ROK LIDOVÉHO. lé&i. mšfá^ STORAGE-lTcM HAIn - LpC LP9-F22G. :U.3.c. innpst^poslanc sociáln. a **> - ísske vsbdobí demokratických &a c

:U.3.c

ROK LIDOVÉHO a a

**>

-

innpst^poslanc sociáln demokratických &a c mšfá^ dcých stran eských ha rad ísske vSbdobí 1907— ,

it

N

4*&'-*\'

Napsal

DrJVACLAy VACEK.

lÉ&i *38£^

vého výbora e.iko»I
—

STORAGE-lTcM HAIn - LpC LP9-F22G U.B.C.

LIBRARY

ROK LIDOVÉHO PARLAMENTU :

i

innost poslanc sociáln demokratických a mšfáckých stran eských na rad íšské v období 1907

Napsal Dr. VÁCLAV

—

8.

VACEK.

cového výboru eskoslovanské sociáln demokratické i

(asopis 㣇").

—

Tiskem Dlnické knihtiskárny.

Úvod. Úkolem brožurky této jest soustavnshrnouti veškerou innost íšské rady od posled-

ních voleb, pehledn zaznamenati všechny

návrhy, které parlamentem byly projednávány, všechny dležitjší ei, které byly proneseny, interpelace, které podány, zkrátka všechen materiál, jenž inností parlamentu vzniká a jenž jest vrným obrazem celého státního a veejného života. I dležité ásti tohoto materiálu snadno mohou upadnouti v zapomenutí, nejsou-li vybrány z pramen denníbo tisku, které ši-

rokým vrstvám obyvatelstva jsou tžko pístupnými jakmile pesel den, kdy vytryskly na povrch. Ze soustavného a pehledného vypsání innosti parlamentu pirozen vynikne innost a stran v zastoupených, pi emž ovšem hlavní zetel vnujeme stranám a zejména ovšem

nm

poslanc

eským

innosti poslanc strany demokratické.

naší,

sociáln

Prvý rok života, který má za sebou snmovna všeobecného, rovného práva hlasovacího, jest dobou píliš krátkou, než aby pln vynikly všechny dsledky tak veliké politické zmny, jakou byla volební reforma. Pes to však jest z událostí a zkušeností tohoto roku možno uinit si aspo pibližnou pedstavu o smru a povaze nové dráhy, na kterou veejný n^i íivot byl tímto inem zatlaen. A tu beze váeho mžeme íci pedem, že všeobecné, rovné právo hi?.-

sovací v

Rakousku

se

osvdilo.

Ono osvdilo

základem ústavy jak s hlediska hlediska národ, tak s hlediska lidu.

se být nejzdravjším státu,

tak

s

Staí srovnat

mry

politický život náš za uplynulý rok s po-

dokud v íšské rad rozhodovaly a ihned na prvý pohled vynikne rozdíl. I kdyby nic nebylo bhem prvého roku vlivem demokratického parlamentu zlepšeno ve stát, kdyby vše zstalo pi starém, už to by vrstvy

dívjšími,

privilegované,

byl býval

prospch,

že

se nic

nezhoršilo,

po-

nvadž za jinak stejných okolností jest samozejm mnohem lepší, když parlament vybudován jest na zásad spravedlnosti, když zasedají v nm sku-

ten

zástupci lidu a ne jen zástupci majetných vrstev. Ale uvidíme z pehledného vypsání jeho innosti, že jak státu samému, tak všem vrstvám jeho obyvatelstva lidový parlament pinesl už v prvém roce svého trvání cenné pímé prospchy. Co

bylo škarohlíd, kteí pedpovídali, že zavedení všeobecného, rovného práva hlasovacího zpsobí irou anarchii v pomrech státních, znemožní jakýkoliv státní poádek a zatím už po celé desítiletí o ádnou, ústavní úpravu státních nebylo tak postaráno jako v tomto období! A jako stát, tak lépe cítí se za vlády všeobecného, rovného práva hlasovacího také obanstvo. Rozumí se samo sebou, že volební reforma nemohla pivodit žádné zázrané pevraty, že nemohla bhem jediného roku rozešit všechny sporné otázky, na nž vzhledem k mnohotvárnému složení státu práv u nás vnitní politický život jest tak bohatým, avšak ona pece zpsobila, že veejný život dostal se na zdravý základ a že klidn se vyvíjeti ku pedu. Dnes každý sebe chudší ovk ví, že má na nejvyšším míst, v parlament, kde se rozhoduje o správ státní a státním hospodáství, sve zastání. Tím vzniká zájem na státu, teprve nyní poíná se v Rakousku rodit státní myšlenka. Teba že

pomr

mže

opravdu lidoví poslanci nejsou v parlament ve vt-

šin a nemohou tam prosazovat, co by chtli, oni mohou pece v k-ždéni pípad zakroit, aby zabránili kivd, aby postavili se na obranu toho,

komu

staly se na

se

dje píkoí.

p. práv následkem

pi služb vojenské? A

O

snesitelnjšími

této kontroly

teba teprve

pomry

jediný rek

parlament za sebou, prvý- rok, v nmž pekonat všechny obtíže svého dtství, soustedit své síly k odklizování spoust, jež privilegovaný parlament zanechal po sob v státním život, pece uzáko :M celou adu zákon lidu pímo prospšných a k provedení úkol ješt mnohem dležitjších chystá se v dob bezprostedn

má

lidový

musel

píští.

Je pravda, astokrát se také stalo, že vtšina lidového parlamentu pod vedením vlády postavila se proti poslancm, kteí v ní tlumoili poteby lidu a návrhy jejich zamítla. To ale není vinou základu íšské rady, nýbrž vinou jejího složení. Snfmovna všeobecného, rovného práva hlasovacího nemže být vysplejší, svobodomyslnjší, jsou široké vsrtvy obyvatelstva a jestli v práci pro blaho lidu parlament nevykonal vždy takovou horlivost, jaké my bychom si bývali páli, pak každý voli, který pi volbách hlasoval pro kandidáta mštáekého, musí si být vdom, že on jest spolu-

tm

vinen na tom, když dnes pes lidovost volebního ádu poslanci nelidoví mají vpar-

lament ješt pevahu. Ale

kde

parlament lidový postavil se podstatný rozdíl mezi ním a mezi dívjším parlamentem privilegovaným. Když poslanci privilegovaného parlamentu na lidu se prohešili, byl tenío nim úpln bezbranným. Ponvadž chudí lidé nemli volební právo, nebyli poslanci od nich odvislí a mohli si proti nim všecko dovolit. i

tam.

proti potebám

lidu, jest

vi

Dnes však každý poslanec musí si být vdom, že zase pijde jednou den voleb, kdy bude mu ped lidem skládat úty. Každý

snmovn

protilidový in, jejž kterákoliv strana dnes v spáchá, otevírá oi lidem, kteí až dosud za ní stáli, každé strany jsou jí dvovali a ji volili. Dnes nejlepší výchovou pro lid a jestli pi posledních

iny

volbách voliové z vtšiny ješt zástupce nelidových stran vyslali do parlamentu, pak jejich jednáním, jehož následky sami na sob budou cítit, budou vychováváni stále více k správnému politickému názoru. Tak za všeobecného, rovného práva hlasovacího i ty pípady, pi nichž uplatní se vliv zpátenictví, souasn samy pispívají k oslabení tohoto vlivu a tím k ponenáhlé náprav. Pro síranu, která

opravdu poctiv rovného

zájm

širokých vrstev lidových za vlády všeobechlasovacího nemže být úin-

se zastává,

práva než prosté vylíení innosti parlamentu, ve které také její innost vyniká a mže být porovnávána s inností stran ostatních. Demagogie nepátel mže sice jednotlivé iny a projevy pekrucovati, mže o nich lháti nebo je umlovati, mže na okamžik zmásti názor veejného mínní, jakmile jest možno však pehlédnout delší období a posoudit politiku kterékoliv strany v celé její souvislosti, pak její obrysy jasn jsou vidt a každý, i kdyby demagogická suggesce sebe více na nj psobila, mže si o ní udlat správný úsudek. Z toho dvodu také v této brožurce chceme se písn držeti mezí nestrannosti a vcnosti. Nieho nejsme vzdálenjší, než abychom zveliovali zásluhy své vlastní, pehánli chyby odprc. Na vášni vost, s jakou soptí proti nim Zdšt žádných prostedk se ueštítících nepátel, chceme odpovídat klidem, pouhým ného,

njší

agitace,

vcným vypoítáním nulého roku v

fakt, uvedením toho, co se bhem parlament dalo, jak se pi každé

jednotlivé píležitosti chovali poslanci strany sociáln demokratické a jak poslanci stran ostatních. Na te-

náích pak

jest,

aby v každém jednotlivém

pípad

uvažovali, která strana zaujala stanovisko, jež odpovídalo jejich zájmu, která hájila jejich prospch, a úsudek, jejž si tímto zkoumáním utvoí,

rozhodne pak o tom, kterou stranu mají povavažovat za nejlepší, ku které se mají pi-

dati a kterou podporovati. Dokud sociálni demokracii nebylo mežno následkem nespravedlivých volebních

ád

úastniti se práce

zákonodárné,

byla

nucena nejvtší ást svých sil soustedit na agitaci, Dnes v tomto ohledu máme úlohu mnohem snazší. nebot chtjíce vzrstat do srdce stále širších vrstev obyvatelstva nepotebujeme nic jiného než poukázat prost na svou práci. Také v této brožurce chceme se vyhnout všem agitaním frásím a našim ponecháváme, aby mluvily za nás.

inm

Parlamentárni taktika sociální demokracie.

Zásadní stanovisko sociální demokracie k parlamentarismu vbec a také k parlamentu všeobecného, rovného práva hlasovacího jest podstatn odlišné od stanoviska, které zaujímají strany mštácké. Politické právo a politická rovnost sociální demokracii není cílem, nýbrž jen prostedkem, aby pomocí jeho

pro široké vrstvy pracujícího lidu dobyla rovnocennosti a rovnoprávnosti hospodáské. Hospodáské rovnosti nedobudou však široké vrstvy lidové díve, dokud nebudou mít samy ve svých rukou prostedky výroby. Pokud stroje, budou ve vlastnictví soukrokapitalist, kapitalistických spole-

doly, továrny, želoznice

mých podnikatel,

dokud tak ohromná ást pdy bude v majetku nepatrného potu velkostatká, do té doby široké vrstvy nemohou se uživit jinak, než když nanosti,

pomrn

jíinat se dají

kapitalistra do služeb, když se od nich

vykoisovat. Hospodáská rovnost, hospodáská spravedlnost mže zavládnout jen tehdy, když každý, kdo pracuje, nebude nucen dlit se dají

o

výtžek

své práce

s

kápitalistou, nýbrž

když plný výtžek práce dostane konal. Za tím úelem

ji

lidé byli

výrobní

souasn

jest

podnikateli,

j

i

ten,

kdo

nutno, aby pracující aby patili všechny

m

prostedky a ponvadž pi

dnešním

stavu

techniky, jež vyžaduje spolenou výrobu, nemže každý jednotlivý dlník být sám majitelem továrny, dolu a p., jest potebí, aby výrobní prostedky, které dnes v majetku mají jednotliví kapitalisté, staly se majetkem všeho sdruženého lidu, celé obecní, národní nebo státní spolenosti, zkrátka, aby

spoleným

dnešní stát so ukr o mo kapitál istic ký byl ve stát socialistický, kollekti-

pemnn v

i

s tic

To hnutí

a

k tomu

k ý. jest

konený

politický,

cíl

sociáln demokratického

parlamentární boj

jest

prostedkem.

Parlamentární zápas není prostedkem jediným. Vedle nho pipravuje se proletariát na své osvobození zakládáním odborových a družstevních organisací. Parlamentární- boj jest však nejvyšší formou tídního boje, která ostatním vtiskuje svj ráz a liší se od nich tím, že není bojem cíli

jednotlivých

hospodáských organisací

o

jednotlivé

požadavky, nýbrž bojem všeho proletariátu o nejmocnjší spoleenskou organisací, o stát.

Tímto cílem urována jest taktika sociáln demokratických poslanc v parlament. Jejich úkolem jest konat vše, ím spolenost k tomuto cíli se blíží, zabraovat všemu, co by ho mohlo oddálit. Z toho dvodu sociáln demokratití poslanci, pokud dnešní tídní stát trvá, jsou nuceni stát proti každé jeho

vlád jakožto strana zásadn oposiní jsou nuceni

a

vi všem mšáckýni stranám

zachovat

si

úplnou samostatnost. To ovšem

neznamená, že by v každém pípad musili hlasovat proti tomu, k ernu byl dán vládou podnt a pro co je podán v parlament hlasují poslanci mšáti. jakýkoliv návrh, sociální demokraté posuzují ho vždy dle jeho obsahu, a uznají-li ho dobrým, lidu prospšným, jist budou pro nj hlasovat, i kdyby vyšel od jejich nejvtšího odprce. Podporovat však vládn soustavu, vstoupit, teba na as, do pevné koalice s méšáckými stranami a do pímého spojení s vládou a tak v tídním státu pevzít spoluzodpovdnost za jeho ízení, to jest u sociální demokracie vyloueno. Kdekoliv také uchýlila se sociální demokracie od této taktiky, jako se stalo v poslední dob ve Francii, vždycky potvrdila zkušenost, že nebylo to k prospchu ani ku prospchu pokrokového postupu státní jí,

A

politiky.

Zásadn oposiní

stanovisko, jež ve smyslu svého nucena jest sociální demokracie v parlamentu tídního státu zaujímat, má za následek, že od stran mšáckých jest vytýkána neplodnost naší politice. U nás obas na p. mladoeský „Den" dlá náladu pro to, abychom vstoupili do vládní vtšiny hlasovali pro vládní požadavky, tebaže nkteré z nich, jako požadavky militaristické, jsou s naším programem v úplném rozporu, a za to že vláda u ostatních straD vládních zasadí se o to, aby schválily zase nkteré požadavky naše. Tím zpsobem že bychom v parlament postupn vymáhali cenné positivní úspchy pro dlnictvo, kdežto trváme-li v zásadní oposici, dlnictvo k vli nerozumn dogmatickému ježdní na zásadách o tyto prospchy pichází. My považujeme tyto dvody za úpln falešné. Není pravda, že by neplodnou, bez positivních výsledk byla naše politika, i když jest politikou zásadn oposiní. Už pouhá naše existence a dokonce teprve silné zastoupení v parlament všeobecného, rovného

programu

10

práva hlasovacího donucuje ostatní strany, aby teba proti své vli závodily a námi v získávám lidu, aby hledly nám vzít vítr s plachet tím, že také se starají o záimy širokých vrstev chudého obyvatelstva, že sami odhodlají se uskuteovat aspo

pízn

nkteré požadavky našeho programu. Nutí

je

k tomu

ped

dnešní mocí sociální demokracie, ale ped tím, kdyby jednaly jinak, že by jednoho dne všechen pracující Ha seskupil se kolem nás a "ím jejich vlády v parovem udlal konec krásným lament! Ale pes to postupu našemu nemohou zazájmy mabránit Ponvadž zastupují v prvé jetných, mohou ostatní strany o zájmy chudých vrstev lidu starat se v nejlepším pípad jen polovicat, uiní-li jim jeden ústupek, v pti jiných ani ne tak strach

dnm

ad

pípadech z

hlasují

hlavních

poslanc

v

proti

jejich

potebám.

Jedním

úkol sociáln demokratických parlament

jest

ukazovat

ticky na tyto slabin) politiky

kri-

mštáckých

stran, používat parlamentu za nejúinnjší místo propagandy, odtud provádt agitaci, získávat vrstvy lidové, aby vstupovaly do organisací sociáln demokratických a tím aby stále rostla moc, která jest povolána v budoucnosti o základech dnešní politiky rozhodnout. I kdyby vláda trvale to není a mšácké strany po njakou dobu možno chtly trestat nás za naše oposiní stanovisko tím, že by žádný návrh k prospchu lidu smující nepipustily k jednání, potrestaly by na konec samy sebe. Lid by vystihl, jestli pes pítomnost sociáln demokratických poslanc v parlament nedostává se mu odtud okamžitých prospch, že to není vinou jejich,

—

—

nýbrž tch, kdo každý jejich návrh zamítají, kdož ho zamítají jedin z hnvu nad tím, že sociální demokracie beze všech

ohled

hájí jeho

a rozhodn odmítá každé závazné spojenectví

zájmy s

jeho

11

nepáteli. Nebylo by to na škodu naši stranické aginebylo by to na škodu ani celkovému výboji pomr. V politice jako ve fysice žádná energie nepijíti na zmar. Cím déle která strana dovede taci,

mže

schraovat svou energii, ím pozdji odhodlá se ji promnit za zvonivý kov okamžitých úspch, tím více za ni dostane. A pro nás, kteí nemžeme býti uspokojeni díve, dokud pro lid nedobudeme a nepetvoíme celý stát, nebude v tomto ohledu nikdy píliš

pozd.

I

kdybychom v parlament

innosti

nedocílili

úspch

—a

žádných

pro dlnictvo v pehledu íšské rady za první rok seznáme, že není

positivních

tomu tak — vždy my nejsme jenom na parlament odkázáni! My dláme „positivní politiku" pro dlnictvo

ustavin a už ode dávna mimo parlament, v odborových, družstevnických a vzdlávacích organisací ch, dláme ji tím, že pracující lid organisujeme, uvdomujeme, pomáháme mu dobývat lepší podmínky správn a

životní s

a pracovní.

drazem pipomíná

—

jak Kautský („Bernstein und das

Ale

—

socialdemokratische Programm" pi tom jest teba abychom zrak proletariátu rozšiovali nad okruh zájm jednotlivého okamžiku nebo jednotlivého odboru, abychom uili ho poznávat veliké souvislosti všech zájm celé proletáské tídy, abychom mu uvdomili, také,

sak nerozlun souvisejí všechny tyto zájmy mezi |ebou a jak nerozlun spojeny jsou se zájmem celé ipolenosti. ,To jest hlavním úkolem sociáln demokratické politiky. „Jsme povinni velké cíle postavit pracujícímu lidu, s nimiž on sám vyrstal by k vyššímu duševnímu životu, jsme povinni povznést lid nad všední drobnou práci, která jest sice nevyhnutelná a život naléhav žádá, ku které ale práv proto sám každého nutí, aniž bychom musili njak zvláš

které

horliv k ní nabádati. Peujme o to, aby malomyslnost nesnižovala dlnictvo a jeho cíle, aby místo do dálek prozíravé, zásadní

politiky nezavládlo protloukání se

12

od pípadu k pípadu, jinými slovy, aby idealismus tídy dlnické nebyl zatlaen stízlivou všedností, aby nebylo ztraceno vdomí velkých djinných úloh, které provésti pjoletariát jest povolán'

4

(Kautský).

V parlament tídního státu jest sociální demokracie stranou zásadn oposinL Její oposice jest však zásadn nco jiného než obstrukce a dokonce nemá naprosto nic jiného s demagogickou obstrukní komodií, iiž uinily základem své taktiky Dkteré Sociální demokracie vede boj státu, ale nikoliv proti parlamentu, a zejména ne proti parlamentu všeobecného rovného práva hlasovacího. Naopak my oteven pro-

naše strany radikální.

proti

tídnímu

hlašujeme,

že tento,

i

kdyby sebe

horší bylo jeho nadjí. Vždv on jest snad ješt pracuje proti nám,

složení, jest naší láskou, naší

nástrojem, který dnes ale který jednou úpln ovládán bude našima rukama a bude sloužit k tomu, abychom prostednictvím jeho dobyli celý stát. Práv proto, že jsme si vdomi tohoto parlamentu, soustedili jsme po celá desítiletí všechny své síly k tomu, abychom dobyli do nj všeobecné, rovné právo hlasovací, a dnes, když po tolika

nám

obtech

konen ásten aspo pimené

v

máme

nm

a

zastoupení

kdy máme možnost na jeho

pd

nepítelemnaším, kdo by chtl snad instituci parlamentu dále uplatovat svou moc, jest

znemožnit

a

pivádt

ji

ad absurdum.

Základní zásada ústavního života jest, že vtšina parlamentu rozhoduje, ale souasn za své rozhodování nese zodpovdnost. Tam, kde jest provedeno všeobecné, rovné právo hlasovací, kde tedy každý poslanec za stejných nebo aspo pibližn stejných podmínek jest volen, tam jest i nejoposi-

njší strana povinna tuto zásadu uznat. Nejen minorita, také majorita má své právo, a

—

když použije tohoto práva ovšem v mezích zákona? proti nám, nemžeme dlat nic jiného, než

i

—

13

že kritisujeme její jednání

pednejáiré

veejností,

dokazujeme, že jednání toto jest nesprávné a snažíme se získat široké vrstvy obyvatelpro toto nesprávné jedstva, aby se nání od dosavadní vtšiny odklonily a pi píštích volbách rozhodly tak, by dosavadní vtšina

práv

v parlament

stala

se

menšinou

a

zase

ona se

pomr

obstrukce musila podídit. Za normálních v parlament všeobecného rovného práva hlasovacího jest zloinem. V žádném našem spolku, v žádné naší organisaoi bychom netrpli, aby menšina bez závažrozhodnutí vtšiny se vzpírala a práoi ných celého spolku soustavn maila. Jenom v pípadech

dvod

úpln mimoádných, kdyby na p. vtšina snmovní chtla se proti menšin dopouštt nezákonností, kdyby ji chtla znásilovat porušením jednacího

obrany

ádu

proti

právem,

nýbrž

zástupc

lidu.

a

p.,

jen tenkrát, jako prostedek

zloinm vtšiny pímo

obstrukce nejen všech opravdových

jest

povinností

Radikální demagogie lidí, kteí ani potuchy nemají o tom, co jest politická vážnost a zodpovdnost, pi každé i sebe podízenjší píležitosti, pi níž usnesením vtšiny poškozeny byly zájmy lidu, okamžit jste tím vinni! vyítila se na naše poslance: Naši poslanci sice hlasovali proti dotynému usnesení, oni také jednání stran, které ho schválily, co byli tím vinni. nejosteji kritisovali, ale Dle logiky radikální demagogie byli tím vinni proto, že vzhledem k jejich potu jest v jejich moci innost parlamentu úpln ochromit, že mohli lid poškozujícímu usne-

Vy

pece

sení zabrániti tím, že by parlament rozbili. Jen naprostá politická nevdomost a nevzdlanost nechá se nalapat na takovéto fráse. Jest pravda: rozbíti parla-

ment, znemožnit jeho innost bylo by nejlehí vcí na svt. 87 sociáln demokratických poslanc mohlo by

to

udlat, kdykoliv by

si

jen vzpe-

14

mli. Jiná však jest otázka, co potom? Parlament by byl rozbit - budto by nastalo tedy období absolutismu anebo by byly vypsány nové volby. Že bezparlamentární vláda jest nejhorším stavem,

jejž

vbec

možno myslit, leží na bíledni. Pipusme druhý pípad Nové volby. Máme jistotu, že by z nových voleb vyšel lepši parlament než jest nynjší ? A kdyby byla v menšinou, i vyšel, kdyby dnešní vtšina což neukázali bychom jí práv sami cestu, jak muže i jako menšina nejen o práci, ale pímo o osudu parlamentu rozhodovat? Takovou politiku mohou prosi

:

nm

vozovat lidé politicky nepoctiví nebo politicky nepíetní, ale nikoliv sociální demokraté. Tito naopak, jsou a po dlouhou dobu jist budou v parlament v menšin, musí každé chvíle být pipraveni vykonat vše, aby posílili parlamentarism, posílili parlament, sílili jeho moc proti vlád a neomezené moci koruny, hájili jeho existenci proti jeho škdcm Dopustí-li se vtšina protilidových in, tu jest proti ní pracovat a ne proti parlamentu. Jít mezi lid, ukazovat na její nesprávné iny, získávat massy pro sebe a tak pipravovat nové složení snmovny. Opravdový politický pokrok nemže být uskuteován sehráváním libovoln vymyšlených dramatických scén, nýbrž jen vytrvalou, pone-

a

náhlou politicky výchovnou prací mezi lidem. Tuto

práci

koná sociální demokracie a proto

parlamentu, proto pro jeho doteba že jest v v menšin ponvadž on jí práv poskytuje pro tuto innost bohatý materiál a on souasn umožuje, aby pi každých nových volbách výsledky této innosti promnily se v politickou moc.

tolik si cení lidového

bytí pinesla tolik

—

V

obtí

—

nm

této souvislosti chceme se ihned zmínit o dvou hlasováních, jichž bylo proti našim poslancm nejvíce využíváno a z nichž vyvozovali naši odprci, jako bychom jimi opustili taktiku programové zásadnosti

15

a tradici strany. Míním hlasování o pilnosti rakousko-uherského vyrovnání a o pilnosti rozpotu. Pi obou tchto hlasováních hlasovali sociáln demokratití poslanci pro

pilné pro-

jednávání tchto návrh, akoliv to byly návrhy vládní a akoliv obsah jejich nebyl jim nijak zvláš sympatickým. Ihned také shrnuly se na hlavu našich poslanc vášnivé výtky, že „zaprodali se" do vládních služeb, zradili své zásady a pod.

Kiela

tak zase jenom žádné nepoctivosti nedemagogie, která spekulovala na nejnižší hlasovali stupe nevdomosti volistva. pro pilné prosociáln demokratití poslanci to byla jednání tchto pedloh! se

štítíci

Pro Ponvadž

cesta, aby tyto pedlohy projednány byly parlamentem, aby strany snmovny mly na n vliv, po pípad za n zodpovd-

jediná nost.

Ob

které

tosti,

pedlohy podstatn

tyto

íšská

rada

jichž

vyízeny,

a

obyejn

se dotýkají je

liší

od návrh,

se

projednává.

musí

Záleži-

být

totiž

parlament vyídí nebo

ne.

Když na p. vláda podala parlamentu pedlohu na zvýšení potu rekrut pro zembranu o óOOO. aby byla cestou pilnou vyízena, tu, kdyby pilnost byla bývala zamítnuta, zvýšení jednoduše nevešlo by v život, obsah pedlohy by nebyl proveden a státnímu životu by to nebylo nijak na závadu Jinak ale pi rozpotu, jinak pi rakouskouherském vyrovnání. Rozpoet obsahuje povolení penz na úrok ze státního dluhu, na platy úedníkm, zízencm a pod. je možno myslit kdyby platy tyto nepovolila snmovna, že by se

—

jednoduše zastavily?

Nikoliv, stalo by se to, by parlament byl odroen, vláda by si pomocí § 14. povolila rozpoet sama, jak to ostatn dlala již 10 let, a mla by ješt tu dobrou výmluvu, že sama nechtla nijak práva snmovny zkracovat

že

!>

16

donucena.

nýbrž od ni že byla k tomu

Zlepšení

mohla snmovna na rozpotu vykonat, kdyby bývala chtla, a k nmuž pokoušeli se sociální demokraté dáti podnt svými návrhy ve prospch poštovních a železniních zízenc, bylo by pak zpedu už znemožnno, naopak vláda mohla by rozpoet ješt jež

ho úpln dle své libovle. Stejné se také pi rakousko-uherském vyrovnání, ponvadž také pomr mezi dvma státy musí být njakou cestou upraven a kdyby byl býval nebyl upraven pomocí pilného projednání parlamentem, byla by opt nucena rozhodnout vláda sama bez parlamentu. Mšáckým stranám ovšem by to bylo jedno. Jim lidový parlament nepirostl nijak k srdcí a ani jim nenapadne cítit se dotenými, když na jeho úkor rozšíena jest pravomoc vlády a koruny. zhoršit, upravit

vc má

Vedle toho sata byla by z nich velká tíha zodpovdnosti, ponvadž v otázkách tak dležitých nemuseli by bývali veejn pipiznat barvu Kdyby byla bývala pivodna taková situace, že by rozpoet a rakousko uherské vyrovnání bylo provedeno vládou pomoci § 14., ne-

n

musely by vládní strany pro atak by byli ped volistvem

hlasovat

kryti. Jak píjemným byla by taková nezodpovdnost našim agrárníkm a nmeckým sociálm, kteí v celé své minulosti proti rakousko-uherskému vyrovnání bouili a nyní na komando vlády musili pro hlasovat Už z agitaních aby veejn usvédena

n

dvod,

byla

licomérná

bezzásadnost

mšfackých

stran,

mu-

aby ob pedlohy projednány byly parlamentem, seli se sociální

aby

parlament

demokraté postarat o

uzákonní

to,

dležitých

otázek také aby žádná ze stran nemohla se vymknout spojené s ním zodpovdnosti. I kdyby všechny vládní strany hlasovaly proti pilnosti, sociální demokracie v tchto píuhájil své právo rozhodování,

tak

ale

souasn

17

pádech byla by bývala nucena hlasovati pro pilnost. rozhodování o obsahu Jakmile došlo k vládních pedloh, k hlasování meritornímu, tu pi-

vcnému

rozen sociáln demokratití poslanci když všechy zlepšovací návrhy byly zamítnuty, hlasovali proti obma pedlohám. Tím vysvtlili jsme zásadní

hlediska,

jimiž tak-

sociáln demokratických poslanc v uplynulém období byla urována. Jak osvdila se prakticky vynikne z pehledu o innosti parlamentu za tuto tika

dobu, jenž následuje v dalších kapitolách.

