Záznam z rozhovorů se zástupci obcí, podnikatelů a institucí, červenec/srpen 2013 Frýdlantsko – analýza pro ISRU 2014-20
Rozhovory se starosty a dalším osobnostmi z obcí Frýdlantska červenec a srpen 2013 Individuální rozhovory se starosty a dalšími zástupci obcí Frýdlantska, podnikatelů a zástupců veřejných institucí byly vedeny v červenci a srpnu 2013. Kancelář MASiF provedla individuální strukturované rozhovory se 22 osobnostmi, zastupujícími uvedené organizace a instituce (14 obcí a úřadů, 1 příspěvková organizace města, 1 příspěvková organizace kraje, 4 podnikatelé, 2 NNO) přičemž osnova byla dodržována spíše volně, prostor pro diskusi a doplňování témat byl volný. Osnova rozhovoru směřovala od pozitiv k negativům ve vlastním/objektivizovaném vnímání území, zdůrazněno bylo zaměření na trendy, spolupráci a komunikaci, vnímání a hodnocení vlastních kompetencí dotazovaných. Struktura usnadňuje přípravu SWOT analýzy a formulaci vize, směřuje však i ke konkrétnímu stanovení priorit. Pozornost byla zaměřena na záměry obcí a dalších dotazovaných subjektů i na vnímanou a očekávanou roli MASiF. Záznam je přepisem poznámek o diskutovaných oblastech (s citací autentických výroků respondentů), tučně jsou vyznačena a na začátek odstavců zařazena témata, která zazněla opakovaně. Závěrečné shrnutí je interpratetivní, řadí diskutovaná témata do struktury SWOT analýzy a do rozvojových oblastí. Kurzívou jsou vyznačeny oblasti mimo kompetenci MAS, která však MASiF může komunikovat s příslušnými institucemi.
Když se řekne Frýdlantsko… krásná krajina příroda turistika místo, které máme rádi, „srdeční“ záležitost, krásný kus světa, který má sice spoustu problémů, ale neměnil bych ho nezaměstnanost povodně: povodeň 2010 je vnímaná jako hranice – „před“ a „po“ jeden z nejzelenějších koutů Libereckého kraje zemědělství zvláštní místo spící kráska / genius loci výběžek 3 zemí, ohraničený, uzavřený, oddělený, málo propojený s další částí republiky oblast „za horama“ hospodářsky zaostalá, opomíjená oblast hodně toho chybí, potřebuje rozvoj špatně dostupná oblast Co je tu jedinečné a skvělé? příroda, krajina hory aleje historie, kulturní památky – bazilika, zámek zachovaný tradiční ráz (v některých obcích) příběh odolnost obyvatelstva povodně (to souvisí to s tou odolností – bez povodní by to tak možná nebylo)
Záznam z rozhovorů se zástupci obcí, podnikatelů a institucí, červenec/srpen 2013 Frýdlantsko – analýza pro ISRU 2014-20
volnost, prostor – rozvolněné osídlení, soukromí klid nejsme okupovaní návštěvníky je to už tradičně stát ve státě Pozitivní trendy za posledních 5 let singltrek – uchytil se, začíná být známý dopravní dostupnost přes den (obce na vlakové trati) díky povodním sem přišly investice, povodně byly příležitostí (takové peníze by se bez nich na Frýdlantsku neinvestovaly), která se naplnila díky stávajícímu krajskému zastoupení obnova města po povodních, investovalo se s vizí úroveň cest (zlepšila se, opravují se - někde) udržovaná krajina (systém dotací, bohužel neekonomických) podmínky pro protipožární ochranu a činnost dobrovolných hasičů (jsou aktivními spolky ve většině obcí, někde hlavními nebo jedinými) přeshraniční cestovní ruch (maličko) včelařství – rozvíjí se návrat drobných zemědělců (chov ovcí…) velká aktivita spolků – každý víkend se na Frýdlantsku konají 2 – 3 akce aktivní lidi v obci máme nízkoprahové centrum – díky aktivitě místních lidí ubytovna je plná, zájem návštěvníků rozvoj kultury – akce, slavnosti (např. frýdlantské, hejnické) jsou známé, lidi sem za nimi jezdí skanzen v Jindřichovicích v hospodaření obce: fond bydlení (splatili jsme a můžeme pomáhat místním lidem, jsou to volné peníze k použití podle aktuálních potřeb) stěhují se sem nadšenci z měst život tu není drahý, jsou možné alternativy (různorodé podmínky k bydlení: od zemljanky po luxus) držíme pospolu daří se využívat dotační možnosti jednotlivosti, podařené a úspěšné akce a projekty – podle toho, na co byly dotace Negativní trendy za posledních 5 let nezaměstnanost, není práce povodně: jsou častější, delší (řeka je zanesená, voda neodtéká a zůstává v obci déle než dřív) zdravotní péče dopravní dostupnost – oblast není atraktivní pro zaměstnavatele, firmy, které jsou závislé na logistice (doprava kamiony) stav komunikací (tragický) - ve špatném stavu jsou krajské silnice (a lidem nevysvětlíme, že s tím město/obec nemůže nic dělat) i chodníky (z běžného rozpočtu nejsou peníze na pořádnou rekonstrukci) mezilidské vztahy – všeobecná naštvanost, závist, místo dohody se věci řeší přes právníky; touha, aby někdo vyřešil naše problémy – pocit nároku bez odpovědnosti školství - uzavření 2. stupně ZŠ (místní), rodiče, kteří pracují jinde, vozí děti do školy do Frýdlantu, ti kteří nemají práci, nemohou přispívat na divadlo, výlet – škola pak nemůže pořádat program, je neatraktivní – zacyklený problém
Záznam z rozhovorů se zástupci obcí, podnikatelů a institucí, červenec/srpen 2013 Frýdlantsko – analýza pro ISRU 2014-20
lázeňství – objektivní (systém – politika zdravotnictví) i specifické problémy Lázní Libverda snižují návštěvností Čechů i cizinců – zacyklený problém drogy, hlavně u mládeže (souvisí i s nedostatkem práce v místě – rodiče nejsou doma) zásobování služby – bojujeme (pošta, vlaky, obchod) není práce pro absolventy středních škol, vstupují do života demotivujícím krokem (některé) firmy zaměstnávají Poláky a ti vytváření nepříznivé pracovní prostředí pro místní (nepřátelsky laděné prostředí až šikana), pracují za málo – na zaměstnavatele není tlak, aby se líp starali o zaměstnance (?), očekávání, že s příchodem firmy se v obci objeví pracovní místa, se nenaplňují progresívní, zkušení a mladí lidé odcházejí normy, které vyžadují zbytečné investice a svazují možnost pružně reagovat na potřeby (např. rozšíření kapacity MŠ, když přibudou děti) komplikovaná legislativa (hlavně daňová pro obce) větrné elektrárny na haldě a vůbec rozvoj Turowa – z naší strany absolutně neovlivnitelný, ačkoli negativní dopady musíme nést stárneme mládež (cca do 25 let) nemá co dělat, je v obci bezprizorná, nemají motivaci, v obci není nikdo, kdo by je vedl a taky nemáme zázemí (hřiště, tenisový kurt) kultura, zdravotnictví, školství – všechno směřuje do Liberce, lidi tu zůstávají spíš proto, že je tu levné bydlení problémy se zacyklují – např. dopravní dostupnost omezuje zájem firem, není tu práce a víc lidí tu jen přespává, pak i utrácejí jinde a upadají další pracovní příležitosti (obchod, služby), nízká kupní síla způsobuje další problémy (lidé dluží nájemné, což ovlivňuje rozpočty obcí), zrušení porodnice ovlivnilo ceny vodného a stočného pro občany, zhoršující se sociální složení obyvatel snižuje úroveň škol lidi znejistěli kvůli recesi, hledají jen nejlevnější nákupy, takže