Rozvojová strategie Města Sedlec-Prčice

Rozvojová strategie Města Sedlec-Prčice

září 2011

Zpracovatel – Mgr. Zdeněk Sedláček, Ateliér Prčice


Obsah Základní údaje o Městě Sedlec-Prčice

str. 2

1. Úvod

str. 3

1.1. Historie vzniku Rozvojové strategie Města Sedlec-Prčice

str. 3

1.2. Aktualizace rozvojové strategie města pro období 2011 – 2014

str. 4

2. Základní charakteristika správního území Města Sedlec-Prčice

str. 4

2.1. Základní informace o správním území města

str. 4

2.2. Město ve vztahu ke svému okolí

str. 5

2.3. Obyvatelstvo

str. 6

3. Technická infrastruktura a občanská vybavenost

str. 10

3.1. Širší dopravní vazby

str. 10

3.2. Technická infrastruktura

str. 12

3.3. Občanská vybavenost

str. 13

3.4. Sociálně ekonomická situace

str. 14

3.5. Životní prostředí

str. 17

3.6. Rozvoj cestovního ruchu

str. 18

3.7. Stav kulturních a jiných památek

str. 19

3.8. Kultura a spolková činnost (rozvoj občanské společnosti)

str. 20

4. Rozvojové směry správního území Města Sedlec-Prčice

str. 23

4.1. SWOT analýza území Města Sedlec-Prčice

str. 23

4.2. Strategická vize

str. 25

4.3. Navržené priority, cíle a opatření

str. 26

4.4. Monitoring a hodnocení

str. 28

Použité podklady a literatura

str. 28

Odborní konzultanti

str. 28

Textové přílohy

str. 29

Katalog realizovaných projektů města (od roku 2008 do 08/2011)

samostatná příloha

Katalog navržených projektů města (od roku 2011 do 2014)


Katalog realizovaných projektů osadních výborů města (od 2008 do 2011)


Katalog navržených projektů osadních výborů města (od 2011 do 2014)


Město Sedlec-Prčice

strana 1


Základní údaje o Městě Sedlec-Prčice

Obec:


Kontakt:

MěÚ Sedlec-Prčice, nám. 7. května 62, 257 91, tel.: 317 834 216, tel./fax: 317 834 384, e-mail: [email protected], [email protected]

Internet:

www.sedlec-prcice.cz

Právní statut:

město, zastoupené starostkou Miroslavou Jeřábkovou

IČ:

00 23 26 45

Pověřený úřad:

Městský úřad Sedlčany

Okres:

Příbram

Kraj:

Středočeský

NUTS II:

Střední Čechy

Počet částí obce:

36

Počet katastrálních území: 15 Počet obyvatel:

2795 (k 1. 1. 2011)

Rozloha:

64,08 km2


strana 2


1. Úvod 1.1. Historie vzniku Rozvojové strategie Města Sedlec-Prčice Tvorba prvního koncepčního dokumentu rozvoje Města Sedlec-Prčice byla schválena na jednání Rady Města Sedlec-Prčice dne 7. 2. 2007. Na jednání Zastupitelstva města dne 21. 3. 2007 byl schválen postup tvorby strategie, která dostala název „Rozvojová strategie pro správní území Města Sedlec-Prčice (Český Merán)“. Zpracovatelem strategie byl Mgr. Zdeněk Sedláček, poradce Společenství obcí Čertovo břemeno. Konečná verze „Rozvojové strategie pro správní území Města Sedlec-Prčice (Český Merán)“ pro období 2008 – 2011 byla schválena Zastupitelstvem Města Sedlec-Prčice dne 16. ledna 2008. Strategie Města Sedlec-Prčice nastínila rozvojové směry správního území města a shromáždila projektové záměry v Katalogu projektů. Byl vytvořen živý dokument, který se pravidelně aktualizoval na základě kontroly realizovaných projektů a technické přípravy projektů pro podporu z dotačních titulů nabízených různými institucemi na území ČR a EU. Pro časové období 2008 – 2011 byly k realizaci navrženy následující čtyři prioritní projekty Města Sedlec-Prčice. Stav projektů v červenci 2011 je následující: Prioritní projekty

Stav projektu a zodpovědné osoby

1. Oprava místních a účelových komunikací

Oprava místních a účelových komunikací probíhá průběžně na základě možností rozpočtu města, případně s využitím dotačních prostředků.

2. Úprava Vítkova náměstí v Prčici

V letech 2002 - 2003 byly zpracovány ing. arch. Tomášem Remlem a ing. arch. Petrem Růžičkou studie Revitalizace prostoru Vítkova náměstí v Prčici. Na základě těchto dokumentů byla v roce 2009 zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení Ing. Romanem Tichovským. Rekonstrukce náměstí byla rozdělena do dvou samostatných etap: První části rekonstrukce náměstí (Revitalizace Vítkova náměstí Sedlec-Prčice I. etapa) probíhala v období srpen 2010 – květen 2011. Projekt byl podpořen Regionálním operačním programem NUTS II Střední Čechy. Rozpočet projektu = 24.214.100,- Kč, dotace = 19.275.355,- Kč. Druhá část rekonstrukce náměstí (Revitalizace Vítkova náměstí Sedlec-Prčice – západní část) probíhá v období červenec 2011 – leden 2012. Projekt byl také podpořen regionálním operačním programem NUTS II Střední Čechy. Rozpočet projektu = celkem 17,5 mil Kč, dotace z ROP 12.702.197,- Kč.

3. Sportovní areál Prčice

Projektovou dokumentaci na realizaci projektu Sportovního a rekreačního parku Prčice zpracoval ateliér ANTA pod vedením Ing. arch. Scheiba. Tato dokumentace byla následně upravena – byl změněn rozsah stavby sportovního zázemí - ing. Procházkou. Na stavbu sportovního areálu je vydané stavební povolení. Vzhledem k finanční náročnosti rekonstrukce zázemí je řešeno rozdělení realizace na etapy, upřesňován rozsah využití a s ohledem na případné dotační prostředky také hlavní nositel projektu.

4. Obnova náměstí 7. května v Sedlci Byly zpracovány studie od ČSOP Vlašim a p. Kovaříka, které se zabývají úpravou zeleně na náměstí a studie od M. Tvrdého Město Sedlec-Prčice

strana 3


zabývající se stavební částí rekonstrukce – kanalizace, povrchy, elektro, veřejný rozhlas. Na základě těchto podkladů byl také zpracován návrh dopravního řešení náměstí, umístění parkovacích, pojezdných a pochozích ploch. Tento návrh zpracoval Ing. Roman Tichovský.

1.2. Aktualizace Rozvojové strategie Města Sedlec-Prčice pro období 2011 – 2014 Dne 15. 2. 2011 rozhodlo Zastupitelstvo Města Sedlec-Prčice o aktualizaci rozvojové strategie města pro časové období 2011 - 2014. Název dokumentu byl zkrácen na „Rozvojová strategie Města Sedlec-Prčice“. Dokument „Rozvojová strategie Města Sedlec-Prčice“ pro období 2011 – 2014 byl schválen Zastupitelstvem Města Sedlec-Prčice dne 27. září 2011.

2. Základní charakteristika správního území Města Sedlec-Prčice 2.1. Základní informace o správním území města Město Sedlec-Prčice se nachází 70 km jižně od Prahy, na hranici středních a jižních Čech, v půvabné kotlině, která se od konce 19. století nazývá Český Merán. Přirovnání ke známému italskému Meránu se jí dostalo zřejmě podle stejně příznivých klimatických podmínek a stejně úchvatného pohledu na kotlinu z okolních hřebenů Čertovy hrbatiny. Osídlení celé kotliny je poměrně nízké, na 60ti km2 žijí necelé 3 tisíce obyvatel. Zajímavostí je, že správní území Města Sedlec-Prčice je složeno z 36 základních sídelních jednotek a tím se řadí na první místo v ČR. Každé jaro již od roku 1966 vedou cesty tisíce poutníků do Českého Meránu. Pochod Praha-Prčice se stal jedinečnou a nezapomenutelnou událostí a mnoho lidí se může pyšnit tradiční trofejí - prčickým škrpálem. Samotné centrální části Sedlec a Prčice se do roku 1957 vyvíjely jako dvě samostatná města. Prčice je kolébkou slavného českého rodu Vítkovců. Rožmberkové, Páni z Hradce, Landštejna, Českého Krumlova a Sezimova Ústí – ti všichni se jako ke svému prapředkovi hlásili k Vítkovi z Prčice a jeho erb – pětilistá růže – je prvním známým českým rodovým erbem vůbec. Správní území Města Sedlec-Prčice (Český Merán) geomorfologicky zahrnuje Sedleckou kotlinu s přikloněnými svahy Jistebnické, Nechvalické a Miličínské vrchoviny. Výškovou dominantu celého kraje tvoří Javorová skála (723 m n. m.). Nezalesněné dno Českého Meránu je přirozeně členěno řadou vodních ploch a vodotečí, drobnými remízky a skupinami vysoké zeleně, které vytvářejí doprovod místním a účelovým komunikacím a architektonickým solitérům. Klimatické podmínky řešeného území jsou výrazně ovlivněny morfologií terénu celé kotliny, přispívají k neopakovatelnému charakteru krajiny a vyznačují se obdivuhodně vyrovnaným mírně vlhkým a mírně teplým mikroklimatem.


strana 4


Tabulka: Informace o současné příslušnosti k úřadům státní správy. Město k pověřenému ke stavebnímu k matričnímu úřadu úřadu úřadu Sedlčany

