Krotitel - zlom Stránka 1 motto

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 1

motto

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 2

CAMILLA LÄCKBERG Narodila se v roce 1974 v pfiímofiském mûsteãku Fjällbacka v jihozápadním ·védsku. Po studiích na Vysoké obchodní ‰kole v Göteborgu pracovala dva roky jako ekonomka. Stále v‰ak touÏila po psaní detektivních románÛ a své pfiání uskuteãnila v roce 2003, kdy vy‰la její prvotina Ledová princezna (Isprinsessan). Hlavní dvojicí jsou partnefii – a následnû manÏelé – Erika Falcková a Patrik Hedström. V roce 2006 se stala nejprodávanûj‰í autorkou ve ·védsku a dostala cenu Folkets litteraturpris. V roce 2007 byly dvû detektivky zfilmovány a dal‰í díly zaãala ‰védská televize vysílat v prosinci 2009. www.lackberg.cz www.camillalackberg.com V detektivní fiadû o Erice a Patrikovi jiÏ vy‰lo: Ledová princezna Kazatel Kameník Vlastní spravedlnost Elsyino tajemství Mofiská panna StráÏce majáku Andûlíãkáfika

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 3

CAMILLA LÄCKBERG

KROTITEL

Praha 2015

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 4

PfieloÏila Vendula Nováková

Lejontämjaren © Camilla Läckberg 2014 First published by Forum, Sweden Published by arrangement with Nordin Agency AB, Sweden Translation © Vendula Nováková, 2015 ISBN 978-80-267-0394-5

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 5

Simonovi

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 6

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 7

KÛÀ ve vzduchu ucítil závan hrÛzy, je‰tû neÏ dívka vy‰la z lesa. Jezdkynû ho nabádala k vy‰‰í rychlosti, zabodávala mu paty do bokÛ, ale nebylo to tfieba. Dokázal se do ní vcítit a hnal by se tryskem vpfied i bez pobízení. Okolní ticho pfieru‰oval tlumen˘, rytmick˘ zvuk kopyt. Pfies noc napadla tenká vrstva snûhu, kÛÀ v nûm razil novou stopu a kopyty vífiil jemÀounk˘ pra‰an. Dívka pfied nimi nebûÏela. Pohybovala se nejistû, nepravideln˘m krokem, paÏemi se pevnû objímala kolem tûla. Jezdkynû vykfiikla. KÛÀ z jejího hlasu pochopil, Ïe nûco není v pofiádku. Dívka neodpovûdûla a klop˘tala stále dál. BlíÏili se k ní, kÛÀ je‰tû zrychlil. Siln˘, ‰tiplav˘ pach hrÛzy se mísil s nûãím jin˘m, nepopsateln˘m a tak dûsiv˘m, Ïe sklopil u‰i dozadu. Nejradûji by zastavil, obrátil se a tryskem uhánûl zpátky do klidu stáje. Tady nebylo bezpeãno. Mezi nimi a dívkou vedla silnice. Byla prázdná a ãerstv˘ pra‰an se vzná‰el nad asfaltem jako lehká mlha. Dívka se k nim pfiibliÏovala. Byla bosá a ãerveÀ jejích nah˘ch paÏí a nohou ostfie kontrastovala s okolní neposkvrnûností. ZasnûÏené smrky za ní vytváfiely bílou kulisu. UÏ byli jen kousek od sebe, kaÏd˘ na své stranû silnice, kdyÏ kÛÀ usly‰el, jak jezdkynû znovu vykfiikla. Zvuk jejího hlasu dobfie znal, ale pfiesto teì zaznûl jaksi cize. Dívka se najednou zastavila. ZÛstala stát uprostfied silnice a kolem nohou jí vífiil sníh. S jejíma oãima nebylo nûco v pofiádku. V bílém obliãeji zely jako ãerné díry. Zniãehonic se na silnici objevilo auto. Ticho proÈalo zaskfiípûní brzd a pak se ozvalo Ïuchnutí, jak tûlo dopad7

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 8

lo na zem. Jezdkynû pfiitáhla otûÏe tak prudce, aÏ se koni zafiízlo udidlo do tlamy. Poslechl a na místû zastavil. Ona a on jsou jedno tûlo, jedna du‰e. To ho nauãila uÏ dávno. Dívka leÏela nehybnû na zemi. Podivné oãi upírala k nebi.

Erika Falcková se zastavila pfied budovou vûznice a poprvé si ji dÛkladnû prohlédla. Pfii sv˘ch dfiívûj‰ích náv‰tûvách byla tak pohlcená nadcházejícím setkáním, Ïe si budovy a jejího okolí pfiíli‰ nev‰ímala. Ale jestli chce napsat knihu o Laile Kowalské, která pfied mnoha lety brutálnû zavraÏdila svého manÏela Vladeka, bude potfiebovat v‰echny dostupné dojmy. Budova pfiipomínala bunkr. Erika pfiem˘‰lela, jak vykreslit atmosféru, která ji obklopovala, jak na ãtenáfie pfienést tu uzavfienost a beznadûj. Z Fjällbacky to sem autem trvalo pfies pÛl hodiny, vûznice stála na opu‰tûném, odlehlém místû, byla obehnaná plotem s ostnat˘m drátem, ale na rozdíl od americk˘ch filmÛ tu chybûly vûÏe s ozbrojen˘mi stráÏemi. Pfii stavbû budovy brali ohled pouze na její funkci, a tou bylo oddûlit vûznû od okolního svûta. Zvenãí se vûzení zdálo úplnû prázdné, ale Erika vûdûla, Ïe je to spí‰ naopak. KvÛli snaze u‰etfiit a napjatému rozpoãtu se o prostor dûlil maximální poãet vûzÀÛ. Místní zastupitelstvo nehodlalo vynakládat peníze na novou budovu, protoÏe by mohlo pfiijít o hlasy voliãÛ. Vûznice se zkrátka musela spokojit s tím, co má. Erice zaãala b˘t zima, a tak radûji zamífiila ke vchodu. Na vrátnici si dozorce ledabyle prohlédl její doklady a pfiik˘vl, ani k ní nezvedl zrak. Vstal a vedl ji chodbou, zatímco ona si v hlavû promítala dne‰ní pekelné ráno. Pfiipadalo jí, Ïe je to tak poslední dobou pofiád. VÛbec si nevybavovala, Ïe by Maja kdy byla tak protivná, v tomto ani jakémkoli jiném vûku. Dvojãata vstoupila do období vzdoru, ale tento termín zdaleka nevystihoval, co se 8

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 9

u nich doma dûlo. TûÏké pofiízení bylo zvlá‰È s Noelem. OdjakÏiva byl z dvojãat ten zlobivûj‰í, ale Anton se k nûmu pokaÏdé ochotnû pfiidal. KdyÏ se dal Noel do kfiiku, spustil taky. Doma obãas panoval takov˘ randál, Ïe jim s Patrikem jen zázrakem nepopraskaly u‰ní bubínky. A co teprve ty scény, kdyÏ se snaÏila dûti ustrojit do zimního obleãení. Nenápadnû si pfiiãichla k podpaÏí. UÏ teì byla cítit potem. KdyÏ se jí koneãnû povedlo nacpat dvojãata do v‰ech vrstev a odvést je i Maju do ‰kolky, nemûla uÏ ãas se pfievléknout. Ale co, nechystá se pfiece na ples. Svazek klíãÛ zacinkal, dozorce odemkl a uvedl Eriku do náv‰tûvní místnosti. Pfiipadalo jí trochu zvlá‰tnû staromódní, Ïe tu je‰tû stále mají dvefie, které se zamykají klíãem a ne elektronicky. Ale samozfiejmû je jednodu‰‰í zjistit kód ke dvefiím neÏ ukrást klíã, takÏe nakonec nebylo divu, Ïe radûji zamykají takhle postaru. Laila sedûla u jediného stolu v místnosti, obliãej obrácen˘ k oknu. Paprsky zimního slunce jí dopadaly na svûtlé vlasy jako svatozáfi. MfiíÏe na oknech rozdûlovaly podlahu na ãtvercovou svûtelnou ‰achovnici. Poletující zrníãka prachu svûdãila o tom, Ïe se v místnosti uklízelo ménû, neÏ by bylo záhodno. „Dobr˘ den,“ pozdravila Erika a posadila se. Vlastnû jí vrtalo hlavou, proã se s ní chce Laila znovu setkat. Dnes se uvidí potfietí a Erika se zatím v podstatû nic nedozvûdûla. Nejdfiív ji Laila odmítala vÛbec pfiijmout. Erika ji bombardovala prosebn˘mi dopisy i telefonáty, ale v‰echno bylo marné. Pfied nûkolika mûsíci Laila najednou svolila. Patrnû pro ni náv‰tûvy pfiedstavovaly vítané zpestfiení v jednotvárném vûzeÀském Ïivotû, a dokud se s ní Laila bude ochotná potkávat, Erika sem hodlala nadále jezdit. UÏ dlouho nemûla takovou chuÈ zpracovat nûãí pfiíbûh a bez Lailiny pomoci se jí to nepodafií. „Dobr˘ den, Eriko.“ Laila na ni upfiela své zvlá‰tní svûtle modré oãi. KdyÏ se s ní Erika setkala poprvé, vzpo9

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 10

mnûla si na taÏné psy. Po náv‰tûvû si vyhledala, jak se ta rasa jmenuje. Husky. Laila mûla oãi jako sibifisk˘ husky. „Proã se se mnou scházíte, kdyÏ odmítáte mluvit o pfiípadu?“ zeptala se Erika bez okolkÛ. Hned zalitovala, Ïe pouÏila tak formální v˘raz. Pro Lailu ta událost nebyla Ïádn˘ pfiípad. Byla to tragédie, kterou se dodnes trápila. Laila pokrãila rameny. „Nikdo jin˘ mû nenav‰tûvuje,“ odpovûdûla, a potvrdila tak Eriãinu domnûnku. Erika vytáhla z kabelky desky se ãlánky, fotkami a poznámkami. „Je‰tû jsem to nevzdala,“ prohodila a poklepala na desky. „Beru to jako nutnou daÀ za chvilku va‰í spoleãnosti,“ zaÏertovala Laila, a potvrdila tak Eriãino tu‰ení, Ïe Ïenû nechybí smysl pro humor. S jemn˘m úsmûvem vypadala její tváfi najednou úplnû jinak. Erika si vybavila Lailiny fotky z doby pfied onou událostí. Nebyla pfiímo krásná, ale jak˘msi zvlá‰tním, fascinujícím zpÛsobem pÛvabná. Tehdy mûla dlouhé svûtlé vlasy a na vût‰inû fotek je nosila rozpu‰tûné a hladce uãesané. Teì byla ostfiíhaná na kraÈouãkého jeÏka. Nedalo se tomu ani fiíkat úães a bylo zjevné, Ïe se Laila o svÛj zevnûj‰ek pfiestala starat uÏ dávno. A proã by také mûla? JiÏ mnoho let se nepodívala ven do skuteãného svûta. KvÛli komu by se tady krá‰lila? KvÛli náv‰tûvám, které za ní nechodily? KvÛli ostatním vûzeÀkyním? KvÛli dozorcÛm? „Vypadáte dneska unavenû.“ Laila si Eriku dÛkladnû prohlíÏela. „Máte za sebou tûÏké ráno?“ „TûÏké ráno, vãera tûÏk˘ veãer a pravdûpodobnû mû ãeká i tûÏké odpoledne. Ale tak uÏ to prostû je, kdyÏ máte malé dûti...“ Erika si hluboce povzdechla a pokou‰ela se uvolnit. Sama cítila, jak je po ranním stresu celá napjatá. „Peter byl vÏdycky tak hodn˘,“ fiekla Laila a svûtlé oãi se jí zakalily. „Nevybavuju si jedin˘ den, kdy by zlobil.“ „Minule jste fiíkala, Ïe byl dost zamlkl˘.“ „Nejdfiív jsme si mysleli, Ïe s ním není nûco v pofiádku. 10

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 11

Do tfií let nefiekl ani slovo. Chtûla jsem ho vzít k nûjakému odborníkovi, ale Vladek to odmítl.“ Pohrdavû vydechla a ruce na stole nevûdomky zaÈala v pûst. „Co se stalo, kdyÏ mu byly tfii?“ „ Jednoho dne zaãal zniãehonic mluvit. V cel˘ch vûtách. Mûl velkou slovní zásobu. Trochu ‰i‰lal, ale jinak jako by mluvil odjakÏiva. Jako kdyby nûkdo mávl kouzeln˘m proutkem a ty roky mlãení se vypafiily.“ „A nikdy se to nevysvûtlilo?“ „Ne, kdo by nám to vysvûtlil? Vladek pfiece nechtûl nikoho Ïádat o pomoc. VÏdycky fiíkal, Ïe se do rodinn˘ch záleÏitostí nemají míchat cizí lidé.“ „Proã si myslíte, Ïe Peter tak dlouho mlãel?“ Laila odvrátila obliãej k oknu a slunce kolem jejího blonìatého jeÏka opût vykrouÏilo svatozáfi. Na svûtle nemilosrdnû vyvstaly vrásky, které jí do tváfie vryl ãas a které svûdãily o ve‰kerém proÏitém utrpení. „Patrnû usoudil, Ïe bude nejlep‰í, kdyÏ bude co nejménû nápadn˘. KdyÏ ho nebude moc vidût ani sly‰et. Peter byl chytr˘ kluk.“ „A co Louise? Ta zaãala mluvit dfiív?“ Erika zatajila dech. Laila do této chvíle dûlala, Ïe otázky o dcefii nesly‰í. Ani teì neodpovûdûla. „Peter hroznû rád rovnal vûci. Chtûl mít ve v‰em pofiádek. KdyÏ si jako mal˘ hrál s kostkami, stavûl dokonalé, rovné komíny a pokaÏdé se rozbreãel, jakmile...“ Laila se náhle zarazila. Erika vidûla, jak Laila semkla rty, a silou my‰lenek se ji snaÏila pfiimût, aby pokraãovala a vypustila ven to, co v sobû tak peãlivû ukr˘vá. Ale ta správná chvíle pominula. Stejnû jako pfii pfiedchozích náv‰tûvách. Nûkdy mûla pocit, jako by Laila stála na okraji propasti a v hloubi du‰e do ní chtûla skoãit, vrhnout se po hlavû dolÛ, ale vÏdy ji zadrÏela jakási neznámá síla, která Ïenu donutila vrátit se do bezpeãí zemû stínÛ. Nebyla to Ïádná náhoda, Ïe Erika pomyslela právû na 11

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 12

stíny. Hned pfii jejich prvním setkání získala pocit, Ïe Laila Ïije v jejich zajetí. Îe proÏívá jen jak˘si odlesk svého skuteãného Ïivota, kter˘ pfied mnoha lety zmizel v bezedné temnotû. „Máte nûkdy pocit, Ïe vám s kluky dojde trpûlivost? Îe nemáte daleko k tomu, abyste pfiekroãila jakousi neviditelnou hranici?“ Bylo sly‰et, Ïe to Lailu upfiímnû zajímá, ale v hlase jí zazníval i prosebn˘ tón. Na tu otázku nebyla jednoduchá odpovûì. V‰ichni rodiãe mají patrnû nûkdy pocit, Ïe se pohybují na samé hranici mezi povolen˘m a zakázan˘m. V duchu poãítají do deseti, zatímco se jim v hlavû honí my‰lenky na to, co by byli schopní udûlat, aby dûti toho zlobení nechaly. Ale mezi my‰lenkami a skuteãn˘m ãinem byl velk˘ rozdíl. Erika tedy zavrtûla hlavou. „Nikdy bych jim nemohla ublíÏit.“ Laila nejprve neodpovídala. Jen se na Eriku dívala sv˘ma záfiivû modr˘ma oãima. Ale kdyÏ na dvefie zaklepal dozorce a fiekl jim, Ïe náv‰tûvní hodiny jsou u konce, pronesla Laila ti‰e, s pohledem stále upfien˘m na Eriku: „To si jenom myslíte.“ Erika si vzpomnûla na fotky v deskách a zachvûla se.

Tyra pravideln˘mi pohyby hfiebelcovala Fantu. U koní jí bylo vÏdycky nejlíp. Ve skuteãnosti by se radûji starala o Scirocca, ale Molly k nûmu nikoho jiného nepustila. Taková nespravedlnost. Jen kvÛli tomu, Ïe stáj patfiila jejím rodiãÛm, si Molly vÏdycky prosadila svou. Tyra Scirocca prostû milovala. ZboÏÀovala ho od první chvíle, kdy ho uvidûla. Díval se na ni, jako by ji chápal. Rozumûli si i beze slov, coÏ se jí nikdy s Ïádn˘m ãlovûkem ani zvífietem nestalo. S k˘m taky? S matkou? Nebo s Lassem? Pfii pouhém pomy‰lení na Lasseho na kartáã mimodûk pfiitlaãila, ale nezdálo se, Ïe by proti tomu velká bílá klisna nûco mûla. Spí‰e to vypadalo, Ïe si tahy kartáãem uÏívá, zafrkala a k˘vala hlavou nahoru 12

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 13

a dolÛ, jako by se uklánûla. Tyfie pfiipadalo, Ïe ji klisna vyz˘vá k tanci. Usmála se a pohladila Fantu po ‰edém ãenichu. „Ty jsi pfiece taky hezká,“ konej‰ila ji, jako by klisna mohla sly‰et její úvahy o Sciroccovi. Pak se v ní ozvalo ‰patné svûdomí. Podívala se na svou ruku na Fantinû ãenichu a uvûdomila si, jak je její závist malicherná. „Chybí ti Victoria, viì?“ za‰eptala a pfiitiskla hlavu klisnû ke krku. Victoria, která se o Fantu starala. Victoria, která byla uÏ nûkolik mûsícÛ pohfie‰ovaná. Victoria, která je – nebo moÏná byla – její nejlep‰í kamarádka. „Mnû taky chybí.“ Tyra cítila na tváfii Fantinu hebkou hfiívu, ale ani to jí neposkytlo k˘Ïené povzbuzení. Správnû by teì mûla sedût na hodinû matematiky, ale zrovna dnes ráno nemûla sílu tváfiit se, Ïe je v‰echno v pofiádku a Ïe jí Victoria nechybí. Pfiedstírala, Ïe jde na autobus do ‰koly, ale místo toho se ‰la ukr˘t do stáje. Jedinû tady mohla najít útûchu. Dospûlí nic nechápali. Vnímali jen vlastní starosti, vlastní smutek. Victoria pro ni byla víc neÏ nejlep‰í kamarádka. Byla jako její sestra. Skamarádily se hned první den ve ‰kolce a od té doby byly nerozluãné. Nic pfied sebou netajily. Anebo moÏná pfiece nûco? Tyra uÏ si nebyla niãím jistá. Tûch pár posledních mûsícÛ, neÏ Victoria zmizela, se nûco zmûnilo. Jako by mezi nimi vyrostla zeì. Tyra nechtûla dotírat. Myslela si, Ïe jí Victoria ãasem poví, o co jde. Ale ãas se nach˘lil a Victoria zmizela. „Urãitû se vrátí,“ utû‰ovala Fantu, ale v hloubi du‰e o tom pochybovala. I kdyÏ to nikdo nevyslovil nahlas, v‰ichni vûdûli, Ïe se muselo stát nûco váÏného. Victoria nebyla ten typ dívky, kter˘ si jen tak zmizí, jestli vÛbec nûjak˘ takov˘ typ existuje. Na to byla pfiíli‰ spokojená a mûla málo dobrodruÏného ducha. Nejrad‰i byla doma nebo ve stáji, nechtûla s ní jet ani o víkendu na v˘let do 13

