ROZVOJ EKONOMIKY PALIVOENERGETICKÉ ZÁKLADNY A JEJÍHO VZTAHU K VÝVOJI ČESKOSLOVENSKÉ EKONOMIKY Ing. Stanislav Hachran, CSc, a kol. Návrh prognózy rozvoje palivoenergetické základny v ČSSR, který byl v ústavu zpracován v konci roku 1982, doznal již některých úprav, stal se však základem dalších prací na prognózách a ukázal, že v příštích 20ti letech je-'nutné počítat s poklesem vlastních zásob paliv, zhoršujícími se podmínkami těžby na jedné straně a rozvojem jaderné energetiky a později i jaderného teplárenství na straně druhé. V dané etapě prací na prognóze byla navrhována ústavem v resortu FMPE výroba paliv a energie takto: 1985 těžba uhlí
PJ
1873
plynárenství výroba el.energie a cent. tepla
"
412
"
370
FMPE celkem
PJ
2655
1990
1995
2OOO
1775 1817
1692 1773
430
466
1694 1778 496
424
497
550 588
2629 2671
2655 2736
2740 2862
Z provedených prognostických prací vyplývá, že těžba černého uhlí bude postupně klesat. Těžba hnědého uhlí bude v základní variantě stagnovat, v nižší subvariantě klesat. Riziko je v možnosti a rychlosti zajištění náběhu nových otvírek. Těžba tuzemské ropy nedosáhne k zásobám významnějších hodnot a i její stagnace po roce 1990 je vázána na včasnou intenzifikaci geologicko-průzkumných prací. Růst těžby zemního plynu obdobně závisí na včasné intenzifikaci geologicko-průzkumných prací a dále na ročním diagramu dovozu-zemního plynu, kde vysoký podíl dovozu v letních měsících zatím vyvolával potlačování tuzemské těžby v tomto období. Výroba svítiplynu bude postupně omezována a nahrazována systémem zemního plynu, což však přesáhne za rok 2000. Trvalý a významný růst bude pouze u výroby elektrické energie a výroby centralizovaného tepla. Růst výroby elektrické energie je svázán s výstavbou jaderných a vodních elektráren a potlačováním výroby u parních elektráren spalujících fosilní paliva. Rozvoj výroby centralizovaného tepla je vázán na rozšíření výroby především z tuhých paliv a po roce 1985 i z jaderných zdrojů při trvalém vytlačování tekutých paliv z tohoto procesu. Výroba koksu je závislá na včasné výstavbě nové koksovny v koncernu OKD a včasném provedení rekonstrukcí a generálních oprav vybraných koksovacích baterií v resortu FMPE i mimo resort.Výroba briket je zatím otevřený problém vzhledem k vlastnostem používaného uhlí a tím i kvalitě briket vyvolávající potřebu obdržet výjimku z norem, což odporuje úsilí o zvyšováni kvality výrobků. Výroba propanbutanu je úměrná zpracování ropy. S uvažovaným poklesem zpracování ropy lze očekávat i pokles jeho výroby, může však být zajištěn v souvislosti se změnou zpracová-
140
