleninové šťávy, přitom ale také jíst, kupř. vločkovou polévku, zeleninové polévky, příp. drůbeţ a telecí maso a jiná lehká jídla. Šťávy se popíjejí jen po doušcích vţdy před jídlem, dohromady s předepsanými čaji — šalvějový a ledvinový čaj — jako u „totální léčby". S „totální léčbou" začneme teprve tehdy, kdyţ se cítíme dostatečně silní. Po ukončení 42denní kúry zeleninovými šťávami se můţe pomalu začít s jídlem, které nesmí být moc solené, nejlépe podle Waerlanda nebo jiné knihy o biologické výţivě; tedy lehká strava a kaţdopádně po dva aţ čtyři týdny asi 1/16 - 1/2 šálku zeleninové šťávy, opět po doušcích vţdy před jídlem. Aby se pacient rychleji zotavil, měl by uţívat 3x denně po kávové lţičce preparátu Bio-Strath-Aufbau nebo 3krát denně 2 kvasnicové tabletky Bio-Strath-Aufbau. Tyto bio prostředky se mohou uţívat několik měsíců resp. tak dlouho, aţ se opět cítíme skutečně dobře. Moje léčba zeleninovými šťávami často pomáhá nejen při rakovině, ale také při následujících nemocích: Artritida, artróza (degenerativní onemocnění kloubů), coxartróza (onemocnění kloubu kyčelního), osteoporóza (prořídnutí kostí), spondylartróza (opotřebení hrudních a bederních obratlů). U všech těchto onemocnění stačí kúra šťávami v trvání tří týdnů podle stejných předpisů jako u léčby rakoviny, spojená s pitím šalvějového a ledvinového čaje. Ale ani 42denní léčba by neuškodila a přitom bychom měli i jistotu, ţe jsme se zbavili případných rakovinných buněk. Dále se vřele doporučuje, aby při všech těchto chorobách kloubů byla kúra doplněna kaţdý 3. aţ 4. den koupelemi z přesličky, lučních květin nebo ovesné slámy, s přidáním koupelových přísad podle Haubenschmida (J. u. S. Haubenschmid — Institut fur Physikalische Therapie, Quellenstr. 32, CH-8580 Amriswil). Chtěl bych ještě podotknout, ţe můj způsob léčby rakoviny je lépe snesitelný pro starší lidi, protoţe ti snášejí delší půst mnohem lépe a nepotřebují jiţ tolik výţivných látek. Doposud se jiţ tisíce osob podrobily mé šťávové kúře, aniţ přitom musely jíst, a uzdravily se, a to nejčastěji bez opětného onemocnění. Já osobně jsem léčil více neţ 2000 osob a všem jsem říkal: „Máte-li známé nebo příbuzné, kteří jsou postiţeni rakovinou, tak prosím doporučte jim moji šťávovou kúru, a oni to mohou sdělit zase dalším." Jeden muţ mně vyprávěl, ţe prodělal moji šťávovou kúru přesně podle mých pokynů a jiţ za týden pozoroval, ţe mu to dělá dobře. Nato pak tuto kúru doporučil dalším sedmi lidem, kteří byli také postiţeni rakovinou, a všichni se prý uzdravili. O doporučování kúry dalším jsem vţdy prosil, jelikoţ mnozí pacienti přišli z daleka (z Hamburku, Lubecku a jiných míst v Německu, z Holandska, Belgie, Švýcarska, z Kanady, Severní Ameriky atd.) Řekl jsem těmto lidem, aby to dobře uváţili, protoţe ne kaţdý má moţnost podniknout tak dalekou cestu. Mým cílem bylo a je pomáhat nemocným rakovinou a lidem zdánlivě nevyléčitelným. První nemocné jsem uzdravil „totální léčbou rakoviny" v roce 1950 a dosud jsem léčil s úspěchem rakovinu prsu, mozkové nádory, rakovinu hltanu, ţláz, plic, jater, kostí, střev atd. a takové pacienty, kteří měli jako důsledek ozařování váţné spáleniny kůţe. Nemějte proto jiţ tak velký strach z onemocnění rakovinou. Nejvíce nemocných rakovinou a také zdánlivě nevyléčitelně nemocných leţí na místech, kde se nacházejí podzemní vodní proudy, resp. nad
geopatogenními zónami, v těţších případech dokonce nad křiţovatkami těchto zón. Zavolejte si proto zkušeného proutkaře, který vás poučí, kam se máte přemístit na vhodnější místo. Byl jsem často dotazován, zda je vhodné, aby nemocní v průběhu mé šťávové kúry také něco jedli, kupř. chléb, med, vejce nebo zeleninu, a pili kupř. malinovou šťávu nebo šťávu z černého rybízu, dýně apod. Dále chtějí mnozí vědět, zda mohou současně uţívat léky. Jsem stále zahrnován takovými a podobnými otázkami. Opakuji proto se vší důrazností, ţe se během 42 dnů trvání této kúry příjem potravy omezuje výhradně jen na šťávovou směs. Mohlo by se jedině povolit trochu citrónové šťávy, ale nikdy šťáva jablečná. Čerstvě vylisovaná jablečná šťáva by se mohla pít samostatně, ale nikdy ne smíchána s ostatními šťávami. Šalvějový čaj s třezalkou, mátový a meduňkový čaj se můţe pít. Lépe je však nejíst vůbec nic! Při nedodrţování mých pokynů, kupř. při dodatečném příjmu potravy, by se dosaţení ţádoucího úspěchu podstatně protahovalo, a bylo by dokonce pochybné. Chtěl bych podotknout, ţe mně má dlouholetá pozorování potvrdila, ţe neúspěchy se při mé léčebné metodě dostavovaly vţdy jen tehdy, kdyţ nebyla léčba ve všech bodech striktně dodrţována. (Pokyny týkající se zeleninových šťáv, čajů, geopatogenních zón apod.) Podle odhadu se 20 000 nemocných rakovinou a jinými zdánlivě nevyléčitelnými chorobami pomocí mé šťávové kúry uzdravilo. Umřeli jen takoví, kterým byly v průběhu léčby podávány ještě buňky zničující léky nebo injekce. Těmito prostředky se ničí nejen rakovinné buňky, ale bohuţel také velké mnoţství zdravých buněk. Rakovinné buňky nejsou podle mého názoru nemocné tělesné buňky, nýbrţ právě buňky typicky rakovinné. Tyto buňky se ţiví pouze přebytečnými látkami, které člověk přijímá jako potravu. Naproti tomu nemohou rakovinné buňky ţít ze samotných zeleninových šťáv. Rakovinný nádor je samostatně rostoucí útvar, který vytváří samostatné buňky, a to vlastně není nemoc. Nádor však vykonává v těle určitý tlak na normální buňky, a ty jsou jím narušovány, coţ je vlastně podstatou tohoto onemocnění. Proto musíme tyto rakovinné buňky zničit vyhladověním. To je můj názor a zakládá se na úspěchu, který mám tisíckrát potvrzen. O tom, co je rakovinný nádor, se můţete dočíst v této kníţce. Ţe takový nádor roste ze začátku jen pomalu a aţ ke konci velmi rychle, má tento důvod: Z jedné rakovinné buňky vzniknou dvě, ze dvou čtyři, ze čtyř osm, z osmi šestnáct atd. Představíme-li si, ţe z 10 000 je jich pak 20 000, zjišťujeme, ţe zvětšení nádoru probíhá velmi rychle, ale přece je ještěvyhlídka na zlepšení, resp. uzdravení se prováděním mé „totální léčby rakoviny". Doufám, ţe jsem touto krátkou zprávou zodpověděl i dotazy mnohých lékařů, kteří mně píší a nevěří tomu, ţe lze ţít bez příjmu bílkovin plných 42 dnů. Bludenz 8. ledna 1977 R. Breuss Nakonec bych chtěl ještě velmi srdečně poprosit všechny váţené lékaře a vědce, aby mé úspěchy s léčbou rakoviny a také jiných zdánlivě nevyléčitelných chorob vědecky přezkoušeli, aby společně se mnou pomáhali všem trpícím a neprojevovali odpor vůči mně jen proto, ţe nejsem lékař. Uvaţte jen, kolik velkých vynálezů bylo uskutečněno neodborníky a nestudovanými. Rozhodující je přece úspěch a to, co je lidstvu uţitečné. To by mělo být vědou uznáváno i přesto, ţe je to pro ni ještě nevysvětlitelné. Vědecký výzkum nedosáhne často ani po 60 a více letech stanoveného cíle. Najednou se objeví jednoduchý, ale nadaný člověk z lidu, který moţná náhodou objeví to správné, jako kupř. postup při léčbě rakoviny apod. Pak ale nemohou věda a medicína tyto úspěchy jednoduše ignorovat a odmítnout jejich vědecké přezkoušení. Různé vědecké instituce a lékařská zařízení by měly být ochotny ke spolupráci. Proto vznáším ještě jednou na příslušné dámy a pány prosbu, aby tyto úspěchy uznávali i po stránce lékařské a technické, i kdyţ se jedná o věci, pro které ještě nemají vysvětlení. Byl bych velmi šťasten, kdyby moje „totální léčba rakoviny" byla ještě vylepšena ve spojitosti s jinými úspěšnými metodami v léčbě této choroby.
JEŠTĚ ZVLÁŠTNÍ POZNÁMKA K MÉ ZELENINOVÉ KÚŘE
Častý pohyb na čerstvém vzduchu! Chtěl bych ještě poznamenat, ţe moje léčba zeleninovými šťávami byla v mnoha případech rakovinných onemocnění úspěšná, doporučuji ji ale také v následujících případech: 1. Jako preventivní opatření proti vzniku rakoviny 2. Jako regenerační kúru pro celé tělo: 1/8 aţ 1/4 litru za den. Šťáva se pije vţdy před jídlem a k tomu současně i šalvějový a ledvinový čaj. 3. Jako odtučňovací kúru bez jakékoliv újmy, aniţ bychom museli trpět hladem a ţízní. Pokud moţno v trvání 42 dnů jako při léčbě rakoviny. 4. Jako jarní kúru. 5. Ke zlepšení krve. 6.U kloubových onemocnění, jako artritidy, artrózy apod. ve spojení s koupelovou kúrou. Kuřáci trpící rakovinou, kteří se nemohou vzdát kouření, nemají vyhlídky na úspěch pomocí šťávové kúry. V těţkých případech rakovinného onemocnění by bylo lépe, kdyby se, pokud moţno, uţívaly jen šťávy z biologicky čisté zeleniny, které si sami namícháme. Ale pozor na správné dávkování. Přesto jsem velice rád, ţe jedna firma vyrábí mnou sestavenou směs zeleninových šťáv ze zaručeně biologicky čistých druhů zeleniny, aby mohlo být pomoţeno těm tisícům ve městě a na venkově, kteří nemají moţnost vypěstovat si biologicky cennou zeleninu, zvláště v době, kdy čerstvá zelenina není k dostání.
DULEŢITÉ DRUHY ČAJŮ K LÉČBĚ RAKOVINY 1. Čaj šalvějový Šalvějový čaj určený ke kloktání necháme v horké vodě 10 minut vyluhovat, k pití se musí přesně tři minuty vařit. Jedna aţ dvě polévkové lţíce šalvěje se dávají do 1/2 litru vařící vody a nechají se 3 minuty vařit, pak se odstaví. Šalvěj má vysoký obsah éterických olejů, coţ je pro kloktání velmi důleţité. Čaj určený k pití však nesmí tyto látky obsahovat, proto se doba varu omezuje na 3 minuty. Po třech minutách se olej vyvaří a v tomto okamţiku se rozpouští ţivotně důleţitý ferment, určený všem ţlázám, míše a ploténkám. Z tohoto důvodu měli bychom po celý ţivot denně pít šalvějový čaj. Kdo jej stále pije, ten sotva někdy onemocní. Kdyţ se šalvěj 3 minuty vařila, odstaví se a přidá se ještě třezalka, máta peprná a meduňka. Nato se všechno nechá ještě 10 minut vyluhovat. 2. Čaj ledvinový Moje směs: 15 g přesličky, 10 g kopřiv (nejlépe nasbírané na jaře), 8 g ptačího rdesna (truskavce) a 6 g třezalky. Toto mnoţství postačí pro jednu osobu na přibliţně 3 týdny. Štipec této směsi (t. j. mnoţství nabrané mezi palec a dva prsty) se dá do šálku s horkou vodou na 10 minut vyluhovat, pak se scedí, sedlina se znovu zalije dvěma šálky horké vody a nechá 10 minut vařit, scedí se a slije dohromady s prvním odvarem. Nabízí se otázka, proč se ledvinový čaj takto připravuje? Ledvinový čaj obsahuje pět látek, které nesmějí být vařeny, jelikoţ by se varem zničily. Dále je zde ještě šestá látka, a to kyselina křemičitá, kterou získáme jen tehdy, kdyţ čajovou sedlinu vaříme 10 minut. Ledvinový čaj se smí pít výlučně studený, jenom 3 týdny, a to vţdy ráno na lačný ţaludek, před obědem a večer před spaním, vţdy půl šálku. Po třech týdnech pití přerušit na nejméně 2—3 týdny! Během této doby se nesmí jíst masový vývar ani hovězí nebo vepřové maso!
3. čaj kakostový (Geranium robertianum) • Pije se denně jeden šálek studeného čaje po doušcích. Špetku kakostu dáme do šálku horké vody na 10 minut vyluhovat. Dodavatelé čaje V Rakousku: Reformhaus Nesensohn Josef, Kirchgasse 12, A-6700 Bludenz Reformhaus und Drogerie Mag. Fritsche K. G., Wer-denbergerstr. 26 A-6700 Bludenz Hofsteigapotheke Mag. pharm. Rainer Wolf, Lauteracherstr. 1 A-6922 Wolfurt Baren-Drogerie, Maria-Theresien-Str. 42 A-6020 Innsbruck Ve Švýcarsku: Kräuterstube Bruno Vonarburg-Galerie Hecht, CH-9053 Teufen Dr.h.c. Alfred Vogel, Biologische Heilmittel-G.m.b.H., CH-9053 Teufen Drogerie Zumsteg CH-5300 Turgi/AG Reformhaus Müller A.G., Quaderstr. 222, CH-7000 Chur Důleţité pokyny a vysvětlivky o čajích Šalvějový čaj povaţuji za nejdůleţitější ze všech čajů, který by se měl pít po celý ţivot. Ne nadarmo napsal kdysi jeden římský myslitel: „Proč ještě umírat, kdyţ na zahradě roste šalvěj." Tím ovšem myslel, proč umírat tak brzo! Ledvinový čaj by se měl pít při kaţdé nemoci po dobu 3 týdnů, hlavně při všech zánětech nebo před operacemi. Pro prevenci se můţe tato třítýdenní kúra během roku třikrát či čtyřikrát opakovat, vţdy však s přerušením nejméně dvou týdnů! U mé směsi ledvinového čaje můţeme pouţít i obyčejný ledvinový nebo urologický čaj, ale úprava se musí vţdy řídit mým receptem. Čaj kakostový (Geranium robertianum) je bezpodmínečně ţádoucí u všech druhů rakovinných onemocnění, zvláště tehdy, kdyţ pacient byl jiţ ozařován, neboť tento čaj obsahuje také nepatrné mnoţství rádia. Štipec bylin nahrubo krájených je takové mnoţství, které drţíme mezi třemi prsty, najemno krájených se rovná půli polévkové lţíce.
JE RAKOVINA VYLÉČITELNÁ ? Rakovina vzniká u člověka v důsledku jisté náklonnosti k této chorobě a spolupůsobením různých chorobných změn orgánů, které umoţní její propuknutí. Dlouholetým působením dokonce i zcela malých mnoţství rakovinotvorných látek mohou nastat takové újmy na zdraví, které, nejsou-li sledovány a včas léčeny, mohou vést ke vzniku rakoviny. Mnohdy se dostanou do potravy rakovinotvorné látky konzervačními pochody jako barvením, přehříváním apod. Věnujme pozornost následujícím devíti varovným signálům: 1. Hmatatelné uzlinky a zatvrdnutí, zvlášť na prsou. 2. Nápadné změny na prsní bradavce nebo mateřském znaménku. 3. Trvalé změny v činnosti střev nebo močového měchýře. 4. Trvalý chrapot nebo kašel.
5. Potíţe při polykání u osob v pokročilém věku. 6. Tvrdošíjné krvácení nebo výtok z nějakého tělesného otvoru, také krvácení mimo dobu menstruace. 7. Rány, které se nehojí. 8. Otoky, které nepolevují. 9. Nápadná ztráta tělesné váhy. Ţádný z těchto „signálů" však nemusí znamenat rakovinu. Je dokonce více pravděpodobné, ţe tyto změny mají jinou příčinu, jelikoţ jiné nemoci se vyskytují mnohem častěji. Kdo však zjistí u sebe jeden z těchto „signálů", měl by se při nejbliţší příleţitosti preventivně podrobit „totální léčbě rakoviny". Nejčastější druhy rakovinných onemocnění: Častou příčinou zejména rakoviny hrtanu a plic je kouření. U kuřáků se rakovina plic vyskytuje dvacetkrát častěji neţ u nekuřáků. Ať se proto vaše děti zdrţí kouření. Rakovina dělohy začíná bez bolestí a jakéhokoliv pocitu nemoci. Příznaky vznikající rakoviny mohou být: nepravidelné krvácení, zvláště v klimaktériu a po skončení měsíčků, u mladších ţen krvácení mezi menstruacemi, jakoţ i krvácení při souloţi, krvácení po močení a stolici nebo po namáhavé práci. Rakovina dělohy, probíhá-li bez povšimnutí, povede určitě k smrti. Můţe být však vyléčena, pokud se po prvním výskytu uvedených příznaků ihned přikročí k mé „totální léčbě rakoviny", s pouţíváním příslušných čajů. Rakovina prsu probíhá vlekle. Ztvrdnutí a svraštění pokoţky na prsu mohou být znamením začínající rakoviny. Bolesti a nádory se u rakoviny prsu objevují mnohdy teprve tehdy, kdyţ je jiţ nemoc v pokročilém stavu. Několik dobrých rad Postarejte se o přiměřenou tělesnou činnost. Dýchejte zhluboka na čistém vzduchu. Vyhýbejte se zakouřenému a spotřebovanému vzduchu. Nekuřte. Dávejte přednost stravě přírodní a bohaté na vitamíny. Vyvarujte se přejídání. Dbejte na pravidelné trávení. Nemějte z rakoviny strach!