Sedlec-Prčice

Sedlec-Prčice

Sedlec-Prčice

k finančnímu úřadu Sedlčany

Tabulka: Základní charakteristika Města Sedlec-Prčice. Město

IČ

DIČ

Kód obce

IČZÚJ

Počet částí obce

Počet katastrálních území

Sedlec-Prčice

00232645

CZ00232645

14682

530573

36

15

Území Města Sedlec-Prčice zahrnuje 15 katastrálních území - Bolechovice, Divišovice, Dvorce u Sedlce, Jetřichovice, Kvasejovice, Měšetice, Nové Dvory u Kvasejovic, Přestavlky u Sedlce, Prčice, Sedlec u Votic, Sušetice, Šanovice, Uhřice u Sedlce, Veletín a Vrchotice. Územní plán Města Sedlec-Prčice – platný územní plán města zpracovala Ing. arch. Bohuslava Kolářová ze společnosti T-plán Praha a byl schválen zastupitelstvem města dne 15. 11. 2005. Od schválení nového územního plánu v roce 2005 byly zpracovány a schváleny dvě změny ÚP a v současné době probíhá změna č. 3, která by měla být dokončena a schválena v roce 2011. Město Sedlec-Prčice bude od roku 2012 řešit zpracování nového územního plánu města, jehož součástí bude také regulační plán, který upřesní požadavky a podmínky pro využití území pro individuální bytovou výstavbu, rekreační výstavbu, využití ploch pro podnikání a rozvoj turistického ruchu. 2.2. Město ve vztahu ke svému okolí Město Sedlec-Prčice je členem následujících regionálních či nadregionálních organizací: Společenství obcí Čertovo břemeno, svazek obcí (IČ: 70 13 35 49) - členy mikroregionu je pět obcí severní části Jihočeského kraje (Balkova Lhota, Borotín, Jistebnice, Nadějkov a Radkov) a sedm obcí jižní části Středočeského kraje (Červený Újezd, Heřmaničky, Ješetice, Mezno, Sedlec-Prčice, Smilkov a Střezimíř). Sídlem svazku obcí je od prosince 2010 Městys Borotín, předtím to bylo Město SedlecPrčice. Statutární zástupce: Ing. Antonín Brož, předseda svazku obcí (starosta Městyse Borotín). Kontaktní osoba: Mgr. Zdeněk Sedláček, tel.: 604 151 452, e-mail: [email protected]. Místní akční skupina Krajina srdce, občanské sdružení (IČ: 26 66 35 03) - Místní akční skupina (MAS) Krajina srdce je občanské sdružení, které sdružuje laickou i odbornou veřejnost a podporuje rozvoj venkovského území, které zahrnuje 39 obcí z Jihočeského i Středočeského kraje. MAS Krajina srdce působí na území o rozloze 598,03 km2 a na daném území žilo k 1. lednu 2008 dle ČSÚ 19 261 obyvatel, průměrná hustota osídlení je 32,21 obyvatel/ km2 (celorepublikový průměr činí 130 obyv./km2). V roce 2007 byl zpracován Strategický plán LEADER pro nové programové období 2007 – 2013 pod názvem: Společně krajinu „Uklidit“, „Zpřístupnit“ a „Rozpohybovat“. Strategický plán LEADER (SPL) MAS Krajina srdce byl hodnotitelskou komisí pro hodnocení strategických plánů LEADER vyhodnocen jako nejlepší ze 102 podaných SPL z celé ČR. Otevřely se tak dveře k čerpání finančních prostředků z fondů EU, které bude MAS na místní úrovni rozdělovat mezi místní zemědělce, podnikatele, neziskové organizace včetně církví, obce a jejich svazky, které na našem území působí. Adresa: Občanské sdružení MAS Krajina srdce, Žižkovo náměstí 82, 391 43 Mladá Vožice Kontakt: Ing. Monika Hienlová – předsedkyně, tel.: 775 317 757, 380 420 801 Město Sedlec-Prčice

strana 5


Sdružení REGION VOTICE - zájmové sdružení obcí bylo založeno dne 28. dubna 1997. Členy sdružení se stalo pět obcí – Město Votice, Město Sedlec-Prčice, Obec Olbramovice, Obec Vrchotovy Janovice a Obec Heřmaničky. Hlavním předmětem činnosti sdružení byla výstavba a provoz zařízení sloužící k plynofikaci regionu v územních obvodech sdružených obcí, která byla realizována v rámci investiční akce „Plynofikace regionu Votice“. Plynofikace regionu byla provedena do roku 2002 a v roce 2009 byly dořešeny poslední administrativní záležitosti se společností RWE. K 31. 12. 2011 bude činnost svazku obcí ukončena. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) je dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace sdružující především historické obce nebo jejich částí, na jejichž území jsou zachovány významné kulturní hodnoty, zejména nemovité památky. Vzniklo z iniciativy měst v listopadu roku 1990. K 1. 1. 2011 má celkem 210 členů, z toho 202 řádných (obcí, měst a městských částí) a 8 přidružených. Mezi nejvýznamnější činnosti a aktivity Sdružení patří péče společně s Ministerstvem kultury a Ministerstvem pro místní rozvoj o Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. I na základě tohoto Od roku 1994 je udělována Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ spojená s právem používat titul „Historické město roku“. Kontakt: Opletalova ulice 29, 110 00 Praha 1, tel.: 224 237 558, e-mail: [email protected], http://www.shscms.cz Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města. Svaz měst a obcí ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy. V současné době (rok 2011) Svaz sdružuje kolem dvou a půl tisíce měst a obcí. Kontakt: 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, tel.: +420 234 709 711, e-mail: [email protected], www.smocr.cz Dobrovolný svazek obcí Bene-Bus – organizace zastřešující celkem 116 obcí a měst bývalého okresu Benešov, která vznikla za účelem koordinace a zabezpečení dopravní obslužnosti regionu. Sdružení řeší mimo dopravní obslužnost regionu také napojení na okolní města, obce a kraje sousedící s jednotlivými obcemi. 2.3. Obyvatelstvo Charakteristickým rysem demografického vývoje jednotlivých katastrálních území správního území Města Sedlec-Prčice je neustálý úbytek obyvatel, a to v časovém průmětu od roku 1850. Tato postupující tendence spolu se současným vysokým věkovým průměrem obyvatel, který je 41 let, představuje výrazné ohrožení rozvoje území regionu. Paradoxem celé oblasti je fakt, že celková atraktivita z hlediska neporušenosti přírodních a urbanistických hodnot je daní za postupné vylidňování a celkový útlum území. Zastavení této tendence a zájem o trvalé bydlení na správním území města je možné pouze za splnění níže uvedených podmínek: Město Sedlec-Prčice

strana 6


 intenzivní snaha o udržení stávající mladé populace v regionu (ze statistik vyplývá, že 90 % absolventů středních a vysokých škol nenachází uplatnění na území města či v okolí a odchází);  vytvoření adekvátní nabídky pracovních příležitostí;  zkvalitnění technické infrastruktury a služeb občanské vybavenosti (tyto podmínky jsou důležité jak pro místní obyvatele, tak i pro návštěvníky regionu);  celkové ekonomické oživení regionu. Tabulka: Vývoj počtu obyvatel Města Sedlec-Prčice v letech 1992 - 2007. Město

1992 1993 1996 1997 1998 2001 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 1.3.

Sedlec-Prčice 3157

3125

3054

3011

2975

2978

2002 1.1.

2003 16.1.

2004 1.1.

2005 1.1.

2006 1.1.

2007 1.1.

2861

2821

2814

2833

2819

2814

Tabulka: Vývoj počtu obyvatel Města Sedlec-Prčice v letech 2008 - 2011. Město

2008 1.1.

2009 1.1.

2010 1.1.

2011 1.1.

Sedlec-Prčice 2808

2801

2785

2795

2012 1.1.

Tabulka: Procentuální změna počtu obyvatel od roku 1992 do 2011. Město 1992

Sedlec-Prčice

obyvatelstvo celkem 1. 1. 2011 změna v % 1992=100 %

3157

2795

88,5

Tabulka: Vývoj počtu obyvatel v místních částech Města Sedlec-Prčice. Místní části

Bolechovice Bolešín Božetín Chotětice Divišovice Dvorce Jetřichovice Kvasejovice Kvašťov Lidkovice Malkovice Matějov Měšetice Moninec Monín Mrákotice Myslkov Náhlík Násilov Nové Dvory Město Sedlec-Prčice

2001 1.1.

2002 1.1.

2003 16.1.

2004 1.1.

2005 1.1.

2006 1.1.

2007 1.1.

43 7 14 51 64 16 108 114 17 26 26 19 101 5 14 53 25 5 7 58

40 7 14 54 63 16 83 112 15 28 25 18 102 4 15 54 25 5 6 55

41 8 15 53 67 15 82 111 16 29 26 18 101 4 16 55 24 5 6 51

39 8 15 56 67 15 77 110 16 25 29 19 107 3 16 55 24 5 6 51

49 7 15 56 66 14 68 104 16 24 30 19 118 3 16 54 23 5 6 50

44 7 16 56 66 16 64 104 14 25 26 19 120 3 14 53 25 5 6 50

44 7 14 57 65 18 60 103 15 26 27 20 122 3 13 54 25 5 6 51

2008 1.1.

45 7 14 61 67 18 57 103 14 26 29 20 120 3 13 54 28 5 6 51 strana 7

2009 1.1.

52 6 14 66 68 18 57 104 14 27 29 20 118 3 13 53 31 5 5 52


Prčice Přestavlky Rohov Sedlec Staré Mitrovice Stuchanov Sušetice Šanovice Uhřice Včelákova Lhota Veletín Víska Vozerovice Vrchotice Záběhlice Záhoří a Kozinec Město Sedlec-Prčice

552 176 19 1059 39 27 64 34 75 5 21 7 10 89 26 7 2983

531 137 19 1025 40 27 63 32 76 5 21 7 10 87 28 12 2861

516 136 18 1014 41 27 59 29 74 5 19 7 10 86 29 8 2821

512 136 17 1013 33 30 63 28 75 5 15 11 10 86 29 8 2814

521 133 16 1018 30 34 65 27 76 5 16 12 10 87 32 8 2833

507 127 14 1043 26 35 62 26 76 6 18 12 9 86 31 8 2819

499 128 14 1043 28 31 62 26 76 6 19 12 9 87 32 7 2814

495 128 14 1035 28 33 72 26 69 6 17 14 9 83 33 5 2808

Pramen: Matriční obvod Sedlec-Prčice – Hana Kratochvílová. Pozn.: místní části s alespoň 30 trvale bydlícími obyvateli jsou barevně odlišeny.

Tabulka: Vývoj počtu obyvatel v místních částech Města Sedlec-Prčice. Místní části

Bolechovice Bolešín Božetín Chotětice Divišovice Dvorce Jetřichovice Kvasejovice Kvašťov Lidkovice Malkovice Matějov Měšetice Moninec Monín Mrákotice Myslkov Náhlík Násilov Nové Dvory Prčice Přestavlky Rohov Sedlec Staré Mitrovice Stuchanov Sušetice Město Sedlec-Prčice

2009 1.1.

52 6 14 66 68 18 57 104 14 27 29 20 118 3 13 53 31 5 5 52 497 121 13 1025 29 33 72

2010 1.1.

53 5 15 65 68 18 56 105 17 26 28 20 118 3 13 48 29 5 5 51 501 124 13 1008 29 28 72

2011 1.1.

53 10 15 73 69 18 53 105 16 23 28 20 119 3 12 49 29 4 5 53 504 124 15 1010 29 29 70 strana 8

497 121 13 1025 29 33 72 26 69 3 16 16 9 80 33 4 2801


Šanovice Uhřice Včelákova Lhota Veletín Víska Vozerovice Vrchotice Záběhlice Záhoří a Kozinec Město Sedlec-Prčice

26 69 3 16 16 9 80 33 4 2801

23 71 3 17 20 9 82 35 2 2785

21 69 3 20 20 9 80 33 2 2795

Pramen: Matriční obvod Sedlec-Prčice – Hana Kratochvílová. Pozn.: místní části s alespoň 30 trvale bydlícími obyvateli jsou barevně odlišeny.

