ROPNÝ ZLOM
POZIČNÍ DOKUMENT Č. 1
Trast pro ekonomiku a společnost Brno, září 2007
Tento text je součástí ediční řady Poziční dokumenty Trastu pro ekonomiku a společnost. Poziční dokument vyjadřuje stanovisko Trastu ke konkrétním problémům, které členové Trastu považují za důležité. Poziční dokumenty jsou příspěvkem TESu do širší společenské diskuse a mají za cíl přispět k formování veřejných politik, resp. přinášet návrhy na možná řešení na úrovni státních a mezinárodních politik. Poziční dokumenty profilují Trast v důležitých společenských otázkách a zajišťují jeho čitelnost. Poziční dokumenty procházejí anonymním recenzním řízením. Trast pro ekonomiku a společnost je český nezávislý think-tank. Trast podporuje odborníky a zainteresovanou veřejnost v práci na ekonomických a sociálních modelech, konceptech a praktických řešeních, podporujících sociální spravedlnost, udržitelnost a korporátní odpovědnost. Trast chce především otevírat a rozšiřovat odbornou i veřejnou diskusi a kritiku převládajících premis neoklasické ekonomie a neoliberalismu, analyzovat důsledky a možná rizika současných politik pro sféru sociální a ekologickou a pro koncepci demokratického a právního státu a přinášet konstruktivní návrhy možných řešení, podporovat vznik, rozvoj lokálních, etických, demokratických ekonomických alternativ fungujících v praxi a přispívat k formování a rozvoji kritického myšlení v české společnosti. Jednotlivé cíle Trastu jsou naplňovány v rámci tématických programů: Přímé zahraniční investice - Program „Přímé zahraniční investice“ systematicky pracuje na zmapování následků přímých zahraničních investic, jakožto klíčového prvku ekonomické globalizace, pro ekonomiku a společnost. Policy Interventions - Program „Policy Interventions“ je platformou pro všechny, kteří chtějí vnášet do veřejné debaty o závažných společenských tématech nové úhly pohledu. Analyzujeme a diskutujeme např. otázky důchodové reformy v České republice. Lokální etické a demokratické ekonomiky - Program „Lokální, etické a demokratické ekonomiky“ je zaměřen na hledání a podporu reálných ekonomických alternativ v České republice s důrazem na lokální úroveň ekonomických aktivit, který pramení z přesvědčení, že lokalizovaná ekonomická aktivita je udržitelná jak pro komunitu, tak pro životní prostředí. Energie – Program „Energie“ je zaměřen na otázky zdrojů energie. V projektu „Ropný zlom“ se zaměřuje na informování a šíření osvěty o otázkách spojených s nadcházejícím vrcholem v těžbě ropy a s tím souvisejícími socioekonomickými změnami. © 2007 Trast pro ekonomiku a společnost Editor: Jan Drahokoupil ISBN: 978-80-254-0482-9
::: ROPNÝ ZLOM Ropný zlom, anglicky Peak Oil, je stručné vyjádření skutečnosti, že ropa je neobnovitelný energetický zdroj a že se pravděpodobně nacházíme v období, kdy lidstvo již vytěžilo polovinu všech známých zásob ropy. Od začátku průmyslové těžby ropy kolem roku 1860 až dosud světová těžba ropy jen stoupala. Jakmile však bude (nebo možná už bylo) dosaženo bodu, kdy bude (byla) vytěžena polovina veškerých ropných zásob, těžba s největší pravděpodobností začne (začala) klesat. Proto se používá pojmu „zlom“. Ropný zlom neznamená, že ropa za pár týdnů nebo let bude zcela vytěžena. Důsledkem poklesu těžby však bude nevyhnutelný růst nákladů. Postupně budou vyhledávána ložiska méně bohatá, bude se těžit ve složitějších geologických a klimatických podmínkách, bude věnována pozornost i netradičním zdrojům jako jsou ropné břidlice nebo asfaltové písky. I když vyjádření těchto skutečností v cenách ropy či finačních nákladech na její těžbu může být různé, energetická návratnost těžby už ve skutečnosti s největší pravděpodobností začala klesat.1 Současná civilizace, od zemědělství až po zábavu, je na levné ropě životně závislá. Jestliže tedy těžba ropy začne stagnovat a následně klesat a současně začnou (nebo už začaly) soustavně a nevratně růst náklady na její těžbu, bude to mít pro budoucnost a další vývoj lidstva pravděpodobně vážné a z hlediska podloženého současnými znalostmi i historickými zkušenostmi těžko představitelné důsledky.
