ROZVOJ OBCE STRAČÍ VESNICE A KRAJINA
FILIP BAČUVČÍK atelier Michala Kohouta a Davida Tichého
ROZVOJ OBCE STRAČÍ diplomní projekt, FA ČVUT, AR 2014/2015, LS vedoucí práce: doc. Ing. arch. Michal Kohout konzultanti: Ing. arch. David Tichý, Ph.D., Ing. arch. Filip Tittl, Ing. Radmila Fingerová
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
4/5
OBSAH
5
OBSAH
6 7
ZADÁNÍ PRÁCE PROHLÁŠENÍ AUTORA
8
AUTORSKÁ ZPRÁVA
8 10 12 13 14 15
ŠIRŠÍ VZTAHY KRAJINA ŠTĚTÍ POLABÍ STRAČI KOKOŘÍNSKO
16
KONCEPT
20 22 28
NÁVRH ŠTĚTÍ ŠTRAČÍ
50
ZDROJE
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
ZADÁNÍ PRÁCE
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
6/7
PROHLÁŠENÍ AUTORA
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Filip Bačuvčík AR 2014/2015, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) ROZVOJ OBCE STRAČÍ (AJ)
STRACI DEVELOPMENT APPROACH
JAZYK PRÁCE:
ČESKÝ
Vedoucí práce:
doc. Ing. arch. Michal Kohout
Oponent práce: Klíčová slova (česká):
Anotace (česká):
Anotace (anglická):
Ústav: 15118 Ústav nauky o budovách
Stračí, Štětí, Kokořínsko, krajina, okraje obce, vesnice, město Předmětem práce je studie urbanistického rozvoje obce Stračí nacházející se na rozhraní průmyslové prostředí Polabí a přírodního prostředí Kokořínska. Projekt hledá možnosti větší prostupnosti krajiny, propojení Stračí a Štětí s okolním prostředím a definuje jejich hranice. Na příkladu vesnice Stračí se návrh zabývá vztahem zástavby a jejího veřejného prostranství vůči okolní krajině spočívající dnes spíše v rovině estetické než v rovině hospodářské.
The object of this work is the study of urban development of the Stračí village located on the border of the Elbe industrial area and the natural landscape of Kokořínsko. The project discusses the options for greater permeability of the landscape, linking Stračí and Štětí with the surrounding environment, and defines their limitations. Based on the example of the village Stračí, the proposal deals with the relationship of urban areas and public spaces to the surrounding countryside, consisting at this stage in the aesthetic rather than agricultural terms.
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne 29.5. 2015
podpis autora-diplomanta
Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
ŠIRŠÍ VZTAHY
AUTORSKÁ ZPRÁVA
02. Dostupnost
01. ČR + Stračí
Poloha v rámci ČR a ústeckého kraje
Poloha v rámci ČR a ústeckého kraje
Vesnice Stračí se nachází v Ústeckém kraji, přesněji u hranic s krajem Středočeským. Dnes je Stračí již administrativní součástí nedalkého města Štětí a to společně s okolními vesnicemi: Hněvice, Počeplice, Brocno, Chcebuz, Radouň, Čakovice, Veselí a Újezd.
DRÁŽĎANY
Obec má v regionu specifickou polohu. Na jednu stranu se nachází v těsné blízkosti města, z čehož těží z hlediska dostupnosti, současně se však nachází oproti Štětí ve vyvýšné poloze, na svahu Labské terasy, která ji chrání před nepříznivými důsledky provozu Štětských papíren.
železnice
STRAČÍ
ŠTĚTÍ
DĚČÍN PRAHA
Právě poloha na Labské terase propůjčuje vesnici vyjímečný charakter sídla jednou nohou v průmyslové krajině a druhou v lesích Kokořínska. Blízkost města, poloha na rozhraní dvou krajin představují pro Stračí velký potenciál jednak z hlediska residenčního, ale i turistického. Vesnice má možnost stát se jednou z bran do CHKO Kokořínsko a Máchova kraje.
dálnice
LITOMĚŘICE
ŠTĚTÍ, STRAČÍ ROUDNICE NAD LABEM
Koncept návrhu je tedy postaven na tématu Stračí, jako vstupní brány do Kokořínska. Hledám nové či zapomenuté cesty, které mohou spojit Stračí a Štětí s tímto krajem. Hledám rozhraní jednotlivých prostředí, kterými tyto cesty prochází - tedy hranice města Štětí vůči krajině Polabí a hranice vesnice Stračí vůči Polabí a Kokořínsku. Práce se zaměřuje zejména na tyto hranice, do krajinného prostředí vstupuje pouze cestami. Hranice města rozvíjí štětský fenomén zahradničení s jakožto jistou kulturní identitou města. Navrhuji nové zahrádkářské kolonie a jejich okolí umisťují sídlo zdejšího svazu zahrádkářu.
