RoeNiK IV.
(ISLO
S
Kčs
•
MODEL' T AKTORU ZETOR ~
I
-
VHODNÁ KONSTRUKCE PRO TECHNICKa KROUŽKY
K. MLATECH
(t.
pokraěodnf.)
V podsta1ě je ten:to zpdsob určování vzeWenostl týž jako pH zvUlkové ozvě ně. Jenom "malý" rozdill: zvuková QZvěna se nám VInICí za vteřinu a radiová ozvěna za část mdMsetrundy. Avšak jalk měřfme mdUsekundy? Vždy! k tomu je tř®a zcela zvláštních hodinek. Jaiké jsou to hodinky?
Obrázek a) č. 14 znázorňude okam!lk vysítání prvního Impullsu. Jsou tu vyobrazeny I zvláAtn1 hodliI\.y, které jsou schopny Ulkazovat desetiny milisekund. Ruč!&6 těchto hodin oběhne člselnik Elektronový paprsek jako hodinová za jednu milisekundu . Impuls se vytle ručička v okam!iku, kdy hodinová ručlěka proNa obrá7Jku Č . 15 je SkIleněná trub· blbá nulou. Impuls probíhá ve směru ka, připomínající SIVÝm tvarem láhev tečkované čáry. Za jednu desetinu miliSekundy dosálhine Impuls WJdálenostl s !plochým dnem. V hrdlle láilwe je zvlá!trú zařlzení, které se nazývá elek30 km od radarového vysllače. Tento tronové dělo. Náboje, jimiž elektronové okam!1Ik je zachycen na dbrá2lk.u 14 bl. dmo 9třili, jsou nejmen§l nabité čás ~19 probíhá dál hustou clion.ou tice, elektrony, o ndchž jsme se již zmimraikd a za dIVě desetiny nilllsekundy ndU. Vyiév8ljí z l'<XI'2Jhaveného kovu je ~ 60 km od vY'Slll.ače. Poklračoval v elektronovém děle. Kromě tohoto rozby ve SIVé cestě dál, kd~by nenarazil na žhawného kovu jsou jeMě v eIlektroletadlo. V tomto Okam!i1w vmiJká nonovém děle vhodně umístěny kovové vý, letadlem rd..E1Ýffii směry roczptý1ený váleěky, nabité kladnou elektMnou. VáImpuls. lečky k sobě pHtahudí elekltTony, l~tíci V dal~í desetině mdUsekUndy (obr. z rozžhalVeného kovu a zvyšudí rych14 cl \.II1"8.zId prvotní impUlls již vZJdálenost. 90 ~m od radarového vyslilaěe lost jejich pohybu. Elektrony letl dutými kovovýmd válečky kladně nabi(unllkl nám už tedy z nueho obr~u). Nás vlak zajímá onen Slabý, rozptýlený" tými, které zde madi podobný úkol jako spojné čo&y v optice - sbírají Impuh. Od SIVého v:znllku ubmů tento Impuls 30 km za deseUnu mlUsekundy . to1liž letící elek'trony v elek.tronový a za divě desetiny mIilisekundy dosáhl pa.p rsek. Aby elektrony nenaráželý na částice vzduchu a nebyly 'taik rozptypřijimače radarového lpftstroje. To wechno se událo za 4 desetiny mili- lovány do všeclh směrd, je V7Jduch ve skleněné nádobě odssá:n. Elektronový sekundy. Radilllrový Přt!d1mač reaguje na pMcihod rozptýlleného Impulsu (obr. 14 PB!Prsek dopadá na dno trubky. Letící elektrony jsou neV'idlJtelné, ale v mísd) a vzniká v něm krátkodobý elektě, Me dopadají na dno Skleněné trubtrlcký proud. Uplyne dal§lch několik ky, se stanou snadno vidi,telnými. Znádesetin milisekundy. Pdvodni I rozptýme totiž některé Urtlky, které v tom lené Impulsy letí zatím dM a dá~, už mlstě, kde na ně dopadl elektron, SlVÍJti • . nám dávno "UJtelkly z naštoh obrálZkd Pokryjeme-li zevnitř dno trubice ta('obr. 14 el . Vysllač je stále v k!lidu. kovou látkou, pak vždy při dopadu A tu, po uplynutí plné mHiselrundy, elektronového PlllP1'siku v:znikne světel probíhá ručička hodlln opět nulou a vyný bod, viditelný na skle trubice. Obysllač vYŠlle nový impUJls (obr. 14 fl. čejně jsou uživáJny látky, které v tac~ý proces pod[e obráaJkd a), bl, cl, dl, kovém př~adě vydávalí zelené SlVětiO el, fl se znovu opaikJude. (na př. 9Irnik zinečnatý, wo11raman Na obrázku vidlme, že letadlo je povápenatý). Dno trubky, které svití při řád na tomtéž 11'ÚI$tě. Pochopitelně, dopadu elektrond, se na.zývá stlnltko. vždy! za' jednu mlJUsekundu neulétne víc než 10-12 cm. Začíná tedy všechno Elektronový paprsek mMeme ovládznovu. I druhý impuls naraz! na lenout, uchýiUt jej s jelho d~áhy napralVo tadlo, které zpllsobí wnik rozptýleného nebo na[evo, n9lhord I dold. K tomu ImpUlsu. Ro~ýaený Impuls dosáihne za pou!iváme zvLáštrúdh destiček - páru MyH desetiny mili&ekundy od doby vyrovnoběmýdh SIV'lslýcl1 a páru vodorovsláni druhého impuIl.sulPf'ldlmače, v němž ných, mezi nimi! elektronový papnek vznikne krátlkodobý elektrický proud letí. Tyto destiČ'ky mllžeme nabÍljet libovolně kJadnou čl ~rnou ele!kJtHatd. . n6u. Ta destička, která je nabita kladCo se vAak stane, bude-li letadlo bliž ně, elektronový paprsek vždy přttahu než 60 ~m? Tu rO'llptýlené impulsy doje (elektrony m:ajl záporný náboj) a razí do pf'ddimače v kratělm úseku než t!m jej vychylurje z pdvodni:ho směru 4 desetiny ml1isetrundy od vY'Slání imbliže k sobě. Záporná destička naopak pulsu vysillačem. A jestliže bude leelektronový p8ipl1Sek odpuzuje a směr tadlo dál než 60 km, pak I rozptýlené elektronového paprsku se opět změni. ImpuIsy se budou vracet za něco delši Pomocí těchto dvou SlVlslýoh destiček dobu než 4 desetiny m1Uselrundy. A tak tedy, změříme-li časový mterv.al od můfleme př,lnuUt elek.tronový paprsek, aby se pohybovBll podile naši vdle zleva dOlby vyslání ImpWsu k době vzniku dOiprava či zpl'8IVa doleva. Na stlnítku elektrlck~o proudu v přldimačl, mdje označeno podle SlVětelného bodu mls:žeme snadno VYlPOČítat WJdáaenost leto dopadu élak!tronov~o paprsku při tadla.
[
..
..-
deatlČ'káoh. Když jsou destičky · postupně rWmě nabíjeny,
nenabitých
pak zíll-
kil se na rtmUku ze SlVětelných bodťL čára, kter' prochází body, jež jsou na stínítku vyznačeny čisly. Elektronový paprsek se pak mezi nbni po!l.ybuje jako hodinová ručička na clfemlku. (Potraěovánf.)
je tomu, kdy z válečné vřavy, zmatku a utrpení miJionů se zrodil nový stát. Pravda, státy vznikaly a zanikaly v průběhu dějin, ale stát, který vznikl 1. listopadu 1911, Sovět ské Rusko, později Svaz sovětských socialistických republik, zasáhl tak hluboko do vývoje lidstva, jako žádný stát nikdy předtím. A' ne snad jen do politického vývoje. Vznik sovětského státu je mezníkem i ve vývoji hospodářském, kulturním, sociálním a konečně i ve vývoji technickém a vědeckém. Ai. do Velké řijnové revoluce b-y'ly všechny státy celéh~věta ovládány kapitalisty. Tito bohatí majitelé továren, dolů, pozemků, zkrátka výrobních prostředků, řídili státy tak, jak to odpovídalo zájmům jejich kapes. Znamenalo-li to pro ně finanční zisk, neváhali veštvat národy do válečných jatek. V zájmu svých zisků nechávali lidi umírat hladem, v zájmu svých zisků řídili svět proti zájmům celého lidstva. A tak .i sme viděli nadané lidi místo za rýsovacími prkny podávat zedníkům, viděli jsme ožebračené vynálezce, kteří ztratili chuť a možnost k další práci, viděli jsme stroje zahálet a lidi dřít, viděli jsme ničit výrobky, které tolik lidí nutně potřebovalo, ale nemohlo si je koupit. . Není divu, že kapitalisté také v zájmu svých zisků potlačovali technícký pokrok. Cožpak mohl ma iitel továmy na gramofonové desky 00třebovat nerozbitné desky, výrobce žárovek žárovky svítící jednou ta k dlouho, majitel továrny na punčo c h y "věčnou" punčochu? V kapital istickém státě neměl ani dělník zá iem na technickém pokroku . Zavedení výk onn ě jších strojů znamenal o jen zvý šení nezaměstnanosti.
Tento řád, v němž hrstka boháčů vládla milionům, musil také potlačo vat skutečnou vědu a skutečné poznání - pravda by jej zničila. A t8:k jsme byli svědky komolení vědy, která místo hledání pravdy hledalla, jo&k obhájit své chlebodárce ořed proniknutím pravdy. Takové to bylo na celém světě až do r. 1911. Vznik sovětského státu všechno změnil. Na jedné šestině zemské souše se chopil moci lid a začal vládnout v zájmu pracujících. Lidé v SSSR přestali umírat hlady, školy se otevřely pro nadané, vynálezci jsou uctíváni, stroje přebí'Iají od lidi dřinu, věda hledá pravdu, protože stát pracujících se jí nebojí. Stále ..." rychleji roste v SSSR blahobyt i kultura, stále k vyšším metám se vyvíjf člověk - skutečný V'ládce přírody. To, že ·na světě už nevládne jen kapitalismus, že na šestině zeměkou le si lid buduje šťastný život, vtisklo své znamení i vývoji v kapitalistických zemích. Nejlepší synové dělnic ké třídy jasně poznali, kam je třeba jít, za co je třeba bojovat a nejfepšf vědcí a technikové se k nim připojili. A taková je situace dnes: Sovětský svaz roste a sflf každým dnem a každou hodinou. Věda a technika tam pomáJhaji tvořiil: takové záZ!l'lélJky, }alko je obrácení toku Obu a Jeniseje p0mocí využiti atomové energie, jako jsou stavby obrovských přehrad ft elektráren, jako ,te zavodňováni pou' ští. A zatím kapitalisté nemohou obrovských výhod vědy a techniky využít - atomové elektrárny by na př. ožebračily uhlobarony. Celé lid· stvo se neustále přesvědčuje, že vpřed vede jen jedna cesta cesta Lenina a Stalina. To jsou bezprostřední důsledky Velké říjnové revofuce a proto jejího výročí vzpomínáme s úctou a vděčnosti. Jsme šťastni, že i my dnes již ideme iejí cestou a stavíme se tak do prvních řad bojovníků za lepší zítřek.
~ECHHIK 883
Beton, který lze leut, štípat a sbíjet. V
17. 11. 1869 byZ otevřen Suez8ký pri1plav, stavilný trane. inženýrem Lessepsem. Tento velkolepý projekt, který lidem nesmfrnil zkrátil cestu do [,,die, se stal 1) rukou britských spekula",tll předmilCem čet ných nekalých machinaci a také vÝnosným obchodem. Na obr. je reprodukce staré kresby, zná.zorňuj{c1 slavnostni spojeni dvou moři.
IZ domova i ze světa I Ve státním polytechnickém ' museu se konala výstavka prací mladých, technikll a hJsiků. Na obr. uprosJřed prohl~eji mladí návMilvnici model elektrické dráhy, zhotovený moskevskými tkoláky.
V
lodilnicich Nilmecké demokratické republiky jsou stavilny nové rybářské lodil. NM snimek je ze Stralsundské loděniCe, kde novÝ rybářSký kutr ;e připraven ke spuštilni tJa vodu.
celém světě je stále hledán stavebnl mate. riál, který by byl leh· k.ý, dobře zpracovatel. ný a současně se bodil pro eeriovou vÝ" robu. Ve Svédsku skončily úspěšně práce na novem porovém betonu. Surovinou k jeho výrobě je . rovněž po.rtlandský cement, písek a Vo" da. tak o je tomu' u běžného těžkého betonu. Přidává se k nému ale v "učitém poměru ještě hlinlkový prášek nebo chlorové vápno d supero.xyd vodíku. Tato vy. sóce stabilní směs se vyrábi pod tlakem vodni páry. Mohou se z nl zhotovit nosné desky, " to až pro roo:pěti 5 m. Noyý beton lze řezat štipat. vrtat a sbijet hře" bíky lako dřevo
Náhrada
parafinu zemním voskem. žádá impregnované nepropustné paplry pro balení. Zatím co až dosud bylo k impregnaci třeba parafinu, podařilo.se v Rakousku přijít na způsob impregnace zemním čili montánním voskem, který lze vyrobit z hnědého uhlí. Papír, napouštěný novým způsobem, předči v pružnosti parafinový a je současně daleko lev-
Potravinářský průmysl
nější.
