Rozpočtová politika – obrana 17.12.2016
Obrana • definice - zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR „…souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením…. zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému…“ • dle bezpečnostní strategie „…souhrn činností směřujících především k odvrácení napadení (útoku) protivníkem s cílem zachovat důležité lidské, materiální a prostorové hodnoty…“ ekonomické zabezpečení obrany zahrnuje: zabezpečení ozbrojených sil, vojenskou výrobu, export a import zbraňových systémů, vojenskou infrastrukturu, výzkum a vývoj v oblasti vojenství apod. Proč financovat obranu z veřejných rozpočtů?
Faktory ovlivňující výdaje na obranu • ekonomické faktory HDP, veřejné zakázky (korupce),… • technologie – (např. jaderné zbraně, oficiálně 13 500 jaderných zbraní – Rusko a USA = 98 % jaderných zbraní na světě) • bezpečnostní situace …. problémy určení rozsahu - působení zbrojařské lobby, tlak na růst nadspotřeba latentní užitek – nízká míra ztotožnění – společenský užitek obrany = prevence války, odvracení hrozby napadení neochota vydávat zdroje černý pasažér
Výdaje na obranu v % HDP
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/setupDownloads.do
5
Výdaje na obranu v % HDP
https://www.sipri.org/databases/milex
6
TOP 15 MILITARY SPENDERS IN 2014
US military spending a percentage of GDP
8 https://pastspeaks.com/tag/military-spending-as-a-percentage-of-gdp/
SIPRI -Stockholm International Peace Research Institute IISS - International Institute for Strategic Studies
Formy financování obrany Řádné rozpočtové financování
Fondové financování
Mimořádné rozpočtové financování
daně
vojenské daně
kontribuce
Mimo rozpočtové zdroje
úvěry Starší zdroje financování
konfiskace majetku
emise peněz
dluhopisy
válečná kořist
Formy financování obrany • Kontribuce (latinsky contributio) - poplatek vybíraný od obsazeného území vítěznou armádou. • Válečná kořist je majetek hmotné i nehmotné povahy, který byl zabaven během války a jehož se jedna z válčících stran zmocnila na úkor druhé válčící strany. • Konfiskace (z latinského confiscatio) označuje zabavení majetku bez náhrady. • Vojenská daň – „Branný zákon z r. 1920, stanovil, že osoby vojenské službě nepodléhající budou platiti vojenskou daň. Obměna vojenské daně zvané »vojenská taxa«, která byla zavedena v r. 1880. Je to prostá 10%ní přirážka k dani důchodové. Z platby branného příspěvku jsou vyjmuti poplatníci hospodářsky slabí, kteří neplatí daně důchodové, to jest se zdanitelným ročním důchodem pod 7.000 Kč u daně vyměřované přímo, u daně placené srážkou pod 11.388,- Kč event. 12.012,- Kč. Výnos branného příspěvku je odhadnut v rozpočtu na r. 1935 částkou 10 milionů Kč a bude stoupati ubýváním poplatníků, kteří sloužili za světové války a přibýváním poplatníků doby mírové. “ http://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/3vo/tisky/T1413_00.htm
13
Vojenské keynesiánství vliv výdajů na obranu se projevuje dvojím způsobem: • 1) vojenské výdaje odnímají část ekonomických zdrojů – chybí při řešení sociálně-ekonomických úkolů, zvyšování životní úrovně obyvatel – NEGATIVNÍ DOPAD • 2) výdaje do výroby technologicky vyspělých systémů zbraní, vojenské techniky, speciální vojenské produkce stimulují rozvoj technologie, tvorba pracovních míst, zvyšují exportní možnosti = POZITIVNÍ DOPAD (růst HDP, růst u, růst reálných důchodů obyvatelstva) = dvojí vnitřně rozporný vliv vojenských výdajů na ekonomiku země – kritici ( zdůrazňují negativní dopad), zastánci (pozitivní dopad)