ÚSTÍ NAD LABEM
40 min
MĚLNÍK
KRALUPY NAD VLTAVOU
Labe
PRAHA
Vltava
03. Širší region Štětí a Stračí
04. CHKO Kokořínsko
Vztah Štětského regionu vůči okolním obcím
Vztah Štětského regionu vůči Kokořínsku
Hranice vesnice pracuje s přirozenou návazností vesnické zástavby k jejímu bezprostřednímu okolí a hledá možnosti rozvoje Stračí namísto plošné výstavby započaté a nenácházející dostatek zájemců na okraji města Štětí. Návrh hledá možnosti dostavby v rámci vesnice i její rozšířní ve snaze nenarušit zachovanou návaznost některých stavení k jimi stále obhospodařované půdě.
CHKO Kokořínsko
Dubá Litoměřice
Jelikož vesnici a její vnitřní prostředí chápu jako obraz okolní krajiny a jako její pokračování, je součástí návrhu i úprava veřejných prostor vesnice: náves a navazující terasovité ulice.
Drahobuz
Polepy
Dubá
Tuhaň
Snědovice Vrutice Hoštka
Vrbice Chodouny
Cílem návrhu je vytvořit takové prostředí, které místním i návštěvníkům Kokořínska umožní vnímat kontrast průmyslového města Štětí v otevřené rovinaté krajině Polabí s vesnicí Stračí obklopenou dochovanými mezemi a nedalekými lesy.
Vidim
Štětí Černěes
Štětí Stračí
Stračí Dobříň
Mšeno
Kokořín
Vědomice Roudnice nad Labem
Bechlín
Krabčice
Želíz
Horní Počaply
Stránka
Mšeno
Želíz
Vysoká
Liběchov
Liběchov Libkovice pod Řípem
Kostomlaty pod Řípem
Nebužely Střemy
Cítov
Lhotka
Horní Beřkovice
Mělník Býkev
Hořín
Velký Borek
|
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
8/9
ŠIRŠÍ VZTAHY
05. Štětsko
ŠTĚTSKO
06. Obce Štětska
Město Štětí a okolní vesnice, jež jsou dnes městskými částmi
Ortofoto mapa, 1 : 95 000
Štětí a jeho region se nachází převážně na pravém břehu řeky Labe, 50 km severně od Prahy a 16 km od Mělníka. Štětsko zahrnuje především město Štětí a okolí s přílehlými vesnicemi. Samotné město jakožto průmyslové a kulturní centrum celého regionu se nachází v polabském údolí, zatímco většina vesnic je situována nad Labskou terasou v Ralské pahorkatině.
Újezd
Veselí
Čakovice
Díky velmi dobré dopravní dostupnosti železniční dopravou jak z Ústí, tak i z Prahy, má Stračí a obecně Štětský region potenciál stát se jedním ze vstupních míst do CHKO Kokořínsko. I přesto, že Štětí a Stračí jsou rozcestím pro řadu turistických tras, jejich současné vedení stezek se paradoxně této oblasti vyhýbá.
Chcebuz
Radouň
Brocno Štětí
Stračí
Hněvice
Počeplice
07. Propojení v rámci regionu
silnice
polní cesty
08. Turistické využití pěší cesty
železnice
cyklostezky, hypotrasy, pěší trasy pohostinství a ubytování, nádraží
Liběšice
Tuhaň
Hoštka
CHKO Kokořínsko
Račice
Želízy Horní Počáply
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
KRAJINA
Převážná část okolí Štětí je dle charakteru reliéfu krajinou rozřezaných tabulí vytvořenou průtokem řeky Labe. Ta ve svém okolí utvaří širokou říční nivu. Pouze v severní části území zasahuje do regionu Štětí krajina zaříznutých údolí a sklaních měst. Okolí Štětí je krajinou kulturní, historicky osídlenou již od neolitu díky čemuž náleží mezi staré sídlení krajiny. V jejím rámci převažují zemědělské krajiny. Využití krajiny (land use) představuje lidskou činností pozměněnou přírodní krajinu na krajinu kulturní s mozaikou polí, lesů, luk a sídel. Místní krajina je z velké části zemědělsky využívána. Plochy lesů se vykytují jen v nepřístupném terénu (např. zlomy mezi jednotlivými říčními terasami) a v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (CHKO), jejíž reliéf je však také velmi členitý. Většina luk a pastvin již zanikla přechodem do lesního stádia.