Skleněné nádoby na vaření. V podobě zabývají se pokusné laboratoře zkoušením nového skleněného nádobí, které je po vnitřní i vnější straně opatřeno elektřinu vodícím potahem. Při zapojení proudu nádoba se stejl)oměrně prohřívá a uspišuje tak dobu varu. Dobrá isolace současně znemožňuje dotyk s vodivým potahem.
slední
Elektrický odpor činí 10 až 10.000 ohmů.
Roentgenový mikroskOp pro živoucí organismy. Ai dosud používali náši vědci elektronového mikroskopu, který však dovolova-l, pro podmínku vysokého vakua, jen pozorování mrtvých organismů. Nyní dostanou mikroskop roentgenový, jenž bez nadsdzky způsobí převrat v mikroskopii, nebot bude jím lze pozorovat i ~ivouci organismy. O televisi a radaru mluví publikace Ing. Dr J. Trunečka ,,Radiotechnika" (vydala Práce za 50 Kčs). Kniha vychází od nejzákladnějších pojmů, objasňuje, co to jsou elektronky a jaká je jejich funkce, načež sestavováním poznaných prvků přichází až k slOŽitým zapojením. Pojednává dále o zesilovačích, přijima čích, rozhlase, zvukovém filmu, ultrakrátkých vlnách a nezapomíná ani na televisi a radar. Prostě je zde probráno každé odvětví. do něhož radiotechnika zasahuje, a lze z ni získat solidní základ pro případné daIši studium.
O výrebě optického skla. V nakladatelství Práce vyšla publikace RNDr A. Mazurky "Základy praktické optiky". Kniha pojednává o technologických otázkách, o výrobě optického skla a o pracovních mecthodách při optické výrobě hranolů a čoček. Shrnuje praktické zkušenosti ze !!koly i z továrny a srozumitelným způsobem zasvěcuje čtenáře . do postupu práce od jednoducllých úkolů optických až k řešení achroína.., tických soustav. Kniha je doprovázena řadou -,ýkre.sů a vyobrazení.
884 ~EtHlnK
Podle uéebnic našich dědů je aeronautika neboli vzauchoptavba, též větroplavba "vaná, umlm,i, jímž udm se hmotám neživým nebo živým bytostem od přírod'lj k letu nezpi'/,8obilým, zejména pak člověku, schopnost v prostoru vzduchovém bez podpory trvale a volni! se pohybovati, čili letěti. V dobách, kdy se letectví tímto zPůsobem definovalo, létalo se ov§em jen balony a uplatňovaly se prvé vzducholodi. Letadla, t잧i vzduchu, čekala teprve na své objevení.
prvn1 dobyvatelé vzduchu byli hrdinové techniky, kteří pro pokrok nasazovali životy. Dnes je letadlo bezpečnější než automobil, alle jinalk tomu byil.o před půl druhým 91;0letím. Balony, 7Jhotovované dbvykle podle intuicí a okamžitých riápadů, se stávaly hříčkou větru a vzduchoplavec měl DIlději jedna k jedné, že se z toho se zdravou kůží dostane. Stalo se také, že balon, který vzlétl ve Francii, byl nalezen až v Americe s jedním mrtvým členem posádky. Co se stalo se dvěma dalšími, se niIkdy nezjistilo, nilkdo neodkryll roušku nad dramatickou cestou balonu přes celý Atlantidký oceán. P,rv'ý balon vzlétl na dvoře portugalského kráJe r. 1709 se svým konstruktérem, páterem de Guzmao. Již tento prvý vzdu~oplavec byl :pronásledován smMou ' a zřítil se s výše střechy, na kterou na'l'azhl. Zatím co babalon de Guunaa, zhotovený z papíru a vyztužený proutím,b)"l naplněn ohřá tým vzduchem, byl balon ~kého vynálezce, úředníka v Rjazani, z r. 1731, naplněn beZJPochyby již plynem, neboť podle zpráv "udělal velkou kouli, kterou naplnil ohavně smrdutým kouřem. Na kouli připevnil smyčku, posadil se do Ti
skuteční
ní a vzletěl. Tu ho uchopil zlý duch a mrš,t il s ním o zvonici . . ,". Prvý skutečný balon vY'Pustili bratří Montgolfierové po dlouhých úvahách a zkouškách v r. 1782. Byl plněn teplým vzduchem, který byl při letu stále ohříván. Od té doby do konce minul ého století bylo postaveno několik set balonů, Letectvi v českýoh zemích má take již dlouhou historii. Podle houž ev natĚ se udržujících ZlPráv žil na samotě Klu~, 6 km od VodňaJD, jistý Vít Fučík . řečený Kudlička, který si zhotovil v r. 1760 ietoun. 'Byla to nosná křídla a oblek s mě chýři, které byly naplněné bahenním plynem. Podnidt!l několik zdařilýdh letů, mezi jiným až na trh do Vodňan, než se smrtelně zranil pádem na hráz rybníka. Až do dneška se v jižních Cechách říká ,,litá jako Kudlička", ale co je na celé his,t oree !kutečné pravdy, se zatim nezjistilo. A tak prvým známým českým vzduchoplavcem je hrabě Joachym Steroberk, "muž odvážný a též jinak :zm.amenitý, který v nenávisti měl rod HabsbUl'Slký, k českému národu se hrdě hlásil, k poddaným laskavě se choval a s dělníky rozličnými besedoval," jak o něm vypráví kronikář. Své lety v Blenchardově montgolfiéře USlkutečnil
Blenchardova montgolfiéra, se kterou letěl Joachym &ternberk. téměř neminul rok, aby v Cechách nevzlétl balon, nebo p0zději řiditelná vzducholoď . Technika letu šla tak rychle kupředu, že v sedmdesátých letech .minulého století produkoval se v Praze akrobat Beudet na visuté hrazdě - upevněné na letícím balonu To však již byla doba, kdy pozornost se stále více upinaia k problému letadel těžších vzduchu - vždyť již v roce 1866 uveřejnil V . Kadeřávek v Květech plán na letadlo s mávavými křídly (omi1Jhopteru), poháněnými elektřinou z baterie. Pok'lIs, uskutečněný o dva r0ky později, se nezdařil, a vyná:lezce, tlnačně vyčerpán, zemřel zanedlouho v bjdt. O všechen svůj majetek přišel tak$ Ing. Fingr, který zkonstruoval r0ku 1895 letadlo Cyklon v zásadě s myllenkou tryskového pohonu a předeH1 tak vÝVoj doby o čtvrt stoleti. To zde už byla prvá skutečná letadla a zanedlouho se i nad českou zemí vznesl Sochmajerův Albatros, aby pak IDI· rle§tě v doM Národopisné vÝstavy kQn/l(vaZy lety balonll dramaticky, jak ukazuje Kašpar svými proslulými lety pololU tI
v r. 1791, a pak již
Sta íme skřínku k elektrogra,mo Máme-1l podle návodu MT
udělaný
synchronni !Jlotor ke gramofonu a krysta-
lovou přenosku, je záh~o zhotovít si na tyto, věci pěknou leštěnou skříň, abychom měli v~ v jednom. Vyrobit takovou skřfň ~[ U.dná nemožná 'věc, stač! něco
prkének,
I:otfebného materiálu a
d,,'ě
rozměry
't'
mrovné ruce,
překližka,
hlavně
dýha a
dobré lepidlo. Seznam
KAZDY CHLAPEC ZLEPSOVATELEM!
Ve 44. čísle MT byl dán pod timto titulkem úkol. Jak jSte se s ním vypořádali? Možná, že mnozí z vás přišli na lepší řešeni než náš čtenář Eduard Spitzer z Prahy XVIII, ktert si předsta vuje řešení takto~
najdete v podrobném plánu, který si obJednáte
naM administraci pod názvem "Elektrogramofon". Ve spoleČ'lié obálce za 25 Kčs
je . . návod ke stavbě elektlrogramofonu, krystalové přen~ý a skřinky. A IIY"f, jak tak01JO'U !Jk'i'R ses.tav!m; nejpf'w .. připravfm oU po8tranice t. 1. honM desku
t. !, dno akfiné
1).
~
a
.-aánf iJe7:0 Č. .f. Z připravených dilc~~ se$'ldime dohromady kostru s}""ř{ně , zaklitfme
a júté zajistíme hfebíky. Ke anu
tovíme fU!jlépe
pj'ektižkovol~,
10 mm. Na této desce je
silnou mi
přimontován
celý mechanismus a elektrická instalace. Sestavení
odkláp~fh,o
vfka dá nám snad
proto~e
na d'Vé postranwe
nejvíce práce,
t.
9 musíme
připetmit
,slabou
ptekli~ku,
neilép'e leteckou, síla asi 1,5-! mm, kte• rou
předem
prohneme do Mdaného
napařením
rlL
tva-
a nad plamenem.
Po sestavení vika
je§tě
zbývá pfimon-
tování nábytkového závěsu, 8 nim~ je 8fPojeno mko 8e sMí".. V hořeni I!á8ti nakonec přišroubuJeme dva závěsy
1).
11
a t-i'l1} máme celou 8kfiň hotovou. Ten, kdo
se
vyzná
sMiň
mMe
poněkud
je dost nesnadné, anebo bou J>~tme
z [atM. ky
fádně
a'Uě
nohy iJ. 6, ehotovené
namořit.
I
VnitřM
úpravu vytahovací des-
a potom
Mdně
skHně
Na
skříň
~
upravfme takto: postranice
8kfíň
přikZf.Mme
t. 7,
_jdfive
'V '
truhlařině,
potáhnout , je§tě dýhQu, co! m'lk~eme
i hru-
vybrOUSit, vyhladit
dýhovanou
skříň
vyle§time. M,,),teme takfJ
nalakovat nebo nasttíkat.
V"ittek
skfíně
jen namofime a "....
poloMme vytahO'l-:acf desku ~. 8 a tWd nt ttJpf'l)e Iroubky do dřeva pfi,montu-
a zároveň celé elektrické iMtalace. Na
6,
číme
Te montMi uramo[on.<>OOho safízenl
ale
\IUro ~tm6 ;eltě jeho drMk, kterfi
tak; aby se Mska mezi dOOrn4 vedeními
Bi .1wtovfme podle plánu nebo .akOupime hotový v odborném ~dě. V. P.
jeme 1100 hOrn{ vedení. de,ky docela lehce posun.ovala. Desku
t.
to II teM-
řešení
a
Jemme. Máme-U hot01JO'U skřiň, přikro
tuL
ÚKOL C. Z. úkolu ě. 1 bylo málo času; snad proto přišel pouze jeden příspěvek, který otiskujeme. Zamyslete se nad úkolem č. 2 a zlepšení nám zašlete během týdne do redakce. NejlepM aveřejnfme , v čísle 47 MT.
Na
namořtm6
toto vedent
spodwf tledent desky
Když ve víku skluzavky vYříz neme otvor, pak nám tyčky nevYpadnou, součas '1 i' ale máme kdykoliv možnost je;Jtch spád uvnitř upravit.
Ve -.ieeh moderrúch továrnách ma,Jf ly atroJ,e, u nichž vzniká pH vtrobě prach, odřezky atp., odzařízení. Na ndem o"rázku Je za brusem (pro jednoduehost není zakresleno další připo jení brusu na stroj) toto odssávacl salfzenf. které prach odssává. I tak ale vznikaly odštěpky, které při broušení odletovaly a mohly zranit oči brusiče. Protože brusič střídal ' broušeni 8 jinou pJ:aCÍ, musel si vždy pro broušeni navlékat brýle. porom je opět vyUhnouC na čelo, opět stáhnQut a tak lriále. To se mu nijak nelibUo, nebylo to pohOdlné a zdržovalo to v práci. Potfeboval by ně co lepšfbo, ně~o, co by splňovalO bto podmlnky: 1. ehrinilo by oči brusiče, zamezovalo by odlétání odštěpků Iměrem k obličeji brusiče, odstranilo používání brlU; z. nevadilo by v dobré viditelnosti na postup broušení; 3. nepfekáielo by to v práci; 4. montáž tohoto zařízení na stroj musí btt jednoduchá. Dokázali byste navrhnout takové zařízeni?
_vaef
.
