ROZVOJ VESNICE Ludmila Kaš parová a kolektiv

ROZVOJ VESNICE Ludmila Kaš parová a kolektiv

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍROZVOJ Č R Ú STAV Ú ZEMNÍHO ROZVOJE

Ú STAV Ú ZEMNÍHO ROZVOJE BRNO

Ludmila Kašparová a kolektiv

ROZVOJ VESNICE

BRNO 2002

EDIČ NÍ Ř ADA VESNICE

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Autorský kolektiv:

ROZVOJ VESNICE

PhDr. Ludmila Kašparová Ing. Igor Kyselka, CSc. Ing. arch. Josef Markvart, CSc. Ing. Alena Navrá tilová Ing. Marie Polešáková , Ph.D. Ing. arch. Eva Rozehnalová , CSc.

Garant MMR:

Ing. arch. Jan Floriá n

Kooperace:

Prof. Ing. Jaroslav Simon Doc. PhDr. Jan Š elešovský, CSc.

OBSAH

ROZVOJ VESNICE

OBSAH 1 Ú VOD .............................................................................................................................................7 1.1 Dvojípůsobnost obce ..............................................................................................................7 1.2 Soustava dokumentů, které ovlivňují(kterými lze ovlivňovat) rozvoj obce...........................8 1.2.1 Dokumenty, poř izované obcí.........................................................................................9 1.2.2 Dokumenty, poř izované jiný mi subjekty......................................................................10 1.2.3 Správnírozhodnutí......................................................................................................11 2 CO NELZE PŘI PLÁ NOVÁ NÍ ROZVOJE OBCE OPOMENOUT.....................................13 2.1 Financová nírozvojových dokumentů....................................................................................13 2.2 Spoluprá ce s veřejností..........................................................................................................13 3 MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE.............................................................................14 3.1 3.2 3.3 3.4

Místníprogram obnovy vesnice jako součá st Programu obnovy venkova ...........................14 Obsah Místního programu obnovy vesnice ...........................................................................15 Zá sady pro přípravu Místního programu obnovy vesnice .....................................................17 Postup pořizová nímístního programu obnovy vesnice.........................................................17

4 PROGRAM ROZVOJE OBCE .................................................................................................19 4.1 Ú čel Programu rozvoje obce .................................................................................................19 4.2 Doporučený obsah Programu rozvoje obce...........................................................................19 4.3 Č asový průběh zpracová nía realizace programu rozvoje obce.............................................21 5 Ú ZEMNÍ PLÁ NOVÁ NÍ.............................................................................................................23 5.1 Cíle a pojmy územního plá nová ní.........................................................................................23 5.2 Ná stroje územního plá nová ní................................................................................................24 5.2.1 Ú zemně plánovacídokumentace (Ú PD) .....................................................................24 5.2.2 Ú zemně plánovacípodklady (Ú PP) ............................................................................25 5.2.3 Ú zemnírozhodnutí......................................................................................................26 5.3 Role obce v územním plá nová ní............................................................................................26 5.4 Proces pořízeníúzemního plá nu obce a regulačního plá nu...................................................27 5.4.1 Rozhodnutío poř ízeníÚ PD ........................................................................................27 5.4.2 Př ípravné práce, vý bě r projektanta, uzavř enísmlouvy ..............................................27 5.4.3 Prů zkumy a rozbory ....................................................................................................27 5.4.4 Zadání..........................................................................................................................28 5.4.5 Koncept ř ešení.............................................................................................................28 5.4.6 Projednáníkonceptu ř ešenía zpracovánísouborného stanoviska .............................29 5.4.7 Návrh ...........................................................................................................................29 5.4.8 Projednánínávrhu a jeho schválení............................................................................29 5.4.9 Dalšíčinnosti poř izovatele Ú PD.................................................................................30 5.5 Změny územně plá novacídokumentace................................................................................31 5.6 Finančníná klady na pořízeníÚ PD........................................................................................31 5.7 Č asová ná ročnost pořízeníÚ PD............................................................................................31 6 DOKUMENTY, POŘIZOVANÉ JINÝ MI SUBJEKTY .........................................................32 6.1 Ú zemnísystémy ekologické stability krajiny........................................................................32 6.2 Plá nová nív oblasti vodního hospodá řství.............................................................................33 6.2.1 Ochrana př ed záplavami .............................................................................................33 6.2.2 Ochrana (popř ípadě obnova) vodních ploch ..............................................................34 6.2.3 Ochrana vod př ed znečiště ním ....................................................................................35

OBSAH

ROZVOJ VESNICE

6.3 Lesníhospodá řské plá ny........................................................................................................37 6.4 Pozemkové úpravy.................................................................................................................40 6.4.1 Ú čel pozemkový ch úprav.............................................................................................40 6.4.2 Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ ) ........................................................................41 6.4.3 Komplexnípozemkové úpravy (KPÚ ) .........................................................................41 6.4.4 Postup procesu pozemkový ch úprav a role obce.........................................................42 6.4.5 Návrh komplexní ch pozemkový ch úprav .....................................................................42 6.4.6 Realizace pozemkový ch úprav.....................................................................................44 6.4.7 Financování.................................................................................................................45 7 Ú ZEMNÍ ŘÍZENÍ.......................................................................................................................46 7.1 Ú čel a funkce územního řízenía vazba na územně plá novacídokumentaci nebo územně plá novacípodklady................................................................................................................46 7.2 Kompetence a dotčené orgá ny a osoby v územním řízení....................................................46 7.2.1 Ú zemnírozhodnutía jejich závaznost.........................................................................46 8 SPOLUPRÁ CE S VEŘEJNOSTÍ..............................................................................................48 8.1 Předpoklady ...........................................................................................................................48 8.2 Zá sady....................................................................................................................................49 8.3 Postup pořizová níkoncepčních dokumentů za účasti veřejnosti, volba vhodných technik ..50 8.3.1 Ú vodnífáze - identifikace problémů ...........................................................................50 8.3.2 Formulovánícílů a zpracovánídílčích strategií.........................................................52 8.3.3 Projednávánía schvalovánípř ipravovaný ch dokumentů ...........................................53 9 DALŠÍ DOPORUČ ENÁ LITERATURA A SOUVISEJÍCÍ PRÁ VNÍ PŘEDPISY .............55 9.1 Dalšídoporučená literatura....................................................................................................55 9.2 Souvisejícíprá vnípředpisy....................................................................................................55 9.3 Použitá literatura....................................................................................................................56 PŘÍLOHA A: INTEGROVANÁ ROZVOJOVÁ STRATEGIE MIKROREGIONU, PROGRAM SAPARD .....................................................................................................................57 Vytvá řenívenkovských mikroregionů ..........................................................................................57 Předvstupníprogram Evropské unie SAPARD ............................................................................59 Integrovaná rozvojová strategie mikroregionu (integrovaný projekt) ..........................................65 PŘÍLOHA B: VÍCE O Ú ZEMNÍCH SYSTÉ MECH EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY .........................................................................................................................................72 Venkovská krajina a biodiverzita..................................................................................................72 Skladebné součá sti Ú SES..............................................................................................................72 Evropská ekologická síť................................................................................................................74 Tvorba nových skladebných prvků Ú SES ....................................................................................74 PŘÍLOHA C: FINANČ NÍ PLÁ NOVÁ NÍ .....................................................................................75 Rozpočet obce ...............................................................................................................................76 Zdroje financová ní........................................................................................................................83

OBSAH

ROZVOJ VESNICE

Ú VOD

ROZVOJ VESNICE

1 Ú VOD Systematická péče o rozvoj regionů a obcí je znakem vyspělého stá tu. Vytvá ření koncepcí rozvoje a jejich implementace je i jednou z priorit členských stá tů Evropské Unie, kam směřuje i Č eská republika. Naplňová ní této priority klade velké ná roky nejen na ústřední orgá ny stá tní sprá vy, krajské orgá ny, ale i na jednotlivé obce. Obecným cílem rozvoje venkova je uchová ní, obnova a rozvoj obcí, který by odpovídal potřebá m obyvatelstva i ochrany životního prostředí. I ve venkovských oblastech je však plá nová ní rozvoje velmi ná ročným, složitým a odpovědným úkolem. Zá kladním je plá nová ní celkového rozvoje obce ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Koncepce rozvoje obcí navazují na ná rodní a regioná lní plá nová ní. Především regioná lní plá nová ní se snaží ovlivnit rozmístění ekonomických aktivit a sociá lních subvencí mezi jednotlivé regiony tak, aby byl omezen nerovnoměrný rozvoj. Taková opatření bývají garantová na vlá dou a mohou zahrnovat přímé investice do infrastruktury i do sociá lní struktury, fiská lní stimuly k ovlivňová ní rozhodová ní firem, týkajících se umístění aktivit atp. Regioná lní plá nová ní se pokouší o usměrňová ní rozvoje regionů pomocí určité strategie, která spojuje fyzické změny s ekonomickou a sociá lnípolitikou. V souladu s politikou Evropské unie je u ná s nově podporová no mikroregioná lní plá nová ní rozvoje, tedy plá nová nímikroregionů. Předklá daná publikace by měla pomoci pracovníkům úřadů malých obcí a především samosprá vá m v těchto obcích v orientaci o možnostech, jednotlivých způsobech, využitelnosti a postavení obce při plá nová ní rozvoje na jejím území. Existence každého rozvojového dokumentu má opodstatnění, je však nutno najít pro každou obec takový, nebo takové, které nejsou samoúčelné a vyhovují prá vě potřebá m dané obce. Publikace obsahuje hlavní čá st, která se zabývá úlohou, postavením a povinnostmi obce v procesu řízení rozvoje území. Přílohu tvoří podrobnější rozvedení, vysvětlení pojmů a širší souvislosti některých problémových okruhů. Součá stítéto publikace jsou i odkazy na dalšívyužitelnou literaturu a souvisejícíprá vnípředpisy.

1.1 Dvojípůsobnost obce Zá kony rozlišují dvojí působnost obce, tzn. i dvě skupiny jejich úkolů. Samostatná působnost vymezuje prostor, v němž obec uskutečňuje Ú stavou podložené prá vo na samosprá vu. Do přenesené působnosti pak ná leží úkoly, které obec plní pro stá t. Stá t formou zá kona je přenesl na obce z toho důvodu, že jsou nejblíže občanům a mohou se tak podílet na některých úkolech stá tní sprá vy. Hlavní úkoly obcí a současně způsoby zajišťová ní veřejných statků na municipá lní úrovni jsou souhrnně definová ny v zá konu o obcích. Dle tohoto zá kona do samostatné působnosti obcí zejména patř í: • schvalování programu rozvoje a provádění kontroly jeho plnění, • hospodaření s majetkem obce, • poskytová ní a přijímá ní darů, • sestavová ní rozpočtu obce, hospodaření podle něj a vyúčtová ní hospodaření obce za uplynulý kalendá řnírok, • zřizová ní trvalých nebo dočasných peněžních fondů, 7

Ú VOD

ROZVOJ VESNICE

• zaklá dá ní a zřizová ní prá vnických osob a zařízení, popřípadě jejich rušení, • rozhodová ní o účasti obcí v obchodních společnostech a v nadacích, • stanovení druhu místních poplatků a jejich sazeb, • vydá vá ní obecně zá vazných vyhlá šek ve věcech patřících do samostatné působnosti, • schvalování územního plánu obce a regulačního plánu a vyhlašování jejich závazné části • • • • • • • • • • •

obecně závaznou vyhláškou, rozhodová nío vyhlašová nímístního referenda a realizace jeho výsledků, uzavírá nídohod o změně hranic obce, volba, zřizová nía ustanovová níorgá nů obce, rozhodová ní o členství obce v dobrovolném svazku obcí a ve sdružení obcí s meziná rodním prvkem, úkoly v oblasti školství, sociá lnípéče, zdravotnictvía kultury, místnízá ležitosti veřejného pořá dku a zřizová níobecní(městské) policie, sprá va, údržba a provozová ní zařízení sloužících k uspokojová ní potřeb občanů, jsou-li ve vlastnictvíobce, čistota obce, odvoz domovních odpadů a jejich nezá vadná likvidace, zá sobová ní vodou, odvá děnía čištěníodpadních vod, uklá dá nísankcípodle zá kona o obcích, udělová níčestného občanstvíobce, udělová nícen obce.

Kromě toho obec v samostatné působnosti dá le zajišťuje ve svém územním obvodu hospodá řský, sociá lnía kulturnírozvoj, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí. V př enesené působnosti obce vykoná vají stá tní sprá vu v rozsahu stanoveném zá kony. Jedná se např. o výkon stá tní sprá vy na úseku hospodaření s byty, školství, dopravy a silničního hospodá řství, obrany stá tu, zemědělství, územního plá nová ní, všeobecné vnitřní sprá vy, energetiky, kultury atd. Na rozdíl od samostatné působnosti je však přenesená působnost pro obce diferencovaná podle možnosti kapacity jejich úřadu, tj. vlastně nepřímo podle velikosti obce a objemu finančních prostředků plynoucích z daňového určení. V některých případech tak může v oblasti přenesené působnosti dojít k územnímu přesá hnutí působnosti obce, pokud vykoná vá stá tní sprá vu i pro jiné obce. Týká se to zejména pověřených obecních úřadů (zpravidla se jedná o města). To však neznamená , že existují dva obecní rozpočty, rozpočet je pouze jeden a stát uhrazuje obcím určitý m způsobem náklady, které jim výkonem svěřené agendy vznikají (viz tabulka).

1.2 Soustava dokumentů, které ovlivňují(který mi lze ovlivňovat) rozvoj obce Podle charakteru a způsobu pořizová ní lze dokumenty, kterými lze ovlivňovat rozvoj obce, rozdělit takto: 1.2.1. Rozvojové dokumenty, pořizované obcí, 1.2.2. Rozvojové dokumenty, pořizované jinými subjekty, 1.2.3. Sprá vnírozhodnutí.

8

Ú VOD

ROZVOJ VESNICE

1.2.1 Dokumenty, poř izované obcí Reá lné fungová ní místních samosprá v proká zalo, že rozvoj a prosperita každé obce zá visí na schopnosti místních zastupitelstev analyzovat problémy a rozhodovat s uvá žením všech rizik v dlouhodobém horizontu. To usnadňují koncepční dokumenty, které v delším časovém horizontu určují zá kladní „strategii“ rozvoje obce. V naší legislativě jsou zakotveny ná sledující významné dokumenty. Zá kon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění uklá dá obcím pečovat o vytvá ření podmínek pro rozvoj sociá lnípéče a uspokojová nípotřeb svých občanů, především potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělá vá ní, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořá dku (§ 35 odst. 2). V § 84 odst. 1. písm. a) pak tento zá kon uvá dína prvním místě ve výčtu samostatných působnostíobce schvalová níprogramu rozvoje obce. Program rozvoje obce nemá zá vazný obsah ani vymezený vztah k územnímu plá nová ní. Ve venkovských obcích je jako rozvojový dokument nejčastěji pořizová n Místní program obnovy vesnice, upravený vlá dním dokumentem „Program obnovy venkova“, schvá leným dne 11.11.1998. Místníprogram obnovy vesnice se lišíod programu rozvoje obce ve třech zá kladních rysech: 1. má definovaný obsah a minimá lníobdobí, pro které musíbýt zpracová n, 2. má vymezený vztah k územnímu plá nová ní, 3. jeho pořízení a schvá lení je předpokladem a podmínkou zapojení obce do „Programu obnovy venkova“ a využívá níjeho účelových dotací. Podstatný vliv na život v obci, na sociá lní politiku, úroveň životního prostředí, ale i na ekonomické důsledky rozvoje obce má sprá vné umístění staveb, rozmístění různých činností v území a jejich vzá jemné vazby, vzá jemná provozní ná vaznost a dopravní dostupnost jednotlivých funkcí a objektů a hospodá rné využití ploch a pozemků. Koordinace funkcí, objektů, vazeb, ná vazností, využití ploch a pozemků a zá jmů v území, v souladu s jeho možnostmi a podmínkami, je úlohou územního plá nová ní. Zá kladními dokumenty územního plá nová ní - územně plá novací dokumentací na úrovni obce jsou územníplán obce a regulačníplán. Obsah jednotlivých dokumentů, způsob jejich pořízenía jejich zá vaznost upravuje zá kon č. 50/1976 Sb., o územním plá nová ní a stavebním řá du v platném znění (dá le jen stavební zá kon) a zpodrobňuje vyhlá ška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plá novacích podkladech a územně plá novacídokumentaci. V rá mci přípravy Č eské republiky na vstup do Evropské unie se stá le větší pozornost soustřeďuje na regioná lní přístupy v plá nová ní a realizová ní rozvoje a na strukturá lní politiku při poskytová ní dotací. V rozvoji venkova se tento trend promítá nejen narůstající podporou rozvoje venkovských obcí, ale nově také podporou sdružová ní obcí do mikroregionů, v jejichž rá mci obce plá nují a realizujízá měry, které majínadobecnírozměr. Prá vo na sdružová ní místních orgá nů zakotvila Evropská charta místní samosprá vy. Asociační prá vo zde vychá zí z principu kooperace ve všech otá zká ch společného zá jmu. Tento princip zahrnuje i prá vo vytvá ření zá jmových sdružení a svazků, včetně těch, jejichžúčelem je přeshraniční spoluprá ce. Č lá nek 10 stanoví, že prá vo místních orgá nů stá t se členem sdružení, která chrá ní a rozvíjí jejich společné zá jmy, resp. meziná rodního sdružení místních orgá nů, musí být uzná no každým stá tem. V naší prá vní úpravě jsou asociační prá va zakotvena v zá konu o obcích č. 128/2000 Sb. v platném znění. V § 46 tohoto zá kona je stanoveno, že obce mohou spolupracovat na zá kladě smlouvy 9

Ú VOD

ROZVOJ VESNICE

uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, na zá kladě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí nebo mohou zaklá dat prá vnické osoby podle zvlá štního zá kona dvěma nebo více obcemi. Pokud se obce stanou členy dobrovolného svazku obcí, prá vní subjektivitu se zachová vají. V § 49 je vymezeno prá vní postavení svazku obcí, okruh jeho zá kladních činností, ná ležitostí jeho stanov a povinnosti související s přezkoumá ním hospodaření svazku. Prá vní způsobilosti svazku, jeho registraci, zrušení a zá nik upravuje Občanský zá koník v § 20i a § 20j. Také hospodaření upravuje zvlá štnízá kon. Obce, sdružené do mikroregionu, zpracová vají pro společný postup strategické rozvojové dokumenty (plány). Rovněž tyto dokumenty nemají legislativně určený obsah a formu, ale lze obecně doporučit, aby shodně s doporučeným obsahem Programu rozvoje obce, sestá val strategický rozvojový dokument (plá n) z čá sti analytické, syntézy a zhodnocení výsledků analytické čá sti a navržení strategických cílů rozvoje mikroregionu včetně určení postupových kroků, které ke splněnícílů povedou. Strategický rozvojový dokument mikroregionu by měl být zpracová n minimá lně na dobu 4 let (jedno volební období), jako výhodnější se však jeví dlouhodobější dokument, který může být zpřesňová n úpravou postupových kroků. Musí stanovit priority rozvoje mikroregionu, nelze předpoklá dat, že pomocí tohoto dokumentu lze řešit veškeré aspekty rozvoje území. Jednotlivé strategické cíle a postupové kroky je nutno navrhovat ve vzá jemné vazbě. Dokument je nutno považovat za otevřený, tzn., že při změně podmínek je nutno prověřit účelnost postupových kroků a případně je upravit. Do přípravy a projedná vá ní dokumentu musí být vtažena veřejnost (obyvatelé, zá jmové skupiny, fyzické a prá vnické osoby, podnikající v území), v opačném případě bude realizovatelnost cílů velmi obtížná . Strategický rozvojový dokument musí být stanoven s ohledem na reá lné možnosti mikroregionu, a to především finanční. (Dále viz Př íloha A, kap. Integrovaná rozvojová strategie mikroregionu.) Rovněž stavební zá kon pamatuje na možné sdružová ní obcí ustanovením, že po dohodě schvalujících orgá nů se může zpracovat územníplá n společné pro územívíce obcí. 1.2.2 Dokumenty, poř izované jiný mi subjekty Na rozvoj obcí mají vliv a do rozvojových dokumentů, pořizovaných obcemi (mikroregiony) vstupují, i rozvojové zá měry z dokumentů, pořizovaných jinými subjekty, a to z těchto důvodů: • podle platné legislativy musí být některé plá ny zpracová ny a rozvoj obce musí být řízení

v souladu s těmito plá ny (např. územnísystémy ekologické stability),

• územní plá n obce i regulační plá n musí ze zá kona respektovat zá vaznou čá st územního plá nu

velkého územního celku,

• jestliže byl dokument pořízen, je povinnost jej využít – např. vymezení zá plavového území se

přebírá do územního plá nu obce,

• do rozvojových dokumentů obcí je vhodné využít poznatků z jiných podkladů – oborových

generelů, dílčích studií, plá nu komplexních pozemkových úprav atd.

Pro plá nová ní rozvoje venkovských oblastí mají největší význam plá ny územních systémů ekologické stability, vodohospodá řské plá ny, lesní hospodá řské plá ny, plá ny komplexních pozemkových úprav a programy na zlepšeníekologické situace v krajině.

10

Ú VOD

ROZVOJ VESNICE

1.2.3 Správnírozhodnutí Rozvoj obce je usměrňová n i sprá vními rozhodnutími. Sprá vní rozhodnutí vydá vají orgá ny stá tní sprá vy různé úrovně na zá kladě výsledků sprá vního řízení a jsou zá vazná pro dotčené subjekty. Sprá vní rozhodnutí omezují využití území , např. vyhlá šení ná rodního parku ve svých důsledcích upravuje režim využití území v obcích, která do tohoto území spadají. Jestliže obec pořizuje rozvojový dokument, jsou vydaná sprá vní rozhodnutí neopominutelnou součá stí podkladů, které je nutno využít. Pokud obec nemá platnou územně plá novací dokumentaci nebo jiný rozvojový dokument, jsou platná sprá vnírozhodnutíjediným podkladem pro řízenírozvoje obce. Nejdůležitějším sprá vním řízením na úrovni obce je územní řízení(viz kap. 7).

11

Ú VOD

ROZVOJ VESNICE

SOUSTAVA DOKUMENTŮ, KTERÉ OVLIVŇUJÍ (KTERÝ MI LZE OVLIVŇOVAT) ROZVOJ OBCE Rozvojové dokumenty na celostátnía regionálníúrovni např .: Strategie rozvoje krajů Programy rozvoje krajů Ú zemníplá n velkého územního celku

ROZVOJOVÉ DOKUMENTY POŘIZOVANÉ OBCÍ Celostá tní

Celostá tní

Ú zemníplá n obce Program rozvoje obce Regioná lní

Loká lní

Regioná lní

(Místníprogram obnovy vesnice)

Loká lní

Regulačníplá n

12

Správnírozhodnutínapř .: územnírozhodnutí, vyhlášeníCHKO, apod.

Rozvojové dokumenty poř izované jiný mi subjekty, např .: Ú zemnísystém ekologické stability, Komplexnípozemkové úpravy apod.

Strategie rozvoje Č R Ná rodnírozvojový plá n

CO NELZE PŘ I PLÁ NOVÁ NÍROZVOJE OBCE OPOMENOUT

ROZVOJ VESNICE

2 CO NELZE PŘI PLÁ NOVÁ NÍ ROZVOJE OBCE OPOMENOUT 2.1 Financovánírozvojový ch dokumentů Obce nemohou realizovat rozvojové zá měry bez finančních prostředků. Zajištění finančních zdrojů je nejdůležitějším úkolem obecních financí. Já drem systému municipá lních financí je rozpočet obce, jeho příprava však vychá zíz priorit koncepce rozvoje obce. Kapitola o finančním plá nová níje v příloze C této příručky.

2.2 Spolupráce s veř ejností Chtějí-li obce vytvá řet prostředí, kde lidé mohou žít ve větší harmonii se svým okolím a současně v nich povzbudit zá jem o realizová ní rozvojových zá měrů, je nezbytné s nimi při plá nová ní i uskutečňová ní naplá novaných cílů být v neustá lém kontaktu. Nestačí však jen dobrá vůle starosty a zastupitelstva, je také potřeba s lidmi umět tvořivě spolupracovat. Zvlá šť se této problematice se věnuje kapitola 8. příručky.

13

MÍSTNÍPROGRAM OBNOVY VESNICE

ROZVOJ VESNICE

3 MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE 3.1 Místníprogram obnovy vesnice jako součást Programu obnovy venkova Vlá dní dokument Program obnovy venkova (dá le jen Program)vytyčuje jako hlavní cíl podporu obyvatel venkova a samosprá v venkovských obcí vytvořením organizačních a ekonomických podmínek pro celkovou obnovu venkovského prostoru a rozvoj zdravého životního prostředí, zachová ní a rozvíjení přírodních a kulturních hodnot venkova. Pro naplnění tohoto cíle Program definuje sedm zá kladních okruhů priorit, které by jednotlivé místníprogramy obcíměly naplňovat: 1.

udržení, obnova a rozvoj místní kulturních a společenských tradic, životního stylu, pospolitosti obyvatel obce a vědomívlastníodpovědnosti za obnovu a rozvoj obce;

2.

rozvíjení partnerských vztahů se sousedními obcemi i městy, se sousedícími mikroregiony a se spřá telenými obcemi za hranicíČ eské republiky;

3.

rozvoj hospodá řství, zejména využívajícího místních hmotných zdrojů a zaměstná vajícího místní obyvatele, rozvoj podniká ní zemědělského i nezemědělského, služeb, cestovního ruchu apod., rozvoj místního marketingu, klientely a distribučních sítímístních výrobků;

4.

zachová ní a obnova vlastního obrazu obcí, jejich sepětí s krajinou, zachová ní a obnova specifického rá zu venkovské zá stavby, jeho přirozené a jedinečné působivosti v místě a v krajině, obnova kulturních pamá tek na venkově;

5.

úprava veřejných prostorů a staveb, zlepšení občanské vybavenosti a technické infrastruktury, včetně technických zařízenízajišťujících ochranu životního prostředí;

6.

udržení, obnova a účelné využití produkčního potenciá lu okolní zemědělsky využívané krajiny v ná vaznosti na vhodnou organizaci a využití pozemků při zachová ní a rozvíjení jejich přírodní, obytné a estetické hodnoty;

7.

převzetí spoluodpovědnosti za udržová ní a rozvoj regenerační, rekreační a terapeutické funkce venkovského prostoru.

Program rozlišuje tři úrovně: celostá tní, mikroregioná lní a obecní. Celostá tní úroveň je zaměřena především na osvětu, vzdělá vá nía poradenstvítýkajícíse obnovy vesnice a rozvoje venkova. Na úrovni mikroregionů je Program zaměřen na podporu spoluprá ce obcípři: • obnově a hledá ní regioná lní identity, osvěty, vzdělá vá ní a poradenství v oblasti obnovy vesnic

a rozvoje venkova, • přípravě a realizaci integrovaných programů sociá lně ekonomického rozvoje venkovských

mikroregionů, založených na propojenía společném využívá níobčanské vybavenosti a technické infrastruktury, na aktivní politice zvyšová ní nabídky pracovních příležitostí podporou rozvoje malého a středního zemědělského i nezemědělského podniká ní, vytvá ření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu,

• péči o krajinu a kulturní hodnoty území.

V úrovni obcí je Program zaměřen na podporu zpracová ní územních plá nů obcí, případně urbanistických studiía především na pořizová nía realizaci Místních programů obnovy vesnice.

14


ROZVOJ VESNICE

3.2 Obsah Místního programu obnovy vesnice Tento dokument by měl být podle místní situace a potřeb sestaven z jednotlivých projektů, které podle Programu obnovy venkova jsou zařazeny do ná sledujících okruhů: • v oblasti rozvoje souná ležitosti místních obyvatel s obcí a přirozenými regiony projekty, týkající se: a) výstav o historickém vývoji a navrhovaném rozvoji obce nebo jejích místních čá stí, b) obnovenímístníkroniky, vydá vá nímístního zpravodaje, natá čenívideoprogramů, c) zpracová ní a publiková ní seznamu místních pamětihodností, kulturních pamá tek, chrá něné přírody a významných krajinných prvků, d) podpory činnost spolků, hnutí a zá jmových organizací, zejména spojených s obnovou vesnice a krajiny a výchovou dětía mlá deže, e) výchovné, osvětové, informační a propagační činnosti, vydá vá ní periodik a účelových publikacízaměřených na obnovu vesnice; • v oblasti rozvoje hospodá řstvíobce projekty zaměřené na: a) zvýšení úrovně a rozvoj různých forem zemědělské činnosti včetně místního zpracová ní zemědělské produkce v souladu s přírodními podmínkami, b) rozvoj vhodných druhů nezemědělské výroby a místního průmyslu, c) obnovu řemesel, obchodu, služeb a podniká ní, d) rozšířenípředpokladů pro domá cía cizinecký cestovního ruch, e) rozvoj pracovních příležitostí, f) stabilizaci obyvatelstva, zejména vytvá řením podmínek k získá ní bydlení pro mladá manželství a pracovníky potřebných profesí, podporou rozvoje vyhovující občanské vybavenosti atp.; • v oblasti zachová ní, obnovy a údržby venkovské zá stavby, projekty: a) směřujícík zachová nía obnově historické a urbanistické struktury a charakteru zá stavby, b) týkajícíse obnovy objektů pamá tkově hodnotných, c) zaměřené na opravy a rekonstrukce veřejných budov, vytvá řejících specifický místní výraz (radnice, kostel, škola, sokoloven, prodejny, hostinec), d) podporující opravy obytných domů, rekreačních objektů, hospodá řských stavení a dokladů lidového stavitelství, charakterizujících místníprostředía tradice regionů, e) zaměřené na obnovu a revitalizaci objektů drobné lidové a sakrá lní architektury a technických pamá tek (pily, mlýny, ková rny, řemeslné dílny), f) směřující k ná pravě architektonických a stavebních nešvarů, odstranění cizích prvků, docílení souladu ve výrazu obce, včetně výměn a úprav stavebních prvků (omítek, ná těrů, obkladů oken a dveří, vrat, střech, přístavků, oplocení, předzahrá dek apod.), g) zabývající se výkupem neobydlených a nevyužitých budov a jejich adaptací pro nové využití a zhodnocení;

15


ROZVOJ VESNICE

• v oblasti zkvalitnění občanské vybavenosti projekty, zaměřené na obnovu, případně rozšíření nebo výstavbu: a) školských zařízení, b) zdravotnických středisek či ordinací, c) prostor pro kulturnía společenské účely, klubů pro děti a mlá dež, d) zařízenípro staré občany, e) tělovýchovných a rekreačních zařízení, f) zařízeníobchodu a služeb, g) zařízení pro cestovní ruch - informačních středisek, naučných stezek, ubytovacích zařízení atp.; • v oblasti veřejných prostranstvíprojekty, týkajícíse: a) úprav ná vsía ná městía veřejných prostranství, b) úprav a zřizová níparků, dětských hřišť, odpočinkových a rekreačních zelených ploch, c) výsadeb alejía celkového doplněníobce vhodnou zelenía propojenízeleně v obci s krajinou, d) obnovy vodních ploch a vodotečí, úprav hasičských ná drží; • v oblasti technické infrastruktury, komunikacía dopravy projekty, zaměřené na: a) rekonstrukci a budová níchybějících vodovodů, kanalizace, čistíren odpadních vod, b) plynofikaci, c) úpravu a dostavbu energetických objektů, sítía veřejného osvětlení, d) zabezpečenímodernítelekomunikačnía informačnítechniky, e) zlepšení dopravních poměrů u stá vajících místních komunikací - úprava spá dů, poloměrů zakřivení, vjezdů, f) budová níchodníků, parkovišť, g) zřizová nícyklistických cest, h) sběr, odvoz a likvidaci tuhých odpadů, i) opatřeníke zlepšová nídopravníobslužnosti; • v oblasti ochrany a obnovy kulturníkrajiny projekty, týkajícíse: a) prová děníkomplexních pozemkových úprav, b) budová ní loká lních územních systémů ekologické stability a zelených pá sů k ochraně před vodnía větrnou erozí, c) ochrany místních biotopů, přírodních útvarů a výtvorů; d) obnovy prostupnosti krajiny a jejího sepětís obcemi budová ním pěších a cyklistických cest; e) údržby a obnovy vodních ploch a vodotečí včetně úprav jejich přirozených břehů a objektů s nimi spojených, jako jsou mostky a propustky, sanaci svá žlivých terénů a strá ní a ochrany před povodněmi, podchycenía obnovy pramenů,

16


ROZVOJ VESNICE

f) obnovy silničních a polních stromořadí, břehových porostů vodotečí, budová ní vyhlídek a odpočívadel, g) ochrany krajinného rá zu a charakteristických kompozičních prvků.