09. Morfologie
svahy
10. Výsledné čení krajiny
10. Využití krajiny 1. labská terasa
město
pole a louky
zahrady
lesy
2 krajiny, 2 obce, 4 různá prostředí: [ 1 ] Štětí [ 2 ] Polabí
[ 3 ] Stračí
[1]
[4] [2]
Ralská pahorkatina - krajina rozřezaných tabulí a skalních měst
Polabí - krajina širokých říčních niv
[ 4 ] Kokořínsko
[3]
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
10/11
FOTODOKUMENTACE
[1]
[2]
[3]
[4]
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
[ 1 ] ŠTĚTÍ
Štětí je již dlouhodobě vystaveno odlivu svých obyvatel jek z hlediska nedostatečného množství pracovních příležitostí, tak i z důvodu nevhodné nabídky pozemků k výstavbě bytových a rodinných domů.
11. Migrace obyvatel
12. Migrace za prací
hrubé migrační saldo v letech 1995 - 2006 v %
> - 4
- 4 - 0
podíl dojíždějících do práce více jak 45 min v roce 2001 0 - 4
4 - 10
> 10
> - 4
- 4 - 0
0 - 4
4 - 10
Veškeré pozemky určené pro výstavbu převážně rodinných domů se nacházejí v okolí města, které plně nese nepříjemné důsledky činnosti papíren. Obyvatelé hledající možnosti nového bydlení míři do okolních obcí, zejména do sousedního města Hoštka. Přitom možnost bydlení nedaleko Štětí se nachází přímo v rámci jeho správního obvodu. Nejbližsí vesnice Stračí se již nachází ve vyvýšené poloze vůči městu a je tak uchráněno před zápachem z papíren.
13. Štětí a jeho okolí
14. Rozsah navržené obytné zastavby ve Štětí dle ÚP
15. Rozsah započaté obytné zastavby ve Štětí dle ÚP
stávající zástavba schéma 1 : 11 000
papírny
Štětí Stračí
Hněvice
stávající zástavba
navržená obytná zástavba
stávající zástavba
doposud realizovaná zástavba v rámci ÚP
> 10
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
[2]
12/13
ŠTĚTÍ A POLABÍ
Niva řeky Labe je intenzivně zemědělsky využívanou oblastí. Zemědělství bylo do 2. světové války taktéž obživou většiny obyvatel nejen vesnic v rámci Štětska, ale i samotného města Štětí. Výstavba papíren, změny v obhospodařování půdy stále těžší a větší mechanizací tuto vazbu obyvatel mění. Ovocné sady jsou opuštěny, drobná pole ve svazích labské terasy taktéž. Na jejich místo však rychle nastupují zahrádkářské osady, které se do nich snadno včleňují. Dnes tvoří téměř souvislou východní hranici města. V těsné blízkosti města převažují zahrady formou uzavřených zahrádkářských / zemědelských osad či individuálních zemědělských pozemků. S narůstající vzdálenosti od města postupně přechází spíše k rekreačnímu chatařským osadám.
17. Okraj města zahrádkářské osady
ovocné sady a pole ve strmých svazích ortofoto 1953
40 - 60 m rekreační individuální zahrady 16 m2
15 - 25 m
stávající zástavba
20 - 30 m zemědělsko-rekreační zahrady v osadách 12 m2
40 - 60 m
zemědělsky využívané zahrady
15 - 25 m
10 - 15 m
16. Okraj města
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
[3]
STRAČÍ
18. Vnější struktura Stračí stávající zástavba zemědělsky využívané zahrady schéma 1 : 6 500
19. Vnitřní struktura Stračí pole obhospodařovaná obyvateli uchovaný přechod dům, dvůr, stodola, sad, polnost
KODYQtFHVWD hlavní cesta KODYQtFHVWD KODYQtFHVWD YHGOHMåtFHVWD YHGOHMåtFHVWD vedlejší cesta YHGOHMåtFHVWD ]iKXPHQtFHVWDSʼntMH]GRYiFHVWD ]iKXPHQtFHVWDSʼntMH]GRYiFHVWD zahumenní / příjezdová cest ]iKXPHQtFHVWDSʼntMH]GRYiFHVWD YMH]GYVWXS YMH]GYVWXS YMH]GYVWXS
KODYQtFHVWD YHGOHMåtFHVWD
navržená obytná zástavba ]iKXPHQtFHVWDSʼntMH]GRYiFHVWD YMH]GYVWXS vjezd / vstup
KODYQtVWDYED
20. Stavba sídla KODYQtVWDYED hlavní stavba KODYQtVWDYED YHGOHMåtVWDYHQt vedlejší stavba YHGOHMåtVWDYHQt YMH]GYVWXS YMH]GYVWXS
YHGOHMåtVWDYHQt vjezd / vstup YMH]GYVWXS
ROZVOJ OBCE STRAČÍ 21. Místa v krajině 1 : 50 000
|
[4]
KOKOŘÍNSKO
14/15
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVHR
zahrádkářská kolonie sad se samosběrem
sadařská školka svaz zahrádkářů se zahrádkářskou kolonií
cesty k Počeplickému remízku
nová cesta k nádraží
zazhrádka s ovocnými dřevinami
16/17
přírodní hřiště v sadu s posedem
zazahrádky s ovocnými dřevinami
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ CESTY DO KOKOŘÍNSKA ]
Aby bylo možné nazvat Stračí bránou do Kokořínska, je třeba jej nejprve s touto oblastí propojit. Navrhuji dvě nové turistické stezky napříč Stětským regionem navazující na turistickou síť v CHKO.
