ROZVOJ ZAMĚSTNANOSTI KARLOVARSKÉHO KRAJE Cílem tohoto dokumentu je zjištění problematických oblastí s dopadem na zaměstnanost v Karlovarském kraji, najít jejich příčiny, způsoby řešení a navrhnout opatření, která budou mít vazbu na rozvoj zaměstnanosti. Při tvorbě dokumentu byly použity poznatky z podkladů, který zpracovával nebo si nechal zpracovat Karlovarský kraj (studie, analýzy, strategické materiály a záměry). Dokument obsahuje úvodní (obecnou) část, část zaměřující se na hlavní problémy související se zaměstnaností a grafickou část.
1
1. Úvod – ekonomická situace a situace na trhu práce Ekonomická krize, která zasáhla celosvětový vývoj, citelně dopadla také na trh práce. Ve všech členských zemích EU došlo k nárůstu počtu nezaměstnaných. Podobný vývoj postihl rovněž Karlovarský kraj, který zasáhla ekonomická krize v podobě výrazného ekonomického útlumu tradičních odvětví (keramický průmysl, cestovní ruch), čímž došlo ke zvýšení nezaměstnanosti způsobené těmito strukturálními problémy. V meziregionálním srovnání HDP na jednoho obyvatele v rámci České republiky připadá Karlovarskému kraji poslední místo.
Meziregionální srovnání HDP na 1 obyvatele v % 250,0 200,0 150,0 100,0
Rok 2007
Moravskoslezský
Zlínský
Olomoucký
Jihomoravský
Vysočina
Pardubický
Královéhradecký
Liberecký
Ústecký
Karlovarský
Plzeňský
Jihočeský
Rok 2008
Středočeský
Hlavní město…
50,0 0,0
Rok 2009
Zdroj: ČSÚ Míra registrované nezaměstnanosti v Karlovarském kraji za sledované období kopírovala vývoj míry nezaměstnanosti v České republice. Blíže to ukazuje následující graf.
Zdroj: ČSÚ Karlovarský kraj se až do roku 2003 pohyboval mírně pod průměrnou úrovní míry nezaměstnanosti v ČR. Po roce 2004 se však situace kraje zcela změnila. Silný hospodářský růst se mu do značné míry vyhnul, velmi silný pokles míry nezaměstnanosti prakticky ve všech krajích ČR se zde nedostavil a Karlovarský kraj je tak jediným krajem v ČR, kde se míra nezaměstnanosti mezi lety 2003–2007 zvýšila. Naopak míra 2
nezaměstnanosti dále rostla s mírným poklesem až od roku 2007, ten však byl zastaven hned následující rok v důsledku celosvětové ekonomické krize a jejích dopadů na českou ekonomiku. Celkově se nezaměstnanost v Karlovarském kraji pohybuje dlouhodobě nad republikovým průměrem. Pro snížení nezaměstnanosti pod republikovou úrověň je potřeba zvýšení počtu volných pracovních míst, a to zejména prostřednictvím přílivu nových investorů z tuzemska i zahraničí. Základním předpokladem je však nabídka dostupné, kvalitní a kvalifikované pracovní síly. V tomto směru hraje významnou roli vzdělávací nabídka, která by měla odrážet poptávku na trhu práce.
2. Faktory ovlivňující zaměstnanost Zaměstnanost souvisí s dalšími ekonomickými ukazateli. I tento průzkum je zpracován v souvislostech širšího okruhu problémů, které ovlivňují zaměstnanost. Jako základní problémy, které se objevují ve většině podkladů použitých pro tento materiál, jsou uváděny:
málo výkonná ekonomika - zaměření na produkci s malou přidanou hodnotou, dominantní role průmyslu z hlediska zaměstnanosti a přidané hodnoty, malá přidaná hodnota tradičních oborů jako je ubytování a stravování,
potřeba kvalifikovaných technických pracovníků v růstových oborech (strojírenství,
elektrotechnika) – nezájem žáků o tyto obory, nedostatečná komunikace mezi školami a zaměstnavateli – nedostatečně připravená pracovní síla (neaktuální struktura přípravy pracovníků ve školství a v rámci rekvalifikací), nedostatek VaV a inovačních aktivit – malé možnosti rozvoje ekonomiky, malý podíl osob s VŠ vzděláním a malé příležitosti pro tyto osoby.
