Ročník 18
ÚNOR 2008
Cena Kč 10,-
Ze zasedání Rady a Zastupitelstva městyse Křemže Dne 14.1. 2008 se Rada a Zastupitelstvo městyse Křemže sešlo na své 27. schůzi, kde projednalo následující záležitosti: žádost o pronájem chatky pod sportovním areálem Němcalka pro bydlení (žádost byla zamítnuta; chatka je v dezolátním stavu a žádný ze spolků neprojevil zájem o její využití), návrh na zrušení poplatku ze psů a poplatku za likvidaci komunálního odpadu (návrh byl zamítnut, když pro byl 1 člen ZM a proti ostatní členové ZM), žádost o pronájem části obecních pozemků na návsi v Chlumu pro možnost zřízení prodejny smíšeného zboží (žádost byla schválena s tím, že dle zákona musí být záměr pronájmu zveřejněn na úřední desce, cena za pronájem byla stanovena na 500 Kč/rok - tímto rozhodnutím chce ZM podpořit podnikatelský záměr prodeje smíšeného zboží a zejména potravin v Chlumu), žádost SDH Chlum o příspěvek na novou hasičskou stříkačku v hodnotě 100 tis. Kč (žádost byla schválena s tím, že část nákladů odpracují členové SDH Chlum v rámci rekonstrukce návesní kaple a přilehlého pozemku), žádost o příspěvek zdravotně postiženého občana na baterie naslouchacího zařízení ve výši 1000,-Kč (schváleno), informace starosty o možnosti podat žádost na výměnu oken a zateplení objektu základní školy do operačního programu MŽP
(starosta prověří soulad podmínek operačního programu a energetického auditu základní školy a v případě souladu vypracuje žádost na výměnu oken). V různém pak zaznělo: návrh rozpočtu je připraven, v rámci Služeb obce bylo pořízeno 10 repasovaných kontejnerů na papír, starosta vyzval k diskusi o osudu objektu kina a přilehlého prostoru, ze strany zastupitelů pak připomínka k údržbě účelové komunikace ve Chmelné a nutnosti opravit poškozené zábradlí v Chlumu. Po skončení porady zastupitelstva pokračovala ve své 28. schůzi Rada městyse Křemže, která projednala zejména: přidělení bytu v Domě s pečovatelskou službou a dále nepříjemné, ale nezbytné zvýšení ceny měsíčníku Křemežsko. Tiskárna našeho měsíčníku oznámila v závěru roku 2007 zvýšení nákladů na výrobu Křemežska v souvislosti se stále stoupajícími náklady na jeho výrobu. Po provedené poptávce u jiných tiskáren, kde cenová nabídka byla obdobná, Rada městyse Křemže rozhodla o zvýšení ceny měsíčníku „Křemežsko“ na 10,- Kč. Přesto obec na tisk Křemežska doplácí téměř polovinu jeho výrobních nákladů. Prosíme o pochopení objektivních příčin tohoto rozhodnutí a doufáme, že nebude znamenat odliv našich čtenářů. Ing. Josef Troup-starosta
Vážení a milí čtenáři Křemežska, dnes, když jste si kupovali náš zpravodaj, jistě neuniklo Vaší pozornosti navýšení ceny z pěti na deset korun českých. Není to z toho důvodu, že bychom chtěli posílit náš obecní rozpočet o nějakou tu stokorunu, ale proto, že se zvýšily náklady na tisk. Tomuto kroku se celá redakční rada bránila do poslední chvíle, ale museli jsme nakonec k tomuto kroku přistoupit, neboť není v silách obecního rozpočtu do takové míry měsíčník dotovat. Nechceme také omezovat rozsah ani obsah novin. Věřím, že budete ochotni dát z Vašeho rodinného rozpočtu o pět korun měsíčně více a zachováte nám i nadále přízeň. Budeme se i nadále snažit zachovat úroveň novin, která je doposud. Za celou redakční radu šéfredaktor, Mgr. Jan Boršovský
KŘEMEŽSKO
Sokolovna..kino..a co dál? Vážení přátelé, spoluobčané. Na poslední poradě zastupitelstva našeho městyse jsem navrhl otevřít diskusi o osudu významného objektu, který je v majetku naší obce, nás všech, který má významné urbanistické postavení a historii vzniku plnou nadšení a ideálů…. a dnes objektu, který nemá stále své naplnění, svoji funkci a proto každým rokem vypadá smutnější a zuboženější. Asi všichni víme, o jaké stavbě píši, je to objekt bývalé sokolovny, který vznikl díky velkému nadšení našich předků, pro mladší je známý již spíše jako kino ve Školní ulici. Objekt, který má svoje stavební zvláštnosti, je členitý, dispozice je stvořena pro provoz kina, který není v dnešní době životaschopný, navazuje na okolní obytnou zástavbu, strana 1
která má své zvyklosti, co se týče okolního ruchu, na provoz mateřské školy a knihovny a samozřejmě je také srdeční záležitostí občanů z naší obce, kteří se na jeho vzniku podíleli. Vzhledem k jeho technickému stavu nelze jeho osud dále odkládat. Proto jsem navrhl, že by mělo padnout definitivní rozhodnutí zastupitelstva o osudu kina a jeho okolí na základě vyjádření veřejnosti, následně zorganizovat architektonickou soutěž na řešení zadaného využití, které by kromě vlastního stavebního řešení objektivně vyčíslilo náklady a zároveň bylo podkladem pro případné žádosti o dotace. Vzhledem k tomu, že na tomto postupu se shodlo celé zastupitelstvo, prosím moje spoluobčany, a to všechny, kterým není lhostejný rozvoj naší obce, aby vyjádřili svůj názor na jednoduchou otázku: K čemu by měl sloužit objekt bývalé sokolovny, kina ve Školní ulici? Náměty lze předkládat: - osobně - starosta nebo tajemník - písemně na adresu: Úřad Městyse Křemže, Náměstí 35, 382 03 - e-mail:
[email protected]