::: HUBBERTOVA KŘIVKA Skutečnost, že těžba ropy v čase vždy probíhá podle určité křivky, objevil už v 50. letech geolog firmy Shell M. King Hubbert (Hubert, 1971). Platnost křivky, později nazvané po něm Hubbertovou2, dokázal nejdříve na jednotlivých ropných polích, a potom za všeobecného posměchu kolegů a veřejnosti i pro celé Spojené státy, když předpověděl ropný zlom pro USA na léta 1965 – 1970. V roce 1970 tam však ropný zlom skutečně nastal a od té doby v USA, kdysi její největší producentské zemi, těžba ropy klesá. ≈ Graf 1: Hubbertova křivka pro ropné pole s 8 vrty
Na grafu 1 je vidět průběh Hubbertovy křivky pro jednotlivé vrty i pro celé ropné pole. Je zřejmé, že s rostoucím počtem vrtů se křivka vyhlazuje a blíží ideálnímu tvaru. Ten je dán tím, že se vždy nejdříve vytěží snadno dostupná a tedy z hlediska nákladů relativně levná ropa. Jakmile však začne výtěžnost vrtu klesat a jednotkové náklady na těžbu stoupat, nutně se dospěje do okamžiku, kdy se do těžby vloží více, než z vrtu dostaneme - a je lhostejné, zda náklady čas vyjádříme ve finančních nebo fyzikálních jednotkách. Jestliže se do těžby musí vkládat více peněz nebo energie, než se pak v podobě ropy vrátí, Těžba a dovoz ropy v USA těžba končí. Skutečný průběh těžby ropy v USA je znázorněn v Grafu 2 ∆
Hubbert (†1989) v roce 1970 předpověděl ropný zlom pro celou planetu na léta 1995 - 2000. Nemohl pochopitelně předpokládat, že během dvou ropných krizí (1973, 1979) se těžba i růst spotřeby drasticky sníží a tím se
milióny barelů denně
těžba
Zdroj: http://wolf.readinglitho.co.uk/mainpages/hubbert.html
těžba dovoz
dosažení ropného zlomu oddálí. V jeho době však vyvrcholilo objevování nových ložisek a od té doby nových nálezů ubývá. V současnosti klesá těžba v 54 ze 65 ropných zemí. Dnes se odhaduje, že globální ropný zlom nastane (nastal) někdy mezi lety 2004 – 2010 (Campbell, 2002). Přesnější určení je asi těžko možné - ani geologové nevidí pod zem přesně a kromě toho státy jako Saúdská Arábie neumožňují svá data nestranně ověřovat. Většina odborníků sdružených v organizaci ASPO3 se však shoduje, že aktuální stav vypadá přibližně tak, jak znázorňuje graf 3. Graf 3: Vývoj těžby ropy a zemního plynu – odhad ropného zlomu (Zdroj: ASPO, 2007) ∆
Jednotlivé křivky v grafu znázorňují různé kategorie ropy a doprovodných látek („konvenční“ ropa, těžká ropa, ropa ze dna hlubokých moří, ropa z polárních oblastí, kondenzát apod.4) Z grafu vyplývá, že těžba konvenční lehké „sladké“ ropy nejspíš vyvrcholila v roce 2004, zatímco zlom celkové těžby nastane asi v roce 20105. Modely různých autorů jsou pochopitelně různé, avšak průběh křivek je podobný. Existují i odborníci a publicisté, kteří s uvedenými závěry nesouhlasí – buď argumentují, že ropný zlom nastane až někdy kolem roku 2035 (viz např. CERA, 2006) nebo někteří dokonce tvrdí, že se ropa někde v hlubinách země neustále obnovuje a že jde v podstatě o nevyčerpatelný zdroj (Gold, 1998). Přehledový zdroj různých scénářů ropného zlomu s dalšími odkazy je v článcích (Lynch, 2001) nebo (Wood et al. 2004).V češtině o nich stručně referuje Kalous (2005b).
