ROZVOJ OBCE STRAČÍ FILIP BAČUVČÍK VESNICE A KRAJINA. atelier Michala Kohouta a Davida Tichého

ROZVOJ OBCE STRAČÍ VESNICE A KRAJINA

FILIP BAČUVČÍK atelier Michala Kohouta a Davida Tichého

ROZVOJ OBCE STRAČÍ diplomní projekt, FA ČVUT, AR 2014/2015, LS vedoucí práce: doc. Ing. arch. Michal Kohout konzultanti: Ing. arch. David Tichý, Ph.D., Ing. arch. Filip Tittl, Ing. Radmila Fingerová

ROZVOJ OBCE STRAČÍ

|

4/5

OBSAH

5

OBSAH

6 7

ZADÁNÍ PRÁCE PROHLÁŠENÍ AUTORA

8

AUTORSKÁ ZPRÁVA

8 10 12 13 14 15

ŠIRŠÍ VZTAHY KRAJINA ŠTĚTÍ POLABÍ STRAČI KOKOŘÍNSKO

16

KONCEPT

20 22 28

NÁVRH ŠTĚTÍ ŠTRAČÍ

50

ZDROJE


|

ZADÁNÍ PRÁCE


|

6/7

PROHLÁŠENÍ AUTORA

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Filip Bačuvčík AR 2014/2015, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) ROZVOJ OBCE STRAČÍ (AJ)

STRACI DEVELOPMENT APPROACH

JAZYK PRÁCE:

ČESKÝ

Vedoucí práce:

doc. Ing. arch. Michal Kohout

Oponent práce: Klíčová slova (česká):

Anotace (česká):

Anotace (anglická):

Ústav: 15118 Ústav nauky o budovách

Stračí, Štětí, Kokořínsko, krajina, okraje obce, vesnice, město Předmětem práce je studie urbanistického rozvoje obce Stračí nacházející se na rozhraní průmyslové prostředí Polabí a přírodního prostředí Kokořínska. Projekt hledá možnosti větší prostupnosti krajiny, propojení Stračí a Štětí s okolním prostředím a definuje jejich hranice. Na příkladu vesnice Stračí se návrh zabývá vztahem zástavby a jejího veřejného prostranství vůči okolní krajině spočívající dnes spíše v rovině estetické než v rovině hospodářské.

The object of this work is the study of urban development of the Stračí village located on the border of the Elbe industrial area and the natural landscape of Kokořínsko. The project discusses the options for greater permeability of the landscape, linking Stračí and Štětí with the surrounding environment, and defines their limitations. Based on the example of the village Stračí, the proposal deals with the relationship of urban areas and public spaces to the surrounding countryside, consisting at this stage in the aesthetic rather than agricultural terms.

Prohlášení autora

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne 29.5. 2015

podpis autora-diplomanta

Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.


|

ŠIRŠÍ VZTAHY

AUTORSKÁ ZPRÁVA

02. Dostupnost

01. ČR + Stračí

Poloha v rámci ČR a ústeckého kraje

Poloha v rámci ČR a ústeckého kraje

Vesnice Stračí se nachází v Ústeckém kraji, přesněji u hranic s krajem Středočeským. Dnes je Stračí již administrativní součástí nedalkého města Štětí a to společně s okolními vesnicemi: Hněvice, Počeplice, Brocno, Chcebuz, Radouň, Čakovice, Veselí a Újezd.

DRÁŽĎANY

Obec má v regionu specifickou polohu. Na jednu stranu se nachází v těsné blízkosti města, z čehož těží z hlediska dostupnosti, současně se však nachází oproti Štětí ve vyvýšné poloze, na svahu Labské terasy, která ji chrání před nepříznivými důsledky provozu Štětských papíren.

železnice

STRAČÍ

ŠTĚTÍ

DĚČÍN PRAHA

Právě poloha na Labské terase propůjčuje vesnici vyjímečný charakter sídla jednou nohou v průmyslové krajině a druhou v lesích Kokořínska. Blízkost města, poloha na rozhraní dvou krajin představují pro Stračí velký potenciál jednak z hlediska residenčního, ale i turistického. Vesnice má možnost stát se jednou z bran do CHKO Kokořínsko a Máchova kraje.

dálnice

LITOMĚŘICE

ŠTĚTÍ, STRAČÍ ROUDNICE NAD LABEM

Koncept návrhu je tedy postaven na tématu Stračí, jako vstupní brány do Kokořínska. Hledám nové či zapomenuté cesty, které mohou spojit Stračí a Štětí s tímto krajem. Hledám rozhraní jednotlivých prostředí, kterými tyto cesty prochází - tedy hranice města Štětí vůči krajině Polabí a hranice vesnice Stračí vůči Polabí a Kokořínsku. Práce se zaměřuje zejména na tyto hranice, do krajinného prostředí vstupuje pouze cestami. Hranice města rozvíjí štětský fenomén zahradničení s jakožto jistou kulturní identitou města. Navrhuji nové zahrádkářské kolonie a jejich okolí umisťují sídlo zdejšího svazu zahrádkářu.

