2008. Ročník X. Vyšlo Cena 10 Kč

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Ročník X.

13/2008

Čtrnáctideník regionu Rýmařovska

Vyšlo 4. 7. 2008

Cena 10 Kč

Starosta Petr Klouda slavnostnû otevfiel nov˘ sportovní areál v zahradû Hedvy (str. 4)

Miss Sympatie Junior âR 2008 je z R˘mafiova (str. 5)

Ve Dnech pln˘ch Asie se R˘mafiov promûnil v asijskou metropoli (str. 8 - 9)

Obãané Bfiidliãné si pfiipomenuli 35. v˘roãí získání statutu mûsta a radovali se na ãtvrt˘ch Mûstsk˘ch slavnostech (str. 21)

13/2008

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT

Aktuálnû z mûsta

Vybrané pfiechody ãekají na osvûtlení V pondûlí 16. ãervna se uskuteãnilo zasedání Rady mûsta R˘mafiova. Na programu jednání byl stav zaji‰tûnosti civilní ochrany obyvatelstva, zpráva o stavu kultury ve mûstû, zpráva o hospodafiení mûsta k 31. 5. 2008, majetkové a bytové záleÏitosti a bod rÛzné. Radní pfiijali celkem sto dvacet dvû usnesení, z nichÏ devûtatfiicet mûlo charakter doporuãení pro jednání zastupitelstva mûsta. Rada mûsta vzala na vûdomí zprávu o zaji‰tûnosti civilní ochrany obyvatelstva, která uvádí základní úkoly orgánÛ obce v oblasti havarijního a krizového fiízení. Zpráva dále uvádí, Ïe v souãasné dobû mûsto R˘mafiov nemá Ïádné prostfiedky civilní ochrany obyvatelstva, ty byly odevzdány hasiãskému záchrannému sboru. Koordinaãním orgánem pro pfiípravu na krizové situace je Bezpeãnostní rada mûsta R˘mafiova, která byla zfiízena 1. 1. 2003. V prÛbûhu roku 2007 se bezpeãnostní rada se‰la na dvou fiádn˘ch jednáních (17. 5. a 18. 12. 2007), na kter˘ch projednala informace o vyhlá‰eném nouzovém stavu v souvislosti s orkánem Kyril a informace o SMS rozhlasu (informaãním systému pro vyrozumûní), k nûmuÏ se k 16. 5. 2007 zaregistrovalo 114 obãanÛ. Dále bezpeãnostní rada projednala zprávu o ãinnosti jednotek sboru dobrovoln˘ch hasiãÛ za rok 2006, získala informace o krizovém ‰tábu mûsta

a z oblasti havarijního a krizového plánování a vzala na vûdomí zprávu o bezpeãnosti na území regionu z hlediska ãinnosti Policie âR za rok 2007 a zprávu o ãinnosti Územního odboru Hasiãského záchranného systému Bruntál za rok 2007. V leto‰ním roce se uskuteãnilo jedno zasedání bezpeãnostní rady 22. dubna, druhé se bude konat na podzim. V souladu s pravidly o hospodafiení s byty je v pfiípadû bytÛ pronajíman˘ch na základû nejv˘‰e nabídnutého smluvního nájemného toto nájemné poãínaje rokem následujícím po uzavfiení nájemní smlouvy roãnû valorizováno o úfiednû pfiiznan˘ pfiírÛstek prÛmûrného roãního indexu spotfiebitelsk˘ch cen pfiedchozího roku, a to vÏdy k 1. ãervenci. V nájemní smlouvû je uvedeno, Ïe obû strany (nájemce i pronajímatel) se zavazují respektovat pro tento úãel oficiální údaje âeského statistického úfiadu (âSÚ). Podle âSÚ za rok 2007 dosáhla míra inflace 2,8 %. Rada mûsta schválila valorizaci nájemného u bytÛ pronajat˘ch za vydraÏené smluvní nájemné o úfiednû pfiiznan˘ pfiírÛstek v této v˘‰i. Radní schválili v souladu se smûrnicí ã. 03/2007 ve znûní dodatku ã. 1, o zadávání vefiejn˘ch zakázek, zpÛsob zadávacího v˘bûrového fiízení a obsah V˘zvy k podání nabídek pro zjednodu‰ené podlimitní fiízení ve-

fiejné zakázky na projektovou dokumentaci „Osvûtlení pfiechodÛ pro chodce - II. etapa“. Jedná se projektovou dokumentaci na pût stávajících pfiechodÛ pro chodce, umístûn˘ch na silnici I/11 na Opavské ulici v R˘mafiovû (u kfiiÏovatky na Harrachov), na silnici I/11 na Opavské ulici (u Penny marketu), na silnici I/11 na Opavské ulici v Janovicích (u autoservisu Jana Hudáãka), na silnici III/37019 na Pivovarské ulici (u Kvûtináfiství paní La‰tuvkové) a na kfiiÏovatce tfiídy HrdinÛ a Revoluãní ulice (u Úfiadu práce v R˘mafiovû). Jedná se o osvûtlení pfiechodÛ, umístûní psychologick˘ch prvkÛ, obnovu vodorovného a doplnûní svislého retroreflexního dopravního znaãení. Pfiechody pro chodce budou upraveny v souladu s vyhlá‰kou ã. 369/2001 Sb., o obecn˘ch technick˘ch poÏadavcích zabezpeãujících uÏívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, v platném znûní. Radní vzali na vûdomí pfiedloÏenou informaci z valné hromady ãeské ãásti Euroregionu Pradûd, která se konala v pátek 13. ãervna v Úvalnû. Do seznamu zaevidovan˘ch projektÛ v I. kole 2007 - 2013 v Euroregionu Pradûd postoupily i tfii projekty z R˘mafiova: Posílení tradic R˘mafiovska (pfiedkládalo SdruÏení obcí R˘mafiovska) s ãástkou 14 000 euro, dále akce Memoriál Jana Suka (pfied-

Historie a souãasnost na fotografiích Bohumila ·védy

Kostel na Sokolovské ul., pohled z Hornomûstské ul., 1967 Foto: L. Vlãek

2

SSO· Prima na Sokolovské ul., pohled z Hornomûstské ul., 2008

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT kládalo SdruÏení hasiãÛ, SDH R˘mafiov) s ãástkou 4 159 euro a tfietím projektem, kter˘ byl vybrán, je Fotografick˘ workshop (SVâ R˘mafiov) s ãástkou 3 986 euro. (Pozn.

redakce: V‰echny tfii projekty v rámci regionu R˘mafiovska jsou jiÏ schváleny.) V fiíjnu by se mûlo v R˘mafiovû konat zasedání parlamentu ãeské i polské ãásti Euroregionu Pradûd.

13/2008 Rada schválila poskytnutí pfiíspûvku Matefiské ‰kole v Janovicích na dopravu v rámci projektu Dûti dûtem aneb Pohádková zima v Jeseníkách ve v˘‰i 5 000 Kã. JiKo

Lidl nebo Centrum zdraví? Ve ãtvrtek 26. ãervna se v koncertním sále na Divadelní ulici konalo fiádné zasedání Zastupitelstva mûsta R˘mafiova. Na programu jednání byla zpráva o stavu kultury ve mûstû, zpráva o hospodafiení Mûstsk˘ch sluÏeb, Tepla a Spojen˘ch lesÛ za rok 2007, zpráva o hospodafiení mûsta k 31. 5. 2008, rozpoãtová opatfiení a stav plnûní vûcného rámce, dále zpráva o ãinnosti kontrolního a finanãního v˘boru za 1. pololetí 2008, majetkové záleÏitosti a bod rÛzné. Zastupitelé pfiijali celkem ãtyfiiasedmdesát usnesení, z nichÏ vût‰inu tvofiily majetkové záleÏitosti. Zpráva o stavu kultury ve mûstû za rok 2007 reflektuje souãasn˘ stav a dûní v mûstské knihovnû, muzeu a stfiedisku volného ãasu, popisuje stav a ãinnost mûstského periodika R˘mafiovsk˘ horizont a stav mûstské kroniky. Zastupitelé vzali zprávu o stavu kultury ve mûstû na vûdomí. Zpráva o hospodafiení Tepla R˘mafiov, s. r. o., Mûstsk˘ch sluÏeb, s. r. o., a Spojen˘ch lesÛ, s. r. o., informuje o ekonomick˘ch v˘sledcích hospodafiení tûchto spoleãností. Ve zprávû se napfiíklad uvádí, Ïe spoleãnost Teplo R˘mafiov doplatila leasing na rekonstrukci kotelny a parovodu z roku 1997 a vytváfií zisk postaãující k udrÏení majetku a investic v pronajat˘ch kotelnách. Spoleãnost jiÏ druh˘m rokem odvádí prostfiedky do mûstského rozpoãtu. Zpráva dále uvádí, Ïe hospodafiení spoleãnosti Mûstské sluÏby nepfiíznivû ovlivnila mírná zima (pokles trÏeb od mûsta za úklid snûhu) a také to, Ïe spoleãnost pfievzala ztrátu za zimní stadion a neúãtuje ji jiÏ mûstu. Pfiesto vytvofien˘ zisk a finanãní zdroje staãí na investice do majetku spoleãnosti a jeho postupnou obnovu. Prostfiednictvím této spo-

leãnosti mûsto získává kaÏdoroãnû do rozpoãtu asi 1,7 mil. Kã nájemného zakalkulovaného do cen stoãného. Hlavním cílem spoleãnosti Spojené lesy, s. r. o., bylo zamûfiit se na rentabilitu spoleãnosti a maximálnû zv˘‰it v˘tûÏek pro obce za splnûní plánu tûÏby a obnovy lesa. K tomu pfiijala spoleãnost fiadu opatfiení a v˘sledkem je nûkolikasettisícové sníÏení reÏijních nákladÛ za pÛlroãní dobu pÛsobení tûchto opatfiení. Spoleãnost vypracovala ve spolupráci s obcemi fiadu Ïádostí o dotace na opravy lesních komunikací, biokoridorÛ, zalesÀování apod. Zastupitelé vzali zprávy o hospodafiení spoleãností Teplo, Mûstské sluÏby a Spojené lesy na vûdomí. Zastupitelstvo také vzalo na vûdomí zprávu o plnûní rozpoãtu mûsta ke dni 31. 5. 2008, schválilo zv˘‰ení objemu rozpoãtov˘ch pfiíjmÛ roku 2008 o ãástku +17 296,23 tis. Kã, zv˘‰ení objemu operací financování roku 2008 o ãástku +8 197,27 tis. Kã a také zv˘‰ení objemu rozpoãtov˘ch v˘dajÛ roku 2008 o ãástku +25 493,50 tis. Kã. Starosta mûsta Petr Klouda na jednání zastupitelstva upfiesnil, Ïe ve schváleném rozpoãtu na rok 2008 je urãena rezerva na spoluúãast mûsta na projektech, na které bude mûsto podávat Ïádosti o dotace v prÛbûhu roku. Schválená ãástka ãiní necel˘ch 5,4 mil. Kã, bez dotací asi 4,2 mil. Kã. V˘hled pfiedpokládá deficit rozpoãtu k 31. 12. 2008 ve v˘‰i 7,7 mil. Kã, proto starosta pfiedloÏil návrh na pfiijetí investiãního úvûru ve v˘‰i 8 - 10 mil. Kã s tím, Ïe podmínkou uzavfiení smlouvy o úvûru bude moÏnost ãerpání i niÏ‰í ãástky, dále moÏnost pfiedãasné splátky bez sankãních poplatkÛ a bez úrokÛ. Zastupitelé v následujícím usne-

sení schválili pfiijetí úvûru ve v˘‰i 10 mil. Kã na financování investiãních akcí roku 2008 se splatností do konce roku 2013. DaÀ z nemovitosti je pravideln˘m pfiíjmem mûstského rozpoãtu a její v˘‰e je prakticky nemûnná od jejího zavedení (vymûfiená poprvé na rok 1993 podle stavu k 1. 1. 1993, kdy nahradila domovní daÀ). Zastupitelstvo mûsta vydalo obecnû závaznou vyhlá‰ku ã. 03/2008, o stanovení koeficientu pro v˘poãet základní sazby danû 2, tzn. zdvojnásobení danû z nemovitosti pro v‰echny obyvatele. Tato obecnû závazná vyhlá‰ka se vztahuje na cel˘ územní obvod mûsta R˘mafiova pro zdaÀovací období, které zaãíná 1. 1. 2009. Komise pro v˘chovu a vzdûlávání sestavila na sv˘ch jednáních v˘ãet akcí, které navrhla zastupitelstvu mûsta k doplnûní do Integrovaného dokumentu mûsta. PfiestoÏe nûkteré budovy jsou vyuÏívány ‰kolami jin˘ch zfiizovatelÛ, jsou stále majetkem mûsta a je potfieba nepromarnit moÏnost vyuÏití dotaãních titulÛ na rekonstrukci uveden˘ch budov. Jednalo by se o opravy budov na ulicích Julia Sedláka 18 (S· R˘mafiov), 1. máje 11, na ·kolním námûstí (základní ‰kola, b˘valá zvlá‰tní ‰kola), budovy M· Janovice, M· Revoluãní 30, ZU· (âapkova 6 a Divadelní 10), budova SSO· Prima, atletick˘ areál na ulici 1. máje a propojení ‰kolsk˘ch budov v R˘mafiovû poãítaãovou sítí. Zastupitelé schválili zafiazení akcí dle pfiedloÏeného návrhu do Integrovaného dokumentu mûsta. Oãekávanou Ïhavou diskusi pfiinesl do jednání zastupitelstva bod prodeje pozemkÛ spoleãnosti M+M, s. r. o., zastoupené Daliborem Monincem. Îadatel projevil zájem o koupi pozemkÛ v b˘valém areálu Polygonu

a v tûsném sousedství sídli‰tû Dukelská na vybudování Centra zdraví. Pfiípad se jiÏ nûkolikrát projednával a dosud není uzavfien. Jednoznaãné stanovisko nezaujala hospodáfiská komise, kulturní komise ani samotná rada mûsta. Na posledním jednání zastupitelstva byl tento bod odloÏen s tím, Ïe je potfieba doloÏit ke koneãnému rozhodnutí dal‰í chybûjící podklady, napfiíklad hlukové studie, vyjádfiení hygieny, odsouhlasené dopravní fie‰ení, vyjádfiení projektanta mûsta, kter˘ fie‰í projekt regenerace sídli‰tû Dukelská, apod. Souãasnû s doloÏením uveden˘ch podkladÛ panem Monincem byl mûstu doruãen vefiejn˘ dopis radû a zastupitelstvu mûsta, podepsan˘ asi 170 mítními obãany a podnikateli a vyjadfiující nesouhlas s tímto podnikatelsk˘m zámûrem. Pod-nûtem k napsání vefiejného dopisu byla podle písemného vyjádfiení Dalibora Monince dezinformaãní kampaÀ o údajné v˘stavbû marketu Lidl. Îivá diskuse, která se mezi zastupiteli odehrála, spoãívala v obhajování podnikatelského zámûru vybudovat Centrum zdraví a naopak v duchu nedÛvûry v podnikatelsk˘ zámûr Dalibora Monince. Diskuse se v jednu chvíli stoãila na rovinu osoãování a vyfiizování si osobních problémÛ. Sta-rosta Petr Klouda v‰ak podobn˘m v˘padÛm zamezil a dal slovo také pfiítomnému podnikateli, kter˘ krátk˘ diskusní pfiíspûvek ukonãil slovy: „Ten Lidl tam stát nebude a je mi s podivem, kdo dal k tomuto podnût.“ Koneãné hlasování zastupitelÛ nakonec tûsn˘m rozdílem jednoho hlasu rozhodlo o prodeji pozemkÛ spoleãnosti M+M Dalibora Monince a schválilo zámûr prodeje za úãelem vybudování Centra zdraví M+M.

Finanãní dotace Zastupitelé schválili poskytnutí dotace Slezské Diakonii, stfiedisku Krnov, ve v˘‰i 75 000 Kã jako spoluúãast na projektu rodinné asistence. Jedná se o sociální sluÏbu, která je v souãasné dobû velmi podporována (je jedním z prioritních projektÛ Evropské unie). Smyslem této sluÏby je

podpora sociálnû slab˘ch rodin. Odborní sociální pracovníci docházejí pravidelnû do rodiny a poskytují pomoc a poradenství pfiedev‰ím v rodinách, kde hrozí z rÛzn˘ch dÛvodÛ odebrání dûtí do dûtského domova nebo rozpad rodiny. Projekt nabídne na území mûsta R˘mafiova 1 - 3 pracovní místa.

Zastupitelé schválili ¤ímskokatolické farnosti R˘mafiov pfiíspûvek ve v˘‰i 114 286 Kã na obnovu fasády kostela sv. Michaela v R˘mafiovû v rámci Programu regenerace Mûstské památkové zóny R˘mafiov. Z podkladÛ MûÚ zpracoval JiKo

3

13/2008


Odbory MûÚ informují

Odbor dopravy a silniãního hospodáfiství Od 1. ãervna 2008 nabyl úãinnosti zákon ã. 137/2008 Sb., kter˘m byl novelizován zákon ã. 168/1999 Sb., o poji‰tûní odpovûdnosti za ‰kodu zpÛsobenou provozem vozidla a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ (zákon o poji‰tûní odpovûdnosti z provozu vozidla). Dochází ke zmûnû zpÛsobu prokazování poji‰tûní odpovûdnosti. Ru‰í se stávající doklad o poji‰tûní odpovûdnosti a jako doklad o poji‰tûní zÛstává dle § 2 písm. k) zákona pouze zelená karta vydaná pfiíslu‰n˘m pojistitelem. Doklady o poji‰tûní odpovûdnosti vydané do 31. 5. 2008 pozb˘vají platnosti dnem 31. prosince 2008. Prokazování existence poji‰tûní odpovûdnosti: 1) od 1. 6. 2008 do 31. 12. 2008 - poji‰tûní odpovûdnosti je moÏno pro-

kazovat obûma zpÛsoby, tedy dokladem o poji‰tûní nebo zelenou kartou (za pfiedpokladu, Ïe je dokument platn˘); 2) od 1. 1. 2009 - poji‰tûní odpovûdnosti je moÏno prokázat pouze zelenou kartou. Akceptovatelná je pouze originální verze zelené karty s údaji fiádnû vyplnûn˘mi v˘poãetní technikou, strojem ãi rukou (tzn. v provedení zelen˘ podklad, ãern˘ oboustrann˘ tisk - na líci informace o konkrétním vozidle, platnosti zelené karty, ãísle pojistné smlouvy, pojistníkovi a pojistiteli, na rubu pak vymezení územní platnosti zelené karty formou uvedení jmen a adres jednotliv˘ch ãlensk˘ch kanceláfií), opatfiená podpisy a razítkem. Renata Vysly‰elová, vedoucí odboru DaSH MûÚ R˘mafiov

Zpravodajsk˘ servis ve zkratce

Hasiãi vyjíÏdûli ke spadl˘m stromÛm Poãet zásahÛ hasiãÛ pfii likvidaci následkÛ stfiedeãních boufií (25. 6.), pfiívalov˘ch de‰ÈÛ a prudkého vûtru byl mnohonásobnû vy‰‰í neÏ obvykle. „Hasiãi bûhem noci zasahovali na území republiky pfiibliÏnû u 1000 mimofiádn˘ch událostí v souvislosti se siln˘mi boufiemi. Stále na desítkách míst odstraÀují pfiekáÏky, zaji‰Èují stfiechy, ãerpají vodu ze zatopen˘ch sklepÛ,“ fiekl mluvãí Generálního fieditelství Hasiãského záchranného sboru âR Petr Kopáãek. Denní prÛmûr je obvykle zhruba 265 mimofiádn˘ch událostí. Boufika mûla na svûdomí pfiedev‰ím popadané stromy, dráty elektrického vedení,

utrÏené stfiechy ãi plechy. Podle energetikÛ byla situace hor‰í neÏ pfii orkánu Emma. V R˘mafiovû byla pfieru‰ena dodávka elektrické energie asi na tfii hodiny (od 22.00 do 1.00), neÏ se energetikÛm podafiilo odstranit poruchy zpÛsobené boufií a prudk˘m vûtrem. Hasiãi na R˘mafiovsku museli vyjíÏdût na‰tûstí jen k nûkolika popadan˘m stromÛm. Ve stfiedu 25. ãervna zasahovali kolem 21. hodiny u spadlého stromu u Ondfiejova, druh˘ den dopoledne odstraÀovali spadlé stromy ve Staré Vsi, v R˘mafiovû na ulici U Potoka, v Re‰ovû a v Bfiidliãné. JiKo

Foto: www.novinky.cz

Sportovní areál v zahradû Hedvy jiÏ slouÏí svému úãelu PfiestoÏe na dûtském hfii‰ti v zahradû Hedvy mÛÏeme vídat dûti jiÏ nûkolik t˘dnÛ, slavnostní zahájení provozu areálu se odehrálo teprve ve ãtvrtek 26. ãervna. Malí fotbalisté TJ Jiskra zde za úãasti starosty Ing. Petra Kloudy, místostarosty Ing. Jaroslava Kaly a dal‰ích zástupcÛ mûsta sehráli exhibiãní fotbalové utkání,

aby vyzkou‰eli kvalitu nového povrchu. V areálu zahrady Hedvy bylo vybudováno dûtské robinsonádní hfii‰tû, situované do prostoru remízu. Pro realizaci byl vyuÏit svaÏit˘ terén a ãásteãnû i stávající zeleÀ; hfii‰tû je v˘‰kovû ãlenûno terasami, je zde umístûno odpoãívadlo. Herní prvky jsou roz-

dûleny podle vûkov˘ch kategorií dûtí, kter˘m jsou urãeny. Dominantními prvky hfii‰tû jsou cviãná lezecká (tzv. boulderingová) stûna a dûtská prolézaãka (Mûsteãko Bimbi). Hfii‰tû není oploceno a je volnû pfiístupné. Exhibiãní fotbalov˘ zápas probûhl na víceúãelovém hfii‰ti, které bylo situováno ve vazbû na okraj travnaté pláÏe u Edrovic-

4

kého rybníka. Je umístûno mezi skupiny bfiíz k patû terénní modelace, která bude vyuÏita pro vybudování dfievûn˘ch (pfiíp. kamenn˘ch) sedacích stupÀÛ. Víceúãelové hfii‰tû s povrchem z umûlého trávníku s kfiemiãit˘m vsypem mÛÏe b˘t vyuÏíváno pro mnoÏství míãov˘ch her (tenis, volejbal, malou kopanou, nohejbal, házenou, cviãnû ko‰íkovou).