Tabulka: Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991-2010. rok

živě narození

zemřelí přirozený přistěhovalí vystěhovalí pohyb

1990 44 53 1991 51 36 1992 34 72 1993 33 40 1994 29 26 1995 31 33 1996 30 36 1997 20 44 1998 22 28 1999 21 38 2000 28 37 -9 39 63 2001 22 35 - 13 50 127 2003 27 25 +2 43 52 2006 23 26 -3 79 81 2007 27 26 +1 40 47 2008 24 27 -3 29 33 2009 26 26 0 33 49 2010 26 41 - 15 48 23 pramen: Matriční obvod Sedlec-Prčice – pí. Hana Kratochvílová.

celkový pohyb

pohyb migrací

- 24 - 77 -9 -2 -7 -4 - 16 + 25

- 35 - 90 -7 -5 -6 -7 - 16 + 10

Z výše uvedených údajů o populačním vývoji a bilanci pohybu obyvatelstva správního území města vyplývá, že populace bez zamezení odchodu mladé generace a případného budoucího přistěhovalectví nebude růst. Můžeme spíše očekávat stagnaci nebo pokračující trend úbytku obyvatel ve většině menších sídel, odpovídající obecně vývoji obyvatelstva ve venkovských oblastech. Trend snižování počtu obyvatel také přímo souvisí s menší naplněností ve třídách mateřské a základní školy. Migraci mohou také ovlivnit víceméně náhodné záměry nových podnikatelských aktivit v jednotlivých sídlech. Zde by se mohlo do budoucna projevit pořekadlo „náhoda přeje duchu připravenému“ (např. kvalitní životní prostředí, nižší ceny nemovitostí a pozemků, připravené rozvojové plochy vybavené základní technickou infrastrukturou). Lze předpokládat, že na základě připravovaných rozvojových projektů dojde v blízké budoucnosti v některých větších sídlech alespoň ke stabilizaci dnešního počtu obyvatel. Předpokládalo by to ovšem především rozšíření spektra pracovních příležitostí, přípravu pozemků vhodných k zástavbě a doplnění služeb občanské vybavenosti, neboť právě tyto faktory jsou hlavními důvody migrace obyvatel z jednotlivých místních částí a regionu jako celku.


strana 9


Pozn. ze sociologie: Na tomto místě je třeba zmínit tzv. elitní migraci, která sice představuje zatím fenomén poměrně slabý, ale pro rozvoj jednotlivých obcí a následně celého venkova nesmírně důležitý. Užití slova „elitní“ je založeno na jejich způsobu života, který splňuje představy sociologů o pozitivním sociálním chování. Příslušníci elit jsou si vesměs vědomi hodnoty krajiny a přírody, v níž žijí, ale i globálního ohrožení ekosystémů, snaží se minimalizovat negativní dopady na krajinu jak v chování svém a své rodiny, tak v chování celé obce. Jsou často iniciátory společenského a kulturního života, snaží se obnovovat místní tradice, pracují s dětmi a mládeží, jsou členy obecních zastupitelstev apod. Podobný význam pro rozvoj regionu, srovnatelný s elitní migrací, má tradiční rodová hodnota nemovitostí (zejména půdy) a chalupáři. Potomci původních vlastníků půdy nalezli v minulosti často uplatnění v různých oblastech technických, vědeckých i uměleckých a jejich přítomnost v nově vzniklých ekonomických subjektech je výrazným přínosem a obohacením pro město a region z hlediska sociálního, odborného, politického a ekonomického. Co se týče chalupářů, tak v jednotlivých místních částech správního území města Sedlec-Prčice je vysoké procento domů, které jsou využívány pro chalupaření. Chalupáři nejen v důchodovém věku často přesidlují na venkov a i oni mohou nezanedbatelnou měrou přispět např. ke zkulturnění prostředí, k rozvoji řemesel a služeb.

3. Technická infrastruktura a občanská vybavenost 3.1. Širší dopravní vazby Dopravní kostra správního území města je tvořena především silnicemi II. tříd, a to silnicemi II/121 (Votice – Sedlec-Prčice – Milevsko), II/120 (Sedlčany – Sedlec-Prčice – Sudoměřice u Tábora) a II/122 (Sedlec-Prčice – Jistebnice). Dopravní obslužnost ve směru na Benešov a dále na Prahu zajišťuje komunikace I/3 (Praha – Tábor) s napojením na dálnice D 1 v Mirošovicích. Tato komunikace je nejblíže dosažitelná ve vzdálenosti 14 km ve Voticích. V Sedlčanech je možné napojení na silnici č. I/18 směrem na Příbram a Plzeň. Od roku 1999 se zintenzívnila jednání o výstavbě dálnice D3 (Praha – České Budějovice). Jeden z hlavních dvou problémů – finanční, by měl být vyřešen strukturálními fondy EU, druhý problém – ekologický, je stále otevřený, nicméně některé úseky této dálnice se začaly již stavět. Území Českého Meránu by mělo být na dálnici napojeno v oblasti sídla Loudilka (Obec Heřmaničky) dle tzv. Stabilizované varianty. Výstavba dálnice D3 je však posunuta na období let 2020 – 2025, protože není dořešena její trasa. Dálnice D3 v budoucnu podstatně zlepší dopravní spojení s hlavním městem a celkově celou oblast zatraktivní, zejména pro obyvatele Prahy. Na druhou stranu bude mít dálnice negativní vliv na obyvatelstvo v okolí dálnice zejména z hlediska ochrany životní prostředí. Na základě předložených studií připomínkovalo Město Sedlec-Prčice návrh trasy dálnice D3 s ohledem na zajištění ochrany životního prostředí - ochrana vodních zdrojů, ochrana vodotečí, zajištění odtokových poměrů, protihluková opatření, atd. Tato opatření byla specifikována v roce 2011 v dokumentaci vlivu stavby na životní prostředí – EIA. Technický stav komunikací: silnice II. třídy vykazují řadu dopravních závad, a to hlavně v průtazích jednotlivými osadami. Jedná se především o nedostatečný šířkový profil, ale i malé oblouky a nedostatečný rozhled. U komunikací III. třídy se vyskytují závady rozsáhlejší - špatné rozhledové poměry, malé poloměry směrových oblouků, zúžené profily na mostních objektech a silně narušený povrch vozovek. Údržba komunikací se orientuje především na opravy povrchu vozovek (to je ekonomicky značně náročné, o čemž svědčí vysoké částky v rozpočtu města), na rozšíření v obloucích a zvyšování kvality dopravního výstražného značení. Pro komunikace v intravilánu obcí je územněplánovací dokumentací navrženo jejich doplnění alespoň jednostrannými chodníky s dopravním vyznačením přechodů pro zvýšení bezpečnosti chodců, rekonstrukce povrchu vozovek, v lokalitách určených pro novou zástavbu je navrženo doplnění stávající sítě obslužných komunikací.


strana 10


Veřejná hromadná doprava Hromadnou dopravu na správním území města, kde je nízká hustota obyvatel (43 obyv./km 2 2011) zajišťuje autobusová doprava. Město Sedlec-Prčice je proto členem Dobrovolného svazku obcí Bene-Bus, kde jsou k tomuto účelu sdružovány finanční prostředky. Příjmy sdružení byly v roce 2010 tvořeny příspěvky na dopravní obslužnost ve výši 120,- Kč/obyvatel a příspěvkem na činnost svazku ve výši 1 Kč/obyvatel. V roce 2011 se příspěvek obcí na dopravní obslužnost zvýšil na 170,Kč/obyvatel. Obecně se každá obec potýká s rentabilitou stávajících autobusových linek, která se snižuje s regresivním vývojem počtu obyvatel a s narůstajícím podílem individuální automobilové dopravy. I přes tyto problémy je snahou, aby dopravní obsluha celého mikroregionu měla svoje těžiště ve veřejné hromadné dopravě. V zájmu zachování současné úrovně dopravní obslužnosti na území okresu Benešov a Příbram je třeba, aby Krajský úřad Středočeského kraje přispíval na vyrovnání ztráty přepravců (zejména ČSAD Benešov, Connex CR s.r.o. z Příbrami a Comett Plus s.r.o. z Tábora). Cyklistická a pěší doprava Celonárodní proslulost získala Prčice díky oblíbenému turistickému pochodu Praha-Prčice, který se zde od roku 1966 pravidelně uskutečňuje každou třetí neděli v květnu. Tento pochod, který výrazným způsobem zviditelňuje silnou tradici turistiky v regionu Český Merán je základním stavebním kamenem rozvoje místních turistických tras. Přes území Města Sedlec-Prčice prochází mezinárodní dálková cyklotrasa č. 11 Greenways Praha-Vídeň. V její návaznosti ve snaze zpřístupnit návštěvníkům turisticky atraktivní místa mikroregionu Společenství obcí Čertovo břemeno vzniklo v roce 2004 několik velmi dobře značených místních cykloturistických tras s názvem Greenways Čertovo břemeno – více informací viz kapitola „3.6. Rozvoj cestovního ruchu“. Trasy tvoří hustou síť, propojují všechny obce mikroregionu a každému umožňují vybrat si vlastní okruh. Některé trasy jsou vhodné pro rodiny s dětmi, jiné jsou náročnější s vyšším terénním převýšením určené pro horská kola a další jsou v zimním období upravovány pro běh na lyžích. Přímo v intravilánu Města Sedlec-Prčice je rozšířena tzv. účelová cyklistika (cesty do zaměstnání, nákupy apod.). Pro rozvoj cyklistické a pěší dopravy a následně rozvoj rekreační cyklistiky a pěší turistiky je nutné dále zkvalitňovat povrchy stávajících cyklotras, doplňovat informační tabule, stojany na kola a vybudovat bezpečné cyklostezky podél frekventovaných komunikací. První cyklostezka Českého Meránu. Na konci listopadu 2007 byla představena studie několika variant cyklostezky, která by propojila města Sedlec-Prčice a Sedlčany. Studie byla zpracována společně benešovskou firmou QUO, s.r.o. a Ing. arch. Petrem Růžičkou. Mezi uvedenými městy by stezka procházela ještě územím obcí Jesenice, Kosova Hora a Nedrahovice. Vybudovaná komunikace by měla splňovat náležité parametry pro cyklostezky, měla by výrazně zkvalitnit dopravní a turistickou infrastrukturu, zajistit bezpečnost provozu pro uživatele stezky a celkově zatraktivnit území našeho kraje. Při následných jednáních o realizaci cyklostezky nedošlo k vyřešení majetkových vztahů k pozemkům, po kterých by trasa vedla, takže realizace byla odložena. Přesto zůstává myšlenka Město Sedlec-Prčice

strana 11


vybudování cyklostezky ze Sedlce-Prčice do Sedlčan otevřená. Realizaci tohoto projektu je možné počítat mezi priority Města Sedlec-Prčice, byť ve větším časovém horizontu a případně po etapách. 3.2. Technická infrastruktura Po dobudování kanalizačního systému a rekonstrukci čistírny odpadních vod v roce 2006 můžeme říci, že centrum správního území Města Sedlec-Prčice (tj. části Sedlec a Prčice) mají dobrou základní vybavenost technickou infrastrukturou. Obecně platí, že vybudovaná technická infrastruktura je předpokladem pro vznik mnohých podnikatelských aktivit, které vytvoří nová pracovní místa. Tabulka: Vybavenost základní technickou infrastrukturou. ČOV vodovod plyn sídelní část města kanalizace Sedlec a Prčice

