Dance Macabre (J. Nohavica) Dm B Dm B Dm B Dm B Dm F A Dm B F C F A Dm B 1. Šest milionů srdcí vyletělo komínem, Dm B svoje malé lži si, lásko, dnes prominem, F A budeme tančit s venkovany, na návsi Dm B F C F A vesnice budeme se smát, mám tě rád. 2. Láska je nenávist a nenávist je láska, jedeme na veselku, kočí bičem práská, v červené sametové halence podobáš se Evě i Marii, dneska mě zabijí. 3. Mé děti pochopily, hledí na mě úkosem, třetí oko je prázdný prostor nad nosem, Pánbůh se klidně opil levným balkánským likérem a teď vyspává, jinak to smysl nedává. Pijte vodu (J. Nohavica) C G C /:Pijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nepijte rum!:/ C G C 1. Jeden smutný ajznboňák pil na pátém nástupišti Air-koňak. Huba se mu slepila a diesellokomotiva ho zabila. 2. V rodině u Becherů pijou becherovku přímo ze džberů. Proto všichni Becheři mají trable s játrama a páteří. 3. Pil som vodku značky Gorbačov a potom povedal som všeličo a voľačo. Vyfásol som za to tri roky, teraz pijem chlórované patoky. 4. My stežny chlopci z Warszawy, chodime podrugim za robotou do Ostravy. Štery litry vodky i mnužstvo piv, bardzo fajny kolektiv. 5. Jedna paní v Americe ztrapnila se převelice. Vypila na ex rum, poblila jim Bílý dům.
Metro pro krtky (J. Nohavica) G C D GCD 1. Prvá, druhá, třetí, čtvrtá, G C D GCD na zahradě krtek vrtá, Em C G drápy má jak vývrtky, ohoho, Am C D G CD vrtá metro pro krtky, onoho. Rrr ... 2. Každý, kdo si zaplatí, ohoho, smí se projet po trati, ohoho, od okurek po macešky, jé, dál už musí každý pěšky, jé. 3.=1. CDGCDG
Převez mě příteli (J. Nohavica) D 1. Převez mě příteli na druhý břeh Na první schůdek mě vystoupit nech Em A D Hm.. Na první schůdek zdola Jen malou chvíli a poplujem zpět Chtěl bych se podívat na tamten svět Hm.. Kdo mě volá? 2. Nalož mě příteli na vratký prám Všechno co žádáš, všechno ti dám Hm.. Samota zlá je Dnes v noci slyšel jsem vzdálený tón Tmou nesl se akordeon Hm.. Vím kdo mi hraje 3. Láska i smrt jsou jen okamžiky Polibky krásné Euridiky Hm.. Motýli v letu Voda se valí a vlny jdou a žádní živí nemohou Hm.. Tam do těch světů
Těšínská (J. Nohavica) Am Dm FE Am Dm F E Am 1. Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě, u Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě, C Dm moje nevěsta by byla dcera ševcova F C z domu Kamiňskich odněkud ze Lvova, Dm FE Am Dm F E kochal bym ja i pieščil, chyba lat dwieščie 2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna, nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona, mluvila by polsky a trochu česky, pár slov německy, a smála by se hezky, jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.
3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih, u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych, měl bych krásnou ženu a tři děti, zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti, celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století. 4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době, u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě, tramvaj by jezdila přes řeku nahoru, slunce by zvedalo hraniční závoru a z oken voněl by sváteční oběd. 5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká, bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka, vidím to jako dnes: šťastného sebe, ženu a děti a těšínské nebe, ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká.
1
Až mě zítra ráno v pět (J. Nohavica) Am C 1. Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví, F G C A7 ještě si naposled dám vodku na zdraví, Dm G C C/H Am z očí pásku strhnu si, to abych viděl na nebe, Dm E7 Am A7 Dm G C C/H Am a pak vzpomenu si, lásko, na tebe, Dm E7 Am a pak vzpomenu si na tebe.
3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!", škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi, že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi, že tě, lásko, nechávám, na zemi. 4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet, já u zdi budu stát, tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj, prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij, na mě nezapomeň a žij ...
2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz, řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes, že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju a co jsem si nadrobil, to si i vypiju, a co jsem si nadrobil, si i vypiju.
V pořádku (Nerez) C G Am E7 1. Za kopci, lesy a řekami, před lety své "Ano" řekla mi, F C G C princezna krásná jak z reklamy, teď jsem pod čepcem! Po svatbě skončila pohádka, sklopil jsem zpětná zrcátka, princezna povila robátka a já se stal pitomcem! Prateta, tchýně, zeťáček, střepy pro štěstí a smetáček, život je věc plná zatáček, děravý kapsy - nic víc. U srdce podivný bodání, ode dne, co jsme oddáni, nemám už výhodu podání tak zpívám z plných plic:
Když na pavouka (K. Plíhal) A D D#dim 1. Když na pavouka sedne blues E A E tak přestane tkát sítě A D D#dim E A zaleze si do kouta a pláče jako dítě D A vybrečí se, vysmrká se H7 E do mušího křídla A D D#dim a pustí se s novou vervou E A E do shánění jídla A D D#dim a pustí se s novou vervou E A do shánění jídla
Kytky stále voní (Žalman) C Dm7 1. Mám blízko do lesů a do strání, Em Dm7 G C do trávy, kde večer sestra rosa brečí, C Dm7 na starou boudu slunce zaklepe Em Dm7 G C a vypráví, proč léto každoročně končí.
2. Když na velrybu sedne blues tak ponoří se ke dnu když to není zrovna v lednu klidně si k ní sednu polechtám jí bublinkama poplácám po hřbetě a je opět spokojená v tom velrybím světe a je opět spokojená v tom velrybím světe
R: Že prý pod čepcem, je zaslíbená zem, Tam podlahu mají z papíru a tou jsem propad sem. V krajích pod čepcem, je zaslíbená zem, hledáme lásku na míru a nikdy nenajdem 2. Zasel jsem ředkvičku do řádku, manželka řekla: "V pořádku!" takhle tu žijeme od pátku, sedumkrát za týden Našel jsem v lese pět masáků, manželka řekla: "Prasáku! Červi nám lezou z mrazáku!" Letěl jsem za nima ven! Na krk si navlíknu oprátku, manželka řekne: "V pořádku!" Život si nepustíš pozpátku, neřekneš ani švec!" Až budu tuhej v penále, manželka řekne: "Zdenále! Projel jsi poslední finále, konečně spadla klec!"
3. Když na papouška sedne blues tak vykašle se na zob a pod zobák si zanadává v rámci slovních zásob a pak se vrhne na mrkvičku pokud jsme mu dali a zase je to ten papoušek tak jak jsme ho znali
C Am Dm7 G Ref: Kytky stále ještě voní, bílé mraky - stáda koní C Fmaj7 brodí se modrou oblohou, Cmaj7 Dm7 zavři oči na petlici, holka zapálí ti svíci Em F /: Cmaj7 Fmaj7 :/ G a cigaretu fajnovou.
4. Když na člověka sedne blues a všechno na něj padá zakoupí si láhev vína tklivé písně skládá smutek ho však nepřestane pod srdíčkem bodat dokud se mu nepodaří aspoň jednu prodat dokud se mu nepodaří aspoň jednu prosadit
2. Když mozek v mojí hlavě rezaví, tak udělám z okna dveře, utíkám ven, ve chvíli se tahle nemoc zastaví a nastaví mi svoji nohu za týden. Mám blízko do kopců a do nebe, tam nezebe, tam večer sestra rosa brečí, když slunce na mou hlavu zabuší, tak netuší, že nerad býváš v létě sám.
Zavřu svý oči na petlici a nestojím o žádný fráze, hloupý řeči, koukám, děti trhají kytici do sklenice, za které jsi včera pil sám.
2
Naproti v motorestu (Kamelot) GC Naproti v motorestu dívám se na hostesku, znuděně kouřím poslední, pod plakátem s holkou v mini, Em Am D co oční stíny rozmazaný má. Včera jsme si řekli sbohem, odešla jsi rychlým krokem, abych se tě nemusel nic ptát, zůstal mi byt, vůz a plínky, sedm karet, z kterých stavím hráz. Každou noc (Žalman) \:C Em Dm G:\ C Em 1.Každou noc se toulám Dm G po sluncích vesmírem, své životy hledám a světlo v nich, F Em Dm G jdu sám, jsem skoro u cíle, Am Dm Em G můj krok se měří na míle.
Poslední klekání (Žalman) G C G 1.Na můj práh padá stín už tak dlouho, C G D G co má být, co má být, tak jsem sáh' po tobě ty má touho, dej mi pít, nech mě být. D C G Že jak vím potrvá, tohle čas potrvá, C G D až ti kněz zavolá klekání, G C G k tvojí hře přisadí někdo kartu, C G D G falešnou k poznání.
Kóta 8000 (Žalman) A D A 1. Na samý vrchol pohoří a sil, Amaj7 Emi7 stoupal jsem tenkrát úctou shrbený, F#mi C#mi a horským tichem duši ohlušil, D E tím, kterým mluví led a kameny. Snesl jsem dolů všechny kosti svý, srdce jsem nechal někde nahoře, mám v sobě smutek řeky divoký, který se ještě nechce do moře. Ref: F#mi A Heja heja heja, heja heja heja hej. heja heja heja, heja heja hejahej. heja heja heja, heja heja heja hej,
G C G Ref: Lásku dát můžem jednou, Em C G tu pravou, co se nikde neříká, Hm Am tak si vzpomeň na tu prvou svou, D7 G CG když jsi se díval na oltář.