Výše uvedené faktory se navzájem doplňují a velmi omezují další rozvoj ekonomiky kraje.
Málo výkonná ekonomika
Nízké mzdy
Malý podíl inovací
Nedostatek kvalifikovaných osob
3. Grafická část
3
ROZVOJ ZAMĚSTNANOSTI KARLOVARSKÉHO KRAJE – strana 1 ŘEŠENÍ
OPATŘENÍ
PŘÍMÁ VAZBA NA ZAMĚSTNANOST - VYTVÁŘENÍ NOVÝCH KVALITNÍCH PRACOVNÍCH MÍST
Málo výkonná ekonomika Nízká konkurenceschopnost, málo inovací.
Zaměření na produkci s malou přidanou hodnotou/ malá přidaná hodnota tradičních oborů
Chybějící infrastruktura pro vědu a výzkum
Nízká ochota/zájem firem inovovat. Rozvoj firem je extenzívní spíše než inovační. Nízká průměrná mzda
Posílení VaV v kraji, vyšší přidaná hodnota - zvýšení HDP kraje, průměrné mzdy
Strategie rozvoje lidských zdrojů v KK
PŘÍČINA
Zvýšení počtu osob s VŠ vzděláním - posílení LZ pro VaV a inovace. Přilákání a zapojení vhodného partnera (mimokrajská VŠ) do VaV a inovačních aktivit. Posílení spolupráce ve VaV zapojení mimo-krajských VŠ do spolupráce s firmami, školami a dalšími institucemi. Rozvoj infrastruktury pro VaV – vytvoření podmínek a podpora vzniku subjektů pro veřejný i soukromý vývoj a inovace. Rozvoj služeb pro VaV, poradenská podpora nástroje inovačního poradenství pro podporu a motivaci firem ke spolupráci v oblasti VaV a inovací systém pro informovanost podnikatelů a dalších subjektů pro využívání programů z evr. i národních zdrojů.
NEPŘÍMÁ VAZBA NA ZAMĚSTNANOST
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků
Kvalifikované pracovní síly odcházejí za prací mimo KK. Absolventi VŠ se do kraje nevracejí (Praha, Plzeň).
Malý zájem o technické obory mezi uchazeči o studium středních škol /učilišť. Naopak mnoho absolventů ekon. oborů na SŠ.
Posílení růstových oborů – z hlediska zaměstnanosti a přidané hodnoty významných
(průzkumy, analýzy, studie)
PROBLÉM (identifikovaný nedostatek, překážka)
Vytvoření tematicky zaměřených špičkových vzdělávacích středisek příprava dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků.
Podpora rozvoje dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců
Rozvoj dalšího vzdělávání pedagogů a zpřístupnění dalšího vzdělávání pedagogů
Užší spolupráce škol a zaměstnavatelů při výuce
Propagace technických profesí a řemesel, motivace žáků ke studiu
NEPŘÍMÁ VAZBA NA ZAMĚSTNANOST
Vysoká nezaměstnanost
Portfolio absolventů neodpovídá poptávce ze strany firem na trhu práce
Málo účinné rekvalifikace (mezi osobami procházejícími rekvalifikací není zájem o rekvalifikace v oborech jako svářeč, zedník, zámečník, přestože tyto profese chybí na trhu práce)
Převážná část dlouhodobě nezaměstnaných pochází ze sociálně nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva - obtížná integrace do většinové společnosti.
