Rozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2006

Rozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok

2006

Úvod Státní rostlinolékařská správa (SRS) provedla v roce 2006 cílené detekční průzkumy, které se zaměřily na průzkum výskytu chorob a škůdců ovocných, okrasných a lesních dřevin. V některých případech byly do výsledků průzkumů zahrnuty i výsledky soustavné rostlinolékařské kontroly, která se provádí zejména u rostlin určených k dalšímu pěstování, jejichž pěstitelé musí být registrováni dle zákona o rostlinolékařské péči u SRS. Vzorky byly ze sledovaných rostlin odebírány pouze v případě (s výjimkou háďátka borovicového, kde se v rámci průzkumu odebírají vzorky dřeva i bez příznaků výskytu), kdy příznaky poškození odpovídaly příznakům napadení sledovaným škodlivým organismem. Všechny vzorky byly následně testovány na přítomnost škodlivého organismu v diagnostických laboratořích SRS.

2

Fytoplazma evropské žloutenky peckovin - European stone fruit yellows phytoplasma = ESFY Fytoplazma evropské žloutenky peckovin napadá převážně meruňku (Prunus armeniaca), méně broskvoň (Prunus persica). Ojedinělý výskyt byl dosud zjištěn u švestky domácí (Prunus domestica) a třešně (Prunus cerasus). V ČR se předpokládá značné procento stromů uvedených druhů rodu Prunus infikovaných ESFY, které jsou ale bez příznaků napadení (v latentní formě). Jedním z příznaků infekce fytoplazmou ESFY je malá násada květů na infikovaných letorostech. Typickým příznakem je pak chlorotická svinutka listů a mírná až silná žloutenka, vyskytující se na jednotlivých infikovaných větvích a rychle se šířící po celé koruně. Listy předčasně opadávají, výhony vyholují a později i odumírají. Napadené stromy mohou odumřít do 1-2 let od objevení se vizuálních příznaků. Plody na napadených stromech jsou obvykle menší, dozrávají předčasně a opadávají nebo zasychají na stromě. Fytoplazma evropské žloutenky peckovin byla v ČR poprvé prokázána v roce 2002 na jižní Moravě. Průzkum je zaměřen hlavně na sady, ovocné a okrasné školky a technické a prostorové izoláty ovocných dřevin.

Obrázek 1, 2, 3 Příznaky ESFY

Tabulka 1 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu fytoplazmy evropské žloutenky peckovin European stone fruit yellows phytoplasma - na území ČR v roce 2006.

místa produkce rostlin určených k pěstování (školky)

ostatní porosty hostitelských rostlin

počet kontrol

počet odebraných vzorků

počet míst výskytu

počet kontrol



123

5

1

76

18

6

3

Původce bakteriální spály jabloňovitých – Erwinia amylovora (Burr.)Winsl. et al. Erwinia amylovora je původcem bakteriální spály jabloňovitých. Napadá rostliny z čeledi růžovitých (Rosaceae), především hrušeň, jabloň a ve volné přírodě hloh. Příznaky napadení jsou vadnutí a odumírání květů, usychání a odumírání vegetačních vrcholů a větví, listová spála, spála plodů, spála kosterních výhonů a větví, hákovité ohýbání letorostů. Výskyt Erwinia amylovora byl sledován v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v ovocných školkách a jejich okolí. Průzkum byl dále prováděn v tzv. „nárazníkových zónách“ v okolí školek, ze kterých je možno dodávat výpěstky hostitelských rostlin spály do specifických oblastí v rámci EU, tzv. „chráněných zón“, ve kterých jsou uplatňována přísnější opatření proti zavlečení a šíření Erwinia amylovora. Průzkum se dále prováděl v sadech, přednostně na jabloních a hrušních, ve veřejné zeleni a v rozptýlené zeleni na hlozích.

Obrázek 4, 5, 6 Příznaky Erwinia amylovora

Tabulka 2 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Erwinia amylovora na území ČR v roce 2006.