CO JE RAKOVINNÝ NÁDOR? Rakovinný nádor je samostatně rostoucí útvar, který ponejvíce vzniká působením tlaku. Kdyţ např. někdo trpí po mnoho let ţaludeční chorobou a potrava zůstává někdy i mnoho hodin v ţaludku, přičemţ vykonává na ţlázy a ţaludeční stěny neobyčejně dlouho trvající tlak, můţe vzniknout rakovina ţaludku. Znal jsem před mnoha léty muţe jménem Gruber, který od rána aţ pozdě do noci drţel v ústech stále dlouhou dýmku, a to vţdy na stejném místě. Jednou jsem řekl jeho ţeně, ţe její muţ určitě někdy onemocní rakovinou rtu. Asi po deseti letech mne tato ţena vybídla, abych se přišel podívat na jejího muţe, načeţ jsem jí ihned řekl: „Proč? Má rakovinu rtu?" Moje otázka ţenu velice překvapila a zeptala se mne: „Ano, vy to víte?" Pak jsem jí řekl, ţe jsem to předpovídal jiţ před deseti lety, a ona si ihned vzpomněla na náš tehdejší rozhovor. Navštívil jsem pak toho muţe a našel jsem potvrzení své tehdejší, před deseti lety vyslovené
domněnky. Spodní ret se podobal plnovousu ve tvaru malého včelího roje. Chtěl bych ještě dodat, ţe na nádoru se také objevil tekutý výměšek. Kapalo to zněj celý den. Lékař mu obstaral gumovou nádobku, aby mohl změřit mnoţství výměšku. Neobyčejně silným stálým tlakem na určité části těla je omezován krevní oběh, coţ by vedlo k odumření těchto míst. Jelikoţ ale tkáně, které jsou vystaveny tomuto tlaku, chtějí ţít, brání se a odsávají z okolí potřebné látky. Tímto samostatným sáním vzniká podle mého názoru samostatně rostoucí útvar. Ze začátku roste velmi pomalu, takţe trvá, jak dobře víme, často deset a více let, neţ pak náhle a rychle začne bujet, aby se utvořil nádor, který nazýváme rakovinou. Kdyţ k tomu dojde, je načase (ale zdaleka ještě ne pozdě), aby bylo započato s mou „totální léčbou rakoviny". Kdyţ hned ze začátku takový malý a neškodný nádor řeţeme anebo na něj tlačíme (kupř. při preventivních prohlídkách), všechno se rozbouří, rakovina se dostane okamţitě do krve a pak dochází k metastázám. Je proto lepší nechat takovou uzlinku v klidu. Kdo má však z toho strach a chce mít jistotu, ať ihned započne s mojí „totální léčbou rakoviny". K tomu patří ale ještě další, velmi nutný způsob léčby. Často jsem přemýšlel o tom, jak má taková léčba probíhat. Tak mne jednou napadlo, zda by bylo moţné pouţívat k léčbě zeleninové šťávy. Mluvil jsem o tomto problému také s předsedou spolku přívrţenců léčebné metody podle S. Kneippa p. ing. Balestrangem, a ten mne přivedl na následující myšlenku. Sestavil jsem směs šťáv z různých druhů zeleniny, jak je uvedeno u „totální léčby rakoviny" na str. 6. Tuto léčbu zeleninovými šťávami jsem si vymyslel následovně: Šťáva z červené řepy je určena k léčení rakovinných onemocnění, avšak se samotnou šťávou z červené řepy nelze ţít. Pak jsem přidal mrkev kvůli obsahu karotenu, bulvy celeru kvůli fosforu, neboť bez fosforu se také nedá ţít, a dále ještě šťávu z ředkve a syrových brambor pro játra. Touto léčbou šťávami jsem jiţ od roku 1950 pomohl mnoha stovkám nemocných rakovinou a leukémií, kteří byli jiţ neoperovatelní a kterým jiţ nemohla být poskytována lékařská pomoc, coţ dokazuje celá řada dobrozdání a děkovných dopisů. Kdo si přečetl moji „totální léčbu rakoviny", ten si snad pomyslel stejně tak jako stovky pacientů a mnoho a mnoho lékařů: Není přece moţno ţít, kdyţ se celých 42 dnů ţivíme jenom šťávami. Mnozí lékaři, kteří se domnívají, ţe bez příjmu tuku a bílkovin není moţné tak dlouho vydrţet, povaţují za zcela nezodpovědné, aby se nemocným trpícím rakovinou nepodávalo kromě šťáv ţádné jídlo. Moje odpověď byla stále tatáţ, ţe je neomluvitelné, kdyţ podáváme pacientům kromě šťáv také něco k jídlu! Umřeli vţdy jenom ti, kterým bylo podáváno jídlo. Získal jsem jiţ tisíceré zkušenosti a přesvědčil lékaře, kteří o mé metodě pochybovali. Mnozí lékaři často říkali mým pacientům, ţe by tomu nikdy nevěřili, ţe tím byli udiveni, a nakonec se k tomu přiklonili. Mám úctu k těmto objektivně uvaţujícím lékařům. Dnes toho vím jiţ o něco více. Vţdy mi bylo záhadou, proč nemocní s pouze malým nádorem nebo takoví, kteří byli jiţ operováni a kromě šťávové kúry nic nejedli, s ní pro ţivot sotva vystačili. K tomu dodávám: V roce 1962 jsem byl u jedné ţeny, která trpěla neoperovatelnou rakovinou ţaludku. Tato ţena po dobu 1/2 měsíce téměř nejedla ani nepila, ale kaţdý den mnoho zvracela. Jistě si nyní myslíte, ţe to není moţné. Já jsem tenkrát tvrdil, ţe ţila tak dlouho přímo z rakovinného nádoru. Vzdor tomu, ţe měla otevřenou rakovinu ţaludku, ţije ještě dnes a je jí 87 let. Vţdy ráno a večer jsem jí dával po třech kapkách mochnové tinktury na jazyk, protoţe mochnový čaj nemohla polykat. Tyto kapky jsem jí dával proto, aby se otevřená rakovina uzavírala, coţ se mi také podařilo. Jiţ třetí den nezvracela a tentýţ den mohla jiţ pozřít dvě plné polévkové lţíce zeleninových šťáv, a pak kaţdý den o něco více. Desátého dne jí řekl lékař, který ji denně navštěvoval: „Ano, zde nastalo podstatné zlepšení," a ptal se jí: „Můţete něco jíst?", ona na to: „Ano." „A copak?" Odpověděla: „Jen šťávy," a on opět: „A to vydrţíte a nemusíte jiţ zvracet?" „Ne," řekla a spotřebovala během celé kúry jenom málo šťávy. Jiţ je mi úplně jasné, proč nemocní, kteří jsou postiţeni velkými nádory za prvé přijímají jen malé mnoţství šťáv, nemusí nic jíst, tedy nemají potřebu bílkovin. Naproti tomu nemocní, jejichţ nádory jsou ještě malé, tedy v počátečním stadiu, se zeleninovými šťávami sotva vystačí. V těchto případech bych povolil denně šálek čistého cibulového odvaru, jelikoţ zde je náhrada za bílkoviny velmi malá. Totéţ platí i pro nemocné ve stavu pooperačním, u nichţ byl nádor úplně nebo částečně vyjmut, takţe rovněţ nemají náhradu bílkovin.
Bruno Vonarburg, autor knihy „Boţí poţehnání v přírodě" (Nakladatelství Christiana) má tento názor na úspěch mé léčby zeleninovými šťávami: „Jelikoţ vývoj rakovinotvorného procesu, tj. nádorové bujení je ţiveno bílkovinami, vidím u léčby pomocí přírodních šťáv tuto výhodu: Léčbou šťávami se přívod bílkovin zvenčí zastaví, to znamená, ţe bílkoviny jsou z denní stravy vyloučeny. Jelikoţ ale organismus bez těchto látek nemůţe ţít, hlodá nyní krev, ţíznivá po bílkovinách, na všem zbytečném v těle, na nádorech a nashromáţděných odpadových látkách. Jedná se zde o operaci bez pouţití noţe, kterou provádí červená tělní tekutina sama v odměřených dávkách. Další výhodu vidím v bohatství minerálních látek v rostlinných šťávách. Je prokazatelné, ţe během rakovinotvorného dění je výměna minerálních látek v buňkách narušena. Rostlinné šťávy s bohatým obsahem minerálů mohou tuto poruchu ovlivnit a vyrovnat. V průběhu léčby těmito šťávami je však krajně důleţité, aby močení a stolice byly vţdy pravidelné, aby odpadové látky nezůstávaly příliš dlouho v těle a nemohly být vyvolávány příznaky otrav. Činnost vylučovacích orgánů je působením vhodné kombinace čajů podporována tak, ţe kakost povzbuzuje činnost ledvin, koprník čistí krev, šalvěj působí proti zánětům a měsíček odstraní tzv. viromycózu, tj. poruchy buněčného dýchání krve. Celou léčbu šťávami je proto nutno posoudit z těchto tří hledisek." Musím ještě dodat, ţe mnozí, kteří netrpěli rakovinou, se podrobili mé šťávové kúře buď jako prevenci, nebo kvůli zhubnutí, aniţ by přitom jedli byť to nejmenší, a přitom se cítili velmi dobře a byli plně práce schopni. Je to důkaz pro to, ţe to jde i bez náhrady bílkovin.
NĚKOLIK PŘIKLADŮ Jedna ţena, která jiţ dlouho trpěla rakovinou prsu, se v roce 1950 jako první podrobila mé šťávové kúře, a to s tím nejlepším úspěchem. Dnes, v roce 1980, je ještě zdráva a po nádoru nezbyla ani stopa. Svou šťávovou kúru jsem sestavil jiţ deset let před tímto případem, ale neměl jsem odvahu, abych řekl pacientovi, ţe trpí rakovinou. Tato ţena to však jiţ velmi dlouho věděla a měla být jiţ dávno předtím operována. Nemohla se k tomu však rozhodnout, protoţe její matka byla operována na stejnou chorobu a krátce po operaci zemřela. Řekl jsem jí pak: „Kdyţ víte, co máte, věděl bych o prostředku, ale ten byl vymyšlen jen na rakovinu ţaludku. Mohla byste to ale vyzkoušet, neboť to nemůţe škodit." Ona potom prováděla šťávovou kúru, coţ tehdy nebylo vůbec jednoduché, protoţe odšťavovače ještě neexistovaly a zelenina musela být nastrouhána na struhadle a šťáva vytlačena přes šátek nebo lisem na brambory. Tato paní M. N. z Bludenzu byla za 42 dnů vyléčena a po nádoru nezbylo vůbec nic. Můj druhý případ: Po této ţeně z Bludenzu jsem byl zavolán k panu Josefu F. do Gotzis, který měl rakovinu ţaludku. Operační zákrok byl jiţ vyloučen a naděje na zlepšení mizivá. Tento muţ se pak také podrobil mé „totální léčbě rakoviny", uzdravil se do 42 dnů a zemřel teprve v roce 1971 ve věku 80 let. Byl jsem také u paní Olgy M. v Gotzis, která měla rakovinu ţaludku a střev. I ona se podrobila spolu s panem Josefem F. mé léčbě, po 42 dnech byla vyléčena a ţije dodnes, zcela zdráva. Mým čtvrtým případem byla sestra Leonarda von Zams, která trpěla rakovinou střev a po mé „totální kúře" se také uzdravila. Jako osmdesátiletá byla ještě umělecky činná jako malířka. Počet mých pacientů se dále zvyšoval a 28. července 1964 jsem byl povolán do léčebny Maria vom Sieg ve Wigratzbadu u Wangenu (Allgau), kde onemocněl rakovinou tlustého a tenkého střeva bratr majitelky léčebny, sl. Antonie Radlerové, pan Josef Radler. Kdyţ měl být operován (umělý vývod), padla ještě poznámka: Kdyţ ho nebudeme operovat, tak brzy umře, a kdyţ ho budeme operovat, tak to také o mnoho déle nevydrţí. Slečně Antonii se pak dostalo, jak řekla, vnuknutí shora, ţe její bratr bude uzdraven i bez operace, kdyţ se zaváţe, ţe se pomodlí s rodinou kaţdý den růţenec, pokud bude ţiv. Bude-li však operován, bude to jeho konec. Nato pak odvedla bratra z nemocnice ještě dřív, neţ měla být provedena operace. Pak jiţ nebylo nic slyšet, s panem Radlerem to bylo ze dne na den stále horší, ţena a všichni příbuzní byli jiţ úplně zoufalí, aţ se pak za 10 dnů k nim dostavil pan A. S. z Bludenze, kterému sl.
Antonie prozradila svůj zármutek. Řekl jí, ţe v Bludenzi ţije člověk, který, jak určitě ví, úplně uzdravil jednu 701etou ţenu, která měla neoperovatelnou rakovinu ţaludku a jejíţ stav byl aţ do příchodu pana Rudolfa Breusse naprosto beznadějný. Na to odpověděla, ţe by pak bylo snad moţné, aby tento muţ pomohl i jejímu bratrovi, a poţádala ho ihned, aby pana Breusse zavolal k telefonu a poprosil ho o pomoc. Mluvil jsem pak se sl. Radlerovou a ona mne prosila, abych ihned přišel, jelikoţ její bratr je těţce nemocen (podezření na rakovinu). Nechtěl jsem tam jít, ale kdyţ mně řekla, ţe bratr má osm dětí a nejmladšímu jsou teprve dva roky, nemohl jsem jiţ říci ne, takţe jsem k nim jel příští den, 28. července 1964, se svou ţenou. Pět minut před dvanáctou jsem pana Radlera, který leţel v kanceláři na nosítkách, vyšetřil a oční diagnózou zjistil, ţe má rakovinu tlustého a tenkého střeva, načeţ slečna Antonie poznamenala, ţe diagnóza je stejná jako v nemocnici. Pak se všech osm příbuzných rozplakalo. Řekl jsem jim, ţe kdybych mu nemohl pomoci, tak bych před pacientem mlčel. Dále jsem jim řekl, ţe pan R. má mimořádně silné srdce a plíce, takţe mou šťávovou kúru snadno vydrţí a určitě bude zas moci pracovat. Coţ se také stalo. Pan Radler se doţil 21. března 1980 77 let a je stále ještě schopný práce. Prostřednictvím pana Radlera ke mně přišlo mnoho tisíc lidí s nejrůznějšími nemocemi. Jiţ mnoho let chodí denně nemocní trpící rakovinou a mnozí i leukémií. Mnozí z těch, u kterých se pochybovalo o uzdravení, byli vyléčeni. Tak nemějte strach z rakoviny a leukémie.
LEUKÉMIE 1. října 1952 jsem objevil, ţe leukémie snad není rakovina krve, nýbrţ rozklad krve způsobený onemocněním vrátnicového oběhového systému. Toto onemocnění je ve většině případů vyléčitelné a tím je vyléčitelná také i takzvaná leukémie. Ve zmíněný den jsem byl zavolán k paní Regině Lorunserové, která trpěla leukémií. Neţ jsem vstoupil do jejího nemocničního pokoje, řekl mně její manţel Robert L., ţe má leukémii, ţe byla jiţ u všech lékařů od Feldkirchu po Dalaas, a všichni u ní tuto chorobu zjistili. Nato jsem mu řekl, proč si mne vůbec ještě zavolal, ţe i mně je známo, ţe leukémie je nevyléčitelná. On na to odvětil: „Ona přece neví, co má, a my jí chceme splnit kaţdé přání aţ do její smrti, a jelikoţ o tobě ví a chtěla tě vidět, tak ji můţeš trochu utěšit." Já jsem mu na to řekl, ţe to by vlastně znamenalo lhát. Pak jsem tuto ţenu navštívil a udělal si pro sebe oční diagnózu, a to jen proto, ţe v ţádné knize není psáno, ţe se leukémie dá vyčíst z očí. Kdyţ jiţ tolik lékařů u ní zjistilo leukémii, tak jsem si myslel, ţe tomu tak musí být. Domníval jsem se, ţe to, na co jsem přišel u leukémie, není rakovina krve, nýbrţ jenom její rozklad, způsobený onemocněním vrátnicového oběhového systému, a ţe tato nemoc je vyvolávána duševní depresí, coţ se potom také potvrdilo. Kdyţ jsem to zjistil, věděl jsem také hned, co je nutno podniknout. Oznámil jsem pak všechno, co bych v tomto případě chtěl udělat. Nejdřív jsem jí udělal krátký zábal, protoţe měla jiţ 40° horečku. Kdyţ jsem chtěl odejít, řekl mně její muţ: „Tys řekl nyní mé ţeně tolik, ţe si myslí, ţe se uzdraví," načeţ jsem odpověděl: „Ano, ona se opět uzdraví!" On tomu ale nechtěl věřit a řekl dále: „Já jsem přece řekl, ţe jsme byli jiţ u tolika lékařů, a pak to psaní z kliniky?" Na to jsem mu odpověděl: „I kdyţ sto lékařů tvrdí, ţe brzy umře, já ti říkám, ţe se opět uzdraví!" Dodal nejistě: „Ale Breussi?", a já zas jemu: „Já vím přesně, co si nyní myslíš; ano, ty si myslíš, ţe jsem domýšlivý, nebo dokonce blázen." „Ale milý Roberte," řekl jsem mu, „já jsem u tvé ţeny objevil vlastní podstatu leukémie, a proto to jiţ není nebezpečné, a nyní vám mohu dát jenom jednu radu, abyste všechno dělali přesně tak, jak bych to dělal na vašem místě." Pan Lorunser řekl ještě: „Pojď a podívej se do lexikonu, kde stojí jasně psáno, ţe dodnes ještě nikdo nebyl z leukémie vyléčen." Odvětil jsem mu, ţe se při tom
jednalo jistě o více neţ sto lékařů. Konečně jsem prohlásil: „Tvá ţena se uzdraví, ale musíte dělat přesně to, co bych já dělal na vašem místě." Pak jsem šel domů a plný zvědavosti jsem četl ve svém lexikonu. Nevěřil jsem pak jiţ sám vlastnímu rozumu, kdyţ jsem si to všechno přečetl. Za týden jsem to jiţ nevydrţel, jel jsem na kole k té ţeně, a hle! Ţena pracovala a řekla mně, ţe pomáhá jiţ čtvrtý den trochu v kuchyni. Ţena pak zahynula za pět let při automobilové nehodě. Od té doby mně ještě neumřel ţádný pacient na leukémii, pokud neměl ještě jiné nemoci. Před dvěma roky bylo u mne během 10 měsíců 28 nemocných leukémii a všichni mohli jiţ pracovat za 6 dnů po mém zásahu. Proto nemějte jiţ ţádný strach před touto nemocí, neboť je to onemocnění vrátnicového oběhového systému a podle mého názoru nejde vůbec o rakovinu krve.
Co dělat při leukémii? Nejdříve je nutno uváţit, o jaký druh psychické choroby se jedná, neboť jak jiţ bylo řečeno, je selhání funkce vrátnicového oběhového systému vyvoláváno psychickými poruchami. Příčinou takové deprese můţe být často prostá věc, o které pacient sám ani neví. Tak, milí nemocní leukémii, přemýšlejte trochu o tom, v čem by to zlo mohlo být, a snaţte se odstranit je psychickým uvolňováním. Pokud se vám to podařilo, tak jste toho učinili jiţ velmi mnoho. A nyní k samotné léčbě: Pije se denně 1/4 litru zeleninové šťávy ze směsi, sestavené v rámci mé „totální léčby rakoviny" — ale samotná totální léčba v plném rozsahu se zde neprovádí — a vedle toho můţeme jíst všechno, co nám chutná, ale ne masový vývar, ţádné hovězí ani vepřové maso. Zeleninová šťáva se popíjí přes den po doušcích, a to hlavně před kaţdým jídlem. Vrátnicový oběhový systém přijímá tyto koncentrované vitamíny a také ostatní stravu. Věnujte pozornost hlavně obsahu stran o ledvinovém a šalvějovém čaji, ohřívaných jídlech, jedu proti molům atd. Všichni, kteří se podrobí této léčbě, jsou schopni za cca 6 dnů opět pracovat jako dříve, i kdyţ jim lékaři dávají jiţ jen malé ţivotní šance. Je však důleţité, aby se 1/4 litru Šťávy za den uţívalo nejméně po dobu 42 dnů. Kdyby se zároveň projevovaly ještě další nemoci, musely by se ve stejné době také léčit, a to tak, jak se v broţurce na příslušných místech uvádí. Téměř nevyléčitelní jsou takoví pacienti, kteří nejsou schopni vyrovnat se s těţkými duševními konflikty. Důleţité je ještě dbát na to, aby tak jako při výskytu ostatních nemocí nebyly v bytě jedovaté látky, jako prostředky proti molům, spreje proti hmyzu apod.