Zajištění požadované pracovní síly dle potřeb zaměstnavatelů - snížení nezaměstnanosti
ZDROJ
Provázání profesní přípravy žáků škol s reálnými požadavky trhu práce. Příprava absolventů podle předpokladů na trhu práce. Motivování zaměstnavatelů pro zapojování odborníků z praxe do výuky na SŠ.
Podpora rozvoje nových typů rekvalifikačních kurzů „na míru zaměstnavatelům“
PŘÍMÁ VAZBA NA ZAMĚSTNANOST Efektivní využití stávajících dlouhodobě nezaměstnaných osob
Základem je infrastruktura pro VaV – proj. záměr „Vybudování výzkumné kapacity v KK“ Zapojení mimo-krajských VŠ do spoluprací především na projektové bázi: - se středními školami - s místními firmami - spolupráce prostřednictvím společné infrastruktury pro VaV v perspektivních oborech - individuální projekty spolupráce firem a škol Dva druhy kapacit: - výzkum ze strany VŠ a VaV institucí – proj. záměr „Vybudování výzkumné kapacity v KK“ - aplikovaný VaV přímo v komerční sféře – proj. záměr „Vědeckotechnické centrum KK“ Indiv.jednání s firmami, prezentace výhod spolupráce s VŠ nebo samost. aplik.o vývoje. Proj. záměr „Vědecko-technické centrum KK“ nebo „Posílení přeshraniční spolupráce v oblasti posílení inovačního prostředí v kraji“
Střediska pro přípravu studentů v souladu s potřebami trhu práce, pro další vzdělávání (rekvalifikace i vzdělávání pracovníků firem). Střediska jsou základ pro spolupráci firem a škol - spolupráce firem a studentů již v průběhu studia – „CTV Ostrov“, „ISŠTE Sokolov“, „První české gymnázium“ Podpora aktivit dalšího profesního vzdělávání - zvyšování kvalifikační úrovně zaměstnanců a jejich adaptability - zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Proj. záměr – „Další profesní vzdělávání zaměstnanců - záruka konkurenceschopnosti“ Zabezpečení vysoké kvalifikační úrovně pedagogů – prohloubení znalostí v souvisl. s praxí, jazyk. znalosti, odb. praxe a zahr. stáže. Proj. záměr – „Podpora dalšího vzdělávání pedagogů s důrazem na rozvoj kompetencí v oblasti znalosti cizích jazyků“ Nastavení komunikace a návrhy způsobů spolupráce školám a zaměstnavatelům. Proj. záměr „Aktivizace spolupráce a systém komunikace mezi vzdělávacími organizacemi a zaměstnavateli“ Propagace zaměřená na žáky ZŠ a na jejich rodiče – prezentace oborů poptávaných trhem práce, vývoj mezd, další profesní růst = rozvoj kariérního poradenství navázaného na přímou spolupráci se zaměstnavateli – proj. záměr „Propagace technických řemesel“
-Zajištění uplatnitelnosti absolventů(reakce na potřeby zaměstnavatelů) -komplexní bilanční diagnostika uchazečů (zjištění předpokladů) -nástroje motivující uchazeče k nastoupení do zaměstnání Proj. záměr: „Rozvoj nových typů rekvalifikačních kurzů ‚na míru zaměstnavatelům‘ “
Aktivity zaměřující se na práci s dlouhodobě nezaměstnanými zvýšení orientace na trhu práce, obnovení pracovních návyků. Proj. záměr: „Aktivizace dlouhodobě nezaměstnaných a jejich zapojení do pracovního procesu“
ROZVOJ ZAMĚSTNANOSTI KARLOVARSKÉHO KRAJE – strana 2
Nízký počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků v kraji. Nízká nebo neodpovídající kvalifikace pracovní síly.
