Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta
Rozvoj znalostní ekonomiky v Jižní Koreji Diplomov{ pr{ce
Vedoucí pr{ce: Ing. Luděk Kouba, Ph.D.
Bc. Michal Z{bojník Brno 2012
Zad{ní diplomové pr{ce 1. Úvod, cíl a metodika Cílem pr{ce je zhodnotit jihokorejské reformy orientované na rozvoj znalostní ekonomiky, realizované po měnové krizi v letech 1997-1998, a n{sledně rozvinout diskusi možné implemenatce těchto reforem v České republice. 2. Zpracov{ní teoretické č{sti - vymezení klíčových pojmů (znalostní ekonomika, tranzitivní ekonomika, struktur{lní reformy, měnové krize atd.); identifikace indik{torů znalostní ekonomiky. 3. Charakteristika soci{lně-ekonomického rozvoje Jižní Koreje s důrazem na vývoj v období mezi získ{ním demokracie a asijskou měnovou krizí. Identifikace vnějších a vnitřních příčin měnové krize 1997-98. 4. Jihokorejské reakce na krizi - bezprostřední opatření v oblasti regulace finančního systému vs. struktur{lní reformy cílované na rozvoj znalostní ekonomiky. 5. Zhodnocení úspěšnosti reforem v kontextu současného ekonomického vývoje. 6. Identifikace společných a rozdílných znaků české a jihokorejské ekonomiky (popř. společnosti). Korejsk{ specifika (mentalita, konfuci{nství apod.) Diskuse teze "korejské reformy mohou být inspirací pro Českou republiku
Na tomto místě bych r{d poděkoval Ing. Luďku Koubovi, Ph.D. za cenné odborné rady a podněty poskytnuté při psaní této pr{ce.
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou pr{ci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uv{dím v seznamu.
V Brně dne 3. ledna 2012
<<<<<<<<<<<<
Abstrakt Pr{ce se zabýv{ rozvojem znalostní společnosti v Jižní Koreji po roce 1997, kter{ vznikala transformací ekonomiky pro opětovné dosažení růstu po asijské finanční krizi. Toho bylo dosaženo provedením struktur{lních reforem v oblastech vzděl{v{ní, podporou vědy a výzkumu a moderních technologií. V teoretické č{sti jsou pops{ny nejdůležitější pojmy. Je proveden také exkurz do novodobých dějin Jižní Koreji s důrazem na proces demokratizace. V praktické č{sti jsou reformy zhodnoceny a n{sledně je provedeno srovn{ní s vývojem znalostní ekonomiky v České republice.
Klíčov{ slova: znalostní ekonomika, znalostní společnost, Jižní Korea, terci{lní vzděl{v{ní
Abstract This diploma thesis is considering of the development of South Korea after Asian financial crisis in 1997. There were done some structural reforms in fields like education, research and development and modern technologies. All of these reforms led country to knowledge society, driven by knowledge economy. In theoretical part are defined important topics. Then there is described modern South Korea history with focus on democratization process. There in analysis part are reforms discussed and in the end of thesis is done comparation between South Korea and Czech republic.
Key words: knowledge economy, knowledge society, South Korea, tercial education
Obsah 1.
Úvod ................................................................................................................................................ 7
2.
Cíl práce ......................................................................................................................................... 10
3.
Metodika ....................................................................................................................................... 11
4.
Teoretická východiska práce ......................................................................................................... 12
4.1
Znalostní ekonomika ................................................................................................................. 12
4.2
Hodnocení vzdělanosti .............................................................................................................. 15
4.3
Informační a komunikační technologie - ICT ............................................................................. 17
4.4
Konfuciánství a neokonfuciánství .............................................................................................. 19
4.5
Čeboly ........................................................................................................................................ 22
5.
Jižní Korea - vývoj .......................................................................................................................... 24
5.1
Demokratizace Jižní Koreje........................................................................................................ 24
5.2
Novodobá historie hospodářství v Jižní Koreji .......................................................................... 27
5.3
Korejská finanční krize 1997-1998 ............................................................................................ 30
6.
Znalostní ekonomika v Koreji ........................................................................................................ 33
6.1
Výdaje na vědu a výzkum .......................................................................................................... 33
6.2
Vzdělávání v Jižní Koreji ............................................................................................................. 37
6.3
6.4 7.
6.2.1
Vzdělávání v Jižní Koreji obecně .................................................................................... 37
6.2.2
Terciální vzdělanost v Jižní Koreji .................................................................................. 38
6.2.3
Kvalita korejských univerzit ........................................................................................... 43
6.2.4
Výdaje na terciální vzdělávání ....................................................................................... 44
6.2.5
Výsledky korejského školního systému na nižším stupni .............................................. 49
ICT v Jižní Koreji ......................................................................................................................... 53 6.3.1
Internet v Jižní Koreji ..................................................................................................... 54
6.3.2
Vliv ICT na Jižní Koreu .................................................................................................... 57
Čeboly a jejich změny po roce 1997 .......................................................................................... 59 Diskuse........................................................................................................................................... 62
7.1
Srovnání ČR a Jižní Korey ........................................................................................................... 62
7.2
Ostatní vlivy na znalostní společnost v JK ................................................................................. 70
8.
Závěr .............................................................................................................................................. 74
9.
Seznam grafů, tabulek a obrázků .................................................................................................. 76
10.
Zdroje......................................................................................................................................... 77
1. Úvod Jižní Korea býv{ charakterizov{na jako země hled{ní rovnov{hy mezi protiklady, které existují v blízkém spojení. Typickým příkladem je korejsk{ vlajka, kter{ obsahuje ve středu modročervený kruh, jenž m{ zn{zorňovat vyv{žení sil ve vesmíru – jin a jang, dvě navz{jem opačné a vyvažující se síly. Tyto síly ztělesňují neust{lý pohyb, rovnov{hu a harmonii.
Kombinace
černých proužků v rozích vlajky mají také znamenat protiklady, a to nebe, oheň, zemi a vodu.[8]
Obrázek 1: Státní vlajka Jižní Koreji
Těmito slovy popisují st{tní symbol instituce, které mají za úkol šířit informace o Jižní Koreji. V dalších č{stech nabízejí přehled o korejských kulturních odlišnostech, ať už je to Hanbok (korejský tradiční oděv), Hanok (tradiční dom{cí architektura), Hansik (korejsk{ kuchyně) a další specifické korejské kulturní artikly. D{le se můžeme dočíst o tradičních ritu{lech, které jsou typické pro, i do dnešních let zakořeněný, neokonfucionalismus. Proč to zde píši? Toto vše totiž st{lo na pozadí až raketového rozvoje ekonomiky, kter{ strhujícím způsobem rostla už od jejího poč{tku v pades{tých letech. V dnešní moderní době může být pr{vě korejsk{ cesta jednou z variant pro nově se rozvíjející st{ty. Na druhou stranu, pr{vě tyto kulturní odlišnosti mohou být určitou přek{žkou. [36] Jižní Korea je, pro n{s Čechy, ještě poř{d zemí značně exotickou. Není se moc čemu divit. I přes dnešní možnosti komunikace, obrovskou informovanost v takřka všech směrech, směřov{ní společnosti ke globalizaci a možnost svobodných voleb, co se cestov{ní a pozn{v{ní cizích, nezn{mých kultur týče, je Jižní Korea poř{d st{tem, který je naší zemi velice vzd{lený, nejen geograficky (je téměř na druhé straně zeměkoule) ale i kulturně. Oba st{ty mají doopravdy mnoho rozdílných vlastností a fungují na rozdílných principech, na druhé straně oba spojuje několik, ne úplně všeobecně zn{mých, skutečností. Jižní Korea byla stejně jako Česk{ republika několik 7
desítek let zemí nedemokratickou. K demokratizaci došlo přibližně ve stejnou dobu, obě země jsou už přes dvacet let absolutně svobodné (první demokratické volby proběhly v Koreji v roce 1988). Za svůj společenský a zejména ekonomický růst je tedy odpovědn{ pouze svobodně zvolen{ politick{ reprezentace. Za tuto dobu oba st{ty dos{hly na přibližně stejnou ekonomickou úroveň1. Dalším společným znakem je způsob, jakým dosahovaly prvotní nastartov{ní ekonomického růstu. Obě země vsadily na levnou, ale kvalifikovanou pracovní sílu. Z těchto důvodů se domnív{m, že m{ smysl obě země porovn{vat, hledat společné a rozdílné znaky obou st{tů a zhodnotit jejich vývoj za posledních dvacet let. Porovnat zejména způsob, jakým obě země dos{hli své nynější úrovně, zhodnotit udržitelnost systému a poté navrhnout, čím by mohla být korejsk{ cesta pro Čechy inspirací. Nejdříve by ale bylo vhodné nastínit, jak se Korea postupně otevírala světu. Po dlouhém období relativní izolace (Korea byla orientov{na spíše na nejbližší sousedy, tj. Čínu a Japonsko, a to zejména kvůli obchodním stykům) byla na zač{tku devades{tých let vůle otevřít své hranice pro zbytek světa. A to opět nejen geograficky, pro zvýšení počtu turistů, kteří by mohli v zemi utr{cet své peníze, ale spíše společensky, šířením vlastní kultury do celého světa. Prvním velkým krokem bylo jistě uspoř{d{ní letních olympijských her v Soulu v roce 1988 (pro n{s jsou zn{mé jako hry, kde získal svou první olympijskou medaili Jan Železný). Tyto Hry byly symbolickým zpečetěním demokracie na jižní straně korejského poloostrova. Demokratizace ve spojení s poř{d{ním her vyústili v bojkot této sportovněspolečenské ud{losti sousední KLDR. Dalším momentem, který podpořil myšlenku demokracie a uvolňov{ní poměrů na celém světě, bylo emotivní příchod olympijského ohně na stadion během úvodního ceremoni{lu v rukou Sohn Keechunga, korejského sportovce, který byl olympijským vítězem z roku 1936, kde musel startovat pod japonským jménem z důvodu okupace Koreje Japonskem. [60] Tato ud{lost ale nebyla poslední velkou společenskou akcí, na které se Jižní Korea 1
Statistický ukazatel GDP per capita je u obou států velice podobný – Česká republika dosáhla v roce 2008 hodnotu 24631 $, Jižní Korea 27658 $. I její změny byly od roku 1990 přibližně stejné. Hodnoty z předchozích let z Československa nejsou k dispozici. [57]
8
podílela. Poprvé v historii totiž jako asijsk{ země (společně s Japonskem) hostila z{věrečný turnaj Mistrovství světa ve fotbale v roce 2002. Byl to další faktor, který uk{zal Koreu jako dynamicky se rozvíjející zemi, kter{ se začín{ zúčastňovat kulturního dění v r{mci celého světa. N{sledně začala kulturní dění ovlivňovat přímo. Ve druhé polovině devades{tých let začala z Koreje proudit do světa velk{ spousta kulturních děl, zejména filmů a seri{lů. Vl{da se tímto způsobem snažila podporovat n{rodní kulturní identitu, protože zde byly obavy z oslabení pozice kulturního dědictví. Mělo se tím zabr{nit hrozbě zahraniční (obzvl{ště tzv. z{padní) kulturní invaze. Jihokorejsk{ kulturní produkce zaznamenala ale až neoček{vaný vysoký n{růst popularity v dalších zemích, zejména v Asii2. Vše probíhalo v době asijské finanční krize, tak bylo toto navýšení exportu vít{no. Možn{ ještě více než ekonomický zisk, byl ale pro Koreu důležitý zisk soci{lní, prezentace vlastní kultury pomohlo zvýšit n{rodní image v zahraničí. Tomuto kulturnímu rozmachu se začalo říkat Korejsk{ vlna3.[74] Popularita ve východoasijských zemích je ale vcelku pochopiteln{. Tyto st{ty vyzn{vají podobné hodnoty, jejich kultury byly často ovlivněny působením konfuci{nství a mají tudíž podobnou mentalitu. Když vezmeme v potaz vysokou kvalitu filmů a seri{lů, které Korea vyv{ží, společně s výše uvedenými fakty můžeme vidět důvod, proč jsou tolik v Asii popul{rní.[13] Efekt Korejské vlny se projevil nejen zvýšením z{jmu o korejskou kulturu, ale i zvýšením příjmů z exportu. Jestliže byly roce 1999 příjmy z exportu kulturních komodit 13 mil $, během čtyř let se ztrojn{sobily. Bohužel, podle statistik Korejské turistické organizace, se Korejsk{ vlna výrazněji neprojevila na n{růstu počtu turistů, kteří by měli z{jem o korejskou kulturu. Na druhou stranu nejdůležitější bylo zvýšení korejské image v očích ostatních st{tů, a to se, myslím, korejské vl{dě celkem podařilo.[37] 2
Největší podíl korejské produkce byl exportován do Taiwanu, Japonska a Číny, V Asii skončilo 75 % ze všech korejských kulturních exportních artiklů. 3 Korean wave
9
2. Cíl pr{ce V posledních letech se v Evropě, Česk{ republika není výjimkou, začín{ projevovat touha změnit svou st{vající ekonomiku na ekonomiku znalostní, kter{ umožní vypoř{daní se s nezaměstnaností a pomůže nastartovat ekonomický růst.[32] Svůj vzor mohou vidět v Jižní Koreji, kter{ potřebné změny provedla před 13 lety, v reakci na nutnost transformace po asijské finanční krizi. Hlavním cílem pr{ce je zhodnotit tyto jihokorejské reformy orientované na rozvoj znalostní ekonomiky, realizované po měnové krizi v letech 1997-1998, a n{sledně rozvinout diskusi možné implementace těchto reforem v České republice. Dílčími cíli jsou tedy:
„Zhodnocení změn provedených vl{dou na podporu znalostní společnosti v Jižní Koreji.“ V n{vaznosti na dopady finanční krize v roce 1997, byla Jižní Korea nucena provést reformy, které jí měly pomoci nastartovat opět ekonomický růst. Zvolila si cestu ke znalostní společnosti. V dnešní době můžeme konstatovat, že se tato transformace podařila a Korea je jedním z lídrů v této oblasti. Cílem je zde nalézt a popsat reformy, které jí k tomu pomohly.
„Posouzení vhodnosti implementace podobných reforem v českém prostředí.“ Jelikož jsou česk{ a korejsk{ společnost postaveny na rozdílných soci{lních, kulturních i historických z{kladech, je cílem nalézt prvky společné oběma zemím a na jejich z{kladě navrhnout, jakým způsobem uskutečnit přechod české ekonomiky na ekonomiku znalostní.
Výzkumnou ot{zkou pr{ce je diskuse teze „korejské reformy mohou být inspirací pro Českou republiku“
10
3. Metodika Pr{ce bude zpracov{na zejména na analyticko – deskriptivním přístupem, který je založen na studiu literatury. Většinou budou využív{ny nejrůznější analýzy, tedy zejména sekund{rní zdroje. Pro ověření a zhodnocení analýz budou poté využity zdroje prim{rní, především statické údaje n{rodních a nadn{rodních institucí, jako jsou Český statistický úřad nebo statistické ročenky OECD. Na z{kladě získaných poznatků bude n{sledně proveden rozbor faktorů, které ovlivňují znalostní ekonomiku a společnost. V pr{ci bude také využita komparativní metoda pro zjištění podobných a rozdílných vlastností rozvoje Jižní Koreji a České republiky, ve zkoumaných oblastech. Teoretick{ č{st obsahuje výklad zkoumaných pojmů, rozdělený na č{sti. V první je pops{na znalostní ekonomika a jsou navrženy metody jejího hodnocení, poté informační a telekomunikační technologie. N{sledně jsou vysvětleny dva, pro Jižní Koreu, klíčové pojmy konfuci{nství a korejský n{rodní model podnik{ní čebol. Z důvodu nižší frekvence výskytu těchto pojmů v českých poměrech jsou tyto dva pojmy vysvětleny i historicky, stejně tak jako novodobý historický vývoj samotné Koreji s důrazem na proces demokratizace. Poslední podkapitola teoretické č{sti je věnov{na vzniku a dopadu asijské finanční krize na Jižní Koreu. Praktick{ č{st je rozdělena do čtyř č{stí. První se věnuje rozvoji výzkumu a vývoje a výstupům z něj reprezentovanými patenty. N{sleduje zhodnocení vzdělanosti na více stupních a jeho financov{ní. Ve třetí č{sti je pops{n rozvoj ICT technologií v Jižní Koreji. Poslední kapitola je věnov{na systémovým změn{m čebolů. Diskuse se skl{d{ ze dvou č{stí. V první jsou porovn{ny úspěchy České republika a Jižní Koreji na poli znalostní ekonomiky a ve druhé jsou pops{ny další faktory, které ovlivňují znalostní společnost v Koreji. Z{věr n{sledně stručně shrnuje celou pr{ci.
11
4. Teoretick{ východiska pr{ce 4.1 Znalostní ekonomika Tato diplomov{ pr{ce se m{ zabývat znalostní ekonomikou. Co to ale vlastně je? D{ se tento pojem jednoznačně definovat? Domnív{m se, že není možné tuto definici jednoduše sestavit. Je to z toho důvodu, že znalostní ekonomika je ovlivňov{na širokým spektrem faktorů. Většina definic se shoduje na tom, že z{kladem je investov{ní do vzděl{ní a vědy, čímž je dosahov{no vzdělanější a konkurenceschopnější společnosti. Tato společnost je nazýv{na znalostní společnost. D{le je důležité tento získaný pokrok využívat pro produkci kvalitnějších a společensky výhodnějších produktů. Proto je přímo klíčové prolín{ní vědeckých výsledků s určitým druhem producenta, kterým může být st{tní i soukromý sektor. Ten potom tyto nové n{pady uvede v činnost, ať už vyrobí vylepšený výrobek nebo použije nový výrobní postup. Neméně podstatným faktorem je schopnost společnosti tyto nové n{pady produkovat kontinu{lně, tzn. udržet v zemi pracovníky, kteří mají potenci{l naplňovat cíle znalostní ekonomiky. Znalostní společnost je do velké míry vytv{řena a rozšiřov{na společně s vývojem nejmodernějších technologií, zejména technologií informačních a komunikačních, čímž n{sledně vznikají ve společnosti určité nové komparativní výhody, díky kterým se cel{ společnost st{v{ více konkurenceschopnou. Jak je vidět, není lehké pojmout do jedné definice všechny aspekty, které ovlivňují znalostní společnost, potažmo znalostní ekonomiku. Různí ekonomové ji také popisují různě.
Např. ekonom Pavel Kohout řík{: „Podstata znalostní ekonomiky spočív{ v tom, že majitel znalosti m{ informační výhodu před ostatními účastníky trhu, což mu zajišťuje dočasný monopol.“ [32]
12
Podle Jana Švejnara: „Pojmem znalostní ekonomika se obvykle myslí ekonomika, kter{ maxim{lně využív{ lidský kapit{l (znalosti, zkušenosti, dovednost). Z{jem o znalostní ekonomiku pak pramení především z toho, že se oček{v{, že tato ekonomika vykazuje vysokou přidanou hodnotu (je velmi produktivní) a tato hodnota pramení do velké míry z lidského kapit{lu.“ [66]
(Müller 2006 s. 780 a n{sl.) Komparativní výhody znalostní ekonomiky představuje zejména vysok{ vzdělanost obyvatelstva, kter{ předpokl{d{ vysoké výdaje na vzděl{ní (zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných a zejména vytvoření dobře fungujícího systému celoživotního vzděl{v{ní) a vědu a výzkum, umožňující vytvoření efektivního n{rodního inovačního systému.[78]
Podle Grigora Stoevskeho (2004, str. 4) se znalostní ekonomika opír{ o 4 pilíře:
odpovídající hospod{řské pobídky a institucion{lní zřízení (kvalitní makroekonomický r{mec)
kvalifikovanou, flexibilní a kreativní pracovní sílu (význam lidského kapit{lu)
dynamickou informační infrastrukturu (vývoj ICT)
efektivní inovační systém (podpora výzkumu, vývoje a inovací) [64]
K lepšímu uchopení pojmu znalostní ekonomiky, může být využito pochopení pojmu velice podobného, a to nov{ ekonomika. Občas bývají tyto dva pojmy pro zjednodušení zaměňov{ny.