ní ropy zavedením katalytického krakování, s kterým se počítá po roce 1985. V ostatních tuhých palivech se počítá s postupným vyšším využitím odpadní dřevní hmoty. V dlouhodobé perspektivě je z hlediska fyzických a platebních možností reálné uvažovat s dovozy ropy a zemního plynu ze SSSR, černého uhlí z SSSR, hnědouhelných briket z NDR a elektrické energie z SSSR. Na základě výše uvedených tívah byla pak vypracována i prognóza dovozu paliv a energie. Pro vývoz, minimalizovaný jen na nutné dlouhodobé dohody, se předpokládá, že se nebudou plánovitě vyvážet elektrická energie a ropné produkty. Dále se bude prosazovat dlouhodobá tendence postupně snižovat vývoz černého uhlí vhodného pro koksování a zvyšovat vývoz koksu, kde je vyšší zhodnocení národní práce. V oblasti nových a obnovitelných zdrojů CSSR může počítat s tím, že pomohou řešit jen dílčí problémy rozvoje PEK. Pro ocenění možného růstu vytvořeného národního důchodu z hlediska jeho zajištění prvotními energetickými zdroji a pro konfrontaci se stranou spotřeby palivoenergetické bilance je třeba stanovit velikost celkových disponibilních PEZ. Ve světě se pro tento účel používají dvě metody. Prvotní elektrická energie a prvotní teplo vstupují do sumy PEZ bud přepočtem přes fyzikální ekvivalent nebo přepočtem přes vytesnené palivo. V ČSSR zatím ani pro jednu metodu nelze důsledně použít údaje z palivoenergetické bilance FSÚ, vždy je nutno provést úpravy. FSO totiž v zásadě používá přepočet přes fyzikální ekvivalent, pouze u jaderných elektráren vstupuje do sumy PEZ teplo vyrobené v reaktoru, které se svou velikostí spíše blíží přepočtu přes vytesnené palivo. Pro celkové v tuzemsku použitelné PEZ, které se skládají z vlastních zdrojů PEZ a ze salda dovoz-vývoz PEZ byly odvozeny tyto možnosti: 1985 1990 1995 2000 celkové v tuzemsku použitelné zdroje I. /fyzikální ekv./ mil.tmp. II. /vytesnená pal./
103,4 108,3
102,2 103,7 110,0111,5
103,2 106,0 114,7 117,5
106,6 110,2 121,1 125,5
Z údajů prognózy klesá podíl salda dovoz-vývoz PEZ na celkových v tuzemsku použitých PEZ z dnešních cca 33 % na cca 31 % /fyzikální ekv./ či 28 % /vytesnené pal./ v roce 2000. Hlavní vliv na pokles tohoto podílu má prudký vzrůst výroby el. energie v jaderných elektrárnách ve vlastních zdrojích PEZ na straně jedné a pokles dovozu ropy ne zcela vyvážený z"ýšením dovozu zemního plynu na straně druhé. Ve výše uvedeném propočtu podílu salda dovoz-vývoz PEZ na celkových v tuzemsku použitých PEZ se podle používané metodiky výroba v jaderných elektrárnách a později i v jaderných výtopnách hodnotí jako vlastní zdroje PEZ, tj. nebere se v úvahu, že palivové články pro jaderné výtopny pocházejí z dovozu. Kdybychom však výrobu v jaderných elektrárnách a výtopnách vzhledem k dovo2u palivových článků metodicky zahrnuli jako dovoz energie, tak by se poměry zcela změnily a saldo dovoz-vývoz by naopak v roce 2000 vzrostlo z dnešních cca 33 % na cca 45 % /fyzikální ekvivalent/, či 58 % /vytesnené palivo/. Tuto skutečnost je třeba mít v úvaze při hodnocení závislosti objemu v tuzemsku použitelných PEZ a tím i závislosti čs. ekonomiky na dovozu ze zahraničí jak z hlediska obchodní bilance, tak především z hlediska rizik v případě výskytu nečekaných problémů v dovozu PEZ.