nepřežijí obchody, restaurace, služby některé objekty se (i vlivem špatné politiky podpor) mění na ubytovny, stěhují se sem nepřizpůsobiví, oblast pak ztrácí atraktivitu herny snažíme se víc dělat věci podle toho, na co jsou cizí peníze – ne to, co jsou naše vlastní priority brownfields v problematickém vlastnictví, využívané jako skladiště na odpady, nebezpečné - založené požáry romská komunita přestává fungovat jako tradiční komunita (s autoritou) – místní problém (?) Vietnamci posilují pozice a nerespektují zákony neprodejné nemovitosti není zájem o některé obory zřizované SŠH, přestože absolventi by měli uplatnění (farmář, agropodnikání, ekologické obory) Jaké jsou překážky optimálního rozvoje? peníze: chybějí, když jsou potřeba, není možné pružně reagovat na aktuální situaci peníze pro podnikání (továrny skomírají, areály chátrají) jsme tradičně zvyklí na jiný typ práce (továrna, statek) a jiné obory (textilní, strojírenský průmysl), chybí nám odvaha překonat rizika a schopnost je správně odhadnout komunikace – silnice (stav, vzdálenost od logistických center) příkon elektřiny – nelze připojit některé lokality, bez navýšení není možné investovat – limituje bytovou zástavbu, podnikání tam, kde bychom měli spolupracovat, se neshodneme (zámek – město, lázně – obec, singltrek) chybějící nebo zastaralá infrastruktura - vodovody
Záznam z rozhovorů se zástupci obcí, podnikatelů a institucí, červenec/srpen 2013 Frýdlantsko – analýza pro ISRU 2014-20
zájem jen o vlastní dvoreček, individualismus / problém je v nás samých – přes řeči o spolupráci má každý zájem hlavně o vlastní prospěch v některých případech ochrana přírody (neprošel projekt malé vodní elektrárny, není možné vyčistit koryto řeky, což zhoršuje situaci při povodních) poloha (i když je hranice prostupná, sousedíme s chudými regiony Německa a Polska. Veškeré aktivity směřují na Liberec a ty z vnitrozemí většinou v Liberci zůstávají) špatná dostupnost od Liberce, Albrtechťák vzdálenost od Liberce, dlouhé cestování hromadnou dopravou (NMPS) přerozdělování peněz – nespravedlivé, ztrácí se v systému stát komplikuje zahájení podnikání – tam, kde je těžké rozjet byznys a kde není kupní síla, měl by stát něco usnadnit na efektivní čerpání dotací chybí servis (např. ve srovnání se Zgorzelcem – projekty připravuje a administruje gmina a má na to 15 zaměstnanců), agentury jsou finančně náročné oddělenost rozpočtových kapitol – dávky v nezaměstnanosti nejsou propojené s povinností pracovat ve prospěch obce obce se nedomlouvají, jak by mohly, nespolupracují, každý má vlastní problémy a priority (nevyužíváme potenciál) nedůvěra neopodstatněná očekávání Situace obcí obec je významný zaměstnavatel (VPP) obec musí dotovat a intenzivně podporovat služby, které chce udržet a které by v normální situaci měly být podnikatelsky zajímavé (obchod, hospoda) ekonomicky dobře – nemáme dluhy, máme dobrou rezervu na možné spolufinancování obec má 400 bytů a umožňuje lidem slušné a levné bydlení krásné a bohaté město – 2. místo v soutěži „město pro byznys“ daří se nám realizovat akce, které občané chtěli v tvorbě vize komunity – Den Země s úklidem obce (byla velká účast!), obnova pomníčku na Tongrundu, jamparáda – budujeme tím nabídku pro návštěvníky, kterou zatím postrádáme dobrá spolupráce s LČR – správa potoka, ochrana před povodněmi běžný rozpočet stačí taktak na základní údržbu vysoká