Výsledek íšských voleb. íšské volby konané poprvé na základ všeobeckoncem kvtna 1907 skoneny. Krom Halie v celém Rakousku

ného, rovného práva hlasovacího byly r.

vlastn rozhodnutí stalo se již díve, 14., kdy konány hlavní a 23. kvtna, kdy konány užší volby. Jen v Halii, kde polská reakce vynutila si odchylky volebního ádu, protáhly se až do konce msíce. Výsledek voleb byl skvlým triumfem sociální demokracie a v této zase zejména sociální demokracie eské. Sociální demokraté ukázali se býti nejsilnjší stranou v Rakousku, soustedí vše na sebe 1,038.316 hlas, 23»/ sociálních

všech hlas odevzdaných. Osmapadesát demokrat kandidát bylo zvoleno na prvý

113 se jich dostalo do užších voleb, z nichž 29 vítzn, takže po 23. kvtnu bylo zvoleno 87 sociáln demokratických poslanc. Z toho byly úspchy eské sociální demokracie nejvelkolepjší. 399.000 hlas soustedila na sebe eská strana v hlavních volbách, 22 ze 108 volebních okres eských dobyla hned prvým útokem, v 52 dalších dostali se Oproti 399.000 hlasm její kandidáti do užší volby. sociáln demokratickým soustedili na sebe v eském ráz,

vyšlo jich

18

národe agrárníei jen 200.000, klerikálové 184.000, roladoeši 92.000, koalice národních sociál a státoprávník 85.000 hlas. V eských venkovských okré^ sích v echách bylo pro sociální demokracii odevzdáno 185.827 hlas, t. j. 38-6% odevzdaných (pro agrárníky jen 154.977, t. i. 32-2%), v eských mstských^ okresích v echách soustedili sociáln demokratití kandidáti dokonce 395% všech odevzdaných hlas. Nemenší ctí jako vítzství pi volbách hlavních byla pro eskou sociální demokracii také „porážka", kterou utrpla pi volbách užších. Všechny mšfáeké strany uzavely na popud vlády (ministerský pedseda Beck vyjednával v této záležitosti s vdcem agrárník Práškem) proti ní koalici a v Cechách nedobyli jsme v užších volbách ani jediného okresu, pouze na Morav podailo se vybojovat dva mandáty, takže celkem stoupl poet sociáln demokratických poslanc eských

na

24.

Nyní tvoí

Klub

eských poslanc sociáln demokratických

tito

poslanci zvolení: a) 1.

2.

3.

Aust Ludvík, Kladno 19. Binovec František, Roudnice

erný

Vilém, Žižkov

4.

Folber

5.

Haberman

0.

7. 8.

9.

V echách:

Karel,

36.

12.

Rakovník

51.

Gustav, Plze 52. Hornof Jindich, Slaný 35. Hudec Josef, Nusle. 17. Jaroš Rudolf, eský Brod 48. Johan i s Václav, Píbram 32.

10.

Klika

11.

Modráek

Hynek, Píbram 54. František, Beroun

50.

19

12.

Nmec

13.

Pik Ludvík, Rokycany

14 15.

Remeš Antonín, Peštice 70. Soukup František dr., Praha

16.

Svcený

17.

Winter Lev

18.

Na Morav: Filipínský Jan, Blansko

Antonín, Praha V. a VIII. 53. VII.

Antonín, Smíchov 49.

Smíchov

dr.,

9.

b)

19.

20.

21.

22.

23. 24.

24.

Hýbeš Josef, Prokeš Jan,

Svoboda Tomášek

Brno 2. Osoblaha 3. František, Jemnice 7. František, Nový Jiín

c) Ve Slezsku: Cingr Petr, Rad vánice 6. Pospíšil enk, Frýdek

Klub

19.

12.

nmeckých poslanc sociáln demokratických

voí pak

tito

poslanci zvoleni: a)

1.

Barth

2.

B

3 4

Beutel

e e r Jindich,

Bosmller Dotsch

6.

Glockel

8. 9.

Lów

11.

12.

83.

Václav, Jablonec 77.

Albin,

Hannich Hanusch

10.

Duchcov

František, Ostí 109.

5.

7.

V echách:

Josef, Jablonec 104.

Otto,

Cheb 118. Jáchymov

Josef,

Rumburk

89.

99.

Ferdinand, eský Dub 102. Dominik, Karlovy Vary 115.

Palme

František,

Jáchymov

Reitzner Adolf, Dín 79. Rieger Eduard, Dín 108.

116.

20 13.

Seliger

14.

Schafer

Josef. Teplice 110.

Antonín, Liberec 103.

16.

Schrammel Antonín, Ústí 81. Winarsky Leopold, Frýdland b) Na Morav:

15.

17.

Freundlich

18.

N

19.

Schlossnickel, Olomouc

20.

c) Ve Slezsku: Eldersch Matj, Freudenthal

21.

Mu Her

22.

Tuppy

i

d)

23. 24.

25.

26. 27.

28. 29.

Josef,

V

36. 37.

38.

Pernerstorfer Msto 40.

8.

Lilienfeld 43.

Engelbert,

37.

Vídeské Nové

Karel, Neunkirchen 42.

Jakub,

Víde

19.

Karel, Víde 33. S karet Karel, Víde 33. Smitka Jan, Ebreichsdorf 34. Schuhmeier František, Víde 26. T o s c h i k Josef, Liesing 35.

Seitz

m

Widholz Vavinec, Víde 21. Wutschel Ludvík, Víde 22. e)

V

Horních Rakousích:

40.

Gruber Josef, Linec 2. Spielmann Julius, Linec

41.

"Weiguny

39.

3.

David Antonín, Víde 27. Ellenbogen Vilém, Víde 32. Forstner August, Víde 25. Hackenberg Theodor, Zwettel

Renner

35.

15.

7.

Adie r Viktor, Víde 20. Bretschneider Ludvík,

Reumann

33.

Cukmantl

16.

9.

Dolních Rakousích:

30.

34.

Šumberk

Rudolf, Jauernig

31.

32

Leo,

es sne r Vilém, Fulnek

101.

Antonín, Linec

1.

3.

SI

f)

42.

Ausobsky

Ve Štýrsku: Alois,

MariazeU

5.

45.

Muchitsch Vavinec, Eisenerz 6. Pongratz Josef, štýrský Hradec R e s e Jan, Marburk 9.

46.

Tuller Ludvík,

43.

44.

g)

47.

Luk as

48.

Riese

V

Klub

St.

Havel

7.

Korutanech:

Julius, Celovec 2.

Arnold, h)

49.

3.

1

Abram

V

Blák

8.

Tyrolích:

Simon, Inšpruk.

sociáln demokratických

polských

poslanc tvoí poslanci zvolení: a) 1.

2.

Ve Slezsku:

Daszinsky Ignác, Freistadt Eunicki Richard, Jablunkov b)

3.

4.

5. 6.

V

15.

13.

Halii:

Diamand Heman, Lvov 3. Hudec Josef, Lvov 7. Liebermann Heman, Pemysl 13. Mor a c ze w ski Ondej, Stryj 28.

Skupinu rusínských sociálních demokrat tvoí poslanci zvolení v Halii: 1.

2.

Ostapczuk Jacko, Wityk Semen, Baligróv

54.

22

Krmné toho zvolen

rumunský Grigrovici

sociální

Jií,

demokrat

ernovice

2.

Skupinu poslanc italských tvoí poslanci zvolení: a) 1.

Avancini

V

Tyrolích:

August, Trident b)

V

6.

Terstu:

Pagnini

Alvius, Terst 3. t. 3. Pittoni Valentin, Terst 1. 4. Oliva Jan, Terst 4. 5. S ca bar Raimund, Terst 2.

Ustavení se

Sotva

všechny

mšák,

byly

demokracie

voleb

známy,

poaly

strany

srážeti

v

výsledky

mšácké

sociální

se

jeden

aby zahájily boj proti sociální demokracii. Všechny svob od o my siné požadavky šik,

byly odstaveny, jen aby umožnn byl spolený postup sklerikály Ba eští vlastenci poali se spojovati i s nmeckými mšáky. V užších volbách volili na p. eští mšfáci nmeckého nacionálního agrárníka proti eskému sociálnímu demokratu. Spolená reakce poala se koalovati proti stran, která jediná na íšské rad hlásila se jako strana pokroková a lidová. Stále uritjších tvar poaly nabývat dva tábory: Jeden, který se zaal bít za svobodu

23

a pokrok, druhý za jich kvtna na schzi v

ubití.

Brn

Na Morav íšští

sešli se 31.

poslanci

strany

katolickonárodní a pokrokové a vy slovili se oteven pro utvoení spoleného klubu poslanc mšáckých z ech, Moravy a Slezska. Za agrární,

úkol vytkli si hájiti všenárodni program národnostní a státoprávní a upravovat pomér eského poselstva k vládám a jiným stranám parlamentním v tchto otázkách. Do spolené schze, která chystána byla v Praze, vysláni ze schze brnnské poslanci dr. Žáek, baron Pražák, dr. Sláma, profesor Masaryk a páter Šrámek.

Kde ped 14. kvtnem bylo ješt plno spor a vádek, po volbách bylo všechno zapomenuto a plnou parou pracovalo se ke koncentraci pes rozdíl zásad, pes osobní ambice, jen ze strachu nebo ze zášti proti sociální demokracii. Stejn jako eská se koncentrovat.

i

nmecká

Pedzvstí

byl k o

reakce poala

mp o mis

uzavený

mezi kesanskými sociály a všenmeckými radikály. Organisátor hnutí „Pry od íma * K. H.

Wolf

sanských reakce

i

bjr l zachránn sociál. Jako u

ve

volb

Nmc

u Polák.

kesanských sociál

a

jen hlasy

ech,

ke-

srazila se

Faktem 3

stalo se také slouení alpskými klerikály. Jisto bylo,

koalice tyto budou sledovat konservativní politiku, že budou tvoiti reakní bloky, prozatím národnostn rozdlené, ale jdoucí za spoleným tídním zájmem. Sotva také pariament se 6ešel, skuten všechno mšáctvo stálo v téže front že

jako jediná jediný initel

reakní massaa

proti

nmu

jako

pokroku sociální demokracie. Armáda pokroku a armáda zpátenictví oste se od sebe odrážely. Jistou dobu byla v Cechách nerozhodnost, mají-li býti do spoleného eského klubu m-

šák

pijati

i

klér i kalové.

na p. na schzi v Typografické

Profesor

Besed

Drtina

vyslovil se

24 že oekává, že ve spoleném klubu klerikálové zastoupeni nebudou. Ale vtšina list méšáckých s Národní Politikou v ele již dlala náladu opanou a Dne 5. 1907 tato snaha také zvítzila.

Mšanské Besed

ervna

Praze konala se konference zástupc všech eských méšáckých stran, na níž usneseno utvoiti v

na

v

rad íšské spolený

klub, který pozdji

pijal jméno „Národní klu b". V Mšanské Besed poven byl také užší výbor provedením pípravných krok, jmenovit vypracováním organisaního statutu. Klofá, Poslanci a Prášek pracovali pak na stanovách spoleného klubu. Úžas a ustrnutí musilo však projíti všemi, kdo si zachovali ješt nezkalený zrak pro pomry, kdož etli, že konferenci takto zkoalovaných stran nezahajoval nikdo agrární poslanec Prášek, který práv jiný než ped tím dostal soudem v rozsudku soudcovský úsudek o své dietní záležitosti zemdlské rady a že vlastním

Kramá,

Masaryk

—

spoleného klubu na této konferenci byl klerikál poslanec Hruban. Agrárníci, staroeši, klerikálové, mladoeši, národní dlníci, realisti byli navrhovatelem

—

tak nyní v jednom klubu, jediná bezzásadnost vzdání se všech zásad vlastních bylo jedinou zásadou méšáckých politik, kteí se takto „kon-

—

centrovali

vdí

4

*.

Stejn jako mštácké strany pikroili ku své i sociální demokraté. V rozpotové síni vídeského parlamentu konala se 14. ervna 1907 první plenární porada nov zvolených 87 poslanc organisaci

sociáln demokratických všech národností rakouských. se pak v ítárn hotelu Kolbeckova v X. okresu ve Vídni samostatná schze

Den ped tím konala

eských poslanc sociáln ckých. Úkolem tchto schzí

demokrati-

bylo rozhodnout o form, v jaké má býti provedena organisace sociáln demokratické frakce v parlament. K otázce té byla obra-

2P

cena pozornost celé veejnosti. Bylo usneseno utvoiti a ustaveny tak:

kluby dle národností Klub

1.

eských poslanc sociáln

demokrati-

ckých.

Klub der deutschen Socialdemokratie. Klub poslanc sociáln demokratických pol-

2.

3.

ských.

Skupina italských poslanc sociáln demokra-

4.

tických.

Skupina poslanc sociáln demokratických ru-

5

sínských

Všechny kluby sloueny pak ve svaz v ele s I2lenným pedsednictvem. Zárove usneseno, že v národnostních otázkách budou

kluby autonomní.

Toto ustavení se sociální demokracie bylo velice šastné. Jednak mla a má každá národnost plnou svou vli, jednak sloueni byli všichni poslanci sociáln demokratití v jeden šik pi útoku v parlament. A tak jsme byli svdky toho, že

mšák

stále serozkdežto národní klub lepoval a rozpadával, byl hnízdem stálých spor a hádek, mrzutostí, že z nho

jednotliví lenové prchali, naped realisti, pak staroeši a národní dlníci, až v naposled zbyli jen agrárníci, mladoeši a klerikálové, svaz poslanc sociáln demokratických stal se

nm

pevnou jednotkou

vnitn

sjednocenou,

váhou a významem

se

ím

s jejíž

i

na

venek musiio

dále tím více poítat.

Dne 17. ervna 1907 sešel se poprvé sbor 516 poslanc zvolených všeobecným rovn) m právem hlar

Dle národností, dle politického pesvdení rozesadili se do lavic, takže když první schze byla pedsedou dle stáí F u n k e m zahájena, jevila poslasovacím.

necká

lové 96.

—

Kesanští

snmovna toto složeni: 1. sociá(bývalí antisemité a nmetí klerikálové) potem 2.

Svaz sociáln demokratický,

objí-

mající kluby nmecký se 40, eský s 24. skupiny polskou se 6, vlašskou s 5. rusínskou se 2 a rumunskou V ele svazu stojí s 1 poslancem, celkem 87 len. 3. svaz, v némž 12lenné pedsednictvo,

—

eský

len klubu národn svobodomyslného, 27 (bez bar Rolsbergra) len klubu agrárního, 17 len klubu katolicko-národního, 9 státoprávník a 2 pokrokovci, celkem 83 poslanci cko-liberální, k nmuž náleží klub 4. Svaz nmecko-nacionální (býv. lidovci a agrárníci) sol lenem, klub nrnecko-radikální (volní Všenmci) s 13 leny a klub pokrokový s 15 leny, celkem 79 posl. kolo, v nmž seskupeni polští konser5. Polské vativci, klerikálové, národní demokraté (Vsepoláci) a pokrokoví demokraté, celkem 56 poslanc. — 6. Ru ský klub, záležející z 22 Ukrajinc, 5 starorus a 3 ra7. J h o s 1 o v a ndikál, celkem tedy 30 poslanc. ský klub, ítající 21 lena (12 Chorvat, 2 Srby, o pokrokových Slovinc a konservativnó Slovince Ploje a Graf enaura). 8. Polský klub lidovc 9. Slovinský klub klerikální s 16 s 16 leny. 10 Rumunský klub s 5 leny. leny. 11. Sionisté se 4 leny. 12. s 3 (.posl. Brdm. Spiess pihlásil se do klubu nmecko-nacionáJsoustedno 27

(po

pípad

28)

—

nmé

—

bar.

—

—

—

Všenmci

Vlaši, potem 14. Mimo organisace (v tom potu 3 vídeští poslanci ješt 5 Hock, Kuranda a «dr. Ofner), hr Vojt. Sternberg

ního).

stálo

—

—

—

i

Nmc

a polský radikál Breiter.

Na ministerské lavici zasedli B e c k jako pedseda ministerstva, z eských ministr Pacák jako jako ministr obchodu, nmecký ministr krajan, ministr krajan Prade, polský ministr krajan Dzieduszicky, pak ministi odborní: ministr vnitra :

Fot

Bienerth, financi ministr s

ministr

spravedlnosti

Klein,

ministr

Korytowski, ministr vyuování Marchet, orby Auersperg, ministr železnic Der-

chat ta,

ministr vojenství

Latscher.

27

Boj o presidium parlamentu. První dležitou otázkou, již mly eské mšácké strany rozhodnout bylo, kdo býti pedsedou Otázka ta stávala se akutní již díve,

má

snmovny. nežli se

snmovna

sešla.

Vci nasvdovaly,

že o pre-

sidium bude sveden velmi tuhý boj. Nejdíve byli s kandidáty na míst kesanští sociálové a nmetí konservativci. Pozdji ozval se také tisk mladoeský a nadhodil otázku, nemohly li by sestrany slo-

vanské shodnout na tom, aby pedsedou snmovny nebyl Nmec, nýbrž Slovana aby v pedsednictvu byla tak dokumentována slo-

vanská vtšina ve

snmovn

Spolený klub

mšfák

ustavil se 5. ervna, první schze snmovny konala se 17. ervna, pedseda snmovny zvolen byl, jak události ukázaly, až 25. ervna, asu tedy na dohodnutí se o kandidatue i na vyjednávání Avšak tu s jinými slovanskými stranami bylo dost.

eských

se ukázala zase nepohotovost eských mšáckých jejich j^st o to. kdo politik a ukázalo se, že v má být kandidátem, svár. Kdežto kesanšti sociálové vyrukovali ihned s uritým jménem kandidáta, iditele vídeského magistrátu dra Weiss kir chnera, jedni mladoeši poali agitovat pro moravského staro-

ln

echa Žáka, druzi pro Kramáe. Orgán klerikálú ,,ech" poal dlati náladu pro Weisskirchnera, akoliv eští poslanci katolití pijati byli do spoleného Národního klubu. Agrárníci uvažovali, nemli-li by sami initi nárok na kandidaturu a nemohli se roze-

hát

ani pro

Žáka,

tehdy hledli

ani pro

Kramáe, na nhož již byl v eské mšácké

nedviv. A tak

Se strany sociáln demokratické by o ihned varováno, že žádná z parlamentárních stran poskytuje tak málo záruky nestrannosti jako keslu :í politice chaos.

eských poslanc dopuo nezodpovdného inu,

sociálové a že z

by se každý

I.

•>

jj

v

28

ml

pi volb

pro kandid áta

presidia odvahu hlasovat sociál. Proti

kesanských

kandidatue Weisskirchnerov zvedli sociální demokraté také na první i na druhé konferenci pedsed klub, kde se jednalo o otázce pedsednictva, nejrozhodnjší odpor ústy poslanc Nmce, Adlera i Perneistorfera.

eské mštácké strany na konferencích tch sice také žádaly, aby presidentem snmovny byl Slovan, ale kdežto volba pedsedy dala se 25. ervna, ješt svého kandidáta 24. a teprve na 25. ervna ráno svolána byla porada zástupc slovanských klub, která se mla zabývat otázkou slovanského pedsedy a jeho kandidaturou. O výsledku rozhodlo prohlášení polského staníka Abrahamovicze, že Poláci budou hlasovat pro Weisskirchnera. Tím byl slovanský pedseda zabit, ale jisto jest, že také mla do-

ervna veer nemly

eši sami nejvíce pispli ku podkopání vlastní kandidatury, protože ve skutenosti ani žádnou nepostavili a neustále se jen mezi sebou a s ostatními spolenými stranami hádali, kdo má být kandidován. Sociální demokraté postavili

kandidaturusvou, soudruhaPerrnestorfra. eské strany mšácké mly tudíž na vybranou voliti bud národnostn spravedlivého a pokrokového sociálního demokrata Pernerstorfra, nebo vídeského nmeckého klerikála Weisskirchnera. Den 25. ervna rozhodl. Ze 480 odevzdaných hlas obdržel vídeský magistrátní iditel dr. Weisskirchner 351 hlas, soudruh 23 lístk bylo prázdných.

P^rnestoríer

101

b.

Nmecký kesanský

sociálWeisskirchner byl zvolen. Mladoeši muž soustedili na nm své hlasy. Že ešti k e r k á v é, Weisskirchnera voli také

jako jeden

i i

rozumí se samo sebou. až do té doby honosili

I

i

1

Ale také agrárníci, kteí se svou pokrokovostí a ná-

:

29 volili Weisskirchnera. A tak klerikál postaven v elo snnovny hlasy eských vlastenecky' ch m-

odnostní >yl

horlivostí,

Nmec

a

šák, eské mšácké

strany,

se slouily

které

k ochran zájm národních, dopustily se tím zrady nejen na svobodomyslných zásadách, ale i zrady na programu národnostním a a zájmech eských. Aby zakryly svou porážku, poaly *

spolený

klub, prý

obviovati sociální demokraty, oni že jsou vinni, že byl Weisskirchner zvolen. Sociální demokraté, kteí jediní proti Weisskirchnerovi s Rusíny volili, jsou vinni jeho zvolením, ne mladoeši, agrárníci a klerii

kalové, kteí

pro

hlasy své odevzdávali!

Stejn jako pedseda, i oba místopedsedové snmovny vybráni byli z kruh nejkonservativnjších. !

Za prvního místopedsedu zvolen pívrženec plurálpráva hlasovacího, pl klerikál, pl staroech Žáek, za druhého místopedsedu polský staník Starzynski, Také eští radikální poslanci ukázali hned pi této první volb, s kým míní ve snmovn ního

držel

Když Rusíni

protestovali proti

volb polského

n

Hubka, pokikoval na demokraté dostali do srážky. Volba konservativního pedsednictva snmovny

šlechtice Starzynského, proež se s ním sociální

ukázala zejm, komu eské mšácké strany hodlají ve snmovn sloužit. Odstavily svj liberalism do kouta a zaínaly se zapahat do služeb vládních. Jakých úspch na této dráze mohou oekávat iv politice jazykové a kulturní, o tom mohla je pouit zpráva „Bohemie" ze dne 20. ervna, která

sdlovala „Dnes

C h i a r i delší rozmluvu sWeissDr. Weisskirchner se zavázal, že pro pípad, žo by povolán byl k pedsednictví, v otázce protokolování a v ostatních jazykových otázkách pariameníáníího jednání setrvá na dosavadním zvyku a slíbil, že v žádné otázce, která

ml posl.

kirchnerem.

30

teba

i

vodu,

jen sebe mén dotýká se národního ob neuiní rozhodnutí, aniž by se díve ne

dohodl s

nmeckými

stranami."

Hned první schze, akoliv byla jen ustavující podala nový dkaz o rozháranosti stran v Národníu klubu sdružených. V první schzi byly zapisovatel: teny slibovací formule ve všech jazycích a poslanc: dle abecedního poádku prohlašovali každý ve svém jazyku: Slibuji. Jen profesor Drtina a po prof.n Masaryk uinili slib s ohrazením. I eští poslanciu státoprávní Baxa, Buival nevzpomenuli si na svéí statoprávnictví, a teprve když Drtina zaal slibovati s výhradou, ostatní statoprávníci slibovali také s výhradou. Byla z toho mrzutost, posl. Drtinoví vytýkáno, že pijít se svým nápadem do spoleného klubu a ne se chtít dlat ped volistvem hezí než ostatní mšátí poslanci. Aby vc polepšena, usneseno hned v druhé schzi po starém zvyku peísti státoprávní

nm

ml

ohrazení. Ale vc se jen ješt zhošila. eský spolený klub podal spolené státoprávní ohrazení esky, ale byli

dva jeho lenové, poslanci

Fot

a

Pacák, kteí

souasn ministry, podali zvláštní státoprávní ohrazení, naped nmecky a pak také esky. Mli tedy nco extra než celý ostatní klub, jehož byli leny. Mezi mladoechy a radikály podání zvláštních ministerských ohrazení zpsobilo velkou nevli. mla také dohru ve spoleném klubu. Klub poal si uvdomovati, že sestoupil se k jednotnému vystupování v otázkách národních a státoprávních, a práv v tchto obou otázkách již selhal. aby patrná byla ješt jednou chatrná slepenost diversních stran, udala se v první schzi ješt jedna

Vc

A

píhoda.

Poslanci

eské

strany katolické

Myslivcem a Horským v ele odebrali se korporativn, aby složili hold — Luegrovi, s

snad za zuivou protieskou politiku ve Vídni, pedevším za odpírání eských škol vídeským cechm.

31

Tak první kroky eských mštáckých stran byly íolým tápáním, plným chyb, zmatk a rozervanosti. Úpln jinak poínali si poslanci sociáln demokratití. Klub eských poslanc sociáln demokratických konal hned v první den zasedání snmovny schzi, ve které usneseno, aby pedsednictvo klubu zakroilo ve prospch protokolování nenmeckých a tisKnutí eských náa interp elaci. Privilegovaná snmovna stará a pobyla totiž i v tchto vcech na ruku stavení jazyka nmeckého postavením výsadním. Hned na to pak dalším krokem jich byl pilný návrh na za vedení všeobecného a rovného

eí

vrh

Nmcm

práva hlasovacího do eského snmu. O tohto vceoh a chování se stran z Národního

dubu bude však teba zmíniti se pozdji, nebo díve eSt a sice 19. ervna ohlásila vláda svj

pracovní program

Trnní

e mla

v

trnní ei.

Trnní

e.

následující

znní:

Válen! pánové obou

snmoven íSské

rady!