22. Síť cest turistických stezek
silnice
polní cesty
stezky stávající
pěší cesty
železnice
stezky navržené
1 : 40 000
[ 1 ] Hoštka - rozcestí u Mariánské kaple - Liběchov Stezka vedoucí po stráních luk v okolí Radouně pokračující údolím V Kanálu k Mariánskému rozcestí prochází zemědělskou krajinou nad Labskou terasou. směr
Újezd
Hoštka
Veselí
Čakovice
Chcebuz
Radouň
[1] [2]
[ 2 ] Štětí/Stračí - rozcestí u Mariánské kaple - Brocno - Mšeno Trasa vede od Mariánského rozcestí přes vesnickou památkovou rezervaci v Brocně do udolí Liběchovky a prostupuje tak CHKO Kokořínsko východo západním směrem od Stračí ke Mšenu.
nádraží
nádraží
Štětí
Brocno směr
CHKO Kokořínsko
Hněvice Stračí
Mariánská kaple
Počeplice směr
Liběchov
Mšeno
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ DOPLNĚNÍ CESTNÍ SÍTĚ ŠTĚTSKA ]
23. Cesty
silnice
polní cesty
pěší cesty
železnice
navržené cesty
18/19 Stávající cestní síť je doplněna o nové/obnovené polní a lesní cesty v trasách navržených turistických tras.
1 : 40 000
Dále navrhuji lesní cesty v okolí vesnice Stračí, které ji spojí v trasách dnešních pěšin se sousední vesnicí Radouň. V okolí Štětí jsou polní cesty navrženy směrem k vesnici Počeplice, a zároveň jsou vedeny podél remízu v polích.
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ KONCEPT ]
S nedávno realizovanou zástavbou na okraji Štětí se město přiblížilo blíže ke Stračí. Návrh omezuje výstavbu vně města, které přichází o obyvatele vlivem demografických změn. Pro daný zájem vystačí rezervy uvnitř zastavěného území. Cílem je udržet charakter Stračí jako samostatné vesnice, byť nacházející se v beprostřední blízkosti města. Okraj vesnice je dán přímým vztahem domu a zahrad k okolní krajině, v důsledku má tak charakter plynulého přechodu. Rozhraní města tvoří sportoviště, zahrádkářské osady, městská divočina, které hranici města změkčují, z okolní krajiny těží avšak přímý vztah mezi zástavěným prostředím města nevytvářejí.
24. Koncept okrajů, vztah Štětí a Stračí
rozhraní Labské terasy
pevná hrana zastevěného území města
plynulý přechod vesnice do krajiny
intenzivně zemědělsky a rekreačně využívané krajina
1 : 40 000
ROZVOJ OBCE STRAČÍ 25. Řešené území 1 : 40 000
|
NÁVRH [ ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ]
20/21
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ OKRAJ ŠTĚTÍ ]
26. Příměstská krajina městská divočina sportovní areály zemedělsko-rekreační osady intenzivně zemědělsky využívaná půda přírodní krajina umělý ekosystém schéma 1 : 11 000
D1 [
]
stávající objekty navržené objekty zahrádkáři sady
27. Celková situace 1 : 5 000
22/23
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D1 - ZAHRÁDKÁRSKÁ KOLONIE ]
Vybraný detail je příkladem využití opuštěného zemědělského areálu jako zahrádkářské osady. Pro stávající zděné objekty je možné využití v podobě zázemí sousední sadařské školky, a také jako sídlo zdejšího klubu zahrádkářů. Slovo zahrada, znamenající v původním významu ohrazený prostor či malou ohradu, představuje uzavřený mikrosvět „ráje na zemi“ pro obyvatele žijící ve městě. Jistým způsobem jsou tyto zahrady prostředkem úniku z krajiny rámované na jedné straně Mělnickou elektrárnou a Štětskými papírnami na straně druhé.