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 14

Strömstadu. A její rodina vÛbec nebyla jako ta Tyfiina. Byli hroznû hodní, vãetnû Victoriina star‰ího bratra. âasto jí pomáhal a vozil ji do stáje, tfieba i brzy ráno. Tyra se u nich doma vÏdycky cítila pfiíjemnû. Pfiipadala si jako jedna z nich. Nûkdy si dokonce pfiála, aby k nim do rodiny opravdu patfiila. Do obyãejné, normální rodiny. Fanta ji nûÏnû ‰Èouchla. Do koÀského ãenichu se vpilo nûkolik slz a Tyra si rukou rychle osu‰ila oãi. Náhle usly‰ela zvenãí zvuky. Také Fanta zpozornûla, natoãila u‰i dopfiedu a zvedla hlavu tak prudce, aÏ Tyru udefiila do brady. Dívka ucítila v ústech kovovou chuÈ krve. Zaklela, pfiitiskla si na rty hfibet ruky a ‰la se podívat, co se venku dûje. Otevfiela vrata stáje a oslepilo ji slunce, ale oãi svûtlu rychle pfiivykly a ona hned uvidûla, jak se pfies dvÛr tryskem blíÏí Valiant s Martou v sedle. Marta zastavila tak prudce, Ïe se hfiebec málem vzepjal na zadní. Nûco volala. Tyra nejdfiív nesly‰ela co, ale Marta to kfiiãela stále dokola. A nakonec k ní slova pfiece jen dolehla: „Victoria! Na‰li jsme Victorii.“

Patrik Hedström sedûl u svého stolu na tanumshedské policejní stanici a vychutnával si ten boÏsk˘ klid. Pfii‰el dnes do práce brzy, a tak se vyhnul oblékání a cestû do ‰kolky, coÏ bylo od té doby, co se dvojãata promûnila z roztomil˘ch dûtiãek na Damiena z filmu Pfiichází Satan!, hotové peklo. Nechápal, jak mÛÏou dva tak malí ãlovíãkové vysát ze svého okolí tolik energie. Poslední dobou mûl nejradûji, kdyÏ si veãer sedl k jejich post˘lkám a pozoroval je, jak spí. V tu chvíli si mohl v klidu vychutnávat svou nezkalenou, velkou lásku k dûtem, aniÏ se mísila s nefal‰ovan˘m zoufalstvím, které ho obãas pfiepadalo, kdyÏ jeãely: „NEEEEE, JÁ NECHCÍ!“ S Majou bylo v‰echno tisíckrát jednodu‰‰í. AÏ z toho mûl nûkdy v˘ãitky svûdomí, Ïe oba s Erikou vûnují tolik pozornosti jejím mlad‰ím brá‰kÛm. Na Maju se ãasto tro14

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 15

chu pozapomínalo. Byla tak hodná a umûla se sama natolik dobfie zabavit, Ïe zkrátka pfiedpokládali, Ïe je spokojená. Krom toho se zdálo, Ïe uÏ v tomto vûku ovládá magickou schopnost uklidnit své brá‰ky bûhem tûch nejhor‰ích záchvatÛ. Ale stejnû to nebylo fér a Patrik se rozhodl, Ïe dnes veãer se bude vûnovat jen Maje, uloÏí ji a pfieãte jí pohádku. V tu chvíli zazvonil telefon. Zvedl ho trochu roztrÏitû, pofiád byl my‰lenkami u Maji, ale co nevidût se probral a narovnal se na Ïidli. „CoÏe?“ Poslouchal. „Dobfie, hned tam jedeme.“ V rychlosti na sebe hodil bundu a zavolal do chodby: „Gösto! Mellbergu! Martine!“ „Co se dûje, copak hofií?“ zamruãel Bertil Mellberg, kter˘ zcela neãekanû vy‰el ze své kanceláfie jako první. Brzy se pfiidal i Martin Molin, Gösta Flygare a sekretáfika Annika, která to mûla ze svého pracovi‰tû na recepci k Patrikovi nejdál. „Na‰li Victorii Hallbergovou. Srazilo ji auto poblíÏ v˘chodního vjezdu do Fjällbacky a sanitka ji právû veze do Uddevally. Gösto, do nemocnice pojedeme my dva.“ „A sakra,“ uklouzlo Göstovi. Vystfielil do své kanceláfie, aby si také honem oblékl bundu. AÈ byla situace sebenaléhavûj‰í, za leto‰ní zimy nebylo radno vydávat se ven bez teplého obleãení. „Martine, ty s Bertilem vyrazíte k místu nehody a promluvíte si s fiidiãem,“ pokraãoval Patrik. „Zavolej taky technikÛm, aÈ se tam s vámi sejdou.“ „Ty jsi dneska panovaãn˘ aÏ hrÛza,“ bruãel Mellberg. „Ale protoÏe jsem tady ‰éf, je jasné, Ïe na místo nehody pojedu já. Správn˘ muÏ na správném místû.“ Patrik si v duchu povzdechl, ale nefiekl nic. S Göstou v patách spûchal k jednomu ze dvou policejních aut, vrhl se dovnitfi a nastartoval. Zatracené náledí, pomyslel si, kdyÏ auto v první zatáãce dostalo smyk. NeodváÏil se jet tak rychle, jak by chtûl. 15

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 16

Zase zaãalo snûÏit a on nechtûl riskovat, Ïe vyletí ze silnice. Netrpûlivû bu‰il pûstí do volantu. Byl teprve leden a vzhledem k dlouh˘m ‰védsk˘m zimám je ãekaly minimálnû dal‰í dva mûsíce téhle mizérie. „Uklidni se,“ napomínal ho Gösta a drÏel se madla nade dvefimi. „Co ti fiíkali do telefonu?“ Autu znovu podklouzla kola a Gösta zalapal po dechu. „Nic moc. Jen Ïe do‰lo k dopravní nehodû a Ïe ta sraÏená dívka je Victoria. Zjevnû byl na místû svûdek, kter˘ ji poznal. BohuÏel to s ní nevypadá dobfie, navíc mûla i jiná poranûní, která utrpûla je‰tû pfied nehodou.“ „Jaká poranûní?“ „Nevím, to zjistíme, aÏ tam dojedeme.“ Za necelou hodinu dojeli do uddevallské nemocnice a zaparkovali pfied vchodem. Poklusem zamífiili na urgentní pfiíjem a brzy sehnali lékafie, kter˘ se podle jmenovky na hrudi jmenoval Strandberg. „To je dobfie, Ïe jste pfiijeli. Tu dívku budou zrovna operovat. BohuÏel není jisté, jestli to pfieÏije. Sly‰eli jsme, Ïe byla nûjakou dobu pohfie‰ovaná, a vzhledem ke zvlá‰tním okolnostem jsme usoudili, Ïe bude lep‰í, kdyÏ budete rodinu informovat vy. Pfiedpokládám, Ïe jste s nimi byli hodnû v kontaktu?“ Gösta pfiik˘vl. „Já jim zavolám.“ „Víte nûco o tom, co se tam stalo?“ zeptal se Patrik. „Nevím nic víc, neÏ Ïe ji srazilo auto. Má silné vnitfiní krvácení a také do‰lo k poranûní lebky, o kterém je‰tû nevíme, jak moc je váÏné. Po operaci ji budeme nûjakou dobu udrÏovat v umûlém spánku, abychom minimalizovali po‰kození mozku. Jestli to tedy pfieÏije.“ „Bylo mi fieãeno, Ïe nûkterá zranûní utrpûla uÏ pfied nehodou.“ „No...“ protáhl Strandberg. „Nevíme pfiesnû, která poranûní jí zpÛsobilo auto a která mûla uÏ dfiív. Ale...“ Dodával si odvahy a zdálo se, Ïe hledá ten správn˘ v˘raz. „Obû oãi byly pryã. Stejnû tak jazyk.“ 16

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 17

„Pryã?“ Patrik na nûj nevûfiícnû zíral a koutkem oka zachytil GöstÛv stejnû udiven˘ pohled. „Ano, mûla vyfiíznut˘ jazyk a oãi jí nûkdo nûjak˘m zpÛsobem... odstranil.“ Gösta si pfiikryl ústa rukou. Jeho obliãej nabral lehce nazelenal˘ odstín. Patrik polkl. Chvíli doufal, Ïe to je noãní mÛra, ze které se brzy probudí. S úlevou zjistí, Ïe to byl jen sen, pfievalí se na druh˘ bok a zase usne. Ale tohle byla skuteãnost. Pfií‰erná skuteãnost. „Jak dlouho asi operace potrvá?“ Strandberg zavrtûl hlavou. „TûÏko fiíct. Jak jsem fiíkal, má masivní vnitfiní krvácení. Dvû tfii hodiny. Minimálnû. MÛÏete poãkat támhle.“ Pok˘vl smûrem k velké ãekárnû. „Já pÛjdu zavolat jejím rodiãÛm,“ fiekl Gösta a popo‰el kousek dál do chodby. Patrik mu jeho úkol rozhodnû nezávidûl. Prvotní radost a úlevu nad Victoriin˘m nalezením brzy vystfiídá stejné zoufalství a úzkost, které Hallbergovi proÏívali poslední ãtyfii mûsíce. Posadil se na nepohodlnou Ïidli a marnû se snaÏil nemyslet na Victoriina poranûní. Vír jeho my‰lenek pfieru‰ila u‰tvaná sestra, která strãila hlavu do dvefií a zavolala na Strandberga. Patrik ani nestihl zachytit, co fiíkala, a lékafi uÏ vybûhl z ãekárny. Z chodby bylo sly‰et, jak Gösta po telefonu hovofií s nûk˘m z Victoriiny rodiny. Otázkou bylo, jaká zpráva je nakonec ãeká.

Ricky bûhem hovoru napjatû pozoroval mámin obliãej. SnaÏil se, aby mu neunikl sebemen‰í v˘raz ani slÛvko. Srdce mu v hrudi bu‰ilo tak prudce, Ïe skoro nemohl d˘chat. Táta sedûl vedle nûj a Ricky tu‰il, Ïe je na tom podobnû. Pfiipadalo mu, jako by ãas pfiestal ubíhat, jako by se právû v tomto okamÏiku zastavil. Smysly se mu zvlá‰tnû zbystfiily. Sice vûnoval ve‰kerou pozornost hovoru, ale zároveÀ do detailu sly‰el v‰echny ostatní zvuky, zfietelnû 17

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 18

vnímal dotek voskovaného ubrusu pod rukama zaÈat˘ma v pûst, vlas, kter˘ ho lechtal pod límcem, linoleum pod nohama. Policie na‰la Victorii. To z telefonátu pochopili jako první. Sedûli zrovna u stolu a neteãnû snídali, kdyÏ telefon zazvonil. Máma ãíslo poznala, bleskovû sáhla po mobilu a v momentû, kdy ho zvedla se slovy „Co se stalo?“, pfiestali Ricky s tátou jíst. Îádné zdvofiilostní fráze, Ïádné „dobr˘ den“, Ïádné kfiestní jméno, kter˘m se máma obvykle ohla‰ovala. Poslední dobou v‰echny tyto zvyklosti – zdvofiilostní fráze, spoleãenská pravidla, co se má a co se nemá – ztratily svÛj v˘znam. To v‰echno patfiilo do Ïivota pfied Victoriin˘m zmizením. Proudily k nim zástupy sousedÛ a pfiátel, v‰ichni jim nosili jídlo a snaÏili se je neohrabanû utû‰ovat. Ale moc se tu neohfiáli. Rodiãe dlouho nevydrÏeli ãelit v‰em tûm otázkám, projevÛm náklonnosti, starosti a soucitu. Nejhor‰í pro nû byla úleva zraãící se v oãích náv‰tûv, úleva, Ïe to nepotkalo zrovna je. Îe jejich dûti jsou doma, v bezpeãí. „Jedeme tam.“ Máma ukonãila hovor a pomalu odloÏila mobil na kuchyÀskou linku. Na tu staromódní nerezovou linku, kvÛli které do táty celá dlouhá léta huãela, Ïe potfiebuje vymûnit za modernûj‰í. Ale táta vÏdycky jen zamumlal, proã by mûli mûnit nûco, co je ve slu‰ném stavu a stále plnû funkãní. A máma uÏ dál neprotestovala. Jen na to obãas zavedla fieã, kdyby táta zniãehonic zmûnil názor. Ricky si pomyslel, Ïe mámû uÏ asi na nûjaké kuchyÀské lince vÛbec nesejde. Bylo zvlá‰tní, jak mohlo v‰echno tak rychle ztratit v˘znam. V‰echno kromû nalezení Victorie. „Co fiíkali?“ zeptal se táta. Vstal od stolu, Ricky zÛstal sedût a zíral na své zaÈaté ruce. Mámin v˘raz napovídal, Ïe se nedozvûdûla nic pfiíjemného. 18

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 19

„Na‰li ji. Ale je váÏnû zranûná a odvezli ji do nemocnice v Uddevalle. Gösta fiíkal, abychom si pospí‰ili. Nic dal‰ího nevím.“ Propukla v pláã a podlomila se jí kolena, jako by ji náhle nemohla unést. Táta ji jen tak tak staãil chytit do náruãe, hladil ji po vlasech a uklidÀoval ji, ale i jemu tekly po tváfiích slzy. „Miláãku, teì se musíme vzchopit a rychle vyjet. Vezmi si bundu a hned pojedeme. Ricky, pomoz mamince, já pÛjdu zatím nastartovat auto.“ Ricky pfiik˘vl a popo‰el k ní. Ohleduplnû si poloÏil její ruku kolem ramen a vedl ji do pfiedsínû. Tam jí podal ãerven˘ péfiov˘ kabát a pomohl jí do nûj, jako by oblékal dítû. Jedna ruka, druhá, pak jí opatrnû zapnul zip. „Tak,“ fiekl a poloÏil pfied ni boty. Sedl si na bobek a jednu po druhé jí je nazul. Pak se sám rychle oblékl a otevfiel vchodové dvefie. Sly‰el, Ïe se tátovi podafiilo nastartovat, vidûl, jak zbûsile o‰krabuje skla, aÏ se kolem nûj vzná‰í oblak námrazy a mísí se s párou z jeho úst. „Zatracená zima!“ fival táta a kmital ‰krabkou po skle tak prudce, Ïe na nûm urãitû zÛstanou ‰krábance. „Zkurvená, zasraná zima!“ „Sedni si do auta, tati. Já to udûlám,“ zastavil ho Ricky. Nejdfiív usadil mámu na zadní sedadlo a pak tátovi odebral ‰krabku. Ten ho bez odporu poslechl. VÏdycky tátu nechávali pfii tom, Ïe v rodinû rozhoduje on. V‰ichni tfii – on sám, máma i Victoria – v tichosti pfiedstírali, Ïe má táta Markus v‰echno na povel, i kdyÏ ve skuteãnosti na v‰echno dohlíÏela máma Helena. KdyÏ Victoria zmizela, Helena se sesypala jako domeãek z karet a její rozhodnost byla tatam. Vytratila se tak rychle, Ïe si Ricky obãas marnû snaÏil vzpomenout, jestli se ta skleslá, bezradná osoba, která teì sedûla na zadním sedadle a zírala do prázdna, nûkdy chovala jinak. Poprvé po dlouhé dobû se v‰ak v jejích oãích objevila jiskfiiãka nového v˘razu, smûsice nedoãkavosti a paniky, kterou zaÏehl telefonát s policií. 19

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 20

Ricky se posadil za volant. Bylo zvlá‰tní, jak se mezery v rodinû vyplÀují, jak automaticky zaujal máminu pozici. Objevil v sobû schopnosti, jichÏ si vÛbec nebyl vûdom. Victoria mu ãasto fiíkala, Ïe je jako b˘k Ferdinand z Disneyho filmu. Navenek hloupouãk˘ a pomal˘, ale kdyÏ jde do tuhého, nezalekne se niãeho. Ricky jí pokaÏdé za „hloupouãkého“ a „pomalého“ pohrozil pûstí, ale v hloubi du‰e se mu tato charakteristika líbila. Rád by byl jako b˘k Ferdinand. I kdyÏ uÏ se na rozdíl od nûj nemohl v klidu válet a vonût si ke kytiãkám. To snad jedinû aÏ se Victoria vrátí. Do oãí mu vhrkly slzy a on si je osu‰il rukávem. Zakázal si pfiem˘‰let o tom, Ïe by se domÛ tfieba nevrátila. Kdyby si to pfiipustil, cel˘ jeho svût by se zhroutil. Teì se Victoria na‰la. Ale zatím nevûdûli, co je v nemocnici ãeká. A on mûl pocit, Ïe to moÏná ani vûdût nechtûjí.

Helga Perssonová vyhlíÏela z okna kuchynû. Pfied chvílí vidûla, jak Marta tryskem pfiijela na dvÛr, ale teì byl v‰ude klid. Bydlela tu uÏ dlouho a ten v˘hled dobfie znala, i kdyÏ se za ty roky trochu zmûnil. Stará stodola stála na svém místû, ale chlév pro krávy, o které se dfiív starala, byl zbouran˘. Místo nûj postavili Jonas s Martou stáj pro svou jezdeckou ‰kolu. Tû‰ilo ji, Ïe se syn rozhodl usadit tak blízko, Ïe jsou sousedé. Jejich domy byly od sebe vzdálené jen sto metrÛ, a protoÏe si svou veterinární praxi zfiídil doma, ãasto se u ní zastavil. KaÏdá náv‰tûva jí zpfiíjemnila den, coÏ opravdu potfiebovala. „Helgo! Heeeelgooo!“ Stála u kuchyÀské linky, a kdyÏ ho usly‰ela, zavfiela oãi. EinarÛv hlas se rozléhal po celém domû, obklopil ji ze v‰ech stran a donutil ji zatnout ruce v pûst. Na útûk ale nepom˘‰lela. Takové nápady z ní vymlátil uÏ dávno. I kdyÏ byl teì bezmocn˘ a zcela závisl˘ na její péãi, nebyla 20

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 21

schopná odejít. UÏ ji to zkrátka ani nenapadlo. Kam by se vrtla? „HEELGOOO!“ Hlas byl to jediné, v ãem si uchoval svou b˘valou moc. O fyzickou sílu ho pfiipravily nemoci a amputace obou nohou v dÛsledku zanedbané cukrovky. Ale hlas mûl stále stejnû panovaãn˘. Podroboval si ji stejnû úãinnû jako v minulosti jeho pûsti. Vzpomínka na v‰echny ty rány, zlomená Ïebra a rozbolavûlé modfiiny byla stále tak Ïivá, Ïe v ní pouh˘ zvuk jeho hlasu znovu probudil strach, Ïe pfií‰tû uÏ to nepfieÏije. Narovnala se, zhluboka se nadechla a zavolala: „UÏ jdu!“ Vybûhla po schodech do patra. Einar ãekání odjakÏiva nesná‰el, ale Helga nechápala, kam tak spûchá. VÏdyÈ nemá na práci nic jiného neÏ nadávat na cel˘ svût, od ‰patného poãasí po neschopnost souãasné vlády. „Prosakuje to,“ oznámil jí, kdyÏ k nûmu dorazila. Neodpovûdûla. Jen si vyhrnula rukávy v˘‰ a popo‰la k nûmu, aby zjistila, jak velká je spou‰È. Vûdûla, Ïe si to Einar uÏívá. UÏ ji nedrÏel v pasti násilím, ale tím, Ïe vyÏadoval péãi. Mûla se o nûj starat jako o dûti, které nikdy nedonosila, protoÏe nepfieÏily jeho zacházení. Dokázala donosit jen jedno a v urãit˘ch chvílích si fiíkala, Ïe by bylo lep‰í, kdyby i toto tûhotenství skonãilo samovoln˘m potratem v proudu krve. Na druhou stranu nevûdûla, co by si poãala, kdyby syna nemûla. Jonas byl její Ïivot, její v‰echno. Einar mûl pravdu. Sáãek od v˘vodu prosakoval. A pofiádnû. PÛlku ko‰ile mûl mokrou a zamazanou. „Proã jsi nepfii‰la hned?“ zeptal se. „Copak jsi nesly‰ela, Ïe tû volám? Pochybuju, Ïe bys mûla na práci nûco dÛleÏitûj‰ího.“ Zíral na ni sv˘ma vodnat˘ma oãima. „Byla jsem na záchodû. Pfii‰la jsem, jak nejrychleji to ‰lo,“ odpovûdûla a rozepla mu ko‰ili. Opatrnû mu svlékala rukávy, aby ho je‰tû víc neumazala. 21