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Kromû zfiízení nové sportovní plochy byla provedena také rekonstrukce antukového hfii‰tû na hfii‰tû pro pláÏov˘ volejbal pro doplnûní nabídky náv‰tûvníkÛm areálu Edrovického rybníka

v letní sezónû. Celkové náklady akce ãinily celkem 3 280 tis. Kã a vybudování areálu tak bylo moÏné jen díky dotaci získané v roce 2007 od Ministerstva pro místní rozvoj

z Programu na podporu rozvoje severozápadních âech a Moravskoslezského regionu. Dotace ãinila 2 296 tis. Kã a mûsto hradilo ãástku 984 tis. Kã. Jak mÛÏete areál vyuÏívat? Pro ‰koly, sportovní kluby i vefiejnost bude uÏívání bezplatné. Aby bylo zaruãeno, Ïe hfii‰tû nepodlehnou útoku vandalÛ, budou areál pravidelnû nejménû jednou dennû kontrolovat pracovníci Mûstsk˘ch sluÏeb a do budoucna zde bude instalován kamerov˘ systém. Víceúãelové hfii‰tû a hfii‰tû pro pláÏov˘ volejbal jsou oplocená a uzamãená, klíãe budou mít zástupci základních ‰kol (Mgr. Miloslav Slouka, Mgr. Marek Hampl), stfiedních ‰kol (Mgr. Marek Bocian, Mgr. Vlastislav Durman, Mgr. Petr Stanûk) a sportovních klubÛ (Ing. Lenka Vavfiiãková, Mgr. Pavel

13/2008 Nehera). Jeden soubor klíãÛ bude k dispozici v Mûstském turistickém a informaãním stfiedisku. Zda je areál právû vyuÏit nebo zamluven, zjistíte na webov˘ch stránkách mûsta www.rymarov.cz (hlavní menu - Sportovní areál) nebo dotazem v informaãním stfiedisku. Pokud se rozhodnete hfii‰tû si vypÛjãit, musíte kontaktovat nûkterého z majitelÛ klíãÛ a nahlásit se telefonicky (554 212 381), e-mailem ([email protected]) nebo osobnû pracovníkÛm informaãního stfiediska, ktefií vá‰ termín zanesou do kalendáfie na www stránkách. Pro zapÛjãení klíãÛ od areálu vám musí b˘t nejménû 15 let (mlad‰í pouze v doprovodu dospûlé osoby), pfiipravte si také stokorunu jako zálohu, která vám bude vrácena po odevzdání klíãÛ. ona

Nejsympatiãtûj‰í juniorskou Miss se stala Nela Prá‰ilová Revoluci do soutûÏí královen krásy pfiinesla fieditelka Miss Junior Katefiina Hamrová. NejenÏe v pravidlech pro pfiihla‰ující nepovolila tetování a piercing, ale zru‰ila i promenádu v plavkách. Navíc zahájení v˘bûru nové Miss Junior âR pfiedcházely písemné testy. „Ano, dívky se podrobily IQ testÛm, rovnûÏ tak psaly test z oblasti zdravé v˘Ïivy. Myslím to naprosto váÏnû a budu smûr, kter˘m jsme vykroãili, nadále rozvíjet. Hledáme charisma, osobnost - ne ramínko na ‰aty,“ prohlásila fieditelka Hamrová. ¤ada pfiíznivcÛ odhalen˘ch missek prorokovala propad soutûÏe poté, co diváci neuvidí finalistky v plavkách. Katefiina ale trvala na svém: „Promenáda v plavkách je pfieÏitek. Dívky se nabízejí jak zboÏí ve v˘loze. Na co potfiebují vidût porotci a diváci polonahou sleãnu? Jestli mají sleãny celulitidu na stehnech a zadeãku, kontrolujeme bûhem castingÛ. Diváci na finále je nemusí okukovat. Navíc rozhodneli se kaÏdá sleãna sama pozdûji, Ïe si pfied fotografem ‘odloÏí’, udûlá to. Ale my z toho nechceme dûlat jednu z podmínek soutûÏe.“ Na dosud ojedinûlé akci na terase restaurace Mánes v Olomouci probûhla semifinálová baráÏ a den vyvrcholil finálov˘m galaveãerem. „Mám obrovskou radost, Ïe semifinalistky dosáhly ãeského rekordu v nejdéle trvající volné disciplínû,“ pochlubila

se Katefiina Hamrová a dodala: „V‰ech ãtyfiicet jedna semifinalistek pfiedvedlo své volné disciplíny bez pfieru‰ení, stfiídaly se jedna za druhou. To u nás je‰tû nikdo nepfiedvedl, a tak máme ãesk˘ rekord, kter˘ bude zapsán do knihy rekordÛ.“ Pfii v˘bûru Miss Junior âR 2008 se kladl velk˘ dÛraz na písemné testy a volnou disciplínu dívek. „Pokud nûkdo zru‰í v takovéto soutûÏi volnou disciplínu, udûlá ze soutûÏících jen loutky, bezduchou v˘plÀ programu,“ naráÏí Hamrová na jednu ze soutûÏí krásy, která právû volnou disciplínu vynechala. SoutûÏ, která je mezi sleãnami ve vûku 15 aÏ 21 let stále oblíbenûj‰í, protoÏe neomezuje pfiihlá‰ené dívky v˘‰kou, váhou ani tûlesn˘mi rozmûry, má své vítûzky: II. vicemiss Junior âR 2008 se stala dvacetiletá Martina Vondráãková ze Strakonic, I. vicemiss Junior âR 2008 ‰estnáctiletá Silvie ¤eháková z Prahy, Miss Junior âR 2008 osmnáctiletá Michaela ·ejnohová z Blanska a Miss Sympatie Junior 2008 se stala ‰estnáctiletá Nela Prá‰ilová z R˘mafiova. RovnûÏ v odmûnách pro vítûzky se Hamrová ubírá vzdûlávacím smûrem. V‰echny finalistky dostaly osobní pozvání od senátora Jifiího Oberfalzera na prohlídku senátu. Vítûzka se je‰tû k tomu podívá do Evropského parlamentu v Bruselu. „Tû‰í nás také zá‰tita primátora Béma,“ dodá-

vá fieditelka. Celou akci moderoval Pavel Novotn˘, kter˘ se ukázal jako pohodov˘, nestresující profesionál. Cel˘ t˘m vítûzn˘ch missek se po prázdninách zaãne pfiipravovat na Grand Open Miss Junior 2008

- velké otevfiené klání zástupkyÀ jednotliv˘ch regionálních soutûÏí krásy a vítûzek Miss Junior âR a SR o získání absolutního titulu Miss Junior 2008, které probûhne v listopadu v Praze. T. Kasal a JiKo

Zleva: I. vicemiss Junior âR 2008 Silvie ¤eháková z Prahy, Miss Junior âR 2008 Michaela ·ejnohová z Blanska, II. vicemiss Junior âR 2008 Martina Vondráãková ze Strakonic a Miss Sympatie Nela Prá‰ilová z R˘mafiova Foto: archiv Miss Junior âR

5

13/2008


Jedna paní povídala ... V této rubrice reagujeme na podnûty obãanÛ a zab˘váme se i citliv˘mi tématy, jeÏ se stávají náplní hovorÛ na ulici ãi v hospodû a jsou podle sv˘ch mluvãích nedostateãnû fie‰eny. Rubrika by mûla slouÏit tomu, aby byly problémy obãanÛ, které nejsou docenûny, znovu otevírány. Nebudeme se bránit ani anonymním podnûtÛm,

ov‰em za dodrÏení jist˘ch pravidel. Budeme pracovat pouze s anonymy, které budou slu‰né, neuráÏející, nevulgární, nebudou poru‰ovat tiskov˘ zákon a budou v souladu se ctí, morálkou a dÛstojností. âtenáfiské pfiíspûvky budeme postupnû zpracovávat a fie‰it s pfiíslu‰n˘mi kompetentními a po-

vûfien˘mi osobami, zejména se starostou mûsta. Pfiíspûvky mohou b˘t redakci zasílány prostfiednictvím e-mailu: [email protected] nebo na adresu redakce OkruÏní 10, 795 01 R˘mafiov, pfiípadnû mohou b˘t vhozeny do schránky redakce u vchodu do Stfiediska volného ãasu. Dal‰í pfiíspûvek v na‰í rubrice má název:

Vyfie‰í policie nadmûrn˘ hluk? Zajímalo by mû, kdo povolil hernu na Husovû ulici!!! Je „velmi pfiíjemné“ spát pfii otevfieném oknû... A pak je‰tû jeden skromn˘ dotaz: Co dûlá policie v podveãerních a veãerních hodinách? Na‰e zlatá mládeÏ, tzv. tuningáfii, si z námûstí dûlají závodní dráhu. Mluvila jsem s mûstsk˘m stráÏníkem, fiekl mi, Ïe nejsem sama, kdo si na toto stûÏuje... Kdo tedy sjedná pofiádek? Pfiedem dûkuji za odpovûì. Obyvatelka domu na tfi. HrdinÛ 1 Existenci herny umoÏnila rada mûsta schválením podnájmu pÛvodnímu nájemci celého objektu - panu Kratochvílovi. To ale nemûní nic na tom, Ïe podnájemník, pan Russwurm, je povinen dodrÏovat pravidla provozu baru tak, aby neobtûÏoval své okolí, a to zejména v dobû noãního klidu. ObdrÏel jsem prozatím dvû ústní stíÏnosti na hluk z baru v noãních hodinách a chování jeho náv‰tûvníkÛ a spoleãnû

s fieditelkou Bytermu Ing. Vavfiiãkovou (Byterm spravuje i nebytové prostory ve mûstû) jsem inicioval upozornûní nájemci na dodrÏování v˘‰e uveden˘ch pravidel. Pokud se bude situace opakovat, projednám v radû mûsta návrh na zru‰ení nájmu, pfiípadnû podnájmu celého objektu. K va‰emu druhému dotazu uvádím, Ïe prozatím nelze trvale hlídat jednu ãást mûsta -

v tomto pfiípadû námûstí, protoÏe negativní jevy a vandalismus jsou problémem celého mûsta. Zlep‰ení situace oãekávám aÏ od zavedení kamerového systému, na kter˘ mûsto obdrÏelo dotaci a kter˘ vybuduje v blízké budoucnosti. Prozatím je moÏno poru‰ování noãního klidu hlásit na Policii âR nebo mûstskou policii, která poru‰ení noãního klidu fie‰í nejãastûji jako pfiestupek. Ing. Petr Klouda, starosta mûsta

·tafeta Známé osobnosti se ptají znám˘ch ãi nûãím pozoruhodn˘ch osobností na to, co je zajímá a co by mohlo zajímat i ãtenáfie. Spoleãnû s otázkami pfiedávají pomysln˘ ‰tafetov˘ kolík, kter˘ zavazuje dotazovanou osobnost oslovit s podobn˘mi ãi úplnû jin˘mi otázkami dal‰ího zajímavého ãlovûka.

Martin âermák se ptá Pavla ·lechty Proã jsem si ho vybral: V˘bûr Pavla ·lechty do dal‰ího dílu ‰tafety byl pro mne jednoduch˘. Jeho umûlecká dráha v poslední dobû stoupá nezadrÏitelnû vzhÛru. Pavle, kdy se udál pfiechod z obãasného v˘tvarníka na cílevûdomou umûleckou práci? Jak jistû ví‰, tak jsem se pfiistûhoval do R˘mafiova z Olomouce v roce 1977, pfiestoÏe jsem skoro 10 let strávil na montáÏích RD R˘mafiov, nepfiestal jsem malovat a kreslit. Do roku 2004 to byla doba hledání a experimentÛ. Tuto dobu jsem pfiekonal jen díky

spokojenému manÏelství, za coÏ vdûãím své Ïenû Jaru‰ce. Rok 2004 byl pro mne pfielom, byl jsem pfiijat do Unie v˘tvarn˘ch umûlcÛ Olomoucka, a i kdyÏ jsem si nemyslel, Ïe mám co nabídnout, snaÏil jsem se vystavovat. Bûhem ãtyfi let jsem postupnû po nûkolika v˘stavách v Olomouci a na Svatém Kopeãku doladil svÛj styl tak, Ïe v souãasné dobû je to kresba tuÏkou a enkaustika (olej-vosk). Povûstn˘ je tvÛj vztah s otcem, znám˘m malífiem Josefem ·lechtou. Pomáhá ti pfii tvorbû? Nejenom pomáhá, je mou du‰í a jeho optimistick˘ pohled na Ïivot a jeho krásy mû provází cel˘ Ïivot. Za to, Ïe jsem se odváÏil jít s kÛÏí na trh, vdûãím jemu. Kde a kdy mÛÏeme vidût tvá díla? Díky Jirkovi Halouzkovi a na‰í dobré spolupráci se nám podafiilo otevfiít v Jifiíkovû nové prostory Pradûdovy galerie - Muzeum moravsk˘ch betlémÛ a mou a otcovu stálou expozici obrazÛ a grafik. V˘stava bude neustále doplÀována o motivy z R˘mafiovska. Otevfieno má celoroãnû vãetnû svátkÛ. Co povaÏuje‰ za svÛj nejvût‰í umûleck˘ úspûch? Martine, v˘jimeãnû ti odpovím, nemám

chlubení rád. Je to jednoznaãnû úãast na IV. mezinárodním bienále kresby PlzeÀ 2004, kde jsem mûl tu ãest jako ocenûn˘ vystavovat v prestiÏním prostoru Galerie Jifiího Trnky. Fakt, Ïe jsem obstál pfied mezinárodní porotou, mû utvrdil, Ïe jdu správn˘m smûrem. Samozfiejmû Ïe kaÏd˘ je rád, kdyÏ je jeho snaÏení nûjak˘m zpÛsobem ocenûno, ale mnû k Ïivotu úplnû staãí, abych lidem, ktefií dovedou vnímat krásu, obohatil Ïivot. Pfií‰tû: Pavel ·lechta se bude ptát Jifiího Halouzky.

Zdravotnictví Oznámení Ordinace MUDr. Puciové v R˘mafiovû je doãasnû uzavfiena. MUDr. Puciová ordinuje jen v Bfiidliãné na Bruntálské ulici ã. 8 dennû od 7.30 do 15 hodin (mimo pátky). Objednaní pacienti mohou pfiijít ve stejn˘ ãas a datum do Bfiidliãné. Tel.: 554 222 469. Dûkujeme za pochopení, MUDr. Valérie Puciová

6


13/2008

·kolství

Ohlédnutí za ‰kolním rokem 2007-2008 V M· R˘mafiov, 1. máje 11, se stále nûco dûje. V záfií si prohlédly ‰kolku dûti spolu s rodiãi „na procházce“. V‰ichni pfiíchozí mûli moÏnost nakouknout do v‰ech koutÛ a osahat si práci uãitelÛ. KaÏdá ‰koliãka má svoji zahradu a na podzim ji dûti zamykají. Pfii tom jim pomáhá svat˘ Martin na bílém koni. S masopustem souvisí rej masek a letos do‰lo na pohádky z veãerníãkÛ Bob a Bobek, Ferda mravenec a Beru‰ka, Pat a Mat, Kfiemílek a VochomÛrka, Rumcajs a Manka. „Bfiezen, duben, kvûten - sport patfií dûtem“, a tak jsme pozvali ostatní ‰kolky z okolí na sportovní olympiádu. Na kraj se jelo na zku‰enou a pfií‰tí rok se chystáme na medaile!

Krásn˘ svátek Den matek si kaÏdá tfiída oslavila po svém - táborákem, cirkusov˘m pfiedstavením, vystoupením dûtí... a to nejlep‰í dûti pfiedvedly i babiãkám z Diakonie. âerven je vrcholem celého ‰kolního roku. Den dûtí jsme proÏili jako indiáni. UÏ víme, Ïe nemûli lehk˘ Ïivot, kdyÏ museli lovit bizona, ryby, konû, tkát látky, malovat tee-pee, stopovat zvûfi, stfiílet z luku, zdolávat pfiekáÏky, házet lasem, pfiená‰et vodu a také opékat uloveného medvûda. A nevadil nám ani dé‰È. Aby louãení nebylo jen oficiální záleÏitostí v gala, vyfiazení ‰kolákÛ a zamáãknuté slziãky vystfiídala show s klaunem Hopsalínem. Závûreãnou teãkou za ‰kolním rokem je noc proÏitá ve ‰kolce. Îivot není pefiíãko a vojen-

sk˘ v˘cvik také ne. A tak nastala vojna jako fiemen. KaÏd˘ „voják“ obdrÏel vojenskou kníÏku a musel splnit poÏadované úkoly: pofiadovou pfiípravu, pfiekáÏkovou dráhu, hod granátem, ostrou stfielbu, v˘cvik psa, zdravovûdu, zpûv, kázeÀ, poplach, rajony, noãní hlídku, aby na závûr dostal vyznamenání. Hlasitû nám odpfiísáhli, Ïe: - nebudou ubliÏovat kamarádÛm, zvífiatÛm ani pfiírodû; - budou pomáhat rodiãÛm, slab‰ím a star˘m lidem; - budou dodrÏovat pravidla slu‰ného chování. S tím vstupují do Ïivota. Co pfiijde teì?... KRÁSNÉ PRÁZDNINY! Kolektiv M· 1. máje

Atletické úspûchy na základní ‰kole Úãastí v krajském finále Poháru rozhlasu 11. 6. v Opavû a náv‰tûvou populárního mítinku Zlatá tretra 12. 6. v Ostravû byl zavr‰en úspû‰n˘ ‰kolní rok na‰í ‰koly v atletick˘ch soutûÏích. Zaãalo to jiÏ na podzim ‰kolním kolem v pfiespolním bûhu, úãastí na okresním kole a krajském finále, kde druÏstvo star‰ích i mlad‰ích ÏákÛ suverénnû zvítûzilo a v individuálním pofiadí obsadili na‰i star‰í Ïáci Pavel Ondrá‰ek, Zdenûk Macháãek a Jan Kodl v‰echny tfii medailové pozice, v mlad‰ích Ïácích je‰tû zvítûzil Chaãik Gevorgian. V prosinci následovalo ‰kolní kolo ve skoku vysokém a Vánoãní laÈka s v˘bornou úrovní v˘konÛ a nûktefií Ïáci zde vytvofiili ãi vyrovnali rekordy ‰koly v tûlocviãnû. Vítûzka v kategorii star‰ích ÏákyÀ Simona Bálková skoãila 145 cm, vítûz mlad‰ích ÏákÛ Michal Turták pfieskoãil 150 cm a v kategorii star‰ích ÏákÛ Kamil Knápek pfielétl obdivuhodnou v˘‰ku 168 cm.

V kvûtnu jsme pro na‰e Ïáky uspofiádali atletick˘ den a soutûÏ v atletickém ãtyfiboji. Byly to zároveÀ i nominaãní závody na Pohár rozhlasu a Atletick˘ ãtyfiboj, nejvût‰í ‰kolní soutûÏe v atletice pro Ïáky základních ‰kol, jejichÏ okresní kola se konala jako kaÏd˘ rok na atletickém stadiónu v Krnovû. Okresního kola Atletického ãtyfiboje se úãastní pouze kategorie star‰ích hochÛ a dívek. Ani letos jsme nezklamali a obû druÏstva obsadila druhá místa. V jednotlivcích skonãil Kamil Knápek celkovû druh˘ a Tereza Jánská ãtvrtá, oba v konkurenci asi 30-35 nejlep‰ích okresních vícebojafiÛ. Na vÛbec nejvût‰í okresní soutûÏ v atletice, Pohár rozhlasu, jehoÏ konání bylo v dÛsledku nepfiíznivého poãasí dvakrát pfiesunuto, vyrazil pln˘ autobus na‰ich ÏákÛ za doprovodu uãitelÛ V. Orlíka, V. Barana, K. Tomana a M. Slouky koneãnû 19. kvûtna. Zde jsme dosáhli historicky nejvût‰ího úspûchu v této soutûÏi a stali jsme se umístûním na‰ich druÏstev nejlep‰í ‰kolou na okrese. DruÏstva star‰ích a mlad‰ích ÏákÛ zvítûzila a postoupila do krajského finále v Opavû. Mlad‰í Ïákynû se umístily na 3. místû a star‰í Ïákynû na 2. místû. Individuálnû na‰i Ïáci dosáhli spousty pûkn˘ch v˘konÛ a získali mnoho umístûní na stupních vítûzÛ. V mlad‰ích Ïákyních skonãila Julie Baìurová druhá v hodu míãkem, Gábina Hansliánová tfietí ve skoku vysokém a Alice Kolísková rovnûÏ tfietí v bûhu na 600 m. Ve star‰ích Ïákyních zví-

Fota: archiv Z· R˘mafiov tûzila ve skoku dalekém Klára ·tolfová, druhá byla Veronika Kuãerová, ve skoku vysokém na druhém místû skonãila Simona Bálková a na tfietím Alena Macháãková. V kategorii mlad‰ích ÏákÛ získal v bûhu na 60 m Michal Pavão tfietí pozici, ve skoku vysokém zvítûzil Michal Turták a druh˘ byl Martin Keller, v hodu míãkem opût zabodoval Michal Turták tfietím místem a v bûhu na 1000 m skonãil Václav Vlásek tfietí. A nakonec nejúspû‰nûj‰í kategorie star‰ích ÏákÛ, ktefií bodov˘m souãtem 5690 bodÛ vytvofiili rekord ‰koly. Ve skoku dalekém zvítûzil Michal Doãkálek, ve skoku vysokém Kamil Knápek a tfietí v této disciplínû byl Tomá‰ Sámel, ve vrhu koulí skonãil druh˘ Jan Bajcar, v bûhu na 1500 m se umístili na druhém a tfietím místû Pavel Ondrá‰ek a Jan Kodl. Mûli jsme dobfie nabûhané ‰tafety 4x 60 m, mlad‰í a star‰í ho‰i je

vyhráli, star‰í dûvãata byla druhá a mlad‰í tfietí. Ukázalo se, Ïe kvalita tûlesné v˘chovy na na‰í ‰kole, trénink i v nepfiízniv˘ch povûtrnostních podmínkách a talent na‰ich dûtí pfiinesly ovoce. V pfiípravû na krajské finále nám bohuÏel 5 z 11 ãlenÛ základní sestavy star‰ích ÏákÛ odjelo na ‰kolní v˘lety nebo se zranilo. PfiestoÏe nám chybûli v‰ichni nejlep‰í skokani, nakonec jsme do Opavy spoleãnû s druÏstvem mlad‰ích ÏákÛ vyrazili. Tam obû druÏstva pfiíkladnû zabojovala a ve velmi obtíÏn˘ch klimatick˘ch podmínkách, za boufiky a de‰tû, pfii pfieru‰ování soutûÏe, získala v tûÏké konkurenci nejlep‰ích mûstsk˘ch a vesnick˘ch ‰kol druhé a tfietí místo. Zvlá‰tû star‰í Ïáci pfiekvapili a jen 16 bodÛ nás dûlilo od vítûzství! I zde jsme dosáhli pûkn˘ch individuálních v˘sledkÛ. Michal Turták získal druhé místo ve skoku vysokém, Pavel Ondrá‰ek tfietí

7

13/2008 v bûhu na 1500 m a dominovali jsme ve vrhu koulí, kde Jan Bajcar, Ondfiej âajan a Martin Pech obsadili v‰echna místa na stupních vítûzÛ, navíc Honza Bajcar vytvofiil sv˘m v˘konem 13,05 m nov˘ rekord ‰koly. ·tafeta na 4x 60 m star‰ích hochÛ

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT byla nejrychlej‰í a jen 2 desetiny sekundy, v pfiepoãtu jiÏ zmínûn˘ch 16 bodÛ, nám chybûly do celkového vítûzství v soutûÏi. Dal‰í den jiÏ vût‰ina na‰ich mlad˘ch závodníkÛ sledovala ‰piãkové svûtové atlety na vlastní oãi na Zlaté tretfie v Ostravû.