Robert Gordon (2000, str. 3) popisuje novou ekonomiku zkr{ceně tímto způsobem: Nov{ ekonomika je synonymem zrychlení míry technického pokroku v informačních technologiích.(Gordon 2000) [23]
13
Např. už výše zmíněný Grigor Stoevsky (2004, str. 3) uv{dí ve své širší definici tohoto pojmu: Dlouhodobé pozitivní efekty vývoje informačních a komunikačních technologií na makro i mikroúrovni, institucion{lní a organizační změny vyplývající ve více efektivní, konkurenceschopné a inovativní ekonomické faktory.[64]
Nov{ ekonomika by se také dala popsat jako nově se prosazující systém organizace finančních, průmyslových a obchodních aktivit. Přin{ší svým aktérům nové prostory pro růst i velké konkurenční výhody v glob{lním měřítku. Důsledkem těchto aktivit byla kombinace nízké inflace, nízké míry nezaměstnanosti a zrychlení míry růstu produktivity v USA na zač{tku tohoto tisíciletí. Toho bylo docíleno zejména pomocí pokroku ve vývoji informačních technologií (zvýšení dostupnosti osobních počítačů, rozšíření vysokorychlostního připojení k internetu).[84] Nov{ ekonomika m{ potenci{l zvyšovat ekonomický růst v důsledku toho, že jsou uplatňov{ny efektivnější mechanismy ekonomických činností založené na informačních a komunikačních technologiích. To může mít vliv na n{sledné ovlivňov{ní cyklických procesů vlivem snížení přirozené míry nezaměstnanosti souhrou toho, že informační a komunikační technologie stlačují inflaci a glob{lní konkurence drží inflační trendy ve mzd{ch pod kontrolou a také doch{zí k tomu, že zdrojem růstu se st{vají rostoucí výnosy ze síťových efektů a externalit, které pozitivně ovlivňují některé č{sti nové ekonomiky.[84]
Pokud budeme chtít jakkoli úroveň znalostní společnost zhodnotit, změřit nebo porovnat, bude nutné určit směrodatné ukazatele, které ji alespoň č{stečně popisují. Struktur{lními ukazateli, které mohou tuto úroveň popisovat jsou zejména – výdaje na vědu a výzkum, výdaje na vzděl{v{ní, přístup k informačním komunikačním technologiím, množství patentů, podíl odvětví tzv. nové ekonomiky (ICT technologie) na HDP, zaměstnanosti a zahraničním obchodě. [5]
14
4.2 Hodnocení vzdělanosti Jedním ze z{kladních stavebních kamenů znalostní ekonomiky je vzdělan{ společnost. Vzdělanost společnosti se podle mého n{zoru, ned{ jednoznačně určit. Je velice těžké alespoň porovnat dva st{ty mezi sebou, natož vzdělanosti přiřadit jakékoli vypovídající hodnoty a na z{kladě těchto hodnot porovn{vat vzdělanost v různých st{tech. Můžeme však do určité míry porovn{vat, jaký vztah ke vzdělanosti zajímají vl{dy jednotlivých st{tů, a to prostřednictvím výdajů na vzděl{v{ní. Tato hodnota se ale bude velice lišit podle velikosti ekonomik. Je to logické, různé st{ty mají různě velké rozpočty, tudíž absolutní velikost výdajů bude různ{. Z tohoto důvodu je ve světě použív{n statistický ukazatel GERD4. Tento ukazatel ud{v{ velikost výdajů na výzkum a vývoj v procentech z GDP. Pojem výzkum a vývoj zahrnuje tvůrčí pr{ci prov{děnou na systematickém z{kladě s cílem zvýšit úroveň znalostí, včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti a využití těchto znalostí k navržení nových aplikací. *22+. Tímto způsobem by se dala popsat výzkumn{ činnost univerzit, proto se domnív{m, že ukazatel GERD můžeme využít jako určité měřítko vzdělanosti. Dalším měřítkem může být nejvyšší dosažené vzděl{ní, resp. poměr vysokoškolsky vzdělaných lidí mezi všemi obyvateli. Čistě teoreticky můžeme předpokl{dat, že společnost, kter{ bude mít vyšší podíl obyvatel s dokončeným vysokoškolským vzděl{ním, bude více znalostní. Tito lidé se n{sledně na trhu pr{ce můžou uplatňovat v odvětvích, ve kterých je vykazov{na vysok{ přidan{ hodnota a ty pak tvoří j{dro znalostní ekonomiky každého st{tu. Další skutečnost, kter{ by mohla popisovat školství ve st{tě a potažmo také vzdělanost společnosti je kvalita samotných vzděl{vacích institucí, v našem případě vysokých škol. Teoretickým východiskem pro zjišťov{ní kvality vzděl{ní, by mohly posloužit žebříčky univerzit, které jsou každoročně vypracov{v{ny různými institucemi po celém světě. I když se jejich metody můžou lišit (například žebříček 4
Gross domestic expenditure on reasearch and experimental dovelopment
15
podle deníku The Times je sestavov{n n{sledovně - rovnou polovinu bodů při hodnocení tvoří u zmiňovaného žebříčku hodnocení akademických expertů, kteří popisují v internetových dotaznících kvalitu školy v oborech, kterými se zabývají. Pětinu bodů mohu školy získat z poměru studentů a učitelů a další pětinu z počtu citací ve vědeckých časopisech, které škola získ{ díky svému výzkumu. Zbývající desetinu hodnocení tvoří poměr zahraničních studentů a učitelů. Platí, že čím více cizinců škola zaměstn{v{ či vzděl{v{, tím lépe[79+), ve většině případů doch{zejí k podobným výsledkům. I z tohoto důvodu se domnív{m, že tyto žebříčky můžou být relevantní pro další zpracov{ní. Pro zjištění, jak jsou studenti v různých zemích připravov{ni na studium a potažmo získ{v{ní informací během celého života, vznikla na zač{tku našeho tisíciletí pod hlavičkou OECD organizace „Programme for International Student Assessment” (PISA). Jejím cílem je porovn{vat znalosti a schopnosti 15-ti letých studentů v členských st{tech OECD a st{tech, které se do projektu chtějí zapojit (v dalších letech se do průzkumu přid{valy i jiné st{ty – v roce 2009 bylo do projektu přihl{šeno 65 zemí). Každé tři roky vyhodnocuje do jaké míry studenti na konci jejich povinné školní doch{zky, získali znalosti a dovednosti důležité pro jejich další vývoj. Jsou testov{ni v oblastech porozumění textu, matematické a přírodovědné gramotnosti
a
schopnosti
řešit
problémy5
(do
této
oblasti
patří
řešení
interdisciplin{rních situací, kdy není řešení zcela zřejmé a kde není možnost použít znalosti, které jsou z oblasti matematiky, čtení nebo přírodních věd). [61] Za odpovědi na ot{zky dost{vají body a podle celkových dosažených bodů jsou na konci zařazeni do kategorií. Těchto kategorií (úrovní) je 7, v prvním roce 6 a podle procentu{lního zastoupení studentů v těchto kategoriích se určuje vzdělanost v dané zkoumané oblasti. V každém období testov{ní je více kladen důraz na jednu konkrétní oblast. První sběr dat byl proveden v roce 2000 a od té doby každé 3 roky. Testy mají snahu zjistit, jak jsou studenti připraveni využívat znalosti získané ve škole aplikovat na re{lné životní situace. Jsou určitým doplněním ke klasickým z{věrečným testům na škol{ch, které bývají většinou teoretického r{zu. D{le jsou 5
Problem solving
16
v pozadí testů zjišťov{ny faktory, které ovlivňují jejich výkonnost a potenci{l pro celoživotní vzděl{v{ní (např. jejich přístup k učení nebo soci{lní z{zemí). Také je br{na v úvahu organizace školy prostřednictvím dotazníku, který vyplňují ředitelé škol.
4.3 Informační a komunikační technologie - ICT Jeden z faktorů, který určuje stupeň znalostní společnosti, je vytv{ření a využív{ní informačních a komunikačních technologií (ICT) obyvateli země. D{le je určující, jaký podíl na tvorbě ekonomiky m{ pr{vě odvětví průmyslu s těmito nejmodernějšími technologiemi. Ve statistik{ch se objevuje jako „výdaje dom{cností na ICT“ nebo „zaměstnanost v odvětví ICT“. St{ty s vyššími podíly v těchto oblastech budou hodnoceny jako více znalostní, mají větší šanci využívat tyto moderní technologie pro svůj ekonomický, ale i společenský růst V souvislosti s tímto tématem zde ale vyvst{v{ ot{zka, jaké zboží nebo služby se řadí do odvětví ICT? Tato klasifikace je nutn{ z důvodu vytvoření mezin{rodně uznatelných standardů, které mohou být n{sledně využity pro srovn{v{ní st{tů v ukazatelích výroby nebo třeba mezin{rodního obchodu. V roce 1998 byla vytvořena na půdě OECD6 obecn{ definice, kter{ nejdříve vymezila činnosti zahrnující ICT a n{sledně začal být vypracov{v{n seznam konkrétního zboží a služeb, který měl tuto problematiku n{sledně zkompletovat a uzavřít. Bohužel to ale nebylo úplně možné, a to z jednoho jednoduchého důvodu. Oblast vývoje ICT je rychle se měnící povahy a tudíž je potřeba v průběhu let seznam přetv{řet, aby přesněji vystihoval měnící se trendy v této oblasti. Původní definice sektoru ICT obsahovala pouze 12 položek (například „Televizní a rozhlasové vysílače a přístroje pro dr{tovou telefonii a telegrafii“nebo „Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem“). 6
Pro potřeby rozvoje této problematiky byla vytvořena pracovní skupina - Working Party on Indicators for the Information Society (WPIIS)
17
Zda bude zboží či služba zařazena do této kategorie je z{vislé na tom jestli splňuje funkci zpracov{ní informace a sdělení elektronickými prostředky včetně přenosu a zobrazení, nebo využív{ elektronické zpracov{ní dat detekci, měření nebo nahr{v{ní fyzik{lních jevů nebo ke kontrole fyzik{lního procesu7. V roce 2000 byla vyd{na zpr{va s n{vrhem jednotlivých konkrétních výrobků a služeb. Jednotlivé st{ty OECD n{sledně reagovaly a upravovaly n{vrhy, aby poté v roce 2003 mohl vyjít první ofici{lní seznam. Ten už obsahoval detailnější soupis, rozdělený do těchto hlavních kategorií:
Telekomunikační zařízení,
elektronické souč{stky,
audio a video zařízení,
další ICT vybavení.
V z{věru této zpr{vy byla naps{na pozn{mka, že se oček{v{ podpora pro statistické organizace, aby mohlo postupně doch{zet k dalším úprav{m. Postupem času bylo WPIIS vytvořeno několik průvodců touto rozvíjející se problematikou, jenž d{le seznamy oblastí zahrnovaných do ICT rozšiřují, popř. popřípadě podrobněji rozdělují. [56] Na druhé straně může doch{zet ve společnosti k negativním jevům spojeným s využív{ním ICT. Povaha těchto technologií je takov{, že jejich využív{ní značně přesahuje ekonomické oblasti, ve kterých je tento pokrok jednoznačně ž{daný. Jeden z těchto problémů je spojov{n se změnou lidské komunikace a interakce, kter{ býv{ často nahrazov{na elektronickými prostředky. Vznik{ také jist{ digit{lní propast mezi subjekty, které nové technologie plně využívají a těmi, kterým jsou z jakéhokoli důvodu odepřeny (např. z ekonomického nebo znalostního hlediska). Dalším negativním jevem je také ztr{ta zaměstn{ní pro lidi, pracující v oblastech, které svou efektivitou nahradily tyto nové technologie. 7
[11]
18
4.4 Konfuci{nství a neokonfuci{nství Dalším faktorem, který nemusí být pro obyvatele ze střední Evropy jasný, je vliv konfuci{nství (potažmo neokonfuci{nství, který byl spíše přijím{n na Korejském poloostrově). Neokonfuci{nství není přímo n{boženství, je to spíše životní filozofie, kter{ prov{zí generace Korejců po 8 staletí. Konfuci{nství přišlo do Koreje jako souč{st čínské vzdělanosti ve 4. stol. Do 10. století se jeho úloha omezovala jen na přejím{ní některých institucí, funkcí ve st{tní spr{vě a na vzdělanost. Během těchto let se nemělo šanci více prosadit z několika důvodů. V Koreji působila původní n{boženství, kter{ byla n{sledně nahrazena buddhismem, jakožto nařízenou st{tní ideologií. D{le byl zaveden elit{řský systém dělení obyvatelstva (zejména pokrevní pouta mezi elitami). V neposlední řadě bylo na vině negativní vním{ní obyvatelstva na cokoli, co přich{zelo z Číny. Korea se považovala za jednu z posledních oblastí v okolí, kter{ byla s Čínou rovnopr{vn{ a samostatn{. Korejci využívali konfuci{nství obzvl{šť pro rozvoj své vzdělanosti prostřednictvím učení zakladatele Konfucia, méně potom jako n{stroj pro vytv{ření st{tní spr{vy, modelového st{tu. V 10. stol. vznikl st{t Koryo, který byl budov{n pod vlivem čínské vzdělanosti a principů konfuci{nství, a to už i ve st{tní spr{vě prostřednictvím vytvořením funkcí úředníků, kteří se na své pozice dost{vali složením st{tních zkoušek z učení Konfucia. Zkoušky zajišťovali, že lidem bude před{v{na ta spr{vn{ ideologie a že budou učení těm spr{vným norm{m. Klasický konfucianismus fungoval téměř 400 let, po dobu vl{dnutí dynastie Čoson (do r. 1392), poté se začalo projevovat alternativní učení liter{tů, kteří nebyli se st{vajícím uspoř{d{ním spokojeni. [1] Od konce 13. stol. se tedy mění přístup společnosti ke všudypřítomnému konfuci{nství. Postupně je nahrazov{n učením filozofa Ču Si, které je ovlivněno prvky buddhismu a taoismu, vznik{ ideologie neokonfuci{nství. Více než samotné vzděl{v{ní byly řešeny ot{zky způsobu života vzdělance a etiky. V centru 19
neokonfuci{nství st{la především pravidla chov{ní v mezilidských vztazích v určitých situacích a důraz na jeho praktické uplatňov{ní, jeho účelnost. Toto učení bylo ideovým n{strojem, který zdůrazňoval společenský model založený na hierarchickém rozvrstvení obyvatelstva s jasným vymezením každé složky. Vznikl také ide{l panovníka podle vzoru starých čínských vl{dců a ide{l poddaného, kterým měl být vzdělaný, multifunkční a mor{lní byrokrat. Ostatní složky společnosti byly také sv{z{ny přísnou mor{lkou a pr{vem, pro všechny existovala pravidla chov{ní. Neokonfici{nství potlačovalo vše, co bylo považov{no za sobecké, zejména na člověka orientované n{boženství (hereze křesťanství, ale i šamanismu). Z{kladem idey bylo do určité míry odosobnění se a podporov{ní pocitu soun{ležitosti se společností. [1] I když byl kladen důraz na vzdělanou společnost, školství bylo velice selektivní. Na nejlepší školy (konfuci{nsk{ učiliště), které zaručovaly možnost získ{ní pr{ce na nejvyšších postech st{tní spr{vy, se měli šanci dostat jen potomci hodnost{řů, popřípadě muži po ukončení elitních vyšších škol hlavního města. Pro zlepšení všeobecné vzdělanosti byly vytvořeny venkovské školy. St{tem ale nebyl podporov{n systém z{kladního vzděl{v{ní, zřizoval až školy druhého stupně. Od 16. stol.
vznikaly
soukromé
akademie,
které
byly
centrem
obrody
neokonfucionalismu. Vznikaly původně pro přípravu na složení zkoušek na další vzděl{vací ústavy, ale postupně byly přetvořeny tak, aby mohly fungovat jako vzděl{vací centra pro jednotlivé politické frakce - zakl{dali je místní liter{ti, kteří nechtěli nebo nemohli zast{vat úřad. Úředníci na konci studia skl{dali z{věrečné zkoušky ze znalosti konfuci{nských knih. Pokud se jim podařilo je splnit, měli šanci zast{vat jeden z důležitých org{nů ve st{tní spr{vě. [1] Tento stav fungoval až do přelomu 18. a 19. stol., kdy velice zesílila kritika st{vajícího systému. Terčem kritiky se stala zejména n{plň studia, a to pouhé memorov{ní knih, které bylo potom pro vedení úřadu nepodstatné. Dalším problém kritici viděli v izolaci učení od okolního světa, kter{ zabraňovala pronik{ní jiných,
20
relevantních myšlenek do vzděl{v{ní. Také zde byl problém již zmíněného elit{řství a veliké míry korupce. [1] N{stup dynastie Čoson nezměnil pouze systém vzděl{v{ní, ale i celkový n{hled na společnost. Velikou změnou bylo bezesporu oslabení moci panovníka. Byli nově určeni úředníci, kteří nad ním měli dohled, měli vliv na schvalov{ní z{konů, dokonce měli pr{vo nové z{kony navrhovat. K jejich dalším povinnostem patřilo usměrňov{ní panovníka k původnímu čínskému ide{lu. K přetv{ření společnosti k neokonfuci{nství patřil také vznik nových norem, ať už mor{lních, nebo psaných (z{kony) a také vznik nových ritu{lů, které byly pro Korejce velice podstatnou souč{stí života (pravé učení vych{zí z ritu{lu). Trvalo ale 2 století, než byl vyd{n první z{koník, který by postihoval většinu psaných norem. Tento soupis se nazýval „Velký z{koník pro st{tní spr{vu“ a byl kombinací vzorových čínských z{konů se zvykovými korejskými. [1] Vcelku
jednoznačně
byla
určena
pravidla
v hierarchickém
rozložení
společnosti. Z{kladní jednotkou korejské společnosti byla rodina. Muž reprezentoval rodinu. Nejstarší syn se st{val hlavou rodiny po smrti otce. D{le se podle tohoto postupu určovaly hlavní a vedlejší rodinné větve. Nejstarší syn také dědil největší č{st majetku, a to takovým způsobem, že byl zbytek rodiny po smrti otce na nejstarším synovi ekonomicky z{vislý. Byly také dodržov{ny další hierarchické vztahy starší-mladší a muž-žena. Ženy byly, obzvl{ště ve druhé polovině období, postupně více a více odk{z{ny na muže. Byly podřízeny nejen otci a manželovi, ale později i nejstaršímu synovi. Jejich funkce byly postupně redukov{ny až na pouhé vedení dom{cnosti. Vzděl{v{ní žen bylo zlepšeno až příchodem křesťanských mision{řů, kteří začali zakl{dat školy pro dívky v průběhu konce devaten{ctého a zač{tku dvac{tého století. [15] Pravidla rozvodu byly pro ženy do konce osmdes{tých let 20. století také velice nevýhodné po soci{lní a ekonomické str{nce. Děti byly automaticky přisouzeny jejich otci, resp. bývalému manželovi. V roce 1977 byl změněn z{kon o rodině, který d{val žen{m spravedlivější šanci na získ{ní dětí do opatrovnictví, 21
manželé už je nemohli nutit se dětí vzd{t. Během deseti let se roční průměr rozvodů zdvojn{sobil. Sňatky u vdov byly také ofici{lně hodnoceny jako nevhodné, ale v praxi k nim doch{zelo. Dalším stavebním kamenem je loajalita vůči panovníkovi a vůči rodičům.[15] Konfucionalismus dok{zal v prvních staletích svého přijetí vytvořit funkční model postihující celou společnost a byl uchov{n v relativně nepozměněné podobě až do konce 19. století. Od té doby se začala projevovat izolace a zaostalost korejských oblastí. To byla daň, kterou Korea musela zaplatit za to, aby se mohla považovat za jeden z posledních st{tů, ctících mor{lku a tradice. [1] Neokonfucionalismus - alespoň v hierarchizaci společnosti - existuje v Koreji dodnes. Nejvíce patrné je dodržov{ní dvou z{kladních vztahů, starší-mladší (to platí ve všech sfér{ch, od dětství, přes studia a nejvíce v pracovním procesu) a muž-žena (st{le pojatého ve středověkých intencích). Nejtradičněji je však uplatňov{n vztah rodiče-děti, na němž staví dosud velice děravý soci{lní systém na jihu poloostrova (děti mají povinnost podporovat rodiče ve st{ří). Na severu země býv{ loajalita vůči „nejvyššímu“ (hlavě st{tu Kim Čong-Ila), kromě toho se zde db{ na čistotu doktríny. Pro oba st{ty platí některé tradiční konfuci{nské představy, z nichž jmenujme např. úctu ke vzděl{ní, sice neefektivního, ale st{le prestižního a nutného pro získ{ní jakéhokoli slušného zaměstn{ní. [1]
4.5 Čeboly Fenoménem korejského hospod{řství jsou takzvané čeboly (v anglickém jazyce chaebol). Jednoduše by se daly popsat jako velké rodinné podniky, působící na více trzích najednou. Tato forma podnik{ní nebyla v Asii ničím neobvyklým, pouze měla jin{ jména, např. v Japonsku se podnikům podobného typu říkalo zaibatsu. Tyto formy podnik{ní byly velice podporov{ny vl{dami. Z toho potom ale vyplynul i jejich vliv, který tímto získaly. Nejenže s růstem společností (rozvojem jejich č{stí, pronik{ním na další trhy, ale i například skupov{ním slabších konkurentů) rostl
22
jejich ekonomický vliv, součastně s praxí využív{ní vl{dních pobídek jim rostl i vliv politický (například podpl{cení).[2] Pro podrobnější vysvětlení tohoto druhu podnik{ní využiji definici zaibatsu – Je to podnikatelsk{ skupina, ve které je jedna hlavní mateřsk{ společnost vlastněna rodinným klanem a m{ kontrolu nad jinými dceřinými společnostmi, které oligopolně okupují důležit{ průmyslov{ odvětí.[4] Z definice vyplývají tři z{kladní stavební prvky každé podobné společnosti – rodinné uskupení v čele společnosti, struktura mateřské a dceřiných společností a z toho víceméně vyplývající působení na větší množství trhů.[2] Vedení ale není ve společnostech korejského typu, čebolech, založeno na většinovém vlastnictví rodinným klanem. Na rozdíl od čínských firem tohoto typu, které působí zejména na Taiwanu a Hong-Kongu se tyto korejské čeboly vyznačují poměrně nízkým procentem vlastnictví v měřítku celého konglomer{tu. Tuto „daň“ byly rodiny ochotny podstoupit, aby mohli být společnosti od poloviny sedmdes{tých let obchodov{ny na burze. Bylo to pro ně výhodné, protože i když už nevlastnily většinový podíl, ponechaly si rozhodovací pravomoce. To bylo možné z důvodu, nedokonalého určení vlastnických pr{v.[2] Ovl{d{ní těchto konglomer{tů je prov{děno skrze jasně hierarchické uspoř{d{ní. Zakladatelsk{, vedoucí rodina výhradně vlastní mateřskou společnost. Tato společnost slouží jako jakési „velitelství“. Zde se sch{zejí vedoucí pracovníci zbývajících dceřiných společností a je jim doporučov{n další postup, který vych{zí z firemní strategie celé společnosti. Celý tento pyramid{lní systém je tedy z{vislý na hlavní, mateřské firmě vlastněné zakladatelskou rodinnou.[2]
23
5. Jižní Korea - vývoj 5.1 Demokratizace Jižní Koreje Od roku 1948, kdy byla Jižní Korea form{lně založena, probíhaly pokusy o změnu řízení o zavedení demokracie.