Na poátku nového významného zasedání shromáždil jsem vás kolem svého trnu a srdené vás vítám. Volební oprava, která odstranním jakéhokoliv nadpráví ve volebuiin prohlásila všechny státní obany za svéprávné a každému vyhradila stejný vliv na veejné záležitosti, zakládá jakou ohovám do vrnosti svých národ ku se na státu. Bude zvláštním úkolem nov zvolené poslanecké snospravedlniti a dokázati, že rozsáhlé movny tuto rozSíení politického právního podkladu jde ruku v ruce se sousteováním a stupováním se politických sil státu. Nebot' právo spoluurovati odvoduje povinnost, spoluzodpovídati za osud celku. Proto oekávám, 2e lidové zastupitelstvo, vyšlé ze všeobecného hlasovacího práva, proniknuto vdomím státu, bude ochotno s mou vládou svých povinností státu a vyživotních peovati o konávati plodnou práci ve prospch domoviny. Rovnž tal iejíž velký vý oekávám, že panská

právu

dve,

dvru

vi

poteb

vyplování

snmovna,

32

znovu byl upevnn dležitými zákonnými ustanoveními, v5rna svým slavným tradicím, jako dosud i v budoucnosti bude místem vysplé prozíravosti. Pedevš m jest nutno, aby parlamentní právo schvalováni rozpotu a kontroly opt ožilo a aby stámimu hospodáství vasným vyizováním rozpotu byl dán pravidelný ústa-ní podklad. Mimo to bude vám Jednací rád poslanecké

snmovny píz puso biti

pomrm daleko z Mnným :

od jeno ustanovení. Má vláda pedloží vám návrhy, které budou smovati k tomu, aby pi parlamentním jednání pojila se svoboda s poádkem, aby chod prací byl urychlen a tak zabezpeen úspch vaší psobnosti. Národnostními spory, které po dlouhou dobu nap'ují veejný život, jeat zdržován plný rozvoj bohatých schopností

mých

národu. Nejvíce vysvítá to z otázky jazykové, jejíž trvalé upravení dosud se nezdailo. Ovšem, že nebude tím státnické umní rakouské vyerpáno, naopak bude jeho úelem peovati o neustálé petvoro vání sil národních v síly státní. však býti docíleno pouze poctivou snahou ešení všech eúastnných, shodnouti a dorozumti se v rámci státních základních zákon a státních poteb, jakož i vzájemnou ochotou, které dcstává se nov zavedenou politickou rovno-

mže

Takové rozešení zaruovalo nerušené spolupsobení stran pi spolených státních úkolech a nutnou jednotu státních správních úel. Jest mým uejtoužebnjším páním, zanechati jednou svým národm jako cenné ddictví zajištný stav jich národn ch statk a tím veškerenstvu zaruiti národnostní mír, který by byl spoleným majetkem všech vlastenc. Uložil jsem své vlád, aby ze všech sil se o to zasadila a prosím všechny, jimž jest jejich národ i blaho státu stejn drahým, aby s veškerou oddaností psobili k tomuto cíli. Bylo by velkým prospchem pro stát, kdyby se podailo dílu ústavní zmny, které tak úspšn bylo vykonáno v posledním zasedání íšské rady, postaviti po bok stejn cenné dílo v oboru správním. Má vluda pedloží vám za tím^o íVelem návrhy, které smují ku reform organlzízením krajských úad, podízesace politických ných politické zem-ke ústedD. Reforma má dosíci lepšího administrativního podkladu pro správu zkráceníminstanflního postupu, má umožniti urychlení administraprávností píznivých podmínek.

by

souasn

úad

a pizpsobiti je zvýšeným požadavkm na státní správní ústrojí. Rozdlením krajským piblíží se správa zájmm obyvatelstva a takový užší styk mže

tivního ízení zvýšiti všeobecné

ejném

život.

porozumní pro možné a

dosažitelné ve ve-

33

pemnny

Souasn

s politickou zmnou byly hoa sociální podklady státu. Bylo-.i úkolem v ranném mládí konené vysvoboditi seUky stav od bemen pozemkových, takže od té doby byla zavedena plném rozsahu svoboda obanského výdlku, d >ufám pevn, nyní podaí upraviti stáií pojišování zavedením state obnfho a Invalidního pojišování a tax proves.i pro xel^ý krutí inných Clená spoleCuus dílo lidskosti a sociální «pr
podáské

mym

f

i

Budou vám dodány píslušné pedlohy, jakož pedlohy o asové reform dlnického pojišování vbec, které budou ro/š uy také u
v oboru ochrany dlnictva b<.de se zetelem na výbernské konference z r. 1 06 teba í^bonodarných opatffní. pok> d jde o noní práci žen v živnostenských cdnicfch, jakož v hornictví. Ruku v mce se sociáln politickým zákonodárstvím musí však ubírati se dobe promyšlená a energická výrobní politika, která uvedla by veškeré v lidu dímající hospodáské síly v soulad ý rozvoj a umožnila by úpmé vyBžií vymožeností technického pokroku. Vyjednávání o uzaveni nových obchodních smluv mají sloužit; rozšíení ust. ho obe edu s ci?inou. Zárove má se podporovati soustavnou státní péí vívoí našeho zboží. Vzmáhající se význam telegrafu a telefonu, jenž vyžaduje naiéha é vybudovaní píslušné a t, bude vláda má podporovati zákonodárnými návrhy a úinnou pomocí v oboru správy. Zdravy rozvo; spoleenských nonru vyzadu e zachování zdatného živnostenského stedního stavu Pée o jeho zdar zraiti ?e bude vybudovaní živnostenského zákono^-oustavnein dárství, v di.R-íin vypravení služby pro zvelebení živností a fvlášt v soustavném pstování odborné zdatnosti. Vydatné podpory dostane se konen výrobnímu a pracovníma stednímu stavu zlepšen. m úvru, záležejícím ve zízení ústední ppoleenstevní pokladny. Uznávajíc velký vyznám, jaký má zemdlství pro všeobecné blaho, piiní se vláda, aby podala vain uátrhy na posílení usedlého obyvatelstva. jež zamstnáno jest tímto nadmíru dležitým odvtvím národního hospodáství. Vláda bude se pedevSím zabývati otákou úpravy zemdlsaého osobního a reálního úvru, aby dle možnosti zmenšda úrokové bern -no, váznoucí na rolnických statcích a zabránila íich pedlužení. Ponvadž chov dobytka pi racionelním postupa mohl by daleko více vynášeti než dosad, zamýšlí vláda uiniti organí á&orská opatení ku rozmnožení stavu dobytka a intensivnjší r-tatní podporovaní cho a koní. .iaiiié po itické otázky dlužno ešiti v oboru ornicíví. Chystá se reforma pojišování haví, ja.íj; oprava

Ruvaéz sledky

i

i

3

34

horního zákona vyhovující požadavkm doby a novým ví deckým vymoženostem. Obzvlášt pedloží moje vláda fíftak rad také otázku, zda by stát v souhlase s požadavkyji

kladenými na nj, jakožto na podnikatele, se

sastniti vtší mrou tžení

neml

uhlí, aby se

aspo

pro spotebu vlastních podnik proti vSem možnostem. Se zetelem ku stoupajícímu významu dopravních prostedk pro hospodásky život vyžaduje želez nictvi zvláštoí pozornosti vlády. Proto bude jedním z nejzávažnjších úkol vlády pokraovati v akci sestátování soukromých drah, dležitých z dopravn politického stanoviska tak zvýšiti hospodáskou potenci státu získáním tchto nových prostedk moci. Aby bylo trvale vyhovno potšiteln vzrstající doprav, vyžadují nynjší státní dráhy rzného doplnní a úpravy. Opatování prostedk k tmto vystavba drah nižšího soce produktivním nakládám, jakož ádu a další úprava zákonného podkladu místních železnic, bude pedmtem pée vlády. Zárove s péí o hmotné hospodáské zájmy teba dbáti o duševní vzdlání a zvlášt o vzdlání mládeže. Nebot každá duševní vymoženost, jíž smjí ne národové honositi, jest další zárukou jich píští velikosti. Zvlášt pro ony vrstvy obyvatelstva, jež odkázány jsou na výtžek své práce, iest pevný mravný životní nabytí užitených vdomostí, jakož názor nejlepším prostedkem, jenž vede k uspokojivému životnímu povoláni a takto ku smýšlení státu oddanému. Majíc na pamti tuti dležitou souvislost, bude vláda i na dále považovati za svj pední úkol, aby peovala o veejné poteb všech národností, vyuování, dbajíc v té jakož i aby podporovala vdy. Obecná škola, jež ve smyslu íSského zákona o obecných školách eliti má k náboženskému vychování, potebuje pedevším klidného vývoje. Aby vzdlání uitelstva uvedeuo bylo v úplný soulad se zvýšenými asovými požadavky, pipravuje vláda osnovu zákona o vzdlání a zpsobilosti k uitelskému Píprav naší mládeže ku praktickému povolání sloužiti bude zvýšená pée o hospodáské pokraovací kursy na obecných školách, jakož i pée o živnostenské a obchodní odborné vyuovaní. Zvláštní zetel vnován bude vládou vypravení našeho vysokého školství. Rovnž pokraovati se bude co nejrychleji v dalším vybudování ústav a zvlášt v opatení ústav klinických novými budovami a potebnými uebnými pomckami. Finance státu jsou, dík pokojné situaci svtové a trvalému hespoouiíkétiiu rozmachu, ve stavu naprosto spoádaném a uspokojivém. Avšak se zetelem ku znanému zatížení, které dolehlo na státní poklad velkými akcemi pozajistil

i

i

píin

mravn

uitel

úadu

35 let a pirozeným zvýšením státní sprivní agendy, dlužno zvýšenou pozornost vnovat zicnov-iaí rovnováhy ve státním hospodáství. Bude vám tudíž ve spolku s vládo a nejen písn zkoumati všechny požadavky vznášená na státní pokladnu, nýbrž také v uvažovati o nalezení nových pijmu. Jž po dlouhou dobu vnuje vláda plnou pozornost obtížné otázce sanování financí a peiloží po skonení obsáhlých pelbžných prací urité návrhy. Zamýšlí se dále nová domovní, dan ddictví a dar. úprava V oboru Justiního zákonodárství ekají íšskou radu rovnž vtší ÚKoiy. V civilním právu dlužno pro-

sledních

pípad poteby

zdroj

zemských

dan

vésti D<51e

?.

ástenou

pedloží

obanského zákona o výdlhospodáských spoleenstvech.

má

revisi

vláda

kových a Otá'ka ochrany dítek

osnovu nového zákona

pée

a o mládež, která chová závažný spoleenský hospodáský problém, bude zamstnávati zákonodárství po mnohé stránce. V oboru trestního práva v prvé je vypracování nového trestního zákona. V obrru vnitní správy po nýsli «>e na moderu reformu zdravotního zákonodárství, zvlášt pokud jde o úinnjší p^tí-

ad

in, í uaki*2li\ých a v iiciu vyskytujících se nemocí, aále pomýšlí se na úpravu zaízení pro osoby choromyslné a na odstranní nepístojností vyskytnuvších se pi vysthovalectví. Státním zízencm, jichž hmotné pomry byly podstatné zlepšeny a kteí úelnou organisaci osobního ú^ru mají býti i nadále podporováni, doptati se má nyní též úpravy služebních pomr, srovnávajících se s oprávnnými požadavky, která má však posíliti též jejich zodpovdnost a obtavost, jíž zízenci státní jsou ve veejné služb povinni. Vážení pánové obou snmoven íšské rady! Se skvlým rozmachem duševní hmotné kultury vzrostla u všech vzdlaných národ také poteba trvale udržeti neocenitelné dobro míru. Tyto snahy do^ly u ran i mé vláiy nejochotnjší podpory. Náš pomr k zahraniním mocnostem S nezmnnou srdeností trvá po ur je trvale pátelský. k našim spojencm. Dobrá dvrná shoda se všemi mocnostmi umožuje nám psobiti vždycky ve smyslu urovnávání vyskytnuvších se spor. Tak doufám, že práce a výroba i na dále bude moci se rozvíjeti pod ochranou míru. Mocnáství bude bezBvj vliv po téro stránce tím ú-pšnii uplatovati, pevnjší jsou peujší je pomr mezi obma jeho díly a vlas. ní mocenské pokery. V pítomné dob vyjednávají moje vlád* o úpr-ivu tohoto pomru. Teba že až do vypršení období obchodních smluv jsou dány jisté neochvjné opory, bylo pece uznáno politicky i hospodásky za ve mi cenné, aby pomr mezi cbma státními územími byl možným pizpsoi

ím

ím

bením ku starým formám upraven a dán mu pevný podklad. Za všech okolností musí býti vdí myšlenkou, aby pozdjším pokolením byl neporušen zachován svaz poli ický, svazek mezi obma státy posvcený po staletí spoleným osudem, pragmatickou sankcí stanovený a zaruený. Proto musí také po stránce hospodáské bez porušení sebeurovacího práva zarueného obma územím býti zamezeno takové uvolnní, které by se mohlo snad v budoucnosti státi povážlivým pragmatické pospolitosti. Dle toho. jak zavedené toto vyjednávání skoní, budou vám podány píslušné pedlohy. na dále oporou svtového Má-li však mocnáství býti míru, pak nelze otáleti s vybudováním obranných prostedk. Branná moc jest nejsilnjší záštitou vešxeré výroby, nejlepší zárukou a ochranou míru. Již proto jest spoleným zájmem všech národ a kmen zdokonalení branné moci a pée o její píslušníky. V souvislosti svScnS a neodbytným zvýšením branné moci bude má vláda o to dbáti, aby vojsko všeobecné branné povinnosti bylo v souladn s tužbami obyvatelstva. V té pípomýšlí se zvlášt na další úlevy ve vykonávání branné povinnosti, na státní podporu strái

odvodnným

in

branc povolaných na vojenské to, aby vzat byl co nejrozsáhlejší etel zemdlce a živnostníky pi objednávkách

dajících rodin

cviení, na

jakož

i

na

vojenských poteb. Oekávám

též

urit, ze íšská

rada u vdomí své velké zodpovdnosti vynasnaží se, aby naše branná moc uvedena byla, pokud pipouští to blaho lidu, na vfši srovnávající se s nezbytnými požadavky. Velectní pánové z obou snmoven íšsko rady! Milostivou prozetelností bylo mi popáno, abych vládl dvma generacím mých národ. Odmnu za svj namáhavý vladaský úad spatuji v lásce a vrnosti mých národ, osvdené ve všech píparinostech osudu, v jich hmotném a mravním pokroku. Tomuto úsilí, jakož i proto, abych spravoval ddictví slavných djin našich pedk, vénoval jsem celý svj život. Budete- li míti stejný cíl na pamti, pak naleznete cestu ku svornosti a vnitnímu míru, v jehožto zajištní spatoval bych nejvtší píze osudu. Kéž vašimi pracemi vane smílivý duch lásky ku spolené vlasti a kéž požehnám* hospodinovo vás pi tom provází!

vrn

ástený úspch Sotva

zvoleno soudruh krat pedsedy,

tázal

se

bylo

Nmec

pro

jazykový.

pedsednictvo

jménem

ei

snmovnj*, demo-

sociálních

nenraecké nepi-

37

jímají se do stenografického protokolu, dosavadní praxi odporující jednanebo f stenografický protokoi iná být vrným obrazem snmovního jednání, tím však neai, když ei pronesené esky, italsky, rusinaky, polsky slovinsky se do stenografického protokolu neprotestuje

proti

ádu,

címu

pijímají

Krom tické,

toho podána se strany sociáln demokra-

a sice poslanci

krem,

pak

interpelace

Nmcem, Hy bešera a Win-

Hudcem

(Lvov)

Wi tykem

a

tato

:

„Podle § 51 jednaciho ráda oro poslaneckou snmovnu rady íšské zo dne 2. bezua 1875 usají bf ú o sezeních snmovny poalauecKé zhotoveny a tiskem uveejnny stenografické protokoly kaucelárí stenografickou k tomu ustanovenou, které ma<í obsahovati úplné vylíení jednání. V pedenografovány pouze cházející period zákonodárná byly vš.ik ty ei které by!y pronedeny v ei nmecké Ponvadž však celá ada ei byla proa^e^a v jazycích nenrueckých, zstaly zprávy, jež mají podávati úplaé vylíení jednání, neúplcýcni. blízky tisk v posledních dnech •

Viá

nepokryt dával ne jev o, že dosavadní praxe má b^ti zachována Iv nové snmovn, a dopud nenmecké ei mohly býti nebylo uinno opatení, aby i

pojaty do stenografického protokolu. Vzhledem k oomu táží se podepsaní, jest-li pan pedseda snmovny poslanecké ochoten, zjednati platnost samému ziní § 51. jedr.acího ádu pro puslaneckou snmovnu ra rty íšské, a ji3 do píští schze opatiti, eho k tomu je teba."

Nmeckým orgánm vídeským, také kesanskoociálnimu listu „Deuísches Vblksblatt" byly tyto akce tadmíru nemilé a tak napsal „My jazvkové otázce v paramente, ktei'á byla do popedí posunuta od sociálních d e m o k r t ú, aby byla snmovna ui•

ana

neschopna práce, nepikládáme ten význam, ako jiné pariamentámí kruhy." Avšak rozešení azykové ho problému v parlamente mn o-

íojazyného státu >ila

niti

býti

vzala

bylo první otázkou,

na petes,

možnost dále jednat.

jež

mu-

ml-li parlament vbec Ale prapodivnou taktiku

38

eský

klub. Ten totiž dal vlád lhtu, zaujal zase nejprve desetidenní, kterou pozdji prodloužil, do které chtl míti otázku tuto rozešenu; do této lhty usnesl se pak nepromluviti v parlament ani slova. Usnesení to bylo naprosto nešastné a skonilo zase ostudou pro eské msácké politiky v eském klubu sdrumsí- ukládali si ve snNebo, když žené stramlení, pro 1 o mi 1 i poslanci

tém

eské snmovn

movn

ny katolické solidaritu

a poali ve

oste se obrátily proti vytknuvše jim, že je národ eský nevyslal na íšskou radu, aby tam nreli, nýbrž aby tam jednali. Ostatn je pozoruhodno, jak k usnesení o povinnosti mlení došlo. Mladoešti poslanci zaali již zase do schzí nechodit a tak národní dlníci dosáhli náhodou vtšiny. Bylo li však toto usnesení neštstím, byla ješt vtším neštstím mluvit. „Národní Listy* také

mlícím poslancm

povolnost, kterou eský klub osvdil vi Beckovi. Když Némci inili oposici proti protokolování eských eí, usnesl se národní klub 12. ervence za pedsednictví poslance Práska a po referátu Hru baa pistoupit na návrh vlády, aby byly za-

ei

znamenávány pouze korespondencí íšské

rady, nikoliv stenografickou kanceláí parlamentu a tak bylo pouze dosaženo, že 1. eské interpelace, které se dosud, jak byly podány, posílaly do pekládárny a vytiskly se v originále na zvláštních pílohách na jeduolistovém papíe, který se mohl prost pohodit, protože s protokolem nebyl v žádné ani mechanické, ani vnitní jsou nyni protokolovány a zaadí se v originále do druhého oddílu protokolu, do kteréhož odkázány jsou také interpelace nmecké. Není tedy žádné ponižující výjimky pro eské interpelace, pokud se týká umístní. Jest piinn peklad nmecký; ten však není opatován poslancem a pospojitosti,

živatelem,

nýbrž

stehn jako

nmecké

kanceláí. 2. Protokolovány jsou také eské návrhy, které se

39

vbec nepijímaly. Také k nim piinn nmecký peklad a též ony jsou umísovány tam, kde umístny jsou návrhy pouze nmecky podané. 3. eské jsou v obšírném výtahu uveejovány jazykem pvodním v „Koresp z íšské rady*, odkud dosud

jest

ei

tisk mže bráti. 4. Také petice uveejuji se v originále v druhé ásti protokolu. Pes to, že tyto úspchy na poli jazykové je

otázky byly

pouze

ástené

pobouily nadmíru vídeský se usnesli,

ponvadž

do

a dosti nedostatené,

tisk.

snmovny

Nmetí

žurnalisté dostali se poprvé

eští stenografov

a pozdji také slovinský pronesené esky v listech neuveejovati a toto usno^ení dodržují dosud. I vídeský oficiosní list „Fremdenblatt" k tomuto usnesení pistoupil, rovnž tak klerikální „Vaterland". Byl to stenograf,

ei

zase jediný sociáln demokratický orgán „Arbeiterzeitung", který i esky promluvené pináší na dkuz národnostní spravedlnosti

ei

sociální demokracie. Boj o rovné právo do

snmu.

demokracie hned v první neformální v parlamentu s celou vehemencí pro rovné právo do snmu. Uinila tak pi projednávání pilného návrhu na sanování zemských financi, ídíc se zásadou, že mají-li býti finance zemských sanovány, že musí býti zreformován také volební ád. Boulivými projevy protestu obrátili se poslanci sociáln demokratití také proti ministru vnitra Benerthovi, když prohlásil, že vláda nemže dáti rovné právo do zemského snmu. Sociální demokraté tvrdili, že také baron Gautsch mluvil podobn o volební reform do íšské rady. že však za dva msíce nadobro obrátil. V ei. již tehdy promluvil soudr. Soukup (27. ervna lv)07t, položil draz na Sociální

schzi vystoupila

snm

40

že velkolepá hospodáská a oekonomická revoluce posledních 50 let v Rakousku, která stvoila íšskou snmovnu, nepejde také zemské snmy beze stopy a že dlnictvo povede boj svými bataillony, aby korovnému právu hlasovacímu do snmu prchod byl zjednán- eská mšácká politika poala však i v nové snmovn konati smutné služby vládních lokaj a obhájc šlechtických privilegií. Dr. propjil se k tomu, aby pomohl návrh sociáln demokratický na zavedení rovného práva pohbít. Prý nelze sluovat sanaci zemských financí a reformu zemského volebního ádu. O tomto svém názoru i vlastn nápadu polského staníka Abraham odal snmovn hlasovat. tu spatila snmovna hrozné divadlo. Kesanští sociálové, s t a n í c i, a eští agrárníci a eští klerikálové hlasovali pro sproštní pilného návrhu o sanováni od všeobecného to,

nen

Žáek

—

vie

—

A

nmetí mšáci

pítže

rovného práva hlasovacího,

ba, když sociální demokraté napadli nmeckého mšáka Pergelta, brali ho dokonce v ochranu, nehled k tomu, že dosavadní volební ád na eský snm poskytuje

Nmcm

nezodpovdná

tak pijat (178 proti získali nic.

Návrh Abrahamoviv byl 142 hiasm), ale pánové tím netéže schze po-

privilegia.

Ješt

prbhem

dán sociálními demokraty samostatný pilný návrh na zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího do zemského snmu a mšácké strany musily do hokého oíšku kousnout podruhé. Stalo se tak poátkem ervence. Debata zahájená 6. ervence byla 9. skonena. Z eských sociálních demokrat zasáhl tentokrát do debaty soudr. a zevrubným ciferním materiálem

Nmec

porážel tvrzení ministra Bienertha, že proletariátu nemže býti dáno volební právo na snm, ponvadž prý dan neplatí. 9. ervence došlo pak k hlasování. Pilnost návrhu soc. demokratického byla sice zamítnuta,

41

ale proti zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího do zemských vyslovila se jen nepatrná menšina sn-

snm

movny

hlas vyslovilo se pro, 193 proti. Pro hlasovali sociální demokraté, polští lidovci, eští radikálové a pokrokái, kleriální i liberální Slovinci, Rusíni, Rumuni, Italové a 4 liberální Nmci, 158

pilnost

Proti

níky, a

staníci, mlado^ši

eští

k1eri ká1

kesanští

šel

ruku v ruce

o

v

év

s

eskými

agrár-

nmetí mšáci

sociálové. Že eský „Národní klub" s celou protilidovou

koalicí,

to byl

nemá sob rovna. eští vlastenci pomáhali tu háji ti privilegia nmeckých Ta jim byla milejší než práva eského

skandál,

jenž

mšák!

Takovou politiku šli dlat do chtjí Cechy pivésti k rovnoprávnosti litické. Zde opravdu každý voli musí položiti si otázku: Smím opravdu

lidu!

ješt jednou volit? A

Vídn.

Takto jazykové i pose zamysliti a

tyto strany si: Kdybych jménem jednoho

odpovdít

ješt jednou vyplnil lístek volební s pak nejsem hoden, abych slul prozíravým politikem, a pak zasluhuji, aby na mne i na všechny stejn jednající hledli nmetí mšáci jako na méncenný a nekulturní národ. jejich kandidáta,

mšácké strany eské, že když zavedení všeobecného r ovného práva zamítnou, že budou hlasovacího do zemských míti od sociální demokracie pokoj, zmýlily se. Otázka Doufaly-li však

návrh

na

snm

zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího do snm pišla v prvém roce zasedání lidového parlamentu ješt jednou na petes, a sice opt zásluhou sociální demokracie. Práv za rok, 8. ervence 1908, jednalo se na íšské rad podruhé. Soudruh o demokratisování eského

snmu

Soukup

uinil návrh, který vyzýval vládu, aby vzhledem k tomu. že zamýšlí provésti zvýšení z lihu a výtžek tento vnovati zemím, ped-

dan

42

snmm

ložila zemským v jejich nejbližším zasedání píslušnou osnovu zákona na volební reformu. Debaty zúastnili se pak jm^n^m sociálních demokrata z Cech

Seliger,

soudr. z

polských

soudfiM soudr. Prokeš, z< wski, z nmeckých

z c'es':vo.h

soudr.

Mora

soudr. Resel. Hlasováni o tomto pilném návrhu sociáln demokratickém bylo sledováno s nejvtším napjetím.

eské mšácké

e stí kier

strany, mladoeši,

mli tu smuthlasovali proti zase ve spolenosti nmeckých mšák, staník a kesanských sociál. Aby tentokrát svou blamáž trochu zakryli, prohlásil poslanec Kiamá, že poslanci miadoeští pedloží na eském snmu v nejbližším jeho zasedání vypraoovaný návrh na zavedení všeobecného rovného právahlasovacího. Krom tohoto prohlášení vzbuagrárníc

i

a

nou odvahu,

že

i

kalové

opt

dila pozornost také ta okolnost, že

opt sku

zamítnut,

opt

poet hlas

vzrostl

a to

pro

akoliv návrh byl nj proti lo-

rapidn. ylo

patrno,

poádku již odkliditi se nedá. Nejhanebnji poínaii si v této vci agrámíci. Akoliv že otázka tato s ranního

mají usneseni, hlasovací do

že jsou pro

všeobecné

snm), pece nemohou nechu

právo i do

rovné

sbor zákonodárných

(tedy

nmu

svou k nijak potlait. Tak posl. Sáblík, když mu soudruh Prokeš vytýkal, že agrárníci jednají protivlastenecky a protilidov, když hlasují proti demokratisaci eského snmu, zvolal B o d e j , skákat do rybníka. To si rozmyslíme! Od agrárník se ješt dokáme, že budou volat žije :

my budemekvlivám

ješt

:

A

Schmerlingv volební ád! Volební právo do eského snmu jest však již na cest, a píchod jeho nic nenastaví.

43

Ve vládních službách. Mladoeši, agrárníci a klerikálové proti úedníkm, sociální demokracie na ochranu úedník. Agrárníci a klerikálové zaali sloužit vlád ješt oficieln vstoupili do vlády. To se objevilo velmi brzy. Druhý pilný návrh, kterým se nová lidová snmovna v prvním zasedání zabývala, týkal se persepro jich politické p osvdkuce ení. Státní úedníci Sehmidt, Pollaaf a dr. Waber

dív než

úedník

byli potrestáni

peložením a

sice proto, že dr.

Waber

jako kandidát poslanectví do íšské rady promluvil

e,

Sehmidt a Pollauf pro vykonávání státo-

obanských práv. Sociální demokracie ujala se tchto úedník, akoliv nebyli jejími stranníky a pilným .návrhem soudr. Glocknera pivedla záležitost tu ped forum snmovny. Sociální demokracii šlo pouze o to, prokázati, že i úedník jest státním obanem, který svá práva mže beztrestn vykonávati, že zejména mají býti zaruena státo-

obanská práva na svobodný projev mínní a na organisaci. Ze vláda svá opatení hápolského staníka ministra financí Korybylo pochopitelno, že však proti ii e dnictvu a bezvýhradn na stranu vlády klerikály a Poláky postavili s se zase mladoeši, agrárníci a eští klerikálové, to již opravdu nasvdovalo tomu, že tato nmecko -klerikáln- esko vlastenecká vtšina jest ochotna v budoucnosti každou hanebnost vlády krýt. na to pokraovala politika esk}T ch rad íšské. První in jejich poslanc byl, že volili Nmce a klerikála za pedsedu snmovny, druhý zrada všeobecného rovného práva hlasovacího, tetí pak hanebnost spáchaná na persekvovaných pokrokovýcl úednících. Marn vyslala sociální demokracie do debaty adu nejlepších svých eník, tentokráte soudr

jila

ústy

towského,

nmeckými

Pkn

mšák

44

Wintra, eská mštácká politika octla se na svahu, na jehož šikmé ploše nebylo již žádné zastaveni To se objevilo také, když snmovna poala projednávati nesprávnosti

pi volbách v

Halii.

