Rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí v ŠVP Workshop: Hodnocení klíčových kompetencí Lektor: PhDr. Josef Filouš, Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí
KOMPETENCE K UČENÍ STRATEGICKÉ KROKY Individualizovat vyučovací metody a rozšířit jejich variabilitu Posílit vnitřní motivaci žáků Zefektivnit přenos a získávání informací Posílit autoevaluační schopnosti žáků
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ STRATEGICKÉ KROKY Posílit metodu problémové výuky ve všech předmětech Využít schopnost žáků rozpoznat problém Umožnit žákům interpretovat získané informace a návrhy řešení problémů
ORGANIZAČNÍ FORMY Nové organizační jednotky – studijní skupiny Výstupy z kurzů Zapojení do projektů Organizace exkurzí Výstupy z kurzů Samostatná práce se zdroji informací – Internet Samostatná práce s literaturou Plnění úkolů v rámci kurzů Prezentace žákovských projektů v rámci školy a jiných aktivit Aktivní role žáků při tvorbě a použití klasifikačních pravidel školy
ORGANIZAČNÍ FORMY Využití seminárních forem výuky Vytváření studijních skupin napříč třídami Zadávání projektů, individuálních a skupinových úkolů Školní konference Prezentace na webové stránce školy Výstupy z kurzů
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ STRATEGICKÉ KROKY Umožnit žákům přístup k dostupným prostředkům komunikace
ORGANIZAČNÍ FORMY Liberalizace používání ICT prostředků uvnitř školy Webové stránky školy, tříd, předmětových skupin apod. Změna systému využití žákovské knihovny a cizojazyčných knihoven Poskytnout žákům teoretické a praktické nástroje ke Posílení příslušných témat ve vhodných předmětech komunikaci (Občanský a společenskovědní základ, Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk) Exkurze Praktické úlohy v rámci kurzů Umožnit žákům prezentovat komunikační schopnosti ve Výstupy z kurzů škole i na veřejnosti Mimoškolní činnost (zájmové útvary, soutěže) Činnost Studentského senátu Poskytnout žákům vysokou úroveň výstupních Zahraniční studijní výměny komunikačních schopností v cizích jazycích Odborné semináře a konference na škole – povinnost prezentace prací v profilovém cizím jazyce Výstupy z kurzů
1
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ STRATEGICKÉ KROKY Poskytnout žákům možnosti hodnotit vlastní reálné možnosti Vést žáky ke schopnosti přijmout zodpovědnost Posilovat metody k vytváření hodnotných mezilidských vztahů Vést žáky k pozitivnímu vztahu ke zdraví a zdravému životnímu stylu
KOMPETENCE OBČANSKÉ STRATEGICKÉ KROKY Učit žáky stanovit si perspektivní cíle Toleranci a respektování různorodých hodnot člověka povýšit na jednu ze základních norem života školy Učit žáky uvědoměle poskytovat účinnou pomoc druhým Umožnit žákům možnosti postupného zapojování do občanského života okolí a společnosti
KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI STRATEGICKÉ KROKY Vést žáky ke schopnosti rozhodovat o jejich dalším vzdělávání a budoucí profesi Učit žáky vyhodnocovat informace o vzdělávání a práci Vést žáky k pochopení podstaty a etiky podnikání a funkce trhu
ORGANIZAČNÍ FORMY Skupinové metody výuky ve všech předmětech Externí formy evaluace školy – testy na národní úrovni Individuální úkoly v rámci kurzů Činnost Studentského senátu a třídních samospráv Přenesení organizace mimoškolních akcí na žáky Zapojení žáků do humanitárních akcí Spoluúčast žáků při tvorbě vnitřních školních norem – školní řád Úkoly v rámci kurzů Peer programy v rámci preventivního programu Sportovní aktivity v rámci kurzů Aktivity v rámci sportovních soutěží