P.S. V zatím proběhlé diskusi v zastupitelstvu o osudu budovy zazněly názory: - přestavět objekt na obytný dům (startovací byty, nízkonákladové byty) - víceúčelový objekt (prostory pro Základní uměleckou školu, zkušebny, prostory pro zájmové kroužky, víceúčelový sál, fitnes apod. - to vše v jednom objektu či okolí) Ing. Josef Troup
Ještě jednou k vodnému a stočnému Vážení přátelé, spoluobčané. Dovoluji si navázat na svůj příspěvek v prosincovém Křemežsku, kterým jsem se snažil stručně vysvětlit, proč a za co platíme při odběru pitné vody a vypouštění znečištěné vody splaškové. Vzhledem k tomu, že se objevují některé dezinformace a populistické názory, rád bych Vás informoval o současném stavu. Dne 17.12. 2008 proběhlo veřejné zasedání zastupitelstva našeho městyse. Jedním z hlavních bodů zasedání bylo projednání návrhu ceny vodného a stočného na rok 2008. Návrh kalkulace ceny vodného a stočného předkládá provozovatel, vychází ze stavu předchozího roku a předpokladů na rok následující, tj.jak se budou vyvíjet ceny nakupovaných služeb, jaké povinnosti spojené s náklady má obec nebo svazek obcí jako vlastník vodohospodářského majetku. Kalkulace, kterou navrhl provozovatel, byla projednána 2x v zastupitelstvu a 2x v Radě městyse, přičemž pracovního projednání v zastupitelstvu se zúčastnil zástupce provozovatele, aby zodpověděl otázky jednotlivých zastupitelů a dle jejich zadání předložil nový návrh kalkulace. Tak se také stalo, nový návrh byl opětovně projednán a doporučen ke schválení. 17.prosince 2007 byla většinovým rozhodnutím zastupitelstva (1 proti, 2 se zdrželi) schválena dvousložková kalkulace vodného a stočného na rok 2008. Co to znamená pro běžného odběratele? Cena vodného a stočného bude v následujícím období hrazena ve 2 složkách: pevné, která je určena v závislosti na kapacitě vodoměru, a vlastní pohyblivé složce závislé na množství odebrané vody dle níže uvedené tabulky.
strana 2
KŘEMEŽSKO
Pevná složka vodného a stočného vyjadřuje fakt, že vlastník vodohospodářského zařízení či provozovatel v našem případě, se zavazuje zajistit dodávku pitné vody či odebrat vodu splaškovou, v kterékoliv době a v množství dané kapacitou vodoměru. To znamená, že odběratel, který neodebere ani kubík vody za rok, ale má smlouvu o dodávce vody, neboť chce mít jistotu, že bude vždy zásoben, uhradí za rok pevnou složku vodného a stočného (dle výše uvedené tabulky), která vyjadřuje, že dodavatel (VaK) neustále zajišťuje případnou dodávku vody dle kapacity vodoměru odběratele a dle hygienických požadavků. Jednodušeji řečeno, pokud mám studnu, kterou využívám pro veškeré svoje potřeby, ale chci mít zajištěno, že v případě nedostatku vody nebo její snížené kvality otočím kohoutkem a budu mít stále dostatečné množství vody ve vysoké kvalitě, tak to je právě paušální neboli pevná složka vodného, kterou si za tuto službu platím.
Pozor, pevná složka není odvozena od počtu obyvatel napojené nemovitosti, jak si někteří analogicky spojují s paušálním poplatkem za odpad, který je vybírán v řadě obcí. Pevná složka je odvozena od kapacity vodoměru, tj.kolik jím může maximálně protéct vody, tj.množství, s kterým musí provozovatel počítat jako rezervou. Nelze tudíž podobně jako u odpadů spojovat výši pevné složky s počtem obyvatel připojené nemovitosti. Dvousložkový systém vodného a stočného vyjadřuje objektivněji a spravedlivěji náklady na zajištění zásobování pitnou vodou a likvidaci vod splaškových. Na vývoji ceny vodného se pro příští rok negativně projevila povinnost zajistit tzv. územně analytické podklady (geodetické zaměření všech sítí), nárůst cen el. energie, zisk provozovatele a do budoucna nutná tvorba fondu obnovy vodohospodářského majetku zvýšením odvodu nájemného ze strany provozovatele. P.S: Po výše uvedeném podrobném projednání předložených kalkulací, rozhodlo dne 17.12. 2007 Zastupitelstvo městyse Křemže o přijetí výše uvedené dvousložkové kalkulace vodného a stočného na rok 2008. Návrh byl přijat většinou hlasů, 2 členové zastupitelstva se hlasování zdrželi, 1 člen byl proti a navrhl zrušit předloženou kalkulaci a stanovit cenu za vodné a stočné 100,-Kč/m3. S úctou Josef Troup, starosta
návrh rozpočtu na rok 2008 Příjmy: Daně
Výdaje: 17354
Správní poplatky
176
Výherní automaty
25
Místní poplatky Dotace na státní správu a ZŠ
205 1522,6
Příjmy z VHČ
990
Nájemné kanalizace
6,5
Knihovna
35
Bytový fond Fond rozvoje bydlení Nebytové hospodářství Pohřebnictví Příjmy z prodeje nemovitostí Komunální odpad
445 97 157 3 10 510
Pečovatelská služba
40
Místní správa úřadu městyse
80
Finanční operace(úroky z účtu)
40
Ostatní činnosti Sociální fond Finanční vypořádání/DPH/ Příjmy celkem
KŘEMEŽSKO
20 100 51 21867
Silnice
3130
Péče o vzhled obce
848
Pečovatelská služba
358
Ostatní komunikace
50
Péče o ZP
Nájemné za pozemek pod čekárnou
0,8
Požární ochrana
40
Místní zastupitelské orgány
Ostatní záležitosti v silniční dopravě Kanalizace Základní škola Křemže
324 3000
Místní správa Poplatky z účtu
Knihovna
599
Sociální fond
Ostatní kultura
128
Pojištění
Sakrální architektura
402
Místní rozhlas
32,5
Sbor pro občanské záležitosti Tělovýchovná činnost Využití volného času dětí a mládeže
55 180 20
