OBSAH ROZUMOVĚ POZNÁVACÍ(RACIONÁLNĚ-KOGNITIVNÍ) DUŠEVNÍ PROCESY (RPDP) ..............................4 VĚDOMÍ...............................................................................................................................................4 ČITÍ.....................................................................................................................................................6 DRUHY POČITKŮ ....................................................................................................................................6 REFLEXNÍ OBLOUK..................................................................................................................................6 MINIMÁLNÍ PODNĚTY ...............................................................................................................................6 VNÍMÁNÍ (PERCEPCE) .........................................................................................................................8 VNÍMÁNÍ ............................................................................................................................................8 FUNKCE VNÍMÁNÍ ...................................................................................................................................8 DRUHY VNÍMÁNÍ ....................................................................................................................................9 PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI ....................................................................................................................... 10 POZORNOST ......................................................................................................................................16 POZORNOST ...................................................................................................................................... 16 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ POZORNOSTI ............................................................................................................ 16 VLASTNOSTI POZORNOSTI ....................................................................................................................... 16 PAMĚŤ ...............................................................................................................................................18 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ PAMĚŤOVÉHO SYSTÉMU ................................................................................................. 18 PAMĚŤ ............................................................................................................................................. 18 DRUHY PAMĚTI ................................................................................................................................... 19 FÁZE PAMĚTI...................................................................................................................................... 19 PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI ....................................................................................................................... 19 MYŠLENÍ ...........................................................................................................................................21 MYŠLENÍ .......................................................................................................................................... 21 DRUHY MYŠLENÍ .................................................................................................................................. 21 MYŠLENKOVÉ OPERACE .......................................................................................................................... 21 ŘEČ................................................................................................................................................ 21 PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI ....................................................................................................................... 22 UČENÍ................................................................................................................................................24 UČENÍ ............................................................................................................................................. 24 DRUHY UČENÍ ..................................................................................................................................... 24 VÝSLEDKY PROCESU UČENÍ ...................................................................................................................... 24 TRANSFER (PŘENOS) ............................................................................................................................ 24 PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI ....................................................................................................................... 25 SCHOPNOSTI .....................................................................................................................................27 SCHOPNOSTI ..................................................................................................................................... 27 DRUHY SCHOPNOSTÍ ............................................................................................................................. 27 INTELIGENCE ....................................................................................................................................27 SLOŽKY INTELIGENCE ............................................................................................................................ 28 OBRAZNĚ – PROŽITKOVÉ (IMAGINATIVNĚ – EMOTIVNÍ) DUŠEVNÍ PROCESY ...................................29 EMOCE(CITY) ....................................................................................................................................29 EMOCE ............................................................................................................................................ 