21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch
Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D.
Kapitola 1
strana 2
Úvod do problematiky • volba další vzdělávací a profesní dráhy je považována za jeden z nejdůležitějších vývojových úkolů adolescence • zdravý rozvoj osobnosti, individuální spokojenost a úspěšnost, využití společenského potenciálu jedince • základní škola – 9. třída, věk 14–15 let • většina českých žáků si volí odborně orientované střední školy (78 %) × všeobecné vzdělávání na gymnáziu (22 %) • volba další vzdělávací a profesní dráhy = rozhodování o typu střední školy, oboru a konkrétní vzdělávací instituci
• u velké části žáků jde zároveň o volbu profese / profesního směřování
strana 3
Kariérová zralost (1) • schopnost jedince vypořádat se s vývojovými úlohami v profesní nebo kariérové oblasti, a to ve srovnání s jinými lidmi, kteří jsou ve stejné fázi života a řeší identické vývojové úkoly
• dimenze kariérové zralosti: – kognitivní: znalosti světa práce a rozhodovacího procesu – afektivní: postoje k plánování vlastní kariéry a získávání informací – konativní: schopnost jedince činit kariérové rozhodování • kariérová zralost lineárně vzrůstá s věkem, ale mezi jedinci jsou velké rozdíly v úrovni a průběhu rozvoje (zejm. afektivní oblast)
• pohlaví – podle některých studií dívky vykazují ve stejném věku vyšší kariérovou zralost než chlapci (zejm. kognitivní oblast) • socioekonomický status rodiny – zanedbatelný vliv
strana 4
Kariérová zralost (2) • předpoklad: jedinci jsou pro rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze zralí již ve svých 14–15 letech • realita: značná část žáků základních škol i studentů středních škol se neumí rozhodnout • důsledek: žáci se nerozhodují optimálně, přicházejí na to, že jejich volba nebyla správná, a v řadě případů jsou nuceni provést reorientaci → analogie nádraží a vlaku • implikace: kariérové poradenství a kariérová výchova by se měly realizovat s dostatečným předstihem před volbou další vzdělávací a profesní dráhy + nutnost zapojení rodičů
strana 5
Těžkosti při kariérovém rozhodování (1) • u adolescentů velmi časté (metaanalýza výzkumů D. Browna a C. Rectora, 2008): – chronická nerozhodnost – jedinci úzkostní, s nízkým sebevědomím, nízkou odolností při řešení problémů, strachem z vlastního rozhodnutí, s tendencí vyhýbat se řešení problémů, spoléhají se na druhé aj. – nedostatek informací – o sobě, rozhodovacím procesu, světě práce a vzdělávacím systému, dostupných alternativách volby – vnější bariéry a interpersonální konflikty – překážky na straně jedince, v okolí, neshody s rodiči a významným sociálním okolím – difuze identity – nedostatek sebedůvěry ve schopnosti učinit kariérové rozhodnutí, nezralé kariérové postoje a nestabilní cíle, nedostatek motivace ke kariérovému rozhodování
strana 6
Těžkosti při kariérovém rozhodování (2) Jsou mezi chlapci a dívkami rozdíly? • chlapci vykazují oproti dívkám více těžkostí při kariérovém rozhodování (Gati, Saka, 2001) – vysvětlení: rodiče a společnost mají na chlapce ve srovnání s dívkami vyšší vzdělanostní a profesní aspirace a obecně se od nich očekává větší orientace na profesní kariéru – na chlapce je v otázkách kariérového rozhodování vyvíjen větší tlak ze strany vrstevníků • v míře těžkostí při kariérovém rozhodování nejsou mezi chlapci a dívkami rozdíly (Vendel, 2007)
strana 7
Výzkumné šetření • kvantitativní část: – v rámci projektu Národního ústavu pro vzdělávání – nástroj: párové dotazníky pro žáky 9. ročníků základních škol a jejich rodiče – sběr dat: březen a duben 2011 – počet respondentů: 779 žáků a rodičů
• kvalitativní část: – nástroj: ohniskové skupiny se žáky 9. ročníků základních škol – sběr dat: květen 2012 – počet účastníků: 4 ohniskové skupiny, celkem 37 žáků
strana 8
Kdy se žáci začínají zabývat volbou? (1) 100 90
Odpovědi (v %)
80 70
57,1
60 50 40
49,2 39,4 33,2
Žáci Rodiče
30 20
7,3
10
7,2
4,1
2,4
0
V předposledním V posledním ročníku základní ročníku základní školy školy
Jindy
Nevím a neuvedeno
strana 9