24/25
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D1 - ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE ]
28. Situace 1 : 500
26/27
|
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
NÁVRH [ STRAČÍ ]
29. Okraje vesnice
pole
meze
zazahrádky
stávající pozemky
nově vymezené parcely
zahrady v rámci pozemku
schéma 1 : 6 500
D2
[ ] D3
D2
[ ]
[ ]
D3
[ ]
D4
[ ]
30. Koncept zástavby
stávající pozemky
nově vymezené parcely
schéma 1 : 6 500
navržené stávající
31. Situace 1 : 2000
28/29 18/19
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D2 - PŘÍCHOD OD NÁDRAŽÍ ]
30/31
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D2 - PŘÍCHOD OD NÁDRAŽÍ ]
Štětské nádraží se nachází pouze 800 m od vesnice Stračí, avšak i přes velmi malou vzdálenost je nádraží těžko dostupné. K nádraží v podstatě nelze dojít žadnou „legální cestou“. Ze strany nádražní budovy je nutné jít v kolejišti kvůli průmyslovému areálu z druhé strany kolejiště není možné kolejiště přejít, zejména kvůli seřazování vlakových souprav vytvařeících neprostupnou bariéru. Navržené cesty k nádraží jsou 2: 1. cyklostezka procházející průmyslovým areálem a ústící na hlavní cestu do Stračí před železničním přejezdem. 2. zpevněná polní cesta, sloužící jako objízdná trasa v případě poruchy železničního přejezdu mezi Stračím a Štětím, se opírá o možnost vybudování podchodu k nástupištím a jeho prodloužení na druhou stranu kolejiště, k cestě. Cesta ústí na hlavní spojnici před vstupem do Stračí u zahrádkářské kolonie. Navržené stromořadí převážně keřovitých stromů pomáhá zakrýt poněkud rozpačitý první dojem příchodu do vsi a pohledu na latrýny zahrádkářů.
[ 1 ] asfaltová vozovka
[ A ] Sorbus bohemica
Příjezdová cesta do Stračí i objízdná cesta k druhému přejezdu jsou navrženy s živičným povrchem, příjezdová cesta je zvětšena o krajnici z MZK, která slouží také jako chodník do Štětí
český endemit, jeřáb český, je až 6 m vysoký strom nebo keř, který rozte rozptýleně prevážně v Polabí
[ 2 ] ocelové pletivo
[ B ] Coryllus avellana
zahrádkářská kolonie je ohraničena plotem z pletiva
Líska je rozložitý keř vysoký obvykle 3 – 4 m, ale může dorůstat až 8 m. Koruna může dosahovat až 10 m v průměru.
Hlavní cesta od Štětí doplněna širokou krajnicí sloužící jako příležitostný chodník.
cesta ze Štětí
cesta podél zahrádek
32. Situace 1 : 500
32/33
[3]
[2]
[B] [A]
[1]
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D2 - ROZHRANÍ VESNICE KE ŠTĚTÍ ]
34/35
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D2 - ZÁHUMENNÍ / ZAZAHRÁDKA ]
Jižní strana vesnie Stračí má vlmi dobře „tradiční vesnický ráz“: zahrady s ovocnými sady, plaňkové oplocení. Avšak vlivem změny hospodaření, z drobných hospodářství na podniky hospodařících na stovkách hektarů půdy však tyto drobné struktury narážejí do polí často násobně větších než samotná vesnice. Zazahrádka představuje alepsoň větší břeh vesnice v moři polí. Díky dochovaným skladbám zahrad navrhuji pouze úpravu vyšlapané pěšiny a její doplnění doprovodným květnatým pásem.
[ 1 ] mechanicky zpevněné kamenivo (MZK)
[ A ] Sorbus bohemica
navrhnuté pro příjezdové cesty a větší zpevněné plochy bez pevných krajnic plynule přecházející v trávník nebo předzahrádky
český endemit, jeřáb český, je až 6 m vysoký strom nebo keř, který rozte rozptýleně prevážně v Polabí
[ 2 ] květnatý pás
[ B ] Coryllus avellana
napodobuje přirozená společenství bylin, která byla z volné krajiny téměř vytlačena vlivem intenzivní zemědělské činnosti, jeho zařazení společně se „zahumenní pěšinou“ pomáha utlumit rázný přechod mezi drobnou strukturou vesnice a diametrálně odlišným měřítkem zemědělských ploch
Líska je rozložitý keř vysoký obvykle 3 – 4 m, ale může dorůstat až 8 m. Koruna může dosahovat až 10 m v průměru.
