MODEL TRAKTORU»ZETOR«

ŘOČNfK III,

dSLÛ

24

Kčs 5 -

MODEL TRAKTORU »ZETOR« JE TEPNOU Z N E J Ú S P Ě Š N Ě I Š f C H K O N S T R U K C Í M LAD ÉH O TECHNIKA

A Akr<3toacie na povrchových konstrukcích letadla patří obvykle k programům letec' kých dnů. Libuji si v ní odedávna 2ejména Francouzi. Na snímku jeden z nich, Roland Toutain, při svém výkonu.

A Poutání vzducholodi k pojízdnému stožáru je zají' mavou součástí výcviku leteckého personálu.

: A Nová plynárna v KochtLa^Jarve (Estonská SSR) vyiobi denně 40 tisíc kub. m plynu. Bude zásobovat Lenina grad a Tallin. Snimelt ukazuje kladení 203 km dlouhého potrubí. Tato žárovka tná 50.000 wattů, ■spotřebuje proudu jako 250 ledniček, měří 160 cm a má půl metru v průměru.

A snímku části New Yorku je vyzna­ čeno místo, kde přistal parašutista AttoUco. Proč to udělal? Riskoval áivo/, aby zachytil filmovou kamerou sertsační snímJcy. Policie mu uložila pokutu 50 dolarů, ale bývalý válečný letec věří, že na svých snímcích vys dělá víc. V USA se musejí Udě živit vše" mak. ▼ Na trojstěžníku „Iskra" se Skolí mladí posluchači polské vojenské námořní školy.

JÀK ŽIJI pH N e u s tá le r o s t o u c í z á je m f e s k é a s lo ­ v e n s k é m lá d e ž e o t e c h n ik u a JeJt p r o ­ b lé m y v y v o l a l v ž i v o t T E C H N IC K É

KROU ŽK Y.

I t e c h n ik o v i se p r a c u je l é p e v k o le k t i­ v u , t ř e b a j e n m a lé m , k d e v d e b a t ě a p o d k o n t r o lo u k am arádů jd e je h o p ráce r y c h l e ji a ú s p ě š n ě ji v p ř e d a k d e se sn á ­ ze v y h n e n e b e z p e č í, a b y se n e z a m ě ř ila n e s p r á v n ý m s m ě r e m . T e c h n ic k é k r o u ž ­ k y c h la p c ů i d ěvC at js o u p ř ir o z e n ý m a k la d n ý m z je v e m v ž iv o t ě n a š í m lá d e ž e . V z n ik a jí s p o n tá n n ě , z d o la , a le k d y ž jim n a ja ř e t o h o t o r o k u v e d e n í Č e s k o s lo v e n ­ s k é h o s v a z u m lá d e ž e d a lo ú s t y ú s t ř e d ­ n íh o k u lt. p ro p .- r e fe r e n t a s.i C. V e jd ě l k a n a je v o s v ů j p l n ý s o u h la s s j e j i c h čin n o s tí, když Jim n a b íd lo pod p oru , k d y ž v y b íd l o č l e n y v š e c h s k u p in C SM . a b y z a k lá d a li t e c h n ic k é k r o u ž k y , d o s t a lo se t e c h n ic k ý m k r o u ž k ů m t e p r v e n o v é h o z a m ě ř e n í. C h la p c i, k t e ř í d o s u d p r a c o v a ­ li v k r o u ž c íc h v í c e m é n ě m im o s k u p in u , v id ě li n á h le , že j e j i c h p r á c e m á s m y s l, že Je o n i z á je m , že se p r o s tě o n ě n ě ­ k d o sta rá . V t o m Je v e lk á z á s lu h a v e ­ d e n í C SM a j e t ř e b a , a b y c h o m j i m y ,' m la d í t e c h n ic i, n á le ž it ě o c e n ili. T u se d o s tá v á m e k o t á z c e , j a k r e a g o ­ v a ly d o s a v a d n í t e c h n ic k é k r o u ž k y n a p r o h lá š e n í s. V e jd ě lk a , o tiš tě n é v S. č . M. T. K o lik v z n ik lo n o v ý c h k r o u ž k ů p ř i s k u p in á ch a j a k j im v e d e n í s k u p in v y ­ šla v s t ř íc ? U m o ž n ila Jim p r á c i, p o s k y t la Jim m ís tn o s ti ta m , k d e č l e n o v é k r o u ž k ů n e m o h li p r a c o v a t d o m a ? T o j s o u o t á z k y , na n ěž d o s u d n e m ů ž e m e d á t o d p o v ě d i, p ro to ž e n á m c h y b í m a te riá l, z p r á v y . V í­ m e , že T E C H N IC K Ë K R O U Ž K Y . P R A C U J I, Že je jic h č in n o s t j e m n o h d e v e lm i b o h a a úsp ěšn á. J so u k r o u ž k y , k t e r é z a ř id i-

Přinášime dnes několik zpráv z ötnß nosti technických kroužků, jsou to ukáz^ k y prací, k teré s e podařily, a kterým i se chce pracovník — právem — pochlubit. Potřebujem e však zprávy o všem , co v technických kroužcích dělají, i kd yž ;e= jich práce nemá dosud v y s o k é výsledky^

N y n í, R d y z a č a l o p ě t n á b o r d o S o u řě ž e tv o ř iv o s t i m lá d e ž e 1950, Je t ř e b a u v a ž o v a t, s č ím k d o z n á s s e d o n í p řih lá s í, a b y si z m ě ř il s v o je s c h o p n o s t i s c h la p c i v c e lé r e ­ p u b lic e . P ř ip o m e ň m e si d v a a d v a c e t ile t é h o V lá ď u P l l é S B z H o ř ic P o d k r k o n o š í, m la ­ d é h o chxaiScB 3 a '5 5 r n ® io "^řemesla a č le n a C SM , k t e r ý v e v o í n ý c h c h v ílíc h , o s o b o -