ORGANIZAČNÍ FORMY Výstupy z kurzů Spolupráce s vysokými školami – semináře, praxe Nabídka profilových maturitních zkoušek Nabídka studia pro žáky minoritních skupin (většinou zahraničních) Multikulturní projekty (včetně mezinárodních) Účast na humanitárních akcích Individuální a skupinové úkoly na kurzech Účast žáků na organizaci mimoškolních aktivit Práce Studentského senátu a třídních samospráv Aktivní účast zástupců žáků ve školské radě školy Organizační pomoc žáků při občanských aktivitách v místě sídla školy
ORGANIZAČNÍ FORMY Autoevaluace žáka s využitím dotazníků Besedy a diskusní fóra Samostatná práce s informačními zdroji Skupinové práce v rámci ročníkových kurzů Exkurze a beseda ve spolupráci s Úřadem práce Výstupy z ročníkových kurzů Workshopy vedené odborníky z oblasti ekonomie Projekt v rámci předmětu OSZ
Cíle hodnocení souborem indikátorů Naplňování klíčových kompetencí žáků je základní strategií RVP GV a tím i jednotlivých ŠVP. Důraz právě na klíčové kompetence jsou v našich ŠVP více jak patrné. Pravidelné zavedení hodnocení úrovně dosahování KK žáků by mělo postupně vytvořit: • Jednu z důležitých složek portfolia žáka • Změnu pohledu učitelů na hodnocení žáka a tím i nutnou změnu jejich metod (hodnocení i výuky) • Možnost pro žáky zapojit se do vlastního hodnocení • Další nástroj pro vlastní hodnocení učitelů a školy
Realizace Postup tvorby kriterií Tvorba kritérií navázala na práci týmu tvorby ŠVP – zkušení kantoři lišící se předmětovým zaměřením, vedení školy, asi pětičlenný tým. Tento tým poté začal tvořit indikátory. Tým se neschází pravidelně. Použili jsme zkušenosti s výstupním hodnocením z loňska. Zapracovali jsme hned také změny v RVP – šestá KK. Zpětná vazba od všech učitelů k jednotlivým indikátorům – na základě toho 2
proběhle reformulace jednotlivých indikátorů. Při revizi indikátorů se podařilo vtáhnout do hry více učitelů, začali pracovat na sjednocování hodnotících metod, revize nástroje pomohla posouvání myšlení učitelů o hodnocení a jeho komplexnosti. Tabulka – soubor indikátorů pro hodnocení klíčových kompetencí žáků
3
K podnikavosti (KPo) KPo 1 – rozhodování o svém budoucím profesním zaměření, rozpoznávání příležitostí KPo2 – uplatňování vlastní iniciativy, získávání a vyhodnocování informací o vzdělávacích a pracovních příležitostech KPo3 – posuzování a hodnocení rizik, pochopení podstaty a principů podnikání
KPo1 – Žák je schopen posoudit svoje potřeby a možnosti ve vztahu k budoucímu profesnímu zaměření
KPo2 – Žák získává a vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech
KPo3 – Žák chápe podstatu, principy, rizika a realitu tržního prostředí a podnikán
Tabulka obsahuje sadu 18 indikátorů, ke každé klíčové kompetenci podle RVP 3 indikátory. Každý žák je v jednotlivých indikátorech hodnocen v rozsahu čtyř stupňů, a sice od ++ do --. Význam jednotlivých stupňů je formulován: ++ určitě ano + spíše ano - spíše ne - - určitě ne Na základě prvních zkušeností ale víme, že učitelé převádějí tyto čtyři stupně do číselné stupnice 1 až 4 zejména z důvodu průměrování, které musí použít třídní učitel při zpracování výstupů od všech vyučujících. Průměrná hodnota daného indikátoru pak může být vyjádřena desetinným číslem, například 1,68 a komentována v případě, že výstupy z jednotlivých předmětů se u stejného indikátoru významně liší. Při vytváření indikátorů je nutné vždy rozlišit u každé klíčové kompetence přibližně tři zásadní oblasti – kritéria. Například u KK k učení jsou rozpoznatelné oblasti: • • •
vlastní hodnocení a řízení vlastního učení získávání poznatků a informací motivace pro další učení