[ 3 ] plaňkové ohrazení do volné krajiny Dřevěné plaňkové ohrazení zadních částí zahrad, výška plotu cca 1,6 m poskytuje u hlubokých zahrad dostatek soukromí avšak stále udržuje optickou jednotu mezi zahradou a volnou krjainou.
zazahrádka s květnatým pásem
33. Situace 1 : 500
36/37
[A]
[1] [B] [2]
[3]
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D3 - SAD S POSEDEM ]
38/39
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D4 - TERASY, BRÁNA DO KOKOŘÍNSKA ]
Extenzivní výsadby jsou charakteristické zejména nižším počtem stromů na jednotku plochy, dále nízkou potřebou ošetřování pěstovaných stromků, ale i menší péčí o prostředí dané výsadby. Nepřítomnost trvalého oplocení umožňuje průchodnost celým sadem, což umožňuje migraci živočichů, čímž se extenzivní sady zařazují do prvků ÚSES. Jsou to právě vysokokmenné ovocné sady, které mají největší podíl na tradičním vzezření vesnice v krajině. V současnosti jsou však pro snažší údržbu vysazovány stromy nízkokmenné. Výsadba vysokokmenných odrůd na okraji vesnice tak pomáhá zachovat její původní obraz.
[ 1 ] krajinný / extenzivní trávník
[ A ] Cerasus avium
Trávník navrhnutý v ploše např. pro konání soutěží dobrovolných hasičů
Tato planá odrůda třešně může dorůst výšky až dvaceti metrů a má středně hustou korunu s kulovitým tvarem. Větve se ohýbají hluboko k zemi.
[ 2 ] květnatá louka
[ B ] Prunus domestica
Navržená jako podrost v extenzivním ovocném sadu.
Stromky se široce rozložitě vejcovitou korunou.
Posed je do sadu umístěn jako „herní prvek“, prolézačka či pozorovatelna rozhodčích při konání závodu dobrovolných hasičů na louce přiléhající k sadu.
[ 3 ] ohradní zídka
[ C ] Malus ‚Panenské české‘ / ‚Reneta‘
Podobně jako u ohrazení pozemků v jádru vesnice (tedy na návsi a směrem do hlavní ulice) je i zde navrženo oplocení pozemku zídkou výšky 1,60 m. Umožňuje jasné oddělení pozemku od frekventovaného veřejného prostoru, ale zároveň svojí nepřehannou výškou umožní kontakt uživatelů pozemku s okolím.
koruna vznosně kulovitá až vysoce kulovitá, větve v poněkud ostrém úhlu, jedná se o tradiční českou odrůdu
příčný řez sadem
34. Situace 1 : 500
40/41
[2]
[2] [C]
[B]
[A]
[1]
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D3 - NÁVES ]
42/43
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D3 - NÁVES ]
Náves ve stračí je obdélného typu, založená ve 14. stol. V současnosti většinu plochy návsi pokrývají trávníky a expandující předzahrádky obyvatel s řadou cizorodých jehličnanů. Zhruba v půli je náves předělena požární nádrží. Návrh počítá celkovou úpravou a jasným ohrazením předzahrádek jednotlivých domů, rozsah asfaltového povrchu bude zachován, neboť odpovídá potřebám provozu. Dolní část návsi je navržena v převážně zepvněném povrchu z MZK, v místě kde je největší hustota pohybu díky křížení cest. Horní část návsi, částečně oddělená požární nádrží přeměněnou na jezírko s biotopem přechází do travnatého povrchu, který plynule navazuje na prostory sadu za návsí.
[ 1 ] mechanicky zpevněné kamenivo (MZK)
[ A ] Salix nigra
navrhnuté pro příjezdové cesty a větší zpevněné plochy bez pevných krajnic plynule přecházející v trávník nebo předzahrádky, díky šedé barevnosti opticky sjednocuje povrch společně s asfaltovou vozovkou a nenarušuje tedy celistvost prostoru různorodostí povrchů
strom s široce a poněkud nepravidelně kulovitou, středně hustou až řidší korunou, s větvemi do stran odstávajícími, výška až 30 m
[ 2 ] asfaltová vozovka
[ B ] Tilia cordata
navrhnuta jako povrch vozovky v místě častého průjezdu vozidel, bez obrubníků, krajnice z MZK plynule přechází v příjezdové cesty a větší zpevněné plochy
Tradiční listnantý strom vysazovaný zejména v hlavních veřejných prostorách vesnice stromy se široce rozložitou a polokulovitě zaoblenou, košatou korunou
[ 3 ] pískovcová dlažební kostka
[ C ] Aesculus hippocastanum
v travnaté ploše jsou navrženy příjezdové cesty, plochy u hospody a pramene z pískovcových kostek se širokou pískem vysypanou spárou
Původně rostly jírovce pouze na nevelkém území jihovýchodní Evropy, v horských a podhorských částech Balkánu; kdekoliv jinde je to dřevina zplanělá nebo naturalizovaná. V našem prostředí se svým habitem nápadně podobají lípam: 15–30 m vysoký, koruna podlouhle kulovitá nebo někdy pyramidální, velmi hustá
[ 4 ] předzahrádka spodezdívkou ze skládaného kamene s plaňkovým oplocením oplocení stávajících i navržených zahrádek je doporučeno z dřevěných planěk výšky 1,2 m s možností kamenných sloupků z pískovce doporučené rostliny: kopretiny, hvozdíky, zvonky, lilie, tulipány, srdcovky, floxy, pivoňky, slunečnice, astry, hledíky, kalina, jasmín, keřová růže, maliny či rybíz
[ 5 ] lavička
[ 6 ] osvětlení, rozhlas dřevěné sloupy osazené pomocí betonové patky nesoucí veřejné osvětlení a zařízení pro místní rozhlas. Navržené osvětlení funguje jako sjednocující prvek cesty ze Štětí do Stračí neboť odkazuje na stejným způsobem řešené elektrické vedení mezi obcemi.