Určení výše vojenských výdajů • optimum velikosti vojenských výdajů - podíl na HDP definování spojeno se 2 extrémy: A) pokud jsou výdaje vyšší - posilování pozice vojenskoprůmyslového komplexu, tendence k militarizaci ekonomiky - ostatní země navýší výdaje na obranu - závody ve zbrojení B) nízká úroveň výdajů na obranu (latentní užitek) – chybí prostředky k obraně státní suverenity • aplikace vojenského keynesiánství - nebezpečí k nadměrnému růstu vojenských výdajů
Teoretické základy vojenského keynesiánství • John Maynard Keynes - proč tržní ekonomika selhala? - deprese, nevyužití výrobních kapacit, vysoká nedobrovolná „u“ • „Obecná teorie"(1936) - příčinou krize - nedostatečná efektivní poptávka, neochota soukromých investorů investovat • nový model hospodářské politiky – nová pracovní místa, velká dodatečné poptávky ze strany státu, i za cenu dluhu • veřejný poptávkový impuls -„stavba pyramid, zemětřesení, ale i války mohou sloužit ke zvýšení bohatství…“válka - způsob zvýšení výdajů na úroveň potřebnou pro dosažení plné zaměstnanosti •
r. 1940 „...Jestliže Spojené státy budou mít vážný vztah k materiálním a ekonomickým aspektům obrany civilizace a odváží se kolosálních ztrát zdrojů v podobě výroby zbraní, pocítí svou sílu a poznají ji tak, jak se jim to nikdy nepodaří dosáhnout jinou cestou, získají zkušenost, která může být následně využita k přeměně světa, a tehdy všichni pochopí, jaké jsou základní principy tvorby bohatství... Příprava na válku nejen že nepotřebuje obětí, ale jeví se jako stimul růstu individuální spotřeby a zvýšení životní úrovně, jako stimul, který nemůže poskytnout ani vítězství, ani porážka „New Dealu".
Hospodářský růst a vojenské výdaje • Kalecki 1943 – obava z využití metod klasického keynesiánství - plná zaměstnanost prostřednictvím veřejných výdajů (vodní elektrárny, silnice…) – riziko růst síly pracujících a odborů • efektivnější investice = vojenské výdaje • podmínka: určitá míra politického nátlaku - apely na vlastenectví, vytváření obav ze zahraniční hrozeb • úspěch vojenských výdajů - Německo - ohromné vojenské výdaje = úspěch při překonání globální recese • zásadní bylo: velká vládní podpora rozvoje zbrojní výroby – akceptovatelné pro německé průmyslníky • vstup USA do 2.sv.v + nové vojenské kapacity - válka navrátila ekonomice její zdraví a vyvedla ji z deprese • Kaleckého koncept vojenského keynesiánství v USA - neoliberální pravice
Výdaje na obranu USA (mld.USD)
Vojenské keynesiánství, vojenské výdaje a růst militarizace ekonomik vyspělých zemí světa Hynková, V., Štancl,L.
Vojenské keynesiánství a vojenskoprůmyslový komplex • hospodářská prosperita USA se musí opírat především o válečné hospodářství, odzbrojení a mír by mohly vyvolat ekonomické i politické problémy • v r. 1950 Národní bezpečnostní rada - tajná zpráva pro prezidenta tzv. Magna Charta vojenského keynesiánství • dokument odtajněn v r.1977, výslovně vyzýval vládu, aby
využila vyšší vojenské výdaje jako způsob, jak zabránit ekonomické recesi a růstu nezaměstnanosti
• růst vojenských výdajů - militarizace a rozvoj vojenskoprůmyslového komplexu
• před jeho vlivem varoval prezident Eisenhower (17. 1. 1961: „Toto spojení rozsáhlých vojenských struktur a mohutného zbrojního průmyslu je v americké historii něčím vcelku novým. Celkový – ekonomický, politický a dokonce i duchovní – vliv je cítit v každém městě, v orgánech řízení každého státu, v každém úřadu federální vlády. Uznáváme naléhavou potřebu tohoto vývoje. Nicméně nesmíme podcenit jeho vážné důsledky. ... Ve státní správě musíme být obezřetní, aby vojenskoprůmyslový komplex nezískal neoprávněný vliv, ať již úmyslně anebo náhodou. Potenciální možnost katastrofálního růstu jeho moci existuje a bude existovat i nadále". • především vývoj amerických výdajů na obranu a růst rozsahu zbrojní výroby