3.3 Zásady pro př ípravu Místního programu obnovy vesnice Místní program obnovy vesnice (MPOV) obec zpracová vá nejméně pro jedno volební období. Pokud má obec: − schvá lený územníplá n obce (regulačníplá n), − schvá lené souborné stanovisko ke konceptu řešenítohoto dokumentu, − případně projednanou urbanistickou studii, musí MPOV na tento dokument věcně navazovat. Pokud není k dispozici, musí být před přijetím přihlá šky do Programu obnovy venkova alespoň zpracová na a projedná na urbanistická studie. Důvodem tohoto opatření je nezbytnost proká zat územně plá novací dokumentací (územně plá novacím podkladem) jasnou koncepci rozvoje obce pro delší období, zejména v oblasti využití území, infrastruktury a širších vazeb obce a zajistit bezkoliznost budoucírealizace MPOV. Další podmínkou účasti obce v Programu je ustanovení pracovní skupiny pro obnovu vesnice, složené ze zá stupců samosprá vy, občanských sdružení, spolků, organizací, zemědělských družstev a místních podniků, vlastníků a uživatelů nemovitostí a místních občanů. Pokud zpracová vaný MPOV má být skutečně kvalitní, nesmí pracovní skupina být ustanovena pouze formá lně, ale všichni účastníci musí skutečně aktivně spolupracovat na jeho tvorbě. Význam činnosti pracovní skupiny však nekončí přípravou místního programu, ale je důležitá i při realizaci jednotlivých zá měrů a projektů místního programu. Místní program obnovy vesnice si může zpracová vat obec sama nebo může jeho zpracová ní zadat vybranému zpracovateli. Ve druhém případě je potřeba se starat, aby dobře fungovala průběžná spoluprá ce zpracovatele nejen se starostou obce, ale s celým zastupitelstvem a také s pracovní skupinou a dalšíveřejností. Podrobněji je rozebrá na spoluprá ce s veřejnostív kapitole 8.

3.4 Postup poř izovánímístního programu obnovy vesnice Protože má Místní program obnovy vesnice sloužit jako střednědobý až dlouhodobý koncepční dokument, určující celkovou strategii obnovy a rozvoje obce, musí být zpracová n komplexně a prová zaně zahrnovat všechny aktivity vedoucí k naplnění stanovených cílů obnovy a rozvoje obce, včetně těch, pro které obec nebude žá dat dotace z prostředků Programu obnovy venkova. V prvnífázi přípravy dokumentu spolupracuje místní samosprá va s pracovní skupinou a odborníky na identifiková ní problémů, které je v obci potřeba řešit a na definová ní vzá jemných vazeb mezi nimi. Druhou fázíje formulová ní cílů, které by měly být v obnově a rozvoji obce dosaženy a odhad horizontu jejich splnění. Cíle, které lze naplnit pouze v dlouhodobém výhledu, by měly být rozděleny na dílčí cíle, které umožní postupné dosažení cílů vzdá lených. Aby se podařilo mobilizovat obyvatele pro realizová ní cílů připravovaného programu obnovy vesnice, musí mít zá stupci obce a zpracovatelé na paměti, že problémy, které budou řešeny, musí pociťovat obyvatelé jako zá važné, a že navržené cíle musíbýt reá lně splnitelné, současně také přitažlivé a motivující. V případě, že obec měla územně plá novací dokumentaci/urbanistickou studii zpracovanou již v dřívějším období, je nezbytné prověřit, zda pro nově formulované cíle, ke kterým by měla obnova 17


ROZVOJ VESNICE

a rozvoj směřovat, uzemní či regulační plá n, případně urbanistická studie stanovují vhodné územní a regulační podmínky. Pokud tomu tak není, je nutno územně plá novací dokumentaci aktualizovat formou pořízenízměny. V této fá zi je také nutné stanovit priority, tedy rozhodnout, které problémy je potřeba řešit přednostně. Po shromá ždění problémů a stanovení cílů a priorit nastá vá tř etífáze přípravy programu. Je to hledá ní strategií, které povedou k naplnění stanovených cílů a vhodných postupů řešení jednotlivých problémů, případně vzá jemně prová zaných problémů (problémových oblastí). Vždy je nutné pečlivě zvá žit, zda je navržený postup použitelný a zda povede k reá lnému dosaženícíle. Praktickým výsledkem této etapy jsou zpracované dlouhodobé, střednědobé a krá tkodobé dílčí projekty, vždy podle povahy řešeného problému a podle předpoklá dané délky doby řešení. Z hlediska komplexity budou připravované projekty značně variabilní, od jednoduchých a zcela detailních, jako jsou úpravy jednotlivých veřejných prostor nebo společenské a kulturní a osvětové akce, ažpo rozsá hlé projekty, např. budová níjednotlivých zařízeníinfrastruktury. Nezbytnou součá stí zpracová vaných projektů je také stanovení potřebných materiá lních, finančních a popř. i lidských zdrojů. Při tom je potřeba stanovit disponibilnízdroje obce a možnosti získat další prostředky z dotací atd. K disponibilním zdrojům patří i krytí čá sti ná kladů svépomocnou prací obyvatel, bezúplatný proná jem zařízení a strojů od místních podnikatelů apod. Vyčíslení této pomoci je důležité, pokud předpokladem získá ní dotace na realizaci některého programu je stanoven podíl, který musízajistit obec ze svých prostředků. Součá stí realizovatelných dílčích projektů je i časový harmonogram, který musí být s dosažitelnými prostředky v souladu.

18

PROGRAM ROZVOJE OBCE

ROZVOJ VESNICE

4 PROGRAM ROZVOJE OBCE 4.1 Ú čel Programu rozvoje obce Program rozvoje obce má obcím pomoci hledat optimá lnícestu k řešeníexistujících hospodá řských, sociá lních, demografických a jiných problémů a k pokud možno bezkonfliktnímu budoucímu vývoji. Z prá vního hlediska je program dokumentem koordinačním, který nemá charakter obecně zá vazného předpisu. Zá měry obsažené v programu jsou zá vazné pouze pro pořizovatele (obec), ostatní fyzické a prá vnické osoby jsou programem vá zá ny jen v míře, s níž samy vysloví svůj souhlas. Obsah Programu rozvoje není stanoven zá vazným předpisem, zá kon o obcích (zá kon č.128/2000 Sb. v platném znění) de facto uklá dá místní samosprá vě povinnost stanovit věcné požadavky obce na investiční činnost, rozšiřová ní a zkvalitňová ní služeb obyvatelstvu apod. Význam, který zá kon tomuto dokumentu přiklá dá , však vyplývá mj. ze skutečnosti, že v zá koně o obcích je jeho zpracová nípředřazeno sestavová nírozpočtu. Metodiku zpracová ní ani obsahový standard tohoto dokumentu však zá kon neurčuje. Z této skutečnosti vyplývá i fakt, že řada českých měst a obcí má k dispozici rozvojový dokument, který má jiný ná zev (strategický plá n rozvoje, akční plá n rozvoje apod.), ale svým zaměřením a významem se jedná v podstatě o dokument totožný s Programem rozvoje obce.

4.2 Doporučený obsah Programu rozvoje obce Ministerstvo pro místnírozvoj doporučilo zá kladníobsah komplexního Programu rozvoje. Komplexní program rozvoje města či obce by měl dlouhodobě koordinovat veřejné a soukromé aktivity demografického, ekonomického, sociá lního, kulturního, ekologického i územního charakteru. Hlavním smyslem programu je organizace všeobecného rozvoje obce, která sladí jednotlivé zá jmy tak, aby obec jako celek prosperovala. Doporučený obsah: 1. ANALÝZE SITUACE OBCE 1.1. Základnícharakteristika obce a jejípoloha 1.2. Širšívztahy obce a) b) c) d)

regionálníkontext mikroregionálnía lokálníkontext, bezprostř edníúzemnívazby obce vliv vně jší ch vazeb obce na sociálně ekonomické vztahy obce vně jšívazby obecnísprávy k jiný m subjektů m

1.3. Rozbor složek a funkční ch systémů obce a) b) c) d) e) f) g)

demografická situace trh práce bydlení komerčníslužby a maloobchodnísféra školství zdravotnictví sociálnípéče a veř ejně prospě šné služby 19


h) i) j) k) l) m) n) o) p)

ROZVOJ VESNICE

prů myslová vý roba a stavebnictví země dě lské aktivity ř emesla a jiné drobné podnikatelské aktivity doprava a komunikace technická infrastruktura kultura a ochrana kulturních památek rekreačníaktivity, cestovníruch společenské a sportovníaktivity prostorové uspoř ádání

1.4. Ekonomická situace obce a) struktura ekonomiky obce b) majetková situace obce c) rozpočtová situace obce 1.5. Podnikatelské aktivity v obci 1.6. Ekologická situace a ochrana životního prostř edíve správní m územíobce 1.7. Sociopolitická situace obce (sociální, politické a kulturníaspekty ovlivňují círozvoj obce) 1.8. Správa obce a) struktura veř ejné správy obce a jejívnitř níorganizace b) funkce obecní ch institucípř i ř ešeníproblémů obce 1.9. Analý za obecně závazný ch vyhlášek obce v samostatné i př enesené pů sobnosti a jiný ch aktů veř ejné správy 1.10. Místníspráva a rozvoj obce v názorech občanů 2. ROZVOJOVÉ ŠANCE OBCE (PŘEDPOKLADY A SILNÉ STRÁNKY) 2.1. Základnícharakteristika 2.2. Funkčnícharakteristika a) b) c) d)

šance jako nemě nné danosti šance realizovatelné vně jším zásahem šance realizovatelné koordinačníčinnosti obce šance realizovatelné ř ídicíčinnostíobce

3. ROZVOJOVÉ PROBLÉ MY OBCE (LIMITY, BARIÉ RY, SLABÉ STRÁNKY, NEBEZPEČÍ) 3.1. Základnícharakteristika 3.2. Funkčnícharakteristika a) limity a bariery jako nemě nné danosti b) problémy ovlivnitelné vně jšími zásahy c) problémy ovlivnitelné koordinačníčinnostíobce 4. SYNTETICKÉ ZHODNOCENÍROZVOJOVÝCH ŠANCÍA PROBLÉ MŮ OBCE A MOŽ NOST REÁLNÉ HO VYUŽ ITÍMAJETKU NA Ú ZEMÍOBCE 5. STRATEGICKÉ CÍLE ROZVOJE OBCE

20


ROZVOJ VESNICE

6. NÁVRH OPATŘENÍ 6.1. Vě cná 6.2. Normativní 6.3. Organizační 7. KATALOG PROJEKTŮ Projekty ř ešenídí lčí ch problémů obce ve struktuř e: a) cíl projektu b) zdů vodně níprojektu c) organizačnía finančnízajiště níprojektu 8. ZPŮ SOBY RALIZACE PROGRAMU ROZVOJE OBCE 9. MOŽ NOSTI VYUŽ ITÍRŮ ZNÝCH DOTAČNÍCH, PODPŮ RNÝCH AJ. FONDŮ ČR A EVPROPSKÉ UNIE Program rozvoje obce v komplexním pojetíje dokumentem • s dlouhodobou, střednědobou i krá tkodobou úrovní, svojí účinností v některých oblastech přesahuje jednotlivá volební období i horizont územního plá nu, je schopen zá roveň stanovovat cíle rozvoje i reagovat na aktuá lníproblémy, • který, stanovuje rá mcová pravidla rozvoje, vytyčuje hlavní cíle rozvoje a připravuje realizaci těchto cílů např. formou dílcích projektů, • který, identifikuje problémy obce především z hlediska obyvatel; občané jsou přizvá ni ke spoluprá ci od samého počá tku zpracová ní programu a vytvá ří tak širší prostor pro aktivní spoluprá ci obyvatel, podniků a organizacína plá nová níspolečné budoucnosti. Cíle a strategie programu rozvoje je potřeba prezentovat formou grafů, jednoduchých schématických mapek a textů tak, aby tyto výstupy mohly sloužit nejen odborné veřejnosti, ale byly srozumitelné pro všechny obyvatele obce. Malé venkovské obce (pokud nedají přednost MPOV) při pořizová ní programu rozvoje obce budou vychá zet z uvedené osnovy, jednotlivé body budou naplňovat podle konkrétních problémů a potřeb obce.

4.3 Č asový průběh zpracovánía realizace programu rozvoje obce Z hlediska časového postupu zpracová ní a revidová ní můžeme program rozvoje obce rozčlenit několik etap: 1) Při analýze situace obce se vychá zí z existujících dokumentů, generelů, územních plá nů, dříve zpracovaných analýz, ze sociologických průzkumů, anket a dalších šetření a z prá vního a institucioná lního zá kladu. Výsledkem je popis a rozbor v osnově uvedených problémových okruhů. Součá stí jsou databá ze údajů pro jednotlivé problémové okruhy, které je možné průběžně doplňovat a dá le využívat, např. vybrané čá sti se mohou stá t součá stí informačního systému obce. 2) Příprava vhodné strategie rozvoje se neobejde bez představy o tom, jak by měla obec v budoucnosti vypadat. Taková „vize“ je koncovým bodem a musí být dekomponová na na dílčí cíle. Aby bylo možné tyto cíle určit, je potřeba analyzovat rozvojové šance i problémy obce. 21


ROZVOJ VESNICE

K tomuto účelu se používá SWOT analýza, která je hodnotí z aspektu vnitřních silných strá nek(S) a vnitřních slabých strá nek (W) i vnějších příležitostí(O) a vnějších hrozeb (T). 3) Stanovení cílů rozvoje obce a formulová ní optimá lní strategie rozvoje tedy vychá zí z výsledků analýzy současného stavu, vyhodnocení variantních scéná řů rozvoje a respektuje sociopolitickou situaci v obci. Strategie rozvoje obce obsahuje doporučení, jak dosá hnout stanovených cílů rozvoje a vyhnout se přitom možným hrozbá m rozvoje. K tomu musí směřovat i navrhovaná opatření. 4) Pro naplnění dílčích cílů se připravují dlouhodobé, střednědobé a krá tkodobé technické a organizační projekty. Tyto projekty mají nejen různé časové horizonty realizace, ale jsou i variabilní z hlediska rozsahu - od projektů zcela detailních (např. veřejné osvětlení, úpravy jednotlivých významných veřejných prostor) až po programy s rozsá hlými společenskými a územními důsledky (realizace Ú SES, politika bydlení). Jejich součá stí musí být i organizační a finanční zajištění projektu. Proto je přínosné si také připravit přehled dotačních, podpůrných a dalších fondů, o jejichžprostředky se obec bude při realizová níProgramu rozvoje uchá zet. 5) Na počá tku každého volebního období je potřeba program rozvoje revidovat, podle potřeby upřesnit cíle a upravit projekty, případně připravit nové potřebné projekty.

22

Ú ZEMNÍPLÁ NOVÁ NÍ

ROZVOJ VESNICE

5 Ú ZEMNÍ PLÁ NOVÁ NÍ 5.1 Cíle a pojmy územního plánování Podstatný vliv na život v obci, na sociá lní politiku, úroveň životního prostředí, ale i na ekonomické důsledky rozvoje obce má sprá vné umístění staveb, rozmístění různých činností v území a jejich vzá jemné vazby, vzá jemná provozní ná vaznost a dopravní dostupnost jednotlivých funkcí a objektů a hospodá rné využití ploch a pozemků. Koordinace funkcí, objektů, vazeb, ná vazností, využití ploch a pozemků a zá jmů v území, v souladu s jeho možnostmi a podmínkami, je úlohou územního plá nová ní. Ú zemní plá nová ní na úrovni obce je tedy usměrňová ním a regulová ním jejího územního rozvoje. Ú zemní rozvoj se realizuje stavebními činnostmi, na kterých se podílí celá řada subjektů, a to jak sektoru veřejného, tak sektoru soukromého, reprezentovaného investory bytové a ostatní výstavby, včetně výstavby komerčního občanského vybavení. Umístění staveb v území je možné pouze na zá kladě územního rozhodnutí, které se u jednoduchých staveb může sloučit se stavebním povolením. Ú zemní rozhodnutí vydá vají příslušné stavební úřady na zá kladě územního řízení, jehož účastníkem je vždy obec. V rá mci územního řízení se posoudí soulad zamýšlené stavby s cíli a zá měry územního plá nová ní a požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí. Podkladem pro územní řízení je územně plá novací dokumentace (Ú PD). Není-li pro území zpracová na, slouží pro územní řízení územně plá novací podklady (Ú PP) a skutečnosti, zjištěné vlastním průzkumem stavebního úřadu. Zá kon č. 50/76 Sb., o územním plá nová ní a stavebním řá du v platném znění (dá le jen stavební zá kon) stanovuje cíle a úkoly územního plá nová nítakto: (1) Ú zemní plá nová ní soustavně a komplexně řeší funkční využití území a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňujícírozvoj území. (2) Ú zemní plá nová ní vytvá ří předpoklad trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Cíle a úkoly územního plá nová ní stanovené ve stavebním zá koně vytvá řejí z územního plá nová ní ná stroj regulace rozvoje území, který prakticky jako jediný je schopen koordinovat různé, často i protichůdné zá jmy v příslušném území. Ú zemní plá nová ní reguluje především funkční a prostorové uspořá dá níúzemía stanovílimity jeho využití. Pod pojmem „využitíúzemí“ rozumíme: • účel využití (určení, pro jakou činnost, funkci, funkční složku a jakým způsobem bude území

využito), • intenzitu využití (např. počet bytů, množství obyvatel na jednotku plochy, počet obyvatel/ha

atd.). Limity využití území jsou vyjá dřenou překá žkou pro využití území. Mají obecnou platnost a jsou odvozeny ze zá konů, vyhlá šek, platné územně plá novacídokumentace a sprá vních rozhodnutí. Potřeba omezit využití území vzniká z celé řady důvodů (např.ochrana zdraví, životního prostředí, prá vo člověka v území na přiměřený prostor, ochrana přírody a krajiny, zajištění dobrých podmínek života pro všechny živé bytosti v území, atd.). Jako příklady limitů uvá díme:

23


ROZVOJ VESNICE

•

Určitá činnost produkuje hluk, exhalace, otřesy - zhoršující životní prostředí. Limit buď zakazuje umístění takové činnosti do určité čá sti území, nebo stanovuje přípustnou míru působeníčinnosti, předepisuje ochranná pá sma, případně odstupy.

•

Určitá činnost je mimořá dně citlivá na vnější vlivy (např.nemocnice, speciá lní výroba, mateřská škola atd.). Limit stanovuje podmínky okolního působení pro lokalizaci této činnosti v území.

•

Limitem se chrá nízdroje vody a nerostných surovin.

•

V území, které je mimořá dně ekologicky cenné (např. zvlá ště chrá něná území přírody nebo významné krajinné prvky) nebo je potřebné pro uchová níekologické rovnová hy okolních ploch (např.prvky Ú SES), je limitová no jakékoliv využitípro potřeby člověka.

Pod pojmem „uspoř ádáníúzemí“ rozumíme: • druh využití (zastavěné území, druh zá stavby, volné plochy a jejich druh - zeleň, ná městí -

apod.), • intenzitu využití (v podstatě poměr mezi zastavěnými a volnými plochami, podlažnost objektů

atd.). Zásady uspoř ádání a využití území jsou zá vazné podmínky, které je nutno dodržet při realizová ní zá měrů rozvoje v území. Určují účel, způsob, omezení a podmínky uspořá dá ní a využití území. Zá sady se promítajído zá vazné čá sti územně plá novacídokumentace jako regulativy. Regulativy jsou tedy zá vazná ustanovení (zá vazná čá st územně plá novací dokumentace), vyjá dřená slovně, číselně nebo graficky. Regulativy vychá zejí z potřeb území , řešeného územně plá novací dokumentací. Stanovení regulativů má řadu souvisejících jevů- např. regulativ omezující intenzitu zá stavby má vliv na ceny pozemků v příslušném území apod. Je proto nutné pečlivě vá žit účelnost každého regulativu a důsledky jeho zavedení. Regulativy stanovují zá vazné podmínky pro zpracová ní podrobnějšího stupně územně plá novací dokumentace a dá le pro sprá vní řízení při rozhodová ní o rozvoji a využití území (územní a stavební řízení). Proto musíbýt stanoveny v územně plá novacídokumentaci jednoznačně a srozumitelně.

5.2 Nástroje územního plánování Zá kladními ná stroji územního plá nová ní jsou územní rozhodnutí, územně plá novací dokumentace a územně plá novacípodklady. 5.2.1 Ú zemně plánovacídokumentace (Ú PD) Ú zemní plán obce (Ú PO) je zá kladním dokumentem pro usměrňová ní jejího rozvoje. Stanoví zá kladní koncepci územního rozvoje a řeší funkční využití ploch. Dá le řeší jejich vzá jemné uspořá dá ní a stanoví zá kladní regulaci území. Tím vytvá ří zá vazná pravidla pro harmonický rozvoj území i pro soulad jednotlivých činností (při omezení jejich případných negativních vlivů na přípustnou míru). Zajišťuje ochranu a zlepšení životního prostředí a ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů. V územním plá nu obce se vyznačují hranice současně zastavěného území a vymezujíhranice zastavitelného území. Ú zemníplá n se zpracová vá pro celé sprá vníúzemíobce. Regulačníplán (RP) se zpravidla zpracová vá ná sledně po územním plá nu obce, a to především pro ty čá sti sprá vního území obce, kde se předpoklá dá větší výstavba nebo přestavba. Zpracová vá se v podrobnosti jednotlivých pozemků. Upravuje nejen funkční využití, ale i plošné a prostorové 24


ROZVOJ VESNICE

uspořá dá ní, které je dá no např. vymezením stavebních a jiných regulačních čar, výškou objektů, odstupy objektů, tvarem střech atd. Regulační plá n se může zpracovat i pro celé sprá vní území obce, cožje reá lné zpravidla u menších obcí. V případě, že pro obce nebyl před regulačním plá nem zpracová n územní plá n, vyznačí se hranice současně zastavěného územía stanovíse hranice zastavitelného územíobce v regulačním plá nu. Ú zemní plán velkého územního celku (Ú P VÚ C) pořizují kraje pro vymezené území více obcí. V tomto plá nu se stanoví - v příslušné míře podrobnosti - území pro stavby, jejichž význam překračuje úroveň obcí, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury a dá le nadregioná lní a regioná lní systémy ekologické stability, uzemí speciá lních zá jmů a regulativy velkého územního rozsahu. Pro obce, spadající do území řešeného tímto dokumentem, je Ú P VÚ C důležitý, protože zde mohou uplatnit zá jmy a potřeby, přesahujícíjejich vlastnísprá vníúzemí. Stavební zá kon stanoví, že územní plá n obce i regulační plá ny musí respektovat zá vaznou čá st příslušného územního plá nu velkého územního celku. To může mít pro obec zá važné důsledky: neuplatní-li obec včas a úspěšně zá sady vlastních (jižschvá lených) územně plá novacích dokumentů do řešení později zpracová vaného územního plá nu velkého územního celku, je nutno (formou změn) uvést dříve schvá lenou územně plá novací dokumentaci obce s plá nem velkého územního celku do souladu. 5.2.2 Ú zemně plánovacípodklady (Ú PP) Ú zemně plá novací podklady slouží zejména jako podklad pro zpracová ní, případně změny územně plá novací dokumentace. V případě, že není územně plá novací dokumentace pro obec zpracová na, slouží také stavebnímu úřadu jako podklad pro územní rozhodová ní. Ú PP se neschvalují a nemají prá vnízá vaznost. Ú zemně plá novacími podklady jsou: urbanistická studie, územní generel, územní prognó za a územně technické podklady. Pro potřeby obce jsou důležité především urbanistická studie a územně technické podklady. Urbanistická studie řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území. Zpracová vá se pro čá st, nebo i pro celé sprá vní územíobce. Za určitých, stavebním zá konem stanovených podmínek, může nahradit koncept řešení územního plá nu obce nebo regulačního plá nu. V takovém případě musí obsah urbanistické studie splňovat ustanovení o zá kladním obsahu Ú PD a urbanistická studie se musí projednat (dle § 21 odst. 6 stavebního zá kona). V malých obcích dosud často nahrazuje územníplá n obce. Ú zemní generel řeší podrobně otá zky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny. Využívá se především při zpracová níÚ PD pro řešeníproblémových čá stí. Ú zemní prognóza slouží k prověření možností rozvoje území v dlouhodobém výhledu, a to na zá kladě komplexních rozborů (stav životního prostředí, demografické a sociá lní podmínky a předpoklady rozvoje, ekonomické předpoklady rozvoje, rozbory technických podmínek v území atd.). Zpracová vá se především při řešení problémů při zpracová ní Ú PN VÚ C a v praxi se využívá velmi má lo. Ú zemně technické podklady (Ú TP) tvoří účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů o území, charakterizující jeho stav a podmínky. Využívají se jako podklady při pořizová ní Ú PD, ostatních Ú PP nebo výjimečně i pro územnírozhodová ní.

25


ROZVOJ VESNICE

5.2.3 Ú zemnírozhodnutí Mezi ná stroji územního plá nová ní má územní rozhodnutí zvlá štní postavení. Na rozdíl od jiných ná strojů je jeho pořizovatelem stavební úřad a existence územního rozhodnutí před vydá ním stavebního povoleníje (s výjimkami stanovenými v § 32 stavebního zá kona) nezbytná . Ú zemní rozhodnutí se vydá vá na zá kladě ukončeného územního řízení (Ú Ř ). Proces územního řízeníje stanoven stavebním zá konem. Pro obec je v procesu územního řízení důležitá skutečnost, že obec je účastníkem každého územního řízení(dále viz kap. 7.1.).

5.3 Role obce v územním plánování Od 1.7.1998 se podle stavebního zá kona stala každá obec (bez ohledu na velikost a význam) orgá nem územního plá nová ní a byl na ni přenesen výkon stá tní sprá vy v této oblasti. Tím, že obce získaly kompetence orgá nu územního plá nová ní, byla posílena jejich pravomoc při prosazová ní společných zá jmů, a to nejen v dialogu se soukromým sektorem, ale i v dialogu s orgá ny stá tní sprá vy. Obcím, jako orgá nům územního plá nová ní, jsou tak svěřeny pravomoci, ale zá roveň významné povinnosti spojené s odpovědností za svěřené území. Jsou to zejména ná sledující povinnosti: • Obec soustavně sleduje stav a využitíúzemísvého sprá vního obvodu. • Obec pořizuje územně plá novacípodklady, potřebné pro rozvoj svého území. • Obec pořizuje, v souladu s potřebami svého rozvoje, územně plá novací dokumentaci pro své sprá vníúzemí. V procesu pořízenía schvá leníÚ PD má obec dvojíroli: 1) Obec jako poř izovatel vykoná vá stá tní sprá vu v přenesené působnosti. Pořízení Ú PD (územního plá nu obce a regulačního plá nu) je odborně ná ročnou prací, která má významné prá vní dopady. Za pořízení Ú PD zodpovídá obecní úřad, který příslušné odborníky pro tuto činnost zaměstná vá , nebo smluvně zajišťuje.Odpovědnost za pořízení Ú PD v souladu s předpisy nese vždy obec, bez ohledu na to, zda je Ú PD pořizová na pracovníky úřadu nebo na zá kladě smlouvy s prá vnickou nebo fyzickou osobou. Zá kon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zá konů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů umožňuje obci, aby požá dala o pořízeníÚ PD také obecníúřad obce s rozšířenou působností. 2) Obec jako schvalující orgán vykoná vá funkci samosprá vy ve smyslu zá kona o obcích. Obec rozhoduje o pořízení Ú PD a schvaluje jednotlivé fá ze pořizová ní, tj.zadá ní, souborné stanovisko ke konceptu řešení a výsledný ná vrh a dá le vydá vá obecně zá vaznou vyhlá šku k zá vazné čá sti schvá lené Ú PD. Schvalujícím orgá nem je zastupitelstvo obce. Pořízení Ú PD je nejdůležitější, ale také odborně, časově i finančně nejná ročnější činností obce na úseku územního plá nová ní.

26


ROZVOJ VESNICE

5.4 Proces poř ízeníúzemního plánu obce a regulačního plánu 5.4.1 Rozhodnutío poř ízeníÚ PD Podnět k pořízení Ú PD může dá t kdokoliv. Rozhodnutí o pořízení Ú PD přísluší zastupitelstvu obce. Jakmile zastupitelstvo obce rozhodne o pořízení Ú PD, zahá jí obec (jako pořizovatel) přípravné prá ce. 5.4.2 Př ípravné práce, vý běr projektanta, uzavř enísmlouvy Přípravné prá ce jsou činností pořizovatele, který shromá ždí a vyhodnotí veškeré dostupné podklady a informace o území, předchozí zpracovanou územně plá novací dokumentaci, sprá vní rozhodnutí o území (tj.platná územní rozhodnutí již vydaná a připravovaná ) a další podklady, pořizované orgá ny stá tnísprá vy. Pořizovatel zajistí zá roveň mapové podklady (stá tní mapová díla) s vyznačením hranic katastru a hranic sprá vního územíobce. Výběr projektanta je činností, které musí obec věnovat ná ležitou pozornost. Projektantem (zpracovatelem Ú PD) může být pouze ta fyzická osoba, která obdržela oprá vnění k vybraným činnostem ve výstavbě (viz § 46 a) stavebního zá kona). Pro zpracová ní Ú PD to musí být oprá vnění dle zá kona Č NR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolá ní autorizovaných architektů … ve znění pozdějších předpisů. Výjimku tvoří zpracová ní průzkumů a rozborů, pro které není takové oprá vnění požadová no. Je ale výhodné pověřit budoucího projektanta Ú PD zpracová ním průzkumů a rozborů, aby se s územím dokonale sezná mil ještě před započetím prací na územně plá novací dokumentaci. Při výběru projektanta je vždy nutno postupovat v souladu se zá konem č. 229/1996 Sb. v platném znění, o zadá vá ní veřejných zaká zek. Při výběrovém řízení není možno přihlížet pouze k nabízené ceně, ale zejména ke kvalitě nabídky a k zá ruká m, že uchazeč je schopen dodat dílo v požadovaném rozsahu a kvalitě v dohodnutém termínu. Velkou pozornost je nutno rovněž věnovat formulaci smlouvy na zpracová ní Ú PD. Předmět smlouvy o dílo na zpracová ní Ú PD vychá zí ze schvá leného zadá ní. 5.4.3 Průzkumy a rozbory Průzkumy a rozbory se zpracová vají v rá mci přípravných prací pořizovatele a předchá zejí ná vrhu zadá ní Ú PD. Jejich cílem je vyhodnotit současný stav v území, rozvojové tendence, střety zá jmů a problémy v území. Součá stí průzkumů a rozborů jsou - vedle popisu v textové čá sti - i grafické přílohy. Neopominutelnou součá stí průzkumů a rozborů je výkres limitů využití území, kde jsou zakresleny limity, vyplývající z prá vních předpisů a sprá vních rozhodnutí. Předepsá n je rovněž problémový výkres, který souhrnně zachycuje hlavní střety zá jmů v řešeném území a nejdůležitější problémy, které by měly být Ú PD řešeny. Zá věr textové čá sti tvoříokruhy problémů k řešeníÚ PD. Stavební zá kon ani prová děcí vyhlá ška nestanovují oblasti, které musí obsahovat průzkumy a rozbory. Zkušenosti však ukazují, že pro kvalitní zpracová ní Ú PD je nutné soustředit se zejména na informace z ná sledujících oblastí: • demografie, • hospodá řské, sociá lní a kulturní podmínky,

27


ROZVOJ VESNICE

• ochrana přírody, • ochrana kulturních pamá tek, • ochrana nerostných a jiných zdrojů, • technická infrastruktura, • doprava, • ochrana a tvorba životního prostředí, • hospodaření s odpady, • zvlá štní zá jmy (vojenská a civilní ochrana), • stav, potřeba a předpoklady rozvoje bydlení, občanského vybavení, výroby, rekreace atd.

