Rozpaky na stíhací křivce

Rozpaky na stíhací

křivce

Hana Librová Chvála božích muk Miloš Zeman v prvním č ísl e registrovaných Lidových novin argu­ mentuje v č lánku Stíhací křivka proti těm, kt eří se domnfvají, že od nyněj ška moh ou čekat plné obchody. Hovoří o tom, že je nutné snížit okamžitou spot ře bu a úspory efektivně investovat, mimo jiné do výchovy, vzd ě lání a r ekvalifikace. Pr ávem kritizuj e podbízivou p olitiku, ži jící z p odstaty s p ol e čnosti. Zdůra zňuj e p řitom, že vysp ě­ lé země může m e dohnat jenom t eh dy, budeme-li ochotni odložit spot ř eb u na p o zd ě j ší dobu. Snížení sp o třeby hmotných statků vidí t edy M. Zeman jako d o čas ný strategický prostř e d ek. To vše je logick é a celkem sn adno pochopitelné. Autorova obava z o sam ění je sna d zbyt eč n á. T ěc h, kte ř í n eb udou takový me chanis­ m us schopni pochopit a respektovat, nebude mnoho. A těc h, kt e ř í vě dom ě obětují bu doucí pr osperitu národa a "spoko jí se s euforií ze znovunabyt é svobody a tržní ekonomiky", n ebude o mn oho více. P r oč t akové lidi M. Zeman ozna č uj e jako "hedonisticky oriento-

Nad hlubinami zašlých ča sů a dějů plují bóje k ap li ček a božích muk ja ­ ko jistota, že za jakýchkoliv p á nů a dob a v jakémko liv etnickém pro­ středí m ěli lidé stejn é problémy jako dnes . Že se h á dali o půdu mezi se­ bo u i s vr chností, že se š ťastn ě uzdra­ vovali, že pad ali do nesnází n e bo z nich s božím přičin ě n ím vyvázli , že unikli mor u nebo ne ušli zá hubě. Na paměť toh o všeho a na d ůk a z úcty k Bohu stavěli kříže a boží muka a jejich z t várň o vání i úd rž b ě v ě n o­ vali velk ou p é č i. Tolik úvodem k té­ t o krá tké s tati č i s píše chvá le t ěch­ t o drobných staveb , které oživu jí na­ ši kra jinu. Nikdo me nš í a povo l a n ě j ší n ež Zde­ něk Wir th v před ml u vě k Vavrouško­ vě knize "Kos tel na dě din ě a mě ste č­ ku" na toto t éma n apsal: "Nevyče rpa­ telná je záso ba tv arů , v nichž se po ve nkov ě vys kytu jí kap li čky, boží mu­ ka a kř í ž e , nej v l a stn ější výr az lidové zbožnosti. I tyto je možno odvodit co do form y v celé oblasti českoslo­ venské ze stylových vzo r ů vyšší úrov­ ně . . . Tak z kaplí postupným zjed­ no dušován ím zůs taly jen plně zděné hranoly, tak pozdně gotický votivní sloup a hřbitovní laterny daly vzor piHřovým božím mukám s tabernák­ lem, jehož dřík nahrazuje baroko sloupem." První zprávy o božích mukách se objevují od 14. století, nejstarší do­ chované u nás jsou ze století šest­ náctého; z nich jednu, podle Václava Frolce, máme v okrese Brno-venkov a to v Odrovicích, nedaleko Pohoře­ lic. J. Špirhanzl Dur iš ve své knize o ar­ chitektuře jihočeských chalup odvo­ zuje - možná odvážně - zvyk sta­ vět boží muka z kultovního uctívání starých stromů. Předpokládá, že od obrázku přibitého na stromě byl už jen krok k boží muce, kde je obrá­ zek nebo socha světce ve výklenku stavby. Nevím, je-li toto tvrzení prav­ divé nebo ne, rozhodně však existuje těsná vazba mezi starými stromy, kří­ ži a kapličkami. Taková dobrá koali­ ce zelených a křesťanů, řekli by­ chom dnes. Protože ať jakékoliv víry nebo nevíry, postojíme u boží muky pod věkovitým stromem tiše a cítíme něco jako sounáležitost s krajinou a s lidmi, kteří v ní žili dávno před námi. A také pocit domova. Drobné stavby božích muk, křížů a kapliček byly umisť ov á ny převážně u cest a n a rozc estích, někdy na vol­ né m pr ostranství vesnice. To, že dnes sto jí mnohdy upro s třed h onu, jen do­ klá dá, kolik s tarých ces t zmizelo př i integra ci zemědě l ské půdy. Jejich umístě ní při jeh o popisu obvykle p oužíváme slov cit nebo smysl pr o utváření terénu je tedy odvozeno

Boží muka u silnice

Iv ančic e - Ne slovlc e

1

Boži muka

D Březníka

vanou část naší společnosti", to ovšem nevím. Hedonikové své ra­ dosti nečerpali z událostí ve veřejném životě. A dále: podle toho, co víme o filozofii a tradici hedoniků, jejich představa o slasti ne­ byla vždy primitivní, ani přímočará a překotná. Hedonik nejznáměj ­ ší epikurejské větve naopak přičítal veliký význam rozumu a cestě k odkládané slasti. Jak by se choval takový hedonik dnes? Právě tak, jak doporučují naši prognostikové - dnes by si o dírku utáhl opasek, dohnal by prosperující ekonomiku Západu, a pak by si opasek o dvě dírky povolil. Podobně Ota Šik na Vysoké škole ekonomické uváděl žasnoucím studentům, že naše výroba má několikanásobně vyšší materiálové a energetické vstupy než výroba v SRN. Zvlášť vyzvedl paradox­ ní výsledek - spotřeba našich občanů je přitom třiapůlkrát nižšíl Z jeho slov vyplývalo: postavíme-li nyní československou ekonomi­ ku na nohy, budete potom moci konzumovat třiapůlkrát více a ješ­ tě jaksi mimochodem - se uleví vašemu životnímu prostředí. Slovo jemného a chytrého hedonismu, jak se domnívám. Nespokojíme-li se však při pohledu do Evropy se srovnáváním eko­ nomik, trhů a peněžních kursů, nemůžeme minout vě c zásadního významu: už po generace vyslovované znepokojení filozofů, ale též filozoficky orientovaných fyziků, biologů a myslitelů v jiných oborech. JSou znepokojeni směřováním evropské civilizace a kul­ tury. Naše stíhací křivka nás tedy v případě úspěchu má při­ vést tam, kde J. Habermas, B. Commoner a F. Capra hovoří o krizi, kde se K. Lorenz domnívá, že lidstvo na své cestě slepou uličkou už záhy narazí na její konec. M. Zeman má jistě p r avdu, že bychom

2

z logiky pů v o d n ích cest. I tak stojí­

me č asto v údivu nad dokonalostí, s

n íž dokreslují ur č ité místo; ja ko by

b yly tečkou za ře čí , k terou k nám pro­

mluvil kraj .

Za tímco lidová architektura n a ves-

Vlevo:

Boží lIuka

z

roku 1648 z

Ceskomoravské

vysočiny

Dole:

Arch aická boži muka u Ketkovlc

Vd)n~ Dlllln®~

podobně

jako dobří šachisté měli myslet o několik tahů dopředu. Ale není těch tahů, v nichž uvažujeme, stále ještě málo? A máme uvažovat jen o tazích nebo také o cíli celé partie? Kde je míra lidských potřeb, jejíž naplnění nás přivede ke sku­ tečnému štěstí? Je to ta třiapůlkrát vyšší spotřeba oproti spotřebě současné? A i kdyby tomu tak bylo, copak bychom mohli být opravdu šťastni, pohlédneme-li na bídu lidí i přírody v širém světě? Myšlenkový odkaz starých civilizačních skeptiků dnes v zemích disponujících high technology ožil a jeho naléhavost má podobu docela neakademickou, je krajně aktuální: ekologický stav země ­ koule je vskutku důsledke m jednostranného technologického a eko­ nomického racionalismu a filozofického antropocentrismu západní kultury a důsledkem nároků čl ov ě ka na hmotnou spotřebu. Po léta ,mne trápí otázka: jak by dnes vypadala a v jaké krajině b y žila naše společnost, kdyby před dvaadvaceti lety byla mohla o své další cestě svobodně rozhodnout a kdyby s e přitom rozhodo­ vala s vědomím ci vilizačních úskalí; racionálně by modernizovala, aniž by směřovala k nadbyt ečnému konzumu? Ekonomové mají snad jakési důvo dy , pro něž takovou myšlenku a priori odmítají. Říkají něco obtížně po chopitelného o tom, že vý­ rob a se musí točit a výrobky se musejí spotřeb ovávat. Nikdy mne však docela nepřesvědčili a nikdy jsem své kolegy - ekonomy nepřestala podezírat, že se nad starostmi A. Gehlena, E. Fromma, ani E. F. Schumachera vlastně nezamysleli, a také, že nikdy ne­ při stoupili na myšlenku, že jejich obor, ekonomie, je lidstvu na je­ ho c e stě pouhým prostř edkem, nikoliv cílem. Če rné

skládky nejsou jen zdrojem zne čiš· t ění krajiny, ale dokumentují nadm ě rnou s potřebu a lhostejný vztah k přírodě a tím i k budoucností naší z e m ě . Foto Jan Baltus

nic i podlehla s vod ům špa tných v zorů městských r odinných domů, takže je š ťa stnou n á hodou na jít t u lidový dům v původním s tavu, kapli č k y a boží muka zůstaly. Tě žko posoudit, jestli jen proto, že větš ina z nich je za­ kreslena v mapá ch a předsta vuj e te­ dy soustavu pevn ých zem ě m ěř i čsk ý ch bodů, nebo proto, že zatím ni kdo n e­ vymyslel katalog typů sakrálních s ta ­ veb, podle něhož by byly ty staré přestav ěny. jsou už dn es skor o po­ s ledním do kladem, jak obratn ě , s lá s­ kou i vkusem dovedl vesnic ký čl o v ě k obměňovat slohové prvky, které vidě l na kostelích a zá mcích. Nesčetné vr s tvy vápenných omítek změk č il y hra ny jejich s oklů , výk l e n ků a říms , tak že připom í naj í spíše sochařsk é dílo n e ž stavbu a řa dí se po bok těm opravdu tes aným z kamene vy­ s o č in.

Starodá vn á

přívě ti vost

jejich obrazu k starodávnému oslove­ n í nebo snad dopor u čení na z á vě r: Postůj zde , poutní č e . Nech odejít ha­ leka jící pochodníky, ochránce příro ­ dy i turisty, kteří nechodí krajinou , a le " d ě laj í kopce neb o ú dolí ". Po č kej až skauti, oldskauti a s okoli zmize jí za obzorem spolu s v ěd ecko u exkurzí, houfem je zd c ů na k oních z místních stájí jZD a č e d okářským zájezdem. Pak možná v tichu mezi v ě tr em , š u­ m ě ním obilí a domá ckými zvuky z blízké dědiny pocítíš a s ou č as n ě po­ chopíš to, co odborníci nazý vaj í g enius lo ci. Jarmila Kocourková mě

osměluj e

Za ostává ní veřejné dopravy a dravost a u to· mo bilových v ý r obců n astolí i u n á s pro· blémy. s kt erými se ncml. že vyr ovn at zá­ p adní civilizace. patř í k nim 1 skl ádky oj e· tých pneumatik. Foto Tomislav P i v e čk a

3

Vydá Mechové jezírko

své tajemství?

Hlubší myšlenkové kontrole bychom měli vystavit i samy žádoucí moderní technologie. V poslední době u nás padlo mnohé tabu, vy­ no řila se neotřelá hodno cení. Diskutuje se o sta vb ě Gabčíkovo-Na­ gymaros i O' atomových elektrárnách. Nikdo však v naší zemi, okouzlené západními technologiemi, dosud nezapochyboval o opráv­ nění někter ýc h biotechnologií a genového inženýrství kandidovat mezi zachránce lidstva. Ten, kdo ví něco o zpožděných efektech ekologických procesů, o složitosti života a rovnováhy v biosféře, nemůže pře c e věřit, že t entokrát lidstvo našlo t en pravý klíč k ř e ­ šení své tísně. Tyto výs ostné výdobytky moderní te chn iky nejsou projevem ochoty ,člověka spolupracovat s přírodou , jsou novým a rafinovanějším způsob em , jak jí vnutit svou vů li a jak na ni vy­ zrát. To jest, jak ji ovládnout s nižším - jak se domníváme - rizi­ kem, že ovládaný má možnost se vzepř ít, s nižším rizik em, že s e bumerang vrátí. Nerada bych, aby došlo k omylu, aby moj e slova byla posuzo­ vána jako proj ev romanti ckého konzervatismu. Vše chny sv ěto vé ekologick é rozbory ukazují: podstatná šance, kterou lidstvo ve své další existen ci má, je nesporn ě v tom, že se pokusí o r ychlé nale­ zení a o provoz nových te chnologií, které pr ev entivně chrání život na Zemi, které s ním skutečně spolupracují [např. technologie r e­ cyklační) . Záro veň však dodávají, že tato cesta sama o sob ě nemůž e rychle degraduj ící biosfér u zachránit . Č lověk p rost ě nemůže mít K vyššímu standa rdu k onzumní s polečnosti zejména východoevropsk ých zemí patři tzv. druhé bydlení. Formy chatových k olonII zohyzdily nejkrásnější část! ú doli n ašich řek. Foto Rudolf Janda.

4

Říká s e, že za bezmra č ných dnd, kdy slunce ozařuje hladinu rejvízsk ého Mechového jezírka, je vi dět v jeho hlubinách zdi a cimbuř í bájného m ěs ta . .. Ve lké mecho vé jezírko se n acházi ve st ředu západního jádra raš eliniš­ tě, vrs tva rašeliny zde dos ahuj e hloub­ ky 300 cm. Okolí jezírka tvoří pod­ rosty borovice blatky s podrostem me chu r ašeliníku (rod sphagnum ), rojovníku bahenního, vlo cl1 yně (Vac­ cinium uliginosum), klikvy žoraviny, rosnatky okrouhlolisté a dalších dru­ hů typických pro rašeliniště. Z výz na č n ě js íc h druhů živo č ich ů se zde vyskytují např. šídla (Aescl1ena sub arctica a Somatochlora ar ctica), k terá jsou p ozůs tat kem z doby ledo­ vé, skokan rašelinní (Rana arta­ lis), žluť ás ek borůvkov ý (Colias pa­ lae nd ) a jiní. Hloubka jezera se od­ haduje na 2,95 m, plocha je 1692 m 2, maximální dé lka 68,5 m, ší řka 41 m. P r ávě d o té to lokality potápě či ze SOU hutnického v Tř in ci podnikli uprostře d září loň s k é ho roku ekolo­ gickou výzkumnou expedici. Cílem akce bylo ode brat vzorky vody z r ůz­ ných hloubek a také vz orky ben to­ s u. Na závěr pak m ě lo být jezír ko v y č i š tě no od odpadků. Z a č al a příprav a k sestup u. Voda m ě­ la teplot u 6 0c a barvu silného čaje . Zkušební sonda ukázala hloubku ko­ lem dvou a p ů l me tru. Návodčí ve č lunu byl přip rave n , odb ěrov é láhve na vzorky vody o patrně ul oženy ve č lunu.

Nej napínavěj š í č ás t začínala.

".• . do Mechovéh o je rka se ještě nikdo neodvážil ani r uku po no ř it. Je to zakleté místo. Vždyť marn ě se ne­ říká, že kdo do jeho vo dy s es toupí, jde si pro jistou smrt. " Takto popis uj e sit uaci k rásn á legen­ da. Ve sku tečn os ti byla voda 1 přes hnědav é zabarvení čis tá . Viditelnost se p ohybovala ko lem pě ti m etr ů , ale bylo potřeba umělého osvětlení. Ku­ žely s v ě t el z h a logenových reflekto­ rů odha lovaly tajemstvi prostor, kam dosud n evsto upila lidská n oha. V pěk­ n ě č isté vodě jsme viděli vrch ol ky odumírajícího rašeliníku . Úlomky vět­ ví a stro mů u kazovaly, že pevný pod­ klad jezera n ebude hluboko. Vrstva průhledn é vody sah ala do h lo ubky pMdruh ého a ž dvou m e trů . Ta m již za­ čí nal ne průhl e dný r ašeliník, který byl vi d ě t , ale na pohmat jej n ešlo z jistit. Odebrali jsm e vzork y vody z h ladiny i z hlubšfch vrstev, př est o že naši čin­ n ost značn ě zkomplikoval déšť. K plá­ novanému úklidu jsme se dostali s velkým zpoždě ním, nicméně bylo po­ zoruh odné a po tě š it elné, že jsm e pod hladinou nenalezli žádné odpadky. Tato expedic e p řipravovala podmfnky pro dalšf práci. V jezírku bude dlou­ h o době sledována čistota a složeni vody a výskyt živočichi\ bentosu. Po dohodě s ochranáři se bude v bu­ douc nu jezero čistit od řas a vodniho květu, nebot vodni plocha jezera po­ malu zarůstá. Mechové jezírko tedy nevydalo svá taj emství. Zbývá si přát, aby žáci SOU hutnického přinesli z černých vod Mechového jezírka poh ádkové bohatství v podobě stále čisté vody. Roman Kudela

Co by na to řekl Jára Cimrman ? všech no. Nez m ě ní- li zásadně svou orientaci na vysoko u s p otř e b u h motných s ta t ků a nároky na z půs o b života (pro ilustra ci u v eďme např. na dměrné cestování či mó du, která je svým principem pomíji­ vosti p římo z t ěl es něním n ároků na p řír o dní zdroje a která produ­ kUj e odpa dy), moderní t echnologie jej nevytrhnou. Š pič ko v o u t ech nolo gii vyspělých zem í vyhlížejme nikoliv jako na­ dě j i na budo ucí trojnásob né zvýšení naš í sp otřeby, ale p ře de vším proto, abychom našim polím vr á tili př iroz eno u schopnost plodit, ho­ r ám lesy, lidem zdraví. Do volím-li si v polemice s prognostiky být poeti cká , p ři pom ínám , že dneš ní d ítě už sko ro nev í, jak vypadá živý motýl. Na Zá p a d ě dnes s ociologové konstatují příznaky tak zvané tiché r e­ vo luce, kte r á op ouští tradi ční hodnoty sp ot ř e bn í or ienta ce. Do ní p at ř í i zná m é po kusy o alternativn í z půs ob života nebo o realizaci zám ě rn é ch udoby. Ze širšího hlediska je zásadním problémem, zd a jde o r ea k ci po dosažen í jakéhosi prahu nasycení č i p ře syce n í , zda lze do ko mnaty tiché revoluce vstoupit jen p ř es něj. To by byla pro život na Zemi katastrofa . Na země kouli žije víc než p ě t miliard lidí a drtivá vě tšina je od takového prah u velice vzdálená. Máme se k ně mu drát pr áv ě my, k te ř í ne jsme ti nej potř eb n ěj š í ? Musíme v ěř it myšle n ce, že čl o vě k je schopen se ve sp o t řeb ě uk áz­ nit i na nižší ú r ovni než je onen práh sytosti, že je schopen najít ve sv ětě jiné ra dosti a h odnoty. Že je s chopen ignor ovat pragmati c­ ko u filo zofii, podle níž " za chudobu se ve s větě platí d a ň a za bohat­ ství bereme p r émie" . A že t edy dokáže chápat skromnost nejen jako chytrou cestu k bla hobytu, al e jako záměrnou a trvalou souč ást ži­ vota. Miloš Zeman se obává, že nedoženeme-li západní země, "naše děti a d ě ti naši ch dě tí budou vyj íž dět do vyspělých zemí a vra cet s e se smutkem v duši, ty nej talento van ě jš í se zpravidla nevrátí" . Nen í to zbytečná projekce naší generace? Ano, naši lidé se vra celi ze Zápa­ du se smutkem v duši. Ne však vž dy pro zboží, které tam v idě li, do ­ k once ani ne pro výběr a ceny ve spotřební elektronice. Přij ížd ě li smutní proto, že se vraceli do země pokřivených lidských v ztahů, šeptaných ste sků , uhýbavých pohl e dů, zakázaných knih a špinavých nádraží a uli c a zpustlé krajiny. Kdo se však v c izině díval pozorně a soudně, přivážel také zprávu o tom, že lidé v západních zemích jsou p ř ikov á n i ke svým automo ­ b ilů m, že se v americký ch obchodech prodává voda z alpských le­ dov ců , př epravená letecky přes oceán. Že obchodní domy jsou plné zboží, a ž přechází zrak, až cit maně zalétá do sahelské Afriky a a ž s e do rozumu vkrádají znalosti o ekologických cyklech končícíc h záhubou rostlinných a živočišných bytostí. Ale neidealizujme optiku našich turistů; i smutek závisti n ad p estrými pulty jsem zahlédla v očích mnoha lidí. Těmi bychom se však pro budoucnost v ě ru ne­ mě li or ientovat. O jaký smutek z návštěvy cizích zemí se strachujeme, myslíme-li n a studenty z Národní třídy, na jejich kamarády a je jich potomky? Že by se ti nejtalentovanější nevrátili do této země?

"Na tr ávě je rosa, ve stan u je kosa. Venku kosa není a tak honem vstávej už je světlo denní."

Al e n e bylo to pravda. Venku kosa

byla, a n e je dna. Všechny čekaly na

zda tn é s e káče, k t eří je nab r ousí a

vezmou do ruko u. A že sekáči vzali

svo ji práci váž n ě, dokazujl plochy

pokosených luk . Uplatnění tu našla

1 dě v čata, k terá vysekávala spoustu

nál etil., jimiž lo uky zaril.s tají.

Napadají vás teď otázky: kdo, kde,

proč?

Tady jsou o dpovědi a le spoň na někte­

ré.

To, že kra jina Bíl ých Karpat je velmi

hezl{á a že jsou 7de vzácné orchide­

jové lou ky, a le přesto zanedbané člo­

věk e m , ví většin a z nás. Věděla to

i sk upin a mla dých lidí, kteří se sjeli

z c elé r epubliky ko ncem července

na Žit kové, aby alespoň částečně za­

chrá nili to, co člově k zan edbal. Aby

vr átili část krajiny do pil.vodního sta­

vu, aby Bílé Karpaty byly plné ba­ revných a voňavých orchidejí.

Každé r á no je pís n ička a Cin kání rol­

ničky svolává pod vlajku Brontosau­

ra, vítr si s ní pohrává vysoko nad

stan y. Až do oběda se kosí, vyseká­

vá, shr ab u je, suší.

A protože neje n prací živ je člověk,

a na akcích Br ontosaura to platí ob­

zvl á š ť , ob jevují se v "passpor tech"

účastníkll "visa" a celý pobyt je mo­

tivová n příběhy Já r y Cimr m ana. Kaž­

dé visum je t ěžce vybojován o a má svil.j n ázev. Na příkla d: Kopa n ičtí mo­ týli, Divadlo Já r y Cimrm a na, B ič utal , Safari. O t om, že na kopanicí ch žijí p ří v ě­ tiví a u s m ěv aví lidé, se ú čas tní ci p ře­ s v ě dčili při h ře Čítanka, při "četbě"

z vypr áv ě ní lidí o Žitk ové, kdy se uči­ li m ístním písni č k á m a tan cllm. Po této "kosáck é" akci n ezil.stan ou jen pose cené louk y, i k dyž i to je hodn ě , ale ta ké he zký pocit z vyko­ nan é práce, dobrá n ála da , ve lký k us inspir ace a p ř e kr ás n ý obr ázek kr a­ jiny, který se do ka ždého z ú č astní­ k il. př e ne sl. Za to vš echno patř í dík hla vn ě bron­ t o s a urům z Uh erského Brodu, kt e ří a kci pořádali a kte r ým se pod a řil o dá t do h romad y n adšený k olektiv li­ dí. Alena Ma jdová

Kresli] Václav Houf

í1 . ~:~..-.--n7t~

~ .;~ > . ! .,

... _ ..

I

....

5

Bezmocné srovnavam s prosperu]lclmi západními státy zplodilo u nás nereflektovanou touhu být tam, kde jsou ony. Starý slogan "dohnat a předehnat", známý příměr o ujíždějícím či ujetém vlaku i článek z 5. ledna o stíhací křivce to dokládají. Miloš Zeman, je­ hož trefné sportovní metafory v Technickém magazínu jsme v loň­ ském srpnu obdivovali a xeroxovali, je i tentokrát výstižný: bude­ me-li se chovat takticky, pak máme šanci, že bohatý a dynamický Zá­ pad doženeme, podobně jako dobrý pes-honič po inteligentně tva­ rov,a né křivce dožene pelášícího zajíce. Úplně toho chrta vidím: chvějící se vítězné stvoření, jazyk visící z udýchané mordy, nese v zubech kořist, kterou stejně odevzdá myslivci. Stál mu ten ušák za to? Nebo běžel prostě proto, že to jinak neumí, že se vrhá tam, kde se ně c o hýbe, protože si neumí představit, co jej čeká na sa­ mém konci dráhy a protože si svoje cíle sám klást nedovede? Nemáme po uplynulých týdnech dost sebevědomí, abychom si umě­ li klást vlastní cíle? Nebo: neměli bychom se o to aspoň pokusit? (Článek byl původně psán pro Lidové noviny, jejichž redakce jej však nezveřejnila.)

Jak dále v

hospodaření

)

#;, \

á (

/

,(

cY): ;-

) ,

il;~

Kreslil lan Steklí k

s vodou?

Vzhledem k tomu, že jsme v poslední době věnovali na s tránkách Veroniky otá zkám spo jeným s vodním hospo­ dá řstvím poměrně zn ač ný prostor, neb ude ur čitě bez za jímavosti ani in­ fo rmace, kterou na če rvnové tiskové konferenci minister stva životníh o pro­ stře d í poskytl noviná řům náměstek ministra Starý. Jednalo se o další vývoj v e konomice hospodař en í s vo d­ ními zdroji. Pokud jde o ceny za výrobky a vý­ kony vodního hospodářství, jsou prak­ ticky na téže úrovni, jako před 50 lety. Zna mená to , že se v těchto ce­ nách nutně neodrazil celý následuj í­ cí vývo j, což má za n ásle dek, že stá­ va jící nízká cena vody pochopitelně nevy t váří tlaky na to, aby se ti, kte­ ří vodních z dr ojů využívají, k nim chovali tak, jak si jejich ochra na za­ slouží. První krok k náprav ě t edy údajně s p očívá v tom, že je připrave ­ na a k realizaci navrže na první úpra­ va cen za výrobky a výkony vodního hosp o dářství, konkr é tně za vodu po­ vrchovou, pitnou a odkanalizovanou. Pracovníci ministerstva přitom vychá­ zeli z toho, že by nové ceny měl y odráže t náklady, které jsou objektiv­ ně nutné k pořízení výše uvedených výro bků a výkonů a že by zárove ň

6

I

mě l y vytváře t pro ty, k teří výrobky a výkony vodního hos podá řství zabez­ pe č ují (tedy pro podniky vodního hospo dářs tví), takové prostředk y, aby mohly své f unkc e správců a provo­

zovate lů

těchto

vodohospodářs ký ch

a dokonale plnit. cen s e ovšem ješ­ tě dále vycházelo z toho, že ne všu­ de jso u náklad y n a vodní hospodář­ ství s tejné, a tudíž by i ceny měly být různé pro jednotlivá území naší republiky. Pokud jde o jednotlivé užitky v ob­ lasti povrchové vody, budou v této první etapě zpoplatně ny odb ě ry po­ vrchové vody a tzv. vztahy k energe­ tice, vyjádřené nájmem z hydro cen­ trá l. Toto ná jemné spočívá v tom, že energetika využívá vo dních zdrojů k výrobě elektrické energie a měla by tedy nějakým způsob em poskytovat n áhradu těm podnikům, kter é zabez­ pe č ují vodní síť a vytváře j í tak před­ poklady pro to, aby mohla sílu vod­ ních toků využívat, vyráb ět z ní elektrickou energii a s ní pak dále komer č ně zacházet. V této první etapě nebudou zpoplat­ něny ty užitky vodního hospodářství, které umo žň ují vodní plavbu a ně­ které další specializované funkc"e, zař íz ení správně Při tvorbě nových

n ap ř . spe ciální ochranné funkce vero č esk ých hnědouhelných dolů

se­ atd. V oblasti pitné a odkanalizované vo­ dy jsou výra zn ě nízké zejména ceny pro obyvatelstvo, které tak nevytvá­ ří žádoucí tlaky pro to, aby občan s vodou hospodařil odpovědně. Kubík pitné vody totiž stojí 60 haléřů, ku­ bík odkanalizované vody stojí i s čiš­ tě ním 20 haléfů, k dežto současný pr ů mě rný n ákla d s e pohybuje kolem 3 Kčs. Př i t vo rbě nové ceny, odpoví­ dající skutečným n ák la díim, se vy­ cházelo i z regionálních podmínek, takže podle jednotlivých oblastí se bude nová cena pohybovat od 3 do 8 Kčs za kubík. K těmto opatřením se pochopiteln ě p řidruží i tzv. úplaty spo číva jí cí v tom, že každý. k do n ě jak ým zp ůs obem zne č išťuje životní prostředí , bude platit takovou náhradu, která by ho přim ě la k tomu, a by si raději vybu­ doval vlastní č i sti cí zařízení. Tyto úplaty budou tvořit zdroje Státního fondu vo dního hospodářství, kter ý bu­ de pomáhat, usměrň ova t a podporo­ vat budování tě ch za řízení, která by konkrétn ě a urychl e ně zabe zp ečova­ la likvidaci dot yčnýc h zd rojů zne čiš­ tě ní.