Typy vojenského keynesiánství • vojenské keynesiánství v částečném slova smyslu („partial", „secondary - vláda zadává vojenské zakázky s cílem stimulovat investice ve vojenském i civilním sektoru ekonomiky (multiplikační efekt), - tento nástroj není hlavním stimulem AD - Clinton, Obama • vojenské keynesiánství v plném slova smyslu („full fledget") - vojenské výdaje - hlavní stimul ekonomického růstu – Reagan - strategická obranná iniciativa (hvězdné války) masivní vojenské výdaje + státní podpora vojenských projektů+ pokles daní = deficit, vysoká úroková míra k přilákání zahraničního kapitálu (ISLM-BP),
• Bush jr. – deficit státního rozpočtu zmírňován opatřeními na udržování nízké úrokové míry
Ekonomické dopady vojenského keynesiánství • na straně poptávky - přímé vládní vojenské výdaje generují zvýšenou vojenskou poptávku po zboží a službách, vojenské výdaje indukují multiplikační efekt civilních spotřebních výdajů
• na straně nabídky - udržování stálé armády odčerpává z civilní sféry pracovní sílu, (mladí muži s nižším vzděláním, obtížně zaměstnavatelní) přijetí do vojenské služby – pokles kriminality
• vstup do armády - příležitost získat vzdělání a pracovní dovedností pro civilní život • armáda = zaměstnavatel „poslední instance“ • vojenské výdaje na výzkum a vývoj - zvyšují produktivitu civilního sektoru (např. radar, jaderné elektrárny, internet atd.)
Kritika vojenského keynesiánství • zájmové a personální propojení státní byrokracie s politickou elitou a vojenskoprůmyslovými korporacemi • střídání válek a vysokých vojenských výdajů - růst deficitu vládních výdajů • vojenský výzkum a vývoj je méně efektivní než výzkum civilní (příklad Japonsko a Německo) • „klam rozbitého okna“ Bastiat : „když chlapec rozbije v pekařství okno, mohou někteří tvrdit, že to je přínos pro město, protože sklář tak získal práci, a ten následně bude více nakupovat od výrobce oděvů a tak dále. Je to pravdivé, ale nelogické uvažování, neboť ignoruje to, co by pekař koupil, kdyby nebyl nucen koupit nové okno – v moderní ekonomické terminologii – jsou ignorovány náklady příležitosti.“ • vojenské keynesiánství – neuvažuje náklady příležitosti=co by vojáci dělali v případě, že by nebyli v armádě + ignoruje možnou alternativní výrobu zbrojovek
Kritika vojenského keynesiánství • dolar investic do civilní sféry vytvoří více pracovních míst např. ve zdravotnictví a vzdělávacím systému • z každé 1 miliardy dolarů je vytvořeno více téměř 20 000 míst ve zdravotnictví, více jak 29 000 ve školství • 1 miliarda vojenských výdajů -11.600 pracovních míst • zdrojem vojenských výdajů jsou daně- vysoké daně snižují disponibilní důchod • pouze krátkodobé účinky fiskálních stimulů • vyšší úroveň vojenských výdajů vede ke zpomalení hospodářského růstu, cca po šesti letech zpomalení • růst inflace a úroků –pokles poptávky po produkci na úrokovou sazbu citlivých odvětví výroby • „Panuje názor, že války a růst vojenských výdajů mají na ekonomiku pozitivní vliv. Ve skutečnosti ale většina ekonomických modelů ukazuje, že vojenské výdaje odčerpávají zdroje ze sféry produktivního užití, jako jsou spotřeba a investice, a v konečném důsledku zpomalují hospodářský růst a snižují zaměstnanost."