nezaměstnanost, problematická – generační problematická struktura obyvatel, zejména nově přistěhovalí – bez vztahu k obci, bez odpovědnosti, sociálně slabí poloha u hranic přináší ohrožení zvýšenou kriminalitou realizované komplexní pozemkové úpravy přinesou prostor pro rozvoj, navážeme na ně územním plánem (plochy pro bydlení) Co je na Frýdlantsku zakopaná hřivna? cestovní ruch, turismus, zejména s vazbou na Jizerské hory vlastnoruční práce, zpracování místních surovin (např. dřevo – vyváží se pryč) frýdlantský zámek – bez občerstvení, bez zábavy pro děti (když se čeká na prohlídku), izolovaný od města a dalších příležitostí příroda – nemělo by to ale být zlatokopectví lázně: české pacienty omezuje zdravotnická politika státu, pro cizince nejsou až tak atraktivní
Záznam z rozhovorů se zástupci obcí, podnikatelů a institucí, červenec/srpen 2013 Frýdlantsko – analýza pro ISRU 2014-20
cestovní ruch nemá tak úžasný potenciál, jak jsme si mysleli, nefunguje jako zdroj obživy (když tak jen jako drobný přivýdělek) místní energetické zdroje – rychlerostoucí dřeviny: podnikatelé se chopili jen dílčí části, nemají koncovku (úspory pro místní spotřebitele – chybí místní zpracování) Jizerské hory – jaro a podzim, když jsou bučiny nejkrásnější Hejnice jako nástupní místo do hor, s lanovkou na Hřebínek nerostné bohatství je spíš přítěží (lom – přináší obci málo peněz a má v ní všechny negativní dopady) Školní statek Frýdlant pro zemědělce (dobrá poloha, byl by využitelný jako tržní místo pro svozy a výkupy dobytka apod.) pracovní příležitosti v Polsku (elektrárna Turow, služby v cestovním ruchu – lázně, hotely) / neznáme podmínky příhraniční poloha, německé a polské sousedství: měli bychom ho využívat lépe spolupráce s komunitami odsunutých původních obyvatel (funguje NMPS/Hinfeld) singltrek – má potenciál dalšího rozvoje a růstu, nabaluje služby (ubytování, vícedenní program…) – pro specifickou skupinu návštěvníků! historické osobnosti a jejich odkaz (Ignatz Klinger, farář Mendel…) historie – venkovské a šlechtické stavby, řemesla… - víc ji pozvednout žádný kouzelný klíč není – je potřeba pracovat, komunikovat, nečekat, co kdo udělá za nás v Kunraticích (čp. 13) je opravdu zakopaný poklad – a v legendě je i návod, jak ho najít! Geotermální energie Pěší turistika - možnost zapojení aktivních seniorů, propojení s trendy (nordic walking), obnova značených cest a odpočinkových míst, propojení zajímavých cílů na Frýdlantsku Spolupráce v odpadovém hospodářství, společné vyjednávání s ASA - lepší podmínky programy dalšího vzdělávání, poskytované středními školami (SŠH usiluje o obnovení dálkových vzdělávacích programů, v minulosti zrušených zřizovatelem), je třeba podpořit zaměstnavatele nebo NNO nebo ÚP, aby platili rekvalifikace (SŠH má potřebné akreditace, žádané jsou svářečské zkoušky, autoškola) organizovaná nabídka služeb terénní péče a pomoci s vazbou na akreditované programy SŠH (sociální činnost, pečovatelská služba Odkud čerpáme informace? z internetu, hledáme si je sami přímo u zdrojů (úřední desky, řídící orgány dotací) přímo u zdroje – volám, píšu, zjišťuju kde se dá sousední obce osobní kontakty a zkušenosti vlastní hlava / osobní zkušenost ARR (mají zkušenosti s projekty, jsou ochotní vysvětlit související problematiku) ministerstvo vnitra – pobočka v Liberci člověk, který se obci stará o dotace formou služby je to spíš takový systém chaos, jeden něco vymyslí a ostatní to okopírují krajský úřad (bezplatné právní poradenství pro obce) chalupář – právník Liberecký kraj ORP Frýdlant publikace o Frýdlantsku (Nevrlý, Karpaš, Řeháček) muzeum, Národní památkový ústav