ŘEŠENÍ
OPATŘENÍ
V KK jsou pouze pobočky veřejných vysokých škol a soukromé VŠ
Rozvoj vzdělávacích kapacit a infrastruktury, které budou produkovat kvalitní pracovníky potřebné pro rozvoj firem
- Vytvoření sítě vzdělávacích institucí přispívajících k přípravě LZ zvyšujících konkurenceschopnost - Posílení spolupr. se stávajícími VŠ. - Získání další pobočky VŠ do KK. - Vznik univerzitního kampusu
Chybějící nebo slabá spolupráce firem a škol
Málo rozvinuté inovace i rozvoj firem (nízká konkurenceschopnost)
Hospodářské zaostávání KK, nízká podnikatelská aktivita, nízký zájem zahraničních investorů
Rozvoj kooperačních vazeb mezi firmami a školami / mezi firmami a studenty
Chybějící podmínky pro rozvoj vzdělávacích aktivit
Zvýšení kvality a relevance vzdělávání v KK. Zapojení firem do tvorby obsahu vzdělávání.
Absence výzkumných a vývojových aktivit v kraji.
Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit firem (růst produktivity, nová „kvalitní“ pracovní místa“)
Koncentrace tradičních průmyslových oborů, ve kterých dosud neproběhla restrukturalizace
Špatná podnikatelská infrastruktura (nájemní haly, pozemky, průmyslové zóny)
Analýza variant zvýšení podílu obyvatel s VŠ vzděláním
Dostupné a kvalitní lidské zdroje NEPŘÍMÁ PODPORA ZAMĚSTNANOSTI
Strategie rozvoje konkurenceschopnosti KK
PŘÍČINA
Inovace, výzkum a vývoj ve firmách v kraji PŘÍMÁ PODPORA ZAMĚSTNANOSTI
(průzkumy, analýzy, studie)
PROBLÉM (identifikovaný nedostatek, překážka)
Nízký počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků v kraji, v regionálním srovnání negativní trend
Nižší sociální dostupnost vysokoškolského vzdělávání (nízká rodinná tradice a vysoká nákladovost vzhledem k příjmům rodin)
Nízká absorpční kapacita regionálního trhu práce.
Nedostatečný tlak na modernizaci, dominují odvětví se slabým inovačním potenciálem - nízká dynamika poptávky po VŠ odbornících
Strategická podpora podnikání NEPŘÍMÁ PODPORA ZAMĚSTNANOSTI
ZDROJ
Zvýšení povědomí o potřebě inovací, VaV. Vytvoření prostředí podporující inovační podnikání.
- Spolupráce firem se studenty VŠ – vazba student / firma (diplomové, seminární práce, odborné praxe) = zaučený a produktivní absolvent - Spolupráce firem a studentů doktorských programů VŠ spolupráce na firemním VaV. - Spolupráce firem a škol. Vazby: firmy / školy / žáci / rodiče - učení studentů podnikatelským dovednostem - soutěže studentských projektů (za podpory firem. - Úprava obsahů a metod výuky tak, aby byla zajištěna využitelnost absolventů v praxi. - Rozvoj dovedností pedagogů porozumění potřebám firem, přenos znalostí a zkušeností z firemního prostředí do výuky. - Podpora klíčových škol - zlepšení vybavení škol, které připravují odborníky pro růstová odvětví. - Vyhledání firem (n. jednotlivců) s inovačním potenciálem, které svým rozvojem mohou přispět k růstu HDP v kraji. - Zvýšení absorpční kapacity firem pro zavádění inovací, zvyšování produktivity. - Podpora vzniku sítě inovačních firem Karlovarského kraje (návody jak snadno zavádět inovace, jejich přínos, úspěšné příklady). - Karlovarský inovační svět - kampaň pro komunikaci s veřejností - opatření týkající se inovačního podnikání a posilování konkurenceschopnosti v KK
