Nepravidelný obšťastník pro děti a od dětí hospitalizovaných ve FN Bulovka ČERVEN 2011 / číslo 38 / ročník 11 1
estovní sestra neboli Sestrafest již třetí rok s námi… idé jako jsou hvězdáři v naší škole ještě na návštěvě nebyli…
le také paralympionik nám poskytl rozhovor…
kládanky puzzle jsme úspěšně pokořili na Pucliádě…
aké na Den dětí se nám podařilo zahnat nudu…
adost přinese bezpochyby vždy Cirkus Paciento…
Ahoj čtenáři! Slunce, voda, vzduch. To je téma tohoto Flastru. Cítíte z těch slov už prázdniny? Než si je budeme zlatými paprsky slunce, plnými doušky vzduchu z voňavého lesa nebo plaveckými tempy ve zvlněném moři dopřávat o letošních prázdninách, vychutnejte si pohodu nadcházejícího léta v novém Flastru.
2
Ve čtvrtek 12.5. bylo na dětské ortopedii slavnostní vystoupení Cirkusu Paciento. Doktor Motyka a sestra Berušková nacvičovali každé odpoledne celý týden s malými pacienty různé cirkusové dovednosti – kouzlení, žonglování apod. Děti pak měly možnost ve čtvrtečním cirkusovém představení předvést nová kouzla a triky rodičům, dětem a zdravotnickému personálu z dalších oddělení. Všichni měli na tváři úsměv a za to klaunům moc děkujeme.
Zpracovaly I.Sibřinová a D.Pumprová 3
Ve středu 18. května 2011 proběhla na dvou dětských odděleních – chirurgii a ortopedii soutěživá Pucliáda. Ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Spirála v Přemyšlenské ulici na Praze 8 připravila akci hlavní iniciátorka Martina Ježková. Děti různých věkových kategorií byly rozděleny do skupinek, které skládaly puzzle na čas. Začalo se nejnižší obtížností, kterou zvládli všichni a končilo se těžkými tangramy, které už soutěžícím připravily horké chvíle. Všichni nakonec vyhráli a obdrželi ceny v podobě hrníčků, různých puzzlí a obrázkových nálepek. Akce byla úspěšná, hravá, veselá, dovádivá, soutěživá a hlavně povzbuzující.
Zpracoval L. Doležel
4
V úterý 24. 5. 2011 odpoledne přijeli do nemocnice Na Bulovce hvězdáři z pražské České astronomické společnosti. Přivezli s sebou dva dalekohledy, kterými jsme pozorovali Slunce. Vzhledem k nemocničnímu režimu se tato ojedinělá akce uskutečnila odpoledne, protože pozorování hvězd v nočních hodinách není jednoduché. Třeba příště. Akce se vydařila, počasí nám přálo. Kolem dalekohledu se sešli nejen dětští pacienti, ale i jejich rodiče, zdravotníci a učitelé, kteří celou akci zorganizovali. Po pozorování mladí astronomové Zuzka a Ondra připravili dětem na oddělení dětské chirurgie zábavný a poučný program, ze kterého děti napsaly následující reportáže.
Sestřičky z dětské chirurgie nás děti naložily na kolečková křesla, abychom se venku mohly zúčastnit pozorování Slunce. V parku u chirurgické kliniky byly postaveny dva dalekohledy namířené na Slunce. Na menším byly vidět obrovské sluneční erupce a na tom velkém černá skvrna (chladnější místo). Po pozorování jsme šli na jeden z pokojů dětské chirurgie, kde jsme hráli vědomostní soutěž O SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ. Rozdělili jsme se na dva týmy Los Amigos a Bulovka, které mezi sebou soutěžily. Kreslili jsme například vzkaz mimozemšťanům, dostávali jsme vědomostní otázky, popisovali Zemi z vesmíru a nakonec jsme se podívali na pohádku. Byla to krásná akce. Škoda, že někteří z vás tu nebyli. (David, 11 let, dětská chirurgie)
Ležela jsem v nemocnici na Bulovce. Jednou mě překvapila zpráva, že mám jít na promítání o hvězdách. Netušila jsem, že by v nemocnici mohlo být nějaké promítání. Říkala jsem si, kde asi bude. Pak jsem zjistila, že se to koná v jednom z nemocničních pokojů. Divila jsem se, že mě sestřičky pustí z jipky. Na pokoji jsme hráli hru na způsob „Člověče nezlob se“, jenže tady mohly vyhrát oba týmy. Já jsem byla v týmu jménem Bulovka a druhý tým se jmenoval Los Amigos. Konala se zábavná 5
vědomostní soutěž. Ze začátku jsme neměli moc štěstí a na kostce nám padala samá malá čísla, ale ve vědomostech jsme měli trochu navrch. Nakonec oba dva týmy zdárně doletěly do cíle. Pak nám pustili film jménem „Kráva na Měsíci“. Byl to velmi zábavný film a moc krásné rozptýlení v nemocnici. (Klára, 11 let, dětská chirurgie)