Armáda v ČR • 1649 - první stálá armáda v českých zemích, vojáci dobrovolně - na doživotí • 1781 – vojenská povinnost pro nejchudší vrstvy, osvobozena šlechta, duchovní a inteligence, odvody , služba - doživotní, • 1802 - konec doživotní služby, u pěchoty 10 let, u jezdectva -12 let, dělostřelectvo 14 let
• 1845 – vojenská služba – 8 let • 1868 - všeobecná branná povinnost, délka – 3 roky • 1912 – 2 roky • 1920 - všeobecná branná povinnost -14 měsíců, od r.1924 - 18 měsíců, od r.1933 - dva roky
• po roce 1945 - 2 roky , určité výjimky
Armáda v ČR • 1990 - délka základní vojenské služby -18 měsíců, možnost civilní služby • 1993 - délka základní vojenské služby – 1 rok • 12. 11. 2003 – schválení reformy armády • 30. 3. 2004 - posledních 878 branců • 24. 9. 2004 – branný zákon - ruší základní i civilní službu
• 22. 12. 2004 - do civilu poslední vojáci v základní vojenské službě • od 1. 1. 2005 - Česká armáda - profesionální; branná povinnost pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu • březen 2015 - legislativní rada vlády schválila novelu branného zákona, obnovení odvodů - muži i ženy (zdravotní a osobnostní způsobilost občana k výkonu vojenské služby), účinnost zákona je navržena od ledna 2016, první „odvody“ 2017, dobrovolné vojenské cvičení
Ministerstvo obrany podílí se na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství, zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru ČR a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem, organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády ČR, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády ČR, povolává občany ČR k plnění branné povinnosti……..
§ 16 zákona 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR
Vývoj obranného rozpočtu v ČR • rozpočet respektuje vojenskou strategii tj. „…soubor základních principů zajišťování obrany státu a výstavby ozbrojených sil ČR. ….“ • ekonomické zabezpečení → zdroje veřejných rozpočtů na: vybavení, vojáky… tvorbu a udržování průmyslové základny obrany, výdaje na vědu a výzkum od r.1989 24 strategických a koncepčních dokumentů, 16 ministrů • ↓ potřeby ozbrojených sil → ↓významu sektoru obrany a bezpečnosti • po vstupu do NATO – obranné výdaje 2 % z HDP r. 2002 – summit NATO V Praze
Ministři obrany ČR
Bezpečnostní strategie České republiky 2015
• Albert Einstein: „Svět je nebezpečné místo k žití; ne kvůli lidem, kteří jsou zlí, ale kvůli lidem, kteří s tím vůbec nic nedělají“. • riziko přímého vojenského napadení = nízké • růst závažnosti nevojenských hrozeb - přerušení dodávek strategických surovin, negativní aspekty mezinárodní migrace, rostoucí globální nerovnost, závažná mezinárodní hospodářská a finanční kriminalita, • bezpečnostní zájmy ČR : životní, strategické a další významné zájmy • životní zájmy - zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR, zachování všech náležitostí demokratického právního státu (záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel) • strategické zájmy - bezpečnost a stabilita, prevence, zvládání místních a regionálních konfliktů, posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU, zachování funkční a věrohodné transatlantické zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti ČR, adekvátní úrovně strategických rezerv, zajištění kybernetické bezpečnosti a obrany ČR,… • další významné zájmy - snižování kriminality s důrazem na hospodářskou kriminalitu, organizovaný zločin, informační kriminalitu a boj s korupcí, posilování zpravodajské ochrany a obrany …
•
http://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/dokumenty/bezpecnostni-strategie-2015.pdf
Rozpočet MO ČR
Vývoj výdajů kapitoly MO ČR
Zdroj: http://www.mocr.army.cz/finance-a-zakazky/resortni-rozpocet/resortni-rozpocet-5146/
Struktura vojenských výdajů 2013
Výdaje MO v roce 2015 dle metodiky OSN
35
Vývoj počtů jednotlivých kategorií osob MO
36
Příjmy MO 2010-2014 (v tis. Kč)