:~_--9 886
'--_ _ _ _ _ _J
MODEL ZÁVODNfHO AUTOMOBiLU CISITAUA Skutečně pOdařenou konstrukci elektrického modelu autíčka zaslal nám student K. Skalický z Ceského Meziříčí. Model, který vidíte na naši fotogratii vlevo, byl v technickém kroužku při školské skupině CSM gymnasia v Dobrušce. zkuše jízdách dosahoval na lanku dlouhém 1,5 m rychlosti asi což je pro tak m\niaturnl vozítko úctyhodnou rychlosti: Model sl připojeného plánkU, který je ve skutečné velikostI, prAvě tak ;e.~notllívé dilce, 1l celý je zhotoven z hliníku a hliníkového plechu. Chassis plechu silného 3 mm. DiSky předních I zadních kol Jsou vysou,struženy z hliníku, odlehčené vyvrtánlm dírek, mají Pf 27 mm, s pneumatikami ze "starého autíčka na pero. Přední kola jsou řiditelná volantem, jako u skutečného vozu, řízeni se převádí ozubeným kolem na hřebínek, který současně tvoU spotyč předních kill. K pohonu autíčka je použito elektromotorku I Blektry náhon na zadní kola je upraven "L"-převodem, rovněl z Elektr)-, a přl ~-".~",-- na převod ,,'r". Karoserie modelu je ze slabého hlln1kového pleeb. a je snímatelný s chassis. Technická data modelu: délka 200 mm, rozvor kol 142 mm, rozchod pfedJlkJa 1<01 82 mm, rozchod zadních kol 87 mm, váha 37,5 g, rychlost 15 km/hod. Pokračovtlnt Ba Ar. 1M.
887
U~ME
SE OD SOVETSKfcH STACHANOVCO
Zeptejte se našiáh nejlep§ich úderníktl, co vlastně bylo příčinou jejich krásných pracovních úspěchi/,. Uvidíte, že vět§ina z nich vám odpoví: "NaučiZ 18em se- Mpe pracovat od sovětských stachanovci/" převzal jsem jejich nové pracovnt methoiJ;y ..." Zrovna takhle by vám odpověděl Vašek Svoboda ze závodu A via, který jako nejlepší soustružník Pražského kraj" splnil již celou pětiletku, a mnoho, mnoho jiných. Sovětštf stachanovci se netají se svými často těžce zi8kávanÝml zkušenostm'j a s přU!inami svÝch- úspěchi/,. Naopak, považují za svou nejvyMí povinnost seznámit se svými novýrni způsoby práce co nejvf.ce ostatnf.ch di!!lníki/, G podat jim návod, jak osvobodit práci ' od namáhavé dřiny. A je nyní na nás, hlavni!! na nás mladých, abychom využili každé příležitosti k poučení a ke zlep~ení své práce, a abychom 8 velikou vdi!!čno~tí přijímali v§ecko ne docenitelné, co nám na§i veleJ fl,či,telé sovět§tí hrdinové práce plnýma rukama podávaji.
Viktor Gerentěvič Ponomarev, nejlepší sverdlovský frézař ozubených kol ze závodů "Uralmaš", je jedním z nejlepších pracovníků a jedním z nejnadaněj šfch ze slavné skupiny uralských stachanovců. Den ze dne plní svou normu na 600 až 700 procent. V únoru roku 1947 se zavázal, že za jedinou pětiletku splni nejméně ' třicet ročních norem. Dělník Ponomarev je pravým inženýrem ve svém oboru práce. 'M á vysoké technické vzdělání a široký výrobní obzor. Díky t.omu dokázal nejen dosáhnout vynikající produktivity práce, ale také vnést n9vé poznatky do theorie obrábě ní kovů. Svým -příkladem' zřetelně uká- ' zal, jak v sovětské zemi se postupně stírá protiklad mezi praci duševní a prací fysickou. Vysoce produktivní Ponomarevovy pracovní methody jsou velice důležité nejen pro všechny frézaře ozubených kol, ale vůbec pro všecky pracovníky v oboru obráběni kovů, pro dělníky I techniky. A to, jak nám zde soudruh Ponomarev vyprávi a ukazuje, čim , dospěl ke svým takřka néuvěřitelným výkonŮib, to bude jistě znamenitým vodítkem i pro mnoho našich pracujicfch. PRVNE; NA vICE STROJtcH Bylo to za Velké vlastenecké války. "Uralmaš" dostal zakázku na výrobu nových zbraní - motorových děl. Děl ník, který spOlu s Ponomarevem vyráběl ozubené převody k těmto dělům, pojednou onemocněl. Kol bylo potřeba vyrábět stále vic a více. Soudruh Ponomarev zašel do kanceláře, že si přivlastni sousedův stroj. "Ale vždyf má docela jinou konstrukci i jinak uspořádané zařízení," pochybovali v kanceláři. "Už jsem jej prostudoval," odpověděl Ponomarev. Hodilo se mu, ie se ve volném čase důkladně seznámil se šesti různými typy strojů na ozubená kola. Mohl hned pracovat na dvou a později na třech strojích. Za 300 až 350 procent pravidelného výkonu na těchto strojích byl soudruh Ponomarev již tehdy vyznamenán řádem Rudého praporu práce. ( PE;TADVACET ROCNtcH NOREM Přišel konec války s velikým vítěz stvini sovětského lidu a dílny "Uralm3Še" začaly vyrábět místo děl stroje, které . osvobozuji ěIOvěka od těžké dři ny. Krásné stroje, obrovské a užitečné; vrtacf stroje na tělbu naftý a rypadla,
z nichž každé ' nahradi vic než tisícovku pracujících lidí. K poválečné rekon! strukci země bylO třeba celé spousty takových strojů. A pro tyto stroje bylo třeba vyrábět stále víc a vice ozubených kol. Nad tím se soudruh Ponomarev zamyslel a začal počítat své reservy. Pak přišel do kanceláře se závazkem, že za pětiletku odpracuje 60.001 úkOlových hodin. Ptali se ho, zda se nezmýlil, když řekl toto číslo. "Vždyf v tom pfípadě budete muset udělat pě tadvacet ročních norem!" "Zajisté," odpověděl. Cítil, že se Ila jeho závazek nedívají příliš důvěřivě. V závodě totiž právě proběhla revise výrobních norem a normativy byly zvýšeny již o 15 procent. Postavit nějaký rekord, to nebylO tak těžké. Ojedinělý rekord, sebe~ce vynikaJícf, je něco jiného než soustavně dělat pět . rekordů denně. ' Soudruh Ponomarev vzal na sebe těžký závazek, ale přece jen splnitelný. Byl přesvěd čen, že závazek splnf • že správně ocenil své možnosti. 30 NOREM ZA PETILETKU Aby zvýšil produktivitu práce, užU soudruh Ponomarev vyzkoušené methody - obsluhováni několika strojů najednou. Začal obsluhovat pět strojů po_ dle přesného cyklogramu, který propočítal tak, aby ruční čas nepřipadl u ně kolika strojů najednou, ale byl rovnoměrně rozložen mezi strojními časy. Na jeho iádost rozestavili stroje v určitém pořádku, postavili mezi ně speciální poličky na opracované kusy a uprostřed pracoviště dali pracovní st'l11. Zkrátila se tím na minimum pochůzka kolem strojů a frézař měl neustále všecky své stroje na očích. Mohl tak stále vydatněji zkracovat pracovnf čas. Jenomže snížit čas a odstranit I sebemenší zdržení v práci a všecky ' zbytečné pohYby - to nébYlo ještě celé vitězství. Hlavní možnosti se tajily ve zvyšování řezné rychlosti a obrábění více kusů najednou. Na tyto věci se frézař Ponomarev soustředil a zakrátko mohl ohlásit nový závazek: splní za pětiletku ne pětadvacet, ale nejméně třicet ročních norem. "... A přitom ušetřím na nástrojích, na materiálu, na elektrickém' proudu a na mazadlech každý rok nejméně 30 tlsío rublů," dodal ke svému novému závazku.. POdívejme se nyni na to, ' jakými způsoby dosáhl soudruh Ponomarev talwvého zvÝšení produktivity práce, aby mohl svŮj závazek ' čestně splnit. ~
Soudruh Ponomarev u jednoho ze s'lJÝch. stroj'" na frézováni ozubených kol.
15 KOL JEDNOU RANOU K tomu, aby mohl pracovat na pěti strojích zároveň, bylo nutné, aby co nejvíce prodloužil strojnf časy a co nejvice' zkrátil časy ručnf. Jak prodloužit strojní čas? Frézař Ponomarev k tomu užívá různých přípravků, zlepšuje nástroje, způsoby obráběnf a tak dále. ' Nejčastěji volí obrábění ozubených kol v celých svazcích: upne na stroj ne jeden, jak je zvykem, ale celou partU deseti až patnácti kusů najednou. (Obrázek 1.) Má to dvojí výhodu: jednak se tím značně prodlouží strojní čas, než fréza přejede po všech kolech, a za druhé se tím značně zvýší produktivita práce. To proto, že fréza v místech styku obráběných kusů řeže současně konec jednoho a začátek druhého kola. Ušetří se tak celé dvě pětiny času proti zastaralému způsobu obrábění každého kusu zvlášf. A druhý způsob, kterým si soudruh Ponomarev prodlužuje strojní čas: někdy je třeba frézovat kola se čtvrtým stupněm přesnostj, s hrubými tolerancemi; pak frézuje jen na jednu třisku. Nefrézuje zprvu na hrubo a pak na čisto, jak býVá zvykem, ale provádí obě operace zároveň. Tím prodlouží strojní čas dvaapůlnásobně, ai trojnásobně. Je při tom ovšem nezbytné poněkud zpomalit frézováni. Proč? Jednak se nesmí dopustit, aby se nástroj lámaL nebof je mnohem zvýšené namáháni. a pak je nutno opracovat povrch tak Jemně, jak toho je možno dosáhnout obráběním na jednu třísku. Tím, že se zpomalí frézování, prodlouží se o něco doba obrábění. Ale to nepřipadá v úvahu, protože se ušetří neustálé chození ke stroji, nové seřizování a výměna frézY. SIKMA FRÉZA RYCHLEJI PRACUJE Frézy na ozubená kola se zpravidla upínají přesně ' do středu suportu, jako vidíte na obrázku 2. Frézař Ponomarev však změnil při hrubování zubů polohu frézy. Po dlouhém a bedlivém zkoumání přišel na to, že frézY, upnuté přesně ve středu, nepracují tak, jak by mohly, ale že pracuje jenom část břitů. Začal tedy upínat frézu ne už symetrickY k obráběnému kusu, jako se to vždy dělá, ale poněkud šikmo, jako na obrázku 3. Pravda, při této poloze frézY ..
Obráb ěni zuW na dvanácti kolech 'V jednom svazku současně. Tímto Zp{UlObem se o mnoho ~ ()ý§i produktivita práce. Fréza. v mistech stykťJ, kol feže současně konec jednoho a začátek druhého kola.
DRvěj§'
praco-tm( uložen( frétltl pf'esM do stfedu suportu.
~
zvyIovánf lezné rychlosti; te fr&af Ponomarev dobře věděl. Technické tabulky však nepřipouštěly zvyšováni. Jen opatrně musel zkoušet vyšší rychlosti, aby nepoškodil stroj. Zprvu nařídíl stroj na předePsaný posuv 0,8 milimetru. Všecko šlo velmi dobře. Zvětšil posuv o 0,4 milimetru. Stroj běžel dobře, třís ka byla hrubá, čistě branA a nelAmala 8e. Dobré znamenf! Soudruh Ponomarev přiložil ucho ke stroji, nechvěje-U se alespoň trochu; kdyby se chvěl, bylo b~ -to špatné, znamenalo by to, že je přetížen. Ne! stroj běží správně, rytmicky. Ponomarev zvyšuje posuv o daW čtyři desetiny. Slyší lehké zvučeni suporiu, cítí, že je stroji těžko, že zai!fná těžce "dýchat". Zmenší posuv o dvě desetiny na 1,4 mm. Ukazuje se. že je to poIUV nejvhodnějši. Stroj při něm pracuje nenuceně, ale rychlost řezAní se zvětšila o celých 75 procent. To bylo vellké vítězství, vítězství _ odvahy stachanovce nad zastaralými předpoklady technIků. OBRAcEN:E A DOBltE A ještě jedno vítězství: technická pravidla předepisnjí, že se zuby ozubených kol mají frézovat shora dolů. Tak to dělají všichni frézaři. Ale stachanovec Ponomarev si všiml, že šroubová fréza si z jakési příčiny "sedá". Zprvu má velký výkon, ale ten se zan~dlouho mačně zmenší. Během směny se musely frézy měnit až čtyřikrát. Co se tak ztratilo ' času! Soudruh Ponoma,rev se začal pozorně dívat a všiml si, že se u frézy otupuje nejvíce levá hrana, kolem níž prochází ubraný kov a otírá ji. Proto se rozhodl frézovat zuby obráceně - zdola nahoru. Výsledek byl zajímavÝ: ubraný kov odcházel stranou a vůbec nepřišel do styku s frézou. Fréza se opotřebovala rovnoměrně po celém profilu zubů a sloužila mnohem déle. Ušetřilo se času potřebného k časté výměně fréz. A kromě toho při dřívějším způsobu frézování shora dolů pracovalo se 43 otáčka mf za minutu, kdežto při opačném způ sobu bylo možno počet otáček zvÝšit . na 52.
