KAM SMĚŘUJE ROZVOJ MALÝCH MĚST A OBCÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE?

KAM SMĚŘUJE ROZVOJ MALÝCH MĚST A OBCÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE? [ Zrcadlo místní udržitelnosti ]

ŠTĚPÁN HŘEBÍK JOSEF NOVÁK VIKTOR TŘEBICKÝ

© Společnost pro rozvoj Českého krasu, o.s., Karlštejn, 2006 ISBN 80 – 239 –7669 –9

Obsah KAPITOLA 1.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

KAPITOLA 2.

Udržitelný rozvoj na místní úrovni (Agenda 21/Akce21) . . . . . . . . . . . . . . . 5

KAPITOLA 3.

Co je indikátor udržitelného rozvoje? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

KAPITOLA 4.

Návrh sady indikátorů udržitelného rozvoje a jejich využití . . . . . . . . . . . . 8

KAPITOLA 5.

Profily vybraných středočeských obcí

KAPITOLA 6.

Porovnání rozvoje vybraných obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

KAPITOLA 7.

Závěry a doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

KAPITOLA 1

Úvod alá města a obce nejen Středočeského kraje procházejí za posledních 16 let intenzivním rozvojem a snaží se napravit 40 let devastace za éry socialismu. Realizují rozvojové projekty různého rozsahu v závislosti na velikosti zdrojů finančních prostředků a schopnosti jejich využívání. Velkým posunem a příležitostí pro rozvoj měst a obcí byl vstup České republiky do Evropské unie, který přinesl nové možnosti financování. Obce a města plynofikují, budují kanalizace a vodovody, průmyslové zóny a podnikatelská centra, školská zařízení, informační centra, obnovují památky a veřejnou zeleň. Aktivit je velké spektrum, ale často není úplně zřejmé, kam směřují a zda-li jsou v rámci rozvoje obce nebo města prioritou. Tato publikace se snaží odpovědět na otázku stanovenou v jejím názvu, kam směřuje rozvoj malých měst a obcí pomocí nového nástroje – souboru indikátoru /ukazatelů / rozvoje obce.

M

4

Projekt, jehož výsledky jsou představeny v této publikaci, se pokusil zmapovat současné informační povinnosti a potřeby malých měst a obcí. Autoři studie nejdříve analyzovali, jaké statistické údaje obec musí pro centrální instituce státní správy v současné době sledovat a reportovat a jak jsou pro její vlastní řízení využitelné. Na základě této analýzy a expertních rozhovorů se zástupci obcí prezentovaných v této publikaci byla navržena sada 15 indikátorů udržitelného rozvoje malých obcí. O co se jedná? Jako indikátor je označován měřitelný ukazatel, který má vztah k některému aspektu rozvoje obce – ať už ekonomickému, sociálnímu či environmentálnímu. Pokud se daří sladit tyto oblasti v prostoru správy věcí veřejných, lze hovořit o udržitelném rozvoji obce. Indikátor je založen na sledovaných statistických údajích, které agreguje a vztahuje ke společnému jmenovateli (často počet obyvatel). Správně zvolený indikátor má „přidanou“ hodnotu a usnadňuje komunikaci svých uživatelů. Umožňuje obci, jejím zástupcům i veřejnosti sledovat, hod-

notit a porovnávat její rozvoj a posoudit směr, kterým se obec ubírá. Na základě indikátoru tak například zastupitelé snadno zjistí, jak si obec stojí v podílu mladých a starých lidí na celkové populaci – bude třeba do 5 let rozšířit kapacitu školy a školky? Či je naopak vhodné již dnes vyčlenit z rozpočtu prostředky na rozšíření pečovatelské služby? Jak se tento ukazatel vyvíjí ve srovnání s okolními obcemi a krajem? Potenciální investor využije jiný indikátor ke snadnému zhodnocení „podnikatelského klimatu“ v obci a posouzení jejího vlastního hospodaření (dluhové služby). Založí provozovnu v této obci či raději u sousedů, kteří vykazují mnohem příznivější výsledky? Podstatou indikátoru je jeho veřejná a snadná dostupnost, srozumitelnost a praktická využitelnost. Jde o pravý opak v současné době sledovaných a vykazovaných statistických údajů, jejichž výsledky jsou často pro malé obce nedostupné, nesrozumitelné a v reálném rozhodování o řízení obce jsou nevyužitelné. Projektu se zúčastnilo 10 obcí Středočeského kraje, které jsou v této publikaci představeny pomocí navržené sady 15 indikátorů udržitelného rozvoje. Jedná se o obce – Hrusice, Jinočany, Kostelec nad Černými lesy, Liteň, Mnichovice, Rudná, Řevnice, Stehelčeves, Světice a Záluží. To, že se podařilo navrženou sadu naplnit daty pro vybrané obce dokazuje, že může být využita v praxi a přinese řadu pozitiv pro samotné obce i pro centrální instituce. Zástupci vybraných obcí svým názorem velice přispěli k výstupům projektu ve formě doporučení pro centrální instituce, které po nich požadují reportování dat a informací, ale nedávají samosprávám obcí a měst žádnou zpětnou vazbu. Na závěr nezbývá než zástupcům těchto obcí za spolupráci poděkovat. ●

KAPITOLA 2

Udržitelný rozvoj na místní úrovni (Agenda 21 /Akce 21)

P

ojem rozvoj je všeobecně znám, ale co se skrývá za přívlastkem „udržitelný“? Koncept udržitelného rozvoje můžeme chápat jako ideu, filozofii nebo politické přesvědčení či směr, který se opírá o soubor definovaných základních principů. Cílem je v rámci rozvoje nalézt ideální propojení základních společenských oblastí: ekonomické, sociální a environmentální v prostoru správy věcí veřejných. Dlouhodobým účelem či smyslem aplikace udržitelného rozvoje je zlepšování kvality života a zvyšování spokojenosti občanů. Klíčová je snaha o dlouhodobou perspektivu rozvoje. Podmínkou udržitelnosti, zejména na místní úrovni, je zapojení všech zástupců zájmových skupin do rozhodování místních orgánů za účelem komplexnějšího řízení společnosti.

schválen Implementační plán, tedy plán realizace Agendy 21. Místní Agenda 21 není ničím jiným než návod nebo nástroj, jehož pomocí lze na místní úrovni udržitelný rozvoj praktikovat a týká se mikroregionů, měst a obcí.

Česká republika vytvořila udržitelnému rozvoji rámec pomocí národní strategie udržitelného rozvoje. Existují také příklady krajských strategií udržitelného rozvoje, které si nechal vypracovat Ústecký kraj a Liberecký kraj. Pouze v Ústeckém kraji byla zatím Strategie schválena Radou a Zastupitelstvem a stala se klíčovým koncepčním dokumentem. Obce a města tohoto kraje tak mají na místní úrovni v realizaci konceptu udržitelného rozvoje na co navazovat.