5.4.4 Zadání Zadá ní je vstupním dokumentem do procesu pořizová ní Ú PD. Jeho zpracová ní je povinností pořizovatele. Pořizovatel v zadá ní navrhne a formuluje hlavní cíle a požadavky pro vypracová ní Ú PD na zá kladě znalosti území a jeho problémů, přípravných prací, vyhodnocení dosud zpracovaných dokumentů pro toto území a provedených průzkumů a rozborů. Příprava kvalitního zadá níje prvním krokem k zajištěníkvality výsledného územně plá novacího dokumentu. Jižv průběhu přípravy zadá ní může dochá zet ke střetům zá jmů v území (např.mezi obcí a vlastníky pozemků, potenciá lními investory, případně i orgá ny stá tní sprá vy). Zadaní proto musí být zcela jednoznačně formulová no. Zá kladní obsah zadá ní územního plá nu obce, regulačního plá nu a územního plá mu velkého územního celku je uveden v Příloze č. 1 k vyhlá šce MMR č. 135/2001 Sb., o územně plá novacích podkladech a územně plá novacídokumentaci. Zadá ní se veřejně projedná vá . Místo a den projedná ní ozná mí pořizovatel veřejnou vyhlá škou. Ná vrh zadá ní musí být vystaven u pořizovatele 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Do 15 dnů od posledního dne vystavenímůže každý uplatnit své ná měty. Pořizovatel zašle dá le ná vrh zadá ní jednotlivě dotčeným orgá nům stá tní sprá vy (DOSS). Ná vrh zadá ní musí být s těmito orgá ny vždy dohodnut. Musí být projedná n rovněžs nadřízeným orgá nem územního plá nová ní. S ná vrhem zadá ní Ú PD sezná mí pořizovatel sousední obce a informuje je též o dalším průběhu pořizová ní. Ná vrh zadá níschvaluje v případě územního plá nu obce a regulačního plá nu zastupitelstvo obce. 5.4.5 Koncept ř ešení Na zá kladě schvá leného zadá ní zajistí pořizovatel nejdříve zpracová ní konceptu řešení Ú PD projektantem. Koncept řeší komplexně rozvoj území, většinou ve variantá ch. Obsahuje textovou a grafickou čá st. Zá kladní obsah Ú PD je rozsahu, jako budoucí ná vrh. Obsahuje vždy i ná vrh zá vazné čá sti Ú PD. V případě variant provede projektant i jejich vyhodnocení, aby bylo možno lépe rozhodnout o výběru budoucívarianty pro zpracová níná vrhu. Koncept řešení se veřejně projedná vá , součá stí projedná ní je i obecně srozumitelný výklad. Místo a dobu projedná ní ozná mí pořizovatel veřejnou vyhlá škou 30 dnů předem. Po tuto dobu musí být koncept vystaven k veřejnému nahlédnutí. uveden v Příloze č. 2 vyhlá šky MMR č. 135/2001 Sb. Koncept řešeníse zpracová vá ve stejném

28


ROZVOJ VESNICE

Vlastníci pozemků a staveb, jejichž prá va jsou dotčena řešením, mohou podat své ná mitky do 30 dnů od veřejného projedná ní. K ná mitká m podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Ve stejné lhůtě může uplatnit své připomínky veřejnost. Dotčené orgá ny stá tní sprá vy a nadřízený orgá n územního plá nová ní vyzve pořizovatel vždy jednotlivě, aby sdělily svá stanoviska do 30 dnů od veřejného projedná ní. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. 5.4.6 Projednáníkonceptu ř ešenía zpracovánísouborného stanoviska Na zá kladě výsledků projedná ní konceptu řešení zpracuje pořizovatel ná vrh souborného stanoviska s pokyny pro zpracová ní ná vrhu Ú PD, včetně posouzení splnění požadavků zadá ní a požadavků nadřízeného orgá nu územního plá nová ní. Souborné stanovisko dohodne pořizovatel s dotčenými orgá ny stá tní sprá vy, které uplatnily svá stanoviska ve stanovené lhůtě. Pořizovatel pak předloží zastupitelstvu obce souborné stanovisko (spolu s vyjá dřením nadřízeného orgá nu územního plá nová ní) ke schvá lení. Zastupitelstvo obce souborné stanovisko schvaluje. V obci, kde dosud není platná Ú PD, slouží koncept řešení po schvá lení souborného stanoviska (do doby schvá leníná vrhu Ú PD) jako zá vazný podklad pro územnířízení. 5.4.7 Návrh Ná vrh dopracová vá vybranou variantu řešení. Podmínky a požadavky souborného stanoviska ke konceptu řešení jsou pro zpracová ní ná vrhu rozhodující. (Souborné stanovisko může např.rozšířit obsah ná vrhu oproti konceptu řešení). Při převzetí zpracovaného ná vrhu zkontroluje pořizovatel jeho úplnost a soulad se souborným stanoviskem a zadá ním. Ná vrh Ú PD je vystaven u pořizovatele 30 dnů k veřejnému nahlédnutí, což pořizovatel ozná mí veřejnou vyhlá škou. V zá jmu bezproblémového schvá lení ná vrhu je vhodné použít i další způsoby, jak informovat veřejnost, případně i znovu zajistit obecně srozumitelný výklad k vybranému řešení. V tomto výkladu by měla být věnová na pozornost informaci, jakým způsobem byly v ná vrhu zohledněny připomínky, vznesené ke konceptu řešení. Do 15 dnů od posledního dne vystaveníná vrhu může ještě každý uplatnit své poslednípřipomínky. Vlastníci pozemků a staveb mohou své ná mitky uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení ná vrhu. 5.4.8 Projednánínávrhu a jeho schválení Dotčené orgá ny stá tní sprá vy vyrozumí pořizovatel o vystavení ná vrhu jednotlivě, a to 15 dnů předem. Tyto orgá ny uplatní svá stanoviska do 15 dnů od posledního dne vystavení ná vrhu. Ná vrh musíbýt s těmito orgá ny dohodnut. Pořizovatel pak předloží zastupitelstvu obce zprá vu o projedná ní Ú PD a vyhodnocení stanovisek a připomínek spolu s ná vrhem na rozhodnutío ná mitká ch a o nesouhlasech s vyřízením ná mitek. Před schvá lením je nutno ná vrh Ú PD předložit k posouzení nadřízenému orgá nu územního plá nová ní. Nadřízený orgá n posuzuje soulad obsahu ná vrhu a postup při jeho projedná vá ní se stavebním zá konem a ostatními prá vními předpisy. Výsledek posouzení sdělí nadřízený orgá n pořizovateli do 30 dnů. V případě, že shledá nedostatky, je pořizovatel povinen zajistit jejich odstranění. Ú PD lze schvá lit pouze na zá kladě souhlasného 29


ROZVOJ VESNICE

stanoviska nadřízeného orgá nu. Pokud nadřízený orgá n nesdělí své stanovisko do 30 dnů, pak platí, že s posuzovaným ná vrhem Ú PD souhlasí. Po zajištění všech předchá zejících kroků vypracuje pořizovatel podklady pro schvá lení Ú PD. Nutnou součá stíje ná vrh vymezenízá vazné a směrné čá sti Ú PD. Ná vrh Ú PD schvaluje zastupitelstvo obce. Výsledkem jeho jedná ní je usnesení o schvá lení Ú PD, které obsahuje: • výrok o schvá lení, • výrok o vymezení zá vazné čá sti Ú PD, • výrok o vyřízení ná mitek k ná vrhu a zdůvodnění nerespektová ní ná mitek ke konceptu řešení

Ú PD,

• výrok o ukončení platnosti územně plá novací dokumentace, která je nahrazová na nově

schvá lenou Ú PD.

Na zá kladě výroku o schvá lení vypracuje příslušný orgá n obce obecně zá vaznou vyhlá šku k zá vazné čá sti schvá lené Ú PD. Dá le zastupitelstvo obce vymezí v Ú PD směrnou čá st, jejíž úpravy svěřuje do pravomoci pořizovatele, tj. příslušného orgá nu obce. Při schvalová ní ná vrhu Ú PD je nutno si uvědomit, že při schvalová ní nelze měnit ná vrh, který byl projedná n, dohodnut s DOSS a odsouhlasen nadřízeným orgá nem územního plá nová ní. Pokud by se při schvalová ní ná vrhu vyskytly připomínky, které by brá nily schvá lení, je nutno ná vrh vrá tit pořizovateli k zajištění přepracová ní a takto upravený ná vrh znovu předepsaným způsobem projednat a dohodnout. 5.4.9 Dalšíčinnosti poř izovatele Ú PD Pořizovatel rozešle jmenovitě do 30 dnů po schvá lení příslušným osobá m rozhodnutí o ná mitká ch k ná vrhu a opatříÚ PD schvalovacídoložkou. Schvá lenou Ú PD pořizovatel v jednom vyhotovení uloží, pro účely evidence uklá dá rovněž dokladovou čá st procesu pořizová ní. V jednom vyhotovení se rovněž poskytne příslušnému stavebnímu úřadu a nadřízenému orgá nu Ú P. Obecně zá vaznou vyhlá šku spolu se schématem hlavního výkresu zašle pořizovatel dotčeným orgá nům stá tní sprá vy. (Schéma hlavního výkresu zná zorňuje zjednodušeně hlavní principy řešení s uvedením všech údajů, nutných pro dalšíčinnost dotčených orgá nů stá tnísprá vy). Dá le pořizovatel informuje nadřízený orgá n územního plá nová ní o nabytí účinnosti obecně zá vazné vyhlá šky. Pořizovatel rovněž zpracová vá a průběžně aktualizuje (a to již od zahá jení prací na Ú PD) registrační listy územně plá novací dokumentace obce (včetně jejich změn) a urbanistické studie. Tyto registrační listy jsou podkladem pro evidenci územně plá novací činnosti. (Obsah registračního listu je v přílohá ch 5 a 6 vyhlá šky 135/2001 Sb.). Pro celostá tní vyhodnocení této činnosti se zasílají registrační listy nadřízenému orgá nu Ú P a ústřednímu orgá nu Ú P. (V současné době je ústředním orgá nem pověřen evidencíÚ stav územního rozvoje v Brně.)

30


ROZVOJ VESNICE

5.5 Změny územně plánovacídokumentace Orgá n územního plá nová ní, který pořídil Ú PD, soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, za kterých byla Ú PD schvá lena. Při změně podmínek pořídí změnu Ú PD. Potřebu změny územního plá nu obce může vyvolat i ná sledné schvá lení územního plá nu velkého územního celku, změnu regulačního plá nu pak ná sledné schvá leníúzemního plá nu obce. Na obsah zadá ní, konceptu řešení a ná vrhu změn, stejně jako na jejich projedná vá ní, se přiměřeně vztahujíustanovenístavebního zá kona o zadá ní, konceptu řešenía ná vrhu Ú PD. (Pojem „přiměřeně“ je nutno chá pat tak, že nelze krá tit prá va dotčených vlastníků pozemků a staveb, nebo opomenout při projedná vá ní dotčené orgá ny stá tní sprá vy, jestliže se změna týká zá jmů, které chrá ní, stejně tak jako vyjá dřenínadřízeného orgá nu Ú P). Změnu zá vazné čá sti územního plá nu obce a regulačního plá nu schvaluje zastupitelstvo obce.

5.6 Finančnínáklady na poř ízeníÚ PD Ná klady, spojené s pořízením Ú PD , hradí obec. Podle stavebního zá kona však může požadovat čá stečnou nebo úplnou ná hradu ná kladů od fyzických nebo prá vnických osob, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení vyvolá no. Jedná ní o úhradě nové Ú PD nebo její změně může být tedy např. součá stíjedná nío vstupu investora na územíobce. Výši ná kladů lze rá mcově odhadnout z honorá řového řá du Č eské komory architektů, kde je podle určitých kritériístanovena cena za Ú PD. Jednotlivíprojektanti ale samozřejmě mohou smluvnícenu stanovit odlišně a zá leží na dohodě mezi smluvními stranami. Je však nutno mít na zřeteli, že pokud by nabízená cena byla výrazně nižší, nežcena obvyklá , může se stá t, že také kvalita předaného díla bude menší, nežby objednatel očeká val.

5.7 Č asová náročnost poř ízeníÚ PD Od podnětu k pořízení Ú PD do jejího schvá lení je nutno počítat s dobou spíše v letech než v měsících. Stavební zá kon určuje lhůty pro vystavení, projedná ní atd. Ú PD v jednotlivých fá zích, které je nutno dodržet, určitý čas samozřejmě vyžaduje zpracová ní všech stanovených etap a kromě toho je nutno počítat s tím, že se mohou vyskytnout problémy, které zpracová ní a projedná ní pozdrží–dohadová níDOSS, ná mitky vlastníků , odstraněnínedostatků, které zjistil nadřízeníorgá n Ú P apod. Č as, potřebný pro zpracová ní jednotlivých etap, nelze obecně odhadnout, zá leží především na velikosti řešeného územía problémech, které je nutno Ú PD řešit.

31

DOKUMENTY, POŘ IZOVANÉ JINÝ MI SUBJEKTY

ROZVOJ VESNICE

6 DOKUMENTY, POŘIZOVANÉ JINÝ MI SUBJEKTY 6.1 Ú zemnísystémy ekologické stability krajiny Cílem plá nová ní a tvorby územních systémů ekologické stability (Ú SES) je zastavit dosavadní nepříznivý trend vývoje ekologické stability a trvale zajistit zachová ní biologické rozmanitosti krajiny. Zá kon č. 114/l992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje Ú SES jako vzá jemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnová hu. Vymezení a hodnocení Ú SES patří podle tohoto zá kona mezi zá kladní povinnosti při obecné ochraně přírody a prová dí ho orgá ny územního plá nová ní a ochrany přírody ve spoluprá ci s orgá ny vodohospodá řskými, ochrany zemědělského půdního fondu a stá tní sprá vy lesního hospodá řství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a ná jemců pozemků, jeho vytvá řeníje veřejným zá jmem, na kterém se podílejívlastníci pozemků, obce i stá t. Projektováníúzemních systémů ekologické stability krajiny Ve venkovské krajině Č ech, Moravy a Slezska je jen má lo oblastí, kde kostra ekologické stability funguje jako optimá lně propojený územní systém. Ekologicky významné segmenty krajiny, tvořící kostru ekologické stability, které zůstaly zachová ny zpravidla na místech zemědělsky a lesnicky obtížněji využitelných, jsou obvykle prostorově izolová ny, nepravidelně rozloženy a velmi často mají nedostatečnou rozlohu. Proto je třeba kostru ekologické stability doplnit nově navrhovanými skladebnými prvky, účelně rozmístěnými na zá kladě prostorových a funkčních kritérií tak, aby v budoucnosti vznikl optimá lně fungujícíúzemnísystém ekologické stability krajiny. Při projektová ní územních systémů ekologické stability krajiny v Č R je používá n metodický postup, založený na uplatněnípěti zá kladních kritérií: 1.

rozmanitost potenciá lních přírodních ekosystémů,

2.

prostorové vztahy ekosystémů v krajině,

3.

aktuá lnístav krajiny,

4.

prostorové parametry biocenter a biokoridorů,

5.

společenské limity a zá měry.

Vzniklý generel Ú SES, obsahující ná vrh biocenter, biokoridorů a interakčních prvků je oborovým dokumentem stá tní ochrany přírody. Vzhledem k odlišným prostorovým rá mcům, odlišným prostorovým parametrům, charakteru a významu biocenter a biokoridorů i rozdílnému způsobu zajištěníochrany a péče rozlišujeme územnísystémy na místní, regioná lnía nadregioná lní. Pro ekologickou stabilizaci venkovské krajiny mají největší význam místní (loká lní) územní systémy, neboť tvoří v krajině nejhustší síť a člení tak převlá dající plochy méně ekologicky stabilních polínebo jehličnatých lesních monokultur. Minimá lníplocha loká lních biocenter se podle typu společenstva pohybuje mezi 1-3 ha, maximá lní přípustná délka biokoridorů činí 1-2 km, minimá lní nutná šířka činí 10-20 m. Soustavu místních biocenter a biokoridorů doplňují interakční prvky. Skladebné součá sti místních územních systémů mají obvykle více funkcí. Nejedná se tedy o území, která by sloužila výhradně ochraně biodiverzity. Loká lním biocentrem může tedy být i hospodá řsky využívaný les s přirozenou dřevinnou skladbou a loká lní biokoridory mohou být zaklá dá ny tak, aby současně fungovaly jako protierozní ochranné lesní pá sy. Jiné funkční využití součá stí místního Ú SES ovšem nesmí být v rozporu s jejich hlavním poslá ním, kterým je ochrana biologické rozmanitosti a nesmínarušovat jejich ekologickou stabilitu.

32


ROZVOJ VESNICE

Regioná lní Ú SES tvoří soustava biocenter, propojených biokoridory, reprezentujících rozmanitost potenciá lních přírodních ekosystémů v rá mci jednotlivých biogeografických regionů. Regioná lní biocentra musí v cílovém stavu vyhovovat vyšším kvalitativním i prostorovým parametrům, neboť regioná lní Ú SES musí zajišťovat podmínky trvalé existence většímu druhovému spektru organismů nežloká lníúzemnísystém. Nadregioná lní Ú SES tvoří soustava biocenter a biokoridorů nadregioná lního významu. V každém z 90 biogeografických regionů Č R je vybrá no nejméně jedno nadregioná lní biocentrum s plochou nejméně 1 000 hektarů, kde by v cílovém stavu měla převažovat přirozená společenstva. Já drová území nadregioná lních biocenter obvykle tvoří zvlá ště chrá něná území, ponechaná přírodnímu vývoji. Cílem vymezová ní nadregioná lních biocenter je jednak zajistit podmínky existence i těm skupiná m živočichů, které mají větší prostorové ná roky, jednak vytvořit příznivé podmínky pro dlouhodobý přírodnívývoj společenstev a populací, charakteristických pro daný bioregion. Generel Ú SES je nutno při pořizová ní územního plá nu obce porovnat s různými dalšími zá jmy na využití území a kompromisně najít vyhovující řešení případných střetů. Teprve začleněním ná vrhu Ú SES do zá vazné čá sti územního plá nu obce se z generelu Ú SES stá vá obecně zá vazný plá n Ú SES. /Podrobně ji o územních systémech ekologické stability – viz př íloha B./

6.2 Plánovánív oblasti vodního hospodář ství Pro každou vesnici a její okolí lze potřebná hlavní opatření v oblasti vodního hospodá řství shrnout do několika zá kladních bodů společných pro zastavěné území i krajinu. Z hlediska vodního hospodá řství(i hlediska ekologického) jde zejména o: • ochranu před zá plavami, • ochranu (popřípadě obnovu) vodních ploch, • ochranu vod před znečištěním, • ochranu bioty (rostlin a živočichů), • ekologickou stabilitu území.

6.2.1 Ochrana př ed záplavami Při ochraně před zá plavami jde o ochranu před povodňovými průtoky s pravidelným opaková ním 1, 5, 20, 50 a 100 let – jedná se o výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrá t za 1, 5, 20, 50 a 100 let. Tato ochrana se členínapř. na ochranu: • lučních pozemků a lesů - postačuje kapacita vodního toku na třicetidenní (Q30denní) ažjednoletou

vodu (Q1), • orné půdy - podle její bonity je potřebná kapacita koryta vodního toku na pětiletou (Q5) až

dvacetiletou vodu (Q20), • velmi cenné orné půdy (sady, chmelnice apod.) – je vhodná ochrana na vodu alespoň

dvacetiletou (Q20) lépe však na vyšší,

• rozptýlené zá stavby - je potřebná kapacita koryta vodního toku na více než dvacetiletou vodu

(Q20), • souvislé zá stavby - je potřebná kapacita koryta vodního toku na více než padesá tiletou vodu

(Q50),

33


ROZVOJ VESNICE

• historické vesnické zá stavby - je vhodná ochrana na vodu alespoň stoletou (Q100).

V mnoha případech je docílení výše uvedeného stupně ochrany obtížné, a to jak z důvodů finančních, protože sprá vci vodních toků - ať jimi je obec, Lesy Č R nebo Zemědělská vodohospodá řská sprá va nemusí disponovat dostatečnými finančními prostředky, aby byli schopni požadavky ochrany v dohledné době realizovat, tak i z důvodů technických, neboť potřebná plocha k převedení stanoveného průtoku vody v obci (tj. plocha bez zá stavby nebo plocha bez komunikačnísítě), nebývá mnohdy k dispozici. Pak přichá zí v úvahu snížit kulminaci povodňových průtoků „zadržová ním vody v krajině“, tj. např. vodními ná držemi nebo inundačními prostory ale i suchými ná držemi tzv. poldry, popřípadě odlehčovacími kaná ly (obtoky) mimo obec. Přitom je zřejmé, že zejména výstavba malých vodních ná drží(rybníků), může být prospěšná i z mnoha dalších důvodů, jak vyplývá z ná sledujícího textu. Vyjmenovaná protipovodňová opatření jsou technická díla, která jsou s ohledem na plošné ná roky situová na mimo zastavěné území obce. Musí být zohledněny v povodňových plá nech obce, musí být sprá vně vlastníky provozová ny, s čímž souvisí i manipulační řá dy. Stavby na ochranu před povodněmi jsou vodnídíla, sloužícík ochraně proti škodlivým účinkům vody. Ú zemní plá ny obcí, které obec pořizuje, musí mít zakresleno zá plavové území a z této povinnosti vyplývá i potřeba regulativů vztažených k protipovodňové ochraně, které se schvá lením územního plá nu stá vajízá vaznými. 6.2.2 Ochrana (popř ípadě obnova) vodních ploch V zá stavbě i v krajině mimo zá stavbu, tvoří vodní plochy významnou dominantu a podle Č SN 752410 „Malé vodníná drže“ je lze z funkčního hlediska rozdělit na ná drže: • zá sobní (např. vodá renské, zá vlahové, průmyslové apod.), • ochranné neboli retenční (mezi tyto druhy patří i poldry, tj. „suché“ ná drže, dešťové, protierozní

apod.), • rybochovné, • upravující vlastnosti vody (např. usazovací, biologické aerobní nebo anaerobní, dočišťovací

apod.), • hospodá řské (např. pro chov drůbeže, protipožá rní apod.), • speciá lníúčelové (např. vyrovná vací, přečerpací, recirkulační apod.), • asanační (např. zá chytné, rekultivační, laguny apod.), • rekreační (např. přírodní koupaliště apod.), • na ochranu bioty (na ochranu flory, na ochranu fauny), • krajinotvorné a v obytné zá stavbě (např. ná vesní rybníky, okrasné, umělé mokřady apod.).

Ve většině případů nejde o ná drže jednoúčelové a jejich umístění vyplývá z jejich funkce. Většina může být v obci i mimo obec. Vždy je ovšem nezbytné mít na zřeteli nejenom jejich funkci, ale také ekologická hlediska a pochopitelně také hygienu a estetiku všech vodních ploch, tj. vodních toků a ná drží - a to i při minimá lních průtocích a vodních stavech. Těmto požadavkům pomá há na vodních tocích (zejména v obcích) např. výstavba vzdouvacích objektů (vytvá řejících „vodní zrcadla“) a na výtocích z vodních ná drží výstavba pohyblivých hrazení, které udržují hladinu vody v takové výši, při které nedojde k nežá doucímu vyprá zdnění ná drže a tím např. k hygienickým zá vadá m. I pro tyto malé vodní ná drže musí mít vlastník stavby zpracovaný manipulační a provozní

34


ROZVOJ VESNICE

řá d, což je nutné zejména z ohledu na bezpečnostní opatření za krizových situací, což může být i bezpečné převedenípovodňového průtoku. Diskutabilním opatřením z hlediska zachová ní života v toku nebo samočistící schopnosti vodních toků je zaklenutí neboli zatrubnění vodního toku. Tendence zaklenout vodní tok byla poměrně častá , důvodem se stala i snaha o zvětšení ploch ná vsí nebo ploch pro komunikace. Pohled na protékající čistou vodu však může být významným estetickým prvkem a součá stí řešení veřejných prostor. 6.2.3 Ochrana vod př ed znečištěním Znečištění povrchových a podzemních vod je změnou jakosti vody (povahy fyziká lní, chemické či biologické), ježve svých důsledcích znemožňuje nebo znesnadňuje využívá nívody. V této souvislosti je důležité upozornit na: • zajištění samočistící schopnosti vodních toků, kterou podporuje např. vegetace v tocích i na

březích, čeřenívody přepadem přes vzdouvacíobjekty nebo ojedinělými balvany v tocích,

• omezení smyvů zeminy, hnojiv a jiných nečistot do vodních toků, cožse v krajině docílí zejména

vhodným obdělá vá ním pozemků (např. orba se neprová dí po spá dnici), ale důležité jsou i osevní postupy z hlediska volby vhodné plodiny s ohledem na konfiguraci terénu. Žá doucím řešením mimo zastavěné území obce je zřídit pruhy trvalých luk podél vodních toků a ná drží. Ty omezí smyvy do povrchových vod, neboť plní funkci infiltračních pá sem. Jejich šířka je zá vislá zejména na sklonu, délce a vegetačním pokryvu svahu podél vodního toku nebo ná drže. Pá sma podél toků nemají být užší než10 až15 m, kolem ná drží je doporučová na šířka 20 m. Tato luční pá sma nejenom zčá sti eliminují nežá doucí zaná šení vodních toků a ná drží, ale mají také význam krajinotvorný, ovlivňujíbiodiverzitu a lze je využít i rekreačně. V obcích je nezbytné zamezit přímému zaúsťová ní odpadních vod do koryt vodních toků. Jedná se jak o zamezení přímého vyústění kanalizace, která není ukončena centrá lní čistírnou odpadních vod obce, tak i o zamezení přímého zaústění jednotlivých domů, které nemají individuá lní domovní čistírnu. Vypouštěné odpadnívody musísplňovat ukazatele přípustného stupně znečištěnívod1), což pro jejich vypouštění povoluje vodoprá vní úřad, a to v zá vislosti na požadované čistotě povrchové vody v toku (recipientu). Vodoprá vní úřad může s ohledem na místní podmínky stanovit hodnoty ukazatelů i přísnější, případně stanovit i další ukazatele a jejich hodnoty, a to s ohledem na stav povrchových vod a množstvívypouštěných odpadních vod. Ke snížení znečištění vod významně napomá hají čistírny odpadních vod. Pro jejich navrhová ní a dimenzová níjsou důležité zejména tyto výchozípodklady: a)

požadavek na čistotu povrchových vod recipientu,

b)

průtok a jakost vody povrchových vod v recipientu,

c)

množstvía znečištěníodpadních vod,

d)

polohopisné, výškopisné, hydrogeologické, inženýrsko-geologické a klimatické poměry.

Při navrhování čistíren odpadních vod (Č OV) je potřeba co nejlépe využít místních podmínek, které umožňují jednoduché řešení Č OV, včetně propojení s funkční kanalizací a zvolit osvědčené technologie čištění (nízkozatěžované, vysokozatěžované, oxidační ap.) s dostatečnou účinností pro

1)

Nařízenívlá dy č. 82/1999 Sb., kterým se stanovíukazatele a hodnoty přípustného znečištěnívod.

35


ROZVOJ VESNICE

odstranění znečištění. Použité strojní vybavení a konstrukce by neměly vyžadovat stá lou obsluhu, pozornost by měla být věnová na i kvalifikaci obsluhujícího personá lu. Osvědčené typy mechanicko-biologických čistíren odpadních vod jsou např.: • Domovní čistírna s biodisky, která se sklá dá z mechanického předčištění, tj.. biozó ny

s kontaktorem, a dosazovací ná drže. Pracují na bá zi aerobních bakterií přisedlých na diskovém kontaktoru za přístupu vzdušného kyslíku. Kal z dosazovací ná drže se odvá ží 2-3krá t ročně v tekutém stavu. Č istírna je kontejnerového typu s ná drží z polypropylénu, oceli nebo železobetonu a může být osazena do terénu bez zakrytí nebo umístěna v nadzemním objektu (zděném, srubovém). Velikostní řady jsou pro 50-350 ekvivalentních obyvatel (EO) a jednotky je možné stavebnicově sestavovat. • Č istírna odpadních vod s biokontaktory je inovovaný typ biodiskových čistíren (KČ B 16/2

a KDČ B 30). Biologický stupeň čištění tvoří ná drž s biokontaktory, což je kombinace reaktoru s přisedlým slizem z mikroorganismů a mechanického provzdušňová ní. Organické a dusíkaté lá tky v odpadní vodě se odstraňují progresivní činností mikroorganismů na povrchu biokontaktorů a proměňují se v dobře usaditelný kal. K separaci kalu je kompaktní blok doplněn dosazovací ná drží. Č istírna musí být doplněna objekty hrubého předčištění a kalového hospodá řství. Zá kladním materiá lem konstrukce Č OV jsou polypropylénové prvky, ze kterých je složena ná drž, do nížse zabuduje technologická čá st. Č istírna je vhodná pro kapacitu 680-2 100 ekvivalentních obyvatel (EO).

• Balená čistírna s aeračním válcem, kde zá kladem technologie je dlouhodobá nízkozá těžová

aktivace se současnou stabilizací kalu. Dosazovací ná držje založena na principu „kalové kapsy“. S provozem tohoto typu čistíren jsou velmi dobré zkušenosti, včetně snadné montá že a rychlého zapracová ní, účinnost čištění při sprá vném provozová ní dosahuje 90-95 %. V průběhu zimních měsíců se účinnost může snížit, v tomto období je však možné ná drže překrýt. Při velkém mechanickém znečištění odpadních vod se doporučuje předsadit lapá k písku a ručně stíratelné česle, ale i lapá k tuku. Ocelová ná drž čistírny je osazová na na betonovou zá kladovou desku. Velikostní řady jsou pro 100-650 ekvivalentních obyvatel a ná drže je možné sestavovat stavebnicově. Kalové hospodá řství velikosti 40 m3/den lze řešit přímým odvozem kalů, při větších kapacitá ch je nutná výstavba uskladňovací ná drže na kal, za kterou případně ná sleduje kalové pole. S ohledem na velikost dosazovacího prostoru čistírny je vhodná při vybudované oddílné kanalizaci (samostatná kanalizace pro dešťové a splaškové odpadnívody).

• Č istírna odpadních vod KOMBIBLOK pracuje na principu dlouhodobé aktivace se současnou

stabilizací kalu. Č istící proces probíhá v aktivační ná drži, která je provzdušňová na povrchovým aerá torem. K separaci aktivního kalu dochá zí v dosazovací ná drži. Kombibloky patří mezi naše nejspolehlivější a dobře pracující čistírny a jsou mezi provozovateli malých Č OV oblíbeny. Ú činnost čistění je přes 90–95 % dle BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku). Č istírnu je možné doplnit o anoxickou nebo aerobní aerační zó nu a je možné získat biologické odstraňová ní dusíku nebo fosforu. Aktivační dosazovací ná drže mají železobetonovou konstrukci (některé typy tvoří prefabriká ty) a jsou sestaveny do kompaktního bloku, se založením na společné desce. Objekt je zasazen do terénu a musí být doplněn hrubým předčištěním a kalovým hospodá řstvím. Typy kombibloků jsou pro 500-300 ekvivalentních obyvatel. Určitou nevýhodou je nutnost situovat čistírnu dá le od souvislé obytné zá stavby kvůli tvorbě aerosolů. V zimním období se mechanickými aerá tory prochlazují aktivační směsi, což účinnost snižuje. Také hloubka pro zaklá dá ní ná drží nemůže být velká . Technologické vybavení má vyšší ná roky na elektrickou energii a obsluha musí počítat s poruchovostí převodovek aerá torů. Tento typ čistírny je vhodný i pro jednotnou kanalizaci.

• Koř enová čistírna je vegetační a patří do skupiny přírodních způsobů čištění odpadních vod.

Využívá účinných samočistících pochodů, které probíhají v porézním půdním prostředí, ve vodě 36


ROZVOJ VESNICE

za spoluúčasti rostlin. Biologického vyčištění lze dosá hnout kombinací zemní filtrace a účinku některých rostlin - vodních a bahenních. Rostliny vyrůstají nad vodní hladinu, zatímco jejich kořeny vyžadují ponoření ve vodě. Nadzemní čá st rostliny dopravuje vzdušný kyslík do kořenové čá sti a zde ho uvolňuje. Této schopnosti se využívá k čištění odpadních vod, v našich klimatických podmínká ch je vhodný rá kos, orobinec, skřipinec, zblochan vodní, puškvorec, kosatec žlutý apod. Odpadní voda před vtokem na čistírnu musí být minimá lně mechanicky čištěna. U menších producentů (rodinné domy) postačí septik, lepší je septik biologický. Za septik je ve všech případech potřebné umístit síťový filtr na zachycení čá stic, které by ucpá valy ná tokové rozdělovací potrubí na zemní filtr. Menším obcím se doporučuje mechanické čištění, tvořené jemnými česlemi, lapá kem písku, lapá kem tuků a olejů a primá rní sedimentací, klasickou sedimentační ná drží nebo štěrbinovou ná drží apod. Mechanicky vyčištěná odpadní voda protéká kořenovou zemní čá stí a biologicky se čistí, účinnost čištění dosahuje 80-95 % dle BSK5 a 88-95 % na suspendované lá tky. Obsah dusíku a fosforu ve vyčištěné vodě se snižuje až o 50 %. Tento typ čistírny je vhodný pro kapacity do 500 ekvivalentních obyvatel. Plošná ná ročnost na 1 ekvivalentního obyvatele představuje 2–11 m2. Stavební řešení vyžaduje jednak objekty pro mechanické čištění, dá le objekty biologického stupně, cožjsou: • vyrovná vací ná drž, regulační a měrné objekty, • napouštěcí a rozdělovací zařízení, • odběrná zařízení, odpady, • sklá dky pro shrabky, písek, kaly, vč. ploch pro filtrační substrá t a další provozní

a komunikačníplochy, sociá lnízařízenípro obsluhu, • zemní ná drž obdélného tvaru s utěsněním z jílu, těsnícími foliemi z plastů apod., ná plň tvoří

substrá t s osá zením vhodnými vodními rostlinami dle klimatických podmínek. Kořenová čistírna má malé ná roky na technologické vybavení a tím i minimá lní ná roky na příkon energie. Je možné ji jednorá zově přetížit znečištěním (i balastními vodami). Kanalizaci obce je však nutné dobudovat, třeba i po etapá ch podle potřebných finančních zdrojů, ve funkční systém. Do ná kladů na vybudová ní kořenové čistírny se cenou pozemků promítnou vysoké plošné ná roky. Nutné je také zvá žit i odvoz filtračního substrá tu, ze kterého po zakolmatová ní vzniká nebezpečný odpad, který je rovněžnutné ná kladně zneškodnit. V zimním období má tento typ čistírny sníženou účinnost čištění (dle VÚ V TGM Brno v létě účinnost 81 % a v zimě 78 %). • Biologický rybník patří mezi nejjednodušší a v některých případech je i vhodným stupněm pro

biologické čištění odpadních vod. Jsou využívá ny především pro čištění menších množství vody, a to jako ná drže stabilizační a dočišťovací. Ná drže vyžadují přivá dění odpadních vod mechanicky předčištěných a u dočišťovacích ná drží i biologicky čištěných. V zimním období je nutné zajištění dostatečného množství kyslíku. V krajině mají biologické rybníky i estetický význam.

