Ročník 18
ŘÍJEN 2008
Cena Kč 10,-
Ze zasedání rady a zastupitelstva městyse Dne 4. 8. 2008 se Rada městyse společně se Zastupitelstvem sešla na své 42. schůzi a následně Rada městyse na 43. schůzi, kde projednala zejména následující záležitosti: žádost o prodej pozemku p. č.1283/4 v Loučeji /před rozhodnutím bude provedeno vytýčení hranic/, žádost o prodej části pozemku p. č. 277/1 a 273 v ul. Starostenská /nebyl doporučen prodej/, stížnost na způsob užívání pozemku v ul. Starostenská /bude svoláno ústní jednání obou stran s cílem najít oboustranně přijatelné řešení/, žádost o pomoc při vyřizování koupě pozemku od Pozemkového fondu ČR/ZM posoudí na další poradě/, žádost o prodej pozemku p. č. 884 v Loučeji /ZM posoudí na další poradě/, žádost o prodej zbytkové parcely 173/1 v Křemži /ZM posoudí na další poradě/, žádost společnosti E-ON o povolení nového pilíře s kabelovou skříní v Mříčí /ZM posoudí na další poradě/, směnnou smlouvu s Jihočeským krajem v rámci rekonstrukce průtahu Křemži a náměstí /ZM souhlasí/, vyhodnocení 17. Křemežského veletrhu, průběh rekonstrukce a nástavby MŠ Křemže, dotace na bezpečnostní vyhlídkovou plošinu na Dívčím kameni od Ministerstva kultury ČR, dodávka mobiliáře /laviček,košů,květníků/ získaných na základě dotace z Programu obnovy venkova, rekonstrukce části vodovodu v osadě Chlumeček /souhlas/, vybudování střechy na MŠ Křemže z důvodu zatékání a špatné tepelné isolace /souhlas/, žádost o prodloužení smlouvy v ubytovně obce /platí podmínky stejné jako u ostatních bytových prostor, tj. smlouva se uzavírá na dobu určitou a prodlužuje podle toho jak uživatel smlouvu plní/, pronájem volného prostoru v DS /souhlas/, žádost o prodloužení smlouvy na umístění pouťových atrakcí v rámci Křemežského veletrhu /souhlas/. Dále se Rada městyse společně se Zastupitelstvem sešla dne 8. 9. 2008 na své 44. schůzi a následně Rada městyse na své 45. schůzi, kde projednala zejména následující záležitosti: stížnost na užívání pozemku v ul. Starostenská /na svolaném ústním jednání obou stran bylo dohodnuto, že se tyto písemně vyjádří k problému a navrhnou řešení, poté bude předloženo ZM/, žádost
o prodej pozemku p. č. 884 v Loučeji /souhlas/, žádost o prodej zbytkové parcely 173/1 v Křemži /souhlas/, rozpočtové opatření č. 3/2008, návrh člena zastupitelstva na změnu provozování vodohospodářských zařízení /návrh vzat na vědomí a neodsouhlasen z důvodu nedostatečné kvality předloženého návrhu/, žádost společnosti E-ON o povolení el., přípojky ve Chmelné a v Chlumu /souhlas/, žádost o koupi části objektu prodejny a knihovny v Mříčí/ souhlas s podmínkou zachování knihovny v části bývalé knihovny, dobudování jejího sociálního zázemí/, žádost o prodej části pozemku p. č. 173/1 v Křemži /ZM posoudí na následující schůzi/, žádost o prodej pozemku p. č. 755 v Loučeji /ZM posoudí na následující schůzi/, žádost o pronájem volných prostor v DS /souhlas/, postup nástavby MŠ Křemže, rekonstrukce 3. třídy MŠ, rekonstrukce výdejen MŠ Křemže a Chlum a doplnění technologie a byl stanoven termín tradičního Dne seniorů v kulturním domě ve Chmelné dne 25. 10. 2008. RM následně projednala: obsazení 2 uvolněných bytů v DPS dle pořadníku, působení školičky JOY DAY v rámci klubu Křemílek v DS, žádost o řešení dopravního značení na návsi v Chlumu /bude osloven dopravní inženýr Policie ČR/, předání přestupkového spisu jinému orgánu z důvodu možné podjatosti přestupkové komise, protože se týká člena zastupitelstva.. Dne 22. 9. 2008 se Rada městyse sešla na své 46. schůzi, kde projednala zejména následující záležitosti: stížnost v ul. Starostenská /viz. předchozí zápis/, ukončení nájemního vztahu s Měšťanským pivovarem /Samson/ v Radniční restauraci vzhledem k neuspokojivému stavu /souhlas/, návrh na prodloužení provozovatelské smlouvy se společností VaK Jižní Čechy a výroční technická zpráva o provozu vodohospodářského majetku /postoupeno k rozhodnutí ZM/, prodloužení a úprava nájemní smlouvy MO ČRS na rybník Blatec /odsouhlaseno a postoupeno ZM/, prodloužení nájemních smluv na obecní zařízení ve Mříči /odsouhlaseno a postoupeno ZM/, postup nástavby MŠ Křemže, úprav a technologického vybavení výdejny v MŠ Křemže a Chlum. Ing. Josef Troup-starosta
KŘEMEŽSKO
strana 1
FARNÍ OSADA KŘEMŽE V ČECHÁCH Posloupnost duchovních správců v Křemži –pokračování–
A
le v letech 1599 – 1604 sídlil zde vlastní farář Čeněk (Vincentius), r. 1609 Štěpán a v letech 1620-1628 Jan Kříž (Crisius), který byl ženatým a utrakvistou. Za choť měl Annu a dítky: Jáchyma, Evu a Mariánu, jak vysvítá ze pře, která se vedla o farní louku u Červeného mlýna. R. 1628 byl týž již farářem Dubenským. Nyní opět farnost zdejší spravována byla okolními faráři, jednat pro nedostatek kněžstva, jednat pro četné zde nekatolictví. Od r. 1641 řídil farnost zdejší Alexandr Václav Bartomides Blovský z Bílovic, Farář Brložský, jak vidíme z listin, jež r. 1644 a 1650 „Třesoucí se rukou“ podepisoval, kdy bral 5 kop grošů z Kuglveitu, při čemž se stěžuje, že faru Křemežskou již po 5 let řídí. R. 1656 obstarával duchovní potřeby farnosti této Vavřinec Ferdinand Král, farář Bubenský. R. 1660 až do r. 1673 administroval faru Křemežskou Jakub Ferdinand Zralík, farář Brložský, kterýž ku rozkazu arcibiskupské konsistoře matriky farní znovu opět vésti počal. Když ale r. 1673 byl prodán Chlumeček od držitele Miličovského klášteru Zlatokorunskému a s tím i právo patronatu ku faře Křemežské, dosazováni byli sem klášterníci po celých 100 let, až r. 1787 klášter od císaře Josefa II. vyzdvižen byl. První z klášterníků připomíná se P. Jindřich Snopek, později superior u s. Bernarda v Praze a konečně opat kláštera Sedleckého u Kutné Hory, kdež i pozemskou svoji pouť dokončil. Dne 29. listopadu 1679 obstarával již svatými výkony osadu tuto P. Vilém Fiedler, který později v klášteře Zlatokorunském převorem byl. Nástupcem téhož se stal P. Ondřej Hosinský, který ještě dne 4. února 1681 jako farář v Černici tázal se praelata Zlatokorunského Matěje, má-li přijati do Černice za učitele Kotaše z Rájova či jeho syna, ježto dosavadní učitel nikoho
strana 2
poslušen býti nechtěl. Na zdejší osadě působil nějaký čas, načež na své dřívější působiště do Černice zpět se odebral. Jeho nástupcem byl P. Řehoř Landsknecht, který později novicmistrem v klášteře Zlatokorunském byl. R. 1696 působil zde P. Lukáš Vespasian. Dne 6. května 1701 přišel sem p. Návare Accent, před tím novicmistr v klášteře Zlatokorunském. Duchovní tento správce působil na vinici Páně mezi osadníky zdejšími plných 28 let, zůstaviv po sobě mnohou památku. R. 1730 stal se jeho nástupcem P. Benedikt Zikmund Ryba, rodem Čech ze Strakonic, který o vnitřní ozdobení svatyně se postaral. Zříditi dal nový oltář a naň postaviti dal novou sochu sv. Jana Nepomuckého. Po tříleté práci na osadě zdejší odešel na faru Černickou. R. 1783 připomíná se již P. Jan Nepomuk Nosek, rodák Čech ze Lhenic. Býval dříve kaplanem v Heršláku. Pobyv zde nějaký čas a sice 11 let, odešel odtud a po krátkém čase opět se sem vrátil. R. 1744 dosazen na uprázdněnou faru P. Augustin Stráský, rodem z Trhových Svin, který však zde jen krátkou dobu působil. Neboť již téhož roku byl zde P. Eugen Špalek, rodák Velešínský, bývalý kaplan Kájovský. Farář tento stal se velikým dobrodincem Křemže. Zavedl totiž na osadě zdejší bratrstvo škapulířové – jeden nalézá se s obrazem Bolestné Panny Marie ve dřevě vyřezávaným, jakož i k tomu zvlášť tištěný certificat v archivu farním. Všichni členové spolku toho, ku kterému z dálných osad věřící patřili, museli se ke společným modlitbám čtyřikráte ročně, a sice: na neděli smrtelnou, na druhou po velikonoci, v den Nanebevstoupení Páně a na sv. Michala archanděla do Křemže scházeti. Že členů těch bylo veliké množství, přicházívali sem různí obchodníci, aby své zboží odbyli, čímž jaksi základ položen k nynějším Křemežským poutím.
