S t a t i
ROZBOR DOTACÍ poskytnutých nestátním subjektům ministerstvem práce a sociálních věcí ČR v letech 1996 až 2000 Jaroslav Hrubý Úvod Tato práce vznikla pro Vládní výbor pro zdravotně postižené občany v souvislosti s pokračující diskusí o dotacích pro občanská sdružení zdravotně postižených. Tyto dotace poskytuje v ČR Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj. Rozhodující část dotací občanským sdružením zdravotně postižených však zhruba od roku 1994, kdy na ně přešla hlavní odpovědnost za zdravotně postižené z Ministerstva zdravotnictví, poskytovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Od roku 1998 ale M P S V začalo zásadním způsobem svou dotační politiku měnit s tím, že chce nadále dotovat pouze sociální služby, a to bez ohledu na to, zda j e zajišťují občanská sdružení zdravotně postižených nebo jiné nestátní subjekty. Při velmi omezených možnostech získat prostředky z jiných zdrojů (např. od sponzorů) se tak řada těch občanských sdružení zdravotně postižených, která sama poskytují služby pouze v omezené míře, dostala na okraj bytí a nebytí (tab. 1).
Zdrojová data Při analýze byla použita data, která jsou běžně dostupná. Přehled poskytnutých dotací za roky 1999 a 2000 zveřejnilo MPSV na svých internetových stránkách. V předchozích letech byly dotace poskytované jednotlivými rezorty občanským sdružením zdravotně postižených zveřejňovány v novinách zdravotně postižených „Můžeš" i v dalších časopisech zdravotně postižených. Odtud byla čerpána data za roky 1996 až 1998. Tato data sice obsahují prakticky všechny údaje o občanských sdruženích zdravotně postižených, nikoliv však všechny údaje o ostatních dotovaných občanských sdruženích (chybí např. údaje o dotacích poskytnutých Armádě spásy v letech 1996 a 1997 atd., i když i tyto údaje jsou jistě na M P S V k dispozici). Dalším zdrojem dat jsou státní rozpočty České republiky na jednotlivé roky. Možnost bezproblémově získat údaje prakticky o všech prostředcích ze státního rozpočtu, které byly poskytnuté občanským sdružením zdravotně postižených, do značné míry vyvrací námitku,
197
že tyto dotace dříve nebyly poskytovány transparentně. Názvy projektů do roku 1997 mnohem přesněji odpovídají skutečné charakteristice prováděné činnosti. Tehdy totiž bylo možné žádat o dotace na hospodářsko-správní náklady občanských sdružení zdravotně postižených. Pod existenčním tlakem změn dotační politiky M P S V však byly postupně názvy p r o j e k t ů m ě n ě n y a h o s p o d á ř s k o -správní náklady byly rozpouštěny přímo do činností.
Typy dotovaných subjektů M P S V poskytuje dotace nestátním nez i s k o v ý m s u b j e k t ů m , a to o b č a n s k ý m sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb., humanitárním zařízením církví dle zákona č. 308/1991 Sb., obecně prospěšným společnostem podle zákona č. 248/1995 Sb. a fyzickým osobám. Všech dotovaných typů nestátních subjektů se v našem rozboru týkají pouze tab. 1 a tab. 2. Ostatní tabulky se týkají pouze občanských sdružení.