2. Každou noc se toulám a bloumám po nebi, čisté duše hledám a světlo v nich, jdu sám, jsem stále v rozpacích, proč bůh mi nenadělil smích, » F nad svět se povznést B G to jsem vždycky chtěl, C Am a lehce přistát na zem Dm G C nikdy neuměl.
2.Dopíjím kávu, platím, mám jenom třicet zatím a nemám důvod k oslavám, krajina u dálnice vstává, vidím ji, jak mává, mává blíž, otočím a ptám se kudy, černý vlasy, bílý zuby, od větru tváře růžový, je to zvláštní, nikdo nikde, hlavu v dlaních, čáry bílé jdou.
3.Každou noc zalétám světelných sto roků, domů k Orionu na zlatý čaj, a dýl mě čekat nenechaj, než sen mi změní peklo v ráj, » a na polštáři mapy hvězdných drah, to abych nezabloudil a neměl z výšky strach.
2.Po sobě zanecháš, co tě mučí, to má být, to má být, jediná útěcha ve tvých očích, to má být, to má být. Ospalý nádraží je tvůj dům, zápraží, je tvůj práh rozbitej od kroků, co chceš říct v týhletý všední noci do dáli, teď už nic, snad jen, aby zvony zahrály. 3.Každej den přes můj dvůr její kroky, přichází, přichází, odněkud slyším zas stejný sloky, jen pojď blíž, ke mně blíž. Pusť mě dál přes tvůj práh nadešel už můj čas, přišel den poslední klekání, jinej se postará o tvý spaní, to má být, to má být.
E F#mi DA heja heja heja, heja heja hej. 2. A tak se vracím po závěji let, nemocný touhou ještě jedenkrát, jak horský orel kroužit naposled, mám duši starou duši napořád. Tak málo vzduchu, tolik jehel v něm, rampouchy prstů nelze zadýchat, do kraje duchů živí vstupujem, do našich útrob zakousnul se chlad. Heja heja heja ... 3. Všichni ti mladí, s kterými jsem šel, mají dech těžký krok za krokem jdou, a svaly se jim mění na ocel, jen moje cesty dál už nevedou. Moh' bych se vrátit ještě třicet let, jak líná řeka plynout do moře,
jenomže lidi dneska naposled, mám šanci umřít takhle nahoře. Heja heja heja ... 4. Dotknu se skály čelem tvářemi, a zavřu oči se vším smířený, než usnu spánkem, k kterém zdá se mi, že jsem se změnil v horské kameny. Tak málo vzduchu, tolik jehel v něm, rampouchy prstů nelze zadýchat, do kraje duchů živí vstupujem, do našich útrob zakousnul se chlad. Heja heja heja ...
3
Zrození hvězd (Kamelot) G C 1. Zrození hvězd čas vykřesá kvapem Emi Hmi a můžou mě vézt, až vyryju drápem C Emi D staré medvědice do skály větrů tvůj obličej.
R: C Emi D A březí klisna má oči jako ty a sedlo z něhy, C Emi D možná se jí stýská, možná je zraněná a možná je ty, C G všechno možná, všechno možná bude lepší než dřív.
Kraj otěhotněl jak prvnička v máji tou padlou tmou a někde ve stáji se splaší koně a přiklušou blíž, ke mně blíž. Ty a ja (Miro Žbirka) G C 1.Láska keď som s tebou G D svet je perfektný Emi C nikdy lepší nebol G D G prosím uver mi
Deň vždy býva krátky v noci nie je tma končia všetky hádky život zmysel má D C G A keď si preč ja čakám mám o teba strach mením sa na žiaka stojím pri dverách
Vracím se domů (Žalman) G D 1.To se ti zdá, že najednou venku svítá, G F#m Em D to na tvá víčka motýl přistává, to se ti zdá, že najednou léto příští, vlak neodjíždí a s námi zůstává někde stát. Zapal si sám mi pokaždý v trávě říkáš, a nepospícháš, když se oblékáš, a další den nám cesty a naděje krátí, za touhle tratí sen je vyprodán. Knocking on heaven´s door (Bob Dylan) G D Am 1. Mama, take this badge from me I can't use it anymore. It's gettin' dark, too dark for me to see I feel like I'm knockin' on heaven's door.
F C G (r): Úúúú ..., I love you Úúúú ..., I need you 2.=1. A keď si preč ja čakám mám o teba strach dobre - vieš som taká, stojím pri dverách
F#m Em Vracím se domů do Hory Zelený, D G jak tajný kurýr pospíchám, D G do kalhot skáče mý srdce splašený, D F#m Em D pár starých přátel že vůbec nepoznám.
2. Tahleta létavice mně do uší zpívá píseň panice, co z tváře ti slíbá tvůj vodopád slz a měsíční prach, co ty víš. Kraj Indiánů mě úsvitem vítá a ranní déšť mou rytinu smývá, jsi vzdálená víc, co můžu ti říct, můžu říct, jen to.
3.Láska je vraj omyl slová, klasika, On tú vetu stvoril nás sa netýka Šťastie delí dvoma vieme obaja všade sme vždy doma Iba ty a ja
2. Vím, co se má a co se od života žádá, když ti svá záda holka noc nastaví, sebrat se, jít a zaklepat u jinejch dveří, komu čas běží poslední maratón. Vracím se domů...
2.Mama, put my guns in the ground I can't shoot them anymore. That long black cloud is comin' down I feel like I'm knockin' on heaven's door. Knock, knock, knockin' on heaven's door
Knock, knock, knockin' on heaven's door Tam na Piccadilly (Žalman) G C7 G 1. U mýho krámku tam na Piccadilly G D7 G čistím boty od špinavejch cest, čistím duši toho, kdo se bojí vyhnout blátu a nastavit pěst.
Touha poznat svět (K. Plíhal) E 1. Utekl jsem od manželky k mamince, vodila si do kvartýru cizince, A7 za svůj život byla nejdál na Slapech, E tak se snaží vynahradit na chlapech H7 A7 E svoji dávnou touhu poznat celej svět.
Ó, tam na Piccadilly, ó, kdo se podívá, ó, tam na Piccadilly, ó, duši svou mi dá. 2. Buď pozdrav pánbůh, moje malá rajdo, černou kůži dneska zase máš, ráno tvá duše potřebuje mejdlo, noční stíny v umyvadle smaž.
2. Načapal jsem u ní jednou Japonce, daroval jí korále až z Jablonce, jednou zase s jedním chlápkem z Taiwanu znesvätili okrem spálne aj vanu, to ta její touha poznat celej svět. 3. Pozvala si domů čtyři Araby za poslední LP desku od ABBY, někdy byla zatížena na Indy, Portugalce nechala si na jindy, to ta její touha poznat celej svět.
3. Proč ten děda sbírá starej chleba, odpadový koše převrací, trošku peněz vydělat je třeba, malá penze na to nestačí. 4. A když prší tam na Piccadilly, čistím boty od špinavejch cest, říkám vždycky ráno po neděli, že je život tvrdej jako pěst. 4. Když jsem našel u ní chlapa z Bejrútu, nemoh' už jsem trpět ani minutu, hlavu jsem měl těžkou, jako z olova, opustil jsem navždy teplo domova pro tu její touhu poznat celej svět. 5. Ještě jsem se vracel zpátky pro šálu, už tam svlíkal kabát chlápek z Nepálu, utekl jsem od manželky k mamince, nezveme si domů žádné cizince, když - tak jenom strejdu z Český Třebový.
4
* No tak vstávej na pár chvil, zbývá touha jedné z víl Už cinkot zní všech tamburín, tak se stává stříbrem cín
V stínu kapradiny (J. Kratochvílová) D C D V stínu kapradiny spal, svět pod hlavou měl, Am D v stínu kapradiny snil, vím o mně ne, žel, V háji po zbojnících spal, když lámal se den, Kéž by do spánku mě vzal, jen pro jednou jen
V stínu kapradiny spal, sám splácel si daň V stínu kapradiny dál bil stohlavou saň Já tam zrovna stála jen, tak náhodou jen Touha má sto nálad, sen je naštěstí sen
Víly možná v hlavě měl, snad umřít si přál Rej těch nohou, rukou, těl má na čele dál V stínu kapradiny zhas, měl na čele šrám Z touhy vílám na pospas já znovu ho dám
Víly možná v hlavě měl, snad umřít si přál Rej těch nohou, rukou, těl má na čele dál V stínu kapradiny zhas, měl na čele šrám Z úcty k vílám na ten čas já nový mu dám
Jednou mi fotr povídá (I. Hlas) A7 Jednou mi fotr povídá D7 zůstali jsme už sami dva, E7 A7 že si chce začít taky trochu žít. Nech si to projít palicí a nevracej se s vopicí snaž se mě hochu trochu pochopit.
E7 A7 Já šel, šel dál baby, kam mě pán bůh zval E7 D7 já šel, šel dál baby a furt jen tancoval. A7 D7 Na každý divný hranici, na policejní stanici, E7 A7 hrál jsem jenom Rock´n Roll for You. Přiletěl se mnou černej čáp, zobákem dělal rockin´klap a nad kolíbkou Elvis Presley stál.
Amerika (Lucie) G D Am G Nandej mi do hlavy tvý brouky a bůh nám sebral beznaděj v duši zbylo světlo z jedný holky tak mi teď za to vynadej Zima a promarněný touhy do vrásek stromů padá déšt G D Am C G zbejvaj roky asi né moc dlouhý do vlasů mi zabroukej ... pá pa pá pá F#47 Em G /:Pá pa pá pá - pá pa pá pá:/
Hejna včel (Brontosauři) Am G F E Nějak umírá nám láska, my jako hejna divejch včel, jdeme dál. Každej vztah je vlastně sázka a každý ráno může zmizet, my jdeme dál.