KŘEMEŽSKO
Nástupcem jeho připomíná se r. 1755 P. Galgan Miller,který po krátkém působení na zdejší osadě do své rodné osady Černice za faráře se odebral. Ještě téhož roku 1755 vrátil se bývalý zdejší farář P. Jan Nepomucký Nosek, ale po nějakém čase za faráře do Malenic u Volyně se odebral. Nástupcem téhož byli: P. Augustin Hromada, potomní farář Černický a P. Zikmund Dvořák. Posledním z klášterníkův Zlatokorunských, kteří zde po 106 let na vinici Páně pracovali, připomíná se P. Gabriel Arnošt, za kterého r. 1785 klášter ze Zlaté Koruně dekretem císaře Josefa II. zrušen byl. Farář tento ještě kratičný čas zde na osadě působil a pak ustoupil farářům neklášterníkům. Patronem fary stala se Jasná rodina knížat ze Švarcenberků. Do r. 1790 působil zde Josef Marek, který před tím katechetou a ředitelem škol po 11 let v Prachaticích byl. Stav se zdejším farářem, vyhledal s největší péčí veškery doklady jak o osadě zdejší, tak i o právech a povinnostech farních i osadníků i patrona a vše to pilně zaznamenal. Po tříleté práci na vinici zdejší jmenován byl děkanem v Chýnově, kdež r. 1793 zemřel. Po něm od 1. listopadu 1790 působil zde Jan Bělský, rodák z Německého Brodu. Pán tento velice trpěl oční nemocí, a proto i ke operaci se odebral na kliniku do Vídně. Za příčinou nemoce své nucen byl držeti si osobního kaplana Karla Hostlovského a nejspíše i kaplana Jakuba Fingera. Do r. 1800 farní osady řídil František Leader, bývalý farář Votický, který zde nějaký čas pobyv, roku řečeného na nové působiště do Strunkovic se odebral, kdež i život svůj pozemský dokonal. Od 16. března 1800 byl farářem Křemežským Karel Pek, rodák Písecký, který zde horlivě po 11 let působil. R. 1811 jmenován byl farářem v Mladošovicích u Třeboně, kdež také i zemřel. Za faráře toho zřízeno bylo místo kaplana při faře zdejší a to v r. 1810. Že kostel jak střechu, tím i strop chatrný měl, postaral se tento duchovní správce, aby strop o 3 stopy výše vyzdvižen byl, střecha pak novou vazbou a novou krytinou opatřena byla. Podobně i různé opravy vnitř svatyně byly provedeny. Po odchodu tohoto faráře na uprázdněné místo dosazen byl Jan Křtitel Kratochvíle, který zde celých 10 let na vinici Páně blahodárně působil, až r. 1821 do Lišova a později do Kamenného Újezda přesazen byl, zde pak své kosti složil. Od r. 1822 – 1825 byl farářem Křemežským Karel Handlovský, bývalý katecheta a ředitel škol Prachatických, na to lokalista v Libniči, odkudž r. 1822 do Křemže povolán byl. Po tříletém působení mezi osadníky odebral se za faráře do Křešťovic u Písku. Po něm r. 1825 stal se nástupcem dosavadní zdejší kaplan Antonín Matějovský, rodák z Horažďovic. Pán tento již co kaplan zdejší co nejvíce za svou povinnost považoval sebrati veškery paměti osady zdejší, jakož i vyhledati všecka práva a majetek fary. Když pak nařízeno bylo od gubernia
KŘEMEŽSKO
Pražského kroniky při každé faře psáti, byl on mezi prvními, který vše v jeden celek snesl a do kroniky pěkným písmem zanesl. Působil zde na osadě zdejší drahně let co kaplan i po 36 let co farář, zůstaviv po sobě upomínku na celé osadě. Stářím jsa stižen, vzdal se místa svého a nemínil odtud odejítí, chtěje mezi osadníky svými život svůj dokončiti. Ale že již jeden starší duchovní pán Velíšek zde na odpočinku dlel, odešel proto do rodiště svého v dubnu r. 1861, kdež také dne 19. března 1862 byl povolán na věčnost. Od r. 1861 byl farářem Křemežským Jan Stropek, rodák z blízkých Halačovic, r. 1825 na kněžství posvěcený. Byl kaplanem v Římově, Deštné, od r. 1839 kaplanem v Neloze, kdež plných 22 let pracoval. Dne 3. října 1861 stal se farářem zdejším; veškeru péči svoji věnoval svatyni zdejší. Dnem 18. února 1866 jmenován byl farářem ve Veselí, kdež i zemřel. R. 1866 nástupcem jeho stal se Jan Plevka, bývalý farář Prášilský (Stubenbach). Farář ten narodil se dne 2. května 1815 ve Velké Blanici. Pobyv zde skorem 5 roků, stal se r. 1870 děkanem v Chýnově na Táborsku, kdež také na onen svět povolán byl. Od Štědrého dne r. 1870 duchovní správu na osadě zdejší vedl Václav Novák, rodák ze Svinů u Veselí, kdež se dne 4. srpna 1827 narodil. Po skončených studiích posvěcen na kněze od Jana Valeriana Jirsíka, vlastence a biskupa Č. Budějovického dne 2. listopadu 1851, právě druhého dne po jeho nastoupení na biskupský stolec. Byl kaplanem v Nakří, Velharticích, od r. 1854 v Soběslavi, kdež plných 16 let pracoval, odkudž na zdejší faru r. 1870 se odebral. R. 1871 v měsíci červenci dostalo se tomuto duchovnímu té cti, že mohl jménem osady přivítati J. C. V. korunního prince Rudolfa, který na svých cestách po Čechách také do Adolfova přibyl. V květnu 1883 odstěhoval se tento pán na faru do Veselí, kdež ještě jako biskupský střídník ku blahu duší pracuje. Od 2. října 1883 vede duchovní správu osady zdejší Tomáš Pfauser konsist. rada, bisk. střídník česko-krumlovského vikariatu, bisk. notář a horlivý farář, za něhož mnoho změn a zvláště stavba kostela se počala a provedla. Týž narodil se dne 3. prosince 1836 v Něm. Radouni (Wenkerschlag) u Jindřichova Hradce. Po vykonaných studiích vysvěcen byl dne 27.července 1862 na kněze. Stal se kooperátorem v Rudolfově u Č. Budějovic. Od měsíce září 1865 do prosince 1872 býval kaplanem zdejším, načež farářem v Čakově se stal, kdež účinkoval do svého jmenování do Křemže. Pán tento otcovsky pečuje o svěřenou sobě osadu, což i osada láskou splácí, i četná vyznamenání se strany duchovních úřadů dosvědčují. Zásluh nehynoucích získal si o zdejší osadu při stavbě kostela, kdy obezřetně řídil všechno jednání a celý podnik, zakoušeje nesčíslných obtíží a překážek, než celé velkolepé dílo bylo vykonáno. Právě jmenován byl tajemníkem střídnictví Č. Krumlovského. Mnohá léta tomuto milovanému duchovnímu správci přejí všichni osadníci z hloubi srdce -
Bez úpravy podle současných pravidel pravopisu, pokračování příště –
strana 3
VRTOCHY POČASÍ - dokončení
N
Výpis z kronik