J
Ponomarevovo zlepšené, šikmé uložen' frézy umožňuje zvyšovat posuv , počet otMek stroje.
.
po každé nepodaří dostat přesně symetrický profil zubů ozubeného. kola. Ale vždyf při hrubém opracováni toho ani nem zapotřebí. Zato se tímto novÝDl způsobem využije celé řezné plOChy frézy • obráběnt postupuje daleko rychlejI. Se šikmo uloienou frézou je možno za jedínou otáčku stolu ubrat i!b'fl desetiny milimetru kovu. A kromě toho se tímto novÝm způsobem uloženi frézy umožnilo zvětiit posuv, obrábět vydatněji, bez nebezpečí, že se nástroj zláme. Pak začal soudruh Ponomarev při hrubování zubů používat dvouchodýcb šroubových fréz. Tyto frézy zvyšujf produktivitu prl\ce na dvojnásobek. Viichnl frézaři tohle vědí, ale vyhtbaJí S8 dvouchodým frézám, protože před konečným opracovánim je nutDO znovu leřídít stroj. Ale jednoducht · vtpočet Ukazuje, že přes časté seřizováni je používání dvouchodých šroubovÝcb frés velmi vÝhodné. Hrubé opracováni jednoho ozubeného kola trvalo dříve 8 hodin, kdežto frézování dvouchodou fréZOO pouhé čtyři hodiny. Ctyfl~ minut je třeba k novému seřízeni • tak ziskají plné třl hOdiny a dvacet mlaut praeovnfbo i!asu!
'8
t
Hlavni
znslT POSUV byly Y moIDosteeb
reMrQ
JAK SETltlT OLEJ Mnoho a mnoho dalších zlepšení objevil ještě soudruh Ponomare~ při hledání nových, dokonalejších způsobŮ práce. Objevoval i to, jak je moino při výrobě šetřit. Na obrázku 4 vidíte speciálnf zachycovač oleje, ktert si stacha-
DOne PonOlDM'eT sestroJD. Na tff*jcb po frézování zubů ·zůstalo VŽdycky mnoho oleje, kterým se nlistroj pit práci maŘ. Proto Ponomarev navrhl. aby se třísky ukládaly do nádOby se IffoyÝm dnem. Leif-U třísky v takori úaobě, stéká oleJ pomalu ke dnu a odkapává ..tem do zvláštnf nádržky. KalcIt mě sIc bylo tak možno sebrat celteb lest věder oleje a mazadel - a to plece llení maIli!kost! Za rok dosahuje ceaa Peoomarevem zaebriněného oleje eeIfeb 18 tislc rublů I
Zachycovač
oreje, pdkapávajíciho I tR8ek, který si daZ soudruh Ponomare'V ~hotovit podle vlastního návrhu. Měs!č mJ 'V něm nasbírá až 6 věder oleje (J uktfi tak ročně celých 16 tlsíc rubZťJ,.
VICE ltEMESEL - VlCE MOZNOSTI Soudruh Ponomarev ovládá několik řemesel: je frézař ozubeDÝch kol sedmé třídy, je zároveň seřizovačem a údribářem. Aby se dílo dařilo, nesDÚ se nt: kdo, kdo obsluhuje někoUk strolů ,najednou, žádný dělník, uzavfrat do 1Ídtého rámce svého povoláni, nýbrž lID&žit se stát specialistou s mnohoskamaou kvalifikací, chce-U ovšem vyrábět eo nejvíce a náležitě pomáhat 08tatnfm splnit plán před stanovenou lhůtou. A právě proto, že se frézaf Ponomarev vyzná v někoUka oborech, dovede tak vydatně zvyšovat vÝrobu. A ovládnout několik oborů práce, to dnes můi~ opravdu každý, nebot každému se Jak v technických krouuich, tak ve Ikolácb price naskftá k tomu příležitost. Zkušenosti, které sovětitf ataebanovcl za dlouhá léta usilovné práce nderpali, stojí nám vždy k disposicl, abyehom i niy všichni mohU pracovat více, lépe a snadněji.
YHHBEPCAJILHO-3ATO'IBLIR CTAHOK. 1. CTaBHBa, 2. MaXOBH'IOK DPOAOJlhBOI: nOAa'lll, S. KapeTKa, 4. CTOJI, 5. OOBOpOTBaJl onHTa, 6. 6a6Ka, '7. KOJIOBKa, 8. mnHclJoBaJILHLlA KPyr, 9. mn.clJoBaJILBIUI 6a6Ka, 10. mnHcPoB8JILBLlA
KPyr, ll. 6a6xa,
12.MaxoBH'IoKoo~ěMa
KonOHKH.
UNIVERSALH'l NASTROJOVA BRUSKA 1. stojan, 2. ručni kolo podélného posu\tU, 3. sani, 4. stt\l, 5. otoěná deska, .. pracovm vřeteník, '1. aloupee, 8. broulid lrotoui!, t. 1:xruso:t vfeterúk, 10. broulid kotc!uIt ll. kOlÚk, ll. NěDi kolo rňvibu
Iloupce.
889
•
151{É Při příležitosti 75. výročí trvání pražské 1JOuliční dopravy us-pofddal ~ ná7J1,ěstí pozor'uhodnou výstavku, která pod heslem " Sloužíme pracuJ'ch
pravu" J konfrontuje nejen první "koňku" s nejmodernější uelkopr doPravních podnikatelů s dnešní socialistickou službou tJeŤejno8ti. ' 18, září roku 1897 byla zahájena pouliční elektrická doprava na trati Praha-Vinohrady-Zižkov, kterou vystavěl známý pražský inž. Frant~ek Křižík, Obrázek ukazuje slavnostně vyzdobenou tramvaj při zahájení jízdy roku 1897.
PRVNI
ZELEZNICI VE STREDNI
EVR~E.
spojující Ůeské BUdějovice s Leopoldschlagem. a pět let poz~ ději s Lincem. Na této trati se ponejvíc přepravovala sůl. Druhou koňskou železnicí byla .. Císařsko-královská privátní pražská koněspřežní železnice' z Prahy do Lán", později ..Výhradní privátní buštěhradská železnice". Doprava na této trati byla zahájena 21. ' března 1830. Téhož roku byla dána do provozu i dráha z Plzně přes Unhošt do Prahy, k Písecké bráně. jakO základní část budoucí dráhy Praha-Plzeň. Objev parostroje rozmnožil železniční sítě a zatlačil pů vodní koňské potahy do pozadí. Ovšem, nevytlačil je úplně. nebof mnohde z technických příčin nebylo lze parllího stroje užíti - a tak i 23. září 18'75 s kj)něspřežím, jako s hnací silou.
Chceme-li vědět. jak to" vypadalo ještě před rokem 18'75, jímž pražská výstavka začíná. musíme se vrátit až do starověku. kdy UZ STARt RIMAn na to. že jejich vozidla. tažená zvířaty I lidmi, budou o to pohyblivější. rychlejší I bezpečnější. oč méně budou muset překonávat nerovnost projíždiného terénu; když ve vzdálenosti. odpovídající rozchodu kol. nakladli řady plochých kamenů. - položili tak první koleje na světě. Středověk používal kolejí z plochých dřev, poblttch železnými pláty; od konce osmnáctého stolet.í Jsou zaváděny kolejnice lité a od počátku devatenáctého století pak kOlejnice z válcovaného železa. Dopravy po kolejích se užívalo nejdříve převážně k pře pravě zboží. U nás to byl stavitel F. A. Gerstner. který roku 182'7 vybudoval
KO~SKOU
přiŠli
ZAHAJUJE PRAZSKA
POULlŮNI
DOPRAVA
na úseku Karlín-Národní divadlo. Byla to s tehdejším vkusem uspořádaná sláva, s cylindry, s kytkami i s družičkami. Ale již první zahajovací jízda utrpěla neslavné nehOdy: první se přihodila radnímu Herdloví, který tak dlouho kynul z koňky blahovolně na pozdrav, až ztratil zbrusu nový, na tu příleŽitost zvláště objednaný cylindr. Druhou nehodu ucítili všichni vyšňoření cestující; v místech, .kde je křižovatka Národní třída, Perštýn, Spálená, leklo se koněspřeží vyhrávajících muzikantů, poplašilo se - a tramvaj vykolejila. Lidé s chodníků i pasažéři pak museli zatlačit, aby se VIIZ zase dostal do správných kolejí. Stavítelem I provozovatelem kOĎky byla belgická společ nost, jíž- nešlo o řešeni otázky veřejné dopravy, ale o získáni nevysychajícího zdroje přijmů. Proto se nikdo z podnikatelské společnosti nesnažil spojit okrajové· čtvrti, kde byly továrny a žili pracujícf, a zřizovali linky jen ve vnitřních ětvrtích města. které obývali bohatí měšfáci a tlustí obchodníci. Pražané, jímž na koňku nikdy z hubených mezd nevybyly příslušné krejcary, přijali pouliční dráhu více méně jak. atrakci; fiakristé na ni žehrali a vtipálk'ové roztrušovali pichlavé poznámky, zvláště, když tramvaj zase někde vykolejila - a o to nebývalo nikdy nouze. Tak vtipálek, kráčejícf po směru tramvajové trati, na otázku, proč nepoužije koňky, odpovídal: ..Kde bych mohl, - já p o spí c h á m !" V roce 1891 zažila Praha novou sensaci: Při příležitos ti Jubilejní ,výstavy vyjela z dílell českého vYnálezce z oboru elektrotechniky Františka Kři!'íka PRVNI ELEKTRICKA nRAHA s kladkovým svodem. jak ji -
Dechová h,~dba zaměstnancft DopravnfCh podnikil vyhrávala " od časného rána v prážskýCh uíicích, když se oslavovalo padesáté výročí pražské pouliční dopra'!JY. Jak se vám Ubí tramvaje 'z r. 19851
890 '. ~BCHiuK
ovšem zmodernisovanou
"
"
·
"
rJUlltllí DIlÁII'I
v ~POIddal Dopravní komunální podnik hl. m. Prahy na Václavském
i\8
pracu;fclm
/I
ve spolupráci
8
nimi budujeme vzornou pražskou do-
veZkow-oetórovou tramvají, ale též včerejší výlučně výdělečné . zájmy
ijnOSti.
.
známe dodnes. Vedla z Letné, Oveneckou třídou, k výstavišti u Královské obory. Brzy následovaly další elektrické c1,ráhy, na tratích Karlín-Libeň a Museum-olšanské hřbitovy. A tak Křižík elektrisoval tramvaje a koníčci odcházeli , do pense a k řezníkům, až posledního 'z nich v roce 1905 VYtlačil K.řižík z Karlova mostu, kde instaloval zvláštnf spodní vedeni na zapínání magnetem, aby stožárové · vedeni nerušilo vzhled památného mostu ... Čas běžel, pražské tramvaje jezdily." Projezdily první re: publiku - jeden čas bez čísla 13, s ohledem a pověrčivé cestující, - a projezdily i okupační zatemnění. Dnes je doprava v ruko~ pracujících a slouží pracujícimu velkoměstu na 23 tratích tramvajoVýeh, 1'7 autobusových a pěti trolejbusových; mnohé z nich spojují odlehlá předměstí, navzájem vzdálená I více než 15 km. Kdyby "spořivý" ehodec chtěl projít JIOučet všech trati pěšky, musel by se vybavít tak na týdenní výlet, neboť by musel prošlapat poctivých 374 km, což není o níc méně než vzdálenost Praha-Moravská Ostrava. Ještě úctyhodnějším přirovnáním nás překvapí výstavní graf, který udává, že za jediný rok pražská pouliční doprava PROJEDE
,
ČTVRT
Před 1,6
lety 12.
května 1904 byla v Praze "oňská tramvaj.
zru§ena posledni
hlásit ' se i k spoluprací. Vaše sestra nebo i maminka. pokud není starší 45 let. najde tu uplatnění a pracovní příležitost ve směnách, které I)íjak nebudou na újmu vedení domácnostL V plánu pražských dopraváků je nábor ženských sil vyjádřen 30 procenty z celkového počtu zaměstnanců. CO ZADAJI DOPRAVACI OD CESTUJlctcH? Nic nemožného: dobrou vůli. jíž má každý ve styku se loadruhy na pracovišti. ' A konečně přáli by si odstranit hlou~ předsudky, že práce u dopr.avy se pro ženu nehodi. Chce-II to mít každý Tomáš černé na bílém. ať vezme v potaz . . tis tiku a zjistí, že ženy nejezdi o nic hůře než jejich muž'" partnéři; nestačí-li to, ae si tedy uvědomí, že v čas potfeb~ zcela bez otálení převezme z rukou lékárnice lék, aniž by .. obával že by mu namíchala jed. a že i bez rozmýšlení p0dstoupí 'operaci ped skalpelem ženy operatérky. Tak . jaké stra.; chy? Naše ženy jsou zdravé. rozumné bytosti, nikoliv skl~ Pokračováni na str. ', 897.