Na závûr bych chtûl podûkovat v‰em ÏákÛm za v˘bornou reprezentaci na‰í ‰koly a velmi dobré chování a pfiístup na závodech a na trénincích, za trpûlivost a vstfiícnost v‰ech uãitelÛ na na‰í ‰kole, zvlá‰tû pak v dobû odkládání Poháru rozhlasu, a samo-

zfiejmû v‰em uãitelÛm tûlesné v˘chovy a trenérÛm, ktefií Ïáky tak dobfie na soutûÏ pfiipravili. Tento úspûch vyniká i proto, Ïe v na‰em mûstû nemáme atletick˘ oddíl ãi stadión jako napfiíklad v Krnovû nebo Bruntále. Mgr. Miloslav Slouka

Spoleãné slovanské kofieny Program Mládež v akci V projektu MládeÏ v akci jsme od 19. ãervna proÏili bohat˘ t˘denní pobyt nedaleko na‰eho partnerského mûsta Ozimku, v Krasiejówû. Projekt byl vytvofien skupinou mlad˘ch lidí z partnerské ‰koly v Ozimku, ktefií chtûjí rozvíjet vztahy mezi slovansk˘mi národy, neboÈ jak v‰ichni úãastníci zjistili, máme mnoho spoleãného. Cílem této aktivity bylo procviãit se ve znalostech obou slovansk˘ch jazykÛ, poznat spoleãné tradice, vytváfiet polsko-ãesk˘ slovník. Mimo jiné studenti nav‰tívili muzeum a nalezi‰tû brontosaura, zúãastnili se pfiedná‰ky

na téma slovanské kofieny, podívali se do regionálního muzea v Dancu, pfiipravili program pro zakonãení ‰kolního roku Základní ‰koly v Krasiejówû, prohlédli si zoo v Opole a mûsto Ozimek, zkusili jízdu na kole a sjíÏdûní fieky Malapanew na kajacích. Bohat˘ program byl nároãn˘, ale v‰ichni se zadaného úkolu zhostili velmi dobfie. Poslední den, ve stfiedu, probûhlo zhodnocení projektu a ocenûní nejlep‰ích skupin za úãasti pfiedstavitelÛ mûsta Ozimku a R˘mafiova. Starosta mûsta Ozimku Jan Labus podûkoval v‰em za dobfie

Fota: archiv SSO· Prima vykonanou práci, vyzdvihl ãinnost organizátorÛ a popfiál mnoho úspûchÛ v dal‰ích spoleãn˘ch projektech. TaktéÏ r˘mafiovsk˘ starosta Ing. Petr Klouda velmi dobfie ohodnotil tuto spoleãnou aktivitu, pfiislíbil pomoc nov˘m projektÛm a zároveÀ v‰em organizátorÛm podûkoval. PonûvadÏ na tento projekt finanãnû pfiispûlo pfiedev‰ím mûsto Ozimek, ale i mûsto R˘mafiov, které podporuje mezinárodní aktivity, patfií podûkování i jim. Ve spolupráci se obû skupiny shod-

Asie - kde asi je? Zdánlivû triviální otázka, ale kdo z nás mÛÏe s jistotou tvrdit, Ïe nejvût‰í kontinent planety opravdu zná? Îe si dokáÏe byÈ jen pfiedstavit jeho rozlehlost a proniknout do nûkterého z jeho tajemství? Pfiesto uÏ se v R˘mafiovû najde fiada tûch, ktefií Asii poznali o nûco blíÏ - jsou jimi pfiedev‰ím Ïáci základní umûlecké ‰koly, ktefií po cel˘ ‰kolní rok pracovali na projektu Asie pro závûreãnou mezioborovou pfiehlídku, a také náv‰tûvníci DnÛ pln˘ch Asie, bûhem nichÏ se R˘mafiov promûnil takfika v asijskou metropoli. ·kolní tematické projekty ZU· R˘mafiov nab˘vají rok od roku na

8

velikosti. První, vûnovan˘ gotice, se odehrával v koncertním sále, následující renesanãní dokonce zÛstal bez pfiehlídky, tfietí, barokní se v‰ak konal uÏ s vût‰ím rozletem a navíc v autentickém prostoru kostela sv. Trojice v Albrechticích u R˘mafiova. LoÀsk˘ projekt Afrika, jímÏ se ZU· z cestování v ãase pfieorientovala na cestování po kontinentech, ovládl celou ‰kolní budovu na Divadelní ulici a leto‰nímu projektu Asie byla i ta uÏ malá. Kromû koncertního sálu probíhal program asijsk˘ch dnÛ i v muzeu a v dolní ãásti námûstí. A co tedy bylo a co dosud je k vi-

ly dále touto formou pokraãovat tak, Ïe kaÏd˘ rok se bude projekt konat v jedné zemi. V roce 2009 se v kvûtnu uskuteãní u nás, v R˘mafiovû. Na závûr bych chtûla sv˘m jménem podûkovat nejen autorce projektu Danutû Dûrda, ale i uãitelÛm, ktefií vûnovali svÛj voln˘ ãas studentÛm, aby v‰e dopadlo dobfie. Dík patfií Slávku Makovcovi, Jole Szypota a Jole Cholera. Za skupinu pfiátel Polska Zuzana Hradílková, studentka 2. B, SSO· Prima

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT dûní? Ve stfiedu 25. ãervna mûla hlavní slovo základní umûlecká ‰kola; v koncertním sále zahájila Dny plné Asie hodinov˘m hudebnû-divadelnû-filmov˘m pásmem. Îáci hudebního oboru provedli své publikum prostfiednictvím sborového zpûvu, hry na klavír i klávesy, na violoncello i flétny po celém asijském kontinentu, od Izraele, pfies Indii, âínu aÏ do Japonska. Mladí divadelníci zase pfiedvedli zápas sumo a ruskou kulturu prezentovali ukázkou z Gogolovy Îenitby. V˘tvarn˘ obor do pásma pfiispûl tfiemi animovan˘mi filmy. Cel˘m programem provázela dvojice komentátorÛ - Nela Zothová á la Japonka a rusko-japonsko-iráck˘ kosmopolita Luká‰ Adam. Dal‰í kroky vystupujících i jejich divákÛ vedly v prÛvodu masek do muzea, kde se konala slavnostní vernisáÏ prací ÏákÛ z v˘tvarného oboru, ktefií vyzdobili nesãetn˘m mnoÏstvím artefaktÛ tfii podlaÏí muzea vãetnû sklepa. V pfiízemní Galerii Pran˘fi náv‰tûvníky pfiivítá letadlo do Asie, které je vynese do v˘stavních sálÛ Galerie Octopus. Tam se mohou vydat do zemí s tisíciletou kulturou. „Dûti nejvíc zaujala âína a Japonsko, tûm je vûnováno nejvíc prací. Kromû toho jsme se zamûfiili je‰tû na Indii a Mezopotámii,“ vysvûtluje uãitelka v˘tvarného oboru Kamila H˘Ïová. Ve velkém sále tak na náv‰tûvníky ãekají zápasníci sumo, m˘tick˘ pták Fénix i ãínsk˘ drak, pan-

dy ukryté v bambusovém lese i exotiãtí brouci. Pod lampiony a nûÏn˘mi vûjífii ãi záfiícími ohÀostroji je nastoupena ãínská hlinûná armáda. MÛÏete vystoupat na horu Fuji nebo projít ãínskou zeì po celé její délce, mÛÏete zkusit ãíst kaligrafické písmo a napít se z tradiãního ãajového nádobí. V malém sále zase mÛÏete vyletût na létajícím koberci tfieba aÏ na vrcholky Himaláje, kde v majestátném klidu hor meditují svatí muÏi a mni‰i sypou své pískové mandaly. Zástup slonÛ vás pfiivede pod babylonskou vûÏ, do prastarého pfiíbûhu o Gilgame‰ovi nebo do zemû zákonodárce Chamurappiho. Pozorn˘ náv‰tûvník odhalí asijské artefakty i v jin˘ch prostorách

muzea. Chodby zdobí paravány a vûjífie, ve vitrínách jsou vystaveny exponáty, které muzeu za-

Foto: Kamila H˘Ïová

pÛjãili soukromí sbûratelé; vedle olejov˘ch lamp, tibetsk˘ch mís, zvoneãkÛ, ãínského porcelánu a dfievûn˘ch panenek jsou k vidû-

ní i repliky samurajsk˘ch meãÛ a hvûzdic, ba dokonce pfiilba z filmu Poslední samuraj. Za dobrodruÏstvím se mohou ti nejodváÏnûj‰í vydat do sklepení muzea, kde na nû ãekají karatisté, ale i japonská slavnost panenek a vynálezy moderní doby. Druh˘ z asijsk˘ch dnÛ, ãtvrtek 26. ãervna, probíhal zároveÀ jako Muzejní den. Vedle asijské expozice v interiéru muzea byl pro vefiejnost pfiipraven i vnûj‰í prostor pfied ním. Interaktivní program nabídlo nûkolik stánkÛ, v nichÏ si mohli zájemci vyzkou‰et zápas sumo, soutûÏ v pojídání ãínsk˘ch nudlí, ale i rÛzné v˘tvarné techniky, jako malování na hedvábí, skládání origami, sypání manda-

13/2008

ly, tetování nebo ãesání vlasÛ na japonsk˘ zpÛsob. Muzeum vyhlásilo i soutûÏ o nejlep‰í asijsk˘ kost˘m. Ten, kdo byl Ïádoucí podívané, se mohl usadit pfied pódium a sledovat celodenní program, v nûmÏ kromû ÏákÛ ZU· vystoupily i orientální taneãnice SVâ a zápasníci jiu-jitsu ãi klienti Kouzelné bufiinky, ktefií zabubnovali na bicí. Ten, kdo byl naopak Ïádostiv klidu, mûl moÏnost nav‰tívit ãajovnu. Pro zájemce o historii byla pfiipravena beseda s Jifiím Karlem o vztazích na‰ich pfiedkÛ s asijsk˘mi kulturami. Bohat˘ program DnÛ pln˘ch Asie zaujal nejen ãeské náv‰tûvníky. Vzácnou moÏnost vidût svou kulturu oãima ãesk˘ch dûtí si nenechala ujít ani Hiroko Ono z japonské Okayamy, která v souãasnosti Ïije v Lond˘nû a âeskou republiku nav‰tûvuje pravidelnû. „Je to váÏnû zajímavé, v Japonsku takové v˘stavy nepofiádáme. Myslím, Ïe dûti se takto dozvûdí o Asii mnohem víc neÏ ve ‰kole,“ fiíká Hiroko Ono. V‰ichni, kdo se také chtûjí nûco dozvûdût, nebo si jen tak pfiivonût k atmosféfie asijského kontinentu, tak vzdáleného, a pfiitom tolik blízkého (vÏdyÈ Evropa je jen jedním z asijsk˘ch poloostrovÛ), mÛÏe nav‰tívit muzeum do 30. ãervence. Nevynechejte ale ani Galerii U Stromu poznání v knihovnû, kde jsou vystaveny práce dûtí z v˘tvarného oboru, které byly vytvofieny mimo asijsk˘ projekt. ZN

Podûkování Celá akce by se nemohla konat bez laskavého pfiispûní sponzorÛ. Firmám strojírna STELON Bfiidliãná, s. r. o., STYROTRADE ãesk˘ v˘robce pûnového polystyrenu, INFINI v˘roba kuchyní, AUTOPRODEJNA Pavel Ry‰av˘ a KOVO·ROT - MORAVIA CZ, a. s., nákup a prodej kovového odpadu touto cestou dûkujeme. Podûkování patfií i Miloslavu Horkému, Ivû Valové, Almû PoÏárové, JoÏce Kubincové, Renému Gilgovi, Dagmar

Gajdo‰ové, Ladislavu ·ínovi, Kouzelné bufiince a mnoha dal‰ím za jejich pomoc, ochotu, zápÛjãky a rady. Ov‰em nejvût‰í podûkování patfií v‰em dûtem, které se akce zúãastnily. V‰em úãinkujícím, ktefií ochotnû a rádi pfiedvedli, co umí, ale také tûm dûtem, které cel˘ den trpûlivû pomáhaly sv˘m kamarádÛm na v‰ech asijsk˘ch stanovi‰tích, ve sklepû a v ãajovnû. Za pofiadatelsk˘ t˘m Lenka Baborovská, Mûstské muzeum R˘mafiov

9

13/2008


Historické pozoruhodnosti R˘mafiovska

Staletá obec Dolní Moravice V tûchto dnech slaví obec Dolní Moravice 750 let své existence. V˘roãí kulaté, byÈ ne zcela podloÏené, pfiímo vybízí k poznání nejdÛleÏitûj‰ích událostí této dlouhé éry a také památek na dávnou minulost. Na ty je Dolní Moravice pomûrnû bohatá; v tomto pokraãování seriálu Historické pozoruhodnosti R˘mafiovska pfiipomeneme zajímavé stavby samotné Dolní Moravice, pfií‰tû nav‰tívíme její místní ãásti Horní Moravici a Novou Ves. Název obce byl podle tvrzení Viktora Pinkavy pÛvodnû ãesk˘ a znûl zkrátka Moravice. Bûhem staletí se vyskytují pouze varianty Dolní a Velká Moravice, zato nûmeck˘ch ekvivalentÛ najdeme nepfiebernû (aÏ do roku 1945 byla ves pfieváÏnû nûmecká). Nejstar‰í záznam v papeÏské listinû litomy‰lské z roku 1351 uvádí tvar Moraw, tedy nûm. Mohrau, dále se vyskytuje v podobách Mahre, Mora, Morau, Morawitz, Nydermoraw, Niedermahre, Nieder More, N. Mohra, N. Mohrau, Unter Mohraw, Gross Mora, G. Mohrau. Latinsk˘ název z roku 1771 zní Magnum Mohra. Dolní Moravice je ze souãasn˘ch tfií osad, které ji tvofií, nejstar‰í. O jejím v˘znamu svûdãí fakt, Ïe jiÏ roku 1351 se zde uvádí farní kostel sv. Jakuba Star‰ího (tohoto patrona mûla obec i na peãeti). První písemná zmínka o Dolní Moravici tedy pochází z poloviny 14. století, souãasní obyvatelé obce v‰ak kalkulují s datem znaãnû star‰ím - 1258, od nûjÏ odvíjejí i oslavy zmiÀovaného 750. v˘roãí. V tomto roce totiÏ mûl obec zaloÏit olomouck˘ biskup Bruno von Shauenburg, jak uvádí nûmeãtí kronikáfii. Dolní Moravice

patfiila k sovineckému panství, a to aÏ do zru‰ení patrimoniální správy. Od roku 1850 náleÏela ke ·ternberku, od roku 1855 k R˘mafiovu, v roce 1960 se stala souãástí okresu Bruntál. O nejstar‰ím období existence Dolní Moravice se dochovalo jen minimum zpráv. V roce 1474 mûla b˘t obec bûhem taÏení Matyá‰e Korvína vypálena, v 16. století zde v‰ak opût Ïilo 53 usedlíkÛ. Poddaní sovineck˘ch pánÛ si vymohli i nûkolik privilegií, napfi. právo vykoupit se z roboty na pansk˘ch dvorech, které byly pomûrnû vzdálené - nejbliÏ‰í byl v KnûÏpoli, nebo právo na odú-

mrÈ z roku 1573, které Moravick˘m vydal Jan z Boskovic a které jim zaji‰Èovalo svobodu odkazovat svÛj majetek podle vlastní vÛle, v pfiípadû, Ïe neboÏtík nemûl muÏského dûdice, pfiipadl majetek nejbliÏ‰ímu pfiíbuznému, v krajním pfiípadû obci. Pomûry se rapidnû zmûnily po roce 1620. PrÛchody vojákÛ obec znaãnû ochudily, nejcitelnûji pfiíchod Mansfeldovy armády v roce 1629, takÏe nezb˘valo neÏ se zadluÏit. Dal‰í dluh obec zatíÏil s koupí moravické pily v roce 1656. Tehdej‰ího majitele panství, fiád nûmeck˘ch rytífiÛ, krátce

10

nato hluboce zadluÏená obec Ïádala o úlevy. Ty získala jiÏ v roce 1660 obnovením práv z doby pánÛ z Boskovic. Dolní Moravice je typická horská obec, rozkládající se v údolí Moravického (téÏ Novoveského) potoka, pravého pfiítoku fieky Moravice. Jako takovou její Ïivot vÏdy znaãnû ovlivÀovaly Ïivelní pohromy, napfi. povodnû, o nichÏ podávají ãetné zprávy kronikáfii. PÛvodním zdrojem obÏivy místních obyvatel bylo zemûdûlství, pûstování obilí, brambor a také lnu, pozdûji i prÛmysl. V polovinû 17. století zde fungovala Ïelezárna na v˘robu dûl. V roce 1712 vznikla v chalupû Franti‰ka Mayera papírna (Historick˘ místopis uvádí rok 1725) s pilou, produkující lepenku a balicí papír, která zanikla aÏ v roce 1944. Bûhem 19. století a na poãátku 20. století zde prosperovala v˘roba dfievûn˘ch cívek, pozdûji také v˘roba v˘‰ivek Herold a Roth, drátovna, hfiebíkárna a fietûzárna, znárodnûná v roce 1946. Dále se v Moravici uvádí ml˘n na mouku a tírny lnu, o prÛmyslovém vyuÏití se uvaÏovalo i v souvislosti s prameny minerální vody. Vût‰ina kulturních památek Dolní Moravice má sakrální charakter, najdeme v‰ak i zajímavosti svûtského rázu. Nespornou dominantou je pÛvodnû farní, dnes jen filiální kostel sv. Jakuba Star‰ího, stojící na pahorku nad návsí (zchátralá fara byla pfied nûkolika lety pfiebudována na DÛm odpoãinku ve stáfií). Pfiítomnost chrámu je zaznamenána jiÏ v roce 1351, dne‰ní podoba kostela je v‰ak v˘sledkem pozdûj‰ích pfiestaveb. PÛvodní stfiedovûk˘ kos-


tel stál na tomtéÏ místû a poprvé byl pfiestaven roku 1593 mistrem Joachimem. Stalo se tak za protestantského pastora Jana Albrechta, kter˘ zde pÛsobil od roku 1585. Bûhem rekatolizace, konkrétnû v roce 1624, byli protestant‰tí kazatelé vyhnáni a na moravickou faru byl ustaven katolick˘ faráfi Jan Elsner, jejÏ uÏ po tfiech letech vystfiídal Ondfiej Schindler. Katoliãtí knûÏí mûli údajnû velké problémy s vûfiícími, ktefií odmítali pfiestoupit na katolictví, a tak se domáhali jejich úãasti na bohosluÏbách penûÏit˘mi sankcemi. Záznamy o tûchto pokutách svûdãí o tom, Ïe je‰tû v roce 1657 nûktefií zatvrzelí evangelíci radûji zaplatili poÏadovan˘ obnos 18 krejcarÛ, neÏ by museli vstoupit do kostela. Za zmínku také stojí, Ïe v Dolní Moravici od roku 1658 pût let pÛsobil Kry‰tof Alois Lautner, pozdûj‰í ‰umpersk˘ dûkan, kter˘ byl v roce 1685 upálen v Mohelnici coby obûÈ ãarodûjnick˘ch procesÛ. Poté musely b˘t v‰ude tam, kde Lautner slouÏil, opakovány jím udûlené svátosti, coÏ v moravické farnosti znamenalo znovu pokfitít 92 vûfiících. Druhá, klasicistní pfiestavba moravického kostela, jejímÏ v˘sled-

kem je souãasn˘ kostel, následovala v roce 1795, neboÈ v ãervnu 1794 do budovy chrámu sedmkrát uhodil blesk a znaãnû jej po‰kodil. Na renovaci pfiispûl z velké ãásti fiád nûmeck˘ch rytífiÛ. Autofii pfiestavby zachovali ze stfiedovûkého kostela pÛvodní hranolovitou vûÏ a presbyterium se sakristií, slouÏící nyní jako

boãní kaple. Mezi tyto star‰í ãásti byla vestavûna nová loì, novû orientovaná tak, Ïe pÛvodní délka kostela tvofií její ‰ífiku a osa lodi s knûÏi‰tûm tvofií s pÛvodní orientací prav˘ úhel. Obdélníková loì se zaoblen˘mi rohy je na jihu zakonãena mírnû odsazen˘m knûÏi‰tûm, k v˘chodní stûnû pfiiléhá zmínûná boãní kaple, k západní vûÏ, vstup je na severu. V severní ãásti kostela byla vystavûna hudební kruchta na osmi sloupech, na níÏ najdeme zdobené klasicistní varhany. Slohovou rÛznost star‰í a novûj‰í ãásti prozrazují okna - ‰tíhlá v kapli, ‰tûrbinová ve vûÏi a ‰iroká v lodi - i opûrné pilífie boãní kaple oproti hladké fasádû lodi. Viktor Pinkava hodnotí toto propojení jako „ménû úhledné a nesoumûrné“. Ve vnitfiním vybavení kostela zaujme zvlá‰tû iluzivní nástûnn˘ ol-

táfi, nesoucí obraz sv. Jakuba Star‰ího od Johanna Franze Greipela z doby pfied rokem 1798. Mariánsk˘ boãní oltáfi zdobí obraz Panny Marie Immaculaty a sv. Josefa od Johanna Michaela Mathera a sochy sv. Katefiiny a Barbory, protûj‰í oltáfi sv. KfiíÏe obraz Malé kalvárie a sv. Jana Nepomuckého se sochami sv. Veroniky, Mafií Magdaleny a andílkÛ. Bohumil Samek uvádí mezi pÛvodním vybavením i kazatelnu se sochou Ïehnajícího Krista a soubor kfiíÏové cesty od Josefa Franti‰ka Pilze z 60. let 18. století. ªubica Mezerová pfiipojuje masivní kfititelnici a dfievûn˘ oltáfi v boãní kapli. Umíráãek ve vûÏi s reliéfem sv. Josefa ulil Jan Antonín Behr v Olomouci v roce 1734. K dal‰ím pozoruhodnostem Dolní Moravice zapsan˘m na seznam kulturních památek patfií vedle areálu hfibitova u kostela i nûkolik soch. Nejstar‰í z nich je pískovcová plastika sv. Jana Nepomuc-