24. 5. 2011 se v buloveckém areálu objevily dva hvězdářské dalekohledy. Děti ze všech oddělení se mohly podívat na erupce a na skvrny na naší zářivé hvězdě – Slunci. Tuto možnost využili i někteří rodiče, prarodiče a sestřičky, které se zaujatými výrazy nakukovali do dalekohledů… Vyplazené jazyky a podivně zkroucené obličeje nebyly u nikoho výjimkou. Kolem čtvrté hodiny odpolední jsme se oblékli do civilu, aby se nás lidé nelekli a zamířili jsme k jezírku, které je kousek od hlavní brány. Na zatravněném plácku na nás již čekaly dva hvězdářské dalekohledy. Bílý menší, kterým jsme pozorovali erupce a černý, který byl pomalu třikrát tak velký, tím jsme zkoumali sluneční skvrny. Museli jsme si chviličku počkat, než byly dalekohledy seřízené, takže jsme se usadili ve stínu na zábradlí. Já měla to štěstí, že jsem strčila nohu do mraveniště s černými a velice vzteklými mravenci, takže jsem po chvilce rychle upalovala o kus dál a dotěrné a vzteklé mravence setřásala. Po nekonečně dlouhé chvíli, která však podle hodinek byla dlouhá jen osm minut, byly dalekohledy připraveny. Konečně jsme mohli vidět onu žhavou kouli, díky které tu vlastně jsme. V prvních chvílích přišlo zklamání, v duchu jsem si říkala „Bóže, oranžová koule?? Toť vše??“ Ale při bližším a důkladnějším prozkoumání mě zklamání opustilo. Vidět Slunce i se svými erupcemi a později se podívat na sluneční skvrnu, která sice vypadala jako malá černá tečka byl zážitek, který člověk jen tak nezažije… Vždyť, kdy se dostaneme k takovýmto dalekohledům?? O chvilku později jsme se ještě dozvěděli, že ona skvrna na Slunci, která vypadala jako malá tečka je prý jen o 1000 stupňů chladnější a je velká jen jako naše planeta Země.. Trošku mně padla brada při této představě, co si budeme povídat, nu… Když jsme se všichni vynadívali, tak jsme se pomalu začali ploužit zpět na pokoje. Musím přiznat, že toho dne bylo vedro víc než úmorné, ale jistě to stálo za to! (Lucie, 16 let, pediatrie) Zpracovala Z. Beranová
6
Ve středu 25. května 2011 se na pražském Staroměstském náměstí konal již třetí ročník SestraFestu. Náměstí se zaplnilo modrými plátěnými stánky, kde jednotlivé pražské i mimopražské nemocnice a organizace zabývající se zdravím předváděly novinky a dávaly veřejnosti užitečné informace. Mohli jste si nechat změřit tlak, tuk v těle, seznámit se s alternativní léčbou třeba pijavicí lékařskou. Dospělí si nechali zjistit, za jak dlouho mohou usednout za volant po požití alkoholu. Dozvěděli se, jak funguje srdce a mohly porovnat kardiostimulátory od nejstarších krabic až po nejmodernější miniatury. Byla možnost prohlédnout si inkubátor pro nedonošená miminka atd. Tradičně se zúčastnila i naše škola. Po dobu, co maminky a tátové testovali přístroje, děti zabavili pedagogové školy a připravili jim zábavné malování.
Zpracoval L. Doležel a D. Pumprová
7
Ve středu 1. června 2011 jsme tradičně na všech dětských odděleních s dětmi slavili jejich DEN DĚTÍ. V obrazové reportáži vidíte, jak se v nemocnici hrálo, soutěžilo a dovádělo. Na dětskou infekci připluli i piráti a děti soutěžily o jejich kořist. Na pediatrii se soutěžilo také a na závěr DD se výtvarničilo, portrétovalo a malovalo. Na dětské chirurgii malí pacienti poznávali pražské památky, známé osobnosti a klíčovou dírkou se snažili poznat skrytá zvířátka. Na ortopedii probíhal tradičně AZ kvíz a soutěž v poznávání českých pohádek.
Zpracoval L. Doležel 8
Od roku 2001 mnohonásobný Mistr Evropy v silniční a dráhové cyklistice. V roce 2009 se mu podařil úžasný výsledek na Mistrovství světa v anglickém Manchesteru, kde se mu po tvrdé přípravě podařilo zís-
kat titul Mistra světa v kilometru s pevným startem a stříbrné umístění v team sprintu, dále pak třetí místo na MS v silničním závodě a čtvrtá místa ve stíhacím závodě na dráze a časovce jednotlivců. Mimo to vyhrál MČR v silničním závodě a časovce (zdravotně postižených). Zaznamenal i několik dobrých výsledků v amatérských závodech.