První větší protesty proběhly po
prezidentských volb{ch v roce 1960. Tyto volby totiž neprobíhaly příliš standardně, ze tří největších prezidentských kandid{tů se voleb dožil pouze jeden. Osm měsíců před volbami nechal st{vající prezident Syngman Rhee popravit jednoho ze svých protikandid{tů, který byl obviněn z komunistických aktivit. Zatímco jeho zbývající soupeř zemřel měsíc před volbami. Syngman Rhee vyhr{l volby s přesvědčivým podílem 88 % všech hlasů. Když byl n{sledně viceprezidentem zvolen jeho, všemi neoblíbený, spolupracovník Lee Ki-Bung, byly volby veřejností vnímané jako zmanipulované a lidé vyšli do ulic a začali demonstrovat. Proti skupině 30 000 studentů nev{hal Rhee použít sílu a vyslal k jejich potlačení „antikomunistickou skupinu“, kterou zřídil. Výsledkem bylo 120 mrtvých a přes 500 zraněných studentů. Pod tlakem veřejnosti, kter{ po zmanipulovaných volb{ch a potlačení nen{silných studentských protestů vojenskými prostředky, sp{chal viceprezident Lee společně se svou rodinou sebevraždu. Druhý den po tomto činu prezident Syngman Rhee na svou funkci rezignoval. Nedlouho nato byl zvolen nový prezident. Díky tomu, že byl zvolen zejména na z{kladě euforie oček{vané změny a neměl připravenou interní podporu na úřadě, měl jeho pobyt ve funkci trv{ní pouze tří let. Lidé v té době ještě nebyli připraveni na přechod k demokratickému řízení8. Samotn{ revoluce na zač{tku šedes{tých let byla spíše uk{zkou nevole k st{vajícímu systému, než touhou po změně. To vše nabídlo místo nejmocnějšího muže v zemi gener{lu Park Chung-Hee, který neměl problém si tento úřad udržet silou na dalších dvacet let. Během této doby byly ofici{lně vyhlašov{ny prezidentské volby. Jejich vítězem byl vždy st{vající prezident Park 8
Zajímavostí je, že 86 % studentů, kteří se zúčastnili demonstrací v roce 1960, bylo po dvou letech přesvědčeno, že demokracie „západního“ typu není v jihokorejských podmínkách možná.
24
Chung-Hee, ale v letech 1967 a zejména 1971 byly volby podle opozičních kandid{tů zmanipulované. Tento tlak, ke kterému se opět přidali studenti, vyústil na konci roku 1971 k systémovým změn{m. Bohužel pro Korejce vedly tyto změny pouze k posílení a legitimizov{ní moci Parka. Byla vyd{na nov{ ústava, kter{ změnila volby z přímých na nepřímé a nabídla prezidentovi další kompetence. Výsledkem bylo ustanovení Park Chung-Hee doživotním vl{dcem země, který poté nastolil otevřeně represivní režim (mučení, únosy, likvidace nepohodlných. Po sériích pokusů o atent{t na svou osobu, začal být Park podezíravý až paranoidní (odstranil většinu svých spolupracovníků, kteří mu mohli kl{st odpor) a zvyšoval brutalitu z{kroků proti bouřícímu se obyvatelstvu. Toto vše skončilo Parkovým zavražděním v roce 19799. Jeho n{stupcem se stal ředitel KCIA10 Chun Doo-Hwan. Uvedl se vojenským potlačením demonstrací ve městě Kwangju, dodnes zn{mé jako „Kwangju masakr“, při kterém bylo zabito přes tisíc bezbranných protestujících. I přes tento incident byl ale v roce 1981 zvolen prezidentem. Nav{zal na svého předchůdce v represích (cenzuře tisku, zatýk{ní politických oponentů). Uvědomoval si ale, že musí provést jisté změny, aby uklidnil bouřící se n{rod. Postupně začal liberalizovat společnost. První ze změn bylo zrušení z{kazu vych{zení po des{té hodině večerní, které fungovalo od roku 1945. Pustil z vězení na svobodu některé kritiky režimu, dovolil protivl{dně smýšlejícím profesorům n{vrat na univerzity a také založil n{rodní baseballovou ligu. Tyto kroky vedly, společně s opětovným nastartov{ním ekonomického růstu (po ropné krizi), uvolnilo poměry v Koreji a odklonilo pohled veřejného mínění od osoby prezidenta. Dalšími z těchto liberalizujících kroků bylo povolení zak{zaných politických stran a příslib změny volby prezidenta na volbu přímou. Pr{vě porušení tohoto příslibu v dubnu 1987 nastartovalo sérii demonstrací. Chun byl rozhodnut je potlačit vojensky, bylo mu ale jeho gener{ly doporučeno 9
Byl zavražděn jedním ze svých blízkých spolupracovníků, Kim Jae-Kyu, na schůzce, kdy Park rozhodl použít na potlačení demonstrací tanky. Po vydání tohoto rozkazu, byl Park společně se svým bodyguardem na místě zastřelen. Kim byl za tento čin v roce 1980 popraven. 10 KCIA je organizace, která prováděla únosy nepohodlných osob za vlády Park Chung-Hee
25
změnit taktiku, dohodnout se na kompromisu. Další zapojení arm{dy by mohlo mít katastrof{lní důsledky, zejména ztr{ty na životech. Poměry v Koreji se totiž během osmdes{tých let značně změnily. Společnost začala být více vzděl{v{na. Ve spojení s ekonomickým růstem se rozšířila střední třída, kter{ byla připravena demonstrovat společně se studenty. Probíhala masivní urbanizace, měnila se struktura hospod{řstvím. To vše ukazovalo na vůli lidí bojovat za dosažené výhody. Dalším faktorem, který přispíval k mírovému řešení situace, bylo poř{d{ní Olympijských her v n{sledujícím roce. Celý svět sledoval dění v Koreji takže by případné potlačení demonstrací vojenskými prostředky mělo velice negativní vliv na těžce získanou image st{tu. Největší zahraniční tlak na mírové řešení byl vyvíjen ze strany USA. Pod tíhou výše zmíněných okolností byl Chun Doo-Hwan nucen přistoupit k rezignaci. Velký vliv na tomto řešení měl korejský gener{l Roh Tae-Woo, jeden z nejbližších Chunových spolupracovníků. Byl mu ofici{lně připisov{n největší kredit v příslibu, že tato skutečnost bude mít rozhodující vliv při nadch{zejících prezidentských volb{ch, ve kterých kandidoval proti dvěma opozičním kandid{tům. Z{měr se zdařil a Roh byl zvolen novým prezidentem. Bylo to vůbec první před{ní moci v Jižní Koreji, které proběhlo mírovou cestou a Roh Tae-Woo je br{n jako první demokratický prezident. Ve skutečnosti vl{dl jen o něco umírněněji než jeho předchůdce. První demokratické reformy nastartoval až v roce 1992 Kim Young-Sam, a to oslabením vojenské moci, bojem s korupcí, zprůhledněním finančních transakcí a financov{ním politických stran a poskytnutím určité autonomie regionům. I když jeho vl{da nebyla bezchybn{, d{ se Kim Young-Sam považovat za prvního legitimního a demokraticky se chovajícího prezidenta, který demokracii v Jižní Koreji doopravdy zavedl. [3]
26
5.2 Novodob{ historie hospod{řství v Jižní Koreji Na n{sledujících ř{dcích budou pops{ny z{kladní milníky novodobé historie hospod{řství Jižní Koreji. Tyto skutečnosti jsou uv{děny zejména z toho důvodu, že pro obyvatele České republiky nemusí být jasné, jaké novodobé historické zvraty měly na nynější rozvoj korejského hospod{řství z{sadnější vliv. Bude zde pops{n postupný proces přetv{ření ekonomiky až po n{stup asijské finanční krize v roce 1997 a poté také její průběh. V šedes{tých letech minulého století, doch{zí v Jižní Koreji ke změně v ch{p{ní ekonomiky. V období po korejské v{lce, kter{ za sebou zanechala rozs{hlé ztr{ty, nejen na životech ale i na celkové infrastruktuře, bylo potřeba r{zných změn ve společnosti. Většina nerostných zdrojů a těžkého průmyslu byla koncentrov{na v severní č{sti poloostrova. Tato skutečnost ponechala jižní č{st prakticky bez možnosti nav{zat na jakoukoli průmyslovou činnost, kterou zdejší obyvatelé historicky vykon{vali. Kromě toho byly v období dekolonizace narušeny obchodní kan{ly s Japonskem. Z těchto důvodů je velice pochopitelné, že Korejci, kteří po v{lce ztratili 85% ze svého hrubého dom{cího produktu, žili na pokraji chudoby. Bylo nutné nastartovat ozdravné procesy pro celou ekonomiku. Klíčov{ byla pomoc Spojených st{tů amerických, které nejenže poskytli know-how a technologie, ale zejména otevřeli svůj trh korejským výrobkům. Aby ale byli konkurenceschopné, bylo nutné zajistit konkurenční výhodu. Tou se stala levn{ pracovní síla, tudíž nižší cena výrobků. Mzdy zůst{valy na nejnižší možné úrovni díky autoritativnímu vedení, hraničícího až s dikt{torstvím úřadujícího vůdce Park Chung-Heea. Park prov{děl reformy směřující k podpoře exportu11. Naopak se snažil o restriktivní politiku, co se importu týče12. Nízké mzdy ale nebyly jedinou pomocí dom{cí ekonomice. Další podporou ze strany st{tu bylo zřízení kancel{ří pro ekonomické pl{nov{ní. Ekonomičtí experti zde určovali strategicky výhodn{ odvětví průmyslové výroby, kter{ byla st{tem podporov{na formou půjček při nízkých úrokových 11 12
export-led development import substitution industrialization
27
sazb{ch. Půjčka byla přednostně vyd{na společnostem, které nejenže podnikaly v požadovaném odvětví, ale byly také proexportně orientované. Podobně jako několik stovek let před ním merkantilisté se Park snažil nahromadit kapit{l do země. Na rozdíl od nich chtěl tento kapit{l využít k ekonomickému rozvoji, což se mu nepopiratelně dařilo. Problémem tohoto řízení bylo, že i když export sice rapidně rostl, poř{d zůst{valy č{sti ekonomiky, které byly velice zaostalé. Tou byl obvzl{ště soci{lní blahobyt obyvatelstva. Byla přísně potlačov{na lidsk{ pr{va a to z důvodu udržení největší konkurenční výhody – levné pracovní síly. V průběhu šedes{tých a v první polovině sedmdes{tých let se tento model bohužel pro Korejce neměnil. [3] Od zač{tku sedmdes{tých let začal Park kl{st důraz na těžký a chemický průmysl, zejména formou restriktivní importní politiky. Důsledkem těchto změn bylo nové struktur{lní rozdělení průmyslu. Zastoupení prim{rního sektoru (zvl{ště farmaření a rybolov) pokleslo od roku 1960 do roku 1975 z 45% na 25%. Naopak podíl těžkého průmyslu prudce vzrostl. To bylo dosaženo vznikem tzv. “čebolů“ a jejich n{slednou podporou ze strany st{tu. Banky dostaly nařízeno poskytnout těmto form{m podnik{ní půjčky při velice nízkých úrokových sazb{ch. Tato podpora sice splnila svůj účel, zvýšily se tak kapacity výroby i celkové výstupy v odvětvích jako byl hutní průmysl, elektronika a výroba lodí. Díky tomu však také došlo ke kolís{ní jihokorejské ekonomiky. Soubor těchto skutečností měl vliv na další, do té doby nemyslitelnou změnu, kterou bylo zvýšení mezd. Rozvíjející se průmysl požadoval kvalifikované pracovníky. Těch byl bohužel v sedmdes{tých letech nedostatek, proto museli být do podniků l{k{ni pomocí vyšších platů. Začaly se objevovat ekonomické rozdíly mezi Korejci, ale z{roveň vznik této nerovnosti zapříčinil rozrůst{ní střední třídy obyvatelstva. [3] Osmdes{t{ léta byla ve znamení, do té doby, nevídaného růstu ekonomiky. Hrubý dom{cí produkt vzrostl za tuto dek{du z 64 mld. USD v roce 1980 na 264 mld. USD na konci roku 1990. Vl{da během osmdes{tých let řídila fúze větších společností, působících ve stejném odvětví do jednotných celků. To mělo za n{sledek, společně s postupnou liberalizací obchodu, výše zmíněný růst ekonomiky. 28
Na druhou stranu, tím jak velké společnosti (čeboly) nabíraly na síle, skupovaly menší konkurenty a zvyšovaly svůj podíl na trzích, doch{zelo k tomu, že sektor malých a středních podniků zůstal zaostalý. To ale nebr{nilo dalšímu zvyšov{ní mezd, díky kterému se i nad{le rozrůstala střední třída. Dalším důležitým faktorem korejské ekonomiky v osmdes{tých letech je postupné zlepšov{ní obchodní bilance, kter{ se v roce 1986 dostala do kladných čísel a do konce dek{dy v nich i zůstala.[3]
Obchodní bilance v Jižní Korey mezi lety 1980 - 1990 v mil. $ 20000 15000 10000 5000 0 1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
-5000 -10000 Graf 1: Obchodní bilance v Jižní Koreji mezi lety 1980 - 1990 v mil. $
V n{sledujícím desetiletí pokračuje až do roku 1997 rozvoj korejské ekonomiky (meziroční růst GDP se pohybuje okolo 7%). Jedním z rozdílů v devades{tých letech oproti letům minulým je uvolňov{ní vztahů mezi vl{dou a st{tními zaměstnanci. Je toho docíleno sérií st{vek, které vyvrcholily na zač{tku roku 1997, kdy se do gener{lní st{vky zapojilo na 750 000 pracujících. Na jejich stranu se postavily i mezin{rodní organizace v čele s OECD a Mezin{rodní odborovou organizací (ILO). Toto už nemohlo být korejskou vl{dou přehlíženo, nebo jakkoli potlačeno, proto byla v důsledku těchto nepokojů zlegalizov{na největší neofici{lní odborov{ organizace (Korean Confederation of Trade Union – KCTU), a díky ní se výrazně začaly vylepšovat pr{va všech st{tních zaměstnanců.[3]
29
Růst GDP v Jižní Korey mezi lety 1990 - 2000 v % 12 10 8 6 4 2 0 -2
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
-4 -6 -8 Graf 2: Růst GDP v Jižní Koreji mezi lety 1990 - 2000 v %
Výrazné zpomalení vývoje přišlo až po roce 1997, kdy zas{hla Koreu východoasijsk{ finanční krize. Příčin{m jejího vzniku, jejím dopadům a n{sledným reform{m, které vedly k zotavení jihokorejské ekonomiky, bude věnov{na n{sledující kapitola.
5.3 Korejsk{ finanční krize 1997-1998 Na zač{tek je dobré zdůraznit, že tato krize nepostihla pouze Jižní Koreu, ale postupně se šířila všemi východoasijskými st{ty, které obvykle nazýv{me asijskými tygry. Do těchto st{tů přich{zela postupně, ve vln{ch. První vlna je charakteristick{ n{hlým poklesem hodnoty měn v Thajsku, Malajsii, Filipín{ch a Indonésii. Vl{dy v těchto zemích tomuto poklesu čelily prodejem cizích měn a zvýšením úrokových sazeb. Díky tomu se jim povedlo č{stečně stabilizovat měnu, ale bohužel i utlumit růst svých ekonomik. Poté n{sledovala druh{ vlna oslabov{ní dom{cích měn. Zde byly společně s Jižní Koreou i Tchaj-wan, Singapur a Hong-Kong. Stabilizaci měn provedly podobným způsobem jako dříve zasažené st{ty. Těmito z{sahy ze strany 30
vl{d se navíc uk{zaly některé další problémy zejména bankovního a finančního sektoru ve východoasijských st{tech.*17+ Co bylo ale příčinou tohoto úpadku? Faktorů, které se podílely na oslabení měn a n{sledném poklesu celých bylo několik. Tato pr{ce se m{ zabývat Jižní Koreou, proto budou pops{ny faktory, které působily pr{vě v jižní č{sti korejského poloostrova. Prvním je už samotný přístup k řízení ekonomiky, který upřednostňoval n{rodní z{jmy, před z{kladními tržními mechanismy. Tento způsob byl možn{ vhodný pro dosažení určité úrovně, ale už nemusel být využitelný pro n{sledné udržov{ní ekonomiky na této úrovni. Druhý faktor je bezesporu přílišn{ volnost při získ{v{ní dalších finančních prostředků na rozvoj velkých společností. Byla získ{v{na spousta kr{tkodobých půjček při vysokých úrokových mír{ch, z čehož n{sledně vyplynula neschopnost tyto úvěry spl{cet. To samo o sobě by stačilo na bankovní krizi, kter{ by zatř{sla s jakkoli silnou ekonomikou Faktorem číslo tři by mohla být nekompetentnost řídících pracovníků v největších korejských společnostech. Buď byl v čele čebolu už výrazně st{rnoucí ředitel, jehož rozlišovací schopnosti nemusely být na dostatečné úrovni, nebo naopak mladý manažer, který svou funkci zdědil po otci, jehož nezkušenost mohla být příčinou špatných rozhodnutí vedoucích k úpadku podniku. Další faktor vych{zí do velké míry z předchozích. Vlivem nespr{vných rozhodnutí a velkému zadlužení se i ty největší čeboly dostaly na pokraj krachu. První bankrot z těchto společností vyhl{sila ocel{rna Hanbo Steel na zač{tku roku 1997, n{sledov{na dalšími (např. čebol Daewoo v roce 2000, v té době třetí největší v Koreji). Polovina z třiceti největších podniků se dostala do insolvence. Dalším faktorem je bezesporu osobní odpovědnost některých vysoce postavených osob působících na klíčových pozicích, které z{měrně zkreslovaly finanční informace. Vl{da se proto nemohla na nadch{zející krizi dostatečně připravit. Těmi byli zejména ministr financí Kang Kyong-Sik a prezidentův poradce pro ekonomiku Kim In-Ho, kteří byli n{sledně zatčeni. 31
Situaci také celkem přitížilo, že byla ekonomika orientovan{ zejména na export. Korea v té době vyv{žela velkou č{st své produkce do Japonska, a proto byla příliš z{visl{ na hodnotě japonského jenu. Jeho devalvace v roce 1996 nepříznivě zapůsobila na export velkých korejských firem. Jaké byly tedy důsledky této finanční krize? Hlavním z nich je pokles ekonomiky jako celku (GDP growth v roce 1998 byl -5,7 %), zvýšení nezaměstnanosti na téměř 7 % (do té doby se v devades{tých letech pohybovala mezi 2-3 %),[10] pokles exportu, který byl do té doby hnacím motorem celého korejského hospod{řství (mezi léty 1997 a 1998 nastal do té doby první meziroční pokles) a v neposlední řadě i ztr{ta důvěryhodnosti vůči ostatním st{tům, mezin{rodním organizacím a bank{m. Tato nelichotiv{ situace donutila prezidenta Kim YoungSama, aby si 21. listopadu 1997 pož{dal u Mezin{rodního měnového fondu (IMF) o finanční pomoc. [26] Ta byla přibližně po dvou týdnech vyjedn{v{ní schv{lena ve výši 59 mld. dolarů. Byla ovšem podmíněna provedením z{sadních reforem, které měly Koreu nasměrovat směrem k liber{lnějšímu a stabilnějšímu systému hospod{řství. Tato doporučení byla směřov{na k naplnění z{kladních cílů vytyčených IMF, které měly do dvou let snížit deficit běžného účtu pod 1 % GDP, stlačit inflaci pod 5 % a co nejdříve opět dos{hnout růst ekonomiky. Navrhované změny se týkaly změn fisk{lní a monet{rní politiky st{tu, restrukturalizace
finančního
sektoru,
liberalizace
mezin{rodního
obchodu,
transparentnosti celého systému a zlepšení pr{v zaměstnanců *27] Ke konci roku 1997 byla vl{da donucena zah{jit řadu komplexních reforem
32
6. Znalostní ekonomika v Koreji 6.1 Výdaje na vědu a výzkum Jižní Korea se řadí mezi světovou špičku ve výdajích na vědu a výzkum. Postupně se její výdaje zvyšují tak, že dorovn{v{ lídry těchto statistik, kterými jsou Izrael a skandin{vské země Švédsko a Finsko. Jak vych{zí z tab.č.1 je v tomto směru p{t{ mezi st{ty OECD. Israel Sweden
2000 4,32 ..