Pilífi sv. Trojice kého z roku 1751, kterou nechal u silnice na Malou ·táhli postavit Franti‰ek Mayer. Jen o rok pozdûji vznikl sloup sv. Trojice z roku 1752, pískovcové souso‰í s bohatou reliéfní v˘zdobou pod-

13/2008 stavce, stojící u silnice na Novou Ves. Tfietí pískovcová socha, stojící rovnûÏ u silnice na Malou ·táhli, zachycuje Pannu Marii Immaculatu na toskánském sloupu. Socha je datována do roku 1764 a pfiedstavuje pozÛstatek po nûkdej‰í papírnû. Vedle církevních památek lze v Dolní Moravici nalézt doklady lidové architektury. Pfiízemní domy byly stavûny podobnû jako v Malé Morávce, tj. obytná a hospodáfiská ãást pod jednou stfiechou, stodoly ãastûji stály samostatnû. PÛvodní chalupy v‰ak vesmûs ztratily svÛj ráz bûhem rekonstrukcí. Jedin˘ zachoval˘ doklad klasicistní lidové architektury z poloviny 19. století s kamenn˘m sklepem, klenbami, trámov˘m stropem a ‰tukovou v˘zdobou ‰títu pfiedstavuje dÛm ã. 17, prohlá‰en˘ kulturní památkou, ale v obci lze nalézt i jiné zajímavé domy. Druhou památkou svûtského charakteru, která rozhodnû stojí za pov‰imnutí, je kamenn˘ most ‰védského typu ze 17. století, klenoucí se dvûma oblouky pfies fieku Moravici nedaleko obecního úfiadu. ZN (PouÏitá literatura: Barto‰, Jos. a kol. Historick˘ místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava 1974; Mezerová, ªubica. Seznam nemovit˘ch kulturních památek okresu Bruntál, Bruntál 2000; Mezerová, ªubica. Dolní Moravice - zástavba a v˘znamné objekty, rukopis; Pinkava, Viktor. Unãovsk˘ a R˘mafiovsk˘ okres, Brno 1922; Samek, Bohumil. Umûlecké památky Moravy a Slezska 1, Praha 1994; Turek, Adolf. Místopisn˘ rejstfiík obcí Severomoravského kraje. Díl I. AL, Opava 1974; Velebn˘, Ladislav. Historie obcí Dolní Moravice Horní Moravice - Nová Ves, rukopis.)

11

13/2008

12



13/2008

Z okolních obcí a mûst

Vejrovka hostila stfiihaãe ovcí Na sobotu 21. ãervna pfiipravila Obecnû prospû‰ná spoleãnost Sovinecko v místní b˘valé hospÛdce, která nese novû oznaãení Vejrovka, akci pod názvem Ovãáci, ãtveráci. Jednu z dal‰ích velmi zdafiil˘ch akcí pod vedením hlavního organizátora Petra Schäfera nav‰tívila pfiibliÏnû stovka zájemcÛ. O historii ovãáctví, ovcích a v˘znamu jejich chovu pro spoleãnost hovofiil Petr Sedláãek, kter˘ také náv‰tûvníkÛm pfiedvedl ukázku stfiíhání vzácného plemene ovcí vala‰ky ãerné. Letos se tûmto oveãkám narodilo ‰est jehÀátek, o které byl obrovsk˘ zájem, a Sovinecko, o. p. s., nemûlo ‰anci vyhovût v‰em, ktefií je chtûli odkoupit pro vlastní chov. Jak se vyrábí nejrÛznûj‰í produkty z ovãího mléka a jak vzniká ovãí s˘r v kotlíku nad ohnûm, pfiedve-

dl názornû Libor Zavack˘. Zájemci si pak tyto ãerstvé ovãí pochoutky, dochucené nejrÛznûj‰ím kofiením a bylinkami, mohli zakoupit. Ostfiíhaná ovãí vlna putovala k ruãnímu zpracování na kolovrat, kde se pod ‰ikovn˘ma rukama Petry Kaãmáfiové mûnila v tenk˘ provázek. V budoucnu by mûla tkadlena nabízet zájemcÛm v˘robky z ruãnû tkané vlny vala‰ky ãerné, které vzniknou na malém ruãním stavu. Pod rukama lidového fiezbáfie ZdeÀka Smékala ze Stránského se zase zaãal pomalu rodit ovãáck˘ betlém. Pfied oãima náv‰tûvníkÛ se objevila vyfiezaná oveãka, jehnû s ovãákem a dal‰í ovãácké postaviãky budou vznikat v prÛbûhu roku. Ovãáck˘ betlém bude Vejrovku zdobit vÏdy o Vánocích. JiKo

Foto: archiv Sovinecko, o.p.s.

Prodej auta se nekonal Policejní komisafi SKPV zahájil v tûchto dnech trestní stíhání 34letého muÏe pro trestn˘ ãin podvodu. Loni v fiíjnu mûl ve Staré Vsi nabízet 50letému muÏi k prodeji vozidlo Ford. Pfii sepsání smlouvy pfievzal od po‰kozeného 5 tisíc Kã s tím, Ïe po pfiedání vozu obdrÏí dal‰ích 5 tisíc. V dohodnutém termínu ani pozdûji mu v‰ak auto nepfiedal a nevrátil ani zálohu.

Opil˘ fiidiã ujíÏdûl pfied policisty Policisté na Bruntálsku fie‰ili o víkendu sedm pfiípadÛ opil˘ch fiidiãÛ, z nichÏ jeden zpÛsobil dopravní nehodu. Jízdu pod vlivem alkoholu ‰etfiili také policisté z R˘mafiova. V sobotu 21. ãervna jel 53let˘ muÏ s vozidlem Dacia po ulici Julia Fuãíka. Vyjel do protismûru a ohrozil sluÏební vozidlo policie. Policisté se vyhnuli stfietu a zaãali vozidlo

pronásledovat. Po 150 metrech fiidiãe zastavili a pfii kontrole mu namûfiili 2,27 promile alkoholu v dechu. ¤idiã pfii‰el o fiidiãsk˘ prÛkaz a navíc bude vy‰etfiován z trestného ãinu ohroÏení pod vlivem návykové látky.

Pro peníze si nechal zapálit pÛdu Bruntál‰tí kriminalisté objasnili poÏár b˘valého internátu v RyÏovi‰ti, kter˘ úmyslnû zaloÏili dva muÏi. Policejní komisafi zahájil v tûchto dnech trestní stíhání 39letého a 40letého muÏe pro trestn˘ ãin pojistného podvodu. V kvûtnu 2005 mûl star‰í z obvinûn˘ch v pÛdním prostoru b˘valého internátu na Tovární ulici zaloÏit poÏár, kter˘ si objednal jeho komplic. Do‰lo k ãásteãnému zahofiení trámÛ stfie‰ní konstrukce. ZpÛsobená ‰koda na objektu ãinila 100 000 Kã a poji‰Èovna vyplatila majiteli pojistné plnûní ve v˘‰i 25 tisíc Kã. Peníze si oba muÏi rozdûlili.

Obec Horní Mûsto pofiádá ve dnech 19. 7. a 20. 7. 2008

Hornomûstské hody Program: Sobota 19. 7. 9.00 - 18.00 turnaj v kopané Memoriál Jordana Amanatidise 20.00 taneãní zábava - hraje skupina Syrinx 20.00 - 23.00 karikaturista Ludûk Vanûk (karikatura zdarma) 21.00 duhové bubliny Václava Strassera 21.30 bfii‰ní taneãnice 22.30 pfiekvapení Nedûle 20. 7. 10.00 vystoupení chrámového souboru v kostele sv. Mafií Magdaleny 10.30 prÛvod obcí 11.00 hodová m‰e svatá v kostele sv. Mafií Magdaleny 13.00 - 19.00 k poslechu i tanci hraje slovácká krojovaná hudba Vracovjáci 16.00 Josef Alois Náhlovsk˘ a Josef Mlad˘ Srdeãnû zvou pofiadatelé

Ukradli nepojízdnou ‰kodovku V Ondfiejovû zmizelo mezi 21. a 24. ãervnem nepojízdné vozidlo ·koda 120L, které stálo na travnaté plo‰e za kravínem. Neznám˘ pachatel je odcizil i s dvacetilitrov˘m kanystrem benzínu. Následující den ‰kodovku nalezli r˘mafiov‰tí policisté ve sbûrnû druhotn˘ch surovin. ZpÛsobená ‰koda ãiní 5 tisíc Kã.

Ponechal si nalezen˘ mobil Z trestného ãinu zatajení vûci byl v tûchto dnech obvinûn 18let˘ mladík. Trestního jednání se mûl dopustit tím, Ïe letos v kvûtnu nalezl na dûtském hfii‰ti na Pfiíkopech v R˘mafiovû mobilní telefon Nokia s fotoaparátem a pamûÈovou kartou. Mobil si pfiisvojil a pouÏíval pro svou potfiebu. Zpracováno z podkladÛ tiskové mluvãí PâR Bruntál

13

13/2008


Servis sluÏeb Informaãní stfiedisko R˘mafiov

Aquacentrum R˘mafiov

Otevírací doba:

Po - Pá 14.00 - 21.00, So - Ne + svátky 10.00 - 21.00

pondûlí - pátek: 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00, sobota: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00, nedûle: 13.00 - 16.00

V‰em vyznavaãÛm nudismu a naturismu aquacentrum nabízí plavání bez plavek, a to kaÏdou tfietí stfiedu v mûsíci od 19.00 do 21.00. Termíny v roce 2008: 16. 7., 20. 8., záfií - z technick˘ch dÛvodÛ zavfieno, 15. 10., 19. 11., 17. 12. 2008. Naturistické plavání je urãeno pouze pro rodiny s dûtmi, smí‰en˘m párÛm a Ïenám. Jednou mûsíãnû se koná Aquapárty s pfiíjemn˘mi masáÏemi - medovou, ostruÏinovou a dal‰ími.

DIAKONIE âCE, ST¤EDISKO V R¯MA¤OVù zve seniory k náv‰tûvû KAVÁRNIâEK kaÏdé liché úter˘ v budovû stfiediska na tfiídû HrdinÛ 48 v R˘mafiovû. Zaãátek vÏdy ve 13.30. Ukonãení kavárniãky 15.30-16.00. Kdo není schopen dojít do kavárniãky, mÛÏe vyuÏít odvoz v den kavárniãky v 13.30 od hotelu Pradûd. Pfiijìte si za námi povykládat a naplánovat aktivity, které byste sami nepodnikli. BliÏ‰í informace na ãísle 554 211 294. Termín kavárniãek na II. pololetí roku 2008: KaÏdé sudé úter˘ v mûsíci: 2. 9., 16. 9., 30. 9., 14. 10., 11. 11., 25. 11., 9. 12. Srdeãnû zvou a tû‰í se na vás zamûstnanci Diakonie âCE

Kryt˘ bazén v Bfiidliãné Plavání pro vefiejnost v ãervenci Od 1. do 7. ãervence bude kryt˘ bazén z provozních dÛvodÛ uzavfien Pondûlí Stfieda Pátek

14.00 - 20.00 Úter˘ 14.00 - 18.00 14.00 - 20.00 âtvrtek 14.00 - 18.00 14.00 - 20.00 Sobota 13.00 - 19.00 Nedûle 13.00 - 19.00 KaÏd˘ ãtvrtek od 18.00 do 19.00 se koná aerobik. Teplota bazénu 28°C (mal˘), 26°C (velk˘), teplota vzduchu 29°C

STÁTNÍ LÉâEBNÉ LÁZNù K A R L O VA S T U D Á N K A , s . p . Bazénov˘ komplex v Letních lázních v Karlovû Studánce Provozní doba: Letní láznû

Láznû Karlova Studánka, tel. recepce 554 798 111 Letní láznû, pokladny: ãasování a prodej procedur, tel. 554 798 314 bazénová pokladna, tel. 554 798 820 www.k.studanka.cc, e-mail: [email protected] Tel. ústfiedna: 554 798 111, ãasování procedur: 554 798 208 Pfiijímací a ubytovací kanceláfi, tel: 554 798 262, fax: 554 772 026 Solná jeskynû: Informace a rezervace: tel.: 554 798 208, 554 798 889, Po - Pá 7.00 - 14.00 554 798 314, Po - Pá 16.30 - 20.30, So 14.00 - 18.30 [email protected], [email protected]

CEKA - cestovní agentura Národní 5, 795 01 R˘mafiov Tel./fax: 554 211 525 Po - Pá 8.00 - 11.30, 12.30 - 16.00 kvûten - záfií otevfieno i v So 8.00 - 11.00 14

O státní svátcích 5. a 6. ãervence kino nehraje. sobota 12. ãervence

19.30

Bobule Komedie (âR 2007) Honza je typick˘ mûstsk˘ floutek. Jeho kámo‰ Jirka je podvodníãek, kter˘ moc rozumu nepobral, ale umí geniálnû oblbnout Ïensk˘. Právû toho oba vyuÏívají pfii sv˘ch podvodech. K‰eftují s byty, auty a vÛbec se v‰ím, co se právû namane. Jednoho dne se Honza dozví, Ïe jeho moravsk˘ dûda, kterého dlouho nevidûl, je váÏnû nemocn˘. Rozhodne se mu splnit jeho Ïivotní sen. Zajistí mu dovolenou snÛ, a aniÏ to tu‰í, splní si tím i svÛj sen. Najde to, co dlouho hledal a po ãem touÏil. Hrají: K. Hádek, L. Langmajer, V. Postráneck˘, T. Matonoha. MládeÏi pfiístupn˘ nedûle 13. ãervence

17.00

Alvin a Chipmunkové Rodinn˘ animovan˘ (USA 2007) Bratfii Alvin, Simone a Theodor jsou neobyãejné veverky, které nejenÏe umí mluvit, ale umí i v˘bornû zpívat. Jednoho dne narazí na Davida, kter˘ je nechá natoãit desku. Následují koncerty, davy fanou‰kÛ a Chipmunkové se ãím dál tím víc pou‰tûjí do rÛzn˘ch dobrodruÏství s dramatick˘mi následky. Davidova trpûlivost pomalu naráÏí na strop. Podafií se Alvinovi a ostatním zachránit pfiátelství s Davidem? MládeÏi pfiístupn˘ sobota 19. ãervence

19.30

Rambo: Do pekla a zpût Akãní drama (USA/Nûmecko 2008) Veterán z Vietnamu John Rambo se usadil kdesi v Thajsku a vede samotáfisk˘ Ïivot. Jeho poklid naru‰í misionáfiská skupina, vedená Sarah a Michaelem Burnettem, která se i pfies jeho varování vydá do problematické Barmy. A Johnovi nezb˘vá neÏ pfiispûchat na pomoc. V hl. roli: S. Stallone. Pfiístupn˘ od 15 let sobota 26. ãervence

19.30

Hranice smrti Horor (Francie/·v˘carsko 2007) Parta zlodûjÛ prchá s ukraden˘mi penûzi pfies hranice. Na chvíli zakotví ve starém hostinci. Z obyvatel zapadlé putyky se ale vyklubou fanatiãtí neonacisté se sklony ke kanibalismu. MládeÏi nepfiístupn˘

V srpnu kino z technick˘ch dÛvodÛ nehraje. Dûkujeme za pochopení.


13/2008

Kulturní okénko mûsta R˘mafiova Citát:

Známá i neznámá v˘roãí

Nejtemnûj‰í chvíle nastává vÏdy pfied úsvitem. Paulo Coelho

5. 7. 863

Pranostiky na mûsíc ãervenec

6. 7.

• âervenec - úrody blíÏenec. • KdyÏ dne ub˘vá, horka pfiib˘vá. • Slunce peãe - dé‰È poteãe. • Na Markétu kdyÏ pr‰í, ofiechy ze stromu sr‰í. (13. ãervence) • Na svatého Jakuba brambor prvá úroda. (25. ãervence) • Svatá Anna - chladna z rána. (26. ãervence)

Rytífisk˘ turnaj na fotbalovém hfii‰ti utkali oslepení ‰ermífii i bystrozrací lukostfielci, chodilo se na chÛdách a na dlouh˘ tûÏk˘ meã se chytaly slamûné vûneãky. Urputné zápolení po chvíli odpoãinku vystfiídala ohÀová show, v níÏ se pfiedvedli muÏní polykaãi a chrliãi ohnû i lepá orientální taneãnice Fatima. TfiebaÏe se zrovna odvíjel ãas slunovratu a na setmûní se muselo ãekat dlouho, magickou atmosféru ohÀového tance stálo za to zaÏít. Leto‰ní pfiedprázdninov˘ pofiad pro dûti se odehrával v pomûrnû skromném prostoru na okraji fotbalového hfii‰tû. Areál v‰ak v budoucnu ãeká rekonstrukce, která by zkvalitnila zdej‰í zázemí pro sport a umoÏnila vyuÏít tento prostor i pro kulturní pofiady. Plán architekta se teprve dokonãuje, uÏ teì ale slibuje lep‰í podmínky pro nejrÛznûj‰í spoleãenské aktivity. VyrÛst by zde mûlo napfiíklad pódium pro pofiádání koncertÛ a divadelních pfiedstavení, takÏe pofiady, jak˘m bylo vystoupení ãlenÛ Gonfanonu, by se zde mohly konat pravidelnû. ZN

10. 7. 1913 11. 7. 1593 11. 7. 1933 14. 7. 1918 15. 7. 1928 16. 7. 1773 19. 7. 1893 21. 7. 1773 22. 7. 1843 24. 7. 1803 26. 7. 1928 29. 7. 1793 30. 7. 1818 1. 8. 1348

:

Ve dne na krátce stfiiÏeném trávníku zápasili o vítûzství v turnaji, veãer se na asfaltovém plácku utkali s meãi, luky a ku‰emi. V‰ichni touÏili vyhrát, prokázat sílu, hbitost i pfiesnou mu‰ku. Na poãest vítûzÛ za soumraku vzplály ohnû... Tak nûjak vypadal pátek 20. ãervna na fotbalovém hfii‰ti. Za bílého dne je ovládli malí fotbalisté, soupefiící v turnaji fotbalov˘ch pfiípravek Lord Cup 2008, a s blíÏící se nocí se pfied oãima publika pot˘kali rytífii, lapkové i jeden hloup˘ Turek. V reÏii SVâ R˘mafiov a fotbalového oddílu TJ Jiskra se tu pfiedev‰ím pro dûti konala podívaná s atmosférou stfiedovûku jako dárek k nedávnému Dni dûtí a zároveÀ jako rozlouãení se ‰kolním rokem. ·ermífiská a divadelní skupina Gonfanon z Boskovic si pro dûtské diváky pfiipravila nejen pohádku O hloupém Turkovi, plnou soubojÛ, v níÏ nakonec, jak to b˘vá, nad svaly zvítûzí chytrost, ale i soutûÏe ve stfiedovûk˘ch disciplínách. Za mocného povzbuzování se pod pódiem

6. 7. 1893

Státní svátek âR - pfiíchod Cyrila a Metodûje na Moravu - 1145. v˘roãí Státní svátek âR - v˘roãí upálení Mistra Jana Husa roku 1415 zemfi. Guy de Maupassant, francouzsk˘ prozaik (nar. 5. 8. 1850) - 115. v˘roãí úmrtí zemfi. Mikolá‰ Ale‰, malífi (nar. 18. 11. 1852) - 95. v˘roãí úmrtí zemfi. Giuseppe Arcimboldo, lombardsk˘ man˘ristick˘ malífi (nar. 1527) - 415. v˘roãí úmrtí nar. Olga Havlová, první manÏelka prezidenta Václava Havla (zemfi. 27. 1. 1996) - 75. v˘roãí narození nar. Ingmar Bergman, ‰védsk˘ reÏisér a spisovatel (zemfi. 30. 7. 2007) - 90. v˘roãí narození zem. âenûk Junek, automobilov˘ závodník (nar. 25. 5. 1894) - 80. v˘roãí úmrtí nar. Josef Jungmann, spisovatel a literární vûdec (zemfi. 14. 11. 1847) - 235. v˘roãí narození nar. Vladimír Majakovskij, rusk˘ spisovatel a herec (zemfi. 14. 4. 1930) - 115. v˘roãí narození papeÏskou bulou zru‰en jezuitsk˘ fiád - 235. v˘roãí nar. Antal Sta‰ek (vl. jm. Antonín Zeman), spisovatel (zemfi. 9. 10. 1931) - 165. v˘roãí narození nar. Alexandre Dumas st., francouzsk˘ spisovatel (zemfi. 5. 12. 1870) - 205. v˘roãí narození nar. Stanley Kubrick, americk˘ filmov˘ reÏisér, producent a scenárista (zemfi. 7. 3. 1999) - 80. v˘roãí narození nar. Ján Kollár, slovensk˘ spisovatel a slavista (zemfi. 24. 1. 1852) - 215. v˘roãí narození nar. Emily Bronteová, anglická spisovatelka (zemfi. 19. 12. 1848) - 190. v˘roãí narození zemfi. Blanka (Markéta) z Valois, ãeská královna, první manÏelka Karla IV. (nar. 1316) - 660. v˘roãí úmrtí

Spoleãenská kronika Narodili se noví obãánci Veronika Chudá .................................................... Tomá‰ Gottwald .................................................... Michala BorÛvková ............................................... Filip Veãerka ......................................................... Bronislav Pavlík .................................................... Eli‰ka Kováãová ................................................... Krist˘na Lónová ...................................................