Pt

pilných návrh, dva se strany sociáln demokratické, zabývalo se tmito záležitostmi. Pípady volebních švindlu v Halii jsou den ze dne horší a zavedením všeobecného práva hlasovacího i v Halii poali staníci tím úsilovnji a zoualGji hájiti své ztracené posice. Tak vyvolali také volební v Pemyslu, kde 12Ietému hošíku policií na námstí zranna šavlí hlava a utata polovice ruky, jednomu starci pak zlomena žebra. Nalezli -li staníci v privilegovaném parlamente vidy ochránce a pomocníky, mohlo se ekat, že nový lidový parlament všeobecného práva hlasovacího u
eže

pvu

klér i kál o v é? Ochránci švindl volebních se stali, proti polskému lidu a na stranu polských staníku se postavili, pilnost všech návrh zamítli 249 proti 138 hlasm. Tak byla dána eskými mšfáky polským šlachticm jíci

sankce haliské hrzovlád, která jimi také náležit byla využitkována. V únoru 1908 chystala se Hali k volbám a polská šlachta, která dostala kuráž, když se jí nic v íšské rad nestalo, pikroila

od mrzaení k vraždám. Pi volbách volitel zabit byl rusínský sedlák Marko Kahaniec z obce Konopiece a když utlaování Kusín nebralo konce zastelil 12. dubna 1908 studující

45

haliského Si i n sk v to ki ho. Mžeme íci, že strany, jsou

které hlasovaly

místodržitele

ob

Po-

tyto

vraždy

pro krytí haliských

zloád

za

spoluzodpovdny. Nebo

kdyby nebylo ochránc volebních švindl a útisku utlaovaného Avšak lidu, nedocházelo by ke krvavým dramatm. vládní strany mají pes svdomí tvrdou kru. Dne 20. kvtna 1908 zabývala se snmovna haliskými

pomry

A

podruhé.

zas

eské

mšáckó

strany,

krom klerikál, kteí se hlasování zdrželi, nemly odvahu opít se haliským zloádm. Na místo, aby hlasovali pro pilný návrh Ceglinského, odešli do kuloár. Neodvážili se tentokrát hlasovat pímo pro haliskou korupci, ale nepostavili se také proti ní. S mladoechy a agrárníky zachovali se tentokráte stejn také národní dlníci. A tak utlaovaný rusínský lid našel oporu jedin v sociálních demokratech. Návrh Ceglinského zamítnut 114 proti 158 hlasm. A stejn zamítnuty i návrh poslance Petruszevice i poslance soudr. ity ka. Protože pak pi tchto návrzích vláda byla v úzkých, agrárníci a mladoeši, kteí pi minulém hlasování zachovali neutralitu, hlasovali zase na rozkaz vlády proti a pisluhovali zase stanczykovaké reakci. Sotva však bylo po hlasování pišel do snmovny nový telegram, že u Cernichova bylo 6 osob, mezi nimi 2 ženy a 1 dít zasteleny etníkem a 4 osoby tžce a 6 lehce zranno. A tak snmovna ped jednáním o rozpotu zabývala se událostmi v Halii

W

po tetí, nebo

5.

ervna 1908

poslance Stapinského o

byl

ten opt

usmrcení rolníka

sedlák

se jednalo o zavraždní neprojevili agrárníci eští ani tolik solidarity, druhy v povolání vzali v ochranu a vládu

cutu. Akoliv pak

aby vraždy

v Halii

dotaz

v Lan-

aspo

byly vyšeteny.

aby své

pimli, Stejn

46

pak mla doeši a klerikálové, kteí mají vlastenectví a slovanství plnou hubu, neiovedli proti páchanému bezpráví své slovanské soukm novce hájiti. Práce ta zbyla zase sociálním demokratm, o nichž se prohlašuje, že jsou „beznárodni" a že jsou nepáteli rolnictva.

Dosavadní politikou na rad íšské provozovanou mladoeši a klerikálové zejmé najevo, že jsou stranami vládními, pes to že na ministerských keslech zasedali pouze mladoeši. Aby nebylo pražádné pochybnosti o povaze jejich, schválili ke konci vlád ješt rozpotové provisorium. Pi tom strany tyto neustále se mezi sebou štíily. Poslanec Myslivec nazval agrárníky špicly, tito však ani na chvíli se nerozmýšleli, mají-li zstat dali agrárníci,

vbec

s

klerikály

ve spoleném sdružení.

Pohádali

Myslivcem a ostatními klorikály a stali nadále v jednom klubu.

se pouze

s

z

Drobná innost sociáln demokratická.

První zasedání trvalo od 17 ervna do ervence 1908. V této dob klub eských poslanc sociáln demokratick\ ch svaz poslanc 24.

r

i

sociáln demokratických vykonal mnohu> drobné práce, podáním etných interpolací a pak etnými intervencemi v zájmu jednotlivých volebních okres i volistva. Z této práoe dlužno vyzvednouti aspo nejdležitjší vci. Svazem byly podány návrhy na reformu zemských volebních (Nmec), na odstranní trestu smrti (Folber), na ochranu horník (Cingr) na zavedení starobního a invalidního pojištní (erný), o haliských pomrech, o pronásledování úedník, na zavedení osmihodinné doby pracovní v dolech (Cingr), na zkrácení služby vojenské na 2 léta (Haberman), na podporu rodin zá* ložnik (Pik). Klubem pak zakroeno bylo ve

návrh

ád

prospch protokolování

nenineckých

eí

(Nmec),

47 re

prospch zízení

moravské

university

v Brn.

nterpelace

byly podány stran sebevraždy vojáka Vališe z Welsu (Tomášek) v záležitosti uitel Pelikána a Kavky (Jaroš. Johanis), o událostech v Ervnicích, stran vojína Nemravy. Petice byly podány zejména v záležitosti domká, zakroeno bylo pak ve prospch postižených živelními katastrofami. V debatách ujal se vele menšinového školství v uzaveném území a zízení eských veejných škol ve Vídni Tomášek, na pomry u pražské policie za režimu Kisavy posvítil soudruh Nmec, o starobním a invalidním pojištní promluvil soudruh erný.

Zasedání podzimní. (Od

16.

íjna 1907 do

21. prosince 1907.)

Rekonstrukce ministerstva. Po tech msících prázdnin sešli se poslanci rady 16. íjna 1907 k novému zasedání. Od samého poátku zaala stávati se akutní otázka rekonkonstrukce ministerstva. Volbami ze dne 14 kvtna byla mladoeská strana zdecimována, íšské

z bývalé

jediné vedoucí strany politické stala se strana významu podízeného o pouhých 27 lenech, které se vyrovnala strana agrární s 28 leny. Pes tuto porážku držela strana mladoeská dosud ministerská, na nichž sedli ministi Pacák a Fot. Skvlý ministerský píjem a ctižádost vdce strany agrární Práska nedaly mu spát a agrárníci vší mocí poali se tlait do ministerstva. Stejné pomry jako v Cechách byly i v rakouských zemích. Také tam byl poražen liberalism, liberalism nmecký a na jeho místo nastoupila strana klerikální sos pídechem sociálním, tak zv. ciálové. I mezi nimi našlo se hojn lidí, kteí byli

dv

kesla

kesanští

48

ochotni obléci na sebe ministerský frak. krajích svoleni

V nmeckých

Cech pak na míst zdecimovaných všenrr.c byli agrárníci, kteí rovnž

nmetí

jako jejich eští kolegové zaali se hlásit o ddictví po stranách všeobecným rovným právem hlasovacím zniených. Nejvtší revoluci ovšem uinilo všeobecné rovné právo hlasovací v Polsku Tam zniilo moc polských šlachcic a pivedlo k moci liberální strany mšácké, jednak z mst, jednak z venkova. I tu byla posice dosavadního ministra krajana hrabte Dzieduszického neudržitelná. Za takových okolností brzy po sejití se íšské rady zaalo se mluviti jednak o krisi ministra eského, jednoho nebo obou, brzy o krisi ministra krajana nmeckého, brzy o krisi ministra krajana polského. Nkdy propukaly všecky krise eská, nmecká i polská najednou a mluvilo se i o krisi celého ministerstva, k té nebylo a také nenastala. Ale v eském svazu mšáckém nastala veliká tahanice, kdo má býti tím šastlivcem, jemuž pipadne keslo ministra. Na byl by rád zasedl i klerikální posl. Hruban, jehož strana ítala 17 mandát, z mladoeské strany pak nárok na keslo ministra krajana inil si dr. H e r o 1 d, také bývalý starosta pražský Srb aspiroval na ministerský frak a když ho nemohl dosáhnout, stavl se hodn radikálním, konen jmenoval se i jako kandidát císaský

—

—

a

dvod

n

rada

Wohanka. Dne

25.

íjna

1907

konen

podali mladoeští ministi demisi, trvalo to však až do 10. listopadu, než zápas o frak

mezi uvedenými osobami vybojován.

Spor rozešen tak, že mladoeši jedno místo postoupili agrárníkm, druhé si ponechali. Agrárníci kandidovali Práska, smutn proslulého svými dietami, mladoeši vídenští Herolda. Díve však než Herold

Vídn

porazilo pražské vedení zasedali t. zv. reorganisovaní mladoeši, jeho kandidaturu a tak zvolen prodojel

z

mladoeské

do

strany,

Prahy,

v

nmž

49

Vypravovalo se také, že císa inil fesor Fiedler. námitky proti mravní kvalit jak Herolda, tak Práska.

Kesanští

sociálové

kandidovali

jako své

lidi

nej-

urputnjšího odprce snah organisovaného dlnictva Gessmanna a hornorakouského zemského hejtmana

Ebenhocha. Na míst nmeckého ministra krajana Prade kand dován nmecký agrárník Peschka, na míst polského ministra krajana Dziedusického kandidován pedseda polského klubu Abrahamowicz. Konen stal se nemožným též bývalý ministr zembrany Latscher, hlavn po útoku sociálního demokrata Schuhmeiera, a na jeho místo povolán polní zbrojmistr Georgi. Tak bylo ministerstvo Beckovo ve dnech 10., 26. listopadu a 4. prosince rekonstruováno, ili jak se pravilo, pizpsobeno výsledkm voleb ze dne 14. kvtna.

Na eské stran

nejen sociáln demokratické, nýbrž posuzovala se tato rekonstrukce co nejnepíznivji. Poukazovalo se zejména na to, že i

mšák,

eští ministi mají vstoupiti do jednoho ministerstva

s

vysloven)" mi

klerikály,

Nevoli vzbuzovala také zpráva, že kluby mladoeský", agrární a klerikální vstoupiti mají ješt do užší organisace, než ve které jsou, a že oba ministi i agrární mají za-

mladoeský

stupovat všechny ti kluby, tedy rikály, na

i

kle-

nž

se pi rozdílení kesel nedostalo. Nejtíže však se z mšáckých stran neslo, že noví ministi vstoupili do ministerstva bez záruk, „Národní Listy" psaly o této vci: „Nikdy ne-

byla

politika

vána než

eská

he

zkompromito-

achru o dva kabinet Beckov.

za tohoto

mini-

sterské fraky v Stala se chyba tak osudná, jaké se dopustili r. 1879 staroeši, vstoupivše bez záruk do vládní vtšiny Taaffovy. A této chyby dopustily se dnes na tžkou újmu a škodu

60

národa našeho strany eské: agrární, klerikální a svobodomyslná." Moravské „Lidové Noviny" pak psaly: „Dokonáno jest! íílerikální kabinet barona Beka jest hotovou událostí. V Konopišti budou spokojeni a eská na

delpgace

Víde

toho daleka, než aby v den bitvy

jest

sob pohnvala

znovu proti

Hun>

Bílé

ím.

škaredý týden, jenž tomuto ješt škared jšímu rozuzleni pedcházel. Nové doby, nové mravy i a

Však

to

byl

eská otázka scvrkla se na — p Práska." „Ostravský Denník" nazval tento kabinet erným kabinetem, nejhorším, jaký kdy hmotných a duševních osudech Rao kouska rozhodoval. nemravy.

A že

skutené události, eského tisku

hlasy

národních

a

jež

mly

následovaly, ukázaly, pravdu. I v

ist

jazykových otázkách utrpla

nmž

politika eská za kabinetu, v byly záležitosti a poteby

eny

sveského

národa agrárníku Práškoví, nejtžší

pomusila strana agrární snížit k nejhoršímu sebezapení, musila zapít všecky své politické zásady a hlasovat pro vci, které jsou v pravém opaku s jejím programem. Mezi tyto záležitosti náleží také rakousko-uherské vyrov-

rážky.

A

pi tom

se

náni

Rakouskouherské vyrovnání. Pedlohu

o

rakouskouherském vyrovnání položil

ministerský pedseda Beck na lavice poslanc ihned v první schzi podzimního zasedání, 16. íjna. K projednávání jeho došlo však teprve 7. prosince, nebo mezi tím musila být vyízena otázka rekonstrukce ministerstva, která dala mnoho jednání a taháni Sotva však byly strany, které se draly k politické moci, odmnny ministerskými kesly, staly se „pra-

51

covitými".

Zaaly vyizovat

2 nich bylo také Po adu let byl

Jednou

státní nezbytnosti.

rakouskouherské vyrovnání. pomr Rakouska k Uhrám vyizován

§ 14., ponvadž staiý" rakouský parlament byl nesch »pen ku práci. Parlament zvolený na základ všeobecného rovného práva hlasovacno brzy projevil, že nechce projednání jednoho z nejdležitjších rakou-

ských

zákonu penechati

skému naízení, nýbrž

že

poznovu njakému císa-

sám chce do vci zasáhnouti

a zákonodárn)*m zpsobem ji projednati. Sociální demokracie se vší rozhodností vyslovila se proti pedlohám vyrovnacím, ale byla pro to, aby pedlohy ty projednaly se ústavn. Proto, když byl podán návrh, aby pedlohy ty byly projednány pilné, t. j. urychlen, hlasovala pro pilnost pnjednávání, když však jednalo se o meritu, o obsahá pedloh samotných,

hlasovala proti rakouskouherské mu vyStanovisko sociálních demokrat vylíil ve velké ei z 29. íjna soudr. Mo dráek. Proto, když dne 17. prosince došlo k hlasování v tetím tení, svaz poslanc sociáln demokratických jako jeden muž hlasoval proti tomuto vyrovnáni, a sociální demokraté tvoili hlavní kádr oposice. Za to ml a doagrární ci a klerikálové hlasovali za mii, nisterské portefeuille pro vyrovnání. Nej ópe zachovali se národní dlníci Podali 37 obstrukních návrh proti vyrovnání, ale a pak je odvolali.

rovnání.

eš

!

— pozd

Mezi stranami, které hlasovaly pro vyrovnání, agrárník, nejtrapnjší bylo postavení jejichž celá politická minulost záležela v tom, že proti vyrovnání nejprudeji agitovali a

eských

n

hlasoval, prohlakaždého, kdo by pro šovali za zrádce venkovského lidu, a kteí nyní, zaprodavše se vlád za ministerský frak, sami musili k této „zrad" se propjit. Postavení eských agrárník bylo tím trapnjší, že nmetí jejich kole-

:

52

muž

gové, nmetí agrárníci, potem 20 hlasovali proti vyrovnání, nehledíce k tomu, že mají svého lovka, Peschku, ministrem, a že ho mohou tímto zpsobem pipravit o ministerství. Za to

u

eských agrárník Práškv Aby lidu.

uplatnil se názor, že mi-

dležitjší, než zájem venkovského agrární fráse a agrární skutky lépe vynikly, musíme tu uvést nkolik citát, nisterský

frak

jest

rakousko uherském o vyrovnání v dob, kdy byl pouhým poslancem a jak, když se stal ministrem, jak psal „Venkov" proti vyrovnání a jak agrární poslanci hlasovali pro vyrovnání a jak

jak Prášek soudil

konen

jednotliví poslanci agrární souvládní, než sami do ní se

dili o politice

zapráblL Tak 3.

záí .Od

na schzi v

Mlníce

pravil

útoe na mladoechy:

poátku konstituního zízení pednášely naSe sírany

doucí politické

sic ní

Kotlá

prsl.

1906,

ei,

s

nimiž

zmírovaly

krátko odvary, té které

doma zuivé, plamenné zaínaly také ve Vídni, aby a konily po

ve-

o poje

za

vtšin limonádovými

vlád píjemnými. Nejsmutnjší

roli

pi tom

doma vystupovala jako lev voucí ave Vídni na konec.jako lvíes vylámanými zuby a drápy. Na ty cesty my se nedáme". hrála stran* mladoeská, jež

Ale

dali se.

„Venkov" pak 8. ervna 1907, pojednávaje o vstupu poslanc agrárních na íšskou radu, napsal „Aniž bychom chtli snad pedbíhati píštím usnesením povolaných initel, pece jen nerozpakujeme se pronésti své musí byt pi nejmenším naše m nni, 2e se nestanovisko málo pátelské. Vláda tato osvdila, co by náš mohio pohnouti k jakékoli povolnosti a ochot. Nic nesmíme se ohlížeti na to, že ve vlád té jsou dva eši, ponvadž ne dle vládnoucích osob, ale dle skutk jich musíme upravovati svj pomr k vlád. A skutky ty jsou dosud ubohé! Nepejeme si a nesmíme si páti, aby se opakovala politika z dob Taaffo-

vi vlád

niím

—

v?ch,

politika pouhy;ch slib, — nesmíme dopustiti, upevovali jako tehdy opt moc vládní

abychom

—

63

—

a dostali za to odmnu až" píliš skoupou. Nesmíme lpti myfelence, že za každou cenu teba písti tenounkou nit nové snmov y a dbáM o to, aby se nepetrhla. Ne zájmy

na

zájmy lidu musejí uýt lidí, ale rozkazem rozhodující m.

nkolika zvolených

pru na s

V

u

A pece rozhodoval a rozhoduje jen zájem Práska. „Listu volistvu skupiny 47", datovaném v

ivné

srpna 1907, psal pak Prášek: „V dnbé podzimní si ovšem zodpovíme otázku: máme i nemáme podporovat vládu Beckovu? — a tu budou u nás rozhodovati mementy ne osobní, ale vcné, zvlášt pak otázka rakousko-uherského vyrovnáni Prodati nái lid Maarm, toho nikdy nepipustíme Ale pipustili Pípadný doprovod ke komedii, jakou bhem minulého roku dovedla strana agrární se svým volistvem zahráti, napsal nedlní poeta „Venkova" dne 10.

I

!

30.

ervna

Báse

1907.

jeho zni:

Tlocvik ve

Vídni.

Pan Beck peie tlocviku,

—

zvlášt v tento slavný rok vsak nás nutí: „Hej, echové, do tmy skok I" jeden, dva, ti

—

Když zel, Ze nás nezaujal pian ten hrár-ký „v

veselý

dep! — haed

—

vn deplil -

kéž by

vzkikl,

pi tom

— mu bemen a!

Pro vzpírání bemen pak vzplála duše plamenná „Hunem, hoši, tužte dané

na vojenská Na

—

veletoem

to pišel s to tuhá

vždy

zkouška sil však od bezna už to zkouší, jak by s námi zatoil.

Njak mu vše

t?e

ješt

to ale nejde,

ježí,

.Karle,

u

—

špiatí ukazuje: se šplhati!"

ty nám

—

myslil,

:

54

A

Karel (Prášek) se nauil! Lze se jen diviti, že ku krkolomné politické akrobatice agrárník dosud

mlí

—

agrární volii.

Druhou státní nezbytností, již vláda pedložila inšfáckým stranám k odhlasování byl rozpoet. Rozpoet na rok 1908 vypadal takto I.

(Císaský dvr) poteba 11.300.000 K.

(Kabinetní kancel ) 176.531 K. (íšská rada) 3,735.280 K. IV íšský soud poteba 67.464 K. V Ministerská rada a správní soud 4,351594 K, úhrada 2,637.590 K. II.

III

VI.

Píspvek

na

spolené

záležitosti

poteba

poteba

282,519 798 K. VIL Ministerstvo vnitra poteba 84,129.189 K, úhrada 2,830.839 K. VIII Ministerstvo zembrany poteba 78,713.752 K, úhrada 1,351 696 K. IX Ministerstvo vyuování poteba 111,957.561 K úhrada 18,174.402 K. Ministerstvo financí poteba 712,494 087 K, 376,303.531 K. XI. Ministerstvo obchodu poteba 198,544.860 K, úhrada 187,677.870 K.

X.

úhrada

.1

XII Ministerstvo železnic 412,123.310 K, úhrada 494,204.480 K. XIII. Ministerstvo orby poteba 62,002.353 K, úhrada 41,550.571 K. XIV. Ministerstvo spravedlnosti pot. 86,048,911 K, úhrada 3,937.111 K. XV. Nejvyšší útárna poteba 630.200 K. XVI. Vyslužné poteba 85,028.018 K, úhrada 7,106.656 K.

65

Byl to rozpoet s jubilejním leskem: Finanní ministr vykázal 146 milion pebytku. Dlnicvo ovšem neinélo nijaké píiny nadchnout se pro tento rozpoet, nebo kdyby byl vykázal ministr financí sebe vetší

pebytky, byl

to

pece

jen

stického státu, rozpoet tíd

rozpoet kapitalipí.ntijícioh. Všechny

tyto rozpoty vyznauji se tím, že bemena daová svalují na proletariát, když pak z proJetariátu vymakaly nesmírné sumy, vnují je ve prospch tíd buržoasních. Tak také použil ministr financí pebytku 146 milionu. 61 na vojenské úvry, ze zbývajících 85 milion vnováno 57 mili-

milion vnoval

on

na vybudování nových železnic, 6 milion na vybudování telegrafní sít, tedy sice také v zájmu veejnosti, ale pedevším v zájmu obchodu buržoasie. 8 milion vnováno na kliniky, 4 miliony na zlepšení bytových pomr státních úedník, ovšem pracovník, ale jen ásti pracující tídy. Na školství vnováno pravda o 19 milion více, ale ne na školství chudého lidu, na obecné a mšanské školy, ale na školy syn buržoasie, na stední a vysoké školy. Neobvejn zvýšeno vydání na ministerstvo obrany. Bylo zvýšeno o 6.800000 K, z ehož 4 500.000 pipadá na zembranu, 1,200000 K na etnictvo. Do rozpotu kultu zaazena položka 3.300 000 K na zvýšení píjm duchovenstva. Zúrokováni státních dluh zvýšeno o 6 mil. korun. To jsou peníze, kterými pimo krmí se kapitalisté. Také byl zvýšen poet strážník bezpenosti ve Vídni o 761 muž a pimený obnos na to zaazen. V rozpotu ministra orby nebylo zapomenuto na velkostatkáe.

Po stránce národnostní hotovým skandálem byl rozpoet ministerstva vyuování. Na moravskou unipoložka nebyla. Pes tyto zejmé neversitu v dostatky majorita méšfáckých stran, mezi nimiž byli

nm

opt mladoeši, agrárníci a klerikálové, schválila vlád rozpotové provisorium a pikázala

56

rozpoet výboru, aby jej pak v letním zasedání definitivn schválila Kolik škody na potebách lidových a národnosti eské se tím vládními stranami eskými spáchalo, dovede tená posouditi sám.

Návrhy

sociálních

demokrat na omezeni

Na podzim roku 1907 dolehla na chudý lid v echách velká drahota. Všeobecná nespokojenost poala propukati pouliními bouemi. Schze stihala schzi a ulice poaly se naplovati hladovícími. Za takového 17. íjna pilný návrh proti zdrastavu podal Kl of á žování potravin, avšak hned druhý den 18. íjna ho zase odvolal. Národní dlníci podali tak dkaz, jak strašn lehkomysln zahrávají si s bídou lidu. Když to „Právo Lidu" vytklo, obnovil Klofá zase svj návrh 23. íjna. Byl podaený. ítal celých 5 ádek a znl: „Vysoká snmovno, raiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá: Vyšetiž píiny den ke dni stoupaiící drahoty poživatin, jakož i surovin (kartely) a uhlí a zahájiž kroky k odstranní tohoto zla nejen cestou správní, nýbrž i píslušnými osnovami

zákon."

má vláda dlat, se v návrhu tom nepraLeda, že by mla dlat „kroky". Sociální demokracie vidouc vzbouení lidu a sledujíc tuto malomocnou politiku národních dlník, chopila se vci sama a uinila pesné návrhy na zmírnní bídy lidu. Navrhovala: Co však

vilo.

aby dovolen byl dovoz chlazeného a zmrzlého Ameriky a Austrálie do Rakouska; 2. aby zrušena, resp. doasn snížena byla cla na obili, luštniny a krmiva; 3. aby všude, kde zboží úmluvami na zpsob 1.

masa

z jižní

,:artel se zdražuje, užito bylo § 51. živn. tarify cen zboží.

noveny byly maximální

ádu

a sta-

57

ženo

Tmito prostedky mlo býti okamžit odpomobíd lidu a drahot potravin. Avšak sociální

demokraté navrhli ješt prostedky, kterými by drahota trvale byla omezena. Navrhovali: 1. aby k povznesení intensity a produktivity zemdlské" výroby a chovu dobytka pedložila vláda zákonodárným korporacím osnovy zákona a) o scelování zemdlských pozemku, b) o úprav práva užívacího a správního k obec-

ním pozemkm, osnovu zákona o úprav a zrušení služebnosti, d) osnovu zákona na ochranu alpských pastvin, e) a zákon, kterým by chránn byl rolník ped škodami panské zve. Dále navrhli sociální demokraté statky postaveny byly 2. aby státní a fondovní do služeb rakouského dosud než míe znanjší ve hospodáství; 3. aby zrušen byl zákaz dovozu dobytka z Ruska, c)

:

Rumunska a Srbska; 4 aby podporováno spoleenstev;

bylo

zakládání

rolnických

aby spoleenstvm k zužitkování mléka a mlébyly dány státní subvence; 6. aby zrušeny byly dan z masa a dan na potravní áe, pak dan z piva, lihu, cukru a petroleje. Nebyl ješt nikdy dán v Rakousku na poad snmovního' jednání pedmt tak dležitý jako tentokráte. Lid také to pochopil. Zájem o návrhy sociáln 5.

kaským spoleenstvm

demokratické byl nebývalý. Dne 12. listopadu dostal se hlad lidu nadenní poádek snmovny. Vláda chtla návrhy ty sekyrou své vtšiny ihued odstranit, ale najednou se zalekla svého plánu, když viriia demonstrace v Náchod, pi nichž tekla krev, demonstrace né demona Kladn, v Praze, v Semiléch a jinde. kratický

svaz

vyslal

svého

zástupce posl.

Jaroše

na Náchodsko, aby vci vyšetil. Když pak Jaroš pi-

68 nesl

snmovny

do

bílou

jupku

AnnyBobmové,

etnikem byla bodnuta do zad, otásla se snmovna a rozpomenula se. Sociální demokraté hímali

která

e

snmovn

do duše. Velkou promluvil soudr. Johanis. H asování oekáváno bylo 22. listopadu Ale bylo zase

odloženo

z

pátku až na úterý 26.

odroeno na tvrtek

28. listopadu.

A

z úterka Tolik daly

mšfáckým stranám nebo sociální demokraté navrhli

sociáln demokratické návrhy starostí,

hlasování dle jmen,

tak aby každý jednotlivý poslanci pak dostávali také telegramy od mstských rad, aby hlasovali pro návrhy na úlevu drahoty, nehledíce na to. že jsou to návrhv sociáln demokratické. Postaveni jich bylo tedy tžké. Na jedné stran byla vláda, žádající, aby návrhy sociáln demokratické byly zamítnuty, na druhé voliové, žádající, aby drahot bylo odpotnoženo, nebo drahota dotýkala se nejen ale i a stedních vrstev vbec. ve tvrtek 28. listopadu došlo k hlasování. Pilné návrhy sociál-

poslanec mohl býti

inn zodpovdným Mšátí

dlník,

úedník

Konen

demokrat byly zamítnuty, zloin na hladovícím lidu vykonán. První návrh zaních

mítnut 207 proti 192 hiasm, druhý 203 proti 165 Chování eských msfáckých stran bylo zase nadmíru mizerné. Akoliv návrhy sociáln demokratické smovaly i na prospch zemdlství, prohlásil posl. Kotlá, že strana agrárník bude hlasovati proti. Polští, rusínští a slovinští rolnici vsak uznávali prospchy, jež by z pijetí sociáln demokratických návrh zemdlství vzešly a hlasovali pro. Miadoeši slíbili, že budou hlasovati pro, pi hlasováni jich však mnoho chyblo, jmenovit Bulín,

hlasm

Cech, ernohorský, ipera, Fiedler, Fort, Srb a Žáek, tedy poslanci, kteí zastupují velká msta jako Prahu, kde bída a drahota zvlášt se cítí. i

eští klerik ál o vé

prohlásili,

že

budou hlasovati

59

demokratické a pak hlasoa i pi tomto hlasováni jich, jako mladoVch, mn ho chyblo. Tak byl i «í šickými tmito stranami zase nechán ve štychu Ale pobouení bylo takové, že vláda cítila, že musí nco na umírnní drahoty uinit, a tak svolala anketu a pedložila osnovu o snížení z cukru, první snížení dan nepímé v Rakousku. pro

vali

oba návrhy sociáln jen

pro jeden,

1

m-

dan

dan

Snížen!

z cukru.