ÚSTÍ NAD LABEM

40 min

MĚLNÍK

KRALUPY NAD VLTAVOU

Labe

PRAHA

Vltava

03. Širší region Štětí a Stračí

04. CHKO Kokořínsko

Vztah Štětského regionu vůči okolním obcím

Vztah Štětského regionu vůči Kokořínsku

Hranice vesnice pracuje s přirozenou návazností vesnické zástavby k jejímu bezprostřednímu okolí a hledá možnosti rozvoje Stračí namísto plošné výstavby započaté a nenácházející dostatek zájemců na okraji města Štětí. Návrh hledá možnosti dostavby v rámci vesnice i její rozšířní ve snaze nenarušit zachovanou návaznost některých stavení k jimi stále obhospodařované půdě.

CHKO Kokořínsko

Dubá Litoměřice

Jelikož vesnici a její vnitřní prostředí chápu jako obraz okolní krajiny a jako její pokračování, je součástí návrhu i úprava veřejných prostor vesnice: náves a navazující terasovité ulice.

Drahobuz

Polepy

Dubá

Tuhaň

Snědovice Vrutice Hoštka

Vrbice Chodouny

Cílem návrhu je vytvořit takové prostředí, které místním i návštěvníkům Kokořínska umožní vnímat kontrast průmyslového města Štětí v otevřené rovinaté krajině Polabí s vesnicí Stračí obklopenou dochovanými mezemi a nedalekými lesy.

Vidim

Štětí Černěes

Štětí Stračí

Stračí Dobříň

Mšeno

Kokořín

Vědomice Roudnice nad Labem

Bechlín

Krabčice

Želíz

Horní Počaply

Stránka

Mšeno

Želíz

Vysoká

Liběchov

Liběchov Libkovice pod Řípem

Kostomlaty pod Řípem

Nebužely Střemy

Cítov

Lhotka

Horní Beřkovice

Mělník Býkev

Hořín

Velký Borek

|


8/9

ŠIRŠÍ VZTAHY

05. Štětsko

ŠTĚTSKO

06. Obce Štětska

Město Štětí a okolní vesnice, jež jsou dnes městskými částmi

Ortofoto mapa, 1 : 95 000

Štětí a jeho region se nachází převážně na pravém břehu řeky Labe, 50 km severně od Prahy a 16 km od Mělníka. Štětsko zahrnuje především město Štětí a okolí s přílehlými vesnicemi. Samotné město jakožto průmyslové a kulturní centrum celého regionu se nachází v polabském údolí, zatímco většina vesnic je situována nad Labskou terasou v Ralské pahorkatině.

Újezd

Veselí

Čakovice

Díky velmi dobré dopravní dostupnosti železniční dopravou jak z Ústí, tak i z Prahy, má Stračí a obecně Štětský region potenciál stát se jedním ze vstupních míst do CHKO Kokořínsko. I přesto, že Štětí a Stračí jsou rozcestím pro řadu turistických tras, jejich současné vedení stezek se paradoxně této oblasti vyhýbá.

Chcebuz

Radouň

Brocno Štětí

Stračí

Hněvice

Počeplice

07. Propojení v rámci regionu

silnice

polní cesty

08. Turistické využití pěší cesty

železnice

cyklostezky, hypotrasy, pěší trasy pohostinství a ubytování, nádraží

Liběšice

Tuhaň

Hoštka

CHKO Kokořínsko

Račice

Želízy Horní Počáply


|

KRAJINA

Převážná část okolí Štětí je dle charakteru reliéfu krajinou rozřezaných tabulí vytvořenou průtokem řeky Labe. Ta ve svém okolí utvaří širokou říční nivu. Pouze v severní části území zasahuje do regionu Štětí krajina zaříznutých údolí a sklaních měst. Okolí Štětí je krajinou kulturní, historicky osídlenou již od neolitu díky čemuž náleží mezi staré sídlení krajiny. V jejím rámci převažují zemědělské krajiny. Využití krajiny (land use) představuje lidskou činností pozměněnou přírodní krajinu na krajinu kulturní s mozaikou polí, lesů, luk a sídel. Místní krajina je z velké části zemědělsky využívána. Plochy lesů se vykytují jen v nepřístupném terénu (např. zlomy mezi jednotlivými říčními terasami) a v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (CHKO), jejíž reliéf je však také velmi členitý. Většina luk a pastvin již zanikla přechodem do lesního stádia.

