Ročenka Česká geologická služba. Úvod

Ročenka 2002–2003 • Česká geologická služba

Úvod Roky 2002 a 2003 zaznamenaly ve více než 80leté historii naší instituce několik významných událostí. Nedají se sice porovnat s „eventy“ geologické historie, přesto jsou jedinečnými (ve smyslu neopakovatelnosti) a budou zmiňovány v budoucích rekapitulacích dějin ústavu. První z nich se vztahuje hned k 1. 1. 2002. Od tohoto dne začíná oficiálně členství Českého geologického ústavu v EuroGeoSurveys – asociaci organizací zemí Evropské unie, vykonávajících státní geologickou službu. Toto původně přidružené členství (Associate Membership) se následně na mimořádném zasedání EGS v Espoo ve Finsku v září 2002 změnilo v členství řádné. V tomto jsme o více než 1 a půl roku předstihli vstup Česka do EU a současně jsme byli mezi prvními zeměmi bývalého východoevropského bloku. Podobně jako v diskuzích o výhodách a nevýhodách členství republiky v EU je naším pozitivním argumentem, že dostáváme větší možnosti a na nás samotných je jich co nejlépe využívat. Postupujeme-li chronologicky, je v řadě událostí jako další zvlášť významné datum 1. 4. 2002. Tento den se v historii našeho ústavu neprojevil aprílově – změna jeho názvu byla potvrzena podpisem tehdejšího ministra životního prostředí dr. Kužvarta. Může se dlouho diskutovat o případnosti a vhodnosti termínu „služba“, který nahradil v názvu označení „ústav“. Faktem je, že anglický termín „Survey“, který se obvykle při převodu do češtiny překládá jako „služba“, nikdy nebyl synonymem „Service“, ale – jak významové slovníky uvádějí – zahrnuje „pečlivé zkoumání hodnot“, „sestavování detailních map“, „detailní stanovení kvality a ceny“ a také „těleso osob, které takové činnosti provádějí“. Změnil-li se Český geologický ústav na Českou geologickou službu, je to jen zdůrazněním toho, že jeho veškeré činnosti mají být službou – službou vědeckému pokroku, veřejnosti a státu, ne však posluhou. Je na nás všech a na našich následovnících, zda budeme naplňovat veškeré své činnosti v příslušných kvalitativních dimenzích. Uvedené dvě prvořadé události, ovlivňující celou instituci jako takovou, byly v průběhu roků 2002 a 2003 doplněny celou řadou aktivit, znamenajících pro dílčí pracovní skupiny úspěšné dovršení pracovních úkolů. Vezmeme-li to opět chronologicky, můžeme zmínit úspěšné řešení studie rizik sesuvů a řícení na březích vltavských přehradních nádrží v létě 2002, spoluorganizací konference Biogeomon v Readingu (UK) v srpnu 2002, pořádání uranového sympozia, mezinárodního workshopu o geologických aspektech mapování radonového rizika a 9. mezinárodní konference o vltavínech v září 2002. Nelze opominout úspěšnou prezentaci a předání závěrečných zpráv Regionální surovinová politika kraje Vysočina a kraje Olomouc jako vzorových studií této řady v listopadu 2002 (studie ostatních krajů byly předány následně v roce 2003). Významné bylo také rozšíření mezinárodních aktivit zejména v rámci programu rozvojové pomoci. K již probíhajícím projektům v Nikaragui, Zambii, Namibii, Burkině Faso a kurzu Geochim přibyly projekty v dalších cílových zemích – Mongolsku, Peru a Salvadoru.

Z výzkumných úkolů, jejichž úplný výčet je v ročence uveden, zmiňuji ten, který beze zbytku naplňuje termín „Survey“: v roce 1999 zahájený úkol Základní a účelové geologické mapování ČR 1 : 25 000 byl v březnu 2003 dovršen dokončením posledních z 35 listů, sestavených v oblastech vybraných podle potřeb a požadavků místních správních orgánů. Rozvoj informatiky přinesl kromě rozšíření a zkvalitnění podílu na řešení výzkumných a dalších úkolů výsledky i ve formě viditelných novinek: zpřístupnění radonových map 1 : 50 000 na portálu ČGS (únor 2003), zpřístupnění Mapového serveru poskytujícího informace o mapové prozkoumanosti a mapových zdrojů v ČGS (květen 2003), zpřístupnění databází GeoRef a GEOBASE, vydání DVD-ROM s kolekcí souboru 940 geologických map, uložených v tištěné či rukopisné verzi v archivu ČGS (červen 2003). Významnými počiny byly aktivity naplňující úkoly ČGS vůči veřejnosti. Rekonstrukce knihovny vytvořila kulturní pracovní prostředí pro všechny její uživatele. Současně byly otevřeny prostory nové expozice geologických sbírek a depozitář a studovna sbírek (listopad 2003). Velký mezinárodní význam měly dvě akce organizované ČGS v roce 2003. Zasedání představitelů informatiky světových geologických služeb GIC-18 (Geoscience Information Consortium), konané v červnu 2003 v Průhonicích, kterého se zúčastnili zástupci z 20 zemí. Tématem pětidenního jednání byl zejména rozvoj geoinformačních systémů, jejich standardizace, způsob poskytování dat a jejich prezentace. Srovnání i s nejvyspělejšími zeměmi ukázalo, že námi nastoupená cesta rozvoje informatiky je správná. Náročným úkolem bylo zajištění a organizace výročního zasedání představitelů evropských geologických služeb FOREGS 2003, jehož součástí bylo i mimořádné jednání EuroGeoSurveys, spojené s volbou nového generálního sekretáře EGS (září 2003). Zasedání, seminářů a exkurzí se v pěti dnech zúčastnilo 52 ředitelů a delegátů z 30 evropských zemí, jako pozorovatel též zástupce korejského ústavu geologických věd a minerálních zdrojů. Témata seminářů (Úloha geologických služeb ve výzkumu, Poskytování geologických dat v podmínkách EU) i exkurzí (Vliv těžby na životní prostředí) naplnila zájmové sféry současné činnosti geologických služeb. Toto úvodní slovo mi dalo příležitost, abych v době, kdy vedení České geologické služby je již na mém nástupci Mgr. Z. Venerovi, PhD, vyjádřil svoje poděkování všem, kteří mi průběžně pomáhali. Nejen těm, kteří ze své funkce vedli různé větší či menší kolektivy, odbory, oddělení, jednotlivé úkoly, ale všem, kteří svou často navenek neviditelnou prací přispívali k úspěšnému plnění všech úkolů. RNDr. Miloš Růžička, CSc. ředitel České geologické služby (do 31. 12. 2003)

1

Česká geologická služba • Ročenka 2002–2003

Přehled činnosti České geologické služby Činnost České geologické služby v letech 2002 až 2003 vycházela z dlouhodobého programu – výzkumného záměru (1999–2004). Výzkumný záměr České geologické služby s názvem „Základní regionální výzkum horninového prostředí, geologické mapování a geofaktory životního prostředí“ odpovídá definici odborné činnosti uvedené ve zřizovací listině. Dílčí témata – geologické mapování a regionální geologický výzkum, hodnocení zdrojů nerostných surovin a metalogenetický výzkum, výzkum geologických rizik a výzkum vlivů těžby na životní prostředí, geochemický výzkum a geochemický monitoring životního prostředí – byla naplňována konkrétními projekty. Rozsah činnosti byl široký co se týče odborných témat i pestrý co se týče zadavatelů a tedy také účelového spolufinancování projektů. Detailní přehled podává přehled projektů, sestavený do bloků podle obecných témat.

Výsledky řešení projektů, naplňujících výzkumný záměr, se rovněž promítly v publikačních výstupech (expertní zprávy, články, monografie, tištěné mapy) zveřejňovaných v ČR i v zahraničí. Využívání dosažených výsledků bylo cílevědomě zaměřeno na aplikace v dalších geologických specializacích, do mezinárodní vědecké spolupráce a na projektování a řešení nových projektů. Aplikace odborných znalostí, metodik a výsledků výzkumu se v praktické rovině organicky promítá do zajištění výkonu státní geologické služby, a to ve formě odborné podpory státní správy, zpracování expertních stanovisek a projektů. Významnou roli měla pedagogická činnost na vysokých školách a publikační aktivity a prezentace výsledků výzkumu směrem k odborné i laické veřejnosti prostřednictvím informačního portálu ČGS (www.geology.cz). Na veškeré této činnosti se podílely všechny organizační složky podle svého odborného zaměření přímým podílem na jednotlivých specializovaných projektech.

Regionální geologický výzkum, mapování, geodata Regionální geologie krystalinika V odboru Regionální geologie krystalinika se koncentruje většina geologických prací a výzkumné a posudkové činnosti, které se týkají komplexů metamorfovaných a vyvřelých hornin na území Českého masivu. Na povrch vycházející komplexy metamorfovaných a vyvřelých hornin tvoří přes 50 % povrchu území České republiky. Horniny krystalinika tvoří podloží všech pokryvných sedimentárních formací. Složení a tektonika krystalinického podloží určuje charakter dalšího geologického vývoje každé oblasti, a nepřímo tak ovlivňují (složení a tektonika) veškerou biosféru. Odbor krystalinika se současně zaměřuje na studium hlubinné geologické stavby. Pro tento účel jsou shromažďována nová data, která jsou zpracovávána a interpretována spolu se staršími daty, získanými z dosud provedených geologických, geofyzikálních a geochemických prací. Spolu s laboratorními metodami a interpretací dovolují pochopit vývoj jednotlivých souborů hornin, zhodnocení jejich využitelnosti pro potřeby lidské populace a k ocenění vlivu geologického vývoje na biosféru. Geologické mapování a regionální geologie. V letech 2002–2003 byla většina pracovníků soustředěna na základní geologický výzkum území ČR, který slouží pro vytváření podkladů pro státní správu. Řada pracovníků odboru se podílela na sestavování geologických map 1 : 25 000 s doprovodnými textovými vysvětlivkami. V rámci odboru byly sestaveny mapové listy 22-331 Hartmanice (redaktor J. Babůrek), 02-212 Horní Poustevna a 02-221 Šluknov (M. Opletal), 22-212 Kamýk nad Vltavou, 22- 221 Sedlčany a 12-443 Chotilsko (V. Ledvinková), 03-143 Liberec (J. Klomínský) a 14-222 Vidnava (V. Žáček). Další pracovníci odboru se podíleli na mapování kutnohorského krystalinika na listu 13-332 Kolín, oherského a krušnohorského krystalinika na listu 11-221 Stráž nad Ohří a v rámci geologického mapování sesuvných území v údolí Labe mapovali krystalinikum České brány. Zahájeno bylo geologické mapování Národního parku Šumava v měřítku 1 : 25 000 na listech Železná Ruda, Nová Pec, Kvilda, Horní Vltavice a Borová Lada, na kterém se také podíleli studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Technické univerzity Mnichov. 2

V oblasti Jizerských hor pokračovalo mapování na listu 03-143 Liberec (J. Klomínský). V jz. okolí Jablonce nad Nisou bylo nově nalezeno wolframitové zrudnění s kasiteritem v křemenných žilách exokontaktu tanvaldského granitu. Pozoruhodný je rovněž nález zdroje suroviny pro výrobu neolitických nástrojů vyrobených z jemnozrnného amfibolitického rohovce („nefritu“). Nedílnou součástí geologického mapování bylo vyhodnocení informací o geofyzikálních polích, zejména o gravimetrických a magnetických anomáliích a koncentraci radioaktivních prvků. Toto vyhodnocení se promítlo do textových vysvětlivek výše uvedených listů a dále map 23-213 Humpolec a 14-343 Svitavy a do textových vysvětlivek sedmi listů mapy 1 : 50 000. V oblasti CHKO Jizerské hory byla provedena morfotektonická analýza, opírající se o vyhodnocení leteckých i satelitních snímků. V obou letech dále pokračovalo geologické mapování a výzkum CHKO Žďárské vrchy a na okrese Jeseník. V souvislosti s naplňováním aktualizované Směrnice pro základní geologické mapování 1 : 25 000 byla rovněž vytvářena databáze dokumentačních bodů geologických map uvedeného měřítka. V rámci tvorby „sešité“ digitální mapové vrstvy geologické mapy 1 : 50 000 probíhaly dílčí revize krystalinika. Pokud jde o geologické mapy přehledných měřítek, J. Cháb dokončil poslední úpravy podkladů pro novou geologickou mapu ČR 1 : 500 000 včetně legendy. Pro potřeby závěrečných kontrol byla vytvořena na soutisku zjednodušené topografické situace a kontur kvalitní barevná maketa v měřítku 1 : 250 000. V roce 2003 se konala oponentura rukopisu autorů odkryté geologické mapy 1 : 500 000 formou semináře. V roce 2003 byly publikovány textové vysvětlivky ke geologické mapě 1 : 100 000 Lausitz-Jizera-Karkonosze, vydané v roce 2001 společně se Sächsisches Landesamt für Umwelt und Geologie, Freiberg a Państwowym instytutem geologicznym, Wroclaw (spoluautoři Š. Mrázová a M. Opletal). Za tuto práci byl M. Opletal oceněn medailí Abrahama Gottloba Wernera od Geologische Gesellschaft für Geowissenchaften. Za dlouholetou spolupráci na společných projektech a zvláště pohraničních mapách obdržel M. Opletal rovněž medaili „ Za zaslugi o Paňstwowy Instytut Geologiczny“.


Pracovníci odboru se podíleli na expertní činnosti v rámci výkonu funkce oblastních geologů. Dále se zapojili do přípravy prvního „Evropského Geoparku“ na území ČR (území chebského a tachovského okresu, ve spolupráci se SRN) a expozice a sbírek Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. Projekty výzkumu, aplikované a ložiskové geologie. Geologický a strukturní výzkum granitů krkonošsko-jizerského masivu ve vodárenském tunelu v Bedřichově v Jizerských horách pro Správu úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) poskytl informace o interakci skalního masivu s podzemní vodou v podmínkách dvou rozdílných technologií ražby. V roce 2003 byl zahájen tříletý projekt ČGS na korelaci jednotek při sv. okraji moldanubika, jehož cílem je vytvoření metamorfně tektonického modelu daného území. Specialisté odboru se podíleli na řešení grantových projektů. Projekty byly zaměřeny na termomagnetické vlastností Fe-spinelidů v neovulkanitech, na strukturně geologickou revizi výskytu karbonátových poloh krkonošského krystalinika v širším okolí Černé hory a závislosti termálních pramenů na zónách tektonického porušení a na studium jesenických vulkanitů vrbenské skupiny. Mezinárodní projekty a program zahraniční rozvojové pomoci. Pracovníci odboru se podíleli na projektech zahraniční rozvojové pomoci projektů v Namibii, Nikaragui, Peru a Salvádoru. J. Pertoldová se podílela na projektu „Element mobility in the oxidation zone of mineral deposits in temperate zone climatic conditions of Central Europe“, ve spolupráci společností Rio Tinto Technology Development Limited. Eurolithos. V roce 2003 byla na informačním serveru ČGS záložena databáze dekoračních a stavebních kamenů ČR (nyní obsahuje 160 základních typů těžených hornin) a současně byl připravován společný projekt eEurolithos dvanácti evropských zemí (v rámci programu eContent).

Regionální geologie sedimentárních formací V tomto odboru se koncentruje většina geologických prací jak výzkumného, tak expertního charakteru, zaměřených na nemetamorfované sedimentární formace Českého masivu. Výjimkou jsou pouze regiony na Moravě a ve Slezsku, zajišťované převážně z brněnské pobočky. Organizačně je odbor dále členěn do čtyř oddělení: paleozoika, křídy, terciéru a kvartéru. Kromě specialistů zaměřených na regionální výzkum jsou v jednotlivých odděleních také specialisté řešící témata stratigrafická a paleontologická.

Oddělení paleozoika Pracovníci oddělení se podíleli na sestavování geologických map 1 : 25 000, a to mapováním a specializovanými paleobotanickými výzkumy (list 12-143 Rakovník). Pokračovala reambulace a skreslování geologických map podkrkonošské pánve v měřítku 1 : 25 000 (listy Turnov, Hořice, Lázně Bělohrad a Český Dub). Speciální výzkumy probíhaly prostřednictvím projektů grantových agentur: studium spor karbonských rostlin „in situ“, kutikulární analýza pteridosperm, flóra boskovické brázdy a rostlinná společenstva radnických a dolsko-žďáreckých vrstev kontinentálních pánví Čech. Z mezinárodních projektů bylo dokončeno zpracování devonských mlžů a jejich paleospolečenstev kellwasserského eventu na hranici frasnian-famennian (devon) v Montagne Noire, Francie

(IGCP 421). Byla připravena monografie o novém společenstvu mlžů telychianu (wenlock, silur) Španělska (J. Kříž). V roce 2003 bylo zahájeno studium vývoje sedimentů a paleo-společenstev karbonátových plošin v ludlovu (silur) pražské pánve, a dále studium evoluce, ontogeneze, paleoekologie a biostratigrafického významu silurské čeledi mlžů Lunulacardiidae a migrace nautiloidních hlavonožců ve wenlocku do pražské pánve na příkladu rodu Phragmoceras.

Oddělení křídy Byly dokončeny geologické mapy v měřítku 1 : 25 000 a doprovodné vysvětlivky (listy 14-343 Svitavy, redaktor St. Čech a 13322 Kolín, P. Zelenka). Specialisté oddělení zajišťovali k těmto mapám petrografický a paleontologický servis. V oblasti CHKO Žďárské vrchy bylo zahájeno geologické mapování křídy. Účelové geologické mapování zaměřené na sesuvy bylo provedeno na Litoměřicku, a to v detailním měřítku. Odbor se podílel na sestavování přehledných geologických map (geologická mapa ČR 1 : 500 000 a geologická mapa 1 : 200 000 Görlitz) a účastnil se prací na aktualizaci vrstvy digitální geologické mapy 1 : 50 000. Speciální výzkumné práce, týkající se stratigrafické architektury cenomanu české křídové pánve, se zabývaly faciální analýzou, biostratigrafií, paleogeografií cenomanu na Poděbradsku a na Královéhradecku. Další výzkumy se zabývaly foraminiferami spodnokřídových pelitů štramberské oblasti a foraminiferami z hranice cenoman-turon a studiem faun na významných lokalitách. Oblastní geologové oddělení vypracovali řadu posudků v rámci expertní činnosti. Spolupracovali s CHKO Labské pískovce (vydání propagační skládačky) a s CHKO Broumovsko (seminář o dokumentaci geotopů), podíleli se na dokumentaci významných geologických lokalit české křídy. Na základě jejich návrhů byly vyhlášeny křídové lokality Hostibejk u Kralup nad Vltavou a Vehlovické jeskyně u Mělníka jako přírodní památky. Geologicky byly zhodnoceny balneologické vrty na Poděbradsku a ložiskový vrtný průzkum na sklářské písky na Jičínsku. Zahraniční spolupráce zahrnovala účast na projektu zahraniční rozvojové pomoci v Mongolsku, účasti na bilaterální spolupráci a prezentace na zahraničních sympoziích.

Oddělení terciéru Byly dokončeny mapy 1 : 25 000 z oblasti západočeského a středočeského neoproterozoika, karbonu a reliktů terciéru na listech 11-444 Nýřany a 12-143 Rakovník (redaktor M. Stárková) a stratovulkánu Doupovských hor, krušnohorského krystalinika a terciéru sokolovské pánve na listu Stráž nad Ohří (P. Hradecký) a probíhal biostratigrafický servis, zpracování vysvětlujících textů a ukládání dokumentace do databáze. Pro účelovou studii „Náchylnost jižních svahů Českého středohoří ke svahovým deformacím“ byly zpracovány vulkanity s Geologickým ústavem AV ČR. Speciální a výzkumné studie v oddělení byly zaměřeny na sedimentologický výzkum sladkovodního terciéru, zejména hlavačovských štěrků, mikropaleontologický a biostratigrafický výzkum mladšího terciéru karpatské předhlubně, včetně řešení problematiky hranice karpat-baden a reedice stupně karpat, multidisciplinární výzkum flyšového pásma Západních Karpat, například ve spodní křídě slezské jednotky a Východních Alp a svrchní 3


křídy v Gosau, bio- a tektonostratigrafické revize vrstev tzv. „Black Flysch“ v bradlovém pásmu Západních Karptat a na přehodnocení vulkanického komplexu Doupovských hor. Tyto práce byly řešeny v rámci grantových projektů GAČR, mezinárodních projektů IGCP 463 „Upper Cretaceous oceanic red beds: response to ocean/climate global change“ a programu Kontakt MŠMT a bilaterální spolupráce s GBA Wien, Prírodovedeckou fakultou KU Bratislava a Jagiellonian University Kraków. Výsledky výzkumů byly prezentovány na mezinárodních sympoziích a konferencích. Pod vedením P. Hradeckého jsou uskutečňovány projekty zahraniční rozvojové pomoci v Nikaragui a Salvádoru, které jsou zaměřeny na hodnocení přírodních rizik v oblastech velkých aglomerací a na analýzu erupční historie vulkánů.

Oddělení kvartéru Oddělení se podílelo na kvartérně-geologickém výzkumu a mapování 1 : 25 000 v oblastech Jesenicka, Žďárských vrchů, Hranic na Moravě (Moravské bráně), Příbramska, Křivoklátska a NP Šumava a Hodonínska. Byla sestavena mapa a textové vysvětlivky listu 34-224 Strážnice (redaktor P. Havlíček). Průběžně byla doplňována přehledná geologická mapa kvartéru 1 : 500 000 a zpracováván kvartér v měřítku 1 : 200 000 na listech Zlín, Ostrava a Görlitz. Účelové mapování bylo zaměřeno na sesuvná území, a to především na Litoměřicko, paleobotanický výzkum organických sedimentů v sesuvných oblastech Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. V rámci geologického mapování pokračoval paleobotanický výzkum organických sedimentů na jižní Moravě, v CHKO Litovelské Pomoraví a hlavně ve Žďárských vrších. Na jižní Moravě byly připraveny podklady pro vyhlášení významných geologických lokalit přírodní památkou (Ježov-Losky, Čejkovice a Čejčské jezero) a byla sestavena podrobná kvartérně-geologická mapa 1 : 25 000 Přírodního parku Strážnické Pomoraví. Pokračovaly geologické výzkumy vybraných kvartérně-geologických a archeologických lokalit jižní Moravy. Kvartérní geologové aktivně spolupracovali i na hodnocení následků povodně 2002, zejména v povodí Vltavy. Oblastní geologové v rámci posudkového servisu vypracovali řadu expertních posudků. Pracovníci oddělení se aktivně podíleli na řešení mezinárodního korelačního programu IGCP 449, tématech bilaterální spolupráce a řešení přírodních rizik v projektech zahraniční rozvojové pomoci v Nikaragui, Salvádoru a Peru. Rešeršní studií byl zahájen geologický výzkum Antarktidy.

Regionální geologie Moravy V letech 2002 a 2003 zajišťovali pracovníci odboru výzkum a posudkovou činnost nejen na území Moravy a Slezska. Vedle projektů s převahou regionálněgeologických prací probíhaly, nebo byly připravovány projekty zaměřené na geochemickou a ekologickou tématiku, užitou geologii, informatiku a zahraniční činnost. Celkem byly v uvedených letech pracovníky odboru řízeny tři regionálněgeologické projekty a deset dílčích tematických projektů. Regionálně geologické projekty. Regionální výzkum probíhal v rámci dvou rozpracovaných a jednoho dokončeného projektu. Prvým rozpracovaným je „Geologické mapování CHKO Žďárské vrchy v měřítku 1 : 25 000“, druhým „Geologické mapování oblasti Hranice-Maleník, Morava, 1 : 25 000“. Třetím dokončeným projektem byla „Strukturně geologická stavba Zá4

padních Karpat a jejich podloží na základě geofyzikálních dat v příhraničních oblastech s Polskem a Slovenskem“. Na největším regionálním mapovacím projektu zabývajícím se Žďárskými vrchy bylo rozpracováno 11 úplných a 3 neúplné mapové listy 1 : 25 000. Kooperace probíhala v rámci mapovacího kurzu s PřF MU Brno, dále s o.z. GEAM Dolní Rožínka a s Geofondem ČR. Na projektu zpracovávajícím geologii kry Maleníku a Hranicka pokročily revizní i nové geologické práce na listu 1 : 25 000 Hranice a jižní přilehlé oblasti. Náplní dokončeného úkolu zabývajícího se strukturně-geologickou stavbou Západních Karpat a jejich podloží bylo terénní měření a souborné zpracování a vyhodnocení geologických, geofyzikálních a petrofyzikálních podkladů v celé východní části ČR včetně přilehlých příhraničních úseků Polska a Slovenska. Závěrečná zpráva obsahuje zpracované záznamy 17 seizmických profilů a karotážní záznamy na 10 opěrných vrtech. Subsidenční a tepelná historie byla modelována na 20 vrtech. Byly zkonstruovány tíhové a magnetické mapy východního okraje ČR, dále strukturní mapa povrchu krystalinika a mapa reliéfu terénu. Bylo rovněž sestaveno interpretační strukturně-geologické schéma zájmového území a startovní modely interpretačních řezů podél profilů Blansko–Hodonín a Šternberk–Lysá pod Makytou. Geologové odboru spolupracovali na sestavení geologických map a vysvětlivek mapových listů 1 : 25 000 Vidnava, Holešov, Vranov nad Dyjí, Hnánice, Strážnice, Holíč, Mlýnky, Tvrdonice a textových vysvětlivkách k mapám 1 : 50 000 Hranice, Znojmo, Dyjákovice, Mikulov. Součástí přípravy geologické mapy ČR 1 : 500 000 byla revize geologické stavby flyšového pásma v příhraničních oblastech. Byly dokončeny a předloženy zprávy shrnující souborně geologické a geofyzikální znalosti o miocénu karpatské předhlubně a dokončen projekt „Geodynamický model styku Českého masivu a Karpat“, jehož výstupem bylo vymezení prognózních lokalit s možnými akumulacemi ropy a plynu. Zahraniční projekty. Pracovníci odboru se podíleli na přípravě i realizaci zahraničních projektů zaměřených na Mongolsko a Antarktidu. Významná byla v roce 2003 účast pěti pracovníků na zahraničních akcích v Mongolsku, Nikaragui, Salvádoru a Zambii. Samostatným projektem řízeným z Brna a zahájeným v roce 2002 je rovněž příprava Evropské mezinárodní konference AAPG pořádané v roce 2004 v Praze a ČR a účast na přípravě publikace AAPG Memoir The Carpathians: Geology and Hydrocarbon Resources. Informatika a GIS. Sešívání geologických map Souboru geologických a účelových map v měřítku 1 : 50 000 bylo úkolem řízeným z odboru 540 a s výjimkou dvou mapových listů bylo na teritoriu Moravy a Slezska dokončeno. Výsledky dalších prací jsou obsahem ročních zpráv projektů útvaru informatiky, jako např. rozvoj informačního portálu a propagace marketingové podpory aktivit ČGS. Užitá geologie. Od roku 2000 byl na brněnské pobočce ČGS řešen úkol geologických prací „Komplexní zhodnocení programu CBM“. Zabýval se problematikou plynu (metanu) sorbovaného na uhelné sloje (coal bed methane – CBM) v podmínkách ČR. Průzkum na CBM byl inspirován nadějnými výsledky dosaženými v USA. Pilotní průzkumné práce prováděly v 90. letech zejména mimo dobývací prostory uhlí v oblasti hornoslezské pánve čtyři společnosti: Eurogas, a. s., Kladno, OKD DPB Paskov, a. s., Unigeo, a. s., Ostrava a MCBM Ostrava, s. r. o. ČGS řešila projekt s těmito cíly: • porovnat a zhodnotit výsledky dosažené pracemi jednotlivých průzkumných organizací,


• sumarizovat a doplnit geologické, hydrogeologické a geochemické poznatky, které s problematikou CBM a průzkumnými oblastmi souvisejí, • přispět k pochopení a rekonstrukci mechanizmu geneze, sorpce a desorpce CBM, • posoudit technologii vrtných prací a komplexu zkoušek na vrtech, včetně procesů štěpení uhelných slojí, • vyjádřit se k volbě metodiky hodnocení nadějnosti průzkumných území a jejich částí, • posoudit perspektivy osvojení zdrojů CBM v hornoslezské pánvi a celé ČR v budoucnu. Dosažené výsledky shrnuje závěrečná zpráva, která byla na počátku roku 2002 schválena Komisí pro projekty a závěrečné zprávy MŽP. Geochemické a environmentální projekty. Ve spolupráci s odborem zkušebních laboratoří a s mnohými kooperujícími organizacemi byl řešen projekt „Výzkum sedimentů přehrad, nádrží a jezer – zhodnocení rizik a návrhy opatření“. Data ze zhodnocení rizik a sumarizované výsledky modelových řešení představují metodický základ pro návrhy opatření. Byl rovněž dokončen projekt zabývající se dynamikou sedimentace v řece Moravě při záplavách. Na oblast severní Moravy a Slezska je zaměřen projekt „Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty – využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce, vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Jeseníky–Ostrava“. Těžištěm projektu bylo sledování distribuce antropogenního izotopu 137Cs a dopady kontaminace na využití půd a potenciální přenos do potravinového řetězce. Specialisté odboru se podíleli od roku 2000 společně s pracovníky katedry mineralogie, petrologie a geochemie PřF MU Brno (geochemická laboratoř výzkumu migrace polutantů) na výzkumu migračních procesů polutantů (projekt VaV/630/3/00 „Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických a anorganických látek v horninovém prostředí“). V roce 2002 byly práce úspěšně uzavřeny oponenturou na MŽP, v roce 2003 byly výsledky publikovány v Bulletinu of Geosciences. Speciální výzkumy v rámci řešených grantových projektů byly zaměřeny na odraz exhumace variské spodní kůry v silici-

klastických jednotkách Drahanské vrchoviny, seizmickou anizotropii P-vln v oblasti Nového Kostela v západních Čechách, na vulkanizmus jižní části vrbenské skupiny a na geologii magurského flyše. Týmem M. Bubíka byla v roce 2003 předložena závěrečná zpráva grantu GAČR „Hraniční eventy paleocénu v magurském flyši na Moravě“. Výsledkem je detailní multidisciplinární studium hranice křída/terciér na KT profilu Uzgruň. Jedná se o první zpracovaný KT profil v hlubokomořských sedimentech uložených pod kompenzační hloubkou. Profil je výjimečný dobrým fosilním záznamem (radiolarie, foraminifery, dinocyty, vápnitý nanoplankton, ichnofosilie). V rámci expertní posudkové činnosti zpracovali oblastní geologové a specialisté odboru řadu posudků, včetně desítek vyjádření k projektům likvidace starých ekologických zátěží a posuzování územních plánů. Vedle aktivit v mezinárodních společnostech působili pracovníci odboru aktivně v České geologické společnosti, v České tektonické skupině a v České speleologické společnosti (sekce pro pseudokras), dále v komisích GAČR a RSGS (Rada státní geologické služby), podíleli se na práci redakcí GeoLines, Krystalinika a Zpráv o geologických výzkumech na Moravě a ve Slezsku a v geologicko-montanistické nadaci TERRA.

Vrtná souprava V letech 2002 a 2003 bylo provedeno vrtnou soupravou LUMESA SIG MOUNTY celkem 250 vrtů, některé z nich zdvojené nebo i ztrojené. Vrtné práce proběhly bez mimořádných událostí. Osádka soupravy tedy za dobu své činnosti bezkonfliktně realizovala na 750 vrtů o celkové hloubce téměř 2,5 km. Vrtné práce probíhaly v oblasti Jesenicka na listech map 1 : 25 000 Vidnava, Jeseník, Žulová, Lipová Lázně, Branná a v oblasti Žďárských vrchů na listech Sněžné, Hlinsko, Svratka, Polička, Žďár n. S. a Nové Veselí. Dále jsme realizovali vrtné práce na listech Chotilsko, Rakovník, Pohořelice a Hranice. Úspěšně byla ověřována technika a metodika jádrového vrtání. Mapovací vrty přispěly k podstatnému zkvalitnění geologického mapování, např. k vymezení glacifluviálních sedimentů na Jesenicku nebo rozsahu křídy a těles amfibolitů ve Žďárských vrších.

Geochemie životního prostředí Odbor geochemie Činnost personálně největšího odboru pokrývá široké spektrum geovědních disciplín počínaje mineralogií a petrochemií přes geochemii atmosféry, hydrosféry, pedosféry a litosféry až k oborům na rozhraní biologie, ekologie a biomedicíny. Škálu činností dokumentuje i rozdělení odboru do šesti oddělení. M. Novák se v rámci dvou projektů GA ČR věnoval studiu globálních změn za užití stabilních izotopů lehkých prvků. V rámci projektu „Izotopy v rašeliništích a globální změny klimatu“ byla provedena transplantace monolitů rašeliny mezi lokalitami v severních a jižních Čechách a měřeny emise skleníkových plynů po přenesení substrátu do teplejší oblasti. Projekt o environmentálních aplikacích izotopů kyslíku v sulfátu se zabýval vztahem bakteriální sulfátové redukce v rašelništích k metanogenezi. Byl zahájen projekt ke sledování cyklu arzénu ve vrcholových partiích

Orlických hor. Data o atmosférické depozici, ovlivněné nedalekými polskými uhelnými elektrárnami, budou srovnána s daty získanými v polovině 80. let identickou metodikou.

Oddělení mineralogie a speciálních metod Těžiště výzkumu moderní mineralogie spočívá především v krystalografickém výzkumu minerálů a syntetických materiálů. Nedílnou součástí výzkumu je strukturní analýza, která umožňuje elementární pohled na studovanou látku ať přírodního nebo umělého původu a je schopna vysvětlit a predikovat její chování v širších souvislostech. Takové práce zajišťuje laboratoř rtg difrakce, která provádí kvalitativní i kvantitativní fázovou analýzu. Laboratoř používá vlastně vyvinutý rtg software pro Search/Match al5


goritmy prohledávající mezinárodní databázi rtg standardů ICDD PDF2. Pro sběr dat využívá laboratoř práškového difraktometru Philips X’pert System. Mezi hlavní aktivity patří vývoj nových algoritmů pro kvalitativní Search/Match fázovou analýzu, vývoj software pro aplikaci v rtg difrakci, zavedení Rietveldovy analýzy do praxe a servisní využívání při zpřesňování strukturních parametrů, analýza a studium doposud neznámých fází nebo nových minerálních druhů, řešení krystalových struktur nových přírodních fází, např. primárních a sekundárních minerálů jáchymovského rudního revíru. Laboratoř fluidních inkluzí zajišťuje mikrotermometrická měření fluidních inkluzí a návazně studium P-V-T-X vlastností paleofluid v minerálech a horninách různého geologického prostředí. Laboratoř optických metod provádí semikvantitativní a kvantitativní stanovení těžkých minerálů, stanovení mikrotvrdosti a odraznosti, stanovení optických parametrů v odraženém a procházejícím světle. Laboratoř separací provádí separace minerálů na základě fyzikálně chemických vlastností (hustota, magnetismus, mechanická odolnost, velikost krystalitů aj.) P. Ondruš vedl v období 2002–2003 projekt GA ČR „Primární minerály a nové primární minerální fáze rudních žil ložiska Jáchymov“, který bezprostředně navazoval na dva předešlé úspěšně řešené projekty. Autoři ve dvou monografických pracech detailně zpracovali 207 sekundárních, 117 primárních minerálů a bylo nalezeno 30 anorganických sloučenin poprvé pozorovaných v přírodě. Bylo objeveno a popsáno 6 nových minerálních druhů. Byla navržena nová geochemická interpretace hydrotermálních procesů jednotlivých mineralizačních stádií včetně detailní diskuse termodynamických podmínek mobility UVI a precipitace uraninitu. Pracovníci laboratoří byli v průběhu let 2002–2003 autory (či spoluautory) 5 publikací v impaktových časopisech.

Oddělení elektronové mikroanalýzy, experimentální petrologie a mikropaleontologie Laboratoř rentgenové mikroanalýzy (LAREM) se zabývá aplikacemi a vývojem metod rastrovací elektronové mikroskopie a elektronové mikroanalýzy v geologických vědách. Pracoviště je vybaveno elektronovým mikroskopem CamScan S4, energiově disperzním analyzátorem ISIS a vlnově disperzním analyzátorem MICROSPEC. Nejčastěji analyzované vzorky jsou různé geologické materiály, systémy silikátů, oxidů a sulfidů, jakož i stopové prvky, které jsou v daných systémech důležitými petrogenetickými indikátory. Během let 2002–2003 bylo celkově nasbíráno více než 20 000 kvantitativních mikroanalýz. Laboratoř experimentální petrologie se zabývá syntézou minerálních fází a výzkumem fázových vztahů se zaměřením na genezi přírodních minerálních asociací. Metodou zatavených křemenných ampulí byly studovány systémy Co-Fe-Ni-P, Pd-Sn-Te a Sb-Te-Ni. Zkoumány byly také možnosti fixace radioaktivního odpadu. Ve spolupráci s MFF UK byla experimentálně studována rozpustnost Cr a Ti v troilitu. V rámci výzkumu živcového termometru byla stanovena teplotní závislost difůzních koeficientů Na a K. Mikropaleontologická laboratoř je od roku 2003 součástí oddělení a zabývá se mikropaleontologickým a chemostratigrafickým výzkumem. Zahraniční spolupráce a projekty. Mezinárodní vědecká aktivita pracovníků oddělení zahrnuje spolupráci na řešeni vědeckých projektů s řadou zahraničních pracovišť (Universität Hamburg, Bayerisches Geoinstitut, universita v Sieně a v Peru6

gii, Univerzita Komenského Bratislava, Oregon State University, U.S.G.S, Colorado State University, Sul Ross University Texas etc.). J. Frýda byl hlavním řešitelem projektu americké National Geographic Society (Upper Triassic gastropod faunas and their paleobiogeography from western North America). V letech 2002 a 2003 získal stipendium od Alexander von Humboldt Foundation a vedl mezinárodní tým v rámci projektu IGCP 410. Grantové projekty. V průběhu let 2002–2003 byli pracovníci oddělení hlavními řešiteli nebo spoluřešiteli několika grantů GAČR, Akademie věd ČR a podíleli se jako spolupracovníci na řešení více než deseti projektů ČGS, GAČR a projektů výzkumu a vývoje. Pracovníci oddělení byli hlavními řešiteli následujících projektů: Evoluce, systematika, paleobiogeografické vztahy devonských gastropodů pražské pánve (Čechy) a Farewell terrane, Aljaška (J. Frýda); Fázové vztahy a krystalochemie kovem bohatých fosfidů soustavy CoFeNiP, aplikace na meteority (M. Drábek); Krystalochemie a vztahy fází MeS – aplikace na meteoritické troility (R. Skála) a Definice nového živcového geospeedometru na základě experimentálních prací a jeho aplikace na vybrané horniny Českého masivu (M. Drábek) Pracovníci oddělení přednášeli na řadě mezinárodních vědeckých konferencí a podíleli se přednáškami na pedagogické činnosti (Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Universität Hamburg). V průběhu let 2002–2003 byli pracovníci oddělení autory (či spoluautory) 15 publikací v impaktových časopisech a několika desítek dalších vědeckých sdělení (práce ve vědeckých časopisech, kapitoly v knihách [Columbia University Press, Elsevier] a abstraktů na mezinárodních vědeckých konferencích).

Oddělení geochemických rizik V letech 2002 a 2003 pokračovalo v oddělení geochemických rizik studium antropogenního ovlivnění nízkoteplotních geochemických procesů v rámci několika projektů Evropské unie a Grantové agentury ČR. Zatímco v minulosti bylo hlavním předmětem studia sledování účinků extrémní atmosférické depozice na území ČR, po výrazném poklesu depozice síry asi o 85 % a poklesu kyselosti depozice se studium v zalesněných oblastech postupně přesouvá ke studiu vlivů klimatických variací (teploty a srážek) a dlouhodobých změn klimatu na geochemické procesy. V rámci výzkumů bylo např. prokázáno, že zvyšování teploty vede k poklesu mobility silně toxických forem hliníku a pravděpodobně ke zvýšení koncentrací křemíku. Vliv těchto změn na dostupnost fosforu bude předmětem spolupráce na projektu s merickým National Science Foundation. V rámci projektu EU „Izotopy olova a kontaminace těžkými kovy“ (LIMPIT) byla vyvinuta nová metoda výpočtu kritických zátěží těžkých kovů v půdách. V rámci jiného projektu EU (RECOVER 2010) byl kalibrován model MAGIC pro vyhodnocení chemických analýz sedimentů z jezer na Šumavě a 31 jezer ve Vysokých Tatrách v období posledních 70 let. V letech 2002 a 2003 pokračovalo mapování radonového rizika na území ČR zpracováním celkem 125 listů v měřítku 1 : 50 000. Území mapované v roce 2002 zahrnovalo oblasti výskytu granitoidních hornin (borský a karlovarský masiv), dále teplického ryolitu, prostorově omezených výskytů fonolitů a podkrušnohorského zlomu. V těchto geologických jednotkách byla zjištěna vysoká kategorie radonového indexu. V návaznosti byl ve spolupráci se Státním ústavem radiační ochrany a Českým statistickým úřadem řešen vztah mezi úrovní radonu v objektech v závislosti na jednotlivých geologických jednotkách. Předběžným výsledkem statistického zpracování databází obsahů rado-


nu v objektech a v podloží na území sedmi okresů je zjištění, že v 5 zpracovaných okresech (Benešov, Příbram, Klatovy, Písek a Plzeň-jih) byla jednoznačně prokázána závislost množství radonu zjištěného v objektech na obsahu radonu v horninovém podloží. V rámci projektu geologického mapování 1 : 25 000 bylo na mapovaném území (listy Šluknov, Horní Poustevna, Stráž nad Ohří, Strážnice, Mlýnky, Holíč, Tvrdonice a Holešov) provedeno geochemické zhodnocení hlavních horninových komplexů s ohledem na obsahy těžkých kovů. Dále byly studovány vzájemné vztahy mezi horninovými typy a jejich eventuální tektonickou pozicí. Geochemický výzkum v rámci studia hraničních eventů paleocénu v magurském flyši se soustředil na hledání anomálií stopových prvků na hranici křída/terciér (K/T profil). Zvýšené koncentrace Ir, které by byly projevem impaktového eventu, nebyly nalezeny a bylo zjištěno jen slabé zvýšení Ir (0,06–0,09 ppb). Nepřítomnost výraznějších anomálií může být výsledkem eroze. Publikované výsledky zahrnuly vedle odborných článků v impaktových časopisech i přípravu kapitol knih. Publikaci „Sto třicet let výzkumu šumavských jezer“ (Živa 1/2003, 25–29), jejímž byl J. Veselý spoluautorem, byla udělena cena J. E. Purkyně za rok 2003.