PROČ JSOU ČASTO NEMOCI I VZDOR SPRÁVNÉ DIAGNÓZE A SPRÁVNÉMU ZPŮSOBU LÉČBY NEVYLÉČITELNÉ? 24. dubna 1944 jsem si koupil knihu vydanou MUDr. Otto Wirzem „Diagnóza nemocí z duhovky v oku" od nakladatele Karl-Rohm-Verlag v Lorchu (Wurttem-berg). Našel jsem v ní, proč někteří lidé nemohli být v průběhu 10, 20, 30, 40 a ještě více let vyléčeni, i kdyţ u nich byla stanovena správná diagnóza a prováděna správná léčba. Dr. Wirz mj. píše, ţe často v bytech pouţívané prostředky proti molům a švábům, tj. naftalín a uměle vyráběný kafr, jak bylo zjištěno,
obsahují arzenik a ţe při vdechování jejich výparů vznikají nejrůznější nemoci. Dále píše, ţe tento jed je největším vrahem lidstva, jehoţ příznaky nikdy zcela nevymizí z duhovky, coţ znamená, ţe otrava jím je téměř nevyléčitelná. Uvedu ještě krátký výňatek z této knihy: V Chicagu vyšla v novinách zpráva: Šest bratří spávalo postupně v téţe posteli a všichni v krátké době za sebou umřeli. Jediná sestra, která jim vedla domácnost, byla pro podezření z travičství zatčena a strávila jiţ tři čtvrtě roku ve vězení. V mrtvolách byl sice zjištěn arzenik, avšak ne v takovém mnoţství, aby se mohlo tvrdit, ţe se jednalo o úkladné vraţdy otrávením. Na příkaz prokurátora byly pak prozkoumány matrace, na kterých zesnulí spávali, a bylo zjištěno, ţe obsahovaly velké mnoţství arzeniku, který výrobce pouţíval jako prostředek proti hmyzu. Vdechováním jedovatých plynů byla způsobena rychlá smrt všech bratrů. Sestra byla ihned propuštěna z vazby. Ze svých dlouholetých zkušeností bych mohl uvést ještě mnohem více a jsem přesvědčen, ţe kaţdá nemoc je sotva vyléčitelná tam, kde se v bytě nacházejí tyto jedy, jako kupř. naftalín, umělý kafr, DDT, sprej proti mouchám, čističe vzduchu na WC atd.
Několik příkladů z tisícera zkušeností Ţena jednoho právníka (Alice B., nar. 29.11.1885) přišla v roce 1944 ke mně s prosbou, abych ji vyšetřil. Oční diagnózou jsem zjistil, ţe trpěla velmi váţnou koţní chorobou. Řekla mně pak, ţe kvůli tomu ke mně přišla, protoţe ji choroba trápí jiţ 42 let. Během této doby konzultovala jiţ více neţ 200 lékařů, mezi nimiţ bylo více neţ sto odborníků na koţní nemoci, ale dodnes nezpozorovala ani na minutu ţádné zlepšení. Prohlíţel jsem ji potom ještě důkladněji a konstatoval jsem, ţe všechno bylo zapříčiněno silnou otravou naftalínem a ţe v důsledku vdechování tohoto jedovatého plynu se její stav i při sebeobezřetnější léčbě nemohl zlepšit. Tato ţena mi pak řekla: „Vaše diagnóza nemůţe být správná, protoţe se v bytě jiţ ţádný naftalín nenachází." Odpověděl jsem jí, ţe se vsadím o 300 marek a ţe naftalín určitě najdu. Nato odvětila, ţe tuto sázku musím prohrát. "Nikoliv já, ale vy prohrajete," opáčil jsem. Ţena mně potom řekla, ţe je v bytě úplně sama, ţe její manţel jiţ zemřel a děti jsou jiţ mimo domov, takţe musí vědět, zda má doma naftalín, nebo ne. Ale já jsem jí znovu odpověděl, ţe to přesto vím, neboť v jejích očích je to jasně patrné tak jako na fotografii. Chtěl jsem jí potom předepsat čaj k pití a další odvary k omývání nemocné kůţe. Ţena to ale odmítla s poznámkou, ať ten čaj vypiji raději sám, a řekla své společnici: „Pojď, jdeme pryč, opět jsem podnikla zbytečnou cestu." Neţ odešly, řekl jsem jí, ţe ji zítra navštívím a ţe uvidíme, zda naftalín najdeme. Ona na to: „To nemusíte, to by bylo zbytečné." Příští ráno jsem k ní přesto šel, a kdyţ mi otevřela a slyšela můj pozdrav, ihned řekla: „Proč jste přišel, já jsem vám včera řekla, ţe vaše cesta je marná." „Přicházím vlastně ze dvou důvodů. Jednak abych vám pomohl, a pak bych se rád přesvědčil, zda jsem ve stanovování diagnóz skutečně tak špatný. Pusťte mne do bytu, vţdyť já vám nic neudělám." Nato mne pustila dovnitř. Sotva jsem vstoupil do předsíně, zeptal jsem se jí: „Nechcete se vsadit o 1 000 marek?" Dívala se na mne udiveně a já jsem řekl, ţe ta sázka by byla stejně neplatná, protoţe jiţ cítím naftalín a také jej ihned najdu. Ţena měla doma velký kovaný svícen, do kterého byla vsazena svíce asi tak ve velikosti litrové láhve, ale tato svíce byla pouze atrapou z naftalínu. Otázal jsem se jí: „A co tomu nyní říkáte?" Potom uznala, ţe prohrála, a chovala se ke mně velice vlídně. Vysvětlila mi pak, ţe dostala svíci před mnoha léty v Anglii, byla tehdy přes metr vysoká a měla průměr od 10 do 15 cm. Obdrţela tento dar s poznámkou, ţe je to krásná ozdoba bytu a ţe je zároveň dobrou ochranou proti molům. V jejím bytě byl pronikavý zápach jako v jedovně. Po tomto zjištění byla svíce ihned odstraněna a celý byt vykuřován kadidlem. Přijala potom moji radu, pila onen čaj a omývala si jím nemocná místa. Za 14 dnů byla koţní choroba vyléčena. Moji milí čtenáři, není to důkaz toho, ţe v místech, kde se nacházejí jedy, je pomoc účinná teprve tehdy, kdyţ jsou všechny jedovaté látky beze zbytku odstraněny a celý byt vykouřen vonnou smolou? (Pozn. překl.: nebo vonnou tyčinkou) Jiný příklad: V květnu 1965 jsem byl v léčebně Maria vom Sieg ve Wigratzbadu. Tam ke mně přišla
jedna ţena a ptala se mne, jestli by byla ještě moţná pomoc. Její dvanáctiletá dcerka oslepla a oční lékař jí řekl, ţe se jedná o ochrnutí zrakového nervu a ţe jiţ nepomůţe ţádná operace, ţádná léčba ani brýle. Jelikoţ ale matka svou dcerku nepřivedla, provedl jsem u ní oční diagnózu a zjistil jsem, ţe má zajisté v bytě naftalín, a proto její dceři nemohlo být pomoţeno. Potvrdila mně, ţe má tento jed doma ve všech zásuvkách. Řekl jsem jí, co je nutno v tomto případě učinit, a ujistil jsem ji, ţe provede-li vše podle mých pokynů a naftalín beze zbytku odstraní, bude její dcera za tři týdny zase normálně vidět. O tři týdny později jsem byl opět ve Wigratzbadu, ona ţena za mnou přišla a řekla mi, ţe její dcera opět vidí jako dříve, a to i bez brýlí. Umíte si představit, jakou jsem měl radost a bylo pro mne velkým záţitkem dívat se do šťastných matčiných očí. Řekl jsem jí, aby šla ihned s dcerou k očnímu lékaři. „Sdělte mu, ţe kdyby se byl tento jed neodstranil, tak by vaše dcera jiţ nikdy neviděla, a dejte mu také můj recept, aby mohl i jiným pacientům, kteří trpí podobnými chorobami, úspěšně pomáhat." Třetí a navíc křiklavý případ: Jedna ţena z Hamburku, která nějaký čas bydlela tady v Bludenzu, přišla ke mně s váţnou koţní chorobou a prosila mě o dobrou radu. Vyprávěla, ţe má jiţ tři roky velké mokvavé puchýře a vţdy střídavě pět dnů na pravém a pak zase pět dnů na levém stehně, pak pět dnů od břicha aţ ke krku, dalších pět dnů na zádech a konečně na zadní straně paţí. Tak se to střídalo pravidelně jako hodiny. Řekla ještě, ţe se první tři dny tvořily jenom menší pupínky (akné), čtvrtý den se objevily jiţ tyto velké puchýře, vţdy 80 a někdy i více. Kdyţ byly potom plné vody aţ k prasknutí, musela všechny vymačkat, protoţe nemohla jiţ dále snášet onu svíravou bolest. Pátý den bylo všechno zase zhojené a jiţ příští den to začalo znovu. Nato jsem se jí zeptal, proč nikdy nenavštívila lékaře. Odpověděla, ţe je z Hamburku a ţe je zaměřena jen na homeopatii a přírodní léčbu a k jiným lékařům nechodí. „Ale proč," ptal jsem se jí a utěšoval ji těmito slovy: „Naši lékaři jsou přece také dobří," ale nebylo to nic platné. Pak mně řekla, ţe policejní stráţmistr Mahr jí vyprávěl o mých léčebných úspěších, a proto mne prosila, abych jí pomohl. Provedl jsem oční diagnózu a zjistil jsem, ţe původem všeho byla otrava naftalínem. Kdyţ jsem jí to oznámil, stouply jí slzy do očí a řekla: „Tak, a nyní se uzdravím," já na to: „A proč myslíte, ţe se uzdravíte?" Její odpověď zněla: „Můj otec je lékárníkem v homeopatické lékárně a kdysi mi řekl, pokud mám v bytě naftalín, kafr, DDT nebo jiné prostředky proti hmyzu, nemáme spolu co dělat, protoţe to je úmyslná vraţda." Později se pak provdala a při náletu přišla o všechen majetek. Mezitím ale otcova slova úplně zapomněla a do všech šatů si dávala opět naftalín. Po rozmluvě se mnou všechen jed odstranila a celý byt po 14 dnů vykuřovala vonnou pryskyřicí. Pila ledvinový čaj a jiným čajem se umývala. Za tři dny byla opět zdráva.
MNOHÉ ZDÁNLIVĚ NEVYLÉČITELNÉ CHOROBY JSOU VYLÉČITELNÉ! Pokud je mně známo, existuje více neţ 10 000 druhů koţních chorob a není lékaře, který by je všechny znal. Často jsou nevyléčitelné, protoţe se vůbec neví, o jakou nemoc se jedná, zda pacient trpí nemocí koţní, nebo něčím jiným. Ať je nemoc známá, nebo ne, měl by se tak jako u všech ostatních nemocí první tři dny pít ledvinový čaj a k tomu čaj šalvějový po celý ţivot. Je-li krevní tlak dosti vysoký, uţívá se ještě k čištění krve třikrát denně po kávové lţičce pivních kvasnic nebo pekařského droţdí. Kůţe se omývá šalvějovým čajem, který necháme v horké vodě 10 minut vyluhovat. Ještě lepší jsou šalvějové stonky, které se vaří 3 minuty. Důleţité je, abychom pouţívali při mytí vţdy čtyři šátky. Uvaříme si proto tolik čaje, abychom mohli namočit čtyři šátky nebo ţínky. Nejdříve se umyjeme jedním šátkem, obrátíme ho a umyjeme se znovu, načeţ tento infikovaný šátek odloţíme, umyjeme si ruce, které při prvním mytí byly rovněţ infikovány, v teplé vodě, a stejný proces včetně mytí rukou provedeme s dalšími třemi šátky.
Kůţi po posledním mytí neosušíme. Kdyţ pak kůţe oschne, je bezpodmínečně nutné vyměnit spodní prádlo, noční košili i loţní prádlo. Po tomto omývání je první šátek silně infikovaný, druhý jiţ méně, třetí ještě méně a čtvrtý jiţ sotva. Stejná procedura můţe být prováděna také přesličkovým odvarem. Přeslička se vaří 10 aţ 15 minut. Často je dobré, pouţívá-li se k omývání střídavě jeden den šalvějový čaj a druhý den odvar z přesličky. Omývání můţeme dělat i dvakrát denně, ale vţdy musíme vyměnit spodní prádlo. Čtyři ţínky nebo šátky potřebujeme kupř. na plochu jedné paţe. Jsou-li obě paţe nemocné, tak potřebujeme jiţ osm ţínek nebo šátků. Čím je na těle více postiţených míst, tím je větší potřeba šátků, někdy aţ 28 kusů. Při výskytu lupů nebo podobných koţních onemocnění na hlavě musí provádět druhá osoba omývání čajem, které je třeba opakovat asi desetkrát denně. Nakonec místo pouze lehce osušíme. Pro omývání se pouţívá jak teplý, tak i studený čaj. Mokvavé lupy mohou být často ošetřovány zábalem z kapustových listů podle kníţky „O zázračném léčivém účinku kapustového listu" od Camille Droze, Švýcarsko (viz str. 8), coţ přináší překvapivě rychlé vyléčení. Ze všech druhů kapust je nejlepší kapusta kadeřavá (zimní). Listy musí být dobře, pevně a teple zabaleny. Nejsou-li listy přiloţeny k tělu pevně, pak se necítí pacient v tomto zábalu dobře. Kapustové listy musí být rozvalovány pomocí láhve tak dlouho, aţ se řapíky zploští. Kapustové listy mají dvojnásobný účinek, kdyţ se současně pije ledvinový čaj. Také mnohé jiné nemoci můţeme léčit kapustovými zábaly. Znal jsem 231etou ţenu, která měla tuberkulózní zánět pohrudnice s horečkou 41 °C. Od lékaře nečekala jiţ ţádnou pomoc. Doporučil jsem jí tedy, aby si dělala kapustové zábaly, které by si dávala přes noc. Kdyţ se ráno listy sejmuly, byly úplně černé, mazlavé a hrozně páchly. Po omytí těla teplou vodou byl zábal obnoven, a to vţdy za 12 hodin. Tak jak jsem jí to předpověděl, objevila se jiţ po prvním zábalu ohraničená vyráţka na ploše 20x20 cm. Čtvrtý den přišla matka, která byla touto silnou vyráţkou zcela zděšená, a ptala se mne, jestli mají se zábaly pokračovat. Řekl jsem jí, ţe by nebylo vhodné, kdyby se nyní přestalo, protoţe nemoc by se vrátila, vţdyť vyráţka je přece projevem reakce. Po třech týdnech byla kůţe čistá a nemoc byla úplně vyléčena.
DALŠÍ NEMOCI A JEJICH LÉČENÍ Anémie (chudokrevnost) Při chudokrevnosti vypijeme denně asi 3 šálky kopřivového čaje. Pije se po doušcích buď teplý, nebo studený. Jednu aţ tři špetky kopřiv spaříme v horké vodě a necháme 10 minut stát. Dobrý účinek má i salát z kopřiv po způsobu špenátu. Kopřivy obsahují mnohem více ţeleza neţ zahradní špenát. Kdo netrpí cukrovkou, měl by denně pozřít kávovou lţičku včelího medu rozpuštěného ve vlaţném mléku, v kávě nebo čaji. Mimoto by se měla denně vypít 1/8 litru šťávy z červené řepy. Je lepší vypít denně 1/4 litru šťávy podle receptu mé „úplné léčby rakoviny". Kdo chce, můţe popíjet i více. Pije se vţdy před kaţdým jídlem jedna polévková lţíce. K tomu by se měla ještě dělat dechová gymnastika, tak jako u vysokého krevního tlaku. Dlouhým vydechováním se plíce úplně vyprázdní, a kdyţ se pak opět hluboce nadechneme, vnikne čerstvý kyslík aţ do posledního koutku plic. Kyslík je vázán na červené krvinky. Recept na obnovu krve, který se doporučuje i při chudokrevnosti (anémii)— 81 sušených hrušek se vloţí do lehkého červeného vína, a to tak, aby hrušky byly v nádobě úplně potopené. Nechají se deset dnů stát v teple, pokud moţno na slunci. Průběh léčby je tento: První den ráno sníme jednu hrušku. Druhý den ráno i v poledne po jedné, třetí den ráno, v poledne a večer po jedné, čtvrtý den ráno dvě, v poledne a večer po jedné. Pátý den ráno a v poledne po dvou a večer jednu. Šestý den třikrát po dvou kusech. Sedmý den ráno tři, v poledne a večer po dvou. Osmý den ráno a v poledne po třech a večer dvě. Devátý
den ráno, v poledne a večer po třech hruškách. Počínaje desátým dnem opět kaţdý den o jednu hrušku méně, tedy desátý den jako osmý, jedenáctý den jako sedmý, dvanáctý jako šestý atd., tj. aţ do 17. dne přesně 81 hrušek. Přitom můţeme pít vína vţdy jen tolik, aby zbývající hrušky zůstaly vínem zatopené. Víno se má pít ale jenom v poledne, nikoliv ráno. Angína Při angíně, která je doprovázena bolestmi při polykání, se kloktá šalvějovým čajem střídavě s čajem bedrníkovým. První a druhou polévkovou lţíci čaje kloktáme naplno a pak ho vyplivneme, třetí lţíci čaje po kloktání — stejně jako u záškrtu — spolkneme. Šalvěj se pro tento účel nechá 10 minut v horké vodě vyluhovat. Kávovou lţičku bedrníku vaříme ve 1/4 litru vody 3 minuty. Při těţké, hnisavé angíně s vysokou horečkou, způsobenou streptokoky, je vzhledem k moţným pozdějším následkům nutná návštěva lékaře. Nejúčinnější jsou bramborové obklady kolem krku. Uvaříme tři brambory velikosti slepičího vejce do měkka, poloţíme je na šátek, zabalíme a rozmačkáme je. Obklad se pak poloţí tak horký jak jen moţno kolem krku, přiváţe se šálou, nasadíme si vlněnou čepici a lehneme si na záda do postele. Důleţité je, aby i ramena byla dobře přikryta a ruce byly pod přikrývkou. Tento zábal necháme dvě hodiny působit; kdybychom přitom usnuli, tedy aţ do probuzení. Astma plicní a srdeční Jsou-li funkce jater a ţlučníku v pořádku, popíjíme po dobu tří týdnů cibulový odvar. Dvě cibule velikosti slepičího vejce vaříme s přidáním 100 g kandysového cukru v 1 litru vody 10 aţ 15 minut. Pijeme během dne po doušcích. Během dne sníme několik kousků ředkve i se slupkou a s cukrem. Můţeme ji jíst i jako salát, ale nikdy ne solený. Mimoto vypijeme ráno 1/4 litru teplého mléka, vína nebo moštu s výtaţkem mochny husí. Příprava viz pod heslem „Křeče".
Artritida Artritida se vyskytuje zpravidla jen tam, kde jsou v bytě jedy, kupř. přípravky proti molům, naftalín, kafr atd., takţe musíme v prvé řadě zbavit byt těchto jedů. Kdyţ jsou postiţena kolena, doporučuje se, aby nemocný častěji během dne přešlapoval z jedné nohy na druhou, přičemţ musí být obě nohy úplně nataţené. Je-li nemoc v zápěstích, pak je během dne častěji silně přitlačíme k předloktí. Doporučuji také kúru s mou zeleninovou šťávou v trvání tří týdnů. Artróza Léčba artrózy je stejná jako u artritidy. Denně se popíjí jedna aţ dvě polévkové lţíce pampeliškové šťávy, která je jako dodatek při této léčbě velmi účinná.