Oblasti, jsme vytvořili proto, aby formulace klíčových kompetencí z RVP GV byla transparentnější a aby se daly dobře vytvořit kritéria – indikátory. Ke každému ze tří kriterií je formulován indikátor. Formulace vychází z ideálního stavu dosaženi rozvinutí kritéria. Na hodnocení navrhujeme čtyřstupňovou stupnici. Použití hodnotící tabulky – souboru indikátorů Všichni vyučující jedné třídy ohodnotí všechny žáky třídy podle všech přiložených kritérií (viz tabulku). Počítáme s pravidelným hodnocením na konci školního roku sudého roku studia. V případě druhého ročníku šestiletého studia se hodnocení provede v prvním pololetí jako součást případných výstupních hodnocení. Třídní učitel následně shrne výsledky těchto hodnocení, případně je okomentuje. Postup shrnutí výsledků ze strany třídních učitelů se vyvíjí, učitelé mají k dispozici tabulky v elektronické podobě a připravuje se úplné elektronické vyhodnocování. Třídní učitel připraví pro každého žáka výstup z tohoto hodnocení formou stejné tabulky s případnými poznámkami. Tento výstup bude v současné době sloužit jako výstupní hodnocení žáků II. ročníku šestiletého studia Ve druhém ročníku čtyřletého gymnázia se význam nástroje zvětší tím, že se propojí se sebehodnocením žáka. Pomoc v polovině studia je pro žáky tím nejdůležitějším. Pak by to mohla být šance pro vytváření rozumných vztahů s rodiči – kde jsou schopni pomoci s vhodným profesním zaměřením studia, výběru kurzů atd. Hodnotící tabulku vyplňuje každý učitel u každého žáka. Následně se všemi hodnoceními jednoho žáka pracuje třídní učitel. Popsaný způsob hodnocení začala škola používat původně kvůli výstupnímu hodnocení žáků šestiletého studia. První plán je takový, že by toto hodnocení probíhalo pro žáky druhých ročníků šestiletého a čtyřletého studia a pochopitelně také pro maturanty. Tím by bylo možné vidět „přidanou hodnotu“, protože ve stupni rozvinutí jednotlivých KK by se měl každý žák vyvíjet. Učitelé to musí vědět předem, aby žáka dokázali hodnotit průběžně. Ne, že na konci roku musí učitel u každého vyplnit 18 indikátorů. Pokud to učitel promyslí předem, průběžně, celou dobu studia si dělá k žákům poznámky v duchu indikátorů KK, pak by vyplnění nemusel být problém a nemělo by být formální. Pak nastoupí třídní 4
učitel, který by měl od jednotlivých učitelů získat všechny výsledky, může mít např. připravený xls, kam se budou výsledky načítat. Měl by udělat zprůměrování indikátorů. Vše je jenom statistická záležitost. Třídní má za úkol to jednou za 2 roky posoudit – umět vidět výseky u jednotlivých učitelů a vývoj dítěte v čase. Projeví se zaměření děcka. A to už je velmi důležitý poznatek. Třídní to musí umět postihnout, neuvádět jenom průměrné číselné hodnocení jednotlivého žáka, ale v komentáři uvést specifikace přednosti žáka. Např. „Kompetence k učení vykazuje výrazně lepší v humanitních předmětech. Hodnocení konkr. KK u jednotlivého žáka se bude lišit v hodnocení učitelů přírodovědných a humanitních předmětů. To bude ukazovat na zaměření žáka, na vývoj jeho osobnosti určitým směrem. Na druhé straně se může ukázat, že výsledky hodnocení v jedné KK budou výrazně lepší v humanitních předmětech, jiná bude lepší v přírodovědných předmětech. A to může poukazovat na metody a jejich efektivitu v jednotlivých předmětech. To bude ale vyžadovat více zkušeností a více dat.“ Hodnocení nemusí být jen směrem k osobnosti žáka, ale poukazuje i na efektivitu metod a postupů v jednotlivých předmětech. To lze samozřejmě ověřovat až na větším vzorku a při větší časové zkušenosti. Záměrem je komplexnější posouzení rozvoje osobnosti žáka. Proto hodnocení KK prostřednictvím indikátorů provádí každý učitel v každém předmětu. Každý učitel si průběžně, po dobu dvou let vytváří o všech žácích poznámky. Podle indikátorů pro všechny klíčové kompetence pak na základě svých poznámek jednou za dva roky vytvoří hodnocení každého žáka. Formálně se jedná o komentovanou tabulku.
5