nárazníkové zóny

počet kontrol


Počet míst výskytu

počet kontrol



počet kontrol



609

47

3

110

29

7

380

39

20

4

Monilinia fructicola (Winter) Honey M. fructicola je v Evropě nepůvodní druh, který byl dosud ojediněle zjištěn jen v několika evropských zemích Tento druh v místech svého rozšíření působí výrazně vyšší škody než v Evropě původní druhy rodu Monilinia. Tato houba je proto v EU zařazena do seznamu škodlivých organismů rostlin, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno a při jejichž výskytu je nutno úředně nařizovat opatření vedoucí k jejich eradikaci nebo k zamezení dalšího šíření. Monilinia fructicola napadá rostliny z čeledi růžovitých (Rosaceae), zvláště broskvoň a další druhy rodu Prunus, dále hrušeň, jabloň, hloh aj. Moniliniová hniloba je charakteristická hnědými skvrnami na plodech, které se postupně rozrůstají po celém povrchu plodu, později šedými porosty konidioforů a konidií nebo béžovými, často v koncentrických kruzích uspořádanými polštářky konidioforů a konidií. Černá hniloba zahrnuje celý plod, který mění i svou konzistenci – měkne. Patogen působí rovněž moniliniovou spálu květů, květenství, listů letorostů, větví, která se projevuje hnědnutím a zasycháním těchto orgánů, popřípadě klejotokem na napadených letorostech a starších větvích. Průzkum byl proveden v ovocných školkách a sadech. Vzorky k laboratornímu rozboru byly odebrány vždy při zjištění příznaků moniliniové hniloby, neboť příznaky nejsou vizuálně odlišitelné od příznaků působených běžně se vyskytujícími druhy Monilinia laxa či M. fructigena. V rámci cíleného detekčního průzkumu byl zjištěn výskyt karanténní houby Monilinia fructicola na 15 lokalitách v západních, severních, středních a východních Čechách.

Obrázek 7, 8 Příznaky Monilinia fructicola (převzato z www.eppo.org)

Tabulka 3 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Monilinia fructicola na území ČR v roce 2006.



počet kontrol



počet kontrol



83

7

1

79

49

14

5

Virus šarky švestky – Plum pox potyvirus = PPV Virus šarky švestky je karanténní organismus, který napadá rostliny rodu Prunus v širším pojetí. Napadení se projevuje difúzními chlorotickými skvrnami na listech, u švestky a meruňky kruhovitými, popř. nepravidelnými kresbami, tečkami, prosvětlením a lemováním žilek a deformací listů u broskvoně, višně plstnaté a meruňky. Na plodech meruňky a broskvoně působí vznik kruhových skvrn, které jsou někdy proláklé, u švestky dochází k deformacím a předčasnému opadu plodů. Na peckách se objevují difuzní skvrny (švestka) nebo kroužky (meruňka). Výskyt viru šarky švestky byl sledován v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v ovocných školkách, detekční průzkum byl prováděn hlavně v sadech.

Obrázek 9, 10, 11 Příznaky Plum pox potyvirus

Tabulka 4 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu viru šarky švestky - Plum pox potyvirus na území ČR v roce 2006.



počet kontrol



počet kontrol



166

294

3

197

37

65

6

Původce bakteriální korové nekrózy broskvoně - Pseudomonas syringae pv. persicae (Prunier et al.) Young et al. Bakteriální korová nekróza broskvoně – Pseudomonas syringae pv. persicae napadá broskvoně (Prunus persica) a nektarinky (Prunus persica var. nectarina). Příznaky napadení jsou patrné v korovém pletivu větví a kmene, na listech a plodech. Na výhonech a větvích jsou charakteristickým příznakem olivově zelené barevné změny okolo pupenů, tyto léze brzy hnědnou. Infekce se může rychle šířit a zasáhnout starší výhony nebo i hlavní větve. Mladé stromy (do stáří 5 – 6 let) jsou nejnáchylnější. Zasažená pletiva jsou hnědočervená, na kmenech jsou velké léze s ostře ohraničenými okraji. Častý je výron kleje. Na listech vyvolávají bakterie (za vlhkého jara) nekrotické skvrny o průměru 1 - 2 mm s chlorotickými prstenci na obvodu, které později vypadávají. Může dojít i k předčasnému opadu listů. Na plodech se mohou objevovat nekrotické skvrny o průměru 1 – 2 mm, často pokryté vrstvou průsvitného kleje, který poté hnědne. Nekrózy jsou většinou jen povrchové. Výskyt bakteriální korové nekrózy broskvoně byl sledován v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v ovocných školkách a v rámci cíleného průzkumu v sadech.