Vybudování inovační infrastruktury podporující rozvoj vznik a rozvoj inovačních firem
- Založení a provozování inovačního inkubátoru pro nové firmy pro rozvoj produktů prostřednictvím VaV - Založení a vybudování vědeckotechnického parku pro rozvoj technologicky vyspělých firem
Podpora vzniku nových firem a rozvoj stávajících firem v klíčových hodnotových řetězcích ekonomiky KK
- Podnikavost - podpora osvěty, poradenství a asistence začínajícím podnikatelům - zvýšení tvorby firem ve strategických/růstových oborech. - Identifikace klíčových odvětví ekonomiky kraje, podpora vzniku/ rozvoje kooperačních iniciativ (klastrů) = růst konkurenceschopnosti zapojených firem
Integrace stávajících zahraničních firem, získání zahraničních investic s vyšší přidanou hodnotou – diverzifikace odvětví kraje
Vybudování strategické podnikatelské infrastruktury – podpora rozvoj konkurenceschopných aktivit soukromých firem kraje
- Maximalizace ekonomického přínosu usídlených investorů v kraji – aftercare. Mapování potřeb těchto investorů a jejich potenciálu spolupráce s firmami a institucemi KK - Strategické přímé zahraniční investice - Vyhledávání a oslovování investorů, kteří doplní odvětvovou skladbu a stávající hodnotové řetězce v KK - růst a tvorba nových kvalitních pracovních míst. - Strategická průmyslová zóna nadregionálního významu (význam nemusí být dán velikostí, ale typem aktivit – podpora dalšího rozvoje oborů) - Průmyslová zóna regionálního významu – podpora rozvoje městských průmyslových zón - Koordinace regenerace brownfields – podpora podnikavosti místních, nabídka kvalitních podnikatelských nemovitostí - Rozvoj infrastruktury pro využití nejmodernějších ICT
Učinit vysokoškolské vzdělání dostupnější
Zahájení programu krajských stipendií pro adepty vysokoškolského studia ze sociálně hendikepovaných rodin. Stipendia by měla doprovázet i opatření na úrovni středních škol vyhledávání talentů, propagace VŠ vzdělávání.
Podpora modernizace ekonomické základny kraje
- Podpora atraktivity kraje pro přímé zahraniční investice - Podpora výzkumu a vývoje (Vědecko-technický park) - podpora malého a středního podnikání s inovačním nábojem (Inovační vouchery)
ROZVOJ ZAMĚSTNANOSTI KARLOVARSKÉHO KRAJE – strana 3 ZDROJ (průzkumy, analýzy, studie)
Potenciál výrobních areálů v KK
Dlouhodobý záměr vzdělávání
Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje (část trh práce)
Strategie rozvoje vzdělávací soustavy v Karlovarském kraji (zpracovává se)
PROBLÉM (identifikovaný nedostatek, překážka)
PŘÍČINA
ŘEŠENÍ
Nedostatek kvalifikované pracovní síly, nedostatečná úroveň vzdělání v regionu
Nedostatečně účinné rekvalifikace realizované úřady práce
Přehodnocení systému rekvalifikačních kurzů pořádaných úřady práce.
Intenzivní spolupráce na rekvalifikacích a realizace rekvalifikací podle potřeb konkrétních zaměstnavatelů.
Zaměření škol neodpovídá požadavkům zaměstnavatelů. Nedostatečná naplněnost (špatná naplnitelnost) SŠ a SOU - především technické obory.
Spolupráce zaměstnavatelů a škol.
- Úzká spolupráce zaměstnavatelů a odborných škol – prezentace poptávaných oborů na trhu práce - Spolupráce při tvorbě učebních osnov s důrazem na praktické zkušenosti a přímou vazbou na aktuální poptávku na trhu práce.