V.s.

Kreslil Jan Hrubý

Péče Igor

o vodu

Babič

Nikdo nepo chybuje o tom, že voda je základní životní potřebou. Voda se ovládá mnohem obtížněji než jiné složky životního prostře­ dí, neboť její využití nabývá veli ce rozličných forem. V případě, že je vody nedostatek nebo je její původní podoba ohrožena, činí spo­ lečnost různá legislativní, ekonomická a organizační opat ř ení, aby stav napravila. Tak tomu bylo v dobách dávných , kdy střety kolem užívání vody nebyly tak ostré, a bude tomu tak i v budoucnu, kdy se konflikty p ř i užívání vodních zdrojů budou stále vyostřovat. Spo­ le čnost, která špatně hospodaří se svými socioekonomickými zdroji, n edovede hospoda ř it ani se zdroji přírodními. Vodní zdroj je díky

Ekologický zdarma

slovníček

Nen í s nadné vy bra t 105 n ejd ůlež it ěj ­ ších ekologických t e rmí nů a vy svě tli t je ta k, aby tomu všich ni roz um ě li, bez oh ledu na věk a vz d ě l á n í. Poda­ ř ilo se to Aleši Máchalovi v Malém ekologickém sl o vní č k u , vyd ané m v ro­ ce 1990 Krajským domem d ě tí a ml á ­ de že v Hradci Králov é. Au tor a jeh o odbo rní s polupra covn íci (za slouží si, aby byli jm eno vá ni - Lea Ho ušk ová, Pe tr Ku če r a , Jaro sla v Mi chálek, Eva Nováko vá , Mojmír Vlašín) pe č liv ě vo­ lili hesla a p opsali je s tr u č n ě, výs tiž­ n ě, v ěc n ě s prá vn ě a přit o m sr ozumi­ te ln ě . Na 34 s tr á n k y textu se veš ly zá.kl adn í ekologické po jmy - od a dap­ ta ce pře s ko s tru ekologické s tability až p o ži votn í prostře d í. S l o vn íč ek je dopl n ěn il us tracemi a velmi cenným př e hlede m po u žité a d opor u č e n é li­ tera tur y. Ná kla d 10000 ku sů r ozhod­ n ě není pře m r š t ě ný t ěc h, kteří by ten to slovní če k po t řebovali , je r ozh od­ n ě mn ohem víc. Neporadím vám ale, jak si s l o vn íč ek o pat ři t. Vyše l totiž "zdarm a " pro vn itřn í potřeb u DDM". Myslím si, že p r axe vydáv ání nepr o­ de jný ch publikací by u ž k o n e č n ě m ě­ la sko n čit . Neprode jní by m ěli být politici a ve řejní č i nitel é , ale p ubli­ ka ce, a to i ekologic k é , n e c h ť jsou p r ode jné . Pro mnoho lidí to ti ž n e­ prodejnost zna m ená be zcennost. Os ud ekologických mnoh a n ep r ode jných p ub lika cí, k t eré se nedosta ly k tě m , k t eř í by je s k u te č n ě vyu žili a k teré s ko n č il y v od pad k ových ko ších, kam ­ nec h n ebo ve s b ěru, by m el bý t do­ s tate č n ý m var ová n ím . Bu d e op r avdu velká škod a , pos tih n e-li s tejn ý os ud i Mal ý ek ol ogický s l ov n íče k. ab

Udržení jímací schopno sti a č istoty pr a­ menných oblastí j e z§ kladn í podmínkou pro fungování a využitel nost ce lých povod í. P a u šá ln ě pr o vá d ěnými r egulacemi a melio­ racemi hylo u n á s p o vá lce od v odn ě no 12 procent celkové rozlohy státu. Foto Lubom í r Zelinka

7

8

hydrologickému cyklu v určitém smyslu ob novitelný. S tupeň obno­ vitelnosti však mů ž e být ohrožen jak atmosférickými, tak pozem­ ními změnami prostředí. Projevuje se to také funkční ztrátou s cho p­ nosti zdro je k rýt krátko dobé nebo dlouhodobé p ot řeby. Ke změnám n edo chází okamžitě, negativní ú č inky se hromadí, až nakonec do­ jde ke zlomům, které ukazu jí, že p ř edchozí lidské činno sti se vyví­ jely n evhodným způ so bem. K tom uto poznání do chází v době, kdy jsou již požadována nezbytná o p atření, náročná na finance a pra ­ covní kapa city. Ná prava však č asto zasahuje i do jiných sfér život ­ ního pr o stře dí a vyvolává řetěz ovo u reakci dalších ko nfliktů . Jako p říklad mů žem e uvést situaci, kter á se vytvořila kolem k vality pitné vody v Brně . Způs ob zásobováni pitnou vodou je v tomt o měs­ tě již zna čnou dobu kritic ký. Zdravotní stav obyvatelstva je "díky" t omu oh ro žen. Je evidentní, že radikál ní řešení kritické situace připad á hygienické službě , která zodpovídá za zdravotní stav oby­ vatelstva. Za te ch nick o-ek onomickou stránku dodávky vody pak od­ p ovídají vo do ho sp od ářské organizace. Položme si v této souvislosti něk o lik otázek: Jak do stat co nejrychleji a nejlevněji k valitní pitn ou vo du k oby­ vate lům ? Jak omezit plýtváni kva litní p odzemní březovsko u vodou a jak vů b ec omezit ztráty v do dávkách vody? Je to jen úkol spojený s organizaci distribu ce? Možná , že na určitou dobu bude muset obyvatelstvo postrádat pocit k omfortu, který sp oč ívá v tom, že každý může oto čit koh outkem, ze kter ého teče "pitná " voda. Zamysleme se, pr oč k podobným stavů m dochází. Bez znalostí pří­ činy totiž není možno pr ovádět nápravu. Všeo b ecně známými jevy jsou stále ještě p řebujelý a dministrativní systém ř íze ní, inv e stič n í politika, stav základních pr o s tředků apod. Druhá stránka věcí, která se pomíjí, je pr evence. Jak je možné, že ke kritické situaci m ohlo do jít? Co ud ělat pro to, aby k podobným situacím nedo cházelo ? Ná­ zory budou různé . Opatření bud e zcela urč itě vyžadovat podrobné pr ošetření po dkl a dů , ze kterých se zpra covávaly vodo h osp o dá řs k é kon cepce, dále bude nutno vytvořit nová pravidla, která by byla schopna v procesu přípravy a následné pé če o vodu a vodní zdroje gar antovat zlepšení stavu. P osuďme t edy nejprve pr oblém vodohos­ pod ář sk ých koncepcí. První v odo ho sp odářský plán, kt erý vznikal v povál ečn ém období, byl dlouhou dobu svě to vou novinko u a důkaz em úsilí v odohospod ářů pojímat komp lexně technickou a přírodní stránku vody v přír odě . Podklady, které pr o něj vznikaly, byly dlouhá léta shroma ž ďo v án y a s nesmírnou pé čí schr aň ovány a doplň o vány v těžkých vá l e č ných dobá ch. P ři n utných t echnick ých zásazích v n ě m byla vždy zdůr a z­ ňována citlivost k p říro dě . Velké str ukturální zm ě ny v našem poválečn é m hospodářství však vedly i k novému postoji vodohosp o d ářů k tvorb ě "významných" vodohospodářsk ýc h děl. Centralistick ý způsob řízení ovlivnil vznik rozměrný c h organizačních uskupení, drobné kanceláře postupně za­ nikaly. Vznikaly jednotné te chnicko-ekonomické koncepce, podle

Vlevo :

jez n a Besénku Ulal

Tišnovsko . Foto

Dole:

Sl a tinn ý pot ok Hr . Jeseník. Foto O.

n1dřich

Hauc~

9

J av ůr eck ý

mlýn na Bílém potoku. foto L.

.D. Holan

Botanické průzkumy ve státních Ipřírodních rezervacích nichž pak byl sestavová n plán. Disproporce se většinou řešily z p ě t­

ně , n e boť metody předvídá n í byly n edokonalé. Experimentální me­

tody a později modelování se n ahrazovaly zjednodušujícími př e d­

stavami je dnotlivců a skupin. Tak se v ytvá ře l vzájemný pro pletenec

tzv. kolektivní odpovědnosti za ch ybné postupy.

V období sedmd esátých let se p ři p ravu j e nový Smě rný vodohospo­

d ář sk ý plán (SVP). V této době v odohospodá ř ské ambice v centrali­

za ci říz ení dosáhly svého vrcholu. Posiluje se administrativa, do­

ch ází k tř ístupňové m u, pozdě ji k dv oustupňo vé mu ř ízení, voda je

ekonomizována, z vodního ho sp o dářství se stá vá "produktivní sek-

Maloplošná chráněná území, k nimž

p atří r ezerv ace, jsou a budou o pě r­

nými body och r any přír ody. Podle

s tá le platícího zákona č . 40/1956 Sb.

je v nich c hráně na celá geo biocen6­ za, tedy složk a neros tná, r ostlinná

a živ o čišná .

Nutným p ř e dpok l a d em ochrany jed­

no tlivých d ruhů je zn alost jejich sou­

čas n ého ro zš í ření. Platí to tím vÍCe

dnes, k dy je ohrožen o tém ěř 57 %

z ás t up c ů k v ě te n y ČR , 95 % obojži­

v e l níků , 52 % pt áků a té měř 59 %

s a v ců.

V r ám ci pří r o d o v ěd ných výzkum ů v

Okr esním vlas tivě dn ém m uze u ve

Fr ýdku-Mís tku , jejichž prv o řa do u úlo­

h ou je dokumenta ce významných pří­

r odních h odnot r egionu, jsme se v

posledních lete ch zam ěř ili n a floris­

ticko-faunis tick é pr ůzkum y v ně k te ­

r ých rezer va cích .

V mu ze jní praxi je výzkumná činno st

dopr ovázen a budová ním sbírek a shr o­

m ažď o v án í m pů v odn í ch doklado­

vých ma t e ri á lů (te r énní zápisky, fy­

toc enologick é s nímky) , kter é pak

slouží ne jen pro hodnocení výs kytu

urč it é h o druhu a jeho vazb u n a pro­

s tředí, ale jsou d ůl e ž ité i v p ří p a d ě,

že je tř e ba úda je po ur č it é d o b ě po­

t vr dit n ebo zkontrol ova t spr á vnost

de ter minace.

Př edk lá d á m vám nyní dílčí výs ledky

z p růz kumu tří státních přír odních

rezervací (SPR):

SPR Palkovické hů rky

Státní přírodní rezer vace "Palkovické

hů rky" na k . Ú. Hukvaldy byla vyhlá­

šena v roce 1969. Nachází se v Pod­

beskydské pahorkatině (výměra 18,33

hektaru ) a je ukázkou přírozeného

smgeného lesa jedlobukového stup­

ně.

Skladbou dřevin s převládajícím bu­

kem lesním (60 %), častým smrkem

obecným (21 %) a vtroušeným jasa­

nem ztepilým a javorem klenem

(6 % ) patří porosty chráně n ého úze­

mí ke skupině květn atých bučin.

Bylinný podrost tvoří mařinka vonná,

rozr azil horský, hluchavka žlutá, ko ­

pytn ík evropský, žindava evropská,

Ojedi n ěle lýkovec jedovatý, prvosen­

ka vyšší, str divka jed n okvětá.

V rezer vaci bylo při p r ůzkumu zjiš­

těno 132 ros tlinných d ruhů . Mezi

vzác n é a ohro žené patří na p ř . jedle

bělok or á,

čaro v ní!{

nice žlázna tá,

pros tře dní,

ky če lnic e o s tři c e převisl á.

kyčel­

devítilistá a

SPR Cantoria

V oblas ti Slezs kých Beskyd, n a k. Ú.

Nýdek, byla v r oce 1979 n a ploše

39,45 h a vyhl áš ena s tá tní p ří r odní re­

zervace " Ča ntori a " . C hr á n ě n é ťizem í

je dokladem o pů v o dníc h blogeoce­

n6zách pr alesovitéh o vzhiedu v této

oblasti. Ter én je na celé ploše r ezer­

vace balvan itý a sk alnatý, š p atn ě pilí­

stupný.

V lesním por ostu jso u zasto upeny

všechny vě kové tří dy dř evin od ná le­

10

tor ", dominuje politickoekonomická představa reprodukčního pro­ cesu vodního hospodářství, jež, bohužel, dosud přetrvává. Směrný vodohospodá ř ský plán, který ve svých počát c ích mobilizoval nej­ lepší mozky vodního hospodářství té doby, se posléze stal stabilizu­ jícím a konsolidač n ím dokumentem vod ního hospodářstv í. Organi­ zace se většinou snažily udržet svá monopolní postavení, reprezen­ tovaná dominantní hierarchií. I nvestiční politika se stala výrazem " úspěchu" a jisté organizač ní dominanc e. Zdůrazňovalo se, že slav­ né doby mají své slavné monumenty. Technická administrativa v projektování dosáhla n esmírn ých rozměrů. K t omu se ještě p ř i­ družil všeobecně známý diktát stavebních organizací. Je jasné, že nejv ě tším problémem současnosti je demonopolizace výzkumu, projektování, výstavby i kontroly. Zapomínat nelze ani na mon opol ve vzděl á ní. S růstem administrativní organizační pre­ stiže totiž rostla i prestiž ně kt e rýc h forem vodohospodářské ho v zdělávání. Tím však byla posilována i centralistická hierarchie. Dominance te chniků vod o hos p odářů , kte ří svými p oliticko-ekono­ mi ckými úvahami suplovali ekonomy i sociology, měla své ko ře ny pr ávě v systému výuky a skladbě vý ukových programů . Plán jako dokume nt a hlavní nástroj říze ní byl č asto zcela nekon­ zist entní v č ase . Nebyl s chopen pružně postihovat všech ny změny. Jeho t vorba měla admin istrativní podtext, který lze o zna č it jak o alibismus jedné činnosti vůči druhé. Investič ní výstavba a doz or jsou pr oti p rojek č ní činnosti, proj e kční činnost proti koncep č ní činnosti a koncep ce proti činnosti plánova cí a prognostické. Pokud se ovšem plán a koncepce rozch ázejí s r ealitou, vznikají řetězo v é dispropor ce. Disproporce v užívání vody a degradace životního pro­ středí~kazuj í , jak byl tent o systém nepružný: Konc epce byly vnu co­ vány jako direktivy a jejich mechanismus neumoži1oval adapta ci, nabídka byla chudá, pravidla ekonomické efektivnosti nevhodná, interdisciplinární spolupráce žádná, lo dmítal se pružný a dynami ck ý systém prognostických informa cí. Strnulost organiza čních struktur byla zakotvena i v SYP. N epře d ­ pokládalo se v ně m nap ř . , že by informatika mohla výrazn ě ovliv­ ň o vat or ganiza ci a říze ní. Retrosp ektivní analýza, která by odha­ lovala p říčiny chování syst ému , pok ud n ebyla vedena v jedn odu­ chých s chématech , nebyla ve své syntetizující a komplexní formě rov ně ž př ij ímána. Na popud orga nizačníc h str uktur, které podpo­ rovaly schematizované myšlení normativních postupů, byly rušeny výzkumy, ve kter ých se projevila snaha změnit resortní chápání prognostické činn osti a m etod n a zkoumání komplexní, r egio nální. Tím, že se "nepředvídalo " , ale normativně plánovalo, rozkvétal "poptávkový" mechanismus koncep ční č innosti. Do kon cepcí byly p ř ej ímány neověřené deklarativní požadavky monopolních organi­ zací, na nichž se pak budovalo celé řeš en Í. Neprůhledn ost kon­ cepcí byla skryta i do tvorby vodo hospodářsk ý ch soustav. P ř íkla­ dem jsou schémata nazývaná moravské vodo hospodářské soustavy, jimž byla dodávána věrohodnost konzistentních koncep č ních řešení i některými počítačovými výstupními sestavami. Systémový slovník

kultur až po přestárlé a r ozpada jí­ cí se porosty. Ve v ěkově nejstarší části rezervace přev lá d á buk lesní (70 % l, jedle bě l oko rá (10 % l. smrk obecný (15 %l a javor klen (5 %l. U mladších porostů se zas toupe ní mě ­ ní ve pr o spěch buku a smrku. Vel­ kou vzácností je jediný e xemplář Usu če rvené ho v zapojeném lesním po­ r ostu. Porosty r ezervace tvoří květ n até bu­ čin y s př e vahou kapradin a iniciální stadia su ťových ja v oři n s p řech odem k e k lenovým bu č iná m. V SPR Čanto ria bylo nalezeno 134 r ostlinnýc h druhů. Mezi velmi vzác­ né a oh rožené p a t ří nap ř. s n ěženka po ds n ěž ník , hořec tolitovitý, lilie zla­ tů

Vstav ač mužský je motivem ochr any v ni!­ kolika chr á něn ých územích Moravskoslez­ ských Beskyd.

II

nebo numerické výstupy z počítače měly těmto koncepcím dodat Málokdo pátral po tom, zda uživatel programů je ta­ ké autorem algoritmů nebo zda je oprávněn interpretovat výsled­ ky. Uvádět vstupní podmínky a předpoklady se většinou nepovažo­ valo za nutné a již vůbec nebylo zvykem polemizovat o výsledcích na oponenturách nebo jiných veřejných, k tomu účelu vyvolaných jednáních. Jakékoliv konkurenční alternativy byly odmítány, neboť by byly produktem "dublujících" činností, což bylo synonymem pro nehos podárnost. V hierarchiích a prioritách koncepčních řešení se tak ztrácela sku­ tečná důležitost péče o vodu. Příkladem může být již zmiňovaná situace komplexního řešení pitné vody pro moravskou metropoli. Znepokojení veřejnosti, které se dotýká územního řešení, organi­ zační nepružnosti institucí, finanční náročnosti dodatečných ná­ hradních nebo alternativních řešení i časového oddalování přija­ tých rozhodnutí, jsou přirozenými důsledky "anonymní" odpověd­ nosti. Centrální orgány a orgány státní správy by měly podpořit decentra­ lizaci a diverzifikaci činností spojených s péčí o vodu, vodní zdroje a životní prostředí. Je nutné, aby zvážily i priority řešení některých "koncepcí" a jejich opodstatněnost nebo důležitost. Přečerpávání pitné vody proti toku Moravy nebo vodárenské přečerpávání ve vrcholových tratích severní Moravy nemůže být pokládáno ani za n ezbytně nutné technické řešení, ani za odvážnou koncepci či hy­ potetický záměr, byť by se koncepce zpracovávaly v souvislosti s přidruženými investicemi průplavu D-'Q-L nebo na základě hypo­ tézy o laciné energii v budoucnu vybudovaných jaderných elektrá­ ren. Pochybnost vyvolává i opakované řešení studií zásobení okre­ sů pitnou vodou v souvislosti s fiktivním racionalizačnfm opatře­ ním, které bylo důsledkem administrativního snížení normy poža­ davků na vodu. větší důvěru.

Vlevo: Dokumentárni záběr y z regulace Dyje n e· dá vají žá dnou dů vě ru k e kologicky š etrné· mu přístupu Dlonopolních projektových a s ta vebních institucI. Foto Miloš spurný

Záběr čina

z SPR Palkovlcké

hůrky

-

čistá

bu·

vG~[C(jDll11fi®~

Na dlani Jindřich

Zogata

Javorový list přikryl měs to d l aní a obrátil dlali do všech

k o u tů

Liste m rozsvěcené sv ětlo puká brázdami smogových ulic líhnoucfmž karburátory V list u j e vzkaz abychom kmenům podali obě r uce List n ese varování že nad kameny vy rvaným i v l omech jsou plíce m ěsta zaprášená

tohl a vá, čarovník al pský a ko zlík tro­

jený.

SPR Plenisko

Při s tá tn í h ranici s Polsko u lidovo u

republikou, na k. ú . Nýdek, je od r .

1956 vyhlášena státní příro dn í re zer­

vace "Plenisko ". Vý m ě rou 16,31 ha

je menší než Čantoria [ob ě ve Slez­

sk ých Beskydech) .

Lesn í porosty t vo ří kv ě tnaté bu č iny

a acidofiln í h orské bu č iny s p rvky

klimaxových s mr či n. Více než t řeti ­

n u plochy chráněné h o územ í pokrý­

vaj í pře s tárl é, pralesovité porosty,

kde jsou zasto upeny jedle bělo k o r á

( 20-30 % ), buk lesní (30-40 %)

a smrk ob ecn ý (30 - 50 %).

V bylinném podrostu bylo nalezeno na

100 rostlinných dru hů , z toho je 7

ohroženo na své exis ten ci. K vzác­

ným zástup ců m flóry r ezerva ce patří

kamzičník rakousk ý, ho ř ec toht ovi ­

tý, že brovice různolist á a vrane c jed­

lový.

Vě řím , že výsledky prlizkumů a do ­

kumenta č ní materiál deponovaný na

pří rodovědném pra covišti Okre sního

v lastivědného muzea ve Fr ýd ku-Míst­

ku poslouží v blízké budoucnosti ja ­

ko výchozí podklad ke sle dování

zrněn v přirozených lesních poros­

tech. Vždyť rostlInstvo p a tří mezi n ej­

citlivěj š í ukazat ele stanovištních pod­

mínek a ekologIcká rozmanitost p ří­

rodního prostředí je zároveň 1 uka ­

zatelem zdr avého životního pros tř e­

dí pro člověka. Alena Hájková

13

Vodní cesta míru? Ja,k je široké veř8ljnosti známo, da ­ lo v pos,l ed niDl o,bd·obí k Zlnačn é a,k­ tivLzaci snah o vylbudo,vání průpJav ­ ního spoj ení Dunaj -Ddra-Labe_ První zásadní i'nfol1mace o zámě'r u inv est o­ rů byla p Ulb L'i tk'o,vána v Hosipo d áňs.kých no,v inác h č. 14/1989, klde auto.i'ii člán­ kn doc. tng. F. ČUlba , CSc., a ing . F. Maldry z dů!r,azň ují ekooomický .př í!n o.s plánov1l/l1é ~nv estice pno naše n áirod­ ní hos{podMstvf. Ta,ké ekologický do­ pad k,a n á'l ů h odno t í au~ořJ proje!ktu v z ásadě zcela POZHIÍlWlě. Za Ú'če le1ll1 co nejrydlllejší re,aHzaoe prů!plav'u by­ la založ ena a'kcLo.vá pole611'0st Ek:o­ tna.ns Mma.via, v i€ijí:mž čele je zá­ stupc e JZD AK Slušovtce. A:kce má podJJoru některý,ch v8iLk}dl .prům ys ­ lových pOdni,ků v doltčelll ý,ch oblas­ tech Moravy. V tomto pozi1tvl1Ílm du­

iva před

14

řeky

Moravy u Brodského v roce 1971 regulacnlch prací.

zap oč etím

Chll V minulé'Dl obdob í ,s t.av,bu až na ma,lé výj'hmky 110dnot:i!ly a po.d,p.or,o­ valy vš echny nozhodl~jící 's delov,a,c i p , rostředlk y, v nichž dos't ali proolpagá­ t oři a kce k vyjádř en í dostatečně ši· roký p r.ostor. Dá se říci , že v,r ch ol em těc h to jedno::;tmnných i nformací by· la odpověď n a do t.a,z čte n ářů ve věci výpta'vby vOldní cesty z;veřejněn á v Ru­ dém prá'v u dne 6. 7. 1989, k,de Mi cha l Stři'd a mimo jin é llváděl: n • • • před­ s~ava, že b udová ní vodní cesty OhTO­ zí ŽÍ1votní ,prDSltředí, je l18ijelll neSlpráv· ná, ale přfuno aJbJSurdlní." V z ásadě lze říci, že tím tehd y začal boj o v e řelj­ n é mínění. Ze strany hlalvlllích IJíw ta­ goni,sJtů a.kc e šlo o velmi dOlbře pll'O­ myšl ený, pr-ofa i o.nálni pří's't up , kite­ r ý mě l za cUl z í,s kat po dip oJ!'u .nejen tá t nÍlch o r gáJl1ů , ale i veřejnost!.

Regulace Moravy Fotogr afie Miloš e Spurného

SprálVně

tolti ž

oohráinců

.pří:r ody

odhadU, že odjpor mi'!že bý,t z[1.ačný. Ja.ký je názor ekologů 'k výs t av.bě !ka­ n áJl.'ll ? Domn ívám se, že byl do roij.,č­ né míry vYljá.dř,en na z8Is edá,ní ako,lo­ g:iJOké sek,ce Česlk osl o'VenSlké bioJ.ogLc­ ké SlPoleon osti při CSAV, M8iré pro· bělhno 5. ř~j,na 1989 v Pr,a ze. Byl ne­ gativ ní. Nezvr.atnou skut ečností t,o­ tiž je, že re alizace vodní cesty zna­ mená ve!Lmi vMmý zásah do přír,o,d­ nmo pr,o. 1 ředí s tím, že možná ek,o­ l,og[ctká rizika j-sou jen o bt ížně před­ vídatelná. Realitou je dotčen í jedné vyJlllášené .a dvou nav,rhovalných chrá­ n ěných klraj1n ných D'bla'stí (Záh orie, P,oodří a LttOlvetslké P,ommav{), dále pak na,r ušení či ú,plná Ukvl da ce té­ měř 40 mallloplašných chráněný,ch území nachá.zej ící se v ,trase prů­ IPlavu. Z toh o1o 11led ~Slka je n~bYlt­ né si llvěidoIIllit, že CibJráněná územ{ jsou zállcla,dem ekologliak é kosJtry kr,a­ jilny a ml3jjí přfuno str,ategiCIký výzJnalIll p.r,o uchování popnlací chráněných a ohrožených dJ!'uhů p laně I'iostou­ c{ch m s.tlin a voLně žijících živočichů. Dopad vodního díla na navrhovan ou chráněnou kra,jlnnou obl,aslt Boodří, která se z velké vě1Jš1ny rmlkJJ.ádá .na území ,o'k resu Nový J i'č~ n , je zá sadní. }ode toti'ž o nenáVlratmé mič8inÍ ne­ mírně ce nn ého, přiro ze n ého charak­ teru údolní nivy řeky Odry. Ze zce­ la jas n~ch neg,atilv.ní,ch dorpaldi'! je možno uvé, t tyt o: dojde k vážnému narušení vý­ znamného, sta'bilizlljtcilio velilwploš­ néh'O krajinného prvlk u , kter ý má zá, .aJd:ní vý=am nejen pro Mm.a vu , zničení ř ady mok iíadinkh e.kosy­ StélIllů, v,č~tně sle-pýc,h ra men , na ~te­ ré je vázá,na ř,ad a rostlinnýCih a ži­ voči9nýClh drt~hl'l. , v mnoha př~pa:dech kritick y ohl1ožených, - poměrně rO'llsáhJlé kácooí lesních pOTD'Stů a mimdlesní zeleně, včetně poSlledlních Z'b ytťků lužních porostů s .p ů'vlodlní dřav~nnou skl adbou , - poc1s.tBitné narušení nejiv ětšíb.o kOm­ IPlexu údolních lulk v České r€ipUlbli­ ce , - dopady na lZemědělSikou a !lesn{ výl1olbu, aůe i .na ,mYlSl1'iiVost la fY'bář­ st1ví. P.řed\polklá.dat a'z e 1 1k,0Hs~ní vody v kanálu, a Um talké nálsledné zá\ponné dŮlsledlky ipl110 ok'olní lPřLr,o'du. Exis­ tuje zceLa Il'eállná možnost narušeni hladiny rSlpodlní!ch v·o d, rto,to nebe21pe­ čí je z.VJl.áště a1ktuáJln{ 'Při tzv. alter­ na,tilVním 'Vedení 'V,oc1ní cesty Dunaj­ o'c1ra v 1Íseku Jesenfk na,d Dooou­ Osrt'r ava, IM eTá lSe .př edjp okJJ.ádá 'V Ite­ réJIse /po IPrruvé straně Odry, kde j,e výlznamná hydrologická 'síť. V umě'le vytv·oře,n érm Ik a n álu by došlo k 'Vý­ raznéimu 'Omezení Isamočistící (scho'p­ noslÚi 'Vody. Výstavba vodní cesty by se dotkla řady sídelních útv arů, s čimž souvis! možné sociální dopady. Č asto pro~lamované nesmírně výhod­

né ek,oll'oJilldké IhIlediSlko ~'o d ni cesty náirodní !h'O:S[PQdái',~tv i je znaooě r.or.>:[por u\plmé. lis em OisobiI1ě přesvěd­ č en , že tuto sta,vbu nelze IImsuzo~ at II akoll'l:mlÍlc,ký,c h a techniaký,ch hle­ dllsek v ná,vaJznosti ma tp'Ot řeby zúčast· něných lPoldn Uk ů, aJle v lIlávaz,noslti !!la SkUltečné IPoti'81by Illárodního hospo' dářst!Ví, a :to IV s ouvl'51l ostd s jeho by· tost n ě potřebnou restrukturalizaci. Paltř ím m ezi 10dJpťir,ce gigantomá:n1e v lIla.šic,h [])o,dm1nkách a jsem proM výstav:bě iV'oCLní cesty Dunaj-Odra·La­ be. Domnívám .se, že sllmteoně K'om· plexní la objektivní !posouzení této iIIlvestdce musí ,jejl !l'ealizaci vylouči!t. Petr Orel pI'O

trubí pro ú č ely převedení vody. Sku­ teč ností ale je, že vzh ledem k před ­ p oklá danému rťistu cen je třeba po­ čHat ie š t ě s minimálně 8 miliardami DM. Velká část z dosud vydaných pe ně z byla použita na výkup pozem­ kťi, což mů že být lehce získáno zpě t. Také můž e být upuštěno od stav by po trub í pro účely převádění vody (náklady 580 miliónů DM) , když mís­ to toho bude použito č isticí zaříze ­ ní odpovídající . techniky (tedy mís­ to ředění vody nastane optimální čiš­ t ění). Navíc by se muselo přev é zt 14 miliónů tun nák ladu, aby se ka­ n ál vyplatil. Podle prognóz hospo­ dá řského výzkumu v Berlíně je ale

realistický odhad přepravy pouze

3-7 miliónů tun za rok.