6.3 Lesníhospodář ské plány Zá kon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně doplnění některých zá konů (lesní zá kon) uklá dá fyzickým i prá vnickým osobá m vlastnícím více než 50 ha lesa, zabezpečit zpracová ní lesních hospodá řských plá nů pro svůj majetek, a zá roveň stanovuje povinnost dodržovat jejich zá vazná ustanovení. Zmíněných 50 ha lesa a více přitom nemusí být tvořeno jedním uceleným komplexem lesa, ale může jít i o soubor drobných lesíků, případně i v různých katastrá lních územích, cožbývá 37


ROZVOJ VESNICE

u lesů obecních a městských běžné. Zá sadnívšak je, aby započítané pozemky ná ležely k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa (ve smyslu zmíněného zá kona a prová děcích předpisů). Z hlediska hospodařeníje pak zá sadnípojem zá vazných ustanovení, která jsou ná sledující: • maximá lní celková výše těžeb (stanovuje se podle speciá lního výpočtového schématu, v souladu

s vyhlá škou č. 84/1996 Sb., o lesním hospodá řském plá nová ní). Sestá vá z těžeb v porostech předmýtních (výchovných těžeb), kdy nevzniká holina a povinnost zalesnění, a z mýtních těžeb, kdy buď vzniká holá plocha, nebo je porost výrazně proředěn ve prospěch přirozené obnovy, zalesnění, podsadeb atd.;

• minimá lní podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu (seznam použitelných

dřevin a jejich potřebný podíl pro rá mce diferenciace hospodaření, hospodá řské soubory, udá vá vyhlá ška č. 83/1996 Sb., o zpracová ní oblastních plá nů rozvoje lesů a o vymezení lesních hospodá řských souborů).

Pro stá tní lesy a lesy ve vlastnictví obcí je dá le zá vazným ustanovením minimá lní plošný rozsah výchovných zá sahů v porostech do čtyřiceti let věku. Uvedené ustanovení, které plošně zahrnuje zpravidla většinu porostu do daného věku (často i s ná sobnými zá sahy během plá novacího decenia), má v podstatě za úkol zajistit řá dnou výchovu mladých porostů (mlazin, tyčkovin, tyčovin), porostů ve věku, kdy účinnost výchovy je maximá lní, a kdy se vlastně porost formuje. Uvedená předchozí zá vazná ustanovení mají při hospodaření jednak zajistit únosné proporce těžeb (zabrá nění přetěžová ní), jednak pak vytvá ření nových kvalitních diferencovaných porostů s pestřejší dřevinnou skladbou. Zá vazná ustanovení, jako zá ležitost vlastníka zavazující, stanoví při obnově lesního hospodá řského plá nu vybraný zařizovací subjekt (taxační kancelá ř). Ten logicky, na zá kladě smlouvy, vypracuje celý lesníhospodá řský plá n, ve všech jeho ná ležitostech, jak jsou uvedeny: a)

textová čá st • všeobecné údaje o majetku, • zhodnocení přírodních poměrů, • zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření, • údaje z oblastních plá nů rozvoje lesa (vypracová vají se pro jednotlivé oblasti stanovené na

zá kladě přírodní, produkční a hospodá řské podobnosti na úrovni stá tních taxačních kancelá ří), zejména údaje týkajícíse kategorizace lesů,

• definová ní hospodá řských cílů vlastníka, • rá mcové směrnice hospodaření, • výše a zdůvodnění zá vazných ustanovení plá nů, • zá věrečné tabulky, • technická zprá va, • přílohy, b)

hospodá řská kniha • údaje o stavu lesa, • ná vrh hospodá řských opatření, • plochová tabulka.

c)

lesnické mapy • porostní mapa,

38


ROZVOJ VESNICE

• typologická mapa, • organizační mapa, • další možné soubory map v souladu s objedná vkou vlastníka (mapy lesní cestní sítě,

myslivost, rekreace atd.). Lesní hospodá řské plá ny se zpracová vají na období zpravidla deset let, jejich vypracová ní hradí vlastník, a ten je rovněžpovinen předložit vyhotovený lesní hospodá řský plá n orgá nu stá tní sprá vy lesního hospodá řství do 60ti dnů po začá tku jeho platnosti ke schvá lení, které je komisioná lní a kde se sepisuje tzv. zá věrečný protokol o schvá lenílesního hospodá řského plá nu. Dojde-li v průběhu platnosti ke změná m podmínek, vyvolá vajícím nutnost změny zá vazného ustanovení plá nu, resp. osnovy, zejména z hlediska ochrany lesa, nebo z hlediska zajištění plnění funkcí lesa, musí vlastník lesa požá dat schvalující orgá n stá tní sprá vy lesů o změnu příslušného zá vazného ustanovení plá nu. Další postup je obdobný jako při vypracová vá ní a schvalová ní nového plá nu. Stá tnísprá vu lesů vykoná vajíod 1.1.2003: • obecní úřady obcí s rozšířenou působností, • kraje, • Ministerstvo zemědělství prostřednictvím svých regioná lních odborů.

Jejich kompetence, ve vztahu ke schvalová ní a kontrolá m plnění zá vazných ustanovení lesních hospodá řských plá nů zá visí na výměře majetku. Orgá n stá tní sprá vy neschvá lí lesní hospodá řský plá n v případě, že odporuje zá konným předpisům, tedy v první řadě lesnické legislativě, ale i dalším souvisejícím předpisům (oblast životního prostředí, ochrany přírody, vodního hospodá řství atd.). Souhrn dalších pravomocí a kompetencí v souvislosti s hospodařením v lesích, ale i další činností, obecným užívá ním lesů atd., stanovuje opět lesní zá kon. Ten také ještě vymezuje pojem dozoru v lesním hospodá řství, kde vrchním stá tním dozorem jsou pověřené orgá ny Ministerstva životního prostředí, zejména regioná lně organizovaná Č eská inspekce životního prostředí. Pro majetky o výměře menší než 50 ha se nevyhotovují lesní hospodá řské plá ny, ale tzv. lesní hospodá řské osnovy (vyjma majetku stá tu). Zá kon však nezakazuje, aby si vlastník i pro menší výměru než 50 ha nechal vyhotovit lesní hospodá řský plá n, pouze mu to neuklá dá . Lesní hospodá řské osnovy se zpracová vají opět zpravidla na dobu deseti let a jejich zpracová ní zadá vá na zá kladě výběrového řízení orgá n stá tní sprá vy – obecní úřad obce s rozšířenou působností.Vyhlá šení zá měru zpracovat lesní hospodá řské osnovy na určitém vymezeném území probíhá obecně zá vaznou vyhlá škou a vlastníci lesa o zmíněné výměře menší než 50 ha, mají možnost v zá konné lhůtě orgá nu stá tní sprá vy sdělit své hospodá řské zá měry a požadavky na vypracová ní lesní hospodá řské osnovy. Zpracová ní osnovy hradí stá t a vlastník lesa přebírá osnovu pro svůj majetek bezplatně. Nabídnutou osnovu může vlastník přijmout či odmítnout. Pokud ji však protokolá rně převezme, stá vá se pro něho zá vazným: a)

určenícelkové výše těžeb,

b)

podíl melioračních a zpevňujících dřevin.

Pokud vlastník má méně než 3 ha lesa a má zá jem osnovu převzít, stá vá se pro něho zá vaznou pouze celková výše těžeb. Pokud vlastník nepřevezme zpracovanou lesníhospodá řskou osnovu, pak jím navrhované a realizované hospodaření, (jednotlivá hospodá řská opatření), podléhá schvá lení orgá nů stá tní sprá vy , zejména u těžebních zá sahů, a to již od výtěže více než 3 m3/ha. Zvlá štní úlohu zde pak sehrá vá institut samostatného lesního hospodá ře, který je ustaven pro každý majetek bez ohledu na jeho výměru.

39


ROZVOJ VESNICE

Jak je zřejmé, lesní hospodá řské osnovy mají oproti lesním hospodá řským plá nům výrazně redukovaný a zjednodušený obsah, jejich cílem je zejména usnadnění hospodaření drobným vlastníkům lesa v souladu se zá měry stá tnílesnické politiky. Lesníhospodá řské osnovy majíná sledujícíná ležitosti: a)

všeobecná čá st •

vymezení území včetně schematického grafického zobrazení a označení navazujících plá nů a osnov,

•

údaj o zpracovateli osnovy a časové platnosti,

•

výčet veřejných zá jmů v oblasti ve vazbě na hospodaření,

•

rá mcové směrnice hospodaření,

•

tabulka souhrnných údajů.

b)

podrobné údaje pro porosty, porostnískupiny, či etá že a dřeviny,

c)

plochová tabulka,

d)

lesnická mapa,

e)

vlastnické separá ty.

U lesních hospodá řských osnov vyhlašuje zá měr vypracová ní změn osnov zadavatel, ten zá roveň stanoví, které čá sti osnov se bude změna týkat a určí termín pro uplatnění zá měrů a požadavků jednotlivých vlastníků lesa. Další postup je obdobný jako při vypracová vá ní nové osnovy. V případě, že u jednotlivých majetků, pro které jsou osnovy vypracová ny, nastane požadavek změn vyvolaných ná růstem, vznikem nahodilých těžeb, prová dí se změna na zá kladě žá dosti vlastníka, jehožpožadavek orgá n stá tnísprá vy prověří. Z uvedeného krá tkého ná stinu způsobu zpracová ní, obsahu a forem schvalová ní a změn lesních hospodá řských plá nů a osnov je zřejmé, že obecní úř ady nemají v tomto procesu stanoveny pravomoci, pokud nejsou vlastníky lesa, př ípadně vlastníky pozemků s jiný m lesním majetkem souvisejících. Pokud vlastníky lesa jsou, mají možnost v rá mci legislativních limitů prosazovat svoje zá jmy a cíle hospodaření. Obecní úřady mohou zasá hnout do průběhu vypracová vá ní lesních hospodá řských plá nů, (zá kladní šetření, kontrolní dny, zá věrečná řešení), jako účastník řízení na sousedních lesních majetcích s uplatněním svých ná hledů a koncepcí v regionu, pokud tímto bude lesnické hospodaření sousedního majitele dotčeno. Pokud však k omezení hospodaření soukromého vlastníka dojde, je nutné počítat s odpovídající kompenzací do úrovně hospodaření vlastníka určeného jeho konkrétním cílem hospodaření, navrženého jako cíl při zpracová nílesního hospodá řského plá nu, resp. lesníhospodá řské osnovy.

6.4 Pozemkové úpravy 6.4.1 Ú čel pozemkový ch úprav Hlavním účelem pozemkových úprav je prostorové a funkční uspořá dá ní pozemků pro jejich optimá lní, především zemědělské využití, ale i k prosazení celospolečenských zá jmů v krajině. Pozemkové úpravy představují soubor opatření (legislativních, hospodá řských, technických, organizačních) k výhodnějšímu uspořá dá ní půdního fondu, které může přinést nejen ekonomickou efektivitu zemědělství, ale i potřebnou celkovou revitalizaci venkova a rehabilitaci jeho postavení.

40


ROZVOJ VESNICE

Roli pozemkových úprav přesně definuje v § 2 zá kon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravá ch a pozemkových úřadech, se změnami a doplňky provedenými zá konem Č eské ná rodní rady č. 38/1993 Sb. a zá konem č. 217/1997 Sb., v úplném znění zá kona č. 218/1997 Sb. Dne 21. března byl vydá n nový zá kon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravá ch a pozemkových úřadech a účinnosti nabývá dne 1. ledna 2003. Role pozemkových úprav je mnohostranná a znamená nejen nové uspořá dá ní pozemků a jejich prostorovou a funkční úpravu, vyrovná ní hranic pozemků i jejich přístupnost, ale i důsledné respektová ní vlastnických prá v k pozemkům, které jsou nově uspořá dá vá ny. Prostřednictvím pozemkových úprav jsou vytvá řeny podmínky k racioná lnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu a zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. 6.4.2 Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ ) Začá tkem 90. let se uplatňovaly především jednoduché pozemkové úpravy; jejich prová dění si vynutila potřeba poměrně rychle prostorově reorganizovat pozemky a umožnit hospodaření těm zemědělcům, kteří o to projevili zá jem. Jednalo se o JPÚ formou zatímního bezúplatného užívá ní a časově omezeného ná jmu. Nový zá kon 139/2002 Sb. definuje v § 4 nově JPÚ jako formu pozemkových úprav, při kterých je nutno vyřešit pouze některé hospodá řské potřeby (např. urychlené scelení pozemků nebo jejich zpřístupnění), nebo ekologické potřeby v krajině (např. loká lní protierozní nebo protipovodňové opatření), když se pozemkové úpravy mají týkat jen čá stí katastrá lního území. Ú loha takto definovaných jednoduchých pozemkových úprav může být pro jednotlivé obce i nadá le významná , například při řešení zastavitelného území v pořizová ní územního plá nu obce, kdy je nutno vyrovnat pozemky vzhledem k uliční čá ře, příp. provést jednoduchou výměnu vlastnických prá v k pozemkům. 6.4.3 Komplexnípozemkové úpravy (KPÚ ) V současné době jsou důležité především komplexní pozemkové úpravy. Komplexní pozemkové úpravy mají kromě reorganizace pozemků a výměny vlastnických prá v i roli, která často bývá nedoceněna. Mohou měnit vzhled krajiny, např. plošným členěním pozemků, kdy dochá zíke změně optického vjemu krajiny (např. barevná šká la, rezultující z rozdílného využívá ní pozemků, osetých různými plodinami, hra barev při jejich dozrá vá ní, ale i např. směr orby, výsadba trvalých kultur atd.), ale především realizací tzv. „společných zařízení„. Pod tímto pojmem jsou chá pá na všechna technická , vodohospodá řská , zúrodňovací a ekologická opatření i plá n polních cest. V praxi je možno si pod společnými zařízeními představit veškerá protierozní opatření u pozemků, které jsou erozí ohroženy, tím i ochranu zastavěného území obce před ná nosy splachované ornice, vodohospodá řská opatření k zajištění kvantity a kvality vody, ale i ochrany vodních zdrojů, aťjižse jedná o vodní toky nebo vodní ná drže, územní systémy ekologické stability v celé jejich šíři, účelně navrženou cestní síť, která umožní nejen přístup k jednotlivým pozemkům, ale i jejich vhodné napojení na komunikace stejných nebo vyšších řá dů v obci, průchodnost krajiny a zvýšení její atraktivity pro turistiku a rekreaci, a v neposlední řadě i veškerá opatření, která vedou k ochraně a tvorbě krajiny. Podle nového zá kona č. 139/2002 Sb. § 12 odst. 4, jsou tato společná zařízení, realizovaná v rá mci pozemkových úprav, vlastnictvím obce, v jejímžobvodu se nachá zejí, pokud nevyplývá něco jiného z rozhodnutí o schvá lení ná vrhu pozemkových úprav. Obec se tak stá vá vlastníkem zařízení, na jejichž realizaci se nemusela sama finančně podílet (viz odstavec 6.4.7. Financová ní), která však může využívat pro zlepšení pracovních podmínek obyvatel, zvýšení jejich životní úrovně a k vlastnímu celkovému rozvoji.

41


ROZVOJ VESNICE

Významným výsledkem pozemkových úprav je vklad realizovaných změn do katastru nemovitostí a tím i jejich dlouhodobá stabilizace v území. 6.4.4 Postup procesu pozemkový ch úprav a role obce Role obce je v procesu pozemkových úprav nezastupitelná . Ř ízení o pozemkových úpravá ch nemůže být zahá jeno bez vědomí zá stupců obcí a obec sama se stá vá účastníkem pozemkových úprav. Komplexní pozemkové úpravy jsou velkým přínosem pro další rozvoj mnohých obcí a proto je v jejich zá jmu spoluprá ce při celém procesu, umožňující obci prosadit v nezastavěném (resp. nezastavitelném) území zá jmy, které např. nebyly zahrnuty do územního plá nu nebo bez komplexních pozemkových úprav nejsou realizovatelné. Ve svém výsledku komplexní pozemkové úpravy přispívají k přitažlivosti venkova i ke zjednodušení a usnadnění zemědělského hospodaření na zemědělském půdním fondu. Nepřímo tedy mohou pozitivně ovlivnit i podmínky pro podniká ní (např. zemědělských subjektů, podniků zpracovatelských výrob, služeb, drobných řemesel atd.) v dané obci nebo oblasti a tím i ekonomickou prosperitu. Přitažlivější krajina zase může zlepšit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Při KPÚ je významná úloha pozemkového úřadu. Ten prakticky přebírá veškerou odpovědnost a veškeré činnosti, spojené s vypracová ním ná vrhu i realizací pozemkových úprav a zanesením provedených změn do katastru nemovitostí. Pozemkový úřad má ještě další, důležitou funkci v tomto procesu: v součinnosti s orgá ny územního plá nová ní koordinuje ná vaznost ná vrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plá ny, tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny. Podle zá kona je schvá lený ná vrh pozemkových úprav zá vazným podkladem pro územně plá novacídokumentaci (§ 2 zá kona č. 139/2002 Sb.). Při sprá vné koordinaci by nemělo dochá zet ke střetům zá jmů mezi územním plá nem obce a KPÚ , naopak obec by měla využít možnost sladit zá měry obou dokumentů, které fakticky řeší komplexně uspořá dá ní venkovského prostoru. Oba dokumenty, územní plá n obce i ná vrh pozemkových úprav, řeší společnou problematiku (např. Ú SES jsou řešeny v rá mci územního plá nu obce i v rá mci KPÚ , jako součá sti společných zařízení). Společné je řešení liniových prvků, vedení všeho druhu, ná vaznost cest, v koordinaci je potřeba např. i řešit výměnu pozemků určených k zastavění za pozemky k zemědělskému využívá níformou směny v rámci jednoduchý ch pozemkový ch úprav atd. 6.4.5 Návrh komplexních pozemkový ch úprav Obec může být tzv. "účastníkem" pozemkových úprav, a to nejen v případě, že pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav leží v územním obvodu obce, ale i v případě, že obec s takto vymezenými pozemky pouze sousedí. Konkrétní podmínky účasti na pozemkových úpravá ch upravuje zá kon. Obec může sama podat podnět k zahá jení řízení o pozemkových úpravá ch. Posouzení opodstatněnosti podnětu, naléhavosti a účelnosti pozemkových úprav v obvodu obce, která podnět podala, je v kompetenci okresního pozemkového úřadu2). Pokud okresnípozemkový úřad rozhodne, že pozemkové úpravy nezahá jí, o důvodech, které vedly k tomuto rozhodnutí, účastníka vyrozumí. Okresní pozemkový úřad může zahá jit řízení o pozemkových úpravá ch i z podnětu jiného účastníka, než je obec3), rovněž může zahá jit řízení o pozemkových úpravá ch bez podnětu 2)

§ 6 odst. 2 zá kona (nově § 6, odst. 1).

3)

§ 6 odst.1, § 5 odst. 1 (nově § 6 odst. 1). 42


ROZVOJ VESNICE

účastníka. Zahá jit pozemkové úpravy musí okresní pozemkový úřad vždy, když se pro zahá jení řízení o pozemkových úpravá ch vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy řešeného katastrá lního území. Rozhodnutí o zahá jení řízení o pozemkových úpravá ch je okresní pozemkový úřad povinen ozná mit všem účastníkům, a to veřejnou vyhlá škou. Pozemkový úřad zajistí odborné zpracová ní ná vrhu pozemkových úprav u zpracovatele nebo ná vrh, popřípadě jeho čá st v nezbytných případech sá m zpracuje (§ 8 odst. 1 zá kona č. 139/2002 Sb.). Nové pozemky musí odpovídat původním pozemkům výměrou, přiměřeně stejnou kvalitou (důležitou roli zde hraje cena půdy i vzdá lenost pozemků od sídla), podle možností i stejným druhem pozemků. Pozemkový úřad (zpracovatel) musí při ná vrhu nového uspořá dá ní pozemků respektovat optimá lníorganizaci půdního fondu v rá mci celého řešeného území(zpravidla katastru). Na zá kladě rozhodnutí o zahá jení řízení o pozemkových úpravá ch okresní pozemkový úřad organizuje prová dění pozemkových úprav, příp. je sá m prová dí. Okresní pozemkový úřad (OPÚ ) rovněž přebírá povinnost ozná mit skutečnost zahá jení řízení o pozemkových úpravá ch všem příslušným orgá nům podle § 6 odst. 6 zá kona4). OPÚ rovněž svolá vá úvodní jedná ní, na kterém sezná mí účastníky s účelem a cílem pozemkových úprav, i s jejich formou. Současně předklá dá katastrá lnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami. Ná ležitosti ná vrhu stanovízvlá štnípředpis5). Jedná ní s vlastníky pozemků, které jsou zahrnuty do obvodu pozemkových úprav, může být někdy složité a zdlouhavé, zvlá ště v obcích, kde je individuá lních vlastníků půdy mnoho. Situace je usnadněna, pokud si vlastníci pozemků zvolí, jak to umožňuje zá kon6) na dobu prová dění pozemkových úprav sbor zá stupců (dá le jen "sbor"), který vlastníky nadá le zastupuje. Počet členů sboru bývá zpravidla 5-15, přesný počet stanoví pozemkový úřad podle počtu vlastníků pozemků a podle rozsahu řešeného území7). Nevoleným členem sboru je i ředitel pozemkového úřadu nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu8). Dalším nevoleným členem sboru se rovněž automaticky stá vá zá stupce obce, takže obec je jeho prostřednictvím přímo informová na o průběhu pozemkových úprav. Schůze sboru svolá vá a řídípředseda sboru, kterého si členové zvolíze svého středu. Sbor má významnou roli - jednak spolupracuje při zpracová ní ná vrhu pozemkových úprav, je kompetentní posuzovat předložené varianty tohoto ná vrhu i všechna navrhovaná opatření. Bez souhlasu sboru nemůže být zpracovaný ná vrh pozemkových úprav schvá len. Sbor se současně i vyjadřuje k podaným připomínká m k ná vrhu. Jeho funkce nekončí schvá lením ná vrhu pozemkových úprav, sbor spolupracuje i při jejich realizaci9). Další podmínky členství ve sboru upravuje zá kon10).

4)

Příslušný katastrá lní úřad, orgá n územního plá nová ní, stavební úřad, orgá n ochrany ZPF, orgá n ochrany přírody, vodohospodá řský orgá n, orgá n stá tnísprá vy lesů, ve zvlá štních případech i jiné.

5)

Nařízení vlá dy č. 4/2000 ze dne 13. prosince 1999 (k novému zá konu č. 139/2002 Sb. bude vydá na nová prová děcívyhlá ška –v současné době probíhá meziresortnípřipomínkové řízení.

6)

§ 5 odst. 4 zá kona (§ 5 odst. 5–8 zá k. č. 139/2002 Sb.).

7)


8)


9)

§ 5 odst. 7 zá kona (§5 odst. 8) zá k. č. 139/2002 Sb.).

10)

§ 5 odst. 5 zá kona (§ ř odst. 5) –7) zá k. č. 139/2002 Sb.) 43


ROZVOJ VESNICE

Zá stupce obce, jako člen sboru zá stupců, může při zpracová ní ná vrhu spolupracovat a vyjadřovat se k předloženým variantá m. Obec tak má možnost prostřednictvím pozemkových úprav prosadit své zá jmy v nezastavěném území. K vypracovanému ná vrhu pozemkových úprav se mohou vyslovit všichni účastníci (vlastníci pozemků, další fyzické a prá vnické osoby, stavebník, obec, aj. - podle zá kona, § 5 odst. 1). Zpracovaný ná vrh totiž musí být vystaven po dobu 30 dnů (dle zá kona č. 139/2002 Sb.) k veřejnému nahlédnutí. U pozemkového úřadu mohou účastníci uplatnit své ná mitky a připomínky k ná vrhu. § 11 odst. 1 zá kona č. 139/2002 Sb.). Poslední možností k uplatnění ná mitek a připomínek je zá věrečné ústní jedná ní s účastníky, ale též se všemi orgá ny (podle § 6 odst. 6), které nařizuje pozemkový úřad. K připomínká m a ná mitká m, uplatněným po tomto ústním jedná ní, jižnemůže být přihlédnuto. Tento postup poskytuje obcím dostatek času na zvá žení vhodnosti všech navržených čá stí pozemkových úprav. S předloženým ná vrhem musí souhlasit vlastníci nejméně dvou třetin výměry půdy, které se týkají pozemkové úpravy. Teprve při splnění této podmínky může pozemkový úřad rozhodnout o schvá leníná vrhu pozemkových úprav. (§ 11 odst. 4) zá kona č. 139/2002 Sb.). Ná vrh pozemkových úprav rovněž nemůže být schvá len bez udělení tzv. opatření (souhlasu, povolení výjimky) dotčených orgá nů stá tní sprá vy. Uvedeným orgá nům předklá dá zpracovaný ná vrh pozemkový úřad. Vyjá dření těchto institucí by mělo být pro obec, v nížprobíhají pozemkové úpravy, garancísprá vnosti navržených zá sahů do krajiny. 6.4.6 Realizace pozemkový ch úprav Stanovení postupu realizace spadá do povinností (kompetencí) pozemkového úřadu. Postup musí vychá zet ze zpracovaného a schvá leného ná vrhu KPÚ . Pozemkový úřad se o konkrétním postupu realizace dohodne s vlastníky dotčených pozemků. Pro výstavbu tzv. společných zařízení je většinou nutno vyčlenit určitý podíl půdního fondu. V případě, že k tomuto účelu nelze vyčlenit pozemky ve vlastnictví obce nebo pozemky ve vlastnictví stá tu, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu vlastníci pozemků. Rozsah podílu jednotlivých vlastníků pozemků je určen zpracovaným ná vrhem (§ 9 odst. 14 zá kona č. 139/2002 Sb.). Pro poměrně ná ročnou a především zdlouhavou výstavbu komplexu společných zařízení není nutné vydá ní územního rozhodnutí o umístění stavby a využití území (§ 12 odst. 3 zá kona č. 139/2002 Sb.), cožzjednodušuje a urychluje celý proces. Reorganizace pozemků, zpracovaná ve schvá leném ná vrhu KPÚ , musí být výrazně označena především v terénu. Vytyčenía označenínového uspořá dá nípozemků zajistípozemkový úřad. Zahá jení pozemkových úprav pro vlastníky dotčených pozemků neznamená , že na nich nemohou hospodařit. Na nově vytyčených pozemcích lze zahá jit hospodaření po sklizni dosud pěstovaných plodin. Obecně stanovovaným termínem je 1. říjen běžného roku, vlastníci se však mohou dohodnout i jinak (§ 12 odst. 2 zá kona č. 139/2002 Sb.). Během procesu komplexních pozemkových úprav a v procesu schvalová níná vrhu je ná vrh se všemi ná ležitostmi uložen na pozemkovém úřadu a na příslušném obecním úřadu, kde lze do ná vrhu nahlédnout. Veškerá dokumentace prová dění pozemkových úprav je trvale uložena na příslušném pozemkovém úřadu a je přístupná . Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrá lního operá tu (§ 2 zá kona č. 139/2002 Sb.).

44


ROZVOJ VESNICE

6.4.7 Financování Ná vrh a realizace komplexních pozemkových úprav jsou nejen časově, ale i finančně velice ná ročné. Ná klady na pozemkové úpravy hradí stá t, na úhradě ná kladů se však mohou podílet i účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a prá vnické osoby, mají-li zá jem na provedení pozemkových úprav (§ 17 odst. 1 zá kona č. 139/2002 Sb.). Jedná se o ná klady na přípravu a vypracová ní ná vrhu, identifikaci parcel, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plá nů, příp. nového souboru geodetických informací i o ná klady na peněžité ná hrady, poskytované pozemkovým úřadem za nutný zá bor půdního fondu, dá le ná klady na zpřístupnění pozemků výstavbou nebo obnovou polních cest, ná klady na ochranu půdy a ochranu složek životního prostředív krajině –tak, jak byly zpracová ny v ná vrhu pozemkových úprav. Ú častníci (tedy i obce), hradí ostatní ná klady na provedení pozemkových úprav, mohou však požá dat o subvence nebo dotace stá tu podle zvlá štních předpisů (zá kon č. 77/1969 Sb., o Stá tním fondu pro zúrodnění půdy, ve znění zá kona č 175/1982 Sb., zá kon Č NR č. 218/2000 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky Č eské republiky a obcí v Č eské republice, ve znění pozdějších předpisů). Od roku 2002 je možno některé čá sti procesu pozemkových úprav hradit z prostředků SAPARD prostřednictvím pozemkových úřadů. Nutnost provedení pozemkových úprav může být vyvolá no i stavební činností. V takovém případě hradíná klady na přípravu a vypracová níná vrhu i jeho realizaci stavebník. Tato prá vní úprava pro obec fakticky znamená , že i bez vlastních finančních prostředků může v rá mci KPÚ ve volné krajině (nezastavěném a nezastavitelném území – podle územního plá nu) prosadit vlastnízá jmy, například zlepšenípodmínek pro rekreačnívyužitíkrajiny.

45

Ú ZEMNÍŘ ÍZENÍ

ROZVOJ VESNICE

7 Ú ZEMNÍ ŘÍZENÍ 7.1 Ú čel a funkce územního ř ízenía vazba na územně plánovacídokumentaci nebo územně plánovacípodklady Ú zemní řízení je upraveno zá konem č. 50/1976 Sb., o územním plá nová ní a stavebním řá du v platném znění a vyhlá škou MMR č. 132/1998 Sb., kterou se prová dějí některá ustanovení stavebního zá kona. Ú zemní řízení je proces, v jehož průběhu se posuzují podmínky a předpoklady pro rozhodová ní o území. Umisťovat stavby, měnit využití území a chrá nit důležité zá jmy v území je možné pouze na zá kladě územního rozhodnutí. Podkladem pro územní rozhodnutí je územně plá novací dokumentace. Nebyla-li pro území zpracová na, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územně plá novací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.

7.2 Kompetence a dotčené orgány a osoby v územním ř ízení Věcně příslušný k územnímu řízení je stavební úřad. Obecně je účastníkem územního řízení navrhovatel a další subjekty, jejichž prá va mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Obec je účastníkem každého územního řízení, probíhajícího v jejím územním obvodu. Ú zemní řízení se zahajuje na písemný ná vrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgá nu stá tní sprá vy. Ná ležitosti ná vrhu na vydá ní územního rozhodnutí jsou obsaženy v § 3 vyhlá šky MMR č. 132/1998 Sb., kterou se prová dějí některá ustanovení stavebního zá kona. Stavební úřad ozná mí zahá jení územního řízení dotčeným orgá nům stá tní sprá vy a všem zná mým účastníkům, místo a den projedná ní sdělí stavební úřad nejméně 15 dnů předem. Současně upozorní účastníky, že své ná mitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jedná ní, jinak k nim nebude přihlédnuto. Dotčené orgá ny stá tní sprá vy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v nížmohou uplatnit své připomínky a ná mitky účastníci územního řízení. Potřebuje-li některý z orgá nů stá tnísprá vy pro řá dné posouzení ná vrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žá dosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží, jinak se má za to, že z hlediska jím sledovaných veřejných zá jmů se stavbou či jiným opatřením v územísouhlasí. Stavební úřad v územním řízení posoudí ná vrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků, přezkoumá vá soulad s předpisy, které stanoví podmínky hygienické, protipožá rní, bezpečnosti prá ce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní pamá tky, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu apod. Stavební úřad v územním řízení zajistí vzá jemný soulad předložených stanovisek dotčených orgá nů stá tnísprá vy a posoudívyjá dřeníúčastníků a jejich ná mitky. 7.2.1 Ú zemnírozhodnutía jejich závaznost V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zá jmů v území, jimiž zabezpečí zejména soulad s cíli a zá měry územního plá nová ní,včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatřenív území, požadavky k ochraně zdravía životního prostředí. Umisťovat stavby, měnit využití území a chrá nit důležité zá jmy v území lze jen na zá kladě územního rozhodnutí, kterým je: a)

rozhodnutío umístěnístavby,

46

Ú ZEMNÍŘ ÍZENÍ

ROZVOJ VESNICE

b)

rozhodnutío využitíúzemí,

c)

rozhodnutío chrá něném územínebo ochranném pá smu,

d)

rozhodnutío stavebníuzá věře,

e)

rozhodnutío dělenínebo scelová nípozemků.

Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva roky ode dne, kdy nabylo prá vní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu. Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území pozbývá platnosti též dnem, kdy bylo stavebnímu úřadu doručeno ozná mení navrhovatele nebo jeho prá vního ná stupce, že upustil od zá měru, k němuž se toto rozhodnutí vztahuje. Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žá dost navrhovatele, pokud byla podá na před uplynutím lhůty. Dobu platnosti rozhodnutí o chrá něném území nebo o ochranném pá smu, jakož i rozhodnutí o stavební uzá věře stanoví stavební úřad. Ú zemní rozhodnutí je zá vazné i pro prá vní ná stupce jeho navrhovatele a ostatníúčastníky územního řízení. Ú zemní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení v odůvodněných případech veřejnou vyhlá škou (velký počet účastníků řízení, rozsá hlé území).

47

SPOLUPRÁ CE S VEŘ EJNOSTÍ

ROZVOJ VESNICE

8 SPOLUPRÁ CE S VEŘEJNOSTÍ 8.1 Př edpoklady Ú čast veřejnosti při přípravě koncepčních dokumentů je přístup, který se již dlouho osvědčuje ve vyspělých demokratických zemích. Je klíčem nejen ke zpracová ní kvalitních dokumentů, reflektujících zá jmy a potřeby obyvatel obcí, místních podnikatelů a dalších uživatelů území, ale především předpokladem jejich úspěšného realizová ní. To se nezdaří bez shody zá jmů většiny místních podnikatelů a obyvatel obce a dalších subjektů se zá měry v koncepčních dokumentech zakotvenými. Ú čast občanů na plá nová ní je i jednou z hlavních zá sad agendy 21 schvá lené na summitu o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992. Má -li se tato koncepce uplatnit v širokém měřítku, je ovšem nutno složitost a neúměrné množství dokumentů, které jsou sepsá ny „jazykem“ expertů, vždy převést do běžného jazyka, informovat o nich veřejnost a vyzvat ji k veřejné diskusi. Velkým problémem participace veřejnosti na plá nová ní je u ná s skutečnost, že v minulých desetiletích neměli lidé příležitost se na takové činnosti podílet. Negativním dopadem tohoto stavu byla i ztrá ta vědomí, že je v zá jmu občanů se na rozhodová ní o budoucnosti své obce podílet. Dnes v mnoha obcích znovu hledají účinné způsoby, jak místní obyvatele do plá nová ní a do rozhodová ní o vhodném řešenímístních problémů vtá hnout. Zá kladním předpokladem zapojení veřejnosti je podpora konstruktivního dialogu mezi občany, představiteli místní samosprá vy, stá tní sprá vou a odborníky, kteří se podílejí na přípravě a zpracová ní územně plá novací dokumentace, na přípravě místních programů obnovy vesnice či jiných rozvojových dokumentů. Tam, kde se obce nesnaží veřejnost zapojit do jejich přípravy, je někdy doba pořizová ní kratší, ale výsledný dokument je obec často nucena po několika má lo letech přepracovat, protože neřeší problémy, na které lidé neměli při přípravě dokumentu příležitost upozornit. Zpracová ní některých koncepčních dokumentů jako jsou místní programy obnovy vesnice a strategie rozvoje mikroregionů mají navíc participaci obyvatel při jejich pořizová ní předepsanou v podmínká ch. Pracovní skupiny, připravující tyto dokumenty, by měly být složeny ze zá stupců místní samosprá vy, místních podnikatelů, občanských sdružení, spolků, organizací, vlastníků a uživatelů nemovitostí a dalších občanů, kteří mají zá jem aktivně se podílet na činnostech souvisejících s obnovou a rozvojem obce. Při pořizová ní územních plá nů obcí a regulačních plá nů je účast veřejnosti legislativně zakotvena v několika fá zích pořizovacího procesu: při projedná vá ní zadá ní, při projedná vá ní konceptu řešení a při projedná vá ní ná vrhu územně plá novací dokumentace. Pokud je však v obci dbá no na pouhé naplnění litery zá kona, jsou občané obvykle informová ni až poté, kdy byla učiněna klíčová rozhodnutí. Uplatněné důležité připomínky a ná mitky pak buď celý proces pořizová ní Ú PD mohou vrá tit zpět, nebo jižnejsou do navrhovaného řešení zahrnuty. Proto i při jejich pořizová ní se vyplatí, kdyžse na procesu zpracová nídokumentu podílípodobná pracovnískupina. Obsah a postup pořizová ní Programu rozvoje obce zá kon neupravuje, proto ani účast veřejnosti na pořizová ní tohoto koncepčního dokumentu není prá vně zakotvena a zá visí na přístupu místní samosprá vy, ale dobrý Program musí zahrnovat potřeby celé veřejnosti a proto musí být spolu s ní připravová n. Spoluprá ci veřejnosti na územním plá nová ní a plá nová ní obnovy a rozvoje obcí nelze v žá dném případě chá pat pouze jako soubor speciá lních technik, kterými je třeba doplnit jinak korektní postup

48


ROZVOJ VESNICE

zpracovatelů příslušného dokumentu, i když znalost a použití vhodných přístupů a sociá lních technik pomohou pomoci participaci nastartovat a rozvíjet. Participace je složitý proces odehrá vající se v celém sociá lním prostředí obce. Proto je nutné si uvědomit zá kladníprincipy a východiska. Partnery při zpracová ní koncepčních dokumentů jsou tři zá kladní útvary. Prvním je veřejnost, druhým útvarem jsou představitelé místní samosprá vy a stá tní sprá vy a třetím odborníci, kteří konkrétní dokument zpracová vají. Předpokladem úspěchu při participativním přístupu k pořizová ní koncepčních dokumentů je dobrá úroveň komunikace a schopnost spoluprá ce jak mezi těmito útvary, tak i uvnitř těchto útvarů. Zá kladní východisko spoluprá ce občanů na věcech veřejných představují činnosti různých spolků, sdružení tělovýchovných a dalších organizací a zá jmových skupin formá lních i neformá lních. Tam, kde se podobné aktivity doposud dostatečně nerozvinuly, nejsou lidé vychová vá ni ke spoluprá ci při řešeníspolečných problémů a bývá obtížnějšíje získat a do plá nová nízapojit. Důležité jsou také dobré vztahy a fungující spoluprá ce mezi jednotlivými spolky, organizacemi a zá jmovými skupinami v obci. Pokud z nějakého důvodu mezi nimi existují vá žnější rozpory a členové jednotlivých skupin mezi sebou vzá jemně nekomunikují, je větším oříškem přimět zúčastněné skupiny ke konstruktivníspoluprá ci. Zá važnou podmínkou participativního přístupu ke zpracová vá ní koncepčních dokumentů je zá jem a vůle starosty a obecního zastupitelstva řešit zá važné problémy ve spoluprá ci s občany, stejně jako zá jem a schopnost odborníků, kteří příslušný dokument zpracová vají, s občany spolupracovat, naslouchat jejich ná vrhům, připomínká m i ná mitká m, uvědomovat si jejich zá jmy a potřeby a také je průběžně o odborných zjištěních srozumitelně informovat. Participativní přístup k pořizová ní koncepčních dokumentů brzdí a znesnadňují i dlouhodobé nevyřešené rozpory mezi představiteli místní samosprá vy, případně místními politiky nebo situace, kdy jednotliví specialisté dostatečně mezi sebou dostatečně nekomunikují a průběžně si nepředá vají informace a nevyjasňujíodborná stanoviska.

8.2 Zásady Pokud mají být koncepční dokumenty pořizová ny vskutku participativně, pak musí být respektová no několik zá sad: a)

Profesnízajištění Místní program obnovy vesnice a či Program rozvoje obce si obec může zpracovat sama nebo může zpracová ní zadat odborníkovi/odbornému týmu. Ú zemně plá novací dokumentaci musí vždy zpracová vat odborníci (§ 46 odst. a) stavebního zá kona). Pokud obec má zá jem, aby se podařilo připravit příslušný dokument skutečně ve spoluprá ci s veřejností, je důležité zajistit, aby byla vytvořena pracovní skupina a aby v ní i z laiků pracoval někdo s potřebnou odborností nebo alespoň s dostatečnou zkušeností s participativním přístupem. Může to být někdo z obecního zastupitelstva, nebo si obec může i takového odborníka najmout.

b)

Dokumenty musíbýt připravová ny za spoluprá ce veřejnosti od samého počá tku Ať si obec zpracová vá koncepční dokument sama nebo přizve odborníka/y, již na počá tku přípravy dokumentu je potřeba zvá žit, co z hlediska spoluúčasti obyvatelstva na celém procesu bude vhodným východiskem. Je přitom potřeba vzbudit zá jem veřejnosti a současně je potřeba ji přesvědčit, že jejich zapojení není samoúčelné. Proto je nejvhodnější veřejnost zapojovat již od

49


ROZVOJ VESNICE

první rozborové fá ze přípravy dokumentu, ve které se vymezují problémy, které je potřeba řešit a stanovujícíle a priority. c)

Ú čast obyvatel je nutné po celou dobu pořizová nídokumentů podporovat a oživovat Participace veřejnosti neníjevem, který po úspěšném prvním kroku se jižrozvíjí vlastní silou. Po celou dobu přípravy kteréhokoliv z dokumentů nesmí zpracovatelé a místní samosprá va přestat s veřejností komunikovat, přestat ji informovat a přestat se zajímat o její ná zory a stanoviska. Prá ce by měla být trvale ve svých zá měrech a postupech průhledná , komukoli dostupná a průběžně zveřejňovaná . Zá věry a doporučení je potřeba formulovat za širokého projedná ní se všemi zúčastněnými stranami. Formy participace se přitom musí měnit podle toho, ve které fá zi prací se projekt nachá zí. V žá dném případě není participativním přístupem jen slavnostní ohlá šení spoluprá ce s veřejností na začá tku a pouhé veřejné projedná vá ní na konci. Rozhodující pro kvalitní spoluprá ci s veřejností je průběžná podpora zá jmu obyvatel o řešenou problematiku a podněcová níjejich účasti ve všech fá zích zpracová vá nípříslušného dokumentu.

8.3 Postup poř izováníkoncepčních dokumentů za účasti veř ejnosti, volba vhodný ch technik 8.3.1 Ú vodnífáze - identifikace problémů Dobrým přístupem k participativnímu pořizová ní koncepčního dokumentu je začít identifikací všech problémů, které v obci musí být řešeny a k jejich definová ní přizvat obyvatele. I laici bez odborných znalostí doká ží výstižně pojmenovat problémy, které sami zakoušejí. Jižpři tomto kroku je potřeba zvá žit vhodný postup. V malé obci má smysl kontaktní verze, kdy jsou sezvá ni místní aktivisté, obyvatelé, kteří se zajímají o rozvoj obce a místní odborníci. S jejich pomocí lze problémy nejenom shromá ždit, ale také je na místě společně utřídit. Je to možné učinit přitažlivou formou expertní hry zvané Zmapováníproblémů 11). Ve větší obci budou schůdnější jiné přístupy, např. problémové šetření korespondenční, anketa v místním tisku (obvyklá ná vratnost bývá 50 %), nebo šetření u vybraného vzorku obyvatel pomocí dotazníku nebo standardizovaného rozhovoru. Každý z použitých přístupů má své přednosti a nedostatky. Ankety a korespondenční šetření mohou oslovit ve venkovských obcích prakticky každou domá cnost a jejich předností je, že každý tedy má příležitost vyjá dřit své ná zory a zkušenosti a v lidech nevzniká dojem, že prá vě jejich ná zory byly opomenuty. Vzhledem k samovýběru respondentů soubor odpovídajících nemusí být vždy reprezentativní a mohou chybět ná zory některé společenské skupiny (například starých lidís nižším vzdělá ním). Š etření u vybraného vzorku obyvatel je ná ročnější, ale spolehlivější pokud jde o reprezentativnost souboru. Odborník, který organizuje šetření, si podle přesných pravidel vybírá respondenty, jejich účast je samozřejmě dobrovolná . Jedním z podstatných momentů úspěšnosti této techniky je odpovědnost a zkušenost tazatelů, na kterých zá ležíkvalita získaných informací. S poznatky získanými anketami a dalšími šetřeními je potřeba dá le pracovat, upřesňovat je a rozvíjet. Mohou být např. upřesňová ny na jedná ních s pracovní skupinou, do které patří místní

11)

Postup je podrobně popsá n například v publikaci Bohuslava Blažka „Od problému ke společenství“. 50


ROZVOJ VESNICE

odborníci, podnikatelé, zá stupci sdružení, spolků a dalších organizací i jednotliví občané, kteří mají zá jem o spoluprá ci na řešeníproblémů. Jiným vhodným přístupem je sociá lně ekologická hra "Problémová mapa". Pozvaní účastníci hry (místní odborníci zastupující různé zá jmové či profesní organizace, ředitel školy, kroniká ř, pamětníci atp.) jsou vyzvá ni, aby do mapy své obce s okolím zakreslovali různobarevnými pastelkami všechny problémy, které lze v zá sadě lokalizovat. Rozehrá vač občas otá zkou připomíná , jaké oblasti se účastníci ještě vůbec nedotkli a zapisuje všechny připomínky a slovní komentá ře jednotlivých bodů. Mezi problémy je dobré zařadit i to, co dříve v obci fungovalo a teď již vymizelo (obchody, řemesla, malé zpracovatelské podniky, drobná sakrá lní architektura) nebo někdejší funkci neplní (upozornění na místa, kde se odehrá valy pro obec důležité udá losti - poutě, divadlo apod.). Podobné dotazy často spouští lavinu vzpomínek a připomínek, ožijí pamětníci, ke hře často skeptičtí, a postupně se začíná vynořovat obrá zek kdysi fungující obce. Rozehrá vač po setká ní problémy utřídí a ve zhodnocení některé navrhne uvést do systémových spojitostí. Nevymyslel je však sá m, ty mu vyplynuly z rekonstrukce někdejšího řá du při jedná nís občany. První společná prá ce s místními experty (sehrá vka) pomůže shromá ždit problémy obce, odhadnout jejich naléhavost a první z vazeb mezi nimi. Vyhodnocené výsledky jsou rozmnoženy a poskytnuty občanům, aby se s nimi mohli podrobně sezná mit. V druhém kole se občané sejdou v podobné sestavě, jsou však již důkladně sezná meni s výsledky předchozí sehrá vky. Tentokrá t si účastníci rozdělí okruhy problémů členěné podle tématických oblastí tak, aby každý měl na starosti jedno aždvě témata. Zá kladním herním principem je hledá ní možných partnerů mezi ostatními hrá či pro řešení svěřených problémů, např. sprá vce tématu demografická krize hledá řešení v tématickém okruhu "Ú padek služeb", "Vybavení pro volný čas" nebo „Bydlení“. Dalším krokem jsou terénní šetření, při kterých jednotlivým aktivním občanům jsou při individuá lních sezeních předklá dá na schémata možných zdrojů rozvoje obce, které vyplynuly z druhé sehrá vky. Schémata se během rozhovoru vyvíjejí, stá vají se realističtějšími, konkretizují se vazby a možné zdroje. Další účastník je vždy sezná men s poslední verzí. Tím, že každý účastník je vyzvá n, aby se pokusil ve schématu najít své místo, nejen vznikají konkrétní ná měty, ale zvyšuje se i participace obyvatel. Cílem třetí sehrá vky je formulovat alternativy budoucnosti obce. V instruktá ži jsou účastnici sezná meni s konceptem prognó zová ní alternativ a obvyklým členěním na alternativu utopickou, tj. nepravděpodobně mimořá dně příznivou, alternativu bez překvapení, bez zvlá štních udá lostí, a alternativu dystopickou, která by mohla nastat za mimořá dně nepříznivé souhry okolností. Při iniciová ní ná padů se sehrá vky aktivně účastní i rozehrá vač. Při této sehrá vce kromě možných alternativ vývoje jsou formulová ny možná nebezpečí pro rozvoj obce a na druhé straně situace, které pozitivní rozvoj obce usnadní. Podobné postupy mohou vyústit nejenom do místních programů obnovy vesnice, do programů rozvoje nebo do územních plá nů, ale mohou pomoci lépe stanovit regulativy, které omezímožná rizika rozvoje. Kdyžjsou předmětem dialogu s občany problémy, má to několik výhod: •

laici nejsou předem diskvalifiková ni,

•

odborníci jsou nuceni vyjadřovat se srozumitelným jazykem,

•

problémy nevyvolá vajívá šně a nedělílidi do znepřá telených tá borů a sekt,

•

problémy nenechá vajílidi chladnými a bez zá jmu,

•

když se začne problémy, každý má možnost přispět alespoň ve fá zi jejich identifikace a od počá tku je podněcová n zá jem obyvatel,

51


ROZVOJ VESNICE

•

když se obyvatelé podílejí na stanovení problémů, mohou průběžně sledovat, jakým způsobem se přistupuje k jejich řešení,

•

formulace problémů často obsahujíi zá rodek řešení.

Zá jem obyvatel o místní problémy lze získá vat i ná ročnějšími postupy. K velmi užitečným patří vý stava problémový ch fotografií. Ty je možné pořídit tak, že odborníci spolu s fotografem důkladně projdou obec i krajinu a během ní pořídí fotografie různých jedinečných nebo zajímavých či typických objektů, zá koutí, zajímavých prvků, místa mimořá dného nepořá dku a dalších situací. Může jít o věci problematické, na které si místní lidé zvykli a už je nevnímají negativně, může jít o podobně přehlížené skryté půvaby, místa, nezvyklé pohledy apod. Z pořízených fotografií je uspořá dá na výstava na centrá lním místě obce (nejlépe na obecním úřadu nebo na radnici). Vystavené fotografie jsou doprovozeny popiskami, které vyjadřují postřehy autorů, ty jsou ale čá stečně zakryty. Ná vštěvník je vyzvá n, aby si nejprve zkusil sá m odhadnout, co chce snímek zdůraznit. K dispozici je zá znamový aršík na vyjá dření dalších postřehů. Zpracovatelé se zá roveň dozvědí, zda se jejich hodnocení lokalizovatelných a vizuá lně zachytitelných problémů obce shoduje s ná zory aktivnějších občanů, obyvatelům to nabízí konfrontaci s novým, neunaveným pohledem na obec. Analýzou lze získat i poznatky o vnímá ní prostoru a problémů místními obyvateli a určit, které objekty či místa považují za symboly obce, které jsou terčem kritiky, která místa jsou některými obyvateli vnímá na pozitivně a některými negativně. Snímky, které nevyvolá vajíreakce, jsou neutrá lní. Tato metoda je ná ročná , jejím velkým přínosem je však zprostředková ní nového pohledu na vesnici a krajinu. Lidé si s údivem uvědomují, že některá místa a zá koutí neznají nebo nevnímají, objevují zvlá štnosti a půvaby, kterých si dříve nevšimli, na druhé straně si uvědomují různé vady a nešvary, nad kterými se dosud nepozastavili. 8.3.2 Formulovánícílů a zpracovánídílčích strategií Po startovní fá zi identifikace problémů, které je potřeba v obci řešit, je potřeba zjištěné problémy důkladné utřídit a určit jejich vzá jemné vztahy. Občané uplatnili své dílčí postřehy a nyní musí mít příležitost sledovat, že žá dný z nich není vynechá n, ale naopak problémy chybějící jsou doplněny, jsou identifiková ny souvislosti mezi nimi a odhadnuta hierarchie jejich zá važnosti. Tento stav samozřejmě může nastat jen tehdy, jsou-li výsledky této procedury dostatečně zveřejněny, například publiková ním stručného a čtivého textu, doplněného adresnými fotografiemi. Dalším ze stěžejních míst při pořizová ní každého koncepčního dokumentu je stanovení cílů, ke kterým má rozvoj obce směřovat. Také v této fá zi je spoluprá ce s veřejností nezbytná . Ú spěšně přitom lze využít například komunikační hru stanovenícílů . Mají-li cíle místní obyvatele oslovovat, mobilizovat jejich zá jem a vyvolá vat participaci na jejich realizaci, musejí splňovat ná sledující podmínky: •

být řešením problémů pociťovaných obyvateli jako zá važné,

•

vychá zet z atraktivnía zá roveň přesvědčivé vize,

•

jsou-li vzdá lenější, musíbýt rozděleny na postupné cíle.

Č ím více se podaří do stanovení cílů a poté i do jejich hierarchizace podle časového horizontu a naléhavosti, vtá hnout pracovníky místní sprá vy, politiky a veřejnost, tím je větší šance, že jim porozumí, uznajíje za potřebné a převezmou za ně zodpovědnost. S určením cílů rozvoje souvisí i zavá dění procedur, které k ná m postupně pronikají. Jsou to konkrétní realizační programy (někdy jsou nazývá ny projekty), které na zá kladě formulová ní prognó zy, cílů a případně strategie připravují odborníci ve spoluprá ci s představiteli místní 52


ROZVOJ VESNICE

samosprá vy a veřejností pro jednotlivé klíčové problémové oblasti. Dobře připravené programy/projekty musímít: •

použitelnou strategii, kterou se má dosá hnout reá lného cíle,

•

definované disponibilnízdroje materiá lníi lidské,

•

určenou odpovědnost,

•

stanovený harmonogram.

Při přípravě některých strategií a programů lze využít přístup, který se velmi osvědčil ve Velké Britanii. Nazývají ho akčníplánovánía využívají ho často při zlepšová ní životního prostředí. Jsou to svépomocné akce na zlepšení vesnic, městeček i měst, do kterých se zapojují obyvatelé, obchodníci a dalšímístnípodnikatelé, politici i odborníci. Společně se sejdou a snažíse domluvit na společném snu, jak by obec nebo některá jeho čá st měly vypadat. V první fá zi předstírají, že mají k dispozici neomezené finanční prostředky, a že neexistují žá dné předpisy a zá konná omezení. Cílem prvního fá ze je domluvit se na společné vizi. Ve druhé fá zi se účastníci snažísladit vizi, která ostatně bývá více méně realistická , protože lidé slaďujísvé domovy a prostředíve kterém budou žít, s legislativou. Pak teprve do hry vstupují profesioná lní architekti a další odborníci, a ti z ná vrhu udělají profesioná lní studii a na tu pak místní sprá va, ve spoluprá ci s místními podnikatelskými subjekty, hledá peníze. Podobné přístupy podporuje u ná s nadace Partnerství pro veřejná prostranství, za jejípodpory se dařírealizovat např. projekty v Tá boře a v Blatné. 8.3.3 Projednávánía schvalovánípř ipravovaný ch dokumentů Nesporně důležitou procedurou v této rovině, na kterou se bohužel často zužuje veškerá starost o participaci, je prezentace v zá věru jednotlivých etap zpracová ní dokumentů. Prezentace výsledků by neměla být formá lní zá ležitostí, ozná menou někde na vývěsní tabuli a měla by respektovat několik principů: •

pozvá ní nesmí být formá lní, v menších obcích by pozvá nky měly být adresová ny do rodin, a ti občané, kteříposloužili týmu jako informá toři, by měli být starostou navíc pozvá ni osobně,

•

prezentace by se pokud možno neměla odehrá vat v čistě úřední místnosti, ideá lní je prostředí klubového rá zu,

•

musí být zvolena vhodná doba, je potřeba pečlivě zvá žit, který den v týdnu a která hodina umožní přítomnost co největšího množství občanů, případně by jim měla být nabídnuta pomoc s dopravou,

•

podklady musí být srozumitelné i laikům a nikoli pouze odborníkům, srozumitelné by mělo být i krá tké úvodní vysvětlení, podrobné mapové podklady je nutné vystavit, ale pro lepší pochopení je potřeba předklá dat také fotografie, zá kresy do nich, pohledové kresby apod.; v zá padních zemích se dnes například v participativním urbanismu využívají ná zorné modely, které lidé obměňujínebo dotvá řejí.

Aby se dařilo rozvíjet spoluprá ci mezi samosprá vou obce a občany, je potřeba, aby členové místního zastupitelstva tým, který příslušný dokument připravuje, při veřejných diskusích há jili v tom, v čem s ním souhlasí a naopak netajili ani svůj případný nesouhlas s některými variantami navrhovaného řešení. V každém případě musí podporovat projevy zá jmu a spoluúčasti občanů i v případě, že s nimi nesouhlasí, a vždy s pečlivě vysvětlovat, proč některá , jednotlivými občany navrhovaná řešení, jsou nerealizovatelná . Zá věrem je nutno zdůraznit, že spoluprá ce s veřejností při přípravě koncepčních dokumentů je proces časově ná ročný, je také potřeba počítat s určitými finančními ná klady, například na

53


ROZVOJ VESNICE

pořizová ní informačních materiá lů, prezentaci výsledků, odbornou pomoc atp. V delším časovém horizontu se tyto prostředky obci vrá tí, protože dobře připravený koncepční dokument, který podporuje většina obyvatel obce, není potřeba ani v ná sledujícím volebním období zá sadně přepracová vat a úsilí zastupitelstva se pak může soustředit na realizová ní dílčích cílů a jednotlivých projektů.

54

DALŠ ÍDOPORUČ ENÁ LITERATURA A SOUVISEJÍCÍPRÁ VNÍPŘ EDPISY

ROZVOJ VESNICE

9 DALŠÍ DOPORUČ ENÁ LITERATURA A SOUVISEJÍCÍ PRÁ VNÍ PŘEDPISY 9.1 Dalšídoporučená literatura •

Obec-orgá n územního plá nová ní. II.vydá ní. Brno: MMR+Ú Ú R, 2002.

•

Jak řídit kraj, město a obec: Rukověťpro samosprá vu. Praha: IVS, 2002.

•

Strategický plá n mikroregionu. Praha: MMR, 2002.

9.2 Souvisejícíprávnípř edpisy •

Zá kon č. 77/1969 Sb., o stá tním fondu pro zúrodněnípůdy v platném znění.

•

Zá kon č. 50/1976 Sb., o územním plá nová nía stavením řá du v platném znění.

•

Zá kon Č NR č. 175/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zá kon Č NR č. 77/1969 Sb., o Stá tním fondu o zúrodněnípůdy.

•

Zá kon Č NR č. 218/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky Č R a obcí Č R (rozpočtová pravidla) v platném znění.

•

Zá kon Č NR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v platném znění.

•

Zá kon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v platném znění.

•

Zá kon Č NR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravá ch a pozemkových úřadech v platném znění.

•

Zá kon Č NR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolá ní autorizovaných architektů a o výkonu povolá ní autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě v platném znění.

•

Zá kon č. 368/1992 Sb., o sprá vních poplatcích vybíraných sprá vními orgá ny Č R (úplné znění z.č. 20/1996 Sb.) v platném znění.

•

Zá kon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zá konů (lesní zá kon) v platném znění.

•

Zá kon č. 229/1996 Sb., o zadá vá níveřejných zaká zek v platném znění.

•

Zá kon č. 348/1997 Sb., o stá tním rozpočtu Č R na rok 1998 v platném znění.

•

Zá kon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecnízřízení) v platném znění.

•

Zá kon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprá vným celkům a některým stá tním fondům (zá kon o rozpočtovém určenídaní).

•

Zá kon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění.

•

Zá kon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravá ch a pozemkových úřadech a účinnosti nabývá dne 1. ledna 2003.

•

Zá kon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zá konů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů v platném znění.

•

Vyhlá ška MZE č. 83/1996 Sb., o zpracová ní oblastních plá nů rozvoje lesů a o vymezení hospodá řských souborů. 55

DALŠ ÍDOPORUČ ENÁ LITERATURA A SOUVISEJÍCÍPRÁ VNÍPŘ EDPISY

ROZVOJ VESNICE

•

Vyhlá ška MZE č. 84/1996 Sb., o lesním hospodá řském plá nová ní.

•

Vyhlá ška MMR č. 132/1998 Sb., kterou se prová dějíněkterá ustanovenístavebního zá kona.

•

Vyhlá ška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plá novacích podkladech a územně plá novací dokumentaci v platném znění.

•

Vyhlá ška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě v platném znění.

9.3 Použitá literatura •

Evropská charta místnísamosprá vy. Moderníobec, 1995, č. 7, Příloha.

•

Kolektiv: Obec. Praha: ISV, 1996.

•

Kolektiv: Jak financovat komuná lníprojekty? Ostrava: Montanex, 1996.

•

Lehkoživ, J., Nová ková , Š ., Š míd, V.: Ú četnictvímalých obcí. Hradec Krá lové: E.I.A., 1995.

•

Melion, M.: Finance obcí.. Hradec Krá lové: E.I.A, 1994.

•

Peková , J.: Hospodařeníobcía rozpočet. Codex Bohemia, 1997.

•

Poplatky. Ú Z, 1996, č. 87.

•

Rozpočtová skladba pro rozpočtové organizace a obce od 1.l.1998. Praha: Pragoeduca, 1997.

•

Směrnice Ministerstva životního prostředí Č R o poskytová ní finančních prostředků ze Stá tního fondu životního prostředíČ R na rok 1998. Veřejná sprá va, 1998, č. 4, Přílohy.

•

Stuchlíková , H., Hympá nová , V.: Zdaňová ní rozpočtových organizací, příspěvkových organizací a obcídani z příjmů prá vnických osob v roce 1997 a 1998.

56

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

PŘÍLOHA A: INTEGROVANÁ ROZVOJOVÁ STRATEGIE MIKROREGIONU, PROGRAM SAPARD Stá tní podpora řešení problémů venkova v rá mci venkovských mikroregionů je od roku 1998 zakotvena v Programu obnovy venkova.

Vytvář enívenkovský ch mikroregionů Dobrovolné sdružováníobcí Venkovské mikroregiony v pojetí Evropské unie mohou vytvá řet pouze svazky obcí s uceleným zá jmovým územím, které chtějí řešit celou šká lu problémů místního charakteru. Při zaklá dá ní svazku obcíby měly mít obce na zřeteli několik skutečností: •

Ú spěšnost rozvojových zá měrů vytvá řeného mikroregionu do jisté míry také zá visí na jeho uspořá dá ní a velikosti. Na zá kladě analýz vývojových trendů došli odborníci EU ke zjištění, že mikroregiony s já drovým městem (velkou obcí), které zajišťuje mnohé obslužné funkce, mají lepší rozvojové předpoklady. Takové uspořá dá ní umožňuje postupně dosahovat vyšší úrovně občanské vybavenosti a poskytovat lepší služby jak pro podnikatele a firmy, tak pro obyvatele mikroregionu.

•

Významný pro rozsah a kvalitu občanské vybavenosti je počet obyvatel mikroregionu. U ná s se jižekonomicky vyplatí v já drovém městě/obci mikroregionu s 10 000 obyvateli umísťovat např. pobočky bank, prá vní a další služby, ná ročnější zdravotnická a kulturní zařízení aj. Nabídka lepších služeb se projeví se nejen v přitažlivějším prostředí pro rozvoj podniká ní, ale i v lepším uspokojová ní potřeb obyvatelstva, možnostech lépe organizovat místní dopravu, což se projeví ve sníženíse časových i finančníná roků na dojíždění, i při realizová nídalších zá měrů.

•

Pro dobré fungová ní mikroregionu je však také nezbytné, aby byl bez větších obtíží spravovatelný, a aby mezi zá stupci samosprá v obcí i samotnými obyvateli dochá zelo k stá lým kontaktům.

Ze zkušeností existujících svazků obcí vyplývá , že k jejich úspěšnému založení a zejména fungová níje nezbytné naplněníčtyř zá kladních podmínek: 1.

Existence shodných problémů obnovy a rozvoje ve více spolu sousedících obcích, nejčastěji spjatých historickými kořeny a přírodním územím.

2.

Iniciativa vzešlá ze samotných obcí, tedy od obecních zastupitelstev, občanských sdružení a samotných občanů.

3.

Ochota samosprá vných orgá nů jednotlivých obcípřenést čá st pravomocía kompetencí na orgá ny svazku obcí.

4.

Vnitřní solidarita sdružených obcí, tedy ochota respektovat skutečnost, že ne všechny akce svazku obcí budou vždy a za všech okolností stejně výhodné pro všechny sdružené obce z věcného i časového hlediska.

Tyto podmínky mohou být naplněny pouze v dobrém společenském klimatu a při existenci společných ná zorových východisek, ke kterým patří rá mcová představa jednotlivých obcí o cílech, které chtějí při obnově a rozvoji dosá hnout, skutečné odhodlá ní, vůle a schopnost alespoň užší skupiny reprezentantů jednotlivých obcípřekoná vat překá žky a hledat řešení. Vznik a fungová ní svazku obcí může také vydatně podpořit existence činností společných pro více obcí, například činnost spolků a zá jmových organizací, existence společných zařízení jako ZŠ , MŠ , 57

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

společné kulturnía společenské akce, vliv pamětníků a rodá ků. Vysoká úroveň neformá lních vztahů mezi obyvateli obcí a alespoň některé společné zá jmy jsou významným společenským klimatem, ve kterém se sná ze představitelé obcídomlouvajína společném řešeníněkterých problémů a zá měrů. Zásady př i zakládánísvazku obcí(mikroregionu) Podmínky pro dobré a efektivní fungová ní svazku obcí, které plní zá měry, kvůli kterým se obce sdružily, se prakticky vytvá řejí již při jeho vzniku. Aby se obce vyvarovaly pozdějším nedorozuměním, již na samotném počá tku formová ní sdružení by měly mít na paměti několik zá sad. Mezi nejdůležitějšípatří: 1.