Záznam z rozhovorů se zástupci obcí, podnikatelů a institucí, červenec/srpen 2013 Frýdlantsko – analýza pro ISRU 2014-20
Český statistický úřad historie – co už tu bylo a zbytečně se zničilo Kdo jsou místní vůdčí osobnosti? hejtman! Při povodních přijel, konkrétně pomohl tak, jak slíbil hasiči kunratický starosta („klidná jistota“) hejnický starosta starosta ORP/Frýdlantu heřmanický starosta je to různé – každá komunita má někoho, spíš na místní úrovni, v obcích Petr Olyšar (FVS) Karel Nádeník / NMPS Peter Wöllner (CiS) / NMPS Blažena Hušková – inspirovala nás k mezinárodním akcím, díky těm nás uznávali nejdřív mimo vlastní město a pak i tady ti, co byli vidět a slyšet dřív, jakoby vymizeli není taková osobnost pro celé Frýdlantsko Jak vnímáme činnost MASiF, co by měla dělat měla by fungovat jako dotační servis, místní ARR, sledovat výzvy a dávat obcím reporty podle jejich potřeb, zpracovat žádosti, dělat pro menší obce výběrová řízení víc se zaměřit na obce (infrastruktura) – místní komunikace (i jako cyklostezky - cestovní ruch), mostky, propustky a podobné drobné stavby pokračovat v propagaci místních výrobců – katalogy značky Regionální produkt Jizerské hory nám přivedl nové zákazníky a umožnil seznámit se se zajímavými lidmi (ROROŠ připravil okružní cesty) nevnímáme ji nijak, nevíme o ní. Bylo by dobře představit, co MAS dělá a nabízí, zejména novým starostům a zastupitelům po volbách bylo by dobře, kdyby připravovala „dotační kuchařku“ dobře, pomáhá a je dobře, že má místní znalost dobrá pověst roste s podpořenými projekty, které je v obci vidět je tu spíš pro soukromníky, zatím jsme nenašli titul, který by se nám líbil (komunální technika na údržbu krajiny, problematická je i výše dotace) víc pomáhat firmám, i informačně, zprostředkováním nabídky pracovních míst pro absolventy (CIS) aktivní zapojení občanů v preferenčních kritériích požadovat u aktivit, u infrastruktury to často není dost dobře možné uvážit podporu péče o památky – jestli je efektivní a jestli je vůbec zapotřebí některé drobnosti opravovat zaměřit se na další vzdělávání – např. pro služby v cestovním ruchu propagovat významné osobnosti, rodáky, podnikatele – hlavně ty, které přesáhly hranici Frýdlantska (fotograf Wurbs, podnikatel Rolfs – Tiba, firma Gloria – výroba minimaxů, hasicích přístojů, sifonů – na místě Tesca) prosadit nastavení dotačního systému tak, jak byl v Leader ČR, současný systém se prodražuje (bankovní poplatky, úroky z úvěru) – snižuje se praktický přínos, zvyšují se vlastní náklady, pro podnikatele je to demotivační
Záznam z rozhovorů se zástupci obcí, podnikatelů a institucí, červenec/srpen 2013 Frýdlantsko – analýza pro ISRU 2014-20