::: MOŽNOSTI ŘEŠENÍ Organizace ASPO vypracovala Protokol o vyčerpání (Depletion protocol), zvaný též Protokol z Rimini nebo Uppsalský protokol6. Jde o návrh mezivládní dohody, určitou analogii Kjótského protokolu o skleníkových plynech. Poprvé byl přednesen v Rimini na 29. výroční konferenci výzkumného centra Pio Manzu konané 18. - 20. října 2003. Pio Manzu je instituce zabývající se už od konce 60. let geopolitickým a environmentálním výzkumem a slouží i jako poradní orgán OSN. Navrhuje vládám provést celosvětovou inventuru zásob ropy včetně stanovení tempa jejich vyčerpávání, omezit spotřebu a spekulativní obchody s ropou a podporovat rozvoj alternativních zdrojů. Chmurnost některých předpovědi vývoje „postfosilní“ společnosti je dána mírou závislosti naší civilizace na ropě a z ní vyplývající zranitelnosti všech základních oblastí života lidstva7. V čele tohoto plýtvavého způsobu organizace společnosti a ekonomiky jsou Spojené státy americké. Se svými 5 % světové populace spotřebovávají skoro 30 % světových energetických zdrojů (Hirsch et al., 2005). Není proto divu, že jsou i v čele světových diskusí o ropném zlomu. Téma v USA už dávno přešlo z aktivistických kruhů a internetových diskusí do zorného pole vlády a především jejích silových resortů, jako jsou ministerstva obrany a vnitra a tajné služby. Ministerstvo energetiky si nechalo vypracovat analýzu, která je obvykle nazývána podle jejího hlavního autora Hirschovou zprávou (ibid.). Ze zprávy vyplývá, že kdybychom začali okamžitě realizovat opatření nutná ke zmírnění závažných následků ropného zlomu, trvalo by to asi 20 let, než by se dostavily žádoucí výsledky. Ani z pohledu mainstreamové ekonomie není zaručeno, že nárůst ceny ropy povede k automatickému přizpůsobení míry a způsobu její spotřeby stavu ubývajících zásob a dynamiky jejich vyčerpání8,9.
Je příznačné a také vrcholně nebezpečné pro další globální vývoj, že reakce současné vládnoucí garnitury nejbohatší země světa zatím ukazují spíše na její snahu o silová řešení realizovaná na úkor zbytku lidstva. Konkrétní doklady podporující tento závěr přinášejí materiály produkované organizací Project for the new American Century (PNAC)10, thinktanku vedeného známým konzervativním novinářem Williamem Kristolem, který má zásadní vliv na formulování současné nekonzervativní americké politiky. V radikálním aktivistickém prostředí, kde se o problému ropného zlomu nejdříve začalo diskutovat, vznikla řada katastrofických vizí nedaleké „postfosilní“ budoucnosti11. Přesto se dají najít i pozitivněji laděné návrhy na možná řešení, která budou spočívat v celém komplexu opatření na všech úrovních, od vlád a zákonodárců přes obce, občanská sdružení a komunity až po jednotlivce. Jejich obsah se dá stručně shrnout asi takto12: n urychlená podpora obnovitelných zdrojů energií n úspory energií ve všech oblastech n změna způsobu života směrem k omezování spotřeby n změna ekonomického paradigmatu nahrazující všeobecné zbožnění růstu n decentralizace a lokalizace ekonomik, především v oblasti obstarávání základních životních potřeb n renesance komunitního života, snaha o větší míru soběstačnosti
::: IMPLIKACE PRO ČESKO V uvedeném stručném souhrnu lze hledat i základ možných budoucích řešení vhodných pro podmínky České republiky. Tento dokument si prozatím neklade za cíl jejich rozsáhlejší definice ani návrhy konkrétních opatření. Ty budou věcí nejbližší budoucnosti a budou dále rozvíjeny a zpřesňovány i v návaznosti na konkrétní vývoj situace. Aktuální vývoj k datu uzávěrky tohoto dokumentu ukazuje například na užitečnost budoucího rozboru souvislostí důsledků ropného zlomu, globálních změn klimatu a navazujících rizik pro světové zemědělství a potravinovou bezpečnost. Trast pro ekonomiku a společnost chce tímto dokumentem upozornit českou veřejnost na otázku ropného zlomu. Zároveň apeluje na vládu, zákonodárce, regionální a místní samosprávy i občanskou veřejnost a média, aby se začali aktivně zúčastňovat procesů a opatření vedoucích dlouhodobě ke zmírňování očekávaných následků ropného zlomu.