Tvrdí se, že kanál je ji~ z 81 pro­

cent hotový. Pravdou je, že mezi No­

rimberkem a Vilshofenem byla s ta­

vební č inno st zahájena ze 40 %. Ko ­

r yto Mohanu musí být v p rťiměru

o 3 0- 50 cm prohloubeno. Dunaj mu­

sí být v úseku 70 k m vyzdě n. Mezi

Aschaffenburgem a Pas ovem musejí

být na úseku 465 km provedena dal­

ší s tavební opatření. Z vlastního ka­

nálu bylo na konci roku 1981 hotovo

61,3 %.

Akciová s polečnos t RMD prohlásila,

že vyrov ná zásahy do přírody pro­

střed nictv í m pe č livé ho plánování kra­

Příklad hodný následování?

Kanál Rýn-Dunaj-Mohan má šanci dostat se do dějin jako jeden z nej­ nesmyslnějších zásahů do přírody. Právě nyní vstupuje do své rozhodu­ jící fáze: budovatelé kanálu v ú.doU A1tmuhlu stojí před okamžikem, kdy se prokopou ekologicky zvlášť hod­ notným ú.sekem údolí. Z jedineč n é krajiny sotva ještě něco zbude. Snad právě proto Volker Hauf, bývalý mi­ nistr dopravy SRN, nazval tento mi­ liardový projekt "nejhloupějším pro­ jektem od stavby babylónské věže". Historie kanálu je stará více než 1000 let. Tehdy Karel Veliký přemí­ tal nad mapou a snil o tom, jaké by to bylo plout z Rýna kanálem do Dunaje. Tento sen byl realizován až Ludwigem 1. Bavorským. Skutečné dějiny kanálu začínají ale až v roce 1921, kdy německá říše a Bavorsko podepsaly státní smlouvu o výstavbě velké vodní cesty. Vedení staVby by­ lo svěřeno akciové společnosti RMD. Vlastní výstavba kanálu začala až v roce 1962, jejím vrcholem mělo být 9 gigantických, 25 m vysokých pla­ vebních komor. V roce 1982 byla stavba pozastavena. V současnosti se již opět staví a v roce 1992 má být kanál zcela hotov. Přesto téměř mi­ lión občanů mezitím protestovalo svý­ mi podpisy proti pokračování toho­ to gigantického ničení přírody. Cas­ tokrá t b yla srovnávána "pro" a "pro­ ti", n e jdťil ežitějši tvrzení zastánců kanálu byla vyvrácena kon krétnImi fakty. Ekonomika kan álu je nanejvýš spor­ ná. Bavorský ministr hospodářstvi A. Jaumann tvrdí, že zastavení stavby by př išlo dráž n ež d o kon čeni pro­ jektu. Oproti ušetř eným 830 m1l1ó­ nům DM by stály náklady v hodn otě 1,9 miliardy DM n a nejnutněj ší re­ kultivace, na požadavky o dško dn ění zemědělství, na n avrá cení jedine č­ ných ú.seků přírodě a n a stavbu po­

15

jiny. Ve s kutečnosti al e kromě kra­ jinného plánu Altmiihlu všechny ostatní plány neodpovídají zákonným požadavklim, eventuálně byla staveb­ ní opatření realizována bez těchto krajinných plánů. Rozsáhlý plán ochrany přírody požadoval co možná nejméně betonu, stří davé sklon y sva­ hů, nově osázené břehové z6ny, no ­ vé biotopy, zachování meandrů . Ně ­ kter é ochranu zasluhující oblasti, kter é by při pokračov ání stavby mohly být zachráněny , jako Donau­ stuferské slepé rameno, Gmiinderské a Platte rské nivy, Ůberauerské mean­ dry, mají bý t obětovány ze mědělst ví, protože akciová spole č no st n ení schopna náhradní zemědělsk é plochy zakoupit. Tedy místo posledních chráněných přírodních území země­ dělské plodiny se všemi agrochemic­ kými následky. Výstavba kanálu zni­ č í údolí, z dynamických řek vytvoří neživou kanálovou stoku. Protože tato údolí budou zbave na vysok ých vodních stavli a povodní, jedná se také o ztrátu nejhodnotnějších za­ mokřen ých oblas tí. Kern sice před ­ povídá , že poč et ž ivočichů a rostlin se zde bude zvyšovat, ale zcela zmi­ zí "specializované druhy (krutihlav, b ramborníček hněd ý a 29 ptačích, 10 motýlích a 5 rybích druhli Červen é knihy) . Stejně silný vliv jako vý­ s tavba kanálu mají i doprovodná opatření , technické úpravy a hlavn ě mosty (nenápadné staré a úzké jsou n ahrazová n y vě t šími s nájezdovými rampami). Objevil se i názor dos ta­ vět kanál proto, aby se kone č n ě moh ­ lo zahájit ozeleňování. (Přinést ale­ spoň kytici květli. na rakev jedné ř í č ní kra jiny). Takže kanál jako nut­ nost pro kulturní krajinu ? Psalo se také, že námitky ochránců přírody přišly příliš pozdě . Ovšem svaz "Ochrana p ří r ody" měl u ž od 30. let proti s tavbě námitky, které vš ak zůsta l y po desítky let nevysly­ šeny. V bezvýchodné situaci byl v ro­ ce 1974 pod heslem "Zachránit, co se dá", učiněn pokus přece jen od­ vrátit nejhorší zkázy. Odborníci zjistili, že kanalizace Du­ na je je z ekologické ho hlediska nut­ ná, aby se zabránilo zahlubování Du­ naje, které vede ke ztrátě zamok ře ­ ných oblastí. Pro č ale vyd áv at sta­ vební opatření, které vede k 90% z trát ě ekologicky intaktních údolních niv? Exis tují jiné, jednodušší mo ž­ nosti, např. vydláždění dna Dunaje. V neposlední řad ě se prý nemli.že us to upit od převedení dunajských vod do oblasti Mohanu a Regnitzu, pro­ tože jen tak je možné docílit zlepše­ ní kvality vody. Toto je dost špatné alibi pro chybějící výs tavbu č isticí ch zařízení v této oblasti. A navíc pře­ vedením vody se kvalita zlepší jen o polovinu třídy čistoty. Od převe ­ dení vody mů že být také upuštěno, kd yž se zabrání výstavbě velkých elektráren (Frauenaurach II, Gra­

16

feurheinfeld II) . V neposlední řadě by přišlo mnohem levněji vést vodu podzemním potrubím. Ale Bavorsk o by tím vlastně přišlo o jednu atrak­ ci : o umělý vodní proud.

Kdo vidí kanál jako velko lepé opat­

ření pro zajištění práce, budiž mu

ře čeno: na s tavbě pracuje maximál­

ně 2200 lidí. V dlisledku ztráty ze­

mědělské pli.dy a zničení krajiny za­

niknou ně k terá pracovní místa (ze­

mědělství, cizinecký ruch ), vlivem

konkurence vodní cesty zlis tanou ne­

využívány železnice, také zde se sní­

ží počet pracovních příležitostí. A že

by se u hotového kanálu usadily fir­

my, je víc než nepravděpodobné. Na­

opak při zastavení stavby kanálu

mohou být realizovány alternativní

investice ze zisku vě tšího p o č tu pra­

covních možností: výs tavba nových

čisticích zaří ze ní a kanalizace obcí,

sanace starých č tvr t í.

A pokud jde o tolik citované spoje­

ní mezi Severním a Cerným mořem?

To už přec e máme tisíce let. Cestou

pře s Gibraltar. Bez plavebních ko­

mor, třikrát r ychleji, desetkrát lev­

něji.

"Snad můž e být tento kanál cvič ­

ným objektem, kde je vidět, do jaké

míry mli.že č lov ěk krajinu přetvořit,

až do jaké míry moho u být uplatňo­

vá na plánovací a ekonomická hle­

diska proti přírodě?" ptá se K. Gab­

riel, vedoucí Úřadu pro vodní a lod­

ní dopra vu v Norimberku. Co k t omu

dodat? Není to snad až příliš drahf

experiment?

Z podkladů německých ochráncC1 pří ­

rody připr av ila

Vladimíra Galová

Kreslil Jan Hrubý

Ohrožený les

"Po světov é válce p ře jímá město Brno do h ranic Velkého Brna 28 ka­ tastrálních okolních obcí, z nichž většina vlastnila t u menší, tu větií části obecního lesa, velmi vša k r oz­ ptýlené po periferii nyněj ších hra­ nic měs ta . Je š koda, že nelze již ny­ ní t yto č ásti spojiti v zamýš lený ze­ lený pás kolem Brna." Ta to s lova napsal lesmistr Va vřinec Horá če k ve své brožuř e o lesích m ě sta Brna v roce 1932. Ke š kodě mě sta nevznikl souvislý zelený pás dodnes. Souvis­ lost lesll byla naopak drasticky na ­ rušována, připomeňme autodrom v Podkomorských lesích n ebo ly žař­ skou sjezdovku půlící Jirásků v les. Z církevních prostředkli. má být v Brně vybudová na nová nemo cni ce. Jist ě ušlechtilý záměr, se k terým bu­ deme všichni souhlasil. Ale na jed­ nán í 9. s rpna 1990 sdělili zástupci Útvaru hlavního a rchitekta mě s t a Brna, že navrhují nemocnici umístit do lesa severně od sídliště Lesn á. Do s ouvislého lesa nad závěrem úd o­ lí sv. A nto n í č ka, pr ávě tam, kde le­ sy ješt ě tvoří takřka so uvisl ý pás. kol em so u č asn é zástavby, kam ch o­ dí na procházky lidé ze sídliš t ě , kde je mo žné dýchat vzduch plný hoji­ vých silic (tolik odlišný od smogo­ véh o koktejlu městských ulic ), po­ zorovat veverky a nas louchat hlasům lesníc h ptá ků . Nechci vypočítáva t všechny hodnoty lesa v blízkosti mě s­ ta, jsou obe cně známy a všichni (jis­ tě i pracovníci ÚHA města Brna) obecně souhlasí s tím, že lesy je tře ­ ba zachovat. Přesto ze č t yř prověřovaných lokalit vybrali pro nemocnici pr á v ě les. Bez ekologické ho posudku a s argumen­ ty, které jsme ča sto slýchávali - "je třeba r ozhodnout r ychle, jinak měst o o n emocnici přijd e, na jiných lokali­ tách jsou komplika ce s vlastnickými vz tahy (zahrád k ářsk é kolo nie), v le­ se je přece n e jlepší prostředí . . .". Je š t ě není definitivně rozhodnuto a p e vn ě vě řím , že bude vyslyšeno sta­ novisko MěV ČSOP v Brně, který umístě ní stavby d o lesa nad Lesnou rozhodně odmítá . Úvod svého popisu lesli. města Brna zakonč il Vavřinec Horáč e k takto: "Ze zacházení s lesem lze souditi n a s v ě­ domí spole čnosti. U vědomí toho, jak velikým a ni čím n enahraditelným dobrodincem lidstva je les, vznáším k měst ské radě zemského hlavního města Brna tuto uctivou prosbu: Aby těmt o lesům zůstali d obrotivým m a­ jitelem!" Snad alespoň nyní, po šede­ sáti letech, bude jeho prosba vysly­ šena a lesy na ú zemí města n ebudou už kone č ně považovány za rezervu stavebních ploch. Antonin Bui:ek

vd~n~ Dllufi®~

Deklarace o trvale udržitelném rozvoji středního Podunají Zahraniční

Duna jská charta

spolupráce

Zjednodušení cestování a velký za jem zahraničn!ch organizaci o děnl v Československu a všech bývalých sociaUstických státi\ přinesly také značné oživení kontaktů našich ze­ lených hnutí, spolků a organizací ze­ jména se západoevropskými partnery. SUbná spolupráce se nerozvíjí je­ nom s nejbližšími sousedy, ale také s ekologickými aktivitami z Velké Bri­ tánie, Dánska, Norska, SVédska, Ho­ landska i ltáUe. Adresář mezinárod­ ních kontaktů vytváří Veronica v in­ formačním centru Zeleného kruhu Brno na Jakubské 7 a je přlstupný každému zájemcI. Tam jsou také smě­ řovány informace o zahraničnlch spo­ lupraclch dalšfch členi\ Zeleného kru­ hu - Ekocentra mládeže, hnutí Du­ ha, Dětl Země, Brontosaurl1, ČSOP a dalších. Přestože poUstopadovou technickou pomoc Západu převzaly předevš!m po­ litické struktury a Zelený kruh Brno neměl do konce prázdnin ani ' kopír­ ku ani fax, nemluvě o dalším potřeb­ ném vybavení příslušejícím k fungu­ jícímu koo rdin ač nímu a informačnlmu centru, nejsou tyto n edostatky barié­ rou k plnohodnotnému začleněnl do evropského, případně globálnlho eko­ logického hnutí. Větší problémy zpl1­ sobuje naše jazyková nevzdělanost. Často velmi schopní, aktivnl lidé, kte­ ří by mohli západoevropským kole­ gům ledacos předvést, neumí řeč. Kromě finanční mizérie je to jediný podstatný rys, ve kterém se od zá­ padních obdobných struktur odlišu­ me. Nynl ke konkrétní spoluprácI. U nej­ bližšlho jižnlho souseda Moravy, Ra­ kouska, se vynoi'ují stále nové a no­ vé spolky, které u nás hledají part­ nery. Zatím nejčllejšl, a zdá se, že i nejvíce konstruktivní ruch panuje ko­ lem přípravy společného národnlho parku Podunajsko. S výjimkou území kolem GabČíkova · dosahujl naše cHe vzácné shody i s oficiální politikou garantovanou nyní v českých zemlch a na Moravě ministerstvem životnlho prostředí. Z iniciativy nevládních or­ ganizací z Rakouska (zejména WWF, Okoinstitut Wien) , Maďarska (panos Institut), Slovenska (SZPOK, Strana zelených, občanská iniciativa maďar­ ské menšiny ze :litného ostrova), z jižní Moravy (Zelený klub Brno, za­ stoupený ze jména Veronikou, ČSOP a nezávislými odborruky a členy po­ radního sboru CHKO Pálava), z Pra­ hy (za Zelený kruh dr. Trpák) a z Mnichova (Global Challange Program) vznikla na jaře 1990 Dunajská char­ ta, jejíž text v čís le otiskujeme. Zdá se, že Morava je zatím k vyhlá­ šenl národnlho parku nejlépe připra­ vena - CHKO Podyjí je ve srovnánf s ostatními územlml téměř bez pro­ bléml1 a poku d se urychU jednání ra­ kouských partnerd, ml1že být tato část vyhlášena velmi brzy. Na okrese

"

se intenzívně projednává roz­ šíření CHKO Pálava o Lednicko-val­ tický areál a o oblast soutoku do souvislého územl navazujícího na CHKO Záhorie a rakouské Pomoraví. Jádrem rakouských problémů s pří­ pravou vyhlášení národního parku je výkup pozemků od soukromníků (zatím převážně z fondů WWF), na Dunaji pod Bratislavou je to součas­ ný stav krajiny v důsledku stavby vodního díla GabČlkovo-Nagymaros. Rok 1995 se u přHežitosti EXPO Ví­ deň jeví docela reálným datem vyhlá­ šení národního parku. S rakouskými a německými spolky ' a institucemi se rozvíjí spolupráce nad problémy ekologického hospodaření, dopravy, včetně vodní (chystaný ka­ nál D-O-L), alternativních zdroji\ energie - zejména Rakousko podpo­ ruje iniciativy za vyloučení atomové energie - a další. ČSOP už před ví­ ce než 2 lety začal spolupracovat se západoněmeckým Svazem pro ochranu přírody. Velmi čilé vztahy se zahra­ ulčnlmi partnery navázala I strana Ze­ lených. Podstatné urychlení spolupráce se zá­ padoevropskými iniciativami zname­ nalo velké setkání nevládnlch orga­ nizací 19.-21. března 1990 ve Vídni a v Budapešti. Jeho úkolem bylo pod heslem "překlenout propast" připra­ vit společné stanovisko zástupců eko­ logicky orientovaných nezávislých ini­ ciativ z celého světa k setkání vlád­ ruch delegaci v květnu v norském Bergenu. Přestože závěrečné fáze kon­ ference byly velmi bouřlivé a pro účastníky z východního bloku až ne­ přehledné, podařilo se formulovat návrh mezinárodnl charty práv na životnl prostředí a po značných úpra­ vách, vyvolaných radikálními účast­ níky, i společné stanovisko k základ­ ním ekologickým problémům světa. Naši účastníci na konfereoci v Ber­ genu však kritizovali postoj vládních zástupců k ekologickým iniciativám a označili ho za formální. Vyplývá to i z příspěvku N. Hrabalové. Pro zástupce československých inicia­ tiv však účast na těchto akcfch zna­ menala velký impuls. Získali základ­ nf orientaci a možnost srovnáni prá­ ce a zaměi'ent podobných spolků v za­ hraničí, vrát1l1 se bohatš! o - mnoho osobních kontaktů, o nové úhly po­ hledu a hlavně o vědomí společné odpovědnosti za budoucnost tohoto Břeclav

světa.

Jednfm z hlavních pi'ínosd těchto set­ káni je p oznatek, že protiklady Zápa­ du a Východu nejsou zdaleka tak kontrastní jako vose Sever - Jih a že celá Evropa a rozvinutý svět žije stále na úkor bývalých kolonií a jejich přfrodnfch zdr oji\. Pro ty, kdo se vrátlli z Bergenu, už nejsou problémy amazonských Indiánd něčím nepředstavitelně vzdáleným. mik

Střední

dunajská oblast je domovem Moravani\, Slováků, Rakušanťi a Maďarů. Ri\st společné multikul­ turní identity těchto národů zahrnu­ je také ochranu přírody a přiroze­ ných základů života v rámci únosné­ ho ekonomického rozvoje. Současné politické změny poskytují přHežitos t učinit prvnf ~rok k tomu, aby se v dunajské oblasti vytvořil ekologický blok pro stavbu jihový­ chodní části)1ašeho nového evropSké­ ho domu. Lidé žijící na středním Dunaji a je­ ho přítocích mají nyní příležitost soustředit se nejen na osvobození od starého hospodářského plánovacího systému, ale také se mohou vyhnout chybám, kterých se od druhé světo­ vě války dopouštěly západni ekono­ mické systémy. Bude nutno nalézt nové hospodářské struktury k zajištění trvale udržitel­ ného hospodářského rozvoje. Ekolo­ gická orientace jejíž dosavadní absence se projevuje v ničenl příro­ dy - musí být budoucím cHem pro Východ i Západ. Podepsané organizace a jednotlivci požadují, aby: - Oblasti podél toku Dunaje a jeho pi'Hoků (Morava, Dyje, Raab, Váh, Hron, Mosonduna, Malý Dunaj, Ipo­ ly) byly chráněny pi'ed ekonomickým využíváním, jaké bylo praktikováno v minulých desetiletfch. Drancování přírodních zdrojů a ničen! krajiny z ddvodů krátkodobého zisku musí být zastaveno. - Všechna rozhodnuti o budoucím využití těchto oblastí byla pozastave­ na do té doby, než se obyvatelé to­ hoto územ! dohodnou na dlouhodobé koncepci vývoje oblasti. Taková kon­ cepce musí ponechat budoucím gene­ racím otevřené všechny možnosti. - Velký počet vysoce cenných územ­ ních celků, které oblast obsahuje, hyl chrá něn. Budoucí dopad lidské činnosti (jako např. dalšf rozvoj sl1­ nic, kanálů, prllmyslu, městských ob­ lastí, rekreace a turistiky) nesmf ne­ zvratně změnit tyto poklady. Ochrana středního Podunají znamená ochranu přírody i kultury a může se stát ty­ pem trvale udržitelného rozvoje. - Staré mezinárodní dohody (jako např. Mezinár odní dunajská konven­ ce, smlouva o kanálu Dunaj-Odra­ Labe, smlouva o stavbě vodn!ho díla Gabčíkovo-Nagymaros atd.) byly peč­ livě přezkoumány s ohledem na eko­ logické sladěnl zastaralých infrastruk­ tur a projek tů rozvoje. Výsledkem bude ustaveni tr ojstranné komise za spolupráce s pr ojektem UNESCO ("Man and Blosphere Program") a za účasti mfstnfch obyvatel. Komise bu­ de zvažovat všechny aspekty, které mohou změnit stávajíc! situacI. Všechny projekty, které už byly za­ hájeny n ebo jsou v plánu, musejí být zastaveny až do doby, než budou znovu komisí zváženy. Čechi\,

17

K<eslll Václav Houf

Podepsané organizace a jednotlivci se zce la shodují v tom, že je nutno zř!dtt mezinárodní pl'!r od nl park "Střední Poduna jl", jehož cllem bude integrovaná ochrana s uchozemských a vodních aluv iálnlch ekosystémů (bude přihlížet ke kritériím IUCN pro "mezinárodn í parky a rezerva­ ce" J. Tento trojstranný park bude zahrnovat současné projekty: Thaya­ tal, Podyjí, Pálava, Donau-March­ -Thaya-Auen, Záhorie. Na ustavenI par­ ku bude dohlížet mezinárodní komi­ se odborníků a zástupců zú častně­ ných tří vlád. Park by m ěl být otev­ řen do zahájení Světové výstavy 1995, čímž by se uskutečnilo je jí heslo "Mosty do budoucnosti". Trojstr anný park vylučuje megaprojekty jako např. kanál Dunaj-Odra-Labe, přehr a du Býč! skála, vodní dílo Gabčíkovo ne­ bo jakoukoli jinou vodní stav b u vel­ kého rozsahu. Tyto projekty by s ko­ nečnou platnosti zničil y dosud ještě exlstujlC[ zdroje podzemní a pitné vo­ dy, půdy, kulturní a biologícké růz­ nosti. Ke vzniku tohoto mezinárodního par­ ku bude založen "Dunajský fond",

jehož povinností bude určit II vyčle­

nit n e Jc e nnějš! obla sti podél Dunaje

a jeho přftoků k ochraně pl'e d veš­

kerou škodlivou č inno stí.

Měl by být co nejdl'íve založen inter­

disclplinárnl výzkumný program, kte­

rý si klade za cH lé pe porozumět

vzájemným vztahů m biotických a

a biotických činitelů II dopadu lidské

činnosti.

Trvale udržite lný rozvoj zilamená pod­ poru systému vel'ejné dopravy, re­ cyklačn[ a nezn ečišťu jí cí tec hnologie výroby energie, šetrné lesní hospo­ dál'ství, ze měděls~ví II turistiku a prů ­ myslovou výrobu, která pečuje o pří­ rodní zdroje II zajišťuje še trné uží­ vání životního prostředí a krajiny. Zádáme politiku, která ctí budoucí generace, a etický kód, k terý zajiš­ ťuje právo na život všem bytostem. Vyzýváme parlamenty Rakouska, CSFR a Maďarska, aby tuto chartu podpo­ řily a aby uvedly projekt trvale udr­ žitelného rozvoje střední dunajské oblasti v život. Bad Deutsch-Altenburg 8. dubna 1990 Podepsáni: Rakousko, CSFR, Maďar­ sko

běhy

Indiánů Amazonle, obyvatel Fi­ lipín a Malajsie, obětí Bhopálu pře­ svědčovat svět, že tyto problémy jsou problémem nás všech. Jako projev solidarity a ochoty účastntt se zahá­ jeného hnutí - Tropical Ralnforest, Bhopal a dalších bylo uspol'ádáno ně ­ kolik koncertů a mftlnků. Největší demonstrací, kterou Bergen zažil (prý 1 za posledních někoUk let l bylo protestní shromážděn! účast­ níků SEED a obyvatel města, které vyjadl'ovalo nesouhlas s uspořádáním, průběhem a předem připra venými zá­ věry ministerské konference o život­ ním prostředí. Vzešla z ní deklarace, která nezavazuje vlády k žádnému dostatečnému kroku smě re m k trva­ le udržitelné společnosti. Z výzvy SEED Popular Forum:

Náš svět dosáhl kritického bodu. Již

nemůžeme ztrácet čas. Narůstající

celkové hroucen! životního prostl'edí,

rostoucí sociální nespravedlnost v jed­

notlivých zemích a zvětšujlcí se roz­

díl mezi zeměmi na severu a na ji­

hu to Jasně ukazují - krize je tady.

Abychom mohli tuto krizi vyřešit, je

nutné zasá hnout je jí kMeny a ne jen

příznaky. Součas n é změny

Solidarita pro rovnost, ekologii a rozvoj V norském přístavním městě Bergen se 12.-16. května letošního roku sje­ lo více než 500 mladých lidí na SEED Popular Forum. Byli to zástupci růz­ ných nevládních hnutí ze 40 států světa. Denně pracovali účastníci SEED na seminářích s odborníky, vy měňo­ vali si zkušenosti o problémech sou­

18

časné globální energetické krize, mož­

nostech alternativních druhů dopravy,

rozvo ji biotechnologií, strategii a

možnostech spolupráce východ -zá­

pad, sever -jih.