Obrázek 12, 13, 14 Příznaky Pseudomonas syringae pv. persicae

Tabulka 5 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu bakteriální korové nekrózy broskvoně – Pseudomonas syringe pv. persicae na území ČR v roce 2006.



počet kontrol



počet kontrol



48

0

0

42

2

0

7

Háďátko borovicové Bursaphelenchus xylophilus (Steiner et Buhrer) Nickle et al. Háďátko borovicové Bursaphelenchus xylophilus je v Evropě nepůvodní druh, který byl zavlečen do Portugalska. Působí významné škody na borovicích a dalších jehličnanech. Hlavními hostitelskými rostlinami jsou borovice druhu Pinus densiflora, P. thunbergii, P. nigra, P. pinaster, P. sylvestris, P. luchuensis, P. radiata, P. lambertiana, P. echinata. Prvním příznakem po napadení stromu háďátky je pokles produkce pryskyřice. Transpirace v jehlicích klesá a později ustává úplně. Je omezen transport vody a brzy se dostavují první vnější příznaky jako jsou žloutnutí a vadnutí jehlic, které vedou až k úplnému odumření stromu. Hlavními vektory tohoto háďátka jsou tesaříci rodu Monochamus. Kontroly byly prováděny v lesních porostech a rizikových lokalitách, kterými jsou místa skladování a zpracování dřeva a kůry jehličnanů. Česká republika je považovaná za zemi, kde se háďátko borovicové nevyskytuje.

Obrázek 15, 16 Příznaky Bursaphelenchus xylophilus - B. xylophilus v pryskyřičném kanálku, odumřelé borovice (převzato z www.eppo.org)

Tabulka 6 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu háďátka borovicového - Bursaphelenchus xylophilus v ČR v roce 2006.

Počet odebraných vzorků dřeva s příznaky výskytu háďátka anebo tesaříků

Počet kontrolovaných lokalit

les 70

riziková lokalita 104

riziková lokalita

les 6

7

Počet odebraných vzorků dřeva bez příznaků výskytu háďátka anebo tesaříků les 14

riziková lokalita

Výsledek rozboru odebraných vzorků

negativní

31

8

Kozlíčci rodu Anoplophora: Anoplophora glabripennis (Motschulsky), Anoplophora chinensis (Forster) Kozlíčci rodu Anoplophora jsou polyfágní druhy škodící na různých druzích listnatých dřevin. V zemích, kde se vyskytují, působí významné škody na lesních porostech. Česká republika je považována za zemi, kde se kozlíčci rodu Anoplophora nevyskytují.

Obrázek 17, 18, 19 Anoplophora chinensis (převzato z www.eppo.org)

Tabulka 7 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu kozlíčků rodu Anoplophora v ČR za rok 2006.

místa prodeje bonsají (zahradní centra, výstavy apod.) počet kontrol 44

počet odebraných vzorků 0

veřejná zeleň (parky, stromořadí, městská zeleň …) v okolí rizikových lokalit, botanické zahrady a jejich okolí


počet kontrol

0

155

počet odebraných vzorků 5

počet míst výskytu 0

9

Původce rakoviny kůry kaštanovníku Cryphonectria parasitica (Murill) Barr Cryphonectria parasitica je původcem rakoviny kůry kaštanovníku. Hostitelskou rostlinou je hlavně kaštanovník (Castanea spp.) - s výjimkou kaštanovníku měkoučkého (C. mollissima). Dalšími hostitelskými rostlinami jsou javory (Acer spp.), ořechovec vejčitý (Carya ovata), Chrysolepis chrysophylla (syn. Castanopsis chrysophylla) – tento druh se pěstuje pouze ve skleníku, dub (Quercus spp). a škumpa orobincová (Rhus typhina). Houba působí odumírání kambia hostitelských rostlin. Dochází ke žloutnutí a usychání listů a větví v koruně stromů v důsledku narušení kambia ve spodní části kmene. Listy po zežloutnutí a seschnutí zůstávají na stromech. Na kmeni a na větvích se objevují rakovinné léze, kůra podélně praská a vydouvá se. Pod odloupnutou kůrou se objevuje žlutavé podhoubí. V rámci průzkumu byly kontrolovány jak solitérně rostoucí hostitelské rostliny (hlavně kaštanovník), tak i hostitelské rostliny v ostatních porostech jako jsou parky, hřbitovy, botanické zahrady, městská zeleň a aleje, a dále hostitelské rostliny nabízené k prodeji v obchodní síti. V roce 2006 byl prokázán původce rakoviny kůry kaštanovníku ve 2 případech ve veřejné zeleni.