Proč patříte mezi paraolympioniky? J.B:V dětství jsem prodělal dětskou mozkovou obrnu, což znamená, že špatně ovládám všechny svaly na levé půlce těla. Musíte s levou polovinou těla více posilovat? J.B: Musí se více posilovat, ale ono to moc nejde, jelikož se ta levá půlka těla rychleji unaví a nechce tolik poslouchat. Proč je cyklistický velodrom nakloněný? J.B: Jelikož se jezdí pouze dokola a na tělo působí dostředivá síla. Takže pokud by se cyklista naklonil ve velké rychlosti na rovině, tak by spadl. Jak rychle jezdíte? J.B: Při stíhačce jezdíme průměrnou rychlostí 52km/h a při nejkratších sprintech se jezdí až 70km/h. Stane se vám, že z kola spadnete? J.B:Samozřejmě se občas přihodí, že člověk z kola spadne, z tohoto důvodu nosíme přilbu. Já osobně bez přilby nikdy nevyjedu, jelikož mi už asi 6xkrát zachránila život. Jak se vám líbilo na paraolympiádě v Pekingu? J.B: Bylo to tam nádherný. V olympijských vesnicích se mohli potkat sportovci různých zaměření. Tyto vesnice žily 24 hodin denně. Jak mluvíte v cizině? J.B: Mluvím anglicky, kamaráda mám v USA, Austrálii nebo např. v JAR. Vím, že když jim napíšu, tak se o mne postarají, což platí u sportovců všeobecně. Za co jste získal duhový trikot? J.B:Tento trikot se dostává za vítězství na mistrovství světa a opravňuje vás k nošení tohoto trikotu po dobu celé kariéry. 9
Pacienti předali na konci přednášky Jiřímu Bouškovi vlastnoručně vyrobený dárek.
Včera 30.3. nás navštívil na dětském oddělení chirurgie na Bulovce český paralympionik Jiří Bouška. Nejprve nám vysvětlil a upřesnil, že když byl malý, měl dětskou mozkovou obrnu, která mu změnila celý život. Ale na druhou stranu se mohl dostat do českého paralympijského týmu jako cyklista. V roce 2008 měl možnost se zúčastnit paralympijských her v Pekingu, kde získal stříbrnou a bronzovou medaili. Každý z nás měl možnost si prohlédnout jeho dvě bronzové medaile a také se Jirky zeptat na jakoukoliv informaci. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že má plno známých po celém světě. Dle mého názoru, byla tato beseda příjemné zpestření stereotypního nemocničního dne.
Jiří Bouška ukazuje pacientům ochrnutou část svého těla.
(Marek, 3. ročník)
Přijel nás navštívit Jiří Bouška a vyprávěl nám, jaká je příprava na závody. V roce 2008 se dostal do Pekingu a pak nám říkal, jak to v Pekingu probíhalo. Přivezl medaile. Bylo to dobré odpoledne. (Vašek, 7. třída)
Minulý den byl zajímavý tím, že za námi přišel cyklistický mistr světa Jirka Bouška. Vyprávěl nám o přípravě na závody, jak se závodí a pravidla závodů. Přitom nám i promítali různé obrázky z Jirkových závodů. Jirka nám ukázal své medaile. Potom jsme mu předali naše obrázky, on se s námi rozloučil. (Daniel Ivan, 7. třída)
Závodní cyklista, který dostal 2 bronzové medaile a byl tu na pobavení dětí. Říkal nám o poruchách těla. Jirka je také nemocný, má celou jednu polovinu těla nemocnou. Ale bylo to dobré a zábavné. (Robin, 7. třída)
Jiří Bouška – paralympionik v cyklistice, který od malička trpí dětskou mozkovou obrnou levé části těla. V zimě se snaží trénovat na běžkách, i když to není zas taková zátěž jako na kole. Má známé po celém světě díky cyklistice, které se musí věnovat každý den, aby si udržel svojí fyzickou formu. Každý rok vyjíždí cyklisté na kolech, je to jejich tradice „jak na nový rok, tak po celý rok“. Přivezl medaili za druhé a třetí místo z Pekingu, je mistrem světa v silničním závodě, dvojnásobný mistr ČR a má mnoho dalších cen. (Petr,2. ročník)
Včera odpoledne jsem se naučil, že cyklistika je tvrdý sport a já osobně bych ji nechtěl dělat. Nechci každou chvilku jezdit po světě. (Dominik, 5. třída)
Zpracovala Z. Beranová a Z. Číhalová 10
Jiří Bouška poslal mezi pacienty sadu svých medailí.