29 DRUHY CITŮ ...................................................................................................................................... 30 EMOČNÍ INTELIGENCE, EQ ...................................................................................................................... 30 ALTERNATIVNÍ VÝKLAD EMOCÍ ................................................................................................................... 30 PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI ....................................................................................................................... 31 MOTIVACE .........................................................................................................................................32 MOTIVACE ........................................................................................................................................ 32 ABRAHAM MASLOW A JEHO HIERARCHIE POTŘEB .............................................................................................. 32 DRUHY MOTIVŮ ................................................................................................................................... 33 VŮLE..................................................................................................................................................33 FÁZE VŮLE ........................................................................................................................................ 33 POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA.............................................................................................34
2
VNÍMÁNÍ (PERCEPCE) Psychologové zkoumají počitky a vjemy z mnoha důvodů, ale tím nejpoutavějším z nich je skutečnost, že to, co zakoušíme uvnitř své hlavy, není vždy totožné s tím, co je skutečně „tam venku“. Abyste se o tom přesvědčili, nepotřebujete nic víc než baterku nebo blesk fotoaparátu. Posvítíte-li si svítilnou či bleskem krátce do očí, získáte kvalitní paobraz. Pak se postavte čelem ke zdi. Spatříte na ní jasnou skvrnu, která je paobrazem vznikajícím v okamžiku, kdy jasné světlo dočasně vyřadí z činnosti část sítnice. Nyní se pomalu předklánějte směrem ke zdi a pak se odklánějte v opačném směru, dopředu a zpátky v dostatečném rozsahu. Důležitou věcí k zapamatování je, že skvrna na vaší sítnici nemění velikost; zůstává stejná, dokud se vaše sítnicové buňky nevzpamatují. Nic takového však neuvidíte. Místo toho se bude zdát, že skvrna na stěně svou velikost mění: bude se jakoby zmenšovat, když se budete přiklánět ke zdi, a naopak růst v okamžiku pohybu v opačném směru. To, co vizuálně vnímáte, se neshoduje s tím, co je skutečně „tam venku“. 1 … ve skutečnosti mozek interpretuje vstupní údaje z očí a vytváří odhad toho, co „venku“ skutečně je (mozek nedokáže rozeznat rozdíl mezi tím, co je na sítnici a tím, co je na stěně) Náš zrakový systém oko-mozek nefunguje jako videokamera, věrně zaznamenávající to, co je vně. Místo toho se chová jako počítačový grafický program, který digitalizuje vstupní informace z kamery(našich očí) a vytváří obrazy využitím mnoha vnitřních počítačových operací(našeho mozku). A stejně jako u programu obrazy vytvářené popisovaným systémem vnímání oko-mozek silně závisí na tom, jak je tento systém zkonstruován a co všechno umí. 2
VNÍMÁNÍ
… pojímání do vědomí, proces aktivního vytváření obrazu vnějšího světa i změn v našem těle prostřednictvím smyslů charakteristika …umožňuje adaptaci tím, že jedinci poskytuje informace o vlastnostech objektů a jejich vztazích v. úzce souvisí s pamětí – vnímané je neustále porovnáváno s obsahy uloženými v paměti (např. aktuální vjem auta s vozidly, které jedinec viděl dříve) jde o proces aktivní konstrukce skutečnosti (mozek vytváří svůj vlastní obraz reality, nikoli, že by jí pouze odrážel) výsledkem je vjem (vzniká přeměnou fyzikálních a chemických podnětů na smysluplné údaje) … představuje vnitřní reprezentaci objektu či děje(situace) – tedy ne objekt sám o sobě! (poznáváme-li např. své známé, nepoznáváme ve skutečnosti je samé, nýbrž pouze naše vnitřní obrazy o nich) „Smyslové ústrojí vytváří mosty mezi okolním světem a vnitřním životem.“(K. von Triech)
FUNKCE VNÍMÁNÍ
adaptivní – umožňuje orientaci ve vnějším světě př. prizmatické brýle
3
př. důsledky senzorické deprivace
3
v. má rozhodující význam pro duševní život člověka
8
DRUHY VNÍMÁNÍ
v. se uskutečňuje především jako zrakové vnímání objektů způsobem: obraz vnímaného na sítnici + oční pohyby, které objekt „skenují“ (v. lidské tváře – během 1 minuty až 250 tzv. skákavých očních pohybů s fixací 0,2-0,3 s) k identifikaci objektů dochází srovnáváním obrazu s pamětním záznamem (obrys písmene R tvoří oblouček, šikmá a rovná čára, závěr mozku – jde o písmeno R) vnímání vzdálenosti podoba textury – se vzdáleností ubývá povrchových detailů (např. obličej, pohled na město apod.) perspektiva zakrývání (bližší předměty někdy částečně zakrývají ty vzdálenější – n. student zakrývá tabuli) velikosti obrazu předmětu na sítnici sbíhání očních os – při vnímání bližších předmětů se oči sbíhají a naopak vnímání pohybu obraz ze sítnice je zpracován v mozku ve vjem plynulého pohybu pohyb lze vnímat také sluchem (přibližující se vozidlo)
vnímání vzdálenosti
vnímání času pozorování změn, které proběhly od určité doby v minulosti k přítomnosti, uvědomění si, že se něco změnilo čas naplněný zajímavou činností obvykle „utíká“ rychleji než v případě nudné činnosti (např. čekání) vnímání hmatu je syntézou dotykových dojmů (měkkosti, hladkosti, suchosti apod.) na vnímání má také vliv kultura euroamerická civilizace (tzv. Západ) – přeceňování přímých linií, pravých úhlů apod. pralesní kultury – problém s vnímáním na velké vzdáleností (nejsou na ně adaptované) kulturní svět ovlivňuje také to, čemu dáváme ve vnímání přednost další charakteristiky v. konstantnost vnímání – vjemy velikosti, tvaru, světlosti a barvy známých předmětů zůstávají konstantní, i když se tyto objekty mění (čistý list papíru vnímáme ve stejném odstínu bílé barvy za denního světla jakož i za šera, kdy bychom jej měli vnímat v odstínu šedi; talíř vnímáme jako kulatý, i když z většiny úhlů se nám jeví jako elipsa apod.)