Proč přišla takhle z rána a cosi žádá u pána, svíčku drží v dlaních tiše obchod nabízí. Bože, vyslyš moje přání, jak neřekneš svý ano mi, tak ďáblu ruku podám, když mi pomoc přislíbí. Ahoj Pegi (Kamelot) Am Fmaj G Em7 Ahoj Pegi, jak dlouho jsem tě neviděl, tají ledy, vítr by novou trávu sel, Dm A+ FG uvidím někdy úsměv tvůj C E7 a uslyším smích, co slyším jak dřív. Přichází čas, kdy struny hrají v mol, někde je kaz, sháníš si náplast na svůj bol, jakpak jsi dlouho neviděl orla u zátoky, žiješ nudný roky.
Pořád tak nějak nemohu, chytit štěstí za nohu a nemůžu si najít klidnej kout. Blázniví ptáci začnou řvát a nový ráno šacovat a do mě vždycky pustí silnej proud.
Tvoje oči tvoje řvavý tóny do těch slunce zapadá horkej vítr rozezní mý zvony do vlasů ti zabrouká ... pá pa pá pá Na obloze křídla tažnejch ptáků tak už na svý bráchy zavolej na tváře ti padaj slzy z mraků a bůh nám sebral beznaděj V duši zbylo světlo z jedný holky do vrásek stromů padá déšt poslední mé hodiny a roky do vlasů ti zabrouká ... pá pa pá pá
Řekněte, kdopak za to může, kdo z nás má právo něco brát, kdo učil lidi zlobu dýchat, kdo na vojáky chce si hrát
Slečna Závist (Aleš Brichta) Am G Am Ta dívka u oltáře,co pohled tvůj teď váže, skrýt závist zkouší za vlastním bohatsvím. Má krásu, moc i slávu, přesto vidíš, že se trápí, když tvář zakrývá ji závoj tkanej z černejch pavučin.
Obrovskej bourák v ulici, po boku krásnou slepici a lidi šeptaj přijel nějakej král.
Už zase bohatejch je spousta, a čím víc peněz, lásky míň, my jdeme dál. A tak nám zbývá jenom doufat, že už zítra,že už zítra snad budeme dál.
Jen řekni, dám ti to co cheš. Já věřím, ty to dokážeš. Slib krví potvrdím, jen dej ať nikdo nemá víc. Mě pálí, když je kdokoliv svým štěstím, se vším, cokoliv co zrovna nemám já, to radši ať sama nemám nic. Teď otáčíš se s nevolí, jak ďáblův podpis zabolí, už do líců jí kreslí vrásky z tuše šedivý. Pak konečně k nám promluví, skřek havraní tu zakrouží, mezi námi hledá, svoji obět vybírá. Když ne mně, radši nikomu, a slova nejsou k ničemu, to slečna závist vstoupila zas do někoho z nás.
F G C Je opuštěná krajina větrných mlýnů a nalezená je pravda, co jsem ti říkal. C7 Je zahalená do staré pavučiny slibů, A7 Dm G F věrných kamarádství, přísah a souhlasů. Buď tedy zdráv, za čas jak víno dozrajem, a za mořem, tam, těžko si spolu zahrajem, dopis má končit v naději, takže ahoj Pegi, znova tají ledy.
5
Velikej den (Kamelot) Tady kolem závor všechny vlaštovky jsem sčítal, třeba zítra odlítnou k jihu žít a med ze včelích úlů jsem jako zloděj sbíral, C G Am G Je velikej den a vítr fouká slámu, mám láhev rosy, a tak můžem spolu pít, Má panenko z temna hor, máš zpoždění. nenech se vykolejit. Zdržela tě zpráva, že máš nemocnou mámu, G FC FC Už vidím z dálky, jak mi máváš, Dm Am B nebo jízdní řád a na dráze pytel kamení, G F C na řasách slzy, co nelžou lásku tvou, C nenech se vykolejit. Em F a náruč svou mi v letu dáváš, B C ať ptákům oči z důlků vypadnou. Behind blue eyes (The Who) Em G D C A No one knows what it's like To be the bad man To be the sad man Behind blue eyes And no one knows What it's like to be hated To be fated to telling only lies
Zas mám plej stůl (Kamelot) C F Fm C Zas mám plnej stůl a plnou číš, už nic není půl a dnes už víš,A7 že jsem se vrátil domů úplně sám, zas mám plnej stůl a plnej džbán. Já toulal se tmou i v údolí, jen tak pod dekou spal na poli a když mě budil v noci mráz, tak jsem byl sám, dnes mám plnej stůl a plnej džbán. Dvíhaj k hviezdam tvár (Team) Hm A G Krásne pehavá tvár D A vlasy po pás a nohy po zem Hm A G prišla ku mne ako tá, A Hm viem len že o nej málo viem Na čelo dáva mi bozk raz večer náhle splynula s tmou odviezol ju veľký voz len mi šepla pár zvláštnych slov
Pozor tunel (Kamelot) Am Fmaj Slyšíš rachot kol a k rozednění půlhodina schází, Dm Em Am Sára protře rosou oči a prázdný kapsy obrátí. Váš brácha severák vyfouká z vlasů zbytky sazí, děti kolejnic a pražců stěží se domů navrátí.
CDG CDE But my dreams they aren't as empty As my conscience seems to be Hm C D A I have hours, only lonely My love is vengeance That's never free No one knows what its like To feel these feelings Like i do, and i blame you! No one bites back as hard On their anger None of my pain and woe Can show through
Jenže nikde nikdo, jenom stromy, trať a já a noc do pařátů mě zmáčkla jako myš. Jenom strážnej oheň slepý můry přivolá a z větrný růžice uslyšíš: "Pospíchej ke mně blíž." Už vidím z dálky .... Už vidím z dálky ... /: ať ptákům oči z důlků vypadnou :/. 3x
Discover l.i.m.p. say it [x4] No one knows what its like To be mistreated, to be defeated Behind blue eyes No one knows how to say That they're sorry and don't worry I'm not telling lies No one knows what its like To be the bad man, to be the sad man Behind blue eyes.
(E7) Am C7 F Pane můj, spas mě a chvíli přej, Fm D# G já nejsem zas tak zlej, jak se zdám. Pane můj, povím ti, proč jsem hráč a nevím, proč a nač, utíkám, C já to vzdám.
Tam na cestě snů jsem nenašel nic, jen zákoník dnů, co má rub a líc a když jsem hledal tvoji tvář, tak jsem byl sám, toužil mít stůl a plnej džbán. Pane můj, spas mě a chvíli přej ...
G D A Dvíhaj k hviezdam tvár Hm A D G čím je tma väčšia tým svieti ich viac D A Dvíhaj k hviezdam tvár Hm A D keď láska trápi ťa, vieš že ju máš. A Hm Vieš že ju máš.
Čas je vždy bežiaci kôň hľadám ju stále dávno jej niet nechala mi pustý dom hviezdne nebo a tých pár viet. Pýtaš sa či mám ťa rád keď aj mňa zláka bludisko ciest poviem ti nesmieš sa báť veď máš milióny blízkych hviezd.
G D Am Už zpívá telegraf, seš jedno velký ucho G Fmaj E7 a ťuká zprávu zpráv: Jimmy - Jimmy - Jimmy - Jimmy, pozor, tunel! Jak dravec letí vlak, možná, že mašinfíra šílí, "Honem chyť mou ruku, holka, než padneš k vekslu na zobák." Ten blázen žene stroj, že se snad zastaví až v Dillí, je špatný znamení, když v nebi krouží černej pták.
6
Generační (Nedvědi) Am Šel průzračnou nocí a táhl z něj rum, tak pět křížků moudrosti měl, G Am někde se rozdat chtěl, když opustil ves a poslední dům, tak oheň v dálce uviděl, a tam se rozdat šel.
C G C G R: Jste proradná banda bláznivejch lidí, E7 Am na který my se dřem, člověk se za vás červená, stydí a diví, co nosí den. Dohra: Am E7 Am
Johanka (Nedvědi) Am Em Dm Am S hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá, Em Dm G Am nebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč, jenom s vírou svou stojí dívka plavá, bílá, oheň nad hlavou, jenom s pravdou dál.
E7 Am R: Hej, muži, přidej ohni sílu, vždyť lidé se nudí jen, E7 F ať plameny nesou zprávu zlou, C G Am jak skončil soudný den s Johankou.
Křeček (Nedvědi) Em Pár starejch věcí vezmem na sebe Am H7 a na záda zelenej dům Am H7 a jedem se toulat někam za nebe, Am(C) Em(H7) kde vale dáme obyčejnejm dnům.
E R: Půjdeme dál, a s námi ti, co chtějí v lese žít, A půjdeme dál, když řeka v peřejích nám nese klid, F# půjdeme dál, a ten, kdo bránit nám chce, musí říct, H7 A7 H7 co děláme špatně, musí říct.
Tam uprostřed trampů byl i jeho kluk a ten se pomalu zved': táto, prosím tě, mlč, když dostal facku, tak neřek' ani muk, jen olíz' rozbitej ret: táto, prosím tě, mlč. Kdo z nás je proradná banda bláznivejch lidí a kdo se na nás dře, kdopak se za nás červená, stydí a diví, co nosí den? Dík svůj dal ti král, celá Francie si zpívá, to se osud smál, smutek utíká, s pannou Johankou ke štěstí se země dívá, vítr zprávu vál, že se dýchat dá. S hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá, nebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč, popel s vánkem ví, co se v dívčím srdci skrývá, hra se zastaví, jiná začíná. Pro pár kovbojíčků slyším každej den: co tremp, to chuligán, a když pozvu někoho, ať přijde jen, je línej a nechce se mu k nám. Těžko se autem dostaneš, pane Křečku, do skal sem k nám, ty, co jsi řek', že s trampy zameteš, znáš je vůbec, slyšíš, já se ptám.