141
Struktura PEZ použitých v tuzemsku se bude v příštích 2Oti letech podstatně měnit. Největší váhu budou sice stále mít tuhá paliva, avšak jejich podíl bude trvale klesat. Významně bude stoupat podíl prvotní elektrické energie a tepla, v tom především elektrická energie z jaderných oborů. Vývoj struktury PEZ použitých v tuzemsku je pro základní variantu a pro metodu vytěsného paliva znázorněn v přiloženém grafu. Daleko závažnější bude změna struktury přírůstků PEZ použitých v tuzemsku, jak je vidět v grafu vypracovaném pro základní variantu v metodě vytěsného paliva. Zatímco v desetiletí 1971-1980 převažovaly v přírůstcích PEZ ropa a uhlí, tak v desetiletích následujících /1981-9O a 1991-2000/ budou u ropy naopak tíbytky, přírůstky uhlí budou malé, v některých případech taktéž úbytky. Hlavním a rozhodujícím přírůstkem bude prvotní elektrická energie z jaderných zdrojů. Těmto strukturálním změnám bude nutno v palivoenergeticke politice přizpůsobit spotřebitele ener gie a výrobu spotřebičů energie. Orientační pohled na možný vývoj palivoenergetické základny ČSSR po roce 2000 na cca první tři desetiletí vychází a navazuje na prognózu možnosti získání objemu zdrojů do roku 2000. Tím se nikterak nevylučuje možnost kvalitativního převratného průmyslového využití nebo objem využití jiných netradičních PEZ. V této etapě prací na prognózách klademe však důraz předně na analýzu reálných možností PEZ, o které lze opřít a projektovat strategické záměry a směry palivoenergetické politiky. Vývoj těžeb uhlí ve všech uhelných revírech po roce 2000 /viz tabulka/ navazuje na předchozí léta v závislosti na objemu vytěžitelných zásob a přípravy nových otvírek, ale na dořešení celé řady závažných problémů, technických, ekonomických, dopravních a zejména ekologických a proto je nutné je považovat za orientační. V plynárenství v polovině 60tých let byla opuštěna koncepce založená na výrobě svítiplynu z vlastního hnědého uhlí ve výši cca 4 mld.m svítiplynu ročně /* 2 Mtmp/ a na těžbě tuzemského zemního plynu ve výši okolo 1 mld.m ročně /* 1,1 Mtmp/. Nová koncepce byla založena na dováženém zemním plynu. Tato změna koncepce plynárenství byla realizována v desetiletí 1970-1980. V roce 1980 činil podíl zemního plynu v plynárenských zdrojích již více než 90 % a výroba svítiplynu z hnědého uhlí, z koksárenského plynu a distribuce propan-butanu měla pouze doplňující charakter. Okolo roku 2000 má být dokončen převod zbylé svítiplynové sítě na zemní plyn a dokončena plošná plynofikace státu. Tím by měly být vytvořeny podmínky pro zásobování zemním plynem na období několika desetiletí. Jaké jsou pro to další předpoklady. Základní otázkou pro vývoj čs. plynárenství po roce 2OOO je problém jak dlouho a v jaké míře bude možno dovážet zemní plyn. V této dvaze vycházíme ze skutečnosti, že dovoz zemního plynu je součástí široké a dlouhodobé mezinárodní spolupráce jak v rámci RVHP /plynovod Sojuz/, tak v rámci exportu sovětského zemního plynu do Západní Evropy /Tranzitní plynovod/. Podle generálního řešení tranzitní soustavy na tizemí ČSSR pro zabezpečení přepravy zvýšeného množství sovětského zemního plynu do států Západní Evropy bude kapacita tranzitních plynovodů zvýšena z dnešních 36 mld.m na 66 mld.m ročně a systém najede na plnou kapacitu až v roce 1989. Při platnosti kontraktů 20-25 let můžeme se značnou spolehlivostí předpokládat dovoz zemního plynu ve výši 12 mld.m ročně do let 2010-2015. Odhaduje se, že zásoby zemního plynu v SSSR jsou i při zvy-