Klasifikace občanských sdružení podle jejich typu Pojem „občanské sdružení" u nás zahrnuje nepřeberné množství různých typů organizací, spolků, korporací a někdy i organizací, které jsou ve skutečnosti spíše nadacemi či obecně prospěšnými společnostmi. Došlo k tomu proto, že ze všech typů nestátních neziskových organizací bylo právě pro občanská sdružení relativně nejsnazší dostat se ke státním dotacím, protože začala vznikat historicky nejdří198
ve. Dotace na činnost a získání vhodných prostor z majetku bývalého SSM a KSČ i z jiných zdrojů však umožnily občanským sdružením zdravotně postižených nejen nebývale rozvinout vlasmi činnost, ale řada z nich začala dokonce zajišťovat i sociální služby pro zdravotně postižené, které u nás do té doby neexistovaly. Problém s dotacemi nastal v roce 1997 ve chvíli, kdy byla položka Neinvestiční dotace o b č a n s k ý m s d r u ž e n í m v kapitole MPSV přejmenována na „Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby" (tab. 1). Pro občanská sdružení se tak to, co původně zajišťovala z nedostatku jiného řešení a s velikým nadšením, stalo jedinou možností pro získání prostředků od státu. Pro účely tohoto rozboru jsme se pokusili dotovaná občanská sdružení roztřídit do několika základních kategorií. Za občanská sdružení zdravotně postižených považujeme v souladu s běžnou definicí taková sdružení, jejichž většinu členů tvoří zdravotně postižení či jejich zákonní zástupci. Za občanská sdružení seniorů považujeme ta sdružení, jejichž členy jsou převážně sami senioři. Za náboženská občanská sdružení považujeme sdružení věncích občanů, což však samozřejmě neznamená, že by tato občanská sdružení nepracovala i pro nevěřící a občany hlásící se k jinému vyznání. Zdůrazňujeme, že zde jde o občanská sdružení, nikoliv církve či humanitární organizace církví nebo účelová zařízení církví.
Jako drogy jsou v tabulkách označeny nestátní organizace zabývající se převážně problematikou drogově závislých. Profesní občanská sdružení jsou spolky profesionálních pracovníků (např. sociální pracovníci, speciální pedagogové, tlumočníci, lékaři) působících v sociální oblasti. Jako ostatní jsou zařazena ta občanská sdružení, která nelze jednoznačně zatřídit do předchozích kategorií.
Klasifikace sdružení zdravotně postižených podle typu zdravotního postižení Autor je jedním z nej rozhodnějších odpůrců dělení sdružení zdravotně postižených podle tzv. hlavních typů vad, protože mezi potřebami jednotlivých skupin uvnitř těchto „hlavních" vad existují nesrovnatelně větší rozdíly než napříč těmito skupinami (např. prelingválně neslyšící, nedoslýchaví a ohluchlí mají mnohem méně společných potřeb než např. nedoslýchaví a slabozrací). Přesto bylo v tomto rozboru dělení podle hlavních vad použito, protože mnozí posuzovatelé projektů si této skutečnosti v plném rozsahu vědomi nejsou. Podle typu zdravotního postižení můžeme rozdělit občanská sdružení postižených na sdružení: duševně nemocných, mentálně postižených, tělesně postižených, sluchově postižených, zrakově postižených. Dále j e použit termín chronické nemoci, protože jinak používané termíny jako
civilizační choroby (je třeba rakovina civilizační choroba?) či vnitřně postižení (není vada sluchu také vnitřním postižením?) jsou matoucí. Jako smíšené vady jsou označeny organizace zdravotně postižených, které se starají o všechny zdravotně postižené bez ohledu na nějaký specifický typ zdravotního postižení. Sdružení označená jako kombinované vady jsou sdruženími nejzávažněji postižených, kde je několik typů postižení přítomno současně u téhož jedince. Do této kategorie patří i hluchoslepí.