A po nás nikdy nikde nezbejvá sta konzerv a papírovej sad, pro zválenej kus trávy, co nás ukrejvá, nadáváte, chcete se smát. Kytka (Nedvědi) (D) G D A D Otvírám lásku na stránce "rád", přišel jsem, milá má, něco ti dát, zeptat se, co děláš a jakej byl den, pohladit tvář, tu kytku si vem.
R: Ty jsi tak jiná, tak jiná, kdo ví, jestli má touha tě neporaní, ty jsi tak jiná, pojď, ruku mi dej, s tebou je celej svět jak vyměněnej.
Mrazík (Nedvědi) Am G Příroda se k spánku chystá, hnědne listí, zima jistá, přesto slyšíš na cestách tulácký písně hrát.
C G R: Tak jako vítr, trochu jak blázen, Dm Am ženeš to nocí, ostatní spí, C G Svetr navíc, rána studí, nevidíš nebe, nevidíš na zem, když tě první mrazík vzbudí, F Am teplej čaj, než rozhlédneš se, a zas o kousek dál. vidíš pár lidí, co pochopí.
Sedíme tu spolu a slova si jdou, propletený prsty leží na kolenou, oči jako čert a malinkej nos, ze všech je nejhezčí, tiše, už dost.
Z poezie paneláků, šedejch zdí a metra vlaků na nádraží pospícháš, aby sis spravil chuť. Když se mlhy v lese zvednou, známé tváře k ohni sednou, ze smutnýho Babylonu zbyde jenom suť.
Toulám se klínem skal (Nedvědi)
D7 G R: Ty chvíle mám rád, když jde den, den už spát, G F C G stín tuláků, ohňů dým, Toulám se klínem skal s tou rukou tvou a s kytarou, D7 E7 C písně, co jsem ti hrál, zní údolím ozvěnou. pláč stromů na stráních, když je vítr ohýbá, G D7 jako nás divná doba bláznivá.
Už dávno se mi stejská (Nedvědi) A Už dávno se mi stejská, tak ti, lásko, píšu, že bych tě moc chtěl, když dívám se ti do očí, E7 tak jak bych správný slova zapomněl.
G D R: Uspěchaná doba hledá zrnka vztahů, A z kterých mír a klid by vstal, a není lepší lék než láska, E7 A s ní by o sto roků lidé byli dál.
Mávám ti, lásko má, zbývá už jen, jen pár chvil, na kámen teď napíšem pár řádek kdo, kdo tu byl.
Už dávno se mi stejská, a teď koukám kolem sebe ještě víc, do zavřených srdcí slunce těžko cestu hledá, odlétne a nic. Jak dávno se mi stejská, tak ti, lásko, píšu, že bych tě moc chtěl, po horách se s tebou toulat, počítat hvězdy v noci rád mám, to bych chtěl.
7
A po tej voděnce drobný rebe skáčó Pověz mě má milá proč tvý oči pláčó Tak smutně žalostně
A te Rehradice (Vkasta Redl) Dm C F A te Rehradice na pěkný rovině G Am Dm G C Teče tam voděnka dolů po dědině Gm Am Dm Je pěkná je čistá
Pláčó one pláčó šohajo vo tebe Že sme sa dostali daleko od sebe Daleko od sebe
Až na poslední stránku (Redl) A47 D Gm D Až na poslední stránku chci napsat to slůvko, A47 D F#m Em co mi svítí jak slunce do mých mlhavých dní, na tu poslední stránku, co počmárat zbývá, kolem nakreslím kvítí nebo sníh. Bože můj (Redl) F B Zelený mrak zas na to hledím C F Ještě že tak, že v hospůdce sedím Okolo jsou snad všichni svatí Je tady pán co za všechny platí
Proč by neplakali, když hlavěnka bolí, mosejó zaplakať šohajovi k voli šohajovi k voli
Na té poslední stránce bude jen jedno slůvko, mým nejtěžším písmem z I.A, nač jinak všechna ta hejna dětí učit psát krásně, kdybych to nezvlád' ani já.
Zvolna chápu, proč slova se píšou, aby bylo co zpívat a aby bylo čím lhát, všechna slova svých písní bych napsal tím slůvkem, /: tak chápeš, jak spěchám se ho vzdát ... :/
Ej bože můj Nechce se domů Ej bože můj
V dálce hřmí hrom přes háj domů běžím Pod horou háj nad hlavou nebe Nad nebem ráj a tam vidím tebe
*Ještě jednu Borovičku Zahrajem na píšťaličku Jen pro tebe za hubičku
Na louce strom pod stromem ležím
Hej bože můj Nad tebe není,Ej bože můj
Ej bože můj Ej bože můj, ááá
Ještě mi chvilku zpívej (Redl) A7 D G Hm Ještě mi chvilku zpívej, a neříkej, že už to neumíš, Em Hm E A7 ať se zas cítím takhle maličký, ať srdce pro mě bije, ještě mi aspoň chvilku zpívej, ať můžu sladce ztrácet vědomí a utopit svůj rozum ve vlnkách té hloupoučké melodie. Tak jen zpívej, kdo ví, co bude za tři vteřiny, někdo nás vyfotí i přes panel a zbudou jen dva stíny na zdi, když zpíváš, je mi jak dávno v bezpečí babiččiny peřiny,
a nemám strach, jen o to jediný - že už bude konec prázdnin. Ještě mi zpívej, a já to vážně nikde nepovím, že ti to, no, trošku ujelo, prostě ses netrefila, muzika není pro každého, jen pro ty, co maj' uši hladový, a mně už v uchu hrozně kručelo, a tys' mi ho tak hezky nakrmila. Prosím, prosím, ještě zpívej, ať zapomenu všechny rozumy, já vím, že ti to nikdy nevrátím, i když se tváříš hezky skromně, ještě zpívej, a co na tom, že to neumíš, jiní to umí, ale co já s tím, když nezpívají pro mě ...
Jsem velký hříšník, proto mě měla tolik ráda, Monter blues (Redl) a zestárla dřív, než dospěla, Am D Jó, taky jsem hrával tyhle výškové práce, a tak nejvýš, jak umím, vážu si padák, i kolem křížů kostela. C E Am E to není žádná opera, Řek' jsem jí: holka, všechno ti vydrží tak Am D celý den viset jak na oprátce, dlouho, jak dlouho to k tobě putuje, C E tak voní chleba montéra. ale co je navždy, to nepřijde nikdy, protože prostě to tu je. F Fmaj Dm G R: Montuju potrubí, mosty a přehrady, C C/h C/b A7 Montuju potrubí, mosty a přehrady, málokdy (sotva kdy) upadám do téhle nálady, jen občas upadám do téhle nálady, když nezabírá vodka ani džus, Dm G když nepomáhá vodka ani džus. C E tak dobře, dobře, dobře, dej to sem, já zahraju blues.
Am D *Nedělej na mě ty psí oči, já znám tu Stairway do nebe, Am A7 mě už dnes těžko přeochočíš, tohle fakt není pro tebe. Znám taky blues pána, co se toulá světem sám, blues čtyř stěn, žen, prázdna, které objímám, blues, které dávno už musím umět hrát. Když zavřu oči, vidím zas holky z první řady a kolem nich místní šumaře, od sloupu k sloupu jim natahuju struny na krásné modré kytaře. Montuju potrubí, á ..., když nepomáhá vodka ani džus, hm .
Sbohem galánečko (Redl) Sbohem galánečko rozlučme sa v pánu D Hm Em A D E7 Sbohem galánečko já už musím jíti Kyselé vínečko, kyselé vínečko Ale sa nehněvám žes mňa ošidila Podalas mě v džbánu To ta moja žízeň to ta moja žízeň A F#m Hm E A Sbohem galánečko já už musím jíti Ta to zavinila Ač bylo kyselé přeca sem sa opil Em A D Em A | : Kyselé vínečko, kyselé vínečko Eště včil sa stydím eště včil sa stydím Podalas mě k pití : | Co sem všechno tropil Už vašu chalupu z dálky vidím srdce sa ozvalo bít ho slyším Zafúkané (Redl) nad jenom pár kroků mi zostává a budu tvého okénka stát Am Em Am Em Am C G Am Větr sněh zanesl z hore do polí já jdu přes kopce přes údolí Ale zafúkané zafúkané okénko k tobě je zafúkané C G C F C E Am idu k tvej dědině zatúlanej cestičky sněhem sú zafúkané Od tvého okna se smutný vracám závějó zpátky dom cestu hledám spadl sněh na srdce zatúlané aj na mé stopě sú zafúkané Am C G C F C(Dm) Dm(E) E(Am) Zafúkané zafúkané kolem mňa všecko je zafúkané Zafúkané zafúkané mé stopy k tobě sú zafúkané
8
Rána v trávě (Žalman) Am G R: Každý ráno boty zouval, orosil si nohy v trávě, že se lidi mají rádi, doufal, Am Em Am a procitli právě.