Výdaje MO 2010-2014 (v tis. Kč)
Mandatorní výdaje MO 2010-2014 (v tis. Kč)
Prostředky na platy
Čerpání prostředků na platy (tis. Kč)
Průměrné platy
Sociální výdaje MO 2013-2014 (v tis. Kč)
Důchodové dávky MO
Ostatní sociální dávky MO 2011-2014
Podíl výdajů na důchody a ostatní sociální dávky na celkových běžných výdajích
46
Výdaje v rámci BV v 2014 a 2015
47
Struktura BV rozpočtu kapitoly MO v r. 2015
48
MO 2015 dle cílů první úrovně (výdajových bloků)
49
MO 2015 dle cílů první úrovně (výdajových bloků)
50
Finanční zabezpečení, rozpočtování a hospodaření v resortu MOČR hlavní zdroj financování veřejné finance (daně) - státní rozpočet půjčky (státní obligace) - výjimečně hlavní parametry ČR programově orientované rozpočtování od poloviny 90. let cca do roku 2005 – 2007? PPR v současnosti přechod k cílově orientovanému rozpočtování
Tvorba rozpočtu • před r.1993 – expanzivně, neprůhledně, financování institucí ne potřeb • r.1993 – nové přístupy: alokace zdrojů s ohledem na cíle, systém jednotné evidence, růst výdajů na investice…. rozpočet ovlivněn stupněm ohrožení státu vnějšími riziky vnitřními podmínkami
metoda PPR – řízení zdrojů: (vznik 1965 v USA) • 3 fáze (PPBS – Planning, Programming and Budgeting System) PLÁNOVÁNÍ zahrnuje: identifikaci rizik, definování obranných cílů, plánování zdrojů
Rizika dle příčin: vnitřní (v ČR ekologická, sociální?) x vnější (vojenská, terorismus, ekonomická, politická, sociální – sociální napětí, možnost převratu…) dle rozsahu: z hlediska negativních dopadů – ohodnocení váhami dle pravděpodobnosti tvorba strategie pro eliminaci rizik: naprostá eliminace, dostatečná eliminace, zmenšení rizika, přenesení rizika (pasivní charakter matice rizik – pravděpodobnost, váha rizika
Fáze programování • střednědobé plánování – na pět let, výstupem programový plán = soubor hlavních programů respektuje: cíle armády (zahrnuje všechny složky MO) př. hlavní programy – obrana proti pozemnímu útoku, obranu proti vzdušnému útoku…. podpůrné programy výdajové kalkulace
Fáze rozpočtování součást návrhu celkového rozpočtu vlády • výstup – návrh rozpočtu • tvorba rozpočtu zdola • finanční standardy • kalkulace nákladů na jednotlivé činnosti • přírůstkové rozpočtování
Zavádění cílově orientovaného rozpočtování • vyhláška ministerstva financí č. 415/2008 Sb. k cílovému rozpočtování - „nový přístup k rozpočtování“ Otázky čeho se má dosáhnout" (rovina cílů + hodnotící ukazatele), „jakým způsobem" (rovina plánovacích a programovacích dokumentů), určení „realizátorů“ cílů „s jakou sumou peněz" (rovina rozpočtové kalkulace nákladů a výkonů pro daný rozpočtový rok)
VÝZNAMNÉ INVESTIČNÍ AKTIVITY 2014-2015 pronájem nadzvukových letounů - cena 1,7 mld.ročně – 17 let 3D radiolokátory MADR – cena 1 ks 325 mil. Kč letištní radiolokátory a průzkumná čidla dokončení nákupu lehkých obrněných vozidel dokončení nákupu útočných pušek BREN nákup modulárních bojových kompletů nákup pistolí, samopalů, kulometů a pušek pro přesnou střelbu letecké síly - dva menší dopravní letouny C-295 CASA - velká vytíženost letadel C-295M "Jedna je na Sinaji, jedna musí být v záloze, pak nám zbývají dvě. ..," ministr Stropnický, jeden nebo dva střední dopravní stroje kategorie C-130 Hercules – na přepravu kontejnerů, kolové techniky a většího počtu osob, cena -1,5 miliardy Kč, velký dopravní stroj Airbus A319 – cena? 9. investice do komunikačních a informačních systémů 10. investice do nemovité infrastruktury…. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
56
Financování dopravy • doprava
- procesy a vztahy, které umožňují přesouvání osob, materiálu,
věcí a informací z počátečního místa do místa určení využitím dopravní infrastruktury