Bohužel jsou nám zatím málo vlastní

a známé problémy zemí tzv. třetího

světa. Proč musí až vyprávění a pl'í­

ve východní Evropě ukazují, že ustrnulé společnosti jsou odsouzeny k zániku. Je zde nebezpe­ čí, že východoevropský region půjde stejnou cestou jako západ. Ale sou­ časné dění zároveň představuje no­ vou výzvu i možnosti pro zcela jiný druh společnosti. Věříme, že existují zdroje pro spoko­ jený život a budoucnost každého. Me­ zi jiným obrovské zdroje zabírané vojenským sektorem by měly a musejí být uvolněny na podporu života. Vědomosti tu jsou také. JSou mezi obyčejnými lidmi ve světě pokud si budeme naslouchat a učit se jeden od druhého přes kulturní a zeměpis­ né hranice. Mů žeme se mnoho naučit od trad i čních, trvale udržitelných společenství v Asii, Latinské Ameri­ ce, Africe a dal ích částech světa. Pracujeme v různých občanských hnu­ tích, na různých kontinentech a s různými problémy. Není jen jedno i'ešení, ale je jich mnoho. V této růz­ norodosti je naše sila. Za poi'ádání konference SEED v Bergenu v květ­ nu 1990 nestála jen myšlenka setká­ ní jednotlivých skupin z celého svě­ ta, aby mohli spojit své síly, ale ta­ ké snaha vést různá hnutí v každé společ n osti ke spolupráci na společ­ ných problémech. Budeme pokračovat v budování a posilování spolupráce na v ech úrov­ ních, budeme si vyměňovat informa­ ce a nápady, propojovat akce a za­ čínat společně nové. Podle vzoru, který nám dává pi'íro­ da, můžeme rozvíjet mnohostrannou činnost, obohacovat se nápady 8. zku­ še nostmi z různých míst. Jednejme hned. Naďa Hrabalová

Ochránci přírody v Mongolsku V roc e 1988 nás zaujal ve Ver,o nice čísIo 1 přfispavek MongoJ,ové ochránci přírody. Pa:otože však byl článek zej'ména historic'k ý a teol'e;tic· ký, nedozvěděli jsme se, jak to s mongolsk,ou ochranou přírody vypadá v praxi. Rozhodli jsme se zaletět :pro chybějící poznatky přímo ke zdroji, do Mongolska. . Tam vedla naše prvlllí cesta na mi· ni Slterstv,o ocl1rany přírody a životního prostředí. Úřad vzntk,l na k'onci ro­ ku 1987 a již unes má čilé kontakty s komisí RVHP, UNEP i sdruželllím ze­ m í ji.hovýchodní Asie a rozšiřuje i dvouska:nné dohody o Sipo~U'práci. Minis.te rstvo nejen kontroluje dodr· žován í záJkonů o ochran ě život n íh o prost ř edí, ale má možno st sankčně pOSlti>hnout viníky přestujpků proti nim. Pracovníci minÍ1stea:,stva se vy­ ja dřují ke vš em projektům zasahují­ cím do životního p.rostředí. V součas­ né dob ě s,pravtljí síť 13 p říro d ních rez ervací a zónu zvláštní ocha:any ko· lem jeze,ra Chubsugul, menšího bratra Bajk a lu . K dispoZJici mají na 400 po­ zorovacích stamic moniturujících ,stav a kv a litu životního prostředí. Navzdo­ ry reso·r tním zájmům bojují za radi­ kální snížení plánu těŽ!by d ř ev a, ne­ boť lesů i v Mo,ng'olSku neustá'l e ubý­ vá a jejich obno'v a je pwhlema'Ucká. Když j'sme se dočkali i příjezdu Ulri­ cha a Je.nse, k,olegů z univer,z ity v Halle, a spolu se vydali na sekreta­ riát sesteDs.ké organi ZJace Svazu ochra· ny přírody a životního prostředí, do­ zvěděli jsme se tam, že svaz by'l za­ ložen IV roce 1975 a čítá na 450 000 ČJenů. Tento překvapující počet č,le­ nů je ovšem i pl'oto, že veliký lidový chural přija'l rewluci, v níž vyzval každého občana, aby se 's,t,al členeI)'l této organtzace, a snad i proto, že člelllS'ké pří~pěvlky jsou pouze 1 tng­ rik (2,50 Kt5s) za rok. Do fn2;počtu {llrgalllizace ,př Lspív aJí nejen stát ní do­ tace, ale mimo jiné i na,př. dřevařský průmys,l, kJterf odvadí 8 procent SVých zisků na fond ochrany přI r'od y. O alpa­ rii-tu sva'z u se f{llZhodně nedá řIci, že je byrokr.a tldký, neboť v .kaMém aj­ maku (kraji) jsou pou ze dva placení funkcionáři. Clenové sv,azu bojUijí pro­ ti zahájjenf tě2íby f'osfmitu na břehu kl enotu mo ng'ollsképřía:,ody jeze· ra Chubsugul , zabývají se možnostI cho,vu kabargy, jej[ž p ~mo je ce nnou II d'o bl'e placenou surov~nou , nejnověj· ll! p Očill1 le p éťk 'Podpora akvakrouž­ ku s ,p'r,od ejI1lOU qnbak, klterá je ne­ ustále o,bléh ll..na zá'jemcl o tento n o­ vf a r y,chle se šLř.[cf kon1četk. Tlak ja ­ ko 's e t1rov eň ktlllt ur y domácn osti o,b­ v yk~e p OlZlná v k,olllp e,lně a n a toaletě, tak my 7Jool,oglO'vé ~oudflIDe o kult u ře vz/tahu národa k e zvfř atů m a k při ­ rodě v ~bec p odle úrovn ě ~o o l ogi cké zahrady. Snad proto js me po1,ož.j,U i o't árz.ku , zda Dude jednou I v U1ál!lbá­ te·ru :ZOO_ Odpověď k našemu údivu

zněla: "Bude, a snad br,z o". Svaz již na twto myšlenku vY'čleru,1 nema'l ou částku 500000 tugrilků a IV současné dOlbě z.anněSltnává 50 lidí zabývajících se k,onkrétn1imi p i;~pravnými pracemi - vý1běram místa, výstavbou a pro· blémem likvidace velikého množství ocl!padků a tak dál e. Se samozřej.mo stí vlastní všem Ce· chům v zahraničí jsme se př:idali k so, věts'k,o·mongollslké expediCi Akade­ mie věd, jež mělla h'laviIl! stan v Tu­ menc,og/tu, oož je malé správní sídlo asi 500 km východně od UlánbMaru. Odtud js.me vyráželJ terénními a uto· mobily na mnohadenní "marsruty" do Dlkol!. Hlavním úkolem e~pedice byla práce na mawě antropických vlivů na kra,jinu Mongolska. Lze tedy říci, že nic lepšího jsme si nemohli přát_ Vě­ decký tým ses.tá'val ohvytkle z pedo­ loga, geo b,Oltani k a, botan,i ka"isystema­ tika, zoologa a různých po.mocní'ků . Do poslední funkce jsme byli zařaze­ ni i my dva a naši kolegové z univer­ zity v Hal'l e. Náš POfpis ,práce byl vel­ mi růz,ruo[',odý - ko,pa,li jsme pedolo· gické sondy (nezřídka ve Čltyři ceti­ stll!Pňovém vedru) , chyJt ali drobné sav­ ce, vařili jídlo a podobně. To, co pro sovět " ké kolegy byla samozřejmá ru· tina , neboť každý z nich se již od studenrt1ských let zúčast ňuje dlouho­ dobých vě,deckých eXjpedicí i do t ědl nejnepřístupně,jších exCJltickýcb míst, pro ná s byl nevšední zážitek. Ovšem i ve zdánlivě zachovalých bi,otoiPech vzdálených měs t se zde lze setkat s pmjevy s.třetů člově'ka a pří.rody. Mezi nej,váŽiIl~jší patří vYltlačování di­ vokých živočichů domácím skotem z míst, ~de se po staletí napájeli. V pra­ xi jsme se přesvědčili , že ta tam je stará mongolská zásada, že půda je sama země, matka všeho živého a nes.mí bý't jakýmk,oliv způsobem zra­ ňována. Viděli jsme zo,ranou step s nylIlí již bídnou úrodou obilí, kde náš pedo'l og smutně kOI1S1t,atoval, že za 15 let obdělJává n ! byl o větrno u erozi odneseno 50 pI10cent humusového ho­ rizol1ltu . Viděli jlsme tisíce hekta,rů země zde vastované těžbo u fluoritu u obce Beroh, viděli jsme kolem jud a domJků ze dřeva a plech ů namačka· ných kolem většíc h měst hromady hyzdídch o'd!padků, na nichž se při­ živují racci , kav čat a a kr,k,avci. Na· vštívili jsme ovšem i rOZisáhlé stepn! pros/to['y, kde nhýnek plá,p olajlc l u na­ šeho "gazíku" by!! široko daleko je­ diruou známk,ou civilizace_ V iděU jsme vel.ké řeky O'non a Oh'erleiIl, které si a.my ne~poutaně h ospodaří ve svém povodí a n esstlkaly se zatím ani s ,n á­ ZJnakem snah y omezo vat nebo regu­ lo vat je. V i dě li jsme pro Středoevro­ pana tak ex·otilaké věCi jak,o sltáda di­ v,o:ký1oh antiLojp, hn~zd,o orla ve sku· pLně balVlanu přímo na zemi i hejna krásnýc h jeřábu panenských. lak to te­ dy je ve sk u t ečn os.tli s ochranou pří· I10dy v Mongols.ku? Podlle našic h zku· šeností a na še ho n áz oru možnos ti JS OU dlo,hré , plállly ve.liiké a r ea:Uzace po­ k.u[hává. Můžeme říoci - 'jaJko u nás. Ale pnzo[' ! Se stavem o.chr,a ny p ř í,r o­ dy jsou na tom sice Mongolové as i ja k o my, s calkmnou dev'élJstací pří­ r ody všaJk asi tam , kd e my na po­ čát ku s,t olet 1. A priO\tože to byly do­ by, přizm~j m e, idylidké , dr ž!me jim paQce,
Mo jmír Vlaš ln

Kreslil Václav Houf

Zabí hnutí Obec Parassapuszta byste na b ě žné mapě Maďarska asi nenašli vzhledem k tomu, že ji tvořI asi jen sedm dom­ ků. Zato ji najdete na každé auto­ mapě_ Je to totiž významný hraniční silniční přechod ze Slovenska. SilnI­

ce ze Šahů zde obchází pohoří Bor­ zsony a míří dále na Vác a Budapešť. A právě tato silnice, především její úsek mezi Par assapusztou a Hontem, bývala místem pravidelných masakrů obojživelníků, kteří při své jarní mig­ raci byli nuceni překonávat frekven­ tovanou komunikaci. Bývala, protože od roku 1988 se zde konají meziná­ rodní ochranářské tábory s hlavním zaměřením na ochranu obojživelní­ ků. Schází se zde "vybraná" společ ­ nost. Právník z Belgie, sociální pra­ covnice z Holandska, žena v domác­ nosti z Ho landska, odborný pracov­ ník Kodaňské univerzity [pochopi­ telně z Dánska], tři angličtí studen­ ti, sedm polských a stejně tolik čes ­ kýcb_ No a pochopitelně Maďaři (ne­ počítaně)_

Každodenní program před

setměním.

vr cholí

Většina

večer

příto mných

se chápe kbelíku s výstražným troj­ úhelníkem "Pozor žáby" a vyrazí na silnici sbírat žáby. S kořistí se vra­ cejí do základny, která je v bývalé škole v obci Hont. Tam jsou žáby po ­ drobeny téměř vojenské prohlídce­ jsou změřeny, zváženy, rozděleny po­ dle pohlaví a vypuštěny za silnici, aby mohly v klidu dojít do mokřadu u řeky Ipel, kde se páří a kladou vajíčka. Má t oto snažení nějaký smysl? Výchovný jistě, o tom není sporu, ale co ten faktický? Uvažujte se mnou: v prtlběhu jediného večera 6. dubna bylo na uvede ném úseku nasbíráno celkem 394 jedinců žab šesti druhů. Ráno bylo na uvedeném úseku zazn a menáno 69 přejetých žab. Přesné stanovení chybí, ale lze cel­ kem věrohodně odhadnout, že asi třeti na žab při takovém hustém pro­ vozu, jako je zde, při přecházení uhy­ ne. Tedy během jediného večera by­ lo od jisté smrti zachráněno nejmé­ ně 130 jedincu. Připomínám, že jde o jedinCe dospě l é, chys taj ící se k roz­ množovánÍ. V naprosté většině jde o ro p uchy obecn é, jsou tady sbírá ny i rop uchy zelené, skokanI hnědí i ští hlí, r os n ičk y, kuňky ohnivé, ale i bla t nice, ( t řetí nejhojně j ší druh). A to byly i dny, kdy po č et nasbfr a­ ných ža b přesáhl tisíc! Do b udoucna chystají maďaršt! och rá n cI dalšf opatřenI: plastiková "svodIdla ", zemnl pasti, podchod y i jIné ra d ovánky p r o obojživelnlky. Co jiného je na programu ochranář­ s kého táb ora ? N a př í klad exkurze na bývalé s t avenIš t ě Nagymar os, před­ náška o zeleném hnu t! v Belgl1 a Ho­ landsku, or ganiza ce a vfsledky m a­ pován í obojžlve l nlků a plazů v Dán­ sk u, e xku r ze do n e dal ekých přl ro d­ n1ch rezervacf, prohUdka ho rnick é

19

,

Mad'arský text na samolepce: .Pomozte li· lIim ples sllnJc1I

Kreslil Václav Houf

M

Sladké Švédsko vesničky se skansenem Nagyborzso­ ny a další. To, že lidé spí v bývalé třídě zru­ šené školy na karimatkách, ve vlast­ ních spacácích, a jedí to, co si v improvizované kuchyni sami uklohní - to není na závadu. Naopak pomá­ há to bourat hranici jazykových po­ tíží (nikdo se nestydí mluvit velmi špatnou angličtinou ani před AnglI­ čanem), ale 1 bariéru dlouhého od­ l oučení zemí východního bloku od

Smetiště

chloubou

města

Jak tak chodím bystrckým sídlIštěm odpadky a čtu sl o rflz­ ných problemech s t říděním a od­ straňováním odpadu spojených, na­ padlo mne, že by neškodilo informo­ vat čtenáře Ver oniky o smetišti ve Wellesley. NavVtívil jsem ho 16. zá­ ří 1988 a pak jsem o něm také hodně četl. Název článku není míněn nijak ironicky: Municipal Recycllng and Disposal Facility, což bychom volně přeložili jako Městské zařízeni k re­ cyklaci a lIbovolnému použ1U, je sku­ tečně pýchou městečka Wellesley u Bostonu ve státě Massachuse tts, USA. Namítnete, že to asi není žádné sme­ tiště. Na to odpovídám, že to je (ta­ ké) smetiště. Ostatně v článcich o této lokalitě se užívá i méně honos­ ný název town dump, v překladu městská skládka. Příčiny vzniku skládky ve Wellesley jsou typicky americké, totiž finanč­ nt Většina amerických občanfl mus! za odvoz svých odpadku platit, obča­ né Wellesley však neplaU. Jen musí vše, čeho se chtějí zbavit, na sklád­ ku osobně přivézt a tam rozU'idit. Vzhledem k tomu, že prakticky všichni mají auta a neustále jimi ně­ kam jezdí, není to žádný pr oblém, spíš potěšení. Město má asi 28 tisíc obyvatel a víc než 80 % z nich ode­ vzdává odpad na společnou skládku. Tu spravuje soukromá společnost, která prodává vytříděný odpad pod­ nikům provádějícím recyklaci. Z vý­ těžku plaU své zaměstnance, udržuje areál ve vzorném stavu a platí také za likvidaci odpadu, který se proza­ Um recyklovat nedá. Hrubý výnos, ,­ pl'ibl1žně 80 tisíc dolarll ročně, plně pokryje provozní náklady a společ­ nost ještě vydělává. Smetiště ve Wellesley je obrovský areál, naprosto čistý, s vyasfaltova­ nými silnicemi, parkovišti, trávníky, květinovými záhony a stromy. Na první pohled to pi'lsobí jako něco me­ zi parkem a náměsUm. Podél silnic jsou nesčetné kontejnery, bedny a plastikové nádoby, vše vzorně popsa­ né. Mnoho v ě ci mflže občan ukládat přímo z auta. Třidě ní jde do velkých zaneřáděným

20

Evropy. Po týdnu diskusí se člověk přesvědčí o tom, · že nejen my o zá­ padu, ale i západ o nás má často mylné představy. Jediné, co by bylo možno říci o této akci negativního, je to, že škola, ve které bylo hlavní sídlo akce, nemusela být tak zane­ dbána, mohla alespoň chvílemi téct voda, okna nemusela být tak rozbitá. Avšak - mohu zrovna já - česko­ slovenský občan zrovna tohle Mada­ ri'lm vyčítat ? Mojmír Vla šín

detailů. Samostatně ukládáte láhve různých typů a barev, zvlášť noviny,

magazíny a jiný papír, hllníkové fó­ lie, plastikové sáčky, obnošený tex­ til, na ohražené místo se odkládají ojeté pneumatiky a zcela odděleně od všeho ostatního se dává kuchyň­ ský odpad. Samozřejmě jsou tu také kontejnery na různé druhy kovů a· ještě mnoho dalšího materiálu. Tře­ Qa nábytek - pokud je ještě použi­ telný, správa skládky ho hned pro­ dává zájemcům. Reprezentant podni­ ku se jednou vyjádřil, že na skládku se dostane prakticky všechno, zaUm ještě kromě letadel. Asi před deseti lety založili zvláštní kontejner na knihy, jejichž vazby ne­ mohl zpracovat podnik pro recykla­ ci papíru. Lidé tam začali chodit, přehrabovalI se v knihách a některé si bralI domů. Něj a kého návštěvníka napadlo, že knihy by se líp hledaly na po ličkách a postupně byla realI­ zována hlavní zvláštnost tohoto po­ zoruhodného smetiště: otevřená kni­ hovna. V centru areálu stojí dlouhá řada dřevěných knihoven, které jsou otevřené, ale na noc a při dešti je zaměstnanec smetiště zavírá. Do je­ jich polic mi'lže kdokolI knihy odklá­ dat a kdokoli si může bezplatně kni­ hy brát. Tato výměnná služba jde ještě dál. U knihoven jsou listiny, kam mohou návštěvníci psát svá přá­ ní, např.: "Sbírám španělskou litera­ turu v originálu". Nebo "Vyměním knihy toho a toho autora". Smetiště, pardon, městské zal'lzeni, se postupně stalo společenským cent­ rem. Rodiče s dětmi přijedou, sed­ nou si na lavičku nebo na trávnik a uspořádaji piknik. Mrunky tady ma­ jí skauti, náboženské organizace, přá­ telé př!rody i politická sdružení. Sousedé přijedou, vylezou z aut a před knihovnou si povídají. Kandi­ dáti na občanské funkce ve městě tady pořádaji agitační shromážděn!. Právem nazval New Yor k Times svdj článek o Wellesley: Skládka odpad­ kii, která je výkladní skříní města. Nemohli bychom i my přeměnit jed­ nou naše smetiště ve výkladní skří­ ně? Jiti Gaisler

Ve Svédsku je sladký veškerý chle­ ba a voda v říčkách a potocich se dá ještě pít. Okusil jsem to v čer­ venci na mezinár odním studijnlm tá­ boře, který byl zaměřen na poznání stavu zdejších lesii a způsobu jejich obhospodařování.

Největš( zážitky a dojmy jsem si

odnesl z pobytu na severu země ­ bydleli jsme v podhorské vesničce

Saxn1is a obdivovali krajinu plnou le­

sll, jezer a rašelinišť.

Histor1e lesnictví je tu jednoduchá.

Až do roku 1982 se o horských le­

sích mluvilo ve spojitosti s těžbou

jen velmi málo. Produkční vlastnosti

lesů byly nízké a obnova nákladná kvdli klimatu a krátkému vegetač­ nímu obdob1. V 50. letech byla sta­ novena hranice tzv. horského lesa, nad kterou se vůbec nekácelo. Ale v počátku 80. let se situace změni­ la: vysoké ceny celul6zy a subven­ ce vlády dovolily prová dět těžbu s větším ziskem a v roce 1982 byla hranice horského lesa porušena. To vyvolalo ostré debaty, kter é vyvr· cholily v roce 1984. Parlament sta­ novil určitá obecná pravidla pro hos­ podaření a zvláště těžbu v horských lesich. Naši priivodci se nám sna­ žili dokázat, že tato opatření mají velmi malý dopad. N a př í kla d r ychlost kácení v letech 1985-88 lze vyjádřit plochou jednoho fot balového hřiště za hodinu. Před volbami v roce 1988 každá ze šesti stran v parlamentě přislibila ochranu horských lesů. Avšak současná vládní strana - so­ ciální demokraté - jako by na svllj slib zapomněla. Během letošního ro­ ku má o celé situaci definitivně roz­ hodnout parlament. Ochranáři se snaží dosáhnout úplné­ ho zastaveni káceni nebo na hrazeni velkoplošných těžeb tzv. selektivni­ ml. Jejich snahy podporují 1 Lapon­ ci, kteři jsou pflvodními obyvateli to­ hoto kraje. Dnes už sice pracují mo­ dernimi metodami, ale stále ještě migrují za svými polozdomácnělýml soby mezi z6nou alpinských hor a lesll v krajině. Oni a jejich zviřata jsou životně závislí na stavu lesů a výskytu l1šejníki't, které slouží jako jediný zdroj potravy v dlouhém zim­ ním období. Rozsáhlé holiny nebo mladé, teprve dorllstající porosty jim tento zdroj nemohou poskytnout. K lidem, kteří se aktivně zapojuji do akci za uchováni horských lesi't, pam i učitel m(stní školy Ulf Karl­ son. Rekl mi, že už vlastně neví, kdo s Um začal - jestli jeho žáci nebo on. Poprosil jsem ho o krátký vzkaz pro naše děti a zde je jeto část:

". . • Samozřejmě vime, že nezmiiže­ me přqlš mnoho. Ale možná, že ten náš malý příspěvek spolu s přispě­ nim dalšich Udí přinese úspěch. Možná se nám podaří zastavit káce­ ní alespoň na některých plochách

,

Kreslil V4clu HOllf

•

. < . ~: . ~ .. ..... ... ...

l

!

v této oblasti. Nejsme sami, kdo bo­ juje proti kácení. Když prší nebo pa­ dá sníh, vezmeme vždy několik vzor­ ků na změření pH. Oasto jsme smut­ ní, protože i zde nacházime známky znečištění ovzdušL Podle směru vět­ ru někdy naměříme pH i nižší než 4,5. Snažíme se učit lidi, aby šetřil1 pa­ pírem. V našich poštovních schrán­ kách ho máme stále víc, proto lidi nabádáme, aby proti tomu protesto­ vali. Z jednoduchého důvodu: když nebudeme papír spotřebovávat, mll­ žeme zachránit les. Učím své žáky nejen o všech zpd­ sobech znečiš ť ování přírody, ale sna­ žím se je vést k aktivním postojdm. Jeden starý' Indián kdysi řekl: "Až vykácíme všechny stromy a vyhubíme všechno živé v našich řekách, tepr­ ve pak člověk pozná, že se penlze nedají jísti" A to je pravda, ne? Letos v září pojedeme za naším před­

sedou vlády s výsledky naši pod­ pisové akce. Poslali jsme podpiso­ vé Usty všem žákdm určitého věku po celém Švédsku. Dnes máme pod­ pisy 5 000 dětí, které si o kácení lesd mysli totéž co my. Spolupracujeme i s hnutím Green­ peace. Právě t.eď se zabýváme ochra­ nou našich lesů a starým dolem, z ně­ hož se řekou ""- dostávají do našeho jezera jedy a kovy. Co l'fcl více? Mám rád tuto zeml a nemám rád lidi, l
Akce pro společnou budoucnost Budoucnost je slovo, které v sobě skrývá obavy i naděje každého z nás. Jaká bude budoucnost lidstva na této zemi? Splní se varovné předpo­ vědi o pusté planetě bez života, ne­ bo se podaří hrozíci katastrofu od­ vrátit? Jako Damoklův meč nad ná­ mi visí hrozba ekologických kata­ strof, přelidnění planety a vyčerpání přfrodnlch zdrojll. Jsme schopni žít a vyrábět tak, aby rozvoj civillzace byl trvale udržitelný, to znamená ta­ kový', který' umožni splnit potřeby dneška a zároveň poskytne dosti prostoru budoucím generacím vyrov­ nat se s potřebami svými? Problém budoucnosti lidstva je pro­ blémem globálním, který nezná hra­ nice států, proto ani jeho řešení ne­ lze hranicemi států uzavřít. Vědomi si těchto problémů 1 své vlastní od­ povědnosti za ně , sešli se dne 14. a 15. května 1990 v norském Bergenu ministři 34 zemí EHK spolu s mi­ nistrem pro životní prostředí Evrop­ ského společenství, aby na konferen­ ci nazvilné "Akce pro společnou bu­ doucnost" projednaU nejzá važnější problémy a demonstrovali světu ocho­ tu převzít vedoucí dlohu při jejich řešeni. Při projednávání

strategie, cíld, zá­ sad a závazkd na podporu trvale udržitelného rozvoje lidstva se dčast­ níci konference shodli na tom, že základním předpokl adem je zachová­ ní funkce biosféry a jejích ekosysté­ md. Z toho vyplývá především nut­ nost zabránit zhoršován! stavu. Jak­ koli se tento požadavek mdže zdát a:! pl'íl1š skromný', je spojen s obrov­ skými obtížemi vyplý'vajíclmi z rdz­ ných společenský'ch zl'lzenl jednotlt­

vý'ch zemí, z rťízný'ch drovní jejich ekonomik a snad i z ochoty podílet se na řešeni problému, který sice · ohrOŽUje budoucnost lidstva, bezpro­ středně se však jednotlivce či. skupi­ ny netý'ká. Taková je "filozofie" mno­ ha lidí, bez ohledu na jejich spole­ čenské postavení a váhu je jich slova. Lidské sobectví (to, které překraču­ je mlru společensky žádoucí) tak ve­ de světový vý'voj ke krizi, proto je dalším nutným předpokladem trva­ le udržitelného rozvoje základn! změ­ na v lidský'ch hodnotách v poměru k prostředí, ve vzorcích chováni a spotřeby. Jsme jí vťíbec schopni? Dokáže společ nost vytvořit potřebné mechanismy, které brzdí sobectví jed­ notl1vcťí i národů? Bergenský dokument vytypoval čtyři témata, která v sobě soustřeďují nej­ větš! rizika pro světovou budoucnost. Jsou to: Ekonomika trvale udržitelné ­ ho rozvoje; Trvale udržitelné využívání energie; Trvale udržitelná průmyslová činnost; Zvyšování uvědomělosti a dčasti ve­ ře j nosti.

Ekonomika trvale udržitelného roz­ voje Přímá vazba mezi ekonomikou a eRo­ logU vedla ~ dčastníky Bergenské kon­ ference ke zdt'1raznění odpovědnosti vlád a instituci za poUtické a eko­ nomické programy v souvislosti s je­ jich vUvem na prostředí. Logický' je zde požadavek vypracovat soubor ekonomických ukazateld, které by lé­ pe odrážely zpdsob hospodařeni s přírod nimi zdroji a pomáhaly tak při vytvářenI rozumné polltiky. Stejně dd­ lež1té je doporučení využít ekonomic­

"

:'2f

ké nástroje tak, aby tržni signály motivovaly vý'robce i spotřebitele k ochraně prostředí a racionálnějši­ mu využíváni energie. Problém, který v této i dalšich ob­ lastech vystupuje stále naléhavěji do popředí, jsou rozvojové země. Zaostá­ vání jejich ekonomik ohrožuje ve sVý'ch ddsledcích globální prostředí, neboť tyto země jsou nuceny řešit své ekonomické problémy neuváže­ ným drancováním přírodního bohat­ ství. Přestože je tento fakt skuteč­ ným rizikovým bodem při řešení pro­ blematiky setrvalého rozvoje, je jis­ tě velmi obtížné najít konkrétní ře­ šení při zachování principu dobro­ volnosti. Dokument se zde omezuje pouze na řadu doporučení rozvinu­ tým zemím, multilaterálním organiza­ cím i jednotlivcdm, který'mi by na­ pomáhali zemím třetího světa a vý­ chodní Evropy při rozvoji jejich ek.o­ nomik, zavádění ekologicky zdravý'ch technologU atd. tak, aby tyto zeml! mohly splnit své mezinárodní povin­ nosti v ochraně globálního prostředí. Trvale udr!itelné využíváni energie Problém, který stojí na předním mís­ tě při řešení budoucnosti lidstva. Oblast EHK je odpovědná zhruba za 70 procent světové primární energie a využíváni tuhý'ch pallv. Účastnické státy proto na sebe berou odpověd­ nost za snížení emisi především C02, S02, NO ,. a dalších a za zavedení celosvětového boje o lepši využivání energie především z obnovitelný'ch zdrojd. V dokumentu je zvláště zdd­ razněna nutnost okamžitého a prvni­ ho kroku rozvinutých zemí EHK smě­ rem k zemím východní Evropy a roz­ vojovým zemím. Zaostalost těchto stá­ tt'1 především v otázce energeticky dsporných technologií, technologU čistého životniho cyklu a využíván! energie z obnovitelných zdroJd je nebezpečím pro světové životní prostředí. Proto je třeba vypracovat na základě koncepce krltlcké zátě­ že národní strategie, které by vedly ke snížení, nebo alespoň k silnému omezení emisí neúspornějším zpdso­ bem s využittm nejlepšich technolo­ gii. A zároveň vytvořit podmínky, aby tyto země měly možnost energeticky šetrné technologie používat. Trvale ndržitelná prlmyslová činnost

Pozornost je zde soustředěna přede­ všim na vztah mezi prdmyslem, a to v celé fázi životního cyklu produktd a životním prostředím. Podstatné je zdůraznění nutnosti posílit konstruk­ tivní spolupráci mezi prťímyslem a vládami při vytváření zmtonodárství a administrativních systémd při za­ jištění prdmyslo:vých investic šetří­ cích prostředí a po zajištění finan­ čních mechanismt'1, které by umožni­ ly přístup k těmto technologiím ze­ mím východní Evropy a rozvojovým zemlm.