První úspch boje proti drahot potravin zásluhou sociáln demokratických pilných návrh ve snmovn byl, že vláda zaala vyjednávati zástupci velkých parlaraentárních stran o snížení dan cukerní. Sociální demo-

rozvinutého

se

kracie

nejdíve

vším

svým vlivem pak

v Rakousku jest

da se z

zasadila

se,

aby co

Nebo cukerní da hotovým skandálem. Cukerní

následoval

skutek.

ta jest vyšší než v kterémkoliv jiném stát. Platí

jednoho metrického centu plných 38 K jen 9 K 68 h, v Nmecku

dan, kdežto v Anglii 16 K 45 b, v Belgii 19

08 h, ve Spojených Státech severoamerických 20 K 69 h, ve Francii 25 K 76 h v Raa nejvýše v Rusku 27 K 50 h. Cukerní kousku jest tedy ješt o 10 K 50 h vyšší než v Rusku. Cukerní da tato byla skandálem také proto, že v této výši byla zavedena naízením

da

dle § 14. jako pozstatek starého vaného parlamentu. Pes to pak,

privilego-

že byla všestátu na cukerní

obecná drahota, zvýšil se píjem dani v letech 1902 až 1906 o 33 milion korun ron Od dob bruselské konvence ušetil pak stát na zrušených vývozn ch prémiích 13 milion korun ron. Vzhledem k tomu pak, že státní hospodáství vykazovalo na rok 1907 pebytek 146 milion korun, z cukru nezbytné. Nyní stalo se sní žení

dan

zaalo vyjednávání,

o

kolik

má

být cukerní

da

snížena. Sociální demokraté prohlásili, že stoji na stanovisku, aby snížena byla o 16 K, o to, 06 dívjším parlamentem byla nezákonným zpsobem zvýšena Také dr. Lee her navrhl, aby da byla snížena na 22 K, tedy o 16 K na metrickém centu. Sekni šéf ministerstva financí Bernatzky prohlásil však v dohod s ministrem, že tak znané snížení jest nemožné. A eské mešácke strany, které vstoupily do vládních služeb, agrármci, mladoeši a '

klerikálové, byli ihned ochotni vlád pomáhat. Dne 25. listopadu podali sociální demokraté pilný návrh

na zrušení nezákonitých naízení dle i. 14., jimiž byla cukerní da zvýšena o 12 K

dohromady o 16 K, aby tím byla odstrajedna z kiklavých neústavních protizákonitostí a zvlášt aby byla snížena z cukru. úmyslech vlády 6e proslýchalo, že hodiá cukerní snížiti celkem pouze o 12 K. z 38 K na 26 K z metrického centu. Á ješt nemlo toto snížení býti projedeno najednou, nýbrž v tíletých etapách. Nejprve mla být snížena da r. 1908 o 8 K, pak r. 191 1 o další 4 K a roku 1914 opét o 4 K.. Kesanšti sociálové se Qsnesli, že zakroji, aby cukerní byla snížena ihned o 8 K a pozdji o další 4 K. Povsti o úmyslech vlády neklamaly. Ve schzi vyrovnávacího výboru ze dne 28 listopadu sdlil ministr dr šl. Korytowski, že práv zaslal pedsednictvu poslanecké snmovny pipiš, v nmž sdloval že podává zákonnou osnovu o snížení cukerní dan. V osnov se pak navrhovalo, aby cukerní byla ve tech stupních snížena o dvanáct korun za 100 kilogram. První stupe 6 korun rnél dle osnovy nastati poátkem kampan, to jest 1. záí 1908 druhý stupe 3 X 1 záí 1914 (!),' tetí stupe 1. zái 1917. (!) K tomuto ustanovení o snížení dan družilo se v § 2. zákona ustanovení žádané všemi stranami ve snmovn o zabránní umlému zvyšování cen cukru. a 4 K,

nna

da

da

da

da

3K

tém

Aby

snížení cukerní

dan

prosplo vý-

61

hradn konsumentm, stanovilo sevtomto paragrafu, že vláda, pokud nebude míti k tomu zákonného podkladu, se zmocuje, aby uinila vhodná opatení, jimiž zabránilo by se stanovením penžitých pokut umlé zvy-

šování cen cukru.

dan milion.

by snížení 21

Dne z

v

6.

z

Dle výpotu vlády zpsobilo o 6 K v rozpotu úbytek

cukru

1907

prosince

jednala

o

snížení

dan

snmovna Piznala jednohlasné tyem vci podaným návrhm, mezi nimi návrhu so-

cukru té

ciáln demokratickému, pilnost se odkázati je do

a usnesla

výboru k podáni zprávy do 8 dn.

Ve výboru mladoech

Matálka

hájil již jen sníženi o 8 K. Páter Šrámek jménem klerikál prohlásil, že klerikálové pizpsobí se kompromisnímu návrhu. Dne 21. prosince, když konala se poslední schze podzimního zasedání, pijala pák snmovna osnovu zá

koná navrhovaného výborem po dohod s vládou, kterým cukerní da od 1. záí Pilný návrh podaný soci1908 snižuje se o 8 K álními demokraty na zrušení naízení dle i. 14., ktebylo dosaženo vydatnjší snížení dan z cukru o 16 K, byl mladoechy, agrárníky a klerikály zamítnut, O tom, jaké pikle proti snížení cukerní dan strojeny byly pozdji finanním ministrem, panskou snmovnou a kesanskými sociály a iak snmovnou usnesené snížení uvedenými faktory za pomoci eských bylo zmaeno, bude jednáno níže.

rým by

mšák

innost

sociální

demokracie v podzimním zasedání.

Svaz sociáln demokratických poslanc i klub eských poslanc sociáln demokratických súastnil se horliv celého

podzimního parlamentního jednání.

:

;

62

opt návrhy na prospch

inil

nejširších vrstev lidodotazy v záležitostech porušeni svobod obanských, jmenovité v záležitostech týrání vojín a persekvování uitel a v etných eích hájil zájmy proletariátu. Rovnž ták etnými intervencemi psobil ve prospch volistva i zájm veejných vbec.

vých,

inil

Nejpamátnjší byla akce proti zdražování potravin, o níž již jednáno svrchu, pak akce za snížení dan tchto záležitostí pivedli však sociz cukru.

Krom

demokraté na petes

ální

snmovního

jednání po-

mry

panující u spolenosti státní dráhy, záležitost udlení milosti trýznitelm vojín strážmistru Jecelovi a závodímu Severovi, kterážto záležitost pivodila

pád ministra ze

denní

m braný Latschera

poádek pinesli

sociální demokraté zasedání záležitost náhrady

Na také

rodinám

v podzimním

záložní

již

k

nastupujících vojenské cviení,

o níž jednáno 13. listopadu. Návrh byl sice tehdy zamítnut, ale pozdji, jak zn imo, pece se stal skutkem. Také ujali se eští sociální demokraté

dlnického

hnutí družstevního

d vodné

persekuce

proti

šikanám

uitel

úad

a b e zIntervenovali pak

v záležitosti eské školy v Most, v zájmu horník píbramských a pi passivní resistenci u spo-

lenosti státní dráhy, ena.

která

ei promluvili v podzimním

vítzn

byla skonzasedání z eských

demokat

sociálních

ber man

18. íjna proti týrání voják; íjna proti kartelm; Pik 23. íjna proti zdražování potravin; M o dráek 29. íjna k vyrovnání; 5 listopadu o zvýšení gáží dstojník a plat mužstva; Prokeš 8. listopadu o placení náhrady rodinám povolaných náhradních záložník

II

a

Winter

22.

Nmec

Johanis

Nmec

19.

listopadu proti

2l. listopadu o

drahot;

pomrech dinictva v Uhrách;

63

Jaroš

drahoty a revoltách 3. prosince o píinách z hladu v Náchod; 6. prosince ke snížení dan z cukru; 11. prosince o krveprolití spáchaném ma(íarskými žandarmy u pítomnosti katolických hierarch pi svcení kostela v ernové a o persekuci

Svcený Soukup

Slovák Maary;

Nmec

Hudec

na ochranu Slovák;

16. prosince 19.

ádný

prosince k rozpotu.

kousek práce vykonali sociální demokraté

odhalování demagogie mštáckých

o-

p fi itik, jmenovit demagogie, jakou provozují s podáváním pilných návrh. Strany ty pilnými

návrhy chtjí dlati dostihy v demagogii, ale poínají si tak lehkomysln, že lze obyejn snadno jejich jednání odhaliti. O Klofáov pilném návrhu proti zdražováuí, který jednou byl podán, pak odvolán a zase podán, ale tak lehkomysln, že ítal jen 5

ádk

a nic nepravil,

byla

již

zmínka.

Stejn jako Klofá

poínal si nmecký mšák Kraus. Podal pilný do 8 dn. Jako by byl návrh na sestátnni dol utekl z blázince. Takovou velkou akci chtl provést za 8 dn. Spch, s jakým pilný návrh svj dlal, piml jej, že chtl postátnit doly jen v cechách. Proti tomu se sociální demokraté opeli, nebo nevidli, pro by mly sestátnovat jen doly v Cechách, ne také na Morav a ve Slezsku a pímo v celém Rakousku, ili jak ekl dr. Adler, na dávat pardon Gutmanm, Rothschildm, Salmm a Wilczkm a chtít

—

jen postihovat

Weinmanny.

Z toho

mšácké

strany

že sociální demokraté jsou proti sestátnní, že zrazují svj program atd., ale oni nic ji ného neinili, než odhalovali demagogii

hnea udlaly,

m-

štáckých politik. Rozumí se, když Kraus pemnil svj návrh dle intencí sociálních demokrat, U dlnictva nemohlo být ovšem že pron h-asovali. ani chvíli pochybnosti,

kdo

jest

opravdu výru zástup-

64

veejnosti, zda takový pan Kraus i sodemokracie. Nebo stejn jako svj návrh jednou podal, pak jej vzal zase i Kraus zpt a zadal zase, když jej vláda potebovala, aby získala as k urovnání krise a rekonstrukci mini-

zájm

cera

Klofá

ciální

sterstva.

Mezidobí od prosince do dubna. Delegace.

V dob od 21. prosince 1907 do 2. dubna parlament nezasedal, za to zasedaly deiegace a rzné výbory, pedevším výbor rozpotový. Ponvadž sociální demokraté dostali se i do tchto korporací, nutno zmíniti se o

Deiegace

jejich

innosti

i

zde.

u nás zvláštní parlament pro militarism. Krom rozpotu ministra zembrany, máme ješt rozpoet ministra války. Protože by parlament, obzvlášt parlament lidový, mohl asto dlat ministru jsou

války obtíže, jest rozhodování o rozpotu vojenském vyhrazeno zvláštnímu sboru, delegacím, do kterých tak hned pevratní živlové se nedostanou. Tentokráte ovšem doslali se soci ilní demokraté i do delegaci, ovšem z 88 jen tyi, avšak i ti staili, aby provedli na militarismu zvláštní kritiku. A vru, že jí pln zasluhoval.

Rozpoet spolených výdaj a

píjm

na

pedložený 20. prosince 1907 delegacím, vykazuje úhrnnou potebu 386,923.102 K. Z toho pipadá na ministerstvo zahraniních záležitostí 13 263.547 K (více o 578.023 K proti roku loskémi). Na vojsko, a to ádná pesná poteba

rok

1908,

298,431.653 K (více o 7.271.607 K). Mimoádná poteba 13,378.729 K (mén o 374.026 K). Úhrnná poteba vojska 311,810.382 K (více o 6,897.581 K).

Na

válené

námonictvo ádná

pesná

poteba

53,523 110 K (více o 10,673.000 K). Mim. ádná poteba 3,476.890 K (více o 927.000 K). Úhrnná po-

65

teba váleného námonictva

57 milion korun.

(Více o 11.6lO.000 K.) Na spolené ministersrvo financí 4518 367 K (více o 162 598 K). Mimoádná vojenská poteba velitelství a vojska \ a Hercegovin (okupaní úvr) 7,788.000 K (více o 205.000 K) z celního dchodu rozpoteny jsou na 145 521400 K. po srážce výdajového paušálu, obnosem 7,100.000 K a po srážce celního paušálu obnosem 1428 571 K. jejž teba zaplatiti zemské správ v Bosn; zbývá istý pebytek celního chodu 136.992 829 K. Mimo to požaduje vojenská

Bosn

Píjmy

d-

správa jako mimoádnou potebu jednou pro vždy k dalšímu opatováni nových polních dl 15 milion korun. Oproti roku loskému o 15 mil. mén, takže z celkové poteby na opatení nových polních dl, obnášející asi 165 milion korun, bude

píšt ješt požadováno zbývajícího obnosu asi 35 milion korun. Dále žádá vojenská správa

na

dodatených o povolení vojenské poteb na rok

úvr

k

ádné

(Položka: zásobování, záležitosti strava mužstva, remontní) v úhrnném obnosu 5,360.000 K. Ministerstvo zahraniních záležitostí žádá o povolení dodatených v obnosu 133 800 R k úhrad náklad 105 000 K, vzešlých z úastenství mocnáství na mírové konferenci v Haagu, jakož i náklad v obnosu 28 800 K, z nichž mají se poskytnouti pídavky d1907.

úvr

stojníkm, etnictvu

pidleným k macedonskému reformnímu

O tchto milionech nerozhoduje lidový parlament, nýbrž privilegované delegace. Proto sociáln demokratická frakce v delegacích, posl. Nmec. Seliger, Schuhmeier a Pittoni uinila ihned pi vstupu do delegaci ústy svého pedsedy soudruha

Nmce

toto

prohlášení:

„Vzhledem na naše zásadní stanovisko k delegacím jako ústavné právní instituci, v níž spatujeme omezovaní práva parlamentu pi rozhodování o rozpotu, dále vzhledem na

66

vi

militarismu jako protilidové instituci, naše stanovisko slouží k tomu, aby dlnickou tídu v jejích která v prvé bojích za vysvobození z hospodáského a politického útlaku násiln udržovala v podruí buržoasie, a konené se zetelem v5em otázkám, stojícím s tím v souna naše stanovisko

ad

vi do kcmpentence delegací, zamítáme vyžadované úvry a budeme hlasovat proti jež

vislosti,

náleží

rozpotu.

Pihlížeje pak ke krátkosti doby, kteráž vydelegacím k projednání rozpotového provisona a se zetelem na všeobecné pání v tomto smru, aby se jednání pokud možno zkrátilo, omezujeme se prozatím jeu na tjto struné prohlášení, vyhrazujíce si pi projednávání ádného rozpotu na rok 1908 objasniti své stanovisko ve všech otázkách, spadajících do okruhu tohoto sboru."

mSena

je

A stanovisko to také drazn obhájili. Uinil tak v ei z 19. února a pak zejména soudruh ve velké své ei o pomrech v Bosn. Mladoeští, agrárnití a klerikální lenové delegací, poslanci

Nmec

Kramá,

zemelý

dr.

Hrubá n, Stank

a

H e r o d, Ddržal, Zázvorka, Žáek, ovšem pro požadavky 1

militarismu hlasovali, obrovské miliony mu povolili, nehledíce k tomu, že militarism germanisuje, že je v odporu s kesanstvím a že zemdlství nejvíce trpí útlakem bemen vojenských.

Delegace jsou starý pežitek a nemyslíme, že by njak reformovat; ty se dají jen odstranit Pes to, abychom ukázali, jaký úinek vykonalo

se daly

všeobecné rovné právo hlasovací složení delegací,

na zaznamenáváme toto: Delegace zvolené

za všeobecného rovného práva hlasovacího poskytly dívjší, vybrané zcela jiný obraz než delegace Za všeobecného rovného z parlamentu kuriového. práva hlasovacího Nmci nkolik mandát ztratili, také Poláci a 1 taliáni pozbyli míst, za to eši, RoKrom toho dosud sini a Jihoslované míst nabyli. nazastoupení sociální demokraté vstoupili do delegací.

Kdežto drive 4 mandáty,

Italiáni

mli mají

Nmci nyní

Slované

17,

mandát Nmci

16,

19,

Slovani 21, Italiáni 3. Cítají-li se pak sociální demokraté jako zvláštní skupina, mají Nmci mandát 14,

67

Slované

20, Italové 2, sociální demokraté 4. Pes tyto složení jest složení delegaci úplné nespravedlivé, neodpovídajíc ani zemím, ani národnostem, ani síle politických stran. Kdežto Dolní Ra-

zmny

kousy na 64 íšských poslanc mají mandáty 4. má Morava na 49 poslanc 4; Rosini n;i 33 poslanc mají delegáta 1, Chorvaté na 13 poslanc 2 Italiáni na 19 poslanc dokonce 3; nejmén odpovídá složení delegací síle stran. Sociální demokraté s 88 poslanci mají 4 delegáty, kesanští sociálové s 97 poslanci 8 delegát. eské mšfácké strany o 85 poslancích mají 9 delegát, sociální demokracie eská o 24 poslancích delegáta jednoho. Tyto nedostatky vyplývají z toho, že složeni delegací pochází z roku 1867, kdy parlament ítal jen 203 len (nyní 516) a kdy do parlamentu nevolilo se pímo, nýbrž poslance na íšskou radu vysílaly snmy. Proto také j^štó dnes volí se delegáti za každou zem zvláš. Mnit toto zpuchelé složení byla by práce marná. Zde se nechá odstranit jen celá instituce. Proto nejsprávnjší jest hesio, které vydali sociální demokraté Pry s delegacemi :

!

Jednání o rozpotu.

V

mezidobí

od

ledna do a v

boje,

nm

v

také politika

vlád

dubna zasedal také

nm

rozpotový výbor

svedly se

eských

hlavní

mšák

utrpla nejtžšícn poJednalo se o to, zdali vládní stiany eské za všechny své služby vlád, za schválení rakouskouherského vyrovnání, za schválení obrovských bemen militarismu, za potírání všech lidových návrh soc. demokracie, dovedou nco prosadit, eská rnšácká politika mla nkolik, bolestí. Pedevším nebyla jsoucích ve rážek.

dána do rozpotu ministerstva vyuování žádná položka na moravskou universitu Proto

obracela se

politika

eských vládních

strau

68

Marchetovi, ministru vyuování. Ale také rozpoet ministerstva spravedlnosti Kleina nechtla propustit pro pomry jazykové u soud v Cechách, k? nmetí soudcové jako v Chebu zaali odmítat eské žaloby jako v jazyku nesrozumitelném. Proto vyvolávána každou chvíli krise a mluvilo se o povalení ministr Marcheta a Kleina aneb proti

aspo

o

v

Cechách

nad nmeckými

který

Avšak napálit.

presidenta vrchního ryt. Wesselyho,

odstoupení

zemského soudu

soudci

držel

ochranou ruku.

eské mšácké strany daly se vládou opt Pedevším pokud šlo o jazykovou otázku

Cechách uinil ministr Klein nemastné, nelichá uislané prohlášení. Agrárníci ústy posl. prohlášení velmi silné formou i pathosem, že nili prohlášení Kleinovo je neuspokojilo a tvrdili, že nedostán e-li se jim zadostuinní, vystoupí Agrární prohlášení znlo: z vlády.

v

We

„Bídnfm jest národ, jenž neobtuje s radostí vše pro svou est. To bylo vždy heslem mého národa a eští agrárníci nedají se v pravém vlastenectví :-:á inou sti-anou v žádném smru pedstihnouti. Se zetelem na prohlášení, jež podal pan ministr spravedlnosti o jazykové otázce u c. k. soudních v království eském a jež nikoho z eského národa r

úad v

žádném smru

bez rozdílu

stran

nemže

uspokojiti,

pro-

lašuii jménem agrárník, že za takCch okolnost', nemžeme míti naprosto žádného zájmu na skoncování projednávaného rozpotu. Též poslanci strany katolicko-národní hájí totéž stanovisko."

Toto prohlášení uinil den,

1.

dubna, avšak než minul

agrárníci zstali ve vlád,

aniž by, jak

známo, v jazykové otázce dostalo se Cechm zadostuinní, ba agrárníci nepovalili ani presidenta Wesselyho, který ješt dnes sedí na

svém kesle.

V

otázce

university moravské

pak pomáhaly eské mštácké strany vlád samy.

Poslanec

bízela vládu,

resoluce

Žáek

aby

byla

zídila

bez

navrhl

resoluci,

z

bryndy

která vy-

na Morav universitu, ale udání místa a asu,

69

do kdy a kde má vláda universita zídit, vci hlavn šlo, ponvadž Nmci, jak známo, staví se pe ti zízení eské university v Brn. Pes tyto zejmé neúspchy vlád však rozpoet esko mštácké strauy schválily, hned na to 5. dubaa ve výboru, pozdji pak v plenu, a sloužili vrn vlád dál. V záležitosti jazykové rovnoprávnosti o které

v

echa^h

znl

podali sociální demokraté dotaz,

který

:

Interpelace poslanc Nmce, Habermana, Wintraa soudr. na pedsedu ministerstva

ministra spravedlnosti ohledn

a 1

4n

i

es

ký

c

h p

o d á

V

V

dob

r í i

a

e

"

-i

r.

o

1 1

i

echách:

21 a ui výoh so u d

i-

množí

se znovu pípady, že jednotlivé v okresech s nmeckou vtšinou odmítají a limine eská podání s odvodnním, že nejsou sepsána v v jejích soudním okresu obvyklé, to jest nmecké. Poukázali jsme už ve svá interpelace ze 14. prosince 1907 na to, že tento stav je neudržitelný, protože odpírání pijetí eských podání znamená odpírání práva n protoíe °e iírn frivolne prolamuje od desítiletí platný právní stav v echách, jenž každému obanu národnosti eské i nmecké zsruoval v cel'1 zemi dosažení prá
pohlední

soudy v echách

ei

vbec

ei

inuý

úmysl, aby tento stát byl uvržen do stavu naprosté právní anarchie, ary soudy byly c trženy do víru politických zápasu na ochranu tak zvané nmecké mštácké državy a aby novým rozdmycháním nacionál n c h váLní ohrožen b v nejen zdárný vývoj i

í

1

pímo znele zákonodárství aociálního, možnno jednání o spravedlivou dohodu nie*.i národy Rakouska, specieln ech. To je "tav, k nmuž zejména my eští sociální demo.

nemžeme

i

pihlížeti déle, a to tím mén, ponvadž zpsobem pímo cynickým sahá na zájmy eského délnictva, jež tvoí hlavni a mnohdy jediný kádr eské

kraté

zde se

70

My nemžeme dopustiti, aby byl eský dlník najednou na takových postranních cestách právnické rabulistiky zbaven práva svého, jednati ped úady ve svém jazyku mateském, a aby u všech státních úad politických, men&iny.

finanních, školských, vojenských, ve

mažovacích, u

soud

vcech

tiskových, shro-

úad

horních u a živnostenských, ve vcech spoleenstevních, u pošt a železnic, u pokladen nemocenských a úrazových — všude bylo trestních

i

civilních,

dlnictvo naše pro svou neznalost

nminy

tžce poškozováno ve svých nárocích matei el nich, právních a kulturních a vydáváno na pospas iré libovli lidí v krajích, k jejichž rozvoji prací svou tak enormn pispívá. My demokraté neseme dále nad míru tžce, že vnými spory jazykovými maí se každá plodná práce na poli kulturním, politickém a hospodáském a udržuje se per* manentn nebezpeí, že pravidelný chod zákonodárství mže být každou chvíli vyhozen do povtí. Proto protestujeme rozhodn proti tomu, aby novými spory byl tento neudržitelný stav ješt až k nesnesení zhoršován a trváme co nejdtklivji na tom, aby až do ádné, každou pochybnost vyluující zákonné úpravy otázky jazykové zachován byl dosavadní, desítiletí trvající právní stav a aby každé jeho frivolní porušováni zamezeno bylo.

hospodáskému

ešti

sociální

Z toho dvodu táží se podepsaní: Jest pan pedseda ministerstva a pan ministr ochoten

nosti

spravedl-

závazné p rjo hlášení, jež by každou pochybnost a nedoroz-

dáti

vyluovalo umní, že normální

zákonný stav v a že co nejdíve bude poslanecké jenž by odpovídal všem jazykovým

echách bude obnoven

snmovn

pedložen zákon,

potebám,

zejména

jazykové rovnoprávnosti? Podpisy:

Nmec, Haberman, erný,

Cingr,

Winter, Aust, Biovec, Filipínský, Folber, Hornof,

Hudec, Hýbeš, Jaroš, Johani s, Klika, Modr á e k, Pospíšil, Prokeš, Remeš, Pik, Soukup, Svcený, Svoboda, Tomášek.

Ve výborech. Pozornost širších vrstev lidových obrací se obypouze k plenárním jednáním snmovním, ale neprávem. Ve výborech koná se stejné vážná práce,

ein

.

71

ba snad ješt dležitjší než v plenu, ponvadž z.ie vlastn pipravuje se pesnfc znní zákon, které pak v plenu se beze zmnv schvaluje. Krom toho pak ve schzích výbor, kte^é nejsou veejné, rzní ti zástupci lidu odhalí snadnji svou tvá a mluví a jednají, jak by v plenu mluviti a jednati se ostýchali. Proto nutno vnovati také trochu pozornosti jednání ve výborech. Tak v sociáln politickém výboru jednáno bylo o návrhu poslance Ofnera na ochranu ištské práce. Jak zachovali se agr drnící a kleri kalové pi píležitosti té ?

V § 2. tohoto zákonu se navrhuje, aby práce dtí do 12 let byia bezpodmínen zakájak v živnostenské, výrob tak i v zemdlství. Dne 23 ledna 1903 uinili však agTární lenov so-

zána

výboru toto neslýchané usneseni dšti, které 12 roku j e : t nepekroil y. je v živnosti a pokud jde o eled, bezpodmínen zakázáno. Ale pokud se zamstnání, smí dti v ase, od školy volném, býti používány ku pracem lehího rázu, jako ku pletí, vybírání brambor, obracení sena, hlídání dobytka a pod., v míe, která zdraví jejich by neohrožovala, byf jim ješt nebylo 12 let." V § 6. navrhuje Oíner, aby pi žentourech a podobza k áných strojích byla práce dtí práce návrhu aby ía zána. Agráraíci se :n jd< dtská byla zakázána stední obsluhování stroje. V § 8. na

ciáln politického o §2.:

„Používání

.

týe

zemdlského

bezvýjimen

;

aby práce dtí nesmla trvati déle než 3 hodiny denn za jistých okolností. Agrárnici navrhují však, aby práce dtská smla trvati 5 hodin,

pi pasení dobytka G hodin denn. Návrh Ofnerv pipouští práci dtskou v dob mezi 8. hodinou ranní a 8. hodinou veerní, agrárnici navrhují, aby se dovolovala práce dtí již od 7. hodiny ranní. K agrárníkm pak pipojili se tito

knzi: sociál),

blani

v

Josef dr

Lang, fará v Mebrbachu (kesanský

Jan Krek,

(slovinský

Dražících

pruf. theologické fakulty

v Lu-

fará Morav (eský klerikál). V §§ 10. cizích dtí) bylo používání dtí klerikál)

a

A. C.

Stojan,

n ti

až 12. (používání

zemdlským až do osmi dn a pílezamstnání vyjmuto z p o vinnosti ohlašovací a z povinnosti opatiti si pracovní ku pracím

žitostné

lístek.

Tak rozumí agrárníci a klerikálové sociáln politické práci, tak rozumí „ochran" práce dtské! Jak rozumí zase klerikálové uvdomování lidu, ukázalo se pi jednání o rozpotu ministra financí v rozpotovém výboru. Pi položce >Lotto« uinil demokrat soudruh Beutel návrh, aby sociální loterie byla zrušena. Sociální demokraté uinili návrh na zrušení malé loterie, protože skutené jest loJsou lidé, kteí tynka< píinou mnoha neštstí. v loterii prohrají celé své jmní. Dne 26. února 1908 bylo o návrhu sociáln demokratickém v rozpotovém "ýboru hlasováno. Proti návrhu sociáln demokraKolovrat (hrab), tickému však hlasovali poslanci Korošec (páter), Morsey (baron), Onciul (rytí), Ploj, Procházka (kesanský sociál), Ptolsberg (eský agrárník), Schlegel (kesanský sociál), Schmid. Schraffl, Šrámek (eský klerikál), Walcher (páter), Witteb (moravský staroech), Žitnik (slovinský ^rytí), páter). Se zástupci šlechty jdou klerikálové eští jako nmetí a slovinští vždy proti lidu. Bude dobe, když :

Žáek

lid

se jim za to, jak zaslouží,

odmní.