a tomto místě se tradičně nacházely překlady výpisů ze starých, německy psaných kronik. Tyto výpisy dokončil ředitel občanské školy v Horní Plané Franz Fischer v roce 1926 a zveřejnil v časopise Waldheimat roku 1927. Svůj mnohostránkový výpis nazval „O přírodních úkazech, o počasí a o úrodě.“ Údaje z pozdější doby byly čerpány z kronik některých šumavských vesnic. Dříve se mluvilo o vrtoších počasí nebo o nadpřirozených úkazech, dnes hovoříme o extrémních jevech počasí. Vybraný výčet neobvyklých zvratů počasí, dlouhodobých deštích a chladu či naopak horku a suchu nebyl náhodný. Chtěl upozornit na to, že i v minulosti docházelo k záplavám (roku 1890 dokonce čtyřikrát!), sněžení v létě či náhlým oblevám v zimě, dlouhodobému suchu nebo naopak dlouhodobým obdobím dešťů doprovázených chladnem apod. Naopak, zdá se, že nás dosud míjí nálet kobylek či citelnější zemětřesení. Přesto je tu nezanedbatelný rozdíl oproti pozorování ze současné doby. Je to frekvence výskytu těchto jevů. Nikdy v minulosti se tyto jevy nestřídaly tak rychle. Protože se předpokládá, že tyto výkyvy způsobuje zvýšený obsah tzv. skleníkových plynů v atmosféře, vycházejí různá navrhovaná opatření některých vědců z tohoto předpokladu. Tak se můžeme například dočíst o závěru skupiny vědců, kteří pod vedením Jiaunga Lia v Michiganské univerzity zjistili, že „rozvody manželství ničí planetu a setrvalá manželství jí pomáhají“. Vycházejí ze skutečnosti, že rozvedení lidé spotřebují až o 46% elektřiny a 56% vody více než kdyby zůstali s rodinou. Rozpadlá rodina zapojí druhou ledničku, druhou mikrovlnku, druhou televizi, druhý počítač, druhou pračku, další topení, svítidla, ohřev vody atd. Jasné je, že čím více lidí bydlí spolu, tím je spotřeba energie na osobu nižší. Udělat však z této myšlenky závěr: Kdo setrvává v manželství, zachraňuje planetu, by nebylo úplně správné. Alespoň co do vztahu ke globálnímu oteplení. Jiný z vědců, Australan George Wilson přichází s dalším návrhem, jak zachránit naší planetu. Na základě jeho zjištění, že ovce a skot při trávení potravy produkují velké množství metanu, který se podílí na skleníkovém efektu více než obávaný CO2 , doporučuje chovat klokany. Klokani mají totiž ve svém trávicím traktu jiný druh mikroorganizmů, které metan nevytvářejí. Další skupina vědců vypočítala, že by se celosvětově mohl snížit obsah CO2 v atmosféře tím, že by se veškerá biologická hmota kompostovala či zaorávala a nespalovala. Tím by se vázaný oxid dostával postupně do země a navíc by se zem obohatila o humus. Zcela vážně jsou míněny návrhy další skupiny vědců, že by se v nejchudších zemích, které se rozprostírají po obou stranách rovníku, měly více využívat alternativní zdroje energie, jako je energie solární a energie větru. Zdá se to být logické, protože právě na rovníku je slunečního záření nejvíce. Ruku na srdce, kolik z nás by si rádo pořídilo takové doplňkové zdroje, které by snížily závislost na stále strana 4
dražších dodávkách energie, jenom kdyby jejich pořizovací náklady nebyly tak vysoké. (A to jsme ve středu Evropy, kde žijí ti bohatší obyvatelé naší planety a ochota vlády něco v tomto smyslu podniknout končí na místě, kam ji dotlačil poslední šťouchanec EU.) Jak si obyvatelé rovníkových oblastí, jejichž majetek se často vejde do plechovky od oleje a jedné igelitové tašky, mohou taková zařízení pořídit, jim ti, kteří toto doporučují od plných stolů a s tučnými konty v peněžních ústavech, už neporadili. „Jezděte co nejvíce svými auty, užívejte si, cestujte, protože co nevyjezdíte v nejkratší době vy, to vyjezdí Číňani a Indové“, zní další dobře míněná rada, kterou do éteru vyslal zoufalý motorista vida, jak se automobilový průmysl rozrůstá ve dvou nejlidnatějších zemích světa. Ve výčtu zcela zaručených způsobů, jak zastavit celosvětově se měnící podnebí, bychom mohli pokračovat dál. Některé by mohly posloužit k zamyšlení, jiné k pobavení. Nezpochybnitelným faktem zůstává, že ke změnám dochází, a to změnám zcela radikálním a těžko přehlédnutelným. Zda se jedná o konec poslední doby ledové, kdy teplota logicky stoupá, nevíme. Nikdo nedovede s určitostí předpovědět, zda po dosažení určitého stupně oteplení nezahájí nástup další perioda drastického ochlazení, kdy se polární čepičky rozšíří za oba obratníky ledem o mocnosti osmi set metrů a v důsledku vázání vody v těchto ledovcích a v ledovcích ve výše položených oblastech Země poklesne hladina světových moří o devadesát metrů, jak tomu už bylo v minulosti. Nikdo neví, co je příčinou ledových dob. Zda a jak se na tom podílí změny dráhy Země kolem Slunce vlivem změn gravitačních sil, sklonem zemské osy (tzv. Milankovičovy cykly), kolísání aktivity Slunce, složení zemské atmosféry, dopady meteoritů, sopečná činnost, složení atmosféry a další vlivy, to nikdo neví. Jedno se však jeví jako vysoce pravděpodobné; vznik obrovského množství CO2 lidskou činností může tyto cykly jak zrychlit, tak zintenzivnit. Tento miniseriálek neměl za cíl čtenářům předložit jasné a nezpochybnitelné důkazy pro ten či onen názor, ale poukázat na to, že v rovnici, kde na jedné straně za rovnítkem je „globální oteplení“, je v dnešní době ještě příliš mnoho neznámých na to, aby byla beze zbytku řešitelná. Nedejme se unést názory skupin nebo jednotlivců. Bílý plášť, měřící přístroje, počítače či vysoká funkce nezaručují ještě neomylnost. Na tomto místě je příhodné citovat výrok Dr. Jiřího Grygara (český astronom a astrofyzik, popularizátor vědy), který na jedné ze svých přednášek řekl: „Když budu tvrdit, že jsem potkal u splavu vodníka, bude mi to věřit více lidí než když budu prezentovat nejmodernější výsledky výzkumu v mém oboru. Je to jednodušší, proto přijatelnější.“ Buďme opatrní v přijímání tzv. zaručených výsledků vědeckého výzkumu a spolehněme se na své oči.
– P.R.–
KŘEMEŽSKO
1918 – Vznik ČSR a utváření našich hranic
Hospodářská a politická situace u nás - negativní vztah k Rakousku, nechuť Čechů bojovat za Rakousko a proti Slovanům-prosrbská hesla na vagonech, trojbarevné stužky a prapory (znak slovanství), píseň Hej, Slované a „ červený šátečku kolem se toč, my jdeme na Srba, nevíme proč„. - nedůvěra armádního velení k Čechům. Česká politika se odmlčela (loajální, pasivní). Hospodářství podřízeno válce - válečná výroba (využívány zbrojařské závody - hlavně Škoda Plzeň), zemědělské výrobky jsou odevzdávány státu, nedostatek potravin pro civilisty (ti se stravují na potravinové lístky), dále jsou hodně využívány železnice (transporty vojáků a zbraní) - hmotné strádání Čech. Byla zesílena germanizace, docházelo k cenzuře knih, učebnic a novin, represe a persekuce vlastenců (1914 zatčen předseda národně sociální strany J. V. Klofáč, 1916 vůbec největší domácí osobnost Mladočech K. Kramář a Alois Rašín - oba dva odsouzeni k trestu smrti za velezradu, poté byl však trest změněn na doživotí,ale roku 1917 byli amnestováni novým císařem Karlem).