2001 4,6 4,17
2002 4,59 ..
2003 4,32 3,85
2004 4,26 3,62
2005 4,37 3,6
2006 4,4 3,74
2007 4,76 3,61
Finland Japan
3,35 3,04
3,3 3,12
3,36 3,17
3,43 3,2
3,45 3,17
3,48 3,32
3,45 3,4
3,47 3,44
2,3
2,47
2,4
2,49
2,68
2,79
3,01
3,21
Iceland United States
2,67 2,71
2,95 2,72
2,95 2,62
2,82 2,61
.. 2,54
2,77 2,57
2,99 2,61
2,7 2,66
Denmark Austria Germany
.. 1,94 2,45
2,39 2,07 2,46
2,51 2,14 2,49
2,58 2,26 2,52
2,48 2,26 2,49
2,46 2,45 2,49
2,48 2,47 2,53
2,55 2,54 2,53
Korea
Tabulka 1: Deset nej. GERD na světě, v % z GDP
Je vidět, že výdaje na vědu a výzkum (R&D13) nejsou problémem. Tím je relativně malý počet důležitých patentů a nízk{ spolupr{ce st{tních institucí v čele s univerzitami. Korejci byli odjakživa výborní v kopírov{ní a vylepšov{ní technologií, přev{žně z Japonska. To také hr{lo důležitou roli v posledních desetiletích, kdy se z v{lkou zničené země stal jeden z nejvíce vyspělých st{tů OECD a tudíž i celého světa. V poslední době je vůle od korejské vl{dy tento přístup změnit a vytv{řet vlastní nové patenty v nadějných odvětvích jako jsou nanotechnologie a biotechnologie. Tato vůle se ale nepromít{ do výsledků, jak ukazuje n{sledující graf č.3.
13
Research and Development – výzkum a vývoj nebo věda a výzkum
33
Graf 3:Hrubé výdaje na R&D a základní výzkum jako procento z GDP
Když už je zaregistrov{n nějaký patent, je většinou z oblasti průmyslu s nízkou přidanou hodnotou, což nepřid{v{ na kreditu investovaným financím. Pokud bychom chtěli porovnat počet patentů se sousedním Japonskem, se kterým m{ mnoho shodných znaků, je jasné, že se Korea nemůže rovnat. Japonsko sice vynakl{d{ na vědu a výzkum podobné procento z GDP, operuje ale s větším rozpočtem. Můžeme toto srovn{ní provést na úrovni výdajů na R&D na jednoho obyvatele.
Japan Korea
GDP per GERD GERD per capita capita 34,362 3,44 1,1820528 31,753 3,21 1,0192713
Tabulka 2: GERD per capita, porovnání Jižní Koreji a Japonska, práce autora
34
Z tabulky vyplýv{, že Japonsko přispív{ na financov{ní rozvoje o 15% více než Jižní Korea. Dalo by se tedy oček{vat, pokud vezmeme v potaz podobné zaměření ekonomiky a orientaci na podobné sektory průmyslu, že rozdíl v pod{v{ní ž{dostí o patent a udělené granty bude také přibližně kolem 15 %. Není tomu tak, dokonce jsou rozdíly několikan{sobně větší. Pokud budeme porovn{vat poslední zjišťované hodnoty patentovým úřadem, zjistíme, že ž{dostí o patent podala Korea o 50% méně než Japonsko. Udělených grantů m{ dokonce pouze 30 % z počtu, který byl udělen Japonsku.[21]
Graf 4:Vývoj žádostí o patent mezi státy východní Asie
Graf 5: Vývoj udělených patentů státům východní Asie
Další změny, kterou doporučuje studie zaměřen{ na výzkum a vývoj u OECD, je alokace výzkumu a vývoje do oblasti služeb, který m{ v Koreji dominantní roli v procentním podílu na GDP.[47]
35
Financov{ní vědy a výzkumu je ze tří čtvrtin zabezpečov{no sektorem průmyslu, zbylých 25 % sponzoruje vl{da. Tyto peníze se využívají opět nejvíce v průmyslovém sektoru, opět přibližně 75 % výdajů, zbyl{ čtvrtina je rozložena na výdaje na vědu zaštiťované vl{dou a na sponzorov{ní vysokého školství. Korejsk{ vl{da ale z větší č{sti nepodporuje R&D přímo, nýbrž nepřímo, pomocí úlev na dani pro společnosti, které se rozhodnou podporovat vývoj technologií a pokrok vůbec. Na světě se tímto způsobem podpory řadí mezi osm st{tů OECD, které d{vají přednost této formě podpory (např. skandin{vské st{ty, které vévodí žebříčkům výdajů na vědu a výzkum, tento n{stroj nevyužívají vůbec). Tab.č.6 [26]
Graf 6:Přímé a nepřímé vládní výdaje prostřednictvím business R&D a daňových úlev, v % z GDP
Korejsk{ vl{da tento model nastavila už při změn{ch daňového systému v reakci na finanční krizi v roce 1998. Byl to jeden z několika kroků reformy daňového systému, který měl napomoci restruktualizaci průmyslu. Na rozdíl od většiny členů OECD, kteří se vydali touto cestou podpory, byly tyto výjimky udělov{ny nejen malým a středním podnikům, ale i největším společnostem – čebolům. Tento trend pokračuje i do dnešních dní, pro malé a střední podniky jsou daňové úlevy v plné výši výdajů na vědu a výzkum a ty velké mají možnost
36
uplatňovat slevu na dani pro n{klady spojené se zaměstn{v{ním vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců – držitelů magisterských a doktorských titulů).*27+
6.2 Vzděl{v{ní v Jižní Koreji 6.2.1 Vzděl{v{ní v Jižní Koreji obecně Vzděl{ní je jedním z nejdůležitějších aspektů života Korejců. Už od devades{tých let minulého století je vysokoškolské vzděl{ní nezbytným faktorem pro postup na společenském měřítku do střední třídy. Není moc alternativ jak se bez kvalitního vzděl{ní na tyto pozice dostat (možn{ vyjímka byla kariéra v arm{dě). Lidé, kteří neabsolvovali vysokou školu, jsou svými nadřízenými často br{ni za „druhotřídné”, přestože jejich vliv na rychlý ekonomický rozvoj je nepopiratelný. Aby se měli mladí Korejci šanci dostat na ty nejvyhl{šenější střední školy a nejprestižnější univerzity, a tím p{dem šanci na dobře placené a společensky akceptovatelné
pracovní
místo,
musejí
podobně
jako
v době
zač{tků
neokonfucionalismu memorovat obrovské množství znalostí. Tato „pouť“ za informacemi často začín{ často už od raného věku n{stupem dětí do mateřské školy. V průběhu osmdes{tých let se jejich počet zčtyřn{sobil. Mohou na to mít vliv i jiné aspekty (zrovnopr{vňov{ní žen, vl{dní podpora předškolních zařízení, změny v rodinných poměrech), ale tlak na kvalitní vzděl{ní zde měl jistě velký vliv. [16] Z{kladní školy ještě nejsou většinou selektivní. Vše je podřizov{no získ{v{ní co nejvíce informací, nejlepšímu možnému vzděl{ní a využití těchto výhod při přijímacích zkoušk{ch na univerzity. Dalším stupněm jsou střední školy (systém vzděl{v{ní byl do Koreji zaveden během okupace Spojenými st{ty americkými a je využív{n prakticky dodnes). V tomto stupni už nast{v{ první v{žnější rozdělení, a to na školy, které budou své absolventy připravovat na pokračov{ní studia na vysoké škole (jistý ekvivalent našich gymn{zií) a na odborné školy, kde jsou ž{ci vyučov{ni 37
v oborech zemědělství, rybolovu, obchodu anebo umění. Děti jsou už od střední školy vystaveny neuvěřitelnému tlaku okolí na perfektní výsledky ve škole. Je běžné, že se musí učit 16 hodin denně (jsou nuceny k memorov{ní znalostí podobně jako několik stovek let před nimi budoucí úředníci na konfuci{nských učilištích) a excelovat při kontrolních testech. Tyto testy jsou totiž také zohledňov{ny při přijímacích zkoušk{ch na univerzity. Tento neust{lý tlak je bohužel častým důvodem k sebevražd{m u mladých lidí (společně s neúspěchem u přijímacích zkoušek na vysokou školu). Testy jsou orientov{ny na zjišťov{ní memorovaných fakt, nevyužívají se jiné způsoby (psaní esejí, doporučení učitelů apod.). Je to kvůli zajištění co největší férovosti a objektivnosti zkoušek a eliminaci ovlivňov{ní výsledků pomocí jiných faktorů (zejména korupce). Ač je tento systém tvrdý, je také velice efektivní. Absolventi nejlepších univerzit v zemi, jsou často zaměstn{v{ni na nejvyšších pozicích jak soukromého sektoru, tak st{tní spr{vy a pr{vě objektivnost při celém systému vzděl{v{ní zaručuje jejich kompetentnost pro dané funkce. Z tohoto důvodu se tedy celý systém st{v{ pro Korejce legitimním a spr{vným. Problém, se kterým se musejí absolventi vypoř{dat, je nedostatek pracovních míst na jimi požadovaných pozicích. Je to z důvodu n{růstu počtu míst na vysokých škol{ch v zemi od reformy v roce 1980. Vl{da chtěla nabídnout možnost vysokoškolského vzděl{ní většímu počtu obyvatel, a proto byly navýšeny kapacity na univerzit{ch. Během deseti let se jejich počet ztrojn{sobil.[16]
6.2.2 Terci{lní vzdělanost v Jižní Koreji14 Jak už bylo naps{no výše, míra znalostní společnosti může být do určité míry určena počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí ve st{tě, nebo možn{ přesněji poměrem jejich počtu k celkové sumě obyvatel. 14
Korejský vzdělávací systém nabízí vysokoškolský program typu „college“ – tedy většinou dvouleté spíše na praxi orientované obory, které nejsou primárně určeny na výzkum. Studenti a absolventi tohoto typu vysoké školy nebudou součástí obsahu této kapitoly, tou budou pouze studenti a absolventi terciálních programů typu „university“.
38
N{růst počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel měl být docílen v několika krocích. Zpr{va Světové banky tento růst vzdělanosti, kter{ měla přinést rozvoj ekonomický, popisuje v kontrastu se st{tem Ghana. Jako startovní období byl vybr{n rok 1958, kdy byly tyto dvě země na tom ekonomicky přibližně stejně (br{no podle ukazatele GDP per capita). Ghana postupně pomalu navyšovala počty přihl{šených do terci{lního vzděl{v{ní, bez provedení jakýchkoli změn systému. První větší reforma proběhla až na konci osmdes{tých let. Zahrnovala opatření pro finanční udržitelnost systému, zvýšení kvality a významu vzděl{v{ní a podporu studentů. Je jasné, že kulturněspolečenské okolnosti samotného rozvoje obou st{tů měly na rozdílný vývoj terci{lního vzděl{v{ní velký dopad. Oba st{ty ale začínaly na stejné startovní č{ře. Korea ale, na rozdíl od Ghany, nastartovala ihned prov{dění reforem. Už v pades{tých letech minulého století začala podporovat vznik a rozšiřov{ní veřejných institucí, které měly za úkol zvýšit vzdělanost obyvatel. V dalším desetiletí byla snaha podporovat soukromé instituce omezenými veřejnými prostředky na investiční n{klady a stipendia. Od sedmdes{tých let byl kladen důraz na výchovu technicky vzdělané pracovní síly, kter{ měla v n{sledujících letech zajistit rozvoj ekonomiky a st{tu vůbec. V devades{tých letech už na tento znalostní potenci{l nav{zala podporou vědy a výzkumu, orientací průmyslu na kvalitu a spolehlivost a výkonnostní financov{ní.[83] Tento rozdílný přístup k dané problematice měl obrovský dopad, jak na vzdělanostní, ale zejména ekonomický rozdíl mezi oběma zeměmi. Poměr studentů, kteří se hl{sí na vysokou školu, se mezi lety 1960 a 2000 v Koreji změnil z 5 % na 80 % ze všech obyvatel, kteří jsou k tomu věkově způsobilí. Ghana zůstala celou dobu u 2 %. 85 % vysokoškolských institucí je v Korey soukromých, v Ghaně pouze 6 %. A co je nejdůležitější, rozdíl mezi GDP na hlavu obou zemí se neskutečně zvětšil (Korea
dosahuje
30 000$, zatímco
Ghana pouze
2 500$).
Je
dnes vcelku
nepředstavitelné, že před pades{ti lety byly obě země stejně zaostalé. Opět je ale nutné zdůraznit, že to není pouze z{sluha kvalitně nastaveného systému.[83]
39
Do nového tisíciletí měl v dalším rozvoji Koreji pomoci program BK21 (Brain Korea 21). Tento projekt si dal za úkol ještě více vylepšit pozici Korejské republiky na poli vzdělanostního potenci{lu ve světě. Jeho z{kladním cílem bylo „vyprodukovat příští generaci kreativních lídrů podporou studentů magisterského nebo doktorského stupně a postgradu{lních výzkumníků“.[63] Nejdříve byl určen pl{n rozvoje, který byl rozdělen do dvou etap. V první etapě se měly navýšit univerzitní kapacity zejména na nejvyšších úrovních terci{lního vzděl{v{ní (zvl{štní důraz byl kladen na oblasti technologií). Nepřímo s tím souvisel i druhý cíl, kterým bylo zvýšit počet publikací v mezin{rodních vědeckých časopisech. Cíle nebyly zad{ny pouze v{gně, ale byly stanoveny limity, kterých se měl program pokusit dos{hnout. Byla nastavena podpora pro získ{v{ní nových 1300 doktorandů přírodních věd a technických oborů ročně a byla snaha během této první f{ze prosadit univerzity do absolutní špičky v těchto oborech. Samozřejmě tyto peníze čerpali i st{vající doktorandi, kteří už pracovali na univerzit{ch.[33] Požadavky nebyly pouze na papíře, vl{da na ně vyčlenila během sedmi let (1999 – 2005) 1,34 bilionů KRW (což odpovíd{ přibližně 1mld. $).[39] Jaké byly výsledky vl{dní podpory? Nejjednodušší měřítko se najde v n{růstu publikovaných prací, který byl o 170 %. Další výsledky jsou spíše spekulativního charakteru, ale určitou vypovídací hodnotu mají. V roce 2006 byl proveden výzkum mezi manažery HR v obchodních a vývojových institucích, který si dal za úkol porovnat zaměstnance z celého světa, kteří dos{hli tituly PhD.. Z{věrem bylo zjištění, že jsou korejští zaměstnanci připraveni o 20 % lépe než ostatní zaměstnanci z vyspělých zemí. D{le byly podporov{ny účasti absolventů na vědeckých konferencích po celém světě a v neposlední řadě i n{růst publikovaných vysoce odborných prací (pr{ce, které byly d{le citov{ny).[33] První etapa programu byla vyhodnocena jako úspěšn{ a byla zah{jena druh{ f{ze na zač{tku roku 2006, kter{ by měla být ukončena v roce 2012. V tomto období jsou zdroje dokonce navýšeny, jsou vyčleněny 2 biliony KRW (což je přibližně 1,7 mld. $). Opět je využita většina rozpočtu na finanční podporu studentů. 40
Cíle druhé etapy se v mnohém neliší od cílů etapy první. Opět je zde snaha přil{kat studenty s nejlepšími studijními výsledky do univerzitních výzkumných týmů, které mají poté naplnit vytv{řet nové inovace, popř. nové patenty. S tím opět souvisí požadavek na zvýšení kvantity, ale i kvality, vědeckých prací. Jedním cílem se druh{ etapa ale liší. Je v ní kladen důraz na propojení univerzit s průmyslovou praxí. Toho je už postupně dosahov{no, ať už finanční podporou programu nebo vytvořením center, kter{ slouží k setk{v{ní se z{stupci průmyslu a univerzit. Dalším cílem je upravit vzdělanostní disbalance mezi jednotlivými regiony. Jsou patrné rozdíly mezi výzkumnými centry ve městech a mimoměstských vysokých škol. Dnes ještě není možné s konečnou platností odpovědět, zda se korejské vl{dě podaří naplnit zadané cíle.[34] Společně s Brain Korea 21 funguje projekt NURI (The New University for Regional Innovation), který vznikl v roce 2004 a klade si relativně podobné cíle jako BK21. Také je financov{n vl{dou a také podporuje studenty nejvyššího terci{lního vzděl{v{ní a vědecké pracovníky. Jeho působnost je ale pouze mimo metropoli Soul. Hlavním posl{ním tohoto programu je vyrovn{vat rozdílnosti v kvalitě vzdělanosti finanční podporou výborných vědeckých pracovníků. Dalším důležitým úkolem je restrukturalizace specializací místních univerzit, aby lépe odpovídaly požadavkům lok{lního trhu pr{ce. Třetím cílem je postupné budov{ní Region{lního inovačního systému (RIS) skrze pr{vě restruktualizaci studijních programů a využív{ní kvalitních lok{lních lidských zdrojů.[35] Jak tedy tyto výše zmíněné změny zapůsobily na strukturu vzdělanosti obyvatelstva? Korejský statistický úřad neposkytuje tyto informace přímo, je nutné si je odvodit z počtu obyvatel v ž{dané věkové skupině a počtu absolventů terci{lního vzděl{v{ní. Výsledkem je tabulka č. 3
41
Total University graduates & over Tertiary graduates rates (%)
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
21,21 4 2,943
19,93 8 3,508
20,29 1 3,483
21,15 6 3,63
21,57 2 3,802
22,16 9 4,008
22,13 9 4,716
22,55 7 4,897
22,85 6 5,127
23,15 1 5,4
23,43 3 5,63
23,57 7 5,952
23,50 6 6,165
20,55 7
23,81 9
24,10 4
24,62 2
25,65 8
26,64 5
30,24 1
31,22 8
32,40 3
33,68 8
35,04 5
36,79 9
38,18 2
Tabulka 3: Poměr vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva úrovně "university", v % počtu obyv.