Klasifikace projektů podle typu činnosti Při klasifikaci typu činností jsme se snažili v maximální míře vycházet z typologie sociálních služeb tak, jak byla uvedena v Programech a prioritách M P S V na str. B/l [2], ve sborníku projektového úkolu Akreditace sociálních služeb na str. 1/3 a dále [3] a definic těchto činností uvedených ve sborníku Konference o standardech sociálních služeb [4], Konkrétně j d e o tyto činnosti: * Služby sociální péče Asistenční služby: osobní asistence, pečovatelská služba, chráněné dílny, respitní péče, stacionáře. Rezidenční služby: domovy pro seniory a zdravotně postižené, chráněné bydlení, penziony (ty však M P S V dotovat nechce [2]). * Služby sociální intervence Služby včasné pomoci: kontaktní práce, raná intervence. 1199
Služby pomáhající při řešení: poradny, denní stacionáře, domy na půl cesty, podporované zaměstnání, terapeutické komunity, krizová pomoc, azylové domy, tísňová péče. Služby zabezpečující podmínky pro přežití: denní centra, noclehárny. D o těchto kategorií není příliš obtížné zatřídit projekty o b č a n s k ý c h sdružení poskytujících služby osobám v sociální nouzi. Z činností občanských sdružení zdravotně postižených v roce 2000, kdy již byla tato metodika zavedena, se n á m však do nich podařilo zařadit necelou třetinu. Zavedli j s m e proto ještě další kategorie činností: • Ostatní služby sociální intervence" Ucelená rehabilitace (zde bez její medicínské složky, která j e hrazena jiným způsobem): edukace zdravotně postižených týkající se zvládání jejich postižení, nácvik sebeobsluhy, skupinová psychoterapie, socioterapie, sociální rehabilitace,
pracovní rehabilitace, rekvalifikace, pomoc při hledání uplatnění na volném trhu práce, integrace zdravotně postižených a nácvik používání, popř. zapůjčování kompenzačních, rehabilitačních a reedukačních pomůcek. Rekondiční pobyty. Blíže nespecifikované sociální služby (např. Střediska pro poradenství a sociální rehabilitaci v okresech ČR). Samostatnou kategorii jsme zavedli pro • Veřejně účelné 2 ' aktivity o b č a n ských sdružení zdravotně postižených Každodenní činnost občanských sdružení zdravotně postižených: spolková činnost zdravotně postižených, provozování kluboven a domovů zdravotně postižených, poradenství členům v běžných životních situacích, zaměstnávání zdravotně postižených a jejich zákonných zástupců. (Do této kategorie zařazujeme i projekty z p ř e d c h o z í c h let, k t e r é m ě l y p ř í m o v názvu hospodářsko-správní náklady).
" Jde o služby, které podle našeho názoru jednoznačně patří mezi služby sociální intervence. MPSV je však ve své typologii neuvádí, musíme je proto zařadit zvlášť. 21 Neustále pokračuje diskuse o vzájemně a veřejně prospěšných činnostech, svépomocných činnostech atd. Tak např. v práci [1] na sir. 26 se uvádí: „...v rámci financování veřejných služeb by měl stát zřetelně rozlišoval mezi projekty, které slouží k naplňováni vzájemně prospěšných cílů poskytovatele, a mezi projekty, které naplňuji obecně (veřejně) prospěšné cíle... Definici a rozlišením mezi organizacemi vzájemně prospěšnými a obecně (veřejně) prospěšnými se v současné době zabývá Rada vlády pro nestátní neziskové organizace..." Čistě verbálně proti této úvaze nelze nic namítat. Problém, a to mimořádný, na který upozorňuje např. doc. JUDr. Ivo Telec, CSc., v publikaci Spolkové právo na str. 13 [5], je, že termín „prospěšnost" je apriorně citově zabarven a je téměř nemožné ho definovat právnicky, což se ostatně potvrdilo při mnohaletých sporech při přípravě zákona o obecně prospěšných společnostech. Proto úmyslně používáme termín „veřejně účelné aktivity", který je citově neutrální a má u nás delší tradici. 200
Obhajoba práv a zájmů zdravotně postižených: legislativní činnost, sociálně-právní poradenství, koordinace činnosti občanských sdružení zdravotně postižených. Informatika: informace pro zdravotně postižené, školení zdravotně postižených, informace o zdravotně postižených, školení odborníků pro práci se zdravotně postiženými, expertní činnost pro pracovníky státní správy, publikační činnost pro zdravotně postižené a odbornou veřejnost, o d b o m é konference a semináře. Prezentace (výchova veřejnosti): publikační činnost pro informaci široké veřejnosti, speciální olympiády, abilympiády, dny zdravotně postižených či seniorů, veletrhy a výstavy. Zahraniční styky. Jsme si vědomi, že použitá klasifikace činností j e stejně diskutabilní, jako každá jiná. Ostatně to byl právě způsob klasifikace činností, co diskusi okolo dotační politiky MPSV vyvolalo. Pozici autora oslabuje skutečnost, že neměl k dispozici plná znění projektů, ale pouze jejich názvy. Jeho výhodou je však na druhé straně důvěrná znalost většiny občanských sdružení zdravotně postižených.