Fond rozvoje bydlení
104
Bytové hospodářství
150
Nebytové hospodářství
245
Veřejné osvětlení
700
Pohřebnictví
323
Poplatky z úvěru plynofikace Chlum
8 227 928 4848,2 18 70 133
Daň z příjmů za obec
500
Ostatní
20,2
Čerpání sociálního fondu
100
Výdaje celkem Financování-splátka úvěru plyn Chlum Výdaje+financování
21406 461,4 21867
32
Územní rozvoj
2592
Odpady
1240
strana 3
Morče V tomto roce si budeme vyprávět nejen o pejscích a kočičkách, ale také o jiných zvířatech, která se stala módními mazlíky. Dnes to bude morče, které je u dětí dost oblíbené. Morče peruánské pochází z Jižní Ameriky. Žije ve vysokých polohách And v travnatých oblastech. V dírách žijí ve skupinách 5-15 zvířat. Živí se trávou a některými rostlinami. Pasou se v ranních a večerních hodinách. Dorozumívají se mezi sebou hvízdáním a také tímto způsobem upozorňují na nebezpečí a dokáží se pak rychle schovat do svých podzemních úkrytů. Morčata se ve volné přírodě páří v každém ročním období. Gravidita trvá 65 dní narodí se 1-4 mláďata. Za tři týdny se dokáží sama živit a ve věku dvou měsíců jsou pohlavně dospělá. Inkové domestikovali morče kolem roku 1000 před n.l. Byl to pro ně hlavně zdroj potravy a také obětní zvíře pro jejich bohy. V 16. století se morče dostalo do Evropy se Španěly. Jsou tři druhy morčat: angorské s dlouhou hedvábnou srstí, rozetové s kučerami v srsti a krátkosrsté morče-anglické. Morče se dožívá 6-8 roků, výjimečně může žít déle. Hmotnost morčete je 700-800 gramů. Samice jsou poněkud lehčí. Morče má velmi dobře vyvinutý čich, kterým se navzájem poznávají členové skupiny, která žije pohromadě. Potřebuje dostatek pohybu, je to zvířátko dost temperamentní. Je
Vylučují velké množství moči, a proto je třeba jejich obydlí udržovat v čistotě. Nejlepší je kočičí podestýlka, které je velký výběr. Morčata se také dobře snášejí s králíkem. Není velký problém tato zvířata krmit, protože na trhu je k dostání hodně hotových výrobků včetně vitaminů. Morče potřebuje ohryzávat a pokud mu zuby přerostou ven, lékař je upraví. Také je někdy potřeba upravit drápy, které jsou přerostlé. Morčata hlavně potřebují mít dostatek vitaminu C. Mají dlouhé střevo, protože mohou štěpit celulózu. Celková délka střeva je více než 2 m. Trávení probíhá dlouho a trvá asi 7 hodin. U morčete není dobré velmi často měnit stravu nebo nějak jinak experimentovat, aby nenastaly vážné zažívací potíže. Pokud morče požírá pouze čerstvou trávu a rostliny, ztrácí schopnost syntézy vitamínu C. Potřebuje tedy potravu s tímto vitamínem. Jsou to slunečnicová semena, obilí, brambory, zelenina, salát, řepa, jablko, rajčata a seno, které potřebují každý den. Morčata požírají svůj vlastní trus, aby zůstala zdravá. Mláďata požírají trus své matky, aby si vytvořila střevní mikroflóru. Určitě je třeba si koupit příručku o morčatech, pokud se rozhodnete koupit si toto zvířátko jako mazlíčka. Je třeba mu zajistit správnou výživu, bydlení a vše, co potřebuje ke spokojenému životu. Květa Pavčíková
Kalendárium
ÚNOR 1.2.1951
– nastoupil do Křemže pan Miloslav Čech jako farář církve československé (dnes československé-husitské). Byl přímé povahy a neohroženě hájil pravdu, spravedlnost a právo svobodného občana proti jakékoliv nadvládě a diktatuře. Po osmiměsíčním působení v Křemži byl povolán do PTP a byl mu odebrán i státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Po propuštění nesměl celý rok vykonávat kněžskou službu, jeho manželka nesměla jako učitelka vyučovat. Po roce 1968 byl nařčen tehdejší ČST, že zprostředkovával přenos „kontrarevolučních“ pořadů přes televizní vysilač Kleť. Byla šikanována celá jeho rodina a trvale mu byla zamítána žádost o návštěvu sestry v USA. Přestože nepocházel z našeho kraje, velmi miloval Šumavu. Při putovaní po ní nachodil asi 5000 km a pořídil na 6000 diapozitivů. Někteří moji přátelé si jistě vzpomenou na jeho neskutečně krásná vyprávění, spojené s promítáním fotografii z jeho pobytu v Americe, kam se na sklonku svého života přece jen dostal. Miloslav Čech zemřel v roce 1984.
6.2.1990 – byl na veřejném shromáždění občanů v kinosále
projednán návrh všech politických stran na Křemežsku (Občanského fóra, Československé strany lidové, Československé strany socialistické, Československé
strana 4
dobré, když se může denně proběhnout a má se kam schovat, cítí-li se ohrožené.
sociální demokracie a Komunistické strany Československa) na nové složení místního národního výboru a doplnění sboru poslanců. Zájem o dění v obci byl veliký, o čemž svědčila účast asi 230 občanů.
10.2.1938
– se ustanovilo Sdružení Jihočechů „Kleť“ se sídlem v Praze. Cituji z dobového tisku, který takto informoval: „Je to sdružení rodáků z Českobudějovicka, Českokrumlovska a Doudlebska, jež chce udržovati přátelství mezi jihočeskými rodáky a sdružovati je v duchu národním, kulturním i společenském a pěstovati styky s krajany žijícími mimo Prahu. Přátelské schůzky těchto krajanů konají se pravidelně každý čtvrtek večer v kavárně „Tatra“, Praha II.,Václavské náměstí 17 (vedle Národní politiky).“ Tolik citace,kdo bývá v Praze může se tam podívat, zda se zachovaly ještě nějaké stopy.