Pro lepší zn{zornění n{růstu počtu terci{lně vzdělaných obyvatel poslouží graf č.7 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Graf 7: Růst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel úrovně "college", % z celkového počtu obyvatel
Z grafu je vidět téměř plynulý trend n{růstu počtu studentů. To je na jednu stranu určitě trend pozitivní, ale osobně bych oček{val, po spuštění programů dotací pro vývojové týmy větší zvýšení, nebo možn{ lépe řečeno, větší skokové zvýšení. Neodvažuji se tím ale tvrdit, že tyto peníze nebyly plně využity a že nepřinesly kýžený efekt.
42
6.2.3 Kvalita korejských univerzit V dnešním světě, který je čím d{l tím více globalizovaný, jsou i univerzity donuceny pro svůj rozvoj vytv{řet určitou formu marketingu. A dovoluji si tvrdit, že není lepší marketingový krok než rozšiřov{ní povědomí o kvalitě vzděl{ní, které dan{ univerzita nabízí. Toto povědomí se nejlépe šíří skrze mezin{rodní instituce, které se na měření kvality univerzit zaměřují a n{sledně sestavují žebříčky. Pomocí těchto žebříčků se n{sledně mohou řídit budoucí studenti při výběru své budoucí vysoké školy. Organizace, které sestavují tato hodnocení, mají celosvětovou působnost, a proto jsou schopny vytv{řet relativně relevantní celosvětové žebříčky. Dovoluji si je nazývat relevantní z důvodu podobných výsledků na prvních místech. Mezi absolutní špičku se ve všech různých hodnoceních dost{vají tradiční britské univerzity Cambridge a Oxford, stejně tak světozn{mé elitní americké vzděl{vací ústavy Harvard, MIT nebo třeba Princeton. Jak si vedou korejské univerzity? Přestože je na terci{lní vzděl{v{ní kladen obrovský důraz, korejské vysoké školy se na předních místech těchto žebříčků neumisťují. Nejlepší umístění dosahuje N{rodní Univerzita v Soulu15, kter{ se objevuje nejlépe okolo pades{tého místa. N{sleduje ji na devades{tém místě Korejský institut vědy a technologií16, třetí mezi korejskými univerzitami se většinou umisťuje Phoansk{ Univerzita vědy a technologií17.[62][9][69] Ačkoli různé instituce používají různé metodické postupy na zjištění kvality (samotný pojem kvalita je dle mého nejednoznačný a lze jej jen těžko všeobecně měřit), pro zajištění relevantnosti jsou vybír{ny měřitelné faktory jako je počet citací akademických pracovníků, počet zahraničních studentů a všeobecný věhlas předn{šejících (ide{lně nositel Nobelovy ceny). Zde nast{v{ pro Korejské univerzity z{kladní problém. A tím je, dle mého mínění, kulturní a zejména jazykov{ bariéra. Ta se nemusí projevit přímo při publikační činnosti (důležité publikace jsou překl{d{ny
15
Seoul National University Korea Advanced Institute of Science and Technology 17 Pohang University of Science And Technology 16
43
do angličtiny), ale spíše při získ{v{ní věhlasu a st{žích zahraničních studentů. Kupříkladu Jižní Korea m{ pouze jednoho laure{ta Nobelovy ceny a to ještě získal Nobelovu cenu za mír18. V celosvětovém měřítku nem{ korejsk{ akademick{ obec větší dopad.[68] Co se týče zahraničních studentů studujících na jihokorejských univerzit{ch, je situace podobně nevýrazn{ jako v předchozím případě. Podle dat OECD z roku 2005 studovalo na místních vysokých škol{ch 1 851 zahraničních studentů (z toho bylo více 1 100 z Japonska) což činí pouze 0,25 % ze všech studentů studujících v zahraničí ze st{tů OECD.[42] Graf č.8
Czech Republic France Germany Italy Japan Korea Spain Switzerland United Kingdom United State
Graf 8: Cílové destinace zahraničních studentů, poměr států
6.2.4 Výdaje na terci{lní vzděl{v{ní Korejský vzděl{vací systém musí být také odněkud financov{n. Na prim{rním a sekund{rním stupni je toto financov{ní zabezpečov{no přev{žně vl{dou, funguje veřejné financov{ní.19 Její veřejné výdaje na vzděl{v{ní jsou na úrovni přibližně
18
Kim Dae-jung v roce 2000 Veřejné výdaje na vzdělávání budou vyjádřeny procenty z GDP. Jsou ukazatelem toho, jak země upřednostňuje vzdělání ve vztahu k jeho celkové alokaci zdrojů. Veřejné výdaje na vzdělávání zahrnují výdaje na 19
44
4 % GDP20. V porovn{ní s ostatními st{ty OECD je Korea sice pod průměrem (4,6 %), ale nijak výrazněji nevybočuje. Drtiv{ většina z těchto peněz jde pr{vě na první dvě úrovně školního systému (až 86 %21).
Graf 9: Výdaje na vzdělávání jako % z GDP, jeho rozdělení mezi úrovně školství
Financov{ní terci{lního vzděl{v{ní je už nastaveno poněkud odlišně. Jsou v z{sadě dvě možnosti jak ho zabezpečit. Buď bude terci{lní vzděl{v{ní financov{no přev{žně z vl{dních výdajů (tento model funguje nyní v České republice), nebo bude vysokoškolské vzděl{ní obyvatel hrazeno ze soukromých zdrojů (zn{mé např. z USA). Korea patří do druhé skupiny st{tů. Jak je patrné z grafu č.10 podíl soukromých výdajů na vzděl{vací instituce na terci{lní úrovni dosahuje v Jižní Korey až k 75 %. V tomto ohledu se řadí do absolutní špičky mezi st{ty OECD.
školy, univerzity a další veřejné a soukromé instituce zapojené do poskytování vzdělávacích služeb a podpory. Výdaje na vzdělávací instituce se neomezují pouze na výdaje na vzdělávací služby, ale i veřejné výdaje na doplňkové služby pro studenty a rodiny, kde jsou tyto služby poskytovány prostřednictvím vzdělávacích institucí. 20 Rok 2007 21 Rok 2007
45
2006
2000
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Graf 10: Poměr soukromých výdajů na terciální vzdělávání v %
Z toho vyplýv{, že drtiv{ většina studentů si za vzděl{ní musí platit. Vyjímou jsou vojenské vysoké školy, které jsou financov{ny st{tem, studentům je školné hrazeno a navíc mají n{rok na měsíční stipendia na osobní výdaje).[77] Osobně se domnív{m, že tento způsob je možný zejména kvůli historickému vývoji a silně kulturně zakořeněné víře Korejců, že bez kvalitního vzděl{ní (alespoň na úrovni „college“) nebudou mít šanci dostat se ve společenském měřítku do střední vrstvy obyvatel. Proto jsou ochotni platit mnohdy vysoké školné. N{klady jsou dosti odlišné podle druhu univerzity, umístění a samozřejmě životních n{kladů jednotlivých studentů. Pokud budeme br{t za stěžejní univerzity v aglomeraci Soulu a studium zaměřené na nejšpičkovější obory (které pr{vě zvedají znalostní potenci{l krajiny), tak se tyto n{klady pohybují průměrně na úrovni 23 000 $ za jeden akademický rok, což odpovíd{ přibližně 650 000 Kč. Tyto peníze ovšem nejspíš všichni Korejci nemají. Proto jsou běžné studentské půjčky. [77] V Koreji funguje 7 různých n{rodních půjček, které většinou zaštiťuje konkrétní ministerstvo. Kromě dvou22 jsou tyto úvěry bezúročné a určeny pouze na zaplacení školného a poplatků. Jelikož jejich splatnost je velice kr{tk{ a není možné z nich čerpat finance na živobytí, jsou určeny pouze úzké skupině studentů.
22
Ministry of Education’s Income Contingent Loan Program a MOE Government Guaranteed Loan Scheme
46
Ministry of Education’s Income Contingent Loan Program
MOE Government Guaranteed Loan Scheme (GGLS)
Korea Research Foundation
Ministry of Labor
Korean Teachers Pension Fund
Government Employees Pension Corporation
Korea Labor Welfare Corporation (WELCO)
Určena pro:
Chudé studenty
Chudé studenty
Příjemce zaměstnaneckého pojištění
Talentované studenty
Vládní zaměstnance a jejich děti
Oběti průmyslových nehod a jejich děti
zdroj financování
Vláda skrze nadaci
Komerční banky
Všechny, zejména studenti z rybářských a farmářských rodin KRF
Vláda skrze nadaci
Vláda
Ministerstvo školství
Komerční banky
KRF
Fond zaměstnaneckého pojištění Komerční banky
Komerční banky
Komerční banky
Fond obětí průmyslových nehod Komerční banky
ručitel
Nikdo
Jednotliví příjemci úvěru
Společné ručení
Společné ručení
Společné ručení
Společné ručení
úroková míra
5,8%
0%
1 -1,5%
0%
0%
0%
doba splacení
Do 25 let
Studentský fond garance půjček Záleží na jednotlivých žadatelích 20 let
2 roky odklad, splácení 2-4 roky
2 roky odklad, splácení 2-4 roky
2 roky odklad, 2-4 roky
2 roky odklad, 3-4 roky
účel
Školné, poplatky a životní výdaje NA
Školné, poplatky a životní výdaje 615 000
1 rok odklad, potom dvojnásobek půjčené doby Školné
Školné a poplatky
Školné a poplatky
Školné a poplatky
Školné a poplatky
30 000
30 000
28 000
205 000
1 500
Kým je prováděna
počet příjemců
Tabulka 4: Porovnání nabízených studentských půjček v Jižní Koreji
Zbylé dvě nabízejí možnost financov{ní školného a poplatků společně s úvěrem na živobytí. Jsou určeny pro studenty poch{zejících z nižších vrstev a fungují na principu hypotéky, jejich splatnost je dlouhodob{ a je na ně uvalen docela vysoký úrok (v porovn{ní s ostatními). V roce 2005 nahradila GGLS do té doby fungující Subsidized Interest Rates Loan Scheme a byla v mnoha směrech průlomov{. Změnila nastavení půjčky snížením úrokové dotace od vl{dy, prodloužením splatnosti půjček, zvýšením nedostatečného počtu i nedostatečné výše úvěrů. Během dvou let se počet půjček zdvojn{sobil.[77]
47
Další změna přišla v roce 2010 s představením projektu Income Contingent Loan Program, který více upravil podmínky za kterých je možné úvěr získat a zejména za jakých podmínek bude úvěr spl{cen. Úrok a jistina mají být totiž spl{ceny až po dosažení úrovně příjmu přesahující ročně 20 280 $ (průměrn{ roční mzda byla v roce 2011 přibližně 27 000 $23). Do té doby mají korejští absolventi n{rok na odklad půjčky. Další změnou je pohybliv{ úrokov{ míra. Je určov{na každoročně a v roce 2010 byla nastavena na 5,7 %.[67] Kromě půjček systémově nastavených st{tem jsou možné úvěry nest{tního charakteru, kde mnoho velkých firem a st{tních podniků poskytuje studentské půjčky svým zaměstnancům. Poř{d však většina studentů spoléh{ na finanční pomoc rodičů.[30] Jelikož je okruh recipientů půjček různě limitov{n (je určen pouze pro zaměstnance společností, nižší vrstvu obyvatelstva, atd.) doch{zí k jednomu negativnímu jevu. Společně s korejskou touhou po vzděl{ní a vysokými n{klady na studium, jsou některé korejské rodiny nuceny více přemýšlet, jestli si můžou finančně dovolit další dítě. Samozřejmě, že školné není hlavním faktorem ovlivňující porodnost, určitý vliv ale m{.[24] Celkově se domnív{m, že takto nastavený systém financov{ní terci{lního vzděl{v{ní je výhodný. Společně s kulturně-společenskými požadavky na kvalitní vzděl{ní, kdy jsou Korejci ochotni školné platit a st{tní podporou skrze půjčky pro nemajetné, je systém funkční a jak ukazují dosažené výsledky také dostatečně efektivní. Díky školnému mohou univerzity operovat s vyšším množstvím financí a jsou schopny poskytnout nejvyšší standardy, ať už zaplacením špičkových odborníků, kteří předn{šejí, nebo vlastním vybavením vysokých škol.
23
[12]
48
6.2.5 Výsledky korejského školního systému na nižším stupni Pokud budeme chtít sledovat výsledky vzděl{ní mladých Korejců do patn{cti let (věk, kdy přech{zejí ze z{kladních škol na školy střední a začín{ pro většinu z nich, stejně jako pro jejich vrstevníky na celém vyspělém světě, první výraznější diferenciace ve vzděl{v{ní), můžeme využít pr{vě výše zmíněné výsledky programu PISA. Jak už bylo řečeno, tento program si d{v{ za cíl porovn{vat znalosti mladých obyvatel OECD a dalších, do programu přidružených st{tů. V každém sledovaném roce jsou testov{ny 4 oblasti (matematika, přírodní vědy, schopnost řešit problémy a porozumění textu), Každý rok je jedna z nich testov{na více do hloubky. J{ si dovolím v každém testovaném roce, vybrat výsledky pouze z jedné, do hloubky zkoumané oblasti. V roce 2000, kdy byly provedeny první testy a program se nach{zel na zač{tku svého působení, byl zaměřen na porozumění textu. Korea se v tomto testov{ní umístila na druhém místě ze všech 43 účastníků. Jedinými studenty, kteří byli vyhodnoceni jako lepší v dané kategorii, byli z{stupci Finska (graf č. 11)
49
Graf 11: Výsledky studentů v porovnávání PISA - porozumění textu
Výsledky ukazují, že korejský systém vzděl{v{ní je v dané oblasti jeden z nejúčinnějších. Dosahují nízkých rozdílů v čten{řské gramotnosti na poměrně vysoké úrovni - tři čtvrtiny studentů dos{hli alespoň třetí úrovně a pouze 6% studentů spad{ do nejnižších dvou kategorií. Zastoupení v nejhorší kategorii mají vůbec nejmenší ze všech zkoumaných st{tů. Z{roveň zde není velký počet studentů, kteří by dos{hli nejlepších výsledků (úroveň 5). Z toho je možné usoudit, že korejské školství je na vysoké úrovni, ale hlavně vyrovnané, d{v{ většině stejné šance na další rozvoj.[43] V n{sledujícím testovacím období byly podrobněji zkoum{ny matematické dovednosti. I zde se korejští studenti umístili na druhém místě za Finskem. Testov{ní se tentokr{t zůčastnilo pouze 41 st{tů/ekonomik.
50
Graf 12: Výsledky studentů v porovnávání PISA - matematika
Test zkoumal matematické myšlení ve čtyřech matematických disciplín{ch . V některých st{tech byly dosaženy různé úrovně výsledků, v různých disciplín{ch. U Koreji tomu tak ale nebylo, ve všech disciplín{ch byly její výsledky relativně vyrovnané. Dalším parametrem, který byl v tomto roce zkoum{n, byly dosažené výsledky sledované „genderově“. Zde se Korea opět umístila na druhém místě, tentokr{t za Lichtenštejnskem. Průměrné výsledky se liší zhruba o 22 bodů na přibližně sedmisetbodové stupnici, tudíž se domnív{m, že tento rozdíl není nijak z{vratný, aby bylo potřeba tyto rozdíly d{le analyzovat. D{le byl zkoum{n vliv výše GDP na osobu ve st{tě na dosažené výsledky. Byla zde dok{z{na jist{, nepříliš
51
výrazn{, z{vislost. Korea v této kategorii nedosahuje ž{dných významnějších výsledků. [44] V roce 2006 byla podrobně zkoum{na znalost studentů v přírodovědné oblasti. Korea se v této kategorii umístila na šestém místě, mezi Čínským Macaem a Taiwanem.
Level 1
%
Below Level 1
Level 2
Level 3
Level 4
Level 5
Level 6
100 80 60 40 20 0 20 40 60 80 Kyrgyzstan
Azerbaijan
Colombia
Indonesia
Mexico
Thailand
Romania
Chile
Bulgaria
Israel
Greece
Portugal
Luxembourg
Norway
Lithuania
Spain
Latvia
Poland
Austria
United Kingdom
Germany
Czech Republic
Slovenia
Australia
Netherlands
Chinese Taipei
Macao-China
Hong Kong-China
Finland
100
Graf 13: Výsledky studentů v porovnávání PISA - přírodní vědy
Stejně jako v předešlých letech platilo, že její výsledky byly jedny z nejvyrovnanějších, měla nejmenší zastoupení extrémních hodnot (pouze 1,1 % Korejců dos{hla na nejvyšší úroveň, ale také pouze 11% zastoupení na úrovni 1 a nižší).[46] V prozatím posledním testovacím období v roce 2009 se opět zkoumalo zejména čtení, resp. porozumění textu. Opět se na prvních dvou místech mezi st{ty OECD umístili Finsko a Korea. Lepších výsledků dos{hla pouze čínsk{ Šanghaj.[48] Jak je vidět z výsledků zkoum{ní v Jižní Koreji, které probíhalo bezm{la deset let prostřednictvím programu PISA, je školní systém nastaven velice efektivně a připravuje absolventy z{kladních škol prakticky nejlépe na celém světě. Znalostní potenci{l krajiny je vytv{řen už od nízkého věku dětí, které získ{vají nezbytné 52
teoretické z{klady a také n{vyky pro další studium. Ještě možn{ obdivuhodnější je, že je korejské školství schopno toto vzděl{ní poskytnout prakticky všem dětem, které nastoupí na z{kladní školy, je minimalizov{na kolísavost úrovně mezi jednotlivými školami. Dalším důležitým faktorem spojeným s výsledky testov{ní je rozsah znalostí a dovedností, které korejské děti během z{kladního stupně vzděl{v{ní získají. Ve všech třech zkoumaných oblastech (matematika, porozumění textu, přírodní vědy) dosahovala Jižní Korea nejvyšší příčky. Celkově je možné říci, že důraz na vzděl{v{ní už od útlého věku, který mají Korejci vžitý historicky a kulturně, se začín{ projevovat hned při první možné příležitosti porovn{ní s ostatními st{ty.