Výsledky Soustředění dat v počítači u m o ž ň u j e analyzovat data z téměř libovolných hledisek, kombinovat jednotlivé položky, vytvářet položky nové atd. Základní vytvořenou tabulkou, ze které vycházejí všechny ostatní rozbory, j e přehled dotací všem typům občanských sdružení poskytn u t ý c h na j e j i c h j e d n o t l i v é p r o j e k t y
v letech 1996 až 2000. Tato tabulka j e však tak rozsáhlá (téměř 1000 řádek), že by její publikace spotřebovala značnou část rozsahu tohoto časopisu, a proto ji zde neuvádíme. Vážným zájemcům ji však můžeme poskytnout. Pro přehlednost připojujeme pouze několik tabulek ze základní tabulky odvozených. Jejich studiem lze dojít mj. k následujícím závěrům: Dotace různým typům nestátních s u b j e k t ů (tab. 2) V letech 1996 (ale již předtím) až 1998 byly dotace pro jednotlivé typy subjektů i jednotlivé typy vad víceméně konstantní. Pokud zde najdeme náhlé odchylky (např. malá dotace občanským sdružením s náboženským zaměřením v roce 1997), není to způsobeno změnou dotační politiky, ale chybějícími daty (viz úvod článku). V období 1999 až 2000 dochází k poklesu dotací občanským sdružením zdravotně postižených zhruba ze 181 mil. Kč na 160 mil. Kč, tj. téměř o 12 %. Naproti tomu se zhruba ve stejném poměru zvyšují dotace humanitárním zařízením církví (ze 165 na 182 mil. Kč) a ostatním občanským sdružením (ze zhruba 32 mil. na 50 mil. Kč). Podstatně se zvyšují dotace na prevenci drogových závislostí (ze zhruba 9 mil. zhruba na 25 mil. Kč). Dotovány začínají být i obecně prospěšné společnosti (7 mil. Kč v roce 2000) a fyzické osoby (1 mil. Kč v roce 2000). Respektujeme plně, že MPSV musí vybrat nejlepší nabídku bez ohledu na typ poskytovatele. P o v a ž u j e m e však za nezbytné u p o z o r n i t , že o b č a n s k á s d r u ž e n í
zdravotně postižených z a m ě s t n á v a j í i při zajišťováni sociálních služeb zdravotně postižené, kteří jinak zaměstnání jenom obtížně najdou. Vyhlašování zadání na sociální služby je veřejnou zakázkou jako cokoliv jiného a organizace zaměstnávající zdravotně postižené by při ní měly být preferovány. Dotace pro občanská sdružení ZP podle jednotlivých typů postižení (tab. 3) Opět j e třeba zdůraznit, že M P S V v minulosti nemělo dotační program pro občanská sdružení zdravotně postižených přihlížející k jednotlivým typům postižení 3 '. Na druhé straně j e však v občanských sdruženích zdravotně postižených právě celková výše dotací poskytnutých na projekty organizací daného typu postižení velice pozomě sledována a zdravotně postižení z ní usuzují na to, jakou závažnost stát přisuzuje jejich specifickým problémům a kam j e řadí na pomyslném žebříčku osob potřebujících státní pomoc. Podívejme se tedy na časové trendy: Po celou dobu narůstají dotace pro občanská sdružení kombinovaných vad, což j e jistě velice správné, protože jde o nejzávažnější postižení. I tak jsou tyto dotace v celkové položce zanedbatelné (méně než 4 mil. Kč). Značně narůstají dotace pro sdružení pečující o duševně nemocné z cca 18 mil. (1996) na cca 26 mil. (1999).
Zhruba konstantní zůstávají dotace pro sdružení chronicky nemocných (cca 7 mil. Kč). S v ý j i m k o u p r o p a d u v letech 1998 a 1999 (který neumíme vysvětlit) zůstávají poměrně vyrovnané dotace pro sdružení pečující o mentálně postižené (cca 30 mil. Kč). Zhruba konstantní zůstávají také dotace pro občanská sdružení tělesně postižených (cca 27 mil. Kč). Značně se však snižují dotace pro sdružení pečující o zdravotně postižené bez ohledu na typ postižení - smíšené vady (z 50 mil. v r o c e l 9 9 8 na 40 mil. v roce 2000), což j e o 20 %. Nejvíce a soustavně však od roku 1998 klesají dotace pro občanská sdružení zrakově a sluchově postižených. U zrakově p o s t i ž e n ý c h tento propad činí v období 1998-2000 téměř 10 mil. Kč, což je skoro 30 %, a u sluchově postiž e n ý c h ve s t e j n é m o b d o b í d o c h á z í k poklesu o více než 7 mil. Kč, což je dokonce o 40 %. Dotované činnosti (tab. 4) V kategorii služby sociální péče zůstávají zhruba konstantní dotace na rezidenční služby- kolem 10 mil. Kč ročně. Vyšší výdaj v roce 1997 byl způsoben dotací na střediska bydlení pro mentálně postižené Duha.