Oddělení biogeochemie Hlavní činnost oddělení spočívá ve výzkumu chemických a biologických procesů ovlivňujících životní prostředí ve vztahu k vývoji regionálního znečištění a globálním environmentálním změnám. Využívá k tomu zejména monitoring koloběhu vody, chemických prvků a sloučenin v síti malých povodí. Získaná data jsou vedle hodnocení aktuálních změn úrovně znečištění za podmínek měnící se zátěže využívána při modelování interakce systému hornina-půda-voda-atmosféra-biota. V letech 2002 a 2003 byly pracovníky oddělení koordinovány a řešeny dva výzkumné projekty, šest grantových projektů, tři mezinárodní a jeden interní projekt; spolupracovali však i na dalších projektech. Řada projektů ČGS v různé míře využívala dat pořizovaných v rámci dlouhodobého projektu GEOMON. V roce 2003 byl pořízen jednotnou odběrovou a analytickou metodikou desátý roční soubor srovnatelných dat o látkových tocích (a na jejich základě vypočtených kritických zátěžích) ze čtrnácti malých lesních povodí. Data byla například využita v projektu zaměřeném na modelování. Byl namodelován vývoj chemického složení půd a povrchových vod v povodích sítě GEOMON od poloviny 19. století do roku 2030 (model MAGIC). Posouzeny byly zejména důsledky různých scénářů vývoje znečištění prostředí a odhalena možná rizika. Další projekty byly zaměřeny na zjištění vlivu geologického podloží na koloběh prvků a chřadnutí lesa, na rekonstrukci ztrát bazických kationtů z lesních půd způsobených v minulosti velmi rozšířeným hrabáním steliva s cílem odhadnout význam těchto ztrát ve srovnání s acidifikací způsobenou kyselou atmosférickou depozicí. Pozornost byla věnována také posouzení vlivu skladby lesa (buk vs. smrk) na acidifikaci lesních půd a významu jednotlivých živin z hlediska současných vegetačních změn bylinného patra dubohabrových lesů v CHKO Český kras. Velmi významná je publikační činnost pracovníků oddělení v domácích i mezinárodních časopisech a jejich mezinárodní spolupráce. Podíleli se také na přípravě významné mezinárodní konference Acid Rain 2005.

Oddělení geochemie stabilních izotopů Dlouhodobou náplní práce je analytický a interpretační servis v oboru geochemie stabilních izotopů vodíku, uhlíku, dusíku, kyslíku a síry, tedy studium přirozených variací izotopových poměrů těchto prvků. Oddělení je svým přístrojovým vybavením (hmotnostní spektrometry MAT 251 a Geo 20-20 a řada přípravných aparatur) v ČR jedinečné, takže poskytuje odborný servis jak pro projekty ČGS, tak i pro další pracoviště, zejména ústavy Akademie věd ČR a vysoké školy. V letech 2002–2003 bylo v rámci projektů řešených v ČGS těžiště prací v projektu FORCAST (část projektu CARBOEUROPE, zaměřená na dynamiku toků uhlíku ve vegetaci lesních ekosystémů) a projektu Labe 3 (znečištění přítoků řeky Labe nitráty). Z dalších tematických okruhů byly řešeny interakce fluid a granitoidů v rámci granitového masivu Podlesí, vývoj jeskyní ve vazbě na vývoj říční sítě v oblasti Českého krasu, stopování původu sulfátu v prostředí pomocí izotopových poměrů, využití izotopové geochemie při studiu záznamu změn klimatu v rašeliništích a v rámci mezinárodní spolupráce projekt výzkumu kovonosných černých břidlic s vysokými obsahy platinových kovů v jižní Číně. Oddělení řešilo projekt „Atmogeochemická pilotní studie významu haldy Barré k možné produkci mutagenních látek do venkovního ovzduší“. Na základě výsledků projektu rozšířilo MŽP monitoring škodlivých látek u této hlady na Kladensku o další látky (např. benzén). Z velkých tuzemských zakázek lze jmenovat izotopový výzkum výplně mostecké pánve (Severočeské doly, a. s. – Doly Bílina) a z mezinárodních zakázek výzkum Cu mineralizace v břidlicích Kupferschiefer v Polsku. Byly ukončeny dva významné výzkumné projekty týkající se ochrany a využívaní vodních zdrojů a omezení plošného znečištění vodních zdrojů, a to „Ochrana a užívání vodních zdrojů v rámci uceleného povodí“ a „Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR“. Projekty řešily zdroje dusičnanového znečištění a mechanizmus infiltrace do vodních zdrojů v oblasti Káraného a třeboňské pánve. Byly připraveny podklady pro vypracování nitrátové směrnice pro území ČR a metodika akčních programů ve zranitelných oblastech. Velmi významná je mezinárodní spolupráce pracovníků oddělení, jejich angažovanost v mezinárodních organizacích, recenzní činnost a také publikační aktivita včetně impaktových periodik.

Oddělení radiogenních izotopů Laboratoř radiogenních izotopů (LARIZ) se zabývá výzkumem distribuce izotopů Sr a Nd a aplikacemi Rb-Sr, Sm-Nd a U-Pb metod v datování horninových komplexů. Je vybavena hmotovým spektrometrem s ionizací z pevné fáze Finnigan MAT 262. K chemické přípravě vzorků slouží sdružená ultrastopová laboratoř. V letech 2002–2003 se pracovníci LARIZ soustředili na řešení dvou projektů GAČR. Jeden z nich se zabýval petrogenezí devonských vulkanitů vrbenské skupiny (Hrubý Jeseník) a metagranitoidů jejího fundamentu. Analyzovány byly izotopy Sr a Nd v horninových vzorcích, díky nimž bylo možné odlišit kontrastní zdroje a následné procesy (frakční krystalizace v uzavřeném systému vs. krustální kontaminace a interakce s fluidy). V rámci druhého projektu byla řešena distribuce izotopů stroncia v malých povodích s kontrastní litologií (serpentinit vs. granit) v oblasti Slavkovského lesa. Pro účely popisu látkových toků 7


a hmotové bilance Sr a Ca byly stanoveny izotopové poměry 87Sr/86Sr na vstupu (srážky na volné ploše, podkorunové srážky) a výstupu (odtok) studovaného ekosystému. Pracovníci ukončili vývoj první verze programu pro grafické zpracování a interpretaci

geochemických dat (GCDkit) a prezentovali ji na mezinárodním fóru i na Internetu (http://www.gla.ac.uk/gcdkit). Pracovníci laboratoře byli v průběhu let 2002–2003 autory (a spoluautory) 2 publikací v impaktových časopisech.

Surovinové zdroje a vlivy těžby na životní prostředí Odbor geologie ložisek nerostných surovin Předmětem činnosti odboru geologie ložisek nerostných surovin je ložiskový výzkum území ČR, zaměřený na získávání, dokumentování a vyhodnocování základních informací o zákonitostech vývoje, složení a stavby přirozených akumulací nerostných surovin, vlivů jejich těžby a úpravy na životní prostředí, sestavování základních a účelových ložiskových map a příslušných vysvětlivek, řešení ložiskově-geologických, metalogenetických a environmentálních projektů v rámci mezinárodní spolupráce. Činnost odboru geologie ložisek nerostných surovin rovněž zahrnuje rozpracování hlavních cílů surovinové politiky ČR na různých úrovních (koncepční materiály pro MPO, MŽP, kraje) a přispívá k vytváření podmínek pro zajištění racionálního využívání neobnovitelných přírodních zdrojů, včetně minimalizace negativních vlivů jejich těžby a úpravy v souladu s koncepcí trvale udržitelného rozvoje České republiky v rámci výkonu státní geologické služby. V letech 2002–2003 byla činnost odboru geologie ložisek nerostných surovin zaměřena především na řešení úkolů, vyplývajících ze statutu státní geologické služby a z prioritních potřeb centrálních orgánů (především MŽP a MPO). V uvedených letech bylo dokončeno: • zpracování krajských surovinových politik pro všech 14 krajů ČR jako základního koncepčního materiálu na úrovni kraje ve vztahu k racionálnímu využívání neobnovitelných surovinových zdrojů v území (Lhotský et al. 2002, 2003) • přehodnocení všech prognózních zdrojů nerostných surovin ČR včetně aktualizace jejich databázového registru a pasportizace (Pertoldová et al. 2002) • vyhodnocení pilotní etapy prospekčních prací na ocenění perspektiv využití plynu sorbovaného na uhelné sloje (CBM) v ČR (Müller et al. 2002, 2003). • syntetické zhodnocení dílčích studií „Nerostný surovinový potenciál CHKO a limity jeho využití“ (Godány et al. 2003). • sestavení ložiskových map 1 : 25 000 a příslušných vysvětlivek (Příbramsko, Šluknovsko, Pošumaví, Kolínsko, Doupovské hory). Cílem projektu „Vliv těžby a úpravy nerostných surovin na životní prostředí“ bylo poskytnout orgánům státní správy objektivní podklady pro stanovení zátěže a tvorbu ekologických a

územních limitů v plochách, postižených těžbou a úpravou nerostných surovin. Na základě smlouvy s OG MŽP participoval odbor geologie ložisek nerostných surovin v roce 2002 na úkole „Registrace zátěží po těžbě“. Úkol byl vyvolán potřebou reagovat na mezinárodní projekty PECOMINES a MINEO, které se úzce dotýkají problematiky vlivů těžby na životní prostředí. Pro podporu aplikovaného výzkumu byla odborem geologie ložisek nerostných surovin řešena z prostředků GAČR tato témata: • modelování uranové mineralizace • sedimentologické výzkumy souvrství hornoslezské pánve • hornicko-ekologické zhodnocení zlatohorského revíru po ukončení těžby a zpracování rud a prognóza dalšího vývoje • problematika zdrojů platinoidů v klasických a netradičních oblastech Českého masivu. V mezinárodním kontextu se prostřednictvím Programu zahraniční rozvojové pomoci České republiky odbor geologie ložisek nerostných surovin aktivně podílel na řešení projektů minimalizace ekologických rizik těžby a úpravy nerostných surovin v Zambii, na zhodnocení vzniku a významu ložiskových akumulací nedostatkových či perspektivních surovin v Namibii, Mongolsku, Nikaragui a Salvadoru, na výzkumu možností efektivnějšího, ekologicky šetrnějšího využití vybraných surovin v Burkině Faso a na výzkumu sklářských surovin a environmentálních aspektů těžby rudních surovin v Namibii. Odbor byl rovněž společně s UNESCO a SGA hlavním organizátorem postgraduálních kurzů GEOCHIM na téma metody geochemické prospekce a jejich environmentální aplikace pro účastníky převážně z rozvojových zemí. V rámci projektů EU se odbor geologie ložisek aktivně podílel na programech sjednocení legislativy, upravující využívaní ložisek nerostných surovin, a na zavedení jednotné metodiky EU ve vztahu k evidenci a hodnocení vlivů jejich těžby a zpracování na životní prostředí. V rámci mezinárodní spolupráce, řízené JRC v italské Ispře, bylo participováno na projektu PECOMINES – registrace projevů problémových hald a odkališť v kandidátských zemích EU. Soustavně byly studovány vlivy těžby a úpravy nerostných surovin na životní prostředí na vybraných lokalitách. V rámci servisní činnosti odbor průběžně zajišťoval výkon funkce oblastních ložiskových specialistů a ve čtyřech případech i výkon funkce oblastních geologů, kteří zpracovali desítky odborných posudků a vyjádření pro orgány státní správy všech stupňů.

Aplikovaný výzkum Odbor aplikované geologie V letech 2002 a 2003 se činnost odboru aplikované geologie odehrávala v několika základních směrech v závislosti na aktivitách pracovníků jednotlivých oddělení. Společným jmenovatelem pra8

covního nasazení však byl u všech oddělení rostoucí akcent na praktické zaměření produkovaných výstupů a silný vliv blížícího se vstupu ČR do EU, neboť nejdůležitějšími výstupy se ČGS spolupodílí na implementaci směrnic EU týkajících se vodní politiky do podmínek legislativního řádu ČR.


Oddělení hydrogeologie Výrazně se prohloubila interdisciplinární spolupráce ČGS a VÚV TGM, především v rámci splnění cílů projektu „Omezování plošného znečištění vod“, jehož výsledkem bylo vymezení tzv. citlivých a zranitelných oblastí v dimenzích požadovaných legislativou EU. Výsledky projektu se promítly i do legislativního řádu ČR. Jsou obsaženy v Nařízení vlády ČR č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, a v Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, o náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Druhým významným tématem, na kterém se ČGS významně spolupodílela, byl projekt „Hydrogeologická rajonizace“, který postupně směřuje k přehodnocení celého státního území ČR z hlediska vymezení nových bilančních celků podzemních vod. Ty mají nahradit Hydrogeologickou rajonizaci SVP z roku 1986 se zohledněním dokumentů EU. Pracovníci odboru se podíleli na zpracování hydrogeologických poměrů nově sestavovaných geologických map v měřítku 1 : 25 000 a jejich vysvětlivek (mapování CHKO Žďárské vrchy, NP Šumava, CHKO Křivoklátsko, CHKO Slavkovský les, okres Jeseník aj.). Všichni pracovníci oddělení hydrogeologie se autorsky podíleli na posuzování dokumentace starých ekologických zátěží pro OEŠ MŽP, které metodicky a organizačně oddělení také zajišťovalo, a byli zapojeni do výkonu státní geologické služby také jako oblastní specialisté pro hydrogeologii. Pracovníci oddělení přednášejí na universitách v Praze a Brně, jsou externími školiteli diplomových či doktorandských prací a odbornými garanty grantů. Řada z nich zpracovávala oponentní posudky na diplomové práce, na grantové projekty a působila v přijímacích, výběrových či zkušebních komisích.

Oddělení vysoce aktivních odpadů Aktivity oddělení jsou směrovány především do oblasti Programu vývoje hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v ČR, schváleného vládou ČR a koordinovaného Správou úložišť radioaktivních odpadů ČR (SÚRAO). Činnost oddělení byla v tomto období orientována zejména na: • Pokračování dlouhodobého projektu ČGS „Geologický výzkum testovací lokality Melechovský masiv“. Vedle pokračujícího dlouhodobého hydrogeologického monitoringu v oblasti testovací lokality byla v roce 2003 zahájena realizace projektu „Provedení geologických a dalších prací na testovací lokalitě Melechovský masiv – 2. etapa“. Realizace projektu zahrnuje provedení značného objemu detailních geologických, hydrogeologických, strukturně-geologických, geofyzikálních a geochemických výzkumů, včetně vrtných a souvisejících prací. Vedle zhotovitele (ČGS) se na řešení budou podílet pracovníci dalších deseti domácích i zahraničních kooperujících organizací. • Realizaci projektu „Seznam účelových map 1 : 10 000 potřebných pro výběr lokalit hlubinného úložiště a popis jejich odborné náplně a Směrnice pro vybrané účelové mapy“. Po schválení zadavatelem (SÚRAO) v roce 2003 se tento materiál stal závazným pro veškeré budoucí geologicko-mapovací práce v rámci Programu vývoje hlubinného úložiště radioaktivních odpadů na území ČR.

• Zpracování a předložení nabídkového projektu pro SÚRAO pro veřejnou zakázku „Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště“ (2002). • Dokončení prací na výzkumném projektu „Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací látek v horninovém prostředí“ (v roce 2002). Výsledkem projektu byla řada poznatků o hydrodynamických, geochemických a petrofyzikálních vlastnostech rozpukaných hornin v podleském granitovém masivu v Krušných horách a řada poznatků metodických, týkajících se vhodnosti různých typů experimentů a testů pro puklinové prostředí. Laboratorními experimenty byla studována geochemická interakce za nízkých a zvýšených teplot. Výsledky terénního výzkumu sloužily jako podklad pro matematický model proudění podzemní vody v puklinovém prostředí. • Zahájení řešení navazujícího výzkumného projektu „Vývoj metodiky identifikace a matematického modelování proudění a geochemické interakce v rozpukaném prostředí kompaktních hornin“ (konec roku 2003). Dále se pracovníci oddělení podíleli na řešení úkolu ČGS Radonové riziko, na základním geologickém mapování a na expertní posudkové činnosti.

Oddělení inženýrské geologie Aktivity inženýrskogeologicky orientovaných specialistů ČGS byly směřovány především do oblasti kvantifikace a kvalifikace geologických rizik plynoucích z exogenních dynamických geologických procesů. Problematika skalních řícení a sesuvů, vyvolaných nejrůznějšími příčinami, představovala zvláště v regionech Vsetínska a Děčínska největší podíl na práci týmu inženýrských geologů ČGS. Ti se rekognoskačními a konzultačními aktivitami operativně podíleli na eliminaci doznívajících následků velkých povodňových událostí v roce 1997 a aktuálně reagovali na povodňové události ze srpna 2002, kdy v krátkých časových termínech vypracovávali podklady pro rozhodování Ústředního krizového štábu. V roce 2003 pak pracovníci oddělení řešili „dozvuky“ povodňových událostí z roku 2002. Ve snaze predikovat chování dynamickými geologickými procesy ohroženého horninového masivu se zabývali stabilitou svahů údolí řek Ohře a Labe na Litoměřicku. Zkušenosti z práce na území České republiky inženýrští geologové ČGS vhodně uplatnili i při plnění úkolů Programu rozvojové pomoci ve středoamerické Nikaragui.

Odbor geologie životního prostředí a geofyziky Geochemie Pracovnící odboru, vzniklého v rámci brněnské pobočky k 1. 10. 2003, se věnovali přípravě publikací shrnujících hlavní výsledky dosažené při řešení výzkumného projektu „Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických a anorganických látek v horninovém prostředí“. Na pracovišti brněnské pobočky byl realizován jeho dílčí úkol „Ekogeologický výzkum migračních procesů polutantů“. Celkem pěti publikacím vzniklým na dané téma je věnováno 3. číslo časopisu Bulletin of Geosciences. Dále v rozhodujícím druhém roce (celkem tříletého projektu) pokračovalo řešení projektu „Výzkum sedimentů přehrad nádrží 9


a jezer – zhodnocení rizik a návrhy opatření“. Byly prakticky dokončeny odběry vzorků a většina analytických prací na dalších lokalitách (radiometrická měření, měření obsahů TK, analýzy organických látek, zrnitostní analýzy, magnetometrická měření). Pozornost byla věnována také modelům eroze zemin ve snosových oblastech nádrží (obsahy dusíkatých látek a fosfátů) a rychlosti depozice uloženin pro potřeby odhadu objemů uložených hornin a podmínek eutrofizace. Významnými byly pilotní práce hodnotící vlivy geochemických vlastností původního horninového prostředí snosových oblastí na složení usazenin. Výzkum geochemie přirozeného pozadí byl založen na analýzách těžkých kovů, regionálně geochemickém zhodnocení snosových oblastí a na aplikaci magnetometrických měření při posuzování různých zrnitostních frakcí těžkých minerálů. Pokračovaly výzkumné práce zaměřené na zhodnocení sorpce a desorpce Cu a Cd v různých typech horninového prostředí ve statickém i dynamickém (kolonovém) uspořádání. Významným výsledkem je odlišný názor na vypovídací schopnosti tzv. „sekvenčních analýz“ a návrhy následných výzkumů, které lépe ozřejmí typy a rozšíření vazeb rozhodujících horninových minerálů a vybraných kovů. Do tisku byl připraven materiál shrnující výsledky výzkumů distribuce radionuklidů v připovrchovém horizontu půd a zemin oblasti Jeseníků, zejména s ohledem na obsahy 137Cs. Výzkum geohazardů byl soustředěn v rámci projektu geologických prací Svahové deformace v ČR do oblasti severních a východních Čech a flyšového pásma Karpat na Moravě postižených svahovými deformacemi iniciovanými intenzivními srážkami v letech 1997 a 2002. Celkem bylo v roce 2003 evidováno a zdokumentováno více než 1 600 sesuvných lokalit na Vsetínsku (402), Zlínsku (1140) a na Mladoboleslavsku (84). Práce navazovaly na dřívější studie a projekty koordinované a financované odborem geologie MŽP z let 1997 až 2002, kdy bylo dokončeno pouze z území okresu Vsetín celkem 42 listů map inženýrsko-geologického mapování a rajonizace v měřítku 1 : 10 000. Na uvedených mapách bylo registrováno 2653 sesuvů, což společně se sesuvy popsanými v roce 2003 na dalších 10 listech činilo přes 3100 objektů. Další stovky sesuvů byly registrovány na území dalších okresů, nejvíce na Zlínsku a Frýdecko-Místecku. Ke konci roku 2003 bylo na okrese Zlín dokončeno 30 listů map s dokumentovanými 1455 sesuvy a na okrese Mladá Boleslav byly dokončeno 10 listů map 1 : 10 000 se 176 dokumentovanými sesuvy. Teoretické předpoklady vzniku sesuvů z hlediska geologických (erozivních, litologických, strukturních, hydrogeologických a jiných) předpokladů, vegetačních poměrů a hydrometeorologických událostí jsou studovány na modelových lokalitách: Chloumecký hřbet a okolí vrchu Baba na Mladoboleslavsku, Příhrazská plošina (obec Dneboh) v Českém ráji, sesuv Halenkovice – Jamborův statek na Zlínsku, Malá Bystřice (Vaculov-Sedlo), Vsetín – Semetín (Křížový vrch), Karolinko-Kobylská, Velké Karlovice (Jezerné), Hošťálková (Uvezené) a Oznice na Vsetínsku.

Výsledkem řešení projektu jsou podrobné účelové inženýrskogeologické mapy a mapy náchylnosti území na porušení stability svahů pro účely s rajonizací území z hlediska ohrožení sesuvnými jevy (tři základní kategorie). V rámci řešení jsou využívány na vybraných sesuvech metody geofyzikální, geotechnické, vrtné a monitorovací.

Geofyzika K 1. 9. 2003 vzniklo v brněnské pobočce ČGS oddělení geofyziky, do kterého přešli čtyři pracovníci ze zanikající společnosti Geofyzika,a. s. Oddělení převzalo (ve spolupráci s ČGS – Geofondem) práci na víceletém úkolu geologických prací MŽP „Pořádání a využívání geofyzikálních dat pořízených nákladem státního rozpočtu“. V rámci úkolu je dlouhodobě budována, rozšiřována a doplňována národní geofyzikální databáze ČR. Databáze sestává ze šesti základních registrů, které obsahují data o geofyzikální prozkoumanosti území ČR a dále data seizmická, gravimetrická, petrofyzikální, magnetometrická a radiometrická data z letecké geofyziky a sondy vertikálního elektrického sondování. V roce 2003 pokračovaly práce na všech výše zmíněných registrech. Data jsou využívána např. pro sestavování map hlavních struktur tíhového pole ke gravimetrické mapě ČR 1 : 200 000 a k nim příslušných textových a tabelárních vysvětlivek, sestavování schémat anomálních radioaktivních zón (uranu, thoria, sumárního dávkového příkonu záření gama a zón vyššího radonového indexu) v měřítku 1 : 200 000 s hodnocením radiační situace jednotlivých dílčích území, propojování petrofyzikálního registru s „Národní geologickou bází GeoČR50“ nebo pro transformaci uložených seismických dat do standardního mezinárodního formátu SEG-Y. Česká geologická služba se v roce 2003 stala členem zájmového sdružení ENeRG (European Network for Research in Geo-Energy), které sdružuje evropské instituce zabývající se výzkumem v oboru geoenergií. V rámci tohoto sdružení se ČGS zapojila do přípravy mezinárodních výzkumných projektů financovaných EU, zejména se zaměřením na ukládání CO2 do geologických struktur. Příprava a realizace AAPG European Regional Conference, Prague 2004. Na základě smlouvy mezi ČGS a AAPG European Region byla zahájena příprava regionální evropské konference AAPG v Praze. Akce byla poprvé prezentována na AAPG Annual Convention v Salt Lake City. Uskutečnila se mnohá přípravná jednání, bylo diskutováno uvedení samostatné sekce AAPG Memoir – The Carpathians and their Foreland: Geology And Hydrocarbon Resources pod vedením F. Pichy a J. Golonky v návaznosti na vydání Memoiru AAPG s touto problematikou, na níž se mimo jiné podílí i pracovníci ČGS. Byly připravovány terénní exkurze ve spolupráci se Státním geologickým ústavem Dionýza Štúra, Geologickým ústavem Polské Akademie věd a Slovenské Akademie věd, Moravskými naftovými doly, a. s., GFÚ AV ČR, Geologische Bundesanstalt Wien, OMV aj.

Expertní posudková činnost Správa oblastních geologů Tato organizační jednotka, shodná s vedením úkolu 3500 Posudková činnost, koordinovala vypracování 316 expertních posudků v roce 2002 a 274 v roce 2003 pro orgány státní správy a sa10

mosprávy. Na jejich vypracování se podíleli především oblastní geologové, oblastní specialisté pro ložiskovou geologii a oblastní specialisté pro hydrogeologii. K efektivnímu řízení tohoto rozsáhlého týmu byla aktualizována Směrnici ředitele ČGÚ č. 2/1999, aktuálně zohledňující nové (krajské) územní členění státu.


Rok 2002 byl prvním rokem, v němž byla kompletní dokumentace písemných výstupů všech akcí, řešených v rámci úkolu 3500, archivována na intranetu. Od druhého pololetí roku 2003

byla kromě archivace písemných výstupů na intranetu vedena i kompletní agenda Správy oblastních geologů.

Přehled oblastí a oblastních geologů (stav 1. 3. 2003) Číslo Název oblasti 1 Moldanubikum Českého lesa; domažlické krystalinikum; západočeský pluton; západočeské bazické magmatity 2 Šumavské moldanubikum – sz. část (okres KT) 3 Šumavské moldanubikum – jv. část (okresy ST, PT, CK, CB, PI) 4 České moldanubikum 5 Strážecké a moravské moldanubikum; třebíčský a jihlavský masiv 6 Moldanubický pluton – centrální masiv 7 Moldanubický pluton – melechovský masiv; tiský a čistecko-jesenický masiv; krušnohorský pluton 8 Středočeský pluton a ostrovní zóna 9 Kutnohorské a čáslavské krystalinikum 10 Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proterozoikum; hlinská zóna; železnohorský pluton; chrudimské paleozoikum 11 Západočeské proterozoikum 12 Tepelské, tachovské, smrčinské, svatavské, chebsko-dyleňské a slavkovské krystalinikum; durynsko-vogtlandské paleozoikum 13 Letovické, krhovické, nectavské a svinovsko-vranovské krystalinikum; moravikum; krystalinikum miroslavské hrástě; brunovistulikum 14 Barrandienské spodní paleozoikum a proterozoikum; blanická brázda 15 Krušnohorské krystalinikum 16 Lužický pluton a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum 17 Orlicko-sněžnické, novoměstské a staroměstské krystalinikum 18 Zábřežské krystalinikum 19 Silesikum a žulovský masiv 20 Moravskoslezský devon; drahanský, mírovský a jesenický kulm včetně kry Maleníku; osoblažská křída 21 Svrchní karbon hornoslezské pánve; neogén ostravské a opavské pánve 22 Permokarbon a terciér středočeské a západočeské limnické oblasti a orlické pánve 23 Permokarbon podkrkonošské a dolnoslezské pánve 24 Permokarbon a terciér boskovické brázdy 25 Česká křídová pánev – velimská, pražská, roudnická a ohárecká křída 26 Česká křídová pánev – jizerská křída a křída dolního Labe, Ploučnice, Kamenice a Děčínského Sněžníku 27 Česká křídová pánev – labská a čáslavská křída; křída Dlouhé meze

Oblastní geolog RNDr. Barbora Schulmannová

Zástupce RNDr. Jiří Babůrek

RNDr. Jiří Babůrek RNDr. Antonín Seifert, CSc.

RNDr. Barbora Schulmannová neobsazeno

RNDr. Petr Štěpánek Mgr. Kristýna Buriánková

Mgr. Veronika Štědrá, Ph.D. RNDr. Pavel Hanžl, Ph.D.

RNDr. Jaroslava Pertoldová, CSc. RNDr. Karel Breiter

RNDr. Karel Breiter neobsazeno

RNDr. Vlasta Ledvinková Mgr. Veronika Štědrá, Ph.D. RNDr. Petr Rambousek

RNDr. Petr Štěpánek RNDr. Petr Rambousek RNDr. Štěpánka Mrázová, Ph.D.

Mgr. Zita Tomášková RNDr. Vladimír Žáček

RNDr. Petr Štěpánek RNDr. Pavel Schovánek, CSc.

RNDr. Pavel Hanžl, Ph.D.

Mgr. Kristýna Buriánková

Mgr. Petr Budil

Mgr. Milan Libertín

RNDr. Bedřich Mlčoch RNDr. Štěpánka Mrázová, Ph.D.

RNDr. Pavel Schovánek, CSc. RNDr. Mojmír Opletal, CSc.

RNDr. Mojmír Opletal, CSc.

RNDr. Vratislav Pecina

RNDr. Josef Večeřa Ing. Jaroslav Aichler, CSc. RNDr. Jiří Otava, CSc.

RNDr. Vratislav Pecina RNDr. Petr Mixa Mgr. Helena Gilíková

Ing. Petr Bezuško

RNDr. Jan Čurda

RNDr. Marcela Stárková

neobsazeno

RNDr. Zbyněk Šimůnek

neobsazeno

Mgr. Helena Gilíková RNDr. Přemysl Zelenka, CSc.

RNDr. Jiří Otava, CSc. neobsazeno

RNDr. Jaroslav Valečka, CSc.

neobsazeno

prom. geol. Oldřich Holásek

RNDr. Přemysl Zelenka, CSc.

11


28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

Česká křídová pánev – východočeská a západomoravská křída; chrudimská křída; králický příkop; polická pánev Třeboňská a českobudějovická pánev Chebská a sokolovská pánev Mostecká pánev Neovulkanity Doupovských hor Neovulkanity Českého středohoří Neogén karpatské předhlubně Neogén vídeňské pánve Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů Podslezská a slezská jednotka Předmagurská, račanská (v. od Napajedelské brány), bystrická a bělokarpatská jednotka Pliopleistocén Hornomoravského úvalu, Mohelnické brázdy a Holešovské plošiny Kvartér oblasti kontinentálního zalednění, žitavská a vidnavská pánev

Mgr. Stanislav Čech

Ing. Karel Rýda

RNDr. Pavel Lhotský Ing. Petr Hrazdíra Ing. Josef Godány RNDr. Petr Hradecký Mgr. Leoš Valigurský Mgr. Pavla Petrová RNDr. Zdeněk Novák, CSc. RNDr. Josef Adámek

RNDr. Dalibor Mašek Ing. Josef Godány Ing. Petr Bezuško p.g. Jiří Šebesta p.g. Jiří Šebesta Mgr. Jan Vít, Dr. RNDr. Pavel Havlíček, CSc. neobsazeno

Mgr. Oldřich Neudert RNDr. Oldřich Krejčí

Mgr. Aleš Havlín RNDr. Lilian Švábenická, CSc.

RNDr. Pavel Havlíček, CSc.

Mgr. Daniel Nývlt

Mgr. Daniel Nývlt

neobsazeno

Přehled oblastí a oblastních specialistů geologů pro hydrogeologii (stav 1. 3. 2003) Číslo 1 2 3 4 5 6

Název oblasti Severní a východní Čechy Střední a severní Morava, Slezsko Západní Čechy Střední a jižní Čechy Východní Morava Jihozápadní Morava

Oblastní specialista pro hydrogeologii RNDr. Jiří Burda RNDr. Jan Čurda Ing. Petr Hrazdíra RNDr. Renáta Kadlecová Mgr. Dana Nováková Mgr. Eva Kryštofová

Přehled oblastí a oblastních ložiskových geologů (stav 1. 3. 2003) Oblastní specialista pro ložiskovou geologii Karel Dušek RNDr. Dalibor Mašek RNDr. Pavel Lhotský Mgr. Jindřich Havránek Ing. Ilja Knésl Ing. Josef Godány RNDr. Anna Vymazalová RNDr. Pavel Kopecký RNDr. Petr Rambousek Ing. Karel Rýda Ing. Jan Šikula RNDr. Josef Večeřa Ing. Petr Bezuško RNDr. Vratislav Pecina Akce oblastních geologů v r. 2002 – výběr OKD Důl Paskov – EIA (FM) Ostrava-Svinov – sesuv (OV) OKD Důl Lazy – EIA (KI) Doubrava – sesuv (KI) OKD Důl Darkov – EIA (KI) Rusava – sesuv (KM) Olomoucká aglomerace – ÚP VÚC ČMD Důl ČSM – EIA (KI) 12

Zodpovědnost za kraj Hlavní město Praha – A Středočeský kraj – S Jihočeský kraj – C Plzeňský kraj – P Karlovarský kraj – K Ústecký kraj – U Liberecký kraj – L Královéhradecký kraj – H Pardubický kraj – E Kraj Vysočina – J Jihomoravský kraj - B Olomoucký kraj – M Moravskoslezský kraj – T Zlínský kraj – Z

Zástupce RNDr. Dalibor Mašek Karel Dušek Mgr. Michal Poňavič RNDr. Jan Pašava, CSc. RNDr. Karel Breiter Ing. Petr Bezuško RNDr. Pavel Kopecký Doc. RNDr. Bohdan Kříbek, DrSc. Ing. Karel Rýda RNDr. Pavel Lhotský Ing. Karel Rýda Ing. Josef Godány RNDr. Josef Večeřa Mgr. Jan Vít, Dr.

Jablonec nad Jizerou – sesuv (SM) OKD Důl ČSA – EIA (KI) Benešov u Semil – sesuv (SM) Liberecký kraj – ÚP VÚC Chotěšov – EIA rozšíření DP (LT) Pražský region – ÚP VÚC Žďársko – SDD Slezský kulm – SDD (OP) Debrné – sesuv (TU) Háje, Loukov – sesuv (SM)


Stráž pod Ralskem – EIA odkaliště (CL) Česká Lípa – skalní řícení (CL) Ústecký kraj – ÚP VÚC Hřensko – skalní řícení (DC) Klášterec nad Ohří – sesuv (CV) Sněžka – EIA rekonstrukce lanovky (TU) Mokrá – EIA pokračování těžby (BO) Vrané nad Vltavou – stabilita svahů nádrže (PZ) Stabilita svahů vltavské kaskády po povodních v srpnu 2002 Kostelecké Horky – EIA těžba štěrkopísku (RK) Akce oblastních geologů v r. 2003 – výběr Pardubický kraj – ÚP VÚC Hrob – nelegální těžba uhlí, sesuv (TP)

Úloha ČGS v procesu odstraňování starých ekologických zátěží Proces nápravy starých ekologických zátěží je podrobně popsán v Metodickém pokynu MŽP z r. 1996 včetně toho, co předchází zpracování analýzy rizika (AR), resp. aktualizované analýze rizika (AAR) a navýšení rozpočtu (NR). Úloha České geologické služby se začíná uplatňovat až ve fázi odborného posuzování AR, resp. AAR. V případě, že ekologické škody na zkoumané lokalitě jsou většího rozsahu, než předpokládal projekt a rozpočet, následuje žádost o NR. V těchto případech se jedná o posudek, ve kterém ČGS hodnotí

Pozorka-Mstišov – sesuv (TP) Vědomice – EIA těžba štěrkopísku (LT) Rakovnicko – ÚP VÚC Povrly, Roztoky – skalní řícení (UL) Stabilita svahů vltavské kaskády půl roku po povodních v srpnu 2002 Liberecký kraj – ÚP VÚC Mladoboleslavsko – ÚP VÚC Rohozná – sesuvy (SY) Podklady pro vyhlášení PP Hostibejk (ME) Olomoucký kraj – likvidace OPDD Kraj Vysočina – likvidace OPDD Benešovsko – ÚP VÚC Ostrava-Výškovice – sesuv (OV) Českokrumlovsko – ÚP VÚC Jindřichohradecko – ÚP VÚC oprávněnost provedených opatření či vhodné vynaložení uvolňovaných finančních prostředků z Fondu národního majetku ČR. Jednotliví odborníci a specialisté ČGS pro danou lokalitu (hydrogeolog, geochemik, někdy i geolog a inženýrský geolog) provedou rešerši předloženého materiálu a zaujmou stanovisko k řešenému problému vypracováním odborného posudku, resp. stanoviska. ČGS vstupuje do tohoto řetězce výhradně z odborného geologického hlediska. Úlohu odborného posuzovatele kauz z OEŠ MŽP typu AR, AAR a NR plní ČGS od března roku 1999. V úloze odborného posuzovatele ČGS pokračovala i v roce 2002, kdy pro Odbor ekologických škod MŽP byly zpracovány odborné posudky a stanoviska pro 77 akcí.

V roce 2002 bylo posuzováno 77 akcí na 84 lokalitách; jednalo se mimo jiné o tyto akce: akce Třinecké železárny, a. s. PAL International, a. s. QUONEX REAL, a. s. (ČKD) Statek Mutěnice Vítkovice, a. s. – horní oblast Olomouc – FARMAK, a. s. Měď Povrly, a. s. Paramo, a. s. Tlakové plynárny UL, a. s. Benzina, a. s., DS PHM Vojenské letiště Benzina, a. s., ČS PHM Benzina, a. s., ČS PHM Severomoravská plynárenská, a. s. ČKD, 2 lokality Pražská teplárenská, a. s.

lokalita Třinec – halda Praha-Kbely Praha-Vysočany Mutěnice Ostrava Olomouc Povrly Pardubice Ústí nad Labem Hradec Králové Žatec Králíky Pardubice Bílovec Praha 9 Praha 4-Michle

okres Frýdek-Místek Praha Praha Hodonín Ostrava Olomouc Ústí nad Labem Pardubice Ústí nad Labem Hradec králové Louny Ústí nad Orlicí Pardubice Nový Jičín Praha Praha

V roce 2003 bylo posuzováno 60 akcí pro 93 lokality. Jednalo se mimo jiné o tyto akce: akce

lokalita

okres

Letiště Žatec

Žatec

Louny

Jihostroj, a. s.

Velešín

Český Krumlov

Komas, s. r. o.

Komárov

Opava

Chemopetrol, a. s.

Litvínov

Most

13


Aktiva, a. s.

Kaznějov

Walter, a. s., 2 lokality

Praha 5, St. Boleslav

Plzeň-sever

ECOINVEST Příbram, s. r. o.

Příbram

Příbram

Pražská plynárenská, a. s.

Praha-Michle

Praha

Fosfa, a. s.

Břeclav-Poštorná

Břeclav

TATRA, a. s.

Kopřivnice

Nový Jičín

PAL International, a. s.

Praha 9-Kbely

Praha

ICEC Šlapanice, a. s.

Šlapanice

Brno-venkov

Královopolská, a. s.

Brno

Brno

Aliachem, a. s.

Semtín

Pardubice

rekultivace kaliště

Uhřice – 10

Hodonín

KOPOS Kolín, a. s.

Kolín

Kolín

LAVAT, a. s.

Chotutice

Kolín

Benzina, a. s., ČS PHM

5 lokalit

ICN CR, a. s.

Roztoky

Praha-západ

Letecké závody, a. s.

Kunovice

Uherské Hradiště

MSA, a. s.

Dolní Benešov

Opava

Středočeská energetika, a. s.

Čáslav

Kutná Hora

Středočeská energetika, a. s.

Dražice

Mladá Boleslav

BRUDRA, s. r. o.

Radotín

Praha

PREFA, a. s.

Praha

Praha Mělník

Spolana, a. s.

Neratovice

Východočeská energetika, a. s.

9 lokalit

Pérovna Hostivař, s. r. o.

Praha 10

Jak je z výše uvedených tabulek patrné, jedná se o lokality nacházející se po celém území České republiky. Odhadované ná-

Praha

klady na odstranění ekologických zátěží dosahují až miliardových hodnot.

Geoinformační systém Knihovna, archiv a sbírky Odbor informačních služeb vznikl v ČGS v rámci útvaru informatiky k 1. 4. 2001 s cílem zajistit kvalitnější zpřístupňování již zpracované publikované i rukopisné dokumentace a hmotného dokumentačního materiálu jak interním, tak i externím pracovníkům. Pro zajištění těchto služeb je členěn na geologickou knihovnu, odborný archiv posudků a map a hmotnou dokumentaci. Tato oddělení se významnou měrou podílejí na tvorbě informačního systému ČGS, tvorbě a zpřístupňování databází, poskytují však ve vymezeném rozsahu rovněž veřejné informační služby. Činnost jednotlivých pracovišť je navzájem koordinována s cílem zajistit komplexní a kvalitní poskytování těchto služeb.