-V

i e

t l t í ú

M

k

t m

i k

^

l y a d o k o n a le v y b a v i ly t e c h n ic k y m ís t­ n o s ti s k u p in y , k t e r é s v o u p r a c í z ís k á v a ­ j í s k u p in ě n e jv ě t š i u z n á n í v o b c i , k t e r é v ý s l e d k y ' « v é p r á c e n a p ln ily s k u p in o v é v ý s t a v k y . N e n í t o m u ta k v š u d e , n ě k d e n e n í d o s t in ic ia t iv y , n ě k d e si a n i n e u ­ v ě d o m u ji m o ž n o s t i, k t e r é b y j im p r á c e v t e c h n ic k é m krou žk u p řin e s la . M a jí m e z i s e b o u s o u d r u h y , k t e ř í p r a c u jí v to., v á r n á c h , k d e se u č í a j e ji c h ž t e c h n ic k é z n a lo s t i Jsou n a z n a č n é v ý š i, a n e d o v e ­ d o u ' j i c h v y u ž ít . ' Z a p o m ín a jí, ja k ú s p ě š n í se s v ý m i p r a c e m i m o h o u z ú ča s tn it S o u ­ tě že t v o ř iv o s t i m lá d e ž e ! O č in n o s t i k r o u ž k ů , k t e r é p r a c u jí , n e ­ b o z a č ín a jí t e p r v e p r a c o v a t , d o v íd á m e se v r e d a k c i j e n n á h o d n ě . O b y č e jn ě je n t e h d y , k d y ž se n ě k t e r é m u č le n u k r o u ž ­ k u p o v e d e n ě ja k á p r á c e , d o b r ý v ý r o b e k , m o d e l a p o d . P a k se p o c h lu b í a n a p íše . N e b o h le d á m e s to p y č in n o s t i t e c h n ic ­ k ý c h k r o u ž k ů v e z p r á v á c h o c e lk o v é m ž iv o t ě s k u p in y . T o , m la d í p ř á te lé a t e c h ­ n ic i, n e n í s p r á v n é ! „ M la d ý t e c h n ik “' Je č a s o p is e m , k t e r ý m á m im o Jiné p o s k y ­ t o v a t o b r a z t e c h n ic k é v ý c h o v y a č in n o s ti n a š i m lá d e ž e . N e m ů ž e tu to s v o j i ú lo h u p ln it. Jestliže n e m á s ty k s , t e c h n ic k ý m i k r o u ž k y . P o t ř e b u je m e z p r á v y o d v á s, h lá š e n í o v a š í č in p o s t i, o t o m , n a č e m ž p r a c u je t e n e b o c h c e t e p r a c o v a t , a j a k ý s m y s l p ř ik lá d á t e s v é p r á c i. N a p iš te i o p o s t u p u s v é p r á c e , d ř ív e n e ž b u d e h o ­ t o v a . P o t ř e b u je t e - l í ra d u , p t e jt e se. N a t e c h n ic k é d o t a z y v á m o d p o v ě d í n e jle p š i o d b o r n íc i z š ir o k é h o r e d a k č n íh o k ru h u . N e n í p o c h y b y o t o m , že m e z i s e b q u n a jd e t e č le n a , k t e r ý b u d e D O P IS O V A T E L E M

M . T .,

t . J. b u d e se s ta ra t o s ty k v a š e h o k r o u ž ­ k u s č a s o p is e m . T o js m e p o k lá d a li za s p r á v n é ř í c i v á m n y n í, k d y se č in n o s t t e c h n ic k ý c h k r o u ž ­ k ů v z im n ím o b d o b í s iln ě z v ý š í.

t á c h o d p o le d n e a o n e d ě líc h , z h o t o v il M a ­ lo u tr p a s lič í m o t o r k u . M ů ž e te s i p ře d s ta v it, ja k o u p o z o r n o s t v z b u d ila v e ^v ý t v a r n é č á s ti S T M v H r a d e c k é m k r a ji. N e m y s le t e s i, ž e J ejí z h o t o v e n í b y l o s n a d n é . V lá ď o v i se p o ­ d a ř ilo se h n a t m o t o r e k o o b s a h u 98 c c m , k o la o d le t e c k é h o v r a k u a p o s t u p n ě d a lš í. N ě k t e r é s o u č á s t k y si z h o t o v il p o p r á c i s á m . V e lm i v h o d m u p ř iš ly z n a lo s ti v o v lá ­ d á n i s o u s tru h u . S t e jn ě j a k o u p ů v o d n íc h „ s c o o t e r ů “ , V lá ď a v o l i l u m ís tě n í m o t o r k u v z a d n í čá s ti r á m u , o d n ě h o ž z a č a l , s ta v ě t c e ­ lo u k o n s t r u k c i. I t e le s k o p ic k é p érován í p ř e d n íc h a z a d n íc h v i d l i c si z h o t o v il sám . V z a d u za m o t o r k e m j e p ř im o n t o v á n a n á d rž n a b e n z in . K d y b y s t e vid ě U v ý s le d e k n ě k o ­ lik a m ě s íč n íh o V lá ď o v a úsIU n e c h t ě li b y s te u v ě ř it , ž e n ě c o p o d o b n é h o b y l o m o ž n o v y ­ t v o ř it n a m a lé m , stě s n a n é m d v o r k u s p ř í­ s tř e š k e m . K a ž d á s o u č á s tk a Je p e č l i v ě v y ­ p r a c o v á n a a v y r o v n á se t é m ě ř t o v á r n ím u p r o v e d e n í. M o t o r k a j e d lo u h á 1.70 m e tr u a z a h o d in u u je d e p r ů m ě r n ě až 60 k ilo m e t r ů , p ř i m a lé s p o t ř e b ě b e n z in u . P ř í v o d p ly n u i n o ž n í ř a z e n í r y c h lo s t í j e j a k o u n o r m á l­ n íh o m o t o c y k lu . Z a d n í k o lo Je o p a tř e n o b r z d o u s p á č k o u n á ř id ítk á c h . K d y ž o k r a j­ s k é m k o le S T M p ř i je l V lá ď a P f l é g r d o H r a d c e K r á lo v é , z a s t a v o v a li se c h o d c i v u li­ c í c h . A v k r a js k é m k o le S T M d o s ta la m o ­ t o r k a n e jv y š š í p o č e t b o d ů . I. V ý b o r n ý