6.3 ICT v Jižní Koreji Vzdělanost sama o sobě neurčuje znalostní ekonomiku. Dalším faktorem, který m{ na znalostní společnosti podíl je využív{ní nejmodernějších technologií, ať už pro získ{v{ní informací nebo pro zrychlení a zjednodušení komunikace. Zde se uplatňují nejmodernější výrobky, jako jsou chytré telefony24, různé komunik{tory nebo počítače. Tato technologick{ zařízení by nemohla efektivně fungovat bez kvalitního propojení mezi sebou pomocí připojení k internetu. Celosvětov{ prov{zanost pomocí sítí přispív{ k decentralizaci a tím p{dem umožňuje některé činnosti prov{dět nez{visle na poloze zúčastněných subjektů. Příkladem mohou být program{torské společnosti, kde různé tými z celého světa mohou společně pracovat na jednom a tom samém projektu nebo například využív{ní elektronického bankovnictví. Skvělý příkladem jsou tzv. e-shopy, pomocí kterých mají lidé možnost nakoupit požadované zboží přes internet pohodlněji a levněji. V této kapitole se budu snažit popsat rozvoj internetu na území Jižní Koreje. 24
Neboli smartphony jsou mobilní telefony nabízející připojení k wifi i celou řadu programů. Pomocí nich je možné být neustále připojený k internetu, prohlížet a psát emaily nebo přehrávat videa a hudbu.[7]
53
6.3.1 Internet v Jižní Koreji První internetu podobn{ síť vznikla na konci šedes{tých let v USA pod n{zev ARPANET a byla využív{na pouze pro vojenské účely. Síť pro civilní účely se začal vyvíjet až od osmdes{tých let ve Švýcarském CERNu. Tam vznikla konkrétní myšlenka a začal vývoj. V roce 1991 spatřila světlo světa první webov{ str{nka, a do roku 1993 se začalo internetové připojení pomalu rozšiřovat. Po roce 1993 přišel opravdový boom internetu. Jestliže v roce 1995 bylo odhadov{no 20 mil. uživatelů, v roce 2000 jich již bylo 300 mil.[31] V devades{tých letech zažila města po celém světě masivní investice do rozvoje telekomunikační infrastruktury.25 Problémem v této oblasti ale bylo, že tlak na rozvoj a pokrytí byl tak velký, že společnosti, které tyto služby poskytovaly, si musely začít vybírat, které z{kazníky obslouží. Samozřejmě vybíraly největší společnosti, ze kterých jim plynuly nejvyšší zisky. Výsledkem tohoto přístupu bylo vytvoření lok{lních center nabízejících kvalitní připojení k internetu a míst, kde tato možnost nebyla. Nedoch{zelo proto k požadované decentralizaci. V důsledku tohoto jevu bylo v roce 2004 k širokop{smovému připojení připojeno pouze 20 % Evropy a 28 % USA.[71] Dalším problémem, který č{stečně souvisí s předchozím, byl nedostatek společností, který by se zabýval pokrýv{ním území nejmodernějšími metodami, kde nebyly tyto velké, finančně zajímavé společnosti. Propojov{ní malých subjektů, jako jsou dom{cnosti, bylo odloženo až na druhou vlnu pokrýv{ní. Toto vše platí pro většinu st{tů OECD. Samotn{ Jižní Korea byla v tomto rozvoji zabržděna vlivem finanční krize v roce 1997. Tedy měla být. Souč{stí reforem, které měly nastartovat opětovný růst ekonomiky, byla i reforma telekomunikací. Uvolnil se trh a bylo na něj umožněno vstoupit firm{m, které se rozhodly vyzvat zavedený Korea Telecom. Tento nový konkurenční impulz, přinesl rozvoj internetové sítě po téměř celé zemi (nejvíce byl 25
Např. v USA bylo utraceno nominálně přibližně tolik peněz na rozšíření telekomunikačních sítí, jako v předcházejících letech na stavbu dálnic mezi největšími městy země [72]
54
ale poř{d kladen důraz na rozvoj hlavního města – Soulu, jako lokality, kter{ měla mít největší vliv na budoucí ekonomický růst). Korejsk{ vl{da také v r{mci reformy telekomunikací investovala 400 mil. $ na propojov{ní 144 nejvýznamnějších měst, jejich místních samospr{v, st{tních a vzděl{vacích institucí a výzkumných center. Oba tyto faktory měly za n{sledek raketový vzestup počtu uživatelů. Jestliže v roce 1997 bylo v Koreji 1,6 mil. uživatelů, v roce 1999 jich už byl čtyřn{sobek a tento počet neust{le narůstal.26 Absolutním lídrem na poli pokrytí je samotný Soul. V roce 1997, než začala probíhat telekomunikační reforma, bylo k internetu připojeno 700 000 uživatelů. Během pěti let se tento počet navýšil na 4,5 mil. Pokud uv{žíme, že jsou do těchto statistik započít{v{ny pouze připojené dom{cnosti a ne jednotliví uživatelé, je toto číslo ještě více ohromující. Důsledkem výše uvedených změn bylo převzetí role internetové velmoci po USA. Spojené st{ty měly poř{d největší počet uživatelů na světě, musíme si ale uvědomit, že mají 6 kr{t více obyvatel. Dominanci Jižní Koreje ukazuje n{sledující tabulka č.5
Tabulka 5: Počet uživatelů internetu v milionech a jako poměr z celkového počtu států OECD
USA jako jednička na poli připojení k internetu m{ při šestin{sobném počtu obyvatel, dvojn{sobný počet uživatelé internetu. Všechny ostatní st{ty OECD jsou pokryty méně, mají méně uživatelů. 26
V roce 2004 bylo v Koreji už téměř 30 mil. uživatelů, 95 % z nich využívalo moderní širokopásmové připojení.
55
Další faktor, který popisuje kvalitu rozvoje, je rychlost připojení. K dispozici je spoustu různých statistik, které zobrazují rychlost připojení v různých st{tech. Využívají různé metody a doch{zejí k různým výsledkům. Jedno mají ale všechny tyto statistiky společné. Ve všech se umisťuje Korea na předních místech, ve většině je na místě prvním. Dovolím si uk{zat tuto skutečnost na grafu z ročenky OECD.
Graf 14: Průměrné rychlosti připojení k internetu v letech 2009 a 2020, v Mbps
Dalším faktorem, který může popisovat internetové připojení je jeho kvalita 27. I v této oblasti je Korea lídrem. [42]
27
Určuje, jak je připojení schopno přehrávat multimédia, videa, zvukové stopy a on-line hry v reálném čase.
56
N{sledujícím cílem, který začal být řešen, byla možnost nabídnout svým uživatelům maxim{lní mobilitu při použív{ní internetu. Tento cíl začali naplňovat na zač{tku nového tisíciletí dva korejští poskytovatelé internetu, a to Korea Telecom a Hanaro Telecom, spuštěním první celon{rodní komerční bezdr{tové sítě WLAN28. Společně s Japonskem, které svou síť spustilo o několik měsíců později, se tak Korea stala průkopníkem bezdr{tového připojení. Nejdříve bylo připojení možné na veřejných místech, jako jsou hotely nebo letiště. [55] Postupně se pomocí investic na rozvoj podařilo dos{hnout pokrytí 90 % území.[29] Pro Koreu to nebyla pouze ot{zka prestiže a splnění cílů nastavených vl{dou, kter{ požadovala vytvoření podpory pro vzděl{v{ní v technických oblastech (logickým důsledkem je pr{vě vývoj nejmodernějších technologií) pro podporu konkurenceschopnosti, ale i ot{zka možnosti komunikace z důvodu absence sítě GSM (kter{ funguje ve většině z{padního světa). Může to být určit{ daň za technologický pokrok, který byl v Koreji v této oblasti dosažen. Tuto daň ale platí zejména zahraniční turisté, kteří nemohou využívat své mobilní telefony.[70] Jelikož se Korea od roku 1997 soustředila na rozvoj internetu a je dnes schopna nabídnout vysoký stupeň pokrytí, nejlepší kvalitu i rychlost připojení společně s dosažením maxim{lní mobility při jeho využív{ní, dovolím si ji označit za internetovou velmoc.
6.3.2 Vliv ICT na Jižní Koreu Jak bylo už několikr{t zmíněno, v roce 1997 probíhala v Jižní Koreji finanční krize. Jedním z důležitých faktorů, které se zasloužily o bleskově rychlý opětovný n{růst ekonomiky, byla změna struktury hospod{řství. Jestliže v roce 1990 nebylo možné určit dominantní oblast výrobního sektor hospod{řství (automobilový, potravin{řský a elektrotechnický průmysl měly přibližně stejný podíl29), za deset let
28
Wireless Local Area Network – místní síť, které využívá vysokofrekvenční rádiové vlny namísto drátů pro komunikaci mezi uzly. 29 Přibližně 13 % [82]
57
se již zvýšil podíl elektrotechnického průmyslu o 10 p.b. a tato oblast se stala určující pro další rozvoj. Odvětví ICT hr{lo velmi důležitou roli v procesu zotavení z hospod{řské krize a směřovalo celé hospod{řství do nové f{ze vývoje. Růst podílu ICT na celkovém GDP se během tří let po krizi zdvojn{sobil (z 7,7 % v roce 1997 na 15,3 %v roce 2000). Tato nov{ odvětví průmyslu měla také důležitý vliv na samotný ekonomický růst. Průmysl informačních a komunikačních technologií na něj přispíval přibližně 40% podílem. [75] Další ukazatel, který může popisovat rozvoj technologických odvětví průmyslu je export ICT zboží. Jižní Korea je společně s dominantními Spojenými st{ty americkými a Čínou v absolutní špičce na celém světě, jak můžeme vidět na grafu č.15
113 157
80 000
356 301
70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0
Graf 15: Vývoz ICT technologií v mil. $, [51]
Díky investicím a zaměření průmyslu je tedy Korea schopna vyv{žet velké množství vysoce kvalitních a technologicky n{ročných výrobků. Je dokonce sedmým největším exportérem na světě. Do portfolia vývozních artiklů patří bezdr{tové komunikační zařízení (chytré telefony nebo GPS navigace), LED a LCD televizory, set-top boxy, optické kabely nebo třeba automobily. Většina exportovaného zboží je a 58
nejspíše i nad{le bude z kategorie ICT. Není to pouze z důvodu investic a vývoje pr{vě těchto oblastí, ale i z důvodu absence jiných artiklů. Jižní Korea je totiž nejen jedním z předních exportérů, je také des{tým největším importérem na světě. Mezi nedostatkové komodity, které musí být dov{ženy, patří např. ocel nebo ropa.[20][28]
6.4 Čeboly a jejich změny po roce 1997 Pro překon{ní vzniklých problémů souvisejících s finanční krizí, bylo nutné provést
spoustu
interních
struktur{lních
reforem,
které
povedou
k makroekonomické stabilizaci země. Jednou z nejdůležitějších byla reforma finančního, podnikatelského a pracovního sektoru spojeného s, do té doby nedotknutelnými, čeboly. Než propukla finanční krize, byly čeboly zvyklé získ{vat volné finanční prostředky formou půjček od bank, které byly ale často podporov{ny samotnou vl{dou, což motivovalo manažery těchto konglomer{tů k nehospod{rnosti a orientaci pouze na zvyšov{ní obratu a růstu společnosti na rozdíl od nezbytné orientace na zisk. D{le tento sektor fungoval na principech netransparentních a často korupčních rozhodnutí, což odrazovalo případné vlastníky zahraničního kapit{lu od investic, které byly pro nový rozvoj těchto obřích společností klíčové. Od roku 1997 se to projevilo v plné míře, protože vl{da už nebyla schopna tyto dluhy d{le financovat a čeboly sami nebyly schopny je spl{cet. Korupční a netransparentní prostředí ve spojení s propuklou finanční krizí způsobili, že zahraniční investoři odmítli do těchto firem investovat a ty byly v krajním případě donuceny vyhl{sit bankrot. Pro obnovení důvěry finančního sektoru byly zavřeny některé finanční instituce, které svými nevhodnými půjčkami narušovaly stabilitu. Samotné čeboly, které z těchto půjček profitovaly, byly nuceny přijmout mezin{rodní účetní standardy a vytv{řet konsolidační účetní uz{věrky30. Křížové půjčky dceřiným společnostem31, které byly do té doby hojně využív{ny k financov{ní, byly zak{z{ny. 30 31
consolidated accounts Cross-subsidiary loans
59
D{le byla restrukturalizov{na Komise pro dohled nad finančním trhem32, kter{ si kladla
za
úkol
ochranu
finančního
sektoru
a
podporu
úvěrového
systému a zajištění spravedlivých obchodních praktik. Tyto změny ve finančním sektoru se projevily relativně rychle (viceprezident Světové banky: `financial sector reform has gone as fast as possible'), což se projevilo přílivem veřejných financí, které byly využity k zabezpečení efektivity podniků, ať už akvizicemi, restrukturalizací nebo řešením nově vzniklé nezaměstnanosti. Jedním z největších z{jmů měla Korea na udržení transparentnosti ve velkých společnostech, aby nedošlo k opakov{ní krize v n{sledujících letech. Vl{da také liberalizovala trh a zrušila některé omezení pro příliv zahraničního kapit{lu. D{le byly realizov{ny nevratné půjčky a úvěry v objemu 12,3 mld $. Čeboly v čele s největšími, jako jsou Samsung, Hyundai nebo LG, souhlasily s přeskupením a redukcí počtu jejich obchodních činností do sedmi oblastí - polovodiče, petrochemie, automobilový průmysl, letecký průmysl, dopravní prostředky, energetické zařízení, lodní motory a zpracov{ní ropy. Důsledkem této snahy o slučov{ní stejných poboček byla jejich redukce z 804 v roce 1998 na 544 v roce 2000. [13] Dalším důležitým faktorem, který musel být změněn, bylo samotné fungov{ní těchto společností. Nestačilo pouze vytvořit liber{lní a transparentní prostředí, bylo nutné docílit změn z manažerského pohledu. Proto byly prezidentem Kim DaeJungem a z{stupci pěti největších čebolů na zač{tku roku 1998 schv{leny z{sadní reformy obchodních praktik. Těmito reformami byly:
32
Vést osobnosti ve vrcholných pozicích v čebolech k manažerské odpovědnosti,
posílení manažerské transparentnosti,
zlepšení finančního zdraví,
soustředěnost na klíčové obchody,
odstranění z{ruk za úvěry mezi pobočkami.
Financial Supervisory Commission
60
Později, konkrétně v srpnu 1999, byly ještě přid{ny další tři dohody:
Z{kaz převl{dnutí financí průmyslovým kapit{lem33,
potlačení křížových půjček a nekalých transakcí mezi dceřinými společnostmi,
zabr{nění nepatřičných darů a dědictví.
V několika dalších letech byly implementov{ny další změny, které pomohly k transparentnosti celého podnikatelského prostředí (např. pr{va pro minoritní vlastníky nebo volby do vedení společností z nez{vislých kandid{tů). Existovaly n{mitky, že tyto změny, které byly realizov{ny podle anglo-amerického vzoru, nebudou v podmínk{ch zakořeněné korejské kultury a mentality fungovat. Příliv zahraničního kapit{lu a jeho využití k raketovému růstu a všeobecnému ozdravění ekonomiky v několika m{lo dalších letech, dal vl{dě a expertům z IMF za pravdu.[76]
33
prohibiting the domination of finance by industrial capital
61
7. Diskuse 7.1 Srovn{ní ČR a Jižní Korey Jak již bylo naznačeno v úvodu pr{ce, měla Česk{ republika, podobně jako Jižní Korea, přes dvacet let na prov{dění reforem, které ji měly pomoci při přechodu z centr{lně pl{novaného hospod{řství k ekonomice řídící se principy volného trhu. Jak tedy vypadala česk{ nebo možn{ lépe československ{ ekonomika na poč{tku své cesty ke znalostní společnosti? Československ{ ekonomika se na poč{tku transformace mohla opřít o několik pozitivních faktorů, které jí pomohly při dalším vývoji. Prvním z těchto pozitiv byla geografick{ poloha na z{padě východního bloku, což bylo výhodné nejen z hlediska budoucího zahraničního obchodu, ale i z hlediska rozvoje turismu po otevření hranic (zejména Praha se stala oblíbeným cílem zahraničních turistů). [65] Za další faktor lze pokl{dat
relativně vzdělanou společnost, kvalitní lidský
kapit{l obzvl{ště
v technických oborech. Naopak vzděl{ní v humanitních oborech zaost{valo, zejména společenské vědy, které byly pod vlivem komunistických myšlenek, ale např. i ekonomie, ta zase z důvodů ideových. Ekonomika samotn{ byla ale v porovn{ní s ostatními transformujícími se st{ty východního bloku na relativně dobré úrovni. V porovn{ní se z{padními st{ty byla vyspělost československé ekonomiky ale velice zav{dějící34. Makroekonomick{ situace byla v z{sadě stabilní, v zemi nebyla vysok{ inflace, veřejné finance byly také relativně vyrovnané, v zemi nebyla v důsledku komunistického řízení vysok{ nezaměstnanost.[6] Naopak negativních faktorů bylo o mnoho více. Většina z nich měla přímou souvislost s centr{lně pl{novaným hospod{řstvím, které řídilo ekonomiku po 40 let komunistické diktatury. Jedním z těchto faktorů byla produkce pouze podle nastavených pl{nů, bez ohledu na popt{vku. Podniky nevyr{běly to, co si ž{dali spotřebitelé a naopak některé výrobky byly spotřebitelům vnucov{ny. Dalším 34
Např. Rakousko, se kterým mohla být československá ekonomika po válce srovnatelná, v roce 1992 vykazovalo 5x vyšší vyspělost (ukazatel GDP per capita)
62
problémem bylo, že podniky které pl{ny plnily a překračovaly, z toho neměly výhody. Naopak tyto lepší výsledky vedly k n{ročnějším pl{nům do budoucna. Jelikož byla většina podniků po v{lce zn{rodněna, vznikly st{tní monopoly. Toto vše společně s dotacemi na některé produkty (např. energie nebo voda) způsobovalo další negativní jevy, které se v tržním hospod{řství nevyskytovaly (např. plýtv{ní, nulov{ motivace manažerů a zaměstnanců, nízk{ efektivita pr{ce). Další problém, který vyvstal s monopolního postavení st{tních podniků a existence pouze jedné, vl{dou řízené banky, byl neomezený prostor pro dotace nebo úvěry. A jestliže měli manažeři k dispozici neomezené množství peněz, vedlo je to k jejich neefektivní alokaci. Všeobecným principem byla také rovnost všech se všemi. To se odr{želo v nízkých
rozdílech
mezi
platy
většiny
obyvatelstva,
nulov{
konkurence
způsobovala, že ceny výrobků a služeb byly také všude přibližně stejné. Tento vliv se byl patrný i na mor{lce společnosti. Standardem byla nepřejícnost a z{vist vzhledem k lidem, kteří nebyli jako ti ostatní, nebyli průměrní. Toto stigma je v české společnosti bohužel zakořeněno a přetrv{v{ dodnes.[6] Po revolučním roce 1989 měla česk{ politick{ reprezentace jedinečnou možnost k provedení struktur{lních reforem. Přechod od centr{lně pl{nované ekonomiky na ekonomiku tržní zahrnoval spoustu kroků, které zde ale nebudu popisovat. Samotn{ privatizace st{tního majetku formou kuponové privatizace je pops{na ze všech možných úhlů už celkem podrobně, stejně jako např. změny v legislativní oblasti. Zaměřil bych se tedy především na změny v oblastech, které souvisí se znalostní ekonomikou. Co se tedy změnilo a jak se česk{ společnost posunula kupředu, vstříc znalostnímu vývoji? Nejprve bylo důležité provést reformu školství. Během předchozích let si vzděl{ní vydobylo pouze omezenou úlohu, co se budov{ní kariéry týče, jeho image upadala, důležitějším faktorem byl vliv politický (vzděl{v{ní bylo řízeno také centralizovaně, vznikla určit{ uniformita vzděl{vacích programů). Po transformaci se pr{vě tento aspekt změnil, vzděl{ní mělo velký podíl na n{sledující 63
rozvoj kariéry. Samotné školství potřebovalo změnit spoustu aspektů, ve zkratce to bylo zvýšení kvality a dostupnosti, zlepšení financov{ní škol, zlepšení pracovních podmínek pro učitele a v neposlední řadě i zlepšení metodiky a materi{lů ke vzděl{v{ní. Protože nebyl dostatek času a ještě nebyl nastaven ide{lní legislativní r{mec, byly reformy nekompletní. Přesto se podařilo zavést tyto změny:
Vedle st{tních škol mohly vznikat i školy soukromé,
zvýšení autonomie škol,
zavedení osmiletých gymn{zií,
kompletní přepracov{ní obsahu vzděl{v{ní,
nový způsob financov{ní pomocí region{lních školních úřadů.
Další vlna reforem nastala až v roce 2000, při tzv. druhé etapě reformy veřejné spr{vy.[38] K čemu tyto změny vedly v souvislosti se znalostní společností? Pro odpověď na tuto ot{zku budu používat stejn{ kriteria, kter{ jsem použil při hodnocení vzděl{v{ní Jihokorejců. Nejprve můžeme porovnat výsledky českých patn{ctiletých ž{ků, kteří se účastnili celosvětového srovn{v{ní PISA 2009 pod z{štitou OECD. Česk{ republika se umístila v technických oborech, kterými jsou matematika a přírodní vědy ve třetí dvacítce zemí35 a v humanitně zaměřeném porozumění textu až o deset příček zp{tky36. Z toho se d{ usuzovat, že je mezi Čechy poř{d zakořeněný vliv komunistického protěžov{ní technologických odvětví a to je děděno z generace na generaci. Je to pouze domněnka, hlubší důraz bych na tento z{věr nekladl. V porovn{ní s Jižní Koreou čeští ž{ci ale propadli. Pokud budeme chtít zjistit, jak země podporují naplňov{ní cílů znalostní společnosti přímo, tak je nejjednoznačnějším ukazatelem poměr výdajů na vzděl{v{ní z GDP. Rozdíl mezi oběma zkoumanými st{ty je obrovský. Pokud 35 36
Matematika 28. místo; Přírodní vědy 24. místo 36. místo
64
budeme sledovat statistiku veřejných výdajů na vzděl{v{ní, tak se tato skutečnost ještě tolik neprojeví (rozdíl je pouze okolo 0,8 procentního bodu, který ale už způsobí rozdíly v postavení mezi st{ty OECD). Česk{ republika patří mezi st{ty, které na vzděl{v{ní vyd{vají nejméně veřejných financí (horší jsou v tomto ohledu pouze Slovensk{ republika, Austr{lie a překvapivě Japonsko), zatímco Korea je v tomto ukazateli přibližně na úrovni průměru OECD. Re{ln{ diference se ale projeví, jakmile do statistik zahrneme i soukromé výdaje. Jak již bylo pops{no výše, Korejský vysokoškolský systém je dominantním způsobem financov{n ze soukromých zdrojů. To se jednoznačně uk{že v souhrnném ukazateli všeobecných výdajů na vzděl{v{ní37. Korea se tímto st{v{ zemí, kter{ vynakl{d{ 7,55 % z GDP na vzděl{v{ní a řadí se na druhé místo mezi zkoumanými st{ty (větší poměr investuje pouze Island). Naopak Česk{ republika, kde je financov{ní vzděl{vacích institucí v drtivé většině na bedrech st{tu, se v tomto pomyslném žebříčku ještě více posune dolů. Je vcelku zajímavé sledovat, že dva st{ty, které vyd{vají na vzděl{v{ní nejméně peněz, jsou Česk{ a Slovensk{ republika.[53] Pokud by se chtěla Česk{ republika identifikovat jako znalostní společnost, bylo by vhodné postupně navyšovat počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. To se děje, tento n{růst je ale příliš pomalý na to, aby mohl být br{n jako seriozní směrov{ní směrem ke „vzdělanostnější“ společnosti. Poř{d je v zemi drtiv{ převaha obyvatelstva, kter{ m{ ukončenou pouze střední školu výučním listem nebo maturitní zkouškou38.[18] Pro účely srovn{ní ale využijeme jinou statistiku, a to statistiku dosaženého vzděl{ní obyvatel ve věku 25-34 let, kteří už byli vzděl{v{ni po reform{ch v Koreji v souvislosti s finanční krizí v roce 1997. Je zde znatelný rozdíl mezi oběma zkoumanými st{ty, jak je zobrazeno na grafu č.16
37 38
Výdaje na primární, sekundární a terciální sektor dohromady. V roce 2009 to bylo 35,8 % bez maturity a 33,9 % s maturitou.