Voda je nejrozšířenější sloučenina. Vyskytuje se v přírodě ve skupenství plynném, kapalném a pevném. Bez vody je život na Zemi nemyslitelný. Je to čirá, bezbarvá, v silné vrstvě namodralá kapalina, bez chuti a zápachu, teplota tání 0 °C, teplota varu 100°C, při 3,98 °C má největší hustotu (1,000 g.cm-1). Mrznutím se objem vody zvětšuje asi o 1/11. Voda na Zemi: 71% zemského povrchu zabírá voda = oceány, moře, ledovce a ostatní 99,7 % zdrojů vody = slaná voda a ledovce 0,3 % zdrojů vody = použitelných pro lidskou potřebu
Voda a lidské tělo: Lidské embryo = 94 % vody Kojenec = 75 % vody Dítě = 65 % vody Dospělý = 60 % vody Starý člověk = 55 % vody Krev = 83 % vody Kosti = 22 % vody Svaly = 76 % vody Mozek = 75 % vody
Voda – zajímavosti ze zeměpisu
Řvoucí čtyřicítky - oblast mezi 40. a 50. stupněm jižní šířky - představuje nejdivočejší moře na světě. V antarktické oblasti, si námořníci při svých plavbách zahrávají se značným rizikem. Vlny vysoké jako domy zde nejsou žádnou zvláštností. Pouze zde, ve své nejjižnější části, nejsou tři světové oceány přerušovány žádnou pevninou - jejich vodní masy zde vytvářejí dokonalý kruh. Proud, zasahující až do tříkilometrové hlubiny, jím unáší více vody než kterýkoli jiný na Zemi - každý den přemístí 165milionů tun vodní masy. Z hlediska mořského života patří oblast v celosvětovém měřítku k nejvýznamnějším.
Hluboko na dně oceánů leží temně hnědé nepravidelné hrudky, které obsahují mnoho minerálu, zejména mangan. Přítomno je v nich rovněž železo, měď, nikl a kobalt. Původ těchto manganových hlíz není jasný. Je možné, že je vytvořila tekutá hornina, vyvěrající z puklin v mořském dnu. Průměr hrudek se pohybuje v rozmezí 2,5 - 15 cm, ale jsou jich celé miliardy a představují ve světovém měřítku významný zdroj surovin. Mangan je důležitý průmyslový prvek, používaný při výrobě oceli, hliníku a litiny. 11
Golfský proud přináší teplo do severozápadní Evropy. Jeho výkon je přitom srovnatelný s energetickým výkonem 20 milionů jaderných elektráren. Tento významný oceánský proud přesouvá Atlantikem teplou vodu z Karibské oblasti do studených vod poblíž severního polárního kruhu. Představuje úžasnou sílu, okolo Floridského mysu se každou hodinu přesouvá 90 bilionů tun vodních mas. Díky teplu, jež přenáší Golfský proud přes Atlantik, je severozápad Evropy v zimě o několik stupňů Celsia teplejší než území o stejné zeměpisné šířce na Sibiři nebo v Kanadě. V hrabství Kerryna, jihozápadním výběžku Irska, jež je vystaveno plné síle Golfského proudu, vznikl díky tomuto jevu přirozený ráj subtropických rostlin a stromů. Když se teplý proud dostane do arktické oblasti, ochlazuje se, zvyšuje se jeho slanost a klesá k oceánskému dnu.
Pokud člověk věří nejrůznějším historkám, považuje oblast moře mezi Bermudami, Floridou a Portorikem za jednu z nejzáhadnějších částí zemského povrchu. Říká se jí Bermudský trojúhelník a za posledních 100 let se v něm bez zjevných příčin ztratilo více než 50 lodí a 20 letadel. Například 5. prosince 1945 zmizelo za letu z Floridy na Bermudy pět letounů amerického námořnictva. Beze stopy se ztratilo i pátrací letadlo vyslané za nimi. Vina se připisuje nadpřirozeným jevům, je však možné i jiné vysvětlení. Bermudský trojúhelník je jedním z mála míst na Zemi, kde lokální magnetické anomálie způsobené horninami oceánského dna způsobují, že střelka kompasu namísto k magnetickému severu směřuje k severu skutečnému, což může při navigaci vést k matoucím závěrům. Trojúhelník se rozkládá v blízkosti Golfského proudu vytvářející díky své rychlosti víry schopné potopit loď, v této oblasti se též vyskytují pod mořským dnem dutiny naplněné metanem. Metan může unikat v podobě divokých výronů bublin, jež dokáží narušit nadnášení plavidel na vodní hladině.