Obrázek 20, 21, 22 Příznaky Cryphonectria parasitica

Tabulka 8 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Cryphonectria parasitica v ČR za rok 2006.

místa produkce rostlin určených k pěstování (školky) místa prodeje (zahradní centra, výstavy apod.)

veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí)

přirozeně rostoucí nebo uměle vysazené souvislé porosty (např. lesní porosty)

počet kontrol



počet kontrol



počet kontrol



240

4

0

191

4

2

30

2

0

10

Původce náhlého odumírání dubů Phytophthora ramorum Werres, De Cock & Man in‘t Veld Phytophthora ramorum je původcem náhlého odumírání dubů. Houba má celou řadu hostitelských rostlin. Nejčastěji je napadán dub, kalina, pěnišník a kamélie. Příznaky napadení se liší podle druhu hostitelské rostliny. V Evropě je onemocnění vyvolané P. ramorum nejčastěji zjišťováno na okrasných rostlinách, především na kalinách a pěnišnících. Obecně Phytophthora ramorum nenapadá kořeny hostitelských rostlin. Příznaky způsobené jinými druhy rodu Phytophthora je snadné zaměnit s příznaky napadení druhem P. ramorum, pro přesné určení je nutný laboratorní rozbor. Cílený průzkum byl prováděn ve školkách okrasných dřevin a jejich okolí v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly, a dále pak v zahradních centrech, v místech veřejné zeleně a lesních porostech. V roce 2006 nebyl výskyt P. ramorum v České republice zjištěn.

Obrázek 23, 24 Příznaky Phytophthora ramorum

Tabulka 9 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Phytophthora ramorum a Phytophthora kernoviae na území ČR za rok 2006.


počet kontrolx)

počet odebraných vzorkůx)

356

14

veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí)

počet počet počet míst x) odebraných kontrol výskytux) vzorkůx) 0

273

4

počet míst výskytux) 0


počet počet počet míst x) odebraných kontrol vzorkůx) výskytux) 65

0

0

11

Phytophthora kernoviae Jedná se o nově popsaný druh fytopatogenní houby, jejíž výskyt byl dosud prokázán na buku lesním (Fagus sylvatica), na dvou druzích dubu (Quercus ilex a Q. rubra), šácholanu (Magnolia stellata), liliovníku tulipánokvětém (Liriodendron tulipifera), pěnišnících (Rhododendron sp.) a rostlinách Gevuina avellana, Pieris formosa a Michelia sp. Okruh hostitelských rostlin je pravděpodobně širší. Houba se projevuje na různých hostitelích různými příznaky na listech, větvích a kmenech. Na rozdíl od příznaků působených jinými druhy rodu Phytophthora napadené listy v průběhu několika málo týdnů opadají. Průzkum byl prováděn ve školkách okrasných a lesních dřevin, v zahradních centrech a na výstavách, ve veřejné zeleni a v lesních porostech, zároveň s průzkumem na P. ramorum a jeho výsledky jsou součástí tabulky č. 9.

Mycosphaerella pini E. Rostrup a Mycosphaerella dearnessii M. E. Barr Původce červené sypavky borovic Mycosphaerella pini napadá v podmínkách České republiky hlavně borovici černou (Pinus nigra) a borovici kleč (P. mugo), dále méně rozšířené okrasné druhy borovic (např. P. ponderosa, P. jeffrey, P. leucodermis). Mohou být napadeny i další druhy borovic. U smrku obecného (Picea abies), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii) a modřínu opadavého (Larix decidua), což jsou podle literárních zdrojů další možné hostitelské rostliny této sypavky, nebyly dosud v podmínkách České republiky příznaky napadení pozorovány. Druhá karanténní sypavka Mycosphaerella dearnessii může napadnout všechny druhy borovice (Pinus L.) a je rovněž nalézána na smrcích (smrk sivý – Picea glauca a smrk omorika – P. omorica). Symptomy infekce jsou značně proměnlivé v závislosti na hostitelské dřevině. Charakteristické je napadení jehlic spodní třetiny až dvou třetin koruny, kdy jehlice reziví od konců a odumírají. U silněji napadených stromů dochází k opadu všech starších ročníků jehlic. Výskyt Mycosphaerella pini byl v roce 2006 prokázán na 13 lokalitách (z toho ve 4 případech ve školkách), nejvíce výskytů bylo zjištěno na severní Moravě. Výskyt Mycosphaerella dearnessii v České republice nebyl zjištěn. Průzkum výskytu obou sypavek se provádí v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v okrasných a lesních školkách, dále také v místech prodeje, ve veřejné zeleni a lesních porostech.

Obrázek 25, 26 Příznaky Mycosphaerella pini

12

Tabulka 10 Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Mycosphaerella pini a Mycosphaerella dearnesii E. Rostrup v ČR za rok 2006.


veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí, )

počet kontrol



počet kontrol



860

216

5*

247

85

5*


počet počet odebraných kontrol vzorků 140

19

počet míst výskytu 3*

* Mycosphaerella pini

13

Rozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2006

Recommend Documents