09. Morfologie

svahy

10. Výsledné čení krajiny

10. Využití krajiny 1. labská terasa

město

pole a louky

zahrady

lesy

2 krajiny, 2 obce, 4 různá prostředí: [ 1 ] Štětí [ 2 ] Polabí

[ 3 ] Stračí

[1]

[4] [2]

Ralská pahorkatina - krajina rozřezaných tabulí a skalních měst

Polabí - krajina širokých říčních niv

[ 4 ] Kokořínsko

[3]


|

10/11

FOTODOKUMENTACE

[1]

[2]

[3]

[4]


|

[ 1 ] ŠTĚTÍ

Štětí je již dlouhodobě vystaveno odlivu svých obyvatel jek z hlediska nedostatečného množství pracovních příležitostí, tak i z důvodu nevhodné nabídky pozemků k výstavbě bytových a rodinných domů.

11. Migrace obyvatel

12. Migrace za prací

hrubé migrační saldo v letech 1995 - 2006 v %

> - 4

- 4 - 0

podíl dojíždějících do práce více jak 45 min v roce 2001 0 - 4

4 - 10

> 10

> - 4

- 4 - 0

0 - 4

4 - 10

Veškeré pozemky určené pro výstavbu převážně rodinných domů se nacházejí v okolí města, které plně nese nepříjemné důsledky činnosti papíren. Obyvatelé hledající možnosti nového bydlení míři do okolních obcí, zejména do sousedního města Hoštka. Přitom možnost bydlení nedaleko Štětí se nachází přímo v rámci jeho správního obvodu. Nejbližsí vesnice Stračí se již nachází ve vyvýšené poloze vůči městu a je tak uchráněno před zápachem z papíren.

13. Štětí a jeho okolí

14. Rozsah navržené obytné zastavby ve Štětí dle ÚP

15. Rozsah započaté obytné zastavby ve Štětí dle ÚP

stávající zástavba schéma 1 : 11 000

papírny

Štětí Stračí

Hněvice

stávající zástavba

navržená obytná zástavba


doposud realizovaná zástavba v rámci ÚP

> 10


|

[2]

12/13

ŠTĚTÍ A POLABÍ

Niva řeky Labe je intenzivně zemědělsky využívanou oblastí. Zemědělství bylo do 2. světové války taktéž obživou většiny obyvatel nejen vesnic v rámci Štětska, ale i samotného města Štětí. Výstavba papíren, změny v obhospodařování půdy stále těžší a větší mechanizací tuto vazbu obyvatel mění. Ovocné sady jsou opuštěny, drobná pole ve svazích labské terasy taktéž. Na jejich místo však rychle nastupují zahrádkářské osady, které se do nich snadno včleňují. Dnes tvoří téměř souvislou východní hranici města. V těsné blízkosti města převažují zahrady formou uzavřených zahrádkářských / zemědelských osad či individuálních zemědělských pozemků. S narůstající vzdálenosti od města postupně přechází spíše k rekreačnímu chatařským osadám.

17. Okraj města zahrádkářské osady

ovocné sady a pole ve strmých svazích ortofoto 1953

40 - 60 m rekreační individuální zahrady 16 m2

15 - 25 m


20 - 30 m zemědělsko-rekreační zahrady v osadách 12 m2

40 - 60 m

zemědělsky využívané zahrady

15 - 25 m

10 - 15 m

16. Okraj města


|

[3]

STRAČÍ

18. Vnější struktura Stračí stávající zástavba zemědělsky využívané zahrady schéma 1 : 6 500

19. Vnitřní struktura Stračí pole obhospodařovaná obyvateli uchovaný přechod dům, dvůr, stodola, sad, polnost

KODYQtFHVWD hlavní cesta KODYQtFHVWD KODYQtFHVWD YHGOHMåtFHVWD YHGOHMåtFHVWD vedlejší cesta YHGOHMåtFHVWD ]iKXPHQtFHVWDSŉtMH]GRYiFHVWD ]iKXPHQtFHVWDSŉtMH]GRYiFHVWD zahumenní / příjezdová cest ]iKXPHQtFHVWDSŉtMH]GRYiFHVWD YMH]GYVWXS YMH]GYVWXS YMH]GYVWXS

KODYQtFHVWD YHGOHMåtFHVWD

navržená obytná zástavba ]iKXPHQtFHVWDSŉtMH]GRYiFHVWD YMH]GYVWXS vjezd / vstup

KODYQtVWDYED

20. Stavba sídla KODYQtVWDYED hlavní stavba KODYQtVWDYED YHGOHMåtVWDYHQt vedlejší stavba YHGOHMåtVWDYHQt YMH]GYVWXS YMH]GYVWXS

YHGOHMåtVWDYHQt vjezd / vstup YMH]GYVWXS

ROZVOJ OBCE STRAČÍ 21. Místa v krajině 1 : 50 000

|

[4]

KOKOŘÍNSKO

14/15


|

NÁVHR

zahrádkářská kolonie sad se samosběrem

sadařská školka svaz zahrádkářů se zahrádkářskou kolonií

cesty k Počeplickému remízku

nová cesta k nádraží

zazhrádka s ovocnými dřevinami

16/17

přírodní hřiště v sadu s posedem

zazahrádky s ovocnými dřevinami


|

NÁVRH [ CESTY DO KOKOŘÍNSKA ]

Aby bylo možné nazvat Stračí bránou do Kokořínska, je třeba jej nejprve s touto oblastí propojit. Navrhuji dvě nové turistické stezky napříč Stětským regionem navazující na turistickou síť v CHKO.