Původ solí v mořské vodě dodnes není zcela objasněn, protože horniny pevnin mají jiné složení. Prvotní domněnka byla, že se soli v oceánu nahromadily odpařováním sladké vody, do které přinesly řeky rozpuštěné horniny. Později začal převládat názor, že kovové součásti pocházejí převážně z pevnin, zatímco nekovové zbytky kyselin přináší převážně vulkanismus. Nyní se ovšem ví, že podmořské tzv. "černé komíny" chrlí Získávání soli z mořské vody na dno oceánů rudné roztoky s velkým obsahem kovů. Je zřejmé, že slanost mořské vody vzniká spolupůsobením mnoha příčin a záleží na tom, kde která z nich právě převládá. Složení mořské vody se v průběhu geologických epoch mění, liší se i podle jednotlivých moří či míst v nich a ani voda prvotního oceánu určitě nebyla "sladká". 12
Jeden litr balené vody vás vyjde přibližně 65krát dráž než kohoutkové. Konzumování příliš velkého množství vody příliš rychle může vést k intoxikaci vodou. K tomu dochází, když voda příliš ředí hladinu sodíku v krvi a způsobuje nerovnováhu v mozku. Intoxikace vodou se může stát například během intenzivního sportovního výkonu, kdy preventivně doplňujeme velké množství vody, kvůli pocení. Mnohem více sladké vody je uloženo pod zemí, než na zemském povrchu. Celkové množství vody na Zemi je asi 326 milionů kubických kilometrů vody. Člověk pocítí žízeň, když jeho tělo ztratilo více než 1 procento z celkového množství vody v těle obsažené. Hmotnost, kterou člověk ztrácí bezprostředně po intenzivní fyzické aktivitě, je váha vody, ne tuku, kterou aktivitou ztratil. Na Zemi je stejné množství vody jako při jejím vzniku, je to stále stejná voda, která mnohokrát prošla koloběhem. Proto voda z kohoutku může obsahovat molekuly vody, kterou již pili dinosauři. 1,2 miliardy lidí na celém světě nemá přístup k čisté vodě. Aby kráva nadojila jeden litr mléka, musí vypít alespoň čtyřikrát tolik vody. Už Hippokrates, známý jako otec medicíny, doporučoval lidem ve starověkém Řecku vodu před pitím převařit.
ZDROJ: INTERNET
http://www.vodnistrazci.cz/files/pdf/kolobeh.pdf http://www.vodnistrazci.cz/files/pdf/pribeh_kapky.pdf http://www.vodnistrazci.cz/files/pdf/omalovanky_vv.pdf http://www.vodnistrazci.cz/files/pracovni_listy.pdf
Zpracovaly děti z oddělení infekce pod vedením H. Hájkové 13
Velká a průzračná je ta voda zázračná, čistá a pitná.
O to nám taky jde, kdo se téhle vody napije, hned ožije.
Dobrá tahle voda, tam kde voda je, tam zábavy plný pytel je. Práce dětí na téma „voda“ ve vestibulu nemocnice
A v tom je také řešení
VODNÍK
a smysl tohoto „veršení“. Vodník peče perníčky, krmí s nimi rybičky. Těsta plné hrníčky, pracovité ručičky. Děravé má botičky, a špinavé šatičky.
(Standa, 6. třída, infekce)
(Míša a Kristina, 9 let, infekce)
POTŮČEK Malý potůček leží, Liška cestou běží. Lištička ho přeskočí, Čumáček si namočí.
VODA Byla jedna voda, nebyla jí škoda. Byla modrá jako voda, kdo ji viděl, tomu to dá.
(Robert a Martin, 8 let, infekce)
(Honzík, 8 let, infekce) Zpracovaly děti z oddělení infekce pod vedením I. Kovářové 14
Průměr Slunce Hmotnost Jak je staré? Jak dlouho bude ještě svítit ? Povrchová teplota Teplota jádra Hustota Slunce Hmotnostní poměry Slunce
1 400 000 km (to je asi 109 průměrů Země) 330 000 krát těžší než hmotnost Země 4,6 miliard let 5 až 7 miliard let 5 780 stupňů Celsia 15 000 000 stupňů Celsia 1 400 kg/m3 ¾ vodíku a ¼ hélia
Význam: Slunce je hvězda nejblíže k Zemi, zásobuje nás teplem a světlem. Předst avuje 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy. Slunce je koule žhavého plazmatu, neustále produkuje ohromné množství energie. Světlo dosáhne povrchu za 8 minut a 19 vteřin. Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem je asi 147 097 000 až do 158 099 000 km. Tyto změny nejsou však příčinou změn ročních období na Zemi. Energie ze slunečného záření pohání skoro všechny procesy, je na ní závislé podnebí, ale také počasí i teploty. Významně se podílí na odlivu a přílivu na Zemi, je klíčovým faktorem pro fot osyntézu a umožňuje živočichům vidět. Ultrafialové záření podněcuje výrobu vitamínu D v kůži.
15
Slunce je téměř dokonalá koule se zploštěním pouhých 10 km polárního průměru vzhledem k rovníkovému.