Jak a s kým spolupracujeme a kde se to nedaří dobře se nám spolupracuje s obcemi, s nimiž sdílíme problém (např. bezprostřední sousedství s elektrárnou Turow: Višňová - Heřmanice - Kunratice) ¨ jsme součástí Malého trojúhelníku – původní Zittau-Bogatynia-Hrádek se rozšířilo na Heřmanice, Višňovou a Frýdlant, spolupracuje policie (bezpečnostní rada) po povodních se rozšířila spolupráce Trojzemí – je zpracovaný a používá se krizový komunikační manuál (koordinátorka Hedvika Zimmermannová) Bulovka – Pertoltice – Krásný Les (ale z Bulovky je všechno přes kopec) Lázně Libverda – Nové Město pod Smrkem – Frýdlant (Svazek obcí Smrk) Suchopýr (úprava lokality v Dolní Oldříši – dotace MŽP) dobře se spolupracuje v akutním průšvihu (povodně) mikroregion – povodňový hlásicí systém, vodárenská Poláci a Němci umějí spolupracovat líp (např. cyklostezky, vodní stezky), zaostáváme dobře spolupracuje sdružení při singltreku přeshraniční spolupráce celkem funguje (např. hasiči, policie), dřív se pořádalo víc akcí, očekávali jsme něco trochu jiného, než dotační podmínky dovolují OPR – stavební, územní plánování, odborná témata: pomáhají NMPS: NOS a DDM ROROŠ – táborová základna spolupráce často vázne na mezilidských vztazích JB replikuje zařízení, která už fungují, a přitom s nimi nespolupracují, tzn. zvyšují konkurenci u finančních zdrojů (NMPS – senior klub a mateřské centrum) nedaří se a bylo by potřeba: nakládání s odpady – systém pro víc obcí nedaří se spolupracovat v oblasti školství, pro každého je důležité zachovat vlastní školu spíš se držíme ve vlastních katastrech, moc nespolupracujeme ve spolupráci máme rezervy i uvnitř obcí (rada) spolupráce obcí a místních podnikatelů – někde funguje hůř, někde systémově špatně nastavené (stavební zakázky získá velká firma a pak ji dělají subdodavatelé – třeba i místní firmy, za zlodějské peníze, ale často odjinud a odvádějí nekvalitní práci) zemědělci a firmy jako smluvní pracoviště pro středoškolské praxe (FKP, Rasl, Tobis, NOVUS, Lázně Libverda, MCDO, restaurace Zámeček, Smrk) Frýdlantsko 2020 jsou tu pracovní příležitosti je dostupnější (když už jsou pracovní příležitosti v Liberci, je lepší dopravní dostupnost) nemocnice ve Frýdlantě stále zajišťuje poliklinické služby opravené cesty, infrastruktura lidé se uživí drobným podnikáním (pozitivní příklad: Lisamon jako sociálně odpovědná firma, s nabídkou různých pracovním možností i pro maminky s menšími dětmi, s možností práce doma… bohužel jen do 2010) fungují střední školy voda teče – ani moc, ani málo domy nepadají, ty podstávkové a hrázděné jsou zachované opravené domy, zvelebené zahrádky na pastvinách je hodně dobytka Frýdlant a Hejnice jako turistické atraktivity přitahují lidi, ostatní obce z toho mají výhody (lidi sem jezdí, vracejí se, mají tu bohatou nabídku: značené cyklostezky mimo silnici, kultura, historie, příroda)
Záznam z rozhovorů se zástupci obcí, podnikatelů a institucí, červenec/srpen 2013 Frýdlantsko – analýza pro ISRU 2014-20
nadšenci se vracejí ke kosám, neplýtvají elektřinou a neruší sousedy, kosí se jen 3x ročně (a proto nemáme problém, kam s posekanou trávou) máme jablka, třešně a švestky ze zdejších stromů, nemusíme je dovážet z Argentiny v Černousích je vybudované koupaliště máme kvalitní spojení s okolním světem (aspoň mezi Frýdlantem a Libercem), opravené silnice jsou zachované aspoň ty služby, které fungují dnes (železniční doprava, nemocnice) další, rozšiřující nabídka cestovního ruchu, podobně atraktivní jako singltrek mikroregion líp spolupracuje, táhne za jeden provaz nejsou tu vysoké daně ve Frýdlantě je bazén a obnovené Valdštejnské kašny obnovená Křížová cesta na Křížový vrch ve Frýdlantě SŠH má fungující školní farmu, která umožňuje praxe v žádaných veterinárních oborech Nezničit, nezmeškat, chytit a nepustit! / PŘÍLEŽITOSTI zachovat školy – aspoň první stupeň