22. Síť cest turistických stezek

silnice

polní cesty

stezky stávající

pěší cesty

železnice

stezky navržené

1 : 40 000

[ 1 ] Hoštka - rozcestí u Mariánské kaple - Liběchov Stezka vedoucí po stráních luk v okolí Radouně pokračující údolím V Kanálu k Mariánskému rozcestí prochází zemědělskou krajinou nad Labskou terasou. směr

Újezd

Hoštka

Veselí

Čakovice

Chcebuz

Radouň

[1] [2]

[ 2 ] Štětí/Stračí - rozcestí u Mariánské kaple - Brocno - Mšeno Trasa vede od Mariánského rozcestí přes vesnickou památkovou rezervaci v Brocně do udolí Liběchovky a prostupuje tak CHKO Kokořínsko východo západním směrem od Stračí ke Mšenu.

nádraží

nádraží

Štětí

Brocno směr

CHKO Kokořínsko

Hněvice Stračí

Mariánská kaple

Počeplice směr

Liběchov

Mšeno


|

NÁVRH [ DOPLNĚNÍ CESTNÍ SÍTĚ ŠTĚTSKA ]

23. Cesty

silnice

polní cesty

pěší cesty

železnice

navržené cesty

18/19 Stávající cestní síť je doplněna o nové/obnovené polní a lesní cesty v trasách navržených turistických tras.

1 : 40 000

Dále navrhuji lesní cesty v okolí vesnice Stračí, které ji spojí v trasách dnešních pěšin se sousední vesnicí Radouň. V okolí Štětí jsou polní cesty navrženy směrem k vesnici Počeplice, a zároveň jsou vedeny podél remízu v polích.


|

NÁVRH [ KONCEPT ]

S nedávno realizovanou zástavbou na okraji Štětí se město přiblížilo blíže ke Stračí. Návrh omezuje výstavbu vně města, které přichází o obyvatele vlivem demografických změn. Pro daný zájem vystačí rezervy uvnitř zastavěného území. Cílem je udržet charakter Stračí jako samostatné vesnice, byť nacházející se v beprostřední blízkosti města. Okraj vesnice je dán přímým vztahem domu a zahrad k okolní krajině, v důsledku má tak charakter plynulého přechodu. Rozhraní města tvoří sportoviště, zahrádkářské osady, městská divočina, které hranici města změkčují, z okolní krajiny těží avšak přímý vztah mezi zástavěným prostředím města nevytvářejí.

24. Koncept okrajů, vztah Štětí a Stračí

rozhraní Labské terasy

pevná hrana zastevěného území města

plynulý přechod vesnice do krajiny

intenzivně zemědělsky a rekreačně využívané krajina

1 : 40 000

ROZVOJ OBCE STRAČÍ 25. Řešené území 1 : 40 000

|

NÁVRH [ ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ]

20/21


|

NÁVRH [ OKRAJ ŠTĚTÍ ]

26. Příměstská krajina městská divočina sportovní areály zemedělsko-rekreační osady intenzivně zemědělsky využívaná půda přírodní krajina umělý ekosystém schéma 1 : 11 000

D1 [

]

stávající objekty navržené objekty zahrádkáři sady

27. Celková situace 1 : 5 000

22/23


|

NÁVRH [ D1 - ZAHRÁDKÁRSKÁ KOLONIE ]

Vybraný detail je příkladem využití opuštěného zemědělského areálu jako zahrádkářské osady. Pro stávající zděné objekty je možné využití v podobě zázemí sousední sadařské školky, a také jako sídlo zdejšího klubu zahrádkářů. Slovo zahrada, znamenající v původním významu ohrazený prostor či malou ohradu, představuje uzavřený mikrosvět „ráje na zemi“ pro obyvatele žijící ve městě. Jistým způsobem jsou tyto zahrady prostředkem úniku z krajiny rámované na jedné straně Mělnickou elektrárnou a Štětskými papírnami na straně druhé.