Zahraniční odboj proti Rakousku - Uhersku - boj za samostatnost a nezávislost, snaha využít dohody k rozbití rakouské monarchie, tento odboj je spojen hlavně s osobou T. G. Masaryka, který od roku 1914 pobýval v emigraci (nejprve ve Švýcarsku, poté ve Francii a Británii). Doma podporován pouze Maffií, vedenou Masarykovým žákem, politologem Edvardem Benešem, která usilovala o spojení zahraničního a domácího odboje za první svět. války. Tato organizace také měla za cíl poskytovat západním mocnostem špionážní informace (postupně si získávali podporu dohody). Po nucené emigraci Beneše roku 1915 vedl Maffii Přemysl Šámal. Tyto muže také podporoval Milan Rastislav Štefánik (1880 - 1919) generál francouzské armády, který zprostředkoval styky s představiteli francouzské politiky a pomohl 2 miliónům českých a slovenských vystěhovalců. 6. 7. 1915 v Ženevě vystoupil Masaryk proti Rakousku - Uhersku. V září roku 1915 vznikl Český zahraniční komitét ve Švýcarsku (předchůdce Československé národní rady - přesun do Paříže.). 22. 10. 1915 Clevelandská dohoda - společná konference organizací Čechů a Slováků žijících v USA, jednalo se o nutnosti osamostatnění a vytvořit jednotný společný stát. Poté v Paříži vzniká první politické ústředí odboje Československá národní rada - vznikla z tzv. zahraničního komitétu v únoru 1916. Jejím hlavním cílem bylo utvoření samostatného československého státu. Také se podílela na organizaci a řízení zahraničních vojenských jednotek (legií). Koncem války v červnu - září 1918 byla postupně uznávána vládami Francie, Británie, USA a Japonska za oficiální představitelku budoucího československého státu. 14. 10. 1918 byla přetvořena v tzv. prozatimní čs. vládu. Formálně zanikla 14. 11. 1918 při vytvoření vlády KŘEMEŽSKO
v ČSR. V čele ČNR stáli Masaryk (předseda), Dürich (po únorové revoluci v Rusku odešel z politiky), Beneš a Štefánik. Tiskovým orgánem byla nejprve revue La Nation Tchéque, později čtrnáctideník Československá samostatnost -red Sychrava. Pittsburská dohoda smlouva koncipovaná T. G. Masarykem, uzavřená 30. 5. 1918 v Pittsburghu mezi představiteli č. a sl. krajanských organizací v USA (a zástupci ČNR). Vyslovila se pro společný stát Čechů a Slováků, ve kterém mělo Slovensko mít vlastní administrativu a soudnictví (v podstatě tato smlouva nahradila Clevelandskou). Legie ČSR - vojenské jednotky v zahraničí z Čechů a Slováků žijících v cizině, z válečných zajatců a přeběhlíků: ve Francii 10 tisíc, v Itálii 20 tisíc, a v Rusku 70 tisíc. Byly dobře vyzbrojené a organizované, získaly si respekt spojenců, bojovaly proti Rakousku - Uhersku, v květnu 1918 byly legie uznány jako součást dohodových vojsk. Francie - původně 1. 8. 1914 vznikla čsl. rota Nazdar (rozptýleni do útvarů franc. armády), pak spojeni do Československé armády bojující samostatně - např. u Terronu (20. 10. 1918) a u Arrasu. Itálie - boje u Doss Altu na severu (21. 9. 1918), dobrovolnický sbor vznikl již v lednu 1917. V Rusku - vznikla tzv. Česká družina (20. 8. 1914), z Čechů usedlých v Rusku, později rozšířeno o válečné zajatce a zběhy v letech 1914 - 1916, vedle českých legií vznikaly i polské, ovšem z počátku neměly velkou důvěru cara, podezříval legie, že to jsou špionážní organizace pro Ústřední mocnosti, plnou důvěru získaly po pádu samoděržaví za velké únorové revoluce. Největším úspěchem československých legií v Rusku byla bitva u Zborova na Ukrajině (3 pluky československé střelecké jednotky), tato bitva znamenala jediný úspěch nezdařené ruské letní ofenzívy. Ohlas tohoto vítězství u vlád dohodových velmocí podpořil mez. politickou pozici čs. zahraničního odboje za první světové války. Dalším úspěchem legií byla bitva u Bachmače (březen 1918) spolu s oddíly Rudé armády s vojsky ÚM. Po uzavření Brestlitevského míru byla uzavřena dohoda o stažení legií do Francie, přesun přes bojující Evropu byl však nemožný. Proto byla zvolena cesta přes Sibiř a Tichý oceán (tzv. sibiřská anabáze) do Vladivostoku. Mezitím západním mocnostem začalo vadit znárodňování (velký fr. kapitál) chtěli po Rusku, aby znovu obnovili východní frontu. Vojsko Francie a Británie obsadili některé přístavy - Archangelsk, Vladivostok. Bolševici začínají vytvářet svoji armádu - rudoarmějci, politika válečného komunismu. Proti bolševikům bojují ruští odpůrci komunismu a jednotky západ. mocností bělogvardějci. Při přesunu legií došlo k ozbrojené srážce s ruskými bolševiky 14. 5. 1918 na nádraží v Čeljabinsku, legionáři obsadili tzv. Sibiřskou magistrálu (od Uralu až
strana 5
po Vladivostok). První intervenční tažení začalo roku 1918, rozhodující útok proti bolševikům směřoval ze Sibiře, v čele admirál Kolčak, hl. údernou silou byly legie. Vůle legionářů bojovat na straně bělogvardějců slábla, touha vrátit se do osvobozené vlasti, po příměří 7. 2. 1920 v Krejtunu návrat domů na lodích dohody.
Události října 1918 - od 13. 7. 1918 byl v Praze obnoven Československý národní výbor (vznikl již 11. 11. 1916 což byla vrcholná domácí situace (38 členů, složení podle výsledků voleb z roku 1911 + zástupci Slovenska), v čele této organizace stál Karel Kramář, dále A. Rašín, agrárník Švehla, za nár. socialisty J. V. Klofáč a Fr. Soukup za sociál. demokraty. příprava státního aparátu, přerušení vztahů k Vídni a Budapešti, vytvořeny ekonomické základny, zřízeny národní banky, provedena měnová reforma, ponechány dosavadní zákony. NV navázal styky s Národní radou československou v Paříži. 6. 9. 1918 byla ustanovena Socialistická národní rada, která uznávala svrchovanost národního výboru, vedoucí osobností socialistické národní rady byl socdemák Šmeral - vytvoření této organizace bylo pouze reakcí na stávající vnitropolitickou situaci - hlad, bída. Existovalo nebezpečí, že nespokojení obyvatelé si vezmou vzor v Rusku. Tomu chtěla social. národní rada zabránit, měla za úkol zjistit požadavky dělníků a prosazovat reformy v jejich prospěch. Na začátku října měla rakouská vláda obavu, že se Čechy odtrhnou od monarchie a začali proto masově vyvážet z Čech všechny potraviny a strojní zařízení. Nespokojenost lidí výrazně narůstá a socialistická NR reagovala tak, že na 14. 10. 1918 vyhlásila generální stávku hlavně proti vývozu potravin (na společných schůzích social. stran byla čtena proklamace Social. NR, v ní se protestovalo proti vývozu potravin ze země a prohlašovala samostatná Republika Československá). Představitelé buržoazie v Národním výboru tuto akci považovali za předčasnou, a donutili Social. NR stávku odvolat. 16. 10. 1918 - císař Karel první se pokusil situaci zachránit - vydává manifest o federalizaci monarchie. Slíbil Čechám a Maďarsku, že monarchie bude federalizována (ale ne hned, nejdříve mělo dojít k pokojnému převzetí moci jednotlivých vlád od místodržitelství). Reakcí byla Washingtonská deklarace - prohlášení prozatimní čs. vlády, vydané 18. 10. 1918 ve Washingtonu a proklamující nezávislý stát Čechů a Slováků. Deklarace byla koncipována Masarykem a adresována prezidentovi Wilsonovi a vládě USA jako odpověď na zahraniční politickou aktivitu císaře Karla prvního a vídeňské vlády, usilující o záchranu rakousko-uherské monarchie. Odmítla federalizaci Rakousko-Uherska pod vládou Habsburků („autonomie je málo„), požadovala úplnou samostatnost č. a sl. národa a spojení Čechů a Slováků v jednom nezávislém státě, který by měl republikánskou formu. Nastiňovala též budoucí ústavu čs. státu, přičemž slibovala zaručení nejširších demokratických práv a svobod, provedení odluky církve od státu i vyvlastnění velkostatků a znemožnění třídního zákonodárství. Wilson prohlašuje, že by Čechoslováci měli vytvořit vlastní stát. 28. 10. 1918 - ministr zahraničí rakousko-uherské monarchie Gyula Andrassy ml. nabídkou separátnístrana 6
ho míru Wilsonovi se pokoušel zachránit existenci rakousko-uherského státu. Podle Andrassyho je Rakousko-Uhersko ochotno jednat o kapitulaci a předčasně souhlasí s dohodovými podmínkami, také uznává naši nezávislost. Národní výbor vydává dokument o přebrání moci. Místodržitelství se však domnívalo, že jde o převzetí moci čs. prozatimní vládou, přičemž však Československo zůstane členem monarchie, a tak proti tomu ani nezasáhlo. Národní výbor zařídil, aby četníci rozdali vojákům propustky, nebo některým mimopřažským jednotkám přestali dodávat potraviny (rakouští vojáci se vzbouřili a odešli domů). Funkci prozatimní vlády převzal Národní výbor = 5 politiků, tzv. muži 28. října (Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár) - vydán zákon o zřízení samostatného čsl. státu, převzata zásobovací centrála (obilní ústav), pak další úřady včetně místodržitelství. 28. 10. 1918 došlo k spojení zahraničního a domácího odboje, až do 3. 11. 1918 v Ženevě probíhala jednání o konkrétní podobě čsl. státu. 30. 10. na tajném shromáždění v Turčianském sv. Martině byla zvolena dvanácti členná Slovenská národní rada, v čele byl Matúš Dula (předseda slov. národní strany), přijato prohlášení o právu na sebeurčení Slovenského národa a o spojení v společném státě s Čechy - Martinská deklarace, text přivezen do Prahy 1. 11. 3člennou delegací (v čele Ivan Dérer). Vavro Šrobár jmenován ministrem s plnou mocí pro Slovensko (do roku 1920, potom právě Dérer). 13. 11. 1918 přijata prozatimní ústava státu, 14. 11. 1918 výbor se rozšířil na Národní shromáždění - prohlášení sesazení Habsburků, přijato usnesení o státní formě - demokratická republika, jednohlasně zvolen v nepřítomnosti T: G: Masaryk prvním prezidentem (zvolen pak ještě 3krát - 20, 27, 34), byla ustanovena první československá vláda (v čele K. Kramář). Přijaty první dva zákony - 8 hodinnová pracovní doba a zrušení šlechtických titulů. Hl. cílem bylo obnova válkou zničeného hospodářství. Masaryk se vrátil 21. 12. 1918, Štefánik 4. 5. 1919, ale tragicky zahynul při přistávacím manévru v Bratislavě.