R˘mafiov Horní Mûsto R˘mafiov R˘mafiov Stará Ves R˘mafiov Dolní Moravice

Blahopfiejeme jubilantÛm, ktefií od pfiedcházejícího vydání oslavili 80 let a více

Stfiedisko volného ãasu R˘mafiov zve na Taneãní kurzy pro ‰kolní rok 2008/09 s lektory Veronikou Kainzovou a Liborem Sobkem Pfiedtaneãní pro 8. a 9. tfiídy zahájení 26. záfií, cena 500 Kã Spoleãensk˘ tanec pro S· zahájení 26. záfií, cena 500 Kã Spoleãensk˘ tanec pro dospûlé zahájení 3. fiíjna, cena 500 Kã Pfiihlá‰ky pfiijímá do 19. záfií 2008 Eva Kudláková v SVâ

Franti‰ek ·oman - R˘mafiov .................................................. Pavla Hynãicová - R˘mafiov ................................................. Anna Janeková - R˘mafiov .................................................... ZdeÀka Ondra‰íková - R˘mafiov ........................................... Marie Kudelová - R˘mafiov .................................................. Karel Polách - R˘mafiov ....................................................... Ludmila Orságová - R˘mafiov ............................................... AneÏka ·tanglicová - Janovice ............................................. Marie Andr˘sková - R˘mafiov .............................................. Hedvika KaÀovská - R˘mafiov ............................................. RÛÏena Furiková - Janovice .................................................. Elfrieda Grossová - R˘mafiov ............................................... Anna Mojáková - R˘mafiov ................................................... Marie Monincová - R˘mafiov ............................................... Ludmila ·mirková - R˘mafiov ..............................................

80 let 80 let 80 let 80 let 81 let 83 let 84 let 84 let 85 let 85 let 86 let 87 let 87 let 87 let 88 let

Rozlouãili jsme se Maria TisoÀová - R˘mafiov ..................................................... 1942 Josef Straka - R˘mafiov .......................................................... 1958 Evidence obyvatel MûÚ R˘mafiov

15

13/2008


Zájmové krouÏky Stfiediska volného ãasu R˘mafiov, ‰k. rok 2008/09

16


13/2008

Spojeni tancem Dne 21. ãervence pfiijede do r˘mafiovského Stfiediska volného ãasu 40 mlad˘ch taneãníkÛ z polského Ozimku, aby se zúãastnili taneãního soustfiedûní. Tóny hip hopu ãi standardního tance se ze SVâ budou oz˘vat aÏ do pátku 25. ãervence. V tyto dny si

pol‰tí taneãníci a r˘mafiovská taneãní skupina Move2you budou moci prohloubit své taneãní dovednosti pod vedením tfií kvalitních lektorÛ. Cel˘ tento projekt byl financován Evropskou unií. Jakub Vala

V˘sledková listina v˘tvarné soutûÏe vyhlá‰ené MûÚ R˘mafiov a SVâ R˘mafiov u pfiíleÏitosti Dfievafisk˘ch a mysliveck˘ch dnÛ Les je místo pro pohádky, pro víly a pro stra‰áky V kaÏdé kategorii byly vybrány nejlep‰í práce bez udání pofiadí 1. kategorie: matefiské ‰koly - M· Ozimek - Lucie Ducháãová, 4 roky - nejmlad‰í úãastnice - Patrik Hamerka, M· Janovice - Nela Mácková, M· Revoluãní 24 2. kategorie: 1. - 2. tfiídy - Luká‰ Bigas, Z· Bfiidliãná - Michaela Bártková, Z· Bfiidliãná - Marie Zaorálková, Z· Bfiidliãná - Radim Peterka, SVâ R˘mafiov - Petr Bubela, Z· R˘mafiov, Jelínkova 3. kategorie: 3. - 4. tfiídy - Zdenka âudová, SVâ R˘mafiov - Krist˘na Kobolková, SVâ R˘mafiov - Veronika Martinãeková, Z· R˘mafiov, ·kolní námûstí 4. kategorie: 5. - 6. tfiídy - P. Krajãová, Z· R˘mafiov, Jelínkova - Milan Kincl, Z· R˘mafiov, ·kolní námûstí - Václav Vlásek, Z· R˘mafiov, Jelínkova - Radovan Stanûk, Gymnázium R˘mafiov - Adéla KomÛrková, Gymnázium R˘mafiov

5. kategorie: 7. - 9. tfiídy - Libu‰e Fialová, Z· Bfiidliãná - Petr Ondrá‰ek, Z· R˘mafiov, ·kolní námûstí - Jaroslava JeÏková, Gymnázium R˘mafiov - Martin Tyã, Gymnázium R˘mafiov 6. kategorie: kolektivní práce - stra‰ideln˘ les, 8. B, Z· R˘mafiov, Jelínkova - vitráÏov˘ strom, 2. B, Gymnázium R˘mafiov - novinová stra‰idla, 1. B, Gymnázium R˘mafiov - zimní strom - R. Jurá‰ová, R. Krãová, E. Biedermannová, Z· Bfiidliãná - lesní víla - J. Kohoutková, N. Podhorská, A. Dolníãková, Gymnázium R˘mafiov 7. kategorie: nad 15 let - Romana Va‰ková, Gymnázium R˘mafiov - Tomá‰ Hofman, Gymnázium R˘mafiov - Katefiina Chudá, Gymnázium R˘mafiov - Kouzelná bufiinka R˘mafiov Zveme v‰echny vyhodnocené v˘tvarníky na DLMD 6. záfií 2008 do zahrady Hedvy, kde jim budou v rámci kulturního programu pfiedány ceny (asi ve 14.45). Eva Kudláková

17

13/2008


Z historie

Olomouãan Franti‰ek Leblos Star‰í ze sochafiÛ, ktefií zanechali své práce na námûstí Míru, Franti‰ek Leblos nebo Labloss, autor velmi cenného morového sloupu z roku 1683, je pÛvodem Holanìan z Engen, ale naturalizovan˘ v Olomouci. Není v‰ak známo ani pfiibliÏné datum jeho narození. StûÏí fiíci, jak na jeho jméno reagovala znaãnû nûmecká Olomouc, ãasto nepfiátelská k cizím konkurentÛm, neboÈ sochafiovo jméno znamená v nûmãinû neÏiv˘, bez Ïivota, ochabl˘ apod., a moÏná proto se objevuje i druhá forma Labloss. Kromû kamenosochafiství se zab˘val téÏ fiezbáfistvím. Usadil se u nás roku 1667. Zku‰en˘ a nadan˘ umûlec získal na novém místû autoritu a zafiadil se snadno mezi umûlecké osobnosti skvûlého severomoravského baroka. ¤adu prací provedl pro premonstrátsk˘ klá‰ter Hradisko u Olomouce. Pfies ve‰kerou dÛvûru, kterou mu prokazoval opat, do‰lo k jeho stfietnutí s dal‰ím fiezbáfiem Franti‰kem Zirnem, kter˘ nemohl pfienést pfies srdce, Ïe dostal pfiednost cizák pfied domácím mistrem. Spory obdobného druhu nejsou niãím neobvykl˘m ani dnes, a byly tedy v normû. Jeho ãtyfii synové Matûj, Jan Jifií, Antonín a Franti‰ek Antonín se vyuãili v jeho dílnû a v profesi potom svého otce následovali, av‰ak Ïádn˘ z nich jiÏ jeho kvality nepfiekonal. ·koda jen Ïe se o nadaném otci ani o jeho dûtech nezachovalo pfiíli‰ mnoho zpráv. Zakázku Marie AlÏbûty Hoffmannové z Grünbüchlu a Stfiechova, Ïeny Filipa Sigmunda hrabûte Dietrichsteina, na postavení morového sloupu na r˘mafiovském rynku vyfiizoval u Leblose v Olomouci její pansk˘ hejtman Jifií Hassnik z Weitzenfeldu nûkdy mezi lednem a bfieznem roku 1681, kdy obdrÏel v˘poãet sochafiov˘ch nákladÛ a ceny práce v hodnotû 300 zlat˘ch. Mariánsk˘

Foto: M. Marek sloup mûl b˘t vytvofien jako díkuvzdání ‰lechtiãny za ukonãení velkého moru v R˘mafiovû v roce 1680, zároveÀ mûl dál chránit obyvatele pfied v‰emi Ïiveln˘mi pohromami vãetnû epidemií, a proto se mûlo u nûj slouÏit sedm mariánsk˘ch m‰í loretánsk˘ch, neboÈ ãíslo sedm bylo povaÏováno za ‰Èastné. BohosluÏby se mûli úãastnit prosebníci, poddaní z celého panství. V druhém Leblosovû návrhu také nahradila pÛvodnû osmibok˘ dfiík sloupu dutá krychle se ãtyfimi zasklen˘mi baldach˘nov˘mi okénky s nádhern˘mi mfiíÏkami, jeÏ mûla pfiedstavovat loretu, tj. rodn˘ dÛm Panny Marie, kter˘ byl andûly zázraãnû pfienesen 1295 z Nazaretu do italského mûsteãka Loreto nedaleko Ancony, podle nûjÏ mají v‰echny dal‰í kopie

své jméno (viz napfi. v Praze). V r˘mafiovské loretû mûly hofiet po cel˘ rok dvû svíce. V ãervnu s cenou i návrhem hrabûnka souhlasila a Leblos se dal do práce. RovnûÏ oznámil, Ïe zhotovením soklu ve tvaru lorety povûfiil kolegu kameníka Schülera. Tfiináctého prosince obstaral italsk˘ lamaã Andrea Guldi vhodn˘ pískovcov˘ blok z miletínského lomu a Hassnik pouÏil k pfievozu zatím neopracovaného kamenného bloku koÀmi taÏené sánû. PÛvabnou sochu modlící se Panny Marie Immaculaty (Neposkvrnûné) stojící na tûle ìábla s kfiídly ze silnû zlaceného plechu, satana symbolizujícího v‰echny lidské strasti, jak je dobfie známe, dokonãil autor po nûkolika mûsících usilovné práce 6. kvûtna 1682 a dopravil ji na své náklady do mûsta. JiÏ v prvních dnech ãervna sochu instaloval na sokl a Schülerem pfiipravenou loretu za ohromného zájmu R˘mafiovanÛ od bezzub˘ch starcÛ a stafien pfies dospûlé aÏ k rozjíven˘m dûtem. Hassnik mûl ze zájmu velkou radost, a tak nechal pro pfiihlíÏející vyvalit celou beãku janovického zámeckého piva. Velmi hodnotné sochafiské dílo vysvûtil r˘mafiovsk˘ dûkan Pabst, pozdûji málem obûÈ Bobligova tribunálu, jiÏ o prvém mariánském svátku roku 1683. S jist˘m zpoÏdûním je‰tû poÏádal sochafi o dal‰í dva dukáty, které dluÏil olomouckému zlatníkovi za drah˘ kov, kter˘ pouÏil k pozlacení ìáblov˘ch kfiídel. Franti‰ek Leblos zemfiel 25. ãervna 1716 v Olomouci. Mgr. Jifií Karel Literatura: Karel, J.: Památka na velk˘ mor roku 1680, R˘mafiovsk˘ horizont 4, R˘mafiov 1999; AB kulturních památek âeskoslovenska, Praha 1985; Leisching, J.: Kunstgeschichte Mährens; Toman, Prokop: Nov˘ slovník ãeskoslovensk˘ch v˘tvarn˘ch umûlcÛ II. L-Î, Praha 1947.

Mûstská knihovna

Mûstské muzeum a Galerie Octopus

Z dÛvodu revize knihovního fondu je Mûstská knihovna R˘mafiov od 30. 6. do 13. 7. 2008 uzavfiena

Mûstské muzeum R˘mafiov a Základní umûlecká ‰kola R˘mafiov

PÛjãovní doba od 14. 7. do 31. 8. 2008 Po Út St ât Pá So

9.00 - 16.00 9.00 - 16.00 zavfieno 9.00 - 16.00 9.00 - 16.00 zavfieno

Povoleno MûÚ R˘mafiov

18

27. 6. - 30. 7. V˘stava prací ÏákÛ ZU· R˘mafiov V rámci akce ASIE se bude konat pfiedná‰ka Mgr. Jifiího Karla

St˘kání, pot˘kání a míjení s Asií u nás a v nás ve ãtvrtek 10. 7. 2008 v 18.00 v Mûstském muzeu R˘mafiov na terase âajovna - akce je spojená s malou ochutnávkou ãajÛ V pfiípadû nepfiíznivého poãasí se pfiedná‰ka uskuteãní v prostorách muzea


13/2008

Studentsk˘ klub

R˘mafiovsk˘ horizont a Studentsk˘ klub Stfiediska volného ãasu vyhla‰ují Literární a v˘tvarnou soutûÏ Marie Kodovské 2008 v kategoriích: • poezie • próza • ilustrace Lednem 2008 zapoãal druh˘ roãník literární a v˘tvarné soutûÏe, kterou na pamûÈ na‰í v˘znamné krajanky, naivní malífiky a básnífiky Marie Kodovské, vyhla‰uje ãtrnáctideník R˘mafiovsk˘ horizont spoleãnû se Studentsk˘m klubem SVâ R˘mafiov. Jako v pfiedchozích roãnících - nultém 2004 a prvním 2006 - mohou amatér‰tí básníci, prozaici a v˘tvarníci zasílat na e-mailovou adresu redakce [email protected] nebo na po‰tovní adresu R˘mafiovsk˘ horizont, Stfiedisko volného ãasu, OkruÏní 10, 795 01 R˘mafiov, své dosud nepublikované pfiíspûvky - básnû, povídky a fejetony, kresby a foto-

grafie, z nichÏ budeme bûhem roku vybírat ty nejzajímavûj‰í k oti‰tûní na stránkách na‰eho periodika. Zasláním pfiíspûvku do soutûÏe autofii automaticky vyjadfiují souhlas s jeho pfiípadnou gramatickou úpravou a zvefiejnûním. Nutnou podmínkou je opatfiení kaÏdého pfiíspûvku jménem autora a kontaktem. Po zku‰enostech z pfiedchozích roãníkÛ a v souladu s potfiebami ãernobílého tisku specifikujeme pravidla soutûÏe takto: v kategorii poezie pfiijímáme básnû a básnické cykly v rozsahu max. 20 stran, v kategorii próza pfiijímáme texty v rozsahu max. 10 stran, které mohou b˘t v pfiípadû potfieby rozdûleny na pokraãování,

v kategorii ilustrace pfiijímáme ãernobílé kresby, koláÏe a fotografie (barevné pouze s vûdomím autorÛ, Ïe se jejich charakter ãernobílou reprodukcí zmûní). Vûková ani dal‰í omezení se nekladou. Neãitelné rukopisné texty a jinde publikované práce budou ze soutûÏe vyfiazeny. SoutûÏ bude otevfiena do srpna leto‰ního roku, bûhem záfií a fiíjna budou zaslané práce vyhodnoceny. Vítûzové v‰ech tfií kategorií budou vyhlá‰eni bûhem literárního veãera spojeného s v˘stavou v˘tvarn˘ch prací na konci tohoto roku. Ze soutûÏních pfiíspûvkÛ bude redakce ãerpat i v následujícím roce 2009. ZN

poezie Miroslav Václavek Zb˘vá Pach slunce Ïhavé stíny stfiepení tam za skly marnota je ãas kdy najít v sobû kamení a jíly neustálosti ‰arlat v ohni tanãí zbaven v‰eho svíce zasychá zb˘vá dopít

Pojì Matné ráno kalvárie ulic zkfiiÏovaní láskou se proh˘báme do bizarních podob v hladinách po de‰ti a skfiípavû se líbáme ztraceni v ãase nic nenaleznuv‰í a lodû smrtné kfiiÏníky mrakÛ se potápûjí do slunce jako tûla hledaãÛ do hlubin cest kdyÏ stín vchází a pfiedivo srdce tká cit jenÏ nahotou odûje tu která Ïenou je a v du‰i má tfipyt

a v mofii trav teì svûty visí planety rosy na stvolech

pojì pÛjdeme bosí aÏ na konec budem pást stáda vãel a k rÛÏím z rakví vonût po milování

Hana Bendová: Lorien

Úsmûvnû

Kozinou na bahÀák a dále Kozina není pro R˘mafiovany chodsk˘ hrdina, ale uliãka vedoucí pfiíkr˘m svahem pod kostelem k sídli‰ti Pfiíkopy. Chodíme do flemdy, na autobusák, do kulturáku, na kluzák, koupat se do bahÀáku a nakupovat do peno‰e. Takov˘ch místních pojmenování máme víc, jsme asi trochu líní vyslovovat nûkolikaslovné názvy. TakÏe zajdu do sámo‰ky, do bufiku, do háãka, cestou se zastavím v kvûtince a pohfiebce. A v hasiãáku si koupím triãko, na kfiiÏovatce bartáãky nahlédnu, co se dûje v nucáku, jestli z toho není novû nûjak˘ vagón. Nebo kufr. Jak je tomu s na‰imi ulicemi? Máme 59 pojmenování pro ulice, vût‰ina z nich nese jmé-

no podle místa, kde se nachází, takÏe Pivovarská, U Rybníka, U Lomu, NádraÏní, Na Stráni, Na Vyhlídce, Pod Svahem, Na Mokfiinách, Ml˘nská a Podolská, Strálecká. Máme tfii námûstí: Míru, Svobody a ·kolní. Krátké a pûknû v˘stiÏné jsou názvy: Polní, Luãní, Zahradní, Lipová a Javorová, Vûtrná a Sluneãná. Na Sluneãné údajnû nejdfiív uvidíme vycházející slunce. Na‰tûstí uÏ zru‰en byl název tfiída Lidov˘ch milicí. Na‰e dûti i dospûlí dokázali „spáchat“ i ‰est pravopisn˘ch chyb pfii psaní takového názvu. Dal‰í na‰e ulice nesou jména v˘znamn˘ch zdej‰ích obyvatel: Jelínkova, Bartákova, Julia Sedláka a Tomá‰e Matûjky.