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 22

„Je mi zima.“ „Dám ti ãistou ko‰ili. Ale nejdfiív tû musím um˘t,“ vysvûtlovala mu s maximální trpûlivostí. „Budu z toho mít zápal plic.“ „Bude to jen chviliãka. Urãitû se nestihne‰ nastydnout.“ „Odkdy ty mበzdravotnické vzdûlání? MoÏná jsi dokonce chytfiej‰í neÏ doktofii, co?“ Mlãela. SnaÏil se ji vyvést z rovnováhy. Nejspokojenûj‰í byl, kdyÏ plakala, kdyÏ prosila a Ïadonila, aby pfiestal. V tu chvíli ho naplnil klid a oãi se mu spokojenû rozzáfiily. Ale dnes mu tu radost nehodlala dopfiát. Teì uÏ se jí dafiilo se pláãi vyh˘bat. Vût‰inu slz uÏ za ty roky stejnû vyplakala. Helga zamífiila do koupelny vedle loÏnice a nabrala do lavoru vodu. Teì uÏ mûla v‰echno zautomatizované. Napustit do lavoru vodu s m˘dlem, namoãit hadr, otfiít mu za‰pinûné tûlo, obléct mu ãistou ko‰ili. Podezfiívala ho, Ïe ten pytlík uvolÀuje sám. Ptala se na to Einarova lékafie a ten jí fiekl, Ïe není moÏné, aby pytlík prosakoval tak ãasto. Ale pytlíky nadále prosakovaly a prosakovaly. A ona ho utírala a utírala. „Ta voda je moc studená.“ Einar sebou ‰kubl, kdyÏ se ho hadfiíkem dotkla na bfii‰e. „Pfiipustím tam trochu teplé.“ Helga vstala, ‰la do koupelny, dala lavor pod kohoutek a pustila teplou vodu. Pak se vrátila. „Au! VÏdyÈ je to vafiící! Chce‰ mû opafiit, Ïenská pitomá?“ Einar zafival tak hlasitû, aÏ nadskoãila. Ale nefiekla nic, jen vzala lavor, odnesla ho do koupelny, pfiipustila trochu studené, ujistila se, Ïe je voda o trochu teplej‰í neÏ tûlesná teplota, a odnesla lavor zase zpátky. Tentokrát nic nefiekl, kdyÏ se ho hadrem dotkla. „Kdy pfiijde Jonas?“ zeptal se, zatímco ona Ïdímala hadr, kter˘ zbarvil vodu do svûtle hnûda. „Nevím. Má práci. Je u Anderssonov˘ch. Jejich kráva bude rodit, ale tele má ‰patnou polohu.“ 22

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 23

„AÏ pfiijde, po‰li ho za mnou,“ pfiikázal Einar a zavfiel oãi. „Dobfie,“ pfiisvûdãila ti‰e Helga a znovu vyÏdímala hadr.

Gösta vidûl, jak se k nûmu blíÏí nemocniãní chodbou. Skoro bûÏeli a on se musel pfiemáhat, aby neutekl opaãn˘m smûrem. Vûdûl, Ïe má tu zprávu napsanou na ãele, a nem˘lil se. Jakmile se na nûj Helena podívala, za‰mátrala po Markusovû paÏi a sesula se k zemi. Její kfiik se rozléhal chodbou a v‰echny ostatní zvuky umlkly. Ricky zÛstal stát jako opafien˘. Zbledl a zastavil se za matkou, zatímco Markus pokraãoval dál. Gösta tûÏce polkl a ‰el jim naproti. Markus ho s nepfiítomn˘m pohledem minul, jako by nechápal, jako by v Göstovû tváfii nevidûl stejnou zprávu jako jeho Ïena. ·el dál chodbou, zdánlivû bez cíle. Gösta ho nezadrÏel. Pfiistoupil k Helenû a opatrnû ji zvedl ze zemû. Pak ji objal. To obvykle nedûlal. Do svého Ïivota si pustil jen dva lidi: svou Ïenu a pak holãiãku, která u nich v dûtství nûjak˘ ãas bydlela a která se nevyzpytateln˘mi cestami osudu do jeho Ïivota nedávno zase vrátila. Proto to pro nûj nebylo nic samozfiejmého, aby tu stál a objímal Ïenu, kterou zná jen krátce. Ale od té doby, co Victoria zmizela, mu Helena volala kaÏd˘ den, nûkdy plná nadûje, jindy odevzdaná, na‰tvaná i smutná, a ptala se po dcefii. Jediné, co jí mohl poskytnout, byly jen dal‰í nejasnosti a starosti. A teì v ní nakonec zadusil i poslední jiskfiiãku nadûje. Obejmout ji a nechat ji vyplakat na rameni bylo to nejmen‰í, co pro ni mohl udûlat. Gösta se pfies Heleninu hlavu zadíval na Rickyho. Ten chlapec byl naprosto v˘jimeãn˘. To on drÏel poslední mûsíce celou rodinu nad vodou. Ale jak tam teì pfied Göstou stál, bled˘ a s vyhasl˘ma oãima, vypadal jen jako obyãejn˘ dospívající kluk. A Gösta vûdûl, Ïe Ricky navÏdy ztratil nevinnost a dûtskou víru v to, Ïe v‰echno vÏdycky dobfie dopadne. „MÛÏeme ji vidût?“ zachraptûl Ricky. Gösta ucítil, jak 23

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 24

Helena strnula. Vymanila se mu z náruãe, utfiela si oãi a nos rukávem kabátu a prosebnû se na nûj dívala. Gösta upfiel pohled kamsi do dálky. Jak jim má vysvûtlit, Ïe Victorii vidût nechtûjí? A proã?

Celá pracovna byla pfieplnûná papíry. Pfiepsané poznámky, nalepovací lísteãky, ãlánky, okopírované fotky. Vypadalo to naprosto chaoticky, ale Erice tento zpÛsob práce vyhovoval. KdyÏ psala novou knihu, chtûla b˘t obklopená v‰emi informacemi a my‰lenkami, které v souvislosti s pfiípadem vyvstaly. Tentokrát ale mûla pocit, Ïe si ukousla moc velk˘ krajíc. ShromáÏdila o pfiípadu spoustu materiálÛ a faktÛ, ale v‰echno mûla jen z druhé ruky. Vûdûla, Ïe aby se jí podafiilo napsat dobrou knihu, vûrnû vykreslit pfiípad vraÏdy a zodpovûdût v‰echny související otázky, musí nutnû získat pfiímé svûdectví. Zatím se jí to vÏdy podafiilo. Nûkdy ‰lo dotyãné osoby pfiemluvit snadno. Nûktefií dokonce souhlasili velmi ochotnû, protoÏe si chtûli uÏít pozornosti médií a sv˘ch patnácti minut slávy. Ale obãas to naopak zabralo spoustu ãasu, musela je opatrnû pfiemlouvat a vysvûtlovat, proã chce minulost vytahovat na svûtlo a jak chce jejich pfiíbûh zpracovat. Nakonec vÏdycky uspûla. Ale teì ne. S Lailou prostû nehnula. Pfii sv˘ch náv‰tûvách se ze v‰ech sil snaÏila, aby jí Laila koneãnû povûdûla, co se tehdy stalo, ale marnû. Laila ochotnû mluvila o v‰em moÏném, ale o tomhle ne. Erika si frustrovanû dala nohy na stÛl a nechala my‰lenky plynout. MoÏná by mohla zavolat Annû. Ta ãasto pfiispûla dobr˘mi nápady a nov˘m úhlem pohledu. I kdyÏ uÏ nebyla taková jako dfiív. V posledních letech toho hodnû zkusila a zdálo se, Ïe ta její mizérie nikdy neskonãí. Pravda, nûco z toho si zpÛsobila sama, ale Erika stejnû nemûla to srdce svou mlad‰í sestru soudit. Chápala, proã se v‰echno stalo, jak se to stalo. Jiná vûc byla, jestli to nûkdy pochopí Dan a odpustí jí. Erika musela pfiiznat, Ïe 24

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 25

o tom pochybuje. Znala ho cel˘ svÛj Ïivot, v dospívání spolu dokonce chodili, a vûdûla, jak umí b˘t paliãat˘. Umínûnost a hrdost, které byly jeho urãujícími vlastnostmi, se v tomto pfiípadû obracely proti nûmu. A kvÛli tomu byli nakonec ne‰Èastní v‰ichni: Anna, Dan, dûti a koneckoncÛ i Erika. Pfiála sestfie, aby se na ni v Ïivotû koneãnû usmálo ‰tûstí po tom pekle, co si vytrpûla s otcem sv˘ch dûtí, Lucasem. To je tak nespravedlivé, pomyslela si, Ïe na‰e Ïivoty nabraly tak odli‰n˘ smûr. Eriãino manÏelství bylo stabilní a plné lásky, mûla tfii zdravé dûti a jako spisovatelka byla stále úspû‰nûj‰í. Zato Annu postihoval jeden nezdar za druh˘m a Erika netu‰ila, jak sestfie pomoct. To byla odjakÏiva její role: ochraÀovala, podporovala a peãovala. Anna b˘vala ta veselá, divoká. Ale to ji Ïivot odnauãil a zbyla z ní jen tichá, nejistá skofiápka. Erika tu starou Annu postrádala. Zavolám jí veãer, fiekla si a radûji vzala do ruky ‰tos ãlánkÛ a zaãala jimi listovat. V domû bylo nádherné ticho a ona byla ráda, Ïe má práci, za kterou nemusí dojíÏdût. Nikdy netouÏila mít kolegy a chodit do kanceláfie. Na to si aÏ pfiíli‰ dobfie vystaãila sama. Paradoxnû se uÏ teì tû‰ila, aÏ vyzvedne Maju a dvojãata ze ‰kolky. Jak to, Ïe je v rodiãovské roli takhle rozpolcená? Chvíli byla nahofie a chvíli dole a ty pfiechody mezi extrémy ji naprosto vyãerpávaly. Hned zatínala za zády ruku v pûst, hned zas mûla chuÈ dûti upusinkovat k smrti. Vûdûla, Ïe Patrik má stejné pocity. Od Patrika a dûtí ji my‰lenky bezdûãnû zavedly k rozhovoru s Lailou. Prostû to nedokázala pochopit. Jak mÛÏe ãlovûk pfiekroãit tu neviditelnou, ale pfiesto ostrou hranici mezi tím, co je povolené a co zakázané? Copak to nebyla samotná podstata lidství? Umût ovládnout ty nejprimitivnûj‰í instinkty a udûlat to, co je správné a ve skupinû spoleãensky akceptované. Podfiídit se zákonÛm a pravidlÛm lidské existence, díky kter˘m spoleãnost funguje. 25

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 26

Erika zalistovala ãlánky dál. To, co dnes Laile fiekla, byla pravda. Nikdy by nemohla sv˘m dûtem ublíÏit, aÈ uÏ zaÏívala jakkoli temné chvíle: poporodní depresi po Majinû pfiíchodu na svût, zmatek po narození dvojãat, probdûné noci nebo celé hodiny trvající záchvaty vzteku. Dokonce ani teì, kdyÏ dûti na v‰echno odpovídaly „Ne!“, nebyla schopná vztáhnout na nû ruku. Ale ‰tos papírÛ, které mûla na klínû, fotky na stole i její poznámky svûdãily o tom, Ïe se ta hranice pfiekroãit dá. Vûdûla, Ïe obyvatelé Fjällbacky fiíkají domu na fotkách DÛm hrÛzy. Nebylo to pfiíli‰ originální pojmenování, zato velmi pfiiléhavé. DÛm po tragédii nechtûl nikdo koupit, takÏe pomalu chátral. Erika se natáhla pro fotku, na které byl dÛm, jak vypadal tehdy. Nic nevypovídalo o tom, co se tam dûlo. Byl to úplnû obyãejn˘ dÛm, bíl˘ s ‰ed˘mi rohy, stál osamocenû na kopci a obklopovalo ho nûkolik stromÛ. Zajímalo by ji, jak to tam vypadá dnes, jak moc obydlí zchátralo. Narovnala se na Ïidli a poloÏila fotku na stÛl. Proã se tam vlastnû je‰tû nevydala? VÏdycky se pfiece jezdila podívat na místo ãinu. U v‰ech pfiedchozích knih to udûlala, ale tentokrát ne. Nûco ji od toho odrazovalo. Nebylo to vûdomé rozhodnutí, Ïe tam nepojede, prostû se k tomu nedostala. Ale to poãká do zítfika. Teì bylo naãase vyzvednout ty raubífie. Tû‰ila se na nû, ale zároveÀ byla uÏ teì unavená.

Kráva bojovala stateãnû. Jonas byl po nûkolika hodinách, kdy se snaÏil tele otoãit, úplnû promoãen˘ potem. Velké zvífie se vzpouzelo a nechápalo, Ïe mu chtûjí pomoct. „Bella je na‰e nejlep‰í kráva,“ fiekla Britt Anderssonová. Spoleãnû s manÏelem Ottou hospodafiili na statku nûkolik kilometrÛ od Jonasov˘ch a Martin˘ch pozemkÛ. Mûli malou, ale zatím prosperující farmu a krávy byly jejich hlavním zdrojem obÏivy. Britt mûla podnikavého ducha. Mléko od nich vykupovaly mlékárny Arla a kromû toho si Britt pfii26

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 27

vydûlávala prodejem vlastního s˘ra v malém krámku na statku. Stála vedle krávy a tváfiila se znepokojenû. „Bella je zlatá, to jo,“ potvrdil Otto a po‰krábal se ustaranû na zátylku. Rodila uÏ poãtvrté a pfii tfiech pfiedchozích porodech ‰lo v‰echno dobfie. Ale tohle tele se uvnitfi vzpfiíãilo a tvrdohlavû odmítalo vylézt ven. Bella vÛãihlednû ztrácela sílu. Jonas si utfiel z ãela pot a pfiipravil se na dal‰í pokus. Pokud tele otoãí správn˘m smûrem, brzy dopadne na slámu, na vratk˘ch nohou a celé ulepené. Nesmí to vzdát, protoÏe to by kráva i tele po‰ly. Konej‰ivû Bellu pohladil po mûkké srsti. D˘chala rychle a slabû a oãi mûla vytfie‰tûné. „Ták, holka, to bychom se na to podívali, abychom to telátko nedostali ven,“ konej‰il ji a znovu si natáhl dlouhé plastové rukavice. Pomalu, ale rozhodnû vsunul ruku do úzkého kanálu, aÏ dosáhl na tele. Potfieboval ho pevnû uchopit za nohu, zatáhnout za ni a otoãit tele do správné polohy, ale opatrnû, aby mu nûco nezlomil. „DrÏím ho za pazneht,“ oznámil a koutkem oka vidûl, jak Britt s Ottou natahují krky, aby lépe vidûli. „Teì pomaliãku, holka.“ Zatímco k ní promlouval tich˘m, jemn˘m hlasem, zatáhl za nohu. Nestalo se nic. Zatáhl trochu silnûji, ale stále nemohl s teletem pohnout. „Tak jak, otáãí se?“ zeptal se Otto. Drbal se ve vlasech tak prudce, aÏ se Jonas obával, Ïe se mu tam udûlá lysina. „Zatím ne,“ procedil Jonas skrz zaÈaté zuby. Crãel z nûj pot a jeden vlas ze svûtlé ofiny mu uvízl v oku, takÏe musel celou dobu mrkat. Ale teì nemohl myslet na nic jiného neÏ jak dostat tele ven. Bella d˘chala stále slabûji a poloÏila si hlavu na slámu, jako by to uÏ uÏ chtûla vzdát. „Mám strach, Ïe mu nûco zlomím,“ fiekl a zatáhl tak silnû, jak si jen troufal. A pak! Zatáhl je‰tû víc, zatajil dech a doufal, Ïe neusly‰í, jak se nûco láme. Pak ucítil, jak se tele koneãnû uvolnilo z polohy, ve které uvízlo. Je‰tû párkrát 27

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 28

opatrnû zatáhl a najednou leÏelo telátko na zemi, vyãerpané, ale naÏivu. Britt se k nûmu vrhla a zaãala ho otírat slámou. Rozhodn˘mi, láskypln˘mi tahy ho tfiela a masírovala a v‰ichni vidûli, Ïe je mladé ãím dál ãilej‰í. Zato Bella leÏela bez hnutí na boku. Nijak nereagovala na to, Ïe je telátko, to stvofiení, které v ní skoro devût mûsícÛ rostlo, venku. Jonas ji obe‰el, sedl si k její hlavû a odstranil nûkolik stébel, které mûla u oka. „UÏ je po v‰em. Byla jsi moc ‰ikovná, holka.“ Pohladil ji po hebké, ãerné srsti a dál na ni mluvil, stejnû jako pfiedtím bûhem celého porodu. Nejdfiív se mu nedostalo Ïádné odezvy. Pak kráva namáhavû zvedla hlavu a podívala se na telátko. „Narodila se ti krásná jaloviãka. Koukni, Bello,“ fiíkal Jonas a stále ji hladil. Cítil, jak se jí postupnû zpomaluje puls. Telátko se z toho dostane a Bella urãitû také. Vstal, koneãnû si z oka vyndal ten protivn˘ vlas a pok˘vl na Britt a Ottu. „Podle mû to je moc hezké telátko.“ „Dûkujeme, Jonasi,“ usmála se Britt, popo‰la k nûmu a pevnû ho objala. Otto mu rozpaãitû podal velikou ruku. „Díky, to se ti povedlo,“ fiekl uznale a pofiádnû Jonasovi potfiásl pravicí. „Dûlám jen svou práci,“ bránil se Jonas, ale ‰iroce se usmíval. VÏdycky mûl radost, kdyÏ nakonec v‰echno dobfie dopadlo. Nemûl rád nefie‰itelné situace, aÈ uÏ se to t˘kalo práce, nebo soukromí. Spokojen s tím, jak v‰echno probûhlo, vytáhl z kapsy u bundy mobil. Nûkolik sekund zíral na jeho displej. Pak tryskem vyrazil k autu.