Zatmění slunce je astrologický jev. Když měsíc vstoupí mezi Slunce a Zemi, takže jej skoro zakryje (částečné zatmění) nebo úplně zakryje (úplné zatmění). Na části Země je výrazné ochlazení. Kolem černého kruhu je vidět záře.
Informace: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slunce Vytvořil: David, 16 let, dětská chirurgie
Slunce není pevné těleso. Je to plynná koule, která je tvořena plazmatem. 92 % Slunce tvoří vodík, 7,8 % hélium a 0,2 % jsou ostatní chemické prvky. Slunce se nachází v naší galaxii (označované jako Galaxie) mezi dvěma spirálními rameny, kde je nízká hustota okolních hvězd, proto také můžeme pozorovat vesmír kolem nás. Poloměr Galaxie je asi 50 000 světelných let a Slunce je od jejího středu vzdáleno přibližně 27 000 světelných let. Slunce patří mezi průměrné hvězdy v Galaxii. V naší Galaxii je asi 95 % hvězd méně zářivých, než je Slunce. Výjimečnost Slunce je v tom, že se jedná o osamělou hvězdu. Většina hvězd v Galaxii totiž tvoří dvojici, některé i trojici. Díky tomu se kolem Slunce mohly nerušeně vytvořit planety. Ve sluneční soustavě obíhají po stabilních drahách. Tomuto faktu vděčíme za to, že se na Zemi mohl vyvinout život. Slunce vyzařuje nejvíce v bílém světle, které v sobě obsahuje všechny základní barvy, tak jak je známe například z duhy. Poloměr Slunce je 695 000 kilometrů, tzn. je 109× větší než Země. Povrch Slunce je přibližně 12 000× větší než zemský. Slunce je nejhmotnějším tělesem ve sluneční soustavě. Hmotnosti všech planet, komet a planetek, tak tvoří jen necelé 1 % hmotnosti Slunce. Naše hvězda má hmotnost asi 2 ×1030 kg. Slunce podle posledních odhadů vzniklo před 4,57 miliardami roků. Zárodečná mlhovina, ze které Slunce vzniklo, se ve svém středu postupně zahušťovala, a tím také zahřívala. Když teplota přesáhla hranici několika milionů stupňů Celsia, začaly ve Slunci probíhat termojaderné reakce. Při nich se slučují atomy vodíku na hélium a uvolňuje se velké množství tepla a světla. Avšak palivo uvnitř Slunce není nevyčerpatelné. Vodík se postupně mění v hélium a tak jádru bude více hélia, zatímco obal hvězdy bude obsahovat více vodíku. V důsledku toho se produkce energie ve Slunci postupně zvětšuje. Nyní se nachází přibližně v polovině svého života. Podle nejnovějších teoretických modelů vydrží v současném stavu ještě asi 6,4 miliard let. Potom se termojaderná reakce přesune z jádra do povrchové slupky. Ta se bude pomalu zvětšovat a přesouvat k povrchu. Tím se téměř skokem zvýší produkce energie ve Slunci a naše hvězda podstatně zvětší svůj prů16
měr a její povrchová teplota poklesne. Ze Slunce se stane tzv. červený obr. Nejbližší planeta Merkur se vypaří a Venuše možná taky. Slunce postupně zvětší svůj objem, ale k Zemi Slunce nedosáhne. Naše planeta bude určitě naprosto neobyvatelná, protože teplota poroste do závratných výšek - podobně jako je tomu teď na Venuši. Pobyt na Zemi bude podobný spíše pobytu v parním kotli - vysoká teplota a vysoký tlak. Asi za 1,1 miliardy let se vypaří povrchová voda, za 1,8 miliardy let světový oceán.
http://fyzmatik.pise.cz/98516-zivot-slunce-i.html
Z továrny se kouří, slunce oči mhouří. Kuř, továrno, kuř, kdyby se z ní nekouřilo, bylo by nám hůř! I takovéto „ekologické“ básničky se učili vaši rodiče.