3) Přihlédnutí k typu postižení (klientely) se však naneštěstí objevilo v Programech a prioritách MPSV (tab. B2[2J) a bylo jedním z nejzávažnějších důvodů pro demonstrace nevidomých a neslyšících. 202
Projekty zdravotně postižených j e velice obtížné zařazovat do služeb sociální intervence v typologii MPSV, jak je patrné v kapitole Klasifikace projektů podle typu činnosti. Většinu projektů, které se sem podařilo zařadit, tvoří poradenství. Celkově se dotace na projekty služeb sociální intervence pohybují kolem necelých 8 mil. Kč ročně. MPSV však služby sociální intervence zajišťované občanskými sdruženími zdravotně postižených ve skutečnosti dotuje, i když se k nim ve své typologii nehlásí. Velmi značně narostly dotace na projekty, které zařazujeme do ucelené rehabilitace - ze 16 mil. Kč v roce 1996 na 42 mil. Kč v roce 2000. Víceméně konstantní zůstávají dotace na pomůcky (cca 8 mil. Kč ročně). MPSV postupně omezilo své dotace na rekondiční pobyty, které klesly zhruba ze 14 mil. Kč (do roku 1998) na 10 mil. Kč v roce 2000. I když j e to značný pokles, byl částečně kompenzován Ministerstvem zdravotnictví, tudíž ani v tomto případě nejde o změnu zásadní. Rovněž prakticky konstantní zůstávají dotace na nespecifikované sociální služby zdravotně postiženým, mezi kterými tvoří zcela rozhodující část dotace na Střediska pro poradenství a sociální rehabilitaci v okresech ČR Sdružení zdravotně postižených. Zatímco u kategorie ostatní služby sociální intervence jsme si jisti, že j e bude MPSV samo, nebo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví dotovat i v budoucnu, činnosti, které j s m e zahrnuli do společné
kategorie veřejně účelné aktivity občanských sdružení zdravotně postižených, bohužel mezi preferenční priority MPSV nejspíše nepatří. V této kategorii zůstaly v letech 1996 až 2000 prakticky konstantní dotace na činnosti, které j s m e označili j a k o obhajoba práv a zájmů zdravotně postižených (kolem 7 mil. Kč ročně). Jde především o legislativní a koordinační činnost největších střechových organizací zdravotně postižených. Zde j e však třeba konstatovat, že tyto dotace byly v posledních dvou letech přiznávány až po několika odvolacích řízeních a že j d e o činnost, která v dotačních prioritách M P S V nadále není. Nárůst dotací na prezentace j e v posledních třech letech způsoben především dotacemi, které byly poskytnuty na přípravu 5. světové abilympiády (není zde zahrnuto posledních 5 mil. Kč poskytnutých dodatečně v srpnu 2000). Prakticky však byly zastaveny dotace na speciální olympiády mentálně postižených a i o položce p r e z e n t a c e se lze d o m n í v a t , že na ni MPSV nadále přispívat nebude. Zahraniční styky přestalo MPSV v roce 2000 dotovat úplně. Opět respektujeme právo M P S V rozhodnout, že tyto styky dotovat ze své kapitoly nebude. Přesto si však klademe otázku, zda úspora částky, která nikdy nepřekročila 2 mil. Kč ze státního rozpočtu, vyváží odříznutí našich občanských sdružení od jejich zahraničních partnerských či střechových organizací právě v době, kdy se u nás „vstup do Evropy" skloňuje všude ve všech pádech. 203