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 29

Fjällbacka 1964 Zvuky, vÛnû, barvy. To v‰echno bylo úchvatné a d˘chalo dobrodruÏstvím. Laila drÏela sestru za ruku. Vlastnû na to byly uÏ pfiíli‰ velké, ale stejnû se s Agnetou ãasto chytaly za ruce, kdyÏ se dûlo nûco v˘jimeãného. A cirkus ve Fjällbace rozhodnû nepatfiil k v‰edním vûcem. Skoro nikdy nevytáhly z této malé rybáfiské vesniãky paty, nejdál byly dvakrát na den v Göteborgu. Cirkus s sebou pfiiváÏel pfiísliby velkého svûta. „Jakou to mluví fieãí?“ ‰eptala Agneta, pfiestoÏe mohly klidnû kfiiãet a v okolním rámusu by je nikdo nesly‰el. „Teta Edla fiíkala, Ïe pfiijeli z Polska,“ odpovûdûla také ‰eptem Laila a stiskla sestfie zpocenou ruku. Leto‰ní léto je odmûnilo nekoneãnou fiadou sluneãn˘ch dní, ale dne‰ní byl urãitû zatím ten nejteplej‰í. V galanterii jí dali milostivû volno a ona si uÏívala kaÏdou minutu, kterou nemusela strávit v tom dusném obchÛdku. „Podívej, slon!“ Agneta rozãilenû ukázala na velké ‰edé zvífie, které kolem nich pomalu vedl asi tfiicetilet˘ muÏ. Zastavily se a pozorovaly slona. Byl tak úchvatnû krásn˘ a na poli za Fjällbackou, kde se cirkus utábofiil, pÛsobil jako pûst na oko. „Pojì, jdeme se podívat na dal‰í zvífiata. Sly‰ela jsem, Ïe pr˘ mají i lvy a zebry.“ Agneta ji táhla za sebou a Laila ji celá ud˘chaná následovala. Cítila, jak se jí na zádech perlí pot a vpíjí se do tenk˘ch kvûtovan˘ch letních ‰atÛ. Utíkaly mezi maringotkami rozestavûn˘mi kolem stanu, kter˘ právû vztyãovali. Silní muÏi v bíl˘ch nátûlnících kmitali, aby v‰echno stihli do zítfika, kdy bude mít Cirkus Gigantus první pfiedstavení. Spousta lidí z okolí to do té doby nemohla vydrÏet, a tak sem pfii‰la okukovat uÏ dnes. Teì s vyvalen˘ma oãima sledovali tu exotickou podívanou. Kromû dvou tfií letních mûsícÛ, kdy Fjällbacku oÏivili letní 29

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 30

v˘letníci, byl v‰ední den ve Fjällbace docela fádní. Dny ubíhaly a nic zvlá‰tního se nedûlo, proto se zpráva o tom, Ïe sem poprvé pfiijede cirkus, roz‰ífiila rychlostí poÏáru. Agneta ji táhla dál, aÏ k jedné z maringotek, z jejíhoÏ okénka vyãuhovala pruhovaná hlava. „Jé, podívej, ta je ale krásná!“ Laile nezb˘valo neÏ souhlasit. Zebra byla opravdu roztomilá, mûla veliké oãi a dlouhé fiasy a Laila se musela drÏet, aby k ní ne‰la a nepohladila ji. Pfiedpokládala, Ïe se na zvífiata sahat nesmí, ale bylo tûÏké odolat. „Don’t touch,“ ozvalo se za jejich zády, aÏ nadskoãily. Laila se otoãila. Je‰tû nikdy nepotkala tak mohutného muÏe. Tyãil se nad nimi, vysok˘ a svalnat˘. Slunce mu svítilo do zad, a tak si musely zastínit oãi dlaní, aby vÛbec nûco vidûly. KdyÏ se mu podívala do oãí, jako by jí tûlem projel elektrick˘ proud. Nûco takového nikdy pfiedtím nezaÏila. Pfiipadala si zmatená, zatoãila se jí hlava a kÛÏe po celém tûle jí Ïhnula. Namlouvala si, Ïe to musí b˘t tím horkem. „No... We... no touch.“ Laila hledala to správné slovo. Aãkoli se uãila anglicky ve ‰kole a leccos pochytila i z americk˘ch filmÛ, nikdy je‰tû nemûla pfiíleÏitost cizí jazyk pouÏít. „My name is Vladek.“ MuÏ jí podával mozolnatou ruku a ona ji po nûkolikavtefiinovém váhání pfiijala. Její vlastní ruka byla proti té jeho úplnû maliãká. „Laila. My name is Laila.“ Pot jí teì stékal po zádech ãÛrkem. Potfiásl jí rukou a opakoval její jméno. Od nûj znûlo tak cizokrajnû a zvlá‰tnû. Ano, z jeho úst jí pfiipadalo témûfi exotické, vÛbec ne tak obyãejné a nudné jako obvykle. „This...,“ horeãnû pátrala v pamûti a pak se koneãnû odhodlala, „this is my sister.“ Ukázala na Agnetu a velk˘ muÏ se pozdravil i s ní. Laila se za svou pokulhávající angliãtinu trochu stydûla, ale zvûdavost pfiece jen stud pfiekonala. „What... what you do? Here? In circus?“ MuÏ zazáfiil. „Come, I show you!“ Pokynul jim, aby ho následovaly, neãekal, co odpoví, a hned vyrazil. Poklusem se vydaly za ním a Laila cítila, jak se jí v tûle rozproudila krev. Pro‰el kolem maringo30

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 31

tek a cirkusového stanu, kter˘ právû stavûli, aÏ k jedné maringotce, stojící trochu stranou. Byla to spí‰ klec, místo stûn mûla mfiíÏe. Za mfiíÏemi pfiecházeli sem a tam dva lvi. „This is what I do. This is my babies, my lions. I am... I am a lion tamer!“ Krotitel lvÛ! Laila od tûch divok˘ch ‰elem nemohla odtrhnout zrak. Zaãal v ní klíãit zcela nov˘ cit, trochu dûsiv˘, ale zároveÀ úÏasn˘. A neÏ si to staãila rozmyslet, vzala Vladeka za ruku.

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 32

Bylo ãasné ráno a v zimní mlze, která se vzná‰ela nad Tanumshede, vypadaly Ïluté stûny kuchyÀky na stanici skoro ‰edé. V‰ichni byli zticha. Nikdo z nich toho pfiíli‰ nenaspal a v obliãejích mûli vepsanou únavu. Lékafii hrdinnû bojovali, aby Victorii zachránili Ïivot, ale bohuÏel bez úspûchu. Vãera v jedenáct hodin a ãtrnáct minut byla prohlá‰ena za mrtvou. Martin v‰em dolil kávu a Patrik se na nûj pátravû podíval. Po Piinû smrti se skoro pfiestal smát a ve‰keré pokusy vzkfiísit v nûm jeho staré já byly marné. Jako by si Pia vzala do hrobu i ãást jeho du‰e. Lékafii jí dávali maximálnû rok Ïivota, ale ‰lo to rychleji, neÏ kdokoli oãekával. Zemfiela uÏ tfii mûsíce po stanovení diagnózy a Martin zÛstal sám s malou dcerou. Rakovina je svinstvo, pomyslel si Patrik a vstal. „ Jak v‰ichni víte, Victoria Hallbergová zemfiela na zranûní, která utrpûla pfii nehodû. ¤idiã auta z Ïádného zloãinu podezfiel˘ není.“ „To je pravda,“ pfiitakal Martin. „Vãera jsem s ním mluvil. Nûjak˘ David Jansson. Podle jeho v˘povûdi se Victoria najednou objevila na silnici a on nemûl ‰anci to ubrzdit. Pokusil se jí vyhnout, ale byla hrozná ledovka a on ztratil nad autem kontrolu.“ Patrik pfiik˘vl. „Má na to svûdka, Martu Perssonovou. ProjíÏdûla kolem na koni, vidûla, jak nûkdo vy‰el z lesa a srazilo ho auto. Ona také zavolala policii a sanitku a potvrdila Victoriinu totoÏnost. Sly‰el jsem, Ïe vãera byla dost v ‰oku, takÏe bychom si s ní mûli promluvit dnes. Martine, ujme‰ se toho?“ „ Jasnû, zafiídím to.“ 32

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 33

„Kromû toho se musíme rychle posunout dál ve vy‰etfiování Victoriina zmizení, tedy co nejdfiíve najít toho nebo ty, kdo ji unesli a zjevnû ji vystavili brutálnímu násilí.“ Patrik si pfiejel dlaní pfies obliãej. Fotky Victorie, jak leÏí mrtvá na lÛÏku, se mu nesmazatelnû vryly do pamûti. Z nemocnice jel rovnou na stanici a nûkolik hodin procházel materiály, které shromáÏdili. V‰echny rozhovory s rodinou, s kamarády ze ‰koly a z jízdárny. Pokusy zmapovat jak osoby ve Victoriinû okolí, tak poslední hodiny pfiedtím, neÏ zmizela na cestû domÛ z jezdecké ‰koly Perssonov˘ch. A pak údaje o ostatních dívkách, které zmizely bûhem posledních dvou let. Samozfiejmû si nemohli b˘t jistí, ale to, Ïe pût dívek pfiibliÏnû stejného vûku a podobného vzhledu zmizelo z relativnû ohraniãené oblasti, nemohla b˘t jen shoda okolností. Patrik vãera rozeslal v‰echny nové informace kolegÛm v ostatních okrscích a poÏádal je, aby udûlali totéÏ, pokud zjistí nûco dal‰ího. âlovûk nikdy neví, tfieba nûco pfiehlédli. „Nadále budeme spolupracovat se zainteresovan˘mi policejními okrsky a spojíme pfii tomto vy‰etfiování síly, jak to jen pÛjde. Victoria je totiÏ první dívka, která se na‰la, a moÏná tato tragická událost aspoÀ pfiispûje k tomu, Ïe najdeme i ty ostatní. A Ïe udûláme pfiítrÏ dal‰ím únosÛm. âlovûk schopn˘ takov˘ch hrÛz, které si vytrpûla Victoria... takov˘ ãlovûk prostû nesmí zÛstat na svobodû.“ „Lidská zrÛda,“ zabruãel Mellberg a jeho pes Ernst znepokojenû zvedl hlavu. Jako obvykle podfiimoval s hlavou poloÏenou na nohách svého páníãka a vycítil sebemen‰í zmûnu v jeho rozpoloÏení. „Co si myslíte o tûch poranûních?“ Martin se na Ïidli pfiedklonil. „Proã pachatel dûlá nûco takového?“ „To kdybychom vûdûli. UvaÏoval jsem, jestli bychom nemûli nûkoho poÏádat o vytvofiení profilu pachatele. Nemáme pfiíli‰ vodítek, ale tfieba by si v‰iml zajímav˘ch spoleãn˘ch znakÛ a souvislostí, které nám unikly.“ 33

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 34

„Profil pachatele? Chce‰ fiíct, Ïe nám nûjak˘ psycholog a chytrolín, kter˘ o skuteãného zloãince nikdy nezavadil, má kecat do toho, jak máme dûlat svou práci?“ Mellberg zakroutil hlavou, aÏ mu pfiehazovaãka, kterou se snaÏil zakr˘t ple‰, spadla pfies ucho. Zku‰en˘m pohybem ji nahodil zpátky na své místo. „Za pokus to stojí,“ trval na svém Patrik. Byl si dobfie vûdom Mellbergova odporu ke v‰em moderním vymoÏenostem v policejní práci. Teoreticky byl ‰éfem tanumshedské policejní stanice Bertil Mellberg, ale v‰ichni vûdûli, Ïe prakticky má tuto funkci na hrbu Patrik a jen jeho zásluhou se u nich nûjaké zloãiny vÛbec vyfie‰ily. „Dobfie, ale jestli to skonãí fiaskem a ‰éfové budou vykfiikovat o zbyteãn˘ch v˘dajích, bude to na tobû. Já si myju ruce.“ Mellberg se pohodlnû opfiel a propletl si prsty na bfii‰e. „Zjistím, s k˘m bychom si mohli promluvit,“ nabídla se Annika. „A moÏná by bylo dobré zeptat se na ostatních okrscích, jestli uÏ tfieba nûco podobného nepodnikli a jen nám to nedali vûdût. Bylo by zbyteãné dûlat stejnou práci dvakrát. To bychom pl˘tvali ãasem i prostfiedky.“ „Správná poznámka, díky.“ Patrik se otoãil k tabuli, kde byla pfiipevnûná Victoriina fotografie a sepsan˘ pfiehled základních informací. Z chodby sem doléhala veselá odrhovaãka z rádia a její bujar˘ text i melodie ostfie kontrastovaly s tíÏivou atmosférou v místnosti. Mohli se sice scházet v zasedaãce, ale ta byla chladná a neosobní, a proto radûji pouÏívali ke sv˘m poradám útulnûj‰í kuchyÀku. Kromû toho tady mûli blíÏ ke kávû a té vypijí je‰tû mnoho litrÛ, neÏ budou hotovi. Patrik chvíli uvaÏoval, pak se protáhl a zaãal rozdûlovat úkoly. „Anniko, udûlej sloÏku se v‰emi spisy, které máme o Victoriinû pfiípadu, vãetnû údajÛ z ostatních okrskÛ. Tu sloÏku pak mÛÏe‰ poslat dotyãnému odborníkovi, kter˘ 34

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 35

nám pfiípadnû pomÛÏe s vytvofiením profilu pachatele. Bude‰ mít na starosti i to, aby se sloÏka neustále doplÀovala o nejnovûj‰í poznatky.“ „V‰echno jsem si poznamenala,“ pfiik˘vla Annika, která mûla na stole papír a tuÏku vÏdycky po ruce. Patrik se ji snaÏil pfiimût k tomu, aby zaãala pouÏívat laptop, ale to Annika odmítala. A jakmile Annika nûco nechtûla udûlat, nikdo ji k tomu nedonutil. „Fajn. Svolej na ãtvrtou odpoledne tiskovou konferenci. Jinak nám budou nonstop volat novináfii.“ Patrik koutkem oka postfiehl, jak si Mellberg spokojenû uhladil vlasy. Patrnû ho nic nedokáÏe odradit od toho, aby se konference zúãastnil. „Gösto, zjisti od Pedersena, kdy asi budou mít hotové v˘sledky pitvy. Potfiebujeme v‰echna konkrétní fakta co nejdfiív. Bylo by dobré, kdyby sis taky promluvil s rodinou, jestli tfieba nepfii‰li na nûco, co by bylo dÛleÏité pro vy‰etfiování.“ „VÏdyÈ uÏ jsme s nimi mluvili tolikrát. Nemûli bychom je aspoÀ dnes nechat na pokoji?“ Gösta se na Patrika zniãenû podíval. Pfiipadl mu tûÏk˘ úkol postarat se o Victoriiny rodiãe a bratra v nemocnici a Patrik vidûl, jak ho to vzalo. „To ano, ale urãitû jim velmi záleÏí na tom, abychom pokraãovali v práci a chytili pachatele. Chovej se k nim ohleduplnû. Budeme muset vyslechnout více lidí, se kter˘mi uÏ jsme mluvili. Teì kdyÏ je Victoria mrtvá, moÏná budou ochotní odhalit vûci, které si dfiív nechávali pro sebe. To platí pro rodinu, kamarády, dûvãata z jízdárny, která si tfieba nûãeho v‰imla, neÏ Victoria zmizela. Napfiíklad bychom mûli znovu vyslechnout Tyru Hanssonovou, ona a Victoria byly pfiece nejlep‰í kamarádky. Martine, to bys moÏná mohl udûlat ty?“ Martin souhlasnû zamumlal. Mellberg si odka‰lal. Pravda. Bertilovi musí pfiidûlit nûjak˘ bezv˘znamn˘ úkol, takov˘, aby si pfiipadal dÛleÏitû, 35

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 36

ale aby zároveÀ natropil co nejménû ‰kody. Patrik se zamyslel. Nûkdy bylo nejmoudfiej‰í nechat si Mellberga poblíÏ, aby na nûj mohl dohlédnout. „Vãera veãer jsem mluvil s Torbjörnem a z technického ohledání na místû ãinu nic nevyplynulo. Sníh jim práci velmi ztíÏil a nena‰li Ïádné stopy, ze kter˘ch by se dalo usoudit, odkud Victoria pfii‰la. Víc ãasu uÏ na to obûtovat nemÛÏou, a proto jsem myslel, Ïe bychom mûli shromáÏdit dobrovolníky, ktefií nám pomÛÏou prohledat vût‰í oblast. Pachatel ji moÏná drÏel v nûjaké staré chalupû nebo chatû v lese. Objevila se pfiece docela blízko místa, kde ji vidûli naposled, a tak je moÏné, Ïe se celou dobu nacházela nûkde poblíÏ.“ „Taky jsem na to myslel,“ pfiik˘vl Martin. „Nesvûdãí to vlastnû o tom, Ïe je pachatel z Fjällbacky?“ „Sv˘m zpÛsobem ano,“ souhlasil Patrik. „Ale nemusí to tak nutnû b˘t, pokud Victoriin pfiípad souvisí s tûmi ostatními únosy. Nena‰li jsme pfiece Ïádnou souvislost mezi obcemi, odkud zmizely, a Fjällbackou.“ Mellberg si znovu odka‰lal a Patrik se k nûmu otoãil. „Bertile, chtûl jsem tû poÏádat o pomoc právû s tímto úkolem. Vydáme se do lesa a s trochou ‰tûstí tfieba objevíme, kde ji pachatel vûznil.“ „Tak fajn,“ prohlásil Mellberg. „I kdyÏ v té pfií‰erné zimû to asi moc velká zábava nebude.“ Patrik neodpovûdûl. Poãasí byla teì jeho nejmen‰í starost.

Anna apaticky skládala prádlo. Byla tak neuvûfiitelnû unavená. Od té autonehody byla na nemocenské a jizvy na tûle postupnû bledly, ale rány na du‰i se dosud nezahojily. Nebojovala jen se smutkem po dítûti, o nûÏ pfii‰la, ale i s bolestí, kterou si zavinila sama. Pocit viny se projevoval jako neustálá nevolnost. V noci nemohla spát a pfiemílala si v hlavû to, co se stalo, zkoumala své pohnutky. Ale ani kdyÏ se snaÏila b˘t k sobû shovívavá, nedokázala pochopit, jak ji napadlo 36

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 37

skonãit v posteli s jin˘m muÏem. VÏdyÈ Dana milovala. Jak mohla líbat jiného a nechat ho, aby se jí dot˘kal? Copak mûla tak nízké sebevûdomí, Ïe se o své pfiitaÏlivosti musela uji‰Èovat jinde? Jako by jí nestaãil Dan. Sama tomu nerozumûla, tak jak by to mohl pochopit její muÏ? Dan, kter˘ je ztûlesnûná spolehlivost a vûrnost. ¤íká se, Ïe o druhém ãlovûku nikdy nemÛÏeme vûdût v‰echno, ale Anna si byla jistá, Ïe by Dana nikdy nenapadlo ji podvést. Nikdy by se nedotkl jiné Ïeny. Miloval pouze ji a nikoho jiného nechtûl. Po prvotním hnûvu nahradilo tvrdá slova nûco je‰tû hor‰ího: ticho, dusivé, tíÏivé ticho. KrouÏili kolem sebe jako dvû poranûná zvífiata a Emma, Adrian i Danovy dcery se cítili ve vlastním domovû jako rukojmí. Její sny o tom, Ïe se pustí do vlastního podnikání, bude zafiizovat byty a shánût umûlecké pfiedmûty, se rozpadly ve chvíli, kdy na ní Dan spoãinul sv˘m ublíÏen˘m pohledem. To bylo naposledy, kdy jí pohlédl do oãí. Teì uÏ se na ni nedíval vÛbec. KdyÏ uÏ ji musel oslovit – ohlednû nûãeho, co se t˘kalo dûtí, nebo kvÛli banalitám, jako aby mu pfii veãefii u stolu podala sÛl – jen ta slova zamumlal se sklopen˘m pohledem. A ona mûla chuÈ vykfiiknout, zatfiást jím, pfiinutit ho, aby se na ni podíval, ale neodváÏila se. A tak i ona klopila zrak, na rozdíl od nûj ze studu. Dûti samozfiejmû nechápaly, co se stalo. Nerozumûly tomu, ale následky dopadaly i na nû. KaÏd˘ den proÏívaly v tiché domácnosti a snaÏily se pfiedstírat, Ïe v‰echno je jako obvykle. Ale uÏ dávno nesly‰ela jejich smích. Srdce jí málem puklo lítostí. Anna zabofiila obliãej do prádla a dala se do pláãe.