O táčivý jeřáb s. Mulače. V k r á t k é d o b ě d o s ta n e te o d e m n e d o p is s n á v r h e m s d r u ž e n í m la d ý c h kutH ů o d 12le t, v e s p o le č n ý c h d íln á c h , v k te r é m b u d u ž á d a t o p ř e n e c h á n í o d p a d o v é h o m a te riá lu zá­ v o d y , k t e r é b y Jej m o h ly p o strá d a t a k te­ r é h o b y b y l o p o u ž ito v t ě c h t o d íln á ch . M y , sta rší, b y c h o m p o d a li p o m o c n o u ru k u a r a d u a p r o b u d ili v n e jm lä d ä ic h t v ů r č í in i­ c ia tiv u k m o d e lá ř s t v í p o d le v z o r u p io n ý r ů m o d e lá ř ů v S S S R . A . M u la č, m o n t é r z á v o d u A v ia J . D im itr o v a , K b e ly

Návrh S- M ulače je třeba uvítat. Je v podstatě shodný s m yšlénkou technic* kých kroužků, zasahuje však i mezi nej* mladší techniky. Jsme přesvědčeni, že i pionýrským technickým kroužkům do^ stane s e plné podpory u skupin CSHi

f.Iodel s reakčnim pohonem

Návrh montéra A. MULAČE

M otorka Vládi Pilégra.

V á ž e n i s o u d r u z i — za s ílá m v á m f o t o g r a f i i m in ia t u r y p ř ís ta v n íh o je ř á b u n o s n o s ti 12S.000 k g . J e ' p r o v e d e n a z d u r a lu a s m o n to v á n a 2000 n ý t y a š r o u b y , s m o t o r e m n a k o č c e , se z v e d a c ím p o h y b e m n a h o r u a d o lů a o t á č e ­ c ím z a ř íz e n ím v k o n s t r u k c i je ř á b u . J se m u ž s ic e sta rší „ m l a d ý “ t e c h n ik , a le s tě m i m la d ý m i m á m s p o le č n é to , ž e p r o m ě j e m o d e la ř e n í v ě č n ě rriladé a , rá d v ž d y p ř is p ě ji s v o u r a d o u i p o m o c í v š e m tě m n e j ­ m la d š ím , p r o t o ž e j e t o p r á c e ra d o s tn á a m á m p ř i n l h ř e ji v ý p o c it v n it ř n íh o u s p o ­ k o je n í. P r a c u ji n a r ů z n ý c h m o d e le c h , p r á v ě n y n í n a o r ig . m o n o p o s t u , k t e r ý , d o u fá m , p ř e k o ­ n á 1 m o d e ly z a h r a n ič n íc h k o n s t r u k ( ^

M odel s. Rohovce

I

J a k o t ř e t í o t is k u je m e z p r á v u o p r á c í S. R o h o v c e , z t e c h n ic k é h o k r o u ž k u v u č ň o v ­ s k é š k o le „ L e t o v á " . J e t o k o n s t r u k c e r e a k č n íh o u p o u ta n é h o m o d e lu , je h o ž ú s p é ch z á v is í p ř e d e v š ím na pevnofetl m a te riá lu . V i­ d íte , ž e t e é h n ic k é k r o u ž k y m o h o u žít v š u ­ d e , p ři Š k o lá ch , n a z á v o d e c h , v m a lý c h o b ­ c íc h , v š u d e , k d e j e m lá d e ž . J sm e p ř e s v ě d ­ č e n i, ž e o k r o u ž c íc h u s ly š ím e m n o h e m v í c e n ež d osu d .

463

NOVÉ

KN IH Y

PŮVODNÍ Kniha pro hornické učně. V naklada­ telství Práce (Knižnice Č lověk a práce, rada: Přiručky odbor, v ýcvik u Cs. ústa­ vu práce) v y šel prvrii svazek příruč­ ky pro hornické učně, pod názvem H o r ­ n i c t v í . Knížku, která má 200 stran, 278 obrázků a která stojí 75 K čs, napsal známý technický spisovatel B. D obro­ volný. Příručka začíná výcvik em učně na povrchu a zabývá se hlavně otázka­ mi základního výcviku . O bsahuje pře­ hled horn ických prací, v še o b e c n ý návod k získávání nezlDytné zručnosti v obrá­ bění dřeva a kovů a ke správnému provádění různých h ornických prací, které se m ohou naučit na povrchu. Druhý díl bude pojednávat o práci pod zemí. Příručka však není důležitou p o­ můckou je n pro hornické učně. Proká­ že i vyučeném u dobré služby, poněvadž může přispět k doplněni jeh o odborných znalosti a tim ke zlepšení jeh o pracov­ ních i životních podmínek.

Zkušenosti s obráběcím i stroji jsou uloženy v obsažné příručce, kterou v y ­ dalo rovněž naklad. Práce (v Odbor, knižnici škol práce ÜRO). Jmenuje se O b r á b ě c í s t r o j v p o d n i k u a je ­ jím autorem je šéfkonstruktér J. Vrba. Má přes 200 stran, přes 50 tabulek a stoji 130 Kčs. Jsou v ní u veden y zásady pro volbu a nákup obráběcích strojů, dá­ le jsou tu pokyny, ja k posuzovat obrá­ běcí stroje s hlediska konstruktivního provedení, dílenského zpracování a v o l­ by materiálu, výkonu, pracovní přes­ nosti, obsluhy a udržování stroje. Kniha bude vhodnou pom ůckou těm, k do při­ cházejí s . obráběcím i stroji jakým koliv způsobem do styku, stejně jako studen­ t i technických škol.