Každy ráno dlouze zíval, utřel čelo do rukávu, a při chůzi tělem sem-tam kýval, před sebou sta sáhů. C G F C 1. Poznal Moravěnku krásnou Am G C a vínečko ze zlata,
Akordy (K. Plíhal) E Amaj 1. Nejkrásnější akord bude A-maj, E C prstíky se při něm nepolámaj. A H7 G#m C#m pomohl mi k pěkné holce s absolutním sluchem, A C E Amaj každý večer naplníme balón horkým vzduchem.
2. Toužil najít studánečku a do ní se podívat, by mu řekla: proč, holečku,
musíš světem chodívat. Studánečka promluvila: to ses' musel nachodit, abych já ti pravdu řekla, měl ses' jindy narodit.
A Amaj R: Od A-dur je jenom kousek k A-maj, F#m proto všem těm, co se v lásce sklamaj: A H7 G#m C#m vyždímejte kapesníky a nebuďte smutní, A C E Amaj každá holka pro někoho má sluch absolutní.
2. V stratosféře hrajeme si A-maj, i když se nám naši známí chlámaj. Potom, když jsme samým štěstím opilí až namol, stačí místo A-maj jenom zahrát třeba A-moll. 3. A-moll všechny city rázem schladí, dopadneme na zem na pozadí. Sedneme si do trávy a budem koukat vzhůru, dokud nás čas nenaladí aspoň do A-duru.
G F C v Čechách slávu muzikantů Am Em Am umazanou od bláta.
4. V každém akord zní, aniž to t]uší, zkusme tedy nebýt k sobě hluší. Celej svět je jeden velkej koncert lidských duší, jenže jako A-maj nic tak srdce nerozbuší. E Amaj Pro ty, co to A-maj v lásce nemaj, E Cmaj moh bych zkusit zahrát třeba C-maj.
Dokud se zpívá (J. Nohavica) C Em Dm F C Em Dm G Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, včera jsem nespal a ani dnes nespočinu, F G C Am G svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, /:F G:/ C Em Dm G ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
Ve stánku koupím si housku a slané tyčky, srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky, ze školy dobře vím, co by se dělat mělo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze, i kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, zvedl jsem telefon a ptám se:"Lidi, jste tam?", a z veliké dálky do uší mi zaznělo, /: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :/
V jednym dumku (J. Nohavica) D A A7 D V jednym dumku na Zarubku mjal raz chlopek švarnu robku a ta robka toho chlopka rada nemjala. Bo ten jeji chlopek dobrotisko byl, on tej svoji robce všicko porobil, čepani ji pomyl, bravku dával žrat, děcka musel kolibat.
ale robka toho chlopka rada nemjala. Štvero novych šatu, štvero střevice, do kostela nešla, enem k muzice, same šminkovani, sama parada, chlopka nemjala rada.
a jak domu přišel, řval, jak hrom by bil, a tu svoju robku zbil.
Robil všecko, choval děcko, taky to byl dobrotisko,
Nespaľme to krásné v nás (M. Žbirka) D Gmaj G6 Neviem spáliť most most za láskou v nás vždy sa dá späť ísť vždy keď príde čas F#m A D tak skús nespáľme to krásne v nás So mnou nájdeš v tme niečo vzájomné všetko s tým že si vo mne súvisí tak skús nespáľme to krásne v nás
A chlopisku - dobrotisku slze kanu po fusisku, jak to vidí, jak to slyší, jaka robka je. Dožralo to chlopka, že tak hlupy byl, do hospody zašel, vyplatu prepil,
G A D R: Keď som s tebou dýcham rád G A Hm naberá to rýchly spád G A D nedá sa to skrývať nie G A D povie nám to dýchanie F#m G A D tak skús nespáľ nežné krásne v nás 2x Dva maličky v tme platím vykupne čas ti skrášlil tvár kde tichšie krídla dal tak skús nespáľ nežné krásne v nás
Včil ma robka rada chlopka, jak on píská, ona hopka, Hanysku sem, Hanysku tam, ja tě rada mam. Věřte mi, luďkově, že to tak ma byť, raz za čas třa robce kožuch vyprášiť a pak je hodna tak jako ovečka a ma rada chlopečka.
Dva malíčky v tme nič len dýchanie čas sa vrátil tam kde patrí iba nám tak skús nespáľme to krásne v nás R: Si mojou večnou hádankou tajomstvá si stále stráž a stačí iba málo slov a máš toho viac než máš tak skús nespáľ nežné krásne v nás 2x Nechcem spáliť most most za láskou v nás vždy sa dá spať ísť vždy keď príde čas tak skús nespáľme to krásne v nás (oba)
9
Nevermore (J. Nohavica) D G D G D GD Seděl jsem za stolem a básně čet', rádio hrálo, G D vtom slyším ťukání na parapet, Hm ADGD tak slabé, že se mi možná jen zdálo, Gdim Gmaj zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal: F#m G "Nerad vás ruším, pane básníku, D Em G D ale mohli bychom na chvíli dál?" V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína, jako bych někde už viděl tu tvář, byla to tvář, na kterou se nezapomíná, v průvanu zhasla mi svíčka, zvenku studený vítr vál, na chodbě na dlaždičkách za ním černý havran stál. Usedl do křesla a černý pták sedl mu v klíně, bodlo mě u srdce, když spatřil můj zrak, Možná se mýlím (J. Nohavica) C Fadd9 Mám rozestláno na posteli pro hosty, zuby si čistím cizím zubním kartáčkem, C Em já, snůška zděděných vlastností F Dm G a obyvatel planety Zem. F C Bláznivé Markétě zpívám druhý hlas, Dm F C jsem tady na světě na krátký víkend na cestovní pas. Pan farář nabízel mi věčný život, říkal: musíš, chlapče, přece v něco věřit, a já si dal nalačno jedno pivo a spatřil anděly, jimž pelichá peří. Bláznivé Markétě zpívám druhý hlas, jsem tady na světě, dokud nevyprší můj čas. C FC FC * Možná, že se mýlím, možná se mýlím, Em F C snad mi to dojde léty, snad mi to dojde léty, Píseň pro malou Lenku (J. Nohavica) Dm G C Cmaj Am Jak mi tak docházejí síly, já pod jazykem cítím síru, Dm G C víru, ztrácím víru, a to mě míchá, minomety reflektorů střílí, jsem malým terčem na bitevním poli, kdekdo mě skolí, a to mě bolí, u srdce pchá. Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev mi teče, na čísle 156 109 nikdo to nebere, rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet, opustil mě můj děd Vševěd a zas je úterek. Skládanka (Nedvědi) /:A Hm A:/ E E7 F#m D A Hm E Tak od dneška vím, jak zavíráš oči, když pusu ti dávám, jak otáčíš hlavu, všechno už víš, to, co bych chtěl, snad se mi zdáš, nebo nechápu nic, snad jsem jen blázen, co chtěl bych víc,
že z podešví mu trčí koňské žíně. "Tak nás tu máte, jak jste si přál," na lampu padl stín, přes psací stůl když mi vizitku dal: firma Ďábel a syn. V tolika nocích a v tolika dnech jsem ho vzýval, volal ho na pomoc, když docházel dech, a teď jsem se mu z očí v oči díval, cítil jsem konopnou smyčku, jak mi svírá krk, když ze záňadří vytáhl ceduličku a dlouhý husí brk. "Za kapku krve tě zahrnu vším, co budeš žádat, vidět to, co jiní nevidí, tě naučím, a slova k slovům v písně skládat." "Co za to žádáš," ptal jsem se, ptal,"jsem jen nuzný tvor," a havran v rohu zakrákal: Nevermore! Na dlani zaschlou kapku krve mám a tma je v sále, když přijdou lijáky, tak bolí ten šrám, a ono, podívej se z okna, prší stále, nešťastně šťastný v půlce života, kymácející se vor, a havran na rameni skřehotá: Nevermore, nevermore, nevermore!
mám na to jenom chvíli, dojít od startu k cíli, a tak si zpívám, a tak se dívám, a tak si dávám do trumpety. Jsou prý věci mezi nebem a zemí, já o nich nevím a možná měl bych vědět, já nikdy nikomu jak Ježíš nohy nemyl, já nechtěl nikdy na trůnu sedět. Bláznivé Markétě zpívám druhý hlas,Ź jsem tady na světě, dokud nevyprší můj čas. Vy, náčelníci dobrých mravů, líbezní darmopilové a marnojedky, proutkaři pohlaví a aranžéři davů, vy jste mi nebyli na svatbě za svědky. Bláznivá Markéta, ta mi svědčila, že kdo vchází do světa, jako bys' vypustil motýla. * V pokoji, kde jsem včera spal, vypnuli topení a topila krása, měli jsme na sobě jen flaušový šál a já jsem křičel, že láska je zásah. Bláznivá Markéta ať nám zapěje, že až sejdem ze světa, čáry máry fuk, nic se neděje, nic se neděje, nic se neděje ... Jak se ti vede? No někdy fajn a někdy je to v háji, dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny mi hrají: tú tú tú .. Dm G C Am Dm G C Dm G C Am Dm G C Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady, vaše vnady mě nebaví a trošku baví, sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla, píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde, až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky, na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.
ty můj vánku, skládanko hezká z kouzelnejch chvil.
A už se mi stýská, pitomej čas, už musíš jít, uklidím okurky, polštáře, naposled pusu ti Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc, dám, cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc, ruce si chvíli nebudu mít, pel z tvojí kůže nechci si vzít, poprvé blízko, blízko tě mám a tvoje tvář je plná stop mých, tak zase zítra, ty můj vánku milovaný. začnu se bát, jestli to moje rád ti neublíží.