příčný řez návsí
35. Situace 1 : 500
44/45
[A]
[3]
[C]
[4]
[C] [3]
[C]
[1] [6] [B]
[5]
[4]
[1] [4]
[B] [2]
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D4 - TERASY, BRÁNA DO KOKOŘÍNSKA ]
Vesnice Stračí byla založena pod svahem Labské terasy. Postupným růstem domy vyšplhaly východním směrem po strmých svazích. Výsledkem je, že hlavní cesta spojující Stračí s vesnicemi východně od něj má v místě nejvyššího sklonu 3 výškové úrovně. Původní kamenné zídky byly z důvodu zajištění nahrazeny opěrnými betonovými stěnami. Navrhuji nechat opěrné stěny popnout divokým vínem, které odkazuje na vinařskou historii regionu. Dvojice vzrostlých stromů (lípa a akát) za návsí pak svými korunami vytváří bránu oddělující roviny Polabí od krajiny hluboce zaříznutých údolí Kokořínska.
46/47
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
NÁVRH [ D4 - TERASY, BRÁNA DO KOKOŘÍNSKA ]
[ 1 ] mechanicky zpevněné kamenivo
[ A ] Robinia pseudoacacia
navrhnuté pro povrch vozovek na 2. a 3. úrovni terasy a příjezdové cesty s nezpevněnými krajnicemi plynule přecházející v záhony s vinnou révou
v 19. století introdukovaná dřevina, nepravidelně rozložitý strom s široce zaoblenou, na obrysu nestejnou korunou a většinou vyšším kmenem, roste na propustných, sušších i chudých půdách na plně osluněném stanovišti, je teplomilný, vyžaduje slunné stanoviště díky čemuž obstojí v nepříznivých podmínkách v blízkosti vozovky na 2. terase
[ 2 ] asfaltová vozovka, zpevněná krajnice žlabem
[ B ] Tilia cordata
navrhnuta jako povrch vozovky v nevyvýšené části ulice, zpevněnná krajnice žlabem se zatravňovacími kameny umožňuje zasakování dešťové vody, avšak při přívalových srážkách pomáhá odvádět nadměrné množství vody tekoucí ze svahu do kanalizace
[ 4 ] předzahrádka s podezdívkou ze skládaného kamene s plaňkovým oplocením Ve svažitém terénu lze vyrovnat terén kamennou podezdívkou (ideálně pískovec vzhledem k lokalitě), výška planěk 1,2 m doporučené rostliny: kopretiny, hvozdíky, zvonky, lilie, tulipány, srdcovky, floxy, pivoňky, slunečnice, astry, hledíky, kalina, jasmín, keřová růže, maliny či rybíz
Tradiční listnantý strom vysazovaný zejména v hlavních veřejných prostorách vesnice stromy se široce rozložitou a polokulovitě zaoblenou, košatou korunou
[ C ] Vitis vinifera subsp. sylvestris Původní volně rostoucí réva lesní je asi 10–20m vysoko šplhající keř, zde zasazená na horním okraji terasy určená k popnutí stěn z horní části.
[ 5 ] předzahrádka bez oplocení
[ D ] Cerasus avium
Předzahrádky hloubky 1 - 2 m doporučené rostliny: kopretiny, hvozdíky, zvonky, lilie, tulipány, srdcovky, floxy, pivoňky, slunečnice, astry, hledíky, kalina, jasmín, keřová růže, maliny či rybíz
Tato planá odrůda třešně může dorůst výšky až dvaceti metrů a má středně hustou korunu s kulovitým tvarem.
[ 6 ] osvětlení, rozhlas
[ E ] Prunus domestica
Dřevěné sloupy osazené pomocí betonové patky nesoucí veřejné osvětlení a zařízení pro místní rozhlas. Navržené osvětlení funguje jako sjednocující prvek cesty ze Štětí do Stračí neboť odkazuje na stejným způsobem řešené elektrické vedení mezi obcemi.