15.2.1867 – zemřel náš rodák, kněz Gabriel Schneider. Je pochován na Vyšehradském hřbitově. Z jeho poměrně krátkého života se jako zásadní jeví založení řádu školských sester v našich zemích. Po studiích v Českých Budějovicích působil jako kněz převážné na Domažlicku. Budu opět citovat dobovou literaturu, kde se praví, že neocenitelných zásluh si dobyl zavedením kongregace „chudých školských sester de KŘEMEŽSKO
Notre Dame“ do království českého. V dalších pramenech se o této události hovoří takto: „Mezi nejutěšenější zjevy doby novější ve vlasti naší náleží vznik a rychlý rozkvět kongregace školských sester, které nade všecky kláštery panenské v Čechách vyučováním mládeže se zanášející, hned záhy přilnuly k jazyku českému. Zakladatelem této znamenité řeholní družiny byl prostý venkovský kněz Gabriel Schneider.
20.2.1926 – se konala kolaudace elektrárny ing. Stibrala
s turbinou o výkonu 70 kW. Více jsme se o této události, tak významné pro rozvoj našeho kraje, zmiňovali již minule.
21.2.1906
– schválilo obecní zastupitelstvo v Křemži návrh pana Josefa Čížka na zřízení elektrárny v jeho mlýně, když obec zajistí odběr elektrického proudu a jeho rozvod po obci.
22.2.1987 – zemřel náhle na dovolené v Mexiko City pan
Josef Bukovský, narozený v roce
1925 v Chlumečku. V roce 1949 uprchl na Západ. Po léta svého exilu žil v Hamiltonu v provincii Ontario v Kanadě, než přesídlil do USA. Na univerzitě ve Philadelphií dosáhl doktorátu z biologie a vědecky spolupracoval s profesorem Františkem Králem.
22.2.1772 – byla jako prvá na našem dnešním hřbitově pohřbena neznámá žebračka z Jamného u Vrábče, která na své obchůzce za živobytím zemřela náhle v Loučeji. Po jejím pohřbu se zde začaly kopat další hroby a do konce roku bylo na novém hřbitově pohřbeno již 40 zesnulých. Na starém hřbitově u kostela se ale pohřbívalo současně a dokonce v prvních letech bylo na něm více pohřbů než na novém, poněvadž zde byly staré rodinné hroby. 25.2.1913 – se v Chodové Plané u Mariánských Lázní narodil děkan P. Josef Kníže. Na farnosti ve Křemži působil v letech 1965 -1980. O jeho pohnutém životě jsem se již zmiňoval v minulých článcích. Jsem však přesvědčen, že jeho osobnost jistě stojí za připomenutí. Léčivé houby
Při četbě prosincového vydání „Křemežska“ mne zaujala zmínka pana Ing. Jana Mejzlíka o vrchnostenském nařízení k vydání kostry oběšeného zločince vrchnostenskému lékárníkovi Johannovi Debusimu v Českém Krumlově v roce 1688. Za dlouhých zimních večerů jsem hledal odpověď, na co tu kostru ten pan vrchnostenský lékárník potřeboval. A s potěšením musím panu Ing. Mejzlíkovi sdělit, že jsem v knize „Co víme o houbách“ od Jaroslava Klána z roku 1989 odpověď našel. Na straně 217, pod nadpisem 11. Léčivé
houby je napsáno, cituji: „V anglické lékárnické knize Theatrum botanicum z roku 1640 je mezi medicínsky významnými mechy popsán Muscus ex cranio humano (mech z lidské lebky). Vyráběla se z něj mast Unguentum sympatheticum, jíž se léčily rány. …měl by se sbírat z lebek těch, co byli oběšeni nebo popraveni za přestupky“. „Mech“ bylo zřejmě nějaké Penicillium či jiná vláknitá houba, která rostla na nepokrytých hlavách zemřelých lidí ležících dlouho v márnici. Moje odpověď je tedy stručná, kostru pan vrchnostenský lékárník potřeboval k vyrobení léčivé masti, která obsahovala penicilín. Další otázka je, jaké rány tou léčivou mastí pan lékárník léčil. Václav Bürger
Seznam knih půjčených v souboru z Městské knihovny v Českém Krumlově
Signatura
Autor
DM 504 DM DM 551.5 Allaby Michael D Bagshawe Louise D 641.5 Baláková Alena D 633.8 Bickel Gabriele D 636.1 Brannaman Buck DM Brezina Thomas D 001.94 Carter Alan D 133 Česal Aleš DM Deary Terry DM Denková Melita D 58 Dreyer Eva-Marie D 636.7 Fogle Bruce D 173/176 Forward Susan D 929 Holubová Eva DM 929 Hora Pavel D Jacobs Kate D 929 Kabátová Zita D Klostermann Karel D 929.7 Kotlárová Simona
KŘEMEŽSKO
Název
Signatura
Autor
Moje první encyklopedie s Medvídkem Zvědavá písmenka Průvodce světem počasí Jiskření Tradiční recepty bez lepku Kouzla z bylinkové zahrádky 2. Za hlasem ztracených koní Únos dračího rytíře Lidé konají zázraky Magická řemesla Bombardovaní Britové Smutná holka hledá kluka Poznáváme květiny v naší přírodě Pes Když je váš miláček lhář Pravdu, prosím! Aneta Langerová Páteční klub pletení Moje první republika Spravedlnost lidská a jiné povídky Bavorové erbu střely
D DM D D D D D D DM DM D D DM D DM DM D D D D D