Absolventi VŠ nezůstávají v kraji, ale odcházejí do větších měst. Nedostatečná nabídka atraktivního uplatnění pro absolventy VŠ
Vytvoření lepších a atraktivnějších podmínek pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky
Rozvoj inovačních aktivit a pracovních příležitostí pro vysokoškoláky
Orientace na podnikání s vysokou přidanou hodnotou. Předpoklady jsou kvalitní pracovní síla, infrastruktura a rozvoj inovativního podnikání
- Podpora strategických oblastí s vysokým rozvojovým potenciálem (vysoká přidaná hodnota, vysoká produktivita práce). - Podpora aplikace nových vědeckovýzkumných poznatků, podpora inovačních opatření.
Dlouhodobé nenaplnění řady oborů, které jsou požadovány trhem práce, nerovnoměrné rozložení nabídky vzdělávání, malý zájem o technické a přírodovědné obory.
Harmonizování vzdělávací nabídky a poptávky. Uzpůsobení podle ekonomického vývoje ve spolupráci se zaměstnavateli a úřady práce. Provázání výstupů vzdělávání s uplatnitelností na trhu práce.
Motivování žáků k získání vzdělání v oborech potřebných pro rozvoj kraje prostřednictvím osvěty, propagace a kariérového poradenství (společné projekty, doporučení ředitelům škol). Spolupráce škol a zaměstnavatelů v oblasti odborné přípravy (cílené nabídky pro školy, zaměstnavatele i žáky)
Nízká podpora a informovanost o celoživotním a dalším vzdělávání.
Podpora celoživotního a dalšího vzdělávání jako forma adaptace na měnící se podmínky.
Nedostatek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Po vystudování VŠ se absolventi do kraje často nevracejí.
Nedostatek pracovních příležitostí odpovídající získanému vzdělání, špatná odvětvová struktura zaměstnavatelů.
Kooperační vazby mezi firmami a vysokými školami a studenty s cílem zajistit dostatek kvalifikovaných LZ pro rozvoj podniků
Vysoká míra nezaměstnanosti (doprovázená nejnižší úrovní mezd)
Nízká ekonomická výkonnost. Ekonomika kraje není schopna vytvářet dostatek nových pracovních míst.
Identifikace potenciálních rozvojových oblastí a nastartování ekonomiky či nových aktivit
Měnící se struktura uchazečů o zaměstnání
Nové skupiny uchazečů o zaměstnání (kvalifikovaní s praxí i absolventi). Navýšení skupiny dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců (hrozí ztráta kvalifikace).
Podpora těchto skupin nezaměstnaných při hledání dalšího uplatnění
Nízká konkurenceschopnost. Nedostatečné investice do nových technologií, nedostatečné kapacity vlastního VaV a inovací.
Konkurenceschopnost je často založena na nízkých nákladech na pracovní sílu.
Nárůst nezaměstnanosti. Snížení počtu nabízených volných pracovních míst.
Uzavírání některých průmyslových podniků zaměřených na tradiční výrobu, prům. a důlní činnost
Nízká vzdělanostní úroveň obyvatel KK, optimální není ani z hlediska struktury
Dokument bude obsahovat: - analýzu počátečního vzdělávání (od MŠ až po VŠ) - analýzu následného vzdělávání (rekvalifikace) - analýzu nabídky a poptávky na trhu práce - jako opatření budou navrženy konkrétní projekty
OPATŘENÍ
Zřízení zastřešujícího subjektu pro podporu a osvětu dalšího a celoživotního vzdělávání - Krajské centrum pro další vzdělávání. Přínos: spolupráce a vzájemná informovanost úřadů práce, hospodářské komory, zaměstnavatelů, škol i mimoškolských vzdělávacích institucí. Podpora škol při rozšiřování a zkvalitňování nabídky dalšího vzdělávání.
Podpora spolupráce s vysokými školami působícími v kraji i mimo něj.
Specifikace nových pravděpodobně více individualizovaných a proaktivnějších nástrojů a forem podpory, které napomohou najít nové uplatnění a zabrání propadu mezi dlouhodobě nezaměstnané a ztrátě kvalifikace.