základní tendence živých bytostí – dávat věcem a jevům určitý význam příkladem může být tzv. rozlišování figury a pozadí (tj. určení vjemové dominanty) viz tzv. reverzibilní figury
9
reverzibilní figury ve vnímání se uplatňují určité percepční tendence – často se projevují v tzv. optických klamech (obvykle jako důsledek přeceňování či podceňování významu některých tvarů)
iluze – jsou vyvolávány účinkem emocí na vnímání např. strach může zkreslovat vnímanou skutečnost (strom na cestě – skrčená podstava chystající se na nás vrhnout…) Pozn.: Některým geometrickým útvarům přisuzujeme významy – vodorovná přímka (klid, šířka), svislá přímka (pohyb, stoupání), pravidelná vodorovná vlna (příjemná, uklidňující), nepravidelná a do výše stoupající (vzrušení, napětí). Viz např. výtvarná díla V. Kandinského
podprahové vnímání (subliminální percepce) vnímání jako činitel lidské mysli nemusí být nutně spojeno s uvědomováním si vnímaných podnětů (může mít psychické účinky, aniž o tom víme – viz podprahová reklama) mimosmyslové vnímání („extrasenzorická percepce“) jeden z oborů Parapsychologie
telepatie (vnímání situací, stavů osob apod. s nimiž není jedinec v přímém kontaktu), př. nadaní jedinci byly schopni odhadnout, jaký geometrický obrazec je ukazován jinému člověku v jiné místnosti kryptoskopie (vnímání skrytých předmětů – např. obrazec v neprůhledné obálce), tento jev experimentálně ověřen, může být i trénován proskopie (vnímání budoucích událostí)
další optické klamy: Janoušek, M.: Psychologický výkladový atlas PŘÍKLADY A ZAJÍMAVOSTI
vnímání textu V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaevo, že nzeáelží napoždaí psíemn ve solvě. Jedniná dleuitžá věc je, aby blya pnvrní a psoelndí pímesna na srpváénm mstíeě, zybetk mžue být totánlí sěms a vy to přoád bez porlbmée prřčtee. Je to proto, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. vnímání tváře jsme velmi citliví k vnímání tohoto typu objektu (viz 4) 10
? Předpokládejme jistého člověka, od narození slepého, nyní dospělého, který se pomocí doteku naučil rozlišovat mezi koulí a kostkou ze stejného kovu… Představme si, že kouli a kostku položíme na stůl a slepému muži umožníme vidět; otázka zní, zda by daný člověk jen pomocí zraku, aniž by se předmětů dotkl, dokázal rozlišit a říci, který z nich je koule a který kostka. 5 Podivili jste se někdy, proč tolik nesnášíme zvuk nehtů škrábajících po tabuli? Proč nás ten zvuk dohání k šílenství? Jeden výzkumný přístroj zaznamenal zvuk velmi podobný tomu zmíněnému(zvuk škrabky přejíždějící po kovu), převedl jej na digitální záznam a pomocí počítače jej srovnal se vzorky tisíců dalších zvuků objevujících se v přírodě. K překvapení vědců se daný zvuk nejvíce shodoval … s varovným pokřikem primátů, který vydávají, když v divočině zahlédnou dravce. 6
… proces interpretace senzorické informace na příkladu tzv. organizace neúplných obrazů či tzv. konkurenčních obrazů – co vidíte na těchto obrázcích?
11
odkazy http://dreamworx.cz/book/iluze.html http://opticke.klamy.misto.cz/ostatni_klamy.htm http://www.vigour.cz/rady/ja_klamy_test.htm Soustřeďte se po dobu 30 sekund na čtyři pod sebou umístěné tečky uprostřed obrázku. Potom se podívejte na zeď a začněte přimhuřovat oči.
Heringův klam … jsou to přímky, rovnoběžky? je to čtverec?
12