Vedoucí přestavitelé v době vzniku ČSR Masaryk (první československý prezident), Rašín (v letech 18 - 19, 22- 23 ministr financí, oběť atentátu). Šrobár (18 - 20 ministr pro Slovensko, současně 19 - 20 zdravotnictví, 21-22 školství, 18- 25 poslanec), Švehla (místopředseda Nár. výboru, 18-20 ministr vnitra, 22- 29 (s krátkou přestávkou v 26) předseda vlády). Stříbrný (18-19 ministr pošt, 19 -20 a 22-25 ministr železnic, 25-26 ministr nár. obrany). Soukup (18-19 ministr spravedlnosti, 29 - 39 předseda senátu) Beneš (18 - 35 ministr zahraničí, 21-22 předseda vlády) Štefánik (ministr války).
KŘEMEŽSKO
Vytváření hranic ČSR - složitá situace v pohraničních oblastí, němečtí poslanci z českých zemí odmítli vznik čsl. státu, ustanovili 4 provincie, které se prohlásily za součást Rakouska v severních Čechách Deutschböhmen, na severu Moravy a Slezska Sudetenland, v jižních Čechách Böhmerwaldgau a na jižní Moravě Deutschsüdmähren - pohraniční oblasti obsazeny československým vojskem, prosazena svrchovanost čsl. státu, protičeské demonstrace byly ještě v březnu 1919. Spor s Poláky o Těšínsko (polské a německé obyvatelstvo), v lednu 1919 obsazeno českým vojskem, došlo k bojům, spor vyřešen mez. komisí v červenci 1920 (Francie dala za pravdu nám). Použity legie z Francie. Hranice mezi Slovenskem a Maďarskem v minulosti neexistovaly, Maďarsko odmítlo vzdát se Slovenska bez boje, 2. 11. 1918 obsazeno českým vojskem až do 20. 1. 1919 k demarkační linii na Dunaji, 15. 11. 1918 vstoupilo maďarské vojsko na území
Slovenska, ústup až pod tlakem dohody, vojsko Maďarů bylo vytlačeno do konce ledna 1919 s pomocí českých a slovenských legionářů vracejících se z fr. a italské fronty, hranice přesto nebyly potvrzeny. V dubnu 1919 proběhla intervence čsl. a rumunské armády v Maďarsku proti republice rad, ale v květnu protiútok Maďarů na jih a východ Slovenska, bylo obsazena 1/3 Slovenska, 16. 6. 1919 vyhlášena v Prešově Slovenská republika rad (v čele český soc.dem. Antonín Jaroušek). Zásah Francie, odchod maďarské armády, 7. 7. 1919 došlo k zániku republiky rad, definitivní hranice stanoveny mírovou smlouvou 1920 - dohoda opět dala za pravdu nám. Podkarpatská Rus - bývalá část Uher, 100% negramotnost, 12. 11. 1918 NR rusínská v Americe se vyjádřila pro připojení k čsl. státu. - potvrzeno na shromážděni v Užhorodě 8. 5. 1919. ČSR měla 13, 5 mil. obyvatel, Češi 51 %, Slováci 14 %,Němci 23 %, Poláci 0,6 %, Maďaři 5,7 % a Rusíni 3,4 %. Hranice potvrzeny při jednání ve Versailles. – P.R.–
Fotbalisté Sokola Křemže v září 2008
Oblastní I. B třída muži 4.kolo: Horní Planá – Křemže 5:1 (5:1). V tomto derby okresních rivalů se v předchozích sezonách zpravidla vždy narodila dělba bodů, tentokrát ale bylo všechno jinak. Křemežští i bez opor Edelmana a L. Rolníka začali sice aktivněji a v první pětiminutovce zahrávali sérii rohů, ale Hladíka mezi domácími tyčemi prakticky neohrozili. Naopak, Hornoplánští hned ze své první totožné standardky v 5. minutě udeřili. Roh kopal Friedl, posadil centr na hlavu nabíhajícího Kastenmajera, který zblízka otevřel skóre – 1:0. Za dalších šest minut se situace opakovala. Na další centr Friedla od rohového praporku vyskočil pro změnu Gajdoš a hlavou namířil do šibenice svatyně hostů – 2:0. Křemežští se však téměř vzápětí vrátili do zápasu. Za dvě minutky zahrával Chromý trestný kop z pravé strany, za obranu Smrčiny si naběhl Brabec a v pádu hlavou nedal Hladíkovi šanci – 2:1. Po úvodní přestřelce se hra opticky srovnala a na další změnu skóre se čekalo až do 35. minuty. To domácí poprvé předvedli sílu svých smrtících brejků. Výborně hrající Kastenmajer obral o míč Stráského, předložil do vápna Radovi, který bombou pod břevno zvýšil na 3:1. Za další dvě minuty hosté zahrávali útočnou standardku, o balón přišli, bleskově se na druhé KŘEMEŽSKO
V sedmém kole I. B třídy se hattrickem blýskl Michal Chromý (vlevo v popředí), který obstaral všechny branky našeho áčka ve vítězné partii s týmem Trhových Svinů.
straně do vápna prosadil Friedl a přízemní střelou od tyče dal už na 4:1. Minutu před pauzou pak nejlepší hráč na trávníku, domácí navrátilec Friedl, doslova „zamotal“ Stráského, předložil Kastenmajerovi, který bez problému trefil odkrytou branku na poločasových 5:1. Ve druhé pětačtyřicetiminutovce se naštěstí pro hosty brankostroj Smrčiny zastavil a skóre se už nezměnilo. Sestava Křemže: Linha – Stráský, Matoušek, Čondl, Filip – Schober (46. Šulc), Chromý, K. Rolník (76. Stejskal), P. Kouba – Štindl, Brabec. 5. kolo: Křemže – Čtyři Dvory B 2:0 (0:0). Dopolední partie nabídla v první půli sotva průměrný fotbal bez šancí. Jedinou gólovku měli domácí až krátce před pauzou, kdy po centru Bartoše dorážel zblízka Štindl, ale ze dvou kroků namířil jen do náruče brankáře Bauera. Nezáživný fotbal pokračoval i po obrátce. Po hodině hry zahráli hosté ve vápně rukou, ale trápení domácích strana 7
neměl být konec. Z nařízené penalty totiž Matoušek pouze nechal vyniknout Bauera, který slabou střelu v pohodě kryl (v minulém ročníku neomylný domácí exekutor pokutových kopů už podruhé na podzim zklamal). Do karet domácím pak nahrála nedisciplinovanost hostujícího Bohdala, který za vražení do protihráče v přerušené hře putoval v 70. minutě předčasně pod sprchy. Ani v početní výhodě ale Křemežští nijak nedominovali. Když už to vypadalo, že se body budou dělit, přišel nečekaný finiš. V poslední minutě pálil zpoza vápna Edelman a Bauerem vyražený míč v tísni doklepl Štindl na 1:0. Hosté ve snaze vyrovnat otevřeli hru a domácí v poslední čtvrté minutě nastavení z brejku upravili tečovanou střelou P. Kouby na konečných 2:0. Sestava Křemže: Linha – Stráský, Matoušek, Čondl, Filip (77. Čadek) – Bartoš (46. Š. Opekar), Chromý, Edelman, P. Kouba – Brabec, Štindl (90. Hucek). 6. kolo: Ledenice – Křemže 2:0 (1:0). Na hřišti nečekaně velmi úspěšného nováčka se Křemežští představili v notně kombinované sestavě bez šesti hráčů základu (z různých důvodů chyběli brankář Linha a hráči Edelman, Matoušek, Filip, L. Rolník a Čondl). Ledenickým tak na výhru stačil sotva průměrný výkon. Ve fotbalově slabé partii se domácí ujali vedení v 35. minutě, kdy po chybě Brabce šel sám Lamáček, udělal kličku vybíhajícímu Ševčíkovi a do prázdné dal na 1:0. Veškeré naděje hostů pak po hodině hry zmařil nedisciplinovaný K. Rolník, který po druhé žluté šel už podruhé na podzim předčasně pod sprchy. Domácí přesilovku zužitkovali deset minut před koncem, kdy po pěkné kombinaci dorážel zblízka na konečných 2:0 střídající Máče. Sestava Křemže: Ševčík – Stráský, Šulc, Brabec, Novák (55. Hucek) – Bartoš (85. Zborník), Chromý, Čadek, Š. Opekar (71. Anderle) – K. Rolník, Štindl. 7. kolo: Křemže – Trhové Sviny 3:1 (2:0). Křemežští začali velkým náporem, který korunovali už v 10. minutě. Na krásný pas Čadka za obranu si naběhl v útoku debutující Chromý a povedeným lobem přehodil vybíhajícího Šturmu – 1:0. O chvíli později nastřelil Čondl ze závaru po rohu břevno, ale od 22. minuty už domácí vedli o dva. Nedorozumění hostujících stoperů s brankářem využil znovu Chromý a do prázdné upravil na poločasových 2:0. Závěr půle však už patřil hostům, kteří po obrátce převahu ještě vystupňovali. Trestný kop Pospíšila ještě Linha vyrazil, ale na hlavičku Jindry zblízka už v 68. minutě nestačil. Domácí vysvobodila 77. minuta, kdy po pasu Stráského vnikl do šestnáctky Štindl, byl faulován a z nařízené penalty Chromý zkompletoval svůj hattrick a pojistil domácím tříbodový zisk – 3:1. Veškeré naděje hostů na případný zvrat pak v 80. minutě zhatil Jindra, který po druhé žluté šel předčasně pod sprchy. V úplném závěru ještě nebyl domácím pro ofsajd uznán gól střídajícího Hucka po pasu agilního Chromého. Sestava Křemže: Linha – Stráský, Matoušek, Šulc, Brabec – Čadek (69. Š. Opekar), Čondl, Edelman, Bartoš – Štindl (82. Hucek), Chromý.