Místní Akce 21 jsou navazujícím akčním plánem, který má urychleně a efektivně formou praktických činností naplnit konkrétní strategické cíle programu (strategie rozvoje). Nástroj místní Akce 21 vznikl na základě nutnosti vyplývající přímo z potřeb skupiny zástupců samotných měst, která již cítila nutnost realizace svých strategických plánů rozvoje měst v praxi: “Města nemohou čekat, protože se musí zabývat každodenními potřebami svých obyvatel” (účastníci jednání tzv. Summitu starostů na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu).

Místní Agenda 21 je program (strategický plán) rozvoje na místní úrovni (města, obce, mikroregionu), který realizuje principy udržitelného rozvoje a zohledňuje konkrétní místní problémy. Je tvořen za přímé účasti veřejnosti, tedy ve spolupráci s občany, odbornými institucemi, zástupci podnikatelského sektoru i nestátních neziskových organizací a jeho cílem je zajištění dlouhodobé kvality života a životního prostředí v daném místě.

Účinným nástrojem pro realizaci/aplikaci konceptu udržitelného rozvoje na místní úrovni, tedy na úrovni měst a obcí, je strategické plánování: místní Agenda 21 a místní Akce 21 a sledování sady vybraných indikátorů udržitelného rozvoje pro hodnocení dosažených změn.

Sada indikátorů udržitelného rozvoje je soubor vhodně zvolených agregovaných ukazatelů, které komplexně hodnotí společenské změny napříč ekonomickou, sociální a environmentální oblastí v prostoru správy věcí veřejných.

Agenda 21 vznikla jako podrobný návod k realizaci “Deklarace o životním prostředí a rozvoji“ která obsahuje 27 zásad trvale udržitelného rozvoje a byla přijata v roce 1992 na Mezinárodní konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiru (Brazílie). V roce 2002 na Světovém summitu o udržitelné rozvoji (WSSD) v jihoafrickém Johannesburgu Kofi Annan vyslovil potřebu “učinit z udržitelného rozvoje realitu” a v rámci toho byl

Co to skutečně v reálu znamená? Místní Agenda 21 je v podstatě zpracování dlouhodobého plánu rozvoje obce na udržitelných principech a za účasti občanů města nebo obce. Místní Akce 21 je soubor konkrétních projektů, které jsou realizovány k naplnění cílů tohoto plánu. Problematika indikátorů udržitelného rozvoje, kterými se speciálně tato publikace zabývá, je detailně řešena v následujících kapitolách. ●

5

KAPITOLA 3

Co je indikátor udržitelného rozvoje? izí slovo latinského původu indikátor nezní našim uším příliš libozvučně. Co teprve slovní spojení indikátor udržitelného rozvoje. Ve vztahu ke každodenním problémům, se kterými se potýkají zástupci malých obcí, můžeme mít pocit, že mluvíme jiným jazykem či jsme si spletli žánr. Pokusme se tedy v této kapitole spojení indikátor udržitelného rozvoje přeložit do srozumitelného jazyka a vysvětlit jeho obsah pro použití na místní úrovni.

C

6

Příkladem indikátoru, se kterým se každý denně setkává, je semafor. Zelená barva ukazuje, indikuje jednoznačný pokyn – jeď!, zatímco červená barva říká stůj! Semafor neznázorňuje písmena a slova – stůj, připrav se, jeď, a přesto je jazyk jeho barev srozumitelný každému dítěti na celém světě. Červená, oranžová a zelená jsou pro tento účel srozumitelnější a efektivnější než blikající písmena. Zůstaneme-li u silniční tématiky, můžeme uvést další příklad – rysku, která nás informuje o stavu palivové nádrže. I negramotný řidič záhy pochopí, že ryska v pravé části pole značí klid – přinejmenším pro jeho peněženku. Dostane-li se do levé části, značí to, že nepříjemný okamžik příštího natankování se blíží. A co teprve octne-li se v červeném poli! Její pokyn (doprovázený často svítící kontrolkou) je jednoznačný. Pokud chceš pokračovat v cestě, zastav u nejbližší čerpací stanice a doplň palivo. Vybrali jsme záměrně triviální příklady, abychom ukázali na několik důležitých vlastností indikátorů. Indikátor je především komunikačním nástrojem. Přestože žijeme v době informační revoluce a informace o čemkoliv kdekoliv máme okamžitě k dispozici, svět je pro nás čím dál méně přehledný. Důvodem je naše zahlcenost a nepřehlednost těchto informací. S překvapením zjišťujeme, že máme detailní přehled o tom, jak strávila popová celebrita minulý večer na druhé straně zeměkoule, či kolik je průměrný příjem obyvatel Toga, ale nevíme, kolik je v obci, kde žijeme, sociálně potřebných obyvatel či kolik domů vypouští splašky do potoka, který teče za naší zahradou.

Semafor či ryska palivové nádrže s námi komunikují srozumitelným a univerzálním jazykem. Průběžně vyhodnocují a monitorují určitý jev (situaci na křižovatce či množství paliva v nádrži) a podávají nám o něm zjednodušenou, ale přesto dostačující informaci. Umožňují srovnání – zbývá mi v nádrži více benzínu než kolegovi ve služebním autě? Upozorňují nás na problematické či důležité oblasti a skutečnosti – oranžová barva říká, abychom zvolnili tempo jízdy a připravili se na eventuální zastavení, příliš rychle ubývající benzín v nádrži upozorňuje na to, že je něco v nepořádku s motorem, atp. Indikátory zvláště dobře fungují v sadách. Palivová ryska ve spojení s počítadlem kilometrů umožňuje stanovit trend spotřeby. Kolik kilometrů trvá, než vyjedu celou nádrž? Zlepšuje či zhoršuje se spotřeba vozu stylem mé jízdy a ročním obdobím? Sada však musí obsahovat omezený počet členů, kteří poukazují na nejdůležitější hlediska sledovaného jevu. Technicky by jistě nebyl problém mít na přístrojové desce desítky kontrolek, indikujících nejrůznější charakteristiky vozidla a jízdy. Zlepšilo by to však kvalitu řízení? Naopak – snížilo by to koncentraci řidiče a odvedlo by jeho pozornost od klíčových údajů – rychlosti, otáček, stavu paliva atd. Samozřejmě, velikost sady se bude řídit požadavky uživatele. Desítky kontrolek – indikátorů – na palubní desce dopravního letadla dávají smysl a mohou zachraňovat životy. Pro osobní automobil toto neplatí. Indikátory musí být založeny na snadno měřitelných a prezentovatelných datech. Jistě bychom uvítali, kdyby vedle palivové rysky bylo na naší přístrojové desce i počítadlo dní, kdy dojde ke kolizi s jiným vozidlem. Příslušný den bychom nechali auto v garáži a bylo by po problémech. Můžeme si představit sofistikovaný palubní počítač, který bude vyhodnocovat tisíce údajů o vozovce, počasí, jízdě, schopnostech řidiče, atd. a na základě toho stanoví pravděpodobnost příštího střetu. Tento drahý apa-