24/25


|

NÁVRH [ D1 - ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE ]

28. Situace 1 : 500

26/27

|


NÁVRH [ STRAČÍ ]

29. Okraje vesnice

pole

meze

zazahrádky

stávající pozemky

nově vymezené parcely

zahrady v rámci pozemku

schéma 1 : 6 500

D2

[ ] D3

D2

[ ]

[ ]

D3

[ ]

D4

[ ]

30. Koncept zástavby

stávající pozemky

nově vymezené parcely

schéma 1 : 6 500

navržené stávající

31. Situace 1 : 2000

28/29 18/19


|

NÁVRH [ D2 - PŘÍCHOD OD NÁDRAŽÍ ]

30/31


|

NÁVRH [ D2 - PŘÍCHOD OD NÁDRAŽÍ ]

Štětské nádraží se nachází pouze 800 m od vesnice Stračí, avšak i přes velmi malou vzdálenost je nádraží těžko dostupné. K nádraží v podstatě nelze dojít žadnou „legální cestou“. Ze strany nádražní budovy je nutné jít v kolejišti kvůli průmyslovému areálu z druhé strany kolejiště není možné kolejiště přejít, zejména kvůli seřazování vlakových souprav vytvařeících neprostupnou bariéru. Navržené cesty k nádraží jsou 2: 1. cyklostezka procházející průmyslovým areálem a ústící na hlavní cestu do Stračí před železničním přejezdem. 2. zpevněná polní cesta, sloužící jako objízdná trasa v případě poruchy železničního přejezdu mezi Stračím a Štětím, se opírá o možnost vybudování podchodu k nástupištím a jeho prodloužení na druhou stranu kolejiště, k cestě. Cesta ústí na hlavní spojnici před vstupem do Stračí u zahrádkářské kolonie. Navržené stromořadí převážně keřovitých stromů pomáhá zakrýt poněkud rozpačitý první dojem příchodu do vsi a pohledu na latrýny zahrádkářů.

[ 1 ] asfaltová vozovka

[ A ] Sorbus bohemica

Příjezdová cesta do Stračí i objízdná cesta k druhému přejezdu jsou navrženy s živičným povrchem, příjezdová cesta je zvětšena o krajnici z MZK, která slouží také jako chodník do Štětí

český endemit, jeřáb český, je až 6 m vysoký strom nebo keř, který rozte rozptýleně prevážně v Polabí

[ 2 ] ocelové pletivo

[ B ] Coryllus avellana

zahrádkářská kolonie je ohraničena plotem z pletiva

Líska je rozložitý keř vysoký obvykle 3 – 4 m, ale může dorůstat až 8 m. Koruna může dosahovat až 10 m v průměru.

Hlavní cesta od Štětí doplněna širokou krajnicí sloužící jako příležitostný chodník.

cesta ze Štětí

cesta podél zahrádek

32. Situace 1 : 500

32/33

[3]

[2]

[B] [A]

[1]


|

NÁVRH [ D2 - ROZHRANÍ VESNICE KE ŠTĚTÍ ]

34/35


|

NÁVRH [ D2 - ZÁHUMENNÍ / ZAZAHRÁDKA ]

Jižní strana vesnie Stračí má vlmi dobře „tradiční vesnický ráz“: zahrady s ovocnými sady, plaňkové oplocení. Avšak vlivem změny hospodaření, z drobných hospodářství na podniky hospodařících na stovkách hektarů půdy však tyto drobné struktury narážejí do polí často násobně větších než samotná vesnice. Zazahrádka představuje alepsoň větší břeh vesnice v moři polí. Díky dochovaným skladbám zahrad navrhuji pouze úpravu vyšlapané pěšiny a její doplnění doprovodným květnatým pásem.

[ 1 ] mechanicky zpevněné kamenivo (MZK)

[ A ] Sorbus bohemica

navrhnuté pro příjezdové cesty a větší zpevněné plochy bez pevných krajnic plynule přecházející v trávník nebo předzahrádky

český endemit, jeřáb český, je až 6 m vysoký strom nebo keř, který rozte rozptýleně prevážně v Polabí

[ 2 ] květnatý pás

[ B ] Coryllus avellana

napodobuje přirozená společenství bylin, která byla z volné krajiny téměř vytlačena vlivem intenzivní zemědělské činnosti, jeho zařazení společně se „zahumenní pěšinou“ pomáha utlumit rázný přechod mezi drobnou strukturou vesnice a diametrálně odlišným měřítkem zemědělských ploch

Líska je rozložitý keř vysoký obvykle 3 – 4 m, ale může dorůstat až 8 m. Koruna může dosahovat až 10 m v průměru.