2. kolo: Vyšší Brod B – Křemže B 3:1 (0:1), za hosty: Novák. 3. kolo: Křemže B – Nová Ves B 8:0 (3:0), branky: Anderle 5, Schober, Novák, Stejskal. 4. kolo: Benešov – Křemže B 0:4 (0:3), branky: Anderle 3, Zborník. 5. kolo: Křemže B – Přídolí 1:2 (1:2), za domácí: Anderle. Béčko má po pěti kolech na kontě tři výhry a dvě porážky a drží v průběžné desetičlenné tabulce okresní soutěže čtvrté pořadí. Václav Anderle je s deseti brankami druhým nejlepším kanonýrem soutěže. Okresní přebor žáci 1. kolo: Křemže – Chvalšiny 2:2 (1:1), za domácí: Chaloupka, Kouba. 2. kolo: Křemže – Nová Ves 4:0 (2:0), branky: Kouba, Chaloupka, Gallistl. 3. kolo: Frymburk – Křemže 1:0 (1:0). S vyrovnanou bilancí výhry, remízy a prohry jsou žáci v osmičlenné skupině B okresního přeboru šestí. Text a foto: Karel Vosika
TJ Sokol Křemže pořádá v rámci MČR v horském orientačním běhu veřejný závod, start 2.11.2008 do 10:30 ve Zlaté Koruně u hostince Na Letné. Více na:
www.H21E.unas.cz
S bilancí čtyř výher a tří porážek je náš první tým se ziskem 12 bodů po sedmém kole na solidním sedmém místě čtrnáctičlenné tabulky a skupiny oblastní I. B třídy. Okresní soutěž muži
strana 8
KŘEMEŽSKO
HUSY
K
dyž se ke svému konci nachýlí bezstarostný čas prázdnin, začíná v krajině přibývat příznaků blížícího se podzimu. Ten jihočeský nabízí vedle množství voňavých plodů a zlátnoucího listí ještě něco navíc, a sice velkolepou podívanou v podobě tahu vodních ptáků. Snad každý alespoň jednou zaslechl nad sebou povědomé kejhání a pozdvihl oči k obloze, aby se potěšil pohledem a v duchu se rozloučil s klínem odlétajících divokých husí. Na našem území se můžeme nejčastěji setkat s husou velkou, která má nenápadné šedohnědé zbarvení těla a narůžovělý zobák. Je to částečně tažný druh zimující ve Španělsku a severní Africe. První husy velké dosednou na zasněžená jihočeská pole již v prvních únorových dnech. Zde při skromné obživě přečkají až do března, kdy se společenství rozdělí na jednotlivé páry, které si vyhlédnou klidné dobře ukryté místo při okraji rybníka a vyvedou tu většinou pět, výjimečně až deset housat. Od poloviny srpna se začínají husí rodiny opět sdružovat do větších či menších skupin a přelétají na bezpečné rozlehlé vodní plochy velkých českobudějovických nebo třeboňských rybníků.Takovým shromaždištěm je např. rybník Dehtář. Neustále kejhající a štěbetající společnost se zde postupně rozrůstá o další zástupce svého rodu až do odletu, kdy může její počet dosáhnout i 2000 jedinců. Nezapomenutelné kouzlo tu mají večery s ohnivými západy slunce, v nichž se vlní řady letících husích hejn. V říjnu se u nás objevují menší a tmavší severské husy polní a husy běločelé s nápadnou bílou skvrnou nad zobákem. Ty většinou přes
naše území jen protahují a zastaví se pouze ke krátkému odpočinku. V mírných zimách tu i v malém počtu zimují. -
Pavel Jakeš - (vlastní ilustrace: letící husy velké)
ˇemži Jeden den ve KR „Docela všední, obyčejný den…“ zpívala před lety svůj hit Vlasta Průchová, mimochoden příbuzná paní Sklářové z bývalé místní prodejny cukroví. Takový jeden obyčejný den byl namátkou zvolen, aby popsal alespoň v hlavních rysech život našeho městyse i obecních osad. Normovači tomu říkají snímek pracovního dne. Je krátce po půlnoci, rodí se nový den, pátek 5. září 2008. Svátek má Boris - … Téměr všichni slušní lidé už spí, bdí (alespoň doufejme) jen služby policie, hasičů, vlakového nádraží a televizního vysílače fungují. Počasí ráno ještě trochu pod mrakem, od 10 h však vysvitlo sluníčko. Už před pátou sbírají první ranní autobusy cestující ze Lhotky i Chmelné, aby pak pobraly i Křemežské a odvezly je za prací a za 24,- Kč do Č. Budějovic i Č. Krumlova vcelku pohodlně, bez dřívějších návalů, neboť dnes značná část jezdí vlastními auty a rovněž začátky pracovní doby jsou posunuty a rovnoměrně rozloženy. KŘEMEŽSKO
Pracovní den začíná pochopitelně nejdříve v zemědělském družstvu, neboť krávy snídají už ve 4 hodiny, prasata v 5 hodin a jalovice a býci v 7 hodin. Zemědělci (je jich celkově 86) dnes budou dokončovat svoz zbytků sena, vláčit, zaorávat hnůj a rozvážet hejdu. Postupně se připojují další větší podniky, jako asi stovka lidí v holubovské Artypě, v mříčském Agriu téměř 70 pracovníků vyrobí za dnešní den víc než polovinu jednoho postřikovacího zařízení, začíná i Pila ve Mříčí a ostatní drobné živnosti. Prim v otevírací době má určitě benzinka, jede od 5 do 20 hodin, následuje Večerka na rohu na náměstí 6:30 – 19:30 hodin včetně neděle. V 7:00 hodin zahajují stavebniny, Radnice i zdravotní střediska, v 7:30 hodin trafika a supermarket, od dneška s novou firmou COOP – TIP, 7:45 lékárna, v 8:00 h se přidávají další obchody v čele s p. Iškou a pošta, v 8:30 h Česká spořitelna. To už odjely desítky studentů gymnázií, odborných škol i učilišť, na 300 školáků se trousí do místní školy, aby dokončili první týden nového školního roku, stejně jako asi strana 9
90 dětí s doprovodem do mateřských školek v Křemži i Chlumu. Maminky s kočárky i penzisté míří za nákupy. Dnes je v obchodech daleko víc lidí než obvykle. Podle vedoucí paní Vaňkové v pátek navštívilo prodejnu 846 zákazníků. Za celý srpen utratili za uzeniny 400.000,- Kč, chléb a pečivo 386.000,- Kč za pivo 81.000,- Kč celkové tržby 3,5 miliónu. Od 9 hodin je v Domě služeb v provoze klub Křemílek pro maminky s malými dětmi. V 10 hodin vpouští pan Smahel do své restaurace mužskou část důchodců, kteří se už nemohou dočkat na pravidelné posezení. Dámská sekce zatím dává přednost kafíčku se zákusky v klubu na Radnici. Pan starosta měl v 9 hodin jednání s ředitelem Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje o plánu ochrany našeho území před povodní. Před 11. hodinou se hodil do gala a oddal Adama Drdu ze Zlaté Koruny a Michalu Milisovou z Křemže. Ve 12 hodin předstoupili další novomanželé, tentokrát starší ročníky – Julek Bartyzal z Vrábče (nar. 1944) a Jana Šebestová z Velešína. Bohužel 6000 „čumilů“ jako Iveta Bartošová a Jiří Pomeje na Hluboké nad Vltavou v týž den neměli. Hasičský záchranný sbor i Policie prožili poklidný den bez mimořádných událostí. Mladší hasiči dnes hrají na kurtech na Doubku přebor v tenisu, policajti zajišťují průběh cyklistických závodů a mají radost, že včera získali do Křemže novou policistku. Čtyři pracovníci Služeb Křemže bourají stan ve Mříčí, kde včera probíhal v Agriu Den otevřených dveří, od 10:30 hodin je termín vydávání obědů. Kuchyně ZD dnes nabízí uzenou polévku s kroupami, uzené maso, kulatý knedlík a kyselé zelí. Školní kuchyně vydala na 400 porcí – zeleninový vývar s těstovinami, rajská omáčka, hovězí maso, houskový knedlík, čaj se sirupem. K polednímu ruch na náměstí i v ulicích ustává. Ve 13:25 hodin se přihnal jako vítr pestrý peleton cyklistů 1. etapy závodu Č. B. – Linec – Pasov. Pomyslnou prémii za průjezd Křemží získal závodník č. 112. V 15 hodin se vrací první lidé z práce (pokud tak dnes, na začátku víkendu, neučinili už dříve). Ještě vyzvednout děti ze školky, nakoupit zásoby na sobotu a neděli. Jak se tráví volný čas záleží na každém jedinci. Někdo staví či přistavuje domek, opravuje auto, pracuje na zahradě, sklízí ovoce a zeleninu, zařizuje si dříví na topení. Jiný věnuje volný čas k výletům, procházkám, posezení s přáteli. Dnes ještě mohou děti skotačit v nesmírně rozšířených zahradních bazénech, vždyť voda má 22°C. Populární je skateboard, kolečkové brusle a stále i kolo.