Ano

Ano

Ano

Ano

Z okolních místních částí města mají veřejný vodovod následující osady – Jetřichovice, Uhřice, Přestavlky, Kvasejovice a část osady Vrchotice. Dne 28. dubna 1997 bylo založeno zájmové sdružení obcí Sdružení REGION VOTICE. Členy sdružení se stalo pět obcí – Město Votice, Město Sedlec-Prčice, Obec Olbramovice, Obec Vrchotovy Janovice a Obec Heřmaničky. Hlavním předmětem činnosti sdružení bylo zajištění finančních prostředků a realizace stavby plynovodní soustavy v regionu. Plynofikace byla provedena na území těchto městských částí - Sedlec, Prčice, Přestavlky, Uhřice a Měšetice. Jediným zařízením nadregionálního významu je na území správního území města Středisko družicových spojů, jehož působnost zastřešuje ministerstvo vnitra. Toto zařízení je plošně stabilizováno a bez negativních vlivů na kvalitu životního prostředí. Odpadové hospodářství V oblasti odpadového hospodářství jsou pro území Města Sedlec-Prčice platné dvě vyhlášky: Obecně závazná vyhláška č. 1/2009 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na správním území města Sedlec-Prčice. Tato vyhláška stanoví závazný systém nakládání s komunálním odpadem a stavebním odpadem pro fyzické osoby (občany), které mají ve správním území města trvalý pobyt, dále pro osoby, které mají ve správním území města ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které nejsou hlášeny k trvalému pobytu žádné fyzické osoby. Obecně závazná vyhláška č. 7/2010, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Odvoz a ukládání komunálních odpadů zajišťuje firma COMPAG Votice spol. s r.o., a odpady jsou ukládány na řízené skládce TKO ve Voticích. Tato skládka je ve spoluvlastnictví Města Votice a firmy COMPAG Votice, s.r.o. Pro odkládání nebezpečných a vytříděných složek odpadů byl zřízen v areálu firmy Služby Sedlec-Prčice, s.r.o. (100% vlastník je Město Sedlec-Prčice) sběrný dvůr (sběrné místo). Na území města jsou umístěny kontejnery na separaci bílého a barevného skla, plastů a papíru. Za pomocí dotace z Fondu životního prostředí Středočeského kraje byl v roce 2009 dokončen sběrný dvůr, který je určen pro shromažďování separovaného odpadu, nebezpečných odpadů a zpětný odběr elektro-zařízení prostřednictvím kolektivních systémů. Provozovatelem sběrného dvora je firma Služby Sedlec-Prčice, s.r.o. s patřičnými živnostenskými oprávněními. Sběrný dvůr byl v rámci dotačních prostředků vybaven lisovací technikou a velkoobjemovými kontejnery na jednotlivé druhy odpadů vč. ekologického skladu nebezpečných odpadů. Město Sedlec-Prčice

strana 12


V roce 2009 byl zpracován projekt na výstavbu Obecní kompostárny – do 150 tun biologicky rozložitelného odpadu na odstranění odpadů z městské zeleně. Tento projekt byl v roce 2010 podpořen prostředky z operačního programu Životní prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí a od roku 2011 je zařízení v provozu. Obecní kompostárna je umístěna mimo zastavěné území z důvodu zamezení negativních vlivů na občany. Na zpevněnou plochu, která je oplocena a opatřena jímacím zařízením pro výluhové vody jsou odváženy odpady z městské zeleně (např. listí, tráva, seštěpkované větve) a následně kompostovány. Výsledný produkt je využit pro ošetřování městské zeleně. 3.3. Občanská vybavenost Občanská vybavenost určitého sídla úzce souvisí s počtem obyvatel - každé zařízení potřebuje určitý kvalifikovaný personál a určité, různě rozsáhlé zázemí, dané množstvím obyvatel, kteří toto zařízení využívají. Je efektivnější, aby určitá zařízení služeb vznikala v sídlech s vyšším počtem obyvatel. To je obecný princip vytváření tzv. střediskových funkcí sídel a tím i vytváření hierarchie sídel. Občanskou vybavenost tvoří: a) zařízení občanské vybavenosti, které slouží veřejně prospěšným (nekomerčním) službám. Zahrnují úseky školství, kultury, tělovýchovy, zdravotnictví a sociální péče. Podstatná je zde samostatná působnost obcí, pokud jde o správu a zřizování příslušných zařízení. Obce se stávají základním článkem politiky u všech odvětví služeb a hrají významnou úlohou při financování příslušných zařízení. b) zařízení občanské vybavenosti realizující komerční služby. Zahrnují úseky maloobchodu, veřejného stravování, ubytování a dalších služeb. V rozvoji zařízení komerčních služeb se jednoznačně prosazují vazby na tržní vztahy. Rozvoj zařízení ve všech odvětvích je v zásadě určen poptávkou spotřebitelů, tedy bez přímého zasahování obcí do investování a provozu jednotek. Pokud jsou komerční služby realizovány v zařízeních, která patří obci, sehrávají významnou úlohu jako zdroj prostředků pro finanční hospodaření obcí. Tabulka: Vybavenost základní technickou infrastrukturou. sídelní část města pošta základní mateřská zdravotnické Sedlec-Prčice

Ano

škola

škola

zařízení

čerpací stanice pohonných hmot

banka a bankomat

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Přirozeným centrem Českého Meránu (správního území Města Sedlec-Prčice) je od roku 1957 dvojměstí Sedlec-Prčice. Centrální jednotka území – Město Sedlec-Prčice disponuje odpovídající občanskou vybaveností, takže sem za službami směřuje většina obyvatel okolních osad. Centrem vyššího řádu jsou města Sedlčany, Votice, Benešov a Tábor. V menších sídlech (osadách) dochází postupně s úbytkem obyvatelstva k snižování rozsahu občanské vybavenosti, hlavně v oblasti maloobchodu a služeb. Jedním z důvodů je vyšší cena za zboží, které si zákazník raději „levněji“ koupí v místě svého pracoviště (Sedlčany, Votice, Benešov apod.) nebo při větším nákupu v levném, ale vzdáleném supermarketu. Školství Hlavní problémy ve školství jsou zejména s nedostatečným počtem dětí, s financováním provozu školních zařízení a technickou údržbou objektů. Roční náklady na provoz škol (např. elektřina, topení, telekomunikační služby, poštovné, kancelářské potřeby) se pohybují v následujících relacích: Město Sedlec-Prčice přispívá ročně na provoz ZŠ a MŠ cca 2 900 000,- Kč a na provoz ZUŠ cca 120 000,- Kč. Nad rámec těchto částek je investováno do oprav či rekonstrukcí budov a jejich vybavení. Dalším problémem je aprobovanost učitelského sboru. Školská zařízení podobné velikosti Město Sedlec-Prčice

strana 13


a charakteru v menších městech těžko nacházejí učitele odborných předmětů – převážně cizích jazyků a technických oborů (fyzika, chemie…). Tabulka: Školská zařízení (září 2011) Školská zařízení Základní škola a Mateřská škola SedlecPrčice

Počet Počet tříd žáků 11 248 ZŠ

3

84

MŠ Základní umělecká škola Sedlec-Prčice

Dětský domov se školou, Základní škola a Školní jídelna

Základní škola, Dětský domov, Přípravný stupeň ZŠ speciální a Školní jídelna

257

55

45

Adresa a kontakt Školní 160 257 91 Sedlec-Prčice ředitel – Mgr. Jaroslav Muška tel.: 317 834 206 e-mail: [email protected] Komenského 272 257 91 Sedlec-Prčice vedoucí učitel – Jitka Sládková tel.: 317 834 246 Nám. 7. května 59 257 91 Sedlec-Prčice ředitel – Karol Raček tel.: 317 834 248, 739 292 903 Luční ulice 330 257 91 Sedlec-Prčice ředitel zařízení - Mgr. Stanislav Urban tel.: 317 712 542 kontakt – pí. Hořejší, tel.: 317 712 513 Přestavlky 1 257 92 Sedlec-Prčice ředitelka školy - Mgr. Hana Fárová tel.: 317 834 317

Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnická péče v Sedlci-Prčici je zajišťována privátními ordinacemi lékařů v základních oborech - praktický lékař pro dospělé, pediatr, stomatolog a gynekolog, chirurgická poradna, rehabilitace a lékárna. Některé z uvedených oborů jsou zajišťovány pouze některé dny v týdnu. Na venkově a zvláště v odloučených oblastech se bude zvyšovat počet starších, osamocených nebo péči vyžadujících lidí. Péče o tyto obyvatele je dnes zajišťována především jejich rodinami, ovšem pro plnění rostoucích nároků na úseku této péče bude třeba hledat nové cesty řešení. Do budoucna je předpoklad rozšíření stávajících kapacit sociálních zařízení na území města. V současnosti je využíván dům s pečovatelskou službou v Sedlci-Prčici, kde je k dispozici 19 bytů. V budově za městskou radnicí v Sedlci bylo v roce 2004 vybudováno 5 sociálních bytů. V místní části Prčice již více než 100 let funguje zdravotnické zařízení – původně nemocnice, následně léčebna dlouhodobě nemocných. Toto zařízení bylo v roce 2010 rozšířeno o Domov seniorů, který slouží klientům ze širokého okolí. 3.4. Sociálně ekonomická situace Mírný odklon železniční radiály spojující hlavní město Prahu s hornorakouským Lincem v 19. století měl za následek útlum industrializace celého Českého Meránu, který tak byl de facto


strana 14


uchráněn před živelnou urbanizací a rozvojem průmyslu. Na území města se nenachází žádný strategický podnik, který by svou přítomností ovlivňoval ekonomickou situaci nebo trh pracovních sil. V současné době se zdejší kraj potýká s rostoucím problémem úbytku obyvatel zejména v důsledku stárnutí populace a odchodu mladých lidí za pracovními příležitostmi. Mnoho občanů města musí řešit problematiku odpovídajícího zaměstnání a snižování počtu pracovních příležitostí pravidelnou či několikadenní dojížďkou nebo dočasnou migrací. Nejčastějšími cíli dojížďky obyvatel za zaměstnáním jsou města Sedlčany, Votice, Benešov, Praha a Tábor. Tabulka: Přehled největších zaměstnavatelů (stav v srpnu 2011) Firma

Počet zaměstnanců

Kontakt

Léčebna dlouhodobě nemocných Prčice

08/2011 = 100

Vítkovo náměstí 3, 257 92 Sedlec-Prčice

09/2007 = 64

Kontaktní osoba: Ing. Přemysl Gistr (tel.: 602 530 310), primář MUDr. Jan Zeman, tel.: 317 834 311, 317 834 312, p. Pilař tel.: 737 471 195

Dětský domov se školou, Základní škola a Školní jídelna

08/2011 = 65

Luční ulice 330, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 58

Kontaktní osoba: ředitel zařízení Mgr. Stanislav Urban, tel.: 317 712 542

Základní škola, Dětský domov, Přípravný stupeň ZŠ speciální a Školní jídelna

08/2011 = 55

Přestavlky 1, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 56

Kontaktní osoba: ředitelka Mgr. Hana Fárová, tel.: 317 834 317

Základní škola a Mateřská škola Sedlec-Prčice

08/2011 = 39

Školní 160, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 42

Kontaktní osoba: ředitel Mgr. Jaroslav Muška tel.: 317 834 206, e-mail: [email protected] Nám. 7. května 59, 257 91 Sedlec-Prčice

Základní umělecká škola Sedlec-Prčice

08/2011 = 7

Služby Sedlec-Prčice s.r.o.