Letní zasedání. (Od

2.

dubna do

Letní zasedání

bylo

17'

ervence

jen

a bohužel

i

pokraováním

servilní

obdobím dalších jejich dalšího nedemokratického jed-

politiky vládních f-eskýeh stran,

neúspch

1908.)

73

nání a nepátelského

vystupování proti

zájmm

nej-

ob

druhé eské vládní strany, agrárníci a klerikálové, opeli svou politiku jedin o nacionální základ a za minimální požadavky své prohlásili zízení eské university na Morav a zavedení vnitní úední u státních O tchto požadavcích jist jednali pi vstupu svém do vlády. Boj o moravskou universitu skonil, jak známo, pijetím resoluce Žákovy, kterou se sice vyslovuje vtšina výboru pro zízení eské a souasn i nmecké university na Morav, pro eskou universitu neuruje však ani místo ani as. kde a kdy by mla být zízena. V debat o rozpotu ministerstva spravedlnosti došlo však také k jednání širších vrstev lidových

Mladoeši a

ei

úad.

o

jazyk o vé otázce. eské

niti

útok za vydobytím

vládní strany chtly

ui-

vnitní úední ei, aby to však

nmetí mšáci

ztížili uinili rafinovaný protiútok a napadli eský tábor v tch posicích, které až dosud bez jakéhokoliv popírání zaujímal, totiž v otázce zevní. Až dosud v celé oblasti eské úední zem u soudc jednalo se se stranami v jejich vlastním jazyku. V posledních msících však najednou n-

ei

které soudy v nmeckých vtšinou okresích severních soud chebský", zaaly odmítat esky ech, v prvé úední psané žaloby a prohlásily, že i zevní u nich „obv^ uuu" jest výhradn nmina. Tím se stalo, že eská vládní politika, která vlastn chtla vnitní, musila se skoncentrovat dobývat úední zevní, zvlášt, když nna obranu eské úední pišly na pomoc také orgány meckým místodržitelství. vlády, jmenovit pražské -U c. k. 10. dubna 1908 pinesly „N. L." zprávu: místodržitelství v Praze podle píkladu jiných státních staly se pokusy, úadovati v eských vcech po esku. Uinili to sice jen jednotlivci, ale trvali pi tom, odvolávajíce se, že není zákona, kterým by byla

ad

e

mšákm

eí

ei

úad

e

úední. zavedena nmina jako výhradní vnitní Celkem si toho nikdo zvlášt nevšímal, až nyní v p,i >

7i,

Coudenhova byla v tom pojednou shledána závada. Nkolik úetních úedník vyídilo nkolik bezvýznamných aktu eských esky. Ihned byli voláni ku pednostovi úadu, který je hledl hrozbami i prosbami primti 'tomu, aby zachovávali posavadní nezákonitou zvyklost, dle níž úední bí u eského šalíku hrab.

—

místodržitelství je prý nrina! Když toto zakroení se rozbilo o rozumné a rozumové dvody úedník, zasáni do voci sám místodržiteí. Vlastnoruním

(ovšem nmeckým) dopisem, který byl ten 9. dubna ve všerh oddleních, prohlásil 1 že úední u místodržitelství pražského je nmina; 2. že úedníkm je naprosto zakázáno odvoláváním so na zákon anebo kterýkoli jiný právní dvod vyizovati eská podání esky, o tom že rozhoduje pouze dosavadní zvyk a rozkaz pedstavených; 3 „pachatelé", nepodrobí-li se, že ihned budou vzati do disciplinárního vyšetování a exemplárn potrestáni. Sluší poznamenati, že mezi akty, esky vyízenými, nkteré se týkaly eského oddlení zemské školní rady, která podle zákona vyizuje agendu po esku." Vzdor tomu, že zpráva ta se potvrdila, zstal esk) ministr krajan Prášek proti pražskému místodržitelství bezmocným vystála dále ve vlád Ba j 1 eg a c pinesla vlád .-ía^sí cenné ccéti. Dne 7. dubna známá koalice nepátel lidu, kesanští sociálové, Poláci, nmetí mšáci, mladeeši a agrárníci povolili vlád kontingent rekrut. Ba agrárníci šli ve svém lokajství dokonce tak talekc, že nespokojili se ani s ádným kontingentem rekrut, nýli.í navrhli dokonce pilné projednávání zvýšení kontingentu zembranc. Byl to agrárník Kolovrat, který navrhl, aby žádost ministra zembrany, aby kontingent zembranc byl rozmnožen o 4920 nových rekrut, byla projednávána zpsobem pilným. Venkov:

eí

•

ádný

skému lidu slibovali agrárníci zrušení pozemkové dan, slibovali boj proti kartelm, proti rayonování epy a pak sotva pišli na íšskou radu a jejich

Prášek

75

dostal ministerský frak, nemli nic jiného na píli, než jak zatížiti venkovský lid novými bemeny vojenskými

a nkolikamilionovým nákladem, kruti lid stát.

ohledu na

to,

A že

tuto

svou

na venkov

dostatek pracovních

jejž budou noví repolitiku provádli bez jest dle tvrzení jich n e-

sil.

Aby

jich bylo více,

—

musilo se venkovu nových 5000 pracovních sil odebrat Svého zloinu byli si také jak náležit vdomi. Dlouho váhali, mají-li zvýšený kontingent rekrut povolit, pak ale 12. kvtna usnesli se v Národním klubu u pítomnosti 52 a obou eských ministr na návrh klerikála Hru a mladoecha 46 proti 7 hlasm, že pro návrh Kolovrata budou hlasovat. A usnesení své také provedli. Pilnost návrhu Kolovratova byla 13. kvtna 280 proti 130 hlasm schválena. Proti návrhu hlasovali jen sociální demokraté a Rusíni, pak hrstka eských radikál. Pro návrh pak kesanští sociálové, mladoceši, agrárníci, eští klerikálové, nmecký svaz, Poláci a Italové. Méšáci všech národností se v Rakousku štíejí, jakmile však jde o to, zatížit lid, jsou všichni !

len

baa

Kramáe

pohromad.

A jsou ochotni také pi všech jiných špatnostech pomáhat, nehled na to, pomáhají-li svému národnímu a politickému odprci. To dokázali pi zizování ministerstva Gessmannova. Ministerstvo

veejných

prací.

listopadu 1907 byl jmenován ministrem trvalo to dlouho, Gessmann. než bylo vlastn rozhodnuto, c o mu mají svit, nebo teprve 10. dubna 1908 usnesla se majorita snmovny,

Dne

10.

kesanský že

A

mu sví ministerstvo veejných prací.

Celé 10.

sociál

tyry msíce, práv od 10. listopadu 1907 do dubna 1908 bral Gessmann ministerský plat, aniž

by vbec njaký resort zastával. O kompetenci tohoto

K sveden byl však veliký boj. Návrhy Gessmannovy byly dalekosáhlé. Haed do první sekce vyhrazoval si záležitosti pracovních smluv, dlnických organ isací a zamstnavatelministerstva

ských svaz, konen i vysthovalectví, sprosted kování práce a ešení otázky

Konen

chtl pipojiti k svému ministerSvaz sociáln demokratických poslanc se ovšem takovýmto návrhm co nejrozhodnji opel, nebo vd!, že by kesanští sociálové udlali z takového ministerstva

bytové.

stvu

i

záležitosti

dlnického pojištní.

ministerstvo na rozbíjení sociáln demokr; + }"kých organisací, a že by ministerstvo

nmž

by byly záležitosti dlnických organisací to, v a zamstnavatelských svaz, vydalo dlníky úpln zamstnavatelm na pospas. Proto když dne 22. bezna uveejnila „Wiener Zeitung" obor psobnosti ministerstva veejných prací, byla kompetence ministerstva jeho úpln jiná Ministerstvo to mlo sice ješt dosti znaný rozsah, avšak svrchu uvedené záležitosti

dlnické byly z nho vyloueny. V psobnost ministerstva veejných prací

zahrnuty osnovy záležitosti stavební (stavby vodní a pozemní, souinnost pi úprav stavby železnic a dle

úprav

stavební hygiena, záležitosti správa státních budov, pée o by ty, technické záležitosti pak hornictví v té mže rozsahu jako posud v ministerstvu orby, tudíž: výkon státní výsosti a národohospodáská pée o veškeré stav. živností)

soukromých

;

technik,

;

krom

vetn

tžení nafty, avšak týkajících se též správy Bánská správa veškerých státních dol.

tžení vyhrazených nerost záležitostí solivaren,

monopol; uilišt. Mimo

—

opatení v záležitosti zásobování uhlím za souinnosti súastnných resort. Souinnost nepíslušela píi ochran zídel, pokud ochrana tato až posud na základ horního zákona ministerstvu orby.

Dále

to:

zvelebování živností,

záležitosti

77

v oboru elektiny (krom telegrafu a teleionuj, souinnost ve vodoprávním odboru, jde-li o vodu jako o zdroj síly, výsady, ochrana známek a vzork, patentní záležitosti, technické pokusnictví, míry a ce jchovnictví, parní kotle, motory, podpora živnostenské výroby, evidence technických pokrok, podpora technických živností, veškeré záležitosti služby ku zvelebování živností a ústav, pednášky a kursy pro živnostníky, vzorné dílny, výstava pracovních pomcek pro maloživnostníky, výstavy uenických prací, podávání informací maloživnostníkm, organisaní opatení a podporování maloživnostenského úvrnictví, souinnost pi stanovení zásad o živnostenské práci v trestnicích, hospodáské podporování domáckého prmyslu, souinnost pi organisaci živnostenských spoleenstev, dále souinnost v záležitostech zkoušek mistrovských, pracovní prkazy pi spoleenstvech, podpora humánních, hospodáských a vzdlávacích záležitostí u živnostenských spoleenstev a jich jednot, organisace a podpora výrobních a hospodáských spoleenstev pro živnostenskou výrobu, odebírání a odbyt zboží, používání spaleenstevních instruktor k tmto úelm, souinnost pi jich ustanovování a pi vymezování neustájich psobnosti (pokud k naznaeným živnostenské školy no vu jí se zvláštní orgány). (legislativa a administrace o všech druzích živnostenských uiliš a ženských odborných škol, dále živnostenské koovné vyuování, prmyslová musea), podpora pi odbytu zboží, dodávky maloživnostenské, cizinc. výstavnictví a podpora

úelm

Konen

návštvy

Jak

patrno,

zízeno

beze všeho systému

toto

ministerstvo

vbec

a jedin dle toho,

jak to vyžadovaly zájmy strany kesfansko-sociální. Proto také právem protestovali sociální demokraté byla bez ta proti tomu, že výborového projednání a že všecky tyto re-

pedloha

vyízena

78

sveny muži, který neml a nemá pro žádného pedbžného vzdlání. Mlado-

sorty

n

eši,

igrárníci

eští

a

kleiikálové

hlasovali ovšem ohled na

šmahem pro pilnost návrhu, neberouce to,

že jeho pijetím

ství a jeho

zejména

pokraovací

uitelstvo vydáno

škol-

bude na pospas

nejhorší kesansko sociální hrzovlád. Proti ministerstvu Gessmannovu dovedli sociální protiváhu. Podailo se demokraté zídit

pimenou

jim

to

v uskutenní

šesté

sekce

v

ministerstvu

obchodu.

Šestá sekce v ministerstvu obchodu. Rakousko mlo až dosud pro všechno své úady, pro vybírání daní, pro dozor nad obany, mlo své kriminály, policejní strážnice, berní úady a káznice, ale nemlo úadu, který by se soustavn obíral potebami dlník, který by chystal sociáln politické na starosti pomry domácké zákony, kterj7 by sbíral práce, který by se staral o záležitosti

ml

dlnickou

statistiku

u,

a zabýval se podobnými záleži-

Jest-li pak vbec se nkterý úad nkterou tostmi. z uvedených záležitostí zabýval, pak považoval ji za vedlejší a bylo-li teba v njaké dlnické vci na úad se obrátiti, pak bylo velmi tžko íci, u ktespravují, zda u hejtmanství, polirého úadu tu nebo místodržitelství, ba bylo cejního iditelství i tžko uriti v kterém z ministerstev ta která záležitost jest zastrena, nebo pro rzné dlnické zále-

vc

vc

rzná ministerstva byla píslušná ... To se nyní podstatn zmnilo. Nyní byla zízena pi ministerstvu obchodu šestá sekce, do které veškeré záležitosti dlnické byly shrnuty. Když mlo být zizováno ministerstvo veejných prací, opeli se sociáln demokratití poslanci tomu, aby záležitosti dl* nické byly sveny nepíteli dlnictva Gessmanovl žitostí

70

A tak na míst ministerstva práce, na míst rozhodováni o záležitostech dlnictva, dostal ministr Gessmann ministerstvo veejných prací, ministerstvo veejných staveb, ministersvo technické, k nmuž mu ovšem pidala majorita snmovny spolu s eskými

mšáky otázka,

záležitosti jež

živnostenstva

a hornictví.

Ale

pi zizování ministerstva Gessmanova

byla nadhozena,

totiž

jak

a kde slouit

záležitosti

týkající se dlnictva, již neutuchla, nýbrž byla uskutenna. tak záležitosti dlnické sloueny v šesté sekci ministerstva obchodu. ní bude ko-

A

V

nen

po dlouhých

letech

úsilí

organisovaného dl-

spojeno všechno sociáln polia dozor jednotný a neodvislý úad. Vnitn

nictva

tické zákonodárství, správa

v bude tato sociáln politická sekce rozdlena na ti departementy, 31, 32 a 33. Departementu 31. pipadá zákonodárství na poli sociální politiky, spolupsobení pi píslušných pracích ostatních sekcí a odbor, záležitosti mezinárodního ochranného zákonodárství dlnického, zákonodárství na poli práce domácké, záležitosti sprostedkování práce a pracovní rady. Departementu 32. pipadají administrativní záležitosti VI. oddlení živnostenského ádu (vyjímaje vztahující se na záležitosti uenickó a pedpisy, zkoušky tovaryšské) a § 114b živnostenského ádu, dále spolupsobení pi používání pedpis § 74. živnostenského ádu a vydávám pedpis na základ tchto paragraf, dále personální a organisaní záležitosti živnostenské inspekce, záležitosti komise pro zamezení úraz a živnostenské soudy. Departementu 33. konen pipadá systematické vyšetování, zpracování a periodické uveejování dat dlnické statistiky pro úely hospodáského a sociálního zákonodárství (sociáln politická služba informaní); konen sem spadá také centrální živnostenská inspekce.

80

Taková bude tedy vnitní organisace a kompenové sekce sociáln politické. Rámce tento musí být ovšem teprve vyplnn píslušnými akcemi, a dle toho možno posuzovati cenu této nové instituce. Ve své ei, kterou zízení sociáln politické sekce oznamoval, vytkl ministr obchodu Fiedler tence

také ihned pracovní program této sekce. Pro nejbližší dobu mluvil ministr o zákonné úprav práce dtí, práce domácké, jakož i práce žen, o mezinárodní dohod v otázkách

noní

ochranného

dlnického

ad

zákonodár-

ství, a zde v první o potírání onch viiv v prmyslové výrob, jež ohrožují zdraví a tlesnou bezpenost dlník, pedevším o ochran

ped

otravou olovem

o zákazu používání fosforu sirek. Ministr zde prohlásil, že prý nebude nikdy pochybovati o tom, jak rozhodnout tam, kde se bude jednat o ochranu lidských život nebo o udržení zisku jednotlivých soukromých

pi výrob

a

Pi reform živnostenské inspekce pak ministr obchodu prohlásil, že poet živnostenských inspektor bude letos

podnikatel

rozmnožen o 21, že v rozmnožování tomto bud pokraováno, že v ady inspektor budou pojaty i ženy, dlnictva, a inspektoi že budou bráni i z že bude peováno o dorost živnostenských inspektor zízením kurs pro všechna theoretická a praktická odvtví této služby, že živnostenským inspektorátm budou pidleny potebné síly p ís a s k é, aby inspektoi mohli se beze všech závad vnovati svému úkolu dozorímu, a že se jedná •

ad

i

o zízení zvláštních

inspektor obchodních.

žlutých organisací zízení této sekce podceovaly, pak jen dokazují, že nemají o dlnických vcech ani za mák pontí. Zízení šesté sekce v ministerstvu obchodu jest první vážný krok k tomu, aby sociáln politická správa v Rakousku byla postavena na moderní základy. Jest-li

tedy

listy

81

Krom této reformy provedlo však nové Rakousko reformy ješt jiné, nemén dležité, ba tím významnjší, že odhodlal se k nim militarismus. Podpora rodin rescrvisí a náhradních záložník. Dne 14. ervence 1908 pijala nová lidová snmovna zákon o píspvku na výživu rodin reser vist a náhradních záložník narukují cích k cviení ve zbrani resp.

vojenskému cviení.

zákon, jehož Jest to pro širší vrstvy lidu podceovati nelze. Tisíce rodin narukovavších reservist, které díve odchodem živitele upada'y v nouzi, dostávají nyní ze státní pokladny píspvek na výživu a to ne jako almužnu, Zákon o podpoale jako zabezpeený nárok právní. rách rodin reservist a náhradních záložník znamená první cenný ústupek militarismu nové lidové snmovn, ústupek tím cennjší, že pohnula k kruhy, které právem dosud pokládaly se za instituci stavící se k požadavkm lidu co nejupjatji.

význam

nmu

ml

svou historii. Již v podzimním zaseZákon dání 12. listopadu 1907 projednával se návrh sociáln demokratický, soudr. Winarského, na náhradu rodinám narukovavších záložník. Návrh ten však byl koalicí kesanských suciál, eských klenkál, agrárník a mladoech zamítnut. Avšak strany ty vdly, že si takovou politikou u širokých vrstev lidu mnoho neposlouží. Proto pimly vládu, aby sama podala návrh, pro který by ochotni byli hlasovati. Vláda vvzvání Návrh vládní však nevyh voval jejich vyhovla. zplna požadavkm sociálních demokrat, ktei proto pokusili se ve výboru jej zlepšit. Tak za sv*z sociáln demokratický navrhl soudr. S karet, aby

podpora vyplácená musila initi

denn 6

nejmén

1K. Návrh ten však za pomocí mladoklerikál a agrárník byl zamítnut. Tyté strany zamítly také sociál demokratický návrh, aby se reservistm h radil o též jízd né, aby záložníkm se dostalo podpory až do úplného uzdravení, a aby náhradu dostávali i ti, kdož nepodléhají nemoconskému pojištní, tedy zejména dlníci. Ale i ty návrhy zamítnuty. V branném výboru postavil se zejména klerikální poslanec Myslivec proti tomu, aby za základ vymování píspvk byla vzata skutená mzda, nikoliv prmrná, a hlasoval proti tomu, aby nejnižší píspvek rodin na výživu inil aspo 1 K. Za zamítnutí všech tchto zlepšovacích návrh musí vládní strany nésti zodpovf n >st. Ale zodpovídati se musí i za neúast, kterou pi hlasování tom projevili Pi hlasování o tomto prvním, k prospchu lidu smujícím zákon z 28 eských agrárník bylo pítomno z poátku jen 6, pozdji pi hlasování o tetím tení

ech,

n

onemocnlým

zemdlští

mladoech

byli pítomni jen 3, ze 7 11 národn dlnickoradikáln státoprávní koalice jen 3, ze 17 klerikál jen 8, ze 4 moravské >oposice« jen 1. Z mladoscházeli: Brdlík, Cech, elakovský. ernohorským ipera, Fiedler, Fot, Kramá, Kratochvíl, Pacák; z nebyli pítomni: Bergmann, Bukvaj, Drich, Chaloupka, Holý, Hirsch, J. Kotlá, Mazanec, Nápravník, Okleštk. Prášek, Rollsberg, Rataj, Sablík, Špaek, Suhrada, Udržal, Velich, Vojta, Zahradník, Zázvorka; z klerikál: Horský, Hruban, V. Myslivec, Pillich, Prokop, Šachl, Šabata, Tva-

jen

8,

ze

17

staroech pouze

ech

1,

z

len

len

agrárník

ržek, Valoušek, Záruba. Z

národních

dlník

a Baxa, Buíval, Hajn, Hubka, Kalina, Klofá a Žemlika. Tato liknavost jest tím trestuhodnjší, že vládní strany eské, agrár-

státoprávník scházeli:

mladoeši i klerikálové, vždy, o zatížení lidu vojenskými bemeny, níci,

rádného kontingentu rekrut,

kdy se jednalo pi povolování

pi zvyšovaní zem-

:

:

83

braneckého kontingentu o 4920

muž, pi

povolování

míst

rozpotu vojenského byli na a pro vládní pedlohy hlasovali. Zákon o podporách iodin reservist jest jeu dsledek sociáln demokratického návrhu v listopadu projednávaného. Vládní strany, které návrh sociálních demokrat tehdy zamítly, nebyly by ped lidem své protilidové stanovisko obhájily, zvlášt ne, když ukázaly se nanejvýš povolnými k vlád ve všech jejích ostatních požadavcích militaristických.

Pro dležitost

vci

znní

citujeme zákon v plném

Zákon o podpoe rodin reservist a náhradních záložník. Zákon o píspvku na výživu píslušníkm rukujících k cviení ve zbrani, resp. k vojenskému výcviku, pijatý 14. ervence 1908 snmovnou, má toto

znní

Kdo má nárok na píspvek na výživu? § 1. Píslušníkm rakouského státního obana patícího a) k neaktivnímu stavu mužstva narukujínebo cího na základ povolání k cviení ve zbr< n obana pidleného na základ b) rakouského státn; § 34. branného zákona do náhradní zálohy a narukujícího k vojenskému výcviku, pokud mají v královstvích a zemích na íšské rad zastoupených ádné bydlišt, a pokud jejich výživa byla podstatn závislá od píjmu plynoucího z práce povolaného patí v dosahu dalších ustanovení nárok na píspvek na výživu ze státních prostedk. Kadeti a jim na roven postavení neítají se ve smyslu tohoto zákona za osoby stavu mužstva. Za píslušníky ve smyslu tohoto zákona se poímanželské a nemanželské dti, soutají: manželka, rozenci a ascendenti povolaného. .

84

Píslušníkm, kteí nejsou rakouskými státními obany, nepísluší nárok na píspvek k výživ, nezaehovává-li se od dotyného státu za trváni analog ckého zaízení vzájemnost.

Dotyná

zjištní

butež

vyhlášena v íšském zákonniku.

Kdo nemá nárok? oznaený v

§2. Nárok

Dostává

§ 1

neexistuj©:

povolaný po dobu cviení ve zbrani pokud se týe vojenského výcviku plat svj nebo mzdu vyplácenu dále nebo netrpí-li z jakéhokoliv dvodu na svém pijmu žádné újmy, nebo b) když dle životního postavení, majetkových? výrobních a píjmových povolaného na základ provedeného vyšetování lze za to míti, že jeho narukováním výživa dotyných jeho píslušník není a)

li

pomr

ohrožena*

Jak velký

jest

nárok?

Píspvek na výživu pipadá veškerým k n᧠roku oprávnným píslušníkm dohromady jen jednou 3.

a poskytuje se za každý den cviení ve zbrani, resp. vojenského výcviku ve 50 pro. obvyklé denní mzdy obyejných dlník onch soudních okres, v jejichž obvod povolaný naposled byl v práci.

výme

Byl-li povolaný v pracovním pomru zakládajícím povinnost nemocenského pojištní, jsou obvyklé denní mzdy urované dle § 7. zákona z 30. bezna 1880, . . z. 33 i tehdy smrodatný, stalo-li se v jednotlivém pípad nemocenské pojištní na základ skuten vybírané mzdy nebo na jiném základ.

mzdy dlnictva nepodléhajícího pojištní, obzvlášt zemdlského a lesního, pak domácí eledi, ustanovovány bucítež periodicky politickými úady první instance s analogickým použitím § 7. zákona z 30. bezna 1880 . Obvyklé

denní

nemocenskému

.

z.

33.

85 Byl-li je

samostatn vydlávající, mzda dlníka dotyné, po pí-

povolaný osobou

smrodatná

nejvyšší

pad

co nejpíbuznjší podnikové kategorie v soudním okresu obvyklá a ve smyslu odstavc 2. a 3. tohoto paragrafu stanovená. Nebyl-li povolaný naposled v práci v královstvích a zemích na íšské rad zastoupených, obnáší denní píspvek na výživu jednu korunu.

Nárok v

dob

cesty.

Za poet dní, nutný k cest z posledního místa pobytu do stanice narukováni a zpt vyplácí se píspvek na výživu dle týchž zásad jako po dobu cvieni ve zbrani, resp. vojenského výcviku. Leželo-li poslední místo pobytu povolaného mimo království a zem na íšské rad zastoupené, zapoítává se onen poet dní, jichž nutno bylo k cest od dotyné pohraniní stanice až do stanice narukovací a zpt Nárok na podporu poíná dnem nastoupení cesty k cviení ve zbrani, resp. k vojenskému výcviku. Bylo-li povolanému dokazateln zabránno ve zpátení cest do ádného svého bydlišt nemocí, vzniklou za konání vojenské služby bez jeho zavinní, pipoítává se doba pe jeho návratu vzhledem na poskytování píspvku na výživu k dob vojenského cviení, resp. vojenského výcviku. Ustanovení toto nemá platnosti v pípadech nemoci, pro nž povolanému písluší nároky proti jedné z nemocenských pokladen, oznaené v § 11. zákona z 30. dubna 1888 . . z. 33.

Kdo uplatuje nárok? § 5. Povolaný k cviení ve zbrani, resp. vojenskému výcviku výhradn jest oprávnn uplatovati nárok na píspvek na výživu, píslušející jeho pí-

slušníkm.

Z kruhu

týe

oprávnných k nároku, pokud

osob,

zákonných

jejich

píspvku na

které vyplácení

,

zástup

se

jnHnuje tu osobu,

v
má

se stát.

povolaný souasn více osob, uriti má též míru rozdlovai. Na rozdlení píspvku na výživu mezi píslušníky, oprávnné k nároku, nepísluší správním žádný vliv.

Jmenuje

li

úadm

Do kdy se nárok uplatuje? Nárok na píspvek na výživu budiž uplatován ústn nebo písemn u onoho politického okresního úadu, prostednictvím jehož stalo se doruení §

6.

povolávacího

lístku.

býti uplatován ješt prbhem tyj nedl po skoneném cviení ve zbrani, resp. vojenském výcviku. Kdo rozhoduje o nároku? § 7. O uinném nároku na podporu má politický okresní úad v nutném pípad zahájiti vyšetovaní

Nárok

mže

a uiniti rozhodnutí. V pípad rekursu úad právoplatn.

rozhoduje

politický

zemský

Je-li oprávnní na nárok postaveno na jisto, nesmí vyšetováním mzdové sazby, jež má býti použita, zdržováno býti poukázání píspvku na výživu; s výhradou dotypoukázání sta se prozatímn ného vyrovnání dle nejnižší píslušné sazby mzdové.

—

—

Píspvek na §

8.

Výplata

výživu platí se

píspvk

vasném uplatování nároku azení týdn naped.

pedem.

na výživu dje se pi po zjištní nastalého za-

Píspvek na §

9.

na tomto

výživu nelze zabavit. Požadavky na píspvek na výživu založené

zákon nesmjí

ani zjišovacími opateními.

býti

ani stihány exekucí

Také každé naložení s dotynými požadavky popoukazem, zabavením nebo jiným právním jednáním jsou bez právního úinku. stupem,

Obce a nemocenské pokladny spolupsobí. § 10. Za úelem pr vedení tohoto zákona jsou na žádost psobení.

politických

úad

obce povinny k spolu-

Rovnž jsou povinny nemocenské pokladny oznaené v § 11. zákona z 30. bezna 1888 povinny, na žádost politických úad podávati zprávy o onch skutenostech, které pro oprávnní na nárok nebo míru nároku jsou smrodatný.

Všechna podání jsou bez

kolku.

§11. Všechna podání, protokoly, pílohy, rekursy a pijímací potvrzení za úelem provedeni tohoto zákona jsou prosta kolk a poplatk.

Rovnž jsou všechny nutné pomcky k uplatnní pokud slouží jen nároku na píspvek na výživu prosty kolk a poplatk. tomuto úelu

—

—

Zákon vstupuje v platnost §

12.

Zákon tento nabývá

ihned.

platnosti od

1.

srpna

1908.