10
Andělská (Z. Navarová) A Hm C#m (Hm) 1. Můj Bože, podej mi ještě ten kalich To víno, co s nocí se měnívá na líh C# F#m Snad nad ránem na dně se dočtu, že v kastlíku andělskou počtu mám Hm E Tu ru tu tuu A že hoře se skutálí do jedné slzy. Ta slza se vsákne a pak ji to mrzí
Do posledního dechu (Nerez) /:C Fmaj:/ C Fmaj Em Am Am7 1. Slunce v oknech, doktor v domě D9\F# G C Cmaj Am Am7 jen ať svítí slunce pro tebe i pro mě D9\F# Fmaj pavouk v síti sladce dřímá
Že po prvním slunci se nadechne a kometa zamíří nad Betlém Tu ru tu tu Zatím A Hm C#m Hm Ref: Počítám nebe, světla kam nedostanu A C#m Hm E7 Miluju tebe a pak usnu a vstanu a tak tu ru tu 2. Tak podej podej mi ještě ten kalich to víno, co s nocí se měnívá na líh Snad na dně se perlama zaleskne pak vyměním veselé za teskné. Písně
Do posledního dechu Do posledního dechu
2. Doktor v domě, štěstí v kapse po nás dvou tu zbývá konec konců praxe pavouk zívá, už jsme v síti.
Byli jsme opilí byli a nebyli nebyli a byli. Byli jsme… Do posledního dechu Do posledního dechu Do posledního dechu
Byli jsme opilí, byli a nebyli měli svou střechu Byl jsme opilí, byli a nebyli F4 F G milenci v mechu
3.Slunce v oknech, doktor v domě. Ještě svítí slunce pro tebe i pro mě. Pavouk v síti sladce dřímá
Nad ránom (M.Žbirka) Am Em 1. Nad ránom cez okno pozerám. Nad ránom len zbytky nočných drám. F Am Tmavé obloky, rolety mesiac o mraky opretý Nad ránom ]cez okno pozerám.
D Am Všetko je blud a klam G C túžim sa hnúť len kam Dm Am nič nemá fór čo s tým Em Am príď radšej skôr než uverím.
Milionkrát (M. Žbirka) Gmaj Dmaj 1. Miliónkrát s úsmevom skrývam plač Miliónkrát býva svet protihráč Em A D (Hm) však každý mráz vždy pominie všetko má kaz iba ty nie
Hm Ref: A v takých dňoch Em keď padám z nôh G A D márne skúšam vrátiť smeč ty nájdeš smer a z čiernych dier unášaš ma preč Vietor aj dážď spolu či zvlášť stále túžia dať mi mat nie je to hriech
Miliónkrát bezmocne klopím zrak Miliónkrát býva svet naopak však každý jav má rub aj líc smútku ma zbav zmy slzy z líc Bezchybná (M.Žbirka) F Dm Am B 1. Nádherný slnečný deň patrí celý nám dávno ti povedať chcem že si bezchybná Gm C dlhé vlasy dotyky úst už ma nikdy viac neopusť B F kde nie si - je púšť Když jsi smutná (K. Plíhal) C Fmaj Když jsi smutná, tak i kapky deště bolí, rány se otevřou a naplní se solí,A7 Dm G Em Am držím tě za ruku a nemám žádnou záruku, Fmaj C Fmaj že nezůstanu o žebrácké holi.
3. Tak podej podej mi ještě ten kalich to víno, co s nocí se měnívá na líh Snad nad ránem na dně se dočtu, že v kastlíku andělskou počtu mám Tu ru tu tu Zatím
C Cmaj Am Am7 D9\F# Fmaj Byli jsme opilí, byli a nebyli a žili v mechu C Cmaj Am Am7 F4 F Byli jsme opilí, byli a nebyli, nebyli a byli
C Cmaj Am Am7 D9\F# Fmaj Kam se ztrácí barva slunce Dnes nám zpívá podzim na nejtenčí strunce Voda živá konec konců
A pak hoře se skutálí do jedné básně ta báseň se vsákne a na zemi zasně-ží A po prvním slunci a s první tmou Ta kometa zamíří nad Letnou Tu ru tu tu. Zatím
Nádherná mesačná noc hviezdy nad hlavou máš takú zázračnú moc život je len hrou dlhé vlasy dotyky tiel kam by Adam bez Evy šiel keď blízko je cieľ Gm C Na perách ti svieti rúž Am C# prekročím prah hodinky zruš tak vzdálený je celý svet F rád uverím že cesty spát …….. niet.
Když jsi smutná, tak mi něco ruce sváže, do mé hlavy mlčky vpochodují stráže, všechny mé nápady hned zahánějí do řady a střílí puškou té nejtěžší ráže.
2. Na čierno natieram celý svet Na čierno nepoznám odpoveď keď ma zobudia čudné sny a ich výklad je nepresný Na čierno natieram celý svet Nad ránom cez okno pozerám Nad ránom že mám tvoj smiech nadovšetko rád mezihra – sloka + Ref 2. Miliónkrát s úsmevom skrývam plač miliónkrát býva svet protihráč však každý mráz vždy pominie všetko má kaz iba ty nie Miliónkrát Oh, miliónkrát
2. Nádherný slnečný deň patrí celý nám dávno ti povedať chcem že si bezchybná dlhé vlasy dotyky tiel kam by Adam bez Evy šiel keď blízko je cieľ Bm F keď blízko je cieľ
Když jsi smutná, tak i sochy v parku brečí, stromy procitnou a mluví lidskou řečí, tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší, a náhle jsi víc svoje, nežli něčí ...
11
Marcellina (Kamelot) /: F#m C#m D A:/ 3x Hm E A 1. Byl tvůj první muž, co sliby dodržel, duše čistá jak mladý víno v jedno větrný ráno odešel napořád, Marcellino
F#m E H Hm7 Ref: V hlavě milion vlaků uhání na každým perónu ti hrál hity o dlouhým čekání F#m E Dmaj všechno je pryč, tvá duše bloudí dál
Život šel jako příběh z Harlequina a když večer zapálil svíce líbala nejkrásnější Marcellina z východní hranice Brej den (K. Plíhal) Cmaj Fmaj Brej den, pane slimáku, G brej den, jakpak se vám klouže po slině? Já vím, máte mě na háku, G C ale já vás zcela chápu, tak to nesu hrdinně.
Dopis (K. Plíhal) D A Tak ti teda píšu v opilecké pýše Em G A D dopis, co ti jinej frajer nenapíše, dopis, co ti jinej frajer nesesmolí, žádný hloupý fráze, jak mě srdce bolí. D7 G E A Nejsem žádnej zlatokop a není mi to líto, že jsem kdesi propil rejžák i to síto.
Brej den, paní žížalo, brej den, tak co, půjdeme dnes na ryby? Já vím, vás to dožralo, ale já vás do tý piksle nedal, já mám alibi. Brej den, paní slonice, brej den, můžu vám vzít míru na župan? Já vím, v Černé kronice budou zítra psát, že jsem byl k smrti udupán. už od rána mě svádí, hladí, líbá a tak dále, jenže bez tebe se cítím jako přikovanej k skále. Vzpomínky mě klovou do mých ztvrdlých jater, slzím z dýmu, jenž sem vane z vater kolem Tater.
2. Tehdy šel domů z práce, za patama stín bylo prostřeno na stůl k večeři všední den jako jindy, kdy lidi jdou z kin policajt u dveří Zprávy úřední střídal smuteční chór svět se otočil rázem vzhůru bolest větší jak vesmír a horší než mor tišil zpěvák na kůru
Brej den, paní správcová, brej den, pomůžu vám s prádlem na půdu, brej den, proč jste taková? Tam, kam mě teď posíláte, tam já nepudu. Brej den ...
Přestanem se trápit, kdo ji za nás dopočítá, přestanem si nalhávat, že na východě svítá, obyčejní lidé vedou obyčejné války, chci naposled tě uvidět, a třebas jenom z dálky. Třebas jenom z dálky, když už to nejde zblízka, dokud konec toho všeho Pámbu neodpíská, dokud konec toho všeho Pámbu neod-, tak ti teda píšu v opilecké pýše dopis, co ti jinej frajer nenapíše, dopis, co ti jinej frajer nesesmolí, žádný hloupý fráze, jak mě srdce bolí, loučení, beznadějj, loučení, mě srdce, mě hlava ….