Kříženecký Jaroslav Eva Olmerová Lange Harald Pouště Lank Jiří Rekonstrukce fasád Lansing Alfred Endurance Lukáčová Markéta Malba na hedvábí Malaník Lubomír O rybách, rybářích a jiné zvěři, 2. Martinek Michael Křesťané v zemi Indiánů Mayer Miroslav Domácí zabijačka McGinnis Mark W. Budhistické příběhy zvířecí Meyer Kai Hrozba z Měsíce Monyová Simona Sebemilenec Nachlingerová Věra Stromkové květiny Němcová Marie Škola fotografování pro kluky Ortemberg Adriana Mládneme s antioxidanty Penny Susan Výrobky z ručního papíru Poborák Jiří Tančící voda Procházková Lenka Růžová dáma Rajlich Jiří Jediný československý maršál Robb J. D. Smrtící zrada Robin Lia Numerologie pro každý den Růžička Jiří Jižní Čechy do kapsy
929 5 69 745.5 641.5 635.9 77 613 745.5 929 133
Název
strana 5
Signatura
Autor
D DM D D D D D DM D D DM D D D
Sanello Frank Schneider Meg Schramek Andreas Schramek Andreas Schramek Andreas Sipeky Edita Smetana Miloš Smolíková Klára Stout Rex T. Svobodník Jaromír Škamlová Eva Šmíd Jan Štětinová Dagmar Švihálek Milan
27 159.9 613.2 929
Název
Signatura
Templáři Pomoc! Moje učitelka si na mne Achnaton Amenofis Tutanchamon Moje báječné ženy Jan Tříska a jeho dvě kariéry Horác a Pedro v zemi Bójů Smrt letního hosta Tygrův sen U nás v Bernardýnově Obrázky z Burgundska Z rytířských dob Čech a Moravy Zapomenuté výpravy
D D D D DM D D D D D DM D D
674 81 2 2 2 929 929 712
Autor
Thoma Erwin Thomas Rosie Thor Brad Váňa Václav Veselá Jana Vrba Miloš Walsch Neale Walsch Neale Walsch Neale Watt Peter Wenig Adolf Wiener Jan Wirth Peter
Název --viděl jsem tě růst Iris a Ruby Elitní žoldáci Národní kulturní památky a památky Dětský obrázkový čtyřjazyčný slovník V lavinách a vánicích Hovory s Bohem 1. Hovory s Bohem II. Hovory s Bohem III. Po stopách bouře Čeští bohatýři Bojovník Cestičky a posezení
STREJDA PETR Bylo to v letech už po měnové reformě, o které ještě den předtím dělnický president Antonín Zápotocký prohlašoval, že se jí pracující nemusí obávat, a v době, kdy se kolektivizace vesnice se nevyhnula ani Loučeji.. Dnes bych tu kouzelnou chaloupku asi ani nepoznal, ale tehdy to bylo první stavení, hned jak se přijede do Loučeje od Vlkance a úplně první byla kolna, pak stodola, chlívky, stáje a pak už byla obytná část. Stáj, ve které měl strejda dvě univerzální kravičky, tedy v tom smyslu univerzální, že sloužily jak na obživu tak na svoz krmení a obilí, ale to ostatně nebylo nic tak mimořádného, koně mělo ve vesnici jen několik sedláků. Do domu se chodilo po obrovských plochých kamenech, Které byly tak metr nad silnicí a hned pod těmi kameny bylo hnojiště. Těsné sousedství obývacích prostor a stáje mělo svoje výhody, bylo to v zimních měsících svým způsobem ekologické vytápění, nad kterým by dnes zaplesal mnohý ochránce přírody. Bezprostřední sousedství hnojiště pak mělo výhodu v tom, že když byla v sále U Jindrů tancovačka a přespolní chasníci se začali příliš zajímat o místní krasavice, tak silák Duda Jandů je bravurním způsobem vyhazoval přímo na ten hnůj. Čímž jejich sexuální mise obvykle končila, protože takovej odér nemohly tolerovat ani jinak trénovaný vesnický krasavice. Bezprostřední blízkost hnojiště ale měla jednu obrovskou nevýhodu. Popásala se tam snad milionová kolonie much. Ne snad, že bychom v Rakovníku mouchy neměli, takový velkoměsto zas nejsme, ale když se zakoupila v koloniálu mucholapka, vydržela u lustru několik týdnů než byla jakž takž zaplněná. Ne tak u strejdy. Ony ale tamní mouchy byly navíc alkoholičky. Strejda totiž měl v policích ve výčepu, což byla současně i kuchyně, takový arzenál pálenek a likérů, že pokaždé, když vidím film o Švejkovi a tu slavnou scénu s nalitým závodčím, …kontušovka, rum a ořechová, pokaždé se mi strejdův výčep vybaví. A jak se potom chasníkům i trošku chvěly ruce, když do sebe překvapivě prali nejenom rum, ale i světlušky, raketu, čerta a bůhvíjak se strana 6
všechny ta slaďasy jmenovaly, a prokládali to krumlovskou desítkou, tak mouchy nepromeškaly jedinou šanci a jak se pootevřely dveře nebo okno, hned si na stolech udělaly mejdan u těch vycmrndanejch loužiček a zhulákaly se pod obraz. Maminka z toho byla na mrtvici, bratranec Petr mi obvykle půjčil kejvačku, kterou vyhrál na nějakých letních zemědělských oslavách v Krumlově, něco jako Země Živitelka, ale v menším, já sjel dolů, do Křemže a u Paclíků jsem nakoupil mucholapek, co jsem v ruksaku na zádech uvez. Maminka je zavěsila za posměšných komentářů svého bratra, tedy strejdy Petra, ke stropu a nestačila ani slézt ze židle a mucholapka už nelapala, tak byla za tu chvíli osídlená mouchama. Maminka pocházela ze zemědělství, byla velmi silně nábožensky založená a tolerovala všechny velké i malé bytosti - proč by je jinak Pán Bůh stvořil ? - ale k mouchám měla šílenou averzi. Za dva dny bylo zřejmé, že jestli budeme nakupovat mucholapky takovýmhle tempem, budeme se muset vrátit do Rakovníka po svých, autostop tehdy neexistoval, že všechny prachy utratíme za mucholapky. Paclík větřil dobrej kšeft a začal je objednávat ve velkokapacitních kontejnerech jako se dodávají do Latinské Ameriky a jiných tropů. Měl jsem v Loučeji spoustu kamarádů a křivdil bych jednomu každému z nich, kdybych některého preferoval. Ale řízek KŘEMEŽSKO