::: VYSVĚTLIVKY
1 Lze si například představit takový scénář ekonomického vývoje, kdy rostoucí ceny ropy spustí inflaci a následně standardní mechanismus protiinflačních opatření, např. růst úrokových měr, po nevyhnutelném poklesu poptávky se cena ropy zase sníží, ale zvýšit těžbu už v důsledku vyčerpání ložisek nebude možné – tento vývoj by mohl vyústit v zahájení trendu lokalizace ekonomik na úroveň států nebo regionů. Jak je však uvedeno jinde v textu, možných scénářů byla publikována celá řada a podrobnější rozbor se vymyká rozsahu tohoto dokumentu. 2 Hubbertova křivka je grafické vyjádření derivace funkce Q(t) = Qmax / (1+aebt) , Qmax je celková prokázaná zásoba zdroje, Q(t) kumulativní produkce, a a b jsou konstanty. Více vi: Alfred J. Cavallo, Natural Resources Research,Vol. 13,No. 4, December 2004, použitý matematický aparát je srozumitelně vysvětlen zde: http://wolf.readinglitho.co.uk/subpages/hubbertmaths/ hubbertmaths.html. 3 ASPO (The Association for the Study of Peak Oil & Gas, tj. Sdružení pro studium vrcholu těžby ropy a zemního plynu, http://www.peakoil.net/) je neformální síť vědců – členů a spolupracovníků evropských institucí a universit, zajímajících se o určení data a dopadu vyvrcholení a poklesu světové těžby ropy a plynu, zejména s ohledem na omezenost zdrojů. Posláním ASPO je: (1) Definovat a posoudit světové zdroje ropy a plynu; (2) Modelovat vyčerpání zdrojů s přihlédnutím k poptávce, ekonomice, technologii a politice; (3) Posilovat uvědomování závažných následků pro lidstvo. ASPO má v současnosti 26 členů ve 14 zemích: Dánsku, Finsku, Irsku, Itálii, Německu, Nizozemí, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii. Myšlenka ASPO vznikla v Německu v prosinci 2000 za účasti Colina Campbella a tehdejšího šéfa německé instituce BGR (Spolkový úřad pro geologii a nerostné suroviny) prof. Wellmera, později se jí ujal dnešní předseda ASPO profesor Kjell Aleklett z university v Uppsale ve Švédsku, kde se v květnu 2002 konala první mezinárodní konference k tématu Peak Oil a kde dnes ASPO sídlí. Velice silnou stránkou publikační činnosti ASPO jsou jejich Newsletters na webu irské odnože ASPO, které Colin Campbell osobně rediguje (a řadu jich také sám píše) už od ledna 2001. Vedle obecnějších úvah o dopadu Peak Oilu na civilizaci, politiku a ekonomiku tam lze nalézt např. hodnocení jednotlivých zemí – producentů i dovozců ropy a zemního plynu, informace o stavu jednotlivých ložisek, aktuality ze světového dění kolem ropy a zemního plynu apod. 4 Ke grafu je nutno zdůrazit, že nezahrnuje takové zdroje jako ropné písky nebo břidlice, na něž se v poslední době obrací pozornost těžařů. Způsob, jímž se z nich prozatím víceméně experimentálně těží (s pomocí vodní páry), vyžaduje vložit do nich více energie než se z nich získá.