K v

provedení jeho

dohod

s

povuje

se ministr

zembrany

píslušnými súastnnými ministry.

Výnosy

proti týrání

voják.

Zvláštní pozornost vnovali poslanci sociáln demokratití týrání voják a justici vojenských soud. Ihned na poátku snmování 24. ervna podali poslanci

Tomášek

sebevraždy vojáka

a

Spielmann

Va1iše

interpelaci stran ve Welsu, brzy na to pak

podána interpelace stran vojína Nemravya v záležitosti jednáni poruíka 91. pšího pluku i-

pína. Když se pomry nelepšily, pivedli sociální demokraté otázku týrání vojska pilným návrhem na

denní

poádek snmovny.

bylo o návrhu

jednáno.

tuin

Dne 18. íjna 1907 pípady týkající

Šlo o

vojín Samka a Schrottera, týraných a dohnaných k pokusu sebevraždy strážmistrem Jecelem. Tento Jeel byl již jedn.m odsouzen pro ztýrání

se

vojína ke

moha

již

pomry nízký

tymsínímu

vzení. Vojín ten, neobsil. Avšak jaké

déle snášeti týrání, se

armád

v rakouské

tymsíní

lovi dána po

panovaly, to ilustruje nejen nýbrž i ta okolnost, že J e c e-

trest,

jednomsíním vznní

mi-

lost, a on dosazen nanovo na totéž místo u pluku. Sotva se Jeel vrátil, chtl si vylíti zlost na vojácích a zasedl si na Schrottera. Ten nemoha déle snášeti týrání postelil se Jiné pípady pednesl v debat posl. soudr. Haberman. Byl to pípad strážmistra Luhana z Plzn, který ped nkolika lety v opilosti probodl nováka a dostal za to ti vzení, pozdji pak byl pidlen znovu k vojsku a v dob interpelace byl opt postrachem vojín. Byla-li justice vojenská k pípadm trýznní vojín mírná, byla tím ostejší, kde šlo o t zv. zlo-

msíce

iny

Habermann

uvedl pípad který sloužil v Budjovicích. Horák, místo aby as trávil v hostincích, inil si rzné filosofické poznámky do svého zápisníku. zápisk tch nikomu a nepedítal, byl odsouzen na ti roky do tžkého žaláe a byl dán na pevnost v Terezín, ponvadž ve svých zápiskách rozjímání o užitenosti a neužitenosti monarchických zaízení. Tak justice vojenská dávala za dohnání k sebevražd ti msíce, za filosofické úvahy ti roky. Debata vojenská, vyvolaná sociálními demokraty, mla pedevším ten úinek, že politické.

vojína Václava

Poslanec

Horáka,

A

nepjil

ml

ministr Na ál.

zembrany

místo jeho nastoupil

Georgi. Avšak

i

on

musil podati demissi. 5.

prosince polní podmaršálek ješt co init, nežli po-

ml

89

nkud obmezil týrání vojín. Již dne 11. [rosice odpovídal na interpelaci soudr. Winarského v záležitosti usmrcení vojína pšího pluku . 51

Michala Herschkovicse desátníkem

nem Balintem

JaJaký byl tento pípad týráni vo-

zembrany pravil v odpovdi arské ho olovné: „Pšák Michael Herschkovics byl 24 listopadu a s i v e 3 /4 4 o d p o 1 e d n e v p o k o i . 62 n a d a ních kasáren zastelen desátníkem Balintem ze služební runice. Dle spis ihned vyžádaných rozkázal zmínného odpoledne desátník jáka o tom sám ministr Da dotaz soudruha Win

j

Herschkoviczovi.

Balint

aby kráel v pokoji volným

pochodovým krokem, což Herschkovics to dal Balint postaviti

též uinil.

Na

dv

dvma pšáky na sebe

lavice, aby Herschkovics pes né skákal. Ponvadž nemohl toho dokázati, rozkázal mu Balint, aby prolezl lavicemi a zvolal konen, aby mu byla donesena runice, že Herschkovicse zastelí. Zatím, co šel jeden pšák pro runici, vyal Balint ze svého kufru ostrý náboj, dle svého udání

t.

zv.

„lháku"'.

Balint nabil runici

a

Vyšla rána. Herschkovics klesl beze slova k zemi" piložil

k líci

pípadu pravil ministr zembrany: „Teprve nedávno vydala jak vojenská tak zembranecká správa výnosem z konce íjna písné pokyny, aby se zabránilo takovým pípadm a staly-li se. aby se co nejpísnji potrestaly. Doufám též pevn, že výnos se nemine svým úinkem. Netoliko já, i pan íšský ministr

máme za to, že jest nevyhnuteln teba, aby se týrání vojín uinila pítrž a považujeme za jednu ze svých nejdležitjších povinností, abychom vyhladili dkladn surového ducha, kdvkoliva evojenství

1

i

koliv se vyskytne." Ale

již

27.

února 1908 byli nucei a P i tt on

Schumaier, Seliger

posl. i

Nmec,

podati v déle-

90

gacícb k ministru války interpelaci o hromadných v Brn, kde ve 14 dnech sebevraždách

voják

zastelili se infanteristi

Za vel, Pásek, Losníek,

Slováek

a Gerlich, všichni následkem nesnesitelného šikanování a trýznní. Jak interpelace uvádla, vyjádi! se velitel pluku, když mu podávána zpráva o množících se sebevraždách: „Dej pánbh,

aby se to všecko postílelo, alespo budu díve brigádníkem." A hned na to 5. bezna 1908 interpeiován soudruhem Schumaierem nový hrozný pípad ztýrání vojína v kasárnách vídeského pluku Deutschmeistr: Pšák Grúnzweig od 9. setniny udial pi cviení na dvoe špatný obrat. Desátník Alois Proksch ho zavolal do svtnice a zde mu velel „Nieder!" Když Grúnzweig, pihlouplý vesnický hoch si lehl, poruil mu, aby se obrátil

na znak. Grúnzweig tak uinil

a

desátník

se mu na to vymoil do tváe. Vojín ostatn stále trýznn a ješt nkolik dní ped

Proksch byl

interpelací zavolal

si

ho kadet-zástupce Alfred Mayer

mu nedá

pokoje, až ho dostane do garnisonního vzení. Hejtman Gmeiner byl o pípadu zpraven, ale suro v} desátník vzdor ve tomu zstal ješt do posledních služb, a pípad so udal již v prosinci. Sotva a ekl, že

r

dn

soudr. Schumaier interpelaci podal, zvedl se ihned ministr války Schónaich a prohlásil, že chce okamžit na interpelaci odpovdti. ekl, že s politováním

musí konstatovati, že pípad v interpelaci uvedený, nad nímž vskutku vstávají vlasy na hlav, se pihodil tak, jak byl vylíen (Volání: Slyšte! Slyšte!), že onen poddstojník se již nalézá v garnisonním vzení a o výsledku soudu že podá interpelantovi zprávu ministr zembrany. Co se kadeta týe, že nemá dosud informací, ale oznámil, že si je vyžádá. Toto zakroení sociálních demokrat mlo sku-

ten

úinek. Dne

11.

bezna 1908 vydán nový výnos

91

proti trýznní vojín. Na velitelství všech pluk došlo naízeni obsahující nejen zákaz týrati podízené ve služb i mimo službu, nýbrž i rozkaz, dle nhož jest každý pedstavený povinen

hlásiti svému týrání vojín, jejž

se

vc

o

velitelství každý pípad kterém zvdl. Neuini-li kdo,

týe, oznámení

o týrání vojín,

bude

trestán, jako by se sám týrání dopustil. Vojenská správa zaala nyní nejen vydávati výnosy, ale i trýznitele vojín trestati. Dne 24. bezna uznán desátník P r o k s c h pro svrchu uvedené ztýrání vojína Grnzweiga (vymoení se do tváe)

vinným zioinem pekroení služební eh

pedpis a zneužití služební moci a odsouzen do vzení na 8 msíc jedním postem týdn zosteného, k dégradacia k naši u ho Albert chae a

vá ní. Souasn pak

Draz,

odsouzen byl poddstojník

Pemyslu dohnal vojína MiJakimicze od 18. pšího puku zembrany který v

kdegradaciaksedmimsínímu tžkému garnisonnímu žalái. k sebevražd,

Ale vystoupení sociálních demokrat mlo i další úinky. Dne 11. ervna vydala vojenská správa výnos, kterým upraveno právo vojín k podávání stížností do jednání pedstavených. Dosud dle platných pedpis mli vojíni právo si stžovat, ale smli tak uinit toliko oklikou pes všechny své nadízené. Stížnost pak nesmla býti pednesena do 24 hodin od chvíle, kdy se stala událost, jež k stížnosti zavdala dvod. Nyní je jinak. Každá stížnost musí býti pednesena do 3 dn, jinak k ní nebude pihlíženo. Vedle toho nebude již teba, aby stžovatel prodlal kížovou cestu u všech svých pedstavených, nýbrž stížnosti mají býti pednášeny bezprostedn veliteli setniny. Výnos však jde ješt dále nechce vojíny omezovati toliko na jejich bezprostedního pedstaveného, piznává jim právo stížnosti pímo u velitele pluku. ;

«

92

Také dosud mohli

si

vojáci

stžovat pímo u

velitele

jednou za rok. pi jarní prohlídce, kdy si to ped oima celého pluku a veškerých svých pedstavených ani troufati nesmli. Nyní má býti jinak; každému vojáku má píslušeti právo, aby kdy koli pednesl stížnost svoji pímo u velitelství pluku. Výnos pedpisuje dále, že veškeré stížnosti mají býti vyizovány zpsobem rychlým a pesným a snaží se init opateni, aby ©ko nost, jež k atížr r»sii zavdala podnt, nebyla šetením vojenských zatušována, ani tendenn zkroucena. Žádný pedstavený nesmí vyizovati stížnost, která smuje proti nmu, nýbrž pluku, ale toliko

úad

musí

ji

postoupiti

svému bezprostednímu pedstave-

nému k

vyizeni. Je dále zakázáno jakékoli psobení na stžovatele, aby od stížnosti svojí upustil. O vyízení stížnosti má sepsán býti krátký protokol a vyízení ma v pimené form sdleno býti jak stžovateli, tak i pedstavenému, který ku stížnosti zavdal podnt.

Tmito výnosy, jež vyvolala stálá kontrola a bezohledná kritika sociáln demokratických poslanc z ednán konen, jak se zd t, na vojn jiný duch. Alespo jeden surový desátník, který nedávno opouštl vojnu, vyjádil so o novém duchu následovn »Ttd už pomalu budou šarže musit kmánm istit boty. Ted už to není žádná vojna. Ted" aby se lovk bál :

dát vojákovi facku.

Zrušeni posledního cvieni. Dne 22. ervna uveejnila „Wiener Zeitung" v neúední ásti tento výnos: Neaktivní mužstvo zembrany nebude v 11. a 12. služebním roce, pokud nejde o dodatené odbytí dívjších cviení ve zbrani, po zaradní povolených braneckých kontingent zemébrany, totiž od 1. íjna r. 1908, povoláváno ku cvi-

ý

93

enl ve zbra?.

Tímto zpsobem bude t?m, kdož

fcyh

bezprostedn do zembrnny zaadéni, celková doba všech obasných cviení ve zbrani zkrácena na 16 nedl. Ti, kdož po odbyté služební povinnosti byli peloženi ze zálohy k zetnbran, nebudou, ali nejde o dodatené cviení ve zbrani, k nmuž v záloze vojska nedošlo, povinni konati cviení ve zbrani u zembrany. Na neaktivní zemské stelce, v Tyrolsku a ve Vorarlbergu právo domovské,

mající se toto

naízení zatím nevztahuje."

Na poslední cviení miisili zaasté choditi muži, kteí doma mli ženu a dti, kteí zanechati musili doma obchod nebo odejíti ze zamstnání. Pro muže poslední cviení nejen takové znamenalo

trmácení a znanou osobní námahu, ale penžní, ztrátu zamstnání, i velké obti ušlý v délek a pod. Proto byl zajisté výnos ten obyvatelstvem uvítán s radostí. Nesmí se však zapomínat, že vzdor tomu, že jej ministr zembrany vydal z vlastní moci, že pece jen jest plodem nové snmovny, jejímuž duchu inusil se podrobiti

i

militarismus.

Reformy na Dne

6.

poli

živnostenské inspekce.

ervna 1908 udila se v celuloidové tove vídeské tvrti Otakrinku kata-

várn Seilerov

pi níž v plamenech zahynuli 3 dlníci a 14 dlnic, celkem 17 osob. Ukázalo se zase jednou názorn, jakými nedostatky trpí živnostenská inspekce, že poet živnostenských inspektor, jest nedostatený, položka na živnostenskou inspekci pramalá, že živnostenští inspektoi jsou petžováni píseumýtai pracemi, že vbec celý duch v živnostenské inspekci není takový, jaký" by býti ml, protože živnostenští inspektoi nejsou bráni z ad dlník, ani vyzbrojeni

strofa,

:

exekutivní mocí, aby živnostenský inspektor nejen sdloval závady, jež shledal, ale aby ml právo také pímo pedpisovati naízení a v pípadu jich nedodržení nedbalého podnikatele trestati. Tmto steskm své ze dne dal výraz také poslanec Johanis v

ei

19.

ervna. Když pak sociální demokraté podali pilný

návrh na zákaz používání bílého fosforu

pi výrob

sirek, který byl také pijat, ujal se píležitosti té slova mii.istr obchodu Fiedler a sdlil, že na poli živnostenské inspekce budou prove-

pi

deny nkteré reformy. Tak pedevším ješt v tomto roce bude povoláno dalších 5 sil, v preliminái na rok 1909 budou požadovány prostedky pro systemisování dalších 21 sil, z nichž 11 budou orgány vyššími, 10 výpomocnými. Tím bude možno nejen rozmnožiti poet dozorích okres ale také ustažen, takže poet úedník živnonoviti

nkolik

stenské inspekce bude zvýšen z 80 pes 100. Otázka, jakým zpsobem a v jakém potu má býti dlnictvo povoláno k spoluúasti, že není dosud rozešena, avšak

min

str se

domnívá, že nelze

jí

upíti jistého

oprávnní,

protože zástupci dlnického stavu stojí uprosted nebezpeí a mají jemnjší a hlubší porozumní pro nebezpenost jistých podnik. Pes to, že reformy tyto jsou dosud jen velmi skrovné, musí býti jako poátek obratu zaznamenány.

Zákon o úprav plat státních zízenc. Ke konci

letního

zasedání

pedložila

vláda na

snmovny také pedlohu zákona, kterým se platy státních zízenc zlepšují ron. o úhrnný obnos 18 milion korun

naléhání

Plat

státních

zízenc v

oznaených obnáší

dle této

§

1.

zákona

pediohy

z

roku 1899

95

V

platební

tíd

96

Jednotliví

ministi na to uvádli, kolik osob a jsou na zlepšení súastnny.

jakým zpsobem

Ministr orby dr. Ebenhoch uvádl, že ve stavu ministerstva orby jsoucí služebnictvo skládá ?e ze 700 lesník, 150 c. k. okrasních lesník a 200 les-

nických piruí. Se zetelem na požadované pedbžné vzdlání a služební výkony této kategorie služebnictva

veškeren lesnický personál zaazen

bude

tídy podúedník,

a to budou lesní piruí po složení zkoušky pojati do prvé platební tídy podúedník s roním služným 1000 K. Platy lesník zaínají ve tvrtém stupni 1240 K, konené služné bude obnášeti 1800 K.

do

Ministr železnic

lezniním resortu jde

dr.

Derschatta podotkl,

o obnos asi

býti poskytnut zpsobem zízenc státních drah.

má

4%

83

že

v že-

mil. K, jenž

má

naizovacím uritým tídám

Ministr obchodu dr. Fiedler uvedl, že obnosy, jichž se dostati ministerstvu obchodu a jež obnášejí asi mil, se použiti ku zlepšeni

nco

má

plat

více než 26.000 osob. Následkem toho bude asi polovin všeho poštovního personálu upraven plat Pedevším asi 13.500 zempanským sluhm Za tím úelem byl zvolen modus, jenž blíží se též zásad automatického postupu do vyšších platebních tíd, služebnictvem žádané.

Ovšem

nebyl takto splnn požadavek zempanských poštovních sluh, aby zaátení platy všech tíd byly zvýšeny o 200 K. To má platiti jen pro kategorii zízenc, kteí nyní stanou se pod úedníky, kdežto ostatním siuhm má se dostati zvýšeného poáteného služného o !00 korun. Dále uvedl, že pomýšlí se na úpravu plat poštmistr, která souvisí s úpravou poštovních poslík na ven-

kov Po vývodech ministr (soc.

dem.)

a

prohlásil,

že

ujal se slova poslanec Seitz

sociální demokraté

97

vytýkají nejenom nepatrný úhrnný obnos, nýbrž pedevším úmyslnou nejasnost veškerých ustanoveni o prvém zaadéní sluh v píjmové stupn a o postupu jich, vytýkají dále, že nebyl vzat zetel na berní exekutory, kanceláské pomocníky, prozatímní sluhy u okresních hejtmanství, pedevším ale na dlníky ve státních závodech Sociální demokrat Beer pak navrhl zvýšení

návrh

položky ze 45 milion na 6 5 milion korun, ten však byl ve snmovné vládní majoritou

zamítnut,

pedloha vládní pak pijata

znní výborovém; i

23.

ervence

pak

ve

schválena

panskou snmovnou.

Ostatní zákony.

Snmovna

vyídila také ješt jiné zákony, které vbec nesouvisejí, životem anebo souvisejí jen voln, takže úprava dlnických není jejich hlavním obsahem, které však, když zaznamenáváme innost lidového parlamentu v prvním roce, nemžeme pejíti beze zmínky. Dne 15. ervence 1908 schválila zákon melioraní, kterým píspvek na meliorace byl zvýšen ze 4 na 8 milion korun. sice

s

dlnickým

bu

pomr

Dne 17. ervence pak schválila zákon o za škody automobilem spáchané.

ru-

ení

Dle nového zákona nemusí poškozený dokazovati vinu škdcovu, nýbrž škdce musí, když chce být osvobozen od povinnosti platiti, dokázati, že škoda byla zpsobena poškozeným samým, nebo tetí osobou, To jest proti dívjnebo neodvratitelnou náhodou šímu zákonodárství pokrok. Snmovna Dánská uvalila ruení i na idie automobilu, sociální demokraté však navrhovali, aby byl idi z povinnosti ruení vyat, když zamstnavatelem jest pod trestem pro7

puštní nucen k jízd nadmíru rychlé, protože vdli, že idi, který nejezdí rychle jest ze služby bez miSociáln demokratická menšina nalosti propuštn. vrhovala také, aby idim dostalo se renty úrazové v téže výši jako zízencm železniním pi úraze dopravním (90 až 120 procent), avšak návrh jejich byl zamítnut, ale pijata resoluce, kterou vláda se vyzývá k reform úrazového pojištní v tom smru, aby úrazové pojištní nahrazovalo skutenou škodu a aby

pimené

zvýšení pi trvalém chadnutí. pijat také zákon o výkupu severní dráhy státem. Zákon ten pinesl personálu u dráhy zamstnanému jednak definitivní postavení, jednak upravení postupu a postavení na roven státním žolezniDÍra zízencm. Personálu severní dráhy ujal se pi píležitosti té poslanec soudr. Biovec, sám dívjší zízenec severní dráhy. K návrhu jeho pijata resoluce, jež se týká povolení stálých podpor práce neschopnému služebnímu a dílenskému personálu eské severní drahý, pokud nejsou leny pensijního fondu.

poskytovalo

eské

Konen

Starobní a invalidní pojištní. Hned pi sestoupení se nové snmovny a pi zahájení jednání uinil císa prohlášení o starobním a úkolem invalidním pojištní. Pravil: »Bylo-li vysvoboditi stav selský od v ranném mládí bemen pozemkových, doufám pevn, že se nyní po-

mým

konen

daí

upraviti

státní

pojišování

zavedením

sta-

invalidního pojišování a tak provésti pro velký okruh inných spolenosti dílo lidskosti a sociálníspra-

robního v

o

din

a

len

Bcckova

na toto dílo Avšak vláda i.« jak se ukázalo, píliš nepospíchala. Vzdor bylo slíbeno, že budou snže v trnní dodány píslušné pedlohy, jakož i pedlohy o st

lidskosti,

lomu,

movn

ei

99 o

reform dlnického pojišováni vbec, dosud

nmovn

nepedložila.

A

jo bylo zase zapotebí

hodn ostrého zakroení sociáln demokratických poslanc, aby vláda byla donucena uiniti urité prohlášení, co se starobním a invalidním pojištním zamýšlí. Když vláda nepedložila pedloha v ustavujícím zasedání snmovním a když bez pedlohy mizasedání podzimní, které se zabývalo nejnalénulo havjšími státními nezbytnostmi, podána ihned pít zahájeni nového zasedání interpelace na celé miuiterstvo stran okamžitého pedloženi osnov zákona o vybudování pojišování dlnického. Interpolace ta, jménem sva3u znamouaii pedsedové jednotlivých Eiž dub sociáln demokratických, totiž soudruzi Nmec, již

i

Adler, Daszynski, Pittoni aWityk,

mla

toto

znní: >

Vybudování pojištní dlnického

nejnaléha-

jest

vjším požadavkem dlnictva v Rakousku. -Tiž od 1901 slibuje se dlníkm v Rakousku splnní teto žádosti.

V

poslední

trnní

íeúi byl slib tento .slav-

Pracovní rada, prmyslová rada, rada, pojišovací rada konaly již perady

nostn obnoven.

zemdlská

všechny pedbžné práce pokroily, že pi nejmenším osnovy robním a invalidním pojištni oh v nkolika málo msících o

osnovách vlády,

daleko

tak

jíš

o sta-

dlník

m

iikonité platnosti první základy pro v y b u d o v á ného pojištní lidového.

i

i

'býti. >

e c

Délnictvo spatuje s rostoucí nevolí, že vláda dosud nepodala osnovy zákona o reform a vybudování dlnického pojištní snmovn poslanecké. Dlnicí vo se obává, že otálení vlády

mže

dílo

reformní

vážn

ohroziti, že

mže

tím dávati zjevným nepátelm a falešným pátel :m reformy píležitost, aby ji zdržovali a se spatovali. S dlnictvem sledují s velikou nevolí ne-

100

innost vlády také všichni

oni,

vasné provedení

kteí

poznali, že

jenom

reforem muže napomáhati smírnému vývoji spolenosti tídními rozpory roztrhané a ohrožované a ulehiti obzvlášt obcím stíženým chudinským zaopatením. Zákonitá ochrana starc a rarzákú dlnictva má energické a

.sociálních

býti prvním sociálním dílem nového parlamentu lidového, prvním plodem rovného

práva

volebního

a

první

splátkou

na

ohromné dluhy, jež parlament privilegovaný nashromáždil. Dlnictvo pozbylo by každýkoliv zájem na pracovní schopnosti poslanecké snmovny, kdyby se rovnž tak jako její pedchd-

kyn

chtla zbaviti povinnosti vyhovti naléhavým nutnostem lidovým. Jen okamžité pedložení osnov zákonitých o vybudování dlnického pojišování obavy zažehnati. Z tchto dvod iní podepsaní na spolené ministerstvo dotaz:

mže

dlník

Jest vláda

movn o

ochotnaposlanecké sn-

podati ihned osnovy zákonné

reform nemocenského

pojištní

a úrazového a o starobním a invalidním pojištní

dlník?* Uvedená interpelace neminula

se cílem;

ukázalo

vláda vlastn pedlohu o dlnickém pojišování h o t o v u již má, že však ji nesmí pedložit, protože vládní strany pedložení ji se, že

zakázaly, spatujíce v tom úspch sociáln demokratický. Byli to zejména agrárníci, kteí se obávali, že kdyby na stl snmovny položena byla pedloha o pojišování dlnickém, že by pišli o poslední své posice na venkov. Když vláda Beckova pedlohu o dlnickém pojišování ani pak nepedkládala, vidl se svaz sociáln demokratických poslanc nucena podati pilný návrh, kterým se vláda vyzývá, aby sdlila, v jakém stadiu se nacházejí

práce

.se

starobním a invalidním pojištním, na

101

jakých základech

bude vybudováno a kdy je peddemokratického návrhu

tohoto sociáln tentokráte snmovnou

Pilnost

loží.

byla

O návrhu hlasováno

jednohlasn

pijata. hlaa pro-

ervence 1908 Ihned po

7.

sování povstal pak ministr vnitra Bienert vláda podá pedlohu, která bude obsahovati pojištní nejen ale také samostatných podnikatel, kteí se života blíží dlnictvu a že pedlohu podá

hlásil, že

dlník,

3.

listopadu

onch zpsobem

1908.

Uvedený

návrh sociáln demokratický byl zajisté velice dležitý a bylo ho nejvýše teba. Pi hlasování o naléhavém vyízení starobního a invalidního pojištní pítomno bylo však z 28 agrár-

ník pouze 5. z 11 národních dlník a t. z v. státoprávní oposice byli pí tomni p ouze 3, chybla zase

éech

eských poslanc

z

mladoech.

a

Z

celá

ada

staro-

agrárník nebyli

pítomni pi

hlasování posl. Bergmann, Bukvaj, Chaloupka, Dúrich, Holý, Hirsch, Josef Kotlá, Mazanec, Náprstek, O kle štk, Paefour, Prášek, Rollsberg, Rozkošný", S a blik.

Špaek, Srdínko,

S úhrada. Stank, Švejk, Udržal, Vojta a Zázvorka. Ze staroech chybli posl. Kulp, Pražák, Srb, Svozil, Vrtal, Žáek, z m la do cech v posl. Brdlík, Bulín, ernohorský, Cech, ipera, Fot, také jeden z obhájc Kaftan, Kratochvíl

—

—

>Morava do oponebyli pítomni poslanci Baxa, Choc, Fresl, Hajn, Hubka, Kaživnostník sice* a z lina,

scházela

národních

Klofá

a

také celá

dlník

Žemlika.

Agrárníci vydávají se za obhájce malorolníkú, národní dlníci za obhájce živnostník. Zde. a kdy se jednalo o jako

mal o

ž

i

mli ješt

vn

o s

t

pojištní malorolníkú nebyli pítomni. A n í

k

tu odvahu

tvrdit,

že

prý sociální

to

demo-

102

kracie jest proti starobnímu pojišování tchto samostatných podnikatel. Lež mívá však krátké nohy a Tak dri> e než se oekávalo, ukázalo se, kdo jest vlastn pítelem drobných vrstev lidu a kdo, když se jedná o jejich sálem, jest na míst a kdo ne. r

Aféra Wahrmundova. Rekonstrukce ministerstva provedená na podzim, neuspokojila. Kesanští sociálové, kteí ve snmovna ítají 96 muž, dosáhli dvou kesel, ministerstva orby a ministerstva veejných prací; a také leckterý z ministr úednických, jako ministr vnitra a sám ministerský pedseda jest zakuklený kesanský sociál. Ale to vše k^sansko-sociální stran

mnohé strany

nepostailo. Spoítali si, že nmetí liberálové, jejichž frakce ítá 29 len, mají 2 ministry, Derschattu a Marcheta, a oni o 96 lenech oficieln také dva. Když pak 1. kvtna náhle zemel nmecký ministr krajan Peschka, zaalo to opt v ministerských keslech praskat, kesanští sociálové zaali žádat další keslo^ si vyvolili ministra vyuováni byla krise. Za Marcheta, jemuž nechtli povolit rozpoet, dokud nekého profesora církevního práva e * Katolický názer svéWahrmnndfc leckterous trpkou klerikálm povdl trv;. o pravdu. Tím rozvinul se boj o svobodu vy vání na universitách. Móšácké strany zachovaly se však po<1e vší kritiku, zejména mšfáck strany nmecké. Pedevším místopoaseda poslanecké snpropjil se k tomu, že movny staruech 10. dubna 1908 naídil tajnou schzi, jen abj zmail immunisování Wahrmundovy biožury a klerikalm se zavdil. Immunisování ovšem nezabránil nobo sociální demokraté byli chytejší než on, i své závadná místa pednesl. Za soudr. Seitz v útok kes to chabostí nmeckých liberálních

ob

u

Žáek

ei

mšák

:

103

sociál na university nebyl pln odražen. Devítilenný výbor svobodomyslných nmeckých poslanc, jen aby ministra vyuování Marcheta udržel v kresle, dal mu svolení, aby zapel všechny své liberální zásady, a pednesl ve snmovn prohlášení, které mu kesanští sociálové nadiktovali. Když pak kesanští sociálové

munda

ani

tím

se nespokojili, vydal jim

úpln napospas.

versity inšprucké nmeckou universitu do

Wahrmund

byl

"Wahrz

uni-

odstrann

a pesazen na Prahy; avšak ani zde nesmí pednášeti církevní právo, nýbrž jen pedmty vedlejší. Bojem tím prosadili klerikálové, že na universitu inšpruckou nesmí pijíti profesor jim nemilý. Universita inšprucká stala se tak universitou klerikální. O ukonení boje za svobodu vdy a bádání však nemže a také se nmetí liberálové být ani na okamžik kesanským mýlí, domnívají li se, že povolností sociálm zachránjí Marcheta. Zde nepomže, le

ei

vi

pinutit snmovnu, aby piznala barvu, je-li ve své vtšin klerikální nebo svobodomyslná. O to usiloval také známý návrh profesora Masaryka na zabezpeení svobody vyuování, avšak kesanští sociálové se tehda vyhnuli pesvdení. Na radu ministra Gessmanna hlasovali spolu se svobodomyslnými poslanci pro návrh Masarykv. (6. prosince 1907.) Aby se však optn ukázalo, že „svobodomyslnost' eských mšák není o nic lepší než nmeckého liberalismu, poskytly eské vládní strany zase doklad svého „protiprojevu svého

klerikaíisinu'.