K nejdramatičtějším změnám však došlo v dotacích na dva typy činností - asistenční služby a činnost občanských sdružení. Složení těchto položek j e uvedeno na stránkách 199 až 201. Položka činnost o b č a n s k ý c h s d r u ž e n í zahrnuje i tzv. hospodářsko-správní náklady (HSN) sdružení v letech, kdy takto bylo možno projekty nazývat. Tak např. v roce 1996 tvořily z celkových asi 63 mil. Kč na tuto činnost téměř 40 mil. Kč projekty, které měly HSN přímo v názvu. Poté MPSV začalo vyžadovat, aby tyto náklady byly rozpouštěny přímo do projektů sociálních služeb. Téměř zrcadlový průběh dotací na asistenční služby naznačuje, že značná část HSN byla v souladu s tímto požadavkem převedena právě do těchto služeb. Podle našeho názoru to umožňuje především kategorie „stacionáře", která ostatně byla několika občanskými sdruženími použitajiž v roce 1996 v názvech projektů k pokrytí nákladů kluboven. Ve Standardech kvality sociálních služeb MPSV [4] se komplex sociálních služeb „stacionář" vyskytuje ve dvou různých modifikacích a se dvěma různými koordinátory pracovních skupin - „Denní stacionář" (Daniel Kaucký) a „Stacionáře" (Ivana Plechatá). Text j e však v obou případech zcela identický. Citujeme: Definice k o m p l e x u služeb: Denní stacionář j e komplex služeb sociální intervence (!) zahrnující denní ambulantní služ-
by (aktivity) poskytované různým skupinám klientů s cílem pomoci jim řešit jejich problémy a rozšiřovat jejich možnosti zvládat tyto problémy vlastními silami. Složení k o m p l e x u služeb: pomoc při prosazování práv a zájmů, kontakt se společenským prostředím a výchovné, vzdělávací, aktivační nebo terapeutické služby. Do této definice se vejde jakákoliv klubová činnost zdravotně postižených, jenom si nejsme jisti, zda to bylo skutečně záměrem.
Závěr Nepochybujeme, že zásady dotační politiky M P S V budou i nadále upřesňovány, j e však prakticky jisté, že M P S V bude nadále dotovat především služby sociální péče a služby sociální intervence. Jsme přesvědčeni, že j e nezbytné, aby MPSV v dohodě s MZ určilo, který z těchto rezortů bude v budoucnu dotovat ucelenou r e h a b i l i t a c i , n á c v i k p o u ž í v á n í a zapůjčování pomůcek, rekondiční pobyty a nespecifikované sociální služby. Jde o celkovou částku cca 85 mil. Kč. Pro poskytování dotací na tyto služby není podle našeho názoru potřeba vytvářet žádnou novou metodiku 4 '. Jsme však přesvědčeni [6], že je vysoce žádoucí poskytovat státní dotace i na veřejně účelné aktivity občanských sdružení zdravotně postižených, a to již minimálně proto, že j e při nich zaměstnávána
4) V případě ucelené rehabilitace je však třeba najít systémové řešení, jak ji hradit jinak než dotacemi pro občanská sdruženi. 204
řada zdravotně postižených a jejich zákonných zástupců a že tyto aktivity občanských sdruženi zdravotně postižených vždy významně přispívaly k udržení sociálního smíru v této velice citlivé oblasti. V roce 1999 byly na veřejně účelné aktivity občanských sdružení zdravotně postižených poskytnuty dotace ve výši cca 40 mil. Kč a odhadujeme, že po upřesnění definic v ostatních kategoriích by se realističtěji mohlo j e d n a t o částku asi 60 mil. Kč ročně. Ať se již tato položka bude jmenovat Veřejně účelné aktivity občanských sdružení zdravotně postižených, Svépomocné aktivity zdravotně postižených, nebo opět Neinvestiční dotace občanským sdružením zdravotně postižených, či jakkoliv jinak, domníváme se, že dotace na tuto činnost by měly být přidělovány podle jiné metodiky a možná i jiným rezortem než dotace na sociální služby osobám v sociální nouzi.
