Rozvoj kognitivních a exekutivních funkcí mozku Jak náš mozek pracuje a k čemu je dobré to vědět
Family time PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.
[email protected] http://www.klimes.us
Your AD here! Jeroným Klimeš: Neurověda ve vzdělávání- 1
"Trojjediný" mozek (triune brain) Čtvrtohory <2M Třetihory <60M Druhohory >60M
neurovědec Paul D. MacLean (1913-2007) a jeho mozek The Triune Brain in Evolution, New York: Plenum Press, 1990. Strach/bolest = plazí trest (>60M let) City/odmítnutí = paleosavčí odměna <60M
Ego = neosavčí odměna <2milióny let Jeroným Klimeš: Neurověda ve vzdělávání- 2
Jak kynula mozková kůra
Jistý nejmenovaný plaz před 60 miliony let
Jistý nejmenovaný psycholog když jsem měl rýmu Jeroným Klimeš: Neurověda ve vzdělávání- 3
Nevědomé versus vědomé procesy Zjednodušeně řečeno Podkorová centra Mozková kůra „plazí mozek“ „savčí mozek“ pracují paralelně, souběžně úkoly zpracovávají sériově, jeden po druhém Zároveň zpracovává mnoho informací Velmi omezená procesní kapacita Podvědomá, vůlí neovladatelná Vědomé a programovatelné aktivita („hardwarové“ řešení) procesy („softwarová“ řešení) Reakční čas krátký Reakční čas dlouhý pod 0,5 sekundy nad 0,5 sekundy reakcni_cas_1_gif-gracioso-jugador-futbol-pega-bofetada-a-uno-de-su-equipo.gif
reakcni cas dite udela stojku.mp4
Jeroným Klimeš: Neurověda ve vzdělávání- 4
Chyby a proces automatizace, aneb chvála drilu Průběh chybovosti během nacvičování skladby:
• I. analyzování skladby a čtení not. Tu řídí savčí mozek čili mozková kůra čelních laloků mozku a končí tím, že skladbu umíme přehrát, ale musíme se na hraní pekelně soustředit (II. fáze). • III. Automatizace - savčí mozek předá tuto dovednost plazímu mozku. Teprve když se žák dostane do čtvrté fáze je možno skladbu považovat za nacvičenou a vhodnou například pro předvádění na koncertě. Přechod z II. do IV. fáze nelze nijak zvlášť urychlit. Je třeba drilovat. Jeroným Klimeš: Neurověda ve vzdělávání- 5
Prožívání normálního zdravého člověka dobrá nálada +
flow, plynutí
neutrální nálada 0 špatná nálada –
Teorie well-being ukazují, že lidé mají nastavený emocionální systém tak, aby bez ohledu na absolutní stav člověka kolísal mírně nad nulou. Jak se nálada překlopí z plus do mínus, tak podle principu hedonismu následuje obranná reakce. Takto člověk je pozitivně laděn po většinu doby, ale občas se propadne pod nulu (červená šipka). Objevuje se přirozená emocionální indikace – „Děláš to dobře, máš dobré pocity (vnitřní odměna). Děláš to špatně, máš špatné pocity (vnitřní trest).“ Jakmile se člověk dostane do deprese (např. reakce na rozchod), přestává emocionální indikace fungovat, 3 - 6 měsíců než sama odezní. Jeroným Klimeš: Neurověda ve vzdělávání- 6
Normální versus citově deprivovaný člověk
Zatímco normální člověk má jeden propad do špatné nálady, většinou důvodný, tak subdepresivní lidé mají takové propady čtyři jen proto, že jsou na hraně prožitkové nuly. Tři plané poplachy, jen jeden důvodný. Plané poplachy: – vyžadují zvýšenou pozornost okolí – když okolí nefunguje, tak se raději upíná na věci – vedou k chaotickým obranným reakcím – impulzivní výbuchy neschopnost flow – práce studia, protože v tom brání citové propady Jeroným Klimeš: Neurověda ve vzdělávání- 7
Praktický dopad • Chceme se cítit dobře, ale city nemůžeme přímo ovládat. • City vznikají jako vedlejší produkt dobrého/špatného chování a událostí. • Pokus ovládat emoce (např. systematicky se vyhybat nepříjemným situacím), zpravidla končí chronickým propadem do špatných stavů. Úkolem vzdělávání a výchovy je naučit děti fungovat v stavu mírné nepohody čili zvyšovat:
Frustrační toleranci Nevyužité možnosti lidského mozku jsou především v oblasti, kde se lidé necítí dobře. Jeroným Klimeš: Neurověda ve vzdělávání- 8
Děkuji Vám za pozornost
PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.
[email protected] http://www.klimes.us Jeroným Klimeš: Neurověda ve vzdělávání- 9