Knihovna Informační gesce knihovny ČGS: regionální geologie krystalinika, regionální geologie sedimentárních formací, aplikovaná geologie, geologie nerostných surovin, geochemie, petrologie, mineralogie, geologie životního prostředí, informatika a databáze. 14

Knihovna ČGS se podílí na spolupráci s RIS MŽP a Národní knihovnou ČR. Předmětem spolupráce je přispívání do souborného katalogu NK ČR, spolupráce na vytváření Registru periodik MŽP, Průvodce po Informačních střediscích MŽP a Výběrové bibliografie z oblasti ŽP. Knihovna zpracovává pro uvedené partnery příslušné bibliografické záznamy podle stanovených standardů. Katalog přírůstků knihovny byl doplněn za rok 2002 o 1265 záznamů a o 1367 záznamů za rok 2003. Tyto přírůstky byly zpracovány do katalogu a záznamy vystaveny na informačním portálu ČGS. Knihovna v tomto období rovněž zajišťovala referenční, informační a meziknihovní služby čtenářům, spravovala studovnu časopisů a monografií, vedla evidenci čtenářů a výpůjček, pečovala o uchovávání knihovních fondů a zajišťovala expedici literatury pro čtenáře. Na úseku správy a ochrany fondů pokračovaly práce na vázání ročníků časopisů. V tomto období bylo zpracováno 14 rešerší převážně pro pracovníky ČGS. V roce 2002 bylo zaregistrováno 53 nových mimoústavních čtenářů, v roce 2003 jich bylo 46. Stav knihovního fondu k 31. 12. 2003 činil 163 000 knihovních jednotek. Od r. 2002 získala knihovna ČGS díky přidružení k již stávajícím konsorciím knihoven přístup do citačních databází Georef, Geobase a Web of Science. Činnost těchto konsorcií skončila


v r. 2003, ale přístup k těmto databázím je i nadále pro uživatele z ČGS zajišťován. V roce 2003 byla vydána „Geologická bibliografie ČR za rok 2001“ a bylo rozhodnuto o průběžném zveřejňování bibliografických záznamů na portále jednou za 2 měsíce a o změně Geologické bibliografie ČR z ročenky na dvouročenku. Dále byla v tomto roce naskenována věcná lístková bibliografická kartotéka, jejíž zveřejnění se připravuje na portále, a došlo i k dalším významným změnám. V polovině roku odešel do důchodu dlouholetý vedoucí knihovny PhDr. Jaroslav Novotný a na místo vedoucí nastoupila k 1. 7. 2003 RNDr. Hana Breiterová. V srpnu téhož roku knihovna získala nově zrekonstruované místnosti na Klárově pro studovnu, výpůjční protokol a pro pracoviště bibliografie. V rámci nově zrekonstruovaných prostor došlo k významné reorganizaci fondů knihovny. Fondy byly přestěhovány z nevyhovujících sklepních prostor do nově uvolněných v knihovně a kapli. Zbytek fondu byl z důvodu nedostatku místa v Praze přestěhován do skladů v Lužné u Rakovníka. Ve stejném roce byla knihovna ČGS z důvodu dalšího zlepšování a zkvalitňování poskytovaných služeb zaregistrována do centrální evidence knihoven Ministerstva kultury.

Hmotná dokumentace a sbírky Oddělení hmotné dokumentace a sbírek České geologické služby uchovává hmotný geologický materiál vzniklý činností pracovníků ČGS a jiných organizací, který zpřístupňuje nebo případně zapůjčuje ke studiu. V uvedeném období se podařilo získat finanční prostředky na celkovou rekonstrukci depozitářů sbírek na Klárově. Ještě před započetím rekonstrukce zasáhly i depozitáře sbírek v srpnu 2002 povodně. Naštěstí se jednalo pouze o malé množství vody, které vniklo do budovy kanalizací (do 5 cm), a tak nedošlo k žádnému poškození sbírkového fondu. Bylo zlikvidováno pouze malé množství obalového materiálu a náročný byl zejména úklid podlah kontaminovaných vrstvou jemného bahna. Na podzim 2002 byly sbírky vystěhovány do prozatímních prostor a začala rekonstrukce, po jejíž dobu byly sbírky pro studium uzavřeny. Dokumentace uložená v areálu v Lužné byla k dispozici. V rámci rekonstrukce byly sbírky vybaveny novými posuvnými kompaktními stojany (které mají mnohonásobně vyšší kapacitu), studovnou s novým nábytkem, moderním mikroskopem a malou laboratoří s digestoří a vybavením pro fotografování. Po kolaudaci byl paleontologický materiál většinou přeložen do nových krabic a uložen do nových prostor. Bylo také znovu instalováno preparační zařízení, které je nyní hojně využíváno geology ČGS. V Lužné u Rakovníka byly opět zpřístupněny (po předchozích rekonstrukcích) veškeré vzorky hmotné dokumentace. Všechny dokumentační bedničky byly sestěhovány do dvou hal. Dále zde byl roztříděn a pro databázové zpracování připraven veškerý zahraniční materiál. Kolekce výbrusových krabic zaznamenala přírůstek 233 kusů (cca 18 000 skel) Další velkou akcí bylo vytvoření geologické expozice v přízemní chodbě na Klárově, kde se mohou návštěvníci seznámit s geologií Českého masivu na šesti plakátech a v sedmi osvětlených vitrínách. Vše je doplněno volně loženými kusy horninových vzorků a dekoracemi ze suchých květin. Vernisáž této výstavy proběhla v listopadu 2003. V roce 2002 byly naše sbírky v souladu se zákonem 122/2000 Sb. přihlášeny do „Centrální evidence sbírek“ na ministerstvu

kultury, kam jsou pravidelně zasílány databáze sbírek, včetně oprav a přírůstků. Na poli počítačové evidence byly dokončeny další databáze (hmotná dokumentace s 11 507 záznamy, geologicko-mineralogická s 5 350 záznamy) a další databáze byly dále plněny (databáze výbrusových skel s 11 860 záznamy, databáze paleontologických kolekcí s 8 153 záznamy). Byla spuštěna zkušební verze Virtuálního muzea, kde je umožněno odborné, ale i laické veřejnosti nahlédnout on-line do paleontologických a mineralogických sbírek ČGS. Depozitáře sbírek byli průběžně navštěvovány za účelem studia materiálu interními pracovníky ČGS, ale i externisty z ČR i zahraničí. I přes dlouhodobé uzavření sbírek pro studium (povodně, rekonstrukce) zde v uvedeném období studovalo 29 externích badatelů. Rovněž pracoviště v Lužné sloužilo ke studiu hmotné a vrtné dokumentace. V říjnu roku 2003 proběhla úspěšná prezentace sbírek ČGS na mezinárodním setkání paleontologů a mineralogů v Mnichově.

Odborný archiv V průběhu období 2002–2003 pokračovaly práce na projektu „Digitální mapový archiv České geologické služby“. Během tohoto období bylo bibliograficky zpracováno 34 329 dokumentů a naplněno 2778 signatur. V rámci skenování bylo naskenováno 23 163 mapových dokumentů, 6629 grafických doplňkových příloh a 118 706 stránek tištěných vysvětlivek. Zpracované dokumenty jsou doplňovány do Mapového serveru ČGS a tvoří nedílnou část „Mapové prozkoumanosti – podle listokladu“, „Mapové prozkoumanosti – podle oblastí a správních celků“ a „Mapové prozkoumanosti – databáze“. V rámci tohoto projektu byl v roce 2003 vytvořen dvojjazyčný (česko-anglický) DVD–ROM „Interaktivní geologické mapy 1 : 25 000“, který představuje unikátní soubor tištěných a rukopisných geologických map (1955–2001) v měřítku 1 : 25 000 uložených v archivu České geologické služby. Jedná se o kolekci map ve dvou souřadných systémech a projekcích (S-JTSK Křovákova projekce a S-42 Gauss-Krügerova projekce). Tištěné mapy (S-JTSK) jsou doplněny textovými vysvětlivkami, rukopisné mapy (S-JTSK, S-42) samostatnými rukopisnými přílohami, pokud se ve fondu archivu ČGS nacházejí. V roce 2003 začalo zpracování interního úkolu „Geologické mapy z území České a Slovenské republiky do roku 1918“. Cílem tohoto úkolu, který končí v roce 2004, je vytvoření DVD-ROM s názvem „Geologické mapy Evropy (1780–1918) se zaměřením na území České republiky a Slovenské republiky“. DVD–ROM představí unikátní soubor historických map s geologickou tématikou, které tvoří část fondů archivu a knihovny ČGS a 11 institucí, které přispěly k vytvoření této kolekce. Tento trojjazyčný (česko-anglicko-slovenský) interaktivní DVD-ROM zpřístupní nejen ukázky historických map a mapových dokumentů a doplňkového grafického materiálu, ale i stručné životopisy významných autorů a jejich portréty. Významným úkolem v rámci projektu „Digitální mapový archiv České geologické služby“ je i budování digitální studovny. Cílem je poskytnout uživateli stejný komfort práce jako s originály map nebo vysvětlivek, včetně dalších zlepšení (zákresů přímo do zobrazeného souboru, měření vzdáleností, tisku upravené mapy atd.), které naskenované dokumenty umožňují. 15


Odbor informačních systémů Hlavním cílem odboru informačních systémů v období let 2002– 2003 byl další rozvoj jednotné informační infrastruktury – budování geologického informačního systému. V tomto období došlo k implementaci moderních informačních technologií a k jejich aplikaci vzhledem ke specifickým požadavkům na strukturované shromažďování, tvorbu a poskytování vědecky podložených dat o geologické stavbě státního území. Byly rozvíjeny metodické postupy v oblastech pořizování dat, budování centrální geodatabáze, centrálního datového skladu, tvorby distribuovaného GIS (tj. zpřístupnění centrálně spravovaných prostorových dat nejen úzkému okruhu GIS specialistů, ale všem pracovníkům, kteří data využívají při řešení projektů, posudkové činnosti atd. prostřednictvím desktop aplikací), publikace informací a dat pomocí www technologií, aplikace DPZ. V rámci implementace nových technologií pracovníci odboru informačních systémů zajišťovali školení zaměstnanců ČGS a rovněž se podíleli na pedagogické a přednáškové činnosti. Oddělení technické podpory a správy sítí zajišťovalo rozvoj a údržbu infrastruktury nutné pro bezporuchový chod elektronické pošty, služeb intranetu a extranetu a HW a SW prostředků ČGS. Novinky v oblasti pořizování dat. Významným krokem v oblasti pořizování dat byla implementace nových SW produktů firmy Bentley (Microstation PowerScope, MicrostationJ, Microstation Geographic, Microstation Descarte) a jejich začlenění do stávající infrastruktury. Tyto produkty byly implementovány nejen v rámci odboru informačních systémů, ale došlo k jejich jednotné instalaci i na dalších pracovištích ČGS, což bylo důležitým krokem na cestě ke standardizaci datových toků v rámci organizace. Další novinkou bylo masivní nasazení produktů firmy ESRI (pro pořizování a využívání dat to byly plovoucí licence ArcGIS). Byla vytvořena metodika konverze dat mezi oběma používanými systémy, jejímž hlavním cílem bylo optimální využití jednotlivých SW produktů v různých fázích jednotného toku dat v rámci organizace od jejich vytvoření až po publikování a analýzu. Další rozvoj centrálního datového skladu ČGS. Rozvoj centrálního datového skladu ČGS byl v tomto období zaměřen hlavně na budování a plnění vybraných databází celorepublikového a „celoústavního“ významu a na tvorbu a rozvoj on-line přístupů formou aplikací portálu ČGS. Součástí tvorby databází byla i údržba a aktualizace kódovníků s geologickou tématikou a rozvoj společné geologické legendy geologických map 1 : 50 000 a 1 : 25 000. Konečným cílem pak bylo začlenění stěžejních databází do struktury centrální geodatabáze ČGS. Budování centrální geodatabáze ČGS. Hlavní důraz v tomto období byl kladen na vytvoření jednotného datového informačního systému, který umožňuje začlenit geovědní prostorově orientovaná data do vytvořené logické databázové struktury (ArcSDE/Oracle). Datové objekty (terénní geologická měření, strukturovaná databáze geologické legendy, rastrové vrstvy atd.) jsou tak v jednotném prostředí propojeny s jinými geneticky či logicky příbuznými prostorovými prvky, navíc tyto moderní technologie nabízejí širokou škálu DBMS nástrojů pro správu dat, jež umožňují efektivní ukládání, indexování a přístup k vektorovým a rastrovým datovým vrstvám. Tato forma správy prostorově orientovaných dat přinesla řadu výhod. Vedle efektivní práce a analýzy objemných dat umožnila přímý přístup k datovým vrstvám neomezenému počtu uživatelů. Zaměstnanci ČGS si tak mohou pomocí plovoucích licencí ArcGIS připravené vrstvy načítat a pracovat s nimi stejně jako s lokálními daty. Centrální geodatabáze je také hlavním datovým zdrojem pro mapový server ČGS. 16

Na konci roku 2003 měli tak zaměstnanci ČGS přímý přístup k vektorové sadě GEOČR50 (prvky geologických map 1 : 50 000), topografické rastrové vrstvě 1 : 50 000 a rastrovým vrstvám geologických a hydrogeologických map 1 : 200 000 a 1 : 50 000. V následujícím období budou pro zaměstnance ČGS touto formou postupně zpřístupněna veškerá centrálně spravovaná data. Publikace dat. Informační portál ČGS – další rozvoj informačního portálu byl v tomto období zaměřen hlavně na budování anglické verze extranetu, budování metainformačního systému, zlepšení některých funkčností portálu a rozvoj aplikací. Na intranetu došlo k zpřístupnění řady aplikací (položkové a fulltextové vyhledávání, žádosti na technickou podporu, ekonomika projektů a odborů, přístup k mailové poště, správa agendy oblastních geologů, autodoprava, přihlášky na školení, rezervace mikrosondy, zadávaní vzorků do laboratoří ap.). Na extranetu byl prostřednictvím nových stránek a aplikací umožněn on-line přístup do sbírek ČGS (Virtuální muzeum), do knihovních fondů, do databáze významných geologických lokalit, k mapám radonového rizika ap.). Byly zpřístupněny plné texty článků publikovaných ve Věstníku. Portál rovněž poskytl hostování stránkám asociace IAGOD a pracovní skupině DIMAS. Pokračoval rozvoj rubrik popularizační sekce portálu Svět geologie. Mapový server ČGS – vzrůstající poptávka po jednoduše přístupných GIS datech (vektorové i rastrové mapy) byla motivem pro intenzivní testování technologií www mapových serverů. Vzhledem ke struktuře a charakteru GIS dat a HW/SW vybavení v ČGS byla jako vhodné řešení zvolena SW platforma firmy ESRI. Tvorba mapového serveru ČGS probíhala v následujících krocích: • implementace systému – vytvoření testovacího pracoviště, instalace produkčního systému, • tvorba jádra mapového serveru ČGS – vytvoření logických adresářových a databázových struktur, • integrace do informačního Portálu ČGS, ladění a rozvíjení produkčního systému. Základním mottem při budování www Mapového serveru ČGS byla snaha zpřístupnit a souběžně zobrazit různá prostorově orientovaná data včetně umožnění kombinovaných prostorových a relačních dotazů (GIS funkce) pouze v prostředí webovského prohlížeče. Základními požadavky na vlastnosti aplikací mapového serveru z hlediska uživatelů obecně byly funkční jednoduchost a rychlost. Budování mapového serveru přineslo dlouho očekávané zpřístupnění datových fondů ČGS laické i odborné veřejnosti. Služeb mapového serveru využívají intenzivně zaměstnanci ČGS např. při tvorbě primárních geologických dat a jejich interpretaci, tvorbě rešerší a posudkové činnosti. Pracovníci mají přístup ke službám jak formou aplikací mapového serveru integrovaných do Portálu ČGS, tak formou přímého přístupu k mapovým službám prostřednictvím ArcGIS desktopu (ArcExplorer, ArcView). Kartografické výstupy. V této oblasti navázala činnost odboru informačních systémů na již tradiční postupy vytváření kartografických výstupů v rámci projektů zahraniční pomoci, kartografických výstupů inženýrsko-geologických map, map radonového rizika atd. Nově byla vypracována metodika tisku v prostředí produktů ESRI, kde jednou ze zásadních výhod bylo např. optimální využití 3D modelů jako podkladu pro mapovou kompozici. V rámci projektu Tisk základních geologických map 1 : 25 000 byla připravena metodika tisku nové edice geologických map na základě využití nejnovějších technologií ofsetového tisku. Pro přípravu tiskových podkladů byly využity datové zdroje extrahované z geodatabáze GEOČR25 a cílová kartografická kompozice byla připravena v prostředí Microstation a Adobe Illustrator.


Rozvoj metod DPZ v ČGS. V souladu s celosvětovým trendem jsou v současné době v ČGS zaváděny a stále více využívány moderní metody dálkového průzkumu země (DPZ) a jsou zpracovávána distanční data nejrůznějšího charakteru.V období 2002– 2003 tak došlo k výraznému rozvoji a následnému využívání těchto moderních metod v rámci odborných úkolů ČGS. Pro geologické aktivity zaměřující se na území ČR jsou běžně využívány v kombinaci s nejrůznějšími topografickými podklady aktuální letecké snímky s vysokým rozlišením (50 cm), 3D modely reliéfu a další výstupy následné topografické analýzy. Radarová data v kombinaci s povrchovými 3D modely byla vyhodnocena jako optimální při analýze strukturních a tektonických jevů. V rámci projektu zahraniční pomoci „Geologické mapování Mongolského Altaje“, kdy geologický průzkum probíhá v krajině s řídkým nebo žádným vegetačním pokryvem, se osvědčila jako optimální multispektrální a hyperspektrální družicová data a metody klasifikace obrazu. Oddělení Technické podpory a správy sítí. Období 2002– 2003 je charakteristické snahou o zlepšení HW a SW infrastruktury ČGS a služeb poskytovaných tímto oddělením (komplexní služby v oblasti výpočetní techniky na všech pracovištích ČGS – optimalizace pořizování výpočetní techniky, zajištění záručních i mimozáručních oprav, konzultace atd.). Tyto snahy jsou reprezentovány např. následujícími výsledky: • připojení sítě ČGS do páteřní sítě Ministerstva životního prostředí prostřednictvím optického kabelu a tím zajištění rychlého a kapacitně dostatečného připojení na Internet (10 Mb/s) pro pracovníky ČGS • upgrade poštovního serveru • centralizace antivirové ochrany počítačů a v návaznosti na to zajištění automatické distribuce aktuálního update mezi uživatele PC v ČGS ( F-Secure, AEC) • zajištění likvidace nevyžádané pošty pomocí freewarové aplikace SpamAssassin • instalace Pcinfo Serveru pro potřeby kontroly legálnosti SW (možnost kontroly ukládá zákon) na počítačích ČGS. V souvislosti s provedeným auditem 2002/2003 došlo k vytvoření databáze všech používaných SW a HW prostředků včetně připojených periferií v ČGS. Tato databáze je přístupná na intranetu ČGS a je nenahraditelným zdrojem informací v procesu rozhodování o obnově a nákupech výpočetní techniky.

Publikace vydané ČGÚ/ČGS Rok 2002 ukončil pětileté období bez tištěných výročních zpráv o činnosti Českého geologického ústavu – podařilo se vydat dva svazky Ročenky: jeden za období 1997 až 1999 (redaktor P. Pálenský) a druhý za léta 2000 a 2001 (redaktor J. Aichler). Novinkou tohoto roku bylo doplnění Zpráv o geologických výzkumech v roce 2001 o barevnou, převážně fotografickou přílohu; jejich rozsah svědčí o rostoucím zájmu autorů o publikování v nich. Na vydané populárně naučné aršíky o geologii českých národních parků navázaly další skládačky, tentokrát věnované chráněným krajinným oblastem Moravský kras, Slavkovský les a Český kras. V edici Sborníků geologických věd vyšel 22. svazek Hydrogeologie, inženýrské geologie, zaměřený na optimalizaci využívání a ochranu podzemních vod v polické pánvi, významné části vodohospodářsky důležité české křídové pánve. Řada Prací Českého geologického ústavu pokračovala 14. svazkem autorů K. Šalanského a I. Gnojka, shrnujícím výsledky dlouholetého geofyzikálního výzkumu celého území České republiky. Území značně vzdálenému je věnována fran-

couzsko-anglická Geologie Burkiny Faso, v níž V. Sattran a U. Wenmenga popisují regionální geologii této země v rámci vývoje středozápadní Afriky. Jak v minulosti, tak v přítomnosti jsou naše styky s Burkinou Faso velmi živé, k čemuž přispělo i vydání publikace. Naopak z ryze domácího prostředí čerpal Z. Kukal v knížce Geologové České geologické služby 1919– 2001, jejich dílo i život, jejímiž hrdiny jsou geologové, technici a další pracovníci „ústavu“ od jeho založení až dodnes. Se jménem geologa J. E. Hibsche je spojeno sympozium konané při příležitosti jeho 150. výročí narození, k němuž byl vydán sborník abstraktů spolu s exkurzním průvodcem. Tradičním se již stává „radonový“ sborník, který vyšel s názvem Radon investigations in the Czech Republic IX and the Sixth international workshop on the Geological Aspects of Radon Risk Mapping. Podstatně delší tradici má periodikum Věstník, který v 77. ročníku přinesl dvě čísla monotematická – číslo 2 bylo věnováno petrologii, geochemii a strukturní geologii granitů a číslo 4 asteroidům a impaktním kráterům. Edici Souboru geologických a ekologických účelových map v měřítku 1 : 50 000 doplnilo vydání šestnácti listů geologických a čtrnácti listů hydrogeologických skládaných map a deset listů map inženýrskogeologického rajonování. V edici vysvětlivek k těmto mapám vyšlo devět publikací. První desítky dosáhly exkurzní průvodce pro Českou geologickou společnost – ve svazku 9 vedli na jaře P. Pauliš a J. Malec účastníky po kutnohorském rudním revíru a v desítce se I. Chlupáč, F. Vacek a T. Vorel zabývali hranicí silur/devon v okolí Radotína, Karlštejna a Suchomast. Rok 2003 byl pro Českou geologickou službu rokem významným, neboť poprvé v historii byla hostitelkou zasedání organizace evropských geologických služeb FOREGS. K této příležitosti také byly vydány publikace, především reprezentativní anglické Review (editované J. Aichlerem), informující o paletě činností ČGS. K exkurzím konaným v průběhu zasedání vyšly tři průvodce – po Barrandienu, severozápadních Čechách a po Praze. Mezinárodní význam měly také sborníky Geology without frontiers, editovaný J. Kotkovou, GIC-18 Annual Meeting of the Geosciences Information Consortium a Geochemical prospecting methods and their environmental applications editorů J. Pašavy a B. Kříbka, určený zahraničním studentům postgraduálního kursu. Naopak ryze českou krajinou se zabývá publikace Krajiny České republiky v zrcadle statistiky, v níž J. Kender, D. Čápová, K. Pošmourný a M. Suchánek shrnují poznatky o stavu životního prostředí jednotlivých krajů a hodnotí je souborem statistických metod. Tradiční Zprávy o geologických výzkumech dosáhly rekordního počtu příspěvků a značně se rozšířila barevná křídová příloha. Rovněž objemná byla Geologická bibliografie za rok 2001, vydaná počátkem roku 2003; o dalším svazku bylo rozhodnuto, aby zahrnul dva roky – 2002 a 2003 –, vzhledem k tomu, že bibliografické záznamy jsou průběžně zpřístupňovány na portálu České geologické služby www.geology.cz. Dalšího, již třetího vydání se dočkala publikace M. Tomáška Půdy České republiky, která se tak stala nejúspěšnějším titulem posledních let, neboť obě předchozí vydání byla v krátké době vyprodána. Anglické vydání atlasu kvartérních sedimentů autorů E. Růžičkové, M. Růžičky, A. Zemana a J. Kadlece vyvolalo poptávku i po české verzi, která tak vyšla v roce 2003. Naopak v anglické verzi vyšla monografie F. Herčíka, Z. Herrmanna a J. Valečky, věnovaná hydrogeologii české křídové pánve a doplněná v tomto vydání dvanáctistránkovou barevnou přílohou. 17


V edici Prací ČGS vyšla s úvodem prof. I. Chlupáče anglicky psaná studie mladých autorů P. Čápa, F. Vacka a T. Vorla o mikrofaciích silurských a devonských vápenců Barrandienu, zaměřená zejména na opěrné stratigrafické profily. Jedinečné a charakteristické rysy CHKO Jizerské hory popsali a fotografiemi doprovodili K. Pošmourný a J. Vítek v dalším aršíku edice Geologie chráněných krajinných oblastí České republiky. K Souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů 1 : 50 000 vyšly vysvětlivky k listu Dyjákovice a nástup nového, detailnějšího mapování signalizovalo vydání Směrnice pro sestavení základní geologické mapy v měřítku 1 : 25 000. Moderní technologie se uplatnily při vydání DVD-ROMu Interaktivní geologické mapy České republiky 1 : 25 000, který obsahuje 940 listinných geologických map uložených v archivu ČGS včetně příloh a vysvětlivek.

Účastníkům exkurzí České geologické společnosti byly věnovány další dva svazky exkurzních průvodců – na jaře si vyšli s P. Budilem a kol. do Prokopského údolí a na podzim je provedl I. Turnovec Bozkovskými dolomitovými jeskyněmi. S novým názvem Bulletin of Geosciences a novou obálkou začal 78. ročník Věstníku ČGS; tři z jeho čísel byla zaměřená monotematicky – na stratigrafii a paleontologii spodnopaleozoických sedimentů v ojedinělém odkryvu na pražském Červeném vrchu, na environmentální aspekty organické geochemie a speciální číslo s příspěvky řady významných zahraničních odborníků bylo věnováno památce prof. I. Chlupáče. Přehled publikací vydaných Českou geologickou službou naleznete na stránkách internetového obchodu, kde si rovněž tyto publikace můžete objednat (http://mujobchod.atlas.cz/geologie).

Laboratoře Centrální laboratoř Centrální laboratoř je samostatným odborem České geologické služby. Zabývá se převážně analýzami vzorků zadávaných pracovníky ČGS, potřebnými pro řešení úkolů a projektů financovaných ústavem, z grantů MŽP, Grantové agentury ČR či Evropské unie. Mimoústavní řešitelé výzkumných projektů mají možnost zadávat vzorky k analýzám prostřednictvím závazných objednávek. Náklady na analýzy jsou účtovány podle aktuálního ceníku laboratorních prací. Od roku 1993 je Centrální laboratoř akreditována Českým institutem pro akreditaci podle normy ČSN EN ISO 17025. Výsledky akreditovaných výstupů mají platnost ve všech zemích Evropské unie. V rámci akreditací má Centrální laboratoř zpracován systém jakosti, který je popsán v Příručce jakosti, v Konfirmačních postupech přístrojů a v Metrologickém řádu laboratoře. Používané metody jsou dokumentovány v Metodických listech (40 metodických listů pro analýzu pevných vzorků a 26 metodických listů pro analýzu vod). Předmětem akreditace je anorganická analýza geologických materiálů, anorganické rozbory povrchových vod a anorganické analýzy výluhů. V poslední době se CL stále více zabývá anorganickými rozbory speciálních materiálů, jako je např. dřevo, rašelina, jehličí, listí atd. Laboratoř je rozdělena do tří oddělení: oddělení klasické chemie, oddělení spektrálních metod a oddělení vod. V současnosti má Cl celkem 20 pracovníků, z toho 9 vysokoškoláků. V letech 2002–2003 byla hlavní náplní pracovní činnost odboru práce pro grantové úkoly pracovníků ČGS. Jednalo se i o tyto úkoly: 6647 – Vztah mezi chemickým složením povrchových vod, půd a listoví podél imisního gradientu, 2100 – Základní geologické mapování ČR 1 : 25 000, 6328 – Mapování CHKO Žďárské vrchy, 6153 – Vliv geolog. podloží na koloběh prvků a chřadnutí lesa: regionální syntéza výzkumu v malých povodích, 3314 – GEOMON, 3306 – Těžké kovy v ekosystémech, 3240 – Mezinárodní bilaterální a příhraniční spolupráce geologických služeb včetně mezinárodních korelačních programů IGCP, 6802 – Nikaragua, 6803 – Zambie, 6807 – Namibie, 6808 – Salvador, 3306 – Těžké kovy v ekosystémech, 3302 – Biogeomon 2002. Vzhledem k tomu, že Centrální laboratoř je akreditovaná, probíhají operace se vzorky podle předem schválených postupů, které jsou uvedeny v Příručce jakosti nebo v Metodických listech. Vzorky k chemickým analýzám jsou přijímány pracovnicí sekretariátu, která 18

tyto vzorky zaeviduje. Zakázka nemůže být přijata bez předávacího protokolu s popisy vzorků a kódy požadovaných analýz. Tyto kódy jsou uvedeny na Intranetu ČGS v Ceníku laboratorních prací. Předávací protokol musí být vytvořen přes centrální evidenci vzorků na Intranetu ČGS. Laboratoř není odpovědna za odběr vzorků. Centrální laboratoř nabízí pro analýzy pevných vzorků tato stanovení: SiO2, TiO2, Fe2O3, FeO, Al2O3, SrO, BaO, Li2O, MnO, CaO, MgO, Na2O, K2O, P2O5, vlhkost, vázanou vodu, Cnekarb, CO2, Ctot, Stot, F, ztrátu žíháním. Všechny tyto složky jsou zahrnuty do silikátové analýzy. Laboratoř nabízí tři typy silikátových analýz: silikátovou analýzu celkovou, silikátovou analýzu zjednodušenou a silikátovou analýzu technickou. Tyto analýzy se od sebe liší jak počtem analyzovaných složek, tak celkovou sumou všech komponentů. Ze stopových prvků se běžně stanovuje Ag, As, Au, Ba, Be, Bi, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, Rb, Sb, Sc, Sr, V, Zn a skupina prvků vzácných zemin. Metodou rentgenové spektrometrie bez rozkladu vzorku z tablet se stanovuje 14 stopových prvků: Sn, Nb, Y, Cr, Zn, Cu, Ni, Pb, As, Mo, Zr, Sr, U, Rb. K těmto prvkům lze přidat stanovení Ti, V, Bi, Th nebo W. Pro přípravu a analýzy pevných vzorků Centrální laboratoř používá tyto přístroje: čelisťové drtiče BB1, BB2 a BB3 firmy Retsch, kladivový mlýn SK-1, firma Retsch, vibrační mlýn TS 100A, Siebtechnik., plamenové AA spektrometry Perkin-Elmer 3100 a Perkin-Elmer AAnalyst 100, emisní spektrometr s indukčně vázaným plazmatem IRIS Advantage firmy Thermo Jarrell Ash, rtuťový Pb-analyzátor AMA 254, analyzátor na C,S Eltra CS 500, moderní zařízení na přípravu deionizované vody, analyzátor CO2 Strohlein, vlnově disperzní rentgenový spektrometr firmy ARL, typ 9400 Advant XP, moderní automatické titrátory, pX-metr firmy Radiometer. V Centrální laboratoři ČGS se také provádějí kompletní analýzy různých typů povrchových a srážkových vod. Analytické metody používané k analýzám vod jsou dlouhodobě odzkoušeny na odborných programech ČGÚ/ČGS, které monitorují stav vybraných povodí na území České republiky. Odběr vzorku provádí zadavatel. Následuje transport na pracoviště, úprava vzorku filtrací a v případě stanovení kationtů jeho konzervace kyselinou dusičnou. V co nejkratší době po odběru vzorku se stanoví pH, konduktivita, alkalita a vzhled vzorku. Vzorky jsou do doby zpracování uloženy v lednici. Celková analýza vod zahrnuje tato stanovení: Li, Na, K, NH4, Mg, Ca, Mn, Zn, Fe, Al, SiO2, pH, F, Cl, NO3, HCO3, SO4,


konduktivitu. Ze stopových prvků v koncentracích ug/l se stanovuje Al, As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V a Hg. Na rozbory vod je laboratoř vybavena těmito přístroji: pH metrem firmy Radelkis, pXmetrem, konduktometrem, rtuťovým analyzátorem AMA 254, absorpčním fotometrem Perkin-Elmer Hitachi 200, kapalinovým chromatografem s UV detekcí Shimadzu, plamenovými AA spektrometry Perkin-Elmer 3100 a Perkin-Elmer AAnalyst 100, AA spektrometrem s elektrotermickou atomizací Perkin Elmer 4100 a emisním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem IRIS Advantage firmy Thermo Jarrell Ash. Výsledky měření jsou zpracovávány Jednotným integrovaným zpracováním analytických dat a jejich síťově orientovanou databázovou správou – Personal III, což umožňuje vyhovět požadavkům geologů na dodávání výsledků analýz v elektronické podobě. Rovněž to usnadňuje přenos dat do centrální databáze a jejich propojení s geologickými údaji, které se daného vzorku týkají. Elektronické zpracování dat také vyhovuje požadavkům, vyplývajícím z akreditace na statistické zpracovávání kontrolních analýz na jednotlivých pracovištích (regulační diagramy atd.). Dodržování systému jakosti je pravidelně kontrolováno dozorovými návštěvami pracovníků ČIA.

Činnost laboratoří brněnské pobočky ČGS Převažující náplň činnosti laboratoří zahrnovala zajištění analýz vybraných parametrů organického složení vzorků sedimentů, zemin a vod pro projekty 2640 (VaV630/3/00 „Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických a anorganických látek v horninovém prostředí”) a 2680 (VaV630/4/02 „Výzkum sedimentů přehrad, nádrží a jezer – hodnocení rizik a opatření“). Významný podíl práce představoval také metodický rozvoj a validace chemických analýz v oblasti měření sledovaných těkavých organických látek a perzistentních organických polutantů v životním prostředí spolu s testováním metod studia jejich migračního chování v horninovém prostředí. Laboratoře pracují v souladu s požadavky systému jakosti pro zkušební laboratoře. V roce 2002 byl systém jakosti upraven dle platné normy ČSN EN ISO/IEC 17025 a v únoru 2003 bylo pracoviště reakreditováno Českým institutem pro akreditaci, ops.

Probíhala externí spolupráce s Ústavem geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů PřF UK v Praze při studiu vysokomolekulárních organických sloučenin přirozeného původu v horninových vzorcích a sorpcí kontaminantů typu polycyklických aromatických látek na uhlíkaté materiály.

Společné pracoviště elektronové mikrosondy CAMECA SX100 Elektronová mikrosonda CAMECA SX100 byla instalována v Brně na pracovišti elektronové mikroskopie a mikroanalýzy – společného zařízení Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a České geologické služby v dubnu 2003. Již v průběhu roku 2003 byla mikrosonda schopna běžného sériového provozu. Byly zpracovány sestavy kalibrací pro urychlovací napětí 15 kV, event. 20 kV (použitelné až po vrácení opraveného el. děla): • pro živce (vč. Ba, Sr a P) • slídy a chlority (vč. V, Cr, Ni; standard na nízké obsahy F se právě ověřuje) • amfiboly a pyroxeny (stopové prvky dtto slídy), granát (vč. V, Cr, Ti a P) • turmalín (standard F se zatím ověřuje) • titanit (vč. REE, Nb, Ta, V), epidot a allanit (vč. prakticky•všech REE a Th) • zirkon (vč. Y, P, HREE, U) • monazit (všechny REE mimo Tm) • ilmenit (vč. Nb, V, Cr) • další běžné silikáty. Dále byla vypracována sada pro živce i pro urychlovací napětí 10 kV. Pro sulfidy a další rudní minerály je připravena řada standardů (kalibraci jednotlivých prvků na nich bude realizována až s opraveným dělem při urychlovacím napětí vyšším než stávajících 15 kV). Kromě zmíněných kvantitativních analýz realizovalo pracoviště mikrosondy: • liniové analýzy (koncentrační profily) • plošné distribuce • fotografování v sekundárních elektronech, zpětně odražených•elektronech i v katodové luminiscenci.

Přehled projektů podle témat číslo

název

zadavatel vedoucí

Geologické mapy a mapování 2100

VaV630/1/98 Základní a účelové geologické mapování ČR 1 : 25 000

MŽP

P. Schovánek

2205

spoluprVaV600/1/03: Atlas krajiny ČR (+ VÚKOZ)

MŽP

P. Pálenský

2670

sub VaV 640/5/01AOPK – Dokončení edice půdních map ČR 1 : 50 000

AOPK

Z. Krejčí

3210

Tvorba oblastních a přehledných geologických map

ČGS

P. Štěpánek

3211

Geologické mapování sev. č. CHKO a BR Křivoklátsko-Hudlice, Lány, Rakovník 1 : 25 000

ČGS

M. Stárková

3212

Geologické mapování oblasti Hranice-Maleník, Morava 1 : 25 000

ČGS

J. Otava

3214

Dokumentační body ke geologickým mapách 1 : 25 000

ČGS

P. Schovánek

3221

Textové vysvětlivky k mapám 1 : 50 000 (výběr)

ČGS

D. Skácelová

19


3309

Geochemický atlas Evropy a ČR (FOREGS)

ČGS

M. Ďuriš

6319

Geol. mapování na okrese Příbram

MŽP

V. Ledvinková

6326

Digitální mapový archiv

MŽP

R. Tomas

6327

Geologická mapa okresu Jeseník 1 : 25 000

MŽP

P. Mixa

6328

Geologické mapování CHKO Žďárské vrchy 1 : 25 000

MŽP

P. Hanžl

6335

Geologické a účelové mapování NP Šumava 1 : 25 000

ČGS, NP

J. Babůrek, A. Seifert

6630

MŠMT Kontakt ČP46/22 Geologie pro veřejnost: geologická mapa Těšínských Beskyd 1 : 50 000

MŠMT

J. Bíl

3210

GM500 Geologická mapa ČR 1 : 500 000

ČGS

J. Cháb

3210

GMQ500 Mapa kvartéru ČR 1 : 500 000

ČGS

P. Havlíček

3210

GMQ200 Geol. mapa Ostravska - kvartér 1 : 200 000

ČGS

J. Tyráček

3210

Digitální geologická mapa GM50 ČR, 1 : 50 000 „sešitá vrstva“ pro IS

ČGS

P. Hanžl

3210

Geologické mapy okresů 1 : 50 000 digitální

ČGS

P. Štěpánek

3210

Geologické mapy Podkrkonoší - permokarbon, 1 : 25 000

ČGS

V. Prouza

3210

Geologické mapy 1 : 500 000 pro publikaci: Edice Chráněná území ČR I–XIII. (AOPK)

AOPK, ČGS

P. Pálenský

Regionální geologie 2203

VaV660/1/03 Program výzkumu Antarktidy

MŽP

P. Mixa

3200

Regionální geologické výzkumy (projektování, pedagogická činnost aj.)

ČGS

P. Pálenský

3213

Morfotektonická analýza území CHKO Jizerské hory s využitím DPZ

ČGS

Š. Mrázová

3224

Strukturně-geologická stavba Z. Karpat a jejich podloží

ČGS

O. Krejčí

3228

Korelace litologicky kontrastních hornin v jednotkách krystalinika při sv. okraji moldanu- ČGS bika

J. Pertoldová

3230

Speciální studie, metodika výzkumů, doktorandské studie

ČGS

L. Hradecká

3231

AAPG: The Carpathians-Geology and Hydrocarbon Resources

ČGS

Z. Stráník, O. Krejčí

3232

KBGA 2002, exkurzní průvodce

ČGS

L. Švábenická

3240

Mezinárodní bilaterální a příhraniční spolupráce geologických služeb a projekty IGCP

ČGS

L. Hradecká

3243

Dynamický vývoj frakcionovaného magmatu

ČGS

K. Breiter

3260

Geologie chráněných území ČR (NP, CHKO) a sekce PROGEO

ČGS

J. Kříž

4110

Geologický výzkum testovací lokality Melechov

SURAO

J. Procházka

4111

Geologická strukturní charakteristika granitoidů z vodovodních štol v Jizerských horách

SURAO

J. Klomínský

6146

GAČR 205/00/0212 Model uranové mineralizace na ložisku Rožná

GAČR

B. Kříbek

6148

GAČR 205/00/1535 Studium kutikul karbonských medullosních pteridosperm ČM

GAČR

Z. Šimůnek

6149

GAČR 205/00/0087 Primární minerály a nové minerální fáze rudních žil Jáchymova

GAČR

P. Ondruš

6151

GAČR 205/01/0331 Vulkanizmus vázaný na rozpadlý pasivní kontinentální okraj, příklad jižní části vrbenské skupiny

GAČR

J. Aichler

6152

GAČR 205/01/0143 Evoluce, systematika, paleobiogeograf. vztahy devonských gastropodů pražské pánve (Čechy) a Farewell terrane (Aljaška)

GAČR

J. Frýda

6154

GAČR 205/01/0329 Termomagnetická analýza Fe-spinelidů v neovulkanitech ve vztahu k jejich krystalochemii

GAČR

Š. Mrázová

6157

GAČR205/02/0171 Procesy a prostředí rytmické sedim. v uhlonosné předpolní pánvi: sedimentologická studie svrchní části petřkovických vrstev, hornoslezská pánev

GAČR

P. Bezuško

6159

GAČR205/02/1100 Fázové vztahy a krystalochemie kovem bohatých fosfidů soustavy CoFeNiP, aplikace na meteority

GAČR

M. Drábek

6160

GAČR205/02/1101 Krystalochemie a vztahy fází MeS - aplikace na meteoritické troility

GAČR

R. Skála

6161

GAČR205/02/0449 Jeskynní sedimenty a vývoj krasových jevů v údolí řeky Berounky

GAČR

K. Žák

6163

GAČR205/03/0154 Vztah počátku oligocenní krosněnské sedimentace k neoalpinské orogenetickým pohybům ve vnější skupině příkrovů Západních Karpat

GAČR

L. Švábenická

20


6321

Carpathian Geodata, ČR, PL, SK

MŽP

O. Krejčí

6336

Studie - Polární program ČR pro Antarktidu, část geologická

MŽP

P. Mixa

6341

Paleogeografie východní části České křídové pánve (sub pro GfUAV)

MŽP

S. Čech

6432

GAČR 205/01/0085 Reedice stratotypu karpatu

GAČR

I. Cicha

6433

GAČR 205/01/1582 Mikrofosilie ze spodnokřídových pelitů štramberské oblasti (vnější Západní Karpaty): biostratigrafie, paleoekologie

GAČR

L. Hradecká

6434

GAČR 205/02/1121 Rostlinná společenstva radnických a dolsko-žďáreckých vrstev kontinentálních pánví Čech - westphal

GAČR

Z. Šimůnek

6437

GAČR205/03/0040 Parciální tavení hornin v kořen, zoně variského orogenu (moldanubikum)

GAČR

V. Janoušek

6505

GA AV A-3013902 Fruktifikace a spórová populace rostlin L z karbonu limnických pánví GAAV

Z. Šimůnek

6506

GAAV A-3013006 Definice nového živc. geospeedometru na základě experim. prací a jeho aplik. na vybrané horniny ČM

GAAV

M. Drábek

6507

GAUK Rekonstrukce změn prostředí a pozdně varis. výv. v. okraje Českého masivu: sedimentární a paleontologický záznam boskovické brázdy

GAUK

Z. Šimůnek

6508

GAAV-B3407201 Exuviace vybraných skupin českých trilobitů

GAAV

P. Budil

6511

GAAV A-3013306 Paleontologický model souslojí Dolu Šverma ve vnitrosudetské pánvi (lampertické vrstvy)

GAAV

Z. Šimůnek

6635

MŠMT

K. Breiter

6643

MŠMT Kontakt CZE00011 Vývoj opakování vyprazdňovaného magmatického krbu – teplický rhyolit Tropical vegetation during early part of an ice age (NSF)

MŠMT

Z. Šimůnek

6645

MŠMT Kontakt 2003-11 Fosforové granáty hornin moldanubika (CZ-A spolupráce)

MŠMT

K. Breiter

6646

MŠMT Kontakt Paleoprostředí a stáří hornin v oblasti gossauské skupiny (CZ-SK-A spolupráce)

MŠMT

L. Hradecká

3230

Geomorfologický výzkum Moravské brány a přilehlého okolí

ČGS

M. Bíl

3230

Atlas plutonů Českého masivu

ČGS

J. Klomínský

3230

Korelace spodnodevono devonských karbonátů vápenopodolské synklinály s karbonáty spodního devonu pražské pánve

ČGS

T. Vorel

3240

IGCP449 Global Correlation of Late Cenozoic Fluvial Sequenses

IGCP, ČGS P. Havlíček

Ložisková geologie a vlivy těžby na životní prostředí 2620

VaV630/3/99 Možnosti využívání geotermálních zdrojů pro energetické účely – využití geotermální energie v postižených oblastech

MŽP

J. Burda

3227

EUROLITHOS česká část

ISPRA, ČGS

B. Schulmannová

3800

Přehodnocení prognózních zdrojů nerostných surovin ČR (+ základní ložiskové mapy 1 : 25 000)

MŽP, ČGS

J. Pertoldová

3810

Vlivy těžby na životní prostředí

MŽP, ČGS

P. Rambousek

3840

Modelová surovinová studie VÚC Olomoucko

MŽP, ČGS

J. Godány

4130

Analýza využívání nerostných surovin, včetně druhotných surovin v regionech ČR

MPO

P. Lhotský

6156

P. Rambousek

6338

GAČR205/02/0692 Hornicko-ekologické zhodncení zlatohorského revíru po ukonče- GAČR ní těžby a zpracování rud a prognóza dalšího vývoje Registrace zátěží po těžbě a úpravě nerostných surovin MŽP

6343

Nerost. surovin. potenciál CHKO v ČR a limity jeho využívání

MŽP

J. Godány

6636

MŠMT Kontakt ME444 PGE kovonosné černé břidlice v j. Číně

MŠMT

J. Pašava

6637

MŠMT INGO LA106 Aktivity v rámci SGA v letech 2001–03

MŠMT

J. Pašava

6639

MINEO (EU, It)

EU, ČGS

P. Rambousek

6639

Ispra – MINEO, PECOMINE

EU, ČGS

P. Rambousek

P. Rambousek

21


Aplikovaná geologie – geologická rizika, inženýrská geologie, hydrogeologie a geochemie 2201

spolupráce VaV650/302 Hydrogeologická rajonizace ČR (+ VUV Praha)

MŽP

R. Kadlecová

2202

spolupráce VaV740/1/02 Zjišťování účinnosti opatření na omezení znečištění ovzduší (+ EKOTOXA Opava)

MŽP

D. Fottová

2204

VaV660/2/03 Vývoj metodiky identifikace a matematické modelování proudění a geochemické interakce v rozpukaném prostředí kompaktních hornin

MŽP

L. Rukavičková

2600

VaV510/1/99 Ochrana a využívání vodních zdrojů v rámci uceleného povodí

VUV

F. Bůzek

2610

VaV510/4/98 Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod (spolupr. VÚV Praha)

VUV

R. Kadlecová

2640

VaV630/3/00 Geochemické interakce v horninovém prostředí....