vůbec největší byl Jarda Divišů. Sloužil na vojně u zbraně, která dnes už neexistuje, byly to vizuální hlásky a obsluhy měly natrénovaný obrysy imperiálistickech létadel a když by si nějakej padouch trouf do tábora míru, tak ta hláska by nahlásila na patřičný místa, že se blíží Šuting Star, Sejbr nebo dokonce Fantom a protiletadlovci by v předstihu věděli, po kom to mají prát. Aby nesundali vlastního MiGa, Iljušina nebo Tupoleva. Já mám letadla dodnes rád, a tak jsme se zasvěceně bavili, kolik má které letadlo motorů, jak zkosený křídla a další speciality. Ale Jarda se mi nesmazatelně vryl do duše jinou vlastností. Pracoval, a teď nevím jestli v Krumlově nebo v Budějcích, pro podnik zahraničního obchodu Koospol a nakupoval hovězí dobytek pro tuhletu firmu. A vyprávěl mi, a nemám důvod mu nevěřit, že oni v tý pézetce mají takovou stupnici, podle které jalovice hodnotí. Základní třída je označena římskými číslicemi od I do IV a každá třída má podtřídu, označovanou písmeny latinské abecedy. Když byla jalovice bezchybná, dostala Ia, pokud měla nějakou menší vadu, třeba hrb, nebo nohy do X nebo tak nějak, tak dostala řekněme IIb a tak podobně. Tuším, že se tomu říká odborně „profesní deformace“ a doufám, že kdybych někdy Křemži navštívil, že mi místní feministky nevybouchají krupon už ve Mříči, tak ten Jarda, když jsme šli na nějakou tancovačku, vzpomínám právě na ty v hospodě ve Chlumu, jak je hned u silnice na Lhotku, nebo na ty v lukách nad Křemží, tak jsme seděli a popíjeli, já se nalejval malinovkou, ale to byla fakt malinovka, nesrovnatelná s umělotinama, co do nás perou současný obchodní řetězce, a Jarda, protože byl světák, tak nelemtal pívo, ale dopřával si vína, tak když jsme viděli nějakou obzvláště dobře tvarovanou kočku, tak Jarda do mě šťouchnul a „ Co jí říkáš? To je tak I b.“ A já na tu hru přistoupil a řek jsem, že má trošku moc silný nohy a v hrudníku je slabší a dal bych jí proto II c. Jarda zůstal dlouho, možná doživotně, svobodnej a dost možná, že to bylo kvůli tomu nekonvenčnímu posuzování krásna, neumím si totiž představit, že by některá rozchodila, kdyby jí o svatební noci řekl: „Nahoře to je za Ib, ale níž, no to ..“ Maminka měla Jardu dost ráda, nebyl sice „komedář, v tom dobrém slova smyslu, ale nebyl to morous, které maminka bytostně nesnášela. A tak ten Jarda se stavěl ve výčepu, v Loučeji si dával pívo, aby se neřeklo, že se kvůli tomu Krumlovu vyvyšuje, a maminka zrovna lamentovala nad tím, že už ten den zavěšuje druhou mucholapku. „Teta“ - mně pokaždé okouzlilo, že tam se každý, i ten koho viděli poprvé, oslovoval teto, strejdo. „Teta,“ povídá tedy Jarda, „já vám poradím, jak se těch much zbavíte,“ a udělal dramatickou pauzu. Ale to musím ještě něco vysvětlit. Spásou té doby byla chemická sloučenina dichlordifenyltrichlormethylmethan, známější pod zkratkou DDT a její český název byl Dynocid. Barvou připomínala cement a vyluzovala takový nasládlý zápach, který ani po staletích není možné s ničím zaměnit. Tehdy se věřilo, že pomůže výrazně zvýšit hektarové výnosy úplně všeho, ale hlavně, že zlikviduje amerického brouka, tedy mandelinku bramborovou. Dodnes se čas od času objeví archivní filmové týdeníky, jak práškovací letadla Brigadýr rozsévají tu hrůzu po českých lánech a dokonce byly takové jako pumpičky na šlapací pohon a pod každý bramborový keř se zapíchla tlustá jehla a šlápnutím se tam vpravila smrtící dávka Dynocidu. Rád bych viděl ty potomky konzumentů takhle ošetřených brambor, Quasimodo musí proti být manekýn. Byl to poválečný zázrak srovnatelný s penicilinem a lidi tomu i dost věřili. Dokonce náš krajan, KŘEMEŽSKO
spisovatel Ota Pavel, dodnes dávají jeho Jak jsem potkal ryby alias Zlaté úhoře nebo Smrt krásných srnců, pod dojmem DDT, ne snad, že by se jím nasypal, ale pod tou propagandou napsal krásnou povídku Otázka hmyzu vyřešena. Jak se to sypalo na bramborové lány v Loučeji, to už přesně nevím, myslím, že kolchozníci měli lopatičky jako na volně loženou mouku a nabírali z vědra a rozhazovali po polích. Co si ale vzpomínám přesně, tak ze stodoly u strejdy, která byly po žních od mlatu po střechu zaplněná snopy obilí, byly najednou do tý samý vejšky papírový pytle, nemlich takový jako na cement, a v těch pytlích byl Dynocid. On se sice prodával i u nás, v drogerce, ale krabička jako od krému na opalování stála majlant a konec konců, tehdy platilo: kdo nekrade, šidí rodinu. Takže jsme si domů, kromě darů loučejských niv, vezli v kufru dobře dvě kila toho Dynocidu, no dnes nás s tím lapit, jdeme do lochu všichni, zabásli by nás pro přechovávání omamných a psychotropních látek, ale tehdy se to tak nebralo. A ten Jarda povídá: „Teta, když trošku toho Dynocidu nasypete na horký plotnice, u nás se říká těm litinovejm plátům na kamnech „tály“, tak máte za pár minut po mouchách.