rát nám bude přesto k ničemu – přesné datum příští bouračky nebudeme vědět nikdy a celý indikátor je proto špatně navržený, drahý ke sledování a tudíž zbytečný. Posuňme se nyní z oblasti silničního provozu k otázkám udržitelného rozvoje malých obcí. Dokážeme vytvořit podobný semafor či rysku, která nám bude indikovat – ukazovat na stav rozvoje naší obce? Dokážeme říci, že v určité oblasti (například počet nově vystavených domů) se blíží okamžik, kdy výstražnou oranžovou barvu nahradí jednoznačná červená – stop! Či kdy pomyslná ryska ukáže na takový stav veřejných financí v obci, který volá po novém natankování? Domníváme se, že odpověď na tuto otázku má dvě části. V prvé řadě, analýza informačních povinností malých obcí i rozhovory se starosty a starostkami ukázaly, že současný systém statistického vykazování nároky na podobný moderní nástroj – srozumitelný „semafor“ či „tachometr“ rozvoje obce nesplňují. Na druhé straně po něm existuje jednoznačná poptávka. Druhá část odpovědi říká, že indikace rozvoje obce je samozřejmě mnohem komplexnější než indikace křižovatky či palivové nádrže. Zatímco semafory a palivové rysky se používají a zdokonalují desítky let, v případě „obecních semaforů“ – tedy indikátorů udržitelného rozvoje obcí – jsme teprve na začátku. To však neznamená, že bychom se neměli podobné systémy pokoušet navrhovat, používat a hodnotit. Je to ostatně cílem této publikace. Trend směrem k vývoji indikátorů v méně technických, ale z hlediska našeho života o to důležitějších oblastech, jako je zdravotnictví a školství, je ostatně v posledních letech dobře patrný. Při výběru a konstrukci indikátorů udržitelného rozvoje malých obcí bylo nutné nejdříve „vymezit hřiště“. V oblasti silničního provozu či technických parametrů vozidla jsou pravidla jasně vymezená a daná, a je tedy jasné, co a pomocí jakých indikátorů potřebujeme sledovat (pohyb vozidel na křižovatce či rychlost a stav paliva). V tomto případě bylo nutné nejdříve stanovit oblasti, kterých se budou

indikátory týkat. Vyšli jsme přitom z obecně přijímaných definic udržitelného rozvoje a jeho součástí (viz. předchozí kapitola) a navrhli indikátory, pokrývající pokud možno vyváženě ekonomické, sociální a environmentální hlediska rozvoje obce. Při sestavování sady indikátorů jsme se dále drželi všech výše uvedených požadavků (omezený počet členů sady, důraz na komunikační hodnotu indikátoru, snadnost jeho sledování, vztah k důležitým či problematických otázkám rozvoje obcí, možnost srovnání a hodnocení trendů). Výsledkem je sada 15 indikátorů, které jsou prezentovány dále. Vraťme se však k původní otázce. Dokážeme tyto indikátory prezentovat podobně jako to dokázali inženýři pomocí semaforů, palivových rysek atp.? Zde je nutné uvést, že jsme teprve na začátku. Chybí nám dostatečný počet obcí i let sledování, abychom mohli navrhnout „obecní semafor“ – tedy převedení číselných hodnot indikátorů na jasné signály pro zástupce obcí a veřejnosti (červená – tento stav již není udržitelný či únosný). Věříme, že v budoucnu toto bude možné. V současnosti, na začátku celého procesu, nahrazujeme tento semafor srovnáním – tzv. benchmarkingem. I tato oblast je dobře známá a dlouho používaná inženýry a techniky. Pokud neznáme hodnotu indikátoru, kdy by měla přeskočit z oranžové červená, můžeme ji nahradit porovnáním se stejnou kontrolkou sledovanou jinde – např. v jiné obci či na krajské úrovni. Toto srovnání má pro zainteresované strany samo o sobě velký význam a vypovídací hodnotu. Prezentujeme je v kapitole 6. ●

7

KAPITOLA 4

Návrh sady indikátorů udržitelného rozvoje a jejich využití

S

ada indikátorů udržitelného rozvoje pro malé obce byla navržena za účelem jednotnou formou a srozumitelně charakterizovat stav malých obcí a měst jejich občanům, úředníkům či politikům. Navržená sada indikátorů respektuje ekonomickou, sociální i environmentální oblast a jejím vyhodnocením lze dostat základní odpověd, zda je rozvoj obce či města dlouhodobě udržitelný a směřuje tak ke zlepšení kvality života a spokojenosti občanů. Jednoduchou analýzou navržených 15 indikátorů udržitelného rozvoje lze k takové prvotní informaci snadno dospět.

8

V současné době i přes svobodný přístup k informacím a pestré škále zdrojů je velmi těžké nalézt komplexní informace o malých obcích, které jsou zpracované do formy, kdy mohou vypovídat o kvalitě a kvantitě společenských jevů, které se v rámci obce odehrávají. Lze zjistit pouze informace v podobě základních ukazatelů a často ve velmi nepřehledné a nesourodé podobě. Jedná se například o datové zdroje jako je Portál městské a obecní statistiky na stránkách ČSÚ, portál Veřejná správa on-line a jiné informační zdroje spravované státními institucemi. Také samy obce o sobě zveřejňují různé informace. Ty jsou ovšem často velmi zastaralé a hlavně zmatečné. Níže navržená sada indikátorů pro malé obce by mohla tuto mezeru překlenout. Je navržena tak, aby jednotlivé indikátory reprezentovaly různé oblasti ovlivňující rozvoj obce a aby dávaly zájemcům jistou představu o profilu obce a společenských procesech, které se v ní odehrávají. To vše lze z navržené sady indikátorů udržitelného rozvoje zjistit. Cílem sady indikátorů je srozumitelně a jednoduše prezentovat údaje o malých obcích. Hlavním kritériem pro navržené indikátory bylo, aby data potřebná pro jejich naplnění byla v současné době zjistitelná a aby tak každý dílčí indikátor byl měřitelný a srovnatelný. Srovnatelnost lze chápat ze dvou pohledů. V prvním případě se jedná o porovnatelnost jednotlivých obcí. Ta je vítána

především mezi politiky a občany obcí (zejména pokud jsme na tom lépe než sousedi). Druhý pohled se zaměřuje na srovnatelnost v čase. Sada indikátorů nám říká, jakým směrem se obec vyvíjí. Zda směrem k udržitelnosti či od ní, zda se situace v dané oblasti zlepšuje či zhoršuje nebo zda daná obec je z hlediska investice perspektivní. ➡

JEDNOTKA

FREKVENCE SLEDOVÁNÍ

Osoby staré 60 let a starší z celkového počtu obyvatel obce

%

roční

Podíl mladé populace

Osoby mladší 15 let z celkového počtu obyvatel obce

%

roční

Saldo obyvatel

Změna počtu obyvatel (přirozenou či umělou migrací) mezi jednotlivými lety

%

roční

Podnikatelské subjekty

Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

počet/1000 obyvatel

roční

Ukazatel dluhové služby

Podíl finančních prostředků rozpočtu obce vynakládaných na splátky půjček apod. (dluhová služba se poměřuje ke skutečnému objemu dluhové základny za uplynulý kalendářní rok)

%

roční

Mimorozpočtové finanční prostředky

Suma mimorozpočtových finančních prostředků (dotací, grantů, darů) za rok na jednoho obyvatele obce

tis.Kč/ obyvatele

roční

Dokončené byty

Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel


roční

IMO08

Produkce komunálního odpadu

Celkové množství komunálního dopadu vzniklého na území obce na jednoho obyvatele

kg/obyvatele

roční

IMO09

Podíl vytříděných složek komunálního odpadu

Podíl vytříděných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo atd.) na celkové produkci komunálního odpadu

%

roční

IMO10

Čištění odpadních vod

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejn. kanalizaci s koncovou ČOV

%

roční

IMO11

Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí

Podíl finančních prostředků na ochranu životního prostředí z rozpočtu obce – výdajová stránka

%

roční

IMO12

Registrovaná míra nezaměstnanosti

Podíl nezaměstnaných evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel obce.