MŽP

T. Pačes

3242

Atlas: Geologická rizika v pacifické zoně vulkanitů – Nikaragua

ČGS, INETER

P. Hradecký

3304

Geomedicina

ČGS

E. Drábková

4110

Geologický výzkum testovací lokality Melechov

SURAO

J. Procházka

4112

Seznam map potřebných pro výběr lokalit HÚ a Směrnice pro vybrané účelové mapy

SURAO

J. Procházka

6318

Svahové deformace v ČR

MŽP

O. Krejčí

6322

Dynamika povodňových sedimentů v aluviu Moravy

MŽP

J. Vít

6329

Litoměřicko, Mladoboleslavsko - sesuvy

MŽP

P. Kycl

6332

Radonové riziko v ČR

MŽP

I. Barnet

6340

Halda Barré, Kladno geochemické zhodnocení vlivů na životní prostředí

MŽP

F. Bůzek

6342

Povodeň 2002 – geologická část (pro VÚV Praha)

MŽP

J. Šebesta

6631

MŠMT Kontakt ČP44/20 Metody monitorování sesuvů v čs. -polských Beskydech

MŠMT

M. Bíl

6802

Nikaragua 2002

MŽP, MZV P. Hradecký

6803

Zambie 2002

MŽP, MZV A. Seifert

6806

Burkina Faso 2002

MŽP, MZV J. Pašava

6807

Namibie 2002

MŽP, MZV A. Seifert

6808

Salvador 2003–05

MZV, MŽP

P. Hradecký

6809

Peru 2003–06

MZV, MŽP

P. Schovánek

6810

Mongolsko 2003–05

6899

Geochim 2002 a 2003

MZV, MŽP P. Hanžl MŽP, MZV J. Pašava

3240

IGCP 463 Upper Cretaceous Oceanic red Beds: Response to Ocean /Climate Global Change

3201

UNESCO IGCP, ČGS

L. Švábenická

FOREGS 2003

ČGS

M. Růžička

3225

AAPG2004 – aktivity ČGS

V. Dvořáková

3500

Posudkový servis oblastních geologů

AAPG-ČGS MŽP, ČGS

3510

Posuzování sanačních projektů OEŠ MŽP ČR

MŽP, ČGS

M. Cuřín

6640

MŠMT LS02E Kritéria hodnocení výzkumu v ČR

MŠMT

Z. Kukal

J. Čurda

Geochemie životního prostředí 2206

VaV640/12/03 Dlouhodobé trendy změn půdního chemismu..

MŽP

J. Hruška

2660

VaV620/3/01 Odhad rychlosti regenerace acidifikovaných půd a povrchových vod v Orlických horách

MŽP

J. Hruška

2680

VaV630/4/02 Výzkum sedimentů přehrad, nádrží a jezer – hodnocení rizik a opatření

MŽP

P. Müller

2690

spolupráce VaV620/1/02 Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na douhodobou acidifikaci, nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd (+ IFER)

MŽP

J. Hruška

22


3302

Biogeomon 2002, konference v Anglii

ČGS

M. Novák

3305

Trendy v depozici arzénu v Orlických horách

ČGS

M. Novák

3306

Těžké kovy v ekosystémech

ČGS

J. Veselý

6147

GAČR 205/00/0480 Migrace radionuklidů a toxických látek v puklinových prostorech skalního masivu

GAČR

T. Pačes

6153

GAČR 205/01/1426 Vliv geologického podloží na koloběh prvků a chřadnutí lesa: regionální syntéza výzkumů v malých povodích

GAČR

P. Krám

6155

GAČR 526/01/1135 Modelování vlivu znečištění ovzduší, změn klimatu a lesního hospo- GAČR dářství na chemického složení povrchových vod

P. Krám

6158

GAČR205/02/1060 Izotopy v rašeliništích a globální změny klimatu

GAČR

M. Novák

6162

GAČR526/02/1061 Izotopy kyslíku v sulfátech – environmentální aplikace

GAČR

M. Novák

6164

GAČR526/03/0058 Vliv dřevinné skladby na dlouhodobou acidifikaci lesních půd

GAČR

J. Hruška

6165

GAČR526/03/P009 Změna dostupnosti bazických kationtů ve smrkovém lese

GAČR

J. Hofmeister

6314

GEOMON 2002, 2003

ČGS, MŽP

D. Fottová

6334

Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty – využití indikačních horizontů Cs137 v oblasti Jeseníky – Ostrava

MŽP

P. Müller

6431

GAČR 205/00/0063 Biogeochemické cykly živin v horských ekosystému povodí – jezero: antropogenní vlivy a možnosti zotavení

GAČR

J. Veselý

6435

GAČR206/03/1583 Cyklus živin v horském lesním ekosystému saturovaném dusíkem: minulý, současný a budoucí stav vody, půd a smrkových porostů

GAČR

J. Veselý

6509

GAAV-A3042301 Fyzikální a chemické vlastnosti usazených srážek v silně znečištěných oblastech ČR

GAAV

D. Fottová

6510

GAAV-B6702301 Vliv změny dostupnosti N a P na vegetaci v habrových doubravách CHKO Český kras

GAAV

J. Hofmeister

6512

GAAV-IAA31111306 Přírodní uhlíkaté sorbenty

GAAV

Z. Boháček

6623

LIMPIT biogeochemický cyklus olova

EU, ČGS

T. Pačes

6625

Porovnání změn biogeochemických cyklů ve Slavkovském lese a Fichtelgebirge (SRN)

ČGS

J. Hruška

6626

RECOVER 2010 (NSF)

MŠMT, ČGS

J. Veselý

6627

FORCAST (EU)

EU, ČGS

T. Pačes

6628

Predikce epizodické acidifikace

ČGS

J. Hruška

6638

NIVA (EU) – příprava projektu

EU, ČGS

J. Hruška

6642

BASELINE

EU, ČGS

T. Pačes

6644

Biochemie malých povodí – publikace

EU, ČGS

M. Novák

6647

MŠMT Kontakt ME658 Vztah mezi chemickým složením povrchových vod, půd a listoví podél imisního gradientu

MŠMT

P. Krám

Informatika 3401

Ediční plán 2002 a 2003

ČGS

V. Čechová

3402

Propagace ČGÚ a marketingová podpora prodeje publikací

ČGS

J. Aichler

3403

Rozvoj informačního www portálu ČGÚ

ČGS

J. Aichler

3404

Vytvoření jádra mapového serveru ČGÚ, 2002

ČGS

Z. Krejčí

3405

Datové zdroje ČGÚ – rozvoj, správa a využití

ČGS

P. Gurtlerová

3406

Rozvoj metodiky, tvorby a publikace GIS dat, aplikace DPZ

ČGS

Z. Krejčí

3407

Softwarový audit ČGÚ, 2002

ČGS

J. Vítek

3408

Digitální knihovna

ČGS

R. Binko, K. Platová

3409

Digitalizace sbírek a hmotné dokumentace – virtulální muzeum

ČGS

P. Budil

3412

Historické mapy v archivu ČGS

ČGS

A. Čejchanová

23


3413

Geologická bibliografie ČR

ČGS

M. Baborská

3414

Vytvoření geologického muzea ČGS, 2003–04

ČGS

P. Budil

3415

Konference GIC-18, 2003

ČGS

R. Tomas

3416

Systém ochrany geologických lokalit

ČGS

M. Lorencová

3417

Tisk základních geologických map 1 : 25 000

ČGS

Z. Krejčí

3418

Datová integrace laboratorního systému CL s datovým skladem ČGS, 2003

ČGS

P. Čoupek

6344

Záchrana hmotné dokumentace – Zlaté Hory, 2003

MŽP

P. Mixa

6345

Geofyzikální databanka (ČGS a Geofond)

MŽP

V. Hladík

Zadavatelé a spolufinancování: AAPG: American Ass. of Petroleum Geologists; AOPK: Agentura ochrany přírody a krajiny; ČGS: Česká geologická služba; ČGS-Geofond: Česká geologická služba – Geofond; EU: Evropská unie; GAAV: Grantová agentura Akademie věd; GAČR: Grantová agentura České republiky; GAUK: Grantová agentura Univerzity Karlovy; IGCP: International Geological Correlation Program; INETER: Instituto Nicaragüense de Estudios Territoriales, Nicaragua; ISPRA: Joint Research Centre Ispra; MPO: Ministerstvo průmyslu a obchodu; MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; MŽP: Ministrstvo životního prostředí; MZV: Ministerstvo zahraničních věcí; NP: Správa NP a CHKO Šumava; SÚRAO: Správa úložišť radioaktivního odpadu; UNESCO: United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization; VÚV: Výzkumný ústav vodohospodářský.

Zahraniční spolupráce Zahraniční spoluprace České geologické služby je uskutečňována na základě různých smluvních vztahů a různou formou. S řadou zahraničních institucí je podepsána dohoda o spolupráci, naplňována prací na konkrétních tématech je především se sousedními zeměmi (Rakousko, Slovensko, Polsko, Německo). Další tradiční formou je účast na projektech IGCP (International Geological Correlation Programme). Rozvíjí se spolupráce postavená na jednorázových smlouvách o spolupráci na konkretních projektech (EU, program Kontakt apod.). Podstatnou součástí činnosti ČGS jsou projekty, uskutečňované v rámci vládního programu zahraniční rozvojové pomoci. Na osobních aktivitách a vztazích jsou postaveny spolupráce na tématech, která jsou obsahem projektů řešených a financovaných z jiných zdrojů (interní projekty, granty apod.). ČGS se podílí i na činnostech vyplývajích z členství v mezinárodních organizacích, ať už to je kolektivní členství celé instituce nebo členství jednotlivých pracovníků. Jednotliví specialisté jsou také aktivními členy edičních rad renomovaných zahraničních periodik a působí jako recenzenti odborných článků.

Metodika registrace vlivu těžby na životní prostředí; společná spolupráce na projektu MINEO (P. Rambousek, D. Mašek, A. Vymazalová). Historie geologických věd, čeští geologové v Rakousku (spolu s H. Lobitzerem, Z. Kukal, K. Pošmourný a další). Studium foraminifer a vápnitých nanofosilií z gosauské skupiny a zóny helvetika v Severních Vápencových Alpách (L. Hradecká, L. Švábenická). Rozšíření toxických elementů a forma jejich výskytu v oblasti Seefeldu (J. Pašava, B. Kříbek). Surovinová politika, regionální surovinové plánování ve styčných příhraničních oblastech (P. Lhotský). Vyhodnocování významných čtvrtohorních sedimentů na území Dolního Rakouska a Moravy (P. Havlíček, J. Čtyroká, O. Holásek). Studium mlžů siluru a devonu Karnských Alp a jejich využití pro mezinárodní korelace s paleozoikem pražské pánve, Francie a Sardinie (J. Kříž).

Česká geologická služba aktivně spolupracovala v letech 2002– 2003 na základě bilaterálních smluv především s geologickými službami sousedních států:

Štátny geologický ústav Dionýza Štúra (ŠGÚDŠ), Slovensko – témata: Studium kvartérních sedimentů (P. Havlíček, E. Břízová). Spolupráce na problematice uložišť radioaktivního odpadu (K. Breiter, J. Procházka, L. Rukavičková). Flyšové sedimenty V. a Z. Karpat (M. Bubík, J. Franců, Z. Stráník). Porovnávání cínových granitů Karpat a Krušných hor (K. Breiter).

Geologische Bundesanstalt (GBA), Rakousko – témata: Datování granitů centrálního plutonu a dlouholetá spolupráce ve výzkumu moldanubických magmatických hornin; spolupráce na digitalizované mapě 1 : 200 000 Oberösterreich (K. Breiter). Studium neogenních až pleistocenních vulkanitů jv. Štýrska aj. Burgenlandu a jejich srovnání s vulkanity v Čechách (P. Hradecký). Společné zpracování stavu geol. mapování českých zemí před r. 1918 – studium archivních materiálů; nové metody digitálního zpracování historických map (A. Čejchanová, K. Pošmourný).

Państwowy Instytut Geologiczny (PIG), Polsko – témata: Korelační studie česko-polských pohraničních území-srovnávací studie flyšových uloženin, subvulkanických hornin, miocenních uloženin karpatské předhlubně a kvartérních uloženin (O. Krejčí, L. Švábenická, M. Bubík, P. Petrová, J. Franců). Problematika sedimentace bazálních klastik spodního paleozoika a spolupráce na projektu PIG Wroclaw „Moravskoslezská zóna“ (H. Gilíková, J. Otava). Spolupráce na turisticko-geologických mapách 1 : 50 000 v příhraničí (Góry Stolowe-Adršpach, Orlické a Bystřické hory, koordinátor M. Opletal).

Bilaterální spolupráce

24


Geologická mapa Těšínských Beskyd pro veřejnost (M. Bubík). Jagiellonská Univerzita Krakov, Polsko – téma: Řešení stratigrafie „Black Flysch“ v bradlovém pásmu polských Karpat (L. Švábenická). Sächsischen Landesamt für Umwelt und Geologie (Freiberg) a Bundesanstalt für Geowissenschaften und Rohstoffe (Hannover), Německo – témata: Spolupráce na mapě 1 : 200 000 Görlitz (J. Valečka, V. Prouza, D. Nývlt). Geologická mapa Lausitz-Jizera-Karkonosze v měřítku 1 : 100 000 (M. Opletal, R. Tomas, K. Martínek, Š. Mrázová, J. Valečka, V. Prouza, P. Rambousek) – společně s PIG Wroclaw. Česká geologická služba se podílela na řešení programu International Geological Correlation Programme (IGCP) při UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), jako nositel nebo spoluřešitel projektů: IGCP 408: Rocks and minerals at great depth and on the surface (1998–2002, J. Kotková). IGCP 410: The Great Ordovician Biodiversification Event (2002– 2003, J. Frýda – koordinátor mezinárodního týmu). IGCP 421: North Gondwana Mid-Paleozoic Bioevent/Biogeography Patterns in relation to Crystal Dynamics (2001–2003, J. Kříž – národní koordinátor). IGCP 429: Organics in Major Environmental Issues – (1998–2002, ČGS byla nositelem projektu, J. Pašava – mezinárodní vedoucí, B. Kříbek – národní vedoucí). IGCP 449: Global correlation of Late Cenozoic fluvial sequences (2000–2004, P. Havlíček, D. Nývlt, E. Břízová, J. Tyráček). IGCP 463: Upper Cretaceous Oceanic Red Beds: Response to Ocean/Climate Global Change (2002–06, L. Švábenická). IGCP 469: Variscan Terrestrial Biotas and Palaeoenvironments (2003–2008, Z. Šimůnek, J. Drábková).

Projekty EU Spolupráce s EU v rámci Joint Research Center (JRC) Ispra (Itálie) a Joint Research Center Sevilla (Španělsko). Human Potential Programme, „Revision and phylogenetic analysis of the Carboniferous Porcellioidea (Gastropoda)“, Institut royal des Sciences naturelles de Belgique, Brussels (Grant EU, European Commission – hlavní řešitel J. Frýda). Forest Carbon – Nitrogen Trajectories (FORCAST) – Eurocontrol Experimental Centre (EEC) kontrakt EVK2 CT 1999-00035) (1999–2003, T. Pačes, F. Bůzek). Natural Baseline Quality in European Aquifers (BASELINE): A Basis for Aquifer Management (Eurocontrol Experimental Centre (EEC) kontrakt EVK1 CT1999-00006) (2002–2003, T. Pačes).

Projekty zahraniční rozvojové pomoci Česká geologická služba je od roku 1997 nositelem výzkumných projektů řešených v rámci programu Zahraniční rozvojové pomoci ČR. V letech 2002 a 2003 se účastnila programu řešením projektů v následujících zemích: Nikaragua (1997–, vedoucí projektu P. Hradecký) – projekt zabývající se výzkumem přírodních rizik a zranitelnosti horninového

prostředí ve vybraných oblastech Nikaraguy. V letech 2002 a 2003 byly práce zaměřeny na území listu Jinotega a okolí města Chinandega v Nikaragui, kde často hluboce zvětralé miocenní vulkanity a jejich pyroklastika hrozí rozsáhlými a nebezpečnými sesuvy. El Salvador (2003–, vedoucí projektu P. Hradecký) – projekt zaměřený na výzkum přírodních rizik a zranitelnosti horninového prostředí ve vybraných oblastech El Salvadoru byl v roce 2003 lokalizován do okolí města La Union a zálivu Fonseca. Práce probíhaly ve spolupráci se salvádorskou organizací SNET (Servicio Nacional de Estudios Territoriales). Peru (2003–2006, vedoucí projektu P. Schovánek, spolupráce s VÚV TGM) – projekt zabývající se hodnocením přírodních rizik ve střední a horní části povodí řek Chiry a Piury v sz. části Peru se zaměřením na zhodnocení povodňových rizik a možností zmenšení jejich následků. Burkina Faso – projekty zabývající se zhodnocením energetického potenciálu černých břidlic a doprovodných surovin republiky Burkina Faso a vlivy jejich případné těžby a spalování na životní prostředí (2001–2002) a na zhodnocení sekundárních zdrojů zlata v odpadech po primitivní těžbě (2003–2005, vedoucí projektů J. Pašava). Zambie – vyhodnocení dopadu těžby berylu (2003, vedoucí projektu A. Seifert) a Cu-Co v oblasti Copperbeltu na životní prostředí (2002, vedoucí projektu B. Kříbek). Namibie (2001–2003, vedoucí projektu A. Seifert) – geologické mapování, vzorkování a ložiskový výzkumu lokalit křemenných surovin spojené s technologickými testy pro sklářský průmysl ve střední Namibii. Mongolsko (2003–, vedoucí projektu P. Hanžl) – cílem projektu je sestavení základní geologické mapy v měřítku 1 : 50 000 ve vybrané oblasti Mongolska pro potřeby státní správy a prospekčních aktivit, zaškolení mongolských geologů v moderních geologických metodách. V rámci Programu zahraniční rozvojové pomoci České republiky je pořádán od r. 1999 postgraduální kurz GEOCHIM v metodách geochemické prospekce a jejich environmentálních aplikacích. Záštitu celé akci poskytuje Česká komise pro UNESCO.

Ostatní projekty a spolupráce Americko-česko-polský projekt: Tropical Vegetation during the Early Part of an Ice Age (2003–2005, Z. Šimůnek). Americko-český projekt o vztahu mezi chemickým složením povrchových vod, lesních půd a listoví podél imisního gradientu v severozápadních Čechách (spolupráce s University of New Hampshire) (P. Krám). Environmental Geology of Land Affected by Mining – a GIS Dataset for Příbram (společný projekt ČGS, Geofond ČR, Ministerstvo životního prostředí, British Geological Survey, The British Council a Okresního úřadu Příbram) (R. Tomas). EU Marie Curie Training Fellowship, Bayerisches Geoinstitut, Universität Bayreuth (1. 7. 2003 – 31. 10. 2003. Spolupráce s Johnson Space Center-NASA, Houston, TX, USA na studiu odezvy dolomitu a anhydritu na dynamické stlačení. Expertní činnost pro Coordination Center for Effect of the International Co-operative Programme (ICP) on Modelling and Mapping v rámci Evropské hospodářské komise OSN (T. Pačes). 25


Institut für Mineralogie, Universität Salzburg (postdoktorandský pobyt financovaný Freie Wasserfahrer FWF (2002–2005, V. Janoušek). Kooperace na přípravě projektu v rámci programu International Continental Drilling Programme (ICDP) (V. Štědrá). Macquary University, Sydney, Austrálie – spolupráce s Prof. J. Talentem a Prof. R. Mawson na projektu „Paleobiogeography and taxonomy of Devonian gastropods of Australia“ (J. Frýda). Mezinárodní česko-polsko-slovensko-ukrajinský projekt unifikace geofyzikálních dat v oblasti Karpat a jejich společného přeshraničního využití pro potřeby strukturní, ložiskové a environmentální geologie – CARTA (Cantieri sociali). National Geographic Society, projekt Upper Triassic gastropod faunas and their paleobiogeography from western North America) (J. Frýda). NATO Outreach Programme in mineralogy and geology, Dipartimento di Scienze della Terra, Universitá di Siena (2002, R. Skála). Oregon State University, USA – spolupráce od r. 1995, v letech 2002–2003 spolupráce na vyhodnocení dat projektu National Geographic Society, „Paleobiogeography of Triassic gastropods from accreted terranes of Western North America“ (hlavní řešitel projektu J. Frýda) a publikaci výsledků čtyřletého projektu U.S. – Czech Science and Technology Program: Paleozoic gastropods as indicators of paleoenvironment change: a test of their paleoecological and paleogeographical significance (hlavní řešitel projektu J. Frýda). Projekt mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Mineral Resources Authority of Mongolia: Komplexní geologický výzkum a geologické mapování 1 : 50 000 Mongolského Altaje (od r. 2003, P. Hanžl). Projekt U.S. – Czech Science and Technology Program, No. 95 057: Paleozoic gastropods as indicators of paleoenvironment change: a test of their paleoecological and paleogeographical significance (1995–1999), hlavní řešitel projektu. Paleontological Society: „Evolution of superfamily Murchisonoidea (Gastropoda)“ (1999–2002, J. Frýda). Společný projekt s Univestitat Bayreuth, Německo – Porovnání látkových toků ve Slavkovském lese a Fichtelgebirge (1999– 2003, J. Hruška, P. Krám). Společný projekt se Swedish University of Agricultural Sciences, Švédsko – Prediction of episodic acidification (1999–2003, J. Hruška). Spolupráce mezi Českou geologickou službou a Instituto Nicaraguense de Estudios Territoriales (INETER), Nikaragua: Geologická rizika v pacifické zóně vulkanitů – nástěnná geol. mapa 1 : 200 000 a Atlas (mapy 1 : 100 000 + texty) (P. Hradecký). Spolupráce na projektu (CADSES) – Central, Adriatic, Danubian and South EastEuropean Space, „Geoways“. Spolupráce na projektu Element mobility in the oxidation zone of mineral deposits in temperate zone climatic conditions of Central Europe. Grant Rio Tinto Technology Development Limited (J. Pertoldová). Spolupráce s Geologickým institutem Čínské akademie věd v Guyiangu (B. Kříbek). Spolupráce s Paleontological Society International Research Sepkoski Fund (PalSIRP). Spolupráce s AIRIE – Applied Isotope Research for Industry and the Environment Colorado State University (datování Re-Os) (J. Pašava). Spolupráce s British Antarctic Survey (společný projekt s C. Pudsey: 26

Vývoj zalednění na ostrově James Ross a přilehlé části průlivu Prince Gustav), Instituto Antartico Argentino a Instituto Antartico Chileno na paleoklimatologickém a paleogeografickém výzkumu ostrova James Ross (D. Nývlt, P. Mixa, B. Mlčoch). Spolupráce s katedrou geochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského Bratislava při výzkumu kontaminace nádržních sedimentů (M. Drábek). Spolupráce s Polskou akademií věd při přípravě společných publikací v oboru izotopické geochemice CO2 (J. Hladíková, K. Žák). Spolupráce se Swedish University of Agricultural Sciences, Deaprtment of Environmental Assesment, Uppsala na tématech acidifikace půd a vod a geochemii huminových kyselin (J.Hruška). Spolupráce v rámci programu Past Global Changes (PAGES) (E. Břízová, P. Havlíček, J. Tyráček). Školitel doktorského programu Dr. Melanie Vile, University of Notre Dame, USA, a společný projekt během jejího postdoktorandského pobytu na Princeton University, USA (1999–2003, M. Novák). The International Cooperative Programme for Assessment and Monitoring of Acidification of Rivers and Lakes (J. Veselý). The International Cooperative Programme on Integrated Monitoring (P. Krám, J. Hruška). Účast na celopolském grantu Paleozoic accretion of Poland (J. Otava, H. Gilíková). Účast na grantu Biogeochemical Cycles of Nutrients in Mountain Catchment-lake Ecosystems: Anthropogenic Impacts and Possibilities of Recovery. Grant Agency of the Czech Republic, 206/00/063 (D. Sedliský). Účast na Reunion Internacional Volcan de Colima, Mexico (P. Hradecký). Účast na workshopech Joint Expert Group on Dynamic modeling pořádaném United Nations Economic Commision for Europe (UN ECE) (2000–2003, J. Hruška). Università degli studi di Milano – Bicocca, prof. Giovanni B. Crosta, probíhá spolupráce zaměřená na studium a modelování svahových deformací a jiných přírodních rizik (O. Krejčí). Universität Hamburg, Německo – spolupráce od r. 1994, v letech 2002–2003 spolupráce na řešení DFG projektů „Evoluce třídy Gastropoda“ (hlavní řešitel) a „Biomineralizace“ (spolupracovník) v rámci Alexander von Humboldt Stiftung (J. Frýda). Vědecká spolupráce mezi Universitou Paris XI, Universitou Henry Poincaré v Nancy, TU Clausthall, Zambijskou univerzitou (B. Kříbek, J. Pašava).

Editoři časopisů a publikací Zahraniční periodika Associate Editors Applied Geochemistry (Elsevier) – M. Novák Geochimica Cosmochimica Acta (Elsevier) – M. Novák, T. Pačes Členové redakčních rad Der Bayerische Wald (SRN) – J. Babůrek (geologický redaktor) Environmental Pollution – J. Hruška Geological Quarterly– Kwartalnik geologiczny (Polsko, Varšava) – Z. Kukal LETHAIA (časopis Mezinárodní paleontologické unie) – J. Kříž Slovak Geological Magazine, Bratislava, Dionýz Štúr Publishers – Z. Kukal


Členové výkonného výboru periodika (Executive Committee) Geologica Carpathica – L. Švábenická

Členství ČGS a jejich zaměstnanců v mezinárodních organizacích

Členové edičních rad publikací (editorial advisory boards members) Encyclopedia of Geology (Elsevier) – J. Aichler (Mineral Exploration and Ores)

Kolektivní členství ČGS v nevládních mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje

Česká periodika a sborníky Bulletin of Geosciences – vědecký redaktor L. Švábenická (2003–), zástupce šéfredaktora D. Nývlt (2003–) a Z. Kukal (2003–) GVMS – technický redaktor H. Gilíková Sborník montanisticko-geologické nadace TERRA – redaktor J. Večeřa

Recenzní činnost Zahraniční periodika (pouze impaktové časopisy) Acta Paleontologica Polonica (J. Frýda) Alcheringa (J. Frýda) Ambio (P. Krám) Applied Geochemistry (M. Novák) Environmental Pollution (J. Hruška) Geochimica Cosmochimica Acta (T. Pačes) Geoderma (P. Krám) Geologica Carpathica (L. Švábenická) Global Change Biology (P. Krám) Hydrological Processes (P. Krám) Journal of Hydrology (P. Krám) Journal of Paleontology (J. Frýda) Journal of Petrology (V. Janoušek) Lithos (V. Janoušek) Mineralogy and Petrology (V. Janoušek) Palaeontology (J. Frýda) Special Publication of the Geological Society London (V. Janoušek) Transactions of the Royal Society, Edinburgh (V. Janoušek) Water, Air, and Soil Pollution: Focus (P. Krám) Bulletin of the Czech Geological Survey (zodpovědní recenzenti kurzívou) Vol. 77 – M. Eliáš, Z. Kukal, J. Frýda, J. Pašava, M. Novák, K. Breiter, T. Jarchovský, L. Švábenická, R. Skála, K. Žák. Vol. 78 – M. Bubík, M. Eliáš, J. Frýda, S. Čech, K. Breiter, J. Pašava, L. Švábenická, P. Budil, S. Vrána, J. Cháb, Z. Táborský, B. Kříbek, Z. Kukal, A. Seifert, M. Novák, D. Nývlt, Š. Manda, F. Veselovský.

Carpathian-Balkan Geological Association (CBGA) – Karpatsko-balkánská geologická asociace (1955–1992, od r. 1996). Central European Initiative (CEI) – Středoevropská iniciativa, sekce A Geologie (od r. 1993). Commission for the Geological Map of the World (CGMW) – Komise pro geologickou mapu světa (od r. 1985). EuroGeoSurveys (EGS) – Geologické služby Evropské unie (členem od 2002). European Association for the Conservation of the Geological Heritage (ProGEO) – Evropská asociace pro zachování geologického dědictví (od r. 1998). European Network for Research in Geo-Energy (ENeRG) – Evropská síť pro výzkum geoenergie (od 2003). Forum of the European Geological Surveys‘ Directors (FOREGS) – Fórum evropských geologických služeb (od r. 1992). Geologische Vereinigung e. V., Německo – Německá geologická společnost (od r. 1985). Geoscience Information Consortium (GIC) (od r. 2002). International Association on the Genesis of Ore Deposits (IAGOD) – Mezinárodní asociace vzniku rudních ložisek (od r. 1988). International Consortium of Geological Surveys (ICGS) – Mezinárodní konsorcium geologických služeb (od r. 1992). International Union for Quaternary Research (INQUA) – Mezinárodní společenství pro kvartérní výzkum (od r. 1962). International Union of Geological Sciences (IUGS) – Mezinárodní unie geologických věd (od r. 1960). Schweizerische Geologische Gesellschaft – Švýcarská geologická společnost (od r. 1986). Society for Geology Applied to Mineral Deposits (SGA). Světová asociace zlatokopů (World Geological Association) – WGA.

Individuální členství a funkce pracovníků ČGS v mezinárodních společnostech Aichler, J. – člen exekutivního výboru International Association on the Genesis of Ore Deposits (IAGOD). Babůrek, J. – Geologische Vereinigung (Spolková republika Německo), ekologický dozor na mezinárodních motocyklových závodech (držitel licence „ekologický komisař“ Mezinárodní motocyklové federace). Baroň, I. – člen International Association for Engeneering Geology Břízová, E. – člen The International Association for Landscape Ecology, člen Organization of Czechoslovak Palynologists (OCP). Čech, S. – člen mezinárodní subkomise pro stratigrafii křídy (International Union of Geological Sciences). Ďuriš, M. – člen pracovní skupiny FOREGS – Geochemistry / Geochemical Atlas of Europe. 27


Franců, J. – člen American Association of Petroleum Geologists. Frýda, J. – člen The Paleontological Society (USA), Unitas Malacologica, The American Malacological Society. Havlíček, P. – International Union for Quaternary Research, vicepresident Subkomise pro startigrafii Eurosibiřského holocénu. Hradecká, L. – korespondent Geologische Bundesanstalt, Wien. Hradecký, P. – člen Geologos ambientales del Chile. Hruška, J. – člen International Humic Substances Society. Janoušek, V. – člen Geochemical Society. Krejčí, O. – člen American Association of Petroleum Geologists, International Association for Engeneering Geology. Kříbek, B. – člen International Association on the Genesis of Ore Deposits (předseda národní skupiny IAGOD), Society for Geology Applied to Mineral Deposits, Society for Economic Geologists. Kříž, J. – člen The Paleontological Research Institution, Ithaca, New York, USA, Societé Francaise de Malacologie, European Association for the Conservation of the Geological Heritage; předseda českého národního komitétu, titulární člen mezinárodní subkomise pro silurskou stratigrafii (International Union of Geological Sciences). Kukal, Z. – člen Geologische Vereinigung, SRN; člen vědecké rady Umweltforschungzentrum, GmbH., Leipzig-Halle-Magdeburg. Mixa, P. – člen International Association on the Genesis of Ore Deposits, člen Central European Tectonic Studies Group. Mrnková, J. – člen pracovní skupiny FOREGS – Geochemistry / Geochemical Atlas of Europe. Novák, M. – Past President of the Association of European Geological Societies, člen Executive Committee of the Association of European Geological Societies, International Association of

Geochemistry and Cosmochemistry, Geochemical Society, Sigma Xi (Villanova Chapter), USA. Nývlt, D. – člen Working Group of the Commission on Glaciation of International Union for Quaternary Research. Ondruš, P. – člen International Centre for Diffraction Data. Pačes, T. – člen výkonného výboru pracovní skupiny Water-Rock Interaction při Mezinárodní asociaci geochemie a kosmochemie, člen The Geochemical Society a národního komitétu pro Globální změny. Pašava, J. – exekutivní sekretář Society for Geology Applied to Mineral Deposits (SGA), člen exekutivy International Association on the Genesis of Ore Deposits (IAGOD), člen výboru Society of Economic Geologists (SEG). Pálenský, P. – člen Central European Iniciative (CEI), section A Geology. Pertoldová, J. – člen International Association on the Genesis of Ore Deposits. Růžička, M. – člen International Union of Quaternary Research – Commission on Glaciation (WG5). Skála, R. – člen Meteoritical Society, International Mineralogical Association, Working Group on Cosmic Mineralogy, European Crystallographic Association, zakládající člen Special Interest Group on Mineralogical Crystallography. Šebesta, J. – spolupracovník v pracovní skupině pro geologické nebezpečí při NATO. Švábenická, L. – korespondent Geologische Bundesanstalt, Wien. Tomas, R. – člen Digital Map Standards Working Group (WG CGMW). Tyráček, J. – prezident národního komitétu International Union for Quaternary Research. Vymazalová, A. – člen Society of Economic Geology (SEG) a Society for Geology Applied to Mineral Deposits (SGA).

Publikace a vědecké články Tučně vyznačen autor z ČGÚ, kurzívou články v impaktových časopisech. Adámek, J. (2003): Miocén karpatské předhlubně na jižní Moravě, geologický vývoj a litostratigrafické členění. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 9–11. Praha. Adámek, J., Brzobohatý, R., Pálenský, P., Šikula, J. (2003): The Karpatian in the Carpathian Foredeep (Moravia). – In: Brzobohatý, R., Cicha, I., Kováč, M., Rogl, F., eds: The Karpatian – a Lower Miocene Stage of the Central Paratethys. Masaryk University. 75–92. Brno. Adámek, J., Petrová, P., Švábenická, L. (2003): Předběžné výsledky výzkumu hranice karpat–sp. baden v jižní části karpatské předhlubně. – Zpr. geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2002: 16–19. Brno. Adamová, M., Havlíček, P., Šibrava, V. (2002): Mineralogy and geochemistry of loesses in southern Moravia. – Bulletin of the Czech Geological Survey, 77, 1, 29–41. Adamová, M., Opletal, M. (2002): New geological mapping in the Czech part of the Lusatian Massif and its tectonic and geochemical implications. – Z. geol. Wiss., Berlin, 29, 445–453. Aichler, J., Opletal, M., Pecina, V., Večeřa, J., Žáček, V. (2002): The Results of the Geological Mapping in a broader surroundings of Šumperk, the Jeseníky Mts., Czech Republic. – Geolines, 14, 11. 28

Aichler, J., red. (2002): Ročenka České geologické služby 2000– 2001. – Česká geologická služba Praha. Aichler, J., red. (2003): Czech Geological Survey: Activity Review. – Czech Geological Survey. Aichler, J., red. (2003): GIC-18 Annual Meeting Volume. – Czech Geological Survey, 88 p. Prague. Baborská, M., Vlašímský, P., Čejchanová, A., Binko, R. (2003): Geologická bibliografie České republiky za rok 2001, 183 str. Praha Babůrek, J. (2003): Polymetamorfní vývoj jednotky Královského hvozdu, 18 s. Brno. Badura, J., Bluszcz, A., Břízová, E., Ciszek, D., Issmer, K., Moska, P., Pawlyta, J., Pazdur, A. (2003): Holocenskie zmiany srodowiska przyrodniczewo na przyklade rozvoju stozka aluwialnego w rejonie Wzgórz Kozuchowskich (SW Polska). – II Warsztaty Terenowe Zapis dzialalnosci czlowieka w srodowisku przyrodniczym, 25, Katedra Geografii Fizycznej, Katedra Paleogeografii i Paleoekologii Czwartorzedu, Wydzial Nauk o Ziemi Uniwersytetu Slaskiego, Polskie Towarzystwo Geograficzne – Oddzial Katowicki, Sosnowiec. Batulzii, D., Hanžl, P., Orolzodmaa, O., Naranbaatar, Ts. (2003): Chemistry of the carboniferous batholite Zambilgekh in Trans Altai Region. – Mongolian Geosciences, 21. 57–60. Abstract Issue on Geodynamics and Metallogeny of Mongolia, July 31 – August 1, 2003.