VZDALENOSTI ZEM:E OD SLUNCE,
t. j. převedeno ná. přirovnání více pozemské 8'75krát obvod zemského rovníku. I když jsou tohle čísla jistě ohromující, přectl naši pražští dopraváci nejsou s dosavadním stavem nijak spokojeni. Chtějí sloužit více a lépe. Proto jejich plán nepočítá jenom s prodloužením tratí, ale i se stavbou 'bezhlučných, velkoprostorových vozů pro 96 osoti, které zpříjemní a zpohodlní nejdelší jízdy. Na výstavce může každý na vlastní oči vidět li vlastníma rukama ohmatat celou tu krásu - zdárné dílo kolektivní spolupráce dělníků s konstruktéry. VELKOPROSTOROVÝ VnZ je
se dvěma otočnými podvozky, pobrzdami, které se současně> ovládají jedním nožním pedálem. Rozjezdová rychlost je 1,'7 až 2,12 mls, největší rychlost 50 km a cestovní 19 km za hodinu. Skříň, moderně stavěná, vyhovující zákonům aerodynamiky, je dlouhá 13.5 m. široká 2.4 m a vysoká 3.05 m. opatřená vpředu sÍdápěcíml dveřmi pro vstuP. uprostřed a vzadu pro výstup. Ptáte-Ii se. kdy vyjedou tyto bezhlučn~ vozy 'do .pražských ulic. odpovídáme slibem Dopravního komunálnfbo podniku: Ne za deset. ani za pět let.• - ale již příšti rok a' na rozšířených tratích. Je ovšem třeba nejenom čekat. ale přičtyřosý, čtyřmotorový,
jištěný třemi
Nejnověj.'f týp pražské tr~mvaje, kte'l'á, bude jezdit již rok na
roz~ířených
trnfi,.. "
:.cl
Bojové tempo, které
tvoří
stroje míru
Sovitský noviniiř Viktor Gorbačev zažil letošního roku velké překvapeni. Když v červenci přijel po deseti letech do města Rubcovska v Altajském krajt. nepoznal Je. Tenkrit několik: opuštěných domtl ve ,stepi, dnes moderní, rozlehlé město s právě dostavov!lnou budovou dlvadla, s obytnými domy, s domem technfky. Slrokou asfaltovou hlavni Uldu lemují květl nové zlhony a stoUry elektrického osvětleni. Rubcovsk, sibiřské město, se změnU k nepoznáni za války, Byl sem z doěasně obsazeného územl přestěhován veliký závod na výrobu traktor"6. Jebož rozlehlá stavba se rýsuje na obvodu města. Tady, v prostorných halách ,odnlkll, se rodí nové, obrovské stroje mlro. ,Traktory posledntho Cypu ATZ, pásové stroje se slInjml, Dieselovými motory. Z elektriCkých tavicích pecl šlehajl plameny, které taví ocel na žhavou tekutou lávu, která, napuštěna do turem, tuhne v jednotlivé součásti budoucího traktoru. Na první pohled je patrna obrovská péče o člověka. V celém závodě, počínaje slévárnou a konče montovnou, nezvedá žádný z pracovnfků lMké břemeno. Všechno je na pohyblivých pásech, celá výroba je plynule sladěna . od surového výkovkU, který se rod! pod nepředstavitelným tlakem obrovltýchJ1sů a bucharů, až k montážnfmu pásu. Zdá se Jako by splše z modernl laboratoře než z řadové tovbny vycházely v krátkých čaSOVýCh intervaléch nové stroje, aby pomohly sovět Ským zemědělcům v jejich bojl za vysoké úrody, které jhu pomohou vytvořit jeden z hlavních předpOkladů uskutečněni komunistické společnosti. K vytvoření nadbytku spotřebních statků neboU potr~vin, obleků, bot a aut a všech průmyslových výrobků, kterého bude zapotřebI . aby člověk mohl uspokojit všechny své potřeby. ZávodnI časopis, který si vydávajI dělnici v Altajském traktorovém závodu v RubcovSkLl, nese název "Bojové tempo". Je to opravdu vhOdný 'itul. Ve- skutečně bojovém t~mpu, ze kterého sice vymizela dřina, ale zůstala, ba znásobila se rychlost a přesnost práce, se zde rodl stroje, jedny z posledních modernlch konstrukci. ' MODERNt HOUSENKOV~ TRAKTOR Traktor ATZ byl vytvořen samotnými konstruktéry záVOdy . .Tde o Dieselův typ o výkonnosti 52 HP, na petrolej, při průměrném počtu 1250 otáček: za minutu. Spotřeba paliva na obrobeni 1 ha půdy je asi 16 kg_ Traktor je pásový _a je vybaven ' speCiálním čističem vzduchu, aby jej mohlo být použito ve všech částech Sovětského' svazu. Je to jeden z p"oslednich modelů. Cesta k tomuto typu' vede přes celou řadu strojů, které potkáváme na sovětských polích" V strOjně traktorových stanicích. Jedná se o typy, které slOžily svou zkoušku osvěd čenosti, jakou nesložily žádné jiné stroje na světě. Pra<;ují na obrovských lánech za stálého, trvalého zatlžent. Pracují na jižníCh stepfch, kde se ná příklad při orbě zvedajl oblaka prachu, která působ! velmi rušivě na stroj. PracujI ve vysokýCh zeměpisných šilkách, v chladném, mrazivém podnebf. .ledním z prvních, dodnes osvědčených t7Pll, Je kolový traktor Szz. nebo také CHTZ. Znamená to bud stroj vyrobený v StaUngrad-
MILOSLAV TYLLER ském zAvodě, nebo stroj vyrobený v Charkovském traktorovém závodě. Jde o stroj normálnI, jednoduché konstrukce, za,ručujícI velk\>u životnost a snadnou obsluhovatelnost. Je vybaven dvěma koly náhonovými, s železnými obručemi se záběrovými zuby a .dvěma koly vodicími, rovněž kOVOVýCh obruči. Jeho motor je schopen vyvinout výkon 30 ks. Motor je Jednoduchý, čtyřválCOVý, pohon zadních kol s diferenciálem. ZvláštnI náhon je na transmisi k !>OužitI pohonu bud' mlátičky nebo cirkUlárky na dřevo či mlýnku na čištěni obll! a podobně. Traktoru se většinou použlvá na orbu a všechny těžšl polní práce.
SUný a výkonný pásový traktor SCHTZNATI, I mQtore n o výkonu 52 ks. Je před nostnl! použlván sovětskými sovchozy a strolně traktorovými stanicemi. Je ilnes výchozlm typem nOVýCh konstrukci strojil toboto druhu. 10vý traktor při zablránI působí určité protáčení a šikmý tlak, zatím co pásový tl"aktor se pouze po SVýCh páseCh převalUje. Pásové traktory se proti kOlovým samozřej mě daleko lépe pohybují v terénu bud' přUíš sypkém nebo zase naopak př1liš vlhkém, kdy normálni traktory dávno již protáčej I. Protože je možno konstruovat je daleko těžšl než obyčejné, bez obav, že by se na SVýCh širokých . páseCh bořtly, mohou být vy'tvořeny stroje skutečně obrovské sily a účin nosti, jejichž sila zábéru je již úctyhodná. Vždyť nenI maličkosti vléci za sebou agregát seclch strojů se záběrem v šlři 2S metro, nebo agregát dvou, pětiradUčných pluhu na hlubokou orbu v šlři záběru přes 16 metrů. K tom\! ' je zapotřebI již skutečně strojů dosud u nás nevldané sily, zrovna tak jako k taženi agregátu, složeného v: obrovitého kombajnu typu Stalinec -6- a diskOvých bran, které současně prováději se sečením ' obm i podmltku.
PRO VSECHNY POLNt PRÁCE Jeho rOdným bratrem je tak zvaný ' traktor Universa!. Je speciálně přizpůsoben k prováděnI všech polních prací, o kterých u nás panuje přesvědčeni, že nejdOU strojem provádět. Tak je schopen plečkovat, proorávat řepu, Všeobecně lze jej použít všude tam, kde je zapotřebí ~zké stopy. Proto Jeho náhonová kola. rovněž. ozubená, s železnými ráfy, jsou daleko užší než u traktoru ClíTZ nebo STZ. Přední, vodíc I soukoll je menšlho průměru, úzké stopy, ovladatelné jednoduChým mechanismem svislého volantu s vodorovnou řídIcí tyčI. SlIa jeho motoru, jinak podobn"!! jednoduché a účelné konstrukce, DVA . Z NE,JLEPSICH jako u předChozího t;\' p", je o něco menši, 20 ks. Jak už bylo řečeno, používá se , všude ' Jedním z traktorů této kategorie je patam, kde je zapotřebí p()hybovat se mezi sový traktor Kirovec D-35. Je to menA! stroj úzkými řádky kultur. Je možno ho použIt s výkonem motoru 24-28 ks, při počtu otá: nejen pro obrábění p~dy, all! i při postřiku kultur a podobně, Proto'te jeho pou2.1.ti je ček 680 až 2000. Je vybaven šesti rychlostmi p~ti vpřed -a jednou. vzad. Rozsah jednotU: I/kutečně tak mnohostranné; dostalo se mu vych rychlostl v km za hodinu 'e tento: označení "Universall<. 3,81, 4j 65, 5,22, 6,13, 9,11. Zatlženi jednoho čtverečního centunetru pásu je udáváno na V~HODY PÁSOV~CH TRAKTORO ..,'72 kg. Zajímavé je jeho náhonové souDávll{) již byly seznány výhody páSOVýCh koU, které je vybaveno difereneiálem. traklorů, které se daleko lépe osvědč.ujl při Silným, moderním strojem, který plně vypolní práci než traktory · kolové. Přes to, že hovuje obrOVSkým úkolům kladeným na bývají daleko těžšf, bylo nezvratně 'Zkouškatraktory na nesmírných stahektarovýCh lámi dokázána, že daleko mén'" na- přiklad ' nech kolchoznlch poll, je trakt~ typu udusávají půdu než traktory s kolovým poS~TZ-~ATI. J.de o pásový ' traktor, poháhybovým ústrojlm. Tak na příklad bylo do něny Č.tyrválcovym Dieselovým motorem o SÍjisté hloubky zahrabáno syrové vejce. Při le 52 ks', Jeho. maxímálnI rychlost při zařa přejeti pásovým traktorem zůstalo neporuzen! čtyrky je 8 km za hod. Motor 'e čtyř Aené. Při přejeti obyčejným kolovým traktaktní čtyřválec s pomp"ným benzinovým torem prasklo. Je to vysvětlitelno tím, že koUpalovánim, s vertlkálnJm uložením válců Vrtáni 125, zdvih 152, obsah motoru 746 litru' Počet otáček 1250 za min., postup prAce jed: notllvých válců 1~-4-%. Obsah nafto~ nádrže 17~ litrů, pomocné benzinové 9 litrů. Karburator je typu LKZ-50. Cl;llazeni 1e vodnI. Tohoto stroj.! je použlváno nejen v ze- , mědělstvl, především na sovchozech to je na našich. státních statclch a státních'strOjně traktorovych stanicích, které je použ!vaj( k obráběni půdy na velkých kolchozech ale je často používán I J?řl těžkých lesnich 'praCh , .lako jo; odvážení dlouhých klád z těžo prfstupnYCh mlst v lese. Pr~ t;Jto ' účely se velmi vhodně vybavuje pomocným zai'izenim na pOhon ~řevn~m plynem. Potřebné dře věně §p~llky JSou velmi lehce dosažlteln ý m materlálem.
lž
STÁLE NOVE STROJE MIRU -
Tr~tor .!Universal'~ Iderý 1e poullviD k lebl!fmll Obráběni pOdl', Jako kUltivátorovánf, pro, orA~nf repy. k tazenf r\lzných postflkových aparátů. Jello konstrukce umoMuje vyulld stroJově
892
pne. a
Clnahů'
dOSlltt II nás neobvyklých.
Traktor, to je nejzákladnější stroj sovět ského zemědělstvl. Traktor, to znamená osvobození rofnfka od dřiny a zprOduktivněni jeho práce, Je-li jej použito nikoliv k prospěChu j~dmce, ale celku. Seznámili jsme se s n~kolika záklatlnlml IJlPY sovětských traktoru. K nim patřI ještě celá řada přívěsné ho- nebo neseného nářadt. Pluhy, brány diskové brány, sekačky, kombajny secí átroje a mnoho a ID.noho ,i1ných strojů: kterých je v Sovětském svazu nepřeberné bohatství protože SQvětský rol1lik pevně l
IIÚl'L
QTTA KRAUS CeZ-g 'VÝvoj součást(
81Jětboo
radiotechniky
a t(m i rozhla801)ých
nej en málo 'VÝkonné oproti
k stále se zmeMujícím ,
rozměritm
15-20 'lety byly rozhla8ové
přijimače
amětuje
přístrof{t,. Před
dne~nfm, ale i mnohem
'I)
~ ti" Jakost přednesu vitbec
nemitžeme porovnávat. Se stále pokralJujictm zmeMovátdm tvarll
součástí 'stupňuje
16 jejich MeZnost, 8tQU1Já jejich účinnost.