Ov‰em pouze muÏÛ! Dvû r˘mafiovské ulice zaãínají ãíslovkou, takÏe jdu ke znám˘m na náv‰tûvu z 1. máje na 8. kvûtna. Dovedli byste uvést v‰echny janovické ulice? Tu jsou: Panská, Sklepní, Zámek, Zámecká, Krátká, Skalní, R˘mafiovská a Opavská. A schválnû, rychle si vzpomeÀte, za kter˘mi zemûpásy se najdou asi Bezruãova, Jungmannova, Komenského a âapkova? KdyÏ to pÛjde ztuha, vezmûte na pomoc mapu stfiední Evropy. To byl ofií‰ek, kdyÏ na‰e po‰ta mûla doruãit dûtskou ruãkou napsan˘ dopis s adresou: Na‰e babiãka R˘mafiov Si

19

13/2008


recenze

Neklejte, v pekle mají plné sklady! Hrát pohádku, která je zaloÏena na komunikaci postav s divákem, není nic jednoduchého. Dûtsk˘ divák reaguje okamÏitû a bez pfiedsudkÛ, a to v dobrém i ve zlém. Pokud si herci dûtské publikum získají, pomÛÏe jim odvyprávût pfiíbûh a odmûní je hlasit˘m skandováním a povzbuzováním. Dûti hercÛm na jevi‰ti nic neodpustí, a pokud je pfiedstavení pfiestane bavit, dají to velmi v˘raznû najevo. HercÛm amatérského divadelního souboru Mahen se na‰tûstí podafiilo to první - malé diváky pohádka Jak ãert vyletûl z kÛÏe bavila a opravdovû ji proÏívali. Autor divadelní hry Jak ãert vyletûl z kÛÏe Jaroslav Kolodûj byl znám˘m fiezbáfiem loutek a amatérsk˘m dramatikem, kter˘ obûma sv˘m láskám zasvûtil cel˘ Ïivot - loutky pfiedstavil na v˘stavû Tisíc let ãeské kultury, která se konala v roce 1997 v Severní Karolínû v USA, jeho loutky se zúãastnily Svûtové v˘stavy v Hannoveru a na mnoha místech âeské republiky i Evropy. SvÛj zájem o ochotnické divadlo dal najevo pfiedev‰ím autorstvím nûkolika divadelních her. Jeho nejznámûj‰í komedie Dûdeãek, aneb Musíme tam v‰ichni se hrála jiÏ na více neÏ dvaceti ochotnick˘ch scénách. Ka‰párek (pfiesvûdãivá Radka Koláriková) se svou pohádkovou mo‰niãkou malé diváky tentokrát zavedl aÏ do pekla, kde se trápí hodn˘ mlad˘ ãert Kudrnáã (kouzeln˘ Pavel Kon-

‰tack˘). Pekeln˘ vládce Luciper (Pavel Hejsek) rozdûloval pekelné sluÏby sv˘m podfiízen˘m ãerticím Karda‰ce (skvûlá Vlasta Vykrutíková), ¤eãici (Helena Papajová) a Hromnici (Simona Láhnerová) a ãertÛm ·tûtínovi (Petr Bubela), Kakejzovi (zábavn˘ Luká‰ Adam) a Kudrnáãovi, a na Kudrnáãe pfiipadla nejhor‰í sluÏba - plnûní pfiání. KdyÏ nûkdo na zemi zakleje, fiekne, aby to ãert vzal, musí Kudrnáã pfiibûhnout a pfiíslu‰nou vûc skuteãnû vzít do pekla, aÈ uÏ je to nÛÏ, sekera, kamna nebo cokoli jiného. Jako naschvál právû v dobû jeho sluÏby lidé klejí a klejí... a pekelná skladi‰tû uÏ praskají ve ‰vech. A jako by toho nebylo málo, právû se jeden z pozem‰ÈanÛ rozzlobil na poãasí a fiekl, Ïe se budou ãerti Ïenit! TakÏe to vypadá, Ïe si Kudrnáã bude muset vzít za Ïenu starou ãertici Hromnici, i kdyÏ by mnohem radûji slavil veselku s Madlenkou (Pavla Zieglerová), dcerou ‰evce Klabánka (pfiíjemnû civilní Pavel Buchta), které uÏ nûjak˘ ten pátek nadbíhá promûnûn do podoby ãerného kocourka. Situace ãerta Kudrnáãe se je‰tû zhor‰í, kdyÏ dal‰í vztekloun na zemi zakleje a nevûdomky tak vysloví pfiání, aby ãert vyletûl z kÛÏe. Kudrnáã tedy musí opravdu vyletût z kÛÏe ale na ãertí kÛÏi si dûlají zálusk královna Dupidupi (Jana Stehlíková) a generál Rapl (Petr BoÏek). Boty z ãertovské kÛÏe totiÏ na

noze skoro necítíte a kam ‰lápnou, tam sedm let tráva neroste, a buben z téhle kÛÏe zaÏene kaÏdého protivníka. Do v˘stroje a v˘zbroje královské armády by se proto Kudrnáãova kÛÏe tuze hodila. Kudrnáã si svou kÛÏi schová v lese pod pafiez, zfiejmû ukolébán uji‰tûním malého hrdiny z hledi‰tû „Nech si to tam, já ti to pohlídám“. Zmocní se ãertovské kÛÏe opravdu generál a královna? Nebo se ji podafií zachránit kofienáfice Jojdálkové (Jana Ga‰peráková)? OÏení se Kudrnáã skuteãnû s ãerticí Hromnicí? Nebo se jen nepfiíli‰ pofiádn˘m ãertÛm slepily listy v pekelné knize? Jak uÏ bylo fieãeno v úvodu, dûti vzaly pohádkové postavy za své, a kdyÏ kofienáfika Jojdálková na‰la ãertí kÛÏi v lese a vzala ji do svého ko‰íku, spustily takov˘ nesouhlasn˘ povyk, Ïe se v první chvíli zdálo, Ïe ji bude muset vrátit pod pafiez a pohádka se nikdy nedohraje. Na‰tûstí se kofienáfice podafiilo publikum pfiesvûdãit o svém ryzím charakteru. I kdyÏ se to nedûlá, prozradím vám, Ïe v‰echno dobfie dopadlo, ostatnû jako v kaÏdé správné pohádce. A jaké byste si mûli z pfiíbûhu odnést ponauãení? Îe láska hory pfiená‰í a nûkdy pohne i peklem. Nebo Ïe nemáte klít, protoÏe ãerti se pak pûknû nadfiou. A taky uÏ mají plnû vyuÏity ve‰keré pekelné skladovací kapacity! ona

Seriál

PRVNÍ POMOC U DùTÍ: Informace Místní skupiny ââK - První pomoc pfii úrazech 18. U‰tknutí jedovat˘m hadem V na‰ich krajích se jedná o ménû ãasté poranûní, jedin˘m jedovat˘m hadem u nás volnû Ïijícím je zmije obecná. Hada dítû pfii pfiíhodû v pfiírodû ãasto ani nezahlédne, po u‰tknutí mohou b˘t na kÛÏi patrné jedna aÏ dvû drobné ranky, vzdálené od sebe asi 1 cm. Rána a její okolí rychle otéká, je zarudlé a bolestivé. U‰tknutí zmijí vût‰inou neb˘vá Ïivotu nebezpeãné, ohroÏeni jsou zejména star‰í lidé a malé dûti. Celkovû se mÛÏe objevit nevolnost, zvracení, bolesti hlavy. V nejtûÏ‰ích pfiípadech, pfiedev‰ím u alergikÛ, se rozvíjí anafylaktick˘ ‰ok, kfieãe a ztráta vûdomí. Postup první pomoci: - ránu po u‰tknutí nikdy nevysávejte ústy, nerozfiezávejte ani jin˘m zpÛsobem neroz‰ifiujte; - krátce masírujte prsty okolí rány, pokuste

se tak zv˘raznit krvácení, které mÛÏe ãásteãnû napomoci odplavení jedu ven z rány; - poranûnou ãást tûla ochlazujte studen˘mi

Foto: Jan ·evãík

obklady a provizornû znehybnûte, za‰krcovadlo nepfiikládejte; - dítû nechte v klidu, nejlépe vsedû a bez pohybové aktivity, mÛÏete podat bûÏn˘ lék proti bolesti (paracetamol - Paralen, ibuprofen - Brufen), vÏdy zajistûte odborné lékafiské o‰etfiení; - pokud se celkov˘ stav dítûte prudce hor‰í, je pravdûpodobné, Ïe se rozvíjí anafylaktick˘ ‰ok; vÏdy urychlenû volejte ZZS (tel. ã. 155) a zaãnûte provádût proti‰oková opatfiení; - v pfiípadû u‰tknutí nûkter˘m z exotick˘ch hadÛ postupujte obdobnû, pokuste se vÏdy zjistit ve spolupráci s chovatelem druh hada vzhledem k moÏné léãebné aplikaci séra obsahujícího protilátky proti hadímu jedu. MUDr. Pavel Srnsk˘ (První pomoc u dûtí)

JAK VYJDE R¯MA¤OVSK¯ HORIZONT O PRÁZDNINÁCH

V ãervenci a srpnu vychází R˘mafiovsk˘ horizont jako mûsíãník. Srpnové vydání bude v prodeji v pondûlí 4. srpna (uzávûrka je 24. 7. do 12 hodin), dal‰í vydání bude na pultech 5. záfií (uzávûrka je 28. 8. do 12 hodin). 20


13/2008

Zpravodajství mûsta Bfiidliãné

Îelezn˘ Zekon podpofiil slavnosti mûsta V sobotu 21. ãervna se na fotbalovém stadionu v Bfiidliãné uskuteãnily jiÏ ãtvrté Mûstské slavnosti, vyvrcholení mûsícÛ pfiíprav, nervÛ a oãekávání. Kupodivu témûfi v‰echny firmy a v‰ichni úãinkující se dostavili na slíbená vystoupení. Jen skupina Kentaur se kvÛli nemoci omluvila, ale s úspûchem ji zastoupila dal‰í známá skupina Tuty Fruty. Byli jsme zvûdavi na novou moderátorku slavností a byli jsme velmi pfiíjemnû pfiekvapeni, pfiijela druhá vicemiss âR 2007 v aerobiku, krásná, usmûvavá a pohodová Zuzana Balcárková. Po oficiálním zahájení starostou mûsta Bohumírem Kamencem pozdravil pfiítomné i pfiedstavitel druÏebního mûsta Ujazdu, starosta Ing. Tadeusz Kauch. A mohl zaãít bohat˘ program. Nebudu vyjmenovávat v‰echna vystou-

pení a atrakce, vyzvednu jen jednoho aktéra, kter˘ vystoupil, nadchl a získal si v‰echny pfiítomné nejen sv˘mi kousky, které se jen tak nevidí, ale i tím, jak dovede b˘t vesel˘, vtipn˘ a bezprostfiední - Zekon, Ïelezn˘ muÏ. Vûfiíme, Ïe se leto‰ní oslavy líbily, vÏdyÈ poãet náv‰tûvníkÛ pfiesáhl ãíslo 1500. KaÏd˘ obdrÏel dáreãek v podobû pohlednice a pamûtní medaili s logem Bfiidliãné a 35. v˘roãí získání statutu mûsta. Dûti si pfii vstupu navíc mohly vybrat z nûkolika dárkÛ, napfiíklad bublifukÛ, propisek, létacích diskÛ, blokÛ, pastelek nebo pfiívû‰kÛ. Veãerní ohÀová show byla pfiekvapením a pr˘ nezapomenutelná. V rámci celého programu se uskuteãnilo mezinárodní utkání mezi Bfiidliãnou a Naprzod Ujazd. Domácí mûli oplácet loÀ-

skou vysokou prohru a s pfiispûním nûkolika posil z R˘mafiova, b˘val˘ch hráãÛ Bfiidliãné, se to podafiilo v˘sledkem 5 : 2. Podûkování patfií v‰em, ktefií se o tuto vydafienou akci zaslouÏili, v ãele s Vûrou Jurá‰ovou, du‰í

cel˘ch slavností, a dále v‰em sponzorÛm, bez jejichÏ pfiispûní by to ne‰lo. Mûstské slavnosti byly financovány ze zdrojÛ mûsta Bfiidliãná, Euroregionu Pradûd a Moravskoslezského kraje.

Dobfií rodáci se vracejí Leto‰ní 4. roãník Mûstsk˘ch slavností v Bfiidliãné se konal v rámci 35. v˘roãí udûlení statutu mûsta. V souvislosti s tím se

uskuteãnilo také setkání starousedlíkÛ, ktefií se zde narodili nebo do mûsta pfii‰li v roce 1945. Pozváno bylo 28 dosud Ïijících

obãanÛ a pfii‰lo nebo pfiijelo jich 20. Ostatní nepfii‰li z dÛvodu nemoci nebo nepfiítomnosti v Bfiidliãné. Dostavila se i ãer-

stvá devadesátnice paní Antonie Dvofiáãková, plná elánu a energie, kterou by mohla daleko mlad‰ím rozdávat.

Fota: archiv D. Macha

21

13/2008 Setkání zahájil starosta mûsta Bohumír Kamenec, kter˘ v‰em pfiítomn˘m podûkoval za to, Ïe pfii‰li, a za v‰e, co zde od konce války vykonali pro obec a pozdûji i pro svoje mûsto. Svou tro-

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT ‰kou do ml˘na pfiispûl i sluÏebnû nejstar‰í zastupitel a radní mûsta Karel S˘kora. V rámci besedy pak starosta zodpovûdûl mnoho dotazÛ t˘kajících se hlavnû dal‰ích plánÛ na fie‰ení souãasn˘ch

problémÛ. Do‰lo i na symbolick˘ pfiípitek a pak nastalo vzpomínání nad dobov˘mi fotografiemi. V‰ichni pfiítomní dostali mal˘ dárek, bylo pfiipraveno poho‰tûní, a i kdyÏ se blíÏilo poledne, ni-

komu se nechtûlo z tohoto pfiíjemného setkání odejít. Proto na‰e podûkování patfií v‰em, ktefií se o toto pûkné setkání zaslouÏili, hlavnû v‰ak paní Charvátové, Gazárkové a Kupkové.

DeváÈáci se rozlouãili se ‰kolou Ve ãtvrtek 26. ãervna se uskuteãnilo setkání pfiedstavitelÛ mûsta, sboru pro obãanské záleÏitosti, fieditelky a tfiídních uãitelÛ Z· se Ïáky, ktefií letos konãí pravidelnou ‰kolní docházku a chystají se na svou dal‰í Ïivotní etapu. ÎákÛm i v‰em pfiítomn˘m na zaãátku zahráli a zazpívali Ïáci místní ZU·. Starosta Bohumír Kamenec v krátkém projevu Ïá-

ky pfiivítal jménem mûsta, naznaãil, co je v budoucnu ãeká, a popfiál úspûchy v nastávajícím období. Krátk˘m proslovem se pfiipojil i pfiedseda SPOZu Rostislav Malík. Následovalo pfiedstavení jednotliv˘ch ÏákÛ 9. roãníkÛ. Se sv˘m krátk˘m, ale velmi v˘stiÏn˘m hodnocením ÏákÛ své tfiídy mûla úspûch paní uãitelka Ho‰ková. Paní uãitelka

Kudelová také jmenovitû pfiedstavila své Ïáky a sdûlila pfiítomn˘m, kam mají namífieno. Naopak paní uãitelka Jurtíková od zaãátku neskr˘vala do oãí deroucí se slziãky pfii hodnocení své tfiídy, které bylo objektivní, ale i emotivní. Na vût‰inu pfiítomn˘ch to udûlalo hlubok˘ do-

jem. Paní fieditelka se ve svém závûreãném projevu vyjádfiila v tom smyslu, Ïe za celou dobu svého fieditelování nebyla svûdkem tak krásného, srdeãného a dojemného setkání u pfiíleÏitosti vyfiazení absolventÛ 9. tfiíd. Zpravodajství pfiipravil Daniel Mach

Dal‰í vzru‰ení na vsi! Mûstské zastupitelstvo na svém jednání 18. ãervna 2008 schválilo investiãní zámûr jednoho z podnikatelÛ - stavbu nové prodejny potravin v prostoru autobusového nádraÏí. Zfiejmû se nedalo ãekat, Ïe by nûkdo bral ohled na místní obchodníky a jejich uÏ tak tûÏkou pozici v dan˘ch podmínkách. Mám na mysli to, Ïe v Bfiidliãné je uÏ nyní sedm prodejen s potravinami, dal‰í dvû zeleniny a Ïe vût‰ina vût‰ích nákupÛ se odehrává v okolních supermarketech. Co v‰ak je zvlá‰È pfiekvapivé, Ïe chceme postavit dal‰í prodejnu potravin na velmi atraktivním místû v centru mûsta, na hezkém zeleném prostranství se vzrostl˘mi stromy (viz foto). Vedle vzru‰ení kolem vûtrn˘ch elektráren se stavba prodejny v této lokalitû zfiejmû stane dal‰ím tématem pro rozsáhlou diskusi. ·koda Ïe mûstské zastupitelstvo rozhodlo dfiíve, neÏ vyslechlo názory obãanÛ. Ty jsou zatím jednoznaãnû proti tomuto zámûru. PhDr. Miroslav Glacner st.

Fota: archiv D. Macha

Foto: M. Glacner st.

22


13/2008

Kam na v˘let

Po turistick˘ch znaãkách za znaãkáfii Znaãení cest má svÛj pradávn˘ pÛvod v praktickém Ïivotû. Odnepamûti se lidé snaÏili znateln˘m zpÛsobem oznaãit smûry ke sv˘m sídli‰tím a lovi‰tím. V prÛbûhu ãasu, jak docházelo k promûnám spoleãnosti, zvût‰ovala se lidská sídla, lidé byli více vázáni na místû sv˘m zamûstnáním a více se vzdalovali pfiírodû. Brzy zaãali pociÈovat, Ïe pobyt a pohyb v pfiírodû potfiebují pro své zdraví, také chtûli více poznávat okolní i vzdálenûj‰í svût, cítili i potfiebu sebezdokonalování. Podle sv˘ch zájmÛ se zaãali rÛznû organizovat, zakládali rÛzné spolky a kolektivní poznávání pro nû b˘valo i vût‰ím zdrojem informací. Pro snaz‰í pfiístup do krajiny, do pfiírody a hlavnû do hor se zaãaly poãátkem 19. stol. v hlavních alpsk˘ch údolích objevovat první znaãené cesty. Také v zemích Koruny ãeské zaãaly vznikat rÛzné spolky, které se vûnovaly propagaci zajímav˘ch a atraktivních míst. V dubnu 1881 vznikl první turistick˘ spolek - Moravskoslezsk˘ sudetsk˘ horsk˘ spolek (Mährische-schlessischer Sudetengebirgsverein - MSSGV) v Jeseníkách ve Fr˘valdovû, dne‰ním Jeseníku. K hlavním ãinnostem spolku patfiila od zaãátku úprava turistick˘ch cest a jejich znaãení. V Jeseníkách byly nejvyhledávanûj‰ími místy Pradûd, âervenohorské sedlo, ·erák a Rejvíz. Upravovala se rÛzná v˘hledová a odpoãinková místa, prameny a zpfiístupÀovaly se skalní útvary. V Beskydech kolem Radho‰tû vyznaãila Pohorská jednota Radho‰È první cesty v roce

Fota: www.karpaty.net

1884. V r. 1888 byl zaloÏen Klub ãesk˘ch turistÛ, kter˘ v âechách proznaãil první trasu mezi ·tûchovicemi a Svatojansk˘mi proudy, pak následovala trasa z Berouna na Karl‰tejn, nazvaná podle 1. pfiedsedy KâT Náprstkovou stezkou. V âechách se vedly znaãené cesty ponejvíce místy, která mûla znaãn˘ v˘znam v ãesk˘ch dûjinách pro národní uvûdomûní. Vznik âeskoslovenska v r. 1918 znamenal, Ïe Jeseníky pfiestaly b˘t doménou nûmeck˘ch turistÛ a na severní Moravû zaãaly postupnû vznikat i odbory Klubu ãeskoslovensk˘ch turistÛ. V r. 1921 bylo v tehdej‰ím âeskoslovensku vyznaãeno 25 tisíc kilometrÛ cest, v r. 1938 jich bylo jiÏ 40 tisíc. Bûhem druhé svûtové války se znaãilo velmi málo, nûkdy zámûrnû ‰patnû. Po válce, v prÛbûhu let 1946 a 1947, se díky mnoha nad‰encÛm v republice obnovily v‰echny znaãené cesty, vãetnû úprav cest. V R˘mafiovû do‰lo k obnovení KâST na podzim 1945 a na jafie 1946 zahájil klub pfieznaãkování sudetonûmeckého tvarového trojúhelníkového znaãení na‰imi pásov˘mi znaãkami. Prvními znaãkáfii byli pánové Franti‰ek Klech, Franti‰ek Vychodil a Vojtûch Pe‰tuha. První novû vyznaãená trasa byla R˘mafiov - Rab‰tejn, druhá R˘mafiov - Re‰ovské vodopády a tfietí R˘mafiov - Alfrédova chata. Rok 1948 a následující roky pfiinesly v republice závaÏné zmûny také ve sportu a turistice, tím i pro turistické znaãení. 12. 11. 1948

do‰lo v R˘mafiovû ke slouãení TJ Sokol, SK R˘mafiov a KâST R˘mafiov v jednotnou tûlov˘chovnou organizaci a to byl konec s organizovanou turistikou v R˘mafiovû. Po zru‰ení JTO v r. 1953 vznikla TJ Jiskra a také oddíl turistiky, kter˘ vedl pan Josef Nahodil. Znaãení turistick˘ch cest se obnovilo. Tent˘Ï rok turistick˘ oddíl zastavil svoji ãinnost, ale Josef Nahodil pokraãoval nepfietrÏitû ve znaãení turistick˘ch

cest aÏ do doby, neÏ se v roce 1971 odstûhoval. Po jeho odchodu se ujali znaãení manÏelé Nûmeãkovi, MUDr. Zdenûk Nûmeãek a Naìa Nûmeãková, a také pan Ladislav ·ín, v té dobû skauti ve v˘sluÏbû. V letech 1973 aÏ 1974 absolvovali nûkolik ‰kolení a zkou‰ek a stali se znaãkáfii 3. tfiídy. MUDr. Nûmeãek mimo znaãení dováÏel jako jedin˘, kdo mûl auto, také materiál pro znaãení, a to aÏ do r. 1984, neÏ onemocnûl, paní Naìa Nûmeãková znaãila za pomoci ryÏovi‰Èsk˘ch turistÛ aÏ do roku 1986. Pan Ladislav ·ín znaãil do roku 1991, kdy ode‰el do Konice a zaloÏil tam stfiedisko Junáka. V tûch obdobích mu rÛznû pomáhali M. Sedláãková-âu‰ková, B. a J. ·igutovi, L. Vykoukal, M. ·ínová, L. ·ín ml., A. Strako‰ a jednorázovû i M. Boxanová, J. Horáková a R. Kitschuh. Od roku 1979 do roku 1980 znaãili i manÏelé Alena a Milan MrÀkovi, ktefií byli za‰koleni L. ·ínem, stejnû jako v roce 1988 v Bfiidliãné vedoucí KâT paní L. HorÀáãková a Ing. Zahálka. V roce 1990 byl v R˘mafiovû obnoven

zásluhou Franti‰ka Vychodila Klub ãesk˘ch turistÛ, ale znaãilo se dále, jak to ‰lo, vypomáhali i turisté z jin˘ch míst okresu. Znaãením se o nûco pozdûji také zaãal zab˘vat Pavel Haniãák z Karlova, ãlen KâT R˘mafiov, kterého zauãovali manÏelé Servusovi z Vrbna pod Pradûdem. Pavel Haniãák je dnes jedním z na‰ich nejzku‰enûj‰ích znaãkáfiÛ, sám zauãil pût znaãkáfiÛ, ale vydrÏeli jen dva z nich, sourozenci Mácovi - Martina a Stanislav (ten je dnes lékafiem) a dnes jsou i oni zku‰en˘mi znaãkáfii. Pokud ãasovû tuto práci nestaãí, obãas jim v ní pomÛÏe i jejich maminka Jifiina. V souãasnosti je zatím KâT jedinou organizací zab˘vající se celostátnû znaãením turistick˘ch tras. Aby tyto trasy slouÏily dobfie kaÏdému turistovi, musí b˘t v‰ichni znaãkáfii pro‰koleni, sloÏit zkou‰ky a pfii znaãení dodrÏovat jednotné zásady znaãení pfiedepsané metodikou KâT. Základem znaãení tras jsou znaãky pro pû‰í turistiku, dále se znaãí trasy lyÏafiské a cykloturistické trasy ãtvercov˘mi znaãkami, které jsou sloÏené ze tfií pásÛ. Stfiední pás je vÏdy barevn˘, okrajové pásy pro pû‰í turistiku jsou bílé, pro lyÏafiskou turistiku oranÏové a pro cykloturistiku Ïluté. Cyklostezkám, které jsou vedeny po silnicích, pfiidûluje KâT evidenãní ãísla z celostátního registru, z povûfiení Ministerstva dopravy âR a Ministerstva vnitra âR jejich znaãení zaji‰Èuje také KâT spolu se Správou silnic. Cyklostezky jsou znaãeny Ïlut˘mi smûrov˘mi tabulemi s ãernou znaãkou kola a ãíslem cyklotrasy v záhlaví. Na konci roku 2005 bylo v na‰í republice vyznaãeno celkem 40 157 km pû‰ích tras vãetnû 2 243 km tras lyÏafisk˘ch, na trasách umístûno 52 260 smûrovek a tabulek, 3 213 smûrovníkÛ, 1 662 laminovan˘ch map a znaãkáfii, kter˘ch bylo v tom roce 1 357, odpracovali na znaãení cest 61 tisíc hodin. Cyklotras bylo vyznaãeno celkem 28 882 km. Jsou to úctyhodná ãísla, která také nûco vypovídají o práci znaãkáfiÛ, nad‰encÛ, milovníkÛ pfiírody, ktefií tuto práci vykonávají zdarma, pouze za úhradu cestovních nákladÛ. Mají radost z toho, Ïe mohou ostatním turistÛm uká-