65
70 60 50 40 30 20 10 0
Graf 16: Počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku 25-34 let, v %
Jižní Korea je zde opět lídrem (terci{lně vzdělaných obyvatel je v zemi 63,1 %), zatímco Česk{ republika je znovu na chvostu s pouhou pětinou mladých, kteří ukončili svůj vzděl{vací proces s vysokoškolským diplomem.[49] Jestliže jsem v předch{zejícím výzkumu našel oblast vzděl{v{ní, ve které nebyla Jižní Korea v úplné špičce, tak jím bylo postavení v žebříčku srovn{v{ní univerzit na celém světě. Nejvýše hodnocen{ korejsk{ vzděl{vací instituce byla univerzita v Soulu, kter{ se umístila přibližně okolo pades{tého místa. Důvody jsem popsal už výše. V těchto statistik{ch si ale české univerzity vedou ještě hůře. Nejlépe hodnocenou českou vzděl{vací institucí je Karlova univerzita, kter{ se umisťuje, v z{vislosti na organizaci, kter{ žebříček sestavuje, na místech okolo třetí stovky.39 Ani v tomto ukazateli se tedy české školství nemůže s tím korejským rovnocenně srovn{vat. Další oblastí, přes kterou jsem popisoval znalostní společnost, byla oblast výdajů na vědu a výzkum, popř. z nich plynoucích patentů. Korea je opět na špici, co se týče výdajů na R&D, jak n{m ukazuje graf č.17:
39
[62][9][69]
66
2010 or latest available year
2001 or first available year
5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00
Graf 17: Výdaje na R&D jako % z GDP
Česk{ republika v této kategorii už neobsadila jednu z posledních pozic mezi st{ty OECD, její výdaje o velikosti 1,53 % GDP ji řadí na 24. místo. Určité pozitivum lze ale přece jen nalézt. Je jím změna ve výdajích mezi lety 2001 a 2010, kde Česk{ republika zvýšila své výdaje o 0,15 procentního bodu, což byl vysoce nad průměrnou změnou. V porovn{ní s Koreou ale opět velice zaost{v{. Díky prosazov{ní reforem v důsledku změn po roce 1997, kdy byla obrovsk{ vůle prosadit Jižní Koreu mezi st{ty, které budou ud{vat tempo vývoji, byly výdaje na vědu a výzkum zvýšeny o 0,89 p.b., což byl (společně s Portugalskem) nejvyšší růst ve zmiňovaném období.[50] Ide{lním vyústěním výdajů na R&D je přihl{šený a schv{lený patent. Aby mohli být země porovnatelné, je využív{n systém, kdy je počet patentů přepočít{v{n na 1 milion obyvatel. St{ty ud{vající tempo v této oblasti jsou především Švýcarsko, Japonsko a skandin{vské země. Korea v pořadí zemí otevír{ druhou desítku se 40 patenty na milion obyvatel (první Švýcarsko dosahuje hodnoty 113 patentů/1 mil. obyvatel). Jak je vidět mezi absolutní špičku ještě nepatří, m{ k tomu ale velice dobře nakročeno40. Česk{ republika je v této oblasti opět na světové scéně nevýrazn{ (28. místo a pouhé 2 patenty na milion obyvatel.).[52] Oblastí, ve které posledních několik let ud{v{ ř{d pr{vě Jižní Korea je využív{ní širokop{smového připojení k internetu. Nem{ smysl ji porovn{vat s ČR, 40
Mezi lety 1999 a 2009 udělala jižní Korea nevyšší pokrok v této oblasti. Nárůst byl největší ze všech států OECD, a to téměř 3 p.b.
67
pouze můžeme konstatovat, že v roce 2008 bylo k vysokorychlostnímu internetu připojeno 19,5 % přípojek v České republice. Jelikož je pr{vě tato oblast ve st{diu rychlého rozmachu, lze předpokl{dat, že se tato hodnota bude každým rokem zvyšovat.[19] Jednou z oblastí, kter{ je zmiňov{na v této pr{ci a kde Česk{ republika zaznamenala znatelnější dopad i v celosvětovém měřítku je export informačních a komunikačních technologií. Objem vývozu těchto ICT výrobků dos{hl v roce 2009 výše 16,3 mil. $, což zařadilo ČR na velice slušné 11. místo v této kategorii mezi všemi st{ty OECD. Ve srovn{ní s Jižní Koreou je to ale poř{d 5x méně.[51] Celkově ale dopadla Česk{ republika ve srovn{ní s Jižní Koreou špatně. Podle výsledků ve statistických ukazatelích nemůžu českou společnost nazývat znalostní. Nelze ale lehce najít viníka této situace. Těch je, jak už to býv{, více a jsou navz{jem propojeni. Největší díl viny vidím v nekontinuitě reforem, které u n{s probíhaly v průběhu posledních dvaceti let. Česk{ politick{ scéna je rozdělena na dva t{bory, které se střídají ve vedení st{tu, a není obvyklé navazovat na reformy, které zavedla předch{zející, konkurenční vl{da a na to dopl{cejí především oblasti, které pro svůj dopad na ekonomiku a potažmo celou společnost potřebují delší časové období, jako třeba vzděl{v{ní. Úzce s tímto problémem souvisí i jist{ „nepopularita“ témat školství nebo věda a výzkum. Podporou vědy se nezísk{vají hlasy voličů tak jednoduše jako n{vrhy na změnu zdravotnictví, nebo prosté sliby na zvýšení platů. Dalším nepopul{rním tématem je zavedení školného na vysokých škol{ch, které by jistě velice pomohlo terci{lnímu vzděl{v{ní i vědě samotné, nebo např. jakýkoli typ srovn{v{ní znalostí na kterémkoli stupni školní doch{zky. V této oblasti se ale dají oček{vat změny v souvislosti se zavedením st{tních maturit41. Samotný systém vysokého školství také není rozvoji znalostní ekonomiky příliš nakloněn. V ČR nefungují vzděl{vací instituce, které by byly zaměřeny prim{rně na výzkum (jako vysoké školy typu „university“ v Koreji), je zde pouze jeden druh vysokých škol.
41
Jejich nepopularitu dokládají demonstrace studentů v prvním roce, kdy byly zavedeny.
68
Samozřejmě se některé VŠ výzkumu věnují více a některé méně, pevné rozdělení ale poř{d chybí. Zvýšit výdaje na R&D nebo na financov{ní školství je teoreticky možné relativně rychle, stačil by širší konsensus mezi politickými stranami v této problematice. Ještě větší problém, který ovšem nem{ tak jednoduché řešení, je mentalita českého n{roda. Zde m{ Jižní Korea neskutečnou výhodu, oproti jiným st{tům. Jejich životní styl je poř{d ještě ovl{daný hluboce zakořeněnými vlivy neokonfuci{nství, které jim pom{h{ pr{vě v oblastech, jenž jsou pro znalostní společnost klíčové, zejména vzděl{v{ní. Češi, kteří byli vystaveni 40 letům komunismu, kde nebyl na vzděl{ní kladen příliš velký důraz, na něm nelpí jako Korejci. Pro získ{ní kvalitní pr{ce a budov{ní kariéry je spr{vné a kvalitní vzděl{ní výhodou, ale naše společnost není nastavena tak, aby byl vysokoškolský diplom „vstupenkou“ do střední třídy, jak je tomu na jižní straně korejského poloostrova. Nejen cel{ společnost ale i osobní víra v nutnost vzděl{ní je další faktor, který vede Korejce vstříc znalostní společnosti. Děti jsou už od útlého věku nuceny studovat několik hodin denně i po skončení školy, aby byly lepší než jejich spoluž{ci a měly šanci se dostat na ty nejprestižnější univerzity. To by nebylo možné, pokud by v rodině neplatily pevné vztahy s dominantní rolí rodiče, možn{ ještě přesněji otce. Dítě se jednoduše musí učit, protože mu to nařídil jeho rodič. To je také další faktor, který v Koreji funguje díky vlivu neokonfuci{nství. Z{věrem této kapitoly mohu konstatovat, že ačkoli transformace po roce 1989 přinesla požadované změny v ekonomice a celé společnosti, v dnešní době už narazila na svůj strop. Nebyla provedena tzv. „druh{ transformace“, během které by byl kladen důraz na objevení a rozvoj nové konkurenční výhody, kterou mohla být vzdělan{ společnost. Česk{ republika tak mohla kr{čet vstříc znalostní ekonomice. To se bohužel nestalo.
69
7.2 Ostatní vlivy na znalostní společnost v JK V průběhu posledních přibližně dvaceti let, od doby, kdy byla v Jižní Korey zavedena re{ln{ demokracie (v předch{zejících desetiletiletích byl st{t ofici{lně nazýv{n demokratickým, ve skutečnosti zde ale vl{dl silou vždy v z{sadě pouze jeden panovník, tudíž diktatura) si dala korejsk{ politick{ reprezentace za cíl vytvořit a nad{le rozvíjet konkurenční výhodu. Tou měla být vzdělan{ společnost. Měla pro to příhodné podmínky, uv{žíme-li v zemi silně zakořeněnou potřebu dosahovat co nejlepších studijních výsledků, které úzce souvisí s všudypřítomným konfuci{nstvím (v Jižní Koreji byla zavedena jeho účelnější forma neokonfuci{nství, kter{ spíše kladla důraz na dodržov{ní zvyků a principů, než na učení myšlenek hlavního představitele). Korejsk{ společnost obecně považuje vzděl{ní za hlavní prostředek k získ{ní kvalitní pr{ce, pomocí které mají její obyvatelé možnost postupovat po společenském žebříčku směrem vzhůru. Tomuto cíli je podřízeno už dětství a n{sledně celý život. Pokud se chce dítě uch{zet o místo na nejprestižnějších univerzit{ch (kterými jsou zejména univerzita v Soulu a Korejský institut vědy a technologií – KAIST), je nutné, aby dosahovalo špičkových výsledků během celého procesu vzděl{v{ní, protože i tyto výsledky jsou zohledňov{ny. Osobně se domnív{m, že tento systém m{ jednu podstatnou vadu. Stejně jako před stovkami let, když bylo konfuci{nství ve svém vývoji, jsou studenti nuceni memorovat obrovské množství znalostí, pro které nebudou mít většinou v budoucnu uplatnění, a tak může být tento čas považov{n za promarněný. Dosažené výsledky ale korejský přístup dostatečně ospravedlňují. Dalším pozitivem, který vych{zí z tohoto celoživotního drilu, jsou získané n{vyky na sobě pracovat a pracovat obecně. Tato skutečnost se projevuje ve statistice průměrně odpracovaných hodin za rok, které Jižní Korea vévodí42.[54] Vliv znalostně orientovaného systému a tradičních rodinných hodnot se naplno pozitivně projevil při řešení nezaměstnanosti v důsledku celosvětové finanční 41
Zajímavostí je, že v tomto statistickém ukazateli je na předním místě Česká republika s přibližně dvěma tisíci odpracovaných hodin ročně. Korea dosahuje až 2200h/rok.
70
krize v roce 2007. Jelikož soci{lní systém není v Koreji k nezaměstnaným velice štědrý, byli odk{z{ni na pomoc rodiny. Podle zpr{vy OECD zaměřené na zaměstnanost z roku 2011 překon{valy výpadky rodinných příjmů zvýšením pracovního nasazení a tím p{dem zvýšením získaných mezd. Naopak lidé, kteří byli takto živeni rodinou, měli větší vůli sehnat opět zaměstn{ní. To bylo velice důležitým
faktorem,
který
pomohl
zemi
dostat
se
opět
k nastartov{ní
ekonomiky.[58] Vždy se ale najdou i negativa. Jedním z nich je velké množství sebevražd. Korea se i přes svou ekonomickou vyspělost řadí mezi st{ty s jejich největším výskytem43. Větší problém spatřuji v jednoznačně rostoucím trendu za posledních deset let, kdy se jejich počet více jak zdvojn{sobil.[80] V první desítce st{tů, které mají největší počet sebevražd na sto tisíc obyvatel je většina zemí v ekonomickém rozvoji, kromě dvou. Těmi jsou Korea a Japonsko, tudíž dva st{ty, které dos{hly vysokého stupně rozvoje a v jejich kultuře m{ neodmyslitelnou roli pr{vě konfuci{nství. Proto se domnív{m, že enormní tlak na dosahov{ní výsledků vyvol{vaný společností m{ vliv pr{vě na tuto smutnou statistiku. Kromě nepříznivých vnějších vlivů, které na Jižní Koreu působily, měla země spoustu vnitřních problémů, které můžeme považovat za faktory, jenž se podílely na vzniku krize. Vl{da byla tedy donucena zah{jit řadu komplexních reforem, které měly za cíl pomoci ekonomice, nastartovat ekonomický růst a v neposlední řadě splatit půjčku Mezin{rodnímu měnovému fondu. Z řady opatření, které může vl{da provést, je jednou z nejrychleji se projevujících změn, změna fisk{lní politiky st{tu. Na rozdíl od investic do vzděl{ní, kde bude dosaženo kýženého efektu nejdříve za několik let, je úprava výše daní pro podporu podnik{ní z{ležitostí, kde se výsledky projeví relativně rychle. Vl{da začala snížením daňového zatížení firem, které provedly operace k provedení restrukturalizace (např. zisk plynoucí z fůze společností, rozdělení společnosti, z prodeje nemovitosti na zaplacení dluhu, atd.). N{sledovala opatření pro podporu zahraničních investic formou např. osvobození 43
[81]
71
od daně z příjmu po několik let, pokud jsou jejich polem působnosti moderní technologie nebo udělení určité rozhodovací pravomoci místním samospr{v{m při rozhodov{ní o udělení daňových pobídek pro přímé zahraniční investice v z{vislosti na oblasti jejich podnik{ní a počtu vytvořených pracovních míst. Byly také upraveny podmínky pro malé a střední podnikatele, kteří operovali v oblastech s vysokou přidanou hodnotou, ide{lně na poli výzkumu a vývoje44. Všechny výše zmíněné daňové pobídky měly mít ve střednědobém horizontu pozitivní vliv na st{tní rozpočet. Bylo ale nutné zvýšit příjmy už i v kr{tkém období, aby deficit příliš rychle nenarůstal. Tento pokles příjmů se vl{da rozhodla řešit zvýšením daňového zatížení u některých, na změnu ceny méně citlivých položek, jako jsou cigarety a pohonné hmoty. Tyto změny měly zacelit díry v rozpočtu vzniklé podporou restrukturalizace a podporou v nezaměstnanosti.[40] Pokud bylo cílem vl{dních reforem přil{kat zahraniční investory a také je v zemi udržet, je dalším důležitým faktorem nastavení transparentnosti systému pro minimalizov{ní korupce a podobných než{doucích jevů. Pr{vě hospodaření čebolů v netransparentním prostředí bylo jednou z příčin tvrdého dopadu finanční krize na korejskou ekonomiku. Určení přímé odpovědnosti a zavedení kroků k větší transparentnosti účetnictví byly první změny provedené k restrukturalizaci čebolů. Razantnější změna poměrů se ale nekonala. Podle žebříčku na z{kladě indexu CPI, který vytv{ří organizace Transparency International, kterým je n{sledně hodnocena korupce v zemích z celého světa, je Korea od roku 2000 na přibližně stejných pozicích okolo 45 místa.[73] Na rozdíl od České republiky se v Jižní Koreji podařilo za obvinění z podpl{cení odsoudit viníky k nepodmíněným trestům45. Celkově mohu konstatovat, že se cesta, kterou nastavila korejsk{ vl{da v roce 1998, vyplatila a země se stala symbolem technologického rozvoje. Vzdělanost na všech úrovních dosahuje špičkových hodnot, ať už na úrovni srovn{v{ní znalostí nebo počtu obyvatel, kteří dos{hli vysokoškolský titul. Korea patří mezi st{ty, které 44
Např. byla o 30 % snížena spotřební daň uvalená na jejich výrobky . Těchto případů bylo celkem 9, většina z nich se týkala podplácení zahraničního vojenského personálu na půdě Jižní Koreji. 45
72
produkují nejmodernější technologie, jako jsou dotykové mobilní telefony46, LED televizory nebo automobily47. Jakousi třeničkou na dortu je fakt, že je Jižní Korea (společně s Japonskem) průkopníkem vysokorychlostního bezdr{tového připojení k internetu, tudíž opět jedné z nejmodernějších technologických oblastí.
46
V druhé půlce roku 2011 se korejská společnost Samsung stala nejprodávanější značkou, právě těchto špičkových přístrojů.[25] 47 V produkci automobilů je Jižní Korea na 6. Místě na světě.[59]
73
8. Z{věr Hlavním cíle pr{ce bylo zhodnotit jihokorejské reformy orientované na rozvoj znalostní ekonomiky, realizované po měnové krizi v letech 1997-1998, a n{sledně rozvinout diskusi možné implementace těchto reforem v České republice. Jižní Korea byla po dopadech asijské finanční krize v letech 1997 – 1998 přinucena provést reformy, které by jí pomohly nastartovat opět ekonomický růst. Ve spolupr{ci s experty Mezin{rodního měnového fondu byly navrženy změny, které n{sledně vedly k transformaci společnosti na společnost znalostní. Ta je charakterizov{na vysokými výdaji na vzděl{v{ní, zejména vzděl{v{ní na terci{lním stupni (tj. u n{s vysoké školy). D{le jsou st{tem podporov{ny oblasti hospod{řství, které se zaměřují na rozvoj nejmodernějších technologií, jako jsou mobilní telefony, automobily, televize, aj. Propojení těchto dvou oblastí je zabezpečeno důrazem na výzkum a vývoj, které jsou také vl{dou financov{ny, ať už přímo (pomocí dotací) nebo nepřímo (daňovými pobídkami). Pomocí těchto reforem se Jižní Korea stala opravdovým lídrem ve výše zmíněných oblastech. Vzděl{ní obyvatelstva se kvalitativně zlepšilo, čehož důkazem je zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Toho bylo docíleno kvalitně nastaveným systémem financov{ní školního systému, kde na prim{rní a sekund{rní stupeň přispív{ zejména vl{da a terci{lní vzděl{ní je hrazeno především ze školného, které si platí samotní studenti. Pro zajištění peněžních prostředků pro studenty jsou v Koreji zavedeny studentské půjčky. Vysokou úroveň školního systému dokl{dají i výborné výsledky mladých studentů v porovn{ní s jejich vrstevníky z celého světa. Nebylo by to ovšem možné bez vrozené vůle těchto cílů dosahovat. Korejcům k tomu napom{h{ jejich životní filozofie, neokonfuci{nství, kter{ m{ jako jednu z klíčových životních hodnot, pr{vě dosažené vzděl{ní. Tlak na výzkum a vývoj byl také znatelný, Jižní Korea se zařadila mezi st{ty, které vyd{vají ze svých rozpočtů největší podíl výdajů pr{vě na tuto oblast. Zde m{ ale Korea prostor pro zlepšení, protože
74
počet uznaných patentů by v souvislosti s velikostí výdajů na výzkum mohl být vyšší. Pomoc rozvoji znalostní společnosti měl také důraz na ty odvětví, které mají v budoucnu potenci{l, ekonomicky t{hnout celou zemi. Proto byly vl{dou na konci minulého tisíciletí podporov{ny zejména ty oblasti průmyslu, ve kterých byl oček{v{n nejrychlejší a nejznatelnější vliv na rozvoj v n{sledujících letech. Těmito oblastmi byly
elektrotechnický
a automobilový
průmysl.