Vypracová ní vyvá ženého obsahu a rozsahu stanov svazku obcí, tj. pravidel jeho fungová ní v duchu dobrovolně přijatých společenských cílů.

2.

Zřízení pružné, ale plně demokratické řídící struktury svazku, která zajistí operativní rozhodová ní, respektová níná zorů jednotlivých členů a efektivníkontrolu.

3.

Formulová ní jednoznačných pravidel hospodaření svazku obcí, tj. pravidel pro získá vá ní a využívá ní finančních zdrojů a dalšího majetku sdružení, včetně úpravy členských poplatků, majetkových podílů apod.

4.

Vymezeníčinností, kterými se bude svazek obcídlouhodobě zabývat.

Majetkoprávnípodmínky Majetkové poměry a vztahy ve svazku obcí patří mezi citlivá místa vzá jemného smluvního vztahu. Je nutno si uvědomit , že: 1.

S ohledem na napjatost většiny obecních rozpočtů budou obecní zastupitelstva velmi pečlivě posuzovat poměr mezi objemem finančního a dalšího majetku vloženého do sdružení a z toho plynoucího přínosu pro členské obce.

2.

Neméně ostražitě budou zastupitelstva členských obcí sledovat naklá dá ní s majetkem vytvořeným za trvá ní sdružení, především budou sledovat, zda je s ním naklá dá no účelně a z hlediska rozdělová nívýnosů paritně vůči všem členům sdružení.

3.

Pro obce, zejména menší, je nepřijatelné, aby ve sdružení zavlá dly vztahy charakteristické pro tzv. kapitá lové společnosti, v nichž platí pravidlo jednoho hlasu za každých tisíc korun majetkového vkladu a pravidlo rozdělová nívýnosů podle stejného schématu.

Majetkové poměry ve sdružení a způsob koordinace majetkových vztahů během existence sdružení by měly být upraveny již v jeho stanová ch (§20h občanského zá koníku). V praxi se osvědčila dvoustupňová úprava, v níž je zakotvena rá mcová úprava majetkových vztahů ve stanová ch a detailní pravidla jsou stanovena v provozně ekonomickém (vnitřním) řá du. Taková úprava je operativní a umožňuje svazku obcí pružně reagovat na změny zá konů týkající se daní, účetnictví, oceňová ní majetku, dotační politiky pod., anižby bylo nutno měnit často stanovy a absolvovat s tím spojené sprá vníúkony, například novou registraci stanov. Pro eliminaci možných střetů a problémů majetkového charakteru mezi sdruženými obcemi je možné při stanovová ní pravidel ze zkušeností dobře fungujících mikroregionů doporučit ná sledující principy: 1.

Zá kladní členský vklad a všechny další členské vklady, tedy včetně ročních příspěvků obcí spojených s provozními ná klady sdružení, je stanovová n na 1 trvale žijícího obyvatele každé členské obce. Tento přístup umožňuje respektovat velikost jednotlivých obcí a také podtrhnout

58

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

hlavní cíl sdružení, tj. řešit společné problémy a tím ve všech obcích vytvá řet příznivé podmínky pro každodenníživot. 2.

Pokud získá sdružení obcí v období své existence jakýkoliv majetek, ať z členských vkladů, vlastní činností nebo z vnějších zdrojů, a obce se dohodnou sdružení zrušit, likvidační zůstatek je také rozdělová n na 1 trvale žijícího obyvatele v každé členské obci.

3.

V případě, že bude sdružení obcí provozovat podnikatelskou nebo jinou (například obecně prospěšnou činnost) trvalého charakteru, je vhodné tuto činnost oddělit od vlastního sdružení založením pro tento účel vhodného subjektu - sdružení s ručením omezeným, akciové společnosti, obecně prospěšné společnosti. Tento subjekt pak bude hospodařit, případně rozdělovat výnosy z hospodaření, podle příslušných zá konů.

Př edvstupníprogram Evropské unie SAPARD V současné době největším motivem pro sdružová ní venkovských obcí je příprava integrovaných strategiírozvoje venkovských mikroregionů (integrovaných projektů). Zpracovaná strategie a projekty, které z ní vychá zí, jsou výchozím předpokladem čerpá ní prostředků poskytovaných Evropskou unií v rá mci programu SAPARD. Jeho ná plň je obsažena již v ná zvu, který česky zní:“ Speciá lnípředvstupníprogram pro zemědělstvía rozvoj venkova“. Žá dosti o přijetí do tohoto programu se přijímají (po vyhlá šení termínu) Agenturou SAPARD, která vznikla při Ministerstvu zemědělství. Formulá ře žá dosti o poskytnutí finanční pomoci z programu SAPARD a veškeré informace k tomuto programu jsou k dispozici na všech regioná lních pracovištích Agentury SAPARD. Jejich adresy je možné získat na internetových strá nká ch Ministerstva zemědělství (www.mze.cz) a Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz), na které byly delegová ny některé činnosti v rá mci administrace programu SAPARD. Integrovaný rozvoj venkova vycházíze zájmu celé společnosti o trvale udržitelný rozvoj venkova, který má bý t zajiště n př edevší m spolupracímístní ch samospráv, země dě lský ch podniků a místních podnikatelů . Priority programu SAPARD v České republice byly stanoveny v „Plánu rozvoje země dě lstvía venkova na období2000-2006 (Plánu SAPARD)“. Jsou tř i: 1. Zvyšováníkonkurenceschopnosti země dě lstvía zpracovatelského prů myslu; 2. Zajiště nítrvale udržitelného rozvoje venkovský ch oblastí; 3. Podmínky pro plné využitíPlánu. Ad 1) Zvyš ováníkonkurenceschopnosti země dě lstvía zpracovatelského průmyslu budou podporovat tato opatř ení: Opatř ení1.1: INVESTICE DO ZEMĚ DĚ LSKÉ HO MAJETKU Toto opatř eníbude zamě ř eno na tř i typy investic: • Welfare v chovech hospodář ský ch zví ř at (Investice se budou tý kat technologiíustájenívčetně

podlah a vě trání,nikoli technologie dojenía krmení ); • Rekonstrukce skladovací ch kapacit (Podpora se soustř edína zlepšenískladování, zavádě ní

hygienický ch norem př i skladování a volbu skladovacích technologií vhodný ch z hlediska

59

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

životního prostř edí. Opatř ení se nevztahuje na skladování tropického ovoce, brambor a hroznového vína, ani vý stavbu nový ch skladovacích kapacit); • Vý stavba a rekonstrukce skladovací ch kapacit pro vedlejší produkty živočišné vý roby

(Podporovány budou moderních země dě lské technologie šetrné vů či životnímu prostř edí, které umožnískladovánía využitívedlejších produktů živočišné vý roby, hlavně u prasat a skotu, způ sobem, který neohrožuje životníprostř edía je v souladu s plně ním nitrátové smě rnice. Ta se tý ká ochrany vodní ch zdrojů př ed znečiště ním způ sobený m dusičnany ze země dě lský ch zdrojů ).

Opatř ení1.2.: ZLEPŠOVÁ NÍ ZPRACOVÁ VÁ NÍ A MARKETINGU PRODUKTŮ A PRODUKTŮ RYBOLOVU

ZEMĚ DĚ LSKÝ CH

Opatř eníse zamě ř uje na modernizaci technologiía posíleníkonkurenceschopnosti podniků . S tím souvisípotř eba vě tšíefektivity a produktivity práce, jakosti vý robků a posíleníjejich odbytu na trhu. Proto budou podporovány zejména následují cíinvestice: • Vybavenía modernizace technologiív mléčném a masném prů myslu a v prů myslu zpracování

ryb (zejména v malý ch a stř edně velký ch podnicích) s vyšším stupně m zpracováníproduktů , smě ř ujícíke splně nínorem EU a př izpů sobeníse Acquis communautaire; • Podpora regionální ch vý robků , které vycházejíz tradičnívý roby místních specialit a produktů

ekologického hospodař enía soustř edíse na zavádě nía modernizaci technologiípř i vý robě tě chto produktů . Opatř ení1.3: ZLEPŠENÍ STRUKTUR PRO KONTROLU KVALITY, KVALITU POTRAVIN A OCHRANU SPOTŘEBITELE Cílem tohoto opatř eníje zlepšeníhygienický ch standardů , zejména z hlediska konstrukcí, povrchů , kvality vody čisticí ch systémů a nedostatků př i zavádě nívyhledávánía analý z nebezpečný ch míst př i zpracovánízemě dě lský ch vý robků . Investice budou př ednostně poskytovány zpracovatelský m podniků m akreditovaný m pro vý voz do EU. Opatř ení1.4: MELIORACE A POZEMKOVÉ Ú PRAVY V České republice jsou pozemky soukromý ch vlastníků stále zahrnuty do velký ch uživatelský ch celků . Tato situace znemožňuje soukromý m vlastní ků m pů dy země dě lsky využí vat vlastnípozemky a současně je tím znemožně n rozvoj trhu s pů dou. Dotace budou použity k realizaci dvou skupin projektů : • Na projekty zamě ř ené na vý stavbu polní ch cest, realizaci systému Ú SES a protierozníopatř ení.

Prostř edky budou použity na vymě ř ovacípráce, zemnía stavebnípráce včetně př esunů hmot, na stavebnímateriál, na zajiště nía vý sadbu zeleně atd.;

• Na projekty tý kají císe vymě ř ovánípozemků , nového mapovánív digitálníformě podle zákona

č. 284/1991 Sb. v platném zně nía vymě ř ovánípozemků včetně geometrický ch plánů podle zákona č. 229/1991 Sb. v platném zně ní. Prostř edky budou vynaloženy na zamě ř enísoučasného stavu a vymě ř enínově navržený ch parcel a společný ch zař í zenív zájmovém územía vypracování nový ch digitální ch katastrálních map, př ípadně geometrický ch plánů .

Př ednost bude dána realizaci projektů v katastrálních územích, kde budou projekty venkovský ch mikroregionů financovány z Programu SAPARD, a v oblastech s nedokončený mi pozemkový mi úpravami. Z Programu SAPARD budou financovány pouze prvky systému Ú SES místního charakteru, kde náklady na uskutečně níjednoho prvku př esáhnou 100 000 Kč / 2 780 EUR.

60

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

Př íjemcem a žadatelem o podporu budou pozemkové úř ady, v jejichž pů sobnosti se pozemkové úpravy nacházejí. Ad 2) Trvale udržitelnýrozvoje venkovských oblastíbude podporován tě mito opatř eními: Opatř ení2.1: OBNOVA A ROZVOJ VESNIC A VENKOVSKÉ INFRASTRUKTURY Opatř eníse zamě ř uje na př í pravu a realizaci rozvojový ch strategiívenkovský ch mikroregionů . Bude podporovat zlepšeníkvality života a životního prostř edíve venkovský ch oblastech, zlepšení podmínek pro podnikatelskou činnost i vytvář enínový ch pracovní ch míst. Podpora financování v rámci tě chto opatř enímů že bý t poskytnuta na následují cíčinnosti: a) Obnova a rozvoj vesnic • Obnova a následné využití obytný ch a hospodář ský ch budov, včetně objektů s památkovou

a historickou hodnotou, modernizace bytů , vždy se zachováním venkovské tradice, obnova nebo vý stavba základního občanského vybavení; • Vytvoř enínový ch obecní ch zař ízenína podporu začínají cích podniků – objektů a ploch pro

podnikatelské aktivity, školí cí ch a vzdě lávací ch zař ízení, veř ejný ch tržišť - nezisková pomoc obce;

• Obnova nebo úprava návsí , zeleně , parků a okolníkrajiny, obnova a vyčiště nívodních ploch,

hrázía bř ehů , náprava škod na životní m prostř edí;

• Zř í zenístř edisek ICT, umožňující ch veř ejnosti př ístup k internetu.

b) Rozvoj venkovské infrastruktury • Obnova mí stních komunikací(včetně prů jezdních úseků silnic III. tř ídy a účelový ch komunikací),

zř ízenínebo rozšířeníveř ejné dopravy (pokud jde o závazek služby ve veř ejném zájmu), obnova nebo vý stavba infrastruktury, zejména kanalizace, čistíren odpadních vod a vodovodů ;

• Vý stavba nebo obnova zař í zenípro využitíobnovitelný ch zdrojů energie - zař ízenía budovy

využívajícíspalováníbiomasy, vě trné farmy, solárníkolektory, zař ízenípro tř ídě níodpadu, vý robu bioplynu a jeho distribuci.

Konečný m př íjemcem prostř edků bude venkovský mikroregion - svazek obcí, splňujícípř edem stanovené parametry. Maximálnívelikost mikroregionu mů že bý t 50 000 obyvatel. Projekt bude sestávat z integrované strategie rozvoje př íslušného venkovského mikroregionu, př ipravené s účastíveř ejnosti. Bude zahrnovat dílčíprojekty nejméně tř íspecifický ch aktivit (jak je uvedeno vý še) a bude zajiště n rozbor nákladů a užitků . Minimálníčástka př ijatelný ch nákladů na jeden projekt je 300 000 Kč (8 333 EUR), maximálníčástka 50 milionů Kč (1 388 888 EUR). Pů jde o projekty nevytvář ejí cípodstatné vý nosy, celková veř ejná podpora bude 100 % celkový ch nákladů , z toho 75 % bude z prostř edků EU a 25 % z národních zdrojů (v rámci 25 % se počítá s participacíobce).

61

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

Opatř ení2.2: ROZVOJ A DIVERZIFIKACE HOSPODÁ ŘSKÝ CH ČINNOSTÍ, ZAJIŠŤUJÍCÍ ROZMANITOST AKTIVIT A ALTERNATIVNÍ ZDROJE PŘÍJMŮ Toto opatř enípodporuje aktivity vytvář ejí cíalternativnízdroje př íjmů pro osoby, které ztratily své zamě stnání, nebo jejichž aktivity, zejména v země dě lství, nevytvář ejípř íjem dostačují cík existenci. Toto opatř eníusiluje o diverzifikaci aktivit země dě lců , zakládánía rozvoj malý ch a stř edních podniků mimo země dě lství, lepšíodbyt vý robků a rozvoj venkovské turistiky. Vý še uvedené činnosti tvoř í dů ležité př edpoklady pro zlepšení sociálně ekonomické situace obyvatel ve venkovský ch oblastech. Realizace projektů v rámci tohoto opatř ení musí bý t založena v programu rozvoje obce nebo strategii rozvoje mikroregionu a součástí projektu bude studie trhu, zdrojů místních surovin a místních lidský ch a kulturní ch zdrojů . Podnikatelské projekty budou moci bý t v rámci tohoto opatř ení podpoř eny, jestliže zahrnují ně kterou z následují cích činnostínebo ně kolik z nich: • Založenía rozvoj (vý stavba, rozší ř ení, př estavba, modernizace, inovace) malý ch a stř edních

podniků ve venkovský ch oblastech, pů sobících ve vý robě , obchodních a jiný ch službách, stavebnictví, turistice, v oblasti obnovitelný ch zdrojů energie, využí váníodpadu jako druhotné suroviny, informačních technologií, poradenství; • Odbyt tradiční ch ř emeslný ch vý robků a př edmě tů regionálního zájmu jako součásti místních

nebo regionálních kulturní ch a společenský ch aktivit - tradiční trhy, jarmarky, festivaly, slavnosti, pouti atd.; • Diverzifikace (rozrů zňování ) aktivit místních rodin země dě lců doplňujícívý robou a službami,

které souvisejíse země dě lstvím nebo vý robou potravin, agroturistikou, produkcíbiomasy – v př evážně země dě lský ch oblastech;

• Venkovská turistika a jejíkoordinace, cyklistika, rekreačnía rehabilitačníjí zda na koních, vodní

turistika a rekreační a sportovní činnost - v oblastech vyznačující ch se př írodními zdroji, rekreační m potenciálem, kulturním dě dictvím a živý mi tradicemi a v pohraniční ch regionech;

• Obnova a následné využitízanedbaný ch země dě lský ch budov pro určené podnikatelské aktivity; • Informačníslužby pro podniky v souvislosti s pracovní mi př íležitostmi pro ženy a mladé lidi.

Projekt bude v souladu se strategiínebo programem rozvoje př íslušného venkovského mikroregionu - sdruženíobcí. Součástíprojektu bude vypracovaný rozbor nákladů a užitků . Minimálníčástka př ijatelný ch nákladů na jeden projekt je 300 000 Kč (8 333 EUR), maximální částka 20 milionů Kč (555 555 EUR). Pů jde o projekty vytvář ejícívý nosy, celková veř ejná podpora bude až 50 % celkový ch nákladů , z toho 75 % bude z prostř edků EU a 25 % z národních zdrojů . Opatř ení2.3: METODY ZEMĚ DĚ LSKÉ PRODUKCE URČENÉ K OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A UCHOVÁ NÍ KRAJINY Vě tšina z hodnotný ch biotopů v České republice existuje v rámci chráně ný ch krajinný ch oblastí a národních parků , ale tyto nejsou mnohdy obhospodař ovány tak, aby naplňovaly ochranář ské cíle. V tě chto oblastech jsou k dispozici údaje a vhodnípartneř i se zájmem o účast, což je př íznivé pro vytvoř ení pilotní ch oblastí. Existuje 24 chráně ný ch krajinný ch oblastí (CHKO) a 4 národní parky,ve který ch existuje podobný typ ohrožení(úbytek pů dy, změ na hospodář ství, intenzifikace), ale mají rů zné ochranář ské cíle (dané schválený mi plány péče CHKO a NP) a geografické podmínky. Celková plocha tě chto oblastíje 1 153 000 hektarů , z toho 369 000 hektarů tvoř í země dě lská pů da.

62

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

S cílem porozumě t a získat zkušenosti se zavádě ním agro-envoironmentální ch opatř ení (AE) v rámci rozvoje venkova podle Nař ízeníRady (ES) 1257/1999 byly vybrány pilotníoblasti pro zavedenípilotní ch projektů . Tyto projekty poskytnou bohaté zkušenosti pro př ípravu Národního země dě lsko-ekologického programu (s cílem zavést Acquis communautaire). Česká republika je z př írodního, geografického a země dě lského hlediska velice rů znorodá. Proto bylo pro prvnírok Programu vybráno pě t rozdílný ch pilotních oblastí. Chráně né krajinné oblasti Bílé Karpaty, Blaní k, Poodř í, Litovelské Pomoravía Moravský kras jsou označeny čí slem 5 na stupnici IUCN. Chráně ná krajinná oblast Bílé Karpaty je rovně ž biosférickou rezervacív rámci programu Man and biosphere (Člově k a biosféra). Hlavním cílem tohoto opatř eníje získat dostatečné zkušenosti pro př ípravu budoucího země dě lskoekologického programu. Realizace pilotní ch projektů zároveň př ispě je ke zvý šení a uchováníhodnoty životního prostř edía př írody. Každá vý zkumná oblast má své specifické cí le v oblasti ochrany. Ad 3) Tř etíokruh opatř eníje zamě ř en na vytvoř enípodmínek pro plné využitíPlánu SAPARD. Jmenovitě jde o: Opatř ení3.1: ZLEPŠOVÁ NÍ ODBORNÉ HO VZDĚ LÁ VÁ NÍ Př íprava České republiky na vstup do Evropské unie bude vyžadovat vě tší odborné znalosti země dě lců a dalších osob, podílejících se na země dě lský ch a lesnický ch činnostech a dalších aktivitách ve správě krajiny, a to zejména v oblasti praktické aplikace Acquis communautaire. Zavádě ní technologií v souladu s požadavky welfare, veterinárních a fytosanitárních orgánů , dodržování hygienický ch standardů , norem kvality, kontrolních systémů , uskutečňování agroenvironmentálních a dalších projektů př edpokládá rozsáhlou osvě tovou a vzdě lávacíkampaň. Podporována budou školenía seminář e, zamě ř ené hlavně na otázky souvisejí cís jiný mi opatř eními v rámci Plánu SAPARD: 1.1 Investice do země dě lského majetku, 1.2 Zlepšovánízpracovávání a marketingu země dě lský ch produktů a produktů rybolovu, 1.3 Zlepšovánístruktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotř ebitele“, 1.4 Meliorace a pozemkové úpravy, 2.1 Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury, 2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodář ský ch činností zajišťující rozmanitost aktivit a alternativní zdroje př íjmů , 2.3 Metody země dě lské produkce určené k ochraně životního prostř edía uchováníkrajiny. Podpora Společenstvíbude využita zejména pro následují cíaktivity: • odborné vzdě lávacíkurzy pro země dě lce, vlastní ky lesů a další; • odborné vzdě lávánímladý ch země dě lců ; • školenízemě dě lců , kteř íse rozhodnou pro účast v agro-environmentální m programu; • zlepšováníodborný ch znalostínezbytný ch pro profesionálníř í zenílesních hospodář ství.

Ž adateli v rámci tohoto opatř eníbudou provozovatelé školící ch a vzdě lávací ch aktivit (fyzické a/nebo právnické osoby s oprávně ním pro tuto činnost), správy chráně ný ch oblastí, na jejichž území se budou realizovat agro-environmentálníprogramy financované Programem SAPARD, obce nebo jejich sdružení, ústř edníorgány státnísprávy, orgány veř ejné správy a organizace financované ze státního rozpočtu (např .: Státníveterinárníspráva České republiky, Státnírostlinolékař ská správa). Subjekt realizujícíprojekt je povinen zajistit požadovanou odbornou úroveň školicía vzdě lávací činnosti.

63

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

Odborné vzdě lávání mladý ch země dě lců se bude tý kat země dě lců mladších 40 let; podpora odborného vzdě lávání se nevztahuje na školicí kurzy, které jsou součástí bě žný ch programů a systémů země dě lského a lesnického vzdě lávánína stř edoškolské a vysokoškolské úrovni. Minimálníčástka př ijatelný ch nákladů na jeden projekt: bude 300 000 Kč (8 333 EUR), maximální částka až 2 miliony Kč (55 556 EUR). V odů vodně ný ch př ípadech mů že bý t nižší. Pů jde o projekty nevytvář ejícípodstatné vý nosy, celková veř ejná podpora bude 100 % celkový ch nákladů , z toho 75 % bude z prostř edků EU a 25 % z národních zdrojů . Opatř ení3.2: TECHNICKÁ POMOC Pro realizaci Programu SAPARD jsou nezbytné př ípravné a doprovodné práce, např íklad odborné studie poskytujícíinformace pro uskutečně níopatř ení, vý bě r projektů a monitorováníProgramu, doplňkové expertní studie. Př ednost bude dána projektů m, které jsou nezbytné pro efektivní a užitečnou realizaci podpory z tohoto Programu. Podpora mů že bý t poskytnuta tě mto projektů m: • odborné studie k jednotlivý m opatř ení m, včetně studiízamě ř ený ch na welfare hospodář ský ch

zvířat, veterinární a fytosanitární péči, SEUROP, agro-environmentální opatř ení, ekologii a zavedeníAcquis communautaire, studie o obnově a rozvoji vesnic a venkovské infrastruktury, diverzifikaci aktivit a alternativních př íjmech;

• odborné studie pro strategie rozvoje venkova; • př í prava podkladový ch a doprovodný ch dokumentů pro vý bě r projektů ; • př í prava podkladový ch a doprovodný ch dokumentů pro monitorováníProgramu SAPARD; • práce s veř ejností , informačníkampaně ; • odborné studie tý kají císe problematiky rozvoje venkovský ch oblastí.

Podrobné údaje o financování jednotlivý ch opatř ení jsou uvedeny ve finančních tabulkách. Minimálníčástka př ijatelný ch nákladů na jeden projekt: bude 300 000 Kč (8 333 EUR), maximální částka až 3 miliony Kč (83 333 EUR). V odů vodně ný ch př ípadech mů že bý t nižší. Pů jde o projekty nevytvář ejícípodstatné vý nosy, celková veř ejná podpora bude př edstavovat 100 % celkový ch nákladů , z toho 75 % bude z prostř edků EU a 25 % z národních zdrojů . V odů vodně ný ch př ípadech schválený ch Evropskou komisímů že podíl EU dosáhnout 100 % nákladů .

64

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

Integrovaná rozvojová strategie mikroregionu (integrovaný projekt) Jednou z podmínek čerpá ní prostředků z Programu SAPARD je povinnost proká zat, že prostředky, o které se uchá zejí obce, zemědělci i další subjekty, budou využity efektivně a podpoří rozvoj příslušného venkovského prostoru. Proto konkrétní projekty musí vychá zet z integrované rozvojové strategie mikroregionu, připravené participativním způsobem za aktivní spoluprá ce místních podnikatelů, zá stupců neziskových organizací, aktivních občanů a do 50 % zá stupců veřejné sprá vy. V této souvislosti je také potřeba zdůraznit, že projekty v chá pá ní EU nejsou pouhou technickou dokumentací, ale připravenou a realizovatelnou akcínebo souborem akcís jednotícím cílem. Má -li jít o integrované projektová ní a z něho vychá zející projekty, musí být dodrženy dvě důležité zá sady - integrita prostorová a integrita věcná . Prostorová integrita znamená požadavek, aby území pro které je připravová na integrovaná rozvojová strategie, a kde mají být realizová ny jednotlivé (pod)projekty, bylo celistvé. Věcnou integritou se rozumí věcná , obsahová , propojenost zá měrů účastníků a zajišťuje ji vypracovaná rozvojová strategie prostorově vymezeného mikroregionu, reprezentovaného svazkem obcí. Osnova integrované rozvojové strategie mikroregionu Připravená integrovaná rozvojová strategie mikroregionu by měla mít ná sledujícíosnovu: I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

Přehled hlavních zá měrů mikroregionu na 10-20 let Rozbor situace ve vztahu k hlavním zá měrům Silné a slabé strá nky, příležitosti, hrozby a limity realizace hlavních zá měrů Vize na 10-20 let Strategie realizace vize, strategické cíle a postupy Priority a opatření Seznam akcía orientačních ná kladů Monitoring a hodnocení

Postup př ípravy a realizace integrované rozvojové strategie Přípravu a realizová níintegrované rozvojové strategie lze rozdělit do několika fá zí. 1. Ú vodnífáze Východiskem pro zpracová ní strategie a formulová ní hlavní zá měrů rozvoje mikroregionu je analýza celkové situace mikroregionu. V rá mci analýzy je potřeba shromá ždit a zpracovat informace o: • podmí nkách stanovený ch v územních a regulační ch plánech obcí, v územních plánech velký ch • • • •

územních celků , komplexními pozemkový mi úpravami a dalších limitech rozvoje, využitelnosti místní ch programů obnovy vesnice, urbanistický ch studií, generelů , plánů a projektů územních systémů ekologické stability, plánů péče o zvláště chráně ná územía jiný ch podobný ch podkladů , ekonomické, sociálnía demografické situaci mikroregionu, stavu př írody a krajiny a hlavních složek životního prostř edí, projevujících se rozvojový ch a degradačních tendencí ch a dalších faktorech, ovlivňují cí ch život v mikroregionu.

Výsledkem by měly být objektivníúdaje pro SWOT analýzu.

65

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

2. Analýza SWOT Analýza SWOT (někdy označovaná jako TOWS) je efektivní způsob hodnocení podmínek rozvoje obce, mikroregionu, regionu (ale i jednotlivých firem) jako východisko pro přípravu rozvojových strategií. Hodnotí se silné (Strong - S) a slabé (Weak - W) strá nky vnitřního prostředí i příležitosti (Opportunities - O) a hrozby (Treats - T) přichá zejícíz vnějšího prostředí. Postup SWOT analýzy: ⇒ Zhodnoceníúzemí, kterého se bude analýza týkat I kdyžse tento krok zdá zbytečný, ale není tomu tak. Svazek obcí by měl v této fá zi zvá žit, zda by nebylo účelné ke spoluprá ci přizvat ještě dalšíobce. Vhodná kriteria hodnocení: • Vyplý vá pocit př í slušnosti ke zkoumanému celku z historický ch svazků , kulturnícelistvosti? • Tvoř íuvedená oblast hranice trhu práce? • Jedná se o ř ešeníspecifického, mí stně vymezeného problému (např . revitalizace, pozemkové

úpravy)?

• Jedná se o zásadníintegrují cífaktor (např . infrastrukturu, pozemkové úpravy atp.)? • Pů sobímezi uvažovaný mi územní mi celky silné a konkrétnívztahy?

⇒ Analýza vnitř ních faktorů K vnitřním faktorům patří geografické, sociodemografické, ekonomické a další charakteristiky i samotný produkt obcímikroregionu. a) Analýza geografických a přírodních podmínek obce Vhodná kriteria hodnocení: • země pisná poloha vzhledem k centru země , vyšší m územně správním celků m, okresním mě stů m, • • • • • •

státním hranicím apod. (vhodné doplnit mapou s vyznačením lokalizace obce a dopravních spojů ), topografie - popis terénu, nadmoř ská vý ška atd., př írodnízdroje - vý skyt nerostný ch surovin, zdrojů povrchové i podzemnívody, atraktivita krajiny, lesy atd., podmínky pro země dě lství, kvalita životního prostř edí- hlavnízdroje a hladiny znečistě ní, klima: teploty a ročnísrážky, zpracované a naplňované dokumenty: např . místníÚ SES, revitalizace ř íční ch toků atp.

b) Analýza obyvatelstva Analýza obyvatelstva je důležité východisko další plá nová ní, z informací o obyvatelstvu se do značné míry dá odvodit vývoj potřeb obyvatelstva a poptá vka po různých produktech (službá ch, bydleníatd.) obcímikroregionu a také lidské zdroje pro realizová nírůzných rozvojových strategií. Vhodná demografická kriteria: • • • • •

počet obyvatel, muži/ženy, vý voj počtu obyvatelstva, vě ková struktura obyvatel, ekonomická aktivita obyvatelstva, vzdě lanostnístruktura obyvatelstva,

66

PŘ ÍLOHA A

• • • • •

ROZVOJ VESNICE

národnostnístruktura obyvatelstva, náboženská struktura obyvatelstva, počet domácností, velikost domácností, struktura domácností.

Empiricky lze doká zat, že existuje nepřímá zá vislost mezi vzdělaností populace (ale i ná boženskou orientací obyvatelstva) a negativními jevy. Lidé s nižším vzdělá ním jsou méně přizpůsobiví novým podmínká m, vyššívzdělá níznamená rovněžvyššíkvalifikaci pracovnísíly. Vhodná socioekonomická kriteria: • př í jem na osobu, • př í jem na domácnost, • reálná kupnísí la.

c) Analýza ekonomiky obcímikroregionu Vhodná kriteria hodnocení: • • • •

zamě stnanost podle sektorů národního hospodář ství, zamě stnanost podle jednotlivý ch odvě tví, pozice cestovního ruchu, pozice nejvě tší ch podniků , vč. země dě lský ch (právnístruktura, počet zamě stnanců , spojeníse zahraničním partnerem, specifické možnosti a rizika), • pozice malého a stř ední ho podnikání(podíl na celkové zamě stnanosti, zhodnocenívý vojový ch trendů , struktura malého a stř edního podnikání, specifické možnosti a rizika). d) Analýza trhu prá ce

Vhodná zá kladníkriteria hodnocení: • mí ra nezamě stnanosti - vý voj, porovnánís regionálním a celostátním prů mě rem, • počet volný ch pracovní ch míst, porovnání s regionální m a celostátním prů mě rem, počet • • • •

uchazečů na 1 pracovnímísto vč. porovnánís regionálním a celostátním prů mě rem, počet každoročních nový ch absolventů místních stř edních a vysoký ch škol, problémové skupiny obyvatelstva, model dojí ždě nído zamě stnání, mzdové tarify v odvě tví, v pracovním zař azení.

Doplňujícíkriteria: • • • •

kvalifikačnístruktura mikroregionu, mzdové náklady, dů vody rů stu nezamě stnanosti, vý skyt podzamě stnanosti (lidé jsou zamě stnanípod svojíkvalifikaci nebo nuceně na zkrácený pracovníúvazek), • vyjí žďka kvalifikovaný ch pracovníků mimo mikroregion, • pro jaké obory je dostupná pracovnísí la nejatraktivně jší. e) Analýza technické infrastruktury

Vhodná kriteria hodnocení: • doprava (územně dopravnínapojeníobce, úroveň a stav mí stních komunikací, stav a úroveň

železničnídopravy, dalšítypy dopravy, dopravníobslužnost atd.), • telekomunikace, 67

PŘ ÍLOHA A

• • • •

ROZVOJ VESNICE

vodovod, kanalizace a ČOV (stav, dodavatel, celková kapacita zdrojů pitné vody i ČOV atd.), tuhé odpady (likvidace, skládky atd.), elektř ina (stav sítě , kabelizace atd.), zemníplyn.

f) Analýza občanské vybavenosti Vhodná kriteria hodnocení: • bydlení(množstvíbytů a jejich struktura, kvalita bytového fondu, nová bytová vý stavby, nabí dka • • • • • •

stavební ch pozemků pro bydlení, vý voj počtu žadatelů o byt atd.), školství(typy škol, kapacita a stav školský ch zař ízení, vybaveníškol, dostupnost škol atd.), zdravotnická a sociálnípéče, kultura (kulturnízař ízení, péče o objekty v památkové péči atd.), sport a rekreace (sportovnízař ízení, sportovníkluby, podmínky pro rekreaci atd.), ubytovacía stravovacízař ízení(včetně jejich atraktivity), obchody a služby (včetně jejich atraktivity).

g) Analýza podnikatelského prostředí Vhodná kriteria hodnocení: • • • • • • •

existence podnikatelský ch prostor (vý robníareály, volné budovy, pozemky atd.), vyjasně né majetkoprávnívztahy, existence či dostupnost center pro začínajícípodnikatele, zdroje kapitálu, existence silně jšího podnikatelského subjektu, existence specifický ch (ř emeslný ch) vý rob, existence atraktivní ho prostř edípro rozvoj cestovního ruchu.

