CB Vsetín 15.1.2012
Rozdávat bonbóny Hezké dopoledne, na úvod vám povím jeden příběh. Bylo to před Vánocemi a v jednom obchodě v Brně jsem nakupoval nějaké knihy. Stál jsem ve frontě u pokladny a najednou jsem si všiml zajímavé věci... paní prodavačka měla na pultíku vedle pokladny talířek s čokoládovými bonbóny. Jak jsem tam tak stál, přemýšlel jsem, kolik peněz bych musel utratit, abych měl na jeden z nich nárok. Ale přišlo mi troufalé se jen tak zeptat, a tak jsem se smiřoval s tím, že se to nedozvím. Když jsem zaplatil, paní prodavačka mi dala nákup do pytlíku, přibalila účtenku a pak pronesla větu, která mne překvapila a zároveň mile potěšila: „Ještě vám dám jeden bonbón.“ A můžu říci, že jsem si ten bonbón ve vlaku pořádně vychutnal... byl výborný. Možná si říkáte, proč to vykládám. Zatím to nepovím, ale na něco se vás zeptám. Kde se v Bibli píše o nějakém bonbónu? ... no nikde, ale co tak o něčem sladkém? ... no tak třeba známe příběh Jonatana, který pookřál když pojedl medu (1S 14), žalmista říká, že Boží slovo je lahodné jako med (Ž 19; 119)... Než však přečtu biblický text, který trošku souvisí s tím příběhem, dovolte, abych se krátce modlil. Mt 5, 38-48 Matouš 5:38 Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Oko za oko, zub za zub´. 39 Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; 40 a tomu, kdo by se chtěl s tebou soudit o košili, nech i svůj plášť. 41 Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. 42 Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej. 43 Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.´ 44 Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45 abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. 46 Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? 47 A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? 48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. Rozdávat bonbóny Tento text je součástí takzvaného kázání na hoře – jedné z delších Ježíšových promluv k zástupům. Ježíš svým posluchačům přikazuje, aby žili jinak, než je běžné ve světě okolo nich a zmiňuje několik příkladů: Svět říká – odplácej zlo zlem a často tuto praxi ještě podporuje zmiňovaným biblickým citátem „oko za oko, zub za zub“. Ježíš však říká – kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav i druhou Svět říká – braň svá práva, to, co Ti patří, sedři z druhého kůži... Tento způsob jednání můžeme pozorovat například při hádkách o majetek v případě dědictví nebo rozvodu. Ale je nám tento způsob přirozený, jak můžeme vidět i u malých dětí. Jak se často zachová dítě, když k němu přijde na návštěvu rodina s dalším dítětem? Často je to tak, že se nechce dělit o své hračky, že je nechce půjčit a vzteká se, když se má podělit. Ježíš naproti tomu říká – tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť ... abychom pochopili radikálnost tohoto prohlášení, je třeba připomenout něco ze zvyků Izraele. Plášť sloužil totiž nejen jako oděv, ale také jako přikrývka a Židé měli zakázáno zadržovat někomu plášť přes noc, jak je to zapsáno v knize Exodus 22:25-26: 25 Jestliže se rozhodneš vzít do zástavy plášť svého bližního, do západu slunce mu jej vrátíš, 26 neboť jeho plášť, kterým si chrání tělo, je jeho jedinou přikrývkou. V čem by spal? Stane se, že bude ke mně úpět a já ho vyslyším, poněvadž jsem milostivý. Ježíš říká, že člověk má dát i to, co potřebuje, nejen něco bez čeho se obejde. Svět říká – dělej jen to nejnutnější Ježíš říká – kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě
-1-
CB Vsetín 15.1.2012