, Kniha pro stroiníky. O pět přišlo na­ klad. Práce- (Technic, příručky Práce, sv. 3) s důležitou edicí příručky, podá­ v ající ' přehled a znalost základních pojmů strojnictví. Kniha nese název. M o t o r y a s t r o j e a jejím autorem je proí. vyšší prům. šk oly E. Řeháček. Má 288 stran, 800 vyobrazeni a stoji 85 Kčs. Pojednává o nejběžnéjšich dru­ zích strojů, o m otorech, částech stro­ jů, dopravních strojích, elektroteclm ice à elektrických strojích, zem ědělských strojích, čerpadlech, kompresorech, tex­ tilních strojích, strojích chem ického prů­ myslu a různých drobnějších strojích (hodinky a j.). A utor postupuje methodicky, vykládá podstatu v ěci, aby roz­ uměl i začátečník, pak uvádí podrobn ěj­ ší popis a ukázku skutečné konstrukce na vybraných obrázcích .'K nih a je důle­ žitou pom ůckou každému, kdo chce v y ­ niknout v oboru strojnictví. Boj proti úrazům na okružní pile Je stále důležitým problémem v technice. Na pom oc mu přichází knížka, nazvaná Nepřítel čí p o m o c n í k ? V ydal ji Klub inženýrů a stavitelů v Praze a. sestavili ji J. Petzold a J. Hromas (str. 64, 72 obr., cena 50 Kčs). Příručka ukazu­ je , jaké jsou m ožnosti ochrany, před úrazy u různých druhů okružních pil a pro různé pracovní postupy. Je psána srozumitelným způsobem a velm i dobře popisuje výh od y i nevýhod y každého známého a používaného ochranného za-.

464

tížení. Ukazuje, jak je nutno a možno zabránit úrazům á je v CSR jediná své­ ho druhu. Je dobrou pom ůckou pro praxi a pro ochranu našich dělníků ú okruž­ ních pil prácujicích.

V ysou šen í dřeva je význam ným m o­ mentem práce v dřevoprůmyslu Naklad. Práca v Bratislavě vydalo příručku, kte­ rá pojednává o základních pojm ech v y ­ soušení dřeva. Napsal ji J. Palovčík pod názvem V y s ů š a n i e d ř e v a . Má 88 stran, 23 obr., 6 tabulek a stojí 45 Kčs. Knížka je rozdělena na dvě části, theoretickou a praktickou. V theoretické části jsou probrány činitelé vlhkosti dřeva, v praktické pak zjišťování vlhkosti a průběhu vysoušení. Důležitá je zejm é­ na část o umělém vysoušení. n

Hospodářům pětiletky jsou určeny dvě knížky, vydálé nakladatelství Práce. Je to jednak 11. svazek knižnice „O d b o­ rář", který shrnuje dva p rojev y před­ sed y vlády a předsedy ORO, A. Zápo­ tock éh o a vychází pod názvem „K a žd ý d ě l n í k h o s p o d á ř e m v e svém závodě, každý zaměstnanec na svém pra­ covním místě“ . T oto heslo razil A. Zá­ p otock ý na plenární schůzi ÜRO, dne 21. a 22. září 1949. Všichni odboráři ma­ jí možnost, dik y těmto projevům , se­ známit se s novou politikou odborů, zaměřenou k tomu, aby by l z každého pracujícího vych ov án dobrý, uvědom ě­ lý hospodář (brož. 8,50 Kčs). Dále je to 6. svazek knižnice „O sn ov y odborářského školení" s názvem „ Z l e p š o v a c í n á ­ m ě t y — cesta k v yšší produktivitě práce". Zpracovalo ůstředm národohosp od á řsk ^ od d ělen i ÜRO. Knížka přináší přehled o v ý v o ji zlepšovacího hnutí, v y ­ světluje, co je to zlepšovací námět,, uvá­ dí odm ěáy i postup, ja k má být zlepšo­ vací námět žádán i registrován, probí­ rá ú koly složek ROH při podporování zlepšovacího hnuti, atd. Je velm i důle­ žitým pramenem inform ací nejen odbo­ rářským funkcionářům, ale též vedoucím závodů a jednotlivým zlepšovatelům (brož. 5,50 Kčs).

Pro řidiče m otorových vozidel v yda­ lo nakl. Práce již v 3.^ vydáni příručku dr. J. Mír. Průši, p o d ' názvem Š k o l a d o p r a v n í c h p ř e d p i s ů (Technické příručky Práce, 58 gtran, cena 20 Kčs). Knížka není učebnicí, nýbrž má za úkol inform ovat široký kruh občanstva o do­ pravních předpisech a být pom ůckoo v e v ý ch ov ě k dopravní kázni.

PŘELOŽENÉ Atom ová energie je jedním z nejdů­ ležitějších činitelů hospodářského v ý v o ­ je světa. V m oci socialistického státu může popohnat v ý v o j společnosti ne­ smírně daleko. Proto se k atom ové ener­ gii neustále obraci pozornost nás všech. Naklad. M ladé fronty vyšlo tomuto zá­ jmu vstříc knížkou známého sovětského popularísátora vědy- M ichajla lljina, na­ zvanou P u t o v á n í d o n i t r a a t o - / m u (3. "svazek knižnice V ěda mládeži, &tran 80, 13 obr., cena 26 Kčs). Knížka podává jasiiou, srozumitelnou formou, která je předností Iljinovou, základní znalosti stavby atomu, m ožnosti jeh o rozbiti a využiti, ................