[ 3 ] plaňkové ohrazení do volné krajiny Dřevěné plaňkové ohrazení zadních částí zahrad, výška plotu cca 1,6 m poskytuje u hlubokých zahrad dostatek soukromí avšak stále udržuje optickou jednotu mezi zahradou a volnou krjainou.

zazahrádka s květnatým pásem

33. Situace 1 : 500

36/37

[A]

[1] [B] [2]

[3]


|

NÁVRH [ D3 - SAD S POSEDEM ]

38/39


|

NÁVRH [ D4 - TERASY, BRÁNA DO KOKOŘÍNSKA ]

Extenzivní výsadby jsou charakteristické zejména nižším počtem stromů na jednotku plochy, dále nízkou potřebou ošetřování pěstovaných stromků, ale i menší péčí o prostředí dané výsadby. Nepřítomnost trvalého oplocení umožňuje průchodnost celým sadem, což umožňuje migraci živočichů, čímž se extenzivní sady zařazují do prvků ÚSES. Jsou to právě vysokokmenné ovocné sady, které mají největší podíl na tradičním vzezření vesnice v krajině. V současnosti jsou však pro snažší údržbu vysazovány stromy nízkokmenné. Výsadba vysokokmenných odrůd na okraji vesnice tak pomáhá zachovat její původní obraz.

[ 1 ] krajinný / extenzivní trávník

[ A ] Cerasus avium

Trávník navrhnutý v ploše např. pro konání soutěží dobrovolných hasičů

Tato planá odrůda třešně může dorůst výšky až dvaceti metrů a má středně hustou korunu s kulovitým tvarem. Větve se ohýbají hluboko k zemi.

[ 2 ] květnatá louka

[ B ] Prunus domestica

Navržená jako podrost v extenzivním ovocném sadu.

Stromky se široce rozložitě vejcovitou korunou.

Posed je do sadu umístěn jako „herní prvek“, prolézačka či pozorovatelna rozhodčích při konání závodu dobrovolných hasičů na louce přiléhající k sadu.

[ 3 ] ohradní zídka

[ C ] Malus ‚Panenské české‘ / ‚Reneta‘

Podobně jako u ohrazení pozemků v jádru vesnice (tedy na návsi a směrem do hlavní ulice) je i zde navrženo oplocení pozemku zídkou výšky 1,60 m. Umožňuje jasné oddělení pozemku od frekventovaného veřejného prostoru, ale zároveň svojí nepřehannou výškou umožní kontakt uživatelů pozemku s okolím.

koruna vznosně kulovitá až vysoce kulovitá, větve v poněkud ostrém úhlu, jedná se o tradiční českou odrůdu

příčný řez sadem

34. Situace 1 : 500

40/41

[2]

[2] [C]

[B]

[A]

[1]


|

NÁVRH [ D3 - NÁVES ]

42/43


|

NÁVRH [ D3 - NÁVES ]

Náves ve stračí je obdélného typu, založená ve 14. stol. V současnosti většinu plochy návsi pokrývají trávníky a expandující předzahrádky obyvatel s řadou cizorodých jehličnanů. Zhruba v půli je náves předělena požární nádrží. Návrh počítá celkovou úpravou a jasným ohrazením předzahrádek jednotlivých domů, rozsah asfaltového povrchu bude zachován, neboť odpovídá potřebám provozu. Dolní část návsi je navržena v převážně zepvněném povrchu z MZK, v místě kde je největší hustota pohybu díky křížení cest. Horní část návsi, částečně oddělená požární nádrží přeměněnou na jezírko s biotopem přechází do travnatého povrchu, který plynule navazuje na prostory sadu za návsí.

[ 1 ] mechanicky zpevněné kamenivo (MZK)

[ A ] Salix nigra

navrhnuté pro příjezdové cesty a větší zpevněné plochy bez pevných krajnic plynule přecházející v trávník nebo předzahrádky, díky šedé barevnosti opticky sjednocuje povrch společně s asfaltovou vozovkou a nenarušuje tedy celistvost prostoru různorodostí povrchů

strom s široce a poněkud nepravidelně kulovitou, středně hustou až řidší korunou, s větvemi do stran odstávajícími, výška až 30 m

[ 2 ] asfaltová vozovka

[ B ] Tilia cordata

navrhnuta jako povrch vozovky v místě častého průjezdu vozidel, bez obrubníků, krajnice z MZK plynule přechází v příjezdové cesty a větší zpevněné plochy

Tradiční listnantý strom vysazovaný zejména v hlavních veřejných prostorách vesnice stromy se široce rozložitou a polokulovitě zaoblenou, košatou korunou

[ 3 ] pískovcová dlažební kostka

[ C ] Aesculus hippocastanum

v travnaté ploše jsou navrženy příjezdové cesty, plochy u hospody a pramene z pískovcových kostek se širokou pískem vysypanou spárou

Původně rostly jírovce pouze na nevelkém území jihovýchodní Evropy, v horských a podhorských částech Balkánu; kdekoliv jinde je to dřevina zplanělá nebo naturalizovaná. V našem prostředí se svým habitem nápadně podobají lípam: 15–30 m vysoký, koruna podlouhle kulovitá nebo někdy pyramidální, velmi hustá