%

roční

IMO13

Index sociální potřebnosti obce

Počet nových žádostí o dávky státní sociální podpory v daném roce vztažený na 1000 obyvatel obce


roční

IMO14

Podpora nestátních neziskových organizací a spolků

Celkové množství finančních prostředků, které město věnovalo ze svého rozpočtu místním neziskovým organizacím a spolkům

tis.Kč/ obyvatele

roční

IMO15

Účast v komunálních volbách

Podíl zapsaných voličů, kteří v komunálních volbách odevzdali svůj hlas

%

1x za 4 roky

ČÍSLO

NÁZEV INDIKÁTORU

POPIS INDIKÁTORU

IMO01

Podíl stárnoucí populace

IMO02

IMO03

IMO04

IMO05

IMO06

IMO07

9

KAPITOLA 5

Profily vybraných středočeských obcí OBEC HRUSICE Obec Hrusice leží v okrese Praha – východ a je klíčovou obcí mikroregionu nazvaného podle jedné z nejvýraznějších osobností české kultury a hrusického rodáka „Ladův kraj“. První písemná zmínka o Hrusicích pochází z roku 1205. Katastrální území obce má rozlohu 543 ha. V Hrusicíc v současné době (červenec 2006) žije 512 trvale hlášených obyvatel. Jde o obec I. stupně spadající do územního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany. Samosprávu obce vykonává 6 zastupitelů včetně uvolněného starosty. Rozpočet je 4,5 mil. Kč a až do roku 2005 nebyl zatěžován dluhem a přitom se

10

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

podařilo zavést plyn a vybudovat vodovod. Obec se stará o 8 km místních komunikací. Má k tomuto účelu zřízen specifický nástroj – Fond dopravy, kam přispívají všichni, kteří zatěžují svojí aktivitou místní komunikace. V současné době se obec zaměřuje na výstavbu kanalizace s koncovou čistírnou. Mezi další priority volených zástupců Hrusic patří vzhled a prosperita obce. To znamená, že chrání a udržují kulturní památky a architektonický ráz obce a současně podporují podnikatelské subjekty v jejich počátcích a vytvářejí pro jejich podnikání na svém území podmínky.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

14,2

14,2

15,1

IMO02


%

18,7

19,2

18,7

IMO03

Saldo obyvatel

%

6,7

4,6

3,8

IMO04


počet /1000 obyvatel

257

254

259

IMO05


%

7,5

11,4

8,4

IMO06


tis.Kč /obyvatele

0,436

0,375

0,382

IMO07

Dokončené byty


10,9

10,4

30,1

IMO08


kg /obyvatele

105

116

112

IMO09


%

47,3

14,0

15,9

IMO10


%

0

0

0

IMO11


%

2,6

2,8

3,3

IMO12


%

5,4

4,9

2,4

IMO13



174,3

452,1

82,3

IMO14


tis.Kč /obyvatele

0,072

0,167

0,127

IMO15


%

66,98 (2002)

● Adresa: Obec Hrusice, čp. 142, 251 66 Senohraby ● Telefon: 323 655 326 ● Web: http://www.obec-hrusice.cz/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Praha – východ

OBEC JINOČANY Obec Jinočany leží v okrese Praha – západ a je členem svazku Region Jihozápad. Jinočany leží ve velmi mírném údolí Jinočanského potoka, který se vlévá do Dalejského potoka. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy byla obec přičleněna k farnosti Krteň. Její název je odvozen od staročeského jinok neboli poustevník. Obec byla v majetku církve a později patřila vladařům domu Habsburského. Novodobé dějiny a rozvoj obce jsou spjaty s nálezem železné rudy, zjištěné kolem roku 1840 a těžené do konce 60. let dvacátého století. Katastrální území Jinočan má rozlohu 385 ha, z čehož jen orná půda zabírá 311 ha. V obci žije v současné době cca 850 obyvatel. Samosprávu obce tvoří 7 zastupitelů. Obec má rozpočet kolem 16,3 mil. Kč pro rok 2006. Jinočany jsou obcí I. stupně a obecní úřad spravuje matriku.

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

Jinočany správně spadají pod obec III. stupně Černošice. Obec je kompletně vybavena technickou infrastrukturou (kanalizace s ČOV, vodovod, plyn atd.). Obec Jinočany má od roku 1996 zpracovaný a schválený místní program obnovy venkova. Pro rok 2005 byly obci přiděleny dotace na obnovu dětského hřiště a veřejného osvětlení. V obci je dobrá dostupnost všech typů služeb. Poloha obce a dostupnost služeb je zajímavá pro rozvoj bydlení. Nárůst obyvatel sebou přináší potřebu zvyšovat kapacitu mateřské a základní školy. Snahou obce je i přes pokračující výstavbu zachovat si svůj typický venkovský ráz.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

13,9

16,3

16,3

IMO02


%

15,4

15,1

16,3

IMO03

Saldo obyvatel

%

- 2,0

0,6

4,5

IMO04



319

338

331

IMO05


%

8,4

18,4

11,0

IMO06


tis.Kč /obyvatele

3,637

3,614

0,436

IMO07

Dokončené byty


5,1

10,1

50,5

IMO08


kg /obyvatele

394

264

261

IMO09


%

7,3

13,7

13,2

IMO10


%

98

98

98

IMO11


%

3,8

4,4

11,0

IMO12


%

1,8

3,2

2,8

IMO13



190,9

199,7

134,6

IMO14


tis.Kč /obyvatele

0,300

0,200

0,900

IMO15


%

56,94 (2002)

● Adresa: Obec Jinočany, Náměstí 5. května 19, 252 25 Jinočany ● Telefon: 257 960 009 ● Web: http://www.jinocany.cz/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Praha – západ