v malých obcích, střední školy ve Frýdlantě nevyčerpat přírodní zdroje (zdroje pitné vody v Bulovce, Arnolticích), nechat je na horší časy a nezničit si kvůli nim krajinu (štěrkopísky, uhlí) zachovat síť pošt investovat do veřejně prospěšných služeb, které mají dopad na celé město (školka, hřiště, ordinace), aby se zachoval normální chod a slušný standard udržet zásobování pitnou vodou (vody je dost, ale pokud ji nebudeme schopni upravovat a dostat do sítí, máme problém) zachovat dobré dopravní spojení Frýdlant - Liberec úspory energie (nákladů na energie) osvěta, přesvědčit lidi, že kvalitní služba je práce sport a rekreace – cyklostezky, hipostezky nabídka místních pracovních příležitostí v inovujících firmách (NMPS, Raspenava, Frýdlant) Čemu je potřeba se vyhnout, co ostražitě sledovat a dávat si pozor / OHROŽENÍ poškození krajiny – větrníky Turow – systémový problém: neexistuje nástroj, jak zabránit zahraničnímu záměru, který české straně přináší negativní dopady vysidlování – odchod lidí za prací (zapříčiní pak i uzavírání škol a školek, obchodu, restaurace…) ohrožením může být nedostatek surovin, nedopustit obnovu těžby uhlí (zásoby nejsou odepsané) nepřipustit příliv nepřizpůsobivých obyvatel do hospodářsky slabé oblasti centralizace úřadů, doktorů… do Frýdlantu, Liberce odchod dalších zaměstnavatelů další chátrání infrastruktury trvalá 20-30% nezaměstnanost, generační nezaměstnanost poškozování životního prostředí lež a nenávist kriminalita, bezpečnostní situace a personální situace u policie (neobnovují pracovní místa po těch, co skončili – prakticky ubývají) „centralizace“ na místní úrovni – sloučení ZŠ v malé obci s frýdlantskou
Záznam z rozhovorů se zástupci obcí, podnikatelů a institucí, červenec/srpen 2013 Frýdlantsko – analýza pro ISRU 2014-20
rasismus – i ten naruby. Se starousedlíky není problém, ale je potřeba uhlídat zvýšené přistěhovalectví sociálně slabých skupin lidí. Souvisí to se skupováním domů a využíváním jako ubytoven, levného bydlení horší už to být nemůže nedobudování komunikačního systému – rychlostní silnice až do Frýdlantu (nezvýší se kupní síla, nepřijdou zaměstnavatelé) Kdybych měl/a 10 milionů, tak bych… vybudoval komunikaci Boleslav – Ves (při povodni se musí jezdit 30 km přes Polsko) opravil místní komunikace vyznačil cyklostezky mimo silnici vybudoval hřiště, hlavně pro mladé, aby měli co dělat opravila kulturák a prostranství před ním ve Vísce kdybych je měla každý rok, zavedla bych taxislužbu pro obyvatele (cesty k lékaři, za nákupy z obcí, kde není obchod…) udržoval obecní majetek (vodovody, komunikace, chodníky, budovy, sál kulturáku, školka, hřiště, ordinace lékaře…) opravil kanalizaci a pořídil pro domy v obci malé domovní ČOV zasíťoval 2 lokality opravil hospodu a sál pořídil hasičům nové auto a opravil hasičárnu Otázky – témata z diskuse, která nebylo možné zařadit do struktury rozhovoru: patriotismus – zejména starší lidé se odtud nestěhují (prezentováno jako pozitivum, v diskusi jsme ale došli k tomu, že ani moc nemůžou: nemají peníze, často ani práci, jejich domy jsou neprodejné nebo mají minimální cenu) noví obyvatelé: podle statistik se zvyšuje počet obyvatel, tzn. někdo se sem stěhuje – ale nevíme (nebo o tom nechceme mluvit), kdo to je pracovní příležitosti v Polsku (Turow – elektrikáři, zařízení cestovního ruchu) – proč jsou pro Čechy nezajímavé? Jsou vůbec otevřené?