21

Kreslil Václay Houf

Sance pro nás? Dokument se pak zvláště zaměřuje na rizika pro globální prostředí spoje­ ná s pohybem a ukládáním nebez­ pečných odpadu a rizika spojená s prumyslovými katastrofami, jejichž škodlivé účinky překračují hranice státu (viz havárie Černobylské ato­ mové elektrárny). V této souvislosti se apeluje na urychlené vypracová­ ní právního nástroje EHK o dopa­ dech prumyslových katastrof přes hranice a ratifikaci Basilejské kon­ vence o odpadech. Zvyšováni uvědomělosti a Ílčasti veřejnosti

Cesta k trvale udržitelnému rozvoji je možná pouze za účasti informova­ né a vzdělané společnosti. Jen takto vybavená společnost je schopna mo­ bilizovat své síly a provést politic­ kou změnu, která umožní zemi jH cestou trvale udržitelného rozvoje. Tato slova jsou zvláště dnes vysoce aktuální, protože jen pravdivě infor­ movaná, vzdělaná a moudrá společ­ nost je schopna změnit nepříznivý trend současného vývoje. Z tohoto důvodu dokument podporuje ekolo­ gické vzdělávání všech věkových ka­ tegorií a vrstev společnosti, zvláště klade důraz na integraci vztahů mezi jed notlivými obory lidské činnosti a fivotním prostředím. Zdurazňuje nut­ nost pravdivé informovanosti veřej­ nosti o kvalitě prostředí, riziku prů­ myslových výrob, dopadu stávajících či nově zaváděných projektů na ži­ votní prostředí a lidské zdraví atd. Zároveň podporuje i informovanost o stavu prostředí na mezinárodní ťi.rovni jako nezbytný předpoklad pro konstruktivní dialogy mezi politiky jednotlivých státu. Bergenská konference je významným krokem pro společnou budoucnost lidí na této planetě. Závěrečný do­ kume nt přinesl řadu podnětů, dopo­ ručení i požadavků, se kterými se obrací jak na členy EHK a ES, tak na ostatní orgány, organizace a jed­ notlivce, aby svoji činnost zaměřili na podporu setrvalého rozvoje v in­ tencích ·Berge nského protokolu. Přes­ to se vnucuje otázka, zda jsou ty­ to závěry z hlediska současného sta­ vu globálního životního prostl'edí i z hlediska rizik s ním spojených do­ stačující. Snad se nám to zdá, pod dojmem tyřiceti let ého vývoje v naší zemi, kde se nedodržovaly ani zá­ kony, na tož doporuč e ní či prosby, velmi málo. Věřme vak, že jiné ces­ ty v demokratické společnosti, ke kte­ ré doufejme svě t ová spol e čn os t spě­ je, není. Bud se jako lidstvo d obro­ vo l ně rozho dneme pro budoucnost, nebo proti ní. Volba s tOjí p řed kaž­ dým z nás. Marie Tich' Ústav pro iivotní prostl'edí y OGt[ n ad Labem

22

K rozhovoru s Vladimírem Sittou, absolventem lednické fakulty zahrad­ ní architektury, který nyní zlJe v australském Sydney a intenzívně se zajímá o prOblematiku životního prostředí, nás přived l a jeho vzpomín­ ka na renomé americké hotelové fir­ my, která se uchází o využívání areá­ lu lednického zámku. Pan Sitta: Samozřejmě nemohu jme­ novat, neboť nemám po ruce všech­ na fakta, ale vzpomínám si, že jméno tohoto trustu, který vlastní ve světě celý řetězec luxusních hotelu, je spo­ jeno v australském Queenslandu s ne­ pěknou aférou. Před časem získali pomocí korupce kus pobřeží s poros­ ty mangrove, který sice nebyl přírod­ ní rezervací, a le požíval jistého stup­ ně ochrany, jaká je obvyk lá pro po­ břežní zónu, a toto unikátní přírodní území zcela zničili výstavbou hote­ lového areálu. Neříkám, že by se to­ též muselo stát tady, ale bez doko­ nalého systému záruk tady riziko je. Veronica: Myslíte tím záruky zákonné nebo finanční? Pan Sitta: Tady dosud neexistují zá­ kony, které by v případě nedodržení úmluv mohly tuto firmu postihnout až po hranici bankrotu. Zákony mu­ sejí takovou tvrdost mít, jinak jsou pro legraci. A samozřejmě musíte mH k dispozici veškeré r eference o této firmě, včetně toho, jak se k otázkám životního p ro stře d í chovala v minu­ losti. Veronica: Jaké je v tomto směru cho­ v n í australských podniků?

Pa n Sitta: Mohu uvést příklad nej­

větší těžařské firmy BHP, která vy­

pouští jedovaté odpady do moře. Když

ji pl'istihnou, zaplatí pokutu v desít­

kách nebo stovkách tisíc dolaru. Její

roční obrat se však pohybuje v mili­

ardách, takže výše poplatku jako sti­

mulu ke změně chování je směšná.

Samozřejmě, že v době, kdy vztah k

životnímu prostředí ovlivňuje volební

výsle d ky, si podniky na ekologické

skandály dávají pozor. Pol'ád však

pl'etrvává mentalita dravosti - vydě­

lat peníze a zbytek je nezajímá.

A když už, tak udělaj í jen to, co je

absolu tně nezbytné počítat s ně­

jakou iniciativo u je bláznovství.

Jsou také rozdíly v úrovni zákonodár­

stvf mezi jednotlivými státy. Nejdále

je asi Nový jižníj Wales, kde fungují ne ­

závislé ekologické soudy. Queensland

se svou kovboj skou me n talitou a roz­

vinuto u korupcí je na tom hůl' ­ dochází k manipulaci zá konů . Víte,

zá kon je krásn á v ěc, po kud má me pro­

střed k y, ja k vynutit jeho dodržování.

Ale jestli si vláda p ořád nechává

otevř e n é dveře . _ .

Je to asi celosvětový problém, ale mě­

la by existovat insti tuce s fa n tastic­

kou prestiží, d aná nejlépe ústavou,

k ter á by na žádné v lá dě n ebyla zá­

vislá a ekologické p roblémy by hlí­

dala.

Australská vláda na Tasmánii to dnes dělá poměrně chytrým zpusobem. Ne­ chce být viděna jako moc, která ne­ přeje rozvoji, ale zároveň si z poli­ tických důvodil. nemuže dovolit zne­ přátelit ekologické hnutí je to hra na ostří nože. Takže oni řeknou: "Ano, mil.žete to postavit", ale dají dohromady tak přísné podmínky, že jsou na hranici technické dosažitel­ nosti. A firma od drahého projektu většinou sama ustoupí. Veronica: Naše podniky si však v tom­ to ohledu zvykly na velkou nekázeň - ani relativně mírné ekologické podmínky projektu neplnily. Lze těž­ ko očekávat, že se zahraničn! investo­ ři v tomto klimatu budou chovat o mnoho lépe. Pan Sitta: Jestli zahraničn! podniky očekávají, že tady budou standardy nižší, tak se hrozně pletou, alespoň já si to myslím. Ekologické podm!n­ ky pro investice by zde měly být na světové úrovni, ne-li přísnější. Vždyť kvalitní životní prostřed! je dnes jed­ nou z nejcennějších komodit. Pokud by to šlo tak dál, stalo by se dobré prostředí pouze výsadou elity, která na to má. A čistou vodu by­ chom snad měli mít všichni. Já už jsem dnes dospěl k názoru, že život­ ní úroveň se měř! kvalitou životn[ho prostředí, ne tím, co si člověk muže koupit, ale tím, jak žije. Veronica: Dospěl jste k tomuto po­ znání v Austrálii? Vždyť její ekolo­ gické problémy jsou ve srovnání s našimi zanedbatelné, hustota osídle­ ní nesrovnatelně nižš! . . . Pan Sitta: Ano, samozřejmě. Dnes si už hodně Australanů uvědomuje, že jejich země nemů~e pl'edstihnout nej­ vyspělejš[ státy v pril.myslové výro­ bě, ale že má unikátn! pi'írodu a v jej!m uchován! mil.že vyniknout. Ex­ trémnl část ekologického hnutI jde dokonce tak daleko, že je proti ja­ kýmkoliv zás a hům do prosti'ed!, bo­ juje za status quo, pl'!padně za ná­ vrat zpá tky. A t o hnutf je velmi ra­ dikáln! - žádná něžná revol uce ... Tady jsou jediná bitevní pole dnešnl Austrálie. Zádn! dělnIc ! - envlromen­ ta lis té se l'ežou s pollcU! R.eknu vá m př íklad z Tasmánie: Po válce se ten­ to stát pot9kal s nedos ta tkem ener­ gie. Vláda založlla Hydroe lektráren­ skou komis i a zača l se real!zovat pro­ gram výstavby vodn!ch elektráren v hrázích přehr ad. Ta hle organizace ze začátku plnila svou funkci, jenže se do tala do situace, kdy už byl elektrické energie relativní dos ta tek, a pánové, kte!'! se tím živlll, zjistlll, že n ic jiného ne umějí a že takové platy nikde jinde nedostanou . Zač a li vytvál'et vyloženě vykons truované prognózy spotl'eby en ergie a zatope­ ných úd olI pi'ibývalo. Vyvrchol1lo to v první polovině osmdes;át~c h let nI! řec e Franklin. EnergeticI prohlásili, že pokud chce Tasmánie bez probl é­

v~~n'\l mOO®ťl

m~

vstoupit do 21. století, musí na postavit př e hradu - a začali už s budováním silnice. Vyvolalo to obrovskou vlnu protestů, ekologické hnut! se na tom to případu sjednotilo a lidé začali stavbu fyzicky bloko­ vat. Podle mého n ázoru to bylo i jednou z h lavních příčin pádu libe­ ráln! vlády, která do plánu odmítla zasáhnout. Labouristé ve volební kampani slíbili, že použijí pravomo­ ci, které jim dává ústava, aby stav­ bu zastavili. Sta la se z toho část vo­ leb n ího progra m u - a ne zanedba­ telná! Veronica: Neubráníme se postesknutí nad ekologickým profilováním poli­ tických stran v našich svobodných volbách - ma rkantní to bylo zejmé­ na od VPN a KDH ve vztahu ke Gab­ Číko v u. Ale v rať m e se k našim pro­ blémům. Které hodnoty by podle vás mohly být ohroženy nedostatečně re­ gulovaným podnikáním s přílivem zahraničního kapitálu? Pan Sitta: To hodně záleží na mě­ řítku. Já si myslím, že v podstatě všechny. Podívejme se na příklad lednického proje k tu, jak jsem o něm slyšel. V každém p řípad ě tento pro­ jekt pohne se s ociální sférou a ovliv­ ní životní styl okolního obyvatelstva. Zavede exkl uzivitu do prostředí, u kterého jsme byli zvyklí, že patří všem - najednou bude značná část a reálu příst upná jen tě m nejbohat­ ším bez ohle du na sociální kontext. Musíme zvažovat také možné dopa­ dy dalších plánovaných aktivit ­ větš i nou prostorově velmi náročných . Například koně jsou při větší kon­ cent raci hotovou katas trof Oll p ro vlhké louky a břehy rybníků. Nebo golfové hřiště - tam ne můžete mít pampelišky! A jak to při současné zaplevelenosti půdy udržíte? Jedině herbicidy! Víme, jak jsou vodní eko­ systémy na tyto látky citlivé. Já žiji u golf ového hl'iště v Sydney je k r ásné, ale vím, co znamená udržo ­ vání trávníku v perfektn ím stavu. A podnik tohoto typu se nespokojí s nějakým podstandardním lučním golfem. Zdaleka nemťt že jít jenom o hotel ten sám o sobě, byť v krásnénÍ zámku, není dost lukra­ tivní. A celý komplex vybavení je nesmírně náročný n a prostor, lil{vi­ daci odpadů, dopravu, parkování a další asp ek ty. Já neříkám , že tento projekt m usí mít zásadně negativní vliv na život­ ní prostře d í lednického areálu, zvláš­ tě je-li spojen se záchranou zámku. Záleží na tom, jak bude projekt kon­ cipován a do jaké míry budou spl­ něna kritéria ochrany prostředí. Ale ta krité ria musejí existovat! To ne­ jde povolit projekt a pak hledat zá­ ko ny, pod le k terých se výstavba dá regulovat. Přísná kritéria, stejně ja­ ko sankce, musejí být známy předem! Veronica: Myslíte si n a základě sv9ch řece

zkušeností ze zemí s tržní ekonomI­ kou, že je šance ke změně hodnoto­ vé orientace lidí, k omezení osobní spotřeby, k uskrovnění? Pan Sitta: Já m yslím, že ve zvětšené míře ano. Pokud jsou lidé konfronto­ váni s katastrofickými důsledky eko­ logické bezohledn osti, tak si uvědo­ mují, že bez osobní zodpověd no sti se nic nezmění. Pokud nezačnete sám se sebou, se svými dětmi, je to ztracené. To n emůže přijít shora. Zádné plány, sebelepší zákon y a me­ chanism y na ochranu p rostředí ne­ mohou být účinné bez osobní účasti všech obyvatel. Když si člověk ana­ lyzuje, jakým způsobe m ži je - od zlozvyk ů až k ce lko vém u hedonistic­ kému přístupu k živo tu - ta k najde obrovský po ten ciál jak osob ně při­ spívat ke změně stavu. Vezměte jen to, jak si většina lidí čisti zuby ­ dá si pastu na kartáček , p ustí vodu a n echá ji téct! Nebo ježdění autem, které se stalo imp lantátem západní­ ho člověka! Konzumace je hybnou si­ lou prosperujícího kapitalistického systé mu a v tom je velký problém ­ lidé v Ceskoslovensku nejsou zvyklí na ta k vysokou ú roveň konzumu, a proto máte jedinečn ou šanci najít svoji cestu z bludného kruhu možná dl'íve, než rozvinutější státy. Ze zajímavé h o povídá ní vybral a za rozhovor poděkoval Miroslav Kun ­ drata. Pro infor maci č te nář ů dodá váme, že formu lace o ně c h požadovaných ma n ­ tinelťt, p r avidel pronájmu lednické­ ho a reá lu byla zadána os vě dčenému týmu brn ě ns kého Agro projektu. Územ­ ní, ekologické a sociologické pod­ klady z této studie však musejí být doplněny přesnými právními záru­ kami.

Co se

dě je

v rezervaci Šévy? o

rezervace, jejichž vznik a pestrost jsou podmíněny činhosti lidí, je nut­ no po jejich vyhlášení jako státní přírodní rezervace (dále SPR) pečo­ vat, tedy př esn ě ji řečeno zachovávat podobný způsob obhospodařování ja­ ko před jejich vyhlášením za rezer­ vace. V angloamerické oblasti se vžil pro tuto aktivitu výraz management, který postupně zdomácňuje také v na­ ší matei<štině. Není-li tato skut e čnost respektována, hrozí ochuzení rezer­ vace obvykle o nejvzácnější druhy,

případně i její zánik. Teoreticky je tato problematika složitá a liší se u každého typu chráněného území. Prak­ ticky ale každt zkušenější ochranář tuší, jaké zásahy jsou v tom kterém území nutné. Péče o chráněná úze­ mí je věc značně náročná v mnOhých ohledech, především časově, finanč­ ně a manuálně. Dosud bylo zajištění potřebné péče o chráně ná území v Československu vzácnou výjimkou. ZO ČSOP ve Slavkově u Brna převza­ la v roce 1989 patronát nad SPR Šé­ vy u Mouřínova. Práce jsme zaháj!l1 25. 6. 1989 v sestavě 8 (děti ZŠ), 5 (členové Svazarmu), 2 (členové ZO CSOP). Káceli jsme hloh. Zarůstání tímto keře m při absenci obhospoda­ řování je obecným problémem té m ěi' všech SPR na území Československa. Přirozená sukcese není v rezervacích podobných SPR Šévy blokována ni­ čím jiným než činností člověka, pří­ padně králíků.

Za tropických teplot se 22. července uskutečnila další, početně nejsilněji obsazená brigáda na Šévách. Zúčasl.­ nilo se jí osm členů naší základní organizace a osm mladých brněn­ ských svazarmovců. Pokosili jsme to­ ho dne asi tři ary "trávn í ků", mimo jiné porosty třtiny křovištní, která působí v rezervaci jako zřet e lně ci­ zorodý a pauperizační prvek. Pokra­ čovali jsme ve vytváření obrOVSkých hromad pokácených hlohů a pustili se do porostů akátu ve střední části Šév. Účinný způsob likvidace akátů navrhli otec a syn Koukalové, členo­ vé naší ZO. Je mechanický (bez po­ užití chemikálií), jednoduchý a účin­ n ý. Další brigáda se konala 19. srpna. Likvidaci akátů jsme tentokrát pod­ statně zefektivnili použitím motoro­ vé pily, díky níž vzal za své celý největší akátový hájek. Další tři bri­ . gády (26 . srpna, 9. a 10. září) byly věnovány ručnímu kácení hlohťt v jiŽ­ ní (mouřínovské) části reze r vace. 13. září Stanislav Koukal starší a 15 studentů střední průmyslové školy elektrotechn ické v Brně ručně káce­ li další hájek ve střední části SPR, kde převažuje akát, který se zde prolíná s hlohem. 14. a 28. října po­ kračovali zhruba titíž lidé v této čin­ nosti a podsta t ně tak zvětšili hroma­ dy dřeva na mokré louce pod re­ zervací. Druhého prosince se kácely mladé borovice lesní (Pinus silvest­ ris), které zde začali zhruba před de­ sítkou let vysazovat myslivci kvůli zvěři. Termín tohoto regulačního zá­ sahu byl zvolen tak, aby si místn! občané mohli pokácené stromky roze­ brat a p oužít je jako vánoční. V zimě (4.3.1990) jsme začali pálit na­ hromaděné dříví. Podařilo se nám spá­ Ut jednu hromadu akátového dříví. Hromadu hlohu oheň ant za 4 ho­ diny podstatně n ezmenšil. Ivan Novotný

23

Kolik v jednom

autě

Jednou z akcí celosvětového ekolo­ gického hnut( bylo vyhlášení 22_ dub­ na 1990 za Den Země. SoučásU toho­ to podniku na ozdravění životního prostředi byla i výzva řidičťim v měst­ ských aglomeracich, aby v tento den omezili použ[vání soukromých vozi­ del v centrech měst. Tato výzva nás inspirovala k priizkumu jednoho pro­ blému s Um spojeného: jak jsou ta­ to vozidla vytržena a kolik osob v soukromých vozidlech v centru měs­ ta nejčastěji jezdi. Sviij malý prii­ zkum jsme zaměřili na obdabí ranní špičky, kdy většinau v paklusu mí­ říme do zaměstnání a jsme vdecho­ ván[m smogu asi vice ohrožováni než v jiných částech pracovn[ho dne. Svá šetřeni jsme provedU 20.-22. března 1990, kdy bylo kl1dné a jasné počasí a řidiči se nemohli vymlou­ vat na to, že déšť či sníh, častá při­ čina výpadkll v MHD, je přinutil k použití saukromého vozidla k cestě do práce. Z pracovního týdne jsme k našemu prCtzkumu vybrali úterý až čtvrtek. Chtěli jsme tak ze sčítáni vyloučit chalupáře a astatní obyva­ tele města, kteří na víkend apouštěji Brno, u nichž pátečni a pondělní jíz­ dy mají jinou příčinu než pouze do­ pravu do zaměstnáni. Také obsazení vazidel je jistě jiné_ Abychom dosáhli reprezentativních výsledkii, zvalili jsme 4 priizkumná stanaviště, lišící se stářím a typem zástavby, svau vzdálenosU ad centra a hustatau sHě veřejné dapravy. By­ la to jednak křižovatka pod sídlištěm v Líšni, stanoviště u arboreta vSZ v Cerných Polích, střed Jiráskovy čtvrti a konečně konec Kounlcavy ulice v Tábai'e. Ve všech případech jsme kontralovali a sčítali jen sou­ kromá auta jedaucí do. centra. Celkem jsme zkontrolovali obsazení více než jednoho tisíce osobních aut. Výsledky byly překvapujíci: jen jed­ no procenta aut byla obsazena 4 i 5 osobami, 3 % třemi, 30 % dvěma a plných 66 % představavala auta, v nichž jel pouze sám řidič. Byly patrné i rozdíly mezi jednatlivýml priizkumnými stanovišti. Nejvíce osa­ mělých Jezdcll jsme zaznamenali pod s[dl1štěm v Líšni (73 %), nejméně v Jiráskově čtvrti (52 %), kde naopak bylo relativně nejvíce případů, kcj.y v aut jelo vice osob než dvě. Výsled­ ky ze směru od sídliště Lesná a na ulici Kaunicově se pohybovaly mezi těmito dvěma extrémy. To jsa u ovšem jen čísla. Kde hledat příčiny tak výrazně neekonomického využívání vozidel? V pomalé, nespo­ lehllvé a přeplněné měs tské dopra­ vě? Nebo v pohodlnosti majitele vo­ zidla a v jeho vysokém životním stan­ dardu? Kdyby se naše výsledky tý­ kaly jen sídlišť, mahli bychom se domnívat, že jejich spojení s cent­ rem města není ještě dos tateč ně za­ jištěno . Ale jak zdllvodnit podobné

24

výsledky z Jiráskovy čtvrti a Kouni­ covy ulice? Nevíme, s jakou odezvau se setkala výzva motoristllm ke Dni Země. Ta­ ké brněnský DDM ve spolupráci s Ve­ ranikou a Ekocentrem vydal leták s názvem "Desatero domác[ ekalogie"_ V 9. bodě je také obsažena podobná výzva. Nev[me, jak dalece sami čte­ náři Veroniky berou výzvu k ame­ zení cest do zaměst nání vlastním va­ zldlem vážně_ Celý pastaj matoristic­ ké veřejnosti je zaUm spíše Ihastej­ ný. Je ta nebezpečné, vždyť ahlašo­ vané zvýšení cen jízdného by mohla vést k dalš[mu pronikavému zvýšení případll cesty do práce saukromým vozidlem. Rozhlasové a televizní zprá­ vy a počas[ by pak neuváděly jen údaje a koncentraci škodlivin v ovzduší Severočeského kraje, v Pra­ ze a Bratislavě, ale 1 v Brně a ji­ ných aglomeracích_ Apelujeme proto. na všechny moto­ risty, aby výrazně amezili své cesty do zaměstnání soukramými vozldly_ Na druhé straně by se měla urychle­ ně řešit otázka rychlosti a pohadlí veřejné dopravy_ Věříme, že obyva­ telstvo by ji využívalo rádo, v uli­ cích by ubylo aut a život ve městě by byl zdravější. J- Zejda

země je ekologickou manifestaci, která se koná 22. dubna ve více než 120 ze­ mích světa. V obsáhlém programu brněnského Dne země (předcházela mu sabota s pracovní i kulturní náplni pod hes­ lem ..Každý něco pro Brno") figuro­ vala celá řada aktivit, od žluté tram­ vaje, která vozila výstavu fotagrafii přírody kolem historického města, Ekotrhu s ekalogickými informace­ mi všeho druhu, koncertování a pro­ mítání v přilehlých kulturních zaří­ zeních a veřejných prostranstvích, po běh Brnem a vystoupení pouličních divadel, abych vyjmenovala alespaň ty nejdlllež1tějši. Vybrala jsem si Ekotrh. Trachu s oba­ vami, přiznám se. Zúčastnit se ..akci" jsem nikdy neabUbovala a improviza­ ce, která je založena na víi'e, že všechna nějak dopadne, odporuje mé­ mu puntičkářskému přístupu k z.ada­ ným o.kolCtm. Nad Brnem viselo lehce zatažené ne­ be, jimž se cedilo slunce. Pravé po­ časl pro barevný film; nepřítomnost stínil dovoluje, aby barvy zářily. A skuteč ně. Ekotrh zářil barvami a sUnll tam nebylo, vzato fotograficky, organizačně I Udsky_ Na tradičně ze­ leném Zelném trhu se konaly věcI. Malé ho lčičky jezdily na ponících s výrazem královen, jiné holčičky a chlapci drželi palet u jako Picasso

Den

Moravská cimbálová muzika bez cimbálu, doprovázejíci exkurzi Veroniky po rakous· kfch pohraničních chrá n ěntch fizemlch, za­ hrála na symbolickém místě - nad sou­ tokem Moravy a Dunaje na podporu práce ochránců pffrody z Rakouska, Mad'arska, Slovenska, Moravy 1 Cech. Jejich s'IIoleě­ ntm přáním je, aby .tlchá voda do Dunajka padala . . .* co nejdflve pod statutem me­ zlnárodnlho parka. Foto Miroslav Kundrata

a malovali na připravených "plát­ nech" svou před s tavu ekologické rov­ naváhy světa. Z Masarykovy ulice zvonila šal1na s fotografiemi ptákii a krajin od mladých mužll, jejichž ži­ votní náplní zřejmě není přihlížet fo tbalu v televizi. Od n ěkud dobíhali účastníci běhu Brnem a cimbálová muzika bez cimbálu tu hudla postrá­ dajíc - jako ostatně vždy - rezer­ vovanost rutinavaných profesionálů. Mezi tím se praplétali mimové a vy­ mýšleli situace nebo improvizavali řešení situací, které prá vě nastaly. Dopravázel je počítající pes s mašlí. Ale to není vše. Byli tam samozřej­ mě všichni ti, kteřI minulá léta bez­ nadějně bojovali za přírodu. Pod kvě­ tinovými slunečníky neprodávali p6­ rek a kapustu, jak zde bývá zvykem, ale ukazovali - řečen o zjednodušeně a obrazně - jak se v minulých le­ tech snažili vyorat svou brázdu na zdupaném poli, na kterém ve čtyi'l­ cetneté válce zvítězila technika nad přírodou a zdravým ro~umem. Viděli jsme tam, jak složitý je boj prati šestidenní motocyklové soutě­ ži, jaké problémy se váží na vodu pro Brna a pražskou radiálu, nebo. kudy povede kanál Odra-Dunaj-Labe a brněnská rychlá tramvaj, abych jmenovala alespoň ty m ís tn ě nejdCtle­ žit ější.

Ale to j eště není vše. Na Ekotrhu ta·

tiž nebyli jen veteráni. Náměstí by­

lo zaplněno 11dmi všech věkovfch ka'

tegorlf, ktei'í - dovolte mi ten vý­

raz - nečumě l1 , a le zajímali se o

vše, byU ochotni naslouchat a sym­

patizovalI.

Takže, vrátím-li se k obrazu brázdy

na zdupaném poli, mohu s jistotou

prohlásit, že tu bylo zaseto pro lepši

pi'lštf. Den země na Zelném trhu se

vydařil.

Jarmila KocourkovA

Musí lesní technika poškozovat les? Vladimír Simanov Často

se objevuje kritika "těžké těžební techniky ", i požadavky na omezování techniza ce lesní výroby. Bohužel však převládají emo­ cionální kritické reakce, a proto si pro analyzování příčin škod v lesích a pro posouzení možností jejich snížení odpovězme na ně ­ kolik otázek. Způsoboval provoz lesního hospodářství škody v lesích vždy, nebo je to specifika posledního období?' Žá dný výrobní proces lesního hospodářstv í nelze realizovat b ez

škodlivého vlivu na lesní prostř e dí.

Ke škodám na lesních ekosystémech do chází nejčastěji při těž ební

č in nosti. Výše těžeb byla ovšem v minulosti v ětšinou nižší n ež n y­

ní. Soustředěná drž ba l e sů v posledních čtyřiceti letech a eko no­

mika těžební činnosti však vedly ke k oncentraci těž ebních zásahů ,

a tím i k pr ostorové koncentraci šk od, které se tak staly patrněj š í

než při dřívěj ším rozptýleném způsobu těžebních zásahů. V minu­

losti si používání přibliž o va c ích prostředků s nízkou tažnou silou

v lastně téměř a utomaticky vynutilo využívá ní šetrnějš ích tech n o­

logií. Šetrnost spoč ívala zejména v p řemísťo vání dělených a č asto

i odkorněných a vys chlých kusů d říví (tím kratších a m éně hmot­

ných ) i v používání pomůcek pro snížení v lečného tře ní (tím i pro

snížení poškozování půdního povr chu) .

Lesní hospodářství používalo v zimním období vo lné pracovní síly

a tažná zvířata ze zemědělství. Tím se významná č ást tě ž ební čin­

nosti kon centrovala do tohoto ročníh o ob dobí. Zmrzlý a pop ř . i s ně ­

h em krytý povrch půdy t ak nejen n ebyl poškozován, a le i zame­

zoval poškozování povrchových ko ř enů a kořeno vých náběhů stro­

mů. Větší přilnavost ků ry na živých stromech v zimním obdobi

oproti době mízy přispíval,a k nižším škodám, vznikajícím od ř e­

n ím stojících stromů.