Tak tady se to v‰echno stalo. Erika opatrnû vklouzla do domu, kter˘ vypadal, jako by se mûl kaÏdou chvíli zfiítit. Vystaven nepfiízni poãasí tu stál prázdn˘ a opu‰tûn˘ a dnes uÏ skoro nic nesvûdãilo o tom, Ïe tu nûkdy bydlela rodina. 37

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 38

Erika se pfiikrãila, aby se vyhnula prknu visícímu ze stropu. Zimními botami roz‰lapávala sklo. Ani jedno okno v pfiízemí nebylo celé. Podlaha i stûny nesly zfietelné stopy po pfiíleÏitostn˘ch náv‰tûvnících. Naãmáraná jména a slova, která chápal jen ten, kdo je psal, sprostá slova a uráÏky, mnoho z nich s pravopisn˘mi chybami. Ti, ktefií se vûnovali sprejování v opu‰tûn˘ch domech, jen zfiídka vykazovali nûjaké pokroãilej‰í literární schopnosti. V‰ude se válely prázdné plechovky od piva a vedle deky, která vypadala tak odpornû, Ïe se z toho Erice zvedal Ïaludek, leÏela prázdná krabiãka od kondomÛ. Vítr dovnitfi navál sníh, kter˘ tu a tam tvofiil malé závûje. Z celého domu ãi‰ela bída a samota. Erika vytáhla z desek v kabelce fotky, které jí mûly pomoct pfiedstavit si nûco docela odli‰ného. Ukazovaly úplnû jin˘ dÛm, zafiízen˘ a zabydlen˘ domov. Pfiesto se zachvûla, protoÏe fotky také zachycovaly, co se tu stalo. Zkoumavû se rozhlédla. No ano, stále byla rozeznatelná: krvavá skvrna na dfievûné podlaze. A ãtyfii prohlubnû po pohovce, která tam stávala. Erika se znovu zadívala na fotky a snaÏila se zorientovat. Pokoj pfied ní zaãal nab˘vat obrysÛ, vidûla pohovku, konferenãní stolek, kfieslo v rohu, televizi na nízkém stolku, stojací lampu po levé stranû kfiesla. Jako by se jí v pokoji v‰echno zhmotÀovalo pfied oãima. Umûla si také pfiedstavit Vladekovo znetvofiené tûlo. Velké, svalnaté tûlo v pololeÏe na pohovce. Zející rudá díra v krku, bodné rány na hrudi a paÏích, pohled namífien˘ ke stropu. A krev, která na podlaze vytvofiila velkou kaluÏ. Laila mûla na snímcích, na kter˘ch ji po vraÏdû zachytila policie, zcela nepfiítomn˘ pohled. Triãko mûla zepfiedu celé krvavé a i obliãej nesl stopy krve. Dlouhé svûtlé vlasy volnû spl˘valy kolem obliãeje. Vypadala tak mladû. Úplnû jinak neÏ ta Ïena ve vûzení, zavfiená na doÏivotí. O pfiípadu nikdy nepanovaly Ïádné pochyby. Vysvûtlení vypadalo celkem logicky a v‰ichni ho pfiijali. Erika pfiesto mûla pocit, Ïe tu nûco nehraje, a pfied pÛlrokem se roz38

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 39

hodla, Ïe o tom napí‰e. O pfiípadu sl˘chala uÏ odmaliãka, o Vladekovû vraÏdû a hrozném rodinném tajemství. Pfiíbûh o Domu hrÛzy byl souãástí místního folkloru a bûhem let dosáhl rozmûrÛ legendy. Dûti se navzájem hecovaly, kdo se odváÏí dovnitfi, vyprávûly si o domû stra‰idelné historky a ty nejstateãnûj‰í se do nechvalnû proslulého obydlí vydávaly, aby vzdorovaly hrÛze, která se zaÏrala do jeho zdí. Vy‰la z místnosti, kde rodina mívala ob˘vací pokoj. Bylo naãase vydat se do patra. Z okolního chladu byla celá prokfiehlá, a neÏ zamífiila ke schodÛm, nûkolikrát si poskoãila, aby se zahfiála. DÛkladnû prozkoumala kaÏd˘ schod, neÏ na nûj stoupla. Nikomu se nezmínila, Ïe se sem chystá, a nerada by ‰lápla na prohnilé prkno a zÛstala tam leÏet se zlomenou pátefií. Schodi‰tû ji udrÏelo, ale pro jistotu zÛstala stejnû opatrná, kdyÏ pomalu vykroãila po podlaze v patfie. Prkna pováÏlivû vrzala, ale zdálo se, Ïe ji unesou, a tak pokraãovala rozhodnûj‰ím krokem a rozhlíÏela se kolem. DÛm nebyl velk˘, v patfie mûl jen tfii místnosti a miniaturní chodbu. Pfiímo nad schodi‰tûm byla vût‰í loÏnice, kde spávali Vladek a Laila. Nábytek nûkdo odvezl nebo ho postupnû rozkradli a zÛstaly tu jen ‰pinavé, potrhané záclony. I tady se povalovaly plechovky od piva a ‰pinavá matrace svûdãila o tom, Ïe tu nûkdo pfiespával nebo vyuÏíval prázdn˘ dÛm k milostn˘m aktivitám daleko od rodiãovského dohledu. Pfiimhoufiila oãi a s pomocí fotek se pokou‰ela vybavit si, jak pokoj vypadal. Na podlaze oranÏov˘ koberec, manÏelská postel s ãely z borovicového dfieva a povleãení s velk˘mi zelen˘mi kvûty. Zafiízení bylo poplatné módû sedmdesát˘ch let a na policejních snímcích pÛsobil pokoj dokonale uklizenû, upravenû a ãistû. KdyÏ ty fotky vidûla poprvé, pfiekvapily ji, protoÏe oãekávala spí‰ chaos, ‰pínu a nepofiádek. Vy‰la z Lailiny a Vladekovy loÏnice a vstoupila do men‰ího pokoje. Ten patfiil Peterovi. Erika nalistovala 39

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 40

v hromádce, kterou drÏela v ruce, správnou fotku. I jeho pokoj vypadal hezky a uklizenû, ale postel nebyla ustlaná. Zafiízení zcela odpovídalo potfiebám dûtského pokoje a stûny pokr˘valy modré tapety s cirkusov˘mi motivy. Veselí klauni, sloni s barevn˘mi chocholy, tuleÀ s ãerven˘m míãkem na ãumáku. Byla to hezká dûtská tapeta a Erika chápala, proã se jim zalíbil zrovna tento vzor. Zvedla oãi od fotky a prohlíÏela si pokoj. Tu a tam vidûla na stûnû zbytky tapety, ale vût‰ina se odloupla nebo byla poãmáraná. Po tlustém koberci nezÛstalo nic kromû zbytkÛ lepidla na ‰pinavé dfievûné podlaze. Knihovniãka plná kníÏek a hraãek byla pryã, stejnû tak dvû Ïidliãky a mal˘ stolek, u kterého si Peter urãitû kreslil. Ani postel v rohu nalevo od okna tu nezbyla. Erika se otfiásla. Okenní tabulky byly rozbité a po podlaze vífiila trocha navátého snûhu. Poslední pokoj v patfie si schválnû nechala nakonec. Louisin pokoj. Sousedil s Peterov˘m, a neÏ vytáhla pfiíslu‰nou fotku, zhluboka se nadechla. Ten kontrast byl nepochopiteln˘. Zatímco PeterÛv pokoj byl hezk˘ a útuln˘, ten Louisin pfiipomínal vûzeÀskou celu, coÏ nebylo daleko od pravdy. Erika pfiejela prstem po velké zástrãce, která byla stále upevnûná na vnûj‰í stranû dvefií, ale visela jen na nûkolika ‰roubech. Zástrãka, kterou tam dali, aby mohli dvefie zvenãí pofiádnû zamknout. Aby uvnitfi v pokoji zamkli dítû. Erika pfiekroãila práh a pfiidrÏela si fotku pfied oãima. Ucítila, jak se jí na zátylku jeÏí chloupky. V pokoji panovala pochmurná atmosféra, ale Erika vûdûla, Ïe si to jen namlouvá. DÛm ani pokoj samy o sobû Ïádné vzpomínky na minulost neuchovávají. Zcela jistû se v Louisinû pokoji cítí nepfiíjemnû, protoÏe ví, co se v domû stalo. Pokoj byl zcela hol˘, jen na podlaze leÏela matrace. Nebyla tu jediná hraãka a ani pofiádná postel. Erika popo‰la k oknu. Bylo zatluãené prkny a ona by tak ráda vûfiila tomu, Ïe ho zatloukli, aÏ kdyÏ se dÛm vyprázdnil. 40

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 41

Mrkla na fotku. Prkna tam byla uÏ tehdy. Uvûznili dítû ve vlastním pokoji. A bohuÏel tohle nebylo to nejhor‰í, co tu policie na‰la po ohlá‰ení Vladekovy vraÏdy. Erika se zachvûla. Dala se do ní zima, ale nebylo to kvÛli rozbitému oknu. Chlad jako by vycházel ze samotného pokoje. Pfiinutila se tu je‰tû chvíli zÛstat, nechtûla se té podivné atmosféfie poddat. Ale kdyÏ zase vy‰la na chodbu, unikl jí úlevn˘ povzdech. Zamífiila ke schodÛm a stejnû opatrn˘m krokem jako pfiedtím se vydala dolÛ. Teì uÏ zb˘valo poslední místo. Ve‰la do kuchynû s prázdn˘mi skfiíÀkami bez dvífiek. Sporák a lednice byly pryã a trus na místech, kde stály, svûdãil o my‰í invazi. Rozechvûlou rukou stiskla kliku dvefií do sklepa a d˘chl na ni stejnû podivn˘ chlad jako v Louisinû pokoji. KdyÏ se podívala dolÛ do naprosté tmy, s rozãilením si uvûdomila, Ïe ji nenapadlo vzít si s sebou baterku. Prohlídka sklepa bude asi muset poãkat. Ale za‰átrala po zdi a nakonec na‰la starodávn˘ vypínaã. Otoãila jím a ve sklepû se jako zázrakem rozsvítilo. Îárovky ze sedmdesát˘ch let uÏ rozhodnû fungovat nemohly, nûkdo je evidentnû musel vymûnit za nové. Vydala se po schodech dolÛ a srdce jí v hrudi prudce bu‰ilo. Vyh˘bala se pavuãinám a snaÏila se potlaãit pocit, Ïe ji svûdí celé tûlo od v‰ech tûch pavoukÛ, ktefií jí zalezli za ‰aty. Vûdûla, Ïe si to jen namlouvá. KdyÏ koneãnû stanula na betonové podlaze, nûkolikrát se zhluboka nadechla, aby se uklidnila. VÏdyÈ je to jen prázdn˘ sklep v opu‰tûném domû, nic víc. A vypadalo to tu jako v úplnû obyãejném sklepû. Zbyly tu nûjaké police a VladekÛv star˘ ponk, ale uÏ bez náfiadí. Vedle nûj stál prázdn˘ kanystr a v rohu se válely staré zmaãkané noviny. Nic, co by budilo pozornost. Kromû jedné drobnosti – asi tfiímetrového fietûzu pfiipevnûného ke zdi. Erice se rozklepaly ruce, kdyÏ se snaÏila nalistovat správnou fotku. ¤etûz byl tent˘Ï, jen trochu zrezivûl. Pouta ale zmizela. Ta si odvezla policie a ve spisu si Erika pfie41

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 42

ãetla, Ïe je policisté museli pfiepilovat, protoÏe nena‰li klíã. Dfiepla si, sáhla na fietûz, potûÏkala ho v ruce. Byl tûÏk˘ a pevn˘, natolik masivní, Ïe by zcela jistû udrÏel o dost vût‰í osobu neÏ hubenou a podvyÏivenou sedmiletou holãiãku. Jak nûco tak ‰íleného vÛbec mÛÏe nûkoho napadnout? Eriku zaplavila vlna nevolnosti. S náv‰tûvou Laily asi nûjakou dobu radûji poãká. Témûfi si neumûla pfiedstavit, Ïe se s ní je‰tû nûkdy setká, poté co dnes na vlastní oãi vidûla stopy toho, co napáchala. Fotky byly jedna vûc, ale kdyÏ tu teì sedûla s tûÏk˘m chladn˘m fietûzem v rukou, dokázala si Ïivû pfiedstavit, co policisté objevili toho bfieznového dne roku 1975. Na vlastní kÛÏi vnímala dûs, kter˘ museli proÏívat, kdyÏ vstoupili do sklepa a na‰li v nûm dítû pfiipoutané fietûzem ke zdi. V rohu cosi za‰ramotilo a Erika rychle vstala. Srdce se jí zase rozbu‰ilo jako spla‰ené. Pak zhaslo svûtlo a ona zajeãela. Naplno se jí zmocnila panika a zaãala prudce d˘chat. S pláãem na krajíãku se pokou‰ela nahmatat cestu ke schodi‰ti. Odev‰ad se oz˘valy podivné zvuky, a kdyÏ se jí cosi otfielo o obliãej, zajeãela znovu. Divoce kolem sebe ‰ermovala rukama, dokud nezjistila, Ïe natrefila na dal‰í pavuãinu. Zhnusenû se vrhla smûrem, kde tu‰ila schody, udefiila se do bfiicha o zábradlí a vyrazila si dech. Svûtlo zablikalo a znovu se rozsvítilo, ale strach uÏ ji mûl zcela ve své moci, chytila se zábradlí a co nejrychleji klop˘tala do schodÛ. Jeden schod minula a pra‰tila se do holenû, ale pokraãovala dál, aÏ se do‰krábala ven do kuchynû. Zabouchla za sebou dvefie a vdûãnû se sesula na kolena. Pobolívala ji noha i bfiicho, ale bolesti si nev‰ímala a snaÏila se zhluboka d˘chat, aby se uklidnila. Teì si pfiipadala trochu smû‰nû, ale strachem ze tmy trpûla odmala a tam dole mûla pocit, Ïe se hrÛzou pomine. Na malou chvíli si aspoÀ ãásteãnû vyzkou‰ela, co Louise ve sklepû proÏívala. Zásadní rozdíl byl v tom, Ïe Erika mohla vy42

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 43

bûhnout na svûtlo a na svobodu, zatímco Louise byla dole ve tmû uvûznûná. Poprvé ji hrÛza dívãina osudu zasáhla plnou silou a Erika si opfiela hlavu o kolena a rozplakala se. Plakala pro Louise.

Martin se díval, jak Marta zapíná pfiekapávaã. Nikdy dfiív se s ní nesetkal, ale stejnû jako ostatní z Fjällbacky veterináfie a jeho Ïenu znal. V‰ichni o ní fiíkali, Ïe je krásná, a byla to pravda, ale ona krása byla trochu nepfiístupná a chladná. Ten dojem je‰tû podtrhovala její pozoruhodná bledost. „MoÏná byste si mûla s nûk˘m promluvit,“ navrhl. „Myslíte knûze? Nebo psychologa?“ Marta zavrtûla hlavou. „Já Ïádnou pomoc nepotfiebuju. Jen mû to trochu... vzalo.“ Sklopila pohled, ale hned zase vzhlédla a upfienû se na nûj podívala. „Musím pofiád myslet na Victoriinu rodinu. KdyÏ se jim koneãnû vrátila, zase ji ztratili. Tak mladá a nadaná dívka...“ Marta se odmlãela. „ Je to hrÛza,“ souhlasil Martin. Rozhlédl se po kuchyni. Nebyla tak úplnû neútulná, ale vycítil, Ïe si obyvatelé domu na zafiízení nedali pfiíli‰ záleÏet. Nábytek vypadal náhodnû poskládan˘, a i kdyÏ tu bylo uklizeno, celá kuchyÀ byla lehce cítit po koních. „Máte ponûtí, kdo jí to mohl udûlat? Co ostatní dívky, nehrozí jim nebezpeãí?“ zeptala se Marta. Nalila mu kávu a posadila se naproti nûmu. „O tom vám nemÛÏu nic fiíct.“ Rád by jí poskytl lep‰í odpovûì, a kdyÏ si pfiedstavil, jakou starost musí rodiãe ostatních dívek mít, sevfiel se mu Ïaludek. Odka‰lal si. Takové my‰lenky nikam nevedou. Musí se soustfiedit na svou práci a zjistit, co se Victorii stalo. Jedinû tak mÛÏe rodinám pomoct. „Povûzte mi, co se vãera stalo,“ poÏádal ji a napil se kávy. 43

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 44

Marta se na nûkolik vtefiin zamyslela. Potom zaãala tich˘m hlasem vyprávût o tom, jak se jela projet na koni a uvidûla z lesa vycházet dívku. Nûkolikrát se odmlãela a Martin na ni nenaléhal, nechal ji, aÈ mluví sv˘m tempem. VÛbec si neumûl pfiedstavit, jak pfií‰ern˘ pohled to musel b˘t. „KdyÏ jsem zjistila, Ïe je to Victoria, nûkolikrát jsem na ni zavolala. SnaÏila jsem se ji varovat, Ïe jede auto, ale ona nereagovala. ·la jen dál kupfiedu, jako robot.“ „Nevidûla jste nûkde poblíÏ dal‰í auto? Nebo nûjakého ãlovûka, v lese nebo okolí?“ Marta zavrtûla hlavou. „Ne. SnaÏila jsem se celé si to podrobnû vybavit, ale nic dal‰ího jsem nevidûla, ani pfied, ani po té nehodû. Byli jsme tam jen já a ten fiidiã. V‰echno se sebûhlo tak rychle a já se soustfiedila jen na Victorii.“ „Byly jste si s Victorií blízké?“ „ Jak se to vezme,“ opáãila Marta a pfiejela prstem po okraji hrnku. „SnaÏím se mít blízk˘ vztah se v‰emi dívkami ze stáje a Victoria chodila do jezdecké ‰koly spoustu let. Jsme nûco jako rodina, i kdyÏ nûkdy trochu nenormální. A Victoria byla souãástí té rodiny.“ Odvrátila zrak a Martin si v‰iml, Ïe se jí zaleskly oãi. Natáhl se pro ubrousek na stole a podal jí ho. Pfiijala ho a opatrnû si osu‰ila koutky oãí. „Vybavujete si, Ïe by se kolem jízdárny dûlo nûco podezfielého? Nesledoval tfieba nûkdo dívky? Nebo nemûli jste nûjakého zamûstnance, na kterého bychom se mûli zamûfiit? Vím, Ïe uÏ jsme vám tyto otázky kladli, ale kdyÏ se teì Victoria objevila kousek odsud, jsou zase aktuální.“ Marta pfiik˘vla. „ Já to chápu, ale mÛÏu vám jen zopakovat, co uÏ jsem fiíkala. Îádné takové problémy jsme nemûli a nemáme ani Ïádné zamûstnance. Jezdecká ‰kola se nachází natolik stranou, Ïe bychom si hned v‰imli, kdyby se tu nûkdo zaãal potulovat. Ten, kdo to udûlal, si urãitû Victorii vyhlédl nûkde jinde. Byla to hezká holka.“ 44

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 45

„To ano,“ souhlasil Martin. „A pr˘ byla i hodná. Co si o ní myslely ostatní dívky?“ Marta se zhluboka nadechla. „Victoria byla v jízdárnû velmi oblíbená. Nevím o tom, Ïe by mûla nûjaké nepfiátele. Byla to úplnû obyãejná dospívající dívka z dobré rodiny. Myslím, Ïe prostû jen mûla smÛlu a stala se obûtí nûjakého ‰ílence.“ „Asi máte pravdu,“ fiekl Martin. „I kdyÏ smÛla mi v této souvislosti pfiipadá jako nedostateãn˘ v˘raz.“ Vstal a chystal se rozhovor ukonãit. „To je fakt.“ Marta se ho zjevnû nechystala vyprovodit ke dvefiím. „SmÛla zdaleka nevystihuje to, co se stalo.“

V prvních letech se nejhÛfi smifiovala s tím, Ïe se jeden den tolik podobá druhému. Ale ãasem ta jednotvárnost Lailu spí‰ drÏela nad vodou. Mohla se spolehnout, Ïe kaÏd˘ den bude navlas stejn˘ jako ten pfiedchozí, a tím se zbavila strachu z budoucnosti. V prvních letech se nûkolikrát pokusila o sebevraÏdu: dûsila ji nekoneãnost Ïivota, kter˘ má pfied sebou, zatímco ji tíha minulosti strhává do temnot. Díky stereotypu si na tu pfiedstavu zvykla. Tíha v‰ak zÛstávala nemûnná. Teì se ale v‰echno zmûnilo a její tajemství ji tíÏilo natolik, Ïe uÏ ho nadále nemohla unést sama. Roztfiesen˘mi prsty listovala v novinách. Byly k dispozici jen ve spoleãenské místnosti a ostatní vûzeÀkynû ãekaly, aÏ na nû dojde fiada. Urãitû si fiíkaly, Ïe jí to moc dlouho trvá. Z ãlánku vyãetla, Ïe novináfii o pfiípadu zatím moc nevûdí, ale snaÏí se z toho mála vytûÏit maximum. Senzacechtivost novináfiÛ jí vadila. Sama vûdûla, jaké to je, stát se pfiedmûtem tuãn˘ch titulkÛ. Za kaÏd˘m takov˘m ãlánkem se ukr˘valy skuteãné Ïivoty, skuteãná trápení. „UÏ to bude‰ mít pfieãtené?“ Marianne se pfied ni postavila. „Za chvilku,“ zamumlala, ale oãi od ãtení nezvedla. 45

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 46

„VÏdyÈ uÏ mበty noviny celou vûãnost. Doãti to a dej mi je.“ „Hned to bude,“ odbyla ji a nadále proãítala stále stejné stránky, které uÏ mûla dlouho otevfiené. Marianne si povzdechla, odkráãela ke stolu u okna, posadila se a ãekala. Laila nemohla odtrhnout oãi od fotografie na levé stranû. Ta dívka vypadala tak ‰Èastnû a nevinnû, vÛbec si neuvûdomovala, jak zl˘ umí svût b˘t. Laila ji o tom mohla pouãit. O tom, Ïe zlo jde ruku v ruce s dobrem, lidé mají ãasto klapky na oãích a odmítají vidût to, co mají pfiímo pfied nosem. Kdo jednou uvidí zlo zblízka, uÏ pfied ním nemÛÏe zavírat oãi. To bylo její prokletí a zároveÀ její zodpovûdnost. Pomalu zavfiela noviny, vstala a poloÏila je pfied Marianne. „AÏ je v‰ichni doãtou, zase mi je dej.“ „ Jasnû,“ zamumlala Marianne, která uÏ se ponofiila do spoleãenské rubriky. Laila zÛstala chvíli stát a pozorovala Marianne sklonûnou nad ãlánkem o nejãerstvûj‰ím hollywoodském rozvodu. Musí to b˘t hezké, Ïít s klapkami na oãích.