23

13/2008 zat zajímavosti, které lze na tûchto cestách a poblíÏ nich v pfiírodû nebo ve mûstech najít. Ne v‰ichni v‰ak mohou a chtûjí tuto práci dûlat, a proto je vût‰inou znaãkáfiÛ málo. Ve znaãkáfiském obvodu Bruntál je jich v souãasnosti 27, nejvíce z nich je v Krnovû. R˘mafiov má v souãasné dobû tfii znaãkáfie. Moravskoslezsk˘ kraj má ‰est znaãkáfisk˘ch obvodÛ a ná‰ znaãkáfisk˘ obvod má v krajské radû znaãení svého zástupce pana M. Karase z Vrbna p./Pradûdem. Samo znaãení není levnou záleÏitostí, inflace v‰e zdraÏuje, barvy, fiedidla, ‰tûtce i dopravu na místo práce. DraÏ‰í jsou smûrovníky, mapy, stojany ãi v˘roba tabulek a smûrovek. Zdej‰í znaãkáfisk˘ obvod má rozpoãet více neÏ 70 tisíc Kã roãnû. Od roku 1997 jsou tyto náklady hrazeny z rozpoãtu cestovního ruchu Ministerstva pro vnitfiní rozvoj âR. Znaãkáfii musí b˘t ãleny KâT, musí nejdfiíve projít ‰kolením a sloÏit zkou‰ky praktické i teoretické, teprve potom mohou znaãit sami. Znaãkáfi v‰ak nemá znaãívat sám, pfiedev‰ím z bezpeãnostního hlediska, ale i z dÛvodÛ

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT rychlej‰í práce. Znaãení se obnovuje vÏdy po tfiech letech a pfied samotn˘m znaãením by se mûla znaãená trasa pfiedem projít, aby se vûdûlo, co v‰echno bude tfieba opravit, zmûnit nebo doplnit. Pak se v‰echny potfiebné vûci musí dopravit na místo. Jsou to barvy a fiedidla, ‰tûtce, pilka, zahradní nÛÏky, pracovní rukavice, hadr a noviny na ãi‰tûní, topografická mapa, pfiípadnû i buzola a také zápisník a tuÏka, protoÏe po skonãení práce se musí udûlat zápis a mnohdy i nákresy nového umístûní znaãek, pokud pÛvodní byly zniãeny nebo se musí v terénu posunout. V pfiípadû potfieby se musí z cesty a kolem znaãek odstranit náletové dfieviny a odfiezat pfiesahující vûtve, aby znaãka byla z nûkolika metrÛ cesty vidût je‰tû dal‰í tfii roky, i samotná cesta musí b˘t prÛchodná. Znaãkáfi musí také dbát o svoji bezpeãnost. KdyÏ na‰eho znaãkáfie u‰tkla pfii práci zmije, musel si zavolat lékafiskou pohotovost. Mûl ‰tûstí, Ïe to bylo v místech, kde byl dobr˘ signál pro mobilní telefon. Na sv˘ch cestách nacházejí znaãkáfii mnohdy i zapomenuté vûci, které jejich majitelé

dlouho hledají. Práce to není jednoduchá a mnohdy je vefiejností nedocenûná. Znaãení niãí vandalové, jindy se postará poãasí o v˘vraty nebo polomy stromÛ. Znaãkáfii se také setkávají s tím, Ïe v obcích, kde bylo znaãení napfiíklad na plotech nebo se roky chodívalo pfies urãit˘ pozemek, kudy vedlo znaãení, novému majiteli, pfiípadnû restituentovi, se tento zpÛsob nelíbí a znaãku odmítá. Pak by se mûl znaãkáfi chovat diplomaticky. Znaãená trasa je úãelovou komunikací, vefiejnû uÏívanou z naléhavé komunikaãní potfieby, a majitel musí tuto trasu strpût, jak rozhodl Nejvy‰‰í soud âR precedenãním rozhodnutím ze dne 7. 10. 2003, spis. zn. 22, C do 2191/2002. Trochu jiná záleÏitost vznikla napfiíklad u trasy vedoucí na vrchol sopky Velk˘ Roudn˘, kde obec Roudno nechala za drahé peníze postavit pûtipatrovou rozhlednu. Nynûj‰í majitel louky, kudy znaãená trasa vedla, znaãení odstranil, umístil tabulku Soukrom˘ pozemek a natáhl zábrany. Tohle v‰echno se znaãkáfiÛm stává. AÏ nûkdy pÛjdete znaãenou ces-

Objektivem ZdeÀka Habra

Dramatick˘ krouÏek Silvie Jablonãíkové

24

tou, vzpomeÀte si na lidi, ktefií znaãkují cesty. Pokud nûkde uvidíte, Ïe znaãení je po‰kozené nebo chybí, nezlobte se na nû, ale nahlaste to nejbliÏ‰ímu KâT. Byli bychom jistû v‰ichni rádi, kdyby znaãení bylo v‰ude dobré, v‰ichni bychom jistû chtûli mít právo na vstup do krajiny a nechodit jen po silnicích a kolem zadrátovan˘ch pozemkÛ. ByÈ v souãasné dobû není v módû chodit na procházky ãi turistické v˘lety, ale spí‰e sedût u televize nebo v lep‰ím pfiípadû chodit do posilovny, chÛze v pfiírodû je nenahraditelná pro lidské zdraví, fyzické i psychické. NeÏ pÛjdete na túru ãi v˘let, prostudujte si vãas platnou turistickou mapu, která vám o cíli va‰í cesty podá mnoho vysvûtlení a informací. MÛÏete si tak u‰etfiit zklamání. Informace: Kronika KâT R˘mafiov, zápis L. ·ína, Metodika znaãení KâT, Sdûlení krajského znaãkáfie ze 17. 6. 2008, F. Moser: Pû‰í turistika, M. Pernica, J. Rohlík: Na v˘let s mapou, Turistick˘ prÛvodce Jeseníky, znaãkáfiské informace z ãasopisÛ Turista, internet: www.klubturistu.cz. Hana Ka‰parová


13/2008

Z historie okolních obcí

S Prodankou neprorazili aneb Ochotnické divadlo v Lomnici Pfii studiu jedineãného jevu dosídlování pohraniãí po roce 1945 nelze nenarazit na problém kulturní asimilace skupin lidí s rozdíln˘mi kulturními návyky. Pfiipomíná to tavící kotel, v nûmÏ v USA vznikal národ, hrdû se oznaãující za Ameriãany. Dle lomnického kronikáfie Doupovce se zdej‰í obyvatelé v roce 1950 dûlili na Moravské Slováky, Hanáky, Valachy oproti „RumunÛm“, MaìarÛm a SlovákÛm, kdeÏto jiÏ za deset let rozdíly mizí, aby kolem roku 1980 zÛstala jen rezidua. Pfiíãin je jistû více, ale neopominutelnou je spolupráce v místní kulturní ãinnosti, konkrétnû v ochotnickém divadle. KdyÏ psal Doupovec svou kroniku, bylo ochotnické, neboli amatérské, divadlo v Lomnici na vrcholu své slávy a divadelníci z Lomnice, to byl pojem s nejlep‰í povûstí po celém tehdej‰ím R˘mafiovsku i sousedním Bruntálsku. Pravda, dnes uÏ Ïije zdej‰í divadlo jen v povûdomí pár pamûtníkÛ a mnohdy je to povûdomí mlhavé, zastfiené clonou desítiletí dávno minul˘ch. Snad i proto bude uÏiteãné vrátit se k té slavné minulosti a pfiipomenout to, co lze je‰tû zaznamenat a vysledovat. Aã byla Lomnice na rozdíl od sv˘ch sousedÛ vÏdy obcí s nûkdy vût‰í, jindy men‰í ãeskou men‰inou, první skuteãnû ovûfiené údaje o divadelní ãinnosti jsou spojeny aÏ s masivnûj‰ím pfiíchodem âechÛ do obce po roce 1920 - ÏelezniãáfiÛ, po‰ÈákÛ, lesníkÛ. Vrcholu bylo dosaÏeno ke konci let tfiicát˘ch, kdy lesní pozemky skoupil âechoameriãan dr. Joe

Hartmann. V Lomnici byla vystavûna moderní ãeská ‰kola, konaly se ãeské slavnosti, a co je pro nás dÛleÏité, hrálo se vefiejnû ãeské divadlo! Pro tehdej‰í povût‰inou dost prudérnû ladûnou vefiejnost vûc na hranici obecné morálky. Star‰í zboÏné Ïeny nechápaly, jak se mÛÏe nûkdo v urãitém spoleãenském postavení „nama‰kafiit jak kejklífika neb komediantka povûtrná a nemravnû se vefiejnû pitvofiit“. Zde by se daly citovat interpelace ãlenek Mariánské druÏiny kostelní na ãleny zastupitelstva a hlavnû starostu obce, by „nemravnosti tyto zakázal“. Ale to tro‰ku pfiedbíháme. I pfii podrobném zkoumání nûmeck˘ch materiálÛ z dûjin Lomnice nenacházíme hodnovûrné zmínky o nûjaké dobrovolné divadelní ãinnosti nûmeck˘ch obyvatel, a to aÏ do roku 1945. Pokud za nû nepovaÏujeme asi dvû ‰kolní mládeÏí uspofiádaná vystoupení staticky pojat˘ch Ïiv˘ch betlémÛ a ãtyfii spí‰e sladkobolnû ladûná a opakovaná vystoupení Ïiv˘ch obrazÛ, pfii kter˘ch byly vybírány peníze na stavbu pomníku padl˘ch v 1. svûtové válce. Téma bylo pfiíznaãné: Otãe ná‰, voláme tû obklopeni koufiem palby kanónÛ... První ãeské divadelní pfiedstavení uspofiádaly odbory Národní jednoty v roce 1926 - sjeli se na to ochotniãtí divadelníci vesmûs z fiad ÏelezniãáfiÛ od Mariánského Údolí po Krnov. MírÀounce rozverná fra‰ka se jmenovala Já jsem koudelníkÛv syn a v Lomnici se hrála na nádraÏí! Obec totiÏ odmítla propÛjãit „ãesk˘m Komödiant-gauklers“ sál obecní

Tfietí zvonûní Zleva: Jarmila Smolková, Bedfii‰ka Sedláãková, Eva Gloserová

Tfietí zvonûní (27. 4. 1958) Horní fiada zleva: Doupovec, Jarmila Smolková, ·neberk, Bedfii‰ka Sedláãková, Hromeãek, Mali‰ek, Eva Gloserová, VyslouÏil, Nûmãík Dolní fiada zleva: reÏisér Bláha, (???), Stfiítecká, ·neberková, PláÀava hospody a téÏ dal‰ích pût hostincÛ „mûlo obsazeno“. Pozoruhodné bylo, Ïe herci vystupovali uvnitfi ãekárny a obecenstvo se na nû dívalo zvenku okny otevfien˘mi dokofián. Ono totiÏ pr‰elo, obecenstvo (okolo stovky lidí) mûlo roztaÏené de‰tníky, coÏ si hrající dovolit nemohli. NádraÏní pfiedstavení podobného druhu pr˘ bylo pofiádáno i v Dûtfiichovû. Jinak se kaÏdou sudou nedûli hrálo v ãekárnû na obou nádraÏích loutkové divadlo a za vstupenku slouÏil lístek na nástupi‰tû, tzv. peronka. Úãast pr˘ b˘vala hojná a pfiicházely i nûmecké dûti. Postavení ãeské men‰iny v Lomnici se stále zlep‰ovalo, obec sama nabídla sál obecní hospody, místní dechovka uÏ si „nepletla“ píseÀ Zelení hájové s hymnou Kde domov mÛj pfii spoleãn˘ch oslavách 28. fiíjna, ale to uÏ stála ãeská ‰kola s pûkn˘m sálkem a vybavením. Îel, moc divadelních kusÛ se zde ãesky neodehrálo, za dvefimi byl rok 1938 se v‰emi tragick˘mi dÛsledky. Je zaznamenáno, Ïe ãeská men‰ina uspofiádala do té doby v Lomnici asi deset „divadel“ a z tehdej‰ích hercÛ je pfiipomínán napfi. pan Koláfi, Vãeli‰, Míãek a jejich Ïenské protûj‰ky sleãna Koti‰ová ãi sestry Valentovy. Konec ãeského divadla pfii‰el se záborem 8. 10. 1938, kdy dostali místní âe‰i celé dvû hodiny na to, aby spakovali nejnutnûj‰í a utíkali k poslednímu vlaku do Olomouce. V té chvíli uÏ fiádili naplno henleinov‰tí fanatici, páãili skfiínû s divadelním fundusem a rozliãné kost˘my si museli oblíknout „kolaboranti“ s âechy. Ti

pak museli procházet obcí a táhnout vozík s bustou T. G. Masaryka politou v˘kaly a s noãníkem jako kloboukem... Po válce pfii‰li zpût do Lomnice jako první b˘valí men‰ináfii a za nimi rÛzné vlny dosídlencÛ. Lomnice byla na trati i hlavní silnici, dobfie pfiístupná a brzy byly snad v‰echny domy obsazeny. Jistû, kvantita pfieválcovala kvalitu, a tak jak jich hodnû pfii‰lo, stejnû rychle mnoho ode‰lo. Ti, kdo vytrvali, se uãili Ïít v jiné krajinû a klimatick˘ch podmínkách, neÏ byli zvyklí. Lidé pocházející ze Slovácka a Hané byli první, ktefií se snaÏili navázat na kulturní zvyklosti ve svém domovû, a z poãátku se jim to i dafiilo. JiÏ v roce 1946 se pofiádaly doÏínky a pak sokolské ‰ibfiinky. Peníze zde vybrané poslouÏily jako základ pro provoz ochotnického krouÏku, kter˘ se prezentoval jiÏ na podzim 1947 pokusem o hru Gazdina roba. Soudû dle vzpomínek paní Fry‰tacké ‰lo o pokus konãící na otevfiené scénû hádkou. V letech 1948-1949 byly jiné starosti - s akãním v˘borem NF i s hledáním „reakce“. Nov˘ mûstsk˘ národní v˘bor v roce 1950 vytvofiil podmínky pro obnovu ãinnosti divadelníkÛ a zaãalo se skuteãnû dafiit. To byla ta nejstar‰í generace ochotníkÛ spojená se jmény Karla Bláhy, reÏiséra a upravovatele textÛ, majícího zku‰enosti z koãovné divadelní spoleãnosti, a dále J. Hromeãka, kter˘ rovnûÏ pro‰el „koãující ‰mírou“ a v Lomnici byl nedostiÏn˘m maskérem a vlásenkáfiem. V roce 1952 se soubor pokusil prorazit niãím men‰ím neÏ

25

13/2008 Prodanou nevûstou, hranou ov‰em jako drama (!) o tfiech dûjstvích a beze zpûvÛ... Okresní osvûtáfi z R˘mafiova z toho ‰el do v˘vrtky a zakázal okamÏitû dále hrát. Pfiesto se podafiilo odehrát dal‰í tfii pfiedstavení za velké úãasti divákÛ. Dal‰í kusy byly jiÏ jaksi v normû a ‰lo tfieba o Mary‰u, Pasekáfie, Prach a broky. To v‰e v letech 1954-1955. V hlavních rolích byli J. PláÀava, V. Drápal, A. Mach, I. TaÈoun, A. Nûmãík a dal‰í. Z hereãek, které jsou ozdobou kaÏdé lep‰í divadelní hry, se zapsaly do pamûti nejvíce B. Vilímcová, M. Pálková, V. ·neberková. Jistû je vûcí názoru, kdo byl dobr˘ a kdo je‰tû lep‰í. Nûktefií vzpomínali na roli Kecala z Prodanky, kdyÏ ho hrál pan Z. Growka z Tylova a pfiímo z jevi‰tû u nûjakého chlívku házel repliky zufiícímu osvûtovému inspektorovi. Popisovaná první fáze ãinnosti lomnick˘ch ochotníkÛ konãila nûkdy v roce 1956, kdy nastal útlum a únava. Také podpora ob-

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT ce byla minimální. Ov‰em touha po úspûchu na prknech, která znamenají... atd., je nûco jako bájn˘ Fénix. Za nûjak˘ ãas se soubor opût „zvetil“ a zaãal s nov˘mi ãleny pfii nenápadném zapojení nûkter˘ch star˘ch. Byla to tfieba veledÛleÏitá nápovûda B. Sedláãkové spolu s reÏisérem Bláhou a maskérem Hromeãkem. Na tomto základu se dalo stavût a brzy se vrátili J. PláÀava s V. Drápalem a kmenové hereãky, dámy Vilímcová a Pálková. Nûktefií uÏ byli bÛhvíkde, pfiibyli ale mladí uãitelé L. Malí‰ek a L. VyslouÏil nebo J. ·neberk. Také J. Hrazdilová a S. Stfiítecká. Jelo se dál! To uÏ byl rok 1958 a ochotníci se pfiedvedli hrami, jako Prach a broky, Hrobãick˘ z Hrobãic, Poslední muÏ a Palackého tfiída. Zfietelné úspûchy zv˘‰ily sebevûdomí a soubor Ïádal zv˘raznûní podpory u vedení obce, coÏ se (kupodivu) povedlo a projevilo zakoupením opony (téÏ se na ni sbíralo) i úpravou jevi‰tû. Uãitelé, jak tomu ãas od ãasu b˘-

Prodaná nevûsta (r. 1952) - hráno 4x Zleva: Z. Growka (Kecal), reÏisér K. Bláha, B. Vilímcová Svérázné aÏ prÛkopnické pojetí Prodané nevûsty v reÏii K. Bláhy se hrálo v Lomnici a okolí v letech 1951-52 jako fra‰ka

Tfietí zvonûní Sta‰a Stfiítecká (RÛÏenka), Josef ·neberk (JUDr. Hudec) Fota: archiv J. Chytila valo, mûnili pÛsobi‰tû a docházelo ke zmûnám v základním kádru. Novû se zapojili V. Doupovec, J. Smolková, E. Gloserová a nelze zapomenout na technika V. Drahovzala. Toto obsazení zvládlo je‰tû klasickou Lucernu a „majstr‰tykem“ bylo uvedení Tfietího zvonûní. Hrálo se pfiesnû 27. 4. 1958, a jak mnozí fiíkají, vlastnû fiíkali, bylo to poslední pofiádné divadlo místních ochotníkÛ. A nová opona se navÏdy zatáhla, Ïe? Nezatáhla, ale uÏ to nebylo nikdy ono. Dal‰í údaje jsou nepfiesné, pr˘ se mûl hrát Revizor a jeho pfiedstavitel pfii generálce stále hledûl na obecního tajemníka, kter˘ si rád „pÛjãoval“ peníze z obecní kasy, a také nûjak˘ ten místní opilec se mûl poznat. Uznáte, Ïe to dál ne‰lo... âest divadelníkÛ se snaÏily zachránit tfieba uãitelky K. Bfiezinová a B. Doupovcová loutkov˘m divadlem, ale to uÏ pouze pro dûti. Jednou se vynofiila trochu záhadná osobnost fiíkající si Îán Pospé, mající snad blízko k nûjakému fieknûme undergrou-

Akce hradu Sovince

Noc hrÛzy ve zdech Sovince Hrad Sovinec je cílem milovníkÛ historie, ale i souãasného umûní. UÏ fiadu let se v jeho zdech konají v˘stavy pfiedních v˘tvarníkÛ, letos ãlenÛ Umûlecké besedy, a jiÏ tfiikrát se bûhem tzv. filmové noci na pátém hradním nádvofií promítaly zajímavé snímky domácí i zahraniãní provenience. Prvním pokusem o malou filmovou pfiehlídku bylo pásmo krátk˘ch filmÛ Jana ·vankmajera, které se na Sovinci promítalo v rámci v˘stavy ãesk˘ch surrealistÛ v roce 2001. Na tento poãin

26

pfiedloni navázala první filmová noc, znovu vûnovaná Janu ·vankmajerovi a jeho mistrovsk˘m kusÛm Lekce Faust a ·ílení. Následující rok se noc na Sovinci odvíjela v rytmu absolventsk˘ch snímkÛ zlínsk˘ch animátorÛ a jako celoveãerní film se promítaly Divoké vãely, debut Bohdana Slámy, úzce spjat˘ s krajinou v okolí Sovince. Leto‰ní tfietí roãník znovu pfiinesl snímek natáãen˘ v okolí hradu - byl jím krátk˘ film Draci studenta FAMU Tomá‰e Vrány, kter˘ mûl premiéru letos v dubnu.