Barnet, I. (2002): Geologické podloží České Republiky – zdroj radonových problémů. In: Niebuhr B. (ed.) GEO 2002 – Planet Erde: Vergangenheit, Entwicklung, Zukunft. Schriftenreihe der Deutschen geologischen Gesellschaft, 21. Hannover, p. 65. Barnet, I., Fojtíková, I., Zítová, E. (2003): Vztah radonu v objektech a radonu v podloží na území středočeského plutonu – úvodní studie. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 187–190. Barnet, I., Mikšová, J. (2003): Radiometric Methods. Geochemical prospecting methods and their environmental applications. – GEOCHIM postgraduate course, 87–106. CGS / UNESCO / SGA, Prague. Barnet, I., Mikšová, J., Fojtíková, I. (2002): The GIS analysis of indoor radon and soil gas radon in major rock types of the Czech Republic. – In: Barnet I., Neznal M., Mikšová J. (eds) Radon investigations in the Czech Republic 9 and the sixth international workshop on the Geological Aspects of Radon Risk Mapping. Czech Geological Survey and Radon Corp., Prague, 5–11. Barnet, I., Mikšová, J., Fojtíková, I. (2003): Indoor-soil gas radon relationship in the Central Bohemian Plutonic Complex. – 7th International Conference on Gas Geochemistry. Abstract book, 49. Copernicus GmbH, Katlenburg / Lindau. Batík, P. (2003): Je Suessova představa rozsáhlého moldanubického příkrovu jediným možným řešením geologické stavby východního okraje Českého masivu? – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2002, 11–16. Ber, A., Zelčs, V., Jakobsen, P.R., Kalm, V., Matoshko, A.V., Karabanov, A., Nývlt, D., Zagorodnykh, V.A., Bitinas, A., Stephan, H.-J. (2003): The National Glaciotectonic Maps of Central Europe. – XVI INQUA Congress Programs with Abstracts, 143. Reno. Blodgett, R. B., Frýda, J., Boucot A. J. (2003): New Silurian-Devonian pseudophorid gastropods. – Bulletin of Geosciences, 78, 4, 359–367. Blodgett, R. B., Frýda, J., Racheboeuf, P. R. (2003): Murchisonia gourvenneci, new name for Murchisonia oehlerti Blodgett, Frýda and Racheboeuf, 1999. – Geobios, 36, 2, 503. Blodgett, R. B., Frýda, J., Stanley, G. D. (2003): Late Triassic gastropod biogeography of Southern Alaskan accreted terranes. – 99th Annual Meeting of The Geological Society of America, Cordilleran Section, Abstracts with Programs Vol. 35, No. 4, 59. Boháček, Z., Bezděk, J., Kovářová, M., Hanák, J., Toul, J., Müller, P. (2003): Characteristics of organic matter and contents of some ubiquitous hydrophobic organic pollutants in selected soils and sediments. – Bull. of Geosciences, 78, 3, 179-204. Borovička, J., Weber, HW., Jopek, T., Jakeš, P., Randa, Z., Brown, P.G., ReVelle, D.O., Kalenda, P., Schultz, L., Kučera, J., Haloda, J., Týcová, P., Frýda, J., Brandstatter, F. (2003): The Moravka meteorite fall: 3. Meteoroid initial size, history, structure, and composition. – Meteoritics & Planetary Science, 38, 7, 1005–1021. Breiter, K. (2002): From explosive breccia to unidirectional solidification textures: magmatic evolution of a phosphorus- and fluorine-rich granite system (Podlesí, Krušné hory Mts., Czech Republic). – Bulletin of the Czech Geological Survey, 77, 2, 67–92. Breiter, K. (2002): Subvolcanic features in a variscan granite from Bohemian Massif: Explosive breccia and unidirectional solidification textures in the Podlesí granite stock, Krušné

Hory Mountains. – PANGEO Austria 2002. University of Salzburg, Salzburg, 26–27. Breiter, K. (2003): Evolution of fractionated granite magma in a multiple-opened system: Example from the Podlesí granite stock, Czech Republic. – Granitic system – State of the Art and Future Avenues, An International Symposium in Honor of Professor Ilmari Haapala, January 12–14, 2003, 30–33, University of Helsinki – Finland, Helsinki. Breiter, K., Beran, A., Buriánek, D., Cempírek, J., Dutrow, B., Henry, D., Novák, M., Povondra, P., Raimbault, L. (2003): Přibyslavice near Čáslav - Tourmaline-muscovite orthogneiss, muscovite granite, pegmatite. – LERM International symposium on Light Elements in Rock-forming Minerals, Field trip guidebook, 77–90, Masarykova Universita Brno, Brno. Breiter, K., Beran, A., Buriánek, D., Cempírek, J., Dutrow, B., Henry, D. Novák, M., Povondra, P., Raimbault L. (2003): Locality No. 7 Lavičky near Velké Meziříčí. – LERM 2003 – Field trip guidebook, 53–60. Breiter, K., Frýda, J., Leichmann, J. (2002): Phosphorus and rubidium in alkali feldspars: Case studies and possible genetic interpretation. – Bulletin of the Czech Geological Survey, 77, 2, 93–104 . Breiter, K., Koller, F. (2003): Phosphorus-rich garnets from leucocrate igneous rocks (Přibyslavice, Moldanubicum, Czech Republic). – Mitteilungen der Oesterreicheschen Mineralogischen Gesellschaft, 148, 97–98. Breiter, K., Kronz, A. (2003): Chemistry of phosphorus-rich topaz. – LERM 2003 International symposium on Light Elements in Rock-forming Minerals, Book of Abstracts, 9-10. Masyrykova Universita Brno, Brno. Breiterová, H., Čejchanová, A., Fatka, O., Kachlíková, R., Platová, K. (2003): Complete bibliography of published and unpublished works by Prof. Ivo Chlupáč. – Bulletin of Geosciences, 78, 4, 313-322. Bruthansová, J., Budil, P. (2003): Exuviation of the genus Placoparia Hawle et Corda, 1847 (Trilobita, Czech Republic, Prague Basin, Ordovician). – Instituto superior de correlación geológica INSUGEO, Serie Correlación Geológica, 17, 271–274. Bruthansová, J., Fatka, O., Budil, P., Král. J. (2003): Výzkum trilobitů na území České republiky: historický přehled (18.–21. století). – Moravsko-slezské paleozoikum, Abstrakta, Olomouc. Břízová, E. (2002): Paleoekologický výzkum bývalých jihomoravských jezer. –Geomorfologický sborník, 1. Masarykova univerzita, Brno, 29–34. Břízová, E. (2002): Palynological and palaeoalgological study of the lakes in the Czech Republic. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. The University of Reading, Reading, p. 17. Břízová, E. (2002): Palynological and palaeoalgological study of the lakes in the Czech Republic. – 9. Konferencja Stratygrafia Plejstocenu Polski, Plejstocen Pomorza Środkowego i strefa marginalna lobu Parsety. W et W, Sosnowiec, p. 64. Břízová, E. (2002): Palynologický výzkum důležitých kvartérních lokalit v Polsku - mezinárodní a mezioborová spolupráce. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 192-193. Břízová, E. (2002): Records of changes of vegetation in sediments of the Morava River in the Protected Landscape Area Litovelské Pomoraví. – 8. Kvartér 2002. Katedra geologie a paleontologie, Přírodovědecká fakulta MU, Brno. Břízová, E. (2003): Litovelské Pomoraví – záznam změn vegetace a klimatu v sedimentech řeky Moravy. – Říční krajina se zaměřením na problematiku řek a okolní krajiny, 75–86, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc. 29


Břízová, E. (2003): Palynologický výzkum kvartérních lokalit v Dolním Slezsku – mezioborová a mezinárodní spolupráce (Polsko). – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 205–207. Břízová, E. (2003): Pylová analýza na archeologické lokalitě Plešivec. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 55–58. Břízová, E. (2003): Record of changes of vegetation and climate in sediments of the Morava river in the Protected Landscape Area Litovelské Pomoraví (Czech Republic, Moravia). – I Polska Konferencja Paleobotaniki Czwartorzedu ‚Badania paleobotaniczne jako podstawa rekonstrukcji zmian klimatu w czwartorzedzie Polski‘, Panstwowy Instytut Geologiczny w Warszawie; PIG Oddzial Karpacki; Uniwersytet w Bialystoku Instytut Biologii, Bialowieza. Břízová, E. (2003): The Protected Landscape Area Litovelské Pomoraví – palynological research of sediments in the Morava River. – Plejstocen Kotliny Raciborsko-Oswiecimskiej na tle struktur morfotektonicznych podloza czwartorzedu – X. Konferencja ‚Stratygrafia plejstocenu Polski‘, 37–40, Sosnowiec. Břízová, E. (2003): Výzkum organických sedimentů v CHKO Žďárské vrchy. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 59–61. Břízová, E. (2003): Změny vegetace a klimatu v sedimentech řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví. – Ochrana přírody, 58, 10, 295–299. Břízová, E. (2003): Změny vegetace a klimatu v sedimentech řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2002, 52–54. Břízová, E., Havlíček, P. (2002): Několik poznámek k pylové analýze kvartérních sedimentů z Mikulčic na jižní Moravě. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 124–126. Břízová, E., Havlíček, P. (2002): Výzkum organických sedimentů Hodonínska. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 119–121. Břízová, E., Havlíček, P. (2003): Čejčské jezero – palynologický a kvartérně-geologický výzkum (jižní Morava). 9. – Kvartér 2003, Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty MU Brno, Brno Břízová, E., Havlíček, P., Vachek, M. (2002): Předběžné mikropaleobotanické vyhodnocení vzorků ze sedimentů Čejčského jezera. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 122–124. Břízová, E., Havlíček, P., Vachek, M. (2003): Přírodní památka Čejčské jezero - palynologický, paleoalgologický a geologický výzkum. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 61–65. Břízová E., Hradecký J., Pánek T. (2003): Využití pylové analýzy při řešení problematiky chronologie sesuvů ve Slezských Beskydech. Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 65-69. Bubík, M., Adamová, M., Bąk, M., Franců, E., Franců, J., Gedl, P., Mikuláš, R., Švábenická, L., Uchman, A. (2002): Výsledky výzkumu hranice křída/terciér v magurském flyši u Uzgruně. (Results of the investigations at the Cretaceous/ Tertiary boundary in the Magura Flysch near Uzgruň). – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2001, 18–22. Budil, P. (2003): Výsledky studia nového výchozu středního ordoviku v Praze – Červeném vrchu. – Sborník vědeckých prací vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Řada hornicko-geologická, mimořádné číslo, 49, 18–21. Budil, P. (ed.) (2003): The Middle Ordovician in the NW part of Prague: Results of a new excavation at Praha-Vokovice (Barrandian area, Prague Basin). – Buletin of the Geosciences, 78, 2, 91–157. Budil, P., Bruthansová, J. (2003): Moulting in the Ordovician dalmanitid and acastid trilobites of the Prague Basin (Czech Republic). – Instituto superior de correlación geológica IN30

SUGEO, Serie Correlación Geológica, Proceedings of the 9th International Symposium on the Ordovician System17, 275– 278. Tacumán. Budil, P., Fatka, O., Bruthansová, J. (2003): Trilobite fauna of the Šárka Formation at Praha – Červený vrch Hill (Ordovician, Barrandian area, Czech Republic). – Bulletin of the Geosciences, 78, 2, 113–117. Budil, P., Chlupáč, I., Hradecký, P. (2003): Middle Ordovician at Praha – Červený vrch Hill (Barrandian area, Czech Republic). – Bulletin of the Geosciences, 78, 2, 91–98. Budil, P., Kovanda, J., Vorel, T., Vacek, F. (2003): Silur a devon Prokopského údolí. – Exkurze české geologické společnosti, Česká geologická společnost, Praha. Budil, P., Kraft, P. (2003): Nová fauna z bohdaleckého souvrsví v Praze-Vysočanech. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 119–121. Budil, P., Turek, V. (2003): Trilobitenland Tsechien. – Officiel Katalog der 40. Mineralientage München GEOFA Deutsche Geo-Fachmesse Fachhändlertag 31. October 2003, 94–99. Bode Verlag, München. Burger, D., Hanžl, P. (2003): Petrology of granitoids in pebbles from Ždánice and Račany Unit (West Cartpathian flysh zone). – Journal of the Czech Geological Society, 48, 1–2, 28–29. Praha. Buriánek, D., Filip, J., Novák, M. (2003): Tourmalins of the Metabasite Zone, Brno Batholith. – Geolines, 16, 18 Buriánek, D., Němečková, M., Hanžl, P. (2002): Petrology of the Plutonic Rocks in the Polička and Zábřeh Crystalline Units (NE Bohemian Massif). Proceedings of the 7th Meeting of the CTS, Geolines, 14, 18. Buriánek, D., Němečková, M., Hanžl, P. (2003): Petrology and Geochemistry of the Plutonic Rocks in the Polička and Zábřeh Crystalline Units (NE Bohemian Massif). – Bulletin of the CGS, 78, 1, 9–22. Praha. Buriánek, D., Novák, M. (2003): Tourmaline orbicules in leucogranites as indicator of geochemical fractition of late solidus to early subsolidus magmatic fluids. – Journal of the Czech Geological Society, 48, 1–2, 30. Buttcher, H., Lischeid, G., Hruška, J., Krám, P. (2002): Geomorphology as a key factor to freshwater recovery: the SUNFLOW model. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, p. 20. Catto, N., Rutter, M., Evans, T., Chlachula, J., Nývlt, D. (2003): Late Quaternary Loess-palaosol succesion and atmospheric circulation, Central Siberia. – XVI INQUA Congress Programs with Abstracts, 217. Reno. Cempírek J., Buriánek D., Beran A., Novák M. (2003): Locality No. 9 Starkoč near Čáslav. – LERM 2003 – Field trip guidebook, 71–60. Cicha, I. (2003): Poznámky ke svrchnímu karpatu - spodní badenu v alpsko-karpatské předhlubni. – Geol.Výzk. Mor. Slez. v r. 2003, 10, 20–21. Brno Comodi, P., Drábek, M., Montagnoli, M., Rieder, M., Weiss, Z., Zanazzi, P. F. (2003): Pressure-induced phase transition in synthetic trioctahedral Rb-mica. – Physics and Chemistry of Minerals, 30, 4, 198–205. Coveney, R. M. Jr., Pašava, J. (2003): Diverse connections between ores and organic matter. – Ore Geology Reviews, 24, 1–5. Crowley, Q. C., Floyd, P.A., Štědrá, V., Winchester, J.W., Kachlík, V., Holland G.J. (2002): The Mariánské Lázně Complex, NW Bohemian Massif: development and destruction of an early


Palaeozoic seaway. – Geological Society Special Publication 201. London, 177–195. Čáp, P., Vacek, F., Vorel, T. (2003): Microfacies analysis of Silurian and Devonian type section (Barrandian, Czech Republic). – Special Papers of the Czech Geological Survey, 1–40. Praha. Černý, P., Ondruš, P., Veselovský, F. (2002): Johannit z Příbrami. – Bull. min.-petr. odd. Nár. muz., 10, 1, 312–312. Čopjaková, R., Novák, M. (2003): Odraz provenience v psefitické a psamitické frakci sedimentů myslejovického souvrství: studium valounů granátických svorů a detritických granátů – Sborník studentské geologické konference 2002, Brno. Čopjaková, R., Novák, M. (2003): Příspěvek k poznání provenience valounů ve slepencích svrchnoviséského stáří na Drahanské vrchovině: IV. Granátický svor s turmalínem – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., Čopjaková, R., Novák, M., Otava, J. (2003): Původ spessartinem bohatých granátů v drobách Drahanské vrchoviny – Sborník semináře Moravskoslezské Paleozoikum 2003, Olomouc. Čopjaková, R., Sulovský, P. (2003): Detrital Cr-spinels in Culm sediments and their tectonic significance – Mitteilungen der Osterreichischen Mineralogischen Gesellschaft, 147. Čopjaková, R., Sulovský, P. (2003): Detrital Cr-spinels in Culm sediments and their tectonic significance – Geolines, 22–23. Čopjaková, R., Sulovský, P. (2003): Detritické chromity v kulmských sedimentech Drahanské vrchoviny a jejich tektonický význam – Bull. min.-petr. odd. Nár. muz., 11. Čopjaková, R., Sulovský, P., Otava, J. (2002): Srovnání chemismu detritických pyrop-almandinů lulečských slepenců s chemismem granátů vybraných granulitů Českého masivu. – Geol.Výzk. Mor. Slez. v r. 2001, 9, 44–47. Čopjaková, R., Sulovský, P., Paterson, B. A. (2003): Trace elements in garnet of felsic granulites as sediment provenance indicators – Journal of the Czech Geological Society, Abstract Volume, 48, 34–35, Praha. Delian Fan, Tao Zhang, Jie Ye, Pašava, J., Kříbek, B., Dobeš, P., Vavřín, I., Žák, K. (2003): Geochemistry and origin of tin-polymetallic sulfide deposits hosted by the Devonian black shale series near Dachang, Guangxi, China. – Ore Geology Reviews, 24, 103–120. Dobeš, P. (2002): Fluid inclusion record in rocks of Moldanubicum and Teplá-Barrandian Unit (Czech Republic). – Acta Univ. Carol.-Geologica, 46, 1, 14–15. Dobeš, P., Malý, K. (2002): Mineralogie polymetalických rudních výskytů ve střední části havlíčkobrodského revíru. – Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd přírodních, 15, 1, 1–85. Dobeš, P., Maros, G., Palotás, K., Koroknai, B., Sallay, E. (2003): Fluid inclusion planes vs. fracturing in PTP-3 borehole at Podlesí granite stock (Krušné hory Mts., Czech Republic).– Geolines, 16, 23–24. Dobeš, P., Maros, G., Palotás, K., Koroknai, B., Sallay, E. (2003): Fracture analysis and fluid inclusion planes in PTP-3 borehole at Podlesí granite stock (Krušné hory Mts., Czech Republic). – Acta Mineralogica-Petrografica, Abstract Series 2, Szeged, 2, 2, 52–53. Dohnal, J., Jáně, Z., Kněz, J., Nývlt, D., Vilhelm, J., Zima, L., Dvořák, I.,J. (2002): The problem of peat mounds and specific character of some geophysical fields in the area of Labská louka. – Opera Corcontica, 38, 1, 249–259. Drost, K., Linnemann, U., Wemmer, K., Budil, P., Kraft, P., Fatka, O., Marek, J. (2003): Provenance and early diagenetic

processes of the Ordovician Šárka Formation at Praha – Červený vrch Hill (Barrandian, Czech Republic). – Bulletin of the Geosciences, 78, 2, 147–156. Eliáš, M., Pálenský, P., Růžička, M. (2002): Litostratigrafie severomoravského miocénu a jeho litostratigrafická korelace s přilehlým miocénem v Polsku (karpatská předhlubeň). Litostratigraphy of the Miocene of Northern Moravia and its lithological correlations with the adjacent Miocene in Poland (Carpathian foredeep). – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001. s.22-24. Eliáš, M., Zelenka, P. (2002): Uloženiny z gravitačních proudů v příbojové facii české křídové pánve. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2001, 25–26. Erban, V., Janoušek, V., Farrow, C.M., Šmíd, J. (2003): Geochemical Data Toolkit (GCDkit): a key for magmatic geochemists to the treasury of data analysis, statistics and graphics in R. – Geolines, 16, 25-26. Evans, M.E., Rutter, N.W., Catto, N., Chlachula, J., Nývlt, D. (2003): Magnetoclimatology: Teleconnection between the Siberian loess record and North Atlantic Heinrich events. – Geology, 31, 6, 537–540. Filip, J., Buriánek, D., Novák, M. (2003): Tourmaline-bearing versus axinite-bearing veins within metabazite zone, Brno batholith, Czech Republic; role of CO2. – LERM 2003 – Book of abstract, 20. Fišák, J., Tesař, M., Řezáčová, D., Eliáš, V., Weignerov, V., Fottová, D. (2002): Pollutant concentrations in fog and low cloud water at selected sites of the Czech Republic. – Atmospheric Research 64, 1–4, 75–87. Fišera, M., Sejkora, J., Gabašová, A. (2002): Ilmenit, albit a titanit z alpské parageneze z Barchovic na Kolínsku. – Bull. min.-petr. odd. Nár. muz., 11, 207–210. Fojt, B., Mixa, P. (2002): Kamenná Hora u Ferdinandova – primární výskyt zlata při hranici desenské a vrbenské skupiny silezika (Jeseníky). – Acta Univ. Moraviae, Sci. geol., LXXXVII, 61–73. Folster, J., Bishop, K., Krám, P., Kvarnas, H., Wilander, A. (2003): Time series of long-term annual fluxes in the streamwater of nine forest catchments from the Swedish Environmental Monitoring Program (PMK 5). – The Science of the Total Environment, 310, 113–120. Fottová, D. (2002): Trends in sulphur and nitrogen deposition fluxes: GEOMON network, Czech Republic. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. The University of Reading, Reading, p. 66. Fottová, D. (2003): Trends in sulphur and nitrogen deposition fluxes in the GEOMON network, Czech Republic, between 1994 and 2000. – Water, Air and Soil Pollution, 150, 1–4, 73–87. Franců, E., Franců, J., Kalvoda, J., Poelchau, H.S., Otava, J. (2002): Burial and uplift hitory of the Palaeozoic Flysch in the Variscan foreland basin (SE Bohemian Massif, Czech Republic). – In: Bertotti G., Schulmann K., Cloetingh S., eds.: Continental collision and the tectono-sedimentary evolution of forelands. – European Geophysical Society – Stephan Mueller Special Publication Series, Vol. 1, 259–278. Franců, E., Franců, J., Martinec, P., Krejčí, O. (2002) Coal rank and pyrolytic characteristics in the boreholes in the Upper Silesian Basin. – In: Kožušníková A. (ed.) The 5th Czech and Polish Conference „Geology of the Upper Silesian Basin“, Documenta Geonica 2002, Perez Publishers, Praha. 65–68. Franců, E., Franců, J., Martinec, P., Krejčí, O. (2002): Coal rank and pyrolitic characteristics in the boreholes in the Upper 31


Silesian Basin. – Documenta Geonica, the 5th Czech and Polish Conference Geology of the Upper Silesian Basin. Ústav Geoniky AV ČR, Ostrava, 65–68. Frýda, J., (2002): Palaeozoic gastropod phylogeny: progress and problems, p. 58. – Abstracts, No. 68, first International Palaeontological Congress, IPC 2002, Sydney, Brock, G.A. & Talent, J. A. (eds), Geological Society of Australia. Frýda, J., Blodgett, R. B. (2003): Paleobiogeographic affinities of Emsian (late Early Devonian) gastropods from Limestone Mountain, Medfra B-4 quadrangle, west-central Alaska (Farewell terrane). – 99th Annual Meeting of The Geological Society of America, Cordilleran Section, Abstracts with Programs Vol. 35, No. 4, 25. Frýda, J., Blodgett, R. B. (2003): Silberlingiella, a new purpurinid genus (Littorinoidea, Gastropoda) from the late middle Norian (Late Triassic) of the Clan Alpine Range, western Nevada. - Mitteilungen aus dem Geologisch-Paläontologischen Institut der Universität Hamburg, 87, 47–53. Frýda, J., Blodgett, R. B., Lenz, A. C. (2002): New Early Devonian gastropods from the families Crassimarginatidae (new family) and Scoliostomatidae (new family), Royal Creek area, Yukon Territory, Canada. – Journal of Paleontology, 76, 2, 244–253. Frýda, J., Blodgett, R. B., Stanley, G. D. (2003): New neritopsoidean gastropods (Neritimorpha) from Late Triassic (late Carnian-early Norian) of the Wallowa terrane, northeastern Oregon. - Mitteilungen aus dem Geologisch-Paläontologischen Institut der Universität Hamburg, 87, 55–71. Frýda, J., Heidelberger, D. (2003): Systematic position of Cyrtoneritimorpha within the class Gastropoda with description of two new genera from Siluro-Devonian strata of Central Europe. – Bulletin of Geosciences, 78, 1, 35–39. Prague Frýda, J., Hladil, J., Vokurka, K. (2002): Seawater strontium isotope curve at the Silurian/Devonian boundary: a study of the global Silurian/Devonian boundary stratotype. – Geobios 35, 1, 21–28. Gilíková, H., Leichmann J., Patočka F. (2003): Early Palaeozoic Clastic Sediments Found in Boreholes from the SE Surroundings of Brno (Czech Republic). – Geolines 16, 30–31. Gilíková, H., Leichmann, J., Mikuláš, R., Nehyba, S. (2002): Lithological and Sedimentological Evolution of the Cambrian in the Měnín-1 Borehole. – Geolines 14, 22–23. Gilíková, H., Leichmann, J., Patočka, F. (2003): Petrografie a geochemie spodnopaleozoických klastik v oblasti karpatské předhlubně jv. od Brna. – Sborník abstraktů Moravskoslezské paleozoikum, s. 9. Olomouc. Gilíková, H., Maštera, L, Otava, J. (2003): Charakteristika spodnokarbonských klastických sedimentů na listu 25-123 Hranice. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2002, 44–47, Brno. Gilíková, H., Nehyba S., Leichmann J. (2003): The Lower Paleozoic clastic in the Měnín-1 berohole (Southern Moravia, Czech Rapublic). – Sborník abstraktů konference 22nd IAS Meeting of Sedimentology – Opatija, 63. Gilíková, H., Otava, J., Stráník, Z. (2002): Petrografická charakteristika sedimentů magurského flyše na listu mapy 25-312 Holešov. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2001, 26–29. Brno. Grimmer, J. O. W., Pironon, J., Suchý, V., Dobeš, P. (2002): Petroleum inclusions in the Barrandian Palaeozoic basin, Czech Republic: P, T, X modeling. – PACROFI 8, Program with Abstracts, July 22–25, 2002, Halifax, Nova Scotia, Canada. Nova Scotia Department of Natural Resources and the Queens Printer, Halifax, 32–34. 32

Hanžl, P. – Aichler, J. – Wilimský, D. – Přichystal, A. – Mixa, P. – Pecina, V. (2003): Textury a klasifikace paleometavulkanitů jižní části vrbenské skupiny, silezikum. – Sborník abstraktů 0semináře Moravskoslezské paleozoikum, 6. 2. 2003, Olomouc. Hanžl, P., Rejchrt, M., Otgonbayar, O. (2003): Dip-Slip tectonics in the Lower Devonian rocks of the NW Edrengyin Nuruu, SW Mongolia. – Geolines, 16, 40. Praha Hanžl, P., Buriánková, K. (2002): Výsledky mapování krystalinika na listu 24–321 Tišnov. – Sborník abstraktů semináře Moravskoslezské paleozoikum 2002, str. 15, Brno. Hanžl, P., Janoušek, V. (2002): Problematika použití izotopové geochemie ve studiu petrogeneze přeměněných bazických hornin brněnského masivu. – Moravskoslezské paleozoikum 2002, Abstrakta. Brno, 15–16. Hanžl, P., Otava, J., Rejchrt, M., Naranbaatar, D., Coggerel, J., Bayanjargal, B., Lexa, O., Černý, M. (2003): Geology of Trans-Altai Gobi, SW Mongolia. – Journal of the Czech Geological Society, 48, 1–2, 55–56. Hanžl, P., Otava, J., Rejchrt, M., Naranbaatar, D., Coggerel, J., Bayanjaragl, B., Lexa, O., Černý, M. (2003): Geology of Trans-Altai Gobi, SW Mongolia. – Journal of the Czech Geological Society, 48, 1–2, 55–56. Praha. Havíř, J., Dvořák, V., Otava, J. (2003): Nové výsledky strukturního studia paleozoika okolí Hranic. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2002, 48–51, Brno. Havíř, J., Stráník, Z. (2003): Orientations of paleostresses in the Jurassic Limestones on the front of the West Carpathian flysch nappes (Pavlov Hills, South Moravia). – Geologica Carpathica, 54, 6, 409–416. Havlíček, P. (2003): NP Podyjí: revizní kvartérně-geologický výzkum a mapování v letech 2001 a 2002. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2002, 71–73. Havlíček, P., Novák, Z., Švábenická, L., Vachek, M. (2002): Geologické mapování na listech Strážnice a Mlýnky. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2001, 33–36. Havlíček, P., Nývlt, D., Tyráček, J. (2003): Confluence of the March and Thaya Rivers. Development of the floodplain. Říční krajina. – Sborník příspěvků z konference Olomouc 2003, 205. Universita Palackého v Olomouci, Olomouc. Havlíček, P., Smolíková, L. (2002): Spraše a fosilní půdy v NP Podyjí (Konice, Lukov). – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2001, 129– 130. Havlíček, P., Smolíková, L. (2002): Subfosilní polygenetická pseudočernozem v navátých píscích při soutoku Dyje s Moravou (Barvínkův hrúd), jižní Morava. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v Roce 2001, 9, 2–3. Havlíček, P., Smolíková, L. (2003): NP Podyjí: Kvartérní sedimenty ve Vranově nad Dyjí. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2002, 74–75. Havlíček, P., Smolíková, L., Hlaváč, J. (2003) : Spraše a fosilní půdy ve Velkých Pavlovicích. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2002, 75–78. Havlíček, P., Smolíková, L., Vachek, M. (2002): Navržená chráněná lokalita Ježov: kvartérní geologie a paleopedologie. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 131–134. Havlíček, P., Smolíková, L., Vachek, M. (2002): Významný sprašový profil u Čejkovic na jižní Moravě. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2001, 127–128. Hein, F., Lehmann, B., Kříbek, B., René, M. (2002): Evolution of ore-forming fluids along the Rožná-Olší shear zone,


Bohemian Massif, Czech Republic: Implications for local uranium deposition and comparison with U-mineralization at Schlema, Erzgebirge, Germany. – In: Kříbek B. (ed.) Uranium Deposits: From their genesis to their environmental aspects. Czech Geological Survey, Prague, 61–64. Hlaváč, J., Kadlec, J., Žák, K., Hercman, H. (2003): Deposition and destruction of Holocene calcareous tufa cascades in the Bohemian Karst (Czech Republic). – Holocene and Late Vistulian paleogeography and paleohydrology, Prace Geograficzne nr. 189, volume dedicated to Professor Leszek Starkel to honour his 50 years of scientific achievements, 225–253, Polska Akademia Nauk, Instytut geografii i przestrzennego zagospodarowania im. Stanislawa Leszczyckiego, Waszawa, Varšava. Hofmeister, J. (2002): Šíření jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v habrových doubravách CHKO Český kras jako projev jejich spontánního vývoje. – Muzeum a současnost, řada přírodovědná, 16, 1, 41–52. Hofmeister, J., Hruška, J. (2002): Noste dříví do lesa! – Vesmír, 81, 10, 568–570. Hofmeister, J., Hruška, J., Navrátil T. (2002): The influence of the tree composition and management practices on nutrient status of forest ecosystems: a comparative study between virgin beech-dominated and managed spruce stands. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, p. 89. Hofmeister, J., Mihaljevič, M., Hošek, J., Sádlo, J. (2002): Eutrophication of deciduous forests in the Bohemian Karst (Czech Republic): the role of nitrogen and phosphorus. – Forest Ecology and Management, 169, 3, 213–230. Holub, F. V., Janoušek, V. (2003): Geochemical and Sr–Nd isotopic constraints on the genesis of ultrapotassic plutonic rocks from the Moldanubian zone of the Bohemian Massif. – Journal of the Czech Geological Society, 48, 1-2, 61-62. Hradecká, L. (2002): Foraminifers as an indicator of paleobathymetry in the Gosau Group of Eastern Austria. – Geologica Carpathica, 53, 3, 191–195. Hradecká, L. (2002): Upper Cretaceous foraminiferal group of gavelinellids from the Bohemian Cretaceous Basin (Czech Republic) and Northern Calcareous Alps (Gosau Group), Austria. – FORAMS 2002 – International Symposium on foraminifera, Volume of Abstracts. The University of Western Australia, Perth, 97–98. Hradecká, L. (2003): Srovnání spodnokřídového foraminiferového společenstva z výplní štramberských vápenců lomu Kotouč ve Štramberku na Moravě se společenstvem stejného stáří z lomu Gutrathsberg v Gartenau v Rakousku. – Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, řada hornicko-geologická, mimořádné číslo ke 4. paleontologickému semináři, 45–47. Ostrava, Ostrava. Hradecká, L., Lobitzer, H. (2003): A Campanian/Maastrichtian boundary section in the Ultrahelvetic Zone East of Attersee (Salzkammergut, Upper Austria). – Beiträge zur Geologie des Salzkammerguts – Gmundner Geo-Studien 2, 169–171, Tagung Erde-Mensch-Kultur-Umwelt, Institut Museum Gmunden, Gmunden. Hradecká, L., Lobitzer, H., Ottner, F., Schlagintweit, F., Svobodová, M., Švábenická, L. (2003): Biostratigraphie und Ablagerungsbedingungen der Hofergrabenmergel am Locus Classicus in Gosau (Hochmoos – Formation, Oberconiac/ Santon – ein Vorbericht. Gmunder Geo-Studien 2 – Beiträge

zur Geologie des Salzkammerguts, 149–152. Erde-Mensch-Kultur-Umwelt, Institut Museum Gmunden, Gmunden. Hradecký, P. (2003): Nové poznatky z mapování terciéru v Doupovských horách. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 21–22. Hradecký, P., Mlčoch, B. (2003): Estudios geologicos, Matagalpa, zona central de Nicaragua. – Terra nostra. 18. Geowissenschaftliches Lateinamerika – Kolloquium, Zusammenfassungen der Tagungsbeiträge/Abstracts, 3.–5. April 2003, TU Bergakademie Freiberg, 2, 42. Berlin Hradecký, P., Mlčoch, B. (2003): Geological studies in the Pacific volcanic belt of Nicaragua. – Terra nostra. 18. Geowissenschaftliches Lateinamerika – Kolloquium, Zusammenfassungen der Tagungsbeiträge/Abstracts, 3.–5. April 2003, TU Bergakademie Freiberg, 2, 41–42. Berlin Hradecký, P., Rapprich, V. (2002): Doupovské hory Mts. – New Geological Data. In: Ulrych, J. et al. (eds) Hibsch 2002 Symposium, Excursion Guide – Abstracts. Czech Geological Survey, Prague, p. 78. Hrazdil, V., Malý, K., Dobeš, P., Houzar, S. (2003): Pb-Zn mineralizace u Horních Louček na Tišnovsku. – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 88, 2 , 139–148. Hrouda, F., Chlupáčová, M., Aichler, J., Mixa, P., Pecina, V., Schulmann, K. (2002): Magnetic fabric in granitoid plutons of the Jeseníky Mts. and timing of their intrusion. – Proceedings of the 7th Meeting of the CTSG, Zelazno, Poland, May 9–12, 2002. Geolines, vol. 14, p. 35. Hrouda, F., Müller, P., Hanák, J. (2003): Repeated progressive heating in susceptibility vs. temperature investigation: a new palaeotemperature indicator? – Physics And Chemistry of the Earth, 28, 16–19, 653–657. Hrouda, F., Schulmann, K., Chlupáčová, M., Aichler, J., Mixa, P., Pecina, V., Žáček, V., Kroener, A. (2003): Magnetic fabric in granitoid plutons emplaced during Variscan orogeny and timing of their intrusions: Eastern Variscan front. – Geophysical Research Abstracts, 5, 1, 55–55. Hruška, J., Cienciala, E., Moravčík, P., Navrátil, T., Hofmeister, J. (2002): Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd – limitující faktor současného lesnictví III. –Lesnická práce, 81, 1, 24–26. Hruška, J., Cienciala, E., Moravčík, P., Navrátil, T., Hofmeister, J. (2002): Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd – limitující faktor současného lesnictví IV. Lesnická práce, 82, 2, 61–63. Hruška, J., Kohler, S., Laudon, H., Bishop, K. (2003): Is a universal model of organic acidity possible: Comparison of the acid/base properties of dissolved organic carbon in the boreal and temperate zones. – Environmental Science and Technology, 37, 9, 1726–1730. Hruška, J., Krám, P. (2003): Modelling long-term changes in stream water and soil chemistry in catchments with contrasting vulnerability to acidification (Lysina and Pluhuv Bor, Czech Republic). Hydrology and Earth System Sciences, 7, 525–539. Hruška, J., Krám, P., Bishop, K. (2002): Streamwater recovery from acidification in the Black triangle. 3) Modeling of long-term changes in two small catchments with contrasting vulnerability. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, p. 96. Hruška, J., Krám, P., Krásný, J., Šantrůček, J. (2003): International Conference on Groundwater in Fractured Rocks – Guide Post-Conference Excursion to the Western Bohemia (Czech Republic), 20–22 September 2003, 25. Prague. 33


Hruška, J., Moldan, F., Krám, P. (2002): Recovery from Acidification in Central Europe – Observed and Predicted Changes of Soil and Streamwater Chemistry in the Lysina catchment, Czech Republic. Environmental Pollution 120, (2): 261–274. Hubatka, F., Petrová, P., Šikula, J. (2002): Definition of delta body in the northern closure ot the Vienna Basin (Sarmatian, Czech Republic). – Paleogeographical, paleoecological, paleoclimatological development of Central Europe. Institute of Geology, Slovak Academy of Science, Bratislava, p. 56. Husain, V., Khan, H., Germann, K., Žák, K. (2002): Geochemical investigations of stratabound Gunga barite deposit of Khuzdar (Balochistan), Pakistan. – Resource Geology 52, (1): 49–58. Chlupáč, I., Vacek, F., Vorel, T. (2002): První mezinárodní stratotyp hranice silur–devon, Geologická exkurze do okolí Radotína, Karlštejna a Suchomast. – Exkurze České geologické společnosti 10. Česká geologická služba, Praha. Chlupáčová, M., Skácelová, Z. (2002): Seismická anizotropie hornin (Západní Čechy). – Laboratorní a terénní bádání v seismologii a inženýrské geofyzice. Ústav Geoniky AV ČR, Ostrava, 119–123. Chlupáčová, M., Skácelová, Z., Nehybka, V. (2003): P-Wave anisotropy of rocks from the seismic area in Western Bohemia. – Journal of Geodynamics, vol. 35, 45–57. Elsevier. Janoušek, V., Braithwaite, C.J.R., Bowes, D.R. (2002): Significance of magma mixing in the genesis of early Hercynian calc-alkaline granitoids – integrated petrologic and geochemical study from western part of the Sázava intrusion, Central Bohemian Pluton, Czech Republic – In: Poli G., Peccerillo A., Perugini D. (eds) Proceedings of an international workshop Interaction Between Mafic and Felsic Melts in Orogenic Suites: Dynamics of Processes, Nature of End-Members, Effects, September 14–15, 2002. University Perugia, Isola d’Elba, pp. 29–30. Janoušek, V., Farrow, C.M., Erban, V. (2003): GCDkit: new PC software for interpretation of whole-rock geochemical data from igneous rocks. – Geochimica et Cosmochimica Acta, 67, 18, 186. Janoušek, V., Finger, F. (2003): Whole-rock geochemistry and genesis of the granulites from the Gföhl Unit (Moldanubian Zone of the Bohemian Massif, Austria and Czech Republic). – Geological Survey of Japan Interim-Report. Hutton Symposium V, The Origin of Granites and Related Rocks, Toyohashi, Japan 2003, Abstract with Program, 29, 57. Tsukuba Janoušek, V., Gerdes, A. (2003): Timing the magmatic activity within the Central Bohemian Pluton, Czech Republic: conventional U–Pb ages for the Sázava and Tábor intrusions and their geotectonic significance. – Journal of the Czech Geological Society, 48, 1–2, 70–71. Janoušek, V., Hladil, J., Frýda, J., Slavík, L., Šmíd, J. (2002): Strontium chemostratigraphy of carbonate sediments – pilot study of Silurian and Devonian brachiopods from the Prague Basin. – Proceedings of an international conference Pangeo Austria, June 28–30, 2002, Salzburg, Austria. Österreichische Geologische Gesellschaft and Institut für Geologie und Paläontologie, Univeristät Salzburg, Salzburg, 86–86. Janoušek, V., Holub, F.V., Gerdes, A. (2003): K-rich magmatism in the Moldanubian Unit, Bohemian Massif – a complex story featuring variably enriched lithospheric mantle melts and their interaction with the crust. – Geolines, 16, 48–49. Janoušek, V., Vrána S., Erban V. (2002): Petrology, geochemical character and petrogenesis of a Variscan post-orogenic 34

granite: case study from the Ševětín Massif, Moldanubian Batholith, Southern Bohemia. – Journal of the Czech Geological Society, 47, 1–2, 1–22. Janoušek, V., Vrána, S., Erban, V. (2002): Petrogenesis and geodynamic significance of peraluminous post-orogenic granites: Ševětín Massif, Moldanubian Batholith. – Proceedings of an international conference Pangeo Austria, June 28–30, 2002, Salzburg, Austria. Österreichische Geologische Gesellschaft and Institut für Geologie und Paläontologie, Univeristät Salzburg, Salzburg, p. 86. Janoušek, V., Vrána, S., Erban, V. (2002): Petrology, geochemistry and petrogenesis of a post-orogenic Variscan granite: Ševětín Massif, Moldanubian Batholith. – Geolines, 14, 39–40. Janoušek, V., Vrána, S., Finger, F. (2003): Whole-rock geochemical and mineralogical constraints on the genesis of the metaigneous Variscan lower crust in Central Europe – case study of the Lišov granulite Massif, Southern Bohemia. – Journal of the Czech Geological Society, 48, 1–2, 72–73. Jenkins, A., Camarero, L., Cosby, B.J., Ferrier, R.C., Forsius, M., Helliwell, R.C., Kopáček, J., Majer, V., Moldan, F., Posch, M., Rogora, M., Schöpp, W., Wright, R.F. (2003): A modelling assessment of acidification and recovery of European surface waters. –Hydrology and Earth System Sciences, 7, 4, 447–455. Jenkins, A., Larssen, T., Moldan, F., Hruška, J., Krám, P., Kleemola, S. (2003): Dynamic modelling at ICP-IM sites: model testing against observations and uncertainty. – The Finnish Environment, 637, 38-39. Jenkins, A., Larssen, T., Moldan, F., Hruška, J., Krám, P., Kleemola, S. (2003): Dynamic modelling at integrated monitoring sites – Model testing against observations and uncertainty. – The Finnish Environment, 636, 37 pp. Jiang, S. Y., Buriánek, D., Novák, M. (2003): Locality No. 7 Lavičky near Velké Meziříčí. – LERM 2003 – Field trip guidebook, 53–60. Kadlec, J., Schnabl, P., Pruner, P., Lisá, L., Žák, K., Hlaváč, J. (2003): Paleomagnetické datování sedimentů v jeskyních Českého krasu. – Český kras, 29, 1, 21–25. Kadlec, J., Táborský, Z. (2002): Terciérní jeskynní sedimenty v lomu Malá dohoda u Holštějna v Moravském krasu. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v Roce 2001, 9, 30–33. Kadlecová, R., Bůzek, F., Kněžek, M. (2003): Zanieczyszczenie wód podziemnych związkami azotowymi na obszarze Pragi – zastosowanie izotopów 15N i 18O. – Przeglad geologiczny. XIII Ogólnopolska Konferencja Naukowa nt. Chemizm opadów atmosferycznych, wód powierzchniowych i podziemnych, 51, 11, 972. Warszawa Kadlecová, R., Čurda, S., Bůzek, F., Šanda M. (2003): Využití izotopových analýz pro ověření zdrojů kontaminace dusíkatými látkami v modelovém území severní části třeboňské pánve. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 166–168. Kadlecová, R., Holásek, O. (2002): Nový pohled na genezi kvartérních sedimentů vyplňujících údolí mezi Libodřicemi a Kocandou. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 135–136. Kirchner, K., Krejčí, O. (2002): Slope movements in the Flysch Carpathians of eastern Czech Republic triggered by extreme rainfalls in 1997: a case study. – Physics and Chemistry of the Earth, 27, 36, 1567–1576. Kirchner, K., Krejčí, O. (2002): Slope deformations and their significance for relief development in the middle part of the Outer Western Carpathians. – Moravian Geographical Reports, 10, 2, 10–19.