142
sující se těžbě na cca 70-80 let. Je tedy jejich životnost zhruba stejná jako předpokládaná životnost ložisek hnědéno uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi. Lze proto předpokládat, Se uvedený dovoz zemního plynu do ČSSR by se mohl udržet do let 2040-2060. Lze namítnout, zda po ekonomické stránce budeme moci taková kvanta dovážet, uv^ží;r,e-li stále stoupající ceny zemního plynu. To je velmi závažný problém, který se týká změny směnných relací do ČSSR dovážených paliv a z ČSSR vyvážených výrobkč strojírenského a spotřebního průmyslu. Podle našeho názoru tento problém by měl být vyřešen v období 7. a 8. 5LP a proto nebude po roce 2000 tak aktuální, jak se jeví dnes. V souladu s vývojem objemu struktury zdrojů jak vlastni palivoenergetické základny, tak možností dovozu energie, bude v elektroenergetice vývoj nových kapacit v nejbližších desetiletích po r. 2000 orientován na výstavbu jaderných elektráren. Současné znalosti o jiných netradičních zdrojích neposkytuje dostatečných průmyslových objemů. V oblasti teplárenství pak půjde především o odběr tepla z již projektovaných a stavěných JE a po roce 1995 pak i o výstavbu jaderných výtopen. S tím souvisí nutnost v předstihu řešit zvláště tyto problémy: 1. Možnosti umístění potřebných výkonových přírůstků z jaderných elektráren a výtopen na vizemi ČSSR. Touto problematikou se zabývá výzkumná zpráva EGÚ z května 1982, která především sleduje otázku typové strategie a úrovně výkonového nasycení území ČSSR elektrárnami po roce 2000. Jedním z limitujících faktorů jsou v této souvislosti zásahy do životního prostředí. Jde zejména o tepelné emise a zábor zemědělské půdy. Dále je nutno vzít v úvahu, že pro seismicitu vyšší než 4° /MSK/ se vyžaduje u JE respektování kritérií pro seismicitu, což podstatně zvyšuje investiční náklady. Na lokalitách s vyšší seismicitou než 9 se ve smyslu dočasných pravidel nepřipouští výstavba JE. V současné době bylo TERPLÁNEM vyhodnoceno celkem 33 lokalit, které vyžadují cca 2800 ha zemědělské půdy a je možné na nich umístit asi 4O - 45-10 MW. Vývoj lehkovodních reaktorů ve vyspělých zemích jednoznačně směřuje k jednotkových výkonům nad 1000 MW. 2. Široký rozvoj jaderné energetiky je podle současných znalostí možný pouze za předpokladu využití rychlých jaderných reaktorů /RR/. U nich je zajištěna rozšířená reprodukce jaderného paliva. Efektivnost využití přírodního uranu se zvýší až v poměru 1 : 60. 3. Všechny tyto otázky zákonitě vyvolají potřebu rozšíření a prohloubení socialistické integrace v rámci RVHP, a£ již v oblasti strojírenské výroby či zabezpečování palivových článků, v zahraničním obchodě, v úvěrové činnosti aj. 4. Rozvoj energetických zdrojů vyvolá nutnost výstavby dalších spojovacích vedení mezi zeměmi RVHP /resp. Československem a ostatními zeměmi RVHP/, a to vyššího napětí než dosud užívaného 400 kV a 750 kv. Předpokládá se, 2e technický rozvoj do té doby dořeší efektivní přenosy el. energie o vyšším napětí. 5. Jaderná energetika může po roce 2000 výrazněji přispět i k řešení dalších problémů palivoenergetické bilance státu, a to jak při řešení zušlechťování uhlí, čímž by značně přispěla k řešení ekologických problémů nebo při výrobě vodíku. V této souvislosti, bude nutno zkoumat i možnosti výstavby vysokoteplotních reaktorů, který nabízí možnost tepelného rozkladu za využití vysokopotenciálního technologického tepla produkovaného z jaderného zdroje. V tomto případě se předpokládá vyšší účinnost přeměny.