Literatura: [1] MÁTL, O. et al.: Dotační politika Ministerstva práce a sociálních věcí. Praha, MPSV 1999. ISBN 8085529-69-6. [2] Dotační řízení MPSV. Podkladový materiál pro jednání pracovní skupiny. Praha, MPSV 1999. [3] Materiály k projektovému úkolu Akreditace sociálních služeb. Praha, MPSV 1999. [4] Sborník konference Standardy kvality sociálních služeb. Praha, MPSV 2000. [5] TELEC, I: Spolkové právo. Praha, C. H. Beck 1998. ISBN 80-7179194-6. [6] HRUBÝ, J.: Má stát přispívat na spolkovou činnost postižených? Můžeš. roč. VIII, č. 2, 2000, s. 8.
Tab. 1.: Vývoj položky na dotace v rozpočtové kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo práce a sociálních věci ČR
1996
1997
Běžné výdaje ÚSP řízených ministerstvem Neinvestiční dotace občanským sdružením
310 000 000
308 866 000
Ostatní dotace a příspěvky
280 210 000
279 926 000
Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby Dotace ČK.CH na domovy duchovních a řeholnic Program protidrogové politiky
1998
1999
2000
288 423 000
751 483 000
500 430 000
630 126 000
530 518 000
590 633 000
113 550 000
113 000 000
14 344 000
14 559 000
205
Tab. 2: Dotace různým typům nestátních subjektů Humanit zařizení církví
Občanská sdružení Rok
zdravotně postiženi
1996
172 674 200
1997
184 733 616
1998
181 291 000
10 913 000
76 127 700
1999
167 183 581
11 909 800
78 596 200
2000
160 726 963
7 921 300
senioři 12 043 780
náboženská
profesní
drogy
Obecné prospěSné společnosti
součet
ostatní
989 000 26 868 000
272 510 980
128 000 19 430 000
213 865 616
9 022 000
1 655 000 32 158 000
311 166 700
6 633 250
1 478 800 27 010 500 164 807 151
81 608 700 24 313 717
1 616 900 50 198 200 182 930 300
58 268 000
1 668 000
9 574 000
Občanská sdruženi
církve
— • — zdravotné postižení
dravotné postlier 1
—•—senioři
"
"j
457 619 282 953 400
7 511 100 517 780 580
_ 200 000 000
180 000 000 160 000 000 140 000 000
- A - náboženská
120 000 000
— X — drogy
100 000 000 občanská sdruž >ni s náboženským zaměfonírr * i - - - • n t 80 000 000
— • — profesní
*
— • -ostatní
60 000 000
#
%
církve
Fyzické osoby
.
#
^
ostatní občanská sdruženi 40 000 000 drogy^, H r- •
20 000 000
L
1997
1998
Tab.3: Dotace pro občanská sdružení zdravotně postižených podle jednotlivých typů postižení Rok 1996
kombinované vady
chronické nemoci
duSevně nemocni
sluchové postiženi
tělesně postižení
zrakově postižení
16 629 000
18 211 000
25 901 500
27 968 000
7 297 000
18 124 000
17 826 000
29 338 940
7 964 000
21 400 000
17 359 000
28 027 000
3 254 000
7 563 730
25 592 100
12 320 250
3 849 600
5 983 000
22 390 800
10 117 600
1 622 000
6 395 700
1997
2 398 000
1998
4 157 000
1999 2000
mentálně postižení
smíiené vady
31 721 000
44 226 000
27 106 000
34 986 676
47 657 000
27 186 000
23 863 000
51 335 000
23 664 783
25 218 300
26 151 400
43 4 1 9 0 1 8
24 577 300
18 476 800
35 467 000
39 864 863
M O 00
Tab. 4: Dotace pro občanská sdružení zdravotně postižených v závislosti na typu činnosti
Služby sociální péče
Služby sociální intervence
Ostatní služby sociální intervence
Veřejně účelné aktivity
1996
25 710 300
6 820 000
62 886 750
77 257 150
1997
35 402 956
6 402 480
86 252 071
56 676 109
1998
34 887 000
7 081 000
90 508 000
48 815 000
1999
37 588 978
5 534 810
83 569 870
40 489 923
2000
50 086 600
5 447 200
81 563 500
23 629 663
Rok