P římé škody, ke kterým dnes dochází při t ěž b ě a soustř eďo vání

dříví poškozením povrchových ko řenů, stržením kůry stojících

stromů, nebo olámáním jejich větví, jsou ovšem nepatrné ve srov­

nání s e škodami následnými, ke kterým do chází infekcí dř evokaz­

ných hub a invazí škodlivého hmyzu. Následné škody, spoč ívaj ící

ve ztrátě přírůstu, hnilobě znehodnoceného dříví, př ípadně až

v p ř e dčasné likvidaci porostu, mohou být doslova obrovské. JSou

však časově posunuty, a to až tř eb a o 100 let.

K jakým škodám tedy v lesích dochází a jak jsou velké? Škody lze rozdělit do několika skupin:

- Poškozování povrchu půdy pojezdem strojů , nebo vlečením dříví

(s případ n ou následnou vodní erozí) .

- Zhutňován í půdy ve stopě stroje spojené s vytláče ním plynů

z půdy, se zhoršením i n filtrační schopnosti půdy a se zhoršením

mikrobiálních procesů v půdě. Vytlačené koleje mohou být rov ně ž

východiskem vodní eroze.

- Narušování kořenového syst ému stojících stromů s následným

snížením stability porostů a mo žnou následnou infekcí houbovými

chorobami a invazí škodlivého hmyzu.

- Mechanická poškození nadzemních částí stromů pojezdem stro­

N eji e trnějšÍD1

způ s obem soustřelf o vánl dli­ ví je z pohledu nar uš uvánl půdního povr­ chu soust řelfo vá nl dř íví lanOVými systémy s dopravou dří v í v polozáv ě su , t j. p ři vle­ če ní jednoho k once dopravovaného dříví p o zemi. V e xtr é mně exponovaných oblastech, např . v obla stech vo doh o s po dářsky důl eži­ tých vlak lz e porušování půd nlh o p ovrchu v ylou čit zcel a , a to s oustř c lfo ván í m d řív l v úplném záv ěs u, při k terém jso o do pra­ vovány ce lé k meny, n ebo jejich výř ezy bez do tyku s půdou .

25

r Kreslil Václav Houl

j ů,

pracovními orgány

strojů,

kácenými stromy a

přibližovaným

I

d řívím.

- Kontaminace p ř írodního p rostředí a vo d ropnými produkty při

haváriích a poruchách strojů a za řízení.

Je možné škody v lesích vyloučit nebo snížit?

Škody na lesních ekosystémech lze úč inně snižovat různými meto­

dami a je jich kombinacemi. Rozhodujícími metodami jsou:

- K onstruk ční řešení stroje, zejména snižování jeho hmotnosti a rozměrů , volba šetrnější c h pra covních prin cipů atd. - Optimalizace technologií - výběr technologie pro konkr étní pr a c oviště tak, aby ekologické poža davky byly spln ěny zp ůsobem

blížícím se optimu.

;- Motiva ce lidského činitel e, do této oblasti p atří dodržování tech­

n ologických a pra covních postupů, styl jízdy s k olovou a pásovou

techniko u, kvalita práce, hmotná zainter esovanost, pozitivní a ne­

gativní motiva ce atd.

Vynikající úr ov eň v jedné skupině meto d bránících škodám ještě

Jednou z cest, jak s nížit ve výcJl ovných

tě ž ­

bách škody zplisobené přib ližováním dříví na stojícím poro st u a povrchu půdy , je tzv. kombinované pfibližováru. Vyklizováni kmenů v porostu k přiblJžova­ clm linkám se provádí koňmi a soustře­ \fodni připraven9ch .baliků· pak zajistí traktor. Traktor tak vůbec do porostu ne­ zajiždí .

26

Soustřeďodni dfíví koňmi je všeobecně po­ važováno za velice !etrné. Neplati to v!ak absolutuě, protože I zde hraje rozhodující roli lidsk9 faktor - tj. dodržováni nebo nedodržováni technologlck9ch a pracovnich postupů. Dále je sl nutné uvědomit, že koň­ sk9 potah nedisponuje dostatečnou tažnou silon pro soustřeďodnl dříví vyUích hlllot­ nost[ a proti kopci.

S ou střeď o vá ní d řívi lanov9mt systémy je zná mé především v obla stech, ve k terých je poh y b kolové nebo pásové techniky zne­ mo žněn p říliš velk9m sklonem terénu, ne­ bo jeho členito s ti. Neprávem se zapomln é na to, že l an ové systémy jsou velice efek­ tivním prostředkem pro soustřeďová ní dři­ vi 1 v r oviná ch na méně únosn9ch půdá ch a rašeltuištích , tedy v podmínkách, kde se kolová technika mimo období slln9ch mra­ zů b oři a způs ohuj e velká p oš kození půd­ ního povrchn.

vd~nlJ DDnfice~

nemusí znamenat skutečné snížení škod na přij at elnou míru. Po­ kud z ůstane úroveň zábrany škod v ostatních skupinách nedosta­ tečná, bude výsledek úměrný jen "nejslabšímu článku řetězu". Provozní řešení zábrany škod má vždy tě ži št ě v optimalizaci te ch­ nologií a motiva ci lidskéh o činitele, protože ty mů že řídící pra­ covník bezprostředně o vlivňovat. Naopak možnosti provozních za­ městnan ců ovliynit konstrukční řešení strojů jsou minimální, zpro­ středkované a působící s č aso vým zpo ž děním . Co dě lat, když ke škodě n a lesním pr ostředí dojde? Hlavní zásadou musí být úsilí o minimalizaci působený ch škod. Pokud se nepoda ř í udržet škody na úrovni r egenerovatelné v' při­ jatelném č ase a bez spoluúčasti č lov ěka, je nutné provést bezpr o­ s tře dn ě po ukonče ní práce na pracovišti jako tzv. povýrobní úpra­ vu - asanaci. Náklady na zahlazení škod mohou př e sáhnout i fi­ n anční úsporu plynoucí z použití efektivnější, ale méně šetrné t ech­ nologie. Mezi typické povýrobní úpravy patř í ur ovnání povrchu p řib liž o va­ cích linek i dočasných skládek, vy čištění př íkopů lesních cest od těžebního odpadu, oprava můstků přes vodoteč e , nátěr stržené kůry stojících stro mů ochrannými nátěry, vytěž ení příliš poškoze­ ných stromů , přerušení počína jících erozních rýh, rek onstruk ce od­ v od ň ovac ího systému, zakrytí nar ušeného půdníh o povr chu kles­ tem, příp adn ě jeho zatravnění, repr ofilování i dočasný ch vodotečí nar ušených přibliž o váním dříví atd. Asanačními opatř eními je možné nep říznivé důsle dky těžební čin­ nosti zmírnit, ale v ětšinou ne zcela eliminovat. Varuj i před př e c e ňováním významu pov ýrobní asana ce, aby n e­ vznikl dojem, že povýrobní úpravy jsou schopny vyřešit všechny ško dy na lesním p rostře dí, způsobené nedb alým nebo neodborným vedením těžební činnosti. Co může lesník udělat pro zmírnění škod ?

Musí se p ř edevším výrazněj i orientovat n a přib ližo vání dříví lano­

vými systémy. Z dosud provedených studií vyplývá, že narušeni

půdní ho povrchu těžební plochy je nejnižší p ři soustř eďo v ání dř íví

lanovými systémy s dopravou dříví v po l ozávěsu, tj. s v le če ním jed­

noh o konc e dříví po zemi. V tomto případ ě činí porušen í půdního

povrchu 1-2 procenta z tě ž e bní plochy. P ři s o ust ř eďová ní dříví

traktory s navi jáky čin í n arušení 8-13 % a k n ejvyššímu podílu

porušení půdního povrchu dochází p ři použití traktorů s klešťový­

mi závě sy - tj. při technologii, ve které je nutné z ajíždět traktorem

ke každému kusu dříví. V t omto p říp adě bývá poškozeno až 26 %

povr chu těž ební plochy. Kritér iem pro p oužití lanovek proto nemů­

že být jen sklon terénu, r esp. kombinovaný s terénními překážka­

mi, ale i únosnost p ůdy, nebo ohrožen ost těžebně-dopravní erozí.

Z toh oto p ohledu musí být účelné p oužití lanovek i tam, k de n e­

bude vyč erpána te ch nická svah ová dostupnost traktoru, tj. za urči­

tých okolnosti i v ro vině!

Zavedením speciálních lesních k olový ch traktorů do provozní pra­

xe došlo v minulosti k odklonu od lanovkového přibližování vlivem

P ři práci v k omplexních četách se část v:frobnich operací těžby dřeva přesouv4 z porostu n a odvoznl cestu, kter á s e tak stává tzv. technologlck:fm k orido rem. pře­ neseni n ě k ter:f ch oper a cí mimo porost tak snižuj e pote nclonálni r izik o p oškozeni po· rostu p racemi, které by jinak muse ly být prove de ny v n ěm .

Přípr ava

těže bních

l ifikovaná

a

pr a co višť

důsle dná.

mus í b:ft kva­

Nevho d n ě

vedeně

link y moho u po p r ohloubeni kolejí p ů s o bit jako otevře n ý dren áž ní od­ vodň o vací systém, a svá d ět srážkovou vo­ d u z cel é gr avitačn í oblasti do n ejnlžšiho místa trasy, kde se pak vytv o ří blátivf brod. přl b li žo v ac í

27

KresIU Rostislay PospllU

"opojení z jejich svahové dostupn osti", a to bez dostatečného zvá­

žení dalších faktorů . Nyní je nezbytné z této euforie vystřízlivet a podíl lanovkového přibližování postupně zvyšovat

Co



říci závěrem?

Zohledňování

ekologických kritérií při konstrukci nových strojů

a tvorbě technologických postupů je již markantní. Snižuje se hmot­

nost strojů, zvyšováním počtu náprava zvětšováním rozměrů pneu­

matik se snižují měrné tlaky ve stopě, konstrukcí převodovek a di­

ferenciálů se omezují prudké změny obvodových rychlostí pneuma­

tik, jejichž agresívnost k půdnímu povrchu se snižuje novými desé­

ny. Pohyb strojů terénem se omezuje vyklizováním dříví lanem na­

vijáku nebo používáním hydraulických manipuláto rů . Část pracov­

ních operací se přenáší z lesa na centrální místa zpracování nebo

al espoň na p řibli žovací linky a lesní cesty, které se tak stávají

technologickými koridory.

Technioké a technologické aspekty ek ologizace lesní výroby jsou

př íznivé. Rovněž bychom v sou č asné době těžko našli člověka, ne ­

souhlasícího s tím, že výrobní procesy v lesním hospodářstv í je

potřebné přizpůsobovat ekologickým požadavkům. Bohužel bývá dost

daleko od pouhého souhlasu s ob ecn ě formulovanými požadavk y

na ochranu prírodního p r ostře dí k uvědomě lému přispění k eko­

logizaci výroby.

Za všemi podobnými argumenty se skrývá neznalost, nízká odbor­

nost, necitlivost k životnímu prostř edí a povyšování skupinových

a krátkod obý ch z ájmů nad zájmy c e lospol e č enské a budoucí!

Ř eš e ní nesmí být hledáno v odmítnutí technizace. Naopak! Ekolo­

gizovat lesní výrobu je možné i při dalším zvyšování podílu me­

chanizovaných prací, protože příč ina vzniklých šk,o d většinou ne­

spočívá v te chnice samotné, ale v chybách , kterých se dopouští

čl o vě k při její aplikaci.

Ekonomické a so ciální přínosy techniza ce ne smějí být získávány na

úkor nevratný ch změn lesních e kosyst é mů. Efekty ekonomické, so­

ciální i ekologické musej í být v rovnováze.

Úloha ř ídícího pracovníka kteréhokoliv stupně musí být v aktivní

o c hraně životního p r.ost ř e d í, kterou je třeb a chápat jako komplex

technickýc h, technologický ch, organizační c h a výchovných opatře­

ní. Není to v lesním hospodá ř ství úkol jednoduchý, protože hospo­

d ářský les je uměle vytvořen ým ekosystémem; který je proto

z vnit řní c h p ř íčin nestabilní. To vyžaduje od říd ícího pracovníka

dokonale znát jeho vnitřní vztahy a hospodářskými opatřeními je

ovládat. Proto je tř eba říc i , že žádný sebedokonale jší st roj a sebe­

propra c ovanější te chnologie n emohou samy od sebe narušování

lesních ekosystémů vyloučit. To může dokázat jen plně kvalifikova­

ný 'člověk, k terý to především dok ázat chce!

28

Knihy všech barev Spíše če rnou by se mě l a nazývat kniha s modrým přebalem a s n á­ zvem Životní prost ře dí Čes ké r epub­ liky, kterou redig oval kolektiv m i­ nisterstva životního p rost ředí Č R v č ele s ministrem RNDr. Be dřic h em Moldanem, CSc. Vyšla t ěsně pře d volbami a kdo si ji včas koupil, uči­ nil d obř e. Najde v n í kva lifik ov a ně komentova­ n ý, ve lmi komplexní p ř ehled o vývo ji a stavu živo tníh o pros tředí v české čá sti republiky (vč etn ě s rovnání se z ahra ni č ím) , doložený množstvím konkrétních úd a ji'! o trend ech eko­ logick ých parametri'!. Mno zí ak tivní oc hraná ř i a angažovaní odborníCi se již vloni sezná mili s tzv. "bílou kni­ h ou" Ekologické s ekce biologické sp ole čno s ti ČSAV, př íp a d n ě se stu­ diemi n ě k t er ýc h odbo rných institucí, jejichž úd a je byly v "modré kni ze " využity. D op lněna b yla zejména dří­ ve uta jovaná f akta o vlivu r adioak­ tivního z á ření, o zdravotním s tavu o byvatelstva a kritika r ežimu a je­ h o e xpl o a t ač ní politiky. Tímto smutným č t en ím sk on čilo MŽP s pl áčem nad minulostí a zahá jilo p rá ce na kon cepci ekologické poli­ z aměř en é k b udo ucn osti t iky O p r ázdniná ch byla pracovní verze t éto k onc epce pod ná zvem "duh ová kniha" předána k šir oké dis kusi. Je jí zákla dní fIlozofif je vytvořeni podmínek a pravid e l pro skutečně perspek tivní ekologickou politik u, k ter á by škodám předcházela , aie dě­ dictví minulosti ji o dSUZUje také k če tný m opat ř ením n ás ledným, která musíme považova t za do č asná. Jde p ředevš ím o ekologické investice do n eperspe k tivních energetických i ji­ n ých z a řízení, bez k ter ých se v nej­ bližší d obě n eobejdeme. Kniha je pr omyšlená a široce pojatá, snad je mo žno ř íci i vyčerpávající , z h ledis­ ka obecné strategie. K vypracován í jasnych pravidel hry však mají jed­ notlivé kapitoly velmi daleka a dou­ fá m, že se b ěhe m podzimní disk use , ke kte ré pan mi nistr vše chny vyzval, pods ta tn ě k onkretizují. Záleží to ovšem i na n aší in i cia ti vě mík

Kreslil Jan Steklí!<

o krok Jiří

vpředu

Schauer

,~ / ;/ / '

.

(, ..

L-/ ' \ __

~;;:-,

"-..'\.

\

\ ,,' \ ,

I~I I'll' I

I

~/"~\..

Když v roce 1987 vyšla práce s názvem Koncepce pece o životní v okrese Vyškov, byl to tehdy v prostředí, kdy ve státě vládla průměrnost a bezkoncepčnost, takřka malý zázrak a hlavně pořádný skok vpřed v rozvoji ekologickéh o myšlení. Pracovníci urbanistického stře disk a Sta voprojektu Brno spo l ečně s Útva rem hlavního architekta ONV Vyškov n a zákla d ě všech dostupných pod­ kladů zpra covali st udii p lně odhalující char a kter vyškovského okre­ su z hlediska stavu ovzduší, vody, pů dy, o dpadů , hluk u , zdr a votníh o stavu obyvatelstva a biotic kých pr vků. Auto ř i na zák l adě vý s le dků analýz t ě c hto základních fa k torů životního prost ře d í u kázali, jaké jsou potencionáln í možnosti vyu žívání p řír o d ní ch zdrojů okresu, k de je třeb a h leda t příč iny negativních změn, a nazn ačili cesty k nápra· prostředí

vě.

i

Okres Vyškov svou ro zlohou 889 km 2 patří m ezi n e jm enš í ok resy kra je, počt em ob yvatel je nejmenší a již dlouhodobě vykazuje úby­ tek obyvat elstva. Zatímco v ro ce 1961 zde t r vale žilo 89178 oby­ va tel, v roce 1985 to bylo 87 343 a prognóza do roku 2000 odhadu je sn ížení počtu obyvatel a ž na 83 890. Po če tní stav obyvat elstva přímo i nepřímo souvisí nejen s přírodními podmínkami, ale i skladbou p růmysl u a mo žno stmi turistiky. Na území celé ho okresu je nedo­ statek atraktivních m íst a vě tších r ekre ač ních vodních ploch, s čímž souvisí minimální cestovní ruch. Souč asné možnosti rekreace, pr o kterou jsou příznivější podmínky pouze v západní vr chovinné části navazující na CHKO Moravsk ý kras, neslibují ani do budoucna, že by toto odvětví přilákalo větší počet podnikatelů a turistů. Př esto první krůčky k prolomení této bariéry podnika jí slavkovští radní, kte ří vsadili na napoleonské tradice a slavnou historii svého sta ­ réh o města a ve spolupráci s francouzskými partnery ch ystají ve Slavkově výstavbu moderních hotelů . Vzhle dem k tomu, že 55,5 % rozlohy okresu je inten z ív ně země­ děl sky využíváno, z vláště v nížinné části p ř e vl á dají formace orných půd s velmi nízkou ekologic kou stabilitou. Kraj ina s roz­ lehlými lány je takřka nepr ů chodná, oku nelahodící a náchylná k nejrllzně jším přírodním katastr ofám. Okresem protékaj í dvě větší ře k y Lit ava a Haná. S vý jimkou pramenných částí jsou to dnes st oky bez života. Hlavní příč inou rostoucího zneč ištěn í všech vod ­ ních toků je prudký vzestup produkce komunálních a průmyslo ­ vých odpadních vod a neúmě rná chemizace zemědělství, důsledky, které nestačí likvidovat samočisticí schopnost toků. Litava má kro­ mě toho velmi malou vodnost toku a také u Hané po vstupu do Vyš­ k ovské b rány klesá nejen vodnost, ale i spád. Naprostá větš ina po­ t oků je napřímen ých, zb avený ch břehových porostů s vodou otrá­ venou splachy z polí. Přes toto značné zn ečištění byl v pramenných č ástech Velké Hané, Hanice, Malé Hané a Rupre chtovského potoka zaznamenán rak říční (Astacus astacus) . Faunistickou zajímavostí je nález vranky pruhoploutvé (Cottus poecilopus) na Malé Hané. Tato rybka je vázána na velmi čisté toky pstruhového pásma a běž­ něji je rozšířena v karpatské oblasti. Jakost vody v to cích okresu Vyško~ byla v ro ce 1988 hodnocena na 104 kontrolních profilech

Exploze

Bylo mi dobře v povětří časného ja­ ra, v krajině, kterou jsem posedlý. Ulehl jsem vysoko v kopcích mezi Rašovem a Kozárovem. Přes vyhřátou trávu na okraji švestkového sadu jsem plnými doušky sál sílu Země. Jsou ještě na světě krajiny, které lze vnímat s požitkem, liboval jsem si. S vět r em jsem ne chával do sebe prou­ dit stříbřité chvojí dosud zdravých jedlí, křik ořešní k a i opojná mecho­ viště z ú dolí. I n ačervenale hnědé po­ le, místy rozvrtané od divočáktl., se mi líbilo. Na m ap ě m ělo vzrušující název - Stříb rn ý díl. Sestoupil jsem k něm u do údolí po­ tůčku. Ani te ď mě mo je krajina ne­ zklamala. Stejně jako n a mapě se zde i ve sk utečn osti táhl pruh mok­ řad ní ch luk, dokonce s oblými pou­ p a ty b lato uchů. Z hladiny rybníčka, jediné daleko šir oko, se zvedl pár březňa č e k. Těšil jsem se na milo­ vání žab. Očeká v al jsem, že vodu divoce roz­ víří prople tence žabích těl. Průzra č­ nou hla dinu však č eřily jen s t říbři­ té rybky. Př es to zde žá by byly, de­ sítky žab. Obrácené skvrnitými bříš­ ky k obloze se n e hnut ě vznášely ve vo d ě. Ro zklá dající se mrtvolky, ob­ klopené vyhř ezl ý mi vnitř no s tmi a pr o­ vazci v a jíč ek , jak oby vys t řele nými při e xplozi n admutých těl. Jakoby? Dlouho jsem marn ě př emýšlel, jak mohl o k ža bí tragédii d ojít. Povodí ryb ní č ku je p ře c e ch emicky čisté­ po tok pramení nedaleko v les e a pro­ téká loukami. Ze by nějaká epidemie, strašlivý žabí m or? A na jednou jsem si vz pomně l na d ávn é vyp r áv ění jed­ noho s polužá ka. Zjara prý bývalo u nich na vesnici oblíbenou zábavou kl u k ů chyta t p á ř ící s e žáby a slám­ k ou, zapíchnutou do z ade čku , je na­ fukovat jako bal6ny. Byla to velká švanda, jak se žáby-k oule marn ě sna­ žily lézt, usmíval se spolužá k. A ješ­ tě lé pe n ež slámkou se prý žáby na­ fukovaly hustilkou. Cítil jsem odpo r i st ud. Jak o by celá moje k r a jina explodovala a doširoka jí v yhřez ly v nitřnosti. Už nejso u na s větě místa, kte rá lze vníma t s n eru­ šen ým po t ě še ním, n apa dlo m ě. A schá­ zel jsem smu tn ě d o údolí a vracel se do m ěsta. Vyhledám ta m velkého ochrán ce žab Mojmír a Vlašína. Toho m o je zpráva o žabí genocidě u r čitě vyprovokuje ke mst ě málem krevní. Vůbec mu n e­ budu bránit, aby se vydal do mé kra ­ jiny s velikou h ustilkou. Ale co naplat ! Ve větrných vršcích mezi Ra šovem a Ko zár ovem se stejn ě kvákání žab, n eod myslitel n ě tvrdící muziku jarní přír ody, tak hned znovu n e ozve. jan Lacina

29 ~

i!i

Kreslil Jan Sleklik

a pouze v 11 byla jakost vody odpovídající pnrozenému vývoji. K obzvláště zhoršeným stavům v jakosti vody na dlouhých úsecích toků do chází v průběhu cukrovarnické kampaně, což je i důvod, proč byl zrušen cukrovar ve SlavJkově a stejný osud čeká i vyškov­ ský, který je již dnes spíše technickým muzeem než výrobním zá­ vodem konce 20. století. Ačkoli staré přísloví praví, že chytrost nejsou žádné čáry, a přes ­ to, že k e zlepšení jakosti vody nejsou zapotřebí jen miliónové in­ vestice na výstavbu čističek odpadních vod, ale i nenáročné budo­ vání hrázek a malých jezů, zdrsňování koryta toků pohozem !ka­ menů a obnova břehových porostů, návrhy těchto opatření jsou stále jen na papíře a na jejich realizaci se čeká. Rybníkům většinou chybí rozsáhlejší rákosiny či brehové porosty skýtající úkryt a hnízdní možnosti vodnímu ptactvu. Stálými hníz­ dičí jsou tedy jen běžné nenáročné drully a pouze p ři jarním či podzimním tahu lze na nich zastihnout vzácnější návštěvníky. Při zoologických průzkumech v letech 1988-89 byli na rybnících na okresu zaznamenáni čírka modrá, čírka obecná, hohol severní, hvízdák eurasijský, chřástal vodní, kachna divoká, kopřivka obec­ ná, kulík říční, labuť velká, lyska černá, lžičák pestrý, pisrk obecný, p olák chocholačka, polák velký, potápka černokrká, potáp!ka ma­ lá, potápka roháč, rybák č erný , slípka zelenonohá, vodouš bahen­ ní, volavka popelavá. O tom, že dříve v krajině bylo rybníků mno­ h em více, s vědčí nejen reliéf a místní názvy (Zadní rybník, Za je­ zerem, Na rybníku, Kačenec , Padělky nad rybníkem), ale i paměť starších občanů. Dnes jsou vytypována místa pro výstavbu celé řady nových malých ekologických nádrží. Je to výzva s novým pro­ gramem pro meliorační správy a v odohospodáře, kteř í doposud de­ vastovali a ničili vše, co přišl o pod lžíce jejich bagrů a pásy bul­ dozerů. Rozšířením stávající sítě vodních ploch by došlo i ke zvý­ šení šance na přežití obojžive lníků, kteří nejvíce trpí současnými metodami hospodař ení. Obojživelníci jsou přímo ohroženi na exis­ tenci zejména ztrátou vhodných míst k rozmnožování. Protože uby­ lo přírodních vodních ploch, stahují se čast o na jaře k páření ke k oupalištím a požárním nádr žím, kde se voda dříve prohřívá, a kla­ dou tam shluky svých vajíček. Bohužel příliš často se pak stává, že nádrž s desetitisíci pulců je vypuštěna z důvodů naplánovaného č ištění. Krom ě ropuch y obecné i zelené, které jsou rozšířeny po celém okresu a zatím pře žívaj í i na polích a v zahradách, není vzá c­ ná ani rosnička zelená, která obývá vše chna příhodná stanoviště, a le žije skrytým životem, a tak uniká pozornosti. Skokani jsou po území okresu rozšířeni ostrůvkovitě podle nároků na svůj biotop. Zaznamenáni byli skokan hnědý, skokan ostronosý, skokan štíhlý i skokan krá1'k onohý a skokan zelený. Zatímco při rybnících v n í­ žinné části okresu se na jař e rozléhá melancholicky záhadný sbor kuně k ohnivých, v kalužích lesnaté části na jihu i severu okresu lze nalézt kuňku žlutob řichou a pod spadaným listím v lese na­ šehO' nejatraktivnějšího zástup'ce ooasatých obojživelníků - mloka skvr nitého. Pouze na nemnoha místech žijí Čolek obecný, čolek