Takové hnusné poãasí. Mellberg nechápal, jak si jeho pfiítelkynû z Chile vÛbec mohla zvyknout v zemi s tak pfií‰ern˘m klimatem. On sám zvaÏoval emigraci. MoÏná mûl zajet domÛ a pfievléct se do nûãeho teplej‰ího, ale opravdu neãekal, Ïe se i on bude muset vydat do lesa. ·éf pfiece fiíká ostatním, co mají dûlat, a on mûl v plánu vysvûtlit skupince shromáÏdûn˘ch dobrovolníkÛ, kter˘m smûrem mají jít, a pak si sednout do vyhfiátého auta s pofiádnou termoskou kávy. JenÏe tak to nedopadlo. Hedström totiÏ samozfiejmû trval na tom, Ïe jim v hledání pomÛÏou. Taková pitomost. Teì tu pobíhal po venku a umrzaly mu konãetiny, coÏ bylo naprosté pl˘tvání jeho manaÏersk˘mi schopnostmi. 46

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 47

Urãitû z toho v‰eho onemocní, a co si pak bez nûj na stanici poãnou? Bûhem pár hodin by se v‰echno zhroutilo a pro Mellberga bylo záhadou, Ïe to Hedströmovi není jasné. „Do hajzlu!“ V polobotkách uklouzl a instinktivnû se zachytil vûtve, aby se udrÏel na nohou. Strom se zakymácel a opadala z nûj spousta snûhu. Ten obalil Mellberga jako studená pefiina, napadal mu za límec a sklouzl aÏ dolÛ na záda. „Co se stalo?“ zeptal se Patrik. V koÏe‰inové ãepici, byteln˘ch botách a teplé zimní bundû mu zjevnû nebyla ani trochu zima. Mellberg ze sebe vztekle oprá‰il sníh. „Nemûl bych rad‰i jet napfied na stanici a pfiipravit tu tiskovou konferenci?“ „Tu zafiídí Annika a zaãíná aÏ ve ãtyfii, to stihneme.“ „KaÏdopádnû bych rád zdÛraznil, Ïe podle mû jen pl˘tváme ãasem. Ten vãerej‰í sníh uÏ její stopy dávno zahladil a v tomhle mrazu nic nevyãenichají ani psi.“ Ukázal bradou mezi stromy, kde bylo vidût dva policejní psy s psovody, které se sem Patrikovi podafiilo pfiivolat. Psi dostali náskok, aby je nemátly nové stopy a pachy. „Po ãem Ïe se to máme dívat?“ zeptal se Mats, jeden z dobrovolníkÛ, ktefií se pfiihlásili prostfiednictvím sportovního klubu. Sehnat dobrovolníky ‰lo pfiekvapivû rychle, v‰ichni chtûli pomoct, v‰ichni chtûli pfiispût, jak jen bylo v jejich silách. „Po ãemkoli, co po sobû Victoria mohla zanechat. Stopy, krev, ulámané vûtve, v‰ímejte si prostû ãehokoli, co vzbudí va‰i pozornost.“ Mellberg doslova zopakoval Patrikovy instrukce, které v‰em sdûlil pfied zaãátkem hledání. „Taky hledáme, kde ji asi pachatel vûznil,“ dodal Patrik a narazil si koÏe‰inovou ãepici je‰tû níÏ pfies u‰i. Mellberg si závistivû pfiedstavil, jaké v ní asi musí b˘t teplouãko. Mrzly mu u‰i a pfiehazovaãka na hlavû k zahfiátí ple‰i nestaãila. 47

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 48

„V tom stavu pfiece nemohla dojít nijak daleko,“ zabruãel a zuby mu cvakaly. „To ne, pokud ov‰em ‰la pû‰ky,“ poznamenal Patrik, pomalu se prodíral vpfied a oãima sondoval zem i okolí. „Ale tfieba se jí podafiilo vyklouznout z auta. Pachatel ji moÏná nûkam pfieváÏel. Anebo ji tady vysadil schválnû.“ „Copak by ji pachatel pustil dobrovolnû? Proã by to dûlal? To by pfiece pro nûj znamenalo velk˘ risk.“ „A proã?“ Patrik se zastavil. „Nemohla mluvit a nic nevidûla. ProÏila tûÏké trauma. Policii se za dva roky nepodafiilo najít po zmizel˘ch dívkách jedinou stopu a pachatel si pravdûpodobnû zaãal b˘t aÏ pfiíli‰ jist˘. MoÏná se nám chtûl vysmát, a tak pustil na svobodu jednu ze sv˘ch obûtí, aby nám ukázal, ãeho je schopen. Dokud nic nevíme, nemÛÏeme ani nic pfiedpokládat. Ani to, Ïe ji vûznil nûkde tady v okolí, ale ani prav˘ opak.“ „No jo, to mi nevykládej, nejsem pfiece Ïádn˘ zelenáã,“ zahuãel Mellberg. „To v‰echno já samozfiejmû vím. Jen pokládám ty otázky, které podle mû budou zajímat i vefiejnost.“ Patrik neodpovûdûl, sklonil hlavu a znovu se soustfiedil na zem. Mellberg pokrãil rameny. Ti mladí kolegové jsou tak nedÛtkliví. ZaloÏil si ruce na prsou a snaÏil se zastavit drkotání zubÛ. Je‰tû pÛl hodiny vydrÏí a pak uÏ povede operaci z auta. Tomu pl˘tvání jeho schopnostmi prostû musí uãinit pfiítrÏ. Doufal, Ïe káva v termosce bude je‰tû teplá.

Martin Patrikovi a Mellbergovi tu v˘pravu do snûhu nezávidûl. Zdálo se mu, Ïe to se sv˘m úkolem – promluvit si s Martou a Tyrou – docela vyhrál. Vlastnû mûl pocit, Ïe úlohy nebyly zrovna optimálnû rozdûlené a Patrik by nemûl ztrácet ãas prohledáváním lesa, ale za ta léta spoleãné práce poznal svého kolegu natolik, aby pochopil, proã se tak rozhodl. Pro Patrika bylo dÛleÏité dostat se blízko obûti, nacházet se fyzicky na stejném místû, cítit stejné pa48

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 49

chy, sly‰et stejné zvuky, a z toho si udûlat obrázek, co se stalo. Tato intuice byla odjakÏiva Patrikovou silnou stránkou. To, Ïe zároveÀ zamûstná Mellberga, byla samozfiejmû pozitivní pfiidaná hodnota. Martin doufal, Ïe intuice Patrikovi ukáÏe správn˘ smûr. Jejich hlavní problém totiÏ spoãíval v tom, Ïe Victoria zmizela zcela beze stopy. Nemûli ponûtí, kde se poslední mûsíce nacházela, a opravdu by potfiebovali pfiijít na nûco nového. Pokud jim ani hledání v lese ani pitva neposkytnou Ïádné konkrétní poznatky, jen tûÏko budou hledat nové úhly pohledu. Poté co Victoria zmizela, vyslechli kaÏdého, s k˘m mohla pfiijít do kontaktu. Prohledali její pokoj, podrobili zkoumání její poãítaã, dívali se, s k˘m chatovala, proãetli její e-maily, esemesky, v‰echno bylo bezv˘sledné. Patrik navázal spolupráci s nûkolika okrsky a dohromady vûnovali spoustu ãasu hledání, co má Victoria s ostatními pohfie‰ovan˘mi dívkami spoleãného. Ale nena‰li nic, co by je spojovalo. Dívky nemûly podobné zájmy, nemûly rády stejnou hudbu, nikdy spolu nepfii‰ly do kontaktu, nebyly aktivní na tomtéÏ internetovém fóru ani nic podobného. Nikdo z Victoriina okolí nepfiiznal, Ïe by nûkterou z tûch ostatních dívek znal. Martin vstal a ‰el si do kuchynû pro kávu. Zfiejmû jí poslední dobou pil aÏ moc, ale kvÛli v‰em tûm bezesn˘m nocím potfieboval kofein, aby vÛbec mohl fungovat. KdyÏ Pia zemfiela, pfiedepsali mu prá‰ky na spaní i na uklidnûní a on je pár t˘dnÛ zkou‰el brát. Ale prá‰ky ho zahalily do ‰edého závoje dûsivé lhostejnosti, a proto je v den Piina pohfibu zahodil do ko‰e. Teì uÏ si pomalu ani nevzpomínal, jaké to je spát celou noc. Pfies den se postupnû cítil líp a líp. Neustále nûco dûlal – pracoval do padnutí, vyzvedával Tuvu ze ‰kolky, vafiil, uklízel, hrál si s ní, ãetl pohádky, ukládal ji ke spánku – a to ho drÏelo nad vodou. Ale v noci ho ovládl smutek a tíÏivé my‰lenky. Hodinu za hodinou zíral do stropu, hlavou se mu honily vzpomínky 49

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 50

a pfiepadal ho nesnesiteln˘ stesk po Ïivotû, kter˘ se uÏ nikdy nevrátí. „Copak je?“ Annika mu poloÏila ruku na rameno a on si uvûdomil, Ïe zÛstal stát s kávovou konvicí v ruce. „Pofiád trochu ‰patnû spím,“ odpovûdûl a nalil si kávu. „Dበsi taky?“ „Ráda,“ pfiik˘vla a natáhla se po hrnku. Z Mellbergovy kanceláfie se pfiiloudal Ernst, kter˘ zjevnû doufal, Ïe kafíãko v kuchyni znamená nûco dobrého na zub i pro nûj. KdyÏ se Martin s Annikou usadili, lehl si pod stÛl, poloÏil hlavu na packy a pozornû sledoval kaÏd˘ jejich pohyb. „Nic mu nedávej,“ fiekla Annika. „Pûknû tloustne a nesvûdãí mu to. Rita dûlá, co mÛÏe, aby mûl dost pohybu, ale prostû nestíhá vyrovnat jeho energetick˘ pfiíjem.“ „A teì mluví‰ o Bertilovi, nebo o Ernstovi?“ „Rozhodnû by to sedûlo na oba.“ Annika se pousmála, ale hned zase zváÏnûla. „Ale fiekni mi, jak se ti vede?“ „Dobfie.“ Vidûl Anniãin skeptick˘ v˘raz. „Opravdu. Jen nemÛÏu moc spát.“ „Pomáhá ti nûkdo s Tuvou? Musí‰ mít taky ãas si odpoãinout a nabrat síly.“ „Piini rodiãe dûlají, co mÛÏou, a moji taky. TakÏe to zvládám, ale... Pia mi chybí. A s tím mi nepomÛÏe nikdo. Jsem vdûãn˘ za v‰echny krásné vzpomínky na spoleãné chvíle, ale zároveÀ bych je chtûl vyrvat z tûla, protoÏe právû to krásné mû tolik bolí. A já uÏ takhle dál nemÛÏu!“ Potlaãil vzlyknutí. Nechtûl plakat. V práci bylo jeho poslední útoãi‰tû a on nechtûl, aby ho smutek dostihl i tady, to by pak uÏ pfied bolestí vÛbec nemûl kam utéct. Annika se na nûj soucitnû podívala. „Tak ráda bych ti fiekla nûco moudrého, co by tû utû‰ilo. JenÏe sama nevím, jaké to je, a vÛbec si neumím pfiedstavit, Ïe bych o Lennarta pfii‰la. MÛÏu ti fiíct jen jedno: dej tomu ãas, a kdybys cokoli potfieboval, jsem tu pro tebe. To pfiece ví‰?“ 50

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 51

Martin pfiik˘vl. „A zkus se trochu vyspat. Vypadበjak vyÏdíman˘ hadr. Vím, Ïe nechce‰ brát prá‰ky na spaní, ale zajdi do zdravé v˘Ïivy a zeptej se, jestli nemají nûjak˘ pfiírodní pfiípravek.“ „To bych asi mohl,“ pfiipustil a rozhodl se, Ïe za pokus to stojí. Jestli se v noci nevyspí aspoÀ pár hodin v kuse, brzy se zhroutí. Annika vstala a dolila jim kávu. Ernst s nadûjí zvedl hlavu z pacek, ale zase ji zklamanû poloÏil, kdyÏ pochopil, Ïe pro nûj se Ïádná dobrota nechystá. „Co fiíkali kolegové z ostatních okrskÛ na nápad vytvofiit profil pachatele?“ Martin zámûrnû zmûnil téma. Anniãin soucit ho hfiál u srdce, ale mluvit o tom, jak mu Pia chybí, ho pfiíli‰ vysilovalo. „Zdálo se, Ïe se jim to zamlouvá. Nikdo z nich na nic takového je‰tû nepomyslel a v‰echny nové nápady se s povdûkem pfiijímají. To, co se stalo, s nimi otfiáslo. V‰ichni uvaÏují stejnû: stalo se jejich pohfie‰ovan˘m dívkám totéÏ co Victorii? A samozfiejmû mají starosti, jak zareagují pfiíbuzní obûtí, aÏ se dozvûdí podrobnosti. Musíme doufat, Ïe se to udrÏí chvíli v tajnosti.“ „O tom pochybuju. Lidi mají chorobné sklony vyÏvanit hned v‰echno tisku. Vzhledem k tomu, kolik zdravotníkÛ její poranûní vidûlo, si bohuÏel myslím, Ïe se to prozradí brzy, pokud uÏ se tak nestalo.“ Annika pfiik˘vla. „To kaÏdopádnû zjistíme na tiskové konferenci.“ „ Je v‰echno pfiipravené?“ „Ano, zb˘vá jen otázka, jestli by se nám nûjak nepodafiilo vynechat z ní Mellberga. To by mû dost uklidnilo.“ Martin nadzvedl jedno oboãí a Annika mávla rukou. „ Já vím, Ïe mu v tom nic nezabrání. Ani vlastní smrt. Vstal by z hrobu jako Lazar, jen aby se mohl té tiskovky zúãastnit.“ „Tos vystihla naprosto pfiesnû...“ 51

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 52

Martin uklidil hrnek do myãky, a neÏ ode‰el, zastavil se u Anniky a objal ji. „Dûkuju,“ fiekl. „Teì vyrazím za Tyrou Hanssonovou. Touhle dobou uÏ by mûla b˘t ze ‰koly doma.“ Ernst ho následoval se zasmu‰il˘m v˘razem. Co se jeho t˘ãe, svaãina byla velk˘m zklamáním.

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 53

Fjällbacka 1967 Îivot byl úÏasn˘. Bájeãn˘ a naprosto neskuteãn˘, ale zároveÀ úplnû samozfiejm˘. Toho horkého letního dne se v‰echno zmûnilo. KdyÏ cirkus odjel z Fjällbacky, Vladek zÛstal s ní. Laila si s ním domluvila schÛzku na veãer po posledním pfiedstavení, a aniÏ by to vyslovili nahlas, sbalil si Vladek vûci a následoval ji do jejího bytu. Vzdal se kvÛli ní v‰eho. Své matky i bratrÛ. Svého Ïivota a kultury. Svého svûta. Od té doby byli ‰Èastnûj‰í, neÏ si vÛbec dokázala pfiedstavit. KaÏd˘ veãer usínali ve vzájemném objetí v její posteli, která jim byla pfiíli‰ malá, ale do které se pfiesto ve‰li oba i se svou láskou. Vlastnû cel˘ byt byl pro nû moc mal˘. Mûli jen jeden pokoj s kuchyÀsk˘m koutem, ale Vladekovi se tam kupodivu líbilo. Nûjak se na tom malém prostoru smûstnali a jejich láska kaÏd˘m dnem rostla. A teì se tam bude muset vejít je‰tû jeden. Ruka jí sklouzla k bfiichu. Zatím bylo to malé zaoblení pro nezasvûcené lidi témûfi nepostfiehnutelné, ale ona si nemohla pomoct a kaÏdou chvíli si bfií‰ko musela pohladit. Mûla chuÈ ‰típnout se do paÏe, aby jí do‰lo, Ïe je to skuteãnost. Îe se z ní a Vladeka stanou rodiãe. Vidûla, jak Vladek kráãí pfies dvÛr k jejich ãinÏovnímu domu, pfiesnû ve stejn˘ ãas, jako chodil z práce kaÏd˘ den. Je‰tû pofiád mûla pfii kaÏdém shledání pocit, jako by jí tûlem projel elektrick˘ proud. A on jako by její pohled vycítil, protoÏe zvedl hlavu a vzhlédl k jejich oknu. Se ‰irok˘m láskypln˘m úsmûvem jí zamával. Ona mu zamávání oplatila a znovu si pohladila bfií‰ko.