“ Maminka byly příznivě nakloněna experimentům, ale pominu-li fakt, že „trošku“ je relativní pojem, něco jako „přiměřeně“ v tom dnes už kultovním filmu o chloridu sodném nad zlato, s Burianem a s Werichem, a maminka měla ráda radši víc než míň, a tak na ty roztopený kamna dala trošku podle jejích měřítek. Pak se jí to nezdálo a přidala ještě trošku, spíš hrstičku a že půjdeme do Brodu, pod Vlkanec, vymáchat prádlo, páč tehdy nebyly, dokonce ani v Loučeji, na pračky vířivky, natož automatky. Strejda, i když mu hospodu znárodnili a převedli pod Jednotu, tak byl odpovědný vedoucí a navzdory nepatrným výdělkům měl ukrutnou sílu papírování. Tak, že ať jdeme napřed, že nás dohoní, že si ještě udělá nějaký papíry. „Petře,“ řekla maminka, „na tý plotně je ale nasypanej ten Dynocid.“ Jenže strejda Petr byl samorost a nebojsa, přímo statečník. Později, když už byla i v Loučeji elektrika, tak proč bych nesměl šahat mokrou rukou - podívejte - a šáh a necvičilo to s ním, tak ňákej Dynocid… Jo a ještě něco, strejda měl takový kulatý brejličky se stříbrnejma obroučkama, později je od něj okopíroval John Lennon, no, ten z Beatles, jenže na rozdíl od Lennona byly ty strejdovy brejličky v plným invalidním důchodu, měly amputovanou jednu nožičku, hned v kyčli, a strejda ten handicap vyřešil s lehkostí sobě vlastní, přivázal tam takovou tu opředenou gumičku, snad z trenek nebo z ponožek, a pokaždý, když si je nasazoval, tak to byl tedy obřad. A pak je vycentrovat, aby mu nešlo každý voko jinam, jako korálový rybě, jako chameleonovi, no makačka.. Picli jsme tedy prádlo na trakař a Venca Babyloňáků, kterej chodil i v zimě bosej, nás nadšeně zdravil, páč v trakaři neměl konkurenta, my to „vyplákali“ v tý křištálově čistý vodě. Dnes, mít tu tehdejší kvalitu a možnost ji plnit do polyetylenových flašek, byl bych do roka milionář, pětku za flašku, nejmíň, ale bůhví, jestli ta voda pod Vlkancem je ještě tak dobrá, a bůhví, jestli tam ještě ten potůček vůbec je, a pokud je, tak jestli není zprivatizovanej podnikatelem, kterej mluví azbukou. Strejdovi do toho asi něco vlezlo, protože nepřijel, tak jsme to vyplákaný běloskvoucí prádlo naložili, kam se na tu vlkaneckou vodu hrabou všechny současný saponáty, přestože jsem patriot a vyrábějí se tady u nás v Rakovníku. strana 7
Ale jak jsme přijeli k tý kapličce, tak v polovině cesty, v těch místech, jak se silnice od Loučeje k Vlkanci láme, pořád ještě stojí, tak už tam jsme viděli ten neklid v přírodě, vlaštovky, jakoby se chystaly odtáhnout o měsíc dřív, na silnici popadaný motýlové, včely a pár husek, jak u vás říkalo vosám a zvláštní nasládlej zápach, ale práškovací létadlo ani Jožina z Bažin nikde nevidět. Pak nám to došlo. Nabrali jsme s tím trakařem takovej sprint, že Venca Babyloňáků obdivně hýkal a rozdal si to s náma, ale byl přeci jenom celoživotně trénovanej od útlýho věku, no, ale doběhli jsme jen o koňskou délku pozadu k tý druhý maličký kapličce, co je hned za Jindrovic stavením a už tam na nás šly mrákoty z toho nazelenalýho kouře, jak se prodíral všema spárama, co jich ve stavení bylo. Namočil jsem kapesník do močůvky, dal si ho na sosák, žádný jiný zvlhčovadlo po ruce nebylo a popaměti jsme otevřeli všechna okna i dveře. Když se bojová chemická látka částečně rozptýlila, nalezli jsme i strejdu. Byl skloněn nad účetní knihou, ty legendární brejličky mu visely legračně za tu zbylou nožičku za jedním uchem, ale jinak to na velkou legraci nevypadalo. Naštěstí neměl ani normalizovanou váhu a já byl tehdy trenovanej, a tak jsme ho poměrně rychle dopravili na trávník, jak mívali
Divišovi žentour, hned vedle drevníku. Křemže měla elektriku jako jedno z prvních měst v naší Galaxii, Loučej zase vodovod. Tím pádem jsem nemusel svištět pro vodu až dolů k Ochozňáku nebo zpátky do Brodu, ale polejvali jsme strejdu putýnkou s vodou, načepovanou z kohoutku. Poměrně brzo se probral. Mluvil řečí, které jsme nerozuměli, ač jsme se všichni snažili velice velmi. Pokud vím, nikde na zkušené v cizině nebyl a cizokrajní turisté se v těch končinách tehdy nevykytovali, že by se jako přičinlivě naučil v jejich řeči aspoň počítat. No rauš jak z partesu, a trvalo to až do večera. Pochybuju, že se DDT dá ještě někde sehnat, a já to zatluču, i kdybych věděl.. Ale, kdyby snad, tak právě popsaný experiment raději nezkoušejte. Je to sice lepší než lysohlávky , LSD, koks i perník dohromady, ale nikde není řečeno, že vám ta cizokrajná mluva nezůstane natrvalo. Možná by vám rozuměl akorát tak Venca Babyloňáků, ale ten už asi tlačí mraky. Ale i kdyby ne, tak rozumět si jen s jediným člověkem, to je i v současný době setsakramentsky málo. Josef Mašek, Rakovník