5 V grafu jsou ve vzestupné části křivky v minulosti patrné dva poklesy těžby: Po izraelsko-arabské válce v r. 1973 a na začátku íránsko-irácké války v r. 1981. Možné ekonomické i politické krize v budoucnosti mohou vývoj pochopitelně v tomto smyslu ovlivnit, tj. způsobit skokové poklesy odlišující se výrazně od teoretického průběhu křivek. 6 Plný text Protokolu o vyčerpání je dostupný na: http://www.peakoil. ie/downloads/oil_depletion_protocol.pdf. V českém jazyce o Protokolu o vyčerpání referuje Kalous (2005a). 7 Samostatný rozbor by si zasloužila problematika zemědělství a jeho závislosti na fosilních surovinách. Nejen že se moderní zemědělství bez ropy a zemního plynu už dávno neobejde, ale dostalo se postupně do stavu, kdy do zemědělských produktů a potravin musíme vkládat ve formě fosilních zdrojů stejně nebo i více energie, než z nich získáváme. Ve větší míře než jako na zdroji pohonných hmot je v této souvislosti riziková závislost zemědělství na zemním plynu jako na základní surovině pro výrobu umělých hnojiv. Základní článek k tomuto tématu (Pfeiffer, 2004) obsahuje desítky odkazů na publikace upřesňující a kvantifikující uvedená tvrzení. Jeho název, „Jíme ropu a zemní plyn“, v žádném případě není nadsázkou. I když se to v kontextu české či evropské reality dotovaného omezování zemědělské produkce může zdát absurdní, z citovaných názorů vyplývá, že taková míra závislosti zemědělství na fosilních zdrojích může významně ohrozit zajištění výživy lidstva v planetárním měřítku. 8 Už v červnu 2004, kdy se barel surové ropy prodával za 40 dolarů, řekl investiční bankéř a energetický poradce Bushovy vlády Matthew Simmons v interview pro BBC (http://news.bbc.co.uk/1/hi/business/3777413. stm), že cena surové ropy potřebná pro účinnou tržní regulaci spotřeby ropy a ropných produktů je podle jeho výpočtů kolem 182 dolarů za barel, což by např. v USA znamenalo zhruba ztrojnásobení maloobchodní ceny benzínu. Vývoj od té doby i dnešní stav (říjen 2007), kdy cena surové ropy atakuje hranici 80 dolarů za barel, dává Simmonsovi zatím za pravdu. 9 Přehled přednášek Matthewa Simmonse ke stažení ve formátu .pdf: http://www.simmonsco-intl.com/research.aspx?Type=msspeeches 10 Internetová stránka PNAC: http://www.newamericancentury.org/. O roli PNAC v otázce ropného zlomu a americké zahraniční politiky referuje Kalous (2005c). 11 Za všechny viz třeba internetové stránky Matta Savinara (http://www. lifeaftertheoilcrash.net), http://www.dieoff.com/, nebo stránky Mike Rupperta (http://www.fromthewilderness.com). 12 Různé přístupy k postfosilní společnosti viz následující internetové stránky: http://www.theoildrum.com/ http://resourceinsights.blogspot.com/ http://www.communitysolution.org/ http://www.kunstler.com/ http://anthropik.com/thirty