D R OB NÉ „Zemědělská mládež na traktOTy. za vesnicí bez dřiny" fe jedno z hesel, v jejictiž zname­ ní se konalo významné zasedání ůsitředního vý­ boru našeho CSM. V nedèîi 13. listopadu se za přítomaosti .ministra zemědělství Duriše sešli přední pracovnici CSM a proiednali úkoly, které waší mlá­ deži příslušejí pří pîe&t-avbiè vesnice. V ý ­ sledkem jednání je usneeeni, v němž jsou vytyčeny tyto hlavni úkoly: 1. Všemožně ' pomáhat při zakládáni jednotných země^ délských dnížstev. 2. Na státních statcích a strojních stanicícíí být iprvnimi v práci a na rolnických školách prvními v tičeni. 3. Vyškolit do I. V. I95Ô 10.000 nových traktorívstů. 4. Zakládat zemědělské a mičurinské kroužky, v nichž bude mládež prohlubovat své odborné znalosti. 5. V y­ brat 10.000 mladých zemědělců p.ro zimní rekreaci. Splněni těchto úkolů bude důle­ žitým posílesiim těch smérů na veenici, kte­ ré zavádějí nové orgamisačni formy práce a novou techniku, aby vesnice udržela krok s naiším rozvijejicim ee průmyslem. A je přirozené, že i zde mœr být mládež v čele 6 heslem: Milion členů CSM — .miKon mladých budovatelů socialismu. Otázkám zemědělekýní, t. j. zemědělské ; technice bude v budoucmi vénovat zvýše­ nou pozornost i náš čaeoipis zavedením zvláštní rubriky. Pěkný příklad. Profesoři průmyslové školy v Praze XVI, Preslova 25 se roz-hodli, že poradí všem zlepšovatelům naši výroby, kteří se na n ě obrátí, případné b o t o v í i výkresy a v , dílnách školy pro­ totyp. Tento čin si zaslouží ňejvyšsího uznání a následováni. ZajíotavÝ vynález v aboTu l^ u řstv í má pa:e«továii mechaňik a líoiistruktér Peťovský z Bratislavy. Vynález ípočívá v tom, že krev nemocného člověka se vede sondami mimo :ělo umístěnou, sterilní přůhl«dnoH komůrkou, ve které je krev vystavena fysikálnima ošetření, jež by se jenak nedalo provést buď vůbec, nebo- jen s malým účinfcem. Na ifä. ozáření ultra­ fialovými paprsky, rocagenovými paprsky, radiem, zvukovými nebo ultrazvukovými vlnami, a j. Komůrka je umístěna v thermosfcatu, ohřívaném na teplotu těla. Tak k e působit na krev pinno, aaiiž by větši­ na paprsků byla zapcbycwia kůží a ostat­ ními tkáiěaú. Pokusy, provedené již v ro­ ce 1939 na bratislavské fakultě na zvířatedi, doikázaly, že lze blízkým ultrafialo­ vým zářením úplně zničit v krvi gonokoky a streptokoky. Válkou by ly pokusy přerBšeny! proto by byte dobře, kdyby si to­ hoto vynálezu (povšimli o Ä o m i lékaři a posoudili, zda b y se nedal uplatnit při ně­ kterých oborobách, postihujících krev, ze­ jména červené krvinky. Arktilit — nový sovětský materiál na stavba člunů. V Leningradě jsou nyní sta­ věny veliké m otorové čloiny z arktilitu — nového stavebního materiáloi, v němž se střídají vrstvy dřeva s bavlměným tkani­ vem a tenoučkou kovovou sííkou. Arkti* lit je trvanlivější než železo a přitom je velmi lehký.

ZPRÁVY otázku hmoty pro lisováni gramofonových desek se podařilo roz­ řešit Gramofonovým zá­ vodům tak úspěšné, že od dovozu isme odvislí jen ve 4 proč. surovi­ ny. V cizině se dosud používá hmoty s 25% šelaku, naše lisovací no'và hmota má ien 4% šelaiku, a přitom má lepší jafccst. O je­ jí dovQz mají zájem mnohé státy — dosud však stačíme stěží jen pro sv oji potřebu. Tvůrcem tohoto zlepšení je řed. Hudec, který- od presidenta Klementa Gottwalda dostal nedávno titul Hrdiny práce. V y tv o­ řil novou hmotu, která nás učiní’ prakticiky neodvislými od dovozu šelaku, který má cenu 90 Kčs za 1 kg. Nahrazu tm e jej do­ mácí pryskyřicí v ceně 37 Kčs za 1 kg. Řed. Hudec vytvořil též nový vosk pro nahrávání Î z takto získaných snímků se pak zhotovuji měděné matrice. — V e vý­ robě gramofonových přístrojů nemohly Graimofonové závody splnit plára, nebof ne- : dostaly určený polotovar, ale\ přesto zho­ toví letos desetkráte více aparátů než přeid válkou. Pla\*y, v nichž se nikdo neutopí. V Americe začali vyrábět speciální plavky, které každému zaručují bezpečnost před utopením. Plavky mají gumové duše, umís­ těné tak, že 'ae mohou naplnit stlačeným vzduchem a vyzvednou neopatrného plav­ ce ve chvilce k hladině. Ožasná výkonnost ba­ terie automatických soustruhů. V moskevSikých Stalinových au­ tomobilových závodech pracuje baterie auto­ matických soustruhů, která je složena ze 16 současně pracujících zdvojených soustruhů, sovětské konstruk­ ce, ze 224 vřeten s 604 řezacími stro'i. Ta­ to baterie soustruhů opracovává bloky mo­ torů. K provedení práce, kterou vykonává tato automatická baterie, bylo ještě nedáv­ no zapotřebí celé továrny s 504 soustruhy a s osazenstvem asi půl druhého tisíce lidí. Nyní baterii obsluhují dva lidé. Scopion — nová vymoženost pro mikro­ skopické bádání. Scopioo je nej větší po­ můckou pro hromadné pozorování mikro^ op ick ých preparátů, která umožňuje, aby 10 osob zároveň mohlo konat pozoro­ vání jedním mikroškapem. Vynález je ra­ kouského původu. N

MODEL ZETORU jedna z nejúspěšnějších modelových kon­ strukci podle plánků ML technika. Na titulní stránce to­ hoto čísla je jeden z mo­ delů, kterých už bylo postaveno několik a kte­ ré se těšily velké pozor­ ností návštěvníků pod­ zimního pražského vele­ trhu. Stavba tohoto elek­ trického modelu je jed­ noduchá a provoz (na kapesní baterie) levný. Podrobnosti o stavbě najdete v plánku (se­ znam plánků M . T. je na str. 478).