143
Po roce 2010 bude pravděpodobně také reálné průmyslové využití termojaderné syntézy v energetice. Je třeba již dnes pro tyto technologie zajištovat vědeckotechnické předpoklady. Nejzávažnějším problémem, který také ovlivní vývoj ekonomiky jaderné energetiky je "komplex" otázek, které pro zjednodušení můžeme v souhrnu nazvat "palivovým hospodářstvím" jaderné energetiky /mezisklady, přepracování aj./. Dalším rozvojovým problémem československé energetiky po roce 2000 bude vytvoření po/imínek pro plné využití hydroenergetického potenciálu v ČSSR. Podle dosavadních propočtů je možné dosáhnout z hydroenergetického potenciálu v ČSSR výroby asi 10 TWh. V současné době se dosahuje asi 45 % využití z celkových možností a k roku 2000 by se měl tento podíl zvýšit asi na 85 - 89 %. V souhrnu výroba el. energie a tepla je orientačně uvažována po r. 2000 takto: 2010 2020 2030 280 143 200 výroba el. energie v ČSSR TWh z toho z jaderných elektráren z vodních el. /bez přéčerp./ z uhelných kond. elektráren z uhelných tepláren výroba dod. tepla v ČSSR PJ z toho z jaderných zdrojů tepláren na fosilní paliva výtopen na fosilní paliva odpadní druhotné teplo
104 9 10 20 845 65 525
175 80
160 10 5 25 995
240 10 0 30 1145
87 648 170 90
120 770 160 95
Nerozlučnou stránkou uvedeného nástinu rozvoje materiální výroby PEZ je ekonomika, která je nesmírně náročná na všechny zdroje a její náročnost se neustále zvyšuje. Pro prognózovaný rozvoj ekonomiky výroby paliv a energie resortu FMPE byla předně oceněna základní fondová náročnost v jednotlivých pětiletkách do r. 2000, tj. potřebný objem investic a přírůstku pracovních sil. Investice jsou uvedeny v cenách k roku 1980, v energetice se vycházelo pro jaderné elektrárny typu W E R 440 z konkrétních rozpočtových nákladů, pro typy W E R 1OOO z rozpočtových nákladů jaderné elektrárny Temelín. • Velikost investic odvozených pro uvedenou prognózu výroby paliv a energie resortu B'MPE byla uvažována takto /mld. Kčs ve stálých cenách/: 7.PLP 8.PLP 9.PLP 10.PLP těžba uhlí plynárenství bez tranzit. plynovodu energetika tlakové plynárny zaděl pro rychlý reaktor
35,6 5,3 41,3
46,7 48,1 6,9 67,6
0,3
0,3
82,2
tranzitní plynovod
10,9
43,7 47,0
7,1
74,8 87,3 0,1
10,0
•
FMPE bez tranz, plynovodu
144
46,0 49,1 6,5 51,8
104,6 107,7 6,5
121,5122,9 1,4
135,7 151,5
1,9
7. PLP FMPE s tranzit . plynovodem
_
93 ,1
8. PLP 111 ,1 114 ,2
9. PLP 122 ,9 124 ,3
10. PLP 137,6 153,4
z toho stroje a zařízení vč. montáží
49 ,6
60 ,1 61 ,8
67 ,4 68 ,2
76,1 84,8
podíl strojů a zařízení vč. montáží
53 ,3
54 ,1
54 ,9
55,3
Vliv vysoké investiční náročnosti resortu FMPE vyplývá z jeho ekonomicky složitých podmínek reprodukce. Vyšší růst základních prostředků než samotné výroby zvyšuje stálou složku výrobních nákladů, tím i celé výrobní náklady a pochopitelně pak i ceny paliv a energie. Vysoká vybavenost základními prostředky není kompenzována růstem produktivity práce. Prognózovaný vývoj základních prostředků za předpokladu, že jejich přírůstky jsou ve stálých cenách roku 1980, by byl následující: 1985
1990
1995
2000
základní prostředky
- , „*,. mld.Kčs
271,5
346,0 347,1
415,2 418,4
479,9 498,0
z toho stroje a zařízení
_-, •, „*„ mld.Kčs
107,6
142,6 143,1
177,4 179,2
211,1 219,8
a
39,6
41,2 41,2
42,7 42,8
44,0 44,1
podíl strojů a zařízení
Prognóza zaměstnanosti resortu FMPE /průměrný stav/ ve sledovaném období je uvažována takto:
počet pracovníků tis. osob
1985
1990
1995
2000
305,1
322,7 323,5
334,8 337,5
344,1 348,0
Výše uvedené a řada dalších faktorů vyvolává růst výrobních nákladů. Pro těžby a jejich předpoklady je prognóza průměrných výrobních nákladů následující: -r 1985 černé uhlí z OKD hnědé uhlí z SHD
Kčs/t
426 82
199O
1995
2000
542 100
653 117
743 133
Pro těžby živic a výrobu svítiplynu v objemech a za daných předpokladů je prognóza průměrných výrobních nákladů následující: 1995 2000 1985 1990 těžba ropyX/' těžba zem.plynuXj/ svítiplyn tlak.zpl. svítiplyn štěpením zem. pl.