Basedowova nemoc (vole) Tato nemoc v podstatě není onemocněním štítné ţlázy. Příčina zvětšení štítné ţlázy a vyvalených očí spočívá ve vysoké intenzitě funkce trojklanného nervu. Tím jsou všechny ţlázy narušovány a zčásti přestávají pracovat. Jejich práci přebírá štítná ţláza, která se přitom zvětšuje. Kdyţ osoba, stiţená
Basedowovou nemocí, je tři dny mimo obvyklé bydliště (na prázdninách apod.) a přitom kaţdý den má nové záţitky, pak toto zvětšení štítné ţlázy zmizí, coţ je jistým znamením toho, ţe se jedná o jasnou záleţitost nervů. Kdyţ takový pacient ţije jednotvárným způsobem a vnější dojmy jsou stále neměnné, trojklanný nerv onemocní. Byla-li štítná ţláza podrobena operaci, čímţ byla odstraněna náhrada za ostatní ţlázy, je pacient pak trvale méně nebo více nemocný. Místo operace by se u těchto pacientů měla provádět léčba podobně jako u zeslabení nervů, poruch krevního oběhu atd. Nejdůleţitější je dechová gymnastika, tak jako u vysokého krevního tlaku. (Viz krevní tlak) Je velmi důleţité, aby byt byl prost všech jedů. Bércový vřed Postiţené nohy se ošetřují po dobu 14 dnů denně koupelí z odvaru přesličky. Přeslička se vloţí do lněného sáčku a vaří se 10 aţ 15 minut. Mimoto se popíjí po 3 týdny ledvinový čaj a šalvějový čaj jako u všech ostatních nemocí. Pro hnisavé nohy jsou vhodné jenom přesličkové koupele, všechny ostatní vhodné nejsou. Před koupelí je nutno uţívat kapky na srdce. Po koupeli se nohy zaváţou a je třeba hodně chodit. Alpská přeslička obsahuje 96 % kyseliny křemičité, vyšší druh — přeslička lesní - asi 40 % a nízký — přeslička rolní, která často roste na brambořištích, je nejméně účinná. Máme-li pouze přesličku rolní (16 % kyseliny), musíme dávky poměrně zvýšit. Bezdětnost Kdyţ si manţelé, kteří ţijí jiţ delší dobu spolu a jsou ještě bezdětní, přejí dítě, mohu jim, tedy muţi i ţeně, jen radit, aby denně vypili šálek kakostového čaje, studený a po doušcích. Úspěch nenechá na sebe nikdy dlouho čekat. Před několika léty přišlo ke mně osm ţen naříkajících, ţe jsou jiţ dva aţ osm roků vdané, ale stále ještě bezdětné. Po pití tohoto čaje se vytratily dosavadní neúspěchy a během čtyř aţ šesti týdnů byly všechny těhotné. Všechny pak porodily mimořádně hezké a zdravé děti a byly nadmíru šťastné. Příprava: Špetku kakostu smrdutého (Geranium robertianum) spaříme v šálku horké vody a necháme 10 minut odstát. Kdyţ tento čaj nepomůţe, pak se jedná většinou o beznadějný případ. Kakost smrdutý obsahuje stopy rádia. Kakost luční je pro tento účel bezcenný!
Bolesti hlavy Jsou lidé, kteří jsou postiţeni těţkými chorobami ţaludku, aniţ by pociťovali zvláštní ţaludeční potíţe, zato však trpí velmi silnými bolestmi hlavy, zejména v místech nad očima a nad čelem. Tyto bolesti hlavy jsou příznakem ţaludeční choroby. Tito pacienti se brzy uzdraví, kdyţ během 3 aţ 5 týdnů vypijí denně v hodinových intervalech a po doušcích šálek studeného pelyňkového čaje. Malá špetka pelyňku se spaří v šálku horké vody pouze na 3 sekundy. Při jednostranné bolesti hlavy (migrény) účinkuje velmi dobře meduňkový čaj. Špetku meduňky lékařské dáme do šálku horké vody na 10 minut vyluhovat. Při bolestech v zadní části hlavy se jedná většinou o poruchy plotének v oblasti krční páteře. Okamţitá pomoc je moţná několika vhodnými hmaty. Příčinou můţe být i nízký krevní tlak. Při všech těchto nemocích pomáhá i čaj z petrklíče (Primula officinalis) dohromady s třezalkou. Obě bylinky necháme v horké vodě vyluhovat. Také šálek fialkového čaje, přijímaný přes den v doušcích, pomůţe někdy velmi rychle, zvláště při bolestech nervového původu. Nechá se vyluhovat také jenom 10
minut v horké vodě. Bradavice a mateřská znaménka U těchto dvou věcí se můţe jednat za jistých okolností o neškodné rakovinné onemocnění, jehoţ léčba je velmi jednoduchá. Na postiţená místa se poloţí listy nebo květy měsíčků, pevně se naváţou a nechají se přes noc. Nemáme-li čerstvé měsíčky, můţeme pouţít i měsíčkovou mast. Operace mateřských znamének mohou být i velmi nebezpečné!
Bronchitida Jsou-li játra a ţlučník v pořádku, můţeme bronchitidu rychle vyléčit odvarem z cibule. Dvě cibule velikosti slepičího vejce vaříme i se slupkou s přidáním 100 g kandysového cukru 10—15 minut. Popíjí se studený po doušcích. Vedle tohoto odvaru můţeme ještě pít čaj z jitrocele kopinatého i prostředního, pukléřky islandské, divizny, plicníku a také, máme-li jej doma, z koprníku (Meum mutellina). Uvedené bylinky nemusí být všechny zastoupeny. Celou směs bylinek necháme v horké vodě 10 minut vyluhovat. Tento čaj obsahuje vápno.
Cukrovka (diabetes) Kneippova kúra, pro tuto chorobu zvlášť doporučovaná, se zakládá na dietě a vodoléčbě. Všechna sladká jídla jsou zakázána, rovněţ tak poţití alkoholu, kofeinu a theinu. Dále se nesmí jíst bílý chléb, ţemle, hovězí vývar a moučníky. Na jejich místě se doporučuje zelenina, hodně salátů, libové maso, brambory (nikoliv opékané), hrubozrnný chléb, ovesné vločky a jiná ovesná jídla a syrové ovoce. Velice se doporučuje kúra s tvarohovým sýrem, který se jí po delší dobu vţdy navečer. Velmi důleţité je, aby se jídlo přijímalo vţdy pomalu a potraviny se dobře rozţvýkaly. Potřebný je pohyb na čerstvém vzduchu! Vnitřně se uţívá: Odvar z fazolových slupek, z natě benedyktu lékařského, ostruţinových a borůvkových listů a z mochny zlaté. Všechno dohromady se nechá v horké vodě ve 2 aţ 3 šálcích 10 aţ 15 minut vyluhovat. Během dne se pije výluh studený po doušcích. Mimoto se uţívá ještě jednou aţ dvakrát denně po 3 kapkách nátrţníková tinktura. Pravidelná lékařská kontrola je důleţitá. Deprese a jiné duševní a nervové choroby Ke zmírnění těchto chorob pomáhá odvar z jablečných slupek jako u nespavosti. K tomu by tito nemocní měli ještě denně vypít po doušcích šálek studeného kakostového čaje. Špetku kakostu smrdutého (Geranium robertianum) v šálku horké vody necháme 10 minut vyluhovat. Tento čaj se můţe pít celý rok. Také odvary z meduňky a petrklíče mají dobrý účinek. Kromě toho působí blahodárně omývání celého těla octovou vodou, kdyţ se to dělá správně. V mnoha případech ale i tyto procedury jiţ nepomohou. Gastritida (katar ţaludku) a jiné ţaludeční choroby
Při gastritidě pijeme, kdyţ nastanou nejprudší bolesti, coţ se stává nejvíce před jídlem, šálek teplé vody, která byla šestkrát převařena (po kaţdém pře-vaření ji necháme vychladnout, a to šestkrát). Kdyţ se napije vody, je pacient nucen opakovaně říhat. Po kaţdém říhnutí se cítí mnohem lépe, asi za 5 minut zcela dobře a potíţe jsou sotva znatelné. Kdyţ ještě neexistovaly elektrické vařiče, pila se teplá voda z kamnovce, který byl zabudován do kaţdého kuchyňského krbu. Já sám jsem trpěl touto nemocí tři roky, neţ jsem se zabýval léčitelstvím. Jednou, kdyţ jsem měl zrovna největší bolesti, jsem potkal hodnou ţenu, která mně to poradila. Uposlechl jsem její rady a za pět minut jsem byl z této hrozné choroby vyléčen. Jsem této ţeně, paní Angelině Nikolassi, dodnes velmi vděčný. Existují přirozeně velmi mnohé a nejrůznější ţaludeční choroby, které se nedají ihned s úspěchem léčit, ale velmi často pomáhá, kdyţ kaţdý den vypijeme po lţících šálek pelyňkového čaje. Pelyňkový čaj je často připravován nadměrně silný. Malou špetku pelyňkové natě necháme po dobu 3 sekund v šálku horké vody spařit. Do čajového cedníčku nasypeme malou špetku pelyňku, na tři sekundy jej ponoříme do horké vody a čaj je hotový. Pelyňkový čaj má být tak slabý, aby nebyl rozeznatelný od vody. Při otravě ţaludku bychom museli pelyněk svařit nebo nechat 10 minut v horké vodě vyluhovat, ale za 2 aţ 3 dny jej uţ jenom na 3 sekundy spařit. Tento čaj ještě nejméně 10 aţ 14 dnů popíjíme. Při mnoha ţaludečních chorobách často překvapivě pomohou střídavé obklady, nejdříve s octovou vodou a za dva aţ tři dny s obyčejnou studenou vodou. Pro takový obklad pouţijeme sloţený větší kapesník, který smí být jen vlhký, nikoliv mokrý. Tento vlhký kapesník poloţíme na oblast ţaludku a převáţeme jej dobře teplými šátky. Geopatogenní zóny a podzemní vodní proudy Podle mých poznatků leţí většina nemocných rakovinou a jinými zdánlivě nevyléčitelnými nemocemi nad geopatogenními zónami a na místech, kde se tyto kříţí, coţ je pak ještě škodlivější. Z toho důvodu bychom měli zavolat proutkaře, aby zjistil, která místa nejsou zasaţena těmito přírodními jevy, a určil nám nejvhodnější umístění nábytku atd. Jsou však lidé, kteří tomu nedůvěřují, ale kdyţ šest proutkařů nezávisle na sobě současně dojde ke stejnému výsledku, pak na tom určitě něco je. U mne osobně se také proutek nevychyluje, ale vzdor tomu výchylky existují. Jsou lidé, kteří jsou zdrávi, ale po změně bytu stále churavějí, protoţe se nacházejí kupř. nad podzemními vodními proudy. Existuje celá řada knih, které se touto otázkou zabývají a podávají o ní bohaté informace, takţe se jimi můţeme přesvědčit. Jedna kniha je od paní Káthe Bachlerové, Salzachtal Bdstr. Sud 36, A-5400 Hallein-Salzburg, a mohu ji vřele doporučit. Titul knihy zní: „Zkušenosti proutkařky — geobiologické vlivy na člověka." Tato kniha je v prodeji u Veritas--Verlag, Linz—Wien—Passau a přirozeně také u paní Bachlerové samotné.
Hemeroidy Při této nemoci podáváme po osm dnů jednou aţ dvakrát denně klystýr studené vody (asi 1/4 litru) a po vstřiknutí tekutiny do konečníku ji ihned zase vypustíme. Pak se konečník potře mastí na hemoroidy. Objeví-li se krev, pak uţíváme ještě jednou aţ dvakrát denně po 3 kapkách výtaţku mochny, buď v nezředěném stavu, nebo na cukru. Po výtoku krve je omytí konečníku bezpodmínečně nutné. Chřipka Při chřipce se šestkrát po 1/2 hodině provádí omývání celého těla vlhkým ručníkem. Půl hodiny po šestém omývání uděláme krátký zábal podle Kneippa, necháme ho na těle půl hodiny a po sejmutí zůstaneme ještě půl hodiny bez zábalu na lůţku. Potom si omyjeme tělo ještě jednou octovou vodou,
ulehneme do postele, přikryjeme se jenom málo, abychom se nepotili, a zůstaneme čtyři aţ šest hodin v posteli. Po uplynutí této doby a za předpokladu, ţe jsme vše dělali přesně podle pokynů, můţeme jako zdraví vstát. Celkové omývání vlhkým ručníkem nesmí trvat déle neţ dvě aţ tři minuty a po kaţdém omývání musí pacient být zabalen tak dobře a teple jako mumie. Smí být vidět jenom obličej. Po druhém, třetím a čtvrtém omývání se pacient zapotí jako v sauně. Kdyby se tato procedura u všech nemocných chřipkou vţdy prováděla správně, znamenalo by to pro nemocenské pokladny velký zisk. Při tom se má stále pít lipový a hlohový čaj, vţdy teplý, aby došlo k pocení; později můţe být čaj i vlaţný. Dále se pije šalvějový čaj, pomerančová šťáva a teplá citrónová voda. Ten, kdo jí hodně salátu z červené řepy, sotva dostane chřipku. V únoru a březnu bychom měli po tři týdny třikrát denně po jídle uţívat lţíci rakytníkové šťávy. To je nejlepší prevence proti chřipce.
Kašel Proti kašli pijeme cibulový čaj jako u bronchitidy. Dvě cibule velikosti vejce vaříme i se slupkou v 1 litru vody s přidáním kandysového cukru 10 aţ 15 minut. Pijeme jej studený aţ vlaţný po doušcích. Koktání Jelikoţ koktání má svou příčinu v nervovém systému, měli by postiţení vypít vţdy večer 1 aţ 3 šálky odvaru z jablečných slupek, buď teplého, nebo studeného, a k tomu také meduňkový čaj. Jablečné slupky se vaří 3 aţ 6 minut. Sladit se můţe kandysovým cukrem. Koktání souvisí i s poruchami činnosti mozku, které ztěţují koktavému člověku plynulou řeč, takţe ze sebe často nevydá ani slovo. Doporučuji vypít vţdy ráno 1/4 litru mléka s odvarem mochny husí. Kdo nesnáší mléko, můţe svařit špetku mochny ve víně nebo moštu. Kolika ledvinová a ţlučníková Při těchto chorobách připravíme horký zábal z přesličky, který necháme asi půl hodiny účinkovat. Cítíli se pacient v tomto zábalu dobře, můţe se také ponechat déle. Po 20 minutách se bolesti jiţ podstatně zmírní. Hrstku nebo i více přesličky vaříme v lněném sáčku 10 aţ 15 minut. Kornatění tepen Při kornatění tepen se popíjí denně po doušcích jeden aţ dva šálky studeného řebříčkového čaje. Jedna aţ dvě špetky řebříčku se nechají v horké vodě vyluhovat. Kromě toho se uţívá třikrát denně po kávové lţičce pivních kvasnic nebo pekařského droţdí. Pivní kvasnice jsou pro tento účel lepší neţ droţdí. Droţdí je také jeden z nejlepších prostředků na čištění krve. Rovněţ česnek se osvědčuje jako dobrý prostředek proti kornatění tepen. Poznámka: Všechny tyto prostředky proti kornatění tepen smějí být pouţívány jen tehdy, není-li krevní tlak příliš nízký, protoţe všechny tyto prostředky působí lidem, kteří trpí kornatěním tepen, další sníţení tlaku.
Jak jednat s lidmi, kteří trpí kornatěním tepen? Lidé často naříkají, jak zkoušejí se svým otcem, matkou apod., kteří jsou postiţeni touto chorobou. Není však příliš těţké s nimi vycházet, kdyţ jim dáme vţdy za pravdu. Kdyţ kupř. otec řekne: „Dnes jdeme do lesa pro dříví," i kdyţ je zrovna neděle, tak mu dáme za pravdu a řekneme: „Ano, otče, máš pravdu, ihned vše přichystáme." Mohu Vás ujistit, milý čtenáři, ţe pak bude spokojen a v příštím okamţiku jiţ o tom nic neví, takţe nenastanou mrzutosti. Kdybychom však odporovali, tak by mu to nešlo do hlavy a mohl by se bouřit. Podle mých pozorování je lepší, kdyţ se těmto lidem dává vţdy za pravdu. Krevní tlak nízký Při nízkém krevním tlaku by se měla ve velkých mnoţstvích popíjet celerová šťáva a jíst hodně jahod (jahodové marmelády). Snesou-li to játra, je vhodné pít zrnkovou kávu a také červené víno, jakoţ i cibulový čaj. Dvě cibule velikosti vejce se ve slupce s přidáním 100 g kandysového cukru vaří 10 aţ 15 minut. Čaj se pije po doušcích. Mimoto třikrát denně bereme vţdy před jídlem 15 kapek výtaţku z bílého hlohu. Kdyţ na palci levé ruky není vidět bělmo, pak bereme ještě od 14 hodin aţ do večera 3 aţ 4krát po 20 kapkách kozlíku. Také zde, stejně jako u vysokého krevního tlaku, se doporučuje dechová gymnastika. Nemá se mnoho pracovat, ale úplně zahálet by bylo ještě horší. Kdyby se srdce příliš mnoho šetřilo, pak by ještě více zesláblo. Jaký máte krevní tlak, to si můţete snadno zjistit na palci levé ruky. Srdce, jak lze předpokládat, je velký sval, který se skládá z jednoho hlavního a čtyř vedlejších svalů. Kdyţ bělmo na nehtu palce je pouze nepatrné nebo vůbec není zřetelné, pak je hlavní srdeční sval příliš slabý. V tomto případě bychom museli uţívat od 15 hodin do večera vţdy 3 aţ 4krát po 30—40 kapkách kozlíku (valeriánu) podle velikosti osoby. Není-li patrné bělmo na ostatních prstech, je to znamení, ţe ostatní srdeční svaly jsou slabé, a proto bychom museli uţívat denně třikrát — normálně před kaţdým jídlem — 20 aţ 30 kapek hlohového výtaţku. To jsou zcela přirozené prostředky. Není-li vidět bělmo na všech prstech, pak potřebujeme nutně jak kapky valeriánové, tak i hlohové. V tomto případě slouţí ještě jako doplněk 1/2 šálku celerové šťávy po doušcích během dopoledne. Kdyţ je na palci vidět normální bělmo a na ostatních nehtech ţádné, uţíváme jedině hlohové kapky, nikoli valeriánové. Nevýrazné bělmo nebo jeho absence svědčí o slabosti srdečního svalu, tedy o nízkém krevním tlaku. Krevní tlak vysoký Proti vysokému krevnímu tlaku popíjíme po doušcích denně jeden aţ dva šálky studeného řebříčkového čaje a k tomu sníme třikrát denně po kávové lţičce pivních kvasnic nebo droţdí. Pivní kvasnice jsou vhodnější. Mimoto provádíme dechovou gymnastiku. Nosem hluboce vdechneme, pak vydechneme za současného vypouštění hlásek: i, e, o, u, a, š. Hláskou "š" napodobujeme činný hoblovací stroj. Totéţ se můţe také dělat při zavřených ústech, přičemţ nosem bzučíme hlásku "u". Asi 7 sekund vdechovat, sedm sekund zpívat resp. vydechovat! Dechovou gymnastiku provádíme pět aţ deset minut, a čím vícekrát za den, tím lépe. Tato dechová gymnastika má stejný účinek na mozek jako masáţ na tělo. Dlouhotrvajícím vydechováním se plíce úplně vyprázdní a jejich nejmenší části se naplní čerstvým kyslíkem, vzniká tedy dvojitý účinek. Také česnek a odvar z jmelí jsou účinné proti vysokému krevnímu tlaku. Zásadně musí být vysoký krevní tlak sniţován. Nedoporučuje se zrnková káva, alkohol, zvlášť červené víno, heřmánkový čaj, vepřové maso a celerový salát.