Klomínský, J. et al (2003): EDZ (excavation disturbed zone) twenty years after in Bedřichov water tunnel (Czech Republic). Poster for the European Commission Cluster Conference in Luxembourg Klomínský, J., Fediuk, F., Schovánek, P. (2003): Geologická pozice „nefritu“ v kontaktní obrubě tanvaldského granitu v severních Čechách. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 26–28, ČGS, Praha. Klomínský, J., Táborský, Z. (2003): Nález křemenných žil s wolframitem a kasiteritem v exokontaktu tanvaldského granitu u Liberce v severních Čechách. – Uhlí, rudy, geologický průzkum, 51/45, 8/10, 28–30. Praha. Klomínský, J., Táborský, Z. (2003): Wolframitové zrudnění u jižního okraje Tanvaldského granitu v severních Čechách. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 169–170, ČGS, Praha. Kohler, S., Hruška, J., Jonsson, J., Lovgren, L., Lofts, S. (2002): Evaluation of different approaches to quantify strong organic acidity and acid-base buffering of organic-rich surface waters in Sweden. – Water Research 36, (18): 4487–4496. Koller, F., Breiter, K. (2003): Variation of Li-, Be-, Rb-, and Sn-contents in micas from Variscan granites of the South Bohemian Pluton. – LERM 2003 International symposium on Light Elements in Rock-forming Minerals, Book of Abstracts, 40–41, Masarykova universita Brno, Brno. Kopáček, J., Cosby, B.J., Majer, V., Stuchlík, E., Veselý, J. (2003): Modelling reversibility of central European mountain lakes from acidification: Part II – the Tatra Mountains. – Hydrology and Earth System Sciences, 7, 4, 510–524. Kopáček, J., Fott, J., Hejzlar, J., Majer, V., Stuchlík, E., Veselý, J., Vrba, J. (2003): Obnovit či neobnovit přečerpávání vody do Černého jezera? – Vodní hospodářství, 3, 65–67. Kopáček, J., Kaňa, J., Šantrůčková, H., Porcal, P., Hejzlar, J., Picek, T., Veselý, J. (2002): Physical, chemical, and biochemical characteristics of soils in watersheds of the Bohemian Forest lakes: I. Plešné Lake. – Silva Gabreta, 8, 43–66. Kopáček, J., Kaňa, J., Šantrůčková, H., Porcal, P., Hejzlar, J., Picek, T., Veselý, J. (2002): Physical, chemical, and biochemical characteristics of soils in watersheds of the Bohemian Forest lakes: II. Čertovo and Černé lakes. – Silva Gabreta, 8, 67–93. Kopáček, J., Stuchlík,E., Veselý, J., Schaumburg, J., Anderson, I.C., Fott, J., Hejzlar, J., Vrba, J. (2002): Hysteresis in reversal of central European mountain lakes from atmospheric acidification. – Water Air Soil Pollut: Focus 2, 91–114 Kraft, P., Budil, P., Fatka, O., Kraft, J., Mergl, M., Marek, J., Bruthansová, J. (2003): Fossil assemblages from the Middle Ordovician Šárka Formation at Praha – Červený vrch (Prague Basin, Barrandian area). – Bulletin of the Geosciences, 78, 2, 99–101. Krám, P., Hruška, J. (2002): Monitoring and modeling of long-term changes in streamwater chemistry in two small catchments with contrasting vulnerability to acidification. – Interdisciplinary approaches in small catchment hydrology: monitoring and research. International Conference convened by the European Network of Experimental and Representative Basins (ERB). Institute of Hydrology, Slovak Academy of Sciences, Bratislava, 115–117. Krám, P., Hruška, J. (2003): Kladská a Mnichov – long-term hydrochemical changes in two catchments with contrasting vulnerability to acidification. – Post-conference excursion to Western Bohemia (Czech Republic), 20-22 September 2003. International Association of Hydrogeologists Conference on

Groundwater in Fractured Rocks, Prague. J. Šantrůček (editor), 21–25, Karlova Univerzita, Praha. Krám, P., Hruška, J., Bishop, K. (2003): Monitoring and modelling of long-term changes in the streamwater chemistry of two small catchments with contrasting vulnerability to acidification. – IHP-VI Technical Documents in Hydrology No 67. Interdisciplinary approaches in small catchment hydrology: monitoring and research. 9th Conference of the European Network of Experimental and Representative Basins, 197–202. UNESCO, Paris. Krám, P., Hruška, J., Majer, V. (2002): Streamwater recovery from acidification in the Black Triangle 2. Monitoring of long-term changes in two small catchments with contrasting vulnerability. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, p. 124. Krásný, J., Buchtele, J., Čech, S., Hrkal, Z., Jakeš, P., Kobr, M., Mls, J., Šantrůček, J. Šilar J., Valečka, J. (2003): Hydrogeologie polické křídové pánve: hydrogeologie využívání a ochrany podzemních vod. – Sborník geologických věd, Hydrogeologie, inženýrská geologie, 3–100. Praha. Krejčí, O., Baroň, I., Bíl, M., Hubatka, F., Jurová, Z., Kirchner, K. (2002): Slope movements in the Flysch Carpathians of Eastern Czech Republic triggered by extreme rainfalls in 1997: a case study. – Physics and Chemistry of the Earth, 27, 36, 1567–1576. Krejčí, O., Bíl, M., Jurová, Z., Kirchner, K., Hubatka, F. (2002): Some examples of deep-seated landslides in the Flysch Belt of the Western Carpathians. – In Rybář, J., Stemberk, J., Wagner, P., eds.: Landslides, 373–380. A. A. Balkema Publishers, Lisse, Netherlands. Krejčí, O., Bíl, M., Jurová, Z., Rybář, J. (2002): Slope instability hazard evaluation in the Flysch Western Carpathians (Czech Republic). – In McInnes, R. G., Jakeways, J., eds., Instability Planning and Management. 305–312. Thomas Telford Publishing. London. Krejčí, O., Hubatka, F., Sedlák, J. (2002): Structure of the West Carpathians Flysch Belt and its Fundament. – Geologica Carpathica, 53, Special Issue, 121–123. Kříbek, B. (2002): Weathering of fossil organic matter in spoil banks and tips of coal mines: Remediation aspects. – 11th Quadrennial IAGOD Symposium and Geocongress 2002, Extended Abstracts. Geological Survey of Namibia, Windhoek, 56–57. Kříbek, B. (2003): Report of the Czech IAGOD National Group for 2002. – IAGOD Newsletter, 55–56. Trondheim Kříbek, B., Hladíková, J., Holeczy, D. (2002): Anhydrite-bearing rocks from the Rožná district (Moldanubian Zone, Czech Republic): High grade metamorphosed exhalite? – Mineralium Deposita, 37, 5, 465–479. Kříbek, B., Pašava, J., Majer, V., Knésl, I., Rambousek, P., Nyambe, I., Mwale, M. (2003): Use of geochemical mapping for the evaluation of environmental impacts of mining in the Zambian Copperbelt. – Mineral Exporation and Sustainable Development, 33–36, Millpress Rotterdam. Kříbek, B., Sulovský, P., Pudilová, M., Hájek, A., Holeczy, D. (2002): Retrograde-metamorphic and hydrothermal alterations at the Rožná uranium deposit (Moldanubian Zone, Czech Republic). – In: Kříbek B. (ed.) Uranium Deposits: From their genesis to their environmental aspects. Czech Geological Survey, Prague, 65–68. Kříbek, B., Žák, K., Dobeš, P., Pudilová, M., Zimák, J., Sulovský, P., Leichmann, J., Hájek, A., Holeczy, D. (2002): 35


Retrográdně-metamorfní a hydrotermální alterace hornin na uranovém ložisku Rožná (strážecké moldanubikum) a jejich datování. – In: Přikryl R., Pertold Z. (eds.) Česká ložisková geologie na počátku 3. tisíciletí – seminář při příležitosti 80. narozenin Prof. Pouby, 100. výročí narození Prof. Koutka a 50. výročí ustavení katedry Ložiskové geologie na PřF UK. Přírodovědecká fakulta UK, Praha, str. 65. Kříbek, B., Žák, K., Pudilová, M., Sulovský, P., Hájek, A., Holeczy, D. (2002): Geochemistry and timing of alterations un the Late Variscan shear zone-hosted hydrothermal uranium deposit of Rožná. – 11th Quadrennial IAGOD Symposium and Geocongress 2000, Extended Abstracts. Geological Survey of Namibia, Windhoek, p. 25. Kříbek, B., Žák, K., Sulovský, P., Pudilová, M., Zimák, J., Hájek, A., Holeczy, D. (2002): Retrográdně-metamorfní a hydrotermální alterace hornin na uranovém ložisku Rožná. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 44–46. Kříž, J., Degardin, J.-M., Ferretti, A., Hansch, W., Gutiérrez Marco, J. C., Paris, F. Piçarra d-Almeida, J. M., Robardet, M., Schönlaub, H-P. & Serpagli, E. (2003): Silurian stratigraphy and paleogeography of north Gondwanan and Perunican Europe. – New York State Museum Bulletin, 493, 105–178. Kukal, Z. (2003): Anthropogenic vs. geogenic mass movement – Czech case history. – Krystalinikum, 29, 23–30. Kukal, Z. (2003): Geologové České geologické služby, jejich dílo a život. – Česká geol. služba. Lehnert, O., Frýda, J., Buggisch, W., Manda, Š. (2003): A first report of the Ludlow Lau event from the Prague Basin (Barrandian, Czech Republic). – Proceeding of the Field Meeting of the Subcommission on Silurian Stratigraphy, Serie Correlación Geológica, 18, 139–144 . Lesniak, P.M., Lacka, B., Krajewski, K.P., Zawidski, P., Hladíková, J. (2003): Extreme sulfur isotopic fractionation between sulfate of carbonate fluorapatite and authigenic pyrite in the Neocomian sequence at Wawal, Central Poland. – Chemical Geology, 200, 3–4, 325–337. Lhotský P., Morávek P., Štědrá V., (2003, eds.): Zlato na Novoknínsku: průvodce naučnými stezkami/Gold in the Nový Knín Area. – Český klub zlatokopů Praha, ČGS Praha, MU Nový Knín a Hornické muzeum Příbram, ISBN 80-239-0945-2, 111p. Lischeid, G., Buttcher, H., Krám, P., Hruška, J. (2002): Comparative analysis of hydrochemical time series of adjacent catchments by process-based and data-oriented modelling. – Water resources and environmental research, Vol. 2. Matter and particle transport in surface and subsurface flow. Technical University Dresden, Dresden, 237–241. Lorencová, M. (2003): Šumavská sladkovodní společenstva thecamoeb (Testacea). – Sborník vědeckých prací vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Řada hornicko-geologická, mimořádné číslo, 49, 101–102. Lorz, C., Hruška, J., Krám, P. (2003): Modeling and monitoring of long-term acidification in an upland catchment of the Western Ore Mountains, SE Germany. – Science of the Total Environment, 310, (1–3), 153–161. Majer, V., Cosby, B.J., Kopáček, J., Veselý, J. (2003): Modelling Reversibility of Central European Mountain Lakes from Acidification: Part I – The Bohemian Forest. – Hydrology and Earth System Sciences, 7, 4, 494–509. Majer, V., Krám, P. (2003): Changes in Stream Water Concentrations of Arsenic and Beryllium in the Western Part of the Czech Republic between 1991 and 2001. – 7th International 36

Conference on the Biogeochemistry of trace Elements. Conference proceedings. Volume 1, 64–65. SLU service, Uppsala. Majer, V., Krám, P., Hruška, J. (2002): Streamwater recovery from acidification in the Black Triangle 1. Regional changes in the Slavkov Forest, Czech Republic between 1991 and 2001. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, p. 146. Malý, K., Dobeš, P. (2002): Mineralogie polymetalických rudních výskytů u Maršova a Javůrku (svratecká klenba moravika). – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 87, 1, 75–85. Mihaljevič, M., Poňavič, M.,; Ettler, V., Šebek, O. (2003): A comparison of sequential extraction techniques for determining arsenic fractionation in synthetic mineral mixtures. – Analytical and Bioanalytical Chemistry, 377, 4, 723–729. Michel, R.L., Novák, M., Štěpánová, M. (2002): Use of sulphur35 to study rates of migration of atmospheric sulphate at Jezeri Catchment, Czech Republic. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, p. 154. Mikšová, J. (2002): Radon in rock types of the Czech Republic. – In: Niebuhr B. (ed.) GEO 2002 – Planet Erde:Vergangenheit, Entwicklung, Zukunft. Schriftenreihe der Deutschen geologischen Gesellschaft, 21. Hannover, p. 241. Mikšová, J. (2002): The use of GIS in radon risk prediction. – Seventh International Symposium Natural Radiation Environment (NRE-VII), Book of Abstracts. National Technical University of Athens, p. 397. Mikšová, J., Barnet, I. (2002): Geological support to the National Radon Programme (Czech Republic). – Bulletin of the Czech Geological Survey, 77, 1, 13–22. Mikšová, J., Barnet, I. (2003): Radon data processing and outputs for the needs of State Office for Nuclear Safety (according to the Czech Radon Programme). – 7th International Conference on Gas Geochemistry, 68–69. Copernicus GmbH, Berlin. Mikšová, J., Barnet, I. (2003): Radon data processing and outputs for the needs of the State Office for Nuclear Safety (according to the Czech Programme. – Abstract. 7th international conference on gas geochemistry. Abstract Book, 52. Copernicus GmbH, Katlenburg-Lindau. Mixa, P., Aichler, J., Hanžl, P., Pecina, V. (2003): Bazické metavulkanity ve vrtu Jarda-10, jižní část vrbenské skupiny, Jeseníky. – Sborník abstraktů semináře Moravskoslezské paleozoikum, 6. 2. 2003, Olomouc. Mixa, P., Buriánková, K., Malý, K., Leichmann, J. (2003): The Carbonatization of Blastomylonites-an Example from the Oskava Block, Jeseníky Mts. Geolines, 16, 73. Mixa, P., Nývlt, D. (2003): Initiation of the Antarctic geological research programme of the Czech Republic. Antarctic Contributions to Global Earth Science, Programme and Abstracts, Terra Nostra, 234-235. Berlin. Mixa, P., Žáček, V., Večeřa, J., Aichler, J., Nývlt, D., Pecina, V., Skácelová, Z. (2003): The project of the geological mapping 1 : 25 000 in Jeseníky Mts. – its outputs and products. – Geolines, 16, 74. Praha. Mlčoch, B. (2002): Digital Elevation Model of the Crystalline Basement, NW Bohemia. In: Ulrych J. et al. (eds.) Hibsch 2002 Symposium, Excursion Guide – Abstracts. Czech Geological Survey, Prague, 28, 94. Mlčoch, B. (2003): Character of the Contact between the Saxothuringian and Teplá-Barrandian Unit. – Geolines, 16, 75. Praha.


Mlčoch, B. (2003): Problematika regionální příslušnosti krystalinika České brány k saxothuringiku. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 31–32. Mlčoch, B., Martínek, K. (2002): Tectonosedimentary Evolution of NW Bohemia based on the Digital Elevation Model of Crystalline Basement and Upper Palaeozoic Strata: Preliminary Results. – Geolines 14, 67–68. Praha. Moller, P., Pačes, T., Dulski, P., Morteani, G. (2002): Anthropogenic Gd in surface water, drainage system, and the water supply of the city of Prague, Czech Republic. –Environmental Science & Technology 36, (11): 2387–2394. Mrázová, Š. (2003): Effect of Elemental Composition of Fe-Ti Oxides on their Thermomagnetic Curves. – Geolines, 16, 76. Praha. Mrázová, Š., Skála, R. (2002): Fe-Spinelides in Young Volcanics of the České Středohoří Mts. In: Ulrych J. et al. (eds.) Hibsch 2002 Symposium, Excursion Guide – Abstracts. Czech Geological Survey, Prague, p. 118. Mrázová, Š., Skála, R. (2002): Fe-Ti Oxides in Selected Volcanic Rocks of the České Středohoří Mts. – Geolines, 14, 69. Mrázová, Š., Šalanský, K. (2002): Neovulkanity v okolí Liberce, jejich geofyzikální indikace a regionálně-geologický význam. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 36–39. Müller, A., Kronz, A., Breiter, K. (2002): Trace elements and growth patterns in quartz: a fingerprint of the evolution of the subvolcanic Podlesí granite system (Krušné hory Mts., Czech Republic). – Bulletin of Czech Geological Survey, 77, 2, 135– 145. Müller, A., Seltmann, R., Breiter, K. (2003): Quartz and feldspar fabrics in igneous rocks of the Eastern Erzgebirge Pluton (Germany, Czech republic): evidence of multiple magma mixing. – Journal of the Czech Geological Society, 48, 95. Müller, V., red. (2002): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 13-33 Benešov. – Česká geologická služba Praha. Müller, V., red. (2002): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 14-12 Deštné v Orlických horách. – Česká geologická služba Praha. Müller, V., red. (2002): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 25-12 Hranice. – Česká geologická služba Praha. Müller, V., red. (2002): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 12-12 Louny. – Česká geologická služba Praha. Müller, V., redaktor (2002): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 23-11 Vlašim. – Česká geologická služba Praha. Müller, V., red. (2002): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 32-12 Volary. – Česká geologická služba Praha. Müller, V., red. (2002): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 34-11 Znojmo. – Česká geologická služba Praha. Müller, V., red. (2002): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 12-11 Žatec. – Česká geologická služba Praha. Müller, V., redaktor (2002): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku

1 : 50 000, listy 33-22 Vranov nad Dyjí a 33-24 Hnanice. – Česká geologická služba Praha. Müller, V., red. (2003): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 34-13 Dyjákovice. – Česká geologická služba Praha. Navrátil, T., Kurz, D., Hruška, J., Krám, P. (2002): Application of dynamic acidification models to a pair of heavily polluted catchments in the western Czech Republic – comparing MAGIC and SAFE predictions. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, p. 167. Navrátil, T., Vach, M., Norton, S.A., Skřivan, P., Hruška, J., Maggini, L. (2003): Chemical response of a small stream in a forested catchment (central Czech Republic) to a short-term in-stream acidification. – Hydrology and Earth System Sciences, 7, 3, 411–423. Nehyba, S., Petrová, P. & Šikula, J. (2002): Facies Architecture of the southern part of the Carpathian Foredeep (Subsurface Data). – Molasse Meeting Vienna, 22-23. Vienna. Nekuda, V., red., (2002): Okres Vsetín. Rožnovsko-Valašskomeziříčsko-Vsetínsko. Vlastivěda moravská. 68. Svazek topografické řady. 1–964. Kapitola 1. Geologie, 1-48. English summary. (Eliáš M., Kirchner K., Krejčí O., Požár M.). Novák, M., Adamová, M., Milicic, J. (2003): Sulfur metabolism in polluted Sphagnum peat bogs: a combined 34S - 35S - 210Pb study. – Water, Air and Soil Pollution: Focus, 3, 1, 181–200. Novák, M., Bůzek, F. (2003): Carbon, nitrogen and sulfur isotope profiles through peat bogs and forest soils: environmental implications. – 5th International Symposium on Applied Isotope Geochemistry-Program and abstracts, 165–167, International Association of Geochemistry and Cosmochemistry, Australia. Novák, M., Bůzek, F. (2003): Carbon, nitrogen and sulfur isotope profiles through peat bogs and forest soils: environmental implications. 6th International Symposium on Environmental Geochemistry-Final programme and book of abstracts, 41. Edinburgh. Novák, M., Bůzek, F., Harrison, A. F., Přechová, E., Jačková, I., Fottová, D. (2003): Similarity between C, N and S stable isotope profiles in European spruce forest soils: Implications for the use of delta S–34 as a tracer. – Applied Geochemistry, 18, 5, 765–779. Novák, M., Emmanuel, S., Vile, M. A., Erel, Y., Veron, A., Pačes, T., Wieder, R. K., Vaněček, M., Štěpánová, M., Břízová, E., Hovorka, J. (2003): Origin of lead in eight Central European peat bogs determined from isotope ratios, strengths and operation times of regional pollution sources. – Environmental Science & Technology, 37, 437–445. Novák, M., Emmanuel, S., Vile, M. A., Erel, Y., Veron, A., Wieder, R.K. (2003): Sources of lead pollution in Central Europe over the past 200 years: is there a discrepancy between Pb isotope and flux data? – 5th International Symposium on Applied Isotope Geochemistry, 245–247. International Association of Geochemistry and Cosmochemistry, Australia. Novák, M., Emmanuel, S., Vile, M. A., Erel, Y., Veron, A., Wieder, R. K. (2003): The provenance of lead in Central European peat bogs. – 6th International Symposium on Environmental Geochemistry – Final Programme and Book of Abstracts, 43. Edinburgh. Novák, M., Kirchner, J. W. (2002): Sulfur isotopes in 13 small catchments after 13 years of decreasing air pollution. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem 37


Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, 172, Reading. Novák, M., Štěpánová, M., Bottrell, S.H. (2002): Behavior of sulfur isotopes in the atmosphere, forest soils and mosses across Europe. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, 173, Reading. Novák, M., Buriánek D. (2003): Distinctive compositional trends in Fe-rich tourmaline from granitic rocks; crystal-structural role Li and F. – LERM 2003 – Book of abstract, 20. Novák, M., Henry, D., Buriánek, D. (2003): Locality No. 3 Nedvědice II.- LERM 2003 – Field trip guidebook, 23–30. Novák, Z., Havlíček, P. (2002): Geologické mapování miocenních a kvartérních sedimentů na území listů 34-241 Holíč a 34-243 Tvrdonice v r. 2001. – Zpr.geol.Výzk. v Roce 2001, 57–59. Praha. Novák, Z., Havlíček, P., Švábenická, L., Vachek, M.(2002): Geologické mapování na listech Strážnice a Mlýnky. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 33–36. Praha. Novák, Z., Přichystal, A. (2002): Mapa geológico de León, (Nicaragua) 1 : 25 000. ČGS, Brno-León-Utrecht. (zadavatel platforma NEWS). Novák, Z., Přichystal, A. (2002): Mapa ingeniero-geológico de León (Nicaragua) 1 : 50 000. ČGS, Brno-León-Utrecht. (zadavatel platforma NEWS). Nützel, A., Frýda, J. (2003): Palaeozoic plankton revolution: Evidence from early gastropod ontogeny. – Geology, 31, 9, 829–831. Nývlt, D. (2002): Main advance directions and maximum extent of Elsterian ice sheet in the eastern part of the Šluknov Hilly Land, Northern Bohemia, Czechia. – Slovak Geological Magazine, 7, 3, 231–235. Nývlt, D. (2002): Paleogeografická rekonstrukce kontinentálního zalednění Šluknovského výběžku. – 8. Kvartér 2002. Katedra geologie a paleontologie, Přírodovědecká fakulta MU, Brno. Nývlt, D. (2003): Geomorphological aspects of glaciation in the Oldřichov Highland, Northern Bohemia, Czechia. – Acta Universitatis Carolinae - Geographica, 35, Supplement, 171 –183. Nývlt, D. (2003): Leitgeschiebestatistik glazifluvialer Sande und Kiese von Mníšek, Nordböhmen. – Archiv für Geschiebekunde, 4, 1, 49–60. Nývlt, D. (2003): Reconstruction of continental glaciation in the Oldřichov Highland: co-operation of geomorphology and other research methods. – Geomorfologický sborník 2, 171– 175. Západočeská univerzita, Plzeň Nývlt, D. (2003): Statistika vůdčích nordických souvků z mníšeckých glacifluviálních písků a štěrků. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2002, 93–97. Nývlt, D., Dudek, A. (2003): Ragunda granit z mníšeckých glacifluviálních písků a štěrků. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2002, 97–98. Nývlt, D., Evans, T., Catto, N., Rutter, N., Chlachula, J., Kovanda, J., Nývltová-Fišáková, M. (2003): Late Quaternary Loess-Paleosol succesion in southern Siberia: Implications for Northern Hemispheric climatic teleconnections. – 9. Kvartér 2003 - Sborník abstraktů, 14–15. Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty MU Brno, Moravské zemské muzeum Brno, Česká geologická společnost, Brno. Nývlt, D., Mixa, P. (2003): Paleogeografický vývoj Antarktického poloostrova během svrchního kenozoika. Geografie – Sborník České geografické společnosti., 108, 4, 245–260. 38

Nývlt, D., Opletal, M. (2002): Nové nálezy nordických hornin ve Šluknovském výběžku. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2001, 139-142. Nývlt, D., Valečka, J., Křelina, J. (2002): Zbytky paleogenního zarovnaného povrchu v okolí Pěnkavčího vrchu v Lužických horách. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 59–61. Ondruš, P., Skála, R., Císařová, I., Veselovský, F., Frýda, J., Čejka, J. (2002): Description and crystal structure of vajdakite, [(Mo+6O2 )2(H2O)2 As+32O5 ] . H2O – a new mineral from Jáchymov, Czech Republic. – American Mineralogist 87, (7): 983–990. Ondruš, P., Skála, R., Veselovský, F., Sejkora, J., Vitti, C. (2003): Cejkaite, the triclinic polymorph of Na4 [(UO2 )(CO3 )]3 – a new mineral from Jáchymov, Czech Republic. –American Mineralogist, 88, 4, 686–693. Ondruš, P., Vrána, S., Mašláň, M. (2002): Chemical composition and crystal structure refinement of schorl from the Lundazi pegmatite field, Zambia. – Bulletin of the Czech Geological Survey, 77, 1, 23–28. Opletal, M. (2002): Fault tectonic of the Lusatian Massif (Czech part). – Schriftenreihe der Deutschen Geologischen Gesellschaft, GEO 2002 Planet Erde: Vergangenheit, Entwicklung, Zukunft, Programm und Kurzfasungen, 21, 257–258. Würzburg. Opletal, M. (2003): Příkrovová stavba staroměstské skupiny. – Zpr. geol.výz. v Roce 2002, 32–34. Opletal, M. (2003): Tektonická melanž s ultrabaziky od Chrastic u Starého Města pod Sněžníkem. – Abstrakta konference “Moravské paleozoikum”. UP Olomouc. Opletal, M., Adamová, M. (2002): Geologické mapování lužického masivu na Šluknovsku v měřítku 1 : 25 000. Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 62–66. Opletal, M., Fediuk, F. (2003): Bazaltoidní explozivní brekcie s xenolity u Kytlice v okrese Česká Lípa – hlubinný „vrt“ do podloží křídy. – Časopis Národního muzea, 11, 169–173. Praha. Opletal, M., Mrázová, Š., Krentz, O., Walter, H., Brause, H., Hoth, K., Kozdrój, W., Cymerman, Z. (2002): Gelogická mapa 1 : 100 000 Lausitz-Jizera-Karkonosze s vysvětlivkami vyšla. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 66–68. Opletal, M., Skácelová, Z. (2003): Geodynamics of the Králický Sněžník Mts. – Acta Montana, Series A, 24, 131, 61–64. Orberger, B., Gallien, J.P., Pašava, J., Daudin, L., Pinti, D.L. (2003): Alkaline hydrothermalism in S-, rare metal and P-rich black shales. – Geochemica et Cosmochimica Acta, 67, 18, A364-A364, Suppl. 1. Orberger, B., Pašava, J., Gallien, J. P. (2002): Se, As, Mo, Pt, Au, Cd traces in framboidal pyrite, Ni-Fe and Zn-sulfides from Ni-Zn-Mo-PGE rich sulfide layers (Nick Property, Yukon, Canada): preliminary nuclear microprobe results. – 11th Quadrennial IAGOD Symposium and Geocongress 2002, Conference Programme – Sedimentary, Magmatic and Ore-forming Responses to Compressional and Tensional Tectonics: a Focus on Africa. Gelogical Society of Namibia, Windhoek, p. 37. Orberger, B., Pašava, J., Gallien, J. P., Daudin, L., Pinti, D. L. (2003): Biogenic and abiogenic hydrothermal sulfides: controls of rare metal distribution in black shales (Yukon Territories, Canada). – Journal of Geochemical Exploration, 78-9, 4, 559–563. Orberger, B., Pašava, J., Gallien, J. P., Daudin, L., Trocellier, P. (2003): Se, As, Mo, Ag, Cd, In, Sb, Pt, Au, Tl, Re traces in biogenic and abiogenic sulfides from Black Shales (Selwyn


Basin, Yukon Territories, Canada): A nuclear microprobe study. – Nuclear Instruments & Methods in Physics Research Section B-beam Interactions With Materials and Atoms, 210, 441–448. Orberger, B., Pašava, J., Gallien, J.P., Trocellier, P. (2002): Se, As, Mo, Pt, Au, Cd nuclear microprobe analyses in framboidal pyrites, Ni-Fe and Zn sulfides ‚Selwyn Basin, Yukon Territories, Canada). – 8th International Conference on Nuclear Microprobe Technology and Applications, Book of Abstracts. Takasaki, P3–32. Oszczepalski, S., Nowak, G.J., Bechtel, A., Žák, K. (2002): Evidence of oxidation of the Kupferschiefer in the Lubin-Sieroszowice deposit, Poland: implications for Cu-Ag, and Au-Pt-Pd mineralisation. – Geological Quarterly 46, 1, 1–3. Otava, J. (2002): Květnice nejen ametystová. – Minerál X., 288292, 2002/4, Brno Otava, J. (2002): Postavení mohelnického souvrství v paleozoiku Českého masivu. – Moravskoslezské paleozoikum 2002, abstrakta, 25–27, Brno Otava, J., Balák, I. (2002): Moravian Karst – Geology of the Protected Landscape Areas in the Czech Republic, ČGS, Praha Otava, J., Balák, I. (2002): Moravský kras – Geologie chráněných krajinných oblastí České republiky, ČGS Praha. Otava, J., Čopjaková, R., Sulovský, P. (2002): Drahanský kulm – odraz hlavních změn provenience v asociaci klastických granátů a těžkých minerálů. – Moravskoslezské paleozoikum 2002, abstrakta, 27–28, Brno Otava, J., Hladil, J., Petrová, P., Hladilová, Š: (2003): Nálezy badenských fosílií v jeskyni Svážná studna, Moravský kras – důsledky pro speleogenezi. – Geol.Výzk. Mor. Slez. v r. 2002, 25–26, Brno. Otava, J., Kahle, V. (2003): Svážná studna v Lažáneckém žlebu – geneze a hydrografická situace. SPELEOFÓRUM 2003, P. Bosák a J. Novotná ed., 5-7, Česká speleologická společnost. Pálenský, P., Tyráček, J. (2002): Geologické mapy 1 : 500 000. – in Mackovčin P., Jatiová M. a kol. (2002): Zlínsko. In Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 376 s. Pálenský, P., Dudek, A., Nývlt, D. (2002): Geologické mapy 1 : 500 000. – in Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko. In Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek III. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 331 s. Pálenský, P., Holásek, O. (2002): Geologické mapy 1 : 500 000. – in Faltysová H., Bárta F. a kol. (2002): Pardubicko. In Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 316 s. Pálenský, P., Dudek, A., Nývlt, D. (2002): Geologické mapy 1 : 500 000. – in Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Královéhradecko. In Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek V. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 410 s. Pálenský P., Nývlt, D. (2002): Geologické mapy 1 : 500 000. – in Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. a kol. (2002): Jihlavsko. In Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VII. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 528 s. Pálenský, P., Dudek, A., Holásek, O., Růžička, M. (2003): Geologické mapy 1 : 500 000. – in Šafář J. a kol. (2003): Olomoucko.

In Mackovčin P. a Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek VI. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 456 s. Pálenský, P., Dudek, A., Holásek, O. (2003): Geologické mapy 1 : 500 000. – in Albrecht J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In Mackovčin P. a Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek VIII. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. 808 s. Pašava, J. (2002): GEOCHIM 2002/UNESCO – Postgraduate certificated training course in geochemical exploration methods and their environmental applications. – Episodes, 25, 4, 277–278. Pašava, J. (2003): GEOCHIM 2003: Geochemical prospecting methods and their environmental applications. – SGA News, 16, 16–18. Geneve Pašava, J. (2003): The Society for Geology Applied to Mineral Deposits (SGA). – Episodes, 26, 4, 333–335. Pašava, J., Barnes, S. J., Vymazalová, A. (2003): The use of mantle normalization and metal ratios in identification of PGEs sources in various metal-rich black shales. – Mineralium Deposita, 38, 6, 775–783. Pašava, J., Bezuško, P., Komínek, E., Kříbek, B., Wenmenga, U. (2003): Zhodnocení energetického potenciálu černých břidlic republiky Burkina Faso a vlivu jejich spalování na životní prostředí – výsledky projektu v roce 2002 a závěrečná doporučení. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 211–213. Pašava, J., Jeník, J. (2002): IGCP No. 429 – Organics in Major Environmental Issues. – Geological Correlations, 30, 1, 75–82. Pašava, J., Kříbek, B., Dobeš, P., Vavřín, I., Žák, K., Delian, F., Tao, Z., Boiron, M. C. (2003): Tin-polymetallic sulfide deposits in the eastern part of the Dachang tin field (South China) and the role of black shales in their origin. – Mineralium Deposita, 38, 1, 39–66. Pašava, J., Kříbek, B., Wenmenga, U., Bezuško, P., Knésl, I. (2002): Zhodnocení energetického potenciálu černých břidlic republiky Burkina Faso a vlivu jejich spalování na životní prostředí. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 197–200. Pašava, J., Kříbek, B., Žák, K., Chaoyang Li, Hailin Deng, Jiajun Liu, Zhenmin Gao, Taiji Luo, Mingguo Zeng (2003): Environmental impacts of mining of Ni-Mo black shale hosted deposits (Zunyi region, Guizhou province, southwest China): An example of the study of potentially toxic elements in rocks, soils and crop plan. – Bulletin of Geosciences, 78, 3, 251–260. Pašava, J., Kříbek, B., Žák, K., Li Chaoyang, Deng Hailin, Zeng Mingguo (2003): Preliminary results of the study of toxic elements in soils and crop plants in areas of Ni-Mo black shale-hosted deposits (Zunyi region, south China). – Mineral Exploration and Sustainable Development, 53-56. Millpress, Rotterdam. Pašava, J., Kříbek, B., Žák, K., Li Chaoyang, Gao Zhenmin, Luo Taiji, Zheng Mingguo (2002): PGE-kovonosné černé břidlice v jižní Číně: mechanismus jejich obohacení a environmentální aspekty. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 193–196 . Pašava, J., Kříbek, B., Žák, K., Vymazalová, A., Poňavič, M., Li Chaoyang, Luo Taiji, Zeng Mingguo (2003): PGE kovonosné černé břidlice v jižní Číně: mechanismus jejich obohacení a environmentální aspekty. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 214-217. Pašava, J., Vavřín, I., Frýda, J., Janoušek, V., Jelínek, E. (2003): Geochemistry and mineralogy of platinum-group 39


elements in the Ransko gabbro–peridotite massif, Bohemian Massif (Czech Republic): – Mineralium Deposita, 38, 3, 298–311. Pašava, J., Vymazalová, A., Barnes, S.J. (2003): Can we use mantle normalization and metal ratios for identification of PGE sources in metal-rich black shales. – Mineral Exploration and Sustainable Development, 849-852. Millpress, Rotterdam. Patočka, F, Hladil, J., Pruner, P., Maštera, L., Otava, J., Gilíková, H. (2002): Variscan Diastrophic Siliciclastic Sediments of the Moravo-Silesian Zone (Bohemian Massif): Provenance and Palaeotectonic Setting. – Geophysical research abstracts, vol.4. Nice (Francie). Patočka, F., Hladil, J., Pruner, P., Maštera, L., Otava, J., Gilíková, H. (2002): Variscan Diastrophic Siliciclastic Sediments of the Moravo-Silesian Zone (Bohemian Massif): Provenance and Palaeotectonic Setting. – Geophysical research abstracts, vol.4. Nice Pecina, V., Aichler, J., Mixa, P., Žáček, V., Chlupáčová, M., Hanžl, P., Wilímský, D. (2003) : Metadolerites of the Vrbno Group and their origin, Jeseníky Mts. – Geolines, vol. 16., 80–82. Praha. Pertold, Z., Chvátal, M., Pertoldová, J., Zachariáš, J., Hromádko, J. (2002): Poruchy vozovkového betonu dálnice D11 způsobené reakcí alkálií s kamenivem (RAK). – Beton – technologie – konstrukce – sanace, 2, 21–24. Pertoldová, J., Pudilová, M. (2002): Petrologický výzkum grt-cpx-albitových hornin s magnetitem z krystalinika České brány, Žernoseky. – In: Přikryl, R., Pertold Z. (eds): Česká ložisková geologie na počátku 3. tisíciletí. Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 91–99. Petrová, P. (2002): Biostratigraphic and palaeoecologic evaluation of the Karpatian deposits in the borehole Nosislav-3 based on the study of foraminifers (Carpathian Foredeep, Czech Republic). – Geologica Carpathica, 53, CD verze. Bratislava. Petrová, P. (2002): Palaeoecology and biostratigraphy of Karpatian based on studies of foraminifers (Carpathian Foredeep, Czech Republic). – In: Michalík, J., Hudáčková, N., Chalupová, B. & Starek, D. (2002): Abstract book – ESSE WECA a Paleogeographical, paleoecological, paleoclimatical development of Central Europe, 59. Bratislava. Petrová, P. (2002): Výsledky studia intraklastů z pohledu mikropaleontologie na lokalitě Troskotovice. – Geol. výzk. Mor. Slez. v Roce 2001, 40-42. Brno. Petrová, P. (2003): Palaeoecological evaluation of the Karpatian sediments in the southern part of the Carpathian Foredeep (Czech Republic).- Abstracts Book, 22nd IAS Meeting of Sedimentology – Opatija 2003, 159. Opatija. Purkyňová E., Gilíková H., Jachowicz M., Filipiak (2003): Rostlinné zbytky ve vrtech ze spodního paleozoika (Morava). – Sborník abstraktů Moravskoslezské paleozoikum, 21–22. Olomouc. Puziewicz, J., Žáček, V. (2003): The Eastern part of the Žulová Pluton (NE Bohemian Massif) a review. – Miner. Soc of Poland, spec. pap., Vol. 23, 192–195. Wroclaw. Rapprich, V. (2003): Analcimizované leucity a Ti-flogopit Doupovských hor. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 180–182 Rapprich, V. (2003): Succession of Lava Flows of Úhošť Hill in Relation to the History of Magma Reservoir. – Geolines, 16, 88–89. Praha. Rohr, D. M., Blodgett, R. B., Frýda, J. (2003): New Silurian murchisoniid gastropods from Alaska and a review of the genus 40

Coelocaulus. – Short Notes on Alaska Geology, Professional Report 120, 87–93, Anchorage. Rohr, D. M., Frýda, J., Blodgett, R. B. (2003): Alaskadiscus, a new bellerophontoidean gastropod from the Upper Ordovician of the York and Farewell terranes of Alaska. – Short Notes on Alaska Geology, Professional Report 120, 95–99, Anchorage. Růžičková, E., Růžička, M., Zeman, A., Kadlec, J. (2003): Kvartérní klastické sedimenty České republiky. Struktury a textury hlavních genetických typů. – 160 str. ČGS Praha Sedlák, J., Gnojek, I., Hanák, J., Hubatka, F., Krejčí, O., Franců J., Šikula, J., Mrlina, J. (2002): Czech national project to promote co-operation among Poland, the Slovak Rebublic, the Czech Republic and Ukraine in the Carpathians. – In the Carpathian Geodata International Conference, Yaremcha, Ukraine, May 27–31, 2002. Naukovij Visnik Ivano-Frankivskogo Techničeskogo Universitetu nafti i gaza, Specvipusk 3, 4, 87–91. Seifert, A. (2003): Zhodnocení ložisek sklářských surovin v Namibii. – Uhlí – Rudy – Geologický průzkum, 10, 6, 24–28. Praha Seifert, A., Vrána, S. (2003): Sangu garnet deposit, Eastern Province, Zambia. – Bulletin of Geosciences, 78, 1, 3–8. Seifert, A., Žáček, V., Vrána, S., Pecina, V., Knésl, I. (2002): Projekt zahraniční spolupráce Českého geologického ústavu „Zambie 2001“. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 200–202. Sejkora, J., Čejka J., Gabašová, A., Jindra, J. (2002): Výskyt uranospinitu na rozvážené haldě šachty 16 (Příbram-Háje). – Bull. min.-petr. odd. Nár. muz., 10, 273–278. Shanley, J. B., Krám, P., Hruška, J., Bullen, T., D. (2002): A biogeochemical comparison of two well-buffered catchments with contrasting histories of acid deposition. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstracts. University of Reading, Reading, p. 213. Schovánek, P. (2003): Proterozoické parametamorfity altenberské kry. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2002, 38–39. Skácelová, Z., Mlčoch, B. (2002): 3D projection and interpretation of earthquakes in the Western Bohemia area. In: Ulrych J. et al. (eds.) Hibsch 2002 Symposium, Excursion Guide – Abstracts. Czech Geological Survey, Prague, p. 108. Skácelová, Z., Šrámek, J. (2003): The geophysical data and their importance in detailed geological mapping (Jeseníky area). – On the geodynamics of the Sudeten and adjacent areas. Abstracts, 19. IRSM AS CR, Praha. Skála, R. (2002): Chromian troilite from the Vicenice octahedrite. – Meteoritics and Planetary Science 37, 7, A132. Skála, R. (2002): Shock-induced phenomena in limestones in the quarry near Ronheim, the Ries Crater, Germany. – Bulletin of the Czech Geological Survey, 77, 4, 313–320. Skála, R., Drábek, M. (2002): Powder data for synthetic analogue of a mineral nickelphosphide. – Powder Diffraction, 17, 4, 322–325. Skála, R., Drábek, M. (2003): Nickelphosphide from the Vicenice octahedrite: Rietveld crystal structure refinement of synthetic analogue. – Mineralogical Magazine, 67, 4, 783–792. Skořepa, J., Skořepová, I., Remenárová, D., Kodeš, V., Kadlecová, R. (2002): Groundwater vulnearability maps in the Czech Republic – a slightly different approach. – Pangeo Austria, June 28–30, 2002, Salzburg, Austria. Österreichische Geologische Gesellschaft and Institut für Geologie und Paläontologie, Univeristät Salzburg, Salzburg, A195–167; A195–168. Skupien, P., Vašíček, Z., Švábenická, L. (2003): Typový profil hradišťského souvrství v Nové Dědině u Frýdlantu n. O. (slezská jednotka, vnější Západní Karpaty, Česká republika). – Sborník


vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Řada hornicko-geologická, Monografie 8, 45–52, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostrava. Smolíková, L., Havlíček, P. (2002): Kvartérně geologické a paleopedologické poměry u Žeravic a Martinic. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2001, 146–147. Soukupová, J., Žák, K., Přikryl, R. (2002): Isotopic composition of salt efflorescence from the non-carbonate arenites exposed in rock cities of the Bohemian Cretaceous Basin (Czech Republic). –Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, 218. Stárková, M. (2002): Strukturně-tektonická stavba jižní části plzeňské pánve. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 71–73. Stárková, M., Táborský, Z. (2003): Těžké minerály z terciérních a karbonských sedimentů na listu 11-444 Nýřany. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 184–186. Suchý, V., Dobeš, P., Filip, J., Stejskal, M., Zeman, A. (2002): Conditions for veining in the Barrandian basin (Lower Palaeozoic), Czech Republic: Evidence from fluid inclusion and apatite fission track analysis. – Tectonophysics, 348, (1–3): 25–50. Svobodová, J., Drábek, M., Svojtka, M., Böhmová, V. (2003): Testing of feldspar cooling geospeedometer – Experimental study. – Geochemica et Cosmochimica Acta, 67, 18, A462–A462, Suppl. 1. Svobodová, M., Hradecká, L., Skupien, P., Švábenická, L. (2002): Mikrofosilie z pelitických uloženin štramberské oblasti (Vnější Západní Karpaty). – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 105–109. Svobodová, M., Hradecká, L., Skupien, P., Švábenická, L. (2003): Sporomorfy, dinoflageláti, foraminifery a vápnitý nanoplankton albsko-cenomanského stáří ze Štramberka a Bystré (slezská jednotka, vnější Západní Karpaty). – Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava,Řada hornicko-geologická,mimořádné číslo k 4. paleontologickému semináři, roč. XLIX, 50–51. Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Ostrava. Svobodová, M., Hradecká, L., Skupien, P., Švábenická, L. (2003): Další informace o výzkumu mikrofosilií ze štramberské oblasti (slezská jednotka, Západní Karpaty). – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2002, 147–149. Šafanda, J., Suchý, V., Sýkorová, I., Stejskal, M., Filip, J., Machovič, V., Borecká, I., Dobeš, P. (2003): Tepelná historie sedimentárních pánví České republiky a její vztah k tektonickým procesům. – Acta Montana IRSM AS CR, Series AB, 128, 11, 115–124. Šafanda, J., Suchý, V., Sýkorová, I., Stejskal, M., Filip, J., Machovič, V., Borecká, I., Dobeš, P. (2003): Thermal history of sedimentary basins of the Czech Republic and its relation to tectonic processes. – Acta Montana IRSM AS CR, Series AB, 128, 11, 45–54. Šikula J., Nehyba S. (2003): Litofaciální analýza miocenních sedimentů jižní části karpatské předhlubně na základě podpovrchových dat. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v Roce 2002, Brno. Šimůnek, Z. (2002): Floral contribution to the problem of the Carboniferous/Permian boundary in the Boskovice Furrow (graben) in Moravia. – Workshop: Oberkarbon-Untertrias in Zentraleuropa: Prozesse und ihr Timing. TU Bergakademie Freiberg, Geologisches Institut, Freiberg, 30–32. Šimůnek, Z. (2003): Fytopaleontologické výzkumy v boskovické brázdě. – Zpr.geol.Výzk. v Roce 2002, 150-151.