Kčs/t KČs/1000 m 3 " "
1026 619 591
2243 582 717
2249 410 855
2064 ~ 396 994
893
1375
1651
1930
x/ údaje NPP
145
Průměrná měrná nákladovost v tuzemsku použitých PEZ celkem se zvýší v letech 1980-2OOO 3,Skrát, celková nákladovost při l,2x zvýšení objemu v tuzemsku použitých PEZ celkem 4,7 krát. Uvedený růst nákladovosti na uvažované objemy v tuzemsku použitých PEZ se pochopitelně adekvátně projeví v cenách paliv a energie, které se rozhodně z větší části promítnou do výrobních nákladů navazujících odvětví a protože je nebudou schopna vykompenzovat, promítnou se tím i do výrobků finální spotřeby a životní úrovně. Není zde rozhodující, zda dalším výzkumem a rozbory nebo projekty bude prokázána nebo upřesněna iíroveň měrné nákladovosti na 1 tmp PEZ v roce 2OOO o 100-200 Kčs vyšší či nižší nebo že ceny paliv na světovém trhu neporostou tím tempem jak se uvádí v prognóze. Jde o dlouhodobé celkové tendence pravděpodobného vývoje ekonomiky palivoenergetických zdrojů, které nutí k vážnému zamyšlení, zda je pro další rozvoj ČSSR i v rámci zemí RVHP zapotřebí i nadále tak palivoenergeticky náročné hospodářství. Prognóza závěrem proto ukazuje a předkládá další nezbytné propracování palivoenergetického komplexu. Literatura /I/ Hachran S. a kol.: Návrh prognózy dlouhodobého rozvoje ekonomiky palivoenergetických zdrojů, jejich struktury a vztahu k vývoji čs. ekonomiky, VÚEPE, prosinec 1982, Praha
RESUMÉ Obsahem tohoto článku jsou stěžejní poznatky a výsledky ze zpracovaného návrhu prognózy dlouhodobého rozvoje ekonomiky palivoenergetické základny ČSSR do roku 2000 a v některých vědeckotechnických aspektech i za tento časový horizont. Jsou zde uvedeny návrhy prognóz těžby a výroby paliv a energie-, jejich dovoz a vývoz, fondové a souhrnné ekonomické ocenění náročnosti výroby paliv a energie. Zhodnocení výsledků
ukazuje na nezbytnost snížení perspektivní palivoenergetické náročno-
sti národního hospodářství ČSSR.
PE3HDME Pa3BHTH6 8K0H0MHKJJ T01KHBH03HepreTH?eCK0ÍÍ <3a3H H 1C. 9KOH0MHKH ' Has.