Krvácení všeho druhu Při krvácení do ţaludku, střev, z nosu, dásní a do mozku uţíváme dvakrát denně po 3 kapkách mochnové tinktury nezředěné nebo pijeme denně po doušcích šálek studeného mochnového čaje. Příprava mochnového čaje a tinktury viz pod heslem "Úplavice"! Při krvácení dásní si vţdy po kaţdém jídle, zvláště po poţití sladkých pokrmů, důkladně vyčistíme zuby, načeţ vypláchneme ústa mochnovým čajem a část z něj vypijeme. Asi po 14 dnech můţeme mochnový čaj vystřídat kapkami mochnové tinktury. Při krvácení do mozku (mozková mrtvice) se pije kromě mochnové tinktury nebo mochnového čaje ještě šálek čaje z kořínků všedobru horského, nejlépe kaţdou hodinu malý doušek. Kávovou lţičku všedobru vaříme ve 1/4 litru vody 3 minuty. Místo vody můţeme pouţít i víno. K tomu se má vypít kaţdou hodinu doušek tohoto studeného čaje. Nejlepší účinek se projeví první den po mrtvici. Křeče Špetku mochny husí svaříme ve 1/4 litru mléka, vína nebo moštu. Bylinku vloţíme do studené tekutiny, po přejití varem ihned scedíme. Tento odvar se pije teplý, a to vţdy ráno. V tomto případě má voda slabší účinek neţ mléko atd. Vyskytnou-li se křeče před menstruací, doporučuje se pít tento odvar před jejím začátkem a po jejím skončení. Křeče se postupně zmírňují a jiţ po čtvrtém uţití úplně zmizí. Křečové ţíly Osoba trpící touto chorobou si má několikrát během dne lehnout na záda, pak zvednout pravou nohu do výše, pět aţ osm sekund jí potřásat a po pěti aţ osmi sekundách nohu poloţit; pak vyčkat pět aţ osm sekund a totéţ provést levou nohou, nakonec oběma nohama současně. Po ukončení těchto cviků vstane teprve tehdy, kdyţ se obě nohy opět naplnily krví. Trvání: 40—60 sekund. Čím častěji se tato procedura provádí, tím rychleji křečové ţíly mizí. Celý průběh je následující: Kdyţ nohy zvedneme do výše a necháme je 10 aţ 16 sekund v této poloze, krev stéká ze ţil, kdyţ pak nohy opět poloţíme, čerstvá krev proudí do ţil, které vyţivuje a stahuje. U křečových ţil jsou jejich stěny ochablé, a proto se rozšiřují. Malé porovnání: Kdyţ duše u kola má slabé místo, při huštění se rozšíří stejně jako křečová ţíla.
Mdloba Příčiny mdloby mohou být různé: náhlá nedokrevnost nebo překrvení mozku, vzniklé nečekaným smyslovým nebo citovým dojmem, jako je leknutí, strach, ale i radost; také prudkou bolestí, účinkem omamných látek (plyny, alkohol), otřesy mozku, údery nebo nárazy do hlavy nebo i přílišnou ztrátou krve, hladem a všeobecným zeslabením těla v důsledku chudokrevnosti atd. Nemocný neupadá vţdy hned do mdlob. Nejdůleţitější příznaky mohou být záchvat závrati, poruchy zraku nebo sluchu apod. Při mdlobách je dýchání a srdeční činnost velmi slabá, čelo je často pokryto studeným potem. Mdloba můţe být výrazem nejrůznějších nemocí i jejich průvodním jevem. U osob inklinujících ke mdlobám často pozorujeme, ţe se zornice před záchvatem a ještě dlouho po něm při dýchání stále mění. Nejdříve se zmenší a pak se opět zvětší na dvoj- aţ trojnásobek. V takovém případě má koprníkový čaj přímo zázračný účinek. Bohuţel tento čaj není všude k dostání. Kdyţ jsem byl jednou na sluţební cestě u kteréhosi zvěrolékaře, pozoroval jsem u jeho ţeny, ţe se jí při mluvení zornice stále mění. Pak jsem jí řekl: „Buď jste v poslední době leţela ve mdlobách, nebo vás
to vbrzku čeká." Na to odpověděla: „Minulý týden šestkrát." Nato jsem jí přinesl koprníkový čaj s poznámkou, ţe tento čaj nemá zrovna dobrou chuť, ale pro ni je nevyhnutelně nutný, a proto jí bude také chutnat. Skutečně jí natolik zachutnal, ţe pila po 10 dnů více neţ 10 litrů čaje denně. Teprve desátý den odpoledne se jí náhle protivil, protoţe uţ ho nepotřebovala. Tato ţena pak mínila: „Jestli opilcům chutná víno, mošt nebo kořalka tak jako mně tento čaj, pak tomu věřím, ţe se nedokáţou ovládat." Tato ţena chodila pravidelně na prohlídku plic, ale po této čajové kúře byla uţ jenom jednou, protoţe u ní uţ nic nenašli. To bylo v roce 1943, a dodnes, do roku 1980, neměla jiţ další záchvaty a nebyla nikdy jiţ nemocná. Koprníkový čaj nepomáhá pouze při mdlobách, je také nejlepším lékem při plicních chorobách a anémii. Jedině kdyţ jsou mdloby způsobeny překrvením mozku, je koprníkový čaj zcela nevhodný, protoţe je výslovně posilujícím prostředkem. Kdyţ je někdo v mdlobách, pak mu uvolníme oděv, límec, šátky atd. Je-li hlava silně zrudlá, musí být přemístěna do vyšší polohy. Při zvracení podrţíme hlavu nemocného na stranu. K povzbuzení srdeční činnosti a dýchání pomáhá nejlépe postříkání prsou a celého těla studenou vodou. Povzbudivě působí také voňavé látky, kolínská voda a éter. Močení do postele Proti této chorobě se popíjí denně po doušcích šálek řebříčkového čaje. Špetka řebříčku se nechá v horké vodě 10 minut vyluhovat. Svěrací sval, který je při této nemoci ochablý, je povzbuzován účinkem řebříčku k činnosti. Doporučuje se zabalit pacienta do šátku, na kterém je vzadu přišitý velký knoflík, který zabrání nemocnému v tom, aby mohl leţet na zádech, neboť pouze při poloze na zádech moč nepozorovaně odchází. Onemocnění nadledvinek a jejich příznaky Jestliţe nadledvinky vytvářejí málo pohlavních hormonů, objeví se u těchto pacientů bílá skvrna na krku (na ohryzku), ale také na rukou a v těţkých případech po celém těle. Takoví pacienti často velmi zesmutní a ztrácejí zájem o všechno. Aby nadledvinky opět správně fungovaly, vypijeme denně po doušcích šálek studeného čaje z červeného kakostu. Špetku této bylinky necháme v horké vodě 10 minut vyluhovat. Kakost obsahuje stopy rádia, a to přesně tolik, kolik nadledvinky potřebují. Tento čaj se můţe pít po celý rok. Vedle toho se provádí ještě dechová gymnastika jako u vysokého krevního tlaku. Nechutenství Při projevech nechutenství se stává, ţe tělo nepoţaduje po delší dobu potravu. Týká se to nejvíce dětí. Pak je zcela nesprávné, aby dítě jedlo s nechutí nebo dokonce z donucení. Chuť se vrátí nejčastěji úplně sama. Podáváme-li takovému dítěti nebo i dospělému po dobu 8 dnů tři aţ čtyři šálky koprníkového čaje, brzy nastane náprava. Farář Kneipp kdysi řekl: „Máš-li hlad, tak jez. Máš-li ţízeň, tak pij." Kdyţ nemáme hlad, tak také nejíme. Jsou lidé, u nichţ je vrátnicovým oběhem do těla přijímána veškerá potrava beze zbytku, takţe tito lidé nemusí mnoho jíst. U duševně nemocných je činnost vrátnicového oběhu zeslabena, a proto mají tito lidé nadměrnou chuť k jídlu. Vrátnicový oběh má za úkol předat ţiviny ze ţaludku a střev do těla. Tato činnost by se dala přirovnat k činnosti kořínků u rostlin.
Nespavost Při nespavosti vypijeme navečer jeden nebo dva šálky odvaru z jablečných slupek. Můţe se pít teplý i studený. Tento čaj je skutečným ţivotním fermentem pro nervy a hodně je zesílí. Myslím si, ţe by v rodině, v domě nebo mezi sousedy nikdy nedocházelo k hádkám, kdyby všichni lidé kaţdý večer pili tento uklidňující čaj. Jablkové slupky se po 3 aţ 6 minut spařují. Kdo má rád sladké, můţe je vařit s kandysovým cukrem. Sušené jablkové slupky ani za deset let neztrácejí na hodnotě. Nikdy se úplně nevysuší, jsou na omak stále vlhké a také nezešedivějí. Ochablost střev Při této chorobě se doporučuje sníst vícekrát během dne vidličku syrového kyselého zelí a stejně často vypít doušek studené vody. Pije se asi 1/2 litru šalvějového čaje denně. Kdo pravidelně pije šalvějový čaj, ten nemá nikdy zácpu. Zakázány jsou hlavně bílý chléb a čokoláda.
Omrzliny Kdo má omrzliny, ať si vaří celou hodinu 15 aţ 20 nebo i více rozdrcených koňských kaštanů v 3 aţ 5 litrech vody. V této teplé kaši si pak postiţená místa půl hodiny koupe. Jestli nemáme dostatek kaštanů, můţeme tuto hmotu dvakrát ohřívat. V lehkých případech stačí 3 aţ 4 takové koupele, u těţších aţ 12 koupelí. Příprava k operaci Není-li operace ihned nutná, pak by měl pacient tři týdny před ní pít ledvinový čaj, jak uvedeno na str. 11 a k tomu šalvějový čaj jako obvykle, ten ale hlavně před operací. Nesmí se pít alkohol. Po operaci platí vţdy: „Nyní dýchejte hluboce!", coţ je velmi důleţité. Tyto dechové cviky by měl pacient jiţ předem znát, aby je mohl ihned po procitnutí z narkózy provádět. V roce 1947 jsem byl operován na ţlučník a z narkózy jsem se probudil teprve čtvrtý den. Jak mně primář později řekl, vzdal se jiţ veškeré naděje. Tehdy mne zachránila skutečně jen dechová gymnastika, o které jsem jiţ hodně věděl. Tato dechová gymnastika byla tak bolestivá, ţe mně lékař řekl: „Tisíce lékařů by to na mém místě určitě nedělalo." Ptal se mne ještě, zda jsem kuřák a na moje „ne" pokračoval: „Jako kuřák byste tolik energie nikdy nenašel." K tomu bych chtěl ještě říci: Nekuřák má při operacích a nehodách mnohem větší vyhlídky z nich vyváznout. Jiţ před operací by měl kaţdý přestat kouřit, jelikoţ po operaci je kouření stejně vţdy zakázáno. Velmi důleţité je, aby si kaţdý nemocný opatřil před operací svůj rytmogram podle dr. Fliesse a ing. R. Fruha, který bohuţel zemřel 20. ledna 1974. Takové operační výpočty provádí firma Hans R. Fruh & Max Miinger, Angewandte Biorhytmik und Perio-dizitatsforschung, Hauptstrasse 225, CH-9104 Waldstatt, tel. 071-51 39 51. Já sám jsem jiţ dodatečně vypočítal nejméně 1 000 operací, jejichţ průběh jsem znal, a věděl jsem, zda byl úspěšný nebo špatný, a vţdy se mně dostalo potvrzení, ţe vše souhlasilo přesně s biorytmogramem. Jak by bylo báječné, kdyby byl u kaţdé operace vzat ohled na biorytmogram, i s tím, ţe by k operaci nemuselo být ihned přikročeno? Bylo by to poţehnání pro pacienta a největší sláva pro operatéra, jelikoţ by sotva mohly nastat komplikace. Samozřejmě můţe být mezi 1 000 operacemi při co nejlépe vypracovaných ryt-mogramech také někdy výjimka. Lékař, který operoval jednoho muţe na rakovinu ţaludku podle mých výpočtů, mně jednou řekl: „Ano, kam bychom se dostali, kdybychom se
vţdy měli na to ohlíţet." Odpověděl jsem mu: „Mnohem dále neţ jinak," a ihned jsem poskytl důkazy a dobrozdání od vynikajících lékařů a klinik, abych ho o tom přesvědčil. Bohuţel tento lékař brzy zemřel, bylo to před několika léty. Jsou ovšem ještě lékaři, kteří se tomu vysmívají, aniţ by se obtěţovali tyto materiály prostudovat. Neměli bychom odsuzovat něco, co neznáme. Kaţdá změna, ať uţ v muţském, ţenském nebo intelektuálním rytmu, periodický nebo poloperiodický den, znamená nebezpečí při operaci vzhledem k moţnosti embolií, trombóz, krvácení nebo dokonce i smrti. Pálení ţáhy Tato nemoc je vyvolávána přebytkem ţaludečních šťáv. Doporučuje se pít pelyňkový čaj. Pro okamţitou pomoc sníme kousek tučného sýra bez chleba (pokud netrpíme chorobou jater a funkce ţlučníku je v pořádku), nebo kousek slaniny nebo uzeniny, rovněţ bez chleba. Tučný sýr, slanina a uzenina spotřebují přebytečné ţaludeční šťávy. Kdybychom to jedli i s chlebem, tvořilo by se v ţaludku stále více kyselin a pálení ţáhy by se ještě zhoršilo. Ploténky meziobratlové — poškození Ještě před několika lety jsem všechny, kteří byli touto nemocí postiţeni, posílal k panu dr. S., kterého jsem povaţoval za nejlepšího chiropraktika a který mne také nikdy nezklamal. Jelikoţ se tento lékař odstěhoval, byl jsem nucen hledat za něho náhradu. Protoţe jsem bezvýhradně věřil, ţe tyto nemocné lze léčit bezbolestně, studoval jsem po dobu deseti let kaţdý den lidskou páteř, a sice pomocí několika odborných knih, aţ jsem tuto záhadu objevil. Nikdy jsem to však nevyzkoušel, aţ ke mně přišly dvě pacientky — ţena ředitele školy a manţelka právníka —, které jsem předtím poslal k chiropraktikovi. S pláčem si mně stěţovaly na své bolesti. Jedna ţena mně řekla: „Byla jsem tam třikrát, ale raději bych umřela, neţ abych se tam odebrala ještě jednou, kdyţ to bylo tak hrozné." Druhá ţena ale odvětila: „Zrovna k umření to není, ale já jsem tam byla dvanáctkrát, a úplně bez úspěchu." V této situaci jsem skutečně nevěděl, co mám dělat, a tak jsem jim řekl, ţe jsem uplynulých deset let chorobu meziobratlových plotének pilně studoval a věřím, ţe jsem přišel na to, jak by se onemocnění dalo bezbolestně léčit. Jsou-li s tím srozuměny, tedy to u nich zkusím. Obě s tím ihned souhlasily a řekly: „Víc neţ nepodařit se to jistě nemůţe." Pak jsem jim ale ještě řekl, ţe budou mými pokusnými králíky a ţe při tom mám velké zábrany. Avšak můj úspěch byl úplný, protoţe jsem oběma za několik minut naprosto bezbolestně pomohl. Domů se vrátily zdravé. Od té doby jsem poskytl úspěšnou pomoc jiţ více neţ 5 700 pacientům s nemocnými ploténkami, kteří u chiropraktiků neměli úspěch, a to u všech bez bolestí. Ze sta museli jenom někteří přijít ještě jednou nebo dvakrát. Mezi těmito pacienty bylo mnoho vysoce postavených osob. Byli mezi nimi vysocí soudní úředníci, jeden prokurátor, také jeho matka a jeho úředníci, profesoři, manţelka notáře, inţenýři, mnoho duchovních a více neţ padesát řádových sester. Nedávno jsem léčil matku lékaře, kterému jsem předvedl svou metodu. Oba byli mým postupem a úspěchem velice udiveni, stejně jako jedna ţena lékaře, která se sama zabývá chiropraktikou. Nevěřil jsem tomu, ţe existují zcela opotřebované ploténky, aţ jsem léčil jeptišku (nebylo jí ještě 30 let), která, jak bylo patrno z rentgenového snímku, neměla jiţ vůbec ţádné meziobratlové ploténky, takţe jí bylo řečeno: „Pro vás je na celý ţivot uţ jenom sádrové lůţko." K tomuto případu ještě dodávám: Ošetřoval jsem ji celkem třikrát, poprvé 9. ledna 1970, podruhé o tři dny později a potřetí za dalších osm dnů. Od té doby je zdráva, pracuje v kuchyni a nyní ţije jiţ několik let v Kolumbii. Jinou sestru, Jugoslávku, která ţije ve Francii, jsem také třikrát ošetřoval. Byla operována na páteři a měla šest aţ osm umělých obratlů ze stříbra. Leţela dva a půl roku na sádrovém lůţku a teď měla být nastálo odkázána na vozíček. Po prvním ošetřování si ihned hrála před mým domem s dětmi s míčem, a jednou dokonce drţela přitom jedno dítě na ruce. Její sesestře, manţelce inţenýra a matce lékaře, která byla u mne v pokoji a viděla to, vyhrkly radostí slzy. Její švagr, pan ing. W. W., byl také přítomen a byl velice vzrušen. To bylo
před léty. Za rok nato byla tato jeptiška se svou sestrou a švagrem u mne na návštěvě. Sdělila mně, ţe od oné doby je zdráva a nemá vůbec ţádné bolesti. Měl jsem z toho velkou radost. Podle svých zkušeností bych chtěl ještě vysvětlit, jak se tyto chorobné změny na ploténkách představují. Podle mého názoru nejsou ploténky nikdy opotřebované, nýbrţ jenom zmáčknuté a vyschlé. Představme si houbu o rozměrech 50x50x50 cm. Na tuto kostku poloţíme 50kilové závaţí. Houba se tím zmáčkne na tenkou desku, a necháme-li toto závaţí na ní 6 týdnů, pak po jeho sejmutí zůstane houba tenkou deskou. Polijeme-li ji pak vodou, nabude opět původní výšky 50 cm. Při své léčbě postupuji podobně jako s onou houbou. Tlačím nejdřív s citem a bezbolestně páteř v kříţi směrem dolů, dvakrát aţ pětkrát podle tělesné konstituce osoby, aţ poznám, ţe se páteř uvolní, a pak ji namaţu třezalkovým olejem (třezalka naloţená v olivovém oleji), který má na ploténky stejný účinek jako voda na houbu. Je to tak, jako bychom sundali závaţí z houby. Tímto roztahováním prosákne olej aţ k ploténkám, které pak nabobtnají jako houba po přelití vodou. A tak dostaneme vysunutý obratel opět do správné polohy. K tomuto postupu bych chtěl připomenout ještě jeden příklad: Je-li řetěz nataţen, nelze ţádný článek přesunout. Není-li jiţ nataţen, můţeme jednotlivými články pohnout. Vrátí-li olej ploténkám jejich plnou sílu, nemůţe se jiţ ţádný obratel posunout a nervy nejsou jiţ skřípány, takţe pacient je zdráv. Bez předchozího natahování páteře zůstává „třezalkový olej" bez účinku. Co nyní řeknou lékaři a chiropraktici mému objevu a mému výkladu? Jeden se bude těšit, ţe zná metodu, jak je moţné ošetřování bez bolestí a rentgenování, pro druhé to bude moc rychlé a laciné. Podle mého by měl být lékař pro pacienta, a ne opačně. Poruchy krevního oběhu Kdo trpí poruchami krevního oběhu, má určitě stále studené nohy, a proto musíme především dbát toho, abychom tento stav odstranili. Jako velmi účinné se uplatňují střídavé koupele nohou a nejvíce pomáhá přešlapování ve vodě podle léčitele Kneippa. Střídavá koupel se provádí takto: Stoupneme si teplýma nohama a nikdy ne s plným ţaludkem do teplé vody, ohřáté na 28 aţ 30 °C, a po dobu 10 minut přiléváme postupně horkou vodu, aţ dosáhneme teploty kolem 40 aţ 45 °C. Pak si stoupneme na tři aţ čtyři sekundy do studené vody, pak na pět aţ šest sekund do teplé vody a v tomto sledu opakujeme všechno v trvání půl hodiny. Tímto střídáním se teplá voda ochladí a studená voda ohřeje. Při brnění nohou bychom museli ve střídání vody pokračovat tak dlouho, aţ by se teplota vody v obou nádobách vyrovnala. Se střídavými koupelemi a přešlapováním ve vodě by se mělo začít vţdy při ubývajícím Měsíci (tedy ve znamení Raka, Lva, Panny, Vah a Štíra). Začne-li člověk s přešlapováním při dorůstajícím Měsíci (tedy ve znamení Kozoroha, Vodnáře, Ryb, Skopce a Býka), pak mu stoupne krev do hlavy místo do nohou. Toto poznání jsem získal ze staré knihy a častokrát se mi potvrdilo, ţe tomu tak je. Stejně tak, jako se dělají střídavé koupele nohou, mohou se rovněţ dělat střídavé koupele paţí. Mohou probíhat při kaţdém znamení zvěrokruhu. Kdyţ děláme jakékoliv koupele, má se vţdy nejdříve ponořit pravá noha nebo pravá paţe do teplé, resp. studené vody. Z toho důvodu potřebujeme ke střídavé koupeli nohou vţdy tři vědra vedle sebe postavená, uprostřed jedno s teplou a vpravo a vlevo po jednom se studenou vodou. Kdyţ tedy sedíme na ţidli a nohy máme ponořeny do prostředního vědra s teplou vodou, přendáme nejdřív pravou nohu do studené vody v pravém vědru a pak levou nohu do studené vody v levém vědru. Nato pak pravou nohu nejdřív do teplé vody atd. Kdybychom pouţili jen dvě vědra (vlevo studená a vpravo teplá voda), byla by pravá noha příliš dlouho v teplé vodě. Po skončení střídavé koupele bychom měli půl hodiny odpočívat pod přikrývkou. Tyto střídavé koupele se doporučují také při poruchách menstruace. Přešlapování ve vodě se provádí vţdy při ubývajícím Měsíci. Začínáme jako u střídavé koupele nohou a stoupneme si do vody jen s teplýma nohama a nikdy ne s plným ţaludkem. Před a po přešlapování ve vodě máme vţdy 20 minut běhat, aby se nohy jak před tak i po ukončení procedury řádně zahřály. Kdo po přešlapování ve vodě stojí nebo si dokonce sedne, místo aby běhal, bude mít nohy ještě více vychladlé