N᧠dnešní reproduktor o
průměru
120 mm Maje mnohonásobně lépe než veliký reproduktor z roku 1935. Mi-
niaturní elektronka je obrem ve vÝkonu proti ,,radiolampě" s velikánskou baňkou z ' třicátých let. A přitom moderní maličká elektronka V)'lkonává dvě i tři funkce, nahrazuje dvě až tři dří vější elE:Ktronky, je vÝkonnější a mnohem úspornější než .ty její .. babičky" před pouhými patnácti · lety .,. Tak je tomu i 8 ostatnfmi radiotechnickými součástkami, at jsou to odpory a kondensátory nebo cívky, transformátory
a
podobně.
Toto vše je třeba uvést, chceme-ll podat stručně všeobecné vysvětleni k oněm malým, barevným radiOvÝm skřínkám, které maj1 jméno Sonoreta. &moreta nani továnú výrobek, přijimač Sonoreta není nlikde k dostáni hotovÝ a lH:adícl. Národnf podnik Elelktra pr0dává pouihé stavebnice, to jest soubo17 ,součásti mjemně p~ůsobených, které si mOže radioamatér poměrně snadno sestavit a podle pod'r obného návodu zapojli't . Sestavený, přístroj je dvouelektronkový zpětnovazEibni přljimač s přímým zesÍtlenfm pro krátlté a střední vlny. Výslediky, jicllž je možno v dobré poloze přijmu cklsáhnoo,t , jsou dobré. Kromě místnich vysilačd zachytí Sonoreta i řa du vzdálenějších stanic, ovšem při jemném a opatrném laděni, zvlá§tě na krátkých vlnách. Od Sonorety nemůžeme očekéJVat nějaký mimořádný výkon, nemůžeme tuto 8'tani()ku nikdy porovnávat s velkým pfis.trojem. Z-vláště nelze porovnávat Sonoretu
Chassis
s normálním přijímačem po stránce zvukové, nebot je použito nejmenšího reproduktoru o průměru pouze 80 mm, zatím co továrnl přístroje mají reproduktory o průměru 160 až 200 mm. Sonoreta není tedy 8Ini dálkový ani koncertní přijímač. Sloo2í velmi dobře jako dr u h Ý při jim a č v domácnos,ti, na př. v kuchyni, ložnici nebo na cestách v hotelovém pokoji, na letní rekreaci. Je proto zvláště vhodná svým malým tvarem a nepatrnou vahou. Původní Sonoreta je určena pro použití elektronek ze zbytků skladů po německé armádě, známého typu RV 12 P 2000. Tyto eteiktronky Se již delší dobu neprodávají, a proto byla uvedena Elektrou na trh s,t avebnice Sonoreta typu E 21, ve které je použita jediná elektronka - ECH 21, sdružující dva elektrodové systémy, tedy vlastně dvě elektronky v jediné skleněné baňce. Bližší podrobnosti jsou popsány v návodech, vydaných prodejnou I-Ol n. p. Eleiktra pod názvem ,,R a d i o a m a t é r s k á š k o 1 a" Č. 5 a Č. 6, které jsou k dostání po 10 Kčs. Sonoreta není ovšem právě vhodnou amatérskou prací pro začátečníky. Ten, kdo si ještě nikdy radio nestavěl, nemůže začít se Sonoretou. Nejprve ať si postaví normálně velkou dvouilampovku .a teprve potom může 7Jkusit stavbu Sonorety, která .není složitým přístrojem, ale tím, že je celý přij~č stěsnán do malé skřínky, je stavba těžší, než je tomu u obvyklého amatérského přístroje. A nakonec něco o radioamatérství všeobecně:
Národní podnik Elektra se snaží podporovat radioamatérskO'\,l činnost. Ve-
Souore~ .př.edu.
dou k tomu důvody mnohem závažnější, než jak si snad někdo povrchn ě před stavuje. Nejposlednější příčinou jsou zájmy obchodní, které jsou prakticky bezvýznamné, neboť dosažení odbytu zboží za účelem zisku není v socialistickém obchodním podniku vůbec na místě. Radioamatérství je vÝznamnou součástí tec hni c k é v ý 'c h o v y , Socialistickému státu záleží mnoho na tom, jak tráví mJadí lidé svůj volný čas. Dnes chceme, aby mládež se zabývala t v o ř i vou p r a c í. Ti mladí. kteří pracují tělesně, tedy rukama, mají mít příležitost ke konstruktivnímu myšleni, zatím co mládež studující, tedy duševně pracující, opět ráda pracuje ve volné chvíli manuáln ě - ručně, Tyto oba předpoklady splňuje amatérská radiotechnij{a A není to pouhá .. hračka"; už dávno ne. Radiotechnika je význačným příno sem k posHení národní br a n n o stL V naší armádě potřebujeme radiotechniky, telegrafisty, komunikační odborníky. Náš průmysl potřebuje slaboproudé techniky. Elektronky dnes spolupracují při výrobě v mnoha přístrojích mě řicích , zkušebních a kontrolních. Je to celý nový obor - elektronika. Získá-li tedy Sonoreta svou stavbou nové zájemce o radioamatérství, nem to nadarmo. Mnozí z nich stanou .. pouhými radioamatéry pro svou zábavu; někteří objevl v radiové nebo vysoiko-:, frekventní technice podle svého vážného zájmu i celoživotní ftC1Volání ve prospěoh socialistické vÝstavby.
l'ohled ua chassis zezadu.
~ECHHIK 898
Model závodniho vozu
Svahový závod C I S IT A L I A větroňů v Brně 'Pokračováni
se str. 837.
VLADIMIR PROCHAZKA (Dokončení.)
Výborně
vypracovaný model pro svahový vítr předvedl M . Cerný, APZP Praha (obr. 1) , při místní soutěži v Kyjích u Prahy dosahoval s modelem tff
na ch/l8Ň modelu závodního Ci8italia, kd..e je ' jasn~ vid~t úprava elektrického motorkw a převodu na zadn4 kola. Pohled
autíčka
Seznam' součástf z nlcnl je model sestaven: Součást kusů materiál rozměr 1. chassis 1 hllnlk. plech slla 3 mm 2. přednl otočná hliník. plech sna 3 mm ramena 2 hliník. plech sna 3 mm S. před. pěrovánl 1 železo sUa 32 mm 4. šroubek a matRf 4 mm ky 1+3 mosaz sUa 21 mm 5. přednl poloosy 2 Rf 4 mm 6. disky 4 hliník Rf 27 mm 7. pneumatiky 4 ,um a Rf 42 mm 8. ozub. kolečko 1 mosaz J?r 10 mm t. volantpvá tyč 1 železo děl. 90 mm 18. volant 1 Rf 4 mm 11. pouzdro pro hliník. plecb sUa 1,5 mm volant. tyč Pf 30 mm 12. pouzdro pro železo děl. 6,5 mm volant. tyč 1 Pf 6 mm 13. rozvod. deska 1 železo . dél. 27 mm 14. upevň. pásek 1 Rf 6 mm 15. přepážka 1 hliník. prech slla 1,5 mm 16. elektromotor 1 plech sna 0,5 mm 17. spojka 1 hlinlk. plech • sila 1,5 mm 11. čípky , Elektra 28/P4 !t. šroubky s mat· mosaz dél. 24 mm kaml 4. Rf '8 mm 20. diferenciál 1 železo 21. připevň. pásek 1 železo 22. levá zadnl T-převod Elektra poloosa 1 plech slla 0.5 mm 23. pravá zadnf mosaz děl. 35 mm poloosa 1 Rf 7 mm 24. řízeni 1 mOAZ děl. 30 DlD1 25. závěr benzin. J?r 7 mm nádrže 1 hlinikový 26. ochranné sklo 1 hfebfaek sila 3 mm 27. karoserie železo Rf 8 mm hllnik. plech - celuloid slabý hllDlkov}' plecb
V provozu je model upoután na lanku. Proto sl musime udělat otočno.u středni věl, Z nit je pftváděn proud k motorku vozu. (Podobně jako II modelu závodniho auta Monopost, na něj I byl vYdáu podrobný sta· vebni plán.) Objednat sl jej můžete v nall administraci a louČasně II napUte o obráz· kový ceDlk. který zasíláme zdarma; najdete v Dělil na ·80 různýCh konstrukct tetailel, lodi, aut, radioaparátů atd.
f.
minut. Teohnická data modelu: ~t1 1400 mm, délka 860 mm, zatilenf 13 g/dm, profil křídla MVA 123, profil výškovky Clark Y. Celá náběžná hrana nosné plochy je polepena dyhou. Model J. Hemoly (obr. 2) z Kromě říže umístiol se v cilovém letu na 4. nústě. Jeho rozměry jsou tyto: ~í 1200
2. mm, délka 1100 mm, váha 640 g, zatIženi 19 g/dm', profil křídla ffiS 501, profid výšk()Vky Clarck Y. Jednoduché samokřidlo, které na svahu za prudkého větru dobře ob9tálo, bylo J. Hlávky z Brna (obr. 3). Rozpět{
samoki'ídla je 1200 mm, délka 350 mm, váha 250 g, Plocha 17 dm', zatlžen{ 14,1 g/dm' , profi.l NAVY 60, zkH!ený ao NACA 00008, symetrický, konec kfldIa pfecház1 do negativu 8 mm. V. P.
894 ~CHHIKJ
DokončenI.
ZDEN!K SKODA
Velmi často použív.anou radiovou součástí jsou kondensátory. Sloužl k uskladnění velkého množství elektronll v malém prostoru, zmačkávají je. A protože je ve fysice zvykem použlvat latiny a latinsky se hwttý řekne "densus" a "dohromady" se naznaČuje před ponou "eon", říká nám jejich název již docela zřetelně, co vlastně majf za úkol v přijimači. V pláncích je nejčastěji dělíme na pevné a proměnné. Ja,k se kreslí kondensátory pevné. ukazuje obr 10 Nejkvalitnější jsou slídové nebo keramické. Jsou to buď ploché baličky, v nichž jsou kovové folie střfdavě prokládány llstkem slídy~ nebo keramický válečej{ má zevnitf jednu kovovou vrstvu, zvenčí druhou. Méně hodnotné jsou papírové kondensátory, avšak pro některé účely by bylo zbytečno použfvat kon-. densátoru sUdového. Kovové folie se proloží dvěma pruhy speciálního tenkého kondensátorového papfru a svinou se, svitek pak se impregnuje parafinem nebo jiným isolačním prostfedkem a tento tlalfček se chrání paplrovým, pertinaxovým nebo porcelánovým váleč kem nebo se zalije do plechového pahárku. Nověji se polepy na papír zhotovujf . stříkánfm roztaveného kovu (rnetalisovaný papfr). Tyto kondensátory vyjdou menš'í . Kondensátory otočné, S. proměnnou kapacitou, značíme podle obr. ll, maji-li mezi deskami jako dielektrikum Vzduch. Na obrázku je jednoduchý ladicl kondensátor. Výřezy jsdu opatřeny jen krajnfmj plechy, jejich odehnutfm nebo přihnutím můžeme v malých mezích ~ravovat pril.tlěh kapacity při otáčení rotoru. Pro pedružnějšf účely používáme kondensátorťI s pevným dielektrikem (obr. 12), Y nichž jsou desky statoru a rotoru is0lovány lístky pertinaxu nebo trolitulu. Tralitul je hodnotnější 160lant. Zvláštním druhem proměnných konC!ensátoro jsou kondensátory vyvažovad, trimry (obr. 13). Dajl se měnit jen Y Inallýoh mezfch, majLmalou kapacitu ft nastavuj! se jednou provždy; za pr0vozu Se s nimi nehý~. Sl~ k jemnému vyvážení kmitacfch obvodů. Nahoře trimr keramiciký, u něhož je jeden polep tvaru půlměsíce nastřikán na horní otočný kotouček, druhý na spodní destičku . Po nastavení se šroubek zajistí kapkou cínu. Pod ním trimr hrnečkový se vzduohovým dielektrikem. Speciálními pevnyml kondensátory jsou elektrolytické, značené podle ' obr. 14 nahoře. V některých schematech najdete značku poněkud odchylnou, podle obr. A nebo B. - V plechovém pouzdru je nalit roztok louhu a do něho zaSahuje hliníková žebrovaná elektroda. Hotový kondensátor se v továrně formuje: zapne se na zdroj stejnosměr ného proudu a v pohárku začne probíhat elektrolytický proces. Na vnořené elektrodě se vytvoří lsolačnf vrstvička kysličníku hlinitého, jenž vytvoří dielektrikum. Probije-li se takový kondensátor, okamžit.ě se rána samočinně zahojí. Tyto mokré elektrolyty se mus( vždy .montovat ve stoje 1 nesnú se zaměnit jejich póly (minus pól .na p0.;hárku, plus' p(la na stfedn1m vyvodu).