08/2011 = 10

Nám. 7. května 62, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 9

Kontaktní osoba: jednatel Pavel Král, Miroslav Kaňka - vedoucí, tel.: 317 834 514

08/2011 = 14

Nám. 7. května 62, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 14

Kontaktní osoba: starostka Miroslava Jeřábková, tel.: 317 834 384, 317 834 216, e-mail: [email protected]

08/2011 = 26

Moninec 7, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 15

Kontaktní osoba: jednatel Jaroslav Krejčí, tel.: 317 834 117, 603 239 666, e-mail: [email protected], Internet: www.moninec.cz

08/2011 = 7

Malá 46, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 9

Kontaktní osoba: pí Nováková, tel.: 317 834 307, 602 664 613, Internet: www.dalmo.cz

08/2011 = 20

Karla Burky 1, 257 92 Sedlec-Prčice

09/2007 = 20

Kontaktní osoba: Ing. Zbyněk Kobliha – jednatel, tel.: 317 834 302, 603 522 294, e-mail: [email protected]

Městský úřad Sedlec-Prčice

Monínec s.r.o.

Pension DALMO

Farma Prčice s.r.o.


ředitel – Karol Raček, tel.: 317 834 248, 739 292 903

strana 15


08/2011 = 13

Komenského 65, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 10

Kontaktní osoba: Jana Zoulová, tel.: 317 834 250

Údržba silnic s.r.o.

08/2011 = 15

Středisko Prčice: Blatecká 114, 257 91 Sedlec-Prčice

Osečany 80, 264 01 Sedlčany

09/2007 = 15

Kontaktní osoba: Milan Doležal, jednatel a spolumajitel - tel.: 602 265 365, 318 821 167

Pošta Sedlec

www.udrzbasilnic.com

Miroslav Babický – vedoucí střediska Sedlec-Prčice – tel.: 777 265 365, 317 834 406 ZEOS s.r.o.

Cukrářská výroba Prčice

Autodílna Sedlec s.r.o.

Agro Měšetice spol. s r.o. ZS Přestavlky a.s.

08/2011 = 12

Uhřická 104, Sedlec-Prčice

09/2007 = 17

Kontaktní osoba: Miroslav Dušek – jednatel, tel.: 317 834 320, 603 812 698

08/2011 = 7

Vítkovo nám. 74, Sedlec-Prčice

09/2007 = 11

Kontaktní osoba: Ing. Zdeněk Tichý, tel.: 317 834 454, 603 288 723, www.korpusy.cz

08/2011 = 10

Jetřichovická 16, Sedlec-Prčice

09/2007 = 20

Kontaktní osoba: Lubomír Mrázek, tel.: 317 834 214, 605 700 050

08/2011 = 18

Měšetice 47, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 25

Kontaktní osoba: Bohuslav Karda, tel.: 317 834 215

08/2011 = 26

Přestavlky 50, 257 91 Sedlec-Prčice

09/2007 = 39

Kontaktní osoba: Ing. Karel Sládek, tel.: 724 050 738

Ve výše uvedené tabulce nejsou uvedeni místní drobní živnostníci a řemeslníci (truhláři, klempíři, tesaři, zámečníci, instalatéři, cukráři, apod.), provozovatelé obchodů a poskytovatelé služeb (např. v oblasti pojišťovnictví, zdravotnictví, výpočetní techniky, ubytování, stravování, v oblasti realitní činnosti), kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ), případně zaměstnávají malý počet osob nebo sezónní zaměstnance. Právě oni jsou významnou místní kupní silou, neboť se dokáží samostatně uživit a využívají ke své činnosti navazující služby (např. přepravu nákladů, softwarové a telekomunikační služby). Zemědělství a lesnictví Zemědělství jako základní a tradiční ekonomický zdroj kraje prožívá v posledním desetiletí výrazné změny. Impulsem ke změnám ve struktuře zemědělské výroby byl především návrat k původním vlastnickým vztahům a dále přínos a iniciativa majitelů při změnách v celkové koncepci zemědělské výroby a oživení pozitivních tradic minulosti. Na území Českého Meránu existují v současné době tři velké zemědělské farmy, které hospodaří na výměře kolem 3200 ha. Výrobní programy vychází z tradičního chovu masného skotu, odchovu selat, prasat a výroby mléka v živočišné výrobě, pěstování brambor, krmného a potravinářského obilí a olejnin ve výrobě rostlinné. Vedle tradičních výrobních programů jsou rozvojové tendence zaměřeny na ekologické zemědělství (extenzivní chov masného skotu), postupnou diverzifikaci zemědělské výroby ve smyslu dalšího zpracování vlastní produkce (jatka, linky na posklizňové úpravy, výroba potravinářských polotovarů), snahou o vytvoření uzavřených zpracovatelských řetězců a finalizace výrobků směrem ke spotřebiteli a diverzifikaci směrem ke službám dalšími často zdánlivě nesouvisejícími obory (např. zpracování dřevní hmoty, revitalizaci a obhospodařování rybníků, provoz pneuservisu v areálu Farmy Prčice).


strana 16


Samostatným odvětvím zemědělství, které prožívá v současné době výraznou renesanci, je obnovená tradice rybníkářství. Na území města je obhospodařováno cca 55 ha chovných rybníků a každoročně se tato plocha zvyšuje formou revitalizace stávajícího rybničního fondu, pronájmem nebo výstavbou nových rybníků. Akumulace povrchové i spodní vody v krajině a celkové působení drobné sítě vodních nádrží výrazně přispívá ke zlepšení kvality životního prostředí, ekologické stabilitě krajiny a současně vytváří atraktivní rámec pro turistiku, která je vedle zemědělství nejperspektivnějším ekonomickým zdrojem. Vzájemná interakce těchto ekonomických odvětví a současná možnost vytváření uzavřených řetězců produkce a spotřeby v rámci malého území města představují významné spojení rozvojových priorit území. V současné době je na území města obhospodařováno cca 1698 ha lesní půdy, což představuje 26% plochy celého správního území. Lesnictví je významným zdrojem příjmů a zaměstnanosti regionu a jako zdroj surovin též podmínkou pro provoz místního pilařství a dalších podniků zpracování dřevní hmoty. V souladu s novými trendy ekologického hospodaření a hledáním alternativních zdrojů energie představuje lesní a zemědělské hospodářství další ekonomické možnosti v oblasti výroby energií. Význam pro oživení turistického ruchu má zejména existence honiteb a možnosti pěší turistiky, regulované použití pro jezdectví, cykloturistiku a zimní běhy na lyžích. 3.5. Životní prostředí Stav životního prostředí je nepochybně jedním z předpokladů a limitů využití území. Obecně můžeme říci, že na celém území Českého Meránu je relativně kvalitní životní prostředí, které by mohlo být jedním z hlavních předpokladů rozvoje přiměřeného cestovního ruchu a zájmu o trvalé bydlení na tomto území. Plynofikace města Sedlec-Prčice a sídel Přestavlky, Uhřice a Měšetice výrazně přispěla ke zkvalitnění životního prostředí na lokální úrovni, neboť vlivem uzavřenosti celé Sedlecké kotliny docházelo v jejím středu k častému výskytu tepelných inverzí. Ochrana přírody a krajiny je legislativně upravena zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon vychází ze zásady, že ochranu si v určité základní míře zaslouží veškeré přírodní prostředí. Přírodní park Jistebnická vrchovina rozkládající se v Sedlecko-Prčické kotlině byl vyhlášen Okresním úřadem Benešov dne 10. 9. 1996. Navázal na již existující přírodní park Jistebnická vrchovina v okrese Tábor (vyhlášen v roce 1994) a připravovaný přírodní park Jistebnická vrchovina v okresech Písek a Příbram. Ve správním území Sedlce-Prčice je výměra parku cca 45 km2. Nařízením Jihočeského kraje č. 14 z roku 2004 byl nově vymezen Přírodní park Jistebnická vrchovina na celkovou rozlohu 107,7 km2. Přírodní park se tak na území Jihočeského kraje rozšířil z okresu Tábor i na území okresu Písek – obce Přeštěnice, Zhoř u Milevska a Chyšky. Z čl. 3 předmětné vyhlášky (Hospodaření v parcích) vyplývá: 

Žádoucí je členění zemědělských pozemků, ochrana a vytváření mezí, dobrovolné zeleně, remízků, trvalých travních porostů, mokřadů, rybníků, apod.



Žádoucí je směřovat výstavbu nových objektů k zastavěným částem území venkovského sídelního útvaru. Zcela nežádoucí je těžba nerostů a hornin.



K rekreaci je žádoucí rekonstruovat a využívat stávající objekty, využívat agroturistiky, případně i zřizovat menší penziony. Nežádoucí je výstavba pro individuální rekreaci (chaty, zahradní domky, apod.).

Posláním přírodního parku je podle čl. 1 odstavce 2 předmětné vyhlášky „ochrana fenoménu malebné krajiny v jižní části okresu Benešov (pozn.: dnes okres Příbram) se soustředěnými estetickými, přírodními a kulturně historickými hodnotami, která není zvláště chráněna podle třetí části zákona ČNR č.114/1992 Sb.“.


strana 17


3.6. Rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch patří stále více k nosným odvětvím národního hospodářství ČR. Jeví se také jako jeden ze slibných zdrojů finančních prostředků pro místní podnikatelské subjekty a jako možnost rozšíření počtu pracovních míst. Toto odvětví patří do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj (sekce cestovního ruchu a evropské integrace). Velice důležitým partnerem v oblasti rozvoje cestovního ruchu se v současné době stávají orgány krajských úřadů. Strategie rozvoje cestovního ruchu České republiky předpokládá, že na dalším zvyšování návštěvnosti by se měla podílet také venkovská turistika, protože v současnosti pouze pro 6-8 % zahraničních návštěvníků poskytují služby regiony, zbytek připadá na Prahu a větší města. Samozřejmě záleží na tom, jaký je přírodní a kulturněhistorický potenciál území konkrétního regionu, technická infrastruktura obcí, zázemí v síti služeb a obchodu, nabídka kulturních a sportovních aktivit apod. Podle těchto a dalších kritérií se musí obyvatelé, podnikatelé, starostové a místní zastupitelstva orientovat, jednat a přizpůsobovat se. Již dnes je důležité připravovat se na zvládnutí růstu turistiky a začít formulovat základní pravidla rozvoje cestovního ruchu. Výchozí situace Celé území Českého Meránu má bohaté přírodní bohatství lesních a vodních zdrojů. Kraj je ideálním terénem pro pěší i cyklistickou turistiku, rybaření, lovecký sport, v zimním období jsou zde dobré podmínky pro lyžování, je zde dostatek historických památek – zámků, tvrzí, drobných sakrálních staveb, atd. Územím Českého Meránu prochází mezinárodní zelená stezka Greenways Praha-Vídeň. V její návaznosti a ve snaze zpřístupnit návštěvníkům turisticky atraktivní místa mikroregionu vzniklo několik značených místních cykloturistických tras s názvem Greenways Čertovo břemeno. Ze začátku byl tento projekt zaměřen pouze na rozvoj systému cykloturistických tras, ovšem v současné době chápeme myšlenku „greenways“ jako komplexní cestu rozvoje našeho zájmového území, cestu rozvoje přiměřené turistiky, další příležitost při vytváření aktivního a zdravého životního stylu a při rozvoji partnerství mezi veřejnou správou, podnikateli, občanskými iniciativami a širokou veřejností. Zelené stezky Greenways Čertovo břemeno jsou složeny z cykloturistických tras, zimních běžkařských stop, pěších turistických tras, naučných stezek, křížové cesty z Jistebnice ke kapli sv. Máří Magdalény, lesoparku Městské sady Jistebnice, procházky Městskou památkovou zónou Sedlec-Prčice a systému výletů za kapličkami Českého Meránu. Budova bývalé prčické radnice, kde je umístěno Informační centrum Města Sedlec-Prčice.