Ty předchozí dva příklady byly jasné, facku lze dostat i dnes, soudy tady máme taky, ale možná si někdo říkáte, co je to ta služba na jednu míli. V době Ježíšově byl Izrael součástí římské říše a podle tehdejšího práva mohl římský voják přikázat komukoli, aby mu pomohl nést náklad na vzdálenost jedné míle. Pro Židy to bylo potupné, že museli sloužit okupantům a když už museli, tak si dobře hlídali, aby nepřekročili tu míli, kterou stanovoval zákon. A Ježíš místo aby odsoudil římskou okupaci, tady říká, že pokud jim voják přikáže, tak mu mají posloužit dvakrát tolik než musí. Svět nás učí – nech si svoje, užij si to Ježíš – poděl se o to, co máš Poslední Ježíšova výzva se týká postojů k lidem. Na jedné straně je tu postoj „miluji ty, kdo mě milují, nenávidím ty, kdo mě nenávidí“, který bychom mohli doplnit na „ostatní jsou mi lhostejní“. Na druhé straně je tu postoj, kdy miluji i své nepřátele a kdy se modlím za ty, kdo mě pronásledují. A právě na postojích k lidem má vynikat kontrast mezi křesťany a světem. Milovat ty, kdo nás milují, zdravit se a mít vztahy s těmi, kdo jsou nám blízcí, to je běžné, to dokáže každý. Ale milovat nepřátele? Zajímat se o ty, kteří jsou jiní než my? To už chce něco navíc. Ježíš na několika konkrétních příkladech ukazuje, že mezi chováním křesťanů a nekřesťanů má být rozdíl. Ten rozdíl by měl být dán jiným postojem, postojem radikální lásky, který si dovolím ve světle úvodního příběhu pojmenovat jako postoj „dávat bonbón navíc“. Bůh chce, abych nejen plnili své povinnosti, dělali co je obvyklé, ale abychom rozdávali bonbóny, abychom prokazovali dobro i tam, kde to nikdo nečeká, abychom byli radikální v projevování lásky bližním. Proč rozdávat bonbóny? A komu? Jak jsem říkal na začátku, v tom obchodě jsem si kladl otázku, kolik bych musel utratit, abych měl nárok na bonbón. Při přemýšlení nad tím textem, který nás vybízí k tomu, abychom obrazně řečeno „rozdávali bonbóny“ si můžeme klást tyto otázky: • Proč bychom měli rozdávat bonbóny? • Komu bychom je měli rozdávat? Kdo je jich hoden? Náš text nám částečně poodhaluje jaká je odpověď a zbytek odpovědi můžeme najít v jiných částech Bible. Ve verši 45 Ježíš říká, že máme milovat nepřátele, abychom byli syny nebeského Otce. Neboť Bůh sám je ten, který dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Takže hlavním důvodem, proč bychom měli „rozdávat bonbóny“ je to, že Bůh sám je ten, kdo dává a my mu máme být podobní, jak to říká i verš 48. „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ Bůh sám je ten, kdo nezaslouženě dává lidem. Co ale Bůh dává? V prvé řadě Bůh stvořil Zemi, člověka, a tak to, že žijeme, je jeho dar. Bůh každého z nás stvořil jedinečným způsobem. Například Martina nebo holky, které nás doprovázely při písních chval stvořil tak, že dokáží krásně zahrát na hudební nástroj. Někdo umí zase malovat, vyrobit něco rukama, jiný dobře navařit nebo někdo zase něco vymyslet. Každý náš talent máme od Boha, a tak se jím nemáme pyšnit, závidět si nebo se chlubit, jak to píše i apoštol Pavel věřícím do Korintu „ Kdo ti dal vyniknout? Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal?“ (1K 4,7). Bůh nám tedy dal život, dal nám dary. Dále Bůh zaopatřuje své stvoření, dává, že zvířata mají potravu a způsobuje, že i my máme co jíst a pít. V dnešní době supermarketů a globálního trhu nám hrozí, že ztratíme vědomí své závislosti na Bohu. Vždyť chleba, brambory, rýži atd. koupíme v obchodě, tak kde je v tom Bůh? ... Naštěstí i světská média nám někdy nevědomky připomínají, jak je to doopravdy. Zrovna nedávno jsem četl, že velice rychle stoupají celosvětově ceny kávy nebo co to bylo za plodinu, protože se neurodilo... -2-
CB Vsetín 15.1.2012