53

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 54

„ Jak je dneska tátovi?“ Jonas dal matce pusu na tváfi, posadil se ke stolu v kuchyni a pfiinutil se k úsmûvu. Helga jako by jeho otázku pfieslechla. „To je taková hrÛza, co se stalo té dívce z jízdárny,“ pronesla místo toho a poloÏila pfied nûj tác s velk˘mi kousky ãerstvû upeãené bábovky. „Musí to pro vás v‰echny b˘t tûÏké.“ Jonas si vzal vrchní kousek a pofiádnû si ukousl. „Ty mû rozmazluje‰, mami. Nebo spí‰ vykrmuje‰.“ „No jo. Jako dítû jsi byl hroznû huben˘. Mohla jsem ti spoãítat Ïebra.“ „ Já vím. Sly‰el jsem to nejmíÀ tisíckrát, jak jsem byl maliãk˘, kdyÏ jsem se narodil. Ale teì mûfiím skoro metr devadesát a s chutí k jídlu nemám nejmen‰í problém.“ „To je dobfie, Ïe hodnû jí‰, vÏdyÈ mበtolik pohybu. Jen kolik toho nabûhá‰. To nemÛÏe b˘t zdravé.“ „To ne, pohyb je jak známo zdraví velmi nebezpeãn˘. Copak tys nikdy necviãila? Ani kdyÏ jsi byla mladá?“ Jonas se natáhl pro dal‰í kousek bábovky. „KdyÏ jsem byla mladá? Ty to fiíká‰, jako bych byla úplná vykopávka.“ Helga mluvila pfiísnû, ale v koutcích úst jí zacukal úsmûv. Jonas ji vÏdycky umûl rozesmát. „Vykopávka ne, i kdyÏ moÏná by ses uÏ mezi staroÏitnosti zafiadit dala...“ „Hele,“ napomenula ho a lehce ho plácla po rameni. „ Jestli si nedበpozor na pusu, tak je s bábovkami konec a vafiit uÏ ti taky nebudu. Bude‰ se muset spokojit s tím, co ti nabídne Marta.“ „PaneboÏe, to bychom s Molly umfieli hlady.“ Vzal si poslední kus bábovky. 54

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 55

„Pro holky z jízdárny musí b˘t tûÏké, Ïe jednu z jejich kamarádek potkalo nûco tak hrozného,“ zopakovala Helga a smetla z kuchyÀské linky neviditelné drobeãky. KuchyÀ se vÏdycky leskla ãistotou. Jonas si nevybavoval, Ïe by v ní nûkdy byl nepofiádek, a matka se nikdy nezastavila: uklízela, rovnala, pekla, vafiila, starala se o jeho otce. Rozhlédl se kolem. Rodiãe pfiíli‰ nov˘ch vûcí nekupovali, a co si pamatoval, vypadalo to tu stejnû. Tapety, dvífika skfiínûk, linoleum, nábytek, v‰echno si pamatoval uÏ z dûtství. Jen ledniãku a sporák bûhem let zdráhavû vymûnili za nové. Ale jemu se líbilo, Ïe se tu nic nemûní. Dávalo to jeho Ïivotu pevn˘ bod. „To ano, samozfiejmû je to pro nû ‰ok. Marta a já si s holkami odpoledne promluvíme,“ odpovûdûl. „Ale nedûlej si s tím starosti, mami.“ „Neboj se.“ Odnesla tác, na kterém po bábovce zÛstaly jen drobky. „ Jak to vãera ‰lo s tím telátkem?“ „Dobfie. Bylo to trochu komplikované, protoÏe...“ „ JOOONASI!“ Z patra zaburácel otcÛv hlas. „ Jsi tady?“ Jeho podráÏdûní jako by se roz‰ífiilo po celé místnosti a Jonas si v‰iml, Ïe matka semkla rty. „Asi bys mûl jít za ním,“ poznamenala a zaãala utírat stÛl vlhk˘m hadfiíkem. „Na‰tvalo ho, Ïe ses vãera nezastavil.“ Jonas pfiik˘vl. KdyÏ stoupal po schodech, cítil v zádech matãin pohled.

Erika dorazila do ‰kolky pofiád trochu otfiesená. Byly teprve dvû hodiny a ona vût‰inou vyzvedávala dûti aÏ kolem ãtvrté, ale po prohlídce sklepa po nich tak zatouÏila, Ïe se rozhodla jet rovnou sem. Potfiebovala je vidût, obejmout je, sly‰et ‰tûbetání jejich hláskÛ, které jí z hlavy vyÏene v‰echno ostatní. „Mami!“ Anton se k ní rozebûhl s otevfienou náruãí. Byl ‰pinav˘ od hlavy aÏ k patû, zpod ãepice mu vyãnívalo ucho a byl tak roztomil˘, aÏ jí to trhalo srdce. Dfiepla si 55

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 56

a natáhla paÏe, aby ho chytila do náruãe. VÛbec jí nevadilo, Ïe ji celou umaÏe. „Mami!“ Pfies zahradu ‰kolky k ní dolehl dal‰í hlásek a uÏ se k ní fiítil i Noel, na rozdíl od Antona, kter˘ mûl modrou kombinézu, v ãervené, ale s ãepicí nakfiivo pfiesnû jako jeho brá‰ka. Byli si tak podobní, a pfiece tak rozdílní. Erika si posadila Antona na pravé koleno a chytila do náruãe dal‰í ‰pinavé dítko, které jí zavrtalo tváfiiãku do hrdelní jamky. Noel mûl ledov˘ nos a Erika se zachvûla a dala se do smíchu. „Poslouchej, ty mÛj zmrzlíku, to se snaÏí‰ ohfiát si ten svÛj ledov˘ nosánek o maminku?“ ·típla ho do nosu a on se dal taky do smíchu. Pak jí nadzvedl svetr a poloÏil jí studené a zablácené ruce v rukavicích na bfiicho, aÏ vyjekla. Oba kluci se zalykali smíchem. „Vy jste ale ãísla! AÏ pfiijdeme domÛ, ãeká vás teplá koupel.“ Postavila je na zem, vstala a stáhla si svetr. „Tak ‰up, prckové, pÛjdem vyzvednout ségru,“ ukázala na Majino oddûlení. Dvojãata pro ni chodila hroznû ráda, protoÏe si mohla chvíli zadovádût s velk˘mi dûtmi v Majinû tfiídû. A Maja byla také celá nad‰ená, kdyÏ pro ni pfii‰li. Vzhledem k tomu, jak jí bratfiíãci obãas dávali zabrat, je aÏ nezaslouÏenû zboÏÀovala. Doma zaãal projekt oãista. Erika to obvykle nesná‰ela, ale dnes se povznesla nad to, Ïe dûti roznesly bláto po celé pfiedsíni, a vÛbec jí nevadilo, Ïe si Noel lehl na podlahu a fievem proti ãemusi protestoval. Nic z toho jí nepfiipadalo dÛleÏité, poté co nav‰tívila sklep Kowalsk˘ch a pfiedstavila si tu hrÛzu, kterou musela Louise proÏívat, kdyÏ tam sedûla pfiipoutaná fietûzem a potmû. Její dûti Ïily na slunci. Její dûti byly sluníãka. NoelÛv fiev, ze kterého obvykle málem vyletûla z kÛÏe, na ni vÛbec neúãinkoval, jen ho pohladila po hlavû, coÏ ho tak pfiekvapilo, Ïe zmlknul. „Tak pojìte, napustíme vám vanu. A pak vyndáme z mrazáku spoustu babiããin˘ch skofiicov˘ch ‰nekÛ a sní56

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 57

me si je pfied televizí s hork˘m kakaem. Jste pro?“ Erika se usmála na dûti sedící na zablácené podlaze v pfiedsíni. „A na veãefii se dneska vyka‰leme. Místo toho sníme v‰echnu zmrzlinu, která nám zbyla v mrazáku. A mÛÏete zÛstat vzhÛru tak dlouho, jak budete chtít.“ Rozhostilo se naprosté ticho. Maja se na ni váÏnû podívala, popo‰la k ní a poloÏila jí ruku na ãelo. „Není ti ‰patnû, maminko?“ Erika se neubránila smíchu. „Ne, miláãkové,“ fiekla a pfiivinula si v‰echny tfii k sobû. „Mamince není ‰patnû a ani se nezbláznila. Jen vás mám stra‰nû moc ráda.“ Pevnû je objala, cítila jejich blízkost. Ale pfied sebou vidûla jiné dítû. Holãiãku, která sedûla sama ve tmû.

Ricky ukr˘val v nejzaz‰ím koutku své du‰e Victoriino tajemství. Od té doby, co se ztratila, se k nûmu znovu a znovu vracel, zkoumal ho ze v‰ech moÏn˘ch úhlÛ a snaÏil se pfiijít na to, jestli nûjak nesouvisí s jejím zmizením. Myslel si, Ïe ne, ale stejnû se uÏíral pochybnostmi. Co kdyÏ ano? Tato tfii slova se mu honila hlavou, hlavnû veãer, kdyÏ leÏel v posteli a zíral do stropu: co kdyÏ ano. Otázkou bylo, zda neudûlal chybu. Jestli tím, Ïe mlãel, nezavinil nûco stra‰ného. Bylo tak snadné nechat to tajemství tam, kde je, navÏdy pohfibené, stejnû jako teì bude pohfibená i Victoria. „Ricky?“ GöstÛv hlas ho vylekal, aÏ sebou na pohovce trhl. Skoro na policistu se v‰emi jeho otázkami zapomnûl. „Nenapadlo tû nic dal‰ího, co by nám mohlo v pátrání pomoct? Teì kdyÏ vychází najevo, Ïe Victorii patrnû drÏeli nûkde v okolí.“ GöstÛv hlas znûl vlídnû a smutnû a Ricky si v‰iml, jak unavenû vypadá. Bûhem posledních mûsícÛ, kdy byl s jejich rodinou v ãastém kontaktu, si star‰ího policistu oblíbil a vûdûl, Ïe Gösta ho má také rád. Ricky odjakÏiva 57

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 58

dobfie vycházel s dospûl˘mi a uÏ odmaliãka sl˘chal, Ïe pÛsobí star‰í, neÏ je. Tfieba to tak opravdu bylo? AÈ tak ãi tak, mûl pocit, Ïe od vãerej‰ka zestárl alespoÀ o tisíc let. Victoriina smrt v nûm zadusila ve‰keré nadûje a zhatila v‰echny plány do budoucna. Zavrtûl hlavou. „Ne, uÏ jsem vám povûdûl v‰echno, co vím. Victoria byla obyãejná holka, mûla obyãejné kamarády a obyãejné koníãky. A my jsme obyãejná rodina – no, aspoÀ v rámci moÏností normální...“ Usmál se a podíval se na matku, ale ta mu úsmûv neoplatila. I smysl pro humor, kter˘ rodinu vÏdycky spojoval, se vytratil. „Soused mi fiíkal, Ïe jste poÏádali vefiejnost o pomoc s prohledáním lesÛ v okolí. Myslíte, Ïe to pfiinese nûjak˘ v˘sledek?“ Markus se na Göstu s nadûjí podíval. Vyãerpaná tváfi mûla na‰edl˘ nádech. „Doufejme, Ïe ano. Lidi z okolí nasadili ve‰keré síly, aby pomohli, a tak s trochou ‰tûstí snad nûco najdeme. Nûkde celou tu dobu pfiece b˘t musela.“ „A co ty ostatní dívky? Jak se o nich psalo v novinách.“ Helena se natáhla pro hrnek s kávou. Tfiásla se jí ruka a Rickymu se sevfielo srdce, kdyÏ vidûl, jak hroznû zhubla. VÏdycky byla malá a drobná, ale teì byla tak hubená, Ïe se jí pod kÛÏí r˘sovaly kosti. „Nadále spolupracujeme s ostatními okrsky. V‰em velmi záleÏí na tom, abychom ty pfiípady vyfie‰ili, proto si navzájem pomáháme a sdílíme ve‰keré poznatky. Udûláme v‰echno pro to, abychom únosce na‰li.“ „Napadlo mû...“ Helena zaváhala. „Myslíte, Ïe to stejné...“ Nedokázala se pfiimût vûtu dokonãit, ale Gösta zjevnû pochopil, na co se chce zeptat. „To nevíme. Ale... pfiece jen je pravdûpodobné, Ïe...“ Ani on vûtu nedokonãil. Ricky polkl. Nechtûl myslet na to, co si Victoria vytrpûla. Ale té pfiedstavû se stejnû nedokázal ubránit a vzedmula se v nûm vlna nevolnosti. Její krásné modré oãi, 58

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 59

které se vÏdycky dívaly tak mile. Tak si je chtûl pamatovat. Nemûl sílu myslet na to, jaká hrÛza je potkala. „Dnes odpoledne máme tiskovou konferenci,“ oznámil Gösta po chvíli ticha. „A bohuÏel se novináfii urãitû pokusí kontaktovat i vás. Pohfie‰ované dívky byly zprávou ãíslo jedna po celém ·védsku a po vãerej‰ku... no, bylo by dobré, kdybyste se na to pfiipravili.“ „UÏ tu nûkolikrát byli a zvonili na nás. A telefon uÏ nezvedáme,“ fiekl Markus. „ Já nechápu, proã nás nenechají na pokoji.“ Helena zavrtûla hlavou. Tmavé zplihlé vlasy ostfiíhané na mikádo jí padaly do obliãeje. „Copak nechápou...“ „Ne, bohuÏel to nechápou,“ povzdychl si Gösta a vstal. „Musím se vrátit na stanici. Ale ozvûte se mi kdykoli. Mám telefon zapnut˘ ãtyfiiadvacet hodin dennû. A slibuju, Ïe vám dám vûdût, jakmile se dozvím cokoli nového.“ Obrátil se k Rickymu a poloÏil mu ruku na paÏi. „Postarej se o tátu a mámu.“ „Budu se snaÏit.“ Cítil na ramenou tíhu zodpovûdnosti. Ale Gösta mûl pravdu. Momentálnû byl silnûj‰í neÏ oba jeho rodiãe. On musí drÏet rodinu pohromadû.

Molly cítila, Ïe ji v oãích pálí slzy. Zklamání ji naprosto pohltilo. Dupla nohou do podlahy stáje, aÏ se zvífiil prach. „Ty jsi tak pitomá kráva!“ „Mluv se mnou laskavû slu‰nû.“ Martin hlas byl ledov˘ a Molly si proti ní náhle pfiipadala maliãká. Hnûv ji v‰ak zcela ovládl a nedokázala si pomoct. „Ale já chci! A taky to fieknu Jonasovi.“ „ Já vím, Ïe chce‰,“ Marta si zaloÏila ruce na prsou, „ale vzhledem k okolnostem to prostû nejde. A Jonas se mnou souhlasí.“ „ Jak˘m ,okolnostem‘? Pfiece nemÛÏu za to, co se Victorii stalo. Proã bych to mûla odná‰et já?“ Vytryskly jí slzy a prudce si je osu‰ila rukávem bundy. Kradmo zpod ofiny za‰ilhala po Martû, jestli ji slzy ob59

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 60

mûkãily, ale vlastnû znala odpovûì uÏ pfiedem. Marta nehnula ani brvou. Jen ji pozorovala s tím sv˘m odmûfien˘m v˘razem, kter˘ Molly tak nesná‰ela. Nûkdy si pfiála, aby se Marta radûji rozãílila, aby kfiiãela a nadávala a dala najevo nûjaké city. Ale Marta byla pofiád stejnû klidná. Nikdy neustoupila ani o píì, vÛbec ji neposlouchala. Slzy se jí spustily proudem. Teklo jí i z nosu a rukáv bundy uÏ byl cel˘ ulepen˘. „VÏdyÈ je to první závod sezóny! Já prostû nechápu, proã nemÛÏu závodit kvÛli tomu, co se stalo Victorii. Já jsem ji pfiece nezabila!“ Plesk! NeÏ si staãila uvûdomit, co se dûje, na tváfii jí pfiistála facka. Molly se nevûfiícnû dotkla obliãeje. Marta ji nikdy pfiedtím neuhodila. Nikdo ji je‰tû nikdy neuhodil. Proud slz se náhle zastavil a Molly na Martu zÛstala zírat. Marta zachovala klid a stála tam s rukama zaloÏen˘ma na zelené pro‰ívané jezdecké vestû. „Tak uÏ dost,“ fiekla. „PfiestaÀ vyvádût jako rozmazlen˘ spratek a zaãni se chovat slu‰nû.“ Ta slova ji zabolela stejnû jako facka. Nikdy pfiedtím ji nikdo nenazval rozmazlen˘m spratkem. MoÏná holky ze stáje za zády, ale to bylo jen ze závisti. Molly dál na Martu zírala s rukou na tváfii. Pak se otoãila a vybûhla ze stáje. Ostatní dívky si mezi sebou zaãaly ‰eptat, kdyÏ vidûly, jak s pláãem bûÏí pfies dvÛr, ale to jí bylo jedno. Asi si pomyslí, Ïe pláãe kvÛli Victorii. Stejnû jako od vãerej‰ka v‰echny ostatní. Zamífiila k domu, obûhla ho a zalomcovala dvefimi ordinace, ty ale byly zamãené. Uvnitfi se nesvítilo, Jonas tam nebyl. Molly chvíli zÛstala stát ve snûhu, pfie‰lapovala na místû, aby nezmrzla, a pfiem˘‰lela, kde by mohl b˘t. Pak se zase dala do bûhu. Rozrazila dvefie k domu prarodiãÛ. „Babi!“ „ JeÏi‰marjá, copak hofií?“ Helga ve‰la do pfiedsínû a utírala si ruce do utûrky. „ Je tu Jonas? Musím s ním mluvit.“ 60

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 61

„Uklidni se. Jsi celá uplakaná a já skoro nesly‰ím, co fiíká‰. T˘ká se to té dívky, kterou vãera Marta na‰la?“ Molly zavrtûla hlavou. Helga ji zavedla ke stolu v kuchyni a posadila ji na Ïidli. „ Já... já...“ Molly zadrhávala a nûkolikrát se zhluboka nadechla. Atmosféra v kuchyni jí pomohla nalézt ztracen˘ klid. U babiãky jako by se ãas zastavil, jako by se svût venku toãil dál, ale tady uvnitfi se nic nemûnilo. „Musím mluvit s Jonasem. Marta mi nechce dovolit, abych o víkendu jela závodit.“ ·kytla a na chvíli se odmlãela, aby babiãka mûla ãas pochopit, jaká nespravedlnost ji potkala. Helga se také posadila. „Marta rozhoduje ráda, to pfiece ví‰. Tak se zeptej táty, co si o tom myslí on. Je to dÛleÏit˘ závod?“ „To teda je! Ale Marta fiíkala, Ïe se nehodí, abych tam teì jela, kvÛli tomu, co se stalo Victorii. Jasnû, je to hroznû smutn˘, ale nechápu, proã bych kvÛli tomu mûla vynechat závod. Ta kaãena Linda Bergvallová takhle urãitû vyhraje a bude pak dûsnû dÛleÏitá, i kdyÏ ví, Ïe bych ji porazila, kdybych mohla závodit. Já prostû umfiu, jestli zítra nebudu moct jet!“ Afektovanû sloÏila hlavu do dlaní a rozvzlykala se. Helga jí nûÏnû poklepala na rameno. „No, tak hrozné to snad nebude. Stejnû o tom rozhodují tvoji rodiãe. Podporují tû a vozí po celé zemi, abys mohla závodit. Jestli bys podle nich nemûla jet... tak se s tím asi nedá moc dûlat.“ „Ale Jonas by to pfiece mûl pochopit, ne?“ zaúpûla Molly a vrhla na Helgu prosebn˘ pohled. „Znám tvého tátu od té doby, co byl takhle maliãk˘,“ Helga odmûfiila mezi palcem a ukazovákem asi centimetr, „a tvou mámu znám uÏ taky pûknû dlouho. Vûfi mi, ani jeden z nich se nedá k nûãemu pfiemluvit proti své vÛli. TakÏe bych na tvém místû pfiestala vyvádût a rad‰i bych se soustfiedila na dal‰í závod.“ 61

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 62

Molly si osu‰ila tváfi ubrouskem, kter˘ jí Helga podala. Pofiádnû se vysmrkala a ‰la vyhodit ubrousek do ko‰e. Nejhor‰í na tom bylo, Ïe babiãka mûla pravdu. KdyÏ uÏ se rodiãe jednou rozhodli, bylo marné snaÏit se je pfiemlouvat. Ale stejnû to hodlala zkusit. Tfieba se nakonec Jonas pfiikloní na její stranu.