Informační centrum města Sedlec-Prčice. Kontakt: Alice Valsová, Vítkovo nám. 69, SedlecPrčice 257 92, tel.: 317 834 328, e-mail: [email protected], Internet: www.sedlecprcice.cz. Na území města Sedlec-Prčice platí dvě vyhlášky: Obecně závazná vyhláška č. 2/2010, o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Poplatek platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají na území obce za účelem léčení nebo rekreace, pokud neprokáží jiný důvod pobytu. Obecně závazná vyhláška č. 5/2010, o místním poplatku z ubytovací kapacity. Poplatek se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu.


strana 18


Příprava nové turistické oblasti Od března 2011 začalo občanské sdružení MAS Krajina srdce ve spolupráci s partnerskými regiony Táborsko, Bechyňsko, Voticko, Milevsko, Sedlčansko, Mladovožicko, Chýnovsko a Sedlecko-Prčicko pracovat na přípravě „nové turistické oblasti“ zahrnující i naše území. V současné době je vládou ČR připravován zákon o cestovním ruchu, díky kterému by se mělo zefektivnit financování cestovního ruchu tak, abychom se přiblížili rakouskému modelu. V praxi to znamená, že budou finančně podporovány tzv. turistické oblasti, které musí být ucelené, logicky navazující a musí splňovat určitá kriteria (turistická oblast musí dosáhnout určitého počtu informačních center, počtu návštěvníků, turistických lůžek apod.). V reakci na výše zmíněný zákon o cestovním ruchu se MAS Krajina srdce stala hlavním iniciátorem, který začal pracovat na tvorbě turistické oblasti. Postupně se rýsuje oblast s obrovským potenciálem, která bude zahrnovat přibližně území bývalého okresu Tábor, území Sedlčanska a částečně i Voticka. Tato oblast bude schopná nabídnout nejen horskou turistiku (Česká Sibiř, Český Merán), ale také lyžování (Monínec, běžkařské trasy Čertovo břemeno, Polánka …), vodní sporty (řeky Vltava, Lužnice …), lázeňství (Bechyně), historii (Tábor, Sedlec-Prčice, Vrchotovy Janovice, Choustník, Jistebnice, Milevsko …), přírodní krásy a zajímavosti (Chýnov, Povltaví …), ekoturistiku a další. Ze zástupců mikroregionů a některých obcí byla sestavena pracovní skupina, která připravuje vše potřebné ke zpracování kvalitní Strategie rozvoje cestovního ruchu oblasti, bude hledat výstižný název a značku, aby celý region obstál v konkurenci s jinými turistickými oblastmi z České republiky, které se mezi sebou utkají v soutěži o finanční prostředky na podporu cestovního ruchu alokované dle předpokládaného zákona o cestovním ruchu. Rozvoj turistického ruchu a investice do všech oblastí, které s ním souvisejí (občanská vybavenost, technická infrastruktura, rekonstrukce budov a památek, ubytování a služby, informační servis, atd.) jsou dnes jedním z cílů rozvoje mikroregionu Společenství obcí Čertovo břemeno, kterého je Město Sedlec-Prčice členem. Organizovaná turistika se v současnosti stává perspektivním odvětvím využívajícím přirozené možnosti a potenciál kraje a nabízejícím významnou ekonomickou alternativu k zemědělské výrobě. Dalšími výhodami cestovního ruchu jsou vhodná struktura zaměstnanosti od méně po vysoce kvalifikovaná pracovní místa a možnost velké zaměstnanosti žen. Rozvoj cestovního ruchu s sebou přináší i vznik menších řemeslných dílen a doprovodných služeb. Z iniciativy Města Sedlec-Prčice, vlastníků nemovitostí a podnikatelských subjektů v cestovním ruchu a zemědělství vznikl na počátku roku 1999 program „Revitalizace venkovského regionu Český Merán”. Základním cílem programu bylo oživení místní ekonomiky a šetrné využití přírodního a kulturního potenciálu území Českého Meránu. Specifickými cíli programu byla na základě principu partnerství realizace konkrétních projektů, které budou rozvíjet občanskou vybavenost, zkvalitňovat technickou infrastrukturu, zvyšovat nabídku pracovních míst, snižovat vyjížďku obyvatel za prací, pomáhat obnovovat architektonické dědictví regionu, podporovat rozvoj přiměřeného turistického ruchu a rehabilitovat život ve venkovském prostoru. Zpracovatelem programu byl autorský kolektiv ing. arch. Tomáše Remla. 3.7. Stav kulturních a jiných památek Vysoká koncentrace hodnotných a architektonicky zajímavých staveb a citlivě urbanizované venkovské prostředí, kde i zdánlivě prostý zemanský dvorec či tvrz skrývá staletý historický vývoj, nabízí široké možnosti inspirace a studia pro historika umění, fotografa či malíře. Kulturní i umělecký život na panských usedlostech i ve Město Sedlec-Prčice

strana 19


městech Sedlci a Prčici vytvořil řadu kontaktů s osobnostmi politického a uměleckého života, které měly nezřídka vliv na rozvoj vzdělanosti a společenského života celého kraje a byly nepochybně jedním z impulsů, jež vedly ke vzrůstu popularity Českého Meránu jako cíle organizované a individuální turistiky. Velká část zastavěného území města Sedlec-Prčice byla v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou (vyhláška Ministerstva kultury č. 476 ze dne 10. 9. 1992 Sb.). V roce 1997 byl vypracován Program regenerace městské památkové zóny Sedlec-Prčice, jehož autorem byl Ing. arch. Petr Růžička z Chocerad. Od roku 1997 uplynulo mnoho času a několik projektovaných záměrů bylo provedeno. Na konci roku 2006 se vedení města rozhodlo provést aktualizaci Programu regenerace městské památkové zóny. Opět byl osloven Ing. arch. Petr Růžička, který dokončil aktualizaci programu regenerace v červenci 2007. Do programu regenerace jsou zahrnuty všechny zamýšlené úpravy a rekonstrukce budov, zahrad, komunikací či volných ploch uvnitř památkové zóny. Aktualizace programu regenerace byla schválena Zastupitelstvem města Sedlec-Prčice dne 21. 11. 2007. Další aktualizace Programu regenerace MPZ Sedlec-Prčice proběhla v roce 2008 a s ohledem na realizace dalších projektů je v roce 2011 připravována opět ve spolupráci s jejím autorem další úprava a doplnění. Současný stav některých kulturních památek na správním území města je havarijní až kritický, zejména v důsledku vysokých finančních nároků na zajištění nutných rekonstrukcí. S opravami historicky hodnotných objektů úzce souvisí nalezení jejich vhodného funkčního využití. Obecně můžeme říci, že kostely, kaple, křížky, zvoničky a Boží muka jsou v místních částech města SedlecPrčice většinou v dobrém stavu, téměř všechny jsou udržovány za finanční podpory městského úřadu, krajských a státních fondů, svých privátních majitelů či místními občany a patrioty. Problematická je údržba ostatních historických staveb – zámků a tvrzí, jejichž majitelé jsou často závislí na získávání dotačních prostředků ze státních zdrojů či evropských fondů. Postupně však dochází k rekonstrukcím objektů – např. zámek Prčice, tvrz Vrchotice, zámek Lidkovice. 3.8. Kultura a spolková činnost (rozvoj občanské společnosti) Kultura je výrazem životního stylu, celkové hodnotové orientace, tvořivosti a způsobu chování lidí. Ovšem v důsledku hlubokých ekonomických změn, změn ve struktuře obyvatelstva atd. se tyto hodnoty zásadně změnily. Mnoho lidí tráví zejména z důvodu vyjížďky za prací jen část svého volného času v místě trvalého bydliště (v původní vesnici se práce a život vzájemně úzce prolínaly). S kulturou úzce souvisí spolková činnost. Spolky sdružují lidi, kteří jsou podobně hodnotově zaměřeni, pomáhají jim začleňovat se do společenské struktury obce a dávají jim šanci k seberealizaci. Spolky jsou základnou pro mnohé činnosti různých věkových a zájmových kategorií obyvatel. Město Sedlec-Prčice v rámci svých možností již několik let věnuje pozornost všem občanským sdružením, která svou činností přispívají k rozvoji občanské společnosti. Různými formami jsou podporována například tato místní občanská sdružení – Tělovýchovnou jednotu Sokol Sedlec-Prčice, Klub důchodců Sedlec-Prčice, Sdružení zdravotně postižených občanů, šestnáct sborů dobrovolných hasičů, Místní organizaci Českého rybářského svazu, Místní organizaci Českého svazu chovatelů, Vlastivědný spolek Český Merán, Obecně prospěšnou společnost Český Merán. S podporou se setkávají i akce pořádané základní a mateřskou školou, základní uměleckou školou, specializovanými školskými zařízeními, skupinou historického šermu, místními neprofesionálními hudebními skupinami, atd. Významnou roli v oblasti spolkové činnosti hrají sbory dobrovolných hasičů, které jsou v jednotlivých místních částech často jedinými sdruženími zajišťujícími sportovní, kulturní a společenské aktivity. Okrsek Sedlec-Prčice tvoří šestnáct dobrovolných hasičských sborů. Práce sborů se neomezuje jen na vlastní problematiku požární ochrany, ale směřuje i do oblasti ekologické výchovy a práce s dětmi a mládeží.