11

MĚSTO KOSTELEC NAD ČERNÝMI LESY Město s cca 3330 trvale hlášenými obyvateli se nachází 30 km východně od Prahy v okrese Kolín v nadmořské výšce 400 m. Přes relativně malý počet obyvatel má obec městský charakter s velkým náměstím a zámkem. První písemná historická zmínka o existenci sídla se datuje z roku 1344. Výměra katastrálního území obce je 1771 ha. V současné době se jedná o obec II. stupně, která správně spadá pod obci III. stupně Říčany. Samosprávu obce tvoří 11 zastupitelů a městský úřad je rozčleněný na celkem 4 odbory včetně stavebního úřadu. Město má rozpočet kolem 50 mil. Kč. Mezi městské příspěvkové organizace patří základní a mateřská škola, domov důchodců a penzion. V obci sídlí mimo jiné Česká zemědělská univerzita. Město trpělo tím, že se nachází na rozhraní administrativních i geografických celků a v minulosti bylo

12

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

značně podinvestováno. Přesto blízkost a dobré dopravní spojení do hlavního města Prahy (napojení na integrovaný systém dopravy) a řada kulturních a přírodních památek ho činí atraktivní pro další rozvoj, příliv nových obyvatel i rozvoj turistického využití. Aktuálním tématem je dobudování kanalizace a výstavba čistírny odpadních vod.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

18,6

19,4

19,2

IMO02


%

15,0

15,0

15,5

IMO03

Saldo obyvatel

%

- 0,2

1,1

0,4

IMO04



243

254

260

IMO05


%

3,4

0

0

IMO06


tis.Kč /obyvatele

4,902

4,847

4,828

IMO07

Dokončené byty


n.a.

4,2

4,5

IMO08


kg /obyvatele

374

362

386

IMO09


%

5,9

5,5

5,0

IMO10


%

0

0

0

IMO11


%

0,1

0,1

0,2

IMO12


%

5,8

6,2

5,5

IMO13



143,7

133,9

127,6

IMO14


tis.Kč /obyvatele

0,031

0,045

0,066

IMO15


%

46,38 (2002)

● Adresa: Město Kostelec na Černými lesy, nám. Smiřických 53, 281 63 Kostelec nad Černými lesy ● Telefon: 321 697 531 ● Web: http://www.kostelecncl.cz/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Kolín

OBEC LITEŇ Obec Liteň leží v okrese Beroun a tvoří vstupní bránu do jihozápadní části Chráněné krajinné oblasti Český kras. Liteň se nachází asi 10 km jihovýchodně od města Beroun, pod které také správně spadá – obec III. stupně. Správní vymezení obce zahrnuje jádrovou část Liteň a části Běleč, Dolní Vlence a Leč. První písemná historická zmínka o existenci Litně se datuje do roku 1195. V obci před II. světovou válkou žila relativně početná židovská komunita a proto je na jejím území řada židovských historických památek. Liteň je obcí I. stupně a má v současnosti cca 974 trvale hlášených obyvatel. Reálný počet obyvatel je odhadován na 1050 osob, tedy o 7,6 % více. Liteň v současné době žádá o navrácení titulu městys, který jí byl udělen v roce 1838. Katastrální výměra obce je 1276 ha. Samosprávu tvoří 9 zastupitelů včetně starosty a mís-

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

tostarosty. Obecní úřad zahrnuje také matriku. Rozpočet obce je kolem 10 mil. Kč na rok. Obec v roce 2005 získala skoro 2 mil. Kč z různých dotačních titulů. Stavební agendu spravuje obci Stavební úřad Králův Dvůr. Obec je zřizovatelem mateřské a základní školy, kina a knihovny. V obci se nachází odborné učiliště a praktická škola. Aktuálním tématem je vybudování kanalizace s koncovou čistírnou odpadních vod a vytvoření podmínek pro residenční výstavbu. Liteň je známa prostřednictvím unikátní okolní krasové krajiny, četných památkových objektů a také přítomnosti Golf Resort Karlštejn, který má sídlo v části obce Běleč. Obec leží na regionální železniční trati Zadní Třebáň – Lochovice.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

16,4

16,4

16,2

IMO02


%

16,6

17,4

17,8

IMO03

Saldo obyvatel

%

3,1

1,1

2,8

IMO04



248

245

247

IMO05


%

11,0

0,8

2,1

IMO06


tis.Kč /obyvatele

0,190

0,729

2,046

IMO07

Dokončené byty


0,0

3,1

3,0

IMO08


kg /obyvatele

419

404

420

IMO09


%

4,8

2,5

2,4

IMO10


%

0

0

0

IMO11


%

1,4

1,1

2,4

IMO12


%

8,8

6,4

5,8

IMO13



153,0

130,7

135,1

IMO14


tis.Kč /obyvatele

0,104

0,136

0,324

IMO15


%

60,37 (2002)

● Adresa: Obec Liteň, Náměstí 71, 267 27 Liteň ● Telefon: 311 684 121 ● Web: http://www.obecliten.cz/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Beroun

13

MĚSTO MNICHOVICE Obec Mnichovice získala statut města v roce 2000. Nachází se 30 km jihovýchodně od Prahy v okrese Praha – východ v nadmořské výšce 332 – 484 m. V současné době ve městě žije cca 2500 trvale hlášených obyvatel, v letních měsících přibývá dalších více než 4000 návštěvníků, kteří vlastní rekreační objekty na katastrálním území města. Celková rozloha katastru je 831 ha. Město Mnichovice se dělí na územní části: Mnichovice, Božkov a Myšlín a spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany. V současné době se jedná o obec I. stupně, ale usiluje o získání statutu obce II. stupně. Město disponuje řadou charakteristik a agend nezbytných k získání tohoto statutu – například správou stavební agendy, matriky, evidence obyvatel, poskytováním metodické pomoci okolním obcím či je kontaktním místem státní

14

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

sociální podpory. Jako jedno z mála měst v ČR pro občany města zajišťuje prostřednictvím pracovníků MěÚ ověřování kopií listin a podpisů a to každý den do 17.00 hod. a každou sobotu do 12.00 hod. Zastupitelstvo města má 7 členů. Rozpočet města je kolem 43 mil. Kč a město dále získává finance z různých mimorozpočtových zdrojů resp. dotačních titulů. V tomto směru byly Mnichovice v uplynulých letech velmi úspěšné, ať už se jednalo o domácí či zahraniční zdroje. Podařilo se sehnat prostředky z EU na výstavbu kanalizace a vodovodu, informačního centra, komunitní sítě a informačních komunikačních center v celkové výši uznatelných nákladů 182 mil. Kč. Dále z národních zdrojů na dětská hřiště, mateřskou a základní školu, knihovnu, plynofikaci a výstavbu plynových kotelen pro městský úřad a školská zařízení.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

19,7

19,8

19,3

IMO02


%

14,5

15,1

15,8

IMO03

Saldo obyvatel

%

3,1

3,7

6,5

IMO04



286

289

289

IMO05


%

2,0

34,0

9,0

IMO06


tis.Kč /obyvatele

0,046

0,768

1,301

IMO07

Dokončené byty


11,1

12,8

16,1

IMO08


kg /obyvatele

110

185

214

IMO09


%

17,7

15,2

18,2

IMO10


%

56

55

54

IMO11


%

6,3

5,0

7,7

IMO12


%

2,5

4,0

3,3

IMO13



92,2

257,3

84,7

IMO14


tis.Kč /obyvatele

0,222

0,299

0,281

IMO15


%

66,68 (2002)