Prej z vesmíru se blíží naše příští zkáza a Země - to je stará a velmi křehká váza, popraskaná váza jako tvoje láska ke mně, co zbylo z tvý lásky, co zbude z tý Země? Zato když jsem včera večer seděl s kamarády v Nebude to bolet, neboj, potrvá to chvilku, přestaneme řešit naši malou násobilku. šenku, má stará Múza dala mi svou novou navštívenku, Ráda se miluje (K. Plíhal) Am G CF Em Am Ref: Ráda se miluje, ráda jí, ráda si jenom tak zpívá, 2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce, vrabci se na plotě hádají, kolik že času jí zbývá. že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce. F C F CE 3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští, 1. Než vítr dostrká k útesu tu její legrační bárku sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští. Am G C F Em Am a Pámbu si ve svým notesu udělá jen další čárku. Vstávej holka (K. Plíhal) Báby budou mlíti pantem, Z nich ti potom loutna s flétnou G Am Hm Vstávej, holka, bude ráno chlapi bručet pod kníry: naposledy zahraje, "Tahala se s muzikantem, že se naše duše střetnou Am D G kalný jako Metuje. proto tyhle manýry." hned za bránou do ráje. Zahraju ti na piáno, Housle budou svými trylky jen co zjistím, kde tu je. opěvovat tichounce, Vstávej, holka, bude ráno kalný jako Metuje. všechny tyhle horký chvilky Em Am Em Am Jedno stojí tamhle v koutě ve studený garsónce. Zahraju ti na piáno, jen co zjistím, kde tu je. D7 A7 D7 bez pedálů, bez kláves. Pak na dráty telefonní Dopij tenhle zbytek rumu, jako noty na linky ať je zase veselo, G Am Hm jsme tu spolu z nerozumu, V tomhle jednou povezou tě sednou hvězdy, které voní jak rumový pralinky. tak co by nás mrzelo. Am D G funebráci přes náves. So You Fish Na jezeře bez zlatých ryb (V. Redl) Nečekám zázraky na zemi No another with wish C F C Nehledám oheň co nepálí ne že bych pohádkám nevěřil Game's over. Prostě nechci v nich hrát. Rozumíš ? F Am Víš mě sny o tobě zahřejí A tak nespěchám jdu krokem A zdá se mi Dm Am F Dm FG Jen když vedle mě spíš Že žádné hodiny nezměří můj čas Proč vlastně měl bych po tobě chtít Fmaj C F C F G Fmaj Další společná vítězství A nehlídám tvé kroky z povzdálí Co s tebou zůstal stát. F C F G Dm F G Dm Usínám s nadějí že se neztratíš Když můžu prohrát všechno sám
12
Přijdu hned (V. Redl) D A G Em Tady je kruh, tady je dvůr, tady bydlí Hm G Em A moje pýcha a štěstí naposled, G Hm tady jsou knížky, tady svíce, Em G tady hrnky, tady lžíce, A D A D kdybys šel pryč, tady je klíč, přijdu hned.
Až mně bude (Žalman) DA D F#m Hm C#m D F#m Až mně bude znovu šestnáct let holky budou sladký jako med už mně není lásky ještě zbývá už mně není hezky se to zpívá Až mně bude třicet pryč a den s hezkou holkou budu každý den už mně není lásky ještě zbývá už mně není hezky se to zpívá Zvon dál tu zní (Žalman) Em Dm7 Zdá se nám stále víc že nás vyzouvá vítr z hor C A7 A zvon dál tu zní, dál tu zní Fmaj Edim blázne máš právo svý, Fmaj C blázne máš právo svý.
Líbíte se mi (J. Nohavica) A F#m H7 E Ruce Vám k posteli svážu Půl dne se v pokoji neukážu Vy utonete ve vlastní touze Já potom přijdu a řeknu pouze A F#m F#m A /: Líbíte se mi líbíte Líbíte se mi líbíte :/
To vpravo je les, tohle je vřes a tudy sever, téhle cesty už je konec na dohled, tohle je Zlín a támhle blízko, to už je Melbourne, San Francisco, sedni si sem, někde tu jsem, přijdu hned. Támhle to je pták, to velké je mrak, tím se prší, a tímhle přivoláš si slunce zase zpět, tohle je výhled na Kokořín a tahle okna vedou k moři, tady je gin, tady led, já přijdu hned ...
Až mně bude padesát a víc kde jsou sladký holky z Nezvěstic už mně není lásky ještě zbývá už mně není hezky se to zpívá Až mně bude sedmdesát pět škoda hezkých holek na pohled ještě není ještě lásky zbývá ještě není hezky se to zpívá
Spálenou trávou jdem Jako verbíři svuj díl si brát Víno nám vymejvá Z očí zlatý prach poslední Poutníci bláhoví Svět se zamračil, král hladoví
Jak jsou pevná ta pouta Budu sledovat mlčky od piana z kouta Vy se budete malinko vzpouzet Já napiju se vína a řeknu pouze Kapky potu vytvoří říčku Stékat budou dolů do dolíčku Stírat budu je dlouze Nad vámi nakloněn řeknu pouze Až den se nachýlí k noci Působit začnou zlé mé moci Lůžko bude místem temných kouzel A já noční čaroděj řeknu pouze
Helen (Samson) D Silnice jsou vlhký k ránu, Gm D já vzpomínám na tvý oči, Helen, na chléb s máslem, bílou kávu, tělo hebký jako trávu, Helen, Em F#m udejchanej polibek G B D se špetkou strachu, že se někdo dívá, to zbylo ti z tvejch patnácti Gm D i s úsměvem, co rozpaky zakrývá.
Dál jsou to vlasy žlutý tak, že ve slunci se na ně dívat bolí, a tváře zvlhlý od potu, co při polibku zachutnají solí, oči svítí v letních ránech někdy víc než slunečnice květ, to všechno, Helen, poukázkou je na pár dalších spokojených let. Silnice jsou vlhký k ránu a s nima i moje oči, Helen, vzpomínám, jaký to bylo, stop' jsem vůz, co jede kilo, Helen, /: oběd dám si v bistru v městě, kam jsem vlastně vůbec nechtěl jet, potkám tě zas za pár pátků, pro pár dní snad nezboří se svět. :/
13
Katce (Samson) D9 Dmaj76 D96 Dmaj76 1. Chtěl bych králem být aspoň chvíli krátkou, D9 Dmaj76 D96 D9 dal bych narazit mince s malou Katkou, Em A7 Em A7 žlutý jako lán v odpoledním žáru, D9 Dmaj76 D96 D9 Em A7 jsem však jenom kmán, co brnká na kytaru.
D6 D Na vodu zrcátka pouští slunce, než skryje ho mrak, kluci se schovali v houští a holky se koupou jen tak, Em A7 D Cdim takhle si maluju léto, zima když nechce být krátkou, Em C A7 přemýšlím, zdali půjde to, být aspoň tři týdny s Katkou, hm. 2. Rotným být bych chtěl nebo generálem, to bych nevelel, spokojil se s málem, Katka dosvědčí, že když se velí "pozor!", lásce nesvědčí velmi přísný dozor.
Být tak pilotem, znám to jenom z knížky, vyhodil bych ven svoji Katku z výšky, přece volný pád má rádo každé ptáče, a já ji mám rád, u Svazarmu skáče.
Kdybych tu moc měl a měl v hlavě zmatek, vyhlásit bych chtěl státní svátek Katek, aby i ta má nemusela vstávat, a když volno má, tak proč ho naddělávat?
3. Nejsem pilotem ani panem králem, nemám žádnou moc a nejsem generálem, písně zkouším psát obrace i hladce, slova splétám rád, slíbil jsem je Katce.
Ref: Em G D Tak se nemrač, lásko, že se ráno s nocí ztrácím, Em Gm D třeba jednou, lásko, postavím ti velkou máj, nezapomeň, lásko, že i já se v zimě vracím, pak nám budou, lásko, pod peřinou srdce tát.
PS (Žalman) D Gmaj D2 Stála u vrátek tichá a smířená, G E A jen vítr bušil do drátů jak do cimbálku, D Gmaj Em E7 já chtěl nazpátek k ní se vrátit G E A a věděl, že zas prohrávám dívčí válku, Em G D D2 do jedné z komor svýho srdce mě na jeden západ zamyká, G E Gmaj D proč se mi z údolí a hor tam od ní těžko utíká.
Chtěl bych zase jít tou její krajinou, ochutnat sladkých koláčů spadlých až z nebe, její slzy pít, když se tak bála, že bez boje zas prohrává mě vedle sebe, na dráty vítr smutně hraje, když si mě rosou vyprovází, proč se mi z údolí a hor tam od ní těžko odchází.
Pes (K. Plíhal) D6 Krásně spí, aniž to ví, Gmaj A96 D6 můj velikej huňatej černej pes, má svůj sen, báječnej sen, voňavej, libovej, čerstvej sen.
Bmaj Fmaj Francouzskou polívkou zaháním hlad, včera jsem s Růženou prohýřil plat, Dm G Dm G kdoví, s kým Růža se opíjí dnes, F A D6 zas mi zůstal jen hlad a ten pes. Krásnej pes, báječnej pes, voňavej, libovej, čerstvej pes ...
Prosba (Nedvědi) C F9 Na tváři stín a pod trikem chlad, z cesty nekonečný večer na zem jsi spad', C G7 ticho ruší jenom netopýřích křídel šumot a chvat, C C7 spočítáš hvězdy sluncem pozlacený, F C jedna padá, něco můžeš si přát, D# Gm na bolest lásku, pro lásku klid, F G C v klidu se lidi můžou na lidi smát.
Na rozloučenou (Žalman) D F#mi Hmi 1. Kolikrát jsem to už vzdal, F#mi7 H kolikrát na hanbu šel, Hmi Gmaj7 D (A) do pekla však nepřišel. Kolikrát z pravdy jsem zběh', kolika lžím vrátil zrak, kolikrát ujel mi vlak.
Uzavřít kruh, už pochodeň plá, stesky do plamenů každej tiše si dá, oheň k nebi sepne ruce, jako by prosit chtěl za tebe, za mě a snad za celej svět, že je hloupý čekat a stát, na bolest lásku, pro lásku klid, v klidu se lidi můžou na lidi smát. Na tváři stín a pod trikem chlad, ranní slunce rozdá teplo a už nemůžeš spát, ptáci hlásí z korun stromů, že nejlepší je vyrazit hned, naposled rozhlédneš se po okolí, než vyjdeš, něco můžeš si přát, na bolest lásku, pro lásku klid, v klidu se lidi můžou na lidi smát.
D7 Emi7 A D Hmi R: Na časy blýská se a my stále dál Emi A Dmaj7 táhnem ten dřevěnej prám, D7 Emi7 A D Hmi a komu stýská se, dlouho na kraji stál, Emi A GD A sedne si ke stolu k nám.