neţ předtím, a musel by potom desetkrát přešlapovat Studené koupele paţí se provádějí stejným způsobem jako koupele nohou, jen s tím rozdílem, ţe k tomu pouţíváme jen dvě vědra. Při koupeli nohou měla by voda sahat aţ do půlky lýtek a při koupeli paţí do půlky paţe. Při přešlapování ve vodě sahá voda ze začátku asi pět aţ šest minut aţ ke kotníkům a pak asi tři aţ čtyři minuty aţ po kolena. Přešlapování ve vodě znamená ve vodě běhat na místě a přitom zvedat nohy tak vysoko, jak lze, tedy voda-vzduch atd. Prostata — rakovina Při této chorobě se pijí po doušcích denně 2 šálky studeného čaje z vrbovky malokvěté (Epilobium parviflorum). Špetku této bylinky necháme 10 minut vylouhovat ve dvou šálcích horké vody. K tomu by se měl po 3 týdny pít ledvinový čaj, tak jako u všech nemocí. Jelikoţ se většinou skutečně jedná o rakovinné onemocnění, je nejlépe provádět ihned od začátku „totální léčbu rakoviny"! Kdyţ je muţ schopen zbavovat se moče jiţ jen po kapkách, tak je moţné, ţe při dodrţování uvedeného návodu bude za tři dny moci opět normálně močit. Šalvějový čaj by se měl pít stále, ale zvláště v průběhu šťávové kúry. Prsty ohnuté Často existují lidé, kteří některé prsty na ruce nemohou úplně natáhnout. Nejčastěji se jedná o prostřední prst a prsteník. Vzácněji se to týká malíčku. Tento stav je zapříčiněn plochýma nohama. Jsou-li ochromeny prsty na pravé ruce, pak se jedná o levou nohu, je-li postiţena levá ruka, je příčina v pravé noze. Celá věc je otázkou šlach. Šlachy jsou přirostlé vpředu na chodidle, probíhají přes patu, lýtko, kyčel a kříţí se dole na zádech, pokračují k paţím a dále aţ ke konečkům prstů. Při plochých nohách se šlachy napínají, a protoţe se nedají natáhnout, tedy se prsty stáhnou. Nepříznivým následkem plochých nohou mohou být i změny na kyčelním kloubu, neboť, jak jiţ bylo řečeno, šlachy probíhají přes kyčel. Jsou-li postiţeny kyčle, pak se to jiţ neprojeví na prstech. Ať se jedná o prsty, nebo kyčle, nejlépe pomohou vhodné vloţky do bot. Domácí obuv bez vloţek by se neměla vůbec nosit. Tímto způsobem se stav alespoň jiţ nezhorší, mnohdy dochází dokonce k výraznému zlepšení. Ţe stahování prstů a změny na kyčlích mají svůj původ v plochých nohách, mnozí lékaři ani nevědí. Uvedu příklad: Znal jsem jednu ţenu, která měla těţkou deformaci kyčle a déle neţ 15 let byla lékaři léčena na revmatismus. Tuto ţenu jsem ujistil, ţe její choroba souvisí s plochou nohou, a poradil jsem jí, aby si dala ihned zrentgenovat protilehlou nohu. Ještě tentýţ den navštívila rentgenologa, který jí ukázal rtg. snímek s poznámkou, ţe změna na kyčli je zapříčiněna jedině plochou nohou. Kdyby tato ţena byla šla o 15 let dříve k odborníkovi, byl by jí předepsal vloţky a tento stav by vůbec nevznikl. Kdo má ohnuté prsty nebo deformace kyčlí, ať jde k rentgenologovi a vyţádá si rtg. nohou. Předepsané vloţky se musí nosit, i kdyţ to je ze začátku spojeno s bolestmi. Psotník Je-li dítě postiţeno touto tísnivou a křeče způsobující dnou, podáváme šálek odvaru z ptačince ţabince. Tato rostlina je běţný zahradní plevel na rumištích, brambořištích a zejména ve vinicích, kde tvoří mezi vinnými keři husté poléhavé porosty. Šálek čaje se můţe pít buď teplý, nebo studený naráz. Špetku zelené bylinky necháme ve 1/4 litru horké vody 10 minut vyluhovat. Tato bylinka je jako usušená úplně
bezcenná! V zimě bychom museli pouţít list netřesku a připravit z něho čaj stejným způsobem. Dítě, které proţívá tuto nemoc jiţ v nejvyšším stadiu a vypije šálek tohoto čaje, pocítí jiţ za jednu aţ dvě hodiny velkou úlevu. Zmíněný čaj je také velmi účinným prostředkem proti nečisté pleti v obličeji a vadám na pokoţce celého těla, musí se ale uţívat delší dobu. Má také posilující účinek na srdce. V zimě si netřesk můţeme obstarat u zahradníka.
Revmatismus Při revmatismu všeho druhu se popíjí po 3 týdny ledvinový čaj jako u všech ostatních nemocí. V tomto případě je však dobré, kdyţ poţívání čaje po třech týdnech na jeden aţ dva týdny přerušíme, a pak opět v pravidelném pití pokračujeme. Při revma je v těle velký nadbytek kyseliny močové, která při nachlazení tvoří krystalky. Ty se usazují v kloubech a svalech, kde vyvolávají bolest. Nachlazení je většinou jednostranné. Můţe to být způsobeno tím, ţe např. průvan zasáhne pouze jednu stranu těla. V roce 1943 jsem nabyl přesvědčení, ţe u kaţdé nemoci je činnost ledvin narušena, a to platí zejména pro revma. Proto bychom měli na delší dobu přestat jíst masový vývar, hovězí a vepřové maso, především maso uzené. Mimoto nepít alkohol. Zdraví prochází kuchyní. Šalvějový čaj je velmi důleţitý. Kdo jej stále popíjí, tak snadno neonemocní. Šalvějový čaj obsahuje všechny fermenty, které ţlázy potřebují. Šalvěj povaţuji mezi všemi druhy čaje za nejhodnotnější. Pijte šalvějový čaj pokud moţno pravidelně. Často jsou pacientům předepisovány slatinné lázně, termální lázně apod., které většinou končí neúspěchem. Tyto lázně mohou být úspěšné jen tehdy, kdyţ pacient popíjí současně ledvinový čaj. Dále je nutné, aby pacient před vstupem do koupele uţíval srdeční kapky (20 aţ 30 kapek valeriánových nebo hlohových). Senná rýma Při senné rýmě si před pobytem venku pořádně vyčistíme nos. Nato ponoříme zápalku omotanou vatou do jedlého oleje a vtíráme ho do nosních dírek. Pak si vezmeme trochu oleje, zápalku a vatu s sebou na cestu, abychom totéţ mohli opakovat. Kdyţ jsou nosní dírky potřené olejem, nemůţe nám jiţ pyl uškodit. Srdce — poškození srdečního svalu Při poškození srdečního svalu provádíme po osm dnů kaţdý den paţní tzv. srdeční koupel. Obě paţe ponoříme na 20 sekund do studené vody a přitom pohybujeme rukama tak, jak se otáčí vodní kolo. Pak, aniţ bychom paţe osušili, 10 minut předpaţujeme a zapaţujeme, a to oběma paţemi současně jedním směrem. Pak se ihned posadíme a obě ruce poloţíme na stůl. Jelikoţ se paţe těmito koupelemi a déle trvajícími pohyby překrví, mohou nastat značné bolesti, a to zejména během 10. minuty. Krev, která je tímto způsobem na 10 minut odváděna od srdce, dává srdci odpočinout, jako bychom byli celý měsíc v ozdravovně. Osm dnů, po které provádíme tuto činnost, se rovná osmiměsíčnímu pobytu v sanatoriu. Poškození srdečního svalu lze poznat na bělmu nehtů, pokud je toto vidět. Bělmo by mělo být pěkně oblé a klenuté. Je-li však v klenbě trhlina nebo špička nad klenbou, značí to, ţe srdeční sval je poškozen. Kdyţ je krevní tlak příliš nízký, není bělmo na nehtech vůbec vidět.
Strach z volného prostranství (topofobie) Příčinou tohoto chorobného stavu je nedostatek fosforu v těle. Pro zvýšení jeho obsahu v těle se doporučuje poţívání většího mnoţství celerového salátu a jahod (jahodové marmelády). Lesní jahody jsou bohatší na fosfor neţ zahradní. Celerové hlízy se vyznačují nejvyšším obsahem fosforu mezi všemi rostlinami. Celerové hlízy se jedí nejlépe syrové s přidáním octa a oleje jako u všech ostatních salátů, příp. i s trochou cukru. Kneipp říká: Tam, kde je ocet, patří i cukr. Kdo celerové hlízy nerad syrové, můţe si je také povařit, avšak pak by musel také vypít odvar, protoţe se fosfor během vaření vyluhuje. Kdo stojí před těţkými zkouškami, ať tři týdny před nimi přijímá dostatek fosforu, coţ mu zaručí, ţe lépe při zkoušce obstojí. Děti, které jedí mnoho jahod, se snadno učí. Trpící třesavkou by neměli jahody jíst. Škytavka Při této nemoci spolkneme kávovou lţičku kmínu s hltem vody, aniţ bychom ho předem rozţvýkali. Nejdéle za dvě hodiny můţeme být úplně uzdraveni. 28. července 1964 jsem byl v léčebně Maria vom Sieg ve Wigratzbadu. Přišel ke mně farář, který trpěl škytavkou, a já jsem ho ujistil, ţe nejdéle za dvě hodiny bude vše opět v pořádku. Pan farář mně pak s velkou námahou řekl, protoţe ho jiţ od rána trápil tento neduh kaţdých pár vteřin, takţe mohl sotva mluvit, ţe jiţ celé měsíce chodí od jednoho lékaře k druhému, a to bez jakéhokoliv úspěchu. Nato jsem mu řekl, ţe papeţ Pius XII. zemřel na tuto nemoc, a ten měl určitě ty nejlepší lékaře. Ujistil jsem ho ještě jednou o tom, co jsem mu řekl na počátku, a podal mu kávovou lţičku kmínu. Nebudete tomu věřit, za pět minut byl zdráv. Těhotenství Těhotné ţeny se často dopouštějí té chyby, ţe příliš mnoho a dobře jedí, aby porodily silné děti, coţ je právě v posledních dvou měsících před porodem velmi špatné. Takový porod můţe mít někdy velmi těţký průběh. Dítě, které bylo jiţ v mateřském těle překrmováno, má pak většinou špatnou chuť k jídlu. Aby při porodu nenastaly komplikace, měla by kaţdá budoucí matka 3 aţ 4 týdny před porodem denně vypít po doušcích šálek studeného kontryhelového čaje. Ale nikdy ne více neţ jeden šálek, protoţe jinak docílíme pravého opaku! Směs kontryhele alpského a obecného dáme do horké vody na 10 minut vyluhovat. Můţe se pít i čaj z kaţdého druhu této bylinky zvlášť, ale lepší jsou obě smíchané dohromady. Třesavka — zimniční třesení Při třesavce poloţíme mezi paţe a trup dobře za-zátkovanou půllitrovou láhev s horkou vodou, kterou vloţíme do vlněné ponoţky. Další láhve přiloţíme mezi stehna a bérce. Potom přidáme ještě na vnější strany nohou po dvou láhvích a také na chodidla. Na prsa poloţíme elektrický polštářek nebo termofor. Tímto způsobem se zbavíme třesavky velmi rychle, asi za 10 minut. Úplavice Proti úplavici a silnému průjmu se uţívají jednou denně 3 kapky mochnové tinktury (z mochny nátrţníku — Tormentilla) nebo se pije denně po doušcích šálek čaje z kořínků této bylinky. Kávovou lţičku kořínků spařujeme po 3 minuty v 1/4l vody. Kapky se podávají nezředěné. Úspěch léčby je moţný jen při 3 kapkách, 4 kapky jsou jiţ příliš mnoho. Úplavice se tímto způsobem dá vyléčit během 24 hodin.
Jen zřídkakdy se druhý den ještě objeví příznaky choroby. Velice však záleţí na tom, jak byly kapky připraveny. Kdo má moţnost připravit si je sám, dělá dobře. Kdo chce vyrobit dobrou a účinnou mochnovou tinkturu, ať si nasbírá kořínky na podzim, suší je 2 aţ 3 dny, rozkrájí je na drobné kousky a naloţí pokud moţno do tmavé láhve s kořalkou (hrstka kořínků na 1/2l kořalky). Láhev nemá být nikdy plná. Láhev necháme 3 týdny stát na teplém místě a pak obsah scedíme. Přidáme další kořínky a necháme je opět 3 týdny na slunci a totéţ můţeme opakovat i potřetí. Tímto způsobem získáme trojnásobnou a zaručeně účinnou tinkturu. Uši — hučení v uších Příčinou je často silnější nával krve k bubínkům, podráţdění sluchového nervu; tyto pocity můţe způsobovat také ztvrdnutí bubínku a usazený maz. Proti hučení v uších pomáhá často přešlapování ve vodě a velmi účinné jsou i studené zábaly nohou, které se nechávají přes noc. I s touto léčbou se má začít při ubývajícím Měsíci jako u přešlapování ve vodě, jak je popsáno na str. 90. Jedná-li se o mazovou zátku, měl by ji ušní lékař odstranit. Potom se potíţe ihned ztratí. Pro noţní zábal namočíme bavlněné ponoţky dlouhé aţ nad kotníky, dobře je vyţdímáme a navlékneme si je. Na to si navlékneme silné vlněné ponoţky a teplým vlněným šátkem ještě kaţdou nohu dobře ovineme a obě nohy zavineme do vlněné přikrývky. Tímto zásahem stéká krev do nohou a nával krve v uších se podstatně zmenší. Kdyţ se tyto zábaly dělají nedbale, je jejich účinek pravým opakem toho, co od nich očekáváme. Všechny léčebné procedury podle Kneippa začínají vţdy na pravé straně. To platí i zde. Proto nejdříve zabalíme pravou nohu, pak začneme s levou. Dodrţování tohoto postupu je velmi důleţité! Místo toho se mohou také dělat kapustové zábaly kolem lýtek, které se nechají přes noc. K tomu potřebujeme pro kaţdou nohu jeden aţ dva listy kapusty kadeřavé podle velikosti. Zábaly musí být provedeny mimoořádně pečlivě, musí být teplé a pevně přiléhat. Kapustové listy se ponoří do studené nebo vlaţné vody, aby se zbavily všech nečistot, poloţí se na prostěradlo, láhví se rozválí, aţ jsou úplně hladké. Řapíky se nesmějí vykrojit. Vodnatelnost srdce a břicha Při vodnatelnosti srdce pijeme kaţdé 2 minuty polévkovou lţíci čisté vody nebo čaje. Kaţdé půl hodiny vystřídáme vodu lţící ledvinového čaje. Osoby velkého vzrůstu pijí větší lţíci kaţdé 2 minuty, malé se omezují na menší lţíci. Kdo někdy prodělal srdeční infarkt, ten by si měl časové odstupy prodlouţit na 3 minuty! Mnoho lidí ještě dnes zastává názor, ţe při této nemoci nesmí za den vypít ani 1/8 litru tekutiny, coţ povaţuji za mylné. Záleţí však na tom, jak se pije. Kdyby pacient vypil 1/4 litru naráz, mohlo by to také mít za následek jeho okamţitou smrt, protoţe by to byla pro srdce příliš velká zátěţ. Je také moţné, ţe i 3 nebo 4 lţíce by mohly být jiţ příliš mnoho! Z toho důvodu je bezpodmínečně nutné, abychom kaţdé 2 aţ 3 minuty pili jenom jednu plnou lţíci. Vodu lokáme vţdy jen ze lţíce, a nikdy ne ze sklenice, protoţe vypité mnoţství by pak mohlo být větší neţ obsah jedné lţíce. Kaţdé srdce je schopné vypořádat se se lţící vody kaţdé 2 aţ 3 minuty. Touto pitnou kúrou se zředí v nohou kyselina močová, které můţe být aţ 20 litrů. Tímto způsobem můţe hustá kyselina močová vypařováním z tkání uniknout. Při vodnatelnosti srdce trvá tato kúra jen dva dny. Druhý den je pacient silně cítit močí. Při vodnatelnosti břicha se pije asi kaţdých 5 minut malý doušek. Zde to trvá ale mnohem déle, neţ se ukáţe příznivý výsledek. Místo vody můţeme občas pít i šalvějový čaj, mátový nebo meduňkový čaj, ale vţdy jenom jednu lţíci.
Místo vodnatelnosti srdce by bylo lépe říci onemocnění srdce kyselinou močovou, která je v tomto případě velmi hustá, a nemůţe se proto jiţ vylučovat kůţí. To je moje přesvědčení.
Vole (struma) Jako léčba této choroby se pije denně šálek čaje z kořínků angeliky, po doušcích a studený. Kávová lţička kořínků angeliky se vaří v šálku vody asi 3 minuty. Šálek tohoto čaje obsahuje přesně takové mnoţství jódu, které štítná ţláza denně potřebuje. Vředy ţaludeční a dvanáctníkové Jsou-li játra a ţlučník v pořádku, jíme dva dny jenom šlehanou smetanu, dobře slazenou, a jinak nic. Během těchto dvou dnů se nesmí vůbec nic pít, ani čaj, ani mléko. Teprve třetí den pijeme heřmánkový, šalvějový a slézový čaj. Ale vše smíme pít jen po lţicích. Vzápětí můţeme opět všechno jíst, protoţe vředy jsou zahojené. Jsou-li však zmíněné orgány nemocné, je smetanová kúra zcela vyloučena. Tito pacienti by měli denně po doušcích vypít jeden aţ dva šálky slézového čaje. Sléz se nechá 10 minut vyluhovat v horké vodě. Tento čaj musí dotyčná osoba pít pravidelně po dobu celého roku. Ze ţaludečních vředů můţe vzniknout rakovina! Vředy vnější Na vnější vředy se dělají zábaly z tlučené smetany, která musí být oslazena velkým mnoţstvím cukru. Smetana chladí a změkčuje a cukr hojí vřed. Ne-máme-li smetanu, můţeme pouţít i včelí med. Výtok, bílý, ţlutý a hnědý Proti bílému výtoku pijeme kaţdou hodinu malý doušek čaje z bílé hluchavky, aţ je všechno opět v pořádku. Malá špetka hluchavky se nechá 10 minut vyluhovat v horké vodě. Při ţlutém a hnědém výtoku se pije kaţdou hodinu malý doušek čaje z kontryhelu alpského a kontryhelu obecného s přidáním malé špetky ţlutých nebo bílých hluchavek. Tento čaj se pije studený. Malá špetka obou druhů kontryhelu spolu se špetkou hluchavek se nechá 10 minut vyluhovat v horké vodě. Hluchavka se přidává vţdy zvlášť, a to nejméně 20 aţ 30 květů podle jejich velikosti. Více neţ jeden šálek čaje za den by však více škodilo neţ prospívalo. Zákal šedý Při šedém zákalu se pije jako při všech ostatních nemocích po tři dny ledvinový čaj, k tomu jako vţdy i čaj šalvějový. Nikdy se nesmějí jíst ohřívaná jídla. V bytě nesmí být ţádný jed! Proti samotnému zákalu se pije od 16 hodin čaj z jablečných slupek v jakémkoliv mnoţství. Tento čaj je nejlepším léčivým prostředkem na nervy. Vaří se 3 aţ 6 minut. Pokud mně je známo, původem choroby je nervové onemocnění.