[ 4 ] předzahrádka spodezdívkou ze skládaného kamene s plaňkovým oplocením oplocení stávajících i navržených zahrádek je doporučeno z dřevěných planěk výšky 1,2 m s možností kamenných sloupků z pískovce doporučené rostliny: kopretiny, hvozdíky, zvonky, lilie, tulipány, srdcovky, floxy, pivoňky, slunečnice, astry, hledíky, kalina, jasmín, keřová růže, maliny či rybíz

[ 5 ] lavička

[ 6 ] osvětlení, rozhlas dřevěné sloupy osazené pomocí betonové patky nesoucí veřejné osvětlení a zařízení pro místní rozhlas. Navržené osvětlení funguje jako sjednocující prvek cesty ze Štětí do Stračí neboť odkazuje na stejným způsobem řešené elektrické vedení mezi obcemi.

příčný řez návsí

35. Situace 1 : 500

44/45

[A]

[3]

[C]

[4]

[C] [3]

[C]

[1] [6] [B]

[5]

[4]

[1] [4]

[B] [2]


|


Vesnice Stračí byla založena pod svahem Labské terasy. Postupným růstem domy vyšplhaly východním směrem po strmých svazích. Výsledkem je, že hlavní cesta spojující Stračí s vesnicemi východně od něj má v místě nejvyššího sklonu 3 výškové úrovně. Původní kamenné zídky byly z důvodu zajištění nahrazeny opěrnými betonovými stěnami. Navrhuji nechat opěrné stěny popnout divokým vínem, které odkazuje na vinařskou historii regionu. Dvojice vzrostlých stromů (lípa a akát) za návsí pak svými korunami vytváří bránu oddělující roviny Polabí od krajiny hluboce zaříznutých údolí Kokořínska.

46/47


|


[ 1 ] mechanicky zpevněné kamenivo

[ A ] Robinia pseudoacacia

navrhnuté pro povrch vozovek na 2. a 3. úrovni terasy a příjezdové cesty s nezpevněnými krajnicemi plynule přecházející v záhony s vinnou révou

v 19. století introdukovaná dřevina, nepravidelně rozložitý strom s široce zaoblenou, na obrysu nestejnou korunou a většinou vyšším kmenem, roste na propustných, sušších i chudých půdách na plně osluněném stanovišti, je teplomilný, vyžaduje slunné stanoviště díky čemuž obstojí v nepříznivých podmínkách v blízkosti vozovky na 2. terase

[ 2 ] asfaltová vozovka, zpevněná krajnice žlabem

[ B ] Tilia cordata

navrhnuta jako povrch vozovky v nevyvýšené části ulice, zpevněnná krajnice žlabem se zatravňovacími kameny umožňuje zasakování dešťové vody, avšak při přívalových srážkách pomáhá odvádět nadměrné množství vody tekoucí ze svahu do kanalizace

[ 4 ] předzahrádka s podezdívkou ze skládaného kamene s plaňkovým oplocením Ve svažitém terénu lze vyrovnat terén kamennou podezdívkou (ideálně pískovec vzhledem k lokalitě), výška planěk 1,2 m doporučené rostliny: kopretiny, hvozdíky, zvonky, lilie, tulipány, srdcovky, floxy, pivoňky, slunečnice, astry, hledíky, kalina, jasmín, keřová růže, maliny či rybíz

Tradiční listnantý strom vysazovaný zejména v hlavních veřejných prostorách vesnice stromy se široce rozložitou a polokulovitě zaoblenou, košatou korunou

[ C ] Vitis vinifera subsp. sylvestris Původní volně rostoucí réva lesní je asi 10–20m vysoko šplhající keř, zde zasazená na horním okraji terasy určená k popnutí stěn z horní části.

[ 5 ] předzahrádka bez oplocení

[ D ] Cerasus avium

Předzahrádky hloubky 1 - 2 m doporučené rostliny: kopretiny, hvozdíky, zvonky, lilie, tulipány, srdcovky, floxy, pivoňky, slunečnice, astry, hledíky, kalina, jasmín, keřová růže, maliny či rybíz

Tato planá odrůda třešně může dorůst výšky až dvaceti metrů a má středně hustou korunu s kulovitým tvarem.

[ 6 ] osvětlení, rozhlas

[ E ] Prunus domestica

Dřevěné sloupy osazené pomocí betonové patky nesoucí veřejné osvětlení a zařízení pro místní rozhlas. Navržené osvětlení funguje jako sjednocující prvek cesty ze Štětí do Stračí neboť odkazuje na stejným způsobem řešené elektrické vedení mezi obcemi.