Foto: www.loadedshelf.com

ndu, jinak to byl technik na statku a básník. Tento muÏ se pokusil realizovat v Lomnici jiÏ potfietí Prodanou nevûstu coby muzikál kdyÏ se to tak dnes odváÏíme nazvat. Ale ani ten s tímto prÛkopnictvím neprorazil. O vkusu a kvalitû osvûtové práce rozhodoval tehdy mlad˘, sebevûdom˘ a múzami téÏ políben˘ muÏ. Dnes je to kulturní veliãina aÏ ikona, tehdy v‰ak, lidovû fieãeno, Îánu Pospému pûknû „spafiil ãumák“ a bylo po „protilidovém, úpadkovém a k˘ãovitém pojetí jednoho ze základÛ ãeské klasické tvorby“, jak stálo v posudku. Îán to zapil a tím skonãila celá ochotnická divadelní tradice v Lomnici u R˘mafiova. âest její památce! P.S. Obecné mínûní míní, Ïe nevrátí se více. Nedávno zemfielá hvûzda nûkdej‰í ochotnické scény fiíkala, Ïe tradici pohfibila uÏ lhostejnost a nekulturnost nûkter˘ch. B˘valá krásná opona skonãila na ãísi Ïumpû, aby do ní nepadaly slepice. Epilog vûru nezaslouÏen˘... Jaroslav Chytil

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Hlavním lákadlem v‰ak byl MurnauÛv Upír Nosferatu s Ïiv˘m hudebním doprovodem kapely DG 307. Leto‰ní téma znûlo underground, bohuÏel druh˘ plánovan˘ celoveãerní film ...a bude hÛfi Petra Nikolaeva se pofiadatelÛm nepodafiilo získat. Pfiesto byl program sobotní (21. 6.) filmové noci bohat˘ a pfiilákal na hrad kolem dvou stovek divákÛ. Veãer zahájila r˘mafiovská alternativní kapela Sibérija, jejíÏ vystoupení pfiedznamenalo, Ïe leto‰ní filmová noc bude z velké ãásti také o hudbû. Následovaly dva krátké snímky studentÛ FAMU; nejprve zmínûní Draci, lyrick˘ pfiíbûh o pocitu viny z minulosti, kter˘ dokáÏe naru‰it vztahy v pfiítomnosti. Druh˘ krátk˘ snímek Vampír, stráÏce

hrÛzy Karla Birkichta s hudbou Varhana Orchestroviãe Bauera (2006) svou retro parodickou stylizací upírského tématu napovûdûl, Ïe se blíÏí hlavní bod programu - Upír Nosferatu Friedricha Wilhelma Murnaua. Klasick˘ horor Upír Nosferatu z roku 1922 je notoricky znám˘ nejen milovníkÛm Ïánru, k jehoÏ zakladatelÛm se nûmeck˘ reÏisér éry nûmého filmu právem poãítá, ale i fiadû hudebních pfiíznivcÛ, neboÈ Upír Nosferatu byl a dosud je velkou v˘zvou pro muzikanty. Vedle kapel Art Zoyd a Faust, jeÏ zmiÀují v pozvánce pofiadatelé filmové noci, nebo ãesk˘ch UÏ jsme doma improvizovan˘ hudební doprovod k filmu pfied nûkolika lety vytvofiilo i ostravské uskupení Srpen Pavla Johana Johanãíka (náv‰tûvníci

13/2008

jazzového klubu jeho koncert mohli vidût a sly‰et v bfieznu). Sovinecké publikum zhlédlo Murnauovu „symfonii hrÛzy“ s hudbou legendárních DG 307 a s komentáfiem jejich frontmana Pavla Zajíãka. Hlavní hvûzdy veãera, resp. noci, pfiedvedly skvûl˘ v˘kon a ponur˘ snímek na motivy Stokerova románu Dracula podbarvily skvostnû ponurou hudbou (sobû vlastní), pfiesto lze jejich pojetí vytknout jistou stereotypnost, díky ãemuÏ film ztrácel na dynamice. Tajemn˘ pfiíbûh transylvánského hrabûte Orloka v podání Maxe Schrecka podmalovan˘ hudbou DG 307 a charismatick˘m hlasem Pavla Zajíãka nicménû v setmûl˘ch zdech hradu získal vzácnou atmosféru autenticity (jak známo Murnau natáãel scé-

ny z Orlokova sídla na Oravském hradû). Toto pÛsobení prostfiedí „letního kina“ na hradním nádvofií bylo ostatnû jedním z impulsÛ, kter˘ ke vzniku filmov˘ch nocí vedl. „Spojení filmÛ s hradem dobfie pÛsobí, doplÀují se, prostor takfika komunikuje s filmy, které se v nûm promítají. Poprvé jsme toto magické pÛsobení vyzkou‰eli pfii Faustovi. Myslím, Ïe na spoustu divákÛ podobnû intenzivnû pÛsobil i Nosferatu - v té tmû a s kulisou hradu mohli mít pocit, Ïe Nosferatu se mÛÏe kdykoliv objevit,“ fiíká jeden z pofiadatelÛ Roman Kubík. Muzeum Bruntál a Roman Kubík plánují v pofiádání letních filmov˘ch nocí pokraãovat. Pfií‰tí roãník by se mûl nést v duchu historick˘ch filmÛ. ZN

Letní akce na hradû 12. a 13. 7. - ZA âEST KRÁLE Sovinec v temné dobû války tfiicetileté. Îivot v obleÏeném hradû, bitva, fiemesla, v˘stava zbraní. 26. a 27. 7. - PAST NA MEDVùDA Lesnické a sokolnické slavnosti.

Draví ptáci, loveãtí psi, právo útrpné, vãelafii a fiezbáfii. V˘stava loveck˘ch trofejí. 2. a 3. 8. - SOUMRAK LOUPEÎNÍKÒ ·ermífiské netradiãní prohlídky.

16. a 17. 8. - HODOKVAS RYTÍ¤E KOBYLKY Historick˘ fiemesln˘ jarmark s kejklífii, právem útrpn˘m a dobovou kuchyní. V sobotu veãerní program zakonãen˘ ohÀostrojem.

27

13/2008


Sport

Pofiádnû se zakousli do Hanáckého koláãku Olomouck˘ kulturní dÛm Sidia se stal dûji‰tûm pestré taneãní pfiehlídky pod názvem Rytmus tanãí nejen dûtem. Souãástí bohatého programu bylo také vyhlá‰ení Ïebfiíãkové soutûÏe O Hanáck˘ koláãek. Jedná se o soutûÏ sólov˘ch taneãníkÛ, ktefií pfiedvádûjí svá vystoupení v rÛzn˘ch taneãních disciplínách: disku, hip-hopu a v˘razovém tanci. A právû poslední zmiÀovaná disciplína byla zastoupena sólisty z taneãního klubu Jes.

V dûtské kategorii si prvenství odná‰ela Martinka Machaãová a její Tanec v písku, v juniorské kategorii vítûzství z loÀského roku obhájila Lenka Mrhalová a její Pohlazení po du‰i a hlavní kategorii vévodil Jan Xavier Tihelka coby Smrt. V‰em tûmto vítûzÛm srdeãnû blahopfieji a pfieji krásné a sluníãkové prázdniny. Alena Tome‰ková, vedoucí a choreografka TK Jes

StaÀte se na‰imi sponzory VáÏení a milí ãtenáfii, obracím se na Vás s neobvyklou Ïádostí. Taneãní klub Jes bude ve dnech 19. - 21. záfií 2008 reprezentovat mûsto R˘mafiov i âeskou republiku na mistrovství svûta v Bochumi, Honza Tihelka, mistr âeské republiky, dále odjíÏdí v fiíjnu na evropsk˘ pohár do Maìarska a v listopadu na mistrovství svûta do Riesy v Nûmecku. ProtoÏe se jedná o finanãnû velice nároãné soutûÏe, neobejde se na‰e úãast na nich bez Va‰eho sponzorství. Pokud se rozhodnete nás podpofiit, kontaktujte nás na tel. ãísle: 724 947 385. Dûkujeme Vám pfiedem za jakoukoliv podporu. Alena Tome‰ková, vedoucí TK Jes

Pozvánka na Skalsk˘ pohár Jezdeck˘ oddíl Horymas zve na XXI. roãník jezdeck˘ch závodÛ v nedûli 13. ãervence v areálu parkúrového jezdectví ve Skalách

Zahájení dopolední soutûÏe v 10 hodin odpolední soutûÏe ve 14 hodin Bohaté obãerstvení zaji‰tûno Srdeãnû zve Jezdeck˘ oddíl Horymas Skály

Foto: archiv TK Jes

V˘tvarná soutûÏ Nej... ãarodûjnice 2008 U pfiíleÏitosti svátku Beltine vyhlásilo Studio Sport a zdraví R˘mafiov v˘tvarnou soutûÏ pro dûti s názvem Nej... ãarodûjnice 2008. Do soutûÏe se pfiihlásilo 49 krásn˘ch ãarodûjnic. Hodnocení v˘tvarn˘ch prací probíhalo ve tfiech samostatn˘ch kolech. 1. kolo probûhlo 30. 4. - 1. 5. 2008 v Horském hotelu Figura,

Krist˘na Prokopová

28

kde práce hodnotili úãastníci Sletu ãarodûjnic a prvomájového EkoLetu a v‰ichni náv‰tûvníci JeseníkÛ. Vítûzové: 4 - 7 let: Terezka âloveãková 8 - 10 let: Bára Kuzmíková a Krist˘nka Kobolková 11 - 14 let: Nela Paulerová

Nela Paulerová

2. kolo v podobû internetového hlasování probíhalo cel˘ mûsíc kvûten.

borná porota sloÏená z v˘tvarníkÛ, uãitelÛ VV, vychovatelek a uãitelek M·.

Vítûzové: 4 - 7 let: Terezka ·ulíková 8 - 10 let: Krist˘nka Prokopová 11 - 14 let: Nela Paulerová

Vítûzové: 4 - 7 let: Natálka Struhárová 8 - 10 let: Krist˘nka Prokopová 11 - 14 let: Nela Paulerová

Ve 3. kole práce hodnotila od-

Absolutním vítûzem soutûÏe se stala Nela Paulerová, která zvítûzila ve v‰ech tfiech kolech. Gratulujeme v‰em vítûzkám i poraÏen˘m - v‰echny ãarodûjnice byly tak krásné, Ïe rozhodování nebylo vÛbec snadné a porota mûla velmi tûÏkou práci. Dûkujeme také uãitelkám z M· U Potoka, paní uãitelce Lakomé ze Stfiediska volného ãasu, paní uãitelce DoleÏelové z gymnázia, paní uãitelce âiklové ze Z· a rodiãÛm za v˘bornou spolupráci. Kompletní v˘sledky soutûÏe a v‰echny ãarodûjnice najdete na www.studiosportazdravi.cz. Baba Jaga L˘die ·védíková


13/2008

29

13/2008


PNEUSERVIS FIRMY STANISLAV JU¤ENA STANSPED

VÁ M N A B Í Z Í MIMO JIÎ KLASICKY POSKYTOVAN¯CH SLUÎEB I NOVù PLNùNÍ A âI·TùNÍ AUTOKLIMATIZACÍ - Momentálnû dále nabízí slevu na skladové zásoby osobních pneumatik zn. Barum ve v˘‰i 35 % (platí do vyprodání zásob)

Najdete nás na adrese: tfiída HrdinÛ 45, R˘mafiov Provozní doba: Po - Pá 800 - 1600 V naléhav˘ch situacích se lze na telefonu 774 950 041 dohodnout i jinak.

Dopravní firma Stanislav Jufiena - STANSPED se sídlem v R˘mafiovû pfiijme • fiidiãe pro mezinárodní kamionovou dopravu POÎADUJEME: - praxi v oboru MKD - fiidiãsk˘ prÛkaz skupiny C, E - trestní bezúhonnost - poctivé jednání - dobr˘ zdravotní stav NABÍZÍME: - náborov˘ pfiíspûvek dle délky odpracovan˘ch let u svého pfiede‰lého zamûstnavatele - tahaãe DAF + plachtové návûsy - dobré platové podmínky - vstfiícn˘ pfiístup • fiidiãe pro vozidlo do 12 tun POÎADUJEME: - fiidiãsk˘ prÛkaz skupiny C - vûk min. 21 let - trestní bezúhonnost - poctivé jednání - dobr˘ zdravotní stav NABÍZÍME: - pfiidûlení vozidla - po zauãení umoÏníme roz‰ífiení pro skupinu E - dobré platové podmínky - vstfiícn˘ pfiístup

Nástup moÏn˘ po dohodû ihned, pro bliÏ‰í informace kontaktujte: Stanislav Jufiena, tel.: 554 703 460 (v dobû od 7 do 16 hodin).

Vydavatel: Stfiedisko volného ãasu R˘mafiov, OkruÏní 10, 795 01 R˘mafiov, tel./fax: 554 211 410, http://www.rymarov.cz/mesto Neoznaãené foto: Redakce. Uzávûrka dne: 26. 6. 2008. Redakce si vyhrazuje právo na zkrácení, pfiípadnû úpravy nevyÏádan˘ch pfiíspûvkÛ a nemusí nutnû souhlasit se stanovisky uvefiejnûn˘mi v pfiíspûvcích dopisovatelÛ. Odpovûdn˘ redaktor: Mgr. Jifií Koneãn˘. Adresa redakce: OkruÏní 10, 795 01 R˘mafiov, tel.: 554 230 459, mobil: 737 802 259, e-mail: [email protected]. Vy‰lo dne: 4. 7. 2008. Pfiíspûvky laskavû zasílejte nejpozdûji do 24. 7. 2008. Dal‰í ãíslo vyjde 4. 8. 2008. Grafická úprava novin a inzerce: Tiskárna APRO Bruntál, Ruská 10, 792 01 Bruntál, tel./fax: 554 717 196, e-mail: [email protected]. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âR pod znaãkou MK âR E 11017. Cena 10,- Kã

30


13/2008

MARPI Trading, s. r. o., nabízí:

- pfiepravu sklápûãem M25 (2 m3, 2 tuny). Informace na tel.: 731 614 077 731 614 088 Pronajmeme rekonstruovan˘ podkrovní byt 1+1 /27 m2/ v Janovicích, Opavská ul. V místû zastávka autobusu, obchod. Informace na tel.: 731 614 077.

AL Invest Bfiidliãná, a. s., prodá: nákladní automobil Avia A 30-L rok v˘roby 1977, STK do 19. 9. 2008 za cenu 20.000 Kã. Tel.: 554 222 632, 602 572 057.

STONOÎKA R¯MA¤OV nejlevnûj‰í alkohol ve mûstû pfies 200 druhÛ vín kvalitní toãená sudová vína za velice dobré ceny; stáãená novou technologií (v‰e v nerezu, Ïádné plastové sudy) prodej minerálek a cigaret najdete nás vedle Autobazaru Dûdoch otevfieno kaÏd˘ den i o víkendu

31

Revoluãní 26, 795 01 R˘mafiov, tel.: 554 211 577, 608 830 940 www.autolasak.cz, e-mail: [email protected]

Otevírací doba: Po - Pá 8.00 - 17.00, So 8.00 - 12.00

· - Fabia 1.4, 44 kW · - Fabia 1.4, 44 kW, r. v. 2002, airbag, imob., z. stûraã, rádio, pfiíprava pro telefon. Cena: 88 900 Kã. CZ 1. MAJITEL SERVIS. KNIHA

splátka jiÏ

LPG ·koda Felicia 1.3LX, âR, 1. maj., r, v. 1999, imobilizér, z. stûraã, otáãkomûr. Cena: 74 900 Kã.

od 1. MAJITEL CZ

1121 Kã/mûs.

·koda Fabia kombi, 1.2 HTP, r. v. 2003, 2x airbag, rádio, centrál, posil. fiíz., zámek fiad. páky, z. stûraã, imob., el. okna. Cena: 149 900 Kã.

Vyzkou‰ená vozidla ·koda Koupená v CZ Po prvním majiteli S kompletní dokumentací Vãetnû servisní knihy

RS KLIMA 1. MAJITEL CZ

1. MAJITEL SERVIS. KNIHA KLIMA CZ

·koda Octavia 2.0 TDiRS, kombi, 125 kW, TOP, N1, r. v. 2006, ABS, ESP, ASR, NAVI, PC, CD+ mûniã, 4x airb., xen., rádio, el. v˘b., 6 rychl. a dal‰í. Cena: 549 900 Kã.

·koda Octavia kombi TDi, 77 kW, r. v. 2005, ASR, ABS, rádio, imob., el. okna, PC, vyhfi. el. zrcátka, tepl., z. stûraã, centrál, CD, 4x airbag a dal‰í. Cena: 324 900 Kã.

DIGI KLIMA CZ

1. MAJITEL KLIMA

KLIMA

·koda Octavia TDi, r. v. 2003, ABS, rádio, imob., el. okna, PC, taÏné, vyhfiívaná el. zrcátka, z. stûraã, centrál, CD, 2x airbag. Cena: 239 900 Kã.

·koda Octavia TDi, r. v. 2002, ASR, ABS, vyhfi. zrcátka, z. stûraã, senzor brzd, rádio, PC, imob., el. okna, el. zrc., centrál, CD, 2x airbag. Cena: 219 900 Kã.

·koda Octavia 1.9TDi, r. v. 1999, rádio, PC, teplomûr, mlhovky, imob., el. zrcátka a okna, centrál, CD, ABS, 2x airbag. Cena: 169 900 Kã.

SERVIS. KNIHA KLIMA 1. MAJITEL CZ

KLIMA SERVIS. KNIHA

DIESEL 110 kW 6 KVALT

Ford Focus 1.8TDDi, r. v. 2004, rádio, imob., posil. fiíz., el. zrc. a okna, z. stûraã, dûlená zadní sedadla, centrál, ABS, 4x airbag. Cena: 167 900 Kã.

Renault Scénic 1.9dCi, 1. maj., r. v. 2003, rádio, posil. fiíz., z. stûraã, imob., el. okna a zrcátka, centrál, ABS, 6x airbag. Cena: 169 900 Kã.

Renault Espace 2.2DCi, r. v. 2004, ABS, ESP, ASR, xenony, rádio, el. v˘bava, PC, indik. park., senzory, centrál, CD, 8x airbag. Cena: 234 900 Kã bez DPH.

KLIMA CZ SERVIS. KNIHA

KLIMA SERVIS. KNIHA CZ

·koda Fabia 1.4 16V, kombi, r. v. 2004, ASR, rádio, PC, tepl., z. stûraã, senz. svûtel, imob., el. okna, centrál, CD, alarm, ABS, 2x airbag. Cena: 169 900 Kã.

·koda Octavia 1.6i, 75 kW, r. v. 2005, ASR, rádio, PC, el. v˘bava, tepl., z. stûraã, senz. svûtel a brzd, centrál, CD, alarm, ABS, 4x airbag. Cena: 279 900 Kã.

1. MAJITEL 103 kW DIGI KLIMA ELEGANCE ·koda Octavia 2.0 TDI, r. v. 2006, ABS, ESP, ASR, el. v˘b., temp., z. stûraã, senz., navi, 4x airbag, kÛÏe, CD, rádio, PC, centrál, 6 rychl. a dal‰í. Cena: 374 900 Kã.

LPG CZ

1. MAJITEL CZ

·koda Fabia 1.4MPi, 50 kW, r. v. 2002, airbag, rádio, centrál, imob., posil. fiíz., z. stûraã. Cena: 129 900 Kã.

Peugeot 206 1.4 HDi, r. v. 2005, rádio, imob., el. okna, posil. fiíz., dûlená z. sedadla, z. stûraã, centrál, ABS, 2x airbag. Cena: 154 900 Kã.

AKCE S VOZY

Od nás s prázdnou neodejdete: K úvûru/leasingu bonusy:

Vyberte si

DVD nebo navigaci ke kaÏdému vozu

KLIMA SERVIS. KNIHA 4X4 Jeep Cherokee 2,5 CRD.SPORT, r. v. 2002, rádio, posil. fiíz., z. stûraã, uz. difer., imob., el. okna a zrcátka, centrál, CD, ABS, 2x airbag. Cena: 289 900 Kã bez DPH.

• Prodej ojet˘ch vozÛ v‰ech znaãek • Dennû v nabídce aÏ 150 vozÛ • V˘kup za hotové – peníze ihned na ruku

• • • •

satelitní navigace DVD pfiehrávaã CCS aÏ za 10 000 Kã Construct nebo Defenlock • 4x nové pneu • plná nádrÏ PHM

s GE Money Auto CZ N1 DIGI KLIMA SERVIS. KNIHA Ford Focus II,1.4-16V, r. v. 2005, ABS, rádio, posil. fiíz., PC, multif. volant, el. v˘bava, tepl., temp., z. stûraã, imob., centrál, CD airbag. Cena: 237 900 Kã.

• Vykupujeme vozidla i v úvûru/leasingu • Protiúãet va‰ím vozem samozfiejmostí • Slevy na vybrané vozy 5 000 - 30 000 Kã

- úvûr od r. v. 1998 - akontace od 0% - splátky aÏ na 72 mûsícÛ vyfiízení smlouvy do 30 min. - v˘hodné poji‰tûní - v˘mûna oleje v autoriz. servisu

ZDARMA

·etfiíme va‰e peníze • neplaÈte poplatek za smlouvu • lustrace vozidel ZDARMA • nemûnná v˘‰e splátek

2008. Ročník X. Vyšlo Cena 10 Kč

Recommend Documents