Záněty všeho druhu Kaţdý zánět je způsoben špatnou funkcí ledvin, a proto by se měl po dobu tří týdnů pít ledvinový čaj. Dále jsou vhodné zábaly z octové vody, které se přikládají na postiţená místa. Velmi účinné jsou i zábaly nohou, zvlášť u zánětu mozkových blan a očí. Zábaly nohou by se měly dělat jen při ubývajícím Měsíci, tak jako u přešlapování ve vodě. Začíná se v uvedené době a pak uţ je moţno pokračovat, při dalších fázích Měsíce. Mimoto by se měl kaţdých 10 minut vypít šálek čisté vody nebo šalvějového čaje. Kaţdý zánět musíme „uhasit tak jako oheň". Poţívání masového vývaru, vepřového a hovězího masa nebo pití alkoholu, hlavně bílého vína nebo moštu, má stejný účinek, jako kdybychom chtěli uhasit oheň benzínem. Místo octových zábalů se mohou dělat také zábaly s kapustovými listy. Zábaly musí být teplé a pevně zavinuté. Mohou se nechat aţ 12 hodin, ale ne déle. Zánět ţil Při zánětu ţil se přikládají studené octové obklady. Také zábaly s hlínou namočenou octovou vodou mají rychlý a dobrý účinek. Doporučují se také zábaly s tvarohem. Zábaly se přikládají jednou aţ třikrát denně. Bolesti ustoupí za tři aţ čtyři dny. K ošetření patří ledvinový čaj jako u všech ostatních nemocí. Při zánětech je také velmi důleţité, abychom během dne popíjeli často malý hlt čisté vody. Při zánětech ţil na nohou se ţíly od prstů počínaje směrem nahoru pevně zaváţou a pak je třeba hodně běhat. Ale pozor! Kaţdý zánět ţil můţe mít za následek trombózu. Zápach z úst Zápach z úst je často důsledkem ţaludeční choroby. Bylo by dobré pít po doušcích po 3 aţ 5 týdnů denně šálek studeného pelyňkového čaje. Malá špetka pelyňku se vyluhuje v horké vodě jenom 3 sekundy. Další příčinou mohou být zkaţené zuby. Pak je vhodné vyhledat zubního lékaře. Zuby — růst prvních zoubků u dětí Často se stává, ţe děti snášejí toto období velmi těţce a celé dny jenom křičí. Tomu lze snadno odpomoci, kdyţ jim podáme kaţdých 10 minut kávovou lţičku čisté vody. Jakmile křičící dítě dostane vodu do úst, ihned se utiší. Za dalších 10 minut znovu zneklidní, takţe dostane opět vodu. Tak můţe vaše dítě přeţít toto období bez velkých potíţí a bude mít pěkné a silné zuby. Ţloutenka Při ţloutence jíme po 4 dny jenom černou ředkev se slupkou a bramborovou kaši bez tuku a soli, smíchanou s větším mnoţstvím strouhané ředkve. Ředkvová slupka je přitom nejcennější; proto ředkve neloupejte. V létě by se musely pouţít jiné druhy ředkví. Kdysi jsem měl případ, kdy jedna ţena měla jiţ třetí den ţloutenku, a ještě nebyla u lékaře. Vysvětlil jsem jejímu muţi podstatu své ředkvové kúry. Tato ţena však nemohla jíst ředkev vcelku, takţe po 4 dny jedla jenom nastrouhané slupky se surovým cukrem a bramborovou kaši s ředkví. Za čtyři dny nebyla jiţ ţlutá a neměla další potíţe. Jiný případ: Před léty ke mně přišel pozdě večer jeden muţ se svým otcem, který měl také ţloutenku.
Tomu jsem ještě ve 22 hodin donesl ze zahrádky dvě malé černé ředkve, nastrouhal jsem je a podal mu je s troškou cukru. Jelikoţ nebyl přítelem ředkví, dělalo mu to značné potíţe, aby je snědl. — Kdyţ spolykal jiţ půlku druhé ředkve, opět sahal po vidličce, náhle mu zčervenaly tváře a za málo dnů nebylo po ţloutence ani stopy. Ţluč — její nedostatek Je-li stolice příliš světlá aţ bílá, znamená to, ţe játra tvoří málo nebo ţádnou ţluč. V tomto případě vypijeme několik šálků odvaru z bramborových slupek. Hrstka bramborových slupek se vaří ve dvou šálcích vody 2 aţ 4 minuty. Odvar se pije během dne po doušcích.
MODIFIKOVANÁ LÉČBA RAKOVINY PŮSTEM PODLE BREUSSE
„Saháš po medicíně a vyhýbáš se půstu, jako by mohlo být lepšího léku!" (Svatý Ambroţ, 245 př. n. 1.) Ţádným jiným způsobem rakovinu nezdoláme, i kdyby chemický průmysl vynalezl tak účinné prostředky, které by podobně jako v boji s tuberkulózou chemickou cestou všechno zničily a přitom nezanechaly tělo v méně odolném stavu neţ doposud. To by byl způsob čistě chemickofarmaceutického léčení, které by sice mohlo vést k překonání okamţitého stavu podobně jako léčba symptomová, které by však do budoucnosti zanechalo tak těţké následky, ţe bychom nešli vstříc zdravějšímu, ale spíše ještě nemocnějšímu lidstvu. Proto by se měly pečlivě zkoušet všechny moţnosti, které se odváţí zdolat problém rakoviny pomocí léčby přírodní, a nikoliv chemickou cestou. Takovýto pokus učinil rakouský laický léčitel, lépe řečeno „zkušený přírodní lékař" Rudolf Breuss v Bludenzu ve Vorarlbersku. Breussovi je dnes 83 roků, stejně jako mně, a pokud jsem se mohl informovat, má velké zkušenosti v oboru lidového léčitelství. Z toho důvodu je také autorem nové formy léčby půstem. Půst, a to je moje zkušenost, je a zůstává vţdy nejlepším způsobem, jak překonávat nemoci. Mé zkušenosti se stovkami postních kúr mně stále dokazovaly, ţe neexistuje nic důkladnějšího a léčivějšího neţ dobrovolná střídmost v jídle a působení vnitřní léčivé síly, kterou má v sobě kaţdý člověk. Tato síla je lidmi a především nemocnými málo ceněna, lidé ji neznají a přehlíţejí to nejcennější, co jim stvořitel vloţil do těla. Jen málo osvícených muţů poznalo tuto sílu a pokoušelo se ji zprostředkovat i svým bliţním. Jelikoţ to předpokládá duševní zralost, většina lidstva nabádavá slova těchto velikánů nepochopila. Kdo poznal účinek léčby půstem, nemůţe jinak neţ uznat a podpořit jeho existenci. Breuss byl jeden z mála těch přírodních léčitelů, kteří v tuto sílu věřili a kteří se pokoušeli tuto postní kúru, tak jak ji v třicátých letech učil dr. Otto Buchinger st. v nejširším smyslu vylepšovat a přizpůsobovat poţadavkům dnešní civilizace. Dopouštíme se dnes jisté chyby, pokud stále ještě lpíme na tehdejších údajích Buchingera a Waarlanda a podáváme nemocným šťávy, které nekombinujeme s příslušnými bylinami, a provádění postní kúry věnujeme příliš krátkou dobu. Zde Breuss vyvinul úplně nové metodické postupy pro postní kúru k léčbě rakoviny. Dr. Otto Buchinger st. viděl v rakovině protiindikaci půstu a také ještě dnes většina léčeben při léčbě rakoviny půst odmítá. Nejsme schopni dostatečně ocenit zásluhy pana Breusse za jeho pokus, ţe tehdy, pokud to bylo ještě moţno, nechal nemocné rakovinou postit se plných 42 dnů. Běţně se postní kúry v sanatoriích provádějí nejdéle 21 dnů. Můj zemřelý kolega dr. Rohling v Mitten-waldu byl jeden z nemnoha lékařů, kteří se odváţili protáhnout půst aţ na 70 dnů. Největší překáţkou je vţdy snaha pacientů podrobit se jen krátkodobé léčbě, a sice proto, ţe nemají tušení, jak dlouhou dobu tělo potřebuje k překonání váţného stavu choroby. Kdo se s tím chce seznámit, musí se zabývat studiem fázového schématu dr. Reckwege, kde se poučí, kam jednotlivé
choroby patří a jaká doba je nutná k jejich překonání. Některé Breussovy údaje v jeho knize „Rady k zabránění a léčení mnohých nemocí — rakoviny a leukémie — a jiných zdánlivě nevyléčitelných chorob přírodními prostředky" se mně zdají být velmi optimistické; zvlášť u léčby leukémie bych jako lékař zvolenou cestu nikdy neodmítl a zvolil bych ji raději neţ ve vysokoškolské medicíně stále ještě praktikovanou léčebnou metodu, tak jak existuje jiţ celá desetiletí, pomocí oceli a záření. Issels, který tehdy tak urputně bojoval proti této metodě, ztratil svou tvář, a dnes o něm sotva kdo ještě mluví. Samotný tisk, který ho kdysi vyzdvihoval do nebe, se o něm zmínil jiţ jenom jedenkrát, kdyţ havaroval se svým sportovním vozem v horním Bavorsku. Jistě i on pomohl některým nemocným, ale rozhodujícího obratu v léčbě rakoviny ani on, ani profesor Zabel se svou speciální fokusovou metodou nedosáhli. Mnohem přirozenější a intenzivnější je cesta, kterou Breuss naznačuje ve svém pochodu myšlenek "Rakovinný nádor musí být stráven během půstu samotným tělem!" Kdo je obeznámen s účinkem půstu, tomu musí být zřejmé, ţe tělo během půstu vyloučí vše to, co do těla nepatří, a ţe vskutku oddělí vše nemocné od zdravého, dokud tělo ještě disponuje dostatečnými rezervami a nemocný si uchová silnou vůli v boţskou léčivou moc, kterou má v sobě. Hlavně záleţí na posledním bodě, ke kterému mohlo být dosud přihlíţeno jen v léčebných ústavech, kupř. v léčebnách, které kdysi provozoval zemřelý farář Kaiser ve Volkertshausenu. Ten, kdo při půstu přehlíţí duševně-duchovní stránku, daleko se nedostane. Musí nám být stále jasno, ţe jedině víra je univerzálním léčebným prostředkem a ţe bez ní toho moc nedokáţeme. Breuss sestavil pro svou 42denní postní kúru směs šťáv, která je sloţena především z kořene červené řepy, mrkve, celeru, ředkve a brambor. Jedině šťáva z brambor je pro svou nedobrou chuť léčebnými ústavy zpravidla odmítána, přestoţe je nejlepším zásaditým prostředkem a právě u nejtěţších případů onemocnění má velmi příznivý účinek. Pokud šťávová směs neobsahuje také šťávu z brambor, pak Breuss doporučuje pro mezidobí pít odvar z bramborových slupek, coţ sám povaţuji za velmi správné. Breuss podává jiţ několik dnů před zahájením vlastního půstu 1/4 litru šťávové směsi, aby si na ni nemocný zvykl. Také s podáváním ostatních tekutin, které jsou v hojném mnoţství, s ní souhlasím. Velmi důleţité je také uţívání bylinných čajů, které dokáţou dát opět do pořádku narušenou výměnu látek. Celá léčba je doplňována speciální směsí ledvinového čaje, čajem šalvějovým a kakostovým. Také čaj z měsíčku (Calendula), který je jiţ dávno znám jako prostředek k léčbě rakoviny, je Breussem doporučován. Přesný popis způsobu přípravy všech těchto čajů vyplývá z jeho údajů. Breuss udává, ţe svou léčbou uzdravil jiţ více neţ 1 000 nemocných rakovinou. Zcela správně poznamenává, ţe úspěch jeho léčby se nedostavil v případech, kdyţ nemocní byli jiţ dříve léčeni medicinálními metodami, tj. ozařováním, těţkými protirakovinnými léky jako Endoxan apod. Tento údaj se stoprocentně kryje s mými zkušenostmi, ţe biologická léčba můţe být úspěšná jen tehdy, kdyţ obranné látky v těle nebyly předtím neutralizovány těţkými chemickými prostředky. Breuss se stále odvolává na svůj názor: Rakovinný nádor je samostatným útvarem a jeho buňky mohou být stráveny jedině vyhladověním pomocí šťávové kúry. Zkušenosti s postní kúrou nám vskutku dokazují, ţe tělo rozkládá během půstu všechno, co mu je cizí, to znamená, co do těla nepatří. Tento názor jsem zastával vţdy po celou dobu svého působení. V modifikované, dnešnímu člověku Breussem přizpůsobené kúře, vidím moţnost vyléčit nemocné rakovinou, pokud ovšem mají dostatek odvahy a síly, aby se podrobili této formě léčby. Přistoupí-li k tomu ještě silná víra, pak by mohl skutečně nastat dosud netušený zázrak. Během posledního školení v Bad Sachsa jsem měl moţnost zeptat se jednoho nemocného rakovinou na výsledek právě absolvované Breussovy kúry. Údajně se tento pacient úplně zbavil koţního nádoru a vyrovnal značnou ztrátu tělesné váhy, coţ potvrdili i samotní lékaři. MUDr. F. B., Berchtesgaden
DENÍK PROVÁDĚNÉ LÉČEBNÉ KÚRY PODLE BREUSSE
Zaznamenal podle vlastní zkušenosti ing. Stanislav Dvořák Liberec, duben aţ červen 1990
Toto jsou autentické záznamy mého konání, pocitů a stavů, jak jsem je proţíval v dubnu a květnu roku 1990 a zapisoval je denně do sešitu. Pokud jsem při přepisování něco dodal na vysvětlení, je to vţdy výslovně uvedeno. Pro své uzdravení jsem se rozhodl na návrh a také s pomocí naší přítelkyně Nadi ze Švýcarska absolvovat léčebnou kúru podle kníţky pana Breusse, která má název „Rakovina, leukémie a jiné zdánlivě nevyléčitelné nemoci, léčitelné přírodními prostředky". Jde o 42denní půst. Zaznamenávám zde průběh léčby, své stavy a pocity, vše tak, jak se to udalo od mého rozhodnutí. (Poznámka při přepisu: K mému rozhodnutí došlo zcela spontánně, kdyţ jsem zjistil, ţe po další opakované operaci v podpaţdí mně jiţ po měsíci znovu narůstají v jizvě a okolí nádory a ţe nemoc vlastně svůj postup zrychluje. Informaci o moţném vyléčení jsem dostal začátkem měsíce dubna, tedy asi pět týdnů po operaci.) Vlastní léčení (půst) jsem zahájil dne 20. 4. 1990. Na léčbu jsem se připravoval asi 14 dnů předem přísnou dietou, při které jsem přijímal pouze stravu rostlinnou, sloţenou z produktů zdravé výţivy, přestal jsem jíst maso, ţivočišné tuky, vejce, vyřadil jsem alkohol (aţ na malé mnoţství piva po jídle). K tomu jsem bral 3x denně po třech tabletách vitamínové preparáty (multivitamínové kapsle, které mi poslala rovněţ Naďa ze Švýcarska spolu s návodem). Tablety obsahují vitamín A, B1, B2, B6, B12, C, E, dále kalcium, jód, ţelezo, mangan, molybden. K tomu jsem si na radu svého přítele — lékaře, kterého zatím nebudu jmenovat, přibral kaţdé ráno sprchování studenou vodou pro zvýšení odolnosti a dobrou pohodu s důvěrou ve výsledek.
Průběh vlastní kúry
1.den: Nastoupil jsem reţim podle doporučení v kníţce pana Breusse. Ráno nalačno jsem vypil šálek urologického čaje (v té kníţce se nazývá Nieren-thee, tedy ledvinový čaj), který jsem si připravil jiţ večer — pije se studený. (Ledvinový čaj se u nás neprodává, mám ho však slíbený ze Švýcarska, je na cestě). Po 15 minutách jsem vypil 2 šálky šalvějového čaje podle návodu (ten jsem si uvařil čerstvý, pije se teplý) a po dalších cca 20 min. jsem si dal hlt šťávy dle Breusse (originál šťáva z červené řepy a další zeleniny, zaslaná opět ze Švýcarska). Musím doplnit, ţe tuto šťávu jsem pil jiţ v
přípravném období od 14. 4., abych si na ni zvykl. Její chuť mi není nepříjemná, čaje mi však moc nechutnají, pijí se — samozřejmě — neslazené. Během dne jsem se věnoval běţné práci, pociťoval jsem ale značný hlad, který jsem zaháněl občas douškem šťávy. Nejhorší to bylo večer. Chce to silnou vůli. Spal jsem dobře. 2. den — 21. 4. — Je sobota, nejeli jsme na chalupu, jsme doma. S přípravou čajů mi pomáhá manţelka. Protoţe mi přeje uzdravení, přála mi i v těch čajích a vařila je silnější, takţe mi nechutnají. Celý den jsem švindloval a těch čajů jsem moc nepil. Pocit ţízně jsem neměl, kdyţ se nejí, není na co pít. Šťávy jsem také tolik nepil jako včera (včera necelých půl litru, trochu mi v láhvi zbylo). Hlad pociťuji jiţ méně. Jinak jsem se věnoval domácnosti. Spát jsme šli brzo. V noci jsem se probudil s potřebou jít močit. (To vlastně i včera, ačkoliv jsem tuto potřebu nikdy neměl. To asi ty čaje.) Při močení jsem náhle ztratil vědomí, upadl jsem na zem a vzbudila se manţelka. Ihned mi přišla pomoct, já jsem se uţ zvedal, pomohla mi postavit se, ale znovu jsem ztratil vědomí. Na zemi jsem se probral, močení jsem dokončil vsedě. Po návratu do postele jsem spal opět dobře. (Manţelka však byla vyděšená a začala pochybovat, zda se to dá vydrţet — poznámka při přepisu.) 3. den — 22. 4. — neděle: Ráno jsem se probudil dost malátný, vstával jsem pomalu, přesto jsem se rozhodl pokračovat v hladovce. Svůj noční stav jsem připisoval náhlému poklesu tlaku, mám tlak 120/80. Po šálku urolog. čaje jsem si šel na chvíli lehnout. Potom jsem ale pokračoval v denním reţimu jako včera. Jeli jsme na chalupu, netroufal jsem si řídit auto, řídila manţelka. Cestou mi bylo špatně od ţaludku, neměl jsem chuť ani na šťávu. Proto jsem si dal asi v 10 hodin malý šálek kávy, pečlivě přeceděné. Po ní se mi udělalo dobře, dostal jsem ţízeň, napil jsem se vody, i čaj jsem si uvařil sám. Zbytek dne jsem pracoval na chalupě, stav se rychle zlepšoval. Při zpáteční cestě jsem navštívil zmíněného lékaře, se kterým jsem konzultoval událost z dnešní noci. Usoudil, ţe u mne došlo k dehydrataci a následkem ní k poklesu tlaku při náhlé změně polohy z leţe do stoje. Mám víc pít, alespoň 2 aţ 2,5 litru tekutin denně. 4. den — 23. 4. — Ráno pohoda. Denní reţim běţný, pití čajů jsem doplnil minerálkou. Ráno jsem vypil trochu kávy. Doplněním tekutin jsem získal opět energii. Odpoledne jsem se cítil jiţ výborně, jako bych ţádnou kůru neprodělával. Pocit hladu téměř nemám. Hodně chodím, snaţím se pít co nejvíc. Za dnešek [sem vypil asi 1 a 1/2 litru čaje a láhev minerálky. Šťávy asi 0,4 litru. 5. den — 24. 4. — Spal jsem velmi tvrdě, i kdyţ s jedním přerušením na močení. Ráno opět pohoda. Dnes jsem se váţil. Musím uvést údaje o své váze. Kúru jsem začal s váhou 84 kg (při výšce 180 cm). Dnes ráno mám 82 kg. Denní reţim běţný, tj. studená sprcha, potom čaje podle návodu, šťáva po doušcích — celkem méně neţ 1/2 litru. Tekutin víc jak 2 litry. Jel jsem jiţ sám autem na chalupu, kde jsem dosti tělesně pracoval. Dnes přišel ze Švýcarska balíček s ledvinovým čajem a kakostem. Uvařil jsem si proto jiţ na ráno čaj podle návodu. 6. den — 25. 4. — Spal jsem opět dobře, (v noci močení). Ráno pohoda, reţim obvyklý. Přestoţe jiţ 5 dnů nepřijímám potravu, jdu denně normálně na stolici. Je jí však čím dál méně, dnes jen tak na lţíci černočervená kašička. Odpoledne jsem šel na cvičení jógy, bylo to zahájení kursu, do kterého jsem se přihlásil. Po návratu jsem byl unaven a lehl jsem si. Asi po 1/2 hodině odpočinku opět fit. 7. den — 26. 4. — Spánek normální, ráno se cítím dobře. Denní reţim beze změny (sprcha, čaje, šťáva). Šel jsem na nákup a unavil jsem se těţkou taškou. Po krátkém odpočinku se vše vyrovnalo. Stále pracuji, autem jezdím bez potíţí. Hlad nemám. Šťávy dnes méně neţ 1/2 litru. Večer jsem jel do Janova na schůzi stavební komise NV. Váha večer 79 kg. Stolice stejná jako včera.