OTHOaeHHH K pa3BHTHX»
CTaHHCJiaB ľaxpaR, K. T . H. H KOJÍ. HBEHBTCH KopeHHue no3HaHHH a pe3yjn>TaTU, BUTeicannae a s
pa3pa<3oTaHHoro npoeKTa nporao3a Äaurocpoinoro pa33HTHH 3KOHO.MHKH TomraBHoaHepreTHMeCKoií <5a3H TOP ÄO 2 0 0 0 r o s a a no HeKOTopuM HayraoTexHiraecRHM acnercraM Tárate 3a npeÄeJm STOPO ropH3OHia BpeMeHB. IIpaBe^eHU 3AecB npoeKTU nporao3OB AOÓma a npoH3BojioTBa TomiHBa a aaeprHH, a x HMnopr n sKcnopT, cBOflHan 9K0H0ua?ecxas oneHKa rpyaoeMKOCM npoHSBOflCTBa TonxaBa a sHeprHH. OiieaRa pe3yjn.TaT0B nosasuBaeT HeowĽsewH
146
nepcneicrHBHOž TomoiBHo-9HeproeMKOCTH HapoOToro xoaatcTBa
Die Entwicklung der Ökonomik der brennstoffenergetischen Basis und deren Beziehung zur Entwicklung der Ökonomik der CSSR Dipl.-Ing. Stanislav Hachran, CSc., und Koll. Der Beitrag beinhaltet die grundlegenden Erkenntnisse und Ergebnisse des vollzogenen Entwurfes der Prognose der langfristigen Entwicklung der Ökonomik der brennstof fenergetischen Basis der CSSR bis 2000 und aufgrund einiger wissenschaftlichtechnischer Ansichten sogar über diesen Zeitraum hinweg. Es werden die Entwürfe der Prognosen der Gewinnung und Herstellung von Brennstoffen und Energie angeführt, deren Ein- und Ausfuhr, die gesamte ökonomische und Pondsbewertung der Anspruchshaltung der Herstellung von Brennstoffen und Energie. Die Auswertung der Ergebnisse deutet auf eine unerlässliche Senkung der Perspektiven brennstoffenergetischen Anspruchshaltung der Volkswirtschaft der CSSR hin.
147
Tab. 1
i,
Orientační vývoj odbytové těžby po roce 2000 /mil, t/
Revír
OKD
2000 OKD jižní oblast OKD celkem KD
KD
VOD ZUD KKD celkem
SHD SHD
ochranné pilíře /persp.lok./ SHD celkem
HDB HDB
ULB
ochranné pilíře /persp.lok./ HDB celkem slovenské doly jihomoravské doly ULB celkem uhlí celkem
1 varianta 2010 2020
21,4 0,5 21,9
18,0 0,9 18,9
14,5
1,6 1,4
2,2 1,4 0,5
2,4
0,5 3,5
4,1
72,8 -
65,0 -
72,8
65,0
15,6 - •
14,1 1,5 15,6
1,5 16,0 1,4 0,5 4,3 52,0 8,0 60,0
7,7
2. varianta 2O3O
2OOO
2010
2020
2030
9,6 2,9 12,5
21,4 0,5 21,9
18,0 0,9 18,9
14,5 1,5 16,0
9,6 2,9 12,5
2,4 1,4 0,3
1,6
2,2
2,4
1,4
1,4
2,4 1,4 -
4,1
3,0
3,6
3,8
3,8
40,0 25,0
66,1 -
60,0 -
50,0 -•
65,0
66,1
60,0
50,0
40,0 40,0
15,6 15,6
14,1 14,1
7,7 7,7
-
5,0 2,0 7,2
2,7 4,7
0,2 2,0 2,2
103,8
82,2
58,5
-
3,0 10,7
3,0 3,0
2,7
0,5
2,4 5,1
2,5
7,5
5,0 2,2 7,2
3,0
5,6 2,0 7,5
121,3
110,8
96,1
87,6
114,1
15; 6 5,6 2,0
2,0
1,4
-
OBR.1 VÝVOJ STRUKTURY PEZ POUŽITÝCH V TUZEMSKU ( metoda vytAsnAneho paliva )
Jk černé uhii hnAd* uhli 36 O
ropa
i
zemni plyn prvotní et. energie vé. tepla
11.8 rok
197O
1S8O
1O0O
2OOO
s OBR. 2 mll.t. m.p.
2O-
STRUKTURA
PŘÍRŮSTKŮ PEZ POUŽITÝCH V TUZEMSKU (matoda vytaananaho paliva)
černé uhli hnadé uhli ropa ztmni plyn prvotni al. anargla vč. tapla
10