30

o hlídání Vzp o mněl jsem si na starý sta gna čnl vtip. Bre žně v ukazuje americkému prezid entovi stá tní po klad, uložený v r ozpadající se s todole kdesi ve ste­ pi. Na jeho ú div odpovídá: "Víte, na­ ším nej vě tším pokladem je lid, a ten my si dob ře hlídáme !" Vz pomn ě l jsem si na to, k dyž jsem p řec h áze l po­ pr vé v ž ivot ě r akouské h ranice, abych se podíval na sousední str anu dyj­ ského ú dolí. Podíva l jsem se a podi­ vil. Zjistil jsem, že moravská část chystaného bilaterálního p ar k u je za­ ch ovale jší n ež ta sousední, al espoň co se l es ů t ýče. Je to dáno samo­ zřejmě historickým vývojem a tím, že lesy na hranicích nebyly t olik t ě­ ženy, byly to v esm ěs lesy ochranné. Velkou zásluhu na tom n ese i to, že to byly lesy hlídané ministerstvem vnitra. A toto hlídání s sebou kr o m ě negativních v liv ů neslo b e z děč n ě i jeden vliv pozitivní - v t ěc h lesích byl klid. Přiml o uvám se proto, a by plot po o d s traně ní signálních linek, ostnat ýc h zátara sů apod . zůst a l stát, a to nejen jako skansen, ale jako s ku ­ t eč n á zár uka t oho, že klid v t ěchto lesích zůs t an e. Je je š tě daleko do do­ by, než se "náš člo v ěk" po př eč t ení tabulky "Vstup zakázán" obrátí a po­ šla pe zpátky. A do té doby ať plot stojL Máme spoustu nádherných historic­ kých památek, z nichž některé jsou i za ch ovalé, a le nikdo by si nedovo­ lil ponechat je napospas turistům a ná v š t ě vníkům bez prův o d ců. Každý n ávš t ěv n í k by j i st ě považoval za di\­ ležité odnést si as po ň cár goblénu, nebo třísku z empírové židle, a bylo by jak se řík á "po k o ka r dě" . Máme spoustu přírodn í ch r ezervací a mno­ hé z nich jsou dosud zachovalé. V nich jsme si dovolili nechat pobí­ hat turis ty a jiné náv ště vní ky zcela nekon t r o lo va ně a mnozí p ovažu jí za d ůle žité odnést si něco n a památku. A něk te ří se Um dokonce i živL Ch rá ně n á území jsou chrá ně n á jen podle n ázvu a málokdo m ěl možnost setkat se v rezervaci se str ažcem. vý­ jimkou jsou snad jen někt e ré chrá ně­ né krajinné oblasti a j es kyn ě. Příro­ dy jsme si, pr avda, m oc n ecenili, by­ la všude, nebylo ji tř eb a hlídat. Tro­ chu lépe na t om byly památky, n ej­ lépe však n a tom byl "Ud"; ten byl totiž obehnán ko t ou či ostnatéh o drá­ tu a stř e ž e n ve dne v no ci. Nebylo

h or ský a čo l e k ve lký. Nejvzácnější je pak blatnice skvrnitá , která byla nalezena pouze na tře ch místech okresu, a protože je dodnes ne jméně poznaným druhem, o jehož ž ivotě toho mnoho nevíme, zasloužila by si větší pozornost i věde cký ch institucí. Podobná je situace i u plazů . Ještě rka obecná je zatím mimo nebez­ pe č í p ř ím é h o ohrožení a je hoj ně r o zšířena po celém okrese. Sle­ pýš k řehký a užovka obojková nechybí na žádném příhodném sta­ novišti, ale jsou také na ústupu p rávě v důs le dku mizení původ ­ ních biotopů. Zaznamenána byla i užovka hladká a zmije obecná. Obo jživelníci a plazi jsou p říklad em skupin živo či chlI, kteří se ne­ mo hou v důsledku svých anatomických zvláštností, fyziologi ckých specifik a n ezaměnit el ných nár o ků na typ stanoviště ve větš í míře p ř i zp ůsobit životu v dnešní k ulturní kra jin ě nebo dokonc e synan­ tr opizovat, a nebudou-li podniknuta o p atře ní k za chování jejich původ ních b i otopů , zmizí z naší p říro dy úp lně. Ste jně tak ubývá n etopýrů , kteří zt~á ce j í klidná místa na půdách a ve věžích k přezimo vání i k vytváření letních kolonií. Podle p rů ­ zkum u byli ne topýři na území okr esu zaznamená ni v těchto mís­ tech: zám ek v Ryc htář ově, zvláštní škola v Račic ích , kaple ve Vá­ žanech, kostel v K omo ř a ne ch, k ostel v Podb ř ežicích, kost el v Kře­ novicích, kostel ve Slavíkovicích, kostel ve Švábenicích, chrám Matky boží v Němčanech, kostel v Drysicích, kostel v Pustiměři, kostel v Ivanovicích, zvonice ve Chvalkovicích. Největší část za­ lesněného území představují v okrese Vyškov vojens'k é lesy vy­ tvářející na severu souvislý lesní porost skrývající díky své rozsáh­ losti, nepřístu pnosti a vyloučení hospodaření celé lokality dosud plně neprozkoumané. Přesto tytam jsou časy, kdy na Vyškovsku žila vydra, jeřábek lesní, tetřívek obecný, v dutinách hnízdil man­ delík hajní a běžnější byl i dudek chocholatý a zaznamenán byl i ťuhýk rudohlavý. I když lesy je pokryto 34,3 % území okresu, je­ jich ohrožení nejlépe dokladuje vývoj nahodilé těžby z nejrůzněj­ ších kalamit. V roce 1982 nahodilá těžba představovala 8,2 % cel­ kové těžby, kdežto v roce 1985 již 73,9 %. Převažujícími faktory vzniku nahodilé těžby jsOU vítr, sucho a kůrovec. Dnes je ostatní území pokryto blízkými původními přírodními společenstvy pouze v některých územích, kde podmínky omezují rozvoj intenzívních forem hospodaření. Chráněná území kategorií SPR tvoří několik zachovaných stepních lokalit se suchomilnou květenou. Při bota­ nickém a zoologickém inventariza čním p růz'kumu bylo vytypováno v okrese na 300 vybraných krajinn ých prvků představujících menší zbytky stepních sp ole čen st e v , části tok ů s břehový m i porosty, sta­ ré sady, zbytky lesíků, které poskytu jí h nízdní možnosti a úkryt zvěř i a ptactvu. Tato stávaj ící kostra ekologické stability si v n e j­ bližší době vyžádá doplněn í o chyb ěj ící č lánky a vznik územn ího systému ekologické stability, kter ý by na pot ř e b né udržení a pod­ por u autoregulačních me c hanismů p ot ř eb oval co nejmen~ í množ­ ství dodatkové energie. Díky těmto vybraným krajinným prvkům, r oztr oušeným zbytkům původních biotopů, kterým také poskytu1e ochranu okresn í národní výbor, byli na ú zemí okresu je št ě zazna­

by n a ča s e to obrátit? Koh o t eď bu­ do u hlídat ty tisíce s trážcl1 hranic? Navrhu ji p řevelet a l es p oň část vojsk pohraniční stráže n a s t řežení rezer­ va cí a péČ i o ně. Tent o n ávr h sice ne dává šancl na brzký dolarový zisk, a le jde o opravdový národní poklad, kter ý si zaslouží bý t hlíd á n. Ci snad je Mohelská hadc ová s tep n ěco miň než Pernštejn? N eo byče jn á kvě t e na a zví řena hadcových s tepí zde byla už v dobách, kdy n aši předkové pobíhali ve s tepích mezi Dn ěp rem a Dněst­ rem. Ch ceme po Švé de ch vrátit aspoň část ulou pených p okladů. Být jimi, n ic bych n edal, zatím jsme n epr okázal!, že si umíme t ěch to pokladl1 vážit. Byl bych docela rád, kdyby se tehdy ve stř edov ě ku odvezly i ukázky naší přír o dy, abychom se na ně měl! kam chodit dívat. Švédi si takové věci do­ kážou po čertech dobře hlídat. M ojmír Vlašín

Listopad z třetího poschodí listy z levého stro mu po sobě zanechávají v pádu šmo uhy, jako když je sestřelí nad nepřátel­ sko u zemí. Jen málokterý vykrouží ba; letní let. Větve se přitom chvějí a jak se třesou. Jak osika. Strom pravý, to je, panetJku, ten pra­ vý. Stoj! nehnutě, z dubové palice mu trčí silné pahýly dutých, rozeklaných větví a recituje: Neb k velikému tomu tam se přichyl zubisku, jež moudrým vzdoruje až dosaváde ďasům. To Kollárova dcera mu ve verši měN tJas. Ale neopadává. Neopadává atJkoli. Jestliže před jen některý z listů opustí soucit a vzdor, odpoutá se od rodné koruny, nasaje vánek do' po­ dehnutých krajů a vznese se. Třepo­ tavě pak tantJí ve vzduchu, čamrďácky se vytáčí, poskakuje jak bal6nek na niti, hrdě se naparuje a mává na všechny st rany. Když visí na tednom místě, tváří se, jako by se jej pád ani netýkal . Tu náhle zachytí stín, vy­ chýlí se co špatně naložená loď a po boku sklouzne, o několik pater níž. Pak j eště jednou svztJka, podkmih, strnulý pohled z otJí do otJí a zvol ný pád jako když slabostí podk le­ sáv,áte v ko lenou. Nézanechaje ni stopy v p ovětří. ul éhá na svů! hrob. Líto pad. Neuvěřitelné:

'J

Zb yněk

Fišer

31

Katastrofální stav zbyt ku aleje je patrnt z fotogralie Č. I, 2 a 3 (shora). Naopak fotogra fie litérní

exe!Iplář

II

č.

4 ukazuje

zm íněný

so·

vjezdu do obce Tvarož­

ná v plném květu. Že by byl pod ochra· nou Krista? Strom by si plně zasloužil i ochranu státem.

menáni tito z nejohroženějších ptáků: břehule říční, cvrčilka slaví­ ková, čáp bílý, čáp černý, dudek chocholatý, holub doupňák, chřás­ tal vodní, konipas luční , krahuje c obecný, kulík říční, ledňáček říč­ ní, linduška luční, moták pilich, moták pochop, moudivláček lužní, ostříž lesní, pisík obecn ý, rybák černý, sova pálená, strnad zahrad­ ní, ťuhýk menší, volavka popelavá, výr velký. Mezi nalezenými dru­ hy hmyzu jsou i tyto ohrožené druhy: batolec duhový, krajník hně­ dý, krajník pižmový, kudlanka nábožná, otakárek ovocný, roháč obecný, střevlík hajní, střevlík kožitý, střevlík vrásčitý, střevlík zlatolesklý, střevlík zrnitý. Provedená zoologická inventarizace je dalším krokem vpřed za poznáním sou č asného stavu přírodních z drojů okresu Vyškov a umožní kvalifikovaněji rozhodovat o lid­ ských zásazích do přírody . Naše krajina je dnes přímo ukázkovou uče bni cí toho, jak se hospodařit nemá a jak zemědělci nespráv­ ným obděláváním půdy ženou naši přírodu do katastrofy. Nejlep­ ším dokladem toho jsou nedávné záplavy ve Vážanech nad Litavou. O tom, že na Vyškovsku se ekologické myšlení stává normou, svěd­ čí počin JZD Ivanovice na Hané, kde se rozhodli začlenit do svých 6 873 ha orné půdy ekologické prvky krajiny a ve spolupráci s ÚHA ONV Vyškova jinými odbornými pracovišti vytv ořit model optimálního hospoda ř ení založeného na v ědeckých prognózách. Do budoucna je toto jediná možná správná cesta, neboť chceme-li mít pod kontrolou vývo j naší krajiny a nenapravovat stále jen ka­ tastrofální důsledky chybných rozhodnutí, musíme být neustále o krok vpředu, p ředvídat budoucnost a p ře d cháze t včas nebezp eč­ ným trendům vývoje.

Ještě

iednou za

K tomuto

člá nku ve opakovaně

největšími břeky

VeronIce v roce vracím. Zaujal mne nejen svým tématem, ale pře­ devším optimistickým duchem, kte­ rým autorka hodnotila stav břekl1 na státní silnici u Holubic. Alej u Ho­ lubic dl1věrně znám. Pocházím ze sa­ moty nedaleko Zmín ěné a leje, z le­ gendá rní "Holubské". V době m ého mládí, před druhou světovo u válkou, byla alej téměř kompaktním celk em, složeným z lip a jeřábl1-břeků. Již v té době stromy dosahovaly impozant­ ních rozměrl1. Břeky byly a dodnes jsou v porovnání s lipami menšíh o vzrl1stu. Nelze vy lou č it ani možnost, že břeky byly do ale je dosazeny pozdě­ ji. Přímí s věd ko vé nejsou, písemné materiály asi také n e. Oba druhy str omů byly v doletu vče l jak z n a­ šeho včelín a, t ak i z blízkého okolí. Rozkvět břeků následoval po odkv ě­ tu podstatné části ovocných stroml1, tím byl dl1ležitější a prodlužoval jar­ ní snl1šku v če lám. Koruny stroml1 byly s me tanově bílé od bohatých květ ens tví, opylení bylo dokona lé, včely silně lá kal zdroj nektaru a py1988 se

32

Evropy?

1u, tak dl1ležitý pro rozvoj vče lst ev. Zatímco břeky kvetly s oučasně, poz­ d ější lípy rozkvétaly postupně, jak je t o typIcké pro r l1znolisté druhy. Na podzim, po prvním mrazíku, se mal vi čky břekll staly potravou n ejen pro hejna tažných ptákll, a le i atrak­ tivním ovocem mladé generace z oko­ lí. Chuť je typická pro jeřáby - tro­ chu trpká, ale příjemn ě nakyslá. U některých plodl1 pře vláda l a kamén­ čitost, ale n a chuti n eubírala. Vyso­ ké stromy bez bo čních výhonkl1 (na rozdU od lip), n edovolily snadno vy­ lézt do koruny, ale i kř ehké a dlouhé vě tv e odrazo va ly od b ěžného zpl1so­ bu s klizně . Zbývala tedy jediná možnost - sra­ zit klackem c h om áče plodl1. Pokud spadly na dlažbu silnice, mnoho se jich n edalo použít, ale v trá vě , v pří­ kopu, zl1s taly vcelku. Hlavními kon­ zumen ty byli p ř ece jen ptáci, hejna kví č al a zřídka 1 brkoslavl1. Po jejich n áv š těvě byla zem pokrytá plody. Na silnici je rozjezdlla auta, v příkopu a na poli se stala vítanou pochoutkou drobných hlodavců. V letech dobré

G.rody, která se shodovala obvykle s dobrou G.rodou jablek, vydržely plo­

dy dlouho do zimy. Název "břaky­

ně" dnešní generace již asi nezná, nechodí již n a ně výpravy z Holubic, Tvarožné a Sivic. Ale dost již melancholického vzpo­ mínání. Silné pouto k rodnému kraji přetrvává do pozdnlho věku, ba do­ konce se utužuje. Samota "Holubská" neexistuje, byla zbořena při stavbě dálnice. Tak tedy k současnosti. Stromťt v ale­ ji rychle ubývá - nejen lip, ale i břekťt. Příčina? Je jich několik. Zda­ leka ne jen stáří, i když letní bouře a vichřice v otevřené krajině pravi­ delně vybíraly daň ve staleté aleji. Negativní vlivy přehuštěné dopravy do roku 1988 se zákonitě projevily na zdravotním stavu stromťt. Dále nad­ měrné a n ě kdy zbytečné solení sil­ nice v zimním období. Solný roztok při tání sněhu nebo při deštích byl splavován do pi'íkopťt po obou stra­ nách silnice a minimální spád terénu nedovoUl odplavení mimo alej. Kon­ centrace soli dosáhla takového stup­ ně, že stromy hynou. Dalším nepří­ znivým činitelem je bezesporu vliv prachu z cementárny v Mokré. V prv­ ních letech provozu cementárny byl G.let prachu katastrofální. Mikrosko­ pické část ečky po dopadu na listy, ze jména na rozvíjející se letorosty na náletové straně listovou tkáň přímo spalovaly. Cementárna je zhruba 4 km vzdálena směrem severozápad­ ním, úlet je nyní nižší, ale v době prou d ění od severo zá padu znatelný. Bylo toho dosud mnoho na citlivé břeky, kterým jistě lépe vyhovuje prostředí čisté přírody. Ale kde ji dnes máme? Lze si také položit otázku, proč je břekťt v naší přírodě tak málo? Zkou­ šel jsem několikrát zasít jadérka a vy­ pěstovat stromky. Nepodařilo se. Pře­ kvapující je i to, že jádra, která prošla zažívacím traktem ptákťt ve velkém počtu a měla v bezprostřed­ ní blízkosti stromťt podmínky pro vyklíčení , nevzešla. Hledal jsem po příkopech marně jedinou s a zeničku. ZaUmco lipek bylo plno, břeky jsem nenašel. Snad v dnešní době, s po­ užiUm G.činných rťtstových stimulá­ toril, by se podařilo mno žit břeky řízkováním,

vegetativně.

Na dotaz, jaká je budoucnost aleje u Holubic, odpověděl odpovědný správce Okresní správy silnic Brno­ venkov obratem. Je v plánu dosazba aleje, předpokladem je dostatek fi­ nančních prostředkil.

Mimo alej u Holubic je v dohledu, asi kilometr západně, před vjezdem do obce Tvarožná, vzrostlý solltérní e x emplář j eřábu-břeku. Tím, že ne­ ní vystaven solení, nejeví známky ohrožení. Co do stáří a velikosti je srovnatelný s břeky v aleji u Holubic. Jaký je stav břekil na jaře 1990? Z celkového počtu 15 stromil jsou 2 zcela suché, označené pracovníky správy silnic bílým křížem. Dalších 5 stromťt čeká v brzké d obě podob­ né znamení, jsou natolik proschlé, že je jich regenerace je vyloučena. Z osmi zdánlivě celistvých, kvetou­ cích je polovin a s výraznou změno u bar vy listil. Je tedy otázkou, kam se v ro ce 2000 vypr avíme za n ejvě tšími břeky Evro­ Z deněk Andrysik py?

o

v'G3lYij Dn1JDCB~ Léto

V

Bílých Karpate ch

Letní období znamená v Bílých Kar­ patech tradiční zvýšení aktivity při kosení a udržování rezervacL Stínem nad G.spěšným rokem je porušení pod­ mínek ochrany státních přírod n ích re ­ zervací Jazevčí a Machová, které po mnoha letech hájení byly svými uži­ vateli - Státním statkem Veselí nad Moravou - pohnojeny. Chápeme sa­ mozřejmě ztíženou situaci zeměděl­ ských podnikil, kterým byly odebrány dotace, a také to, že nejsou jasná ekonomicko-právní pravidla hry v chrá n ěných G.zemích, ale toto vědo­ mé překročení zákona zdilvodněné krátkodobým zvýšením produkce se­ na je neodpustitelné. Už proto, že jde o precedens. Případ byl předán

okresní prokuratuře, která po kon­

zultaci s odborem kultury ONV Hodo­

nín n avrhla peněžité tresty ve výši

125 000 Kčs za porušení režimu v

SPR Jazevčí a 240 000 Kčs za poruše­

ní podmínek ochrany v SPR Macho­

vá.

K tomuto politováníhodnému zásahu

došlo i přesto, že Státní statek je o

situaci dobře informován, je rozpra­

cována ekologická studie pro hospo­

daření na Horňácku, a z vývoje luč­

ních spo lečenstev, které byly normál­

ně hnojeny, jsou jasně známy nega­

tivní dťtledky takového postupu.

V srpnu proběhla za přítomnosti zá­

stupcíl. ministerstva zemědělství

a okresních orgánťt jednání o pod­

mínkách hospodaření v bělokarpat­

ských r ezervacích.

V hodonínském okrese pracovali le­

tos brigádníci na kosení a odstraňo­

ván í náletu z těchto rezervací:

SPR Certoryje (práce organizovaly ZD

CSOP Hroznová Lhota a Veselí nad

Moravou, Ekocentrum Brno),

SPR Kťttky (Ekocentrum Brno),

SPR Jazevčí (SOU že lezářské Ceská

Lípa, studenti ze Lvova, Ekocentrum

Brno) ,

Zahrady nad hájem (Ekocentrum

Brno). '

Na okrese Uherské Hradiště byly za­

há jeny pr áce na projektu typového

ekostatku "Kopanice" s víceG.čelovým

vy užlt[m. Sanační pr áce evidovala

správa CHKO v těchto G.zemích:

SPR Porážky a Kolo (Univerzita Pa­

lackého Olomouc),

CHÚ Mrav enčí louka (Farmaceutic­

ká fakulta Hradec Králové),

CHÚ Hutě (ZO CSOP Vlčnov a dal­

ší) .

V okrese Zlín spolupracuje správa

CHKO s lesním závo dem Brumov na

sledování vývoje pralesa ve Vlárském

prllsmyku. V prázdninové sez6ně pra­

covali brigádníci, zejména ze ZD CSOP

Valašské Klobo uky, na kosení chrá­

něný ch území Javorilvky, Dobšené, Bí­

lé Potoky a Fuskilv Láz. Studenti OU

Napajedla přišli spá lit chrást na 10­

kalitě

Jalovcová stráň. Celou sez6nu­ pracovaly v CHKO 3 malé sekačky MS-70, které vlastní správa CHKO (1 ks) a ZO CSOP Veselí n. Moravou (2 ks); nepracoval však poruchový automobil správy CHKO, takže mate­ riál a prostředky musely být př evá­ ženy improvizovaně. Správa CHKO B[­ lé Karpaty ve spolupráci se sloven­ skými kolegy a řadou odborných pra­ covišť připravila do tisku publikaci o Bílých Karpatech. ZaUmco na mo­ nografii si nejméně rok počkáme, bu­ deme mít už letos možnost uvidět putovní výstavu o CHKO Bílé Karpa­ ty, která byla sestavena ve Veselí n. Moravou. Podle informací správy CHKO BK mik

ENDURO

V

CHKO Malé Karpaty?

Na začátku roku byli moravští fa­ noušci motorových sportů ochuzeni o čes t pořádat moto cyklovou šestiden­ ní ENDURO 1991. Po jablku světovos­ ti sáhli motoristé v okrese Senica a místní ochranáři se zděsili. Pl'1 jednáních se zjistilo, že jsou to opět oni jediní, kdo brání pokroku a má­ lem i vstupu do Evropy. Fakt, že Svazarmem odkojení motoristé nebe­ rou ekologické podmínky konání sou­ těže vážně, dokumentuje například to, že objednávka na zpracování eko­ logické studie dopadťt závodil byla předsedou AMK Senica panem Jake­ šem zaslána na odbor kultury až 10. 7. 1990 (přitom tento krok byl do­ hodnut na jednání 30. 3. 1990). Na seri6zní vyhodnocení všech do­ padil je nutno sestavit interdiscipli­ nární tým. Při současném nedostat­ ku a vytížení ekologických expertťt je n a zpracování studie třeba nej­ méně pill roku v závislosti na mH'e prozkoumanosti G.zeml. Pořadatelé by měli počítat s pronájmem pil.dy a se z n ačný m odškodněním vlastntkilm pil­ dy, a to u ž nemluvím o velmi přís­ ných omezujících parametrech, po­ kud vťtbec bude soutěž povolena. V tomto říze nt nepťtjde jen o ochra­ nu kra jiny pi'ed lidmi, kteří nemajt pon ětí o její ceně pro svilj vlastn[ život, ale také o prestiž slovenských ochrán cil přírody (ale i těch ze sou­ sedn [ Moravy) a zejména o autoritu zákona a jeho garanta - Komtsie pre životné pros tredie vlády SR. Podle informací Jaromíra Třísky za­ znamenal mik

33

Na pomoc

přírodě

Rozvojem těžby a zpracování rudných surovin dochází k bezprostřednímu ohrožování a poškozování krajiny. Jde zejména o odpady, vznikající z té­ to činnosti. Ukládáním na odvalech a odkalištích zabí rají zemědělskou či lesní půdu, znečišťují ovzduší sekun­ dární prašností, nepříznivě ovlivňují vody. Trvalá ztráta zemědělského a lesního půdního fondu však může být a lespo ň zčás ti zas tavena asanací a rekultivací zmíněných deponií. Pou­ ze tímto způsobem lze vrátit půdní fond jeho poslání a zajistit tak ne­ násilné začleněn í odvalú a odkali šť do krajiny. Postup rekultivace je o to složitější, že se jedná o substráty s ve lmi ne­ př!znivou charakteristikou. Materiál je takřka sterilní až toxický, se zna č ­ n ým obsahem sulfidů a sloučenin těž­ kýc h kovú, které brání i jen přiroz e ­ né sukcesi rostlinstva. Ačko liv o re­ k ultivaci po těžb ě uhlí a lignitu má­ me dostatek poznatkú našich I za­ hra ničních , je oblast n áp ravy devas ­ tace krajiny po těžbě a zpracování r ud dosud málo teoreti cky prověře ­ na a věcn é poznatky i literární od­ kazy jsou mi zivé. Důvodem tét o sku­ teč no st i je ve lká odlišnost jednotli­ vý ch lokalit navzáje m, jež je dána r ůzno rodostí tě ž eného materiálu, kli­ matickými a jinými podmínkami; ro z­ dílný je i zp ůsob ukl ádání odpadů. Znač n á variabilita antropogenních n ovotvarú je pa k dá na nejen fyzi­ ká ln ě- chemickými vlastnostmi, ale i chemickou skladbou výc ho zích suro­ vin. Jednou z takov ých lokalit je tě ­ že bní prostor Rudn ých dolů Jeseník, závod Zlaté Hor y. Hlušina z proce­ su úprav y n erostné s urOViny s e zd e do odkaliště dopravuj e hydrauli cky. Tv o ří ji písč it ý ma teri á l o prú měru zrn 0,2 mm, kt er ý je i p ři sla bém

větru pohyblivý a znečišťuje okolí vysokou prašností. V malé míře ob­ sahuje i rezidua získávaných k ovú a č ástice pyritu. Vlivem procesu v úprav ­ ně je pH hlušiny při ukládání cca 10, zvětráváním pyritů však klesá až na hodnotu 2,0-2,5. Tak široké roz­ pětí pH (10 až 2,OJ nevydrží prak­ ticky žádný organismus. Promyvným režimem značných dešťov ý ch srážek se pak kyselost vplavuje do nitra od­ kaliště. Prosáklá voda se zachycuje v kolektorech a dále upravuje. Tato odkališt ě nelze pochopiteln ě pro svúj bezprostředně negativní vliv na okolí ponechat delší dobu bez jaké­ hokoliv zásahu. Základním problémem je zabránit prášení, což se podařilo pomocí textilních rohoží, skrápěním a j. Vzhledem k charakteru kra jiny pak bylo rozhodnuto plochu odkališ­ tě ve Zlat ých Horách rekultivovat za­ lesněním. Aby kořeny rostlin n e při­ šly do styku s kyselým prostředím substrátu, byla pláž odkaliště překry­ ta na výšku 40 cm lomovým kame­ nem z prorážek a otvírek, který byl opět převrstven materiálem schop­ ným zúrodnění na výšku 30 cm, zís­ kaným převážně z výs tavby nového závo du. Př e kryvn ý ma teriál odkališ tě je tvořen n avět ralou horninovou drtí ch arakteru chloritsericitových a č ás­ teč ně grafitových fy liti'! a kvarcitli. Cást prachové , pís č ité a drobn ě š těr­ kovité frakce je tvořena minerály č i drobnými úlomky výše uved en ýc h hornin. Během c elé doby rekultivačních pra­ cí byly odebírány vzorky pro che­ mické analý zy, s ledován vývin bylin­ n ého podrostu i výš kov ý přírúst d ře ­ vin . Prováděné m ě ření prokázalo vhod nos t pou žití především olše le p­ kavé, jeřábu, vrb , modřínu, borovice les ní i kleče , hlošiny ú zkoli sté, sví­ dy, al e i jalovce č ínského . Jako zce-

la nevhodný se naopak ukázal zi­ molez, poměrně problematický je hloh, buk, růže šípková, smrk pich­ lavý i omorika a jalovec. Z jednotlivých bylin vykazovaly nej­ lepší výsledky bojínek luční, štírov­ ník ri'!žkatý, kostřavy a lipnice. Rov­ ně ž jeteloviny prokázaly značnou adaptabilnost. Z jmenovaných druhů je možné navrhnout směsi pro bylin­ ný vegetační k ryt. V prúběhu pokusného sledování za­ rostla mimoto celá pláž odkaliště by­ linnou plevelnou vegetací. Z dř e vin nalétla jíva, bříza , osika - druhy, které mají lehká semena transporto­ vaná větrem. Ojediněle se vyskytl ostružiník a bez černý. Nízko ros ­ to ucí dřeviny (např. jalovec čín s ký a borovici kleč J pak ohrožuje svou agresivitou třtina křovištní a sítiny. Návrat k př írodním pochodům je ta­ ké charakterizován zna čným výsky­ tem klouzků pod velmi nadějn ě ro stou­ cími modříny. Pozitivní je i výskyt hlodavcú, migrujících z okolních les­ n ích komplexú. Na sledované lokalit ě je z řejm é , že problematika rekultiva­ ce bude soustředěna předev ším do oblasti púdního pH. Jeho pOklesem mohou nastat pro vegeta č n í kryt s tresové situace. Snížení pH zpúso­ buje uvolňo v á ní zb ytko vých ko vů, je­ jich přechod do púdního roztoku a následně jejich příjem ros tlinami. Je možná kontaminace i okolní deponie. Proto je nezbytn é lokalitu dál e sle­ dovat a pH upravo vat v ápn ěním. Jaroslav Koob, Miroslav F. Podhajský

Výsadba saze nic do

K diskusi

O

ENDURU

Já osobně mo torismus nep ovažu ji za sport a závody v ekologicky cenných krajiná ch jsou nejen nepochopením n utno sti ochrany pří r ody p ořadate ­ lem , ale také velmi závažn ým trest­ ným či nem. A n avíc: jestliže si do­ tyč ný Svazarm (nebo jak s i ti lidé te ď říkají J myslí, že příroda patř í jen člověku , tak jsou ne vědomější, ne ž je možno sn és t. Za takové lidi, respektive organizace, mus ejí rozhod­ nout ti rozumněj ší. Př itom není těžké hledat a n a jít ji­ ný druh sportovního vyžití, a kvalit­ n ějšího! Motorismus není sport, al e ve svých důsledc í ch. zdraví škodlivá, krutá a cynická zábava , která se sta­ ví přímo do opOZice vůči životu a kva­ litě jeho vnímání, o estetice a jiných kategoriích ani nemluvě.

34

F oto M. F. Podhajsk ý

V dnešní době musíme jednat uvaz­ livě a cit li vě co se týče jakýchkoliv zásahů do krajiny motorismus ja­ ko s port, al e i jako dopravu n evy jí­ maje. Prá vě uvážlivost a citlivost se z našich mozkú a s rd cí dlouhá léta vytrácela v důsledku nesmys lné poli­ tiky totali tníh o režimu, ale také pro poh odlnictví neinformovaného obča­ na, které i nyní stále roste. Máme t e ď naději a šanci postavit se vll či všem represím a vypořádat se s pře ­ žívajícími nesmyslnostmi. Neklaňme se ani vě cem, ani sami. sobě! Nevy­ tvářejme si fetiše z aut a z motocyk­ ků, nevytvářejme kult člověka! Služ­ me jen jednomu: životu. Miloš Zatloukal, Rýmařov

překryvn é ho

mate riálu.