strana 10
Krásný, slunečný podvečer využívají žáci na fotbalovém hřišti k pravidelnému tréninku. Areál „Němcalky“ je dnes prázdný, v tělocvičně školy jsou mladí badmintonisté. V 18 hodin zavírá většina obchodů a Křemže se vylidní. Asi 25 věřících se schází v kostele na večerní pobožnost. Po vskutku bohatém letošním hudebním jaru dnes žádná kulturní událost v Křemži nebude. Kdo večer neupřednostnil televizi (po zprávách se skandálem Morava, Tlustý si mohl vybrat z reprízy seriálu Nemocnice, atletických závodů v Bruselu, amerického filmu nebo ze zábavného pořadu Hádej kdo jsem) určitě najde uspokojení v restauraci. Máme jich v Křemži pět a v Chlumu dvě. Podle průzkumu byla před 19 hodinou návštěvnost: Smahel 15, Radniční 10, Vertigo. 5 + 2 psi, (ale od 21 hodin vypukne Pěnová diskotéka), zahrádka na rohu 3. Restauraci „Rafanda“ na Doubku zaplnila svatba. O tom, co se dělo v osadách, jen tak z doslechu. Hasiči z Chlumu brigádničili na kapličce a připravovali materiál na zítřejší závody v Sedlci, orientační běžci trénovali ve Chmelné na závody v Rakousku. Premiéru měla zajímavá akce ZD u Lhotky. 21 lidí včetně 12 střelců vyrukovalo v rojnici do kukuřice vyhánet divoká prasata. Přes tvrzení myslivců, že to nepůjde, byl zátah úspěšný – 3 prasata zahnána, 2 postřelena a zastřeleno 1 mládě. Závěrem několik statistických údajů k 27. 8. 2008: ► Počet obyvatel včetně osad – 2649 v 935 popisných číslech domů, z toho samotná Křemže 1419 ve 410 číslech. Vzácně vyrovnaný je stav mužů (1322) a žen (1327). ► Průměrný věk obyvatelstva je 40, 28 let, Bohouškovice mají nejstarší muže – 46 let a nejmladší ženy – 34 let. Nejmladší muži jsou v Chlumu – 35 let a nejstarší ženy v Loučeji – 50 let.
KŘEMEŽSKO
► Dětí a mladistvých do 18 let je 385. ► Nejstarší obyvatelkou vůbec je Kristina Pecková z Domu s pečovatelskou službou Křemže – 94 let. ► V celé obci je evidováno 380 psů, čili prakticky pes je skoro v každé druhé rodině. ► Počet pracujících obyvatel + počet evidovaných nezaměstnaných – 1300, nezaměstnaní 58, procento nezaměstnaných v obci – 4,46 %. Obrázek: není od chorvatského pobřeží ani z písečných dun na Rujaně. Takto vypadala v šedesátých letech dobře udržovaná písečná pláž u Křemežského rybníka, navštěvovaná mnoha rekreanty. Ani nepřekvapí, že mezi nimi byli Miloš Kopecký s rodinou, hokejista Vlasta Hajšman nebo budějovická herečka Věra Papírková i stovky dětí z pionýrských táborů. – Fr. Sarauer –
SVOZ ODPADU Dne 11. října 2008 bude uskutečněn svoz VELKOOBJEMOVÉHO ODPADU: Svážet se bude: Koberce, nábytek, matrace, pračky, sporáky, kovový odpad. Dále nebezpečný odpad: lednice, televizory, elektrospotřebiče, el. kabely, pneumatiky, baterie, obaly od olejů a barev. Odpad budou občané osobně předávat pracovníkům Technických služeb Č. Krumlov a firmy ASA (nebezpečný odpad). Časy svozu: Chlum – u statku Loučej – náves Lhotka – náves Chlumeček – u váhy Stupná – náves Chmelná – náves Mříč – náves Bohouškovice – náves Křemže – dvůr služeb
08:00 09:00 09:35 10:10 10:35 11:05 13:00 13:35 14:10
– 08:50 h – 09:30 h – 10:00 h – 10:30 h – 11:00 h – 11:30 h – 13:30 h – 14:00 h – 17:00 h
ÚŘAD PRÁCE Č. KRUMLOV, ODB. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY
POZVÁNKA Úřad městyse Křemže zve všechny občany – důchodce
na setkání seniorů v sobotu, 25. října 2008 od 15:00 hodin.
Hudba a občerstvení je zajištěno, Přijďte se pobavit a přiveďte s sebou partnera či partnerku. Vstupné se nevybírá. Doprava je zajištěna autobusem. Odjezdy autobusů: Mříč Křemže, Doubek Křemže, Náměstí Křemže, Pasíčka Chlumeček, náves Stupná náves Chmelná = cíl
13:45 h 13:50 h 13:55 h 14:00 h 14:05 h 14:10 h 14:15 h
Křemže, Náměstí Chlum, U Houšků Chlum, náves Loučej, náves Lhotka, náves Chmelná = cíl
14:30 h 14:35 h 14:36 h 14:40 h 14:45 h 15:00 h
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ se vybírá ve dnech středa až pátek: ŘÍJEN: LISTOPAD: PROSINEC:
15. – 17. 10. 2008 12. – 14. 11. 2008 10. – 12. 12. 2008
Středa: 12:30 – 17:00 h, čtvrtek: 12:30 – 16:30 h, pátek: 12:30 – 14:30 h - v přízemí
- úřední hodiny ve Křemži: pondělí - 13. a 27. října 2008 – 8:00 h – 16:00 h, v přízemí Radnice ve Křemži, č. dveří 11 (dále pak 24. 11., 15. 12. 2008 – v přízemí Radnice ve Křemži, č. dveří 11)
KŘEMEŽSKO
strana 11
volby
volby
OZNÁMENÍ o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje Starosta městyse Křemže podle § 27 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů oznamuje:
1.
dne 17. října 2008 od 14.00 hodin do 22.00 hodin a dne 18. října 2008 od 8.00 hodin do 14.00 hodin.
2.
Volby do zastupitelstva Jihočeského kraje se uskuteční
Místem konání voleb v městyse Křemže jsou:
Volební okrsek č. 1 Volební místnost: Úřad městyse Křemže, Náměstí 35 Zahrnuje část obce: Mříč
Volební okrsek č. 2 Volební místnost: Zasedací místnost v MŠ Chlum Zahrnuje část obce: Chlum, Lhotka, Loučej
Volební okrsek č. 3 Volební místnost: Zasedací místnost ve Stupné Zahrnuje část obce: Bohouškovice, Chlumeček, Stupná, Chmelná, Vinná,
3. Právo volit do zastupitelstva kraje má státní občan České republiky, který
4.
alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje, (dále jen „volič“).
Voliči bude umožněno hlasování poté, kdy prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky (platným občanským průkazem nebo cestovním pasem České republiky). Nepředloží-li platné požadované doklady, nebude mu umožněno volit.