● Adresa: Město Mnichovice, Masarykovo nám. 83, 251 64 Mnichovice ● Telefon: 323 640 113 ● Web: http://www.mnichovice.info/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Praha – východ

MĚSTO RUDNÁ Město Rudná leží asi 5 km jihozápadně od Prahy u dálnice D5 na Plzeň v okrese Praha – západ v nadmořské výšce 378 m. Rudná vznikla v roce 1951 sloučením dvou obcí – Dušníky a Hořelice. Tyto obce byly dříve evidovány jako městyse a v důsledku rozšiřující se zástavby se postupně spojily v jednu obec. Proto byly nakonec spojeny i administrativně. Od roku 2000 je Rudná městem. V současné době má Rudná více než 3700 obyvatel a díky probíhající výstavbě se počet obyvatel do budoucna zvýší. Město má rozlohu 819 ha, přičemž většina katastru je tvořena ornou půdou. Město Rudná je obcí I. stupně a správně spadá pod obec III. stupně Černošice. Rudná společně s dalšími 11 okolními obcemi tvoří Region Jihozápad a snaží se společně řešit problémy jako je nedostatečná technická infrastruktura, hromadná doprava či svoz odpadů. Zastu-

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

pitelstvo města má 15 členů. Rozpočet města se v roce 2006 pohybuje kolem 55 mil. Kč. Významnou problémovou oblastí města je doprava (kamionová doprava, hlučnost od dálnice D5) a s ní spojená bezpečnost na silnicích. V poslední době se město stává jednak centrem mnoha podnikatelských aktivit a také místem pro život rodin s dětmi.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

19,9

19,5

18,6

IMO02


%

14,9

15,3

15,4

IMO03

Saldo obyvatel

%

5,5

4,4

6,5

IMO04



274

279

272

IMO05


%

13,4

7,0

10,9

IMO06


tis.Kč /obyvatele

5,177

5,826

0,800

IMO07

Dokončené byty


25,6

9,7

26,3

IMO08


kg /obyvatele

265

394

322

IMO09


%

10,9

17,0

21,5

IMO10


%

n.a.

n.a.

80

IMO11


%

6,7

8,6

21,6

IMO12


%

2,0

2,2

2,9

IMO13



123,5

126,0

115,6

IMO14


tis.Kč /obyvatele

1,000

1,000

0,130

IMO15


%

54,50 (2002)

● Adresa: Město Rudná, Masarykova, 252 19 Rudná ● Telefon: 311 652 311 ● Web: http://www.rudnamesto.cz/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Praha – západ

15

MĚSTO ŘEVNICE Město Řevnice se nachází na řece Berounce při svazích Brdských hřebenů (218 m n.m. ) v okrese Praha – západ asi 9 km od hranic hlavního města Prahy. První zmínka o sídle pochází z roku 1253. Město má v současnosti cca 2950 trvale hlášených obyvatel. Reálný počet obyvatel je odhadován na 3100 osob, tedy o 4,9 % více. Celková plocha katastru Řevnic je 1014 ha. Město Řevnice je obcí I. stupně a správně spadá pod obci III. stupně Černošice. Městský úřad spravuje matriku, stavební agendu a městské lesy. Město je zřizovatelem základní školy, mateřské školy a základní umělecké školy, knihovny a kulturního střediska. Dále je město vlastníkem penzionu pro seniory. Ve městě je výborná dostupnost všech typů služeb. Samosprávu města tvoří 15 členů z toho 10 zastupitelů, 3 radní, místostarosta a starosta. Rozpočet města

16

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

je kolem 48 mil. Kč. V současnosti patří mezi aktuální témata vybudování kanalizačního řadu a kompletní rekonstrukce komunikací. Řevnice leží na významné železniční trati Praha – Beroun – Plzeň. Město je známé svojí bohatou spolkovou a sportovní činností, pořádá se zde řada kulturních akcí a zejména Lesní divadlo láká své návštěvníky již mnoho desítek let.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

25,2

25,9

25,8

IMO02


%

13,6

13,7

13,8

IMO03

Saldo obyvatel

%

- 0,8

0,9

1,1

IMO04



319

326

326

IMO05


%

3,1

4,4

3

IMO06


tis.Kč /obyvatele

69,960

41,840

47,370

IMO07

Dokončené byty


0,7

1,4

2,0

IMO08


kg /obyvatele

461

478

441

IMO09


%

13,5

6,9

16,2

IMO10


%

55

65

71

IMO11


%

5,4

6,1

11,0

IMO12


%

2,2

2,5

2,5

IMO13



136,2

141,2

117,0

IMO14


tis.Kč /obyvatele

0,137

0,171

0,169

IMO15


%

59,88 (2002)

● Adresa: Město Řevnice, Nám. Krále Jiřího z Poděbrad 74, 252 30 Řevnice ● Telefon: 257 720 157 ● Web: http://www.revnice.cz/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Praha – západ

OBEC STEHELČEVES Obec Stehelčeves leží v okrese Kladno cca 10 km severozápadně od Prahy u silnice R7 na Slaný. Obec se rozkládá na katastrálním území o rozloze 498 ha v nadmořské výšce 276 m. Dominantou v blízkosti obce je Buštěhradská halda, pozůstatek hlubinné těžby uhlí a hutního průmyslu. První historické zmínky o obci se datují do roku 1316. V současné době žije v obci 537 hlášených obyvatel. Zastupitelstvo obce má 7 členů a rozpočet (výdajová stránka) na rok 2006 je naplánován okolo 4 mil. Kč. V obci funguje základní a mateřská škola, pošta a veřejná knihovna. Je vybudován veřejný vodovod a zaveden plyn. Do obce dojíždí jednou týdně dětský i obvodní lékař. S obcí III. stupně – Kladnem je zajištěno dopravní spojení městskou hromadnou dopravou. Ve Stehelčevsi funguje Sbor dobrovolných hasičů a fotbalová družstva SK Stehelčeves.

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

Obec se v současné době potýká s řešením sanace a rekultivace Buštěhradské haldy a odkanalizováním obce. V obci vychází Stehelčevský zpravodaj.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

14,2

18,1

18,6

IMO02


%

13,9

14,3

14,9

IMO03

Saldo obyvatel

%

7,6

- 0,4

2,3

IMO04



159

171

222

IMO05


%

0

0,2

0,4

IMO06


tis.Kč /obyvatele

0

0,517

0,843

IMO07

Dokončené byty


0

1,9

11,2

IMO08


kg /obyvatele

172

532

478

IMO09


%

13,0

8,0

9,0

IMO10


%

0

0

0

IMO11


%

0,4

2,3

0,9

IMO12


%

11,0

7,3

8,4

IMO13



161,0

124,0

128,0

IMO14


tis.Kč /obyvatele

0,119

0,900

0,950

IMO15


%

● Adresa: Obec Stehelčeves, Hlavní 43, 273 42 Stehelčeves ● Telefon: 312 283 130 ● Web: http://www.stehelceves.cz/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Kladno

63,51 (2002)