Pro jídlo sice můžeme zajít do obchodu, ale pokud Bůh nedá úrodu, tak tam najdeme jen prázdné regály... Ne nadarmo se křesťané na celém světě modlí v modlitbě Páně „Náš denní chléb dej nám dnes.“ (Mt 6,11). Bůh zaopatřuje své stvoření. A to nejen chlebem, ale dává nám mnohem víc, dává nám nejeden bonbón navíc, ale celé pytlíky. Chci vás vyzvat k tomu, abyste přemýšleli o tom, jaký bonbón vám Bůh dal v poslední době. Někdo třeba získal práci, kterou potřeboval, prožil uzdravení, našel východisko ze zoufalé situace nebo prožil Boží zásah a požehnání v něčem jiném. A když si něco takového uvědomíte, zkuste udělat dvě věci. Poděkujte Bohu, a to klidně hned... A až skončí dnešní shromáždění, řekněte někomu o požehnání, které jste od Boha přijali. Můžete to říci tomu, kdo sedí vedle vás, nebo třeba někomu koho potkáte na chodbě. Nebo si s někým sedněte do kavárny, dejte si něco dobrého a povzbuďte se tím, co jste s Bohem prožili. Je však ještě jiný bonbón, který Bůh nabízí každému z lidí. Bible říká, že každý člověk má minimálně jeden problém. A to problém vzpoury vůči Bohu, odmítnutí poslouchat Boha, uznat Ho jako Stvořitele. To vede k tomu, že do centra dění postavíme sami sebe, své sobectví, svůj rozum. Pak už nerozlišujeme dobro a zlo podle Božích měřítek, ale podle toho, jak se to zdá nám. Relativizujeme pravdu, popíráme absolutní hodnoty. Tyto postoje se nakonec projeví různými konkrétními činy, které mají často neblahé dopady na lidi okolo nás. Když se podíváme kolem, můžeme to vidět – násilí, korupce, lež a podvod se často vyplácí, rozbité vztahy, opuštěné děti, drogy, alkoholismus. A mohli bychom tak pokračovat. Tyto postoje odmítnutí Boha a věci, které z toho plynou, Bible označuje jako hřích. A s hříchem máme problém my všichni – křesťané i nekřesťané, já i Ty. Bůh říká že „všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“. Všichni jsme zhřešili, Ty i já. Náš hřích nás odděluje od Boha. Za hřích se musí zaplatit a platí se za něj smrtí, jak je psáno „mzdou hříchu je smrt“. Je to smrt fyzická, že jednou zemřeme, ale také smrt duchovní, že nemáme vztah s Bohem, pro který jsme byli stvořeni. A v téhle situaci se skrývá ten největší bonbón, který Bůh nabídnul z lásky lidem. Bůh poslal Ježíše Krista, aby zaplatil za nás, za naše hříchy, za naše viny. Před nedávnem jsme slavili Vánoce, to, že Ježíš přišel na svět. A on přišel ne proto, aby nás odsoudil, ale zachránil, jak je psáno „Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.“ (J 3,16-17) Ptáme-li se, kdo je hoden dostat bonbón, tak odpověď je, že nikdo a zároveň všichni. Nikdo z nás si nijak nezasloužíme Boží přijetí, ale přesto nám ho Bůh nabídl. Ježíš už zemřel za bezbožné, zemřel za nás. Jeho ruka se k nám natáhla a na dlani je obrovský čokoládový bonbón – odpuštění, záchrana, věčný život. Chci se Tě zeptat. Prožil jsi to, že Bůh k Tobě natáhl ruku s bonbónem? Co jsi s tím udělal? Vzal sis ten bonbón nebo jsi ho odmítl? ... Pokud sedíš tady v lavici nebo třeba doma u počítače a víš, že jsi ten bonbón nepřijal, poslouchej pozorně. Možná si říkáš, že ani nevíš, zda je Bůh, nebo zda je Bible pravdivá. Nebo je to pro Tebe nová informace, že i Ty bys měl mít nějaký problém s Bohem. Pokud něco z toho platí, chci Tě vyzvat k tomu, aby si zkusil zjistit více. Můžeš začít třeba tak, že řekneš Bohu něco v tom smyslu: „Bože, ani nevím, zda jsi nebo zda je pravda, co tady ten chlapík říká. Ale dej mi poznat pravdu o sobě i o mne.“ A můžeš udělat i další krok, po skončení shromáždění se obrať na toho, kdo Tě tady dnes dovedl, nebo přijď za někým z vedoucích tohoto sboru - za kazatelem či starším sboru a popros je o to, aby s Tebou mluvili o Tvých otázkách, aby Ti pomohli objasnit co Ti není jasné, ptej se jich. Třetí věcí, ke které Tě vyzývám, je, aby sis opatřil Nový zákon, část Bible a mohl si v klidu přečíst celý kontext toho, o čem tady mluvím a dověděl se tak více o Bohu a Ježíši.