KAPESNÍ OBLOUKOVÁ SVÍTILNA Wíliam Buckingham, zaměstnanec vý­ zkumného oddělení telegrafruí společ­ nosti v Novém Yorku, pracovník V obo­ ru elektrotechnického bádání, vyna­ lezl vysoce intensivní elektrické světlo. Dosáhl toho tím, že místo dosavadních dlouhých uhlíků pro obloukové světlo používá nepatrné tyčinky ze zirconia. Tato jediná tyčinka vydrží jako sedm dosavadních velkých uhlíků. N a h o r n ím o b r á z k u : V y n á le z c e p o u ž il s v é n o v ě v y n a le z e n é o b l o u k o v k y p r o f o t o g r a f i c ­ k é p o r t r é t o v á n í. — D o le : V y n á le z c e s n o v ě v y n a le z e n o u o b lo u k o v o u la m p o u , v e k t e r é p o u ž ív á t y č in k y z e z ir c o n ia . S e d m u h lík o ­ v ý c h t y í í v y r o v n á se z ir k o n io v ě t y č in c e .

Naše lokomotivy jez­ dí po tratích celého světa. Dokonalou visitkou našeho těžké­ ho strojírenství jsou naše parní lokomoti­ vy, které bychom na­ lezli v Eyropě, stejně jako v Asii a v Jižní Americe. Serie naších lokomotiv byly dodány do Polska, Rumunska, Bulhar­ ska, Turecka, ftecka, Egypta, Portugal­ ska, Indie, Burmy, Cíny i do Jižní Ameriky. Před několika týdny došla do jihoamerického přístavu nejnovější do­ dávka 15 lokomotiv ze Škodovky, urče­ ná pro Argentinu. Četné státy objed­ naly po první dodávce serie další, což je důkazem, že naše stroje jsou na­ prosto spolehlivé a pracují k plné spo­ kojenosti cizích zákazníků,

®^ECHH1K

465

UáHti/íe si mechanickou KAPESNÍ SVÍTILNU V e válečn ých letech, k d y se jen v e l­ m i těžko sháněly kapesní baterie, se značné rozšířily stiskací m ech an ické k a­ pesní svítilny. T ak ová svítilna, jistě v elm i praktická, m á vlastně vydržet v ěčn ě; říkalo se jí proto také „v ěčn á baterka“ . U kázalo se však, že tom u tak není — a tak n ajdem e m ezi rekvisitam i m nohé dom ácí dílny takovou „věčn ou svítilnu“ , je jíž „v ěčn ost“ již skončila. S trojk y těchto svítilen, zvláště oněch v e válce vyráb ěn ých , jsou totiž ch ou ­ lostivé. P roč? Na obr. 1 v idím e p rin ci­ piální uspořádání strojk u svítilny značky Braun; u jin ý ch značek bývá uspořádání pon ěkud odlišné, ale prin ­ cip zůstává týž. Stisknutím tlačítka T se p oh yb u je ozu ben ý hřeben H ve sm ě-

ru šipky a stlačí pružinu V. O zubený hřeben současně otáčí zubatým k olečIřem — pastorkem P, který otáčení p ře­ náší západkovým m echanism em Z na v elk é ozubené k olo K. T o pohání v e l­ kým převodem m alé ozubené kolečko, spojen é s rotorem R, jím ž je bubínek se zalisovaným perm anentním m agn e­ tem. P u stím e-lí tlačítko T, v rací se zpět tlakem péra V, otáčí zpět pastor­ kem P, ale západka Z sklouzne a p o ­ h yb nepřenáší již na k olo K , které se setrvačností rotoru otáčí stále jed ním sm ěrem (podle šipky). P ru dce se otá čející rotor m ezi stato­ rový m i nástavci S in du ku je střídavý elektrický proud v cívkách C, n avleče­ ných na statorech. Proud je pak veden d o žárovk y Ž, která b ý v á oby čejn ě, vzhledem k m alým rozm ěrům celého zařízení, jen na m alý proud, asi 0,04 A. Je jisté, že jem n é zuby na hřebenu H i na velkém ozubeném kole K jsou vzhledem k pom ěrn ě značné síle, jíž působím e na tlačítko, i vzhledem k v e l­ kým převodů m značně nam áhány. V šim n em e-li si ještě, že hřeben je v zá­ jm u snadné, sériové v ý rob y zhotoven stříkáním z pom ěrn ě m ěkkého m ate­ riálu a v elk é ozubené k olo z u m ělé hm oty, m ám e vysvětlen u otázku m alé trvanlivosti tak ovéh o strojku. Skutečně bý v á n ejčastěji poškozen hřeben n ebo vylám ané zoubky na v e l­ kém kolečku, zatím cd vlastní elektric­

466

fciötitiiH IK

ERS. k ý generátorek je o b y čejn ě vždy v p o ­ řádku.* C o s ním ? Je škoda nechat je j dále m ezi rekvisitam i zahálet; oprava celé svítiln y vzhledem k jem nosti zoubků je ob y čejn é neproveditelná. P okusm e se nahradit celý p řevod ov ý m echanism us jin ým , jin a k pom ěrn ě snadno přístup­ ným , to jest p řevod ov ý m i k olečk y z h o­ din ového stroje. A abychom nem useli ani na tom to strojku upravovat n ový stiskací převod, nahradím e je j jíž stávacím pérový m poh onem a tak se d o ­ stávám e k zcela novému typu mechanické kapesní svítilny, který n apravuje jednu velk ou n evýh o­ du norm álních stiskacích lam piček, kte­ ré při svícení zam ěstnávají stále jed n u ruku. P otřebu j em e-li k práci obě ru ce, není nám stiskací lam pička nic platná. Na navržené konstrukci svítilny s p é­ rovým pohonem podle obrázku spustí­ m e natažený strojek jen stisknutím západky, která u voln í běh koleček a lam pička bu de ch víli svítít, aniž by p o ­ třebovala obsluhy. K praktickém u proveden í tentokrát n epředkládám e podrobn ý výkres, n eboť ja k h odin ový strojek, tak generátorek z rozbité stiskací svítilny bu de asi v kaž­ dém případě jiný. Sp ojen í hodin ovéh o stroje s g en erá tprkem provedem e podle konstrukce obou částí. V m odelu, který je na o b ­ rázku, by ly v bu dík ovém strojku p o­ nechány vedle péra všechna kolečka až k m inutové hřídelce, která byla v y jm u ­ ta a nahrazena n ovou dlouhou h říd elkou (z pletacího drátu). Na tuto h řídelku b y lo jednak naraženo pů vodn í ozubené k olečk o a na druhý, ven v y čn í­ v a jící kon ec pak rotorov ý bu bínek g e nerátorku. Stator s cívkam i b y l při­ pevn ěn na kulatou h lin íkovou destičku a celek přišrou bován pom ocí distanč­ ních vložek k postranním u čelu h odi­ nového strojku tak, aby se rotorek m oh l