17

OBEC SVĚTICE Obec Světice leží 25 km jihovýchodním směrem od Prahy. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 374 do 406 m. Obec má v současné době 808 trvale hlášených obyvatel, ale skutečný počet obyvatel je vyšší. Na katastru obce je cca 100 rekreačních objektů. Rozlohou katastrálního území, která činní 717 ha, je obec druhou nejmenší v okrese Praha – východ. První zmínka o obci je datována do roku 1487. Jedná se o obec I. stupně, která správně spadá pod obec III. stupně Říčany. Zastupitelstvo obce má 9 členů. Celkový rozpočet obce je cca 8 mil. Kč. Příspěvkovými organizacemi obce jsou mateřská škola a knihovna. Světice leží na železniční trati Praha – České Budějovice. Obec je součástí mikroregionu „Ladův kraj“. Světice prošly v uplynulých letech prudkým, ale nesystematickým a nekoordinovaným rozvojem. Prakticky

18

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

všechny parcely určené platným územním plánem k zástavbě již byly zastaveny, nevyhovuje však infrastruktura. Odkanalizovaná je pouze polovina obce a druhá část kanalizačního řadu se v současnosti staví. Plynofikace obce není realizována a není ani v plánu. Jihovýchodní část Středočeského kraje patřila k nejvíce podinvestovaným v celém bývalém Československu. To se projevuje dodnes na zastaralé infrastruktuře a dalších problémech, s kterými se obce v tomto území potýkají.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

14,6

14,8

14,9

IMO02


%

17,2

16,2

15,7

IMO03

Saldo obyvatel

%

1,3

3,5

3,8

IMO04



272

289

278

IMO05


%

19,5

18,7

31,3

IMO06


tis.Kč /obyvatele

0

0

0

IMO07

Dokončené byty


20,9

22,9

22,1

IMO08


kg /obyvatele

221

211

211

IMO09


%

4,1

3,0

4,0

IMO10


%

52

52

52

IMO11


%

28,8

47,1

30,6

IMO12


%

1,1

1,3

3,0

IMO13



90,7

261,5

61,0

IMO14


tis.Kč /obyvatele

0,042

0,350

0,427

IMO15


%

63,65 (2002)

● Adresa: Obec Světice, U Zvoničky 179, 251 01 Světice ● Telefon: 323 602 069 ● Web: http://www.obecsvetice.cz/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Praha – východ

OBEC ZÁLUŽÍ Obec Záluží leží v okrese Beroun, mikroregionu Cerhovicko. Záluží se rozkládá podél Stroupínského (Mlýnského) potoka v údolí mezi Cerhovicemi a Hořovicemi v nadmořské výšce cca 350 m. Katastrální výměra obce je 455 ha. Záluží je obcí I. stupně správně spadající pod obec III. stupně Hořovice. Obec má v současnosti cca 460 trvale hlášených obyvatel. Reálný počet obyvatel je odhadován na 475, tedy o 3,2 % více. Samosprávu obce tvoří 9 zastupitelů včetně starostky a místostarosty. Rozpočet obce je kolem 4,5 mil. Kč. Obec je zřizovatelem mateřské školy. Záluží z hlediska základního školství spadá pod spádové obce Cerhovice a Hořovice. V obci je sportovní areál, který spravuje místní tělovýchovná jednota. V regionu je velký počet pracovních míst, které poskytuje zejména průmyslová zóna u dálnice D5. Dálnice je význam-

ČÍSLO

INDIKÁTOR

IMO01

ným faktorem, který od roku 1995 ovlivňuje život obce. Pozitivně v souvislosti s lepším dopravním spojením mezi obcí, velkými centry a Prahou a v souvislosti s přílivem investic do širšího regionu a negativně v souvislosti s hlukovou zátěží a zhoršením kvality ovzduší. Dálnice fyzicky rozdělila celý mikroregion Cerhovicko. Aktuálním tématem v obci je vybudování kanalizace s koncovou čistírnou odpadních vod a rozšiřování ploch veřejné zeleně.

JEDNOTKA

2003

2004

2005


%

17,2

18,3

19,00

IMO02


%

16,3

16,0

15,7

IMO03

Saldo obyvatel

%

1,7

- 1,7

- 2,6

IMO04



163

164

181

IMO05


%

6,0

15,3

11,9

IMO06


tis.Kč /obyvatele

8,500

1,400

0,560

IMO07

Dokončené byty


0

0

0

IMO08


kg /obyvatele

352

428

429

IMO09


%

2,8

8,4

5,4

IMO10


%

0

0

0

IMO11


%

3,75

5,6

13,1

IMO12


%

3,6

4,8

3,6

IMO13



159,9

114,9

111,4

IMO14


tis.Kč /obyvatele

0,120

0,170

0,130

IMO15


%

● Adresa: Obec Záluží, Záluží 42, 267 61 Cerhovice ● Telefon: 311 512 231 ● Web: http://www.obeczaluzi.cz/ ● E-mail: [email protected] ● Okres: Beroun

37,04 (2002)

19

KAPITOLA 6

Porovnání rozvoje vybraných obcí IMO01 Podíl stárnoucí populace (%) 2003

30

2004 2005

25 20 15 10 5 0

IMO02 Podíl mladé populace (%) 2003

20

20

2004

19

2005

18 17 16 15 14 13 12 11 10

IMO03 Saldo obyvatel (%) 2003

8

2004

7

2005

6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3

IMO04 Podnikatelské subjekty (počet/1000 obyvatel) 2003

400

2004 2005

350 300 250 200 150 100 50 0

IMO05 Ukazatel dluhové služby (%) 2003 40

2004 2005

35 30 25 20 15 10

21

5 0

IMO06 Mimorozpočtové finanční prostředky (tis.Kč/obyvatele) 75 70

2003

65

2004

60

2005

55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

IMO07 Dokončené byty (počet/1000 obyvatel) 2003

55

2004

50

2005

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

IMO08 Produkce komunálního odpadu (kg/obyvatele) 2003

600

2004

550

2005

500 450 400 350

22

300 250 200 150 100 50 0

IMO09 Podíl vytříděných složek komunálního odpadu (%) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2003 2004 2005

IMO10 Čištění odpadních vod (%) 2003

100.0

2004

90.0

2005

80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0

IMO11 Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí (%) 2003 2004

50

2005

45 40 35 30 25

23

20 15 10 5 0

IMO12 Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 2003

12

2004

11

2005

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

IMO13 Index sociální potřebnosti obce (počet/1000 obyvatel) 2003 500

2004

450

2005

400 350 300 250 200 150 100 50 0

IMO14 Podpora nestátních neziskových organizací a spolků (tis.Kč/1000 obyvatele) 2003

1.2

2004

1.1

2005

1.0 0.9 0.8 0.7 0.6

24

0.5 0.4 0.3 0.2 0.1 0.0

IMO15 Účast v komunálních volbách – 2002 (%) 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