5. Každému voliči budou dodány 3 dny přede dnem konání voleb hlasovací lístky. Ve dnech voleb volič může obdržet hlasovací lístky i ve volební místnosti.
volby strana 12
volby KŘEMEŽSKO
KONCERT 27. 9. 2008 se konal
Karolína HONČLOVÁ 5. 9. 2008 Lhotka Matěj ŠÍTAL 15. 9. 2008 Křemže
Svatováclavský koncert v sále Radnice
Ludmila ŠEBESTOVÁ Křemže – 75 let
Josefa VINICKÁ Křemže 85 let Jiřina JAKUBCOVÁ Chlum 69 let František KUBICA Křemže 73 let Marie ŠTINDLOVÁ Křemže 75 let Božena ŠVARCOVÁ Lhotka 74 let
Dne 22.10. 2008 v 16:30 hodin proběhne v sále Radnice
slavnostní vítání nových občánků městyse Křemže.
KŘEMEŽSKO
Petr Vašíček a Marta Vávrová-Vašíčková přednesli písňový cyklus pro soprán a klavír
Utrpení Leopolda Hilsnera
strana 13
Komentář ředitele školy k evaluačnímu (hodnotícímu) dotazníku
P
o svém nástupu do funkce jsem potřeboval získat co nejvíc informací o škole jako celku, o jejím hospodaření, o vyučovacím procesu, o žácích. Základní seznámení s budovami a jejich provozními zaměstnanci jsem učinil během měsíce srpna. V září nastoupili žáci, učitelé a škola začala fungovat tak, jak byla dosud zvyklá. Oslovil jsem proto formou dotazníku rodiče a poprosil je, aby ve spolupráci se svými dětmi posoudili klady a zápory naší školy. Hodnotili pedagogy, školní prostředí, jídelnu a na závěr mohli připojit jakékoli další připomínky. Slíbil jsem, že se k výsledkům vyjádřím, a proto píši tento článek, jehož kopie bude viset na informační nástěnce školy. Na úvod se chci omluvit za cizí slovo v hlavičce dotazníku. Pojem „evaluační“ jsem zvolil proto, že jej musíme používat v hodnoceních a zprávách, které předkládáme školní inspekci. Na vysvětlenou - evaluace je proces systematického shromažďování a vyhodnocování informací za účelem dalšího rozhodování. Já rozhoduji dnes a denně, a tak nemám informací nikdy dost. Příjemně mne překvapila odezva ze strany rodičů. Z rozeslaných dvou set padesáti dotazníků se mi vrátilo více jak sto dvacet vyplněných. Průkaznost mnohých komentovaných jevů tak podpořilo jejich časté opakování. První kapitolou je samozřejmě spokojenost či nespokojenost s kvalitou pedagogického sboru. Vynikli oblíbení a schopní učitelé, u kterých žáci spolu s rodiči ocenili jak profesionalitu, tak slušnost a ochotu pomoci. U prvního stupně to byly v podstatě všechny kolegyně, na prvních příčkách žebříčku se umístily pí. uč.Opelková a pí. uč. Študlarová. Na druhém stupni se už názory výrazně diferencovaly. Přísným měřítkům žáků i rodičů nejvíce vyhovují zkušení muži jako p. uč. Vítek, p. uč. Kopecký, p. uč. Soukup, nebo svěží a mladé kolegyně jako pí. uč. Vítová a pí. uč. Chromá. Výrazně se však projevili i kolegové, jejichž přístup je považován za nedostatečně profesionální a chování dokonce za neslušné. Tyto případy již řeším a slibuji co nejrychlejší nápravu. Pokud by se nepodařilo dosáhnout změny a já bych zjistil další nedostatky, nebojím se ani personálních změn. Často zmiňovaná je budova a její vybavení. Nejdříve tedy ke stavebním pracím. Průchod z budovy školy do tělocvičny je ze strany obce přislíben na letní prázdniny v roce 2009. O prázdninách proto, že nadstavba zasáhne podpěrnými sloupy do jídelny školy. V rámci tohoto projektu vzniknou i nové šatny se sociálním zázemím. Sociály a šatny na I. stupni jsou hned na druhém místě. Dokončení výměny oken, zateplení, střechy a nová fasáda jsou samozřejmě potřebné. Budova již dávno uzrála ke generální rekonstrukci. Mnohé použité materiály po padesáti letech dosluhují, jiné už naprosto neodpovídají současným nárokům (ceny energií). Během letošního podzimu se budu snažit sestavit projekt pro fond tzv. „Zelené energie“, který by nám pomohl navýšit naše provozní finance a my mohli pokračovat ve výměně oken. Ostatní bude následovat.
strana 14
Ze školního vybavení rodiče a žáky opět nejvíce trápila tělocvična. V současné době předkládáme na krajský úřad projekt její modernizace. Staré a nepoužívané gymnastické náčiní by měl nahradit „koutek“ kol na spinning, v místě starého žebříku u tyčí na šplh by měla vyrůst tréninková lezecká stěna. Obě tato sportoviště pomohou vyučujícím zaměstnat žáky, kteří např. střídají při hře, nemají bezpečný cvičební úbor, nebo je jich prostě hodně. Při řadě činností totiž fungují rozdělení na dvě půlky, a proto dnes část sedí na lavičce. Drobné sportovní náčiní (míče, hole na flórbal) koupíme z provozních prostředků. Dalším problémem je školní stravování. Opakovaně jste požadovali větší nabídku školních svačin a zrušení prodeje cukrovinek i automatu na kávu. Po důkladném prostudování sortimentu jsem zjistil, že kromě lízátek, jejichž prodej jsem již zrušil, a jakýchsi lékořicových tyčinek, žádné vlastní cukrovinky neprodáváme. Základem prodeje je ochucené školní mléko, k němuž nám Laktea dodává sušenky plněné mléčnými náplněmi a croissanty. Potom prodáváme za velkoobchodní ceny Lipánky, ochucené zakysané smetany a tavené sýry taktéž od Lipánku. Od jiné firmy s racionální výživou pak dostáváme müsli tyčinky. Je tedy pravda, že děti dávají přednost sladším sušenkám a pečivu, ale my nabízíme vše. Kávu jsme z automatu vyřadili, nabízí pouze čokoládu a čaj. Klasický bufet s prodejem baget či limonád neplánujeme, neboť jsme po dotazech na patřičných místech zjistili, že jsme příliš malá škola na to, aby se zde někdo uživil. V této chvíli bych chtěl apelovat na rodiče, aby se více podíleli na přípravě „tradičních svačin“, jejichž kvalitu mohou sami ohlídat. Bagety je nenahradí! Mnozí rodiče se v dotazníku zmínili, že by děti v mateřské škole měly dostávat jiné jídlo než děti na základní škole a následným požadavkem byla možnost výběru ze dvou jídel pro všechny. Jelikož je výběru ze dvou jídel podmíněn nákupem dalších strojů i dohřívacích nádob v ceně více než půl miliónu korun, v dohledné době s touto možností nepočítáme. Existuje velmi málo jídelen této velikosti, které by nabízely více druhů jídel. Přesto však existuje rozdíl mezi obědy pro základní školu a mateřskou školu. Obědy se před finálním dochucením rozdělí a ty pro mateřské školy koření pí. Hötzelová, která do konce loňského roku vařila v MŠ Chlum. Vzhledem k rozsahu tohoto textu již pro tentokrát končím. V příštím čísle budu pokračovat s komentářem k Vašim dalším požadavkům. Mgr. Jiří Tham
KŘEMEŽSKO
Další poděkování
z „české“ školy v Etiopii Mile nás překvapil další pozdrav z Etiopie, kde se také díky příspěvku křemežských občanů do sbírky „Postavme školu v Africe“ v roce 2006, podařilo vystavět další školu pro místní děti. Překlad anglického textu na fotografii: Děkujeme, že jste dětem z Lindy a Tuly dali šanci získat vzdělání“. - Olga Thamová – skautský oddíl Křemže -
kNIHOVNA městyse Křemže zve občany
7.11. 2008
od 10.00 hodin na
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
Provoz knihovny bude zahájen
10. 11. 2008 KŘEMEŽSKO
strana 15
Klub Křemílek si Vás dovoluje pozvat na
PODZIMNÍ DĚTSKOU BURZU, která proběhne ve dnech 24. a 25. října 2008.
Na burze můžete prodat i koupit dětské oblečení a obuv, kočárky, autosedačky, sportovní potřeby a hračky. Příjem zboží: pátek 24.10.08 17.00 - 18.30 hod. Prodej zboží: sobota 25.10.08 8.30 - 11.30 hod. Výdej zboží: sobota 25.10.08 13.00 - 14.00 hod. Klub Křemílek, Dům služeb, Křemže
KŘEMEŽSKO - měsíčník Vydává: Městys Křemže Náměstí 35 Image 148x105_Blue_BW.indd 1 382 03 Křemže www.kremze.cz DIČ: CZ00245950
strana 16
Zodpovídá: J. Troup Redakce: J. Boršovský, J. Cipínová, Petr Resch, Jan Mejzlík Uzávěrka: 30. 9. 2008 MK ČR E 11574
Tisk: Josef Posekaný tel.: 387 312 242 22.6.2008 21:04:41 e-mail:
[email protected] Počet výtisků: 450 ks
KŘEMEŽSKO