v oln ě a soustředně otáčeti m ezi stato­ rový m i nástavci. O bjím ka se žárovkou je na generátor ku ze svítilny Braun sp ojen a p řím o s generátorkem . S druhé strany h odin ovéh o strojku je m ezi če­ ly v e dvou otv orech vložena hřídelka s háčkem , který se nechá ovládati páč­ kou a slouží k spouštění a zastavování nataženého strojku (háček zachytí nebo uvoln í ozubené k olečk o převodu). Celé zařízení se v loží do dřevěn é nebo ple­ ch ov é skřínky tak, aby vyčnívala jen objím k a se žárovkou, přes níž můžem e na skřínku upevnit objím k u a čočku z pů vodn í svítilny. P o straně skřínky v y ­ čn ívá natahovací k líček strojku a naho­ ře, kam dám e vh odn é držadlo, také páčka spouště.

Jak dlou h o bu de lam pička svítit na jed n o natažení péra, to záleží na p o­ užitém strojk u a celk ovém uspořádání. Skutečnost, že tato svítilna je větší než pů vodn í a že v takové obyčejn é ú pravě svítí pom ěrně krátkou dobu na jed n o natažení, vede k otázce, zda by se nedala zkonstruovat! malá lampička s pérovým pohonem a delší d ob ou svícení. A tato konstruk­ ce je právě tím výše zm íněným účelem našeho dnešního článku. M ezi našimi čtenáři je jistě dosti zručných m echa­ niků a pracovn íků , jež chcem e na ten­ to nám ět upozorniti. Tak b y b y lo na příklad velm i vh od ­ né takovou svítilnu konstruovati ve for­ m ě pistole, ja k je naznačeno na obr. 2. V ru k ojeti b y b y l speciálně konstruo­ van ý p érový strojek PS s dole um ístě­ n ým natahovacím klíčem N, který by b y l případně sklopný nebo zasunovatelný d o rukojeti. P oh on strojku by b y l přenášen ozubeným kuželovým sou­ k olím K na v álcovitý generátorek se siln ým perm anentním rnagnetem (A ln ico), um ístěným v horní části pistole a sp ojen ým se žárovkou v reflektoru na ústí. Spouštění strojku, vlastně rozsví­ cení lam pičky, by se provádělo stisk­ nutím spouště S, která b y uvolnila za­ b lokova n á kolečka strojku. T akovým , n ebo snad ještě vtipn ěji ře­ šeným způsobem by b y lo m ožno zh ototoviti opravdu praktickou svítilnu s do­ bou svícení aspoň d v ě až tří m inuty, která b y byla novin kou jistě d ok on aleiší n ež dosavadní stiskací svítilny, jim iž vlastn ě je n k op íru jem e staré cizí v ý ­ robk y.

ZDENĚK SKODA

Ifétůtíí štíík& K dyž si dom a sam i v y rob íte n ěja k ý přístroj, ať už rozhlasový, m ěřicí anebo hračku, jistě bu dete u sp ok ojen i v íce, když k dobrém u nápadu a důkladném u m echanickém u proved en í přidáte ještě pěknou v n ější úpravu. M noh okrát p otřeb u jete pod vypínač, k n oflík n ebo kličk u číseln ou stupnicí, n ebo pod sv ork y štítek, který udává, nač ten n ebo on en k n o flík vlastn ě je. O bv yk le se sp okojíte in k oustovou tu ž­ k ou n ebo jeh lou , kterou n ějakou tu nu­ lu n ebo čárku na štítek v y ry je te , taková práce

celu loíd a odlakovač, ja k ý m se sm ývá dám ský lak na nehty. Štítek opět na­ kreslete na k la d ív k ov ý pa p ír, natřete ry ch le papír i celu loídov ou destičku o d lakovačem a na skle k sobě přitiskněte. O d lak ov ače m usí b ý t naneseno dost, aby p od celuloidem nezůstaly bublinky. P ře­ dem však m usíte zkusit, zda se tuš nebo barva, kterou štítek vyrýsujete, n ebu ­ de v od la k ova čí rozpouštět. Štítek pak na podložk u připevním e za růžky špend líčk y — d o dřeva zarazit, v k ovovém n e b o p ertin axovém podkladu zespodu uštípnout a , v y čn ív a jící zbytek asi 0,5

da U verh rin u

rozhodn ě d ílo m ladéh o technika nikte­ rak nepřizdobí. Z kuste si p ro to vyráb ět příště štítky a stupnice n ěkterým z u ve­ dených způsobů, a uvidíte, žé budete m ít hned ze své p ráce větší radost. I