Sázel jsem lípu s papežem Jakub Patočka , jeden z nejaktivněj ­ ších č lenů hnut! Duha, student dne s již IV. ro čníku gymnázia na Vídeňské ulici v Brně, byl při tom, když pa­ pež při své návštěvě ČSFR v rámci Dne země sázel lípu na Velehradě . Vzhlede m k tomu, že vše v podstatě proběhlo podle Jakubovy režie, ne ­ mohou jeho vzpomínky chybět na stránkách Veroniky. Položili jsme mu proto několik otázek. r ed.: K de v la st ně byl, Jakube, počá­ t ek celé akce?

J. P.: Když jsem se

dověděl, že pa ­ pežova návštěva připad á práv ě n a Den země, řekl js em si, že by asi bylo vhodné tyto dv ě ud álosti nějak spojit. Později jsem však tu myšlen­ ku opustil , protože jsem usoudil, že Duha asi není p r ávě tou organizací, která by se této věci měla ujmout. Potom však byl v brněnském Vysok o­ školském klubu jakýsi pořad s ochrán­ ci přírody, v němž při š li pánové Bu­ č ek z GO ČSAV a Sedlá č ek z ČST na nápad, že by měl papež u ná s zasa­ dit strom a tím se vlastně připojit ke Dni země. Doporučili pro to prá­ vě Duhu, neboť, jak řekli, "jsou mladí a fotogeni č tí ". Takže jsme to tak ně ­ jak přijali, ale nebrali jsme to příliš v ážn ě a dál se o to nezajímali, pro­ tože jsme b yli vytíženi přípravou ji­ n ých akcí na Den země. Pak však nastal zlom. Asi měsíc před příjezdem papeže mi střídavě telefo­ novali pan Kundrata z GO ČSAV a paní Oslzlá, že máme vše napsat, zdůvodnit a přinést do brněnského Zenit centra, které mě lo papežův po­ byt na Velehradě organizačně n a s ta­ rosti. Přes noc jsme tedy cosi složi­ li a druhý den to již šlo do vlád y. Pak už jsme ovšem žili pouze touto události. red.: Jak jst e nak onec vybrali místo,

k t er é by bylo pro zasazení lípy nej­ vhodně;ší ?

...

J. P.: Byly v podstat ě dvě možnosti.

Sprá vce areálu nám nabízel prostor,

k de rostly pěkně vzros tlé s tříbrn é

smrky, které bychom m ě li za Hm

ú č elem vykácet .. .

Druhá možnost pak byla na místě ,

k de již dřív e, než do ní uhodil blesk,

Jípa stála. Pro tuto možnost jsme s e po dohodě rozhodli, ale vyhráno ješ­ t ě n ebylo. Vše totiž záviselo na bez­ p e č nostních opatřeních, podle nichž by s e místo muselo ještě změnit. Asi č trnáct dní dopředu jsme si jeli vše p řipravit. Pravda, do jámy, kterou jsme vykopali, by se těch lip vešlo nejméně sedm. Ale zato ta, kterou jsme potom, díky panu Bučkovi , se­ hnali, je údajně nejlepší n a Morav ě . Posle dní úpravy jsme přijeli udělat v pá tek dvacátého. red. : Zdá se, že při tom všem jste ovšem museli prožít i mnoho neče­ k aných příhod, pr o běž ného smrtel­ níka .naprt;Jsto "n l?zažitelných".

J. P;: Zajímavá příhoda se nám stala díky bezpečnostnímu o patření. Prl1­

kazky, kterými jsme byli v Brně vy­ baveni, totiž nakonec na Velehrad ě neplatily. Abychom se vůbec někam dostali, museli jsme mít zvláštní od­ znaky, kterými byli označeni příslu š ­ níci bezpečnostnlho aparátu. Vzhle­ dem k tomu, že ani tyto už nebyl y k dispozici, vybavili nás jinými od­ znaky, které přlslušely jenom vyššrm š aržím z ministerstva vnitra. Kdyby­ chom k tomu znali ještě heslo, muse­ li by pro nás strážci udělat cokoliv. Ve lice absurdní situaci jsme prožíva­ Jí v neděli. Když papež sloužil mši a všude bylo plno nadš ených lidí, my jsme seděli na velehradském ná­ rodním výboru a překládali pro ital­ ské novináře základní informace o tom, co je to Den zem ě . . . red.: Takže se k o nečně dostávám e k věci. V ý jimečnost chvíle jsme si před tím ani nestačili uvědomit. Ner ­

;ádru

f. P.:

vózní

jsme byli vlastně teprve tím, než měl papež přijít . pro tuto chvíli připrav e­ no i vlastní nářadí - lopatku s bílou násadou, na níž byla na lepená mali č­ ká duha, i konev. Touto lopatkou jsem měl papeži přihrnout hlínu. Na­ ši spolupracovníci ze Zenit centra da­ li pro tuto příležitost vyrobit ru č n ě kovanou lopatku s vyřezávanou ru­ kojeti ze starého dřeva, napuštěnou d okonce nějak ý m vonným olejem. Při s ázení si však papež jaksi a utomatic­ k y vzal tu moji bílou, takže ta lo­ patka, k terá byla speciáln ě připrave ­ na pro tuto příležitost, nakone c zů­ stala nevyužita. I ona si ovšem "za ­ pracovala", neboť již pl'ed pape žem si Den země pi'ipomně1i pánové Pit­ hart, Hromádka a Čarnogurský a svo­ ji lípu sázeli právě tout o lopatkou. Papež byl velmi unavený, takže s ná­ mi vlastně ani nijak nekomunikov a l, pouze s i tak pro sebe řrkal , jak m á z t é lípy radost. Přihodil do jámy s lípou několik lopatek, požehnal a po­ kynul nám a odešel. I přes to, jak byl unavený, z něho však neustále vyza ř ovalo to, co lze tak těžko slovy nazvat. Byl to pro mne opravdu hlu­ boký a nezapomenutelný zážitek. připravil V. Š. t ě s ně před Měli jsme

Pozná mka redakce Nápad, aby papež zasadil strom, se zrodil z potřeby dobrých příkladzi, z pocitu iihom oravských ochránczi přírod!!, že do našeho života ie nut­ n o vrátit některé hodnoty, rituály, které pod tlakem industriálního kon­ zumního životního stylu vymizely. Bo­ hužel symbolický akt předsta v i tel e círk ve poněkud zanikl v e víru poli­ t ick ých událostí. Jsme však přesvěd­ čeni, že zelené hnutí t ut o historic­ kou udá l ost j e ště z úročí.

laknb

a Jan Beránek z hnutí Duh a symbolického papežského gesta mnu'hu svého studentského času. otcovskému příkladu neodolaly přední osob· IlOSti vladni del egace pánové Carnogurskt. Pithart tl Hromádka a zasadily druhou lí­ pu . Moravští ochránci přírody mají nynl místo. kde mohou politickým špičkám při· pomenout ekologická gesta a činy . Foto Kat eřina HalUková Patočka

věnovali

pfílJravě

35

Stromům

Jan

Zahradní č ek

Lese, ty mechatý (Petr Hille)

s páči!

Obydlí větrů nikdy neztišená, plameny zelen~, jež náhle vyrazf a šedá hnízda berou na ramena, až zase ře řavějí před mrazy. Vy harfy zác h věvů, jež umírají pod srdci dosud nenarozengm, jen brzy míZu/fcí vás se ptajf, jak lásku stínů spoutat světlem svým. Vy sloupy zpíva jícf z modra nebe, vy lesy ležící jak zvíře pln~ tmy, jak vaše ticho zneklidní a zebel Zelen~ štěstí poznat dejte mi, až v p řílbác h světla sladce obklopfte m~ hodiny jen pro vás, pro vás žtt~. (Jeřáby 1933)

Jan Z ahr adní č ek a pří r o da Není příliš známo, že se básník Jan Zahradníček původně zabýval přírod­ ními vědami , zejména botanikou. Je­ ho záliba vznikla na toulkách a při pastvě, kde sbíral kvě tiny, které ho

Básn ík Jan Zah r ad níč e k r oku 1926 Repro Jan Z a h r ad níče k m l.

36

Krajina jiho západně od Třebíč e Illezl Čás­ lavicemi a Sádkem, blízko rod né ho Zah r ad­ níč kova Mastníku . Foto J. z a hr a dn íček ml.

zaujaly tvarem nebo barvou. Nemohl doma pomáhat jako ostatní sourozen­ ci, proto že asi ve třech letech spadl z půdy otvorem pro skládání sena. Následkem ú razu bylo dvojnásobné prohnuU pá t eře a deformace hrudní­ ku. V roc e 1919 složil zkoušky do druhého ročníku tř ebíčského gymná­ zia, k de byl žá kem význačného mo­ ravského příro dovědc e profeso ra Aloi­ se Dichtla, n eúnavného popularizáto­ ra a př is p ěva t e le do mnoh a časopi­ sů (v Třebíči u č il v letech 1909 až 1928, r oku 1924 vydal v brněnském Píšově nakladatelství dodnes pozoru­ h odnou Zivočišnou oekologU). Pod je­ ho vlivem zač a l Z ahr adníček budo­ vat s ku t e čný h erb ář. Procestoval oko­ li Mastníka, putoval po proudu i pro­ ti proudu řeky Jihlavy. Mohl své zá­ libě vě no va t jenom ned ě l e, a tak od­ cházel z domu co ne j dříve . Vracel se až po zd ě odpoledne, ale za svě tla , aby j eš tě mohl dát lisovat své úlo v­ ky. ! H e rbář Zahradníče k prodal koncem r ok u 1925 o rok mladšímu spolužá­ kovi Vladimíru Rokosovi z Hartvíko­ vic, po zdě j š ímu ú ře d ník o vi pojišťov­ ny v Šumperku, za 2 500 Kč. Ty mu umožnily n astoupit s tudium v Praze. Příroda však zdstala i nadále čas­ tým té matem jeho básní, básnických obrazťi, ale i zájmu. RadoVán Zajda

T. G. Masaryk v

Masarykův

přírodě

"Mllj domov, to byl ten kraj kolem Hodonína .. . Můj vlastní dě tský do­ mov, to byly Čejkovicel" p řiznává první českos l ovenský prezident v pro­ slulých Hovorech s T. G. M. Karlu Č apkovi. "V přírodě n a sobě pozoru­ ji, jak ty první dojmy z dětství jsou rozhodující pro celý život. Narodil jsem se v rovině; podnes nemám ho­ ry a les rád, tísní mě jaksi; zato ro­ viny, m oře a stepi, a když u ž kop­ ce, tož být nahoř e a vidět do dálky." Této vnitřní celoživotní Masarykovy vaz by na jižnf r ovinnou krajinu vy­ užil sociolog Eman uel Chalupný jako jeden z příkladů podmí n ěnosti lidské povahy kr ajinným prostředím: "Rodá­ ci z krajll rovinatých; nad nimiž oko bloudí do širých dálek nemajíc vý­ z na č ných obrysů horských, o které by se opřelo, bývají náchylní k da­ lekým p erspektivám celkovým a ne­ spolehliví v detailu. Takovým vědcem je Masaryk, pocházející z nížiny mo­ ravsko-slovenské, mysl1tel plný vel­ kých hesel a perspektiv, ale nespo­ lehlivý v podrobnostech." Do hor však T. G. Masaryk př ece jen jezdil, i když musíme přiznat, že ni­ koliv z lásky k jejich půvabům, ale z dův od ll státotvorných. Aby mohl ú že ji k omunikovat se slovenskými partnery, t r ávíval koncem minulého stoletf prázdniny v Bystřičce u Mar­ tina. Z údoU Turce se pak občas vy­ dával do Martinských hoU. Třikrát se tu setkal s me dv ědem, dva z n ich dokonce zastřelll. Ne však z lovecké­ ho rozmaru prvnfho muže s tá tu ­ prezidentem se stal až o čtvrt stole­ tí p ozději. Bývalo t ehdy zvykem na potkání hubit Ško.dce ovčáků a rol­ nfklL "Náš so used, pan Markovický, mě jednou zavedl se podívat, co ta­

kový medvě d dovede. V ovesném poll si sedne n a zadní nohy a předními tlapami si zdrhuje oves do huby, tak; pak se šoupá po ř1t1 dál, až pře­ šo up á celé pole - takové pole pak vypadá jako zdupané . . Nu dobrá, když medvěd, tož na n ěho." "Také jsem střílfval divoké svině, ale jinou zvěř ne. Zato jsem rád chodU na ryby, na pstruhy a llpany. To ne­ bylo ani tak kvllll těm rybám, spfš pro to brouzdání vodo u a pro ty krás­ né h odiny na březíc h potoka. To víte, kde jsou pstruzi, tam je vždy krásně . . Obyčejně jsem chycené ryby pouš­ těl do vody. Pak jsem toho všeho ne­ chal, že n ě bylo t ěch zvířat líto." "Jednou jsem jel vlakem, byla už zima; když jsme vyjeli z tunelu, za­ hlédl jsem stromek, který ještě po­ držel listí, byl ch r áněn zásekem tu­ nelu; byl to jen okamžik, ale tak to na mne vyhrklo jako n ě ja ké zjeveni - v tu chvíli jsem pochopil pan­ the ism, božství v přírodě . PochopU, ale nikdy nepřijímal." T. G. Masaryk přiznává, že má ven­ kov raději n ež města . Věři, že civ1l1­ zace přived e lidi blíž k přírodě. Měl přírodu rád? "Já nemám takové oči jako vy", říká Karlu Ča pkovi, "nehledám v přírodě jednotlivosti, spíš ten celek, barvy a tvar krajiny; mám rád slunce, če r st­ vý vzduch a vítr , volnost. llfkáte, že se vždy dívám do dálky ... Kdybych se díval n a každou květinku, hmyz a ptáky, chtěl bych vědět, co, jak a proč to je, a na to už nemám dost pokdy. Mám p říliš co dělat s lidmi - to už patří k řemeslu. Tož to je mllj po m ě r k přírodě: jsem v nf rád - a myslfm v n í na Udi." Vybral Jan Lacina

okruh?

M asar ykův okruh tu už jednou byl, sama jsem na něm viděla jezdit slav­ ného Chirona a zabít se Farinu. Pak začal Masaryk nov ým vl ádc ům vadit, a proto vznikla Velká cena Česko­ slovenska. Dalšf generaci těchto vládco. pak do­ savadní "Velká cena" přišla málo světová a přes protesty odborníkll I prostých obČano. nejen brně nských prosadil! stavbu n ového autodromu zpil.sobem skutečně světově ojedině­ lým - v ekologicky nejcennějšfm pro­ storu n ejbližšího okolí našeho nečis­ tého ve l k oměsta: padly hektary Pod­ komorských leso. hned vedle Helen­ č iny studánky v Pohádce máje, kde teď výk~iky benzínové automobilové tec hniky jedovatými odpady a úděs­ ným h lukem pochybného sportováni ničí vše živé v prostoru několika de­ s[tek kllometrll čtve r ečných. Vládcové - budovatelé tohoto díla dovládli. A co my teď? Dopustíme, aby se tato ekologická zril.da 80. le t 20. století nazývala Ma­ sar ykovým okruh em? Milada Škárová

Kreslil

)itU

SlCklik

-

- -

....

" -. ~

"K rajem bez stínu" nazval š irou k r ajinu Hodonínska Masarykův spolu pracovník, spi­ sovatel a novinář Jan Her ben, který v této krajině rovněž vyrůstal. Foto Miloš Spurný

37

Dokumenty o

z áběr

proměnách

z roku 1973. Foto Adol[ Žilík.

kraiiny

Čebínka

1973 kontra 1983

Dva n aprosto protikladné snímky po­ cházejí z jedné lokality - bývalé státní přírodní r ezervace Cebínka v okrese Brno-venkov, asi 5 km jv. od Tišnova. Jak napovídají čís l a v ti­ tulku, byly pořízeny v rozpětí deseti let a ukazují, . jakou devastaci stej­ nojmenného vrchu (433 m) zpllsobi­ la povrchová těžb a devonského vá­ pence. Významná botanická lokalita xerotermní vegeta ce tak byla llpl n ě zničena .

Vápencový útes Cebínka nad obcí Cebín byl po čá tkem 50. let vyhlášen pro bohatou k větenu ska lní lesoste­ pi r ezervací. Zhr uba o deset let poz­ ději začal svo u č innost závod na vý­ r obu vá pna - pobočka M alom ěřic ­ kých cementáren a vápenic Cebín. Za čtvr tstol etí existence závodu se t ě žební stroje postupně zakusovaly do stupňovit ého , l avicovit ě usp ořá­ daného vápencového povrchu. Tím zni čily stanoviště, na nichž rostlo nej­ více teplomilných druhů . Konkrétně se jednalo o dub šípák, višeň maha­ lebku, svídu dřín, k avyl vlás kovitý, lnici kručinkoHstou, ostři ci nízkou a další. Čebínka také byla jedním z mála n alezišť liše jníku Lecanora crassa n a Morav ě , h ostila i vzácnou jatro vku Fimbr iarii fragrans. Leoš Malec

Zábě r

z roku 1973 . Foto AdoH ž ilík .

Kreslil Václav Houf

38

Kreslil Václav Hou!

Rezekvítek byl- a jaký! Pod patronací centra Veronica, Kraj­ ského domu d ě tí a mládeže, Obvodní­ ho domu MD Brno I a Státní ochra­ ny přírod y strávila parta kluků a ho­ lek ve věk u 16 -20 let překrásných deset dní v Bílých Karpat ech (22. až 31. 7. 1990) . Spojovala je celo roční prá ce s dě tmi v různých organizacích, ekologie. O to " n ě c o se do vě dět" se starala šestice odborníků na s lovo vza tých (ale také dob rých k amar ádů). Zvída­ vost účastníků č asto připravila pe r­ né chvilky z oologům a bo tanikům ne­ jen při zko umání jednotlivých bio to­ pů [les, louka, potok, sídla a orná půda), ale i při různých vycházkách do přír od y spojených s n ějakou eko­ hrou č i činností využite lnou při pr á­ ci v oddíle. O to "něco zažít" s e vět šin ou posta­ r ali účas tníci sami svým zájmem o věc, o každ ou č innos t, kterou pro n ě o rga n izá toři připr avi.1i , o všechno, co se m ohli přiu č it , a le i jinak ­ při kytaře , při povídá ní, p ři vým ěn ě zážitkú. Největším zá. žitkem úp l ně pro vše chny, včetně "Velína", byla ur čitě dvoudenní e xpedice po karpat­ ských kopa nicích s pojená s ekohrou "Konference", k dy jsme se na impro­ vizovan ém úře dním jednání o fik tiv­ ní s tavb ě př ehrady v údolí pod h o­ renko u Chabovou zapo tili všichni. Pě .k ­ n é chvíle jsme zažili i při každoden­ ním cviče n í jóg y - s povídáním o vý­

živě a správné životosprávě. O své zkuše nos ti a problémy se s n ámi po­ dělili i vegetariáni z našic h řa d . Je vi dět, že alternativní způsoby životo­ správy pronikají rychle do praxe. Tě m, kteří se k vedení dětí teprve přip rav o vali , velice pom ohly zkuše­ nos ti ostatních. Mohli d os ta t odpo­ věď n apříkla d na otázk u, jak udr žet zá jem dětí na svých s chúzkách ce­ loročně, aby se nepotýkali se sezón­ ní docházkou, a asp oň teoreticky se přip r av ili na to nej těž š í první

schůzku .

Jed iné, v če m jsme se všichni n e­ shodli, byla o tázka rezekvítkovského volného ča s u. Or ganizáto ři n ás stá­ le upozo rň ov ali na jeho nedostatek, ale byli i takoví, kteří se n aopak po n ě j a k é č inn osti navíc pídili. Všichni bychom uvítali, kdyby si Re­ zekvítek vyhr adil více dní pro svou e xistenci. Stále by bylo o čem mlu­ vit, n ěco nového se u č it. Překrásným zážitkem pro všechny byl závě r ečný oheň n a rozl ouč enou . V této sváteční chvíli každý obd ržel osvěd čení o ab­ solvování Rezekvítk u ... a byl konec. Co Mil? Zbývá už jen jediné : nabyté vě domosti co nejr ychleji využít na oddílových schůzk á ch. Nezáleží n a tom, zda to bude oddíl mladých skau­ t ů, s větlušek nebo pi onýrů. Důle žitá je kvalita a opravdový zá jem o pr á­ ci. Dobrého vedoucího zhodnotí d ě­ ti. Hubert Sehnoutka

100 dní Novým

Mlýnům

Jiho moravs ká iniciativa za obnovu k rajiny pod Pálavou za č a l a 17. lis­ topadu odpo čítávat stodenní l hůtu ministerstvu ŽP ČR . Protože se od ja­ r a 1990 nik do [v č etně krajsk éh.O s t ře ­ diska státní ochrany přírod y J ned oč­ kal z Prahy o dpovědi na své podn ě­ ty, rozho d la se iniciativa k činu. Argumentují ce tím, že odborné zhod­ nocení všech as p e kt ů využiJí ná dr ží múže trv a t celá léta a že s tavb a při ­ nesla více škody n ež užitku, poža­ d uje, aby se o jejím osudu r ozhodo va­ lo ve vy pu š těném stavu. Ob č ané res pektují, že experti i mi­ nis terstv o p otř ebují č as, a by mohly být se riózně zváženy všec hny a rgu­ menty. S oddal ová ním vy pušt ění n ej­ vě t ší spodní zdrže se z n es nad ň uj e i moznost r ekonstrukc e luh u, která mu­ sí být v hodnocení rovno právnou va­ riantou s os tatními. Velmi cenné je, že disku zi me zi vo­ dohospodářskou a eko logi ckou fr on­ to u byli 25. a 26. 10. 1990 přítomn i 1 poslanci Výboru pro životní p ro s tře ­ dí ČNR . Viděli i potopu pod Pá lavou a budou-li ob ča né 24. únor a n uceni nádrž vypou š t ě t sami, bu do u poslan ci věd ě t pro č. mik

Bobře,

je ti II nás

dobře?

Rakouští ochranáři vypouštějí kdesi u Hainburgu bobry. Těm se tam neU­ bí a prchají k nám na Moravu. Dříve se zřejm ě museli prokousávat drá­ těnými zátarasy, dnes už můžou vol­ ně. První prošel. naším krajem pře d pěti lety a postupoval od řeky Mo­ ravy po Jihla vce. Osudným mu bylo rozhodnut( přeběhnout do Čech. U Dačic ho přejel vlak. Dam bobr žije už tři roky spokojeně na blíže neurčené lokalitě na Břeclavsku. Po­ slední dal o sobě vědět na podzim 1989 (až po r evoluci) mohutnými okusy (viz obrázek) na Hodonínsku. P evně doufám, že se u nás bobři ča­ sem usadí natrvalo, pokud je rako uští ochránci přírody budo u i nadá­ le vypouš t ě t . Rakušákům nezávidím, ale bobrům to přeju, na Moravě je přece jenom hezčeji. -mov-

Ohryz bobra na lokalitě u Hodo nína (únor 1990 ). Foto Aleš Má ch al

39

Čím

Vypustíme Nové Mlýny Ve dvou posledních č ísle ch Veroni­

ky jsme otis kli n ázory o dborníků pří­

ro dovědné ho z amě ření na návrh vy­

puš tění spodní zdrže soustavy Novo­

mlýnských ná drží. Vyplývá z nIch,

stejně jako z ohlasů odborné i laic­

ké veře jnosti , velká rozmanitost ná­

zo rů na koneč n é řeš ení. Mezi kraj­

ními var iantami okamžitého vypuš tě­

ní nádrže a ponechán í samovolné­

mu vývoji a okrašlovacím návrhem

sp o čívajícím hlavně v oze l eňování

h rází bude třeba hledat kom promis.

Nes porné jsou tyto vstupní předpo ­

kla dy:

- so u čas ný stav je neúnosný,

- nejs labším č lánkem po t řebn ých

změ n bude ekonomika, tj. nutn ost

dalších investic při tlpravách, vývoj

využití závlah při reálných cenách

a jiné,

- přírodn í vývo j obnaženého dna lze

dobře progn6zovat,

- jedním z hlavních kritických fak­

torll alespoň částečného obnovení

ekologické rovnováhy soutokové ob­

lasti Dyje, Svratky a Jihlavy zllstává

stejně jako před zahájením výstav­

by č istota těchto vodních toků.

Na předvolební břeclavské besedě s ministrem Moldanem patřil osud No­ vých Ml ýnů k nejdiskutovanějším. Pan ministr bere jednoznačně tento problém do kompetence ministerstva a v zájmu jeho bezodkladného řeše­ ní byla ustavena odborná komise pod vedením Geografického ústavu ČSAV v Brně, která na podzim před­ ložila základní alternativy řešení. Ty

budou do začá tku roku 1991 pOdr ob­ vyho dnoceny a porovnány. Už n y­ ní lze říc i, že nej v ětší problémy bu­ de činit reálné srovnání ekonomic­ kých přínosů a n ákladů jednotlivých variant, které bylo zna č ně zkresle­ n o v dosavadní ch pro jektech a k te­ ré v našich ne průhle d ných ekonomic­ kých podmínkách nebude jednoduché zpracovat ani t e ď. Svů j čas si vyžá­ dají i další e xpertízy, např. hydrobio­ logické, kde je příliš m álo pozoro­ ván í pro odhad vývoj e vodní bioty. Do ře šení budou zahrnuty i návrhy mís tní iniciativy "za obnovu kraj in­ ného bio topu p od Pálavou", která se k problému s taví velmi realisticky ně

a

občansky o dpov ědně .

Pod pracovním n ázvem Potopa nato­ čil v koprodukci Veroniky Ivan Stří­ teský d okument, ve kterém odezn í­ vá většina závažných argume n tů k Novomlýnským nádr žím. So u čas n ě je přip r aven do tisku výběr z článků a odborných stan ovisek, které k to­ muto prob lé mu v yš ly me zi léty 1963 až 1990. O natáčení této problematiky proje­ vila zájem také londýnská r edal{ce BBC. Je tedy zřejmé, že podkladů pro kva­ lifikované rozho dnutí o osudu vod­ ního díla Nové Mlýny včetně objek­ tivního informování široké veřejnos­ ti bude v roce 1991 dostatek. Půjde hlavně o to, aby nám ekonomická si­ tuace dovolila nejen zvo lit, ale i okamžitě uskutečnit řešení optimál­ ní z hlediska trvale udržitelného roz­ voje jižní Moravy. mik

dražší tím lepší?

V roce 1990 byla v povodí Kozlov ­ ského potoka nad obcí Luka nad Ji ­ hlavou dokončena soustava po ldr ů, které by obec měly uchránit od dal ší povodňové katastrofy. Ta poslední v dubnu 1988 s tála kromě desetimi lióno­ vých materiálních ško d tak é dva lid­ sk é životy. Nikdo nev yčísli!, o k olik byl regio\1 ochuzen odnosem půdy z obrovskýc h holých polL Téměř veškerá péče se soustředila na ochranu obcí před záplavami pro­ stř ednictv ím technických opat ř en í ­ k měřítku krajiny neúměrně velkýc l1 h rází, které m eliorační správa velmi promptně vyproj ektovala a posta vil a za pOUh ých 20 miliónů korun. Roz­ lehlá pole na rozv odnici a na mír­ n ýc h s vazích pov odí zůsta la beze z měn.

Př ijde - li na ja ře znovu lijavec, a to se zd e stává č asto , bude obec zachrá­ ně na. Ne však pole ani úroda. Ten to přís tup odsu zuje pÍld u k nenávratné degradaci erozL Tu podpo ru je také zavede ní silá žových ku k uři čných tech­ nologií do výk rmu dobytka a pěsto­ vání k u kuřice v napros to nevhod­ ných přírodních podmínkách. Struk­ turu po zemků lze z měnit. Co však ne­ lze z měn it ani za několik lidských generací, je kvalita pÍldy. Naši země­ dělci hospodařící na zhutn ělé, vybi­ čo vané půdě by se měli povinně zajet podívat na to, jak vypadá půda ve stejných podmínkách v Rakousku. Po­ tom by milióny věnovali na jiné in­ vestice. mik

Kukuřice zívnější

při

a velké lány srážce

dochází

k

každé inten­

odnosům

p ůdy ,

na jejíž tvorbu jsou třeba celá staletí. Spo­ leč no st ale pořád zajímají pouze !kody n a vlastním majetku - kulturních plodinácb, cestách , síd lech, kanalizacích • . . půda je stále bezcenná. OkoU Dolních Kounic patřil O k eroz n ě nej­ více postlženfm obla stem po čer vnovýcb sr á žkách. Na Němc!ckém katastru se ve vi­ nohradech zaloi!enfch na pfsCit1cb sub­ strátech objevily strže, za jaké by se ne­ musely stydět ani monzunové oblasti Asie. Foto Miroslav Kund ra!a

40