Šimůnek, Z. (2003): Nové paleontologické výzkumy v boskovické brázdě. Problematika geologické stavby uhelných ložisek ve velkých hloubkách (VI), 61-65. – Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, Oslavany. Šimůnek, Z., Bek, J. (2003): Noeggerathiaceae from the Carboniferous basins of the Bohemian Massif. – Review of Palaeobotany and Palynology, 125, 3-4, 249-284. Šimůnek, Z., Cleal, Ch. (2002): The taxonomy of middle Westphalian medullosalean foliage known as ‚Alethopteris grandinioides early form‘ from the Central and Western Bohemian basins. – Věstník Českého geologického ústavu, 77, 1, 61–64. Šimůnek, Z., Prouza, V. (2003): Nové nálezy v lomu Hřebínek u Babí jižně od Žacléře. – Zpr.geol.Výzk. v Roce 2002, 152. Štědrá, V. (2003): Pre-Carboniferous metamorphic history recorded by metabasites of the Mariánské Lázně Complex, Western Bohemia. – Journal of the Czech Geological Society, 48, 1–2, 117–118. Praha Štědrá, V., Kachlík, V., Kryza, R. (2002): Coronitic metagabbros of the Mariánské Lázně Complex and Teplá Crystalline Unit: inferences for the tectonometamorphic evolution of the western margin of the Teplá-Barrandian Unit, Bohemian Massif. – Geol. Soc. Spec. Publ., London, 201, p. 217–236. Štěpánková, J., Pruner, P. Hladil, J, Otava, J. (2002): Paleomagnetism of Variscan diastrophic sedements in Moravia with implication for tectonics (Czech Republic). – Geophysical Research abstracts, vol. 4. Nice Štěpánová, M., Novák, M., Jačková, I., Bottrell, S.E. (2003): Isotope composition of sulfate oxygen in peat bog surface waters and pore waters. 5th International Symposium on Applied Isotope Geochemistry-Program and abstract, 161–164. International Association of Geochemistry and Cosmochemistry, Australia. Švábenická, L. (2002): Calcareous nannofossils of the Middle Miocene deposits in the Carpathian Foredeep, Czech Republic. – Geologica Carpathica, 53, Special Issue, 71–72. Švábenická, L. (2002): Calcareous nannofossils of the Upper Karpatian and Lower Badenian deposits in the Carpathian Foredeep, Moravia (Czech Republic). – Geologica Carpathica, 54, 3, 197–210. Švábenická, L., Svobodová, M., Ottner, F., Lobitzer, H. (2003): The Ressen Formation of ‚Schleifsteinbruch‘ on Mt. Ressen and Asterbach (Gossau, Upper Austria). – Beiträge zur Geologie des Salzkammerguts, 153–157. Institut Museum Gmunden, Gmunden. Táborský, Z., Žák, K., Nešporová, M., Pudilová, M. (2002): Asociace těžkých minerálů v klastických jeskynních sedimentech Českého krasu. – Sborník referátů ze semináře Mineralogie Českého masivu a Západních Karpat. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 83–87. Tesař, M., Šír, M., Fottová, D. (2002): Occult precipitation as an important input into the mountainous catchments of the Czech Republic. – Proceedings of the International Conference on Interdisciplinary Approaches in Small Catchment Hydrology: Monitoring and Research, 222–225. Tesař, M., Šír, M., Fottová, D., Fišák, J., Eliáš V. (2002): Cloud and fog water deposition and its hydrological and ecological importance in selected regions of the Czech Republic. – In: Schemenauer, R.S., Puxbaum, H. (eds.) 2nd International Conference on Fog and Fog Water Collection, St. John´s, Canada, July 15–20, 2001, Proceedings, 153–156. Tomas, R., Aichler, J., Čápová, D. (2003): National Report of the Czech Republic. – GIC-18 Annual Meeting of the Geoscience Information Consortium, 13–18. Prague. 41


Turek, V., Budil, P. (2003): Prof. Ivo Chlupáč DrSc. (1931–2002). – Trilobite papers, 15, 12–15, Denman Island, Canada. Uličný, D., Čech, S., Grygar, R. (2003): Tectonics and Depositional Systems of a Shallow-Marine, Intra-Continental Strike-Slip Basin: Exposures of the Český Ráj Region, Bohemian Cretaceous Basin. – Geolines 16, 133–148. Praha Uličný, D., Špičáková, L., Čech, S. (2003): Changes in Depositional Style of an Intra-Continental Strike-Slip Basin in Response to Shifting Activity of Basement Fault Zones: Cenomanian of the Bohemian Cretaceous Basin. – Geolines 16, 103–104. Praha. Valečka, J. (2002): Klasty železivců v křídových pískovcích u severního okraje české křídové pánve. – Zpr.geol.Výzk. v Roce 2001, 78–80. Valečka, J., Valigurský, L. (2003): Rozptýlené valouny, slepencovité pískovce a křemence při jihovýchodním okraji Českého středohoří. – Zpr.geol.Výzk. v Roce 2002, 42–44. Valigurský, L., Čech, S. (2003): A Model of the Morphotectonic Development of the Ústecká Brázda Furrow. –Geolines, 16, 106–107. Praha. Valigurský, L., Čech, S. (2003): Ideový model morfotektonického vývoje ústecké brázdy. – Geomorfologický sborník, 2, 259–263. ČAG, Západočeská univerzita Plzeň, Plzeň. van Oorschot, I., H., M., Dekkers, M., J., Havlíček, P. (2002): Selective dissolution of magnetic iron oxides with the acid-ammonium-oxalate/ferrous-iron extraction technique – II. Natural loess and palaeosol samples. – Geophysical Journal International, 149, 1, 106–117. Večeřa, J. (2002): Historie dolování ve zlatohorském rudním revíru. – Jesenicko, vlastivěd. sbor. 2002, č. 3, 18–31. Jeseník. Večeřa, J. (2003): Předběžná zpráva o typologii lomů v žulovském plutonu – list Vidnava (14-222). – Geol. výzk. Mor. Slez. v Roce 2002, 10, 99–101. Večeřa, J. (2003): Předběžná zpráva o typologii lomů v žulovském plutonu – list Vidnava (14-222). – Geol. výzk. Mor. Slez v Roce 2002, 99–101. Večeřa, J. in kolektiv autorů, ed. Hana Hlušičková (2003): Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 3 díl. – Nakl. Libri, 616 str. Praha. Večeřa, J. in Zimák a kol. (2003): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách v okolí Javorníku, Jeseníku a Zlatých Hor. – UP v Olomouci, Přírod. fak. 64 s. Olomouc Večeřa, J., Večeřová, V. (2002): Geologia okolicy Zlatych Hor. – In. Europejsie dzedzictwo górnictwa zlota na terenie Glucholaz i Zlatych Hor, 57–60. Glucholazy. Večeřa, J., Večeřová, V. (2002): Sztolnia Trzech Króli – najbardziej znaczace wyrobisko Miekkich Dolów. – In. Europejsie dzedzictwo górnictwa zlota na terenie Glucholaz i Zlatych Hor, 22–29. Glucholazy. Veselý, J., Majer, V., Kopáček, J., Norton, S. A. (2002): Climate warming accelerates decrease of aluminium concentrations in acidified lakes. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, p. 243. Veselý, J., Majer, V., Kopáček, J., Norton, S. A. (2003): Increasing temperature decreses aluminum concentrations in Central European lakes recovering from acidification. – Limnology & Oceanography, 48, 6, 2346–2354. Veselý, J., Majer, V., Norton, S. A. (2002) Heterogeneous response of central European freshwaters to decreased acidic atmospheric deposition. – Environtal Pollution, 120, 275–281. Veselý, J., Majer, V., Norton, S. A. (2002): Extensive regional decrease of nitrate in central-European mountain streamwater. 42

– Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, p. 244. Veselý, J., Norton, S. A., Majer, V., Kopáček J. (2002): Lake sediment evidence of air pollution from pre-historic copper and bronze production. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, 245. Veselý, J., Norton, S. A., Skřivan, P., Majer, V., Krám, P., Navrátil, T., Kaste, J.M. (2002): Environmental chemistry of beryllium. – Reviews In Mineralogy & Geochemistry 50, 291–317. Vile, M. A., Bridgham, S. D., Wieder, R. K., Novák, M. (2003): Atmospheric sulfur deposition alters pathways of gaseous carbon production in peatlands. – Global Biogeochemical Cycles 17, 1058–64. Vile, M. A., Novák, M., Wieder, R. K., Bridgham, S. D. (2002): The Fate and Stability of Peatland Sulfur Stores as Determined through Stable Sulfur Isotopes and a Transplant Experiment. – Biogeomon, 4th International Symposium on Ecosystem Behaviour, Book of Conference Abstract. University of Reading, Reading, 246. Vít, J., Hanžl, P. (2003): Říční terasy Svitavy na Zemědělské ulici v Brně. – Geol. výzk. Mor. Slez. v Roce 2002, 10, 13–14. Vít, J., Otava, J. (2002): Fluviální sedimenty Šošůvských jeskyní. – Acta Musei Moraviae, Sci. geol., 87, 1, 265–274. Vít, J., Petrová, P., Otava, J. (2003): Paleontological and Sedimentological Evidence of NW-SE Striking Faults in the Northern Vicinity of Brno. – Geolines, 16, 108–109. Vít, J., Petrová, P., Otava, J. (2003): Paleontological and sedimentological evidences of NW-SE trending faults in the north vicinity of Brno City. – Geolines, 15, Praha. Vorel, T. (2002): Zpráva o sedimentologických výzkumech hraničního intervalu lochkov – prag ve spodním devonu Barrandienu. – Zpr.geol.Výzk. v Roce 2001, 82–84. Vrána, S., Frýda, J. (2003): Utrahigh-pressure grosslar-rich garnetite from the Moldanubian Zone, Czech Republic. – European J. Mineral. 15, 1, 43–54. Vrána, S., Kachlík, V., Kroener, A., Marheine, D., Seifert, A.V., Žáček, V., Babůrek, J. (2003): Mesoproterozoic and early Neoproterozoic structural and metamorphic overprint in northeastern Zambia. – Jour. African Earth Sci., 38/1, 1–21. Vrána, S., Novák, M. (2003): Geological background - a brief geology of the Bohemian Massif. – LERM 2003. International Symposium on Light Elements in Rocks-forming Minerals, Field Trip Guidebook, 7–10. Brno. Vrba, J., Fott, J., Kopáček, J., Soldán, T., Veselý, J. (2003): Sto třicet let výzkumu šumavských jezer. – Živa, 1, 25–29. Vymazalová, A., Drábek, M., Ondruš, P. (2003): The Pd-Sn-Te system and its geological applications – first results. – Mineral Exploration and Sustainable Development, 651–653. Millpress Rotterdam. Wenmenga, U., Kříbek, B., Pašava, J., Sýkorová, I. (2002): Organic mattrer in Paleoproterozoic black shales of the Birimian greenstone belts (Burkina Faso): Environment of deposition and thermal history. – 11th Quadrennial IAGOD Symposium and Geocongress 2002 – Extended Abstracts. Geological Survey of Namibia, Windhoek, 128–129. Wilimský, D., Hanžl, P., Přichystal, A., Aichler, J., Mixa, P., Pecina, V., Žáček, V. (2003): Structures, textures and classification of the Devonian metavolcanics. – southern part of the Vrbno group (Silesicum, Jeseníky Mts., Czech Republic). – Journal of the Czech Geological Society, 48, 1–2, 131–132.


Winchester, J. A., Floyd, P. A., Crowley, Q. G., Piasecki, M. A. J., Lee, M. K., Pharaoh, T. C., Williamson, P., Banka, D., Verniers, J., Samuelsson, J., Bayer, U., Marotta, A., M., Lamarche, J., Franke, W., Dorr, W., Valverde, Vaquero, P., Giese, U., Vecoli, M., Thybo, H., Laigle, M., Scheck, M., Maluski, H., Marheine, D., Noble, S. R., Parrish, R. R., Evans, J., Timmerman, H., Gerdes, A., Guterch, A., Grad, M., Cwojdzinski, S., Cymerman, Z., Kozdroj, W., Kryza, R., Alexandrowski, P., Mazur, S., Štědrá, V., Kotková, J., Belka, Z., Patočka, F., Kachlík, V. (2002): Palaeozoic amalgamation of Central Europe: New results from recent geological and geophysical investigations. – Tectonophysics, 360, 1–4, 5–21. Zachariáš, J., Žáček, V., Hrstka, T., Mihaljevič, M. (2003): Fluid inclusion study of quartz-tourmaline veins associated with emerald mineralization, Kafubu area, Zambia. – Acta Mineralogica-Petrografica, Abstract Series 2, 230–231. Szeged. Zelenka, P. (2002): Křídové sedimenty na území listu 13-321 Svojšice. – Zpr. geol. Výzk.v Roce 2001, 85. Zelenka, P. (2002): Některé sedimentární textury pískovců české křídové pánve. – Ergo, 4, 3, 159-162. Zelenka, P. (2002): Povodně: náhoda nebo zákonitý jev? – SOS Natura, 2, 16–17. Zelenka, P. (2002): Uhelné sloje na Mělnicku. – SOS Natura, 2. Zelenka, P. (2003): Džbánská opuka – významný a typický kámen Rakovnicka. – Věstník musejního spolku král. města Rakovníka a okresu rakovnického, 27–28. Rakovník. Zelenka, P. (2003): Křídové sedimenty na území listu 13-322 Kolín. – Zpr.geol.Výzk. v Roce 2002, 46–47. Zelenka, P. (2003): Křídové sedimenty v okolí Litoměřic. – Zpr. geol.Výzk. v Roce 2002, 44–45. Zimák, J., Novotný, P., Dobeš, P. (2002): Mineralogie a podmínky vzniku hydrotermálních žil na lokalitě Domašov nad Bystřicí v Nízkém Jeseníku. – Sborník referátů ze semináře Mineralogie Českého masivu a Západních Karpat. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, pp. 97–99. Zimák, J., Novotný, P., Fojt, B., Večeřa, J., Losos, Z., Vávra, V., Večeřová, V., Skácel, J., Kopa, D. (2003): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách v okolí Javorníku, Jeseníku a Zlatých Hor. – Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách v okolí Javorníku, Jeseníku a Zlatých Hor. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Olomouc. Zodrow, E. L., Mastalerz, M., Šimůnek, Z. (2003): FTIR-derived charcteristics of fossil-gymnosperm leaf remains of Cordaites principalis and Cordaites borassifolius (Pennsylvanian Maritimes Canada and Czech Republic). – International Journal of Coal Geology, 55, 95-102. Zulauf, G., Dorr, W., Fiala, J., Kotková J., Maluski, H., Valverde-Vaquero, P. (2002): Evidence for high-temperature diffusional creep preserved by rapid cooling of lower crust (North Bohemian shear zone, Czech Republic). – Terra Nova, 14, 5, 343–354. Žáček, V. (2002): Hedenbergit, andradit, K-hastingsit a magnetit z Ca-Fe skarnu od Malešova. – Bull. min.-petr. odd. Nár. muz., 10, 308–310. Praha. Žáček, V. (2002): Chromem bohatý muskovitický kvarcit od Adolfovic v Jeseníkách. – Bull. min.-petr. odd. Nár. muz., 10, 310-312. Praha. Žáček, V. (2002): Chromium Anomaly in Devonian metapelite at Petrov (Northern Moravia, Czech Republic). – Geolines, 14, 108–110. Praha. Žáček, V. (2003): Jarosit z odvalů uhelných dolů z Kladna. – Bull. min.-petr. odd. Nár. muz., 11, 215. Praha.

Žáček, V. (2003): Thermal effects of the Žulová Granite Pluton, Silesicum, eastern Variscan front. – Miner. Soc. of Poland, spec. pap, Vol. 23, 185–188. Wroclaw. Žáček, V., Novák, M., Raimboult, L., Zachariáš J., Ackerman, L. (2003): Locality No. 8, Vlastějovice near Ledeč nad Sázavou. – In: Novák M. ed., LERM 2003, International Symposium on Light Elements in Rock-forming Minerals, Field Trip Guidebook, Masaryk University Brno, 61–70. Žáček, V., Ondruš, P. (2003): Výskyt nitridu titanu (osbornitu) ve strusce z Kladna. – Bull. min.-petr. odd. Nár. muz., 11, 201–202. Žáček, V., Vrána, S. (2002): Iron-rich chrysoberyl from Kalanga Hill, Muyombe District, north-eastern Zambia. – Neues Jahrbuch fur Mineralogie, Monatshefte, 12, 529–540. Stuttgart. Žák, K. (2003): Historie výzkumu a stručný geologický popis jeskyní Na Javorce u Karlštejna. – Speleo, 37, 1, Žák, K., Kolčava, M., Jäger, O., Živor, R. (2003): Evidence jeskyní Českého krasu – stav k 1. říjnu 2003. – Český kras, 29, 1, Žák, K., Kříbek, B., Dobeš, P., Pudilová, M., Hájek, A., Holeczy, D. (2002): Genetic model of the Rožná uranium deposit based on the stable isotope and fluid inclusion data. – In: Kříbek B. (ed.) Uranium Deposits: From their genesis to their environmental aspects. Czech Geological Survey, Prague, 127–130. Žák, K., Ložek, V., Kadlec, J., Hladíková, J., Cílek, V. (2002): Climate-induced changes in Holocene calcareous tufa formations, Bohemian Karst, Czech Republic. – Quaternary International 91, (1): 137–152. Žák, K., Mikšíková, L., Hercman, H., Melková, J., Kadlec, J. (2003): Vznik holocenních suťových brekcií ve středočeské oblasti a jejich erozní postižení. – Zpr.geol.Výzk. v Roce 2002, 106–109. Žák, K., Pašava, J., Vymazalová, A., Kříbek, B., Li Chaoyang, Hailin Deng, Zeng Mingguo (2003): Ni-Mo-PGE rich black shales of South China: Preliminary results from the isotope study of related barite and carbonates. – Mineral Exploration and Sustainable Development, 861–864. Millpress Rotterdam. Žák, K., Teodoridis, V., Sakala, J. (2003): Nález flóry v terciérních sedimentech u Karlštejna. – Zpr. geol. Výzk. v Roce 2002, 47–49. Žák, K., Tulis, J., Hercmann, H., Cílek, V. (2003): New opinions on the formation of hemispheres from the Stratenská Cave. – Výskum, využívanie a ochrana jaskýň (Research, utilization and protection of caves), Program, Abstrakty referátov a exkurzný sprievodca, 4. vedecká konferencia s medzinárodnou účasťou, 14–14. Správa slovenských jaskýň Liptovský Mikuláš, Liptovký Mikuláš. Živor, R., Žák, K., Jäger, O. (2002): Zdenina jeskyně – nový objev v Kruhovém lomu u Srbska. – Český kras, 28, 1, 16–17.

Analýza počtu a citovanosti zahraničních publikací Jedním z kritérií hodnocení úspěšnosti vědecké práce je scientometrická analýza. Vychází z databází vytvářených Ústavem pro vědecké informace (ISI) ve Filadelfii ve Spojených státech amerických. Tyto databáze jsou přístupny institucím v České republice pod názvem Web of Science. Analýza je založena na zkušenosti, že dobré práce jsou citovány, protože na ně navazuje další výzkum. V tabulce níže jsou uvedeny výsledky analýzy publikační aktivity pracovníků České geologické služby. Z řady dílčích kritérií byla vybrána čtyři tak, aby se jejich výpovědní hodnota navzájem doplňovala. V prvním sloupci tabulky je u každého autora uveden celkový počet prací v před43


ních mezinárodních časopisech. Zahrnuty jsou časopisy uvedené v žebříčcích ISI. Ve druhém sloupci je uvedeno, kolikrát se daný pracovník České geologické služby stal prvním autorem v pracích sledovaných ISI. Třetí sloupec zachycuje aritmetický průměr impaktových faktorů časopisů, v nichž autor dosud publikoval. Seznam impaktových faktorů vydává každoročně ISI, nejnovější zahrnuje literaturu do roku 2001. Impaktový faktor daného časopisu vypovídá o tom, jaké odezvy se dostalo jeho článkům ve světové literatuře. Impaktový faktor pro daný rok je definován jako suma citací prací publikovaných ve sledovaném časopise ve dvou předešlých letech, dělený celkovým počtem prací v časopise za dva roky publikovaných. Ve čtvrtém sloupci tabulky je uvedeno, kolikrát byl autor citován podle údajů zachycených databázemi ISI. V tomto čísle jsou zahrnuty jednak citace prací, které samy vyšly v časopisech se sledovaným impaktovým faktorem, a jednak citace prací publikovaných v periodikách, která se dosud do databází ISI nedostala. Jedná se tedy o citace jakýchkoliv prací daného autora předními mezinárodními časopisy. Kompilace údajů pro tabulku 1 byla provedena v květnu 2003. Z tabulky je patrné, že publikační činnost celé řady pracovníků České geologické služby snese náročná měřítka. Medián impaktových faktorů časopisů ve vědách o Zemi činí 0,78 a v environmentálních vědách 0,80. Pracovníci České geologické služby přitom nezřídka publikují v časopisech s impaktovým faktorem vyšším než 3. U některých oborů, např. paleontologie, odbor 470 470 470 470 470 470 450 420 470 470 470 430 470 450 470 470 540 440 540 470 470 430 430 470 470 470 100 420

44

jméno Frýda Jiří Novák Martin Hruška Jakub Skála Roman Veselý Josef Krám Pavel Kříbek Bohdan Vrána Stanislav Bůzek František Hladíková Jana Drábek Milan Švábenická Lilian Žák Karel Pašava Jan Ondruš Petr Pačes Tomáš Franců Juraj Breiter Karel Stráník Zdeněk Veselovský František Fottová Daniela Kříž Jiří Šimůnek Zbyněk Adamová Marie Dobeš Petr Groscheová Hana Hradecká Lenka Kotková Jana

počet publikací v databázích ISI* 28 25 21 21 19 17 17 17 16 14 13 13 13 12 11 10 9 8 7 7 6 6 6 5 5 5 5 5

se i časopisy s nominálně nižšími impaktovými faktory těší velké mezinárodní vážnosti. Srovnávat prestiž časopisů lze pouze uvnitř jednotlivých vědeckých disciplín, neboť obvyklá výše impaktových faktorů je ovlivněna velikostí dané mezinárodní vědecké komunity a časovou náročností výzkumu. Zjednodušeně řečeno, tam, kde terénní geolog potřebuje k získání výsledků několik let, dospěje experimentální biolog k zajímavým datům několikaměsíční laboratorní zkouškou. Máme-li na paměti, že publikační aktivita není jediným kritériem pro hodnocení akademické práce, můžeme si dovolit orientační srovnání údajů v tabulce 1 s podmínkami stanovenými jinými institucemi České republiky: v současné době se v univerzitním prostředí ucházejí o místo docenta v geovědních oborech adepti s 5 až 10 impaktovými publikacemi, zatímco univerzitní profesoři mívají více než 200 ohlasů v databázích ISI. Z tabulky níže vyplývá, že nejvyšší publikační aktivita byla zaznamenána u pracovníků odboru geochemie, tedy u specializací mineralogie, experimentální petrologie, rentgenová mikroanalýza, izotopy, environmentální geochemie a biogeochemie. Pracovníci odboru geochemie obsadili v rámci České geologické služby osm míst v první desítce v celkovém počtu impaktových publikací. Pro srovnání jednotlivých pracovníků je třeba uvážit délku dosavadní pracovní dráhy. Výsledky analýzy publikační aktivity pracovníků České geologické služby (podle údajů Institute for Scientific Information, Philadelpia) zpracoval M. Novák a kol., březen 2003.

z toho 1. autor 11 14 8 9 10 6 10 7 9 1 6 8 2 9 5 7 1 4 0 0 2 4 2 1 0 2 3 3

průměrný impaktový faktor časopisů, v nichž autor publikoval 1,03 1,73 1,35 1,54 1,12 1,24 1,25 1,47 1,62 1,13 0,85 0,27 1,38 1,02 0,72 1,74 0,55 1,27 0,70 0,85 1,15 0,82 0,84 0,72 1,06 1,60 0,55 1,18

počet citací prací autora dle ISI* 161 168 134 33 590 77 125 264 97 96 32 36 71 98 48 593 45 70 36 4 39 175 10 9 26 50 39 54


540 470 540 470 100 470 470 470 540 470 470 540 430 430 430 430 420 510 540 470 470 540 430 430 430 470 540 470 420 420 420 430 430 420 410 420 440 420 420 470 540 420 100 790 430 420 440 420 450 420 430 420 790 420 420

Krejčí Oldřich Přechová Eva Bubík Miroslav Janoušek Vojtěch Kukal Zdeněk Majer Vladimír Vavřín Ivan Ďuriš Miloslav Hanžl Pavel Jačková Ivana Navrátil Tomáš Otava Jiří Tyráček Jaroslav Valečka Jaroslav Břízová Eva Havlíček Pavel Mlčoch Bedřich Müller Pavel Skácelová Zuzana Štěpánová Markéta Barnet Ivan Buriánková Kristýna Čech Stanislav Čtyroká Jiřina Drábková Jana Gabašová Ananda Havíř Josef Hoffmeister Jan Jarchovský Tomáš Klomínský Josef Mrázová Štěpánka Nekovařík Čestmír Nývlt Daniel Opletal Mojmír Pálenský Peter Pertoldová Jaroslava Procházka Josef Schulmannová Barbora Štědrá Veronika Táborský Zdeněk Aichler Jaroslav Babůrek Jiří Batík Petr Budil Petr Hradecký Petr Cháb Jan Kadlecová Renata Ledvinková Vlasta Lhotský Pavel Lysenko Vladimír Prouza Vladimír Schovánek Pavel Vlašímský Pavel Waldhausrová Jarmila Žáček Vladimír

5 5 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 2 4 3 0 1 0 1 0 1 0 3 2 0 1 1 0 0 2 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0,21 1,58 0,32 2,61 1,48 1,22 0,70 0,00 0,57 1,73 1,05 0,90 0,99 0,80 0,77 1,22 1,96 0,59 0,68 1,74 0,55 0,17 1,45 0,17 0,98 1,23 0,68 0,91 0,44 0,99 1,47 0,68 2,49 1,38 0,17 1,18 0,55 1,57 0,94 1,23 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

7 10 19 39 147 63 2 0 8 7 3 6 17 16 18 13 23 0 0 0 13 0 52 4 0 4 6 0 8 39 5 0 0 12 4 10 0 9 5 4 5 6 11 2 2 72 1 2 1 2 1 2 3 5 11

45


Prezentace na konferencích Aktivní účast pracovníků ČGS na mezinárodních i národních kongresech, sympoziích, workshopech a exkurzích: 2002 • 17. kongres Karpato-balkánské geologické asociace (Bratislava, Slovensko) • 1st European Conference on Landslides (Praha) • 4th Czech-Polish workshop „On recent geodynamics of the Sudety Mts. and adjacent areas“ (Lubawka, Polsko) • 5. Česko-polská konference „Geologie Hornoslezské pánve“ (Ostrava) • 6th European Paleobotany – Palynology Conference (Athény, Řecko) • BIOGEOMON – Biogeochemistry of Small Catchments (Reading, UK) • Dzeidzictwo kultury technicznej w rejonie Gór Sowich (Nowa Ruda, Polsko) • Emerging Concepts in Organic Petrology and Geochemistry (Banff, Kanada) • ESSEWECA – Environmental, Structural and Stratigraphic Evolution of the Western Carpathians (Bratislava, Slovensko) • EuroGeoSurveys 2002 (Kiruna, Švédsko • EuroGranites 2002 (Toskánsko, Itálie) • European Network of Experimental and Representative Basins Conference (Demänovská dolina, Slovensko) • European Association of Geoscientists and Engineers (Florencie, Itálie) • First International Palaeontological Congress, IPC 2002 (Sydney, Austrálie) • FLAG/IGCP 449 konference (Clermont-Ferrand, Francie) • FORAMS 2002 (Perth, Západní Austrálie) • FOREGS 2002 Espoo, Finsko • GAGE, pracovní zasedání, tvorba Glacitektonické mapy střední a východní Evropy, (Varšava, Polsko) • GIC-17 – Annual Meeting of the Geoscience Information Consortium (Uppsala, Švédsko) • Hibsch 2002 Symposium (Teplá – Ústí n. L. – Mariánské Lázně, ČR) • IGCP 449 konference (Agadir, Maroko) • International Conference on Instability, Planning and Management (Ventnor, UK) • International workshop Interaction between mafic and felsic melts in orogenic suites (Elba, Itálie) • IX. International Conference on Moldavites, Tektites and Impact Glasses (Františkovy Lázně) • MINEO, BRGM (Orleans, Francie) • Mezinárodní konference The Carpathian Geodata (Yaremč, Ukrajina) • RADON – Sixth International Workshop on the Geological aspects of radon risk mapping, (Praha) • Ťažké kovy v prírodných vodách (Pezinok, Slovensko) • The Carpathian Geodata (Yaremč, Ukrajina) • Uranium Deposits: From Their Genesis to Their Environmental Aspects. (Praha) • VII. seminář České tektonické skupiny (Želazno, Polsko) • Workshop on Changes of the Polar Ecosystem – 3rd Annual Meeting of Polar Section of the Czech Geographical Society (Nové Hrady)

46

2003 • 10. Congreso Geologico Chileno (Concepción, Chile) • 18. Geowissenschaftliches Lateinamerika-Kolloquium (Freiberg, Německo) • 19th ICP – Task Force Meeting (Lugano, Itálie) • 45. Fórum pre nerudy (Košice, Slovensko) • 6th International Symposium Environmental Geochemistry (Edinburgh, Velká Británie) • 7th Biennial SGA Meeting – Mineral Exploration and Sustainable Development (Athény, Řecko) • 7th International Conference on Gas Geochemistry (Freiberg, Německo) • 7th International Conference on the Biogeochemistry of Trace Elements (Uppsala, Švédsko) • 9th International Symposium on Antarctic Earth Sciences (Potsdam, Německo) • 9th International Symposium on the Ordovician Systém (San Juan, Argentina) • 99th Annual Meeting of The Geological Society of America (San Antonio, Texas) • AAPG (Salt Lake City, USA) • Abundance and Functions of Natural Organic Matter Species in Soil and Water (Uppsala, Švédsko) • AIG-5 – 5th International Symposium on Applied Isotope Geochemistry (Gladstone, Austrálie) • Annual Meeting of FOREGS (Praha) • Annual Meeting of the Meteoritical Society (Münster, Německo) • ASTA Workshop on Base Cation Deposition (Göteborg, Švédsko) • Braided Rivers 2003 (Birmingham, UK) • Carpatho-Balkan Conference on Geomorphology (Bratislava, Slovensko) • ECROFI XVII (Budapešť, Maďarsko) • Effects of Human Activities on Hydrological and Biogeochemical Cycles (Sapporo, Japonsko) • EGS – AGU – EUG Joint Assembly 2003 (Nice, Francie) • ESRI International User Conference (San Diego, USA) • EuroGeoSurveys 2003 (Utrecht, Nizozemí) • Eurogranites 2003 (Salamanca, Španělsko) • Geology Without Frontiers: Magmatic and Metamorphic Evolution of Central European Variscides (Blansko) • GIC-18 – Annual Meeting of the Geo-science Information Consortium (Praha – Průhonice) • GIS ve státní správě (Seč u Chrudimi) • Goldschmidt Conference (Kurashiki, Japonsko) • Gordon Conference – Water as a mirror of the landscape (New Hampshire, USA) • Granite Systems – State of the Art and Future Avenues (Helsinky, Finsko) • Groundwater influence on natural hazards and construction works (Bled, Slovinsko) • Hutton Symposium on Genesis of Granites and Related Rocks (Toyohashi, Japonsko) • Hydrogeochemie 2003 (Bratislava, Slovensko) • I. polská konference: Paleobotanika kvartéru (Bialowieza, Polsko) • IAS 2003 – 22nd Meeting of Sedimentology (Opatija, Chorvatsko)


• Impact of the Excavation Disturbed or Demaged Zone (EDZ) on the performance of radioactive waste geological repositories (Luxemburk, Lucembursko) • INQUA Congress Reno, USA) • International Conference on GIS for Earth Science Applicaions (Ljubljana, Slovinsko) • International Symposium on Geotechnical Mesurements and Modelling (Karlsruhe, Německo) • International Symposium on Water Resources and the Urban Environment (Wuhan, Čína) • Internet Librarian International 2003 (Birmingham, Velká Británie) • Konference „Człowiek w środowisku przyrodniczym – Zapis działalności“ (Rudy, Polsko) • Large Meteorite Impacts (Nördlingen, Německo) • MAEGS 13 – Geosciences and the European Water Framework Directive (Hannover, Německo) • MinPet 2003 (Salzburg, Rakousko) • Natural Hazards in the EU research context – EuroGeoSurvey-

-FOREGS Meeting (Vídeň, Rakousko) • Petrologie a její aplikace: Současnost a perspektivy (Bratislava, Slovensko) • ProGEO – Geological Heritage Concept, Conservation and Protection Policy in Central Europe (Krakow, Polsko) • Second International Riverbank Filtration Conference (Cincinnati, USA) • Środowisko przyrodnicze Wzgórz Dalkowskich i Bórow Dolnoslaskich (Glogow, Polsko) • TAPMOG (Cambridge, UK) • Uranium Geochemistry 2003 (Nancy, Polsko) • X. Konferencja „Stratigrafja Plejstocenu Polski“ Plejstocen Kotliny Raciborsko-Oświęcimskiej na tle struktur morfotektonicznych podłoża czwartorzędu (Rudy, Polsko) • XIII. Ogólnopolská Konferencija Naukowa – Chemizm opadów atmosferycznych, wód powierzchiowych i podziemnych (Łódż, Polsko) • XVth International Congress on Carboniferous and Permian Stratigraphy (Utrecht, Nizozemsko)

Odevzdané zprávy a mapy Výběr hlavních výstupů. (Pracovnící ČGS jsou vyznačeni tučným písmem) Adámek, J., Franců, J., Petrová, P. & Řehánek, J. (2003): Geologické zhodnocení vrtu Dunajovice – P 1. – MS archiv ČGS, pobočka Brno. Babůrek, J., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 22-331 Hartmanice. – MS archiv ČGS. Praha. Barnet, I. (2002): Mapa radonového indexu geologického podloží 1 : 50 000. Listy 21-14 Domažlice – západ, 12-22 Mělník, 21-12 Rozvadov. – MS archiv ČGS. Praha. Barnet, I., Mikšová J. (2002): Mapa radonového indexu geologického podloží 1 : 50 000. Listy 11-11 Aš, 02-34 Bílina, 11-43 Bor, 02-42 Česká Lípa, 11-14 Cheb, 02-23 Děčín, 0221 Dolní Poustevna, 11-13 Hazlov, 01-43 Horní Blatná, 0233 Chomutov, 11-22 Kadaň, 11-21 Karlovy Vary, 12-21 Kralupy nad Vltavou, 11-12 Kraslice, 11-32 Lázně Kynžvart, 02-43 Litoměřice, 02-31 Litvínov, 12-12 Louny, 11-41 Mariánské Lázně, 01-42 Načetín, 02-24 Nový Bor, 02-14 Petrovice, 01-34 Rolava, 11-23 Sokolov, 02-44 Štětí, 02-32 Teplice, 02-41 Ústí nad Labem, 11-34 Tachov, 02-22 Varnsdorf, 01-44 Vejprty, 12-11 Žatec, 11-24 Žlutice. – MS archiv ČGS. Praha. Barnet, I., Mikšová J. (2003): Mapa radonového indexu geologického podloží 1 : 50 000. Listy 13-11 Benátky nad Jizerou, 04-32 Broumov, 13-41 Čáslav, 03-44 Dvůr Králové nad Labem, 03-12 a 03-11 Frýdlant, 03-23 Harrachov, 13-21 Hořice, 13-24 Hradec Králové, 03-13 Hrádek nad Nisou, 13-23 Chlumec nad Cidlinou, 03-32 Jablonec nad Nisou, 13-22 Jaroměř, 03-43 Jičín, 13-32 Kolín, 13-12 Kopidlno, 03-14 Liberec, 03-24 Malá Úpa, 04-34 Martínkovice, 04-31 Meziměstí, 03-31 Mimoň, 03-33 Mladá Boleslav, 03-44 Náchod, 13-14 Nymburk, 14-13 Rychnov nad Kněžnou, 03-41 Semily, 03-34 Sobotka, 03-42 Trutnov, 14-31 Vysoké Mýto. – MS archiv ČGS. Praha. Batík, P. (2003): Revize moravika v sv. uzávěru dyjské klenby, list 34-112 Miroslav. – MS archiv ČGS. Praha. Bezděk, J., Boháček, Z., Hanák, J., Kovářová, M., Müller, P.,

Toul, J. (2002): Závěrečná zpráva programu výzkumu a vývoje MŽP tématický okruh Geosféra evidenční označení programu: VaV/630/3/00 název projektu: Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických látek v horninovém prostředí DÚ 01 Ekogeologický výzkum migračních procesů polutantů E 01 Interakce polutantů s horninovým prostředím. – MS archiv ČGS. Praha. Breiter, K. (2002): Peraluminické granity česko-rakouského pohraničí, celková charakteristika a vznik Moldanubického plutonu. Závěrečná zpráva. – MS archiv ČGS. Praha. Breiter, K. (2002): Vývoj opakovaně vyprazdňovaného zvrstveného magmatického krbu. – MS archiv ČGS. Praha. Burda, J. a kol. (2002): Možnosti využívání geotermálních zdrojů pro energetické účely – využití geotermální energie v postižených oblastech. – MS archiv ČGS. Praha. Burda, J., Pošmourný, K., Hrazdíra, P., Kačura, G. (2002): Vyhodnocení horninových a hydraulických parametrů v pokusné ploše EMĚ v Horních Počáplech. Geologické podklady pro vyhodnocení geotermálních poměrů z oblasti podkrušnohorského riftu a oblasti Mostecka. VaV/630/3/99 – Možnosti využití geotermálních zdrojů pro energetické účely. – MS archiv ČGS. Praha. Berger, H.-J., Zitzmann, A., Opletal, M., Nývlt, D., Valečka, J., Prouza, V., Badura, J., Przybylski, B. (2002): Geologische Übersichtskarte 1 : 200 000, CC 5550 Görlitz. – MS archiv BGR. Hannover. Bezuško, P. a kol. (2003): Regionální surovinová politika – Moravskoslezský kraj. – MS ČGS, ČGS – Geofond. Praha. Břízová, E. (2002): Paleoekologický a palynologický výzkum paleomeandru řeky Moravy v Litovelském Pomoraví. – MS archiv ČGS. Praha. Břízová, E., Havlíček, P. (2002): Geologie Přírodního parku Strážnické Pomoraví. – MS archiv ČGS. Praha. Břízová, E., Havlíček, P. (2002): Palynologické a geologické vyhodnocení vrtu Čej 27. – MS archiv ČGS. Praha. Burda, J. (2003): Charakteristika hydrogeologických poměrů severovýchodní části Krušných hor na území listů map 02-321 Dubí a 02-143 Cínovec. – MS archiv ČGS. Praha. Burda, J. (2003): Charakteristika hydrogeologických poměrů 47