Sociáln demokratický svaz podal ná-

aby vláda pedložila osnovu zákona, kterým se theologické fakulty od universit odluují, theologické semináe zrušují a theologická uilišt prohlašují za ústavy soukromé, Návrh znl vrh,

„Náboženství a vda jsou dva obory od sebe úpln rozdlené. V svobodné zemi má panovati nejabsolutnjší svoboda svdomí a neobmezená svoboda vdy a jejího ueni. V po-

104 slední dob objevily se optn/zvlášt na katol. síezdu nedávno ve Vídni konaném, snahy smující s. tomu, aby veškeré školství a zejména také university pivedeny byly pod neobmezené panství ímskokatolického klerikalismu. Projevy tmi bylo obyvatelstvo všech národností a všech vrstev, pokud nestojí v zajetí tohoto klerikalismu, velice rozrušeno, a protestní projevy všeho druhu obracejí se proti papežskému klerikalismu, nepátelskému všem tendencím života moderního

vývoje.

Z mnoha Masaryka,

stran,

snmovn

zvlášt také pilným návrhem profesora již pedloženým, vyzývá ee vláda, aby

stoupajícímu rozhoení svobodn smýšlejícího obyvatelstva zabránila tím, že by poskytla úinnou záruku proti pepychu ímskokatolického klerikalismu. Takovou úinnou záruku proti dobytí obzvlášt universit katolickým klerikalismem mohou podepsaní jen v tom spatovati, že by státní university, které vnovány býti mají svobodné o uení a bádání, zbaveny byly všech vliv cizích jim a jeji h úkolm. Nejlépe stane se to tím. když theologické fakulty na universitách, jejichž t. zv. vdecké uení a bádání již a priori tak velice jest stíženo, že na jméno svobodné vdy vbec nemají nároku, byly úpln zrušeny. Podepsaní iní tudíž návrh: íšská rada raiž svolení své dáti k této osnov zákona: § 1. Theologická oddlení (fakulty) universit a samostatné fakulty se zrušují. ústavy vy§ 2. Theologická uilišt jsou

vd

soukromé

uovací.

Zákony a naízení týkající se organisace dosavadních theologických fakult a theologického studia jich se netýkají. § 3. Theologický doktorát nemže být nabýván. Ustanovení o nabývání theologického doktorátu a o nostrifikaci doktorát nabytých na zahr.miních, obzvlášt na papežských universitách a kolejích v pozbývají platnosti. § 4 § 30. zák. ze dne 7. kvtna 1874 . 50 . z. a § 26. zák. z roku 1*73 . 63 tr. z. se zrušují § 5. Provedením tohoto zákona povuje se ministerstvo kultu a vyuování.

ím.

Pi

hlasování o návrhu

tom

se ukázalo, jak da-

svobodomyslnost ..svobodomyslných raladoechiVaprotiklerikálnost agrárník. Pm citovaný návrh hlasovali pouze soc. demokraté, oba realistití poslanci profesoi Masaryk a Drtina, vídeští pokrokái Hock, Kuranda a Ofner a nkolik pokrokových rzných stran. Za to proti návrhu hlasovali vedle

leko

jde

Nmc

105

klerikál mladoeši Celakovsky (mladoech) sovat

pro

odluku

agrárníci.

a

prohlásil, že

theologické

Profesor

nemohl hla-

fakulty od universit,

ponvadž prý by to nebylo pokrokem, (!) nýbrž krokem nazpt do doby josefínské. Agrárník Udržal pak (!

!)

zase prohlašoval, že agrárníci nemohou hiasovat pro návrh, ponvadž jsou proti revoluci. Ten zase spatoval v zkonodárném aktu revoluci! Co by teprve íkal francouzské odluce státu od církve? Takové však jsou eské mšfáoké strany: není na spolehnutí ani v otázkách mšáckého demokratismu.! I protiklerikalism, který jinde méšácké strany samy provádjí, aby nemusily sáhnout k ešení otázky so-

n

ciální, jest

nad

jejich

odvahu.

Projednávání rozpotu. Velmi

uvdomlé

pouným

pro všechny obany politicky též projednávání státního rok 1908. Rozpotové debaty súast-

bylo

rozpotu na nilo se 288 eník,

z nich 47 sociáln demokratických. Hlasováno bylo od 8. hodiny veerní do 2 h >din v noci a nejvtší pozornost vyvolávala minoritní

vota sociáln demokratických poslanc. Hned první návrh byl vládním stranám nemilý. Sociální demokraté navrhli, aby škrtnuta byla v rozpotu položka Disposiní fond". Disposiní fond, to jsou peníze na korupci, obnosy, ktarými vláda voln disponovat pi podplácení tisku a podobné. ,

mže

—

podal jej soudruh ÍTT hlasy proti 133. Mladoeši, agrárníci, klerikálové hlasovali pro zachování disposiního fondu. Z toho se musí zodpovídat, zdo

Návrh sociáln demokratický

Seitz

—

byl

zamítnut

musí promluvit a

volistvu

sdlit,

pro

zamítli

návrh sociáln demokratický, pro nepispli k tomu, aby zpenž poplatnictva neprovozovala se

veejná korupce.

106

Agrárník pak necht zeptají se jejich voliové, drobní, prostední i velcí zemdlci, pro hlasovali proti návrhu sociálního demokrata Diamanda, aby cena kuchyské a dobytí soli byla pání

o

polovici zlevnna, pro postavili se proti rok co rok opakovanému? Agrárníci

zemdlc

—

sob tvrdí, že jsou páteli venkovského lidu když mli pátelství své dokázat, selhali Víme jim, že snad opravdu jsou pro snížení cen dobytí soli, ministerský frak že jim však v hlasování zabránil pana Práska. Je-li však zástupcm lidu milejší ministerský frak než zájmy rolnictva, nejsou hodni, aby o

—

je rolnictvo

dále voiilo.

Poštovním zízencm musí se agrárníci, mladoeši a eští klerikálové zodpovídat, pro zamítli zevrubn odvodnný a spravedlivý návrh sociáln demokratický,

zízenc 6.700.000 K,

návrh

mítli

plat poštovních rozpotu pijat obnos železniním zízencm, pro zaaby na úpravu

byl

do

sociálního

demokrata

Ellenbogena,

aby do rozpotu vadéna byla položka 20 milion korun na úpravu jejich pomr, obnos, kterým by rozpoet státní nebyl pivodn ani v nejmenším z rovnováhy, a stát by jím vykonal prost svou povinnost, nenechat lidi, kteí stojí ve službách veejnosti, trpt hlad. Schválením

rozpotu projevily

mšácké

strany

eské vlád dvru. Projevily jí dvru vzdor tomu, že samy dostávaly kopanec za kopancem. Mšácké strany eské vstoupily tím na dráhu která v echách není neznáma. Také staroeši sloužili oddan vlád, provozovali nésti

drobekovou

politiku, nedovedli

žádných vymožeností. Za politiku tu

mladoeši

však pibyli

sme-

nastoupili po nich vládu. Tváili se sice njakou dobu oposin, dlali obstrukci, avšak na konec zaali dlati opt drobekovou politiku, které byli pi posledních zaali íkat politika positivní. teni,

a

A

107

volbách

smeteni.

Po

nich

nastoupili

agrárnici.

vbec

nedlali politiku oposiní, ale vstoupili hned do vlády. Jaké služby za tento rok musili vyAle jisto je, že nepinesli konat, neteba opakovat žádných vymožeností. Sm ete eský lid i je? Bylo by 3Í práti v zájmu pokroku, v zájmu kultury, v zájmu opravdové demokracie. Cím dív, tím lip.

Ti už

dom

Z innosti sociáln demokratických poslanc v letním zasedání. Událostí v letním období súastnili se sociáln demokratití poslanci horliv pomáhajíce odkrývati a tepati protilidové poínání mšáckých stran a pednášeti vrstev

pání

se práce

mluvil soudr.

Aust

proti

Pro uvdomní širokých ohromná. Dne 2. dubna pro-

proletariátu.

stala

Svoboda

proti militarismu,

S.

dubna

pilnému projednávání pedlohy o kontin-

10. dubna H o r n o f proti Gessmannovu ministerstvu a na ochranu hornictva v revíru kladenském a slánském, týž den k témuž bodu soudr. Cingr, 12. kvtna, proti zvýšení potu rekrut pro zembranu soudr. Pik, 13. kvtna Klika proti militarismu, 15 kvítna Binovec ve prospch záložník povolaných na cviení, týž den Pik proti zvýšení potu

gentu branc,

zembraneckých rekrut, 19. kvtna Filipínský k zákonu o podporách rodin záložník, 2. ervna k rozpotu, 3. ervna Remeš o korupci na obecních úadech a persekuci sociálních demckrat hejtmany, 4 ervna Soukup o reform a demokratiervna saci správy, 4 ervna F o b er o konsulátech, 6. nemoceno Jaroš ervna Hýbeš k rozpotu, 10. ských poiištovnách, 13. ervna Prokeš o pomrech školských na Morav, 15. ervna Tomášek o stávce vysokoškolského studentstva, hmotných pomrech uitelstva a škole Komenského, 16. ervna Ha ber man (Sejmte s chudých bím daní), 19. ervna Johania

Nmec

1

108

o

živnostenských

boda

inspektorátech,

19.

ervna Svo-

pomrech

poštovních zízenc, 20. ervna Hudec o akutních otázkách starobního a invalidního pojištní a snížení dan z cukru, 24. ervna i n t e r o

W

o tídním duchu rakouské justice, 3. ervence Cern ý o starobním a invalidním pojištní, Pospíšil o pomrech ve Slezsku, 6. ervence Jaroš o Bienerthov prohlášení ohledn dlnického pojišování, 7. ervence o demokratisaci 8. ervence Kli o zákazu používání bílého fosforu k výrob sirek, 10. ervence o persekuci sociáln demokratického tisku v echách, 11. ervence Pik proti zvýšení kontingentu rekrut a 16. ervence o ruení za škody zpsobené automobilem. Sociáln demokratití poslanci naši intervenovali

Soukup

ka

snm,

Nmec

Winter

také v záležitosti urychlení zákona na ochranu dlnictva v domácké práci zamstnaného, v záležitosti mostecké školy, když ministr krajan Prášek ji nechal nepovšimnutou, intervenovali proti vypovídací praxi pruské vlády, jíž stiženo bylo zejména slovanské dlnictvo z Rakouska, a zakroili proti používání trestanc k regulaním pracím, jakož vbec proti konkurenci, již výdlkovou prací psobí trestanci dlníkm a živnostníkm. Z návrh nutno vytknouti návrh na sítání lidu v materské a návrh na reformu porot; z akcí, že zmaili zvýšení dan z lihu a obhnjili shromažovací právo eskjrh menšin v Dolních Rakousích.

ei

Proti

panské

snmovn.

Rakousko není demokratisováno ješt úpln. Dosud

má

charakter: vedle demokratické snmovny poslanecké trvá aristokratická panská movna, a zdá se, že vše, co v lidové snmovn je reakní, avšak netroufá si zde se svým zpátenictvím na svtlo denní vylézt, že utíká se svými piány do dvojí

sn-

zdi

panské snmovny.

109

1907 pijala lidová snmovna z cukru o 8 K Sociální demokraté navrhovali sice snížení o 1(5 K, avšak snížení to majoritou snmovní ku páni vlády usneseno nebylo. Pro snížení cukerní dané o 8 K však hlasovaly všecky strany, jak se zdálo, poctiv. Avšak znal by špatn lovk mšáky, kdyby vil v jejich upímnost. Sotva bylo snížení cukerní dan lidovou sn-

Dne

zákon

21. prosince

o snížení

dan

nmu

movnou usneseno, zaal proti agitovat kesanský sociál baron M o rsey, vzdor tomu, že kesanští sociálové a snad on sám v lidové sni

movn

pro snížení dan z cukru hlasovali. K
rozpotový

spotební dávka z cukru poínaje 1 záím snížena býti má z 38 korun za 100 kg na 30 korun, zamítl. Kesanští sociálové našli si formulku, jak lidové návrhy popravovat a vzdor tomu ped širokými vrstvami zstat hezcí. ekli si: V poslanecké snmovn budeme pro všecky i nejdemokratitjší návrhy hlasovat však ona je na náš popud panská snmovna zase zamítne.

kterým 1908

—

A slední o

formulky této použili ješt jedenkráte.

schzi

úprav

17.

V

po-

ervence usnesla snmovna zákon

pomr

obchodních pomocník,

kterým upravuje se normální pracovní den a nedlní klid bankovních úedník, uzákouje se v Rakousku

poprvé dovolená

o

10,

i4a21

dnech,

dále

za-

bezpeuje se osobám, jichž zákon se týe, v dob nemoci nejen nemocenská renta, ale i úplný plat, a ustanovuje se, že nárok na plný p'at mají i v narukováni na tynedlní cviení. Zákon stanoví a midokonce i desítidenní dovolenou p r o u é ii

dob

nimální

výpovdní lhtu na jeoen msíc s podotknutím, kratší ujednávky výpovdní lhty jsou

že všechny ueplatny.

!

110

Proti tomuto zákonu vytáhl kresansko-sociální poslanec Pabst s tvrzením, že by zamstnavatele zruinoval a ohlašoval, že kesanští sociálové budou hlasovati proti. Sotva to však oznámil, vstoupil do snmovny kresansko-sociální ministr Gessmann a zaal obíhat všechny strany, aby hlasovaly pro zákon a vskutku již také píští eník kresansko-sociální posl. Axraann prohlašoval, že obavy jeho stoupence Pabsta, jakoby zákon zamstnavatele pivedl na mizinu, jsou bezdvodný, to že se íkalo také pi zavá-

dní nemocenského pojišování a

že

pece

zamstnavatele nezruinovalo. Jménem svých stoupenc pak prohlásil, že kesanští sociálové budou hlasovati pro zákon. A tak se také stalo. Sotva však pišel zákon ped panskou snmovnu, panská snmovna vyízení jeho odložila a bude zapotebí nejvyššího úsilí všech interesovaných, aby zákon byl uskutenn. Agitace Gessmannova pro zákon byla jen Gessmannovská poouchlo-

nemocenské

vina,

uskok,

pojištni

jakého se tento

kesan

vicekráte

do-

zejména i pi sdlávání volebního ádu pro dolnorakouský snm. Kesanští sociálové dali se však k této akci pobídnout ministrem financí polským staníkem Kory to wsk i m, a sociální demokraté Korytowskému, jak známo, své mínní náležit povdli a ješt povdí. Pro široké vrstvy lidu, které k tomuto divadlu pihlížejí, musí však ob aféry, i se snížením dan z cukru i s odložením zákona o úprav obchodních pomocník, býti dvodem, aby zaznlo heslo: Pry s panskou snmovnou! Chceme úplné zdemokrapustil,

tisováni

Rakouska

Panská snmovna musí již také proto býti odstranna, protože obanští lenové její jsou v úplném vleku aristokracie. Panská snmovna, která díve byla jen nástrojem na odkývání zákon, zaíná so nyní do všeho plést a tak uznala za vhodné vmísit se také

111

do aféry Františka

Wahrmundo vy.

Thuna

které se praví

:

Na popud

hrabte

pijala pak 28. dubna resoluci,

„Kdyby

tato

opatení

(proti

ve

Wahrkdyby

mundovi) nebyla uinni v náležité lht a nebyla dána záruka za jejich provedeni, m ušili

by podepsaní pi hlasováni o statuím rozpotu, po pípad o zatímním rozpotu, odvoditi dsledky z toho nutn plynoucí." Tuto interpelaci Thunovu podepsali také dva eští obanští lenové panské snmovuy a sice stiroech Mattuš a raladoech Wohanka, týž Wohanka, který

se dal 3

bezna 1907

zvoliti do

v ýa

konnóho výboru strany mladoeské v dob podepsání Thunovy interpelace byl pe sedou

družstva

d-

Kramáv

vydávajícího

denník

„Den". Jak patrno, nejsou tedy jen nepámezi vídeskými kesanskými sociály, nýbrž Za takovéto situace i mezi našimi s^obodomyslníky. musí dlnictvo nezbytn naléhat na revisi pravomoci vlastn panské snmovny, ba položit si otázku, telé lidu

na

panskou snmovnu potebujeme? Na dráze, kterou panská snmovna nastoupila, však ouho pokraovat nebude. Nobo ím více se nahromadí in,

vi

lidu, které svditi budou o jejím nepátelství tím více se nahromadí v širokých vrstvách nevole, smete. která až vybuchne, panskou A smete nejen ji, nýbrž i její pomocníky.

snmovnu

Závrená

kapitola.

Prbhem prvního roku jednal parlament všeobecného rovného práva hlasovacího o mnohých dležitých otázkách á nezbytnostech státu i o potebách lidových. Parlament zabýval se rozpotem Prediitavska, vzájemnou smlouvou mezi Rakouskem a Uherskem, zabýval se otázkami národnostními, jazykovými, kulturními, dležité události souasné, jako stelba do rolník polských a rusínských, poskytla mu píležitost

H2 aby se zabýval otázkou reformy správy a celého vnitního ducha rakouského ústrojí, parlament zabýval se také hospodáským postavením úedník a zízenc státních, jakož i bídou všeho obyvatelstva a zdražováním lidské výživy, uvažoval o snížení daní nepímých, tak tžce na lid doléhajících, jednal též o bemenech vojenských a o zlepšení osudu oban povolaných he služb vojenské, parlament zizoval nové instituce a vyvolával nové orgány státního ústrojí v život, které by mly mít na starosti osudy celých tíd spolenosti. Otázky zajisté velmi dležité, pi nicbž byly na váze stejn majetkové jako životní zájmy jednotlivc, vrstev 'spoleenských i celých národ. A tu bylo spatiti zajímavý zjev. Snmovna, která na pohled ítá 27 stran, rozvrstvených dle národností, dle smýšlení, dle konfese, na Nmce, Cechy, Poláky, Italy, Slovince, Rusíny, na židy, kesany a bez vyznání, na svobodomyslné, pokrokovce a zpáteníky, rozdlila se dle

stanoviska svého k sociální demokracii na dva tábory. Sjednoceni proti sociální demokracii stáli mšfáci eští i nmetí, akoliv se jinak stále mezi sebou potíraií; spolen šli spolu svobodomyslní mladoeši, svobodomyslní Nmci s klerikálnimi poslanci všech národ vedených kesanskými sociály; agrárníci, kteí na prmyslníky stále hartusí, šli spo-

len

prmyslníky;

s

židé

šli

spolen

s

kesany;

pívrženci nauky »Pry od ímac s nejernjšími ultramontány a papeženci, všecko to šlo ruku v ruce proti sociální demokracii, která stála v táboe druhém. Kramá a Maštálka šli spolen s Chiarim a Pradem, Prášek a Udržal s Gessmannem a Luegrem, Myslivec, Šrámek a Šiilinger s Wolfem a Strauskym. Polský staník, eský svobodomyslník, nmecký vypelichaný liberál stejn jako erný kest, sociál,

šlechtic nešlechtic,

agrárník neagrárnik, vši-

chni byli smíeni, když šlo o to, hlasovati pro vládu a proti sociální demokracii. Doopravdy jedna jediná smsice, jednajediná reakní :

113

m a s s a. Proti soc. demokracii a proti lidu vždycky si podala ruku, tebas se pi tom rvala, až vlasy na hlav vstávaly. Pi všech hlasováních bylo možno íst: pro mladoeši, agrárníci, klerikálové, Poláci, nmecký svaz, kesanští sociálové; proti sociální demokraté a kolik roztíštných jednotlivc. Však také B e c k

nn-

kolikráte se pokusil všechny mšanské živly proti sociáln demokraticky dlnickým zkoncentrovat. Nesmle hned ve výkladu k trnní ei, ráznji hned krátce na to, když vykládal mšákm, jak si mají že nestaí jen mluvit proti sociální demokracii poínat a na sociální demokracii nadávat, že nutno dnes brát sociální demokracii vítr s plachet sociálními reformami. Kdyby však se postavil proti sociální demokracii kde kdo, ona ví, že jedinou, ale mohutnou oporu má v lidu. A jako sociální demokracie ví, co má v lidu, tak lid ví, co má na íšské rad v sociální demokracii. Lid a sociální demokracii nikdo neroztrhne, nebo na praporu sociální demokracie vždycky bude státi heslo S lidem a pro lid! :

:

Návrhy

sociálních

rad íšské v a)

Ad

1

e r

:

demokrat podané na roce 1907—1908.

Všeobecné.

Volební právo žen.

Aust: Odstranní trestu smrti. Beutel: Zrušení loterie. Ellenbogen: Pomry u spolenosti

státní dráhy.

Zrušení naízení o dani z cukru zavedených £ Filipínský: Opatení proti zdražování potravin. Forstner: Zrušení prgelpatentu. Haberman: Zavedení 21eté služby vojenské. Zmna branného zákona a zákona o zembran.

Zízení eské university v Brn. Stenografické protokoly nenmecké.

Hýbeš:

8

14.

114

Hudoc: Zaadní

Nuslí aktivního pídavku.

Johanis: Opatení Zízení

proti

místní dráhy

z

a

Vršovic

do vyšší tídy

drahot.

Píbrami do Selan

s

od-

bokou na Dobíš.

Klika:

Nmec:

Úprava provise provisionistm v Píbrami. Reforma školského a vyuovacího ádu.

Rovné právo do snmu. Pik: Náhrada rodinám záložník povolaných na cviení. Zaadní zízenc c. k. pošty v Plzni do I. tídy aktivního pídavku. Zízení poboné dráhy z Hoovic do Rožmitála. Pospíšil: Zaadní Polské Ostravy do II. tídy aktivního pídavku. Prokeš: Zízení eské vyšší prmyslové školy v Moravské Ostrav. Zaadní Mor. Ostravy do II. ti. aktivního pídavku. Prodloužení platnosti dlnických legitimací na drahách pro jízdu pes 100 km.

Rese

1

:

Týrání vojín.

Soukup: Všeobecné rovné právo hlasovací Svoboda: Sítání lidu v mateské ei. Winter: Reforma porotních soud.

do

snm.

Rozšíení zákona z 21. ervence 1902 . 165 na obce Bráník a Bevnov. Proloužení platnosti i. 5., zák. z 11. února 1894 . 2290 o sestátnní eské západní dráhy. Wutschel: Zrušení zákonného práva zástavního pronajímatele. b) Sociální politika.

Adler: Zákaz používání bílého fosforu. Aust: Zákaz používání bloby. Cingr: Osmihodinná doba pracovní v dolech. Výplata na dolech. Zavedení horních inspektor. Ochrana len bratrských pokladen a delegát horních spoleenstev proti propouštní.

115

erný:

Reforma a vybudování dlnického

Daszynski:

Zahájení stavby vodní dráhy

pojištní.

Víde —

Krakov.

Eldersch:

Starobní a invalidní pojištní. obchodních zízenc. Osmihodinná doba pracovní v dolech.

Pomry

Nmec:

Remeš: Výroba zápalek. Widholz: Pracovní pomry

osob hostinské a výepnické živnosti. c)

erný:

Dlníci, zízenci, úedníci.

Pracovní

G 16c kel:

zamstnaných pi

pomry

Disciplinování

železniních zízenc. u píležitosti íš-

úedník

ských voleb.

Hornof

Pracovní a mzdové

:

Hýbeš:

pomry

telefonních a

dlník.

telegrafních

Služební

pomry

Úprava pracovních

úedník.

poštovních

pomr

soukromých zízenc.

Nmec:

Postup úedník poštovní dopravy. Perné rstorfer: Organisaní a služební statut

nanní stráže. Reitzner: Pomry

Soukup: Úprava

berních adjunkt. služebních

pomr

zízenc Rakouska. Schlossnickel: Dílovedoucí a [

fi-

poštovních a

telegrafních

.

dozorci tabáních

továren.

jjchrammel:

Pracovní

a mzdové

pomry dlník

v šalinách. tv

Pracovní a mzdové pomry dlník v státních n t e r Zrušení zákona o certifikatistech. i

lesích.

:

d)

JTyrovnání:

Pozmovací Snížení

cel

finaních Junktim mezi snížením lozpoet: Snížení cen

na

návrhy. železo,

potraviny

a

cel. (Seitz.)

dan

a vyrovnáním. (Seitz.) (Diamand.) i 20 milion pro železniní zízence. (Ellenbogen.)

I

soli.

:

116

47

milionu pro poštovní zízence. (Beer.)

Odstranní loterie. (Beutel.) Odstranní nedlního a veerního vyuování živnostenských pokraovacích školách. (Seitz.) Pozmovací návrh k finannímu zákonu. (Snížení

dan

na

z cukru.)

(Proti

všem návrhm

tm

hlasovali

mladoeši, agrárníci a klerikálovó.) e)

Interpelace.

eským klubem

Interpelací bylo podáno

ciáln demokratickým Na

so-

276, a sice

...

ministerstvo obchodu

»

»

26 18 železnic ... 22 vnitra 65 zemské obrany 27 31 orby spravedlnosti .81 (znich63kon-

>

»

financí

>

»

»

>

>

»

»

»

»

>

»

vyuování

.

.

....

....

5

fiskací)

... 1 svazem poslanc

ministerského pedsedu

sociáln Krom toho bylo demokratických podáno dalších 318 interpelací. Návrh nouzových podal eský klub sociáln demokratický 66, petic 30.

Návrhy

pilné

i

obyejné

jsou

spolenou

prací

všech poslanc, po pípad i píslušných odborových organisací nebo korporací strany. Tím liší se návrhy sociáln demokratické i interpelace prospšn od návrh a interpelací mšáckých, které spoívají na informacích jednotlivc a jsou namnoze bez ceny a podány jen z demagogických. Z uvedeného ale také vyplývá, že i ti poslanci, kteí v hlavice návrhu podepsáni nejsou, na spolupracovali.

dvod

nm

University of British Columbia Library

DUE DÁTE

\.

efiký m menšinám vnováno je

zvláštní vydání

francouzského

karikatur ního "as. ..L'Assiette au Beurre",

práv

vyšel. Cena 50 hal, poštou Obsahuje etné karikatury od nejpednjších umlc francouzských a eských, žijících v Paíži. Do ísla pispli

který

60

hal.

rovnž

poslanci Dr.

Soukup

a

Hudec

aíalBlBjBlBtBlBlBlBlalBjBlBlE

Pette si „Matku" velký sociální

ve kterém

líí

román Maxima Gorkého, spisovatel poátky Ir

sociálního v Rusku. šujícími

Dj

a úchvatnými

protkán

je

vzru-

scénami,

oplývá

tená

z knihy

bohatostí myšlenek, takže

má požitek dvojnásobný. Cena 2 koruny 20 halé, poštou 2 koruny 40 halé. ADMINISTRACE ASOPISU „ZÁ" PRAHA

.

1959

(TISKOVÝ VÝBOR

II.

ESKOSLOVANSKÉ

SOCIÁLN DEMOKRAT. STRANY DLNICKÉ)

y