• proč financovat z veřejných zdrojů? Dopravní politika ČR (2005 – 2013) „… zajištění dopravní infrastruktury je jedním ze základních cílů České republiky a jako takový musí být garantován státem.“ - sociální důvody - stát by měl garantovat schopnost přemísťování osob z bydliště do vybraných míst – školy (protože garantuje vzdělání), místo výkonu pracovní povinnosti, zdravotnické zařízení (garance zdravotní péče), soud nebo úřad - prostorové důvody - financování dopravy ve městech - individuální doprava je prostorově náročná, což implikuje větší problém s dopravou z hlediska kapacity dopravních komunikací
• bezpečnostní důvody - u hromadné dopravy v přepočtu na jednu osobu méně nehod a smrtelných zranění • ekologické důvody - „Veřejná doprava jako celek produkuje výrazně méně měrných emisí než individuální automobilová doprava.“
• pomáhá k vybudování a zachování trvalého osídlení venkovské krajiny a k udržitelnému rozvoji sídelních aglomerací
Financování ze státního rozpočtu + EU • výdaje na budování dopravní infrastruktury celostátního významu = dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy, modernizace železnic • v rámci státního rozpočtu - financována železniční doprava • Ministerstvo dopravy objednává u dopravce zajištění rychlíkových spojení jako závazku veřejné služby • dálková železniční doprava - na základě desetiletého kontraktu mezi ministerstvem dopravy a společností České dráhy, a. s. Smlouva o závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu na období od 1. 1. 2010 do konce platnosti JŘ 2018/2019. - každoročně aktualizována dodatkem, - více než 15 % dopravních výkonů nebude poskytnuto jinému než hlavnímu dopravci!
Finanční toky v celostátní železniční dopravě (vlaky R)
Vývoj kompenzace za železniční dopravu ze SR (mil. Kč) průměrná dotace 120,5 Kč na jeden ujetý kilometr
Financování z krajských rozpočtů • dopravní obslužnost na území kraje v samostatné působnosti § 35 zákona o krajích • kraje zabezpečují základní dopravní obslužnosti + správu silnic II. a III. tříd - investice, údržba, rekonstrukce • kraje mohou vlastnit letiště, zabezpečují správu některých vodních cest • dopravní infrastruktura kraje – územní plány • v rámci veřejné služby přepravy cestujících - základní dopravní obslužnost železniční dopravou na regionálních tratích = spěšný vlak a osobní vlak, linková silniční doprava prostřednictvím autobusových linek • někdy kraj přispívá na provoz rychlíkových vlaků, např. spojení Jeseník–Olomouc • financování – vázaná dotace ze SR, z krajských rozpočtů (RUD)
Finanční toky v regionální autobusové dopravě
Finanční toky v regionální železniční dopravě (spěšné a osobní vlaky)
Vývoj krajských dotací do želez. a autobus. dopravy ( mil. Kč)
Financování z municipálních rozpočtů • dopravní infrastruktura obce – územní plány • obce vlastníci a správci místních komunikací - povinnost jejich oprav i údržby, rozšiřování • obce a města mohou mít majetkové podíly v letištích a účast ve vodní dopravě • obce zajišťují tzv. ostatní dopravní obslužnost v rámci regionu, MHD • obec či město může objednat posílení linek či časového pásma v rámci lokálních či regionálních linek • r.2011 - objednávky obcí v ČR za ostatní dopravní obslužnost 368 mil. Kč, = 7,42 % všech prostředků alokovaných na dopravní obslužnost linkové dopravy
Finanční toky v městské hromadné dopravě
Výdaje na veřejnou dopravu 2011 (v tis. Kč/obyv.)
Problémy financování • podfinancování - regulace cen jízdného, snižováním náročnosti pro městský rozpočet nelze tvořit dostatečné rezervy pro obnovu vozového parku a modernizaci provozů = vnitřní dluh
• očekávání růstu kvality versus jízdné výsledek: zvyšování dotací na veřejnou dopravu na úkor jiných aktivit, omezování rozsahu veřejné služby • bezplatné cestování pro rezidenty - cíl: zlepšení dopravní situace
v podobě omezení individuální automobilové dopravy, ekologické efekty např. od r.2013 estonský Talinn, cena = 12 mil. Euro navíc Frýdek-Místek - místní obyvatele zdarma od března 2011, nárůst 16 % přepravených cestujících. zdvojnásobení částky placené z veřejných prostředků na MHD, r. 2013 na MHD vyčleněno 61,9 mil. Kč, v roce 2010 - 32 mil. Kč.