::: REFERENCE ASPO (2007) – The Association for the study of peak oil and gas. Newsletter No. 73- January 2007. Citováno 24. února 2007. Campbell, Colin J. (2002) „Forecasting Global Oil Supply 2000-2050“. Hubbert Center Newsletter, č. 2002/3. Dostupné on-line na: http://hubbert.mines.edu/news/Campbell_02-3.pdf. Citováno 20. listopadu 2006. CERA (2006) „Why the ‘Peak Oil’ Theory Falls Down – Myths, Legends, and the Future of Oil Resources“. Cambridge Energy Research Associates, Inc., 2006. Shrnutí dostupné na: http://cera.ecnext.com/coms2/summary_0236-821_ITM. Citováno 20. listopadu 2006. Gold, Thomas (2001) „The deep hot biosphere: the myth of fossil fuels“. Copernicus Books/ Springer-Verlag, New York, 1998. First softcover printing 2001. ISBN 0-387-95253-5. Heinberg, Richard (2006) „The Oil Depletion Protocol: A Plan to Avert Oil Wars, Terrorism and Economic Collapse“, ISBN-13: 9780865715639 Hirsch, Robert L.; Bezdek, Roger; Wendling, Robert (2005) „Peaking of world oil production: impacts, mitigation, & risk management“. National Energy Technology Laboratory, únor 2005. Dostupné on-line na: http://www.netl.doe.gov/publications/others/pdf/Oil_Peaking_NETL.pdf. Citováno 20. listopadu 2006. Hubert, King M. (1971) „Energy from fossil fuels“. Science, svazek 109, č. 2823 (4. února 1949), str. 103-109. Dostupné on-line na: http://www.hubbertpeak.com/hubbert/science1949/. Citováno 20.11.2006. Kalous, Jindřich (2005a) „Kdo studuje blížící se vyčerpání ropných zdrojů“. Britské listy, 21.7.2005. Dostupné on-line na: http://www.blisty.cz/art/24200.html. Citováno 20. listopadu 2006. Kalous, Jindřich (2005b) „Jak přežít budoucnost. Scénáře ropného šoku“. Britské listy, 3.8.2005. Dostupné on-line na: http://www.blisty.cz/art/24380.html. Citováno 20. listopadu 2006. Kalous, Jindřich (2005c) „Ropa: ze zámoří přicházejí znepokojivé zprávy“. Britské listy, 8.8.2005. Dostupné on-line na: http://www.blisty.cz/art/24474.html. Citováno 20. listopadu 2006. Lynch, Michael C. (1998) „Crying Wolf: Warnings about oil supply“. Březen 1998. Dostupné on-line na: http://sepwww.stanford.edu/sep/jon/world-oil.dir/lynch/worldoil.html. Citováno 20. listopadu 2006. Pfeiffer, Dale Allen (2004) „Eating Fossil Fuels“. From The Wilderness Publications, 2004. Dostupné on-line na: http://www.fromthewilderness.com/cgi-bin/MasterPFP.cgi?doc=http://www.fromthewilderness.com/ free/ww3/100303_eating_oil.html. Citováno 20. listopadu 2006. Wood, John H; Long, Gary R.; Morehouse, David F. (2004) „Long-Term World Oil Supply Scenarios. The Future Is Neither as Bleak or Rosy as Some Assert“. Energy Information Administration, 18. srpna 2004. Dostupné on-line na: http://www.eia.doe. gov/pub/oil_gas/petroleum/feature_articles/2004/worldoilsupply/oilsupply04.html. Citováno 20. listopadu 2006.