Kdy se žáci začínají zabývat volbou? (2) • dívky se začínají volbou další vzdělávací a profesní dráhy zabývat dříve než chlapci – dívky jsou více než chlapci orientovány na úspěch (Smetáčková, 2010) • na počátek rozhodování nemá vliv struktura rodiny, v níž žáci žijí (= nelze prokázat, že by se žáci žijící v rodinách s oběma rodiči začínali volbou zabývat dříve než žáci žijící v rodině s jedním rodičem či jinou strukturou) • na počátek rozhodování nemá vliv dosažené vzdělání otce a matky • rodiče se domnívají, že žáci začínají volbou zabývat dříve, než se jí žáci skutečně začínají zabývat → pozitivní, neboť rodiče začínají se svými potomky o volbě hovořit s předstihem
• stimuly: rodiče (rozhovory s rodiči), učitelé, rozhovory se spolužáky
strana 10
Kdo by měl v rodině rozhodovat? (1) 100 90
91,0
87,3
82,1
Odpovědi (%)
80 70
67,6
60 50
40
Názory žáků
32,4
Názory rodičů
30 20
12,7
10
17,9 9,0
0
O volbě střední školy by měl rozhodovat žák
O volbě střední O volbě budoucí O volbě budoucí školy by měli profese (povolání) profese (povolání) rozhodovat rodiče dítěte by měl dítěte by měli rozhodovat žák rozhodovat rodiče
strana 11
Kdo by měl v rodině rozhodovat? (2) • žáci: – vysoká míra radikalizmu – nejsou ochotni přijmout podřízené postavení a nadřazenou pozici rodičů – k názoru, že by rodiče neměli zasahovat do volby střední školy a volby profese (povolání), se více přiklánějí chlapci
• mezi žáky a rodiči existují názorové diskrepance na otázku, kdo by měl v rodině o další vzdělávací a profesní dráze rozhodovat: – žáci se přiklánějí k názoru, že volba střední školy i volba profese by měly být jejich autonomní záležitostí – rodiče se naopak domnívají, že by měli o další vzdělávací a profesní dráze svého potomka rozhodovat sami
strana 12
Sociální vlivy působící na volbu Žák Rodiče Sourozenci Jiní příbuzní Kamarádi Přátelé ze sociálních sítí Učitelé (jiní než třídní) Třídní učitel Výchovný poradce Školní psycholog Poradce z PPP Odborník z úřadu práce
2,91 2,36 1,42 1,58 1,68 1,15 1,40 1,39 1,37 1,10
1,30 1,25 0,0
0,5
1,0
1,5 2,0 Index vlivu
2,5
3,0
3,5
strana 13
Zdroje informací žáků Rodiče a členové rodiny
94,9
5,1
Střední škola, na kterou se žák hlásí
94,0
6,0
Internet
93,9
6,1
Základní škola
88,6
11,4
Spolužáci a kamarádi
85,9
14,1
IPS ÚP
53,7
46,3
Noviny a časopisy
51,6
48,4
43,4
PPP
56,6
38,7
Televize 0
Informace získali
10
20
61,3 30
40
50
60
Informace nezískali
70
80
90
100
strana 14
Efektivita informačních zdrojů žáků Zdroj informací Střední škola, na kterou se žák hlásí Internet Rodiče a členové rodiny Základní škola Spolužáci a kamarádi IPS ÚP PPP Noviny a časopisy Televize
Index hodnocení (M)
Pořadí na základě indexu vlivu
2,43 2,39 2,36 1,96 1,85 1,53 1,51 1,50 1,22
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
strana 15
Informační zdroje rodičů Střední škola, na kterou se žák hlásí
91,2
8,8
86,5
Internet
13,5
Vlastní zkušenost rodiče
82,8
17,2
Základní škola
80,4
19,6
Od jiných členů rodiny
75,4
Noviny a časopisy
24,6
54,4
45,6
PPP
51,3
48,7
IPS ÚP
49,5
50,5
45,4
Televize
0 Informace získali
20
54,6 40
60
Informace nezískali
80
100
strana 16
Závěry (1) • většina žáků se začíná volbou další vzdělávací a profesní dráhy zabývat v 8. ročníku základní školy, tedy jeden rok před jejím ukončením • největší vliv na rozhodování mají podle vlastního přesvědčení sami žáci • rodiče nadále zůstávají nejvlivnějšími osobami ze sociálního okolí žáků (a to navzdory jejich tendenci rodičovskou roli bagatelizovat) • dalšími významnými osobami jsou kamarádi, jiní příbuzní a sourozenci; škola a kariérové poradenství má menší míru vlivu • informační zdroje žáků: rodiče a členové rodiny, střední škola, internet, základní škola, spolužáci a kamarádi
• informační zdroje rodičů: střední škola, internet, vlastní zkušenosti, základní škola a jiní členové • nejčastěji využívané zdroje jsou zároveň hodnoceny jako efektivní
strana 17
http://www.vychova-vzdelavani.cz/profesniorientace.pdf
http://www.vychova-vzdelavani.cz/rozhodovanizaku.pdf
strana 18
Děkuji vám za pozornost! PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D. Institut celoživotního vzdělávání Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 5, 613 00 Brno e-mail:
[email protected] telefon: (+420) 545 135 215