ÚŘAD PRÁCE
Úřední hodiny
Česká republika Jihočeský kraj Český Krumlov České Budějovice Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor
pondělí 8.00 – 17.00 úterý 8.00 – 13.00 středa 8.00 – 17.00 čtvrtek 8.00 – 13.00 pátek 8.00 – 13.00 (pouze pro zaevidování nových uchazečů, příjem žádostí o dávky SSP)
6% 4,5 6,2 3,4 4,5 5,1 4,0 5,3 4,4
Údaje za 4.čtvrtletí roku 2007 na okrese Český Krumlov ► celkem bylo přijato 1 292 nových uchazečů ► celkem bylo vyřazeno 966 uchazečů ► v evidenci úřadu práce bylo průměrně měsíčně 2 216 uchazečů o zaměstnání, z toho 2 077 dosažitelných ► průměrná měsíční míra nezaměstnanosti byla 5,71 %
• nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v měsíci prosinci 6,19 % • nejnižší míra nezaměstnanosti byla v měsíci říjnu 5,22 %
► průměrně bylo měsíčně registrováno 759 volných míst ► průměrně na 1 volné místo připadalo měsíčně 2,96 uchazeče
• nejlepší situace byla v říjnu 2,38 uchazeče na jedno místo
strana 8
• nejhorší situace byla v prosinci 3,38 uchazeče na jedno místo
► průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl 39,9 let ► průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání byla 523 dní ►průměrný měsíční nárok na podporu v nezaměstnanosti byl 4 683,- Kč Okres Český Krumlov se k 31.12. 2007 dostal na 30. místo v míře nezaměstnanosti ze všech 77 úřadů práce v České republice (seřazeno od úřadů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti k nejnižší). V evidenci úřadu práce bylo k 31.12.2007 celkem 2 382 uchazečů
KŘEMEŽSKO
KŘEMEŽSKO
strana 9
strana 10
KŘEMEŽSKO
KŘEMEŽSKO
strana 11
ZVÍŘÁTKA VE ŠKOLE
strana 12
KŘEMEŽSKO
Sběr papíru v ZŠ Křemže Další termín sběru papíru bude ve dnech 3. až 7. března 2008 (pondělí až pátek). Vzhledem ke zkušenostem s firmou, která papír odváží, jsme nuceni zpřísnit úpravu dodávaných balíků:
• • •
papír musí být PEČLIVĚ SVÁZÁN do balíčků po 5 až 10 kg (výjimečně menší, nikoliv však větší) papír nesmí být v krabici balík nesmí obsahovat jiný materiál než papír
Kartony se budou vybírat v omezené míře a musí být též složeny a pečlivě svázány. Většina občanů tyto požadavky dodržovala, ale kvůli těm několika nepořádným se stalo, že nám papír firma málem neodvezla. Aby se nám toto neopakovalo, jsme nuceni sběr, který nebude splňovat výše uvedené požadavky, odmítnout. Za všechny pečlivě svázané balíky předem děkujeme. Při splnění všech požadovaných podmínek bude další sběrová akce probíhat ve dnech 26. - 30. května 2008. Za ZŠ a MŠ Křemže Mgr. Zdeněk Podpěra
oznámení Výbor místní organizace Českého rybářského svazu Křemže zve své členy na
výroční členskou schůzi
konanou dne 22. 3. 2008 od 13:00 hodin v restauraci na náměstí ve Křemži. Těšíme se na Vaši účast!
Zpracovávám znalecké posudky
v oboru ceny a odhady nemovitostí (veškeré stavby, byty, pozemky, mimo lesa). Dále zajistím zpracování kupních, darovacích příp. směnných smluv. Zdeněk S c h n e i d e r soudní znalec Holubov 134 (u koupaliště) Telefon: 602 123 231
Výbor MO ČRS Křemže
V minulém čísle jsme vás informovali o možném využití modrých kontejnerů na papír. Tyto jsou umístněny na dvou místech ve Křemži a dále pak ve všech osadách kromě Vinné a Bohouškovic.
KŘEMEŽSKO
strana 13
Z katalogu pana Skláře - Pokračování
strana 14
KŘEMEŽSKO
SPOLEČENSKÁ KRONIKA David ČÍŽEK
Křemže – 29. 11. 2007
Matouš FUX
Mříč – 30. 11. 2007
Jana TRAJEROVÁ Chlum – 4. 12. 2007
Kryštof BISCHOF
Křemže – 11. 12. 2007
Nela ZEMANOVÁ
Křemže – 17. 12. 2007
Barbora ZEMANOVÁ Křemže – 19. 12. 2007
Marek RYTÍŘ
Křemže – 19. 12. 2007
Matyáš VORÁČEK Křemže – 23. 12. 2007
Matěj Pöschl
Chlum - 26. 12. 2007
Mirpslav Písek
Křemže - 11. 1. 2008
inzerce
Tomáš Jurčík Křemže - 21. 1. 08
Jiří KOUBA
Loučej – 75 let
ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB
přijme
pro oblast Českokrumlovska finančního poradce. Počáteční finanční podpora (5 měsíců) až 59 tis. Kč, vysoké provize, motivační odměny. Požadujeme SŠ/VŠ vzdělání, právní bezúhonnost, dobré komunikační schopnosti. V případě zájmu zašlete strukturovaný životopis na e-mailovou adresu
[email protected], případně volejte mobil : 604 293 146. KŘEMEŽSKO
Miloslava JÍLKOVÁ Chlum 137 – 75 let
Božena BLAŽKOVÁ Křemže – 75 let
Josef NACHÁZEL Lhotka – 85 let
Josef KOTEK Chlum – 80 let
Ludmila POSTLOVÁ Stupná – 78 let
Vincenc ROZBOUD Křemže – nedož. 90 let
MUDr. Zdeněk MAŠEK Křemže – 83 let
Růžena BENEŠOVÁ Lhotka - 79 let
strana 15
KŘEMEŽSKO - měsíčník Vydává: Městys Křemže Náměstí 35 382 03 Křemže www.kremze.cz DIČ: CZ00245950
strana 16
Zodpovídá: J. Troup Redakce: J. Boršovský, J. Cipínová, Petr Resch, Jan Mejzlík Uzávěrka: 31. 1. 2008 MK ČR E 11574
Tisk: Počet výtisků:
Josef Posekaný tel.: 387 312 242 e-mail:
[email protected] 450 ks
KŘEMEŽSKO