Patrikovi trvalo hodinu, neÏ rozmrzl, a Mellbergovi je‰tû o dost déle. Vydat se do lesa v sedmnáctistupÀovém mrazu v tenk˘ch polobotkách a vûtrovce bylo hotové ‰ílenství a Mellberg teì stál v rohu zasedací místnosti s promodral˘mi rty. „Tak co, Bertile? Není ti zima?“ zeptal se Patrik. „To teda je, sakra,“ zahuãel Mellberg a udûlal pár prostocvikÛ. „Potfieboval bych pofiádnou whisky, abych rozmrzl zevnitfi.“ Patrik si pfiedstavil tiskovou konferenci s opil˘m Bertilem Mellbergem v hlavní roli a zdûsil se. I kdyÏ otázka znûla, jestli to za stfiízliva bylo o tolik lep‰í. „Co myslí‰, jak si to rozdûlíme?“ zeptal se. „ Já se o v‰echno postarám a ty mû pfiípadnû zastoupí‰. Média se v takov˘chto situacích ráda obracejí na silného vÛdce.“ Mellberg se snaÏil, aby to vyznûlo co nejvíc autoritativnû, i kdyÏ mu cvakaly zuby. „Dobfie,“ hlesl Patrik a v duchu vydal tak hlasit˘ povzdech, aÏ mûl pocit, Ïe to Mellberg musel zaslechnout. Pofiád ta stejná písniãka. Donutit Mellberga, aby pfii vy‰etfiování pfiiloÏil ruku k dílu, byl hotov˘ boj s vûtrn˘mi ml˘ny. Ale jakmile ‰lo o to, b˘t v centru dûní nebo si pfiivlastnit zásluhy za vykonanou práci, v tu chvíli byl Mellberg k neudrÏení. „Tak sem pusÈ ty hyeny.“ Mellberg k˘vl na Anniku, ta vstala a ‰la otevfiít. Zatímco byli v lese, v‰echno nachystala a pfiipravila Mellbergovi pfiehled nejdÛleÏitûj‰ích bodÛ i papír s poznámkami. Teì uÏ nemohli dûlat nic jiného neÏ mu drÏet palce a doufat, Ïe je neztrapní víc, neÏ je nutné. 62

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 63

Novináfii se trousili dovnitfi a Patrik se pozdravil s nûkolika znám˘mi reportéry jak z lokálních médií, tak z velk˘ch deníkÛ, se kter˘mi mûl tu ãest pfii rÛzn˘ch dfiívûj‰ích pfiíleÏitostech. Jako obvykle uvidûl i pár nov˘ch obliãejÛ. Pfiipadalo mu, Ïe v novinách se reportéfii stfiídají jak na bûÏícím pásu. Usadili se, nûco si mezi sebou mumlali a fotografové se trochu maãkali, aby získali to nejlep‰í místo. Patrik doufal, Ïe Mellbergovy rty vyjdou na fotkách o nûco ménû modré, ale obával se, Ïe stejnû bude vypadat, jako by utekl z márnice. „ Jsou tu v‰ichni?“ zahájil Mellberg a zachvûl se, jako by mûl zimnici. Novináfii uÏ zaãali mávat rukama, ale on je zastavil odmítav˘m gestem. „Na otázky dojde za malou chvíli, nejdfiív pfiedávám slovo Patriku Hedströmovi, kter˘ struãnû shrne, co se zatím událo.“ Patrik se na nûj udivenû podíval. MoÏná Mellbergovi pfiece jen do‰lo, Ïe nemá dostateãn˘ pfiehled o situaci, aby mohl ãelit shromáÏdûní novináfiÛ. „Dobfie, dûkuju...“ Patrik si odka‰lal a postoupil dopfiedu vedle Mellberga. Chvíli si rovnal my‰lenky v hlavû, pfiem˘‰lel, co zmínit a co vynechat. NeuváÏen˘ v˘rok do novin mohl zpÛsobit velkou ‰kodu, ale na druhou stranu zprostfiedkovával tisk kontakt s vefiejností a ta jim mohla s vy‰etfiováním velmi pomoci. Bylo dÛleÏité poskytnout správné mnoÏství správn˘ch informací, které se roz‰ífií mezi lidi, a ti jim pak zavolají své postfiehy. Právû to ho nauãila léta u policie – vÏdycky nûkdo vidûl nebo sly‰el nûco, co souviselo s pfiípadem, ale sám si to tfieba ani neuvûdomoval. ·patné informace nebo pfiíli‰ mnoho informací mohly na druhé stranû dát pachateli náskok. KdyÏ se dozví, jaká má policie vodítka, bude pro nûj jednodu‰‰í zahladit stopy, anebo se zkrátka pfií‰tû té stejné chybû vyhne. Toho se totiÏ teì báli ze v‰eho nejvíc – Ïe se to bude opakovat. Mnohonásobn˘ zloãinec sám od sebe nepfiestane, kaÏdopádnû ne tenhle. AspoÀ Patrik mûl ten nepfiíjemn˘ pocit. 63

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 64

„Vãera byla v lese na v˘chod od Fjällbacky nalezena Victoria Hallbergová. Srazilo ji auto, podle v‰eho to byla ne‰Èastná náhoda. Byla pfievezena do uddevallské nemocnice, kde lékafii dûlali, co mohli, aby jí zachránili Ïivot. BohuÏel byla její poranûní velmi rozsáhlá a v jedenáct hodin a ãtrnáct minut byla prohlá‰ena za mrtvou.“ Odmlãel se a natáhl se pro sklenici vody, kterou pro nû Annika pfiipravila. „Prohledali jsme oblast, kde byla nalezena, a rád bych tímto podûkoval v‰em z Fjällbacky, ktefií se pfiihlásili a pomáhali nám. Nic dal‰ího vám fiíct nemÛÏu. Samozfiejmû nadále spolupracujeme s policejními okrsky, kde mají podobné pfiípady, aby se jim jejich pohfie‰ované dívky podafiilo najít a abychom chytili toho, kdo je unesl.“ Patrik se znovu napil vody. „Dotazy?“ V‰echny ruce se zvedly naráz a nûktefií zaãali okamÏitû mluvit, aniÏ byli vyzváni. Bûhem celého Patrikova proslovu bzuãely kamery a on se musel ovládnout, aby si nezkontroloval úães. PokaÏdé to byl zvlá‰tní pocit, vidût svÛj obliãej oti‰tûn˘ ve velkém formátu na stránkách veãerníkÛ. „Kjelle?“ Ukázal na Kjella Ringholma z Bohuslänsk˘ch novin, nejvût‰ího lokálního deníku v kraji. Kjell bûhem dfiívûj‰ích vy‰etfiování policii pomáhal a Patrik mu rád vûnoval trochu pozornosti navíc. „¤íkal jsi, Ïe byla zranûná. O jaká poranûní ‰lo? Utrpûla je pfii nehodû, nebo uÏ pfied ní?“ „Na to nemÛÏu odpovûdût,“ fiekl Patrik. „MÛÏu jen fiíct, Ïe ji srazilo auto a Ïe následnû sv˘m zranûním podlehla.“ „Máme informace, Ïe byla vystavena jakémusi muãení,“ navázal Kjell. Patrik polkl a pfied oãima mu vyvstaly Victoriiny prázdné oãní dÛlky a ústa s chybûjícím jazykem. Ale to si musel nechat pro sebe. V duchu spílal lidem, ktefií neumûjí mlãet. Copak bylo skuteãnû nutné ‰ífiit tyto vûci dál? „Vzhledem k probíhajícímu vy‰etfiování nemÛÏeme komentovat podrobnosti ani rozsah zranûní.“ 64

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 65

Kjell opût zaãal nûco fiíkat, ale Patrik zvedl ruku a pfiidûlil slovo reportérovi z Expressenu, Svenu Niklassonovi. I s ním mûl co do ãinûní bûhem jednoho pfiípadu a vûdûl, Ïe Niklasson je vÏdy ve stfiehu, dobfie obeznámen˘ s problematikou a nikdy by sv˘m ãlánkem nepo‰kodil prÛbûh vy‰etfiování. „Nasvûdãuje nûco tomu, Ïe byla pohlavnû zneuÏita? A uÏ jste na‰li nûjakou spojitost s tûmi ostatními pohfie‰ovan˘mi dívkami?“ „To zatím nevíme. Pitva bude provedena zítra. A co se t˘ãe tûch ostatních dívek, v souãasné situaci nemÛÏu prozradit nic o eventuálním spoleãném jmenovateli. Ale jak bylo fieãeno, jsme v kontaktu s ostatními okrsky a já jsem pfiesvûdãen˘, Ïe na‰e spolupráce povede k odhalení pachatele.“ „ Jste si jist˘, Ïe pachatel je sám?“ Vyslanec deníku Aftonbladet si sám udûlil slovo. „NemÛÏe jich b˘t víc? Nebo dokonce cel˘ gang? Pro‰etfiili jste napfiíklad, jestli pfiípad nesouvisí s obchodem s lidmi?“ „Momentálnû se neupínáme jen na jednu vy‰etfiovací verzi a totéÏ platí i o poãtu pachatelÛ. Samozfiejmû vyvstaly úvahy o moÏném obchodu s lidmi, ale Victoriin pfiípad této teorii do znaãné míry odporuje.“ „Proã?“ nevzdával se reportér z Aftonbladetu. „ProtoÏe mûla poranûní takového rozsahu, Ïe rozhodnû nemohlo b˘t fieãi o tom, Ïe by ji nûkomu prodali.“ Kjell si Patrika zkoumavû prohlíÏel. Patrik zatnul zuby. Kjell vyvodil naprosto správn˘ závûr a odhalil víc, neÏ Patrik chtûl. Ale dokud nic nepotvrdí, budou se noviny drÏet pouze spekulací. „ Jak uÏ bylo fieãeno, pro‰etfiujeme ve‰keré stopy, pravdûpodobné i nepravdûpodobné. Zatím nic nevyluãujeme.“ Nechal novináfie pokládat otázky je‰tû dal‰í ãtvrthodinu, ale vût‰inu z nich stejnû nemohl zodpovûdût, aÈ uÏ proto, Ïe odpovûì neznal, nebo proto, Ïe ji nemohl zve65

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 66

fiejnit. BohuÏel jich aÏ pfiíli‰ mnoho spadalo do první kategorie. âím víc otázek na nûj pr‰elo, tím bylo jasnûj‰í, jak málo toho policie vlastnû ví. Od Victoriina zmizení ubûhly ãtyfii mûsíce a v jin˘ch okrscích pátrali je‰tû déle. A stejnû nic nezjistili. Cel˘ zoufal˘ se nakonec rozhodl dotazy ukonãit. „Bertile, chtûl bys fiíct nûco na závûr?“ Patrik ustoupil stranou, a ‰ikovnû tak Mellbergovi vnukl pocit, Ïe tiskovou konferenci vedl on. „Ano, rád bych vyuÏil pfiíleÏitosti a zdÛraznil, Ïe bylo ‰tûstí v ne‰tûstí, Ïe se první ze zmizel˘ch dívek na‰la zrovna v na‰em okrsku, vzhledem k jedineãn˘m odborn˘m schopnostem, kter˘mi na na‰í stanici disponujeme. Pod m˘m vedením jsme vyfie‰ili mnoÏství ostfie sledovan˘ch vraÏd a uÏ v minulosti se projevila moje kvalifikace...“ Patrik mu poloÏil ruku na rameno a pfieru‰il ho. „Naprosto souhlasím. Dûkujeme za va‰e dotazy a pfiedpokládám, Ïe se zase brzy uvidíme.“ Mellberg se na nûj zamraãil. „Nenechal jsi mû domluvit,“ zasyãel. „Chtûl jsem zrovna zmínit svoje pÛsobení u göteborské policie a své dlouholeté zku‰enosti z policejní práce na té nejvy‰‰í úrovni. Je dÛleÏité, aby si v‰echno zaznamenali pfiesnû, kdyÏ o mnû pí‰ou.“ „To mበpravdu,“ chlácholil ho Patrik a jemnû, ale nesmlouvavû vedl Mellberga ven z místnosti, zatímco si novináfii a fotografové balili vûci. „Ale kdyÏ to teì neukonãíme, nestihnou uzávûrku. A vzhledem k tomu, jak dobfie jsi jim nበpfiípad shrnul, mi pfiipadá dÛleÏité, aby se zpráva z tiskové konference dostala do zítfiej‰ích novin, abychom od médií získali potfiebnou pomoc.“ Patrik se za svoje blábolení stydûl, ale zdálo se, Ïe svÛj úãel splnilo, protoÏe jeho ‰éf se opût rozzáfiil. „To se rozumí. Dobrá práce, Hedströme. Obãas mበsvûtlou chvilku.“ „Díky,“ odpovûdûl Patrik znavenû. Starat se o Mellber66

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 67

ga bylo stejnû nároãné jako vést samotné vy‰etfiování. MoÏná i nároãnûj‰í.

„Proã stále odmítáte mluvit o tom, co se stalo? VÏdyÈ uÏ od té doby uplynulo tolik let.“ VûzeÀská psycholoÏka Ulla na ni upírala zrak skrz br˘le s ãerven˘mi obrouãkami. „Proã se mû na to pofiád ptáte, i po tolika letech?“ opáãila Laila. První rok ji stresovalo, Ïe se po ní chce, aby se jim svûfiila, aby odhalila své nitro a vypovûdûla do v‰ech podrobností, co se toho dne stalo a co tomu pfiedcházelo. Ale teì uÏ jí to bylo jedno. Nikdo neoãekával, Ïe jim na otázky odpoví, a obû strany si byly vûdomy toho, Ïe spolu jen hrají takovou hru. Laila chápala, Ïe se jí Ulla musí ptát, a Ulla chápala, Ïe jí Laila neodpoví. Ulla tu pÛsobila uÏ deset let. Pfied ní zde pracovali jiní a v závislosti na sv˘ch ambicích tu setrvali rÛznû dlouho. Starat se o du‰evní zdraví vûzÀÛ nepfiiná‰elo nijak velké ohodnocení, aÈ uÏ se jednalo o peníze, kariérní postup nebo uspokojení z dosaÏení dobr˘ch v˘sledkÛ. Pro vût‰inu vûzÀÛ byla kaÏdá pomoc marná a v‰ichni s tím poãítali. Pfiesto musela b˘t práce odvedena a zdálo se, Ïe Ulle ze v‰ech dosavadních psychologÛ tato role vyhovuje nejvíc. A tím bylo i pro Lailu snaz‰í se terapie úãastnit, i kdyÏ vûdûla, Ïe to nikam nepovede. „Zdá se mi, Ïe se tû‰íte na náv‰tûvy Eriky Falckové,“ poznamenala Ulla a Laila sebou trhla. To byl nov˘ pfiedmût hovoru. Ne jako ta stará obvyklá témata, kolem kter˘ch pfiedvádûly svoje nacviãené taneãky. Cítila, jak se jí ruce na klínû roztfiásly. Nemûla ráda nové otázky. Ulla to velmi dobfie vûdûla, a tak mlãky ãekala, co jí Laila odpoví. Ta zápasila sama se sebou. Najednou se musela rozhodnout: buì bude mlãet, nebo odpoví. Teì si nevystaãí s automatick˘mi odpovûìmi, které by mohla odfiíkat i ze spaní. „Tak to není,“ odpovûdûla nakonec a doufala, Ïe se s tím 67

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 68

Ulla spokojí. Ale ta dnes byla nezvykle neústupná. Jako pes, kter˘ koneãnû ukofiistil kus masa a odmítá ho pustit. „A jak to je? Berete to jako vytrÏení ze stereotypu, nebo to pro vás znamená nûco jiného?“ Laila sepjala ruce, aby je udrÏela v klidu. Otázka ji zmátla. Sama pfiesnû nevûdûla, ãeho chce schÛzkami s Erikou dosáhnout. Mohla pfiece Eriãiny neodbytné Ïádosti o náv‰tûvu stále odmítat. Mohla nadále Ïít ve vlastním svûtû a nechat roky pomalu plynout. Mûnil by se jen její obraz v zrcadle. Ale copak to bylo moÏné, kdyÏ se teì zlo tak neúprosnû hlásilo o slovo? NejenÏe jeho obûti pfiib˘valy, ale podafiilo se mu pronikat i do její blízkosti. „Erika je mi sympatická,“ odvûtila Laila. „A máte pravdu, ãlovûka to aspoÀ vytrhne ze stereotypu.“ „Myslím, Ïe to není v‰echno,“ namítla Ulla a prohlíÏela si ji s naklonûnou hlavou. „Víte pfiece, co po vás chce. Chce, abyste jí vyprávûla o tom, o ãem jsme se my pokou‰ely bavit uÏ tolikrát. O tom, co vy povûdût nehodláte.“ „To je její problém. Nikdo ji nenutí, aby sem chodila.“ „To máte pravdu,“ pfiitakala Ulla. „Ale stejnû mi vrtá hlavou, jestli se v hloubi du‰e netouÏíte Erice se v‰ím svûfiit a ulevit si. MoÏná si k vám nûjak na‰la cestu, na rozdíl od nás ostatních. I kdyÏ jsme se snaÏili.“ Laila neodpovûdûla. To se tedy snaÏili. JenÏe ona si nebyla jistá, jestli by o tom mohla vyprávût, i kdyby chtûla. Bylo to pfiíli‰ velké tajemství. A kde by mûla zaãít: jejich prvním setkáním, tím, jak zlo postupnû narÛstalo, událostmi posledního dne nebo tím, co se dûje teì? Jaké v˘chodisko by asi mûla zvolit, aby nûkdo jin˘ mohl pochopit to, co i pro ni bylo nepochopitelné? „Nebo jste tfieba s námi uvízla na mrtvém bodû, protoÏe jste to v sobû drÏela tak dlouho, Ïe uÏ to nejde pustit ven?“ Ulla nach˘lila hlavu na stranu. Laila by ráda vûdûla, jestli je to uãili na katedfie psychologie. Dûlali to v‰ichni terapeuti, se kter˘mi se kdy setkala. „ Jak˘ to má teì v˘znam? Je to tak dávno.“ 68

Krotitel - zlom

10.4.2015

13.12

Stránka 69

„To ano, ale vy jste tu pofiád zavfiená. A myslím si, Ïe je to sv˘m zpÛsobem va‰e volba. Pfiipadá mi, Ïe po normálním Ïivotû mimo zdi vûzení netouÏíte.“ Kdyby jen Ulla vûdûla, jakou má pravdu. Laila by venku Ïít nechtûla, nemûla ani ponûtí, jak se to dûlá. Ale to nebyla celá pravda. Hlavnû na to nemûla odvahu. NeodvaÏovala se Ïít ve stejném svûtû jako zlo, které zaÏila tak zblízka. Jinde neÏ ve vûzení by se necítila v bezpeãí. MoÏná ten Ïivot za moc nestál, ale pofiád to byl Ïivot a dnes uÏ si jin˘ ani neumûla pfiedstavit. „Dál uÏ mluvit nechci,“ fiekla Laila a vstala. Ulla si ji prohlíÏela. Laile pfiipadalo, Ïe jí vidí aÏ na dno du‰e. Doufala, Ïe to tak není. Doufala, Ïe jisté vûci nikdo nikdy neuvidí.

Holky vût‰inou vozil do stáje Dan, ale dnes musel zÛstat v práci, a tak je tam vzala Anna. Mûla dûtinskou radost z toho, Ïe ji Dan poÏádal o pomoc, Ïe ji vÛbec o nûco poÏádal. Na druhou stranu by se stáji radûji vyhnula. Nesná‰ela konû, z celé du‰e a z celého srdce. Ta velká zvífiata ji dûsila. Strach pramenil z dûtství, kdy ji nutili jezdit na koni. Jejich matka Elsy si umínila, Ïe Anna s Erikou se nauãí jezdit, coÏ pro obû sestry znamenalo dva roky trápení. Pro Annu bylo záhadou, jak mÛÏou ostatní dûvãata ze stáje b˘t koÀmi tak posedlá. Ona je pokládala za naprosto nespolehlivá zvífiata a srdce se jí je‰tû dnes rozbu‰ilo pfii pomy‰lení na to, jaké to bylo, kfieãovitû se drÏet vzpínajícího se konû. Konû zcela jistû vycítili její strach uÏ na dálku, ale to jí bylo jedno. Chtûla jen vysadit Emmu a Lisen u stáje a zÛstat v bezpeãné vzdálenosti. „Tyro!“ Emma vyskoãila z auta a rozebûhla se k dívce, která jim ‰la pfies dvÛr naproti. Vrhla se jí do náruãe a Tyra ji zachytila a zatoãila se s ní kolem dokola. „No teda, tys od poslednû pofiádnû vyrostla! Za chvíli bude‰ vût‰í neÏ já,“ pousmála se Tyra a Emma zazáfiila ‰tûs69