-3-
CB Vsetín 15.1.2012
Teď chci říci něco Tobě, který víš, že jsi ten bonbón spasení od Boha nepřijal a zároveň prožíváš to, že když jsem mluvil o člověku, který hřeší, že jsem mluvil o Tobě a že to chceš dát s Bohem do pořádku. Mám pro Tebe dobrou zprávu, díky Ježíši Kristu je to možné. - pokud věříš, že Ježíš je Bůh, který přišel z lásky na svět, aby zemřel na kříži i za Tvoje hříchy, - pokud Tě rmoutí to, že jsi hříšný a jsi ochotný vyznat své špatné postoje i konkrétní činy Bohu - pokud jsi ochotný zanechat věcí, které Ti Bůh ukazuje jako hřích a jsi ochotný svěřit vedení svého života Ježíši Kristu - pokud věříš tomu, že když tak učiníš, že Ti Bůh odpustí, jak říká ve svém slově „Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.“ (1J 1,9), přijme Tě za své dítě a dá Ti věčný život - pak to Bohu řekni a Bůh Ti odpustí, staneš se jeho dítětem a získáš věčný život, jak je to zapsáno v listu Římanům „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: `Kdo v něho věří, nebude zahanben.´“. Můžeš si o tom s Bohem promluvit hned tam kde sedíš nebo až skončí shromáždění se můžeš obrátit na někoho, ke komu máš důvěru a můžete o tom více mluvit a říci to Bohu společně. Také bratři starší a kazatelé budou po shromáždění k dispozici, tak můžeš přijít i za nimi. Pokud vnímáš, že je to slovo do Tvé situace, nenech to vyšumět, mluv o tom s Bohem co nejdříve, nejlépe ještě dnes. Odkud brát bonbóny Přemýšleli jsme o tom, že máme rozdávat bonbóny všem lidem, a to zejména proto, že Bůh sám nám nabídl a nabízí ten nejlepší bonbón – bonbón spasení díky oběti Ježíše Krista. Poslední věcí, o které se chci zmínit, je to, odkud brát bonbóny. Chceme-li být těmi, kdo jsou schopni nastavit druhou tvář, jít druhou míli, milovat nepřátele, odpouštět, nestačí nám jen vědět, že Bůh to dělá, a tak to máme dělat i my. Nepotřebujeme jen Boží vzor, ale také jeho sílu, protože z našich vlastních sil toho nejsme schopni. Naše zásoby bonbónů jsou omezené, ale Boží zásoby jsou nekonečné. Apoštol Pavel v listu Efezkým 6,10 mluví o tom, kde brát sílu, píše tam „... svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci.“. Pokud jsi bonbón od Boha přijal, ale s lítostí zjišťuješ, že Tvá zásoba bonbónů, které bys mohl dát druhým, se ztenčila či vyprázdnila nebo že Tvé nadšení bonbóny lásky rozdávat ochablo, potřebuješ přijít k Bohu a hledat u Něho den za dnem novou sílu. Ale nemusíš s tím začít až zítra někde v klidu doma, mám pro Tebe nabídku už pro tuto chvíli. Prosím teď bratry kazatele a bratry starší, aby přišli tady dopředu. Pokud toužíš, aby Bůh obnovil Tvé síly, doplnil Tvé zásoby lásky, roznítil v Tobě nové nadšení nebo Ti nově ukázal svou lásku a to, jaké bonbóny Ti daroval, prosím, aby ses postavil. My se potom budeme modlit, aby Bůh dodal novou sílu ze své veliké moci, aby povzbudil skleslé, občerstvil unavené a nově ukazoval sám sebe. Zároveň pokud vnímáš, že obecná modlitba za všechny, kdo se postaví, je málo, že je něco, co dlouhodobě prožíváš a chceš to řešit, chci Tě pozvat, aby ses domluvil s kýmkoli z bratrů starších a můžeme se za Tebe modlit osobně někdy jindy, můžeme spolu mluvit o tom, co prožíváš a co Tě sráží. Ale to až po skončení shromáždění. Pokud chceš, aby Bůh obnovoval Tvé síly, postav se nyní prosím a my se budeme modlit. A zároveň Tě vyzývám, abys Bohu dovolil Ti ukázat, zda není ve Tvém životě nějaký hřích, který způsobuje, že nemáš moc bonbónů lásky k rozdávání nebo že Tvé nadšení ochabuje. Pokud Ti něco takového ukáže, vyznej mu to, protože i pro nás platí, že pokud své hříchy vyznáváme, Bůh nám je díky Ježíši odpouští.
-4-
CB Vsetín 15.1.2012
Na závěr si shrňme to, o čem jsme dnes mluvili. Bůh nás vyzývá k tomu, abychom jednali jinak než je v tomto světě obvyklé, abychom rozdávali bonbóny radikální lásky a milosti. Základem je to, že Bůh sám nám dal ten největší bonbón – spasení v Ježíši Kristu. Abychom mohli takto jednat, potřebujeme hledat den za dnem Boží sílu a Boží pomoc, potřebujeme přebývat v Kristu jako ratolest u kmene, jak o tom Ježíš mluví v tomto verši „Jan 15:5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.“. Ještě chci připomenout několik námětů k praktické aplikaci: - pověz někomu o tom, jaké požehnání jsi přijal od Boha, jaké bonbóny Ti dal – využij k tomu čas po skončení shromáždění, kavárnu nebo to řekni třeba někdy na příštím shromáždění - pokud máš otázky ohledně hříchu, spasení, Ježíše nebo pokud jsi dnes Bohu vyznal své hříchy a požádal o odpuštění, mluv o tom s někým - až budete odcházet z modlitebny, u dveří bude nádoba s bonbóny. Vem si jeden z nich a až ho budeš jíst nebo třeba někomu dávat, připomeň si to, o čem jsme dnes mluvili. A taky tam bude ležet několik výtisků Nového zákona, takže pokud žádný nemáš a máš touhu se dozvědět o Bohu více, můžeš si jeden vzít. Kéž Bůh dává, že se nám s jeho pomocí bude stále více dařit naplňovat příkaz, kterým končil náš úvodní text: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ Amen
-5-