Stromky se široce rozložitě vejcovitou korunou. Vysokokmenný ovocný strom vysazený na rozhranní mezi zahradou a polem pomáhá v dálkových pohledech na vedutu vesnice vytvořit charakteristickou siluetu střech schovaných za stromy dnes spíše zanikajících ovocných sadů.

zazahrádka s pásy ovocných stromů

řez terasami

36. Situace 1 : 500

48/49

[4]

[6]

[4]

[C] [D]

[B]

[E] [C]

[1]

[5]

[1]

[A]

[5]

[1]

[B] [2]


|

REFLEXE

Téma vztahu vesnice a krajiny, obecně ke svému okolí, bylo pro mě velkým krokem do neznáma. Téma, které má velkou důležitost neboť se týká toho, jak vnímáme sídla na pohled, avšak naší legislativou poněkud pomíjené neboť rozhraní jsou vždy jen okraji krajinného či územního plánu. Práce se měla za cíl pochopit rozdíl mezi vztahem města ke krajině a vesnicí v dnešní době, kdy již neplatí: město = průmysl a vesnice = zemědělství. Pro vesnici, která si nevytváří natolik rozsáhlé vnitřní prostředí jako město, která byla zakládána tak, aby vždy umožnila co nejpřímnější vazbu dům a pole je vztah a vazba ke krajině hodnotou, která určuje její tvář. Stračí je mimořádně malebnou vsí, kde v zásadě byl téměř problém hledat místa, kde se nacházely nedostatky v jejím působení vůči krajině. Oproti okolním obcím zde stále někteří obyvatelé hospodaří, terénní podmínky nedovolily v okolí vesnice rozorat pole do velkých celků. Navržené zásahy proto navzdory předpokladům představují povětšinou pouze malé intervence snažící se korigovat některé nepříznivé jevy ve vnitřním a vnějším obrazu krajiny vesnice. Ve vybraných detailech návrhu bylo mým cílem se pokusit pojmout tradiční obraz vesnice z hlediska principů než snahou napodobovat historické obrazy a struktury, které ne vždy odpovídají dnešním potřebám obyvatel. Zda-li se tak povedlo, či nikoliv si netroufám sám hodnotit. Jak jsem již zmínil v úvodu, téma vesnice a krajiny pro mě bylo krokem do neznáma, nakonec vesnicím a krajině se nevěnuje tolik pozornosti jako městu, proto každá získána informace pro mě cennou a vešekerá odvedená práce přinosná.


|

ZDROJE

LOKOČ, R. – LOKOČOVÁ, M. – ŠULCOVÁ KOLÁŘOVÁ, M. Vývoj krajiny v České republice LÖW, J. - MÍCHAL, I., et. al. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2003. 552 s. ISBN 8086386-27-9 NORBERG-SCHULZ, C. Genius Loci: krajina, místo, architektura. Přeložil Kratochvíl P. a Halík P., 2. vyd. 1. dotisk. Praha: Dokořán, 2014. 225 s. ISBN 978-80-7363-303-5 NUSEK, J. - SVOBODA, J., et al. Příběh kapliček. 1.vyd. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2001. 132 s. ISBN 80-86327-16-7 PERLIN, R. - KUČEROVA, S. - KUČERA. Z. Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie 2/2010. Nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., ročník 115. str. 161-187. ISSN 1210-3004 PEŠTA, J. Několik poznámek ke studiu půdorysné struktury venkovských sídel na území Čech. Průzkumy památek 2/2000. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, ročník 7. str. 153-168. ISSN: 1212-1487 VOREL, I. - KUPKA, J., et. al. Krajinný ráz v sídlech / sídla v rázu krajiny. In: Bukáček, R. Sídlo a jeho krajina. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2011, 124 s. ISBN 978-80-01-04908-2 CIBULKA, J. Typologie české krajiny: Stručný výtah z projektu VaV 640/01/03 z listopadu 2005. [on-line]. [cit. 26. 1. 2015]. Dostupné z: http://spoluzaci.im.cz/document/1793/100471793-7cd.pdf ROUBÍKOVÁ, B. Veřejná prostranství venkovské obce. [on-line]. [cit. 4. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.regionhranicko.cz/dokumenty/projekty/24/1%20serie%20seminaru/Hriste%20a%20verejna%20prostranstvi/Verejna_prostranstvi_a_zelen.pdf RÝPAR, V. Domy v krajině: tvorba vesnického prostředí. [on-line]. [27. 11. 2014]. Dostupné z: http://www.neolokator.cz/domy-v-krajine-tvorba-venkovskeho-prostredi/ RÝPAR, V. Město či vesnice? [on-line]. [27. 11. 2014]. Dostupné z: http://www.cestyvenkova.cz/dokumenty/promeny_mist/prezentace/Vesnice_nebo_mesto.pdf

50/51

ROZVOJ OBCE STRAČÍ FILIP BAČUVČÍK VESNICE A KRAJINA. atelier Michala Kohouta a Davida Tichého

Recommend Documents