Jablonecka a Turnovska na území listu mapy 03-32 Jablonec nad Nisou. – MS archiv ČGS. Praha. Buriánek, D. (2003): Turmalinické granity moldanubika a saxothuringika – příklad využití turmalínu jako petrogenetického indikátoru. – MS, disertační práce, 256 str., Přírodovědecká fakulta MU, Brno. Bůzek F. (2002): Atmogeochemická pilotní studie významu haldy Barré k možné produkci mutagenních látek do venkovního ovzduší. – MS Archiv ČGS. Praha. Čech, S., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 14-343 Svitavy. – MS archiv ČGS. Praha. Čopjaková, R. (2003): Odraz změn provenience v těžkých minerálech kulmských drob a slepenců. – MS, závěrečná zpráva o řešení projektu FRVŠ, Č. projektu: 576/2003, Tem. okruh: G6, 22 stran. Brno. Dušek, K. (2003): Regionální surovinová politika – kraj hl. m. Praha. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Fediuková, E. – Aichler, J., red. (2003): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 14-242 Bělá pod Pradědem. – MS archiv ČGS. Praha. Fediuková, E. – Aichler, J., red. (2003): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 14-242 Bělá pod Pradědem. – MS archiv ČGS. Praha. Filip, J., Buriánek, D., Novák, M. (2003): Mineralizace vázané na bórem bohatá fluida v brunovistuliku. – Závěrečná zpráva grantového projektu FRV3 – 579/2003, TO: G6, Sec.: a. – MS archiv Masarykovy univerzity v Brně. Brno. Godány J. et al. (2003): Nerostný surovinový potenciál chráněných krajinných oblastí ČR a limity jeho využití. Závěrečná zpráva. – MS archiv OG MŽP ČR. Praha. Godány, J. et al. (2003): Regionální surovinová politika Ústeckého kraje. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Godány, J. et al. (2003): Regionální surovinová politika Olomouckého kraje. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Hanžl, P., red. (2003): Geological and Geochemical Mapping of the Transaltai Gobi at 1 : 200 000 scale, Map Sheet K-47-II Zaraa Khayrkhan uul. – MS archiv Geomin. Jihlava. Hanžl, P., red. (2003): Geological and Geochemical Mapping of the Transaltai Gobi at 1 : 200 000 scale, Map Sheet K-47-VIII Alag Öndör uul. – MS archiv Geomin. Jihlava. Hanžl, P., Holák, J., Čadská, R. (2003): Závěrečná zpráva o průběhu a realizaci projektu ZRP v roce 2003: přípravná etapa v České republice a přípravná a terénní v Mongolsku, dosažené výsledky a použití finančních prostředků. – MS archiv ČGS. Praha. Havíř, J. (2003): Geometrie strukturních prvků na jv. okraji Nízkého Jeseníku a ve kře Maleníku – předběžné výsledky (měření a analýzy v roce 2002). – MS archiv ČGS, 54 s. Brno. Havíř, J. (2003): Strukturní měření v zářezu železniční trati u Bělotína (rok 2003). – MS archiv ČGS, 41 s. Brno. Havlíček, P. (2002): Významný sprašový profil u Čejkovic (j. Morava). – MS archiv ČGS. Praha. Havlíček, P. (2002): Základní geologická mapa 1 : 25 000 Přírodního parku Strážnické Pomoraví, list 34-224 Strážnice. – MS archiv ČGS. Praha. Havlíček, P. (2003): Geologická minulost Bořetic a okolí. – MS archiv ČGS. Praha. Havlíček, P. (2003): NP - Thayatal: Erläuterungen zur quartär-geologichen Revisionserforschung und Kartierung 2001–2002. – MS archiv ČGS. Praha. Havlíček, P., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 34-242 Mlýnky. – MS archiv ČGS. Praha. 48

Havlíček, P., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 34-224 Strážnice. – MS archiv ČGS. Praha. Havránek, J. a kol. (2003): Regionální surovinová politika Plzeňského kraje. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond Praha. Hradecký, P. a kol. (2003): Výzkum přírodních nebezpečí v oblasti La Unión – záliv Fonseca, Salvadorská republika. – MS archiv ČGS. Praha. Hradecký, P., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 11-221 Stráž nad Ohří. – MS archiv ČGS. Praha. Cháb, J. et al. (2003): Základní geologická mapa ČR 1 : 25 000, list 14-224 Jeseník. – MS archiv ČGS. Praha. Cháb, J., Žáček, V. et al. (2003): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, list 14-224 Jeseník. – MS archiv ČGS. Praha. Klomínský, J., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 03-143 Liberec. – MS archiv ČGS. Praha. Klomínský, J., Žák, J., Fediuk, F., Bělohradský, Vl., Žák, K., Veselovský, F., Táborský, Z., Jarchovský, T., Ondruš, P., Gabašová, A., Malý, K. (2003): Geologicko-strukturní charakteristika granitoidů z tunelu v Bedřichově v Jizerských horách. – MS archiv SÚRAO. Praha. Kobr, M., Blecha, V., Hanžl, P., Kněz, J., Marek, F., Matolín, M., Ondřík, J. (2003): Možnosti využití digitalizovaných geofyzikálních dat komplexu geofyzikálních metod pro geologické obory a životní prostředí. – MS archiv ČGS. Praha. Kopecký, P. a kol. (2003): Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Knésl, I. a kol. (2003): Regionální surovinová politika Karlovarský kraj. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Konečný, F., Boháček, Z. (2002): Výzkum havarijní kontaminace na lokalitě ELSTAV v Brně – Židenicích. – MS archiv ČGS. Praha. Konečný, F., Boháček, Z., Kabátník, P. (2002): Problematika CIU a ropných látek v literatuře. Závěrečná zpráva projektu VaV/630/3/00 „Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických látek v horninovém prostředí DÚ 01 Ekogeologický výzkum migračních procesů polutantů E 02 Migrace ropných látek a chlorovaných uhlovodíků v saturované a nesaturované zóně. – MS archiv ČGS. Praha. Koubová, M., Zeman, J. (2002): Mineralogicko-petrologická charakteristika referenčních vzorků. – Závěrečná zpráva projektu VaV/630/3/00 „Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických látek v horninovém prostředí DÚ 01 Ekogeologický výzkum migračních procesů polutantů E 01 Interakce polutantů s horninovým prostředím“. – MS archiv ČGS. Praha. Krám, P. a kol. (2004): Vliv geologického podloží na koloběh prvků a chřadnutí lesa: regionální syntéza výzkumů v malých povodích. – MS archiv ČGS. Praha. Krám, P. a kol. (2004): Modelování vlivu znečištění ovzduší, změn klimatu a lesního hospodářství na chemické složení povrchových vod a půd ČR. – MS archiv ČGS. Praha. Kříbek, B., Knésl, I. (2002): Prognóza změn exportu a importu nerostných surovin po vstupu ČR do Evropské unie. – MS archiv ČGS. Praha. Kříbek, B. a kol. (2002): Model uranové mineralizace na ložisku Rožná. – MS archiv ČGS. Praha.


Kříbek, B. a kol. (2002): Evaluation of the environmental impact of copper and cobalt mining in the Zambian part of the Copperbelt and a heavy metals and sulphur contamination monitoring systém proposaL. – MS archiv ČGS. Praha. Ledvinková, V., red. (2003): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000, list 12-443 Chotilsko. – MS archiv ČGS Praha. Ledvinková, V., red. (2002): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000, list 22-212 Kamýk nad Vltavou. – MS archiv ČGS Praha. Ledvinková, V., red. (2002). Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000 Sedlčany. – MS archiv ČGS Praha. Ledvinková, V., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 12-443 Chotilsko. – MS archiv ČGS. Praha. Ledvinková, V., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 22-212 Kamýk nad Vltavou. – MS archiv ČGS Praha. Ledvinková, V., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 22-221 Sedlčany. – MS archiv ČGS Praha. Lhotský, P. (2002): Analýza stavu rozpracování krajských surovinových politik v regionech ČR – roční zpráva etapy 2002. – MS archiv OSP MPO. Praha. Lhotský, P. (2003): Analýza stavu využívání nerostných surovin, včetně druhotných surovin v regionech ČR – závěrečná zpráva plnění úkolu č. 4 Surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů „S využitím kapacit Státní geologické služby a Státní báňské správy rozpracovat surovinovou politiku do konkrétních podmínek regionů a lokalit pro účely rozhodování v území“. – MS, závěrečná zpráva, archiv OSP MPO. Praha. Lojka, R. (2003): Sedimentologie aluviálních uloženin a původ klastického materiálu trutnovského souvrství ve Vnitrosudetské pánvi (spodní perm, Čechy). – MS archiv ČGS. Praha. Lysenko, V. a kol. (2003): Morfotektonická analýza území CHKO Jizerské hory. – MS archiv ČGS. Praha. Majer, V. (2002): Změny chemizmu povrchových vod na území CHKO Žďárské vrchy mezi lety 1993/94 a 2002. – MS archiv ČGS. Praha. Majer, V., Krám, P. (2002): Změny chemismu povrchových vod na území CHKO Slavkovský les mezi lety 1991 a 2001. – MS archiv ČGS. Praha Mašek, D., Dušek, K. et al. (2003): Regionální surovinová politika Středočeského kraje. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Mikšová J. (2002): Mapa radonového indexu geologického podloží 1 : 50 000. List 21-21 Bělá nad Radbuzou. – MS archiv ČGS. Praha. Mikšová J., Barnet, I. (2003): Mapa radonového indexu geologického podloží 1 : 50 000 14-11 Nové Město nad Metují. – MS archiv ČGS. Praha. Mrázová, Š., Lysenko, V., Manová, M. (2003): Morfotektonická analýza území CHKO Jizerské hory. Přípravná studie pro geologické mapování 1 : 25 000. – MS archiv ČGS. Praha. Müller, P. a kol. (2002): Komplexní zhodnocení programu CBM. – MS archiv ČGS, archiv OG MŽP ČR. Praha. Müller, P. a kol. (2002): Ekogeologický výzkum migračních procesů polutantů. – MS archiv ČGS. Praha. Müller, P. a kol. (2003): Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty – využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce, vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Jeseníky – Ostrava. – MS archiv ČGS. Praha.

Nehyba, S., Šikula, J. (2003): Sekvenčně-stratigrafické studium neogenních sedimentů jižní části karpatské předhlubně. – MS archiv ČGS, pobočka Brno. Neudert, O. in Krejčí, O. et al. (2003): Svahové deformace v České republice. – Dílčí část: Oblast Vsetínsko, mapové listy 1 : 10 000 25-41-12, 25-41-14; – dílčí část: oblast Zlínsko, mapové listy 1 : 10 000 25-32-01, 25-32-02, 25-32-03, 25-32-07, 25-32-08, 25-32-11, 25-32-13. – MS archiv ČGS, pobočka Brno. Novák, Z., Babůrek, J., Kycl, P., Mašek, D., Nováková, D., Opletal, M., Šebesta, J., Vít, J., Žáček, V., Alvarez, A. (2003): Geologický výzkum přírodních rizik v okolí města Jinotega, střední Nikaragua. – MS archivy ČGS Praha a INETER Managua, 83 s. Novák, Z., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 34-243 Tvrdonice. – MS archiv ČGS Praha. Novák, Z., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 34-224 Holíč. – MS archiv ČGS Praha. Novák, Z., Přichystal, A. (2002): Confección del mapa geológico para la ciudad de León en Nicaragua y determinación de los riesgos geológicos. – MS archiv ČGS Praha. Ondruš, P. et al. (2002): Primární minerály a nové primární minerální fáze rudních žil ložiska Jáchymov. – MS archiv ČGS. Praha. Opletal, M., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 02-221 Šluknov. – MS archiv ČGS. Praha. Opletal, M., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 02-212 Horní Poustevna. – MS archiv ČGS. Praha. Otava, J., red. (2003): Geological and Geochemical Mapping of the Transaltai Gobi at 1 : 200 000 scale, Map Sheet K-47-III Balin Khar uul. – MS archiv ČGS Praha. Otava, J. (2003): Lom Maloměřice – Seznam výrazných geologických objektů určených pro zachování. – MS, zakázka pro Českomoravský cement, a.s. – MS archiv pobočka Brno. Pačes, T. et al. (2002): Závěrečná zpráva o výsledcích řešení projektu VaV/630/3/00 „Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických a anorganických látek v horninovém prostředí“. – MS archiv MŽP. Praha. Pačes, T. et al. (2002): Migrace radionuklidů a toxických látek v puklinovém prostředí skalního masivu. – MS archiv ČGS. Praha. Pašava, J. (2002): Aktivity v rámci SGA (Society for Geology Applied to Mineral Deposits). – MS archiv ČGS. Praha. Pašava, J. a kol. (2003): PGE-kovonosné černé břidlice v jižní Číně. – MS archiv ČGS. Praha. Pecina, V., Godány, J., Lhotský, P. a kol. (2003): Regionální surovinová politika Zlínského kraje. – MS archiv ČGS Praha, 197 str. Praha. Pertold, Z., Filippi, M., Pertoldová, J., Mihaljevič, M., Sisr, L., Drahota, P. (2003): Arsenic mobility in the Bohemian gold deposits. – MS závěrečná zpráva pro Rio Tinto Technology. Bristol. Petrová, P. (2003): Paleoekologické zhodnocení sedimentů karpatu v jižní části karpatské předhlubně na základě trendových analýz. – Disertační práce, MS PřF MU Brno. Poňavič, M. et al. (2003): Regionální surovinová politika Jihočeského kraje. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Procházka, J. a kol. (2003): Seznam účelových map 1 : 10 000 potřebných pro výběr lokalit HÚ a popis jejich odborné náplně a Směrnice pro vybrané účelové mapy. – MS SÚRAO Praha. Praha. 49


Rambousek, P. a kol. (2003): Regionální surovinová politika – Pardubický kraj. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Rejchrt, M., Hanžl, P. (red.) (2003): Geological and Geochemical Mapping of the Transaltai Gobi at 1 : 200 000 scale, Map Sheets K-47-I Arslan Khayrkhan uul and K-46-VI Nomingiyn gov. – MS archiv Geomin. Jihlava. Rýda, K., Lhotský, P. a kol. (2002): Regionální surovinová politika – kraj Vysočina. Modelová studie. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Seifert, A. , Vrána, S. (2003): Litologický, strukturní a geochemický výzkum mineralizace (berylové a měďno-kobaltové) v oblasti zambijského měďného pásu, s environmentálními důsledky staré těžby, Zambie. – MS archiv ČGS. Praha. Seifert, A. V., Vrána, S., Žáček, V., red. (2002): Lithological, geochemical and petrological research of beryl mineralization in the Kafubu Area, Zambia. – Project of Development Assistance Programme for the year 2001. – MS archiv ČGS. Praha. Seifert, A. V., Vrána, S., Lombe, D. K., Mwale, M. (2002): Zhodnocení vlivu těžby berylové mineralizace na životní prostředí v oblasti Kafubu, problémy a řešení. Závěrečná zpráva. – Project of Development Assistance Programme for the year 2001. – MS archiv ČGS. Praha. Seifert, A. et al. (2002): Detailní geologické mapování potenciálního ložiska sklářských surovin „Choaberib 47“, Rehoboth district, Namibie. – MS archiv ČGS – Geofond. Praha Schovánek, P., Nývlt, D., Kolář, V., Bouček, J., Fediuk, F., Adamová, M. (2003): Hodnocení přírodních rizik ve střední a horní části povodí řek Chiry a Piury v severozápadní části Peru, výzkum možností předvídání přírodních katastrof a zmírňování následků škod. Program Rozvojové pomoci České republiky. – MS archivy ČGS a MŽP. Praha. Stárková, M., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 11-444 Nýřany. – MS archiv ČGS. Praha. Stráník, Z., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 25-312 Holešov. – MS archiv ČGS. Praha. Šikula, J., Rýda, K., Rambousek, P. (2003): Analýza využívání nerostných surovin, včetně druhotných surovin, v regionech

ČR – Regionální surovinová politika – kraj Jihomoravský. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Šimůnek, Z. (2002): Studium kutikul karbonských medullosních pteridosperm Českého masivu. – MS archiv ČGS. Praha. Štěpánek, P., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 23-213 Humpolec. – MS archiv ČGS. Praha. Tomas, R. (2003): Digitální mapový archiv České geologické služby. Zpráva o řešení projektu geologických prací OG MŽP. – MS archiv ČGS. Praha. Večeřa, J. (2002): Mapa ložisek nerostných surovin České republiky 1:25 000, list 14-222 Vidnava. – MS archiv ČGS. Praha. Vít, J. a kol. (2002): Dynamika sedimentace v řece Moravě při záplavách. – MS závěrečná zpráva projektu MŽP, archiv ČGS. Brno. Vymazalová A. a kol. (2003): Regionální surovinová politika Libereckého kraje. – MS archivy ČGS a ČGS – Geofond. Praha. Zelenka, P. (2003): Fotodokumentace výkopu plynovodu hloubeného v I. pololetí roku 2000 v úseku Staré Ouholice – Velký Brázdim. – MS archiv ČGS. Praha. Zelenka, P., red. (2002): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000, list Kolín. – MS archiv ČGS. Praha. Zelenka, P., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 13-322 Kolín. – MS archiv ČGS. Praha. Zeman, J., Müllerová, H., Kruml, O., Vybíhal, K., Koubová, M., Müller, P. (2002): Sorpce těžkých kovů - kolonové experimenty. – Závěrečná zpráva projektu VaV/630/3/00 „Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických látek v horninovém prostředí DÚ 01 Ekogeologický výzkum migračních procesů polutantů E 01 Interakce polutantů s horninovým prostředím“. – MS archiv ČGS. Praha. Žáček V., red. (2002): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 14-222 Vidnava. – MS archiv ČGS. Praha. Žáček, V., red. (2002): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, list 14-222 Vidnava. – MS archiv ČGS. Praha. Žák, K. (2002): Zaměření vchodů jeskyní a další měřičské práce v údolí Berounky v Českém krasu. – MS archiv ČGS. Praha

Konference, exkurze a kurzy pořádané a spolupořádané ČGS 2002 • BIOGEOMON – Biogeochemistry of Small Catchments (Reading, UK, 17.–22. srpna 2002, ČGS spolupořadatel) • Uranium Deposits: From Their Genesis to Their Environmental Aspects (Praha, 10.–11. října 2002, exkurze do Příbrami, na Hamr a na Rožnou) • RADON – Sixth International Workshop on the Geological aspects of radon risk mapping (Praha, 20.–24. září 2002) • IX. International Conference on Moldavites, Tektites and Impact Glasses (Františkovy Lázně, 23.–26. září 2002) • GEOCHIM 2002 – Mezinárodní postgraduální kurz geochemických prospekčních metod a jejich environmentálních aplikací pro specialisty z rozvojových zemí, pořádán pod hlavičkou UNESCO a ve spolupráci se SGA (Praha, Rožná, září 2002)

50

2003 • Annual Meeting of FOREGS (Praha, 22.–26. září 2003) • GEOCHIM 2003 (Praha, Rožná, září 2003) • Geology Without Frontiers: Magmatic and Metamorphic Evolution of Central European Variscides (Blansko-Češkovice, 29. 5.–1. června 2003, ČGS spolupořadatel) • GIC-18 – Annual Meeting of the Geo-science Information Consortium (Praha – Průhonice, 15.–19. června 2003) • International Association of Hydrogeologists Conference „Groundwater in Fractured Rocks“ (ČGS spolupořadatel postkonferenční exkurze 22. 9. z Prahy do západních Čech) • Light Elements in Rock-forming Minerals – LERM (červen 2003, u Nového Města na Moravě, ČGS spolupořadatel)


Složení rad a komisí ČGS Vědecká rada ČGÚ / ČGS Předseda: Karel Žák (do IX/2002) Tajemník: Jaroslava Pertoldová Členové: Jaroslav Aichler, Jan Čurda, Emil Jelínek (PřF UK Praha), Jiří Kalvoda (PřF MU Brno), Oldřich Krejčí, Zdeněk Kukal, Petr Pálenský, Jan Pašava, Lilian Švábenická, Petr Štorch (AV ČR Praha), Zdeněk Venera (MŽP ČR), Vítězslav Zamarský (TU-VŠB Ostrava)

Oponentní rada ČGÚ/ČGS Předseda: Peter Pálenský Tajemník: Darja Skácelová Členové: Stanislav Čech, Jan Čurda, Oldřich Krejčí, Pavel Lhotský, Pavel Müller, Martin Novák, Jaroslava Pertoldová, Antonín Seifert, Petr Štěpánek, Lilian Švábenická, Robert Tomas

Ediční rada ČGÚ/ČGS Předseda: Jaroslav Valečka Tajemník: Vlasta Čechová Členové: Jaroslav Aichler, Zbyněk Hrkal (PřF UK Praha), Ivo Chlupáč (PřF UK Praha), Jiří Kříž, Zdeněk Kukal, Zdeněk Lochmann, Pavel Novotný (MPO), Karel Pošmourný, Zdeněk Pouba (PřF UK Praha), Antonín Přichystal (PřF MU Brno), Jaroslav Tyráček, František Woller (Praha), Karel Žák

Technický redaktor: Eva Pačesová/Petr Maděra (od II/2003) Členové: I. Barnet, G. Borg (Martin Luther University Halle, Germany), M. Bubík (od II/2003), J. Čurda, O. Fatka (PřF UK Praha, od II/2003), D. Fowler (Centre for Ecology and Hydrology, Midlothian, UK), J. Hruška, J. Kadlec (AV ČR Praha), V. Kachlík (PřF UK Praha), Z. Kukal, Z. Kvaček (PřF UK Praha), Z. Losos (PřF MU Brno, od II/2003), M. Novák (do I/2003), P. Pálenský, F. Paris (University of Rennes I, France), M. Rieder (PřF UK Praha, do I/2003), W. Siebel (University of Tübingen, Germany), J. Šafanda (AV ČR Praha), P. Štorch (AV ČR Praha), L. Švábenická, J. Vozár (SAV Bratislava), S. Vrána, J. Zajíc (AV ČR Praha), V. Žáček (od II/2003)

Redakční rada informačního portálu ČGS Předseda: Jaroslav Aichler Členové: Petr Budil, Vlasta Čechová, Oldřich Krejčí, Zuzana Krejčí, Peter Pálenský, Petr Štěpánek, Robert Tomas, Jan Zoubek, Karel Žák

Investiční komise Předseda: Peter Pálenský Členové: Jaroslav Aichler, Oldřich Krejčí, Pavel Müller, Martin Novák, Miloš Růžička, Milan Šámal, Petr Štěpánek, Robert Tomas

Knihovní rada

Redakční rada Věstníku Vedoucí redaktor: Jan Pašava/Lilian Švábenická (od II/2003) Zástupce vedoucího redaktora: Jiří Frýda/Daniel Nývlt a Zdeněk Kukal (od II/2003)

Předseda: Štěpánka Mrázová Členové: Hana Breiterová (2003), Stanislav Čech, Alena Čejchanová, Jakub Hruška, Petr Kycl, Karel Martinek (2002), Zdeněk Novotný (2002), Petr Ondruš, Jan Pašava, Pavla Petrová

Vzdělávání Petr Budil, Jan Hofmeister, Tomáš Navrátil a Pavla Petrová dokončili aspirantská studia. David Buriánek v říjnu 2003 dokončil a ode-

vzdal disertační práci. Dalších pět pracovníků odboru 540 pokračovalo v rámci externího doktorandského studia na svých pracích.

Pedagogická činnost • Geochim 2002, 2003 – Mezinárodní postgraduální kurz geochemických prospekčních metod a jejich environmentálních aplikací pro specialisty z rozvojových zemí, pořádán pod hlavičkou UNESCO a ve spolupráci se SGA, od roku 1999 pořádán každoročně. Kurz probíhá každoročně v Praze a v Dolní Rožínce a organizačně ho zajišťuje odbor 450.

Vysokoškolské přednášky • Adámek, J. – Korelační metody využívané v ropné geologii (PřF MU Brno)

• Babůrek, J. – Metamorfní reakce a jejich využití v petrologii (PřF MU Brno) • Buriánek, D. – Petrologie II –Metamorfní petrologie (PřF MU Brno • Bůzek, F. – přednáška (PřF UK Praha) • Čurda, J. – Regionální hydrogeologie Moravy (PřF MU Brno) • Franců, J. – Jílové minerály (+ Franců, E.) a Pánevní analýza (PřF MU Brno) • Frýda, J. – přednášky (PřF UK Praha a Západočeská Universita Plzeň) 51


• Hanžl, P. – Geologie granitoidů (PřF MU Brno) a Introduction to Granite Geology (MTU Ulanbaataar) • Hruška, J. – přednáška (PřF UK Praha) • Janoušek, V. – Grafická a numerická prezentace (MU Brno, UK Praha), Grafická prezentace a numerické modelování geochemických dat (PřF UK Praha) a Verarbeitung und Darstellung geochemischer Datensätze mit R (Institut für Mineralogie, Universität Salzburg); vyzvané přednášky na univerzitách v Corku a UCD v Dublinu • Krejčí, O. – Regionální geologie flyšového pásma Západních Karpat (PřF MU Brno) • Krejčí, Z. – GIS v geovědách (PřF MU Brno) • Kukal, Z. – ABC geologie moří (Univerzita Lipsko, PřF UK Praha) • Lysenko, V. – Základy metod dálkového průzkumu Země (PřF UK Praha) • Müller, P. – Organická geochemie (PrF KU Bratislava) a Petrologie organických látek a organická geochemie (ÚG PřF MU Brno) • Novák, M. – Izotopy v životním prostředí (PřF UK Praha) • Nováková, D. – Minerální vody ČR (+ příprava skript) a Regionální hydrogeologie Moravy: Hydrogeologie flyšového pásma na Moravě (PřF MU Brno) • Pačes, T. – Kinetika ve vědách o životním prostředí (PřF UK Praha) • Pertoldová, J. – Příklady rekultivace krajiny po těžbě a zpracování rud (PřF UK Praha) • Šikula, J. – Interpretace karotážních metod (PřF MU Brno) • Táborský, Z. – Těžké minerály (PřF UK Praha) • Žák, K. – Geochemie stabilních izotopů (PřF UK Praha)

Semináře • Čopjaková, R. – Petrologie I (cvičení) – Poznávání magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin / Mikroskopie magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin a Základy zpracování geologických dat (PřF MU Brno) • Havíř, J. – Seismologie, Základy geofyziky a Tektonická analýza (PřF MU Brno) • Otava, J. – Základy karsologie a speleologie a Těžké minerály, provenience a geneze kvartérních sedimentů (PřF MU Brno) • Pertoldová, J. – Současný stav skarnového problému Českého masivu. (PrF UK Bratislava)

Terénní kurzy • Buriánková, K. – Kurz geologického mapování, instruktorka (PřF MU Brno) • Gilíková, H. – Kurz geologického mapování, instruktorka (PřF MU Brno) • Hanžl, P. – Kurz geologického mapování, instruktor a hlavní organizátor za ČGS (PřF MU Brno) a Short Field Course of Structural Geology (MTU Ulanbaataar)

52

• Mixa, P. – Kurz geologického mapování, instruktor (PřF MU Brno) • Otava, J. – Kurz geologického mapování, instruktor (PřF MU Brno) • Vít, J. – Kurz geologického mapování, instruktor (PřF MU Brno)

Školitelé a konzultanti diplomových prací F. Bůzek, J. Čurda, J. Frýda, P. Hanžl, P. Hradecký, J. Hruška, J. Kříž, V. Janoušek, R. Kadlecová, Z. Kukal, M. Novák, D. Nývlt, J. Otava, T. Pačes, P. Pálenský, J. Pertoldová, M. Růžička, K. Žák.

Školitelé a konzultanti doktorantských prací F. Bůzek, J. Čurda, M. Drábek, D. Fottová, J. Frýda, P. Hanžl, P. Hradecký, J. Hruška, V. Janoušek, Z. Kukal, M. Novák, T. Pačes, J. Otava, P. Pálenský, L. Švábenická, K. Žák. Pracovníci ČGS byli v letech 2002–2003 členy komisí pro státní závěrečné zkoušky a doktorandské zkoušky a poskytovali konzultace studentům při bakalářských, magisterských a doktorských pracech. Několik pracovníků ČGS rovněž prezentovalo přednášky nebo připravilo exkurze pro žáky základních a středních škol.

Uživatelská školení pro pracovníky ČGS • Antivirová ochrana, Internet Explorer 6, Outlook (P. Doubek) • ArcGIS pro geology I – Základní kurs využití software ArcGIS s úvodem do problematiky dat GIS (V. Kopačková) • ArcGIS pro geology II – Kurs využití software ArcGIS pro mírně pokročilé (V. Kopačková) • Corel Photopaint 9 – Tvorba bitmapové grafiky pro publikace i www stránky a její optimalizace (J. Aichler) • CorelDRAW 9.0 – Efektivní tvorba efektních obrázků a tištěných prezentací (J. Aichler) • Efektivní využívání www portálu ČGS – Vyhledávání informací na portálu a v prostředí Internetu (J. Aichler, P. Čoupek) • Mapový server ČGS – Ovládání a využití aplikací (Z. Krejčí) • MS Excel – Uložte a zobrazte svá data, vypočítejte průměry, směrodatné odchylky a odhadněte budoucí vývoj (P. Ondruš) • MS PowerPoint – Prezentujte své výsledky na úrovni (J. Aichler) • MS Word – Efektivní tvorba, úprava a správa textových dokumentů v textovém procesoru (P. Ondruš, J. Aichler) • Počítač a ochrana zdraví uživatele aneb jak přežít ve zdraví svůj počítač (H. Skarková) • Tvorba webových stránek pro začátečníky – Naučte se prezentovat svoji práci nejenom na webu (H. Eliášová)


Hospodaření v letech 2002 a 2003 K významnějším investicím realizovaným v roce 2002 patřil podíl na nákup brněnské mikrosondy, lis na tablety pro Centrální laboratoř, stavební úpravy ve sbírkách na Klárově, vybavení pracoviště DPZ a tři terénní vozy Suzuki. V roce 2003 se jednalo především o

dva analyzátory TOC, hydridový systém, doplatek za mikrosondu v Brně, modernizaci mikrosondy v Praze, extrakční zařízení ASE 100 Dionex, rekonstrukci sbírek a knihovny, SW Runtl 26X, SW pro pracoviště DPZ, rudní mikroskop a stereomikroskop do sbírek.

Rozpočet ČGÚ/ČGS v letech 2002–2003, v tis. Kč 2002 2003 Inst. plán 88 000 88 468 Úkoly VaV 15 484 16 209 Z toho granty GA ČR, GA AV 6 261 7 600 MŠMT 454 193 Účelové prostředky MŽP 11 209 23 415 Z toho geol. činnost OG 11 097 9 887 Provozní dotace celkem 114 693 128 285 Tržby a ostatní výnosy výnosy 28 775 34 651 vlastní činností Rozpočet celkem 143 468 162 936 Mimorozpočtové prostředky 2 199 Mezinárodní granty 554 261

Investice

Finanční prostředky celkem

144 052

165 396

2002 51 268 1 045 16,495

2003 55 712 1 114 17,729

Investice stavební Dotace SR Vlastní zdroje Stroje a zařízení Dotace SR Vlastní zdroje NIM (SW) Ostatní (DHM) Investiční náklady celkem Dotace SR celkem Vlastní zdroje celkem

2002 783 0 783 8 558 1 900 6 658 3 337 3 090

2003 2 942 0 2 942 16 193 9 000 7 193 1 318 5 570

12 678 1 900 10 778

20 459 9 000 11 166

Průměrný fyzický/přepočtený stav zaměstnanců byl v roce 2002 – 300/259 a v roce 2003 – 314/277.

Mzdy Limit mzdových prostředků FKSP (2 % z limitu) Průměrná mzda

Seznam zaměstnanců Seznam zaměstnanců, kteří pracovali v ČGÚ/ČGS v roce 2002 a/nebo 2003 (není reálným seznamem pracovníků k určitému datu). Organizační struktura odpovídá konci roku 2003.

100 ŘEDITELSTVÍ 110 Vedení ředitelství Růžička Miloš Batík Petr Drkošová Ladislava Hepová Jana Horáčková Helena Ševčík Josef Zoubek Jan 120 Zahraniční kooperace Hradecká Lenka Čadská Růžena 130 Personální oddělení Prudilová Jana Ziková Marie

200 CENTRÁLNÍ LABORATOŘ 210 Vedení a homogenizace Zoulková Věra Danišová Jana Dempírová Ludmila Kafková Zuzana Kulíšková Ivana 220 Analytická chemie Antalová Elena Denková Petra Dušek Luděk Górecká Zuzana Hanušová Helena Housková Mari Janotová Petra Janovská Věra Kaliszová Regina

Kašičková Rosina Kupcová Bohuslava Mikšovský Miroslav Pelikánová Milada Rosa Petr Svobodová Irena Šikl Jaromír Tupá Magdalena Urbanová Ivanka Vitková Hyacinta Žikešová Dana

300 EKONOMICKÝ ÚTVAR 310 Vedení Šámal Milan 320 Odbor všeobecné ekonomiky 321 Oddělení finanční účtárny 53


322 330 350 350

340

360

370

380

54

Chrobáková Miluše Čajová Jana – Kuklová Čumplová Eva Duchková Jana Hejlíková Milena Horčíková Radoslava Kunešová Miroslava Šrámková Jarmila Oddělení mzdové účtárny Čtvrtníková Dana Hanžlová Ivana Vnitřní kooperace Petíra Jaromír Odbor hospodářsko-správní Odd. investiční výstavby, MTZ a služeb Radina Jiří Čechurová Urszula Denerová Ema Fürbach Milan Rampasová Marie Suská Věra Sýkora Jindřich Oddělení technického servisu Barrandov Jaček Vladimír Abrahámová Jana Babšický Václav Barsa Josef Budilová Olga Císař Přemysl Císařová Táňa Červová Milena Horák Jan Hrdličková Naděžda Maas Karel McCulloch William Alan Mucková Gabriela Pavlíček Jan Šaloun František Valeš Václav Vaniš Stanislav Oddělení obslužných provozů Klárov Hýbler Zdeněk Hausser Matoušek Jiří Kladiva Václav Kuník Jan Malich Karel Malichová Jitka Šafránek Josef Oddělení dopravy Císař Vladimír Dušek Martin Krumplová Milana Mácha Jaroslav Rais Petr Šlapák Karel Závodní jídelna Horálková Jitka Dolanská Jana Dvořáková Alena

Fidler Igor Horáková Marta Kaclová Jarmila Pořízková Milada Veszpremiová Olga

400 ÚTVAR VÝZKUMU 410 Vedení výzkumu Pálenský Peter Štěpánek Petr Seifert Antonín Skácelová Darja Kukal Zdeněk 420 Regionální geologie krystalinika Schovánek Pavel Babůrek Jiří Bláhová Eva Cháb Jan Klomínský Josef Kotková Jana Ledvinková Vlasta Lysenko Vladimír Manová Magdalena Mlčoch Bedřich Mrázová Štěpánka Opletal Mojmír Pertoldová Jaroslava Pošmourný Karel Reichová Veronika Schulmannová Barbora Šalanský Karel Štědrá Veronika Tajčmanová Lucie Tomášková Zita Verner Kryštof Vítek Václav Vrána Stanislav Waldhausrová Jarmila Žáček Vladimír 430 Regionální geologie sedimentárních formací Kříž Jiří 431 Technická skupina Riedlová Eva Kulíková Eva Dašek Jan Karbula Bohuslav Matějková Hana Ryska Michal Rudolský Jiří Vršťala Karel 432 Oddělení paleozoika Šimůnek Zbyněk Drábková Jana Kolda Jan Lojka Richard Manda Štěpán Plíšek Antonín Prouza Vladimír Vorel Tomáš

433 Oddělení křídy Čech Stanislav Müller Vlastimil Rejchrt Miroslav Valečka Jaroslav Vodrážka Radek Zelenka Přemysl 434 Oddělení terciéru Švábenická Lilian Cicha Ivan Čtyroká Jiřina Eliáš Mojmír Hradecký Petr Rapprich Vladislav Stárková Marcela 435 Oddělení kvartéru Havlíček Pavel Břízová Eva Holásek Oldřich Hrubeš Martin Macek Jan Nekovařík Čestmír Nývlt Daniel Šebesta Jiří Tyráček Jaroslav Valigurský Leoš 440 Odbor aplikované geologie 441 Vedení odboru Čurda Jan 443 Oddělení hydrogeologie Burda Jiří Cuřín Milan Hrazdíra Petr Janušková Milena Kadlecová Renáta Kratochvílová Hana Knoppová Eva 444 Oddělení inženýrské geologie Kycl Petr Lochmann Zdeněk Nedvěd Jan 445 Oddělení vysoce aktivních odpadů Procházka Josef Breiter Karel Budkovský Jan Holák Jan Mikšová Jitka Moravcová Olga Rukavičková Lenka 450 Odbor ložisek nerostných surovin Lhotský Pavel Bezuško Petr Dušek Karel Eliášová Helena Godány Josef Havránek Jindřich Knésl Ilja Konečná Božena Kopecký Pavel Kříbek Bohdan Mašek Dalibor Pašava Jan


470 471 472

473

474

475

476

Petáková Zdenka Poňavič Michal Rambousek Petr Rýda Karel Tesař Josef Vlčková Ludmila Vymazalová Anna Odbor geochemie Vedení Novák Martin Chlupáčková Vladimíra Oddělení mineralogie a speciálních metod Ondruš Petr Bláhová Hana Bradáč Ladislav Dobeš Petr Haladová Irena Obermajerová Stefanie Škorpíková Jana Táborský Zdeněk Veselovský František Oddělení rentgenové mikroanalýzy a experimentální petrografie Frýda Jiří Drábek Milan Gabašová Ananda Kotrba Zdeněk Laufek František Skála Roman Tichá Alena Vavřín Ivan Oddělení geochemických rizik Veselý Josef Adamová Marie Barnet Ivan Bláha Vladimír Drábková Eva Ďuriš Miloslav Jandíková Hana Majer Vladimír Osterrothová Kateřina Pačes Tomáš Pačesová Eva Sedliský David Švecová Jana – Mrnková Oddělení biogeochemie Fottová Dana Hofmeister Jan Horák Pavel Hruška Jakub Krám Pavel Navrátil Tomáš Oulehle Filip Pacherová Petra Přechová Eva Štěpánová Markéta Oddělení stabilních izotopů Bůzek František Budilová Lenka Hladíková Jana Jačková Ivana

Malý Karel Válková Ivana Žák Karel 477 Oddělení radiogenních izotopů Janoušek Vojtěch Ďuriš Miloslav Erban Vojtěch Kopecký Václav Šmíd Jakub Trnková Jitka Zeman Jan 480 Středisko vrtná souprava Novák Miloslav

500 POBOČKA BRNO 510 Vedení a správa Krejčí Oldřich Kosmák Vlastimil Křížová Markéta Kuneš Jaromír Šmerdová Bohuslava Zámečníková Běla 530 Odbor zkušebních laboratoří organické geochemie Boháček Zbyněk Bělíčková Věra Bezděk Josef Franců Eva Hanušová Hana Karenová Anna Kovářová Miloslava Linhartová Marcela Pešlová Gabriela Řehořková Ivana Sedláčková Irena Zelinková Kateřina 540 Odbor geologie Moravy Otava Jiří Adámek Josef Baldík Vít Bíl Michal Blažková Šárka Bubík Miroslav Buriánek David Buriánková Kristýna Dohnalová Emilie Dosbaba Marek Dvořák Vojtěch Franců Juraj Geršl Milan Gilíková Helena Hanžl Pavel Havíř Josef Jurová Zita Kabátník Patrik Klimeš Jan Konečná Eva Kratochvilová Miluše Kucielová Eva Kvapilová Martina

Lejska Stanislav Mojžíšová Jarmila Neudert Oldřich Novák Zdeněk Novotný Roman Pecka Tomáš Petrová Pavla Stráník Zdeněk Sýkorová Oldřiška Šikula Jan Šimek Pavel Toul Jan Vít Jan Všianský Dalibor 550 Odbor geochemie životního prostředí a geofyziky Müller Pavel Baroň Ivo Havlín Aleš Kolařík Miroslav Koubová Magdaléna Kryštofová Eva Müllerová Hana Nedbalová Dagmar Nováková Dana Repková Helena 551 Oddělení geofyziky Hladík Vít Dvořáková Vlastimila Hanák Jaromír Kolejka Vladimír Šrámek Josef Pracoviště mikrosondy Brno Sulovský Petr Čopjaková Renata 560 Pracoviště Jeseník Aichler Jaroslav Dekanová Pavlína Kuchařová Jana Mixa Petr Pecina Vratislav Skácelová Zuzana Večeřa Josef

700 ÚTVAR INFORMATIKY 710 Vedení Tomas Robert 720 Odbor publikačních služeb Čechová Vlasta Cihelka Miloslav Eisová Eva Gajdová Taťjana Kušková Jana Maasová Jana Maděra Petr Máchová Jarmila Matysová Zdenka Norris John Allen Převrátilová Hana Richtrová Libuše 55


790 Odbor informačních služeb Budil Petr 730 Knihovna Novotný Jaroslav Baborská Marie Breiterová Hana Deckerová Dana Dvořáková Iveta Jarchovský Tomáš Kutová Klára – Platová Máša Zdeněk Měchurová Lucie Pápežová Katerina Ptáčková Vladimíra Vlašimský Pavel Zedník Ladislav

56

740 Oddělení hmotné dokumentace a sbírky Dudek Arnošt Novotný Zdeněk Libertín Milan Šarič Radko 750 Odborný archiv Čejchanová Alena Fiferna Patrik Poučková Gabriela Schmiedtová Květa Sidorinová Tamara 760 Odbor informačních systémů Krejčí Zuzana Ambrozek Vladimír Čoupek Petr Kunceová Eva Levý Jiří

Neunerová Věra Pospíšil Václav Stejskal Martin 770 Oddělení GIS a databáze Gürtlerová Pavla Dašková Jiřina Karenová Jana Kopačková Veronika Lorencová Markéta Martínek Karel Skarková Helena Zemková Michaela Zítová Eva 780 Oddělení technické podpory a správy sítí Vítek Josef Binko Richard Doubek Pavel

Ročenka Česká geologická služba. Úvod

Recommend Documents