Slunce, jak je vidí dětští pacienti – výstava ve vestibulu nemocnice
Slunce nám však může i ublížit. Víte jak? Dojde k tomu přehřátím organismu: Úžeh – UV zářením Úpal – působení horka nebo vydýchaného vzduchu v místnosti Vyčerpání z horka – úpal a dehydratace Nebezpečné je také spálení kůže při nadměrném opalování První pomoc: Zamezit působení teplého prostředí Zajistit přísun čerstvého vzduchu Přikládat studené obklady Podávat tekutiny s dostatkem solí (minerálky)
Zpracovaly děti z oddělení dětské chirurgie pod vedením L. Doležela a S. Pokorné
17
Vzduch je směs plynů, tvořící plynný obal Země - atmosféru - sahající až do výše asi 1000 km. Má vliv na všechny chemické proměny jak v neživé přírodě, tak i v živých organismech. Prakticky všechny živé organismy (živá příroda) by bez kyslíku z ovzduší nemohly vůbec existovat. Má i své významné vlastnosti ohledně počasí, jedná se zejména o koloběh vody v ovzduší, což znamená déšť. Kromě toho ozón, takový hustější kyslík, udržuje na Zemi teplotu přijatelnou pro život, jinak by na noční straně naší planety byl mráz několika desítek stupňů, kdežto na denní straně by bylo více než stostupňové horko. Je také důležitou průmyslovou surovinou. Mimo jiné vzduch (resp. kyslík v něm obsažený) také slouží k oxidaci paliva ve všech běžných spalovacích motorech, k oxidaci paliva při výrobě elektrické energie v tepelných elektrárnách, dále při vytápění či ohřevu vody atd. Vzduch tedy slouží coby druhá (prakticky neviditelná) složka každého běžného fosilního paliva. Vrátíme se k tomu, že kyslík je pouze součástí vzduchu. Ve vzduchu se totiž nachází mnohem víc plynů. Nejvíc je v něm dusíku a to až 78%, natož kyslíku tu máme „pouze“ 20%. Obsahuje ale i jiné plyny, například: oxid uhličitý, argon, vodík nebo hélium. Jak dokáže vzduch dát život, tak ho dokáže i brát. Teď mám na mysli tornádo. Tornádo je silně rotující vír, vyskytující se hlavně během bouřek, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Dokáže vznést do vzduchu až 5 tun! Má podobu nálevky, trychtýře, který se spouští z bouřkového mraku. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 50 do 100 m/s i více, přičemž jeho velikost se může měřit i v průměru ve stovkách metrů. Tornáda se vyskytují téměř po celém světě, přičemž nejznámější oblastí je americký středozápad a jih, jedná se o tzv. tornádovou alej, nebo také o tornádový pás, který se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím - Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Ve Spojených státech je největší výskyt tornád na světě. Nejvíce tornád se tu vyskytuje v období od dubna do června. Jméno tornádo pochází ze španělského nebo portugalského tronada = bouřka, resp. tornar = točit se. Tornáda mají podobně jako zemětřesení svojí škálu síly. Tato škála obsahuje sedm stupňů. Od nejmíň ničivých F0, až po nejničivější F6, který dokáže srovnat se zemí několik domů. Občas se stane, že nějaké tornádo, které se prožene nad rybníkem nebo bažinou, vezme s sebou nahoru i nějaké živočichy. Nejčastěji jsou to ryby a žáby, které se po ustání tornáda vrací na zem a vypadá to, jako by pršelo. Některé žáby byly nalezeny naprosto zmrzlé, což svědčí o výšce, kam až mohou vyletět. Většina žab se ale najde živých nebo mírně poraněných, to však záleží na teplotních podmínkách. Letos (2011) si tornáda v jižní části USA vyžádala už přes 249 obětí. Nejhůře postižený je stát Alabama. Vážná byla i situace ve státě Mississippi, Georgia a Tennessee. Tři státy vyhlásily stav nouze a hlásí rekordní výskyt tornád. Alabamské město Tuscaloosa, kde žije přes 90 000 lidí, bylo postiženo nejvíce. Tornádo, které se městem prohnalo, zničilo vše, co mu stálo v cestě. Část města byla úplně srovnána se zemí.
Zdroje: www.wikipedia.org http://www.tornada.cz/tornada-v-americe/ Zpracoval: Michal, 15 let
18
Tornádo
je všude kolem nás. Skoro každý alespoň tuší, jaké má složení (78% dusíku, 21% kyslíku a 1% ostatních plynů) a že je se stoupající nadmořskou výškou řidší a řidší. Toto všechno jsou fakta, ale viděl ho někdy někdo? Podívejme se na vzduch tak, jak ho známe ze zkušenosti všichni, tedy jako na protivníka. Když běžíme, cítíme jeho odpor. Pravdou je, že někdo cítí odpor už v samotném slovu „běhat“, ale to je jiná kategorie odporu. Já se zaměřím na odpor z pohledu fyziky. Každý člověk, ale i auta, vlaky a hlavně letadla pracují s aerodynamikou. Konstruktéři letadel se inspirovali u ptáků. Je pravda, že letadla nemávají křídly, ale tvar křídel je velice podobný. Je neuvěřitelné, že tak velké kolosy dokážou létat. Myslím, že se máme od přírody ještě co učit. Jan, 17 let, dětská chirurgie
Zpracovaly děti z oddělení dětské chirurgie pod vedením L. Doležela a S. Pokorné 19
Letní prázdniny jsou bezesporu tím nejrizikovějším obdobím pro dětské úrazy. Toto období přináší dětem nejen zábavu a pohyb, ale díky prázdninovým aktivitám se každoročně zvyšuje počet jejich zranění. Letní úrazy jsou sezónně specifické. Vznikají buď při různých pohybových aktivitách a sportu (např. kolo, kolektivní hry, pády ze stromů apod.) nebo vlivem klimatu (teploty, slunce). Velkou roli hraje také omezený dozor a neznámé prostředí, ve kterém se děti pohybují. Nebezpečí v lese... Nedotýkejte se uhynulých zvířat, nález nahlaste dospělému V lese nechoďte těsně za sebou, pozor na větve a úrazy očí Dobře sledujte cestu - vyvrknutá noha je bolestivé zranění Chraňte se před hmyzem a klíšťaty odpuzovačem - některý hmyz roznáší nebezpečné nemoci Pozor na zranění o rezavé konzervy nebo sklo Rozdělávejte oheň jen na místech, kde je to povoleno, a pouze pod dohledem dospělého! Ohniště dostatečně obložte kameny, při odchodu ho zalijte vodou a zahrabejte Pitná voda...