Obzvl{ště
v tom
elektrotechnickém se Korea dostala mezi špičku a stala se st{tem, který určuje trendy. Úplně největší světový dopad m{ její vývoj bezdr{tových internetových připojení, jeho kvalita, rychlost a pokrytí nem{ na světě konkurenci. Jednou z nejdůležitějších reforem, které bylo po roce 1997 provést, byla reforma čebolů, tradičních korejských forem podnik{ní, které byly jednou z nejv{žnějších příčin krize. Srovn{ní České republiky a Jižní Koreu nedopadlo pro Česko vůbec dobře. Česk{ republika klade malý důraz na vzděl{v{ní, z čehož vyplýv{ i nízk{ úspěšnost studentů v mezin{rodních srovn{v{ních i nízk{ kvalita dosaženého vzděl{ní. Výdaje na výzkum a vývoj jsou také podprůměrné, stejně tak jako počet přihl{šených patentů. Pokud by chtěla Česk{ republika nastartovat svou ekonomiku směrem ke znalostní společnosti, mohla by využít relativní vzdělanost obyvatel v technických oborech a popřípadě i obchodní styky, které získala jako st{t s nadprůměrným podílem vývozu nejmodernějších ICT výrobků. Kladem pro ČR je určitě vůle obyvatelstva pracovat denně mnoho hodin. Aplikace reforem provedených v letech 1997 – 1998 v Jižní Koreji v Česku je možn{, avšak jejich dopad by, podle mě, nebyl až tak výrazný s ohledem na změnu doby a zejména s ohledem na různé kulturně-soci{lní smýšlení48.
48
Nízký zájem o vzdělání v české společnosti
75
9. Seznam grafů, tabulek a obr{zků Graf 1: Obchodní bilance v Jižní Koreji mezi lety 1980 - 1990 v mil. $ .................................................. 29 Graf 2: Růst GDP v Jižní Koreji mezi lety 1990 - 2000 v % ..................................................................... 30 Graf 3:Hrubé výdaje na R&D a základní výzkum jako procento z GDP ................................................. 34 Graf 4:Vývoj žádostí o patent mezi státy východní Asie ....................................................................... 35 Graf 5: Vývoj udělených patentů státům východní Asie ....................................................................... 35 Graf 6:Přímé a nepřímé vládní výdaje prostřednictvím business R&D a daňových úlev, v % z GDP ... 36 Graf 7: Růst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel úrovně "college", % z celkového počtu obyvatel ..... 42 Graf 8: Cílové destinace zahraničních studentů, poměr států .............................................................. 44 Graf 9: Výdaje na vzdělávání jako % z GDP, jeho rozdělení mezi úrovně školství................................. 45 Graf 10: Poměr soukromých výdajů na terciální vzdělávání v % ........................................................... 46 Graf 11: Výsledky studentů v porovnávání PISA - porozumění textu ................................................... 50 Graf 12: Výsledky studentů v porovnávání PISA - matematika ............................................................. 51 Graf 13: Výsledky studentů v porovnávání PISA - přírodní vědy ........................................................... 52 Graf 14: Průměrné rychlosti připojení k internetu v letech 2009 a 2020, v Mbps................................ 56 Graf 15: Vývoz ICT technologií v mil. $, [51].......................................................................................... 58 Graf 16: Počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku 25-34 let, v % .......................................... 66 Graf 17: Výdaje na R&D jako % z GDP ................................................................................................... 67
Tabulka 1: Deset nej. GERD na světě, v % z GDP ................................................................................... 33 Tabulka 2: GERD per capita, porovnání Jižní Koreji a Japonska, práce autora ...................................... 34 Tabulka 3: Poměr vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva úrovně "university", v % počtu obyv. ..... 42 Tabulka 4: Porovnání nabízených studentských půjček v Jižní Koreji ................................................... 47 Tabulka 5: Počet uživatelů internetu v milionech a jako poměr z celkového počtu států OECD.......... 55
Obrázek 1: Státní vlajka Jižní Koreji ......................................................................................................... 7
76
10. Zdroje Monografie [1] ANDĚLOV[, Petra; KNOTKOV[, Blanka. Z{klady asijských n{boženství. II. díl, Taoismus, konfucianismus, (neo)konfucianismus v Koreji. Praha : Karolinum, 2005. 156 s. [2] HAGGARD, Stephan; LIM, Wonhjuk; KIM, Euysung. Economic crisis and corporate restructuring in Korea : reforming the Chaebol. Cambridge : Cambridge University Press, 2003. 342 s. [3] LYNN, Hyung Gu. Bipolar Orders: The Two Koreas since 1989. Halifax : London : New York : Fernwood ; Zed Books,, 2007. 2010 s. [4] MORIKAWA, Hidemasa. A history of Holding Companies: The Zaibatsu and Corporate Groups in Japan. Tokyo : University of Tokyo Press, 1992. 283 s. [5] SOJKA, M. -- HRNČ[RKOV[, Z. Znalostní ekonomika a "druh{ transformace". In: LACINA, L. -- RUSEK, A. Evropsk{ unie: Trendy, příležitosti, rizika. 1. vyd. Plzeň: nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. s. 164--194. ISBN 978-80-7380-077-2. [6] ŽÍDEK, L. Transformace české ekonomiky. 1989-2004. 1. Vyd{ní. Praha. C. H. Beck, 2006, 304 s.
Internetové zdroje [7] Abc-mobily.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-18+. Smartphone. Dostupné z WWW:
. [8] About Korea: [online]. c2011 [cit. 2011-12-26+. National Symbols. Dostupné z WWW: http://visitkorea.or.kr/enu/AK/AK_EN_1_4_1.jsp [9] ARWU [online]. 2010 [cit. 2011-12-18]. Academic Ranking of World Universities 2010 . Dostupné z WWW: . [10]
Asianinfo.org [online]. c2000 [cit. 2011-12-11]. Employment in Korea. Dostupné
z WWW: .
77
[11]
AUFRANT, Marc a Jean-Marie NIVLET. Voorburggroup.org: [online]. 2007 [cit.
2011-12-28]. Towards an Information Society Aggregate in ISIC 2007. Dostupné z WWW: http://voorburggroup.org/Documents/2002 nantes/papers/2002-043.pdf [12]
Average Salary Survey 2010/2011 [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. Average Salary
In
South
Korea.
Dostupné
z
WWW:
. [13]
Books.google.cz: [online]. 2003 [cit. 2012-01-02]. Economic crisis and corporate
restructuring
in
Korea:
reforming
the
chaebol.
Dostupné
z
WWW:
http://books.google.cz/books?id=aZW7QgZVlEUC [14]
CNN: [online]. 2010 [cit. 2011-12-25]. 'Korean Wave' of pop culture sweeps
across
Asia.
Dostupné
z
WWW:
http://articles.cnn.com/2010-12-
31/world/korea.entertainment_1_korean-wave-exports-content?_s=PM:WORLD [15]
Countrystudies.us [online]. 1990 [cit. 2011-12-10]. South Korea - Changing Role
of Women. Dostupné z WWW: . [16]
Countrystudies.us [online]. 2000 [cit. 2011-12-11]. South Korea - Education.
Dostupné z WWW: . [17]
CRS Report [online]. 1998 [cit. 2011-12-11]. THE 1997-98 ASIAN FINANCIAL
CRISIS. Dostupné z WWW: . [18]
ČSÚ: [online]. 2010 [cit. 2012-01-01+. Vzděl{ní obyvatelstva České republiky ve
věku 15 a více let podle výsledků "Výběrového šetření pracovních sil". Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0104.pdf [19]
ČSÚ: [online]. 2011 [cit. 2012-01-02+. Vybrané z{kladní ukazatele o
telekomunikační a internetové infrastruktuře v České republice.
Dostupné z
WWW: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0802.pdf [20]
EconomyWatch: [online]. 2010 [cit. 2011-12-30]. South Korea Export, Import &
Trade.
Dostupné
z
http://www.economywatch.com/world_economy/south-korea/exportimport.html 78
WWW:
[21]
EPO [online]. 2011 [cit. 2011-12-11+. Patent trends. Dostupné z WWW:
. [22]
Eurostat [online]. 2011 [cit. 2011-12-11]. Gross domestic expenditure on R&D .
Dostupné z WWW: . [23]
GORDON, Robert. NBER [online]. 2000 [cit. 2011-12-10]. Does the "New
Economy" Measure up to the Great Inventions of the Past?. Dostupné z WWW: . [24]
ChannelWSAsia.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. Rising cost of education
depresses
S.Korea's
birth
rate.
Dostupné
z
WWW:
. [25]
IDC: [online]. 2006 [cit. 2012-01-03]. Samsung Takes Top Spot as Smartphone
Market
Grows
42.6%
in
the
Third
Quarter.
Dostupné
z WWW:
http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS23123911 [26]
IMF [online]. 1997 [cit. 2011-12-11+. Camdessus Welcomes Korea’s Request for
IMF
Assistance
.
Dostupné
z
WWW:
. [27]
IMF [online]. 1997 [cit. 2011-12-11]. REPUBLIC OF KOREA IMF Stand-By
Arrangement. Dostupné z WWW: . [28]
IT Times: [online]. 2010 [cit. 2011-12-30+. South Korea’s Hit Export Goods in
2010. Dostupné z WWW: http://www.koreaittimes.com/story/6762/south-korea’shit-export-goods-2010 [29]
Joop.in: [online]. 2008 [cit. 2011-12-28]. If you like the web, I bet you love South
Korea too. Dostupné z WWW: http://www.joop.in/Archive/if-you-like-the-web-ibet-you-love-south-korea-too-2/ [30]
KIM, Anna; LEE, Young. UNESCO [online]. 2003 [cit. 2011-12-18]. Student
loans in the Republic of Korea: Review and recommendations. Dostupné z WWW: . 79
[31]
KODÝTEK, Pavel . Webdesign - Paysoft [online]. 2006 [cit. 2011-12-18]. Historie
Internetu.
Dostupné
z
WWW:
. [32]
KOHOUT, Pavel. Blogspot [online]. 30.11.2005 [cit. 2011-12-10]. Pavel Kohout
blogspot.
Dostupné
z
WWW:
[33]
Korea Research Fundation [online]. c2011 [cit. 2011-12-15]. About BrainKorea21.
Dostupné z WWW: . [34]
Korea Research Fundation [online]. c2011 [cit. 2011-12-15]. Expected Benefits.
Dostupné z WWW: . [35]
Korea Research Fundation [online]. c2011 [cit. 2011-12-15+. NURI. Dostupné z
WWW: . [36]
Korea.net: [online]. c2011 [cit. 2011-12-26]. Exploring Korea.
Dostupné z
WWW: http://www.korea.net/exploring_korea/main.html [37]
KTO: [online]. c2006 [cit. 2011-12-25+. Key Facts on Tourism. Dostupné z
WWW: http://kto.visitkorea.or.kr/enu/ek/ek_4_5_1_1.jsp [38]
Law.muni.cz: [online]. 2007 [cit. 2011-12-31+. REFORMA VEŘEJNÉ SPR[VY
NA ÚSEKU ŠKOLSTVÍ A PROBLEMATIKA FINANCOV[NÍ ŠKOLSTVÍ V OBECNÝCH
OT[ZK[CH.
Dostupné
z
WWW:
http://www.law.muni.cz/sborniky/Days-of-public-law/files/pdf/spravafinance/Adamkova.pdf [39]
Ministry of Education & Human Resources Development [online]. 2002 [cit. 2011-
12-15+.
Brain
Korea
21.
Dostupné
z
WWW:
. [40]
Ministry of Finance and Economy of Korea: [online]. 2008 [cit. 2012-01-02].
KOREAN
TAXATION.
Dostupné
ctlaeng.kipf.re.kr/taxation/TaxSystemInKorea_2011.doc 80
z
WWW:
[41]
Ministry of science and finance [online]. 2010 [cit. 2011-12-13]. Korean Taxation
2010.
Dostupné
z
WWW:
. [42]
Net Index: [online]. 2011 [cit. 2011-12-23]. Household Quality Index. Dostupné
z WWW: http://www.netindex.com/quality/allcountries/ [43]
OECD [online]. 2003 [cit. 2011-12-11+. Results from PISA 2000. Dostupné z
WWW: . [44]
OECD [online]. 2004 [cit. 2011-12-11+. First Results from PISA 2003. Dostupné
z WWW: . [45]
OECD [online]. 2005 [cit. 2011-12-18]. Who studies abroad and where?.
Dostupné z WWW: <www.oecd.org/dataoecd/17/10/39308963.xls>. [46]
OECD Factbook: [online]. 2011 [cit. 2012-01-02+. Patents. Dostupné z WWW:
http://www.oecd-ilibrary.org/sites/factbook-2011en/08/01/03/index.html?contentType= [47]
OECD [online]. 2008 [cit. 2011-12-11]. Science and Inovation: country note -
Korea.
Dostupné
z
WWW:
Management/oecd/science-and-technology/oecd-science-technology-andindustry-outlook-2010_sti_outlook-2010-en>. [48]
OECD [online]. 2010 [cit. 2011-12-11]. PISA 2009 Results: Executive Summary.
Dostupné z WWW: . [49]
OECD Factbook: [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Education attainment.
Dostupné
z
WWW:
http://www.oecd-ilibrary.org/sites/factbook-2011-
en/10/01/05/index.html?contentType= [50]
OECD Factbook: [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Expenditure on R&D.
Dostupné
z
WWW:
http://www.oecd-ilibrary.org/sites/factbook-2011-
en/08/01/01/index.html?contentType=
81
[51]
OECD Factbook: [online]. 2011 [cit. 2012-01-02]. Exports of ICT goods.
Dostupné
z
WWW:
http://www.oecd-ilibrary.org/sites/factbook-2011-
en/08/02/03/index.html?contentType= [52]
OECD Factbook: [online]. 2011 [cit. 2012-01-02+. Patents. Dostupné z WWW:
http://www.oecd-ilibrary.org/sites/factbook-2011en/08/01/03/index.html?contentType= [53]
OECD iLibrary: [online]. 2011 [cit. 2012-01-01]. Education expenditure.
Dostupné
z
WWW:
http://www.oecd-ilibrary.org/sites/factbook-2011-
en/10/02/04/index.html?contentType= [54]
OECD StatsExtracts: [online]. 2012 [cit. 2012-01-02]. Average annual hours
actually
worked
per
worker.
Dostupné
z
WWW:
http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=ANHRS [55]
OECD: [online]. 2003 [cit. 2011-12-28]. DEVELOPMENT OF WIRELESS
LOCAL AREA NETWORKS IN OECD COUNTRIES. Dostupné z WWW: http://www.oecd.org/dataoecd/44/42/2506976.pdf [56]
OECD: [online]. 2003 [cit. 2011-12-29]. A Proposed Classification of ICT Goods.
Dostupné z WWW: http://www.oecd.org/dataoecd/5/61/22343094.pdf [57]
OECD: [online]. 2010 [cit. 2011-12-25+. GDP per capita. Dostupné z WWW:
http://www.oecd-ilibrary.org/economics/oecd-factbook-2010/gdp-per-capitatable_factbook-2010-table27-en;jsessionid=6sv7lqvk6iad.delta [58]
OECD: [online]. 2011 [cit. 2012-01-02+. Employment Outlook 2011. Dostupné z
WWW: http://www.oecd.org/dataoecd/8/16/48684056.pdf [59]
OICA: [online]. 2010 [cit. 2012-01-03]. 2010 Production Statistics. Dostupné
z WWW: http://oica.net/category/production-statistics/ [60]
Olympic.org: [online] 2009 [cit. 2011-12-25+. Seoul 1988. Dostupné z WWW:
http://www.olympic.org/seoul-1988-summer-olympics [61]
PISA [online]. 2011 [cit. 2011-12-11+. Problem Solving . Dostupné z WWW:
. 82
[62]
QS Top Universities [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. QS World University
Rankings
2011/12.
Dostupné
z
WWW:
. [63]
Soul National University [online]. 2008 [cit. 2011-12-15]. Brain Korea 21 Groups.
Dostupné z WWW: . [64]
STOEVSKY, Grigor. CEU [online]. 2004 [cit. 2011-12-10]. Is There a New
Economy
and
is
Europe
Missing
Out
on
It?.
Dostupné
z
WWW:
. [65]
ŠVEJNAR, Jan. Jan Švejnar [online]. 2002 [cit. 2011-12-30+. Nedbalost, či
neznalost. Dostupné z WWW: http://www.jansvejnar.cz/?page=20.nedbalost-cineznalost [66]
ŠVEJNAR, Jan. Jan Švejnar *online+. z{ří 2009 *cit. 2011-12-10+. Znalostní
ekonomika
m{
„lepší“
pracovní
sílu.
Dostupné
z
WWW:
. [67]
The Korea Times [online]. 2010 [cit. 2011-12-17]. Assembly Passes Study-Now-
Pay-Later
Bill.
Dostupné
z
WWW:
. [68]
The Nobel Prize.org [online]. 2005 [cit. 2011-12-18+. The Nobel Prizes. Dostupné
z WWW: . [69]
Times Higher Education [online]. 2011 [cit. 2011-12-18]. THE World University
Rankings
2011-2012
.
Dostupné
z
WWW:
. [70]
TimeWorldZone: [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. GSM World Coverage Map and
GSM Country List. Dostupné z WWW: http://worldtimezone.net/gsm.html
83
[71]
TOWNSEND, Anthony M . Environment and Planning B: Planning and Design
[online] 2004. [cit. 2011-12-22]. Seoul: birth of a broadband metropolis. Dostupné z WWW: citeseerx.ist.psu.edu [72]
TOWNSEND,
Anthony
M.
MIT
[online].
2003
[cit.
2011-12-22].
Wired / Unwired: The Urban Geography of Digital Networks. Dostupné z WWW: http://www.deweyhagborg.com/reports/Townsend-Diss-FullFinal.pdf [73]
Transparency
International:
Perceptions
[online].
Index.
2011
[cit.
2012-01-02].
Dostupné
Corruption
z
WWW:
http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi [74]
Tyas.be: [online]. 2008 [cit. 2011-12-25+. The Korean Wave. Dostupné z WWW:
http://www.tyas.be/files/[KCS-leuven]paper-TyasHuybrechts-film010708.pdf [75]
UNESCAP: Korean Experience of Overcoming Economic Crisis through ICT
Development.
[online].
2009
[cit.
2011-12-29+.
Dostupné
z
WWW:
http://www.unescap.org/idd/working papers/IDD_TP_09_01_of_WP_7_2_909_1.pdf [76]
Universities of The Philippines: [online]. 2009 [cit. 2012-01-02]. HOLDING
COMPANIES:
A
STRUCTURE
FOR
MANAGING
DIVERSIFICATION.
Dostupné z WWW: http://www.upd.edu.ph/~cba/PMR/2009_1_Echanis.pdf [77]
University of Buffalo [online]. 2010 [cit. 2011-12-17]. Higher Education Finance
and
Cost-Sharing
in
Korea.
Dostupné
z
WWW:
. [78]
VŠE: [online]. 2006 [cit. 2012-01-03]. Inovační výkonnost nových členských
zemí
EU
-
situace
ČR.
Dostupné
z
WWW:
http://www.vse.cz/polek/abstrakt.php3?IDcl=583 [79]
VysokeSkoly.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-11+. Tipy na žebříčky zahraničních
univerzit. Dostupné z WWW: .
84
[80]
WHO: [online]. 2009 [cit. 2012-01-02]. Suicide rates - Republic of Korea.
Dostupné z WWW: http://www.who.int/mental_health/media/repkor.pdf [81]
WHO: [online]. 2011 [cit. 2012-01-02+. Suicide rates per 100 000. Dostupné z
WWW: http://www.who.int/mental_health/prevention/suicide_rates/en/index.html [82]
World Bank: Korea as a Knowledge Economy: Evolutionary Process and
Lessons
Learned.
[online].
2007
[cit.
2011-12-29+.
Dostupné
z
WWW:
http://siteresources.worldbank.org/WBI/Resources/The_Knowledge_EconomyFINAL.pdf [83]
Worldbank.org [online]. 2002 [cit. 2011-12-14]. Constructing Knowledge
Societies.
Dostupné
z
WWW:
. [84]
ZLATUŠKA, Jiří. NVF [online]. 2000 [cit. 2011-10-8+. Informační společnost a
nov{ ekonomika. Dostupné z WWW: .
85