strana 20


Bohatou spolkovou činností se může pochlubit Klub důchodců Sedlec-Prčice, jehož členy je přes 60 občanů seniorského věku. Kontakt: Jaroslava Valentová, tel.: 737 365 006, e-mail: [email protected]. Velmi dobrou úroveň má spolupráce města s dalším občanským sdružením - Tělovýchovnou jednotou Sokol Sedlec-Prčice. Jednota má oddíly kopané, tenisu a ASPV (Asociace sportu pro všechny). Spolupráce se neprojevuje jen finančním příspěvkem města, ale aktivním zapojením členů jednoty do řešení veřejných věcí, zpracováním konkrétních projektů zejména z oblasti využívání volného času atd. Kontakt: Mgr. Josef Nádvorník, 603 576 504, e-mail: [email protected]. Klub přátel dlouhých kilometrů (odbor Klubu českých turistů) organizuje několik pravidelných turistických pochodů – Novoroční čtyřlístek, Čertova podkova, Pochod Z Prčice za kapličkami Českého Meránu (každoročně v září). Kontakt: František Doktor, tel.: 603 710 762, 317 834 609, e-mail: [email protected]. Kvalitní a bezproblémová je součinnost města s místní organizací Českého rybářského svazu. Město jí pronajalo bezplatně tři své rybníky, přičemž i zde platí, že podpora není směrována jen na uspokojování potřeb, které vyžaduje tento koníček, ale přednostně na funkci, kterou má svaz v ohledu ochrany přírody. Sdružení zdravotně postižených občanů má v Sedlci-Prčici přes 60 členů. Příspěvek města je používán k hrazení rekondičních pobytů a cvičení členů, právnímu servisu a společným akcím (přednášky, zájezdy apod.). Kontakt: Miloš Havlín, Chotětice, tel.: 605 304 247. V širokém okolí nevídanou aktivitou je Vlastivědný spolek Český Merán. Je to neformální sdružení občanů (místních, chalupářů a krajanů), které zahájilo svoji činnost v roce 1993. Soustřeďuje zájemce o historii, přírodní, kulturní a duchovní bohatství regionu. Každoročním výsledkem jeho činnosti je Vlastivědný sborník Český Merán v rozsahu cca 150 stran, jehož vydávání financuje od roku 1996 Město Sedlec-Prčice. Kontakt: Antonín Podzimek, tel.: 606 626 316. Další aktivní neziskovou organizací je Obecně prospěšná společnost Český Merán. Společnost byla založena podpisem zakládací smlouvy dne 25. ledna 2001 a Město Sedlec-Prčice bylo jedním ze 17 zakladatelů. Základní prioritou Český Merán, o.p.s., je na základě principu partnerství podpora všech činností a aktivit, které vedou k pozitivnímu rozvoji regionu Český Merán, zejména v oblastech rozvoje občanské společnosti, rozvoje cestovního ruchu, zaměstnanosti, propagace regionu, ochrany kulturního dědictví a životního prostředí. Z významných aktivit lze uvést například iniciaci výstavby dětského hřiště Za starkou v Sedlci (2002), podporu vzniku projektové dokumentace cyklostezky Sedlčany – Sedlec-Prčice (2007), podpora vzniku komunitního domu Ateliér Prčice (2007), podpora rozvoje cestovního ruchu (instalace informačních panelů a vydání plánu města v letech 2006, 2007 a 2010), organizace multikulturních festivalů, mezinárodních dobrovolnických táborů, realizace projektu „Hledání Genia Loci Sedlce-Prčice“ a projektu „Zmizelí sousedé – vzpomínání na židovskou komunitu v Prčici“, apod. Kontakt: Zdeněk Sedláček – ředitel společnosti, tel.: 604 15 14 52, e-mail: [email protected]. Český svaz včelařů – základní organizace Sedlec-Prčice. Místní organizace Českého svazu chovatelů – aktivita spolku se nezaměřuje pouze na chov drobného hospodářského zvířectva, ale také na zapojení mládeže do činnosti spolku a každoročně pořádané výstavy, z nichž k nejnavštěvovanější patří tradiční výstava v rámci oslav patrona prčického kostela sv. Vavřince. Členové svazu prezentují své výsledky i na výstavách v okolních městech a v zahraničí. Kontakt: Miroslav Tůma, tel.: 604 405 249. Myslivecká sdružení – Přestavlky, Černá Hora, Prčice – přes někdy zkreslený mediální obraz mysliveckých sdružení lze konstatovat, že místní spolky se zaměřují na ochranu životního prostředí (zakrmování zvěře v zimním období, obnova remízků, čištění a údržba krmelců) a také se Město Sedlec-Prčice

strana 21


zapojují do společenského života v obci – např. při tradičním klání Derby Sedlec versus Prčice. Zároveň členové spolků udržují střelnici v místní části Přestavlky, kde se pravidelně konají soutěže ve střelbě na asfaltové holuby. V devadesátých letech 20. století bylo v Českém Meránu hodně aktivní skautské hnutí. V roce 1994 byl otevřen první oddíl patřící do Skautského střediska Votice. Díky velkému zájmu místních dětí a mládeže bylo později přímo v Sedlci-Prčici založeno Skautské středisko Gaudium s velmi bohatou činností. Činnost skautského střediska však postupem doby byla omezována a v současné době středisko nepracuje. V roce 2005 vznikl Turistický oddíl mládeže Gaudium Sedlec-Prčice jako jeden z oddílů Asociace turistických oddílů mládeže (A - TOM) sídlící v Roztokách u Prahy. Název Gaudium byl převzat ze stejnojmenného již zaniklého skautského střediska, z něhož se do oddílu rekrutovala většina vedoucích. Oddíl pořádá každoročně v druhé polovině srpna čtrnáctidenní dětský tábor na malebném místě nacházejícím se nedaleko Sedlčan u obce Nedrahovice. Každým rokem zde děti čeká nová celotáborová hra a sehraný kolektiv vedoucích. Během roku jsou oddílem pořádány pro děti různé sportovní i kulturní akce jako např. cyklovýlety nebo zájezdy do bazénu (Příbram, Tábor) či ZOO apod. Kontakt: Helena Vopatová, tel.: 737 382 315, e-mail: [email protected], Internet: www.gaudium.wz.cz. V roce 1994 bylo založeno občanské sdružení Klub mladých, které organizovalo mnoho kulturních akcí, mělo publikační činnost a výrazně se angažovalo na poli práce s dětmi a mládeží. Klub mladých ukončil svoji činnost v roce 2003. Církev I přesto, že během komunistického režimu byla církev (stejně jako sedlák a problematika venkova vůbec) zatlačena až na okraj společenského zájmu, měla církev a víra obecně v Českém Meránu silnou pozici. Církev zaujímá své specifické místo při nalézání nového řádu hodnot, při hledání hlubších a opravdových potřeb a smyslu života lidí. Tyto hodnoty (rodina, péče o staré lidi, smysl pro pospolitost) jsou dnes často potlačovány, např. reklamou, která probouzí pouze stále nové materiální potřeby. V Sedlci-Prčici působí Římsko-katolická církev a Českobratrská církev evangelická. Římsko-katolická církev kromě pravidelných církevních obřadů v Kostele sv. Jeronýma v Sedlci a Kostele sv. Vavřince v Prčici organizuje či umožňuje organizovat další aktivity na faře v Sedlci – například pravidelně jednou za měsíc je zde tzv. biblická hodina, jednou za 2 až 3 měsíce „víkendovka“ pro děti od 6 do 14 let organizovaná ve spolupráci s Farností Votice a Pastoračním střediskem mládeže ze Štětkovic. Na faře se pravidelně scházejí členové vokálního sboru Ecola a chrámového sboru Exodus. Na základní škole v Sedlci je jednu hodinu týdně vyučován nepovinný předmět – náboženství. Spolupráce Města Sedlec-Prčice s Římskokatolickou farností Sedlec-Prčice je velice úzká a na dobré úrovni. Je zaměřena na několik oblastí – organizování kulturních akcí (Podblanický podzim, varhanní koncerty, Rozsvěcení vánočního stromu…), oprava údržba památek za pomoci finančních prostředků z Programu regenerace městských památkových zón a rezervací MK ČR (postupně jsou opravovány oba kostely v Sedlci-Prčici a další drobné sakrální objekty). Českobratrská církev evangelická má svůj kostel v Prčici a bohoslužba je zde pravidelně sloužena v neděli od 8 hodin. V roce 2009 byla rozšířena činnost Českobratrské církve evangelické, když došlo po několika desetiletích ke znovuobsazení místa faráře. Od roku 2009 zde působí farářka Pavla Jandečková, která se zaměřuje nejen na bohoslužby, ale i na práci s mládeží, spolupráci s místními dětskými domovy a domovem seniorů.


strana 22


4. Rozvojové směry správního území města Sedlec-Prčice 4.1. SWOT analýza území Města Sedlec-Prčice Pozn.: SWOT analýza - metoda hodnocení pozitivních (silných - Strengths) stránek území, negativních (slabých - Weaknesses) stránek, rozvojových příležitostí (Oportunities) a rizik (hrozeb - Threats) pomáhá uspořádat myšlenky, nutí ke kladení otázek a hledání odpovědí na ně.

Silné stránky města  Krajina s výraznými přírodními a estetickými hodnotami a kvalitním životním prostředím.  Jednotlivá sídla území Města Sedlec-Prčice mají kvalitní urbanistickou strukturu s řadou urbanisticky a architektonicky cenných prvků venkovské zástavby (silný vliv chalupaření).  Český Merán je umístěn relativně v zázemí turisticky přitažlivé Prahy.  Bohaté přírodní a kulturně historické zázemí pro rozvoj cestovního ruchu (Přírodní park Jistebnická vrchovina, Městská památková zóna Sedlec-Prčice, vysoký počet zámečků, tvrzí a drobných sakrálních staveb).  Územím Města Sedlec-Prčice prochází mezinárodní cyklistická trasa – Greenways Praha-Vídeň. Na území mikroregionu Společenství obcí Čertovo břemeno existuje síť dobře značených turistických tras – Greenways Čertovo břemeno.  V důsledku plynofikace sídelních částí dochází k poklesu spotřeby tuhých paliv a zlepšování stavu ovzduší.  Prosperující stávající turistické a ubytovací kapacity, zaměřené na aktivní cestovní ruch a firemní (incentivní) turistiku.

Slabé stránky města  Nedostatečná technická infrastruktura: nízká kvalita vozovek, chybějící kanalizace, vodovody a čistírny odpadních vod v místních částech, kterých je vysoký počet (36).  Nedostatečné propojení města na větší dopravní tepny a chybějící obchvat města.  Nízká občanská vybavenost a služby.  Nedostatek zasíťovaných pozemků vhodných pro individuální rodinnou výstavbu.  Snižující se počet trvale bydlících obyvatel – od roku 1992 do roku 2011 snížení o cca 11,5 %.  Nízká výkonnost místní ekonomiky, málo podnikatelských aktivit a s tím související nemožnost kumulace kapitálu pro další rozvoj a investice.  Malá nabídka pracovních příležitostí a s tím související velká vyjížďka za prací. Nedostatečná pružnost obyvatelstva v přizpůsobování se trhu práce (migrace, rekvalifikace, apod.).  Nedostatečně vyřešené majetkoprávní vztahy k veřejně-prospěšným stavbám (pozemkům a komunikacím).  Nedostatečně rozvinutá turistická infrastruktura a nízké využití potenciálu cestovního ruchu. Nedostatek sportovních, kulturních a společenských aktivit, prostorů a prostranství.  Chátrání domovního fondu a některých kulturních památek.  Útlumem zemědělské výroby se snižuje péče o kulturní krajinu regionu.


strana 23


Rozvojové příležitosti (šance) města  Doplnění občanské vybavenosti, která bude sloužit jak pro místní obyvatele, tak i pro návštěvníky regionu.  Dostavba inženýrských sítí v místních částech města, která by přilákala podnikatelské subjekty a zajistila standard bydlení pro obyvatele. Zajištění technické infrastruktury pro bytovou výstavbu.  Diverzifikace činností zemědělských subjektů (hledání alternativních činností).  Rozvoj drobného podnikání nezemědělského charakteru a řemesel v zastavěných územích sídel.  Získávání investorů pro udržení a rozšíření nabídky pracovních příležitostí.  Vysoký rozvojový potenciál kraje pro cestovní ruch a rekreaci. Možnosti rozvoje aktivní turistiky, rodinné rekreace, cykloturistiky, agroturistiky, kongresové turistiky, apod.  Udržení mladé generace v regionu např. pomocí odpovídajících pracovních příležitostí, nabídky možností vzdělávání a mimoškolních zájmových činností.  Podpora školství a investice do rozvoje lidských zdrojů – např. využití školských areálů.  Oživování a zachovávání tradic.  Rozvoj kulturních, společenských a sportovních aktivit.  Aktivní zapojení do příprav projektových dokumentací v rámci různých dotačních titulů České republiky a programů Evropské Unie.