⇒ Analýza externích faktorů Analýza externích faktorů rozvoje je zaměřena na faktory a trendy, které mikroregion ovlivňují zvenčí. Vhodná kriteria hodnocení: • • • • • • • • • • •

změ ny celkového ekonomického prostř edí, změ ny celkového sociálního a demografického prostř edí, vý voj vý znamu země dě lství, vý voj situace prů myslu v kraji, vý znam nový ch specializovaný ch kvalifikací, rů st vý znamu služeb a cestovní ho ruchu, změ ny v silniční ch a železniční ch tratí ch, vstupy zahraničního kapitálu, využívánínový ch technologií, rostoucívý znam marketingu a záruk kvality, rostoucívý znam čistého životního prostř edí.

Uvedená kriteria představují pouze zá kladní orientační východisko pro SWOT analýzu a je potřeba je podle aktuá lnísituace dá le doplňovat. Shromá žděné kvantitativní i kvalitativní informace o mikroregionu jsou při analýze SWOT srovná vá ny s minulými údaji a výhledy do budoucna, především však s celostá tními, případně krajskými údaji nebo s údaji srovnatelných mikroregionů. Na zá kladě tohoto srovná ní je možné rozlišit, které aspekty jsou příznivé a které nejsou, tj. identifikovat silné a slabé strá nky 68

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

mikroregionu (SW analýza). Obdobný je postup při analýze externích faktorů, tj. příležitostí (O) a hrozeb (T). Má me-li vytvořenu tuto analýzu, je možné silné a slabé strá nky vyhodnotit vá hově, tj. přiřadit k nim body 1 - 5. Toto hodnocení prová dějí členové pracovní skupiny a přizvaní odborníci různých profesí. Tímto relativně jednoduchým způsobem vyhodnocené silné a slabé strá nky mikroregionu a hrozby a příležitosti přichá zející z vnějšího prostředí, včetně limitů realizace hlavních zá měrů, se stá vají zá kladem pro přípravu strategie rozvoje. Na zá kladě analýzy SWOT je ná sledně připravová na strategie rozvoje, jsou vytyčeny cíle v souladu s vizemi obcí, mikroregionu, regionu a stanoveny postupy a projekty, které mají vést k jejich uskutečnění. Obce tuto analýzu potřebují nejen pro vypracová ní celkové strategie a jednotlivých projektů, ale i jako ná stroj informová níinterních i externích partnerů obce. 3. Stanovenívize na 10 - 20 let a hlavních cílů Se znalostí výsledků SWOT analýzy je možné přistoupit k formulová ní vize na 10 - 20 let, tj. společně sdílené představy, ke které má rozvoj mikroregionu směřovat, a stanovení hlavních cílů, které mají zajistit realizaci vize. Aby bylo možné se na vizi i hlavních dílech dohodnout, je potřeba analyzovat zjištěné problémy, hierarchicky je uspořá dat a připravit navazujícíhierarchii cílů. a) Analýza problémů Zjištěné problémy je potřeba hierarchicky třídit a určit navazující hlavní cíle. Při prá ci je stá le nutné mít na zřeteli ná vrhy vhodných projektových ná mětů, které budou zpracová vá ny pro program SAPARD. Pouze ty projekty, které budou moci doložit vazby mezi vstupy a ná slednými výsledky nebo dopady projektu po dokončení (tzv. „intervenční logika“), mají naději na získá ní prostředků z programu SAPARD. Cíle odvozené z hierarchie problémů lze totiž snadno převést do „matice logického rá mce“ (Logframe), která bude důležitou čá stídokumentace jednotlivých projektů. Se znalostí zá kladních problémů, které vyplynuly ze SWOT analýzy, je potřeba identifikovat zá jmové skupiny, kterých se problémy týkají a kteří mohou být konečnými příjemci dotací, a přizvat je do přípravy strategie. Při formulová ní problémů a určení jejich hierarchie je jejich spoluprá ce nezbytná . Hierarchie problémů by měla být sestavena především na zá kladě důkladného projedná ní s možnými budoucími příjemci a dalšími dotčenými zá jmovými skupinami, na které mohou mít projekty pozitivní i negativní vliv, a všechny zúčastněné strany by se měly na konečné verzi hierarchie problémů dohodnout. Jejich zapojení v nich také vytvá ří nejen oprá vněný pocit veřejného „vlastnictví“ vize, ale současně je zavazuje z pohledu budoucí realizace. Participace je i užitečným východiskem pro rozvoj a konsolidaci sociá lně-ekonomického partnerství v mikroregionu. Se zá stupci všech hlavních zá jmových skupin je nutné otevřeně projedná ny problémy a otá zky důležité pro rozvoj mikroregionu. Pro tuto činnost jsou nejvhodnějším prostorem neoficiá lní pracovní seminá ře („workshopy“). Zpracovatelům projektů doporučujeme, aby během přípravných pracís nimi uspořá dali nejméně jeden takový pracovníseminá ř. Pracovníci připravující strategii rozvoje mikroregionu se musí na takový workshop důkladně připravit. Je potřeba sdělně prezentovat výsledky SWOT analýzy a další poznatky vstupní fá ze přípravy strategie. Před workshopem je také potřeba prostřednictvím pohovorů a řízených diskusí zmapovat zá jmy všech skupin, kterých se mohou zatím zjištěné problémy dotýkat. Zainteresované strany se na workshopu na zá kladě dostupných informací a s využitím jednoduchých metod dohodnou na hlavních problémech v mikroregionu. Analýzou problémů se odhalí hlavní nedostatky současné situace a stanovíse vazby mezi příčinami a ná sledky jednotlivých problémů.

69

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

Hierarchie problémů je pak přehledem, v němž jsou problémy uspořá dá ny v logické posloupnosti. Každý identifikovaný problém je potřeba definovat a zapsat do seznamu. Z úplného seznamu se vybere jeden problém a po něm další problém, který s tím prvním přímo souvisí. Potom problémy seřadíme podle ná sledujícího klíče: • pokud je problém příčinou, zařadíme jej o úroveň níže, • pokud je problém důsledkem, zařadíme jej výše, • kdyžnejde ani o příčinu ani o důsledek, ponechá me jej na stejné úrovni.

Př íklad: Hlavním identifikovaný m problémem je vysoká úroveň nezamě stnanosti v mikroregionu. Jednou z př íčin této nezamě stnanosti je restrukturalizace země dě lství , zatímco jejím dů sledkem je celkový pokles regionálníekonomiky. S připojová ním zbývajících problémů se hierarchie se rozrůstá . Když je celá hierarchie problémů hotová , je potřeba vybrat zá kladní problém. Na zá kladním problému by se měly všechny zainteresované strany shodnout. Tento ústřední problém má projekt řešit. Opětovné posouzení analýzy problémů může vést k identifikaci jiného zá kladního problému, platnost analýzy to však neovlivní. Zpracovaná hierarchie problémů dá vá celkový přehled o současné negativnísituaci. b) Analýza cílů Analýza problémů zjišťuje negativní aspekty existující situace, zatímco analýza cílů prezentuje pozitivníaspekty plá nované budoucísituace. Dochá zík přeměně problémů v cíle. Př íklad: Problém

Cíl

Nedostatečně vyškolení pracovníci

Poskytnout školení

Malý počet nově zakládaný ch podniků

Zvý šit počet nově zakládaný ch podniků

Hierarchii cílů tedy můžeme považovat za pozitivní zrcadlový obraz hierarchie problémů. Při prá ci však můžeme zjistit, že logika úvodní hierarchie cílů má trhliny, které nebyly v hierarchii problémů patrné. Například že žá dné cíle přímo ze zá kladního problémů nevyplývají. Č asto nezbytné vazby mezi cíli znovu prověřit a podle potřeby pozměnit jejich rozvržení, aby mohly být hlavní cíle rozvoje definová ny.

70

PŘ ÍLOHA A

ROZVOJ VESNICE

4. Stanovenístrategie realizace vize Na zá kladě poznatků analýzy vnějšího a vnitřního prostředílze vypracová vat strategie rozvoje. Vize a hlavní cíle představují koncové body, k nimž je rozvoj zaměřen. Každý mikroregion může vytvá řet mnoho strategií. Různé strategie musí být před konečným výběrem pečlivě vyhodnoceny. Strategický výběr musí být prová děn a ohledem na riziko, zahrnuté v jednotlivých rozhodnutích. Některé ziskové příležitosti mohou být zamítnuty, protože riziko představující jejich možné selhá ní by mohlo vést k neúspěchu celé rozvojové strategie. Vzhledem k tomu, že se prostředí mění, je potřeba některé strategie zpracovat pro různé časové okamžiky. Dalším kritickým prvkem je načasová ní jednotlivých projektů. Při jejich realizaci v nevhodnou dobu nemusídojít k očeká vanému výsledku. 5. Stanovenípriorit a opatř ení Podle přijatých strategických cílů je potřeba určit priority a to jak věcně, tak z časového hlediska. V této fá zi je nutné rozhodnout, co a kdy je potřeba dělat, aby se naplnily představy účastníků připravujících rozvojovou strategie, vyjá dřenou vizí a hlavními cíli rozvoje. Současně je potřeba také navrhnout jednotlivé akce, včetně jejich hmotných i nehmotných výstupů, které to pomohou zajistit. Součá stí přípravy technických nebo organizačních projektů jednotlivých akcí musí být odhad ná kladů a možných zdrojů financová ní. Seznam těchto akcí, orientačních ná kladů i možných finančních zdrojů je součá stíintegrované rozvojové strategie mikroregionu. 6. Monitoring a hodnocení Součá stíintegrované rozvojové strategie je i monitorová ní, zda realizace jednotlivý ch př ipravený ch projektů (akcí) respektuje př edpokládané vě cné a časové parametry, • poskytnuté finančníprostř edky byly použity ke sjednanému účelu, • poskytnuté finančníprostř edky př inesly očekávaný efekt, to znamená, zda byly splně ny zámě ry a cíle projektu. •

Hodnocení však nelze vidět jen jako zá věrečný akt realizace projektu - tedy ex post. Naopak, musí být průběžné, s možností korigovat průběh realizace tak, aby došlo beze zbytku ke splnění cílů projektu.

71

PŘ ÍLOHA B

ROZVOJ VESNICE

PŘÍLOHA B: VÍCE O Ú ZEMNÍCH SYSTÉ MECH EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Venkovská krajina a biodiverzita Ve druhé polovině 20. století převlá dl ve venkovské krajině Č eské republiky trend destabilizace a destrukce krajinných systémů, snaha přizpůsobit krajinu unifikovaným technologickým postupům zemědělské a lesní výroby a potřebá m urbanizace. Mnohotvá rná a pestrá venkovská krajina byla degradová na na agroindustriá lnívýrobníprostředí. Venkovská krajina nemůže být harmonická bez trvalého zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je v současné době chá pá na jako rozmanitost druhů živých organismů, jejich populací i jako rozmanitost celých společenstev planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Trvale zajistit biodiverzitu v kulturní krajině není možné pouze pasivní konzervační ochranou přírody, je potřeba promýšlet účelnou aktivní péči o stá vající přírodní hodnoty krajiny a také vytvá řet podmínky pro jejich další rozvoj. Proto je od počá tku osmdesá tých let v Č eské republice rozvíjena koncepce vymezová ní a tvorby územních systémů ekologické stability, odpovídající soustavá m ekologicky hodnotných území, sdružovaných v ekologických sítích, které vytvá řejí ve stá tech Evropské unie.

Skladebné součásti Ú SES V kulturní venkovské krajině převažují z ekologického hlediska méně stabilní a nestabilní ekosystémy, jako jsou polní kultury nebo hospodá řské lesy. Vyznačují se vyšší produkcí, ale sníženou ekologickou stabilitou a biodiverzitou. Plochy těchto, člověkem zá měrně destabilizovaných ekosystémů, je třeba vyvá žit a rozčlenit vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů. Označujeme je jako ekologicky významné segmenty krajiny. Jedná se o jednoznačně vymezené a ohraničené krajinné prostory různé velikosti, ve kterých převažují přírodní nebo člověkem podmíněná přirozená společenstva. Přírodní společenstva se dlouhodobě vyvíjela v zá vislosti na přírodních podmínká ch bez podstatného vlivu lidské činnosti. V naší krajině mezi ně patří především vzá cně zachované zbytky pralesních, skalních a rašeliništních společenstev. Č lověkem podmíněná přirozená společenstva buď vznikla, nebo jsou udržová na lidskými zá sahy. Patří k nim např. louky, pastviny, staré vysokokmenné sady, lada, výmladkové lesy, rybníky a některé mokřady, vyznačující se vysokou druhovou rozmanitostí planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a tedy i vysokou ekologickou stabilitou. Č lověkem podmíněná přirozená společenstva jsou výslednicí staletého harmonického využívá ní krajiny. Ekologicky významné segmenty krajiny členíme podle jejich funkce v územních systémech ekologické stability krajiny na biocentra, biokoridory a interakční prvky. Nejdůležitějšími skladebnými prvky územních systémů jsou biocentra. Biocentrum (centrum biotické diverzity) je území, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek má umožnit trvalou existenci druhů přirozeného genofondu krajiny. Biocentra jsou vymezová na tak, aby zahrnovala celou šká lu přírodních i člověkem podmíněných přirozených společenstev venkovské krajiny v určité oblasti. Biocentra rozlišujeme na existujícía navrhovaná v plá nech Ú SES. Optimá lně funkční jsou již v současné době existující biocentra s přírodními a přirozenými ekosystémy s vysokým stupněm ekologické stability na celé ploše vymezeného území. Biocentrum může tvořit např. přirozená doubrava, bučina, suťová javořina, prameništní olšina, květnatá louka nebo rybník, obklopený mokřadními travinnými společenstvy. 72

PŘ ÍLOHA B

ROZVOJ VESNICE

V těch oblastech, kde je naprostý nedostatek zbytků přírodních a přirozených společenstev, je nutné biocentra vytvá řet nově. Plochy, rezervované v krajině v plá nech Ú SES pro budoucí založení biocentra, označujeme jako navrhovaná biocentra. V současné době mohou být na území navrhovaných biocenter ekosystémy s nízkým stupněm ekologické stability, člověkem silně změněné, např. pole, smrková monokultura či dokonce sklá dka odpadů. V budoucnu bude nutno tato územípřetvořit tak, aby zde našly vhodné podmínky druhy přirozeného genofondu krajiny. Biokoridory (biotické koridory) propojují biocentra a umožňují migraci, kontakty a šíření organismů. Na rozdíl od biocenter nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev. Díky biokoridorům vzniká z prostorově oddělených biocenter v krajině ekologická síť. Nejhustší a nejsouvislejší síť biokoridorů ve venkovské krajině tvoří břehové porosty, lemující toky řek a potoků, vytvořená přirozenými společenstvy vrb, olší a jasanů s podrostem mokřadních a vlhkomilných druhů. V intenzivně využívané zemědělské polní krajině mají funkci biokoridorů nově vysazené lesní pá sy a také přirozená společenstva na mezích, kamenicích a agrá rních terasá ch, spojujících biocentra.Význam biokoridorů je pro různé skupiny organismů odlišný v zá vislosti na způsobech pohybu a rozšiřová ní. Pro některé druhy organismů jsou v kulturní krajině biokoridory zcela nezbytné, např. pro méně pohyblivé druhy bezobratlých živočichů či pro ty druhy rostlin, jejichž semena šíří mravenci. Biokoridory jsou, obdobně jako biocentra, buď existující, nebo navrhované v plá nech Ú SES na místech, kde bude nutné nové biokoridory vytvořit. Nejlépe fungují biokoridory souvislé, tvořené po celé délce přirozenými společenstvy s vysokým stupněm ekologické stability. Méně vyhovující jsou biokoridory přerušované, rozdělené jednou nebo několika bariérami, např. pruhem pole, komunikací, či zastavěnou plochou.Význam biokoridorů není omezen na zprostředkování migrace organismů. Přispívají ke zvýšení ekologické stability krajiny také tím, že rozdělujírozsáhlé rozlehlé bloky polínebo lesních monokultur. Mezi zá kladní typy skladebných součá stí Ú SES na místní úrovni patří interakční prvky. Označujeme tak malá území s přirozenými společenstvy, vytvá řející existenční podmínky některým rostliná m a živočichům, významně ovlivňujícím fungová ní ekosystémů kulturní krajiny. Interakční prvky mají menší plochu než biocentra a biokoridory, velmi často jsou prostorově izolová ny. Typickými interakčními prvky jsou např. keřová společenstva lesních okrajů, remízky,skupiny stromů, ba i solitérní staré stromy v polích, drobné prameništní mokřady, keřová a travinobylinná společenstva na mezích a kamenicích, vysokokmenné sady se starými ovocnými stromy, aleje, skupiny listnatých dřevin v jehličnatých monokulturá ch. V interakčních prvcích nachá zejí prostředí pro život např. opylovači kulturních rostlin a predá toři, omezující hustotu populací škůdců zemědělských i lesních kultur. Interakční prvky zprostředková vají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Č ím hustší je síť interakčních prvků, tím účinnějšíje v intenzivně využívané venkovské krajině stabilizačnípůsobeníÚ SES. Kostru ekologické stability tvoří v současné době existující ekologicky významné segmenty krajiny s převahou přírodních a přirozených společenstev s vyšší biologickou rozmanitostí. Takovéto „ostrovy“ biodiverzity se ve venkovské krajině zachovaly obvykle tam, kde hospodá řské využití bylo díky nepříznivým přírodním podmínká m obtížnější. Kostru ekologické stability vymezujeme na zá kladě celoplošného průzkumu krajiny v katastrech obcí, nejlépe pomocí mapová ní biotopů společenstev v krajině. Do kostry ekologické stability jsou zařazová ny především zbytky přírodních a přirozených společenstev, např. zbytky lesů s dřevinnou skladbou odpovídající přírodní, louky s převahou přirozeně rostoucích druhů, mokřady, úseky vodních toků s přirozeným řečištěm a břehovými porosty, rybníky s druhově bohatými pobřežními lemy či skalníspolečenstva. V intenzivně využívané zemědělské krajině a v zemědělsko-lesní krajině s převahou jehličnatých monokultur je takovýchto zbytků přirozených společenstev obvykle velmi má lo. Proto zde musíme uplatnit princip relativního výběru - do kostry ekologické stability zařazujeme i území z hlediska biodiverzity méně hodnotná , např. polní lesík v bezlesé zemědělské krajině, sloužící jako útočiště 73

PŘ ÍLOHA B

ROZVOJ VESNICE

některých druhů živočichů, starý zatravněný vysokokmenný sad, poskytující hnízdní a potravní podmínky ptactvu, opuštěný lom zarůstajícíkeři a stromy či zá mecký park. Zachová ní území, tvořících kostru ekologické stability má pro venkovskou krajinu zá sadní význam. Příznivé stabilizační působení těchto území se totiž projevuje již v současnosti. I nejdokonaleji vyprojektovaná navrhovaná biocentra, biokoridory a interakčníprvky, které je třeba v krajině teprve vytvořit, začnou fungovat ažpo mnoha letech od založení. Trvalou existenci území, tvořících kostru ekologické stability zajišťuje jejich zá konná ochrana. Z hlediska biodiverzity nejcennější lokality jsou vyhlašová na podle zá kona o ochraně přírody za maloplošná zvlá ště chrá něná území (ná rodní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, ná rodní přírodní pamá tku či přírodní pamá tku). Další ekologicky významná území mohou stá tní orgá ny ochrany přírody registrovat jako významné krajinné prvky. Vý znamné krajinné prvky lze je využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Registraci významných krajinných prvků prová dí pověřené obecní úřady, které ji zá roveň ozná mí vlastníkovi, případně ná jemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. Počet registrovaných významných krajinných prvků ve sprá vním obvodu obce dokumentuje nejen stav přírody, ale i pozornost, kterou starosta,zastupitelstvo a místní obyvatelé věnují zachová ní přírodních hodnot. Vzhledem k odlišným prostorovým rá mcům, odlišným prostorovým parametrům, charakteru a významu biocenter a biokoridorů i rozdílnému způsobu zajištění ochrany a péče rozlišujeme územnísystémy na místní, regioná lnía nadregioná lní(viz kap.6.1).

Evropská ekologická síť V zemích Evropské unie a v dalších přidružených stá tech postupně v rá mci programu EECONET (European Ecological Network) vzniká evropská ekologická síť. Tvoří ji soustava já drových území - biocenter evropského významu, propojených biokoridory a navazující zó ny zvýšené péče o krajinu. Mezi celoevropská klíčová území jsou v Č R navrhová ny především ná rodní parky a některé chrá něné krajinné oblasti. Evropsky významné biokoridory by měly v budoucnu propojit celé evropské území. Příroda nemůže respektovat administrativní hranice, proto je třeba vytvořit ucelenou soustavu propojených území s přirozenými společenstvy - tak lze stručně shrnout zá kladní myšlenku tvorby celoevropské ekologické sítě.

Tvorba nový ch skladebný ch prvků Ú SES Nelze očeká vat, že všechny ná vrhy nových biocenter, biokoridorů a interakčních prvků budou bezprostředně realizová ny. Tvorba optimá lně vyvá žené ekologické sítě, zahrnující stá vající i nově zaklá dané čá sti od loká lních biocenter až po evropsky významné biokoridory bude nesporně trvat několik desetiletí. Hlavním poslá ním v současné době zpracová vaných a schvalovaných generelů a plá nů Ú SES je zabezpečit pro tuto tvorbu v krajině potřebný prostor. Nezastupitelné místo při realizacích navržených biocenter, biokoridorů a interakčních prvků budou mít obce, jejich úsilíje a bude podporová no dotačnípolitikou stá tu i EU.

74

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

PŘÍLOHA C: FINANČ NÍ PLÁ NOVÁ NÍ Realizace Programu rozvoje obce a Programu obnovy vesnice není možná bez finančních prostředků. Zajištění dostatečných finančních zdrojů je hlavním úkolem obecních financí. Já drem systému municipá lních financí, které představují nejnižší složku veřejných financí, je rozpočet obce. Obec zajišťuje prostřednictvím svého rozpočtu jak vlastní činnosti (např. místní doprava, úklid, obecní policie apod.), tak ty činnosti, které na ni deleguje stá t (např. školství, sociá lní péče, zdravotnictví apod.). Obec na svém území je tak povinna pro své občany zabezpečit potřebný rozsah a strukturu veřejných statků. Klíčová prá va i povinnosti obcí, které se dotýkají také financová ní jsou vymezena Ú stavou Č R. Obce jako zá kladní územní samosprá vné celky mohou mít vlastní majetek a hospodař it podle vlastního rozpočtu. Konkrétněji jsou definová ny podmínky fungová ní municipá lního finančního systému v zá koně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v zá koně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. K tomuto zá konu se úzce vá že vyhlá ška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Vzhledem k našemu předpoklá danému vstupu do Evropské unie jsou pro ná s také důležité všechny evropské dokumenty. Význam samosprá vných struktur společnosti včetně jejich samostatného hospodaření je zdůrazněno Evropskou chartou místní samosprávy. Samosprá va je zde pojímá na jako důležitý příspěvek k formová ní Evropy, založené na principech demokracie, decentralizace moci a subsidiarity. Charta zakotvuje evropské standardy územní samosprá vy a představuje tak svého druhu evropskou ústavu územní samosprá vy. Pro oblast financí charta formuluje tyto zásady12): 1. Místní orgá ny mají prá vo v rá mci vnitrostá tní hospodá řské politiky na odpovídající vlastní finančnízdroje, s nimižmohou v rá mci svých pravomocívolně disponovat. 2. Finančnízdroje místních orgá nů jsou úměrné odpovědnosti, kterou jim vymezuje ústava a zá kon. 3. Alespoň čá st finančních zdrojů místních orgá nů pochá zí z místních daní a poplatků, jejichžvýši mohou místníorgá ny v mezích zá kona určovat. 4. Finanční systém zajišťující zdroje pro místní orgá ny by měl být natolik různorodý a životaschopný, aby umožnil jejich průběžnou adaptaci na reá lný vývoj ná kladů, spojených s jejich fungová ním. 5. Ochrana finančně slabších místních orgá nů je důvodem pro vznik institutu, který by zajišťoval finanční vyrovná ní nebo přiměřená opatření, určená ke kompenzaci důsledků nerovnoměrného rozdělení potenciá lních finančních zdrojů a finančních ná kladů, které musejí zajišťovat. Takové postupy nebo opatření nesmějí zmenšovat svobodu volby, které místní orgá ny mohou uplatňovat ve sféře vlastníodpovědnosti. 6. S místními orgá ny musíbýt řá dně projedná n způsob přidělenípřerozdělovaných zdrojů. 7. Pokud je to možné, dotace pro místní orgá ny by neměly být účelově vá zá ny. Poskytová ní dotací by nemělo omezovat zá kladní svobodu místních orgá nů prová dět svoji vlastní politiku v rá mci své jurisdikce. 8. Ve věci získá vá ní úvěrů na kapitá lové investice mají místní orgá ny v mezích zá kona přístup na ná rodníkapitá lový trh.

12)

Evropská charta místnísprá vy. Moderníobec, 1995, č. 7, Příloha, č. 3.

75

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Lze předpoklá dat, že Č eská republika dříve nebo později přistoupí k Evropské chartě místní samosprá vy a bude respektovat jejípožadavky. Tím se stanou zá vaznými pro stá t i obce.

Rozpočet obce Zá kony rozlišují dvojí působnost obce, tzn. i dvě skupiny jejich úkolů. Samostatná působnost vymezuje prostor, v němž obec uskutečňuje Ú stavou podložené prá vo na samosprá vu. Do přenesené působnosti pak ná leží úkoly, které obec plní pro stá t. Stá t formou zá kona je přenesl na obce, z toho důvodu, že jsou nejblíže občanům a mohou se tak podílet na některých úkolech stá tní sprá vy. Hlavní úkoly obcí a současně způsoby zajišťová ní veřejných statků na municipá lní úrovni jsou souhrnně definová ny v zá konu o obcích. Dle tohoto zá kona do samostatné působnosti obcí zejména patř í13): •

schvalová níprogramu rozvoje územního obvodu a prová děníkontroly jeho plnění,

•

hospodařenís majetkem obce,

•

poskytová nía přijímá nídarů,

•

sestavová ní rozpočtu obce, hospodaření podle něj a vyúčtová ní hospodaření obce za uplynulý kalendá řnírok,

•

zřizová nítrvalých nebo dočasných peněžních fondů,

•

zaklá dá nía zřizová níprá vnických osob a zařízení, popřípadě jejich rušení,

•

rozhodová nío účasti obcív obchodních společnostech a v nadacích,

•

stanovenídruhu místních poplatků a jejich sazeb,

•

vydá vá níobecně zá vazných vyhlá šek ve věcech patřících do samostatné působnosti,

•

rozhodová nío vyhlašová nímístního referenda a realizace jeho výsledků,

•

uzavírá nídohod o změně hranic obce,

•

volba, zřizová nía ustanovová níorgá nů obce,

•

rozhodová ní o členství obce v dobrovolném svazku obcí a ve sdružení obcí s meziná rodním prvkem,

•

úkoly v oblasti školství, sociá lnípéče, zdravotnictvía kultury,

•

místnízá ležitosti veřejného pořá dku a zřizová níobecní(městské) policie,

•

sprá va, údržba a provozová ní zařízení sloužících k uspokojová ní potřeb občanů, jsou-li ve vlastnictvíobce,

•

čistota obce, odvoz domovních odpadů a jejich nezá vadná likvidace, zá sobová ní vodou, odvá děnía čištěníodpadních vod,

•

uklá dá nísankcípodle zá kona o obcích,

•

udělová níčestného občanstvíobce,

•

udělová nícen obce.

13)

Zá kon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecnízřízení), ve zněnípozdějších předpisů. 76

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Kromě toho obec v samostatné působnosti dá le zajišťuje ve svém územním obvodu hospodá řský, sociá lnía kulturnírozvoj, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí. V př enesené působnosti obce vykoná vají stá tní sprá vu v rozsahu stanoveném zá kony. Jedná se např. o výkon stá tní sprá vy na úseku hospodaření s byty, školství, dopravy a silničního hospodá řství, obrany stá tu, zemědělství, všeobecné vnitřnísprá vy, energetiky, kultury atd. Na rozdíl od samostatné působnosti je však přenesená působnost pro obce diferencovaná podle možnosti kapacity jejich úřadu, tj. vlastně nepřímo podle velikosti obce a objemu finančních prostředků plynoucích z daňového určení. V některých případech tak může v oblasti přenesené působnosti dojít k územnímu přesá hnutí působnosti obce, pokud vykoná vá stá tní sprá vu i pro jiné obce. Týká se to zejména pověřených obecních úřadů (zpravidla se jedná o města). To však neznamená , že existují dva obecní rozpočty, rozpočet je pouze jeden a stát uhrazuje obcím určitý m způsobem náklady, které jim výkonem svěřené agendy vznikají(viz tabulka). Postup pro stanovenívý še př íspěvku na osobnía věcné vý daje spojené s vý konem státní správy v roce 1998 Působnost Obce se samostatnou působnosti

Počet obcí

Sazba v Kčna 100 obyvatel

všechny obce (6 234)

1 100 Kč

Obce s působnostímatričního úřadu

1 224

2 200 Kč

Obce s působnostístavebního úřadu

760

6 550 Kč

Obce s pověřeným obecním úřadem

383

10 500 Kč

Pramen: Zá kon 348/1997 Sb.,o stá tním rozpočtu Č eské republiky na rok 1998 (doplněno údaji o počtu obcí).

Výše uvedené konkrétní veřejné statky zabezpečované na municipá lní úrovni, jak v rá mci vlastní působnosti, tak v přenesené působnosti, teorie rozčleňuje do ná sledujících čtyř základních skupin: a) poručnické veřejné statky, b) celostá tníveřejné statky, c) místníveřejné statky, d) poplatkové služby. Pod poručnický mi veř ejný mi statky se rozumí statky, které stá t nemůže nechat na rozhodnutí obyvatel. Proto je příkazovým způsobem zajištěna spotřeba těchto statků. Stá t přitom přená ší úkoly a pravomoci s tím spojené na municipality. Obce pak nejen zabezpečují, ale také kontrolujíspotřebu ze strany místního obyvatelstva. Současně též vlá da si ponechá vá možnost kontroly nad rozsahem a kvalitou daných statků a realizuje taková opatření, aby nedochá zelo k nadměrným rozdílům mezi jednotlivými oblastmi stá tu. Jedná se totiž o statky, které by měly být k dispozici všemu obyvatelstvu. Jako typický příklad je možné uvést povinnou školnídochá zku, zdravotnictvíatd. Celostátní veř ejné statky jsou definová ny jako čisté veřejné statky, tj. takové statky, u kterých nelze zabrá nit nikomu v jejich spotřebě. Jde o statky, kdy spotřeba jedním občanem neubírá možnost spotřeby těchto statků jinými uživateli. Nelze v zá sadě měřit podíl jednotlivce na spotřebě. Mezi tyto statky např. ná leží výstavba a údržba silnic, regulace vodních toků apod. Vzhledem k tomu, že tyto statky neslouží jenom místnímu obyvatelstvu podílí se na jejich financová ní též stá tní rozpočet případně finanční prostředky dalších subjektů (stá tní fondy, meziná rodní zdroje apod.).