2. Kolikrát pomoh' mi strach, kolikrát zradil mě sen, našel mě zas bílej den. Kolika hvězd já se ptal, kolikrát vlastně jsem žil, kolikrát nepochopil, že:
14
Zůstali jsme doma (Redl+Samson+Janoušek)
C F9 1. Sto barevnejch slov nám na cestu svítí, Dm7 G sto barevnejch vět a lákavej cíl, prej až celej svět sám za nos se chytí, to pak nejpozději hned svůj dostanem díl. C Dm7 Škoda slov, je jich víc nežli na nebi hvězd, C škoda slov, co je jich u všech dálnic a cest, Dm7 co je zdí, co je ploch, smutnejch pomníků slov, F Em Dm Em Dm7 zatím nám na záda prší a nespraví střechu a krov sto barevnejch slov, sto barevnejch slov.
Boli isme raz milovaní (Team) D G 1. Život náš je lacný hotel A G D Iba chvíľu bývaš v ňom Hmi E Kým ťa vezmú Pane poďte G A G D Už je záver krásnym dňom Zbadáš vážne že je koniec Spomienok máš na kilá Tak sa nebráň len im povedz Láska nás vždy zabíja
Ale věř, že bych rád aspoň pro tebe lhal zelenou, růžovou, jak to fajn bude dál, voňavý opiát, abys klidněji spal, prší a venku se setmělo a nechce se ven do ulic, doma nás zůstalo víc, doma je nás zas víc. 3. Tolik velikých slov jsi za ta staletí zažil, tolik zmarněných let, tolik zbytečných chyb, a jen vysoký plot náš tichý zpěv stráží, že tu chceme mít svět, co zpívá nahlas a líp. Co je nás, nás je víc nežli na nebi hvězd, a co je zdí, co je lží i třeba uprostřed měst, jediným znamením je tvoje čest, za krk nám krvavě prší, podej mi ruku teď hned, je jen jediný svět, je jen jediný svět.
Hmi G D R: Zopár dievčat bolo s nami Emi D G A Boli lásky na pár dní Hmi G D Boli sme raz milovaní Emi D A tak budeme raz, G A D budeme raz spasení 2. Život príliš krátko trvá V tom smrť býva dôsledná Bývala tu láska prvá Príde aj tá posledná
Padlý anděl (Žalman) G Gmaj Em C G D G Jdu svítáním a můj spánek prohrál souboj s trápením a jarn déšť začal kreslit do mé tváře znamení D G D G (G7 G6) máš křídla už zmáčená, rád vzlétnout bys chtěl, ó, C G D G z lásky anděl padlý brečí tu sám do kamení. Jdu svítáním, zdá se mi, že sny ulétly podél cest, že čím dál víc přátel umírá jak stromy, co maj' kvést, vidím křídla jen zmáčená, rád vzlétnout bys chtěl, ó, z lásky anděl padlý do kaluží tu roní déšť.
Všechny cesty začínají k ránu (Žalman) D G D Stávají ve frontách na pozlátko, bledé ženy, včera dívky z měst, G D a doufají, až splatí všechny splátky, G Em že koupí jednu z dobrejch cest.
2. Sto darebných slov se mi na jazyk vtírá, marně odvahu sbírám, když nevím, jak říct, že můj havraní strach, strach o kousek sýra byl větší než stud, že jsem neřekl nic.
Boli krásky boli dámy Kým posledná utiekla Ten kto bol raz milovaný Ten nepríde do pekla Emi D G A Hmi … a tak budeme raz spasení
Emi D G A Hmi E … a tak budeme raz spasení Emi D A tak budeme raz, G A D budeme raz spasení
G G7 C G Polámaná křídla bílá, domov racků toulavých Em D je dávnej úděl závětí, G G7 C G přilétli až z Atlantidy, křičí na všech nárožích, D G ke sluncím vzlétnou vzápětí. 2.Jdu svítáním, jenom v dálce svítí známé souhvězdí, na zápraží čeká bílej vůz a dívka v podloubí a najednou křídla má zmáčená, chtěla by jen létat a žít, ó, z lásky padlý anděl brečí, na tváři smích nevyloudí. D G D G (G7 G6) A tak jako on křídla má zmáčená, chtěla by jen létat a žít, ó, C G D G (G7 G6) z lásky anděl padlý na dívkách už neloudí lásku, C G D G z lásky anděl padlý pohladit chtěl jenom polámaná křídla bílá ...
Stromům kreslí podzim další vrásky, milenci šli někam domů spát, prominentní synáčkové zlobí a klasikové mohou hrát.
Tak se díváš, pokud možno zpříma, na hvězdy, které jsou nám vzdálený, když v limuzínách letí do neznáma, my v hospodách jsme zavření.
Všechny cesty začínají k ránu po chudé a krátké snídani a málem věříš na pitomou fámu, že ti není šestnáct a pár dní.
Jen tuláci jsou stejný jako kdysi, brázdí světem jak ty, můj anděli, a věří, že si najdou tichej domov někde v posledním údolí, jenže:
15
Když vlaky jedou (Kamelot) Am Fmaj C Em7 Petrolejku zapálil a hleděl škvírou ven v strážním domku u trati, kde noc je jako den když vlaky jedou. Nostalgická nálada se vkrádá jako host a brejle vyšlý z módy se otáčí na most když vlaky jedou Fmaj G Am Em Od západní hranice jde fronta studená F G CE a on má srdce chladnější než sníh Kdo ví, co bude pak (Samson) C Am7 Dm7 G7 Kdo ví, co bude pak, až otevře prvně oči, kdo ví, co bude pak, až otevře je víc, F G7 C Cmaj Am Am7 /: zda najde cestu svou nebo cizí, dlážděnou, Dm7 G7 F G7 C a v davu půjde si či v čele procesí. :/ Kdo ví, co bude pak, zda podrží si ideály, kdo ví, co bude pak, zda si je udrží, /: co bude vlastně zač - zbabělec nebo rváč, chladný jako sníh či hořet jako vích. :/ Moje malá válka (Nohavica) Am F6 E7 Am Do klopy jsem si vetkl rekrutské třepetálky F C H B a odcházím dnes večer do svojí malé války. Dm E7 _Am Fmaj Ne, není vyhlášena patentem císařpána, C E F E jen ustoupit už nelze, jen ustoupit už nelze, Am F6 E7 Am jen ustoupit už nelze, když padne první rána. Tamboři mého srdce do oslích kůží bijí a ve mně šikují se korouhve kompanií. Já, pacifista lásky a věčný mírotvorce, kreslím teď lebku s hnáty, kreslím teď lebku s hnáty, kreslím teď lebku s hnáty pastelkou na praporce. Už to nenapravím (Samson) Cm F G# G Cm G7 Vap vá va dap.. V devět hodin dvacet pět mě opustilo štěstí, ten vlak, co jsem jím měl jet, na koleji dávno nestál, v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí, já za hodinu na náměstí měl jsem stát, ale v jiným městě. C Fm B G7 Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká, že stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka zadní otevřená, zadní otevřená, já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet, to jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet, že jsi unavená, ze mě unavená. Tento song (Žbirka) F Dm Bb C /:Tento song čo práve hrám berie krídla všetkým zlám:/ A7 Dm A7 Dm Stačí pár z tých krátkych viet, ktoré nechcú čnieť Bb F C F A ty povieš och, pieseň o nás dvoch
Fmaj G Am Em Na zdi diplom červenej a spadlá ramena Fmaj G Am a podrážkama brousí v kolejích Kdysi šéf, teď onuce, co hlídá semafor s igelitkou plnou děr se šourá za obzor, když vlaky jedou Hledá pravdu v lahváči a louská starej Blesk a o svátcích, když vzpomíná, přepadá ho stesk když vlaky jedou
Kdo ví, co bude pak, až hlavou vrazí prvně do zdi, kdo ví, co bude pak, zda si ji narazí, /: zda se jen otřese, anebo ohne se, zda nebude se bát si vždycky za svým stát. :/ Kdo ví, co bude pak, zdali ho lež neudolá, kdo ví, co bude pak, jestli ho nesrazí, /: bude mít zelenou, či klesne v kolenou, a zdali bude svět za pětadvacet let. :/ Kdo ví, co bude pak, zdali taky ptát se bude, kdo ví, co bude pak, jestli se bude ptát, /: zda ještě čekat vlak, anebo jít jen tak, ať slunce nebo mrak, kdo ví, co bude pak. :/
Velice moc se bojím, držte mi, prosím, palce, poteče hodně krve v té mojí malé válce, vzpomeňte na mě v dobrém, až přijdou zprávy z fronty, já prostě odcházím jen, já prostě odcházím jen, já prostě odcházím jen bránit své horizonty. Bránit svůj kousek země, čtvrt čtverečního metru, víc místa nezabírám v botách, čapce a svetru. Berou mi moje, moje, a proto dneska večer jdu do své malé války, jdu do své malé války, odcházím do své války, jdu proti mečům s mečem.
2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho, může za to vinný sklep, že člověk často sleví, já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou, já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím. Pak jedenáctá bila a už to bylo passé, já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase, láska nerezaví, láska nerezaví, ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý, byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý, už to nenapravím, už to nenapravím.
Bb F G7 F Viem, že máš správny liek, koniec piluliek Noc aj tiaž tuhých zím, s tebou porazím /:Tenhle song co právě zní, všechny struny rozezní:/ Suchý déžď a mokrý mráz, smutek zmizí v nás Že si ke mne blíž, jiste dobře víš /:Tento song čo práve hrám, berie krídla všetkým zlám:/ Suchý déžď a mokrý mráz, smutek zmizí v nás Že si ke mne blíž, jistě dobře víš
16
17