8. den — 27. 4. — Spánek normální, denní reţim beze změn. Mám za sebou první týden. Hodně chodím, pracuji, můj stav je stabilizován, necítím výraznou změnu. Dnes jsem byl na brigádě ve škole. Dnes nečekaně stolice tuhá. Váţím 76 a 1/2 kg. 9. den — 28. 4. — Spal jsem dobře, denní reţim obvyklý, stolice řídká a málo. Cítím se dobře. 10. den — 29. 4. — Sobota, jedeme na chalupu, řídím auto. Na chalupě pracuji (dělám dláţdění terasy), cítím se dobře. Denní reţim beze změn. Čaje si připravuji sám. Stolice obvyklá, tj. řídká kašička. 11. den — 30. 4. — Neděle — spal jsem dobře, ráno sprcha, příprava čaje, potom cesta autem do Teplic, řídím sám celou cestu. V Teplicích jsem navštívil přítele — lékaře dr. Ryse (onkolog), sdělil jsem mu, co podnikám. Léčbu neznal. Se zájmem mě prohlédl, nahmatal nádory a řekl, ţe by „se to mělo ozařovat". Trochu mi narušil psychiku. Cestu zpět jsem opět řídil, ujel jsem celkem 220 km. Večer unaven. Stolice jako obvykle. 12. den — 1. 5. — Spal jsem trhaně. Ráno unaven. Celý den jsem se šetřil, pracoval jsem jen málo. Jinak denní reţim normální. Stolice nebyla. 13. den — 2. 5. — Spal jsem dobře, uţ je to zase dobré, pohoda. Denní reţim normální. Mám hodně práce se zajišťováním stavby na Bedřichově. Ráno Jablonec. Odpoledne u dětí v Pavlovicích. Potom jóga. Jóga mě unavuje, nemohu dotahovat cviky. Cítím i bolest v podpaţí. Stolice normální, tj. trochu řídké kašičky. 14. den — 3. 5. — Spal jsem opět tvrdě. Mám za sebou dva týdny hladovky. Ráno jsem se váţil, váţím 77 kg. Cítím se dobře, hlad nemám. Cesta autem na Bedřichov. Vozím si s sebou čaj v termosce, láhev minerálky a šťávu. Za 13 dnů jsem vypil 9 lahví šťávy. Stolice opět stejná. 15. den — 4. 5. — Spal jsem přerušovaně. Dnes příliš horko. Měl jsem jet do Ústí na prohlídku k paní MUDr. Dufkové, přála si mě vidět. Odřekl jsem to, necítím se na cestu vlakem v tom horku. Jinak dodrţuji stále stejný reţim. Při procházkách i práci vyhledávám stín. Stolice opět obvyklá. 16. den — 5. 5. — Sobota, jsme na Bedřichově, pracuji jen lehce, šetřím síly. Docházím na stavbu (asi 2 km do kopce 2x), rodina obědvá, vůně jídla mě nedráţdí. Zjišťuji, ţe jídlo je zvyk, kdyţ se mu dá odvyknout. Stolice opět normální — kasička. 17. den — 6. 5. — Spali jsme na chalupě, celkem jsem spal dobře, ráno pohoda. Dnes jsem vynechal studenou sprchu (na chalupě není), jen jsem se omyl studenou vodou. Jinak denní reţim normální. Dnes jsem zjistil, ţe se mé nádory i uzlina v podpaţdí zvětšují dál. (Sleduji se stále, dnes jsem nabyl jistotu.) Znejistěl jsem, mám obavu, abych nemusel na operaci dřív, neţ ukončím kúru. Chybělo by mi asi 14 dnů. Stolice opět normální. 18. den — 7. 5. — Spal jsem dobře. Fyzicky se cítím normálně, denní reţim obvyklý. Pracuji a jezdím autem. Mám ale pocit chladu, musím se víc strojit (chybí kalorie?). Přesto jsem nepřestal se sprchováním. Stolice normální. 19. den — 8. 5. — Úterý, rozhodl jsem se navštívit komisi na koţním odd. (za týden bych tam stejně musel na normální termín). Měl jsem obavu z výsledku prohlídky. Sdělil jsem p. dr. Borčovi, ţe chci absolvovat hladovku. Bál jsem se, ţe mě vyhodí. Kúru ale neznal, divil se, proč chci zhubnout. Nechal jsem mu tam kníţku Breusse a český překlad k prostudování. Mám přijít ve čtvrtek (pozítří). Na nález nereagoval, to mě trochu uklidnilo. 20. den — 9. 5. — Spal jsem trhaně, mám starosti, jak to dopadne. Ráno brzo jsem jel na Bedřichov, mám tam tesaře na střechu a zedníky. Celý den se snaţím být zaměstnán, abych nemyslel na nemoc. Denní reţim normální, včetně ranní studené sprchy, stolice normální. 21. den — 10. 5. — Spal jsem přerušovaně, ranní reţim normální. Návštěva u dr. Borče. Obrovská úleva — léčení mi doporučil. Přiznal jsem se, ţe jsem jiţ v polovině. Projevil zájem o průběh. Dohodli jsme se, ţe se přijdu ukázat opět za týden a potom
vţdy po týdnu v 11.00 hodin. Znovu jsem ve formě, fyzicky i psychicky. (Poznámka při přepisu: Dnes vím, ţe tento den byl pro mne rozhodující, protoţe jsem získal obrovský impuls a víru ve správnost svého rozhodnutí, kdyţ mi to schválil dr. Borč) 22. den — 11. 5. — Ráno pohoda. Spal jsem dobře. Při ranní procházce se psem se mi chtělo běţet. Cítím se lehký a svěţí. Touhu po běhání jsem utlumil, vím, ţe musím šetřit síly, kdyţ nemám přísun kalorií. Dnes váţím 75 kg, ztratil jsem uţ 9 kg. Moji známí si uţ všímají, ţe hubnu, a chtějí recept na moji dietu. Jinak celý den normální reţim. Mám za sebou 3 týdny hladovky, snad to vydrţím. Stolice opět normální. 23. den — 12. 5. — Sobota, jedeme na Bedřichov, ráno pohoda, spal jsem dobře, jsem schopen řídit auto. Na chalupě nepracuji, šetřím síly, 2x jsem šel na stavbu, nejsem unaven. Denní reţim normální, stolice normální. Vzpomínám si, ţe jsem byl upozorňován, abych si při nedostatku vyměšování pomáhal klystýrem. Konstatuji, ţe to nemám zapotřebí. Večer je mi zima. Jdu spát do postele s ponoţkami. 24. den — 13. 5. — Spal jsem dobře, psychika dobrá, mám pevnou víru v konečný úspěch. Denní reţim normální (bez ranní sprchy na chalupě). Šetřím síly, duševně však pracuji velmi intenzívně. Stolice normální. 25. den — 14. 5. — Spal jsem dobře. Denní reţim normální, stále si sám připravuji čaje, je to uţ rutina. Pokud jedu někam autem za prací, vozím s sebou termosku a láhve se šťávou a minerálkou. Docházím také k dětem do Pavlovic. Zhubnul jsem, takţe je mi všechno volné. Koupil jsem si nové kalhoty. Stolice normální. 26. den — 15. 5. — Spal jsem dobře (i kdyţ denně vstávám na močení). Stále dodrţuji denní reţim včetně ranní studené sprchy. Je mi zima, spím v ponoţkách. Cítím se dobře. Stolice normální. 27. den — 16. 5. — Ráno pohoda, necítím změnu. Nádory se ale zvětšují. Nevěnuji tomu pozornost, resp. nedám se deprimovat. Manţelka mi na ně přikládá vlašťovičník, čerstvě nasbíraný po ránu. Stolice normální. 28. den — 17. 5. — Dnes končím 4. týden. Zvykl jsem si na reţim, necítím hlad. Dnes pravidelná dohodnutá návštěva u dr. Borče. Nález ho neznepokojil. Dal jsem mu ochutnat šťávu. Přivolal na prohlídku další lékařku („Uţ jste viděla chlapa, který měsíc nejí?"), všeobecný údiv i mezi sestřičkami. Nic nenormálního na mně není. Po prohlídce jsem ještě klidnější. Zmínil jsem se při prohlídce i o stolici, ţe to stále funguje. Odpověď dr. Borče byla překvapující, i kdyţ logická: „Ztratil jste uţ 11 kg váhy, někudy to přece musí ven." Váţím teď uţ jen 73 kg. 29. den — 18. 5. — Spal jsem dobře, začínám 5. týden. Necítím hlad ani nemám výraznou chuť na jídlo. Za 4 týdny jsem vypil 17 lahví šťávy po 1/2 litru. V těchto dnech mi stačí 1 láhev na dva dny. Pracuji stále na řízení staveb, jezdím autem. Stolice normální. 30. den — 19. 5. — Sobota, jedeme opět na chalupu. Odpočívám, šetřím síly. Cítím se dobře, pravidelný reţim dodrţuji. Ţádná mimořádnost. 31. den — 20. 5. — Neděle. Odpočívám, chodím na procházky. Je mi zima. Stolice nebyla. (Poznámka při přepisu: Ode dneška uţ se stolice neobjevila aţ do konce hladovky. Přesto jsem nepouţil klystýr, a jak jsem zjistil, nic se nestalo. Po ukončení hladovky 3. den jsem šel normálně na záchod a vše se srovnalo.) 32. den — 21. 5. — Spal jsem dobře. Dopoledne porada na stavbě v Bedřichově, potom jednání na ONV v Jablonci, potom na CHKOJH v Liberci. Jezdím autem po úřadech. Opět podiv od známých nad mou „figurou". Dietu jsem neprozradil. Cítím se dobře. Odpoledne po návratu jsem si na chvíli lehl. 33. den — 22. 3. — Celý den běţný reţim, bez dalších poznámek. 34. den — 23. 5. — vše běţí uţ ze setrvačnosti. Lhal bych, kdybych řekl, ţe se uţ netěším na
konec hladovky, ale teď uţ určitě vydrţím. 35. den — 24. 5. — Dnes opět návštěva u dr. Borče. Spokojenost, k nálezu ţádné připomínky, i kdyţ nádory se mi zdají opět větší. Dnes končím 5. týden hladovky. Váţím 71 kg. 36. den — 25. 5. — Začínám cítit ztrátu sil, nikoliv však psychických. Denní reţim dodrţuji, odpoledne si jdu na chvíli lehnout. 37. den — 26. 5. — Jedeme opět na chalupu, opět řídím auto. Na chalupě ale jen odpočívám. 38. den — 27. 5. — Neděle se mi zdá dlouhá. Odpočívám, nechci se unavit. Uţ aby byl konec. 39. den — 28. 5. — Spím dobře, ale ráno se cítím unaven. Přesto normální reţim včetně studené sprchy. Na procházky chodím pomalu. Dnes jsem viděl v televizi Itala, jak hltavě pojídá špagety. Poprvé jsem dostal chuť na jídlo. Těším se na špagety, aţ to půjde. Odpoledne jsem si znovu lehl. 40. den — 29. 5. — Uţ se to blíţí, věřím, ţe to bude dobré. Vše běţí setrvačností. (Poznámka při přepisu: Znovu si ověřuji, ţe všechno je jen věcí času.) 41. den — 30. 5. — Od rána se cítím unaven, ale šťasten. Reţim dodrţuji přesně, stále si připravuji čaje sám. I dnes jsem jel autem. 42. den — 31. 5. — Poslední den hladovky. Chce se mi volat HURRÁÁ. Návštěva u dr. Borče — úspěch — objektivní nález zní — RETRAKCE, tj. ústup, zpětný tah či něco takového. Poprvé zaznamenávám zmenšování nádorů. Přes slabost se mi chce běhat, skákat. Večer první jídlo — nejlepší jídlo, jaké jsem kdy v ţivotě jedl — zeleninová vločková polévka neslaná. Kúru jsem ukončil s váhou 69 kg. Ztratil jsem tedy 15 kg. 1.den poté: Pokračuji v denním reţimu jako dřív, ale s pomalým zvykáním na jídlo. Jím málo a častěji. (Zeleninu, brambory, černý chléb, ovoce. Manţelka mi dopřává toho nejlepšího.) Poznámky k přepisu: Zde jsem svoje záznamy ukončil. Musím doplnit, ţe na normální (rozuměj vegetariánskou) stravu jsem přešel během tří dnů, rychle jsem nabíral sílu a během jednoho týdne jsem přibral 2 kg, za dva týdny uţ 5 kg. Nádory se postupně vstřebávaly, aţ na jeden, ze kterého se vyklubal zánětlivý proces a 17. den po hladovce mi ho otevřeli, vyčistili, dali drenáţ, a tak se zahojil i ten. 20. den po hladovce jsem jiţ byl schopen nastoupit cestu autem do Švýcarska, celou cestu jsem řídil a potom absolvoval několik pěších túr v Alpách. Během 14denního pobytu ve Švýcarsku jsem se zotavil tak, ţe jsem srovnal váhu o další 3 kg a tuto váhu si podrţuji v rozmezí ± 1 kg dodnes. Po návratu ze Švýcarska jsem navštívil p. dr. Borče, ten byl nesmírně spokojen a do mé karty si před mými zraky zapsal „Stal se zázrak". Nevím, zda se stal zázrak, ale vím dnes, ţe silná vůle přemůţe mnohé, a proto si myslím, ţe tento zázrak je moţné opakovat. Vydávám proto toto svědectví a přeji svým následovníkům, aby vytrvali a aby byli stejně úspěšní.
I
Ing. Stanislav Dvořák
VYJÁDŘENÍ OŠETŘUJÍCÍHO PRIMÁŘE Ing. Stanislav Dvořák, nar. 12.1.1928, bytem v Liberci 2, Winterova 16, byl u nás vzat do léčby v r. 1985, a to s koţním nádorem vznikajícím z pigmentových mateřských znamének (tzv. černá rakovina). Provedlo se radikální vyříznutí tohoto velmi zhoubného nádoru. Následně kontrolován 5 let bez známek onemocnění. Koncem r. 1989 zjištěna meta-stáza do uzlin podpaţí vpravo. Provedeno kompletní vyjmutí, ale po 4 měsících došlo k opětné metastázé do téhoţ podpaţí a proces byl tak pokročilý, ţe nádor postupoval podél velkých cév do hrudníku, takţe chirurg nemohl provést operaci, aniţ by porušil tepny a nervy, a pacient se ocitl bez moţnosti léčby, ponechán osudu. Pacient byl informován o svém stavu. Jednoho dne mi přinesl k přečtení broţurku pana Breusse z Rakouska: Rakovina, leukémie a jiné zdánlivě nevyléčitelné choroby. Po jejím přečtení mi bylo jasné, ţe v tomto případě opravdu můţe i v tomto stavu pacientovi tato léčba prospět. Takto jsem se téţ pacientovi vyjádřil, kdyţ jsem viděl, jak na mně jeho 127 oči visí. Pacient odcházel pln důvěry ve mne a v mé doporučení a zahájil dle toho léčení. Při dalších kontrolách došlo k zázraku. Uzliny jako pěsti v podpaţí začaly se zmenšovat a do 4 měsíců byla podpaţní jamka zcela bez nádorů. Úspěch této léčby vidím hlavně v důvěře pacienta v uvedenou metodu a v jeho disciplinovanosti při provádění léčby a diety. MUDr. Karel Borč, Liberec
ČESKÉ A LATINSKÉ NÁZVY BYLIN řebříček obecný sléz okrouhlolistý třezalka tečkovaná vlaštovičník větší bedrník obecný bedrník větší děhel větší hluchavka bílá jitrocel kopinatý kakost smrdutý kmín luční kontryhel alpský kontryhel obecný koprník úzkolistý kopřiva dvoudomá kopřiva palčivá kozlík lékařský
Achillea millefolium Malva neglecta Hypericum perforatum Chelidonium majus Pimpinella saxifraga Pimpinella major Archangelica offícinalis Lamium album Plantago lanceolata Geranium robertianum Carum carvi Alchemilla alpina Alchemilla vulgaris Meum mutellina Urtica dioica Urtica urens Valeriana offícinalis
měsíček zahradní mochna husí mochna nátrţník mochna plazivá mochna zlatá netřesk střešní pelyněk pravý popenec obecný prvosenka jarní přeslička rolní pukléřka islandská rdesno ptačí (truskavec)
Calendula offícinalis Potentilla anserina Potentilla tormentilla Potentilla reptans Potentilla aurea Sempervivum tectorum Artemisia absinthium Glechoma hederacea Primula offícinalis Equisetum arvense Cetraria islandica Loygonum aviculare
RUDOLF BREUSS RAKOVINA, LEUKÉMIE A JINÉ ZDÁNLIVĚ NEVYLÉČITELNÉ NEMOCI, KTERÉ JSOU LÉČITELNÉ PŘÍRODNÍMI PROSTŘEDKY Z německého originálu přeloţil Walter Endler. Vydalo nakladatelství Erika, Jarníkova 1894, Praha 4 roku 1992 jako svou 17. publikaci Redakční a grafickou úpravu zajistila agentura Petra Praha. Obálku navrhl Miroslav Houra. Sazbu zhotovila Svoboda, a. s., Praha. Vytiskla Těšínská tiskárna, a. s., Český Těšín. V českém překladu vydání první. TS 08. 168-09-92. Cena Kčs 49,-