77

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Místní veř ejné statky představují statky, jejichž spotřeba je v podstatě omezena na místní obyvatelstvo. Ř ada z nich má charakter čistých veřejných statků jako např. obecní policie, hasičské sbory, veřejné sady, veřejné osvětlení, místní komunikace atd. Některé mají povahu smíšených kolektivních statků, kdy lze kvantifikovat rozsah spotřeby jednotlivců. Mnohé lze již označit za poplatkové služby, avšak obec z různých příčin (sociá lních, ekologických, politických apod.) přispívá na jejich financová ní ze svého rozpočtu. Soubor těchto statků, co do druhů i rozsahu, může být různý a zá leží na specifice dané obce zda budou součá stí poplatkových služeb nebo je obec bude financovat. Příkladem je odvoz odpadků, zá sobová nípitnou vodou, kanalizace atd. Poplatkové služby reprezentují statky, u kterých lze měřit spotřebu a určit uživatelský poplatek. Obec tyto statky zajišťuje ve své kompetenci nebo prostřednictvím svých založených organizací a obchodních společností. Popřípadě je zabezpečuje cestou zaká zky u soukromého sektoru služeb. Může jít o poplatky za vodné, stočné, za různé kulturníslužby apod. Jak bylo řečeno místní orgá ny využívají svých rozpočtů jako ná stroje zabezpečová ní veřejných statků a své vlastní činnosti. V místních rozpočtech jsou tak soustřeďová ny na principu nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti peněžní prostředky, které slouží k financová ní veřejných statků v zá vislosti na místních potřebá ch. Zdroje získá vané obcemi k financová ní jsou stejně různorodé jako jejich úkoly. Přitom celkové finanční hospodaření a zejména jeho rozsah je ovlivněn velikostí obce, počtem obyvatel, charakterem a vyspělostí místní ekonomiky a dalšími faktory. Rozpočet obce je tak pojímán jako: •

decentralizovaný peněžní fond, v němž se soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, které se rozdělují se a používají na financová ní veřejných statků, zajišťovaných prostřednictvím municipá lního veřejného sektoru nebo téžnakupovaných u soukromého sektoru,

•

bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období (kalendá řní rok), které je shodné s rozpočtovým obdobím v celé soustavě veřejných rozpočtů,

•

finančníplá n, podle kterého obce hospodařív příslušném rozpočtovém období,

•

prá vnídokument schvá lený místním zastupitelstvem,

•

ná stroj prosazová nícílů obecnípolitiky,

•

ekonomický vztah souvisejícíse shromažďová ním a rozdělová ním peněžních prostředků.

Ú loha a obsah municipá lních rozpočtů je definová n v rozpočtových pravidlech republiky. Obec hospodaří podle svého rozpočtu příjmů a výdajů s využitím vlastních peněžních fondů. Př íjmy rozpočtu obce tvoř í14): •

příjmy z vlastního majetku a majetkových prá v,

•

příjmy z výsledků vlastníhospodá řské činnosti,

•

příjmy z hospodá řské činnosti prá vnických osob, zřízených nebo založených obcí,

•

příjmy z vlastnísprá vníčinnosti včetně příjmů z výkonů stá tnísprá vy, k nimžje obec pověřena,

•

výnosy z místních poplatků,

•

výnosy danínebo podíly na nich,

14)

Zá kon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

78

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

•

dotace ze stá tního rozpočtu a ze stá tních fondů,

•

dotace z rozpočtu kraje,

•

prostředky získané sprá vní činností ostatních orgá nů stá tní sprá vy, např. z jimi uklá daných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí,

•

přijaté peněžité dary a příspěvky,

•

jiné příjmy.

Naproti tomu vý daje z rozpočtu obce zahrnujíná sledujícípoložky: •

zá vazky vyplývajícípro obec z plněnípovinnostíuložených jízá kony,

•

výdaje na vlastníčinnost obce v jejísamostatné působnosti,

•

výdaje spojené s výkonem stá tnísprá vy,

•

zá vazky z uzavřených smluvních vztahů obcía jejich organizací,

•

zá vazky ze spoluprá ce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty,

•

úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

•

výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich,

•

výdaje na podporu subjektů prová dějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podniká níprospěšného pro obec,

•

jiné výdaje uskutečněné v rá mci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociá lní nebo jiné humanitá rníúčely.

Výdaje obecního rozpočtu se rozčleňují na běžné vý daje, ze kterých se financují běžné (provozní) potřeby v rozpočtovém roce jako např. platy zaměstnanců včetně povinného pojistného placeného zaměstnavatelem, ná kupy materiá lu, zboží, vody, paliv, energií, služeb apod. Dá le neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, neziskovým organizacím a obyvatelstvu apod. A na kapitálové vý daje, které slouží k financová ní dlouhodobých investičních potřeb, přesahujících jedno rozpočtové období. Jde zejména o výdaje na infrastrukturu ekonomickou i sociá lní, zvlá ště pro obecní podniky zabezpečující veřejné statky, ale může jít i o investiční půjčky podnikatelským subjektům. Patřísem však i ná kup akciía majetkových podílů. Pracovní postup pro sestavová ní, projedná vá ní, schvalová ní, plnění a kontrolu realizace rozpočtu se nazývá rozpočtový m procesem. Rozpočtový proces má kontinuá lní (nepřetržitý) charakter. Sestavování místního rozpočtu patří mezi nejdůležitější etapy rozpočtového procesu, protože jde o co nejpřesnější předvídá ní a naplá nová ní příjmové a výdajové strá nky rozpočtu. Obec musí odhadnout a zkalkulovat jak vlastní příjmy, tak dotace plynoucí ze stá tního rozpočtu, dotace z rozpočtu kraje, případně ze stá tních účelových fondů (Stá tní fond životního prostředí). Neméně důležité je plá nová ní výdajů, aby byly pokryty požadované potřeby obce a občanů. Obec přitom musí přednostně zabezpečit krytí veškerých zá vazků vyplývající z plnění povinností stanovených ji zá konem. V případě nedostatku finančních prostředků je možné hledat úvěrové zdroje. Deficitní financová ní je však třeba zodpovědně zvažovat, aby neúměrně nerostlo dluhové zatížení obce, nepřená šel se obecní dluh na budoucí zastupitelstvo a orgá ny obce nebo dokonce na další generace občanů obce.

79

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Schéma finančních vztahů v rozpočtové soustavě

výdaje

vlastnípř í jmy podí l na př í jmech

Státnírozpočet Státnífondy

výdaje

dotace Př í jmy z vl. činnosti Podí l na př í jmech (svě ř ené a sdí lené daně )

dotace Obecnírozpočet

vlastní př í jmy

Při sestavová ní rozpočtu je nezbytná znalost nejen celkového objemu příjmů, ježbudou k dispozici, ale také jejich přesné členění. Systematická , jednotná a zá vazná klasifikace příjmů, výdajů a dalších finančních operací se označuje jako tzv. rozpočtová skladba. Rozpočtová skladba platná v Č R od července 2002 umožňuje analyzovat příjmy a výdaje za pomoci ná sledujícího třídění15): • odpovědnostního. Podle odpovědnostního hlediska se člení rozpočet do kapitol. Tato klasifikace

je povinná pro stá tní rozpočet, neboťjednotlivá ministerstva a další ústřední orgá ny stá tní sprá vy mají ve stá tním rozpočtu svoje samostatné kapitoly. Pro obce je toto třídění nepovinné a zůstá vá v jejich pravomoci ho využít. Třídění do kapitol vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu, v němžse realizujípeněžníoperace.

• druhového. Vztahuje se na všechny peněžní operace, které se rozčleňují na tří zá kladní okruhy

a to na: − příjmy (inkasa), − výdaje (platby), − financová ní. Používá se čtyřmístný číselný kó d, který dovoluje odlišit třídy, seskupení položek, podseskupení položek a položky příjmů a výdajů. Druhové tříděnídělípeněžníoperace na osm tříd: a) Příjmové operace na třídy 1. Daňové příjmy (v podrobnějším členění) 2. Nedaňové příjmy 3. Kapitá lové příjmy 4. Přijaté dotace b) Výdajové operace na třídy: 5. Běžné výdaje 6. Kapitá lové výdaje c) Třída 8 - financová ní 15)

Vyhlá ška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

80

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

• odvětvového.

Z hlediska odvětvového se člení všechny výdaje územních rozpočtů, organizačních složek stá tu apod. a z příjmů jen nedaňové a kapitá lové příjmy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí. Odvětvím se rozumí druh činnosti nebo zaměření prá vního subjektu. Používá se čtyřmístný klasifikační klíč třídění na skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy.

• konsolidačního. Z konsolidačního hlediska se třídí výdaje vynaklá dané uvnitř soustavy

veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů a příjmy, vznikající uvnitř této soustavy. Používá se členěnína zá znamové jednotky. Č íselná identifikace v rozpočtové skladbě se zdá být komplikovaná , avšak s využitím výpočetní techniky je velmi přehledná a dovoluje souměřitelnost jednotlivých položek rozpočtu a také srovnatelnost rozpočtů mezi obcemi. Rozpočet obce schvaluje obecní zastupitelstvo. Ná vrh musí být zveřejněn nejméně 15 dnů předem, aby se k němu mohli vyjá dřit občané. Pokud by nebyl rozpočet na příslušný rozpočtový rok schvá len, tak od 1.1. do termínu schvá lení rozpočtu se řídí rozpočtové hospodaření podle tzv. rozpočtového provizória, tj. dočasným rozpočtem. Je samozřejmé, že po schvá lení řá dného rozpočtu se započítá i to, co bylo během rozpočtového provizoria realizová no. Obecní zastupitelstvo odpovídá za hospodaření s rozpočtovými prostředky obce a proto průběh plnění rozpočtu v rá mci rozpočtového roku průběžně kontroluje. V případě, že v průběhu roku dojde ke změně, je nutné ji projednat v zastupitelstvu. V jisté míře může operativní změny uskutečňovat obecní rada, a to pouze na zá kladě zmocnění zastupitelstvem. V situaci nedostatku finančních prostředků během roku je možné využít zvlá štní institut tzv. rozpočtové opatř ení, kterým se rozumí především přesun rozpočtových prostředků mezi jednotlivými úkoly. Vznikne-li přebytek finančního hospodařeníobce koncem roku nepropadá a převá díse do dalšího roku. Pokud by se stalo, že by obec použila neoprá vněně dotace ze stá tního rozpočtu nebo ze stá tních fondů republiky je povinna je zpětně odvést včetně zaplacení příslušného pená le. Důsledky porušení rozpočtové ká zně se rovněž vztahují na prá vnické osoby a organizační složky obce, založené či zřízené obcí. Obec má možnost pro zamezení tvrdosti povolit svým organizacím úlevy, nesmívšak jít o odvody do stá tního rozpočtu. Vyúčtová ní hospodaření za uplynulý kalendá řní rok obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji obce. Součá stí závěrečného účtu obce je vyúčtová ní finančních vztahů k organizacím v její působnosti, k rozpočtu kraje, ke stá tnímu rozpočtu a ke stá tním fondům republiky. Také zá věrečný účet schvaluje zastupitelstvo. Podle zá kona o obcích musí být zá věrečný účet schvá len nejpozději do 30. 6. ná sledujícího roku. Obec, která má alespoň 5000 obyvatel, dá přezkoumat auditorem hospodaření obce za uplynulý kalendá řní rok. Obec, která má méně než 5000 obyvatel, dá přezkoumat hospodaření obce za uplynulý kalendá řní rok krajským úřadem nebo auditorem. Povinnost nechat přezkoumat hospodařeníza uplynulý rok auditorem má také svazek obcí.

81

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Rozpočet obce Př íjmy

Vý daje

Běžné:

Běžné –neinvestiční: - mzdy a platy

- daňové - svěřené daně (daň z nemovitosti)

- povinné pojistné za zaměstnance

- sdílené daně (čá st DPFO, DPPO a DPH)

- materiá lové - energie

- místnípoplatky

- ná jemné

- nedaňové

- sociá lnídá vky - poplatky za služby

- výdaje na municipá lnípodniky

- sprá vnípoplatky

- sankce za porušenírozpočtové ká zně

- příjmy z proná jmu majetku

- pokuty

- od PO

- úroky

- zisk obecních podniků

- ostatní(poskytnuté dary apod.)

- transfery dotace

- dotace jiným subjektům

- neúčelové (všeobecné)

- výdaje na sdružová nífinančních prostředků (neinvestiční)

- účelové (specifické) - př ijaté sdružené finančníprostř edky (neinvestiční)

Kapitálové - investičnívýdaje - na hmotný a nehmotný majetek

Kapitálové

- ná kup cenných papírů

- z prodeje majetku nemovitého a movitého majetku

- kapitá lové poskytnuté dotace různým subjektům

- z prodeje akciía majetkových podílů - kapitá lové transfery - účelové

- investičnívýdaje při sdružová ní finančních prostředků

- neúčelové

- investičnípůjčky poskytnuté různým subjektům

(jiné vlá dníúrovně, tj. ze SR, stá t. účelových fondů, KÚ apod.)

Ostatní

- přijaté sdružené finančníprostředky na investice - přijaté splá tky půjček Ostatní - doplňkové, přijaté sankčnípokuty

- apod. Pramen: Peková , J.: Hospodařeníobcía rozpočet. Codex Bohemia, 1997, s. 113. (Aktualizová no podle stavu k 1.1.2003)

82

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Zdroje financování Vlastní příjmy obce tvoří v průměru přibližně 80 % všech finančních prostředků (viz schéma). Největší čá st zdrojů obcí má daňový charakter. Jde o celostá tní daně, jejichž výnos byl zcela nebo čá stečně určen do obecního rozpočtu a dá le o vymezené poplatky, které se také obvykle řadí k daním. Uvedená skupina tvoří okolo 60 % všech příjmů obce. V současné době není obcím dá na možnost zavést si vlastní obecní daně. Ve vyspělých zemích tato možnost existuje (je také zdůrazněna v Evropské chartě místní samosprá vy) a rovněž za I. republiky obce mohly zavést místnídaně resp. přirá žky k některým daním. Perspektivně se však s touto variantou v Č R počítá . Schéma procentuálního (průměrného a př ibližného) rozdělenípř íjmů do obecního rozpočtu 20 % - příjmy z vlastníčinnosti

60 % - daňové příjmy

20 % - dotace

80 % - vlastnípříjmy Obec sdílí některé daně se stá tním rozpočtem a krajským rozpočtem. Daňové př íjmy rozpočtů obcítvoří16): a) výnos daně z nemovitostínachá zejících se na územíobcí, b) podíl na 20,59 % z celostá tního výnosu daně z přidané hodnoty (podle přepočteného počtu obyvatel), c) podíl na 20,59 % z celostá tního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze zá vislé činnosti a funkčních požitků, odvá děné zaměstnavatelem (podle přepočteného počtu obyvatel), d) podíl na 1,5 % z celostá tního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze zá vislé činnosti a funkčních požitků, odvá děné zaměstnavatelem (podle počtu zaměstnanců obce), e) podíl na 20,59 % z celostá tního výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srá žkou (podle přepočteného počtu obyvatel), f) podíl na 20,59 % z 60 % celostá tního výnosu daně z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy v bodě c) a e) (podle přepočteného počtu obyvatel), g) 30 % z výnosu zá loh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště, s výjimkou daně vybírané srá žkou podle zvlá štní sazby a daně ze zá vislé činnosti a funkčních požitků, srá žených a odvá děných plá tcem daně, h) podíl na 20,59 % z celostá tního výnosu daně z příjmů prá vnických osob, s výjimkou daní, kdy poplatníkem je obec nebo kraj (podle přepočteného počtu obyvatel), i) daň z příjmů prá vnických osob placených příslušnou obcí.

16)

Zá kon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprá vným celkům a některým stá tním fondům (zá kon o rozpočtovém určenídaní). 83

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Struktura př íjmů obcív roce 2001 (v mil. Kč) Daňové příjmy

89 900

Nedaňové příjmy

25 000

Kapitá lové příjmy

15 300

Přijaté dotace

31 258

Ostatní

8 300

Př íjmy celkem

169 758

Pramen: Důvodová zprá va k zá konu o stá tním rozpočtu na rok 2002.

Daň z nemovitostí nachá zejících se na území obce je typickou obecní daní všude ve světě. Také u ná s je její výnos plně určen do rozpočtu obce. Proto je označová na jako svěřená daň (svěřena obci). Je to v současnosti jediná daň, u které má obec možnost alespoň částečně ovlivnit velikost jejího výnosu prostřednictvím koeficientů, a tím i rozsah svých příjmů. Zatímco ve vyspělých zemích je tato daň rozhodujícím příjmovým kaná lem obcí, v Č R je zatím její přínos relativně malý. Je to z toho důvodu, že u ná s nevychá zí konstrukce této daně z tržní ceny nemovitostí. Je možné předpovědět, že v budoucnosti bude výnos daně z nemovitosti hrá t podstatně vyššíroli. V podstatě jedinou platbou daňového charakteru, o jejímž zavedení rozhoduje sama obec jsou místní poplatky. Místní poplatky jsou vymezeny v zá koně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Novelizací zá kona byly tři poplatky zrušeny (dislokační poplatek, poplatek z reklamních zařízení a poplatek z prodeje alkoholických ná pojů a tabá kových výrobků) a naopak tři nové poplatky byly zavedeny (poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za provoz systému shromažďová ní, sběru, přepravy, třídění, využívá ní a odstraňová ní komuná lních odpadů a poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace). Na rozdíl od daní, které jsou stejné pro celé území Č R mohou být druhy místních poplatků a jejich sazby značně diferencované, neboť je plně v kompetenci obce zda je uplatní a nakolik využije maximá lní výše těchto plateb. Poplatky musí být vyhlá šeny obecně zá vaznou vyhlá škou a jejich správu vykonává př ímo obec na rozdíl od daní, které spravuje finanční úřad a obci pouze plynou na účet příslušné čá stky. Z tohoto důvodu některé obce jsou „opatrné“ při zavá dění jednotlivých druhů poplatků, neboť zajištění výběru některých typů poplatků je značně obtížné. V současnosti tedy mohou obce vybírat tyto místnípoplatky: • Poplatek ze psů, který platí majitel psa v místě svého trvalého bydliště či sídla (u prá vnické

osoby) v maximá lní výši 1 000 Kč za jednoho psa staršího šesti měsíců (u dalšího psa může být hranice zvýšena o 50 %). Určité úlevy jsou stanoveny pro důchodce, invalidníobčany apod.

• Poplatek za lázeňský a rekreační pobyt je umožněno vybírat od ná vštěvníků rekreačních míst

ve výši maximá lně 15 Kč za osobu a den pobytu nebo paušální čá stkou. Také v tomto případě existujívýjimky pro invalidy, osoby do 18 let a nad 70 let, pro pracovnícesty apod.

• Poplatek za užívání veř ejného prostranství se uhrazuje za zvlá štní užívá ní veřejného

prostranství (např. za umístění stavebních zařízení, prostranství pro kulturní a sportovní akce apod.) a činí maximá lně 10 Kč za m2 a den nebo paušální čá stkou. V případě prodejních a reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcímůže být sazba zvýšena desetiná sobně. • Poplatek ze vstupného může činit až 20 % z vybraného vstupného na stanovené akce nebo

může jít o paušálníčá stku. Výjimkou jsou charitativnía veř ejně prospěšné akce.

84

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

• Poplatek z ubytovací kapacity, který se vztahuje na osoby provozující ubytovací zařízení.

Maximá lní výše činí 2 Kč za využité lůžko a den, může však být stanovena také paušálem. Výjimku tvoříubytovacíkapacita pro školy, zdravotnictví, charity apod.

• Poplatek za povolení vjezdu s motorový m vozidlem do vybraný ch míst a částí měst, jehož

hornílimit je stanoven na 20 Kč za jedno vozidlo nebo paušálním způsobem.

• Poplatek za provozovaný vý herní hrací př ístroj platí jeho provozovatel (může jít pouze

o českou prá vnickou osobu). Sazba poplatku za každý přístroj na tři měsíce činí od 1 000 do 5 000 Kč. Poplatku podléhá pouze ten hrací přístroj, který byl rozhodnutím sprá vního orgá nu povolen.

• Poplatek za provoz systému shromažď ování, sběru, př epravy, tř ídění, využívání

a odstraňování komunálních odpadů platí fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo je vlastníkem rekreační stavby. Sazba poplatku se sklá dá ze dvou čá stek, a to z čá stky až250 Kč na osobu a rok a z čá stky až250 Kč na osobu a rok, stanovené na zá kladě skutečných ná kladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděné komuná lního odpadu. • Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho př ipojení na stavbu vodovodu

nebo kanalizace platí vlastník stavebního pozemku. Sazba poplatku nesmí přesá hnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a pozemku s touto možností. Struktura daňový ch př íjmů obcív roce 2001 (v mil. Kč) Daň z nemovitostí

4 500

Daň z přidaného hodnoty

31 300

DPFO –ze zá vislé činnosti (sdílená )

16 300

DPFO –ze zá vislé činnosti (1,5 %)

0

DPFO –zvlá štnísazba

1 600

DFFO –podnik. (sdílená )

2 600

DPFO –podnik. (30 %)

5 600

DPPO

17 300

DPPO placená obcemi

6 200

Místnípoplatky

3 800

Ostatnídaňové příjmy

700

Daňové př íjmy celkem

89 900

Pramen: VÁŇ A, Luká š. Problémy financová níobcí. (www.denik.obce.cz)

Vedle místních poplatků vybírá obec v rá mci přenesené působnosti správní poplatky. Prá vní úprava sprá vních poplatků je obsažena v zá koně č. 368/1992 Sb., o sprá vních poplatcích vybíraných sprá vními orgá ny Č eské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Na jedné straně jsou sprá vní poplatky zařazová ny spolu s místními poplatky do daňových příjmů obce. Na druhé straně je však zá sadní rozdíl mezi místními a sprá vními poplatky. Místní poplatky svoji neekvivalentností (nejsou vá zá ny na „protislužbu“) mají skutečně daňový charakter a vlastně nahrazují místní daně. Naproti tomu u sprá vních poplatků jde o určitou ekvivalenci, tj. úhradu ná kladů (alespoň čá stečnou) za činnost sprá vního orgá nů. V tomto pojetí by tak neměly být zahrnová ny do daňových příjmů. 85

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

Kromě toho sprá vní poplatky plní téžfunkci určité hrá ze proti zbytečnému zatěžová ní stá tní sprá vy. Sazba poplatků však nesmí být příliš vysoká , aby byly pro žadatele (poplatníky) dostupné. Nejčastěji obce prová dějí takové úkony jako jsou výpisy z matrik, ověření pravosti dokladů, vystavení dokladu o povolení stavby apod. Množství odpovídá rozsahu přenesené působnosti, nejvyššíje u obcís pověřeným obecním úřadem a obcís rozšířenou působností. Seznam úkonů podléhajících poplatku je konkretizová n v sazebníku, který tvoří přílohu zá kona o sprá vních poplatcích. Většina sprá vních poplatků má svoji výši danou pevnou sazbou. Vzhledem k tomu, že sprá vní poplatky jsou příjmem obce, nelze je platit prostřednictvím kolkových zná mek, neboť výnos kolků plyne do stá tního rozpočtu. V některých případech je i sprá vní poplatek sdílený se stá tním rozpočtem. U sprá vního poplatku za povolení k provozová ní výherních hracích přístrojů je 50 % výnosu určeno obci a 50 % stá tu (obecní úřad proto zakoupí a vylepí do spisové evidence kolek příslušné hodnoty). K souboru poplatků je možné ještě zařadit poplatky související s životním prostř edím. Mají blízko ke sprá vním poplatkům a jejich výnos bývá zpravidla rozdělen mezi Stá tní fond životního prostředí a příslušnou obec. Jedná se o poplatky za uklá dá ní odpadů, za znečišťová ní ovzduší, odvody za odnětí zemědělské půdy a lesního pozemku. O úhrady za dobývací prostor a úhrady z vydobytých nerostů se obec podílíse stá tním rozpočtem. Velká skupina zdrojů cca asi 20 % (v průměru) tvoří příjmy z vlastní činnosti obce, tj. jejich výše je zá vislá na majetkovém bohatství, lidském potenciá lu a aktivitě vedenía všech orgá nů obce. Jedná se především o výnosy z majetku, který obec vlastní, o převody prostředků z vlastních peněžních fondů a dá le o příjmy z vlastního hospodaření obce nebo z hospodaření subjektů, které obec založila. Obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy, včetně vlastních peněžních fondů. Prostředky vlastních peněžních fondů používá obec v zá sadě vždy prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu, s výjimkou převodu prostředků mezi jednotlivými fondy navzá jem a dá le kromě případů, kdy prostředky fondů slouží jen na vyrovná ní časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v průběhu rozpočtového roku. Obec nemusí všechny potřebné veřejné statky zajišťovat sama, nýbrž si může k tomu zřídit organizační složky obce a př íspěvkové organizace. Do těchto organizací může být vložen majetek obce. Organizační složky obce hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rá mci svého rozpočtu. Příspěvkové organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dá le hospodaří s prostředky svých fondů a s peněžitými dary od fyzických a prá vnických osob. Obec může rovněž zaklá dat obchodní společnosti (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným) a obecně prospěšné společnosti. Obec nemusí být jediným zakladatelem (netýká se organizačních složek obce a příspěvkových organizací), ale může být jedním z podílníků či spoluzakladatelů nebo může finančně přispívat na činnost neziskových organizací na svém území. Rozhodnutí o zabezpečení konkrétního veřejného statku vlastní činnosti obce nebo využití jiných ekonomicko-prá vních forem organizací zá visí na samostatném rozhodnutí obce, co bude výhodnější. Do vlastních příjmů lze začlenit i různé nahodilé př íjmy jako jsou dary, sbírky, loterie, pokuty, sdružené příjmy apod. Darová ní vychá zí z prá vní úpravy v občanském zá koníku a obec může dar nejen přijmout, ale také odmítnout. Obec může získat majetek i ze zá věti a v tomto případě odpovídá za dluhy zustavitele a za ná klady jeho pohřbu. Výnosy loterií, tombol apod. jsou příjmem obce, jsou-li povolová ny na územíobce podle zá kona o loteriích. Veřejné sbírky musíbýt určeny na předem stanovený účel a musí být povolena obecním úřadem. Pokud ji pořá dá samotná obec povoleníposkytuje okresní úřad. Pokuty mohou uklá dat obce nejen v přenesené působnosti, ale i při výkonu své samostatné působnosti. Ke sdružová ní prostředků dochá zí v situacích, kdy je nutné 86

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

zabezpečit finančně ná ročné akce, jejichž výsledek slouží pro více obcí. Nejčastěji se např. jedná o financová níspolečné výstavby vodovodu, čističek odpadních vod atd. Obce mohou také vytvá řet dobrovolné svazky obcí k plnění některých společných aktivit. Jedná se o úkoly v oblasti školství, sociá lní péče, zdravotnictví a kultury, s výjimkou výkonu stá tní sprá vy. Dá le o sprá vu, údržbu a provozová ní zařízení sloužících k uspokojová ní potřeb občanů, jsou-li vlastnictvím obce. Společná činnosti se může také uskutečňovat na úseku čistoty obce, odvozu domovních odpadů a jejich nezá vadné likvidace, zá sobová ní vodou, odvá dění a čištění odpadních vod. Svazek obcí může obdobně jako obec zaklá dat prá vnické osoby. Obec může na svazek převést svůj majetek včetně finančních prostředků a to v rozsahu, který slouží k vykoná vá ní činností, které na svazek přenesla. Svazek sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Ná vrh rozpočtu musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně 15 dnů před projedná ním na zasedá ní orgá nu svazku, aby se k němu mohli občané obcí, které svazek vytvořily, vyjá dřit. Stejně jako obec vyúčtuje výsledky svého hospodaření do 30. 6. ná sledujícího roku. Svazek dá rovněž přezkoumat auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendá řní rok. Finanční systém svazku v zá sadě funguje v podobném režimu jako je tomu u obcí. V průměru okolo dvaceti procent zdrojů pochá zí z dotací ze stá tního rozpočtu, rozpočtu kraje, ze Stá tního fondu životního prostředí apod. Dotace nebo-li transfery jsou projevem existence přerozdělovacích procesů v rozpočtové soustavě vychá zejícím z principu solidarity. Jde také o to, aby byly dodrženy určité standardy ve spotřebě některých veřejných statků v rá mci celého stá tu bez ohledu na územnírozdíly ve vlastních příjmech konkrétních obcí. Dotace se člení podle různých kritérií. Na konkrétní akce se poskytují účelové dotace a to za podmínek určenými zá sadami dotační politiky stá tu. Prostředky mohou být použity jen na dané účely a podléhají ročnímu zúčtová ní se stá tním rozpočtem (nevyčerpané prostředky se musí vrá tit). Vztahuje se to zejména na kapitá lové (investiční) dotace. Specifické účelové dotace jsou poskytová ny především na údržbu komunikací, vzdělá ní, bydlení atd. v souvislosti s přijatými výdajovými programy. Všeobecné dotace nemají vymezené podmínky užití. Obce mohou s nimi naklá dat podle vlastního uvá žení. Jejich určité omezení vyplývá pouze z toho zda jsou určeny na financová ní běžných výdajů nebo kapitá lových výdajů (investic). Vyrovná vací dotace mají podobu buď odvětvové vyrovná vací dotace (např. na financová ní sociá lního zabezpečení, školství) nebo územně vyrovná vací dotace (k odstranění disproporcí v daňové výnosnosti). Mezi neúčelové dotace ná leží příspěvek na výkon stá tnísprá vy, který je popisová n v předchá zejícíčá sti (6.1.). Pokud jde o dotace a ná vratné finanční výpomoci ze Stá tního fondu životního prostředí, fond vyhlašuje každoročně kritéria a programy, na které přijímá žá dosti. Programy se vztahují na oblast ochrany vod a ovzduší, ochranu přírody, půdy a využívá ní přírodních zdrojů, naklá dá ní s odpady, na technologie, výrobky a alternativní zdroje energie apod. Specifické programy jsou vypsá ny pro území postižené povodněmi. Ř ada programů je určena pro malé obce a mohou se k nim přihlá sit v rá mci postupů stanovených Ministerstvem životního prostředí. Mezi zdroje financová ní také patří př íjmy návratného charakteru. Obec tak může získat dočasně prostředky, které bude muset za určitou dobu vrá tit. Mezi ná vratné zdroje řadíme úvěr a komuná lní obligace. Ú věr mohou obci poskytnout nejčastěji české peněžní ústavy. Zatím nejsou vyloučeny ani půjčky od zahraničních bank. Vzhledem ke kursovému riziku je nutné dobře zvá žit tuto možnost. Důležitým hlediskem pro získá ní úvěru je bonita obce, která představuje vyjá dření finanční způsobilosti obce, a tím i její úvěruschopnosti. Posuzuje se přitom velikost obce, kapacita a stabilita jejího finančního hospodaření vyjá dřena zejména prostřednictvím ukazatelů zadluženosti a likvidy. Zadluženost hovoří o tom kolik prostředků (jaký podíl svého rozpočtu) již obec vynaklá dá na 87

PŘ ÍLOHA C

ROZVOJ VESNICE

splá cení svých předchá zejících dluhů včetně úroků. Likvidita (solventnost) obce vyjadřuje schopnost obce krýt své zá vazky a platit dluhy. V případě, že se z různých důvodů nepodaří získat úvěry od bank, je možné zvažovat i o vydá vá ní komuná lních obligací. Může je emitovat přímo obec nebo prostřednictvím peněžní instituce, která je vydá vá jménem obce nebo je vydá sama a obci z výnosu poskytne úvěr. K emisíobligacíje nutné povolení Ministerstva financí. Pro malé obce nepřipadá tato možnost do úvahy, neboť emise vyžaduje určité ná klady a vyplatí se pouze u vyšších objemů minimá lně v rozsahu nad 100 milionů korun. Určitou cestou je spojení několika obcí pro jednu emisi obligací, což je např. uplatňová no v některých vyspělých zemích. Dalšími nestandardními a dosud má lo používanými cestami financová ní municipá lních programů je využití leasingu a venture kapitálu. Při finančním leasingu projekt profinancuje leasingová společnost a obec formou splá tek ve vymezených intervalech splá cí v souladu s kopírová ním výnosů z investice pořízené finančním leasingem. Při zpětném leasingu leasingová společnost kupuje od obce rozpracovaný objekt nebo dokonce dokončený projekt. Podle leasingové smlouvy pak po dokončení projektu v souvislosti s výnosy z projektu inkasuje splá tky. Venture kapitá l představuje tzv. rizikový kapitá l, který je ve vyspělých zemích jedním z významných finančních ná strojů. Venture kapitá lový investor, který podstupuje riziko majetkově vstupuje do projektu a pomá há jej manažersky řídit. Po úspěšné realizaci projektu pak venture investor prodá svoji účast obci. Venture kapitá l lze přitom kombinovat s leasingem, úvěry i komuná lními obligacemi. Zajímavým způsobem financová ní municipá lních aktivit je také možnost sdružová ní prostředků se soukromý m sektorem. Nebo vytvá ření výhodného podnikatelského prostředí v obci prostřednictvím výhodných proná jmů prostorů, pozemků apod., výstavbou obchodních ploch, technologických parků apod., které přilá kají kapitá l do obce. V zahraničí existují pozitivní zkušenosti z těchto aktivit. Důležité však je, aby se vše odehrá valo podle platné legislativy a pod kontrolou zastupitelstva a občanů obce. Ř ízení místních financí je důležitou hospodá řskou, politickou a sociá lní otá zkou. Jde o to, jak efektivně jsou prostředky daňových poplatníků využity. Na starostovi, obecním zastupitelstvu, obecní radě a pracovnících obecních úřadů leží velká zodpovědnost. Vzhledem k neustá lému napětí mezi výdaji a příjmy a bohatou a různorodou činností municipalit musí být nadá ni nejen zodpovědností, ale i podnikatelským duchem. Současně je třeba, aby disponovali nejen odbornými znalostmi, ale také schopnostmi dovedné argumentace na veřejnosti, aby získali občany pro rozvojové programy a obnovu obcí.

88

ROZVOJ VESNICE Ludmila Kaš parová a kolektiv

Recommend Documents