/
@ 8
~&H1IIK 895·
Kysličník uhličitý,
o jehož vlastnostech jsme si pověděli minule, se rozpouští ve na kyselinu uhličitou - HeC03. A její soli tvoří též řadu velmi rozšířených aloučenin uhlíku uhličitany. Tak uhličitan vápena~, CaCO. znáte všichni jako vápenec, mramor, aragonit či vřídelní kámen, uhličitan železnatý, FeC03' ocelek Je d'6ležitou železnou rudou a mnoho jiných. Kromě toho jen kyselině uhličité máme eo děkovat, že se můžeme obdivovat nádherným krápníkům v jeskyních MacochJ' • Demanovských a pod., nebot je to ona, která vytváří všechny krasové zjevy.
(Dokončení.)
TOdě
Kysličník uhličitý
z atmosféry se rozna H2COa. Dostane-li se takto okyselená voda na vápencovou půdu, začne ji prosakovat, rozpouštět a odplavovat. Mění totiž neroz.pustný vápenec na rozpustný kyselý ubličitan vápenatý Ca(HCO.).: pouští v
říční vodě
CaCO.
+ H,CO. = Ca(HC03)o.
tvářet řetězce.
Odplavením vápence se vytvoří pod zemí jeskyně, jejichž strop se často prodrtffek
I
sv,'tip1v"
dehet
pa<1ne, a vznikají propasti jako Macocha. V jeskyních prosakuje voda stropem a kaPe dolů. Na místech, kde odkapává a kam dopadá, problhá opačný proces, než při rozpouštění: Ca{HC03). = CaC03 + H.O + CO •. Z rozpustného kyselého' uhličitanu vápenatého vzniká opět nerozpustný vápenec, a tak rostou krápníky stojaté (staJ.agmity) i visuté (stalagtity). Pokus s výrobou krápnÍJkU si bohužel provést nemůžeme, protože trvá několik tisíc let, než takový menší krápnLk vznikne, ta·k že by nás asi brzy přešla trpělivost čekat.
Kyselina
uhličitá
je velmi s-l abá kyselina. Uckží se jen ve značně zředěných roztocích a rozkládá _se již varem na CO. + H 20 . J ejí soli - uhličitany - se rovněž rozkládají již vUvem Lředěných kyselin a uvolňují CO.. Kromě sody (Na2CO,,) a potaše (K.CO.) jsou všechny uhl i Čita ny vesměs ve vodě nerozpustné a mnohdy barevné. Jak jsme již naznačili , mnohé z nich tvoří známé horninotvorné minerály Doposud jsme mluvili pouze o anc:)rganických sloučeninách uhlíku Organická chemie, zabývající se především sloučeninami, které vznikaji v živých cganismeoo, ie vlMt.ně jenom chemii
-896 ~EtHIUK
uhlíJru. Ve všeClh organiCkých sloučeni nách, a je jich známo již na půl miHonu, je obsažen 'UIhilík jako základní prVek. Jak je mo~né, že jediný prvek může být obsažen v takové .spoustě sloučenin, když všechny 06tMnú prvky dohromady jich tvoří jen asi 40.0001 Je to ZlPiisobeno výdimečnou sohopnootf uhltku vyAtomy uhlíiku se totiž mohou vzájemSipOjovat buď jednoduchými, dv()jnými nebo i trojnými vazbami a tvořit různě rozvětvené řetězce, složené až z několika tisíc článkO. - uhlíkových atomii. O tom, že v každé organické lát<:.e je opravdu uhUk obsažen, se mineme pře svědči-t t. zv. suchou destilací různých látek. Suchá destilace znamená zahří váni látek za nepřístupu vzduchu a mchycováni rozklladných produlktii. Proveďme si třeba suchou destilaci dřeva. Do zkumavky (p<XkUd možno z těžko tavitelného skla) nasypeme dřevěné piliny a zkumavku uvavřeme zátkou s trubičkou, připojenou k premývačce. Do ' trubičky, vycházejici z promývačky, strčíme kousek smotaného tenkého drátku jako bezpečnostnf síťku (viz obr.). A nyní začneme zkumavku s pilinami pomalu zahřívat. PiUiny pomalu hnědnou až černají a ze zkumavky uniká plyn, který probublává vodou v promývačce a jejž mineme u jejfho vývodu zapálit. Je to svítiplyn dos-t i obdobného Složení jako ten, který nám dodávají plynárny. Ponoříme-li po skončení pokusu do vody v promývačce modrý lakmusový papírek, zčervená. Ve vodě se totiž rozpustil vznikajíci dřevný ocet, který ji okyselil. Na dně promývačky pód vodou se usadila špinavě hnědá, hustá tekutina - dřevěný dehet. A konečně ve zkumavce nám zbyl černý zbytek, dřevěné uhlí. ně
Jes1lliže jsme piliny dost
důkil.adně
vyžfhali a dostaneme-Ji uhel ze zlrumavO ky, můžeme si s nim provést též několik pokusů.
Trochu ro=ělIněného uhli nasypeme do vody, obarvené eosinem (čer veným inkoustem) a zfiltrujeme. Filtrát bude bezbarvý nebo jen Slabě růžový. Dřevěné uhli pohltil.o téměř všechno ba:rvivoa odbarvilo tak roztok. Stejně pohlcuje i plyny. PHdáme-ll k troše sirovodíkové vody roztok octanu olovnatého, vzniikIne četná sraženina sirníiku olovnatého. Pr0třepeme-li všaik . sirovodUrovou vodu s dostatkem dřevěného uhli a do .filtrátu přidáme octan olovnatý, sraženina nevznikne. Sirovodík se absorboval (pohiltia) na povrchu uhli a fil~em protekila jen čistá voda. m9skIJ
f' uM'
~~~~
G~~~
--,. . =- ' Proto se uhlí dává do filtru plynových masek. V niob všaik neru dřevěné uhlí, ale $IpOdium (vzniká suclhou destlaaci kooti) nebo živočišné uhli (vyTábí se suchou des-tinacl masa a krve). Vzduch se na něm nepoihltf a projde volně do masky. Naproti tomu všechny jedovaté plyny se absorbuji, a tak zneškodní. Absorbční'ho účinku uhli se používá i v lékařstvf. Při zažívacích potížích máme předepsáno živočišné uhli, jež absorbci zbaví naše zažívací ústrojí všech otravných látek Kromě toho se dříve užívalo dřevěné ho uhli v domácnostech k topeni. Vyráběli je uhlíři v lese z bukového dřeva pálením v miliřic~. Dobře Složenou hromadu dřeva obložili, až na malý otvor - komín, vrstvou hlíny a drnu a zapálili. Dřevo (v podstatě celulosa - buni- . čina (CeH100.)n - suše desrtilovailo. Jakmiae totiž někde vyrazil plaminek a dral se na vzduch, byi ihned uhašen lopatou hlíny. Zkušeni uhlíři pomalí, kdy je proces ukončen, a ve vhodný okamži k suchou destilaci přerušili. Pak milíř rozebrali a uhU bylo připraveno pro domácnosti. V popisu uhilBru jsme úmyslně vyneohali látku, ve které je uhlfk nejvíce rozšiřen - uhli. O tomto "černém zlatu" totiž povfme ad jindy na jiném rnWtě.
si
Strojní
obrábění
.
t
DETAIL VRCTENE.
......
--
VRTAČKY SVATOPLUK REKTORYS Vrlačky slouží k hotovení otvorO do plného materiálu nebo k opracováni čf rodUenl otvorů ji! dříve předvrtanýCh nebo pfedlitých. Podle těchto úkonů pak dělíme vrtač ky na vlastni stroJe vrtacf, na nlch! provádíme vrtáni, člmž rozumíme hotovenf děr do pevného mat€rlplu, a stroJe v)'vrtávael, na nichž opracovávám.. předlité čl pfedvrtané otvory. VrtAn1 se provádl nejčastějI lIroubovým vrtákem (bližšl vn "vrtacl nAstroje" na konel stati), vyvrtávání pomoci yYvrtávacfch tyčf čl yYvrtávacfch hlav. Vrtačky, stejně jako soustruhy, jsou stroje I hlavnlm pohybem tečlvým, rozdll mezl niml však je ten, že pfi vrtáni je předmět v kl1du a řezný nástrOj se otáčí (koná pohyb do ře zu), proti soustruhu. kde tomu je naopak. Pohyb do zAběru zde koná, podobně Jako .u soustruhu, řezný nástroj.
Obr. 1. DlDNOTLIV2 TYPY VRTACEK A JEJICH HLA VNl CASTI Vrtačky majl ponejvíce svislé vřeteno, yYwtávacl stroje mlvají vřeteno vodorovné. Do 'Yřetena se uplnajl vrtáky bud přímo svou
kul!elovitou stopkOU do kuželovité dutiny, nebo B použltlm redukčnlho pouzdra. Podle celkového vzhleáu dělíme vrbiČky na sloupové, stojanové, nástěnné, stolnl, ručnl, radiální, portálové, I někollkačlenné a několika vřetenové.
Hlavni součásti vrtaček jsou: vrtací vře teno, uspořádané tak, aby se mohlo otáčet a zároveň. posouvat, mechanismus pro pohyb hlavni (otáčeni vřetene), mechanismus pro pOhyb vedlejšl (posouváni Vřetene). stOl na upevněni předmětu a nosná konstrukce (sloup, stojan) v§ech těchto součástI. Modeml wtačka má být' konstruována tak, aby splň.ovala následujlcl předpoklady: možnost pOdávání vrtáku do záběru ručně 1 strojně, pfl strojním pOdáváni musí být možnost změny velikosti posuvu podle tvrdosti vrtaného materiálu. Vrták s vrtaclm vřetenem možno k předmětu rychle přlbl1žlt a vzdáUt (hrubé nastaveni vrtáku). Mechanismus strojního podáváni musí být tak seřízen, aby se pOdávání automaticky přeru IUo po dosaženi určité hloubky dlry. Nejčastěji vidíme vrtačky sloupové (viz obr. 1). Jejich nosnou konstrukci je ·litinový sloup A, pHpevněný k základové desce B. a je vyztužený ještě slotlpem C pomoci pří ček. Na sloupu je vedeni pro saně, v nichž je uloženo jední:n koncem vřeteno D, druhý kcnec vřetena je uložen v ložisku, odlitém se stojanem. Nahoře, ve dvou ložiskách, pak nese sloup hřídel E, pohánějlc! ·vřeteno. Dole na sloupu se pohybuje nahoru a dolO stůl F, sloužíc! k upevněni vrtaného předmě tu. Stůl můžeme v určité, nastavené poloze pojistit dvěma šrouby, jimiž svlráme rozřiz nutou objlmku, takže se tato přitiskne ke Sloupu a zamezl pohyb stolu. Je-li vrtaný předmět velký. umisfuje se přímo na základovou desku, která má pak vyfrézovány drážky pro hlavy uplnaclch šroubů. NejdOležltějšl součást! vrtačky je vřeteno. Jelikož se vřeteno otáčl a zároveň. posouvá, musí být v ložiskách uloženo suvně. Detail uspořádáni vřeten viz na dalším obrázku 2. Na vreteno A je nasunuto pouzdro B, které se dole opírá o axiální ložisko a které je nahoře přitaženo matiC! c přes librOVý krOužek nebo dalšl axiálnl ložisko. Tlm je umožněno, že se vřeteno otáčí, zatím co pouzdro je v klidu a posunutim pouzdra se posouvá celé vřeteno. Toto posouváml se děje ozubeným hřebenem D, který je pflšroubován k pouzdru a do kterého zasahuje pastorek 12. Ozubený hřeben zároveň. nahrazuje pero, t. j. zabraňUje otáčení pouzdra. Pouzdro je pak pouze suvně uloženo v saních. Druhý konec vřetene pak prochází nábojem kuželového kola, které je uloženo v ložiskU, ul1-
Obr. Z. těm
na stojanu, a které vřetenem otáČi. V náboji kola je připevněno pero, které zasahuje do drážky, vyfrézované do vrchní části vřetene, takže vřeteno se může v kuželovém kole posouvat. Kuželové kolo pak je v ložisku uloženo tak, že se mOže pouze otáčet, ale nikoliv posouvat. Pokračováni pliJtě.