DALŠÍ ZDROJE INFORMACÍ NA INTERNETU http://www.peakoil.ie/ http://www.oilscenarios.info/ http://www.energybulletin.net/
::: DOSUD VYDANÉ PUBLIKACE Petr Gočev: Co opravňuje vertikální přerozdělování? Imanentní kritika neoklasického a neoliberálního přístupu. Autor v tomto kvalitním, bezmála šedesátistránkovém textu ukazuje, že dovedením argumentů neoklasické a neoliberální ekonomie do důsledků dospějeme k preferenci poměrně vysoké míry progresivního vertikálního přerozdělování. Tím, že se autor omezil na imanentní kritiku, zbavil se možnosti použít některé argumenty ve prospěch vertikálního přerozdělování, opírajících se o přístupy nacházející se za obzorem neoklasické ekonomie a liberální politické filosofie. Limity vyplývající z omezení daných formou imanentní kritiky mu však umožnily formulovat argumenty, které mohou být přijaty ekonomickým mainstreamem. 59 stran, TES, 2006. ISBN 80-239-71-84-0. Ladislav Feierabend: Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Překlad knihy významného meziválečného družstevního činovníka Ladislava Feierabenda „Agricultural Cooperatives in Czechoslovakia“ (Mid-European Studies Center, New York, 1952), která mapuje venkovské družstevnictví v Československu od dob první republiky do počátku 50. let. Jedná se nejen o cenný historický dokument, ale zejména o inspiraci pro dnešek – výpověď o fungující „alternativní ekonomice“, kterou dnes pod nánosem nacismu, socialismu a úzce pojatého kapitalismu jen těžko hledáme. Publikace dlouholetého ředitele Kooperativy a ministra v Londýnské vládě, sepsaná srozumitelným jazykem a vybavená řadou čísel a tabulek, zčásti vyplní bílé místo na ekonomické mapě. Přeložila Naďa Johanisová. Nakladatelství Stehlík , 2007. ISBN 978-80-86913-03-2. Ivan Lesay: Bude reforma českého důchodového systému fundamentální? Veřejné rozpočty v České republice stojí před několika nezbytnými reformami. Současný stav nelze udržet a ať bude u vlády kdokoliv, musí reformovat. Penzijní systém je jednou z hlavních priorit. Politické strany napříč ideologickým spektrem navrhují přechod od současného systému k odlišným modelům. Je však nesmírně důležité odstoupit od mediálních klišé a zamyslet se nakolik je tento obrázek pravdivý. Jaký typ reformy je opravdu nutný? Jaké jsou širší důsledky navrhovaných řešení? Tento diskusní sešit nabízí průvodce na cestě hledání odpovědí na tyto otázky. Ivan Lesay velice přístupným způsobem diskutuje nejrůznější argumenty pro a proti navrhovaným reformám a vyvrací spoustu mýtů, které diskusi doprovází. Jeho diskusní sešit vyjasňuje rozdíly a skutečný význam možných směrů, kterými se reforma může ubírat. Autor ukazuje nakolik je dominantní konsensus zavádějící. 29 stran, TES, 2007. ISBN 978-80-239-9159-8. Stanislav Kutáček (Ed.): Sborník ze semináře Open space o lokálních ekonomikách a udržitelném rozvoji. Na přelomu ledna a února 2007 pořádal Trast pro ekonomiku a společnost úspěšný seminář „Open Space o lokálních ekonomikách a udržitelném rozvoji“. V brožuře jsou shrnuty nejdůležitější prezentace a diskuse, které na Open Space proběhly. 34 stran, TES, 2007. ISBN 978-80-239-9620-3
::: PŘIPRAVOVANÉ PUBLIKACE Naďa Johanisová: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem: výpravy za ekonomikou přátelskou lidem i přírodě. Knižního vydání časopiseckého seriálu Nadi Johanisové „Z ekonomického kapsáře Nadi Johanisové“, který od konce roku 2003 vycházel v časopise Hnutí Duha Sedmá Generace. Seriál, který skončil koncem roku 2005, má dvacet krátkých kapitol, je psaný lehkým zábavným stylem a zabývá se jak některými paradoxy současného ekonomického myšlení, tak zejména konkrétními ekonomickými alternativami, jak se s nimi autorka seznámila u nás i během ročního pobytu ve Velké Británii. Vyjde v roce 2008 s ilustracemi Vladimíra Jiránka.
ROPNÝ ZLOM Poziční dokument č. 1 Vydal: Trast pro ekonomiku a společnost, Brno, září 2007 Grafická úprava: Petr Kutáček Tisk: Voštěp, spol. s r.o. Náklad: 500 ks ISBN: 978-80-254-0482-9