Stromky se široce rozložitě vejcovitou korunou. Vysokokmenný ovocný strom vysazený na rozhranní mezi zahradou a polem pomáhá v dálkových pohledech na vedutu vesnice vytvořit charakteristickou siluetu střech schovaných za stromy dnes spíše zanikajících ovocných sadů.
zazahrádka s pásy ovocných stromů
řez terasami
36. Situace 1 : 500
48/49
[4]
[6]
[4]
[C] [D]
[B]
[E] [C]
[1]
[5]
[1]
[A]
[5]
[1]
[B] [2]
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
REFLEXE
Téma vztahu vesnice a krajiny, obecně ke svému okolí, bylo pro mě velkým krokem do neznáma. Téma, které má velkou důležitost neboť se týká toho, jak vnímáme sídla na pohled, avšak naší legislativou poněkud pomíjené neboť rozhraní jsou vždy jen okraji krajinného či územního plánu. Práce se měla za cíl pochopit rozdíl mezi vztahem města ke krajině a vesnicí v dnešní době, kdy již neplatí: město = průmysl a vesnice = zemědělství. Pro vesnici, která si nevytváří natolik rozsáhlé vnitřní prostředí jako město, která byla zakládána tak, aby vždy umožnila co nejpřímnější vazbu dům a pole je vztah a vazba ke krajině hodnotou, která určuje její tvář. Stračí je mimořádně malebnou vsí, kde v zásadě byl téměř problém hledat místa, kde se nacházely nedostatky v jejím působení vůči krajině. Oproti okolním obcím zde stále někteří obyvatelé hospodaří, terénní podmínky nedovolily v okolí vesnice rozorat pole do velkých celků. Navržené zásahy proto navzdory předpokladům představují povětšinou pouze malé intervence snažící se korigovat některé nepříznivé jevy ve vnitřním a vnějším obrazu krajiny vesnice. Ve vybraných detailech návrhu bylo mým cílem se pokusit pojmout tradiční obraz vesnice z hlediska principů než snahou napodobovat historické obrazy a struktury, které ne vždy odpovídají dnešním potřebám obyvatel. Zda-li se tak povedlo, či nikoliv si netroufám sám hodnotit. Jak jsem již zmínil v úvodu, téma vesnice a krajiny pro mě bylo krokem do neznáma, nakonec vesnicím a krajině se nevěnuje tolik pozornosti jako městu, proto každá získána informace pro mě cennou a vešekerá odvedená práce přinosná.
ROZVOJ OBCE STRAČÍ
|
ZDROJE
LOKOČ, R. – LOKOČOVÁ, M. – ŠULCOVÁ KOLÁŘOVÁ, M. Vývoj krajiny v České republice LÖW, J. - MÍCHAL, I., et. al. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2003. 552 s. ISBN 8086386-27-9 NORBERG-SCHULZ, C. Genius Loci: krajina, místo, architektura. Přeložil Kratochvíl P. a Halík P., 2. vyd. 1. dotisk. Praha: Dokořán, 2014. 225 s. ISBN 978-80-7363-303-5 NUSEK, J. - SVOBODA, J., et al. Příběh kapliček. 1.vyd. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2001. 132 s. ISBN 80-86327-16-7 PERLIN, R. - KUČEROVA, S. - KUČERA. Z. Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie 2/2010. Nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., ročník 115. str. 161-187. ISSN 1210-3004 PEŠTA, J. Několik poznámek ke studiu půdorysné struktury venkovských sídel na území Čech. Průzkumy památek 2/2000. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, ročník 7. str. 153-168. ISSN: 1212-1487 VOREL, I. - KUPKA, J., et. al. Krajinný ráz v sídlech / sídla v rázu krajiny. In: Bukáček, R. Sídlo a jeho krajina. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2011, 124 s. ISBN 978-80-01-04908-2 CIBULKA, J. Typologie české krajiny: Stručný výtah z projektu VaV 640/01/03 z listopadu 2005. [on-line]. [cit. 26. 1. 2015]. Dostupné z: http://spoluzaci.im.cz/document/1793/100471793-7cd.pdf ROUBÍKOVÁ, B. Veřejná prostranství venkovské obce. [on-line]. [cit. 4. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.regionhranicko.cz/dokumenty/projekty/24/1%20serie%20seminaru/Hriste%20a%20verejna%20prostranstvi/Verejna_prostranstvi_a_zelen.pdf RÝPAR, V. Domy v krajině: tvorba vesnického prostředí. [on-line]. [27. 11. 2014]. Dostupné z: http://www.neolokator.cz/domy-v-krajine-tvorba-venkovskeho-prostredi/ RÝPAR, V. Město či vesnice? [on-line]. [27. 11. 2014]. Dostupné z: http://www.cestyvenkova.cz/dokumenty/promeny_mist/prezentace/Vesnice_nebo_mesto.pdf
50/51