Hrozby (rizika) pro region  Postupující úbytek počtu obyvatel a stárnutí populace.  Nedostatek pracovních příležitostí a vysoká vyjížďka za prací.  Zhoršování technického stavu komunikací a technické infrastruktury.  Nedostatek finančních prostředků v rozpočtu města pro rozvojové aktivity.  Útlum veřejné dopravy.  Devastace a chátrání kulturních památek, pro které se těžko hledá využití.


strana 24


4.2. Strategická vize Strategická vize je trvalá představa rozvoje, ke které zájmové území směřuje (jednoduchá formulace, motto procesu). Při stanovování vize je nutné si odpovědět na otázku „Kde jsme?“ a na otázku „Kde chceme být a kam se chceme dostat?“. Pro Město Sedlec-Prčice je navrženou vizí:

Oživení místní ekonomiky, rozvoj přiměřeného cestovního ruchu, šetrné využití přírodního a kulturního potenciálu kraje a rehabilitace života ve venkovském prostředí.

Priority rozvoje správního území města jsou: Název priority

Hospodářský rozvoj správního území města Rozvoj technické infrastruktury Zlepšování kvality životního prostředí Občanská vybavenost a rozvoj lidských zdrojů Rozvoj cestovního ruchu


strana 25


4.3. Navržené priority, cíle a opatření

PRIORITA I: Hospodářský rozvoj správního území města Cíl I.A.

Rozvoj podnikatelských aktivit (rozvoj malého a středního podnikání)

Opatření I.A.1.

Vytvoření příznivého podnikatelského klimatu pro rozvoj drobné výroby a řemesel

Opatření I.A.2.

Zvyšování úrovně a dostupnosti služeb

Opatření I.A.3.

Vyřešení majetkových vztahů k nemovitostem (komunikace, veřejně prospěšné stavby…)

Cíl I.B

Získávání investic

Opatření I.B.1.

Příprava kvalitních záměrů a projektových dokumentací pro získávání dotačních prostředků z programů ČR a EU

Opatření I.B.2.

Propagace rozvojových možností města

Opatření I.B.3.

Příprava lokalit pro podnikatelské aktivity (drobné průmyslové provozovny a služby)

Cíl I.C.

Zvyšování efektivnosti zemědělské činnosti

Opatření I.C.1.

Zvyšování kvality a finalizace zemědělských produktů

Opatření I.C.2.

Rozvoj nových a extenzivních zemědělských činností

Opatření I.C.3.

Multifunkční zemědělství, rozvoj nezemědělských činností a ochrana životního prostředí

PRIORITA II: Rozvoj technické infrastruktury Cíl II.A.

Rozvoj technické vybavenosti sídel

Opatření II.A.1.

Rozšíření vodovodních a kanalizačních sítí a výstavba ČOV v místních částech

Opatření II.A.2.

Využívání obnovitelných zdrojů energie

Opatření II.A.3.

Řešení odpadového hospodářství

Cíl II.B

Zajištění optimální dopravní obslužnosti území města

Opatření II.B.1.

Harmonizace veřejné dopravy (integrovaný dopravní systém)

Opatření II.B.2.

Rozvoj a zlepšování stavu krajských, místních a účelových komunikací

PRIORITA III: Zlepšování kvality životního prostředí Cíl III.A.

Ochrana životního prostředí

Opatření III.A.1.

Ochrana zdrojů pitné vody a zlepšování kvality povrchových vod

Opatření III.A.2.

Šetrné hospodaření s odpady a energií

Opatření III.A.3.

Šetrné využití místních surovinových a energetických zdrojů


strana 26


Cíl III.B

Ochrana krajiny a ekologická výchova

Opatření III.B.1.

Zvyšování ekologické stability krajiny, ochrana biodiverzity a přírodně cenných lokalit

Opatření III.B.2.

Revitalizace venkovské krajiny a veřejných prostranství

Opatření III.B.3.

Zvýšení ekologického vědomí obyvatelstva

PRIORITA IV: Občanská vybavenost a rozvoj lidských zdrojů Cíl IV.A.

Doplnění a zkvalitnění občanské vybavenosti

Opatření IV.A.1.

Obnova a údržba objektů občanské vybavenosti

Opatření IV.A.2.

Bytová výstavba a revitalizace bytového fondu

Opatření IV.A.3.

Rozvoj sociálního zázemí (zdravotnictví a sociální péče)

Cíl IV.B

Rozvoj školství, vzdělanosti a podpora zaměstnanosti obyvatelstva

Opatření IV.B.1.

Rozvoj školství a celoživotního vzdělávání

Opatření IV.B.2.

Zvyšování kvalifikace pracovní síly

Opatření IV.B.4.

Využívání informačních systémů (zajištění informovanosti a osvěty obyvatel)

Cíl IV.C.

Oživení společenských, kulturních a sportovních aktivit

Opatření IV.C.1.

Podpora kulturní a spolkové činnosti

Opatření IV.C.2.

Péče o kvalitní využití volného času dětí a mládeže

Opatření IV.B.3.

Vznik mateřského centra, klubu mladých, komunitního centra, apod.

PRIORITA V: Rozvoj cestovního ruchu Cíl V.A.

Efektivní využití potenciálu cestovního ruchu

Opatření V.A.1.

Podpora nových forem cestovního ruchu a rekreace

Opatření V.A.2.

Využití přírodních a kulturních zajímavostí

Opatření V.A.3.

Publikační a propagační činnost

Opatření V.A.4.

Zapojení do organizačních struktur, které koordinují aktivity vedoucí k rozvoji cestovního ruchu (tzv. destinační management)

Cíl V.B

Rozvoj turistické infrastruktury

Opatření V.B.1.

Údržba, obnova a využití budov venkovské zástavby a památkového fondu

Opatření V.B.2.

Zajištění prostupnosti krajiny – údržba a obnova účelových komunikací, původních úvozových cest, turistických tras a veřejných prostranství


strana 27


4.4. Monitoring a hodnocení Rozvojová strategie Města Sedlec-Prčice a navržené projektové záměry nemohou být pojaty staticky. Základem úspěšné aplikace záměrů je jejich aktualizace a adaptace na základě monitorování. Monitorování je průběžné a systematické sledování jevů a procesů a jejich vyhodnocování. Cílem monitoringu je nalezení vývojových tendencí a událostí, tak aby místní management mohl pružně reagovat na vzniklé situace a aktualizovat priority a opatření, aniž by došlo k zásadní změně strategických cílů a postupů. Veškeré aktivity rozvíjené na území města realizované prostřednictvím jednotlivých projektů, budou pravidelně sledovány (monitorovány) k tomu zřízenou monitorovací skupinou, popřípadě zodpovědnou osobou – garantem projektu. Zjištění a závěry této skupiny či garanta projektu o průběhu jednotlivých projektů (akcí) a průběžné i závěrečné hodnotící zprávy budou projednávány v pracovních skupinách a zastupitelstvem města. Po projednání těchto zpráv se předpokládá jejich zveřejnění a seznámení obyvatelstva s výsledky prostřednictvím webových stránek, místního měsíčníku a na veřejných zasedáních zastupitelstva města. Příslušná publicita jim bude věnována i v rámci regionálních i nadregionálních médií.

Použité podklady a literatura  Studie - Revitalizace venkovského mikroregionu Český Merán (Turistický a informační park) – 1999.  Sedlčansko, Sedlecko a Voticko (díl I. až IV.). Čeněk Habart.  Rozvojová strategie mikroregionu Společenství obcí Čertovo břemeno.

Odborní konzultanti Miroslava Jeřábková – oblast odpadového hospodářství a veřejné správy Ing. Zbyněk Kobliha – oblast zemědělství Jaroslav Krejčí – oblast cestovní ruch Ing. Vojtěch Hlaváček – problematika veřejné správy

Zpracovatel: Mgr. Zdeněk Sedláček – Ateliér Prčice, Vítkovo náměstí 6, 257 92 Sedlec-Prčice, tel.: 604 151 452, e-mail: [email protected]


strana 28


TEXTOVÉ PŘÍLOHY SEZNAM TEXTOVÝCH PŘÍLOH Seznam nemovitých kulturních památek na území Města Sedlec-Prčice Významné stromy na území Města Sedlec-Prčice Zámecké parky na území Města Sedlec-Prčice Seznam nemovitých kulturních památek Města Sedlec-Prčice Divišovice – areál kaple Jetřichovice – areál zámku - kaple Bolestné Panny Marie Lidkovice – areál zámku - výklenková kaple Měšetice – kaple sv. Petra a Pavla - areál tvrziště Prčice – areál kostela sv. Vavřince - areál zámku - socha sv. Isidora - soch sv. Jana Nepomuckého - dům čp. 115 - morová kaple - most se sochařskou výzdobou - boží muka - areál židovského hřbitova - dům čp. 71 - dům čp. 6 – Ateliér Prčice Přestavlky – areál zámku - výklenková kaple Sedlec – areál kostela sv. Jeronýma - kříž u čp. 133 - kříž u hřbitova - výklenková kaple, zv. Ježovka - dům čp. 55 - dům čp. 58 Staré Mitrovice – areál tvrziště Sušetice – sýpka u čp. 13 Uhřice – areál tvrze Veletín – polygonální stodola u čp. 8 - roubená stodola u čp. 2 Včelákova Lhota – areál usedlosti Vrchotice (Na Františku) – areál tvrze - socha sv. Jana Nepomuckého Město Sedlec-Prčice

strana 29


Významné stromy na území Města Sedlec-Prčice Staré Mitrovice

– 2 x dub letní

Záběhlice

– lípa malolistá

Sedlec-Prčice

– javor klen, dub letní

Uhřice

– 11 dubů letních

Vrchotice

– 2 lípy malolisté, jírovec maďal, topol černý, buk lesní, 36 exemplářů dubů letních a zimních

Na území Města Sedlec-Prčice není žádný oficiálně vyhlášený a chráněný památný strom. Vyhlašování a rušení památných stromů a vymezování jejich ochranných pásem má v kompetenci Městský úřad Sedlčany jako pověřený úřad obce s rozšířenou působností. Pozn.: Označování památných stromů se provádí podle zákona ČNR č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jejich ošetřování je mnohdy značně finančně nákladné a pracné, ale velmi důležité například pro posílení občanského sebevědomí nebo jako živá vzpomínka na určitou historickou událost.

Zámecké parky na území Města Sedlec-Prčice Bolechovice (0,8 ha) – privátní, udržovaný Jetřichovice - privátní, neudržovaný Lidkovice (0,5 ha) – privátní, špatný stav Nové Mitrovice (2 ha) – krajský - je zde umístěna zvláštní škola internátní, udržovaný Prčice (4,2 ha) – privátní, vzorně udržovaný


strana 30

Rozvojová strategie Města Sedlec-Prčice

Recommend Documents