Na pití a vaření používejte pouze vodu, která je označená jako pitná, voda z potoků, řek nebo rybníků může způsobit vážné zdravotní problémy
Za deště a bouřky... Buďte oblečeni do nepromokavého oblečení a holínek Při bouřce se neschovávejte pod stromy, nekoupejte se a neběhejte U vody... Při plavání nepřeceňujte své síly, neskákejte do neznámé vody V řekách dávejte pozor na proudy, vodní víry a nebezpečné předměty pod vodou Nikdy se nekoupejte pod jezem, pod splavem a tam, kde je značka "Zákaz koupání"! Na výletě... Oblečeme si pohodlné oblečení a pevnou obuv, vezmeme si do batůžku i teplejší oblečení a pláštěnku S sebou máme dostatek nápojů, svačinu a potřeby pro první pomoc Při jízdě na kole používáme přilbu Doporučujeme doprovod dospělého a mapu! Zpracovala Z. Číhalová
20
Kdo má rád karetní hry, tak by měl zpozornět. Pořídili jsme si poměrně novou hru, která není náročná na hrací místo. Na první pohled se tváří, že potřebujete hodně znalostí o těle, ale není složitá a hlavně je tam vložená kartička s nápovědou. Rozdává se pět karet, kterých se musíte zbavit odkládáním na hromádky. Kdo odloží poslední, vyhrává. Střídáte obrázek s popisem a názvy. Záchranou kartou je NOVÝ START a SUPER START. Jsou to takové žolíky, s kterými rozšíříte hru o další odkládací hromádky. Rozhodně si oživíte tělovědu, když už musíte trávit nějaký čas v nemocnici.
V této hře (která je velmi oblíbená na infekčním oddělení) hráči brání svět proti čtyřem zákeřným nemocem, které se šíří světem. Cílem hry je spolupracovat s ostatními hráči a společně tak porazit všechna útočící onemocnění. Každý v týmu má roli se speciálními schopnostmi, kterých je třeba využívat (např. medik, dispečer, výzkumník atd.). Hrací desku představuje mapa světa, na které je vyznačeno 28 měst na různých kontinentech. Na plánu jsou přesně ohraničena místa na pokládání karet, míry pandemie a infekce. Každá z nemocí má svoji barvu. SARS je červený, cholera je černá, břišní tyfus žlutý a antrax modrý. Výhodou hry je, že si můžete zvolit úroveň obtížnosti. Vybrat si můžete ze začátečnické, normální a hrdinské úrovně. A pro opravdu zdatné hráče existuje i rozšíření základní verze hry s názvem Pandemic - Nové hrozby. Ve hře jsou tři možnosti, jak ji prohrát: dojdou hrací karty na lízání, dojdou kostky značící nákazu, nebo přijde opakovaná pandemie. Jedinou možností, jak vyhrát, je vynalézt lék na všechny čtyři nemoci. Přejeme hodně štěstí!!! Připravila Ida Ronovská a Lída Rybářová 21
Máte poslední tři týdny na záchranu před nepovedeným vysvědčením. Přejeme vám samozřejmě to nekrásnější. To si odnesete ve čtvrtek 30. června 2011. Potom nastane nejkrásnější část roku. Čekají nás dva měsíce zasloužených prázdnin. Po dvaašedesáti dnech volna - přesně ve čtvrtek 1. září - nastoupíte do školy o ročník výš.
Další poprázdninový Flastr si přečtete v novém školním roce. Po celý rok, ve dne i v noci však můžete být s námi na internetových stránkách http:// www.skolabulovka.cz/flastr. Své náměty, připomínky a především příspěvky posílejte na
[email protected]
Vaše redakční rada
Láďa
22
Martina
Miloš