.~~------------------------------------------------------------------------
75 LET PRAŽSKÉ POULiČNí DRÁHY Pokračování
křehotinky, omdlévající šestkrát na dvou stránkách pod lampou. Nezapomeňme ale také na toho černého vzadu, na toho pána, co se skromně krčí před zrakem pruvodčiho v koutku. na černého pasažera. To je totiž příživník, který ..šetří" k našemu společnému neprospěchu. Soudruzi z dopravních pOdniků vypočítali, že za rok tito .. černoši" poškodí podniky o 12 milionů Kčs, které by byly věnovány k prospěchu pořádných cestujících. A teď něco o skokanech. Sebeefektnější skok z jedoucí tramvaje se do TOZ nepočítá, spíše by skokan mohl počítat v nemocnici polámané kosti. Chcete-li spěchat, pak spěchejte rozumně. a to hlavně při nastupov4ni, aby nebyl zdržován provoz; Je-li tramvaj obsazena, pak přemožte choutky vmáčknout se na schůdky, a počkejte na druhý vůz, který Jede v pětiminutovÝch intervalech. A nepřijede-li v pěti minutách, uvědomte Si, že řidič nestoJi • kamvaJí před vÝkladem s nOvÝmi klobouky, ale že dohánl zpoždění za'Viněné neUkázněnými cestujícími; a o to vy bud'te víc ukázněnější. Na odškodnou za tohle kázáníčko odskočíme si na závěr reportlile na okamžik do SSSR, abychom se pomvali, Jak to
níkové
se strany 891. V SEDMIMlLIONOVf: MOSKVI,
Večerů
~padá
jejíž dopravnictvi je na vysokém stupni a slouží za velký vzor 1 našim dopravákům. - PýchOU viech Moskvanů je tu podzemní dráha - Metro, které se aší největší oblibě a pře praví denně na čtyři miliony cestujícich. Druhé místo v dopravě zaujímá tramva', s denní kapacitou tří milionů cestujících. AutobUSOvÝch tratí je v Moskvě 60, s celkO'Vou délkou tratí 400 km; současně se rozšiřuje i siC trolejbusová, která podle plánu dosáhne do konce tohoto roku délku 450 km. VýVoj směřuje k tomu, aby srdce města a hlavní tepny. pojily sítě auto- a trolejbusové, zatim co tramvaje mají sloužit na vnějších, okrajových tratích a ·na předměstských magistrálách ... Hranice velkoměsta ustupuji den ze dne víc a víc, " epochou budování. A doprava spoji dělníka s pracovištěm, stud~nta se školou, úředníka s kanceláři. Spejí lidi. · -
8.7
'Mám fotoaparát Fit 4,5X6, potřebuji 3X el. motorek 28/4p, V, GreflOr, Brno 15, Kaleckého 14, • 3. ročník M.l adý technik, plánky benziAových ·. motorků ALKO. 2,5 ccm, ALKO 7,5 ccm! fotoaparf!,t EHO:Dupla,. 6X4,5;- misku s va).ečkem na film a obyčeJnou, ramecek, odměrku 100 ccm, 100 kusů kopírovacího papíru 12X18 cm, letecký kompas, vše vyměním za elektrotechnický materiál, Jedovnický, Dražův k3', p, Archlebov, • Potřebuji mmampermetr 0-5 mA, 0-10 mA, knibu Ing. Pacáka: Praktická škola radiotechniky a jinou radioliteraturu, mám 1 startér 6V, vhodný pro el. v.iacka ul. Č. o. Slovensko. • . Vyměním vOjenskou E'lektronku RV 2P 800 za usměrňovací elektronku VY 2. Josef Novák, Vranov nad Dyjí. přehrada . • PotřebuJI nutně - trojkolečko (čtyřkolečko) s volnoběžkou a přehazovačkou. Zdeněk Kadlčík , Uh . Hradiště . Safařlkova 284. • Mám 1 menší sbírku známek , 1 fotoaparát s brašnou zn. FUTURIT, 1 elektrickou pálku 120 W. 100 V, 1 plnicí pero, motorovv "lun s ele'<:trlckým motorkem na dvě baterie, elektronky AZl 1'::1"9. KF3. KBCl. 1 kompletní čtyřlampovku (síťová) bez 1~"DP , '2 · reproduktory buzené (I bez membrány), 2 reproduktory dynamické- (i bez membrány) a ještě mnoho jiných radiosoučástek . Potřebuji benzinové nebo detonační motorky jakéhokoliv obsahu a elektrické motorky 28.!P4 (pří padně doplatím). Uvedené věci též prodám, J. Konárek, Praha I, Skořepka 4. • Potřebuji Ihned nový nebo zánovní benzinový (svíč kový) motorek pro mOdely letadel obsahu 10~15 ccm. Jiří Posplšil, Přerov, Bartošova 14 . • Prodám Super-Atom , akumulátor 4 V/20 Ah, ruční vr~3čku, potřebuji bombu na huštění pneu·. Jiří Matoušek, Praha XVII, V Cibulkách 3 . • Mám el. motorek ' 24 - V. 5000 U/min., schodišť. automat, elektrický zámek . Va Cll bleskové zařlzenl. Potře- . bUjl dohrÝ mikrofon. sluchátka nebo zvukový pás do ma!(netofonll C - pásek. ,Tlří Sedláček, stát. žák. internát; ústí nad Lab .. Reslova 42 . Ol Potřebuji dobrý elektrogramostťojek. LuděJ< vít. Rtyně y P. • Prodám chemickou laboratoř. chemikáUe . přístroje a nástroje, literaturu. chem. časopisy, levně, i jednotlivě. Podrobný seznam I s cenami pošlu. Jaroslav Kubát. Ostrava I, tř. J, Dlmltrava 9,
r Elektronky se záručnfm listem, které dodáváme Ihned ze skladu I 1I0ltou: EBL 21 UB~
Kčs
255,-
ELU
Kěs
301.-
EL J
21 Kils 255.-
EL 8
Kěs
301.-
AF
AL' AF ,
Kěs
221.-
ABLl
KIIs 245.-
Kěs
20'1.-
EBF I
Kěs
UY 1 N
Kěs
9.,-
EF'
'Kěs
20'1.-
Zvláštní ruaktronkv bez Tyto elektronky jsou druhé jakostnf
za
pronikavě
třldy, ~teré
203.-
listu
vyprodáváme
před
kupuj(c(m
přezkoušíme.
a
ABC 1
Kčs
85.-
EF S
KI!s leM.-
AC 2
Kěs
63.-
EF 12
KIIs 114.-
AD 1
Kěs
119,-
EM II
Kěs .
AZ 1
Kěs
25,-
EFM II
Kěs
I\Z 11
Klls 25.-
.ECR 3
KI!s 20'1.-
záručního
snižené ceny. Každou elektronku přeměříme
KI!s 221.-
a
Bl.-
101,-
'KěI140.-
ECR' Kě.140,UCR 21 KII.135.RE 034
Kěl
60.-
RE 134 Kll. 60.-RGN5MKěs
47.-
Navštivte naši bezplatnou radioamatérskou poradnu v Praze .J1ndřlšská
n,
ul. 12, kde Vám poradime a elektronky Va§eho pti'Imalle
přeměflme
za KIII 5.- za kUl.
NARODNI PODNIK -
zAvOD 1-'1
Prodejna radiotechnického a elektrotechnlckfho zbolt
Prodejna pro mládež:
PRAHA II, JINoRI!SKA 1
'.
Chcei-Ii míti jízdu mUou, zanech ol"'a'v vlast.r tUeu, starost stebe, spadne. Yiedtna, spraví-Ii vůz MOTOIECHNA
OPR~'Y;. Y A S'ER,YICE, .,. NÁIlOOIVI
POONIH
L~
~~~~========~
"' I a a 9 I e cnn. k. ttdelllk pro technickou výchovu
vydává Ceskoslovensky &VeG! 11116de!e , Mlad! lront!. S recla.ltállm kolettLvem fldi letrK, . Kamil ZOU181Y. Za redakCI odpovldé red Oldřicb Pěla Redakcf Praha h. StěpAnSké 61 telefon 275·34. -Administrace: Praba D. Panské 8. telefon 241-41 Mladt tecbnlk ..," cbázl každ~ Dátek Cena led noho výtiSku Kčs 5 předplatné na rok 250 Kčs . na p6J roku 125 Kčs. Očet po!toml spořitelny 7520·8. NovInová sazba pOVOleni Y1měrem fed. po!1 , Praze. e. I a·Gre·2372·0B dobl. oošt. tlfad Praba 022. za pivoclnoll a prAvo ClAllk4 • IIlIrblu'! (uCl aulo(. Toto flslo YJllo 10. XI, 1150.
NAPSAL
P.
T
Z. SKODA \. (3.
Ů
MA.
KRESLIL
FOTO B. DMYCR
pokraěorinf.)
Pfllel den lOutHe, pflpravuJeme
se na start
Máme připraven pečlivě SVOJ stro.j, máme dQP}.něn benzin, olej :i vodu, destilovanou vodu v baterii, která je dobLta, i tekutinu v brzdové baničce. Sv16ky jsou očištěny a woliU jsme
Na trati muri se jezdec rozhodnout rychle a správnE! v mnoha nepfe
správnou tepelnou bodnotu: RovnM karburátor Je vyčištěn. Pneumatiky jsou dohuštěny, vezeme reservnl duši, automobily celé kolo a potřebné nářa di. Brzdy jsO,u pečlivě zkontrdlovány! Všechny tárovky .8vl,ti, vezeme s sebou reservnl a pojistky. Dynamo a starter správně funguji, spojka neklouže, ře men ventHátoru nenl roztřepen. Celý stroj je řádně promazán, všechny MOUby dotaženy. Na palubě mAme: nářadi pro výměnu kola a pro meněl opravy, drobné náhradni součásti, zejména žárovky, pojistky, evillky, řemen, Č'lánky řetězu, bombillku se stlačeným vzduchem a jiné. NejvětAi pozornost věnu jeme dobrému osvěteni mapy neselbávajlcl baterkou, a spolehlivým hodinkám. Vezmeme housku, trochu čemé kávy a několik kyselýoh cukTovinek. Péči věnujeme i oblečeni nejedeme pro parádu. Vezmeme vysoké boty a kožený oděv, kotené rukavice a kUiklu, určitě brýle proti prachu! Prostudovali jsme pečlivě pro.posice, vyznáme se rychle v mapě. Vše máme připraveno tak, abychom několik poIlednlch hodin mohU být klidni. Spoléháme se na své sohopnosti a nepldlme se, ,,!kudy to asi p~de". Od star.tu "nevystřeUme", nýbm poodjedeme a prohlédneme si klidně mapu. Budeme
patrně brzy odboČovat. VYdedeme-U na
je právě branná i sportovnl hodnota těohto soutěži: sám opuštěn v noci, poz Prahy karlova,r skou si'lnicl, uhnenechán jen svým znalostem, spolehme asi hned na Bilý Beránek nebo na Ruzyni. Jedeme vždy k nej
Bezpečnost pfedevffM. j ívWtl na 1dluz~ buM! 1. ittUtri~ pdd esnml minu.tV.
nd8 pNprdtn
ó
drahO-
OCcazuvá
tI.J TECBNII J1w-La
Jak pra.cuj a kmilací ohvod
Péro zaplchnuté do lavice nemusl být vždycky přlčlnou dvojky z mrav6. My Jej na přlklad použijeme k docela zaJlmavému fyslkálnlmu výkladu. Pročpak bzučl, brnkáme-II na něl lnu, protože kmitá. A proč pak kmitá, I když uf Je nezbedný prst
dávno v kapsel Kmitáni udrluJI dvě vlastnosti toboto psaclbo pera: Vába a pružnost. S vahou Je vždy spojena setrvačnost, která nut! bmotu Jednou přivedenou do pobybu v tomto pobybu pokračovat a pružnost měnl tento Jednosměrný pobyb v pobyb
Itřldavébo IllIěru . K vzolku elektrických kmlt6 potřebujeme také dvě Iložky:-kapacitu a Indukci. ť.:apaclta zastupuje pružnost: nablJlme-ll kondensátor, přlJdle Jen určit' mnoŽltvl elektřiny. Pak se začne vyblJet obracl tedy směr pobybu. In~ukc\ nám ob-
ItaraJi závity clvky. M6žeme JI přirovnat k zatáčce na silnici: auto, které do ni vJIždi, přlbrzdi; řidič Již při JeJlm proJlžděnl viak přidá plyn a ven vyjede opět vyiill rychlosti. Indukce závlt6 clvky působl na elf proud stejně: clvka se každému prou-
dovému nárazu bráni; Jakmile se ale namagnellsuJe, popostrči elektrický proud mnohem rychleji ven. Spojlme-II obě složky tedy vedle sebe, dostaneme kmltacl obvod, který funguje takto: Do obvodu vtéká
el. proud. Civka le mu bráni, sbromafcfuJe se tedy v kondensátoru tak dloubo, pokUd kapacita kondensátoru stačl. Jakmile se kondensátor naplul docela, začne se vyblJet. Dielektrikum kondensátoru tedy p610bl
Jako pružná podložka, která zacbytl náraz proudu a pruželÚm Jej opět z kondensátoru vyrazl ven. Mezltlm, co se toto dálo na straně kondensátoru, se clvka z prvnlbo pře kvapeni vzpamatovala, snlllla sv6J odpor a otevřela se naplno blavnlmu náporu prou-
du, právě vybozenébo z.kondeMátoru. Dokonce Impuls Jeltě vice popostrči, takže z ni vyběhne velkou rychlosti a doběhne al na drubou desku kondensátoru. Duba, narazil, setrvačnost! viak doblbá I zbytek a
hromadl se na kondensátoru. Směr kmitu se obracl a vle se opakuje. - Jak rycble, ptáte sel To záležl na tom, na Jak velkém kondensitoru necbáme elektřinu sbromafcfovat a Jak velký odpor JI v clvce postavlme do celty. Pile Zdenllk, kresli Frantilek Skoda