KAPITOLA 7

Závěry a doporučení

A

nalýza informačních povinností a potřeb malých obcí a tato publikace jsou prvním krokem vedoucím ke změně systému statistických zjišťování, který by měl být více orientován na příjemce informací, management obcí, moderní formu prezentace a využitelnost sledovaných dat. Ve spolupráci s obcemi se jako hlavní výsledek tohoto projektu podařilo navrhnout a podrobně popsat metodiku sledování a naplnit navrženou sadu indikátorů udržitelného rozvoje. Představitelé pilotních obcí vyjádřili zájem využívat tuto sadu i do budoucna k řízení rozvoje obcí. Na rozdíl od aktuálně vykazovaných dat, navržená sada poskytuje informace, které jsou pro samo-

správy i samotné občany obcí reálněji využitelné. Výsledky analýzy informačních povinností a potřeb malých obcí a zejména práce s navrženou sadou indikátorů udržitelného rozvoje lze zobecnit do několika základních doporučení. Tato doporučení vedou ke zjednodušení a zefektivnění výměny dat a informací mezi obcemi I. a II. stupně na jedné straně a centrálními institucemi na straně druhé. ➡

DOPORUČENÍ PRO INFORMAČNÍ POVINNOSTI A POTŘEBY MALÝCH OBCÍ Na základě analýzy provést komplexní audit programu statistických zjišťování a dalších statistických šetření s ohledem na smysluplnost požadovaných dat, jejich duplicitu, složitost vlastního vykazování dat, apod. Současné informační povinnosti obcí se jejich představitelům zdají zpravidla náročné a do jisté míry i zbytečné.

25

Program statistických zjišťování by měl pro sběr dat zohlednit existující územně-správní jednotky. Systém statistického zjišťování je nutné provázat se systémem členění státní správy na nejnižších úrovních. Obce I. a II. stupně musí být jednotnou kategorií z hlediska sběru dat. Za prioritu lze považovat využití takových ukazatelů, která jsou významná a smysluplná pro samotné obce a jejich řízení. Brát v úvahu zejména využitelnost pořizovaných dat z hlediska samotných obcí I. a II. stupně. Základní geografickou jednotkou pro sběr dat – databáze by měla být obec, nikoli správní území daného specifického úřadu. Například data o nově postavených a zkolaudovaných bytech by příslušný stavební úřad měl primárně kategorizovat podle jednotlivých katastrálních území obcí. Podobně doporučujeme Ministerstvu práce a sociálních věcí vložit do celostátní databáze Státní sociální podpory (SSP) funkci umožňující identifikovat počet nových žádostí o dávky SSP na území obce. Obce jednoznačně požadují zajistit zpětnou vazbu u všech údajů, které jsou povinny vykazovat a to ve smysluplné agregované formě, nikoli ve formě základních dat. Tyto údaje pak budou moci využívat v rámci řízení, plánování a hodnocení rozvoje obce. Management obcí požaduje od Středočeského kraje zejména metodickou pomoc v souvislosti s plněním jejich informačních povinností. Zajistit lepší koordinaci a spolupráci mezi krajem a centrálními institucemi státní správy v oblasti informačních toků. Lépe vymezit kompetence a povinnosti mezi krajských úřadem a obcemi při sledování dat a informací. Sledovat na každé úrovni státní správy data, která jsou pro tuto úroveň skutečně potřebná a relevantní. Vykazování dat nesmí být pro malé obce finanční a administrativní zátěží. Středočeské obce potřebují finanční prostředky na pořízení specializovaných dat a informací, které se týkají jejich klíčových problémů jako je doprava a s ní související kvalita ovzduší a hluk a výstavba se všemi projevy suburbanizace. Na základě těchto informací pak mohou problémy účelně řešit.

➡

DOPORUČENÍ Z HLEDISKA SADY INDIKÁTORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MALÝCH OBCÍ Jedním z možných nástrojů pro agregovanou formu pořizovaných dat a jejich reportování je navržená sada indikátorů udržitelného rozvoje. Její naplnění pro 10 pilotních obcí Středočeského kraje prokázalo, že nepředstavuje pro obce žádnou finanční ani administrativní zátěž. Sledované indikátory musí zajistit rovnováhu v informovaní o třech oblastech udržitelného rozvoje – ekonomické, sociální a environmentální a musí vypovídat o aktuálních trendech z hlediska rozvoje malých obcí. Navržená sada může být základem pro transformaci celého systému statistického zjišťování. Instituce zajišťující sběr a zpracování dat se musí soustředit na nové zdroje dat a na formu jejich prezentace. Centrální instituce mají pro obce zajistit podklady pro zveřejňování standardizované sady indikátorů primárně elektronicky. Centrální instituce mají zajistit pro obce podklady pro vydávání každoročních profilů jednotlivých obcí prostřednictvím sady indikátorů. Ročenka bude využitelná jak pro samosprávy obcí, tak pro vyšší správní celky a samotné občany. Příkladem formy této ročenky můžou být kapitoly 5. a 6. této publikace. Krajský úřad Středočeského kraje poskytne navrženou sadu indikátorů udržitelného rozvoje malých obcí I. a II. stupně statistickému úřadu jako odborný podklad a ke zvážení jejich plošného využití. Plošné zavedení monitoringu rozvoje na základě navržené sady indikátorů závisí na konsensu centrálních institucí a institucím akreditovaným ke sběru dat. Krajský úřad ve spolupráci s Českým statistickým úřadem pilotně otestuje navrženou sadu na reprezentativním vzorku obcí Středočeského kraje. Sadu indikátorů udržitelného rozvoje pro malé obce je důležité prezentovat Radě vlády pro udržitelný rozvoj jako případovou studii aplikace Strategie udržitelného rozvoje České republiky na místní úrovni.

26

POZNÁMKY

Autoři:

Grafické zpracování: Jazyková korektura: Vydala: Tisk: Náklad: Počet stran:

Štěpán Hřebík (EnviConsult, s.r.o.) Josef Novák (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s.) Viktor Třebický (EnviConsult, s.r.o.) Halina Bechyňová Marie Hudecká Společnost pro rozvoj Českého krasu, o.s., Karlštejn, 2006 Nakladatelství Studio Gabreta (http://www.studio-gabreta.cz) 500 ks 28

Tato publikace je výstupem „Analýzy informačních povinností a potřeb malých obcí Středočeského kraje“. Podrobná analýza je dostupná v elektronické podobě na http://www.kr-stredocesky.cz/.

Při přetisku či citaci publikace si autoři vyhrazují povinnost uvést zdroj.

Tato publikace vznikla jako součást projektu Společného regionálního operačního programu (SROP) Opatření 3.3 s názvem „Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů ve Středočeském kraji“. Tento projekt je v gesci Odboru evropské integrace Krajského úřadu Středočeského kraje. Zhotovitel dokumentu – Společnost pro rozvoj Českého krasu, o.s. (SRČK) – se v roce 2005 stala partnerem I. stupně projektu.

© Společnost pro rozvoj Českého krasu, o.s., Karlštejn, 2006 ISBN 80 – 239 –7669 –9

KAM SMĚŘUJE ROZVOJ MALÝCH MĚST A OBCÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE?

Recommend Documents