Do plastické hmoty, ja k o je pertinax, textgu m oid, ebonit, bakelit, galalit, celu loid, nápisy v y r ý ­ vám e. O tlačený starý šrou bováček n eb o h áčkovací jeh lici s d řevěn ým držákem uštípnem e na délku asi 3 cm a sp ilu jem e d o čtverhranu o čtv ercovém prů ­ řezu. D élku strany čtverce volím e p o­ d le šířky písm a v celu loid ov é ša blon ce, kterou p rod áv ají obch ody s potřeb a­ m i pro rýsování. V yberem e si c o n e jm enší druh písm a (pouze velká písm e­ na — m ajuskulé). R y d lo brou sím e pak pouze kolm o na kam ínek n çb o jem n ý pilník, takže se jeh o průřez nem ění. Jednou jeh o hranou se odškrabu je n e­ příliš hluboká tříska. Stačí, je -li p o ­ vrch podkladu je n pon ěkud zdrsněn. Takto vyškrábaný nápis se p a k přetře hadříkem , nam očeným v o le jo v é nebo acetonové barvě. B arva se v e v y h lo u benínách zachytí, ostatek setřem e p lá týnkem , navinutým kolem pravítka. M áte-li estetické nám itky proti ná­ pisům rytým , n ebo n e jd e -li to provést, jak navrhujem e, zh otovte si štítek tak­ to: M á te-li náhodou tenkou průh led­ nou pásku, která lepí bez n avlhčení (adhesive tape), napište nápis na kladívkový papír a přelepte je tou to páskou. N em áte-lisam olepící pásku, - nevadí. O patřete si-

m m opatrně rozňýtovat. N ebo rozpustit v acetonu celu loid ov é odstřižky a tím ­ to lepidlem štítek přilepit. L epid lo drží i papír; na hladké p od ložce však drží neochotně. Je třeba ji sm irkovým p a ­ pírem dů kladn ě zdrsnit. Pěkn ě lze popisovat v oln é k on ce k a­ belů a drátů, ja k o jsou na pr. u bate­ riov ý ch přijím ačů přív od y od žhavicí a an odové baterie. T y to přív od y ne­ sm ím e n ikdy spíést, a proto je dobře je opatřit celu loidovým i praporečky, do nichž v lepím e papírový štítek s ozn ače­ ním. Siln ějším kabelům praporečky ne­ dělám e, stačí nápis na kabel navinout a přeleplt ochrannou m anžetou. T ak o­ v é označení je nezničitelné, m ech an ic­ k y pevné i od oln é vů či kyselině. A v y ­ padá velm i odborn icky. Vkusné štítky lze zhotovit z hliníkového plechu, m ořeného, ja k ý občas „v y d olu jem e“ z vojen sk ých v ýp rod ejn ích přístrojů. H liník je zabarven pouze v tenké p o­ v rch ov é vrstvě a je dost m ěkký, aby se v něm dalo rýt jeh lou podle šablon ky. T akové štítky se p řipev ň u jí buď šrou bky nebo špendlíky, jak u veden o výše. N ěkdy je

gativní nápis na tm avém poli s bílým i písm eny. Pak m usím e nápis nebo č í­ selník narýsovat p ečliv ě tuší na pausov a cí papír (oleátu) a dát zhotovit sé­ p iov é k opie v planografii. Světlotiskdvé k op ie jsou levné, d ejte si jich udě­ lat n ěkolik á vyb erte si pak kopii n ej­ lépe krytou a s největším i kontrasvy. L épe je papír na sklo již nepřilepovat, protože lepením ztratí kontrasty m ezi tm avým i a světlým i m ísty na hloubce. C h cete-li lepit, lepte acetonovým lepi­ dlem . N ezkoušejte to s vodním sklem. D rží tak pevně, že vym áčkn u tý přeby­ tek n ebo ta místa, jež na skle potřís­ níte, n epůjdou již očistit a na skle zů­ stanou m atné šm ouhy, které n ejde odstranit ani odškrábáním žiletkou. Průhledné stupnice k radiopřijímačům se n ejčistěji zh otoví fotograficky. Na­ k reslíte ji opět čistě na pausovací pa­ pír. M ů žete-li si jm éna stanic natisk­ nout pom ocí tiskařských typů, tím lépe. B arva však m usí důkladně a stejn o­ m ěrn ě krýt. P ap írovou m atrici ok op í­ ru jte na tvrdou fotog ra fick ou desku, pok u d m ožno diapositivovou. V y volejte v rapidní v ý v ojce, abyste dostali c o n e jhustší n egativ s kontrastním písm em — na zrnu nezáleží — a tento negativ pře­ kop íru jte znovu tím též postupem na další tvrdou desku. M á -li být stupnice dostatečně trvan livá a čirá, musíte v ustalovačí důkladně vym ýt všechno stříbro, ?b y lé na světlých m ístech a dlou h o vypíra t v tekoucí vodě. H otovou desku protáhněte roztokem form alinu, aby želatina ztuhla. O kraje skleněné desky olem u jte lepicí páskou. Stupnice s drobn ým i nápisy lze dost těžko úhledně vyrýsovat, aby byly ja k o tištěné. V ystříhám e tedy velk á písm en­ ka z plakátů n ebo jin ý ch tiskovin a na­ lepím e je na způsob plakátu na rý s o v a cí prkno. Celou sestavu pak o fo to gra fu jem e na desku nebo na film , ' co m ožná velkéh o form átu. P ři zvětšování pak nastavím e správné rozm ěry. Z v ět­ šu je se sam ozřejm ě na v e lm i tvrdý pa­ p ír n ebo skleněnou desku. K resbu, vzniklou sestavováním liter, lze zaretušovat tuší p řím o na negativu ještě přéd zvětšováním . D á to ovšem „piplačku “ . P rá ci si ulehčím e, sestavím e-lí nápis z liter, tištěných na leh ce jin ob arevn ém papíře než je podklad (bílý kladív­ k o v ý papír). K olem písm ene ponechám e stejnom ěrná „ok én k a“ , takže na o fo to grafovaném štítku je nápis složen jako b y z dětských h racích kostek. Tak co? Zkusíte to? Jen zkuste, bu­ dete se pak m oci chlubit s opravdu „čistou p rací“ .

me. K. K.7

P r o m la d é h o t e c h n ik a Je u h e ln ý d ù l h o h a t ý m z d r o je m p o u £ e n f. S tá le Se z v y š u jí c í p o ž a d a v k y n a v ý r o b u uhU v e d o u k n o v ý m , p r o d u k tiv n ě lS im f o r m á m p r á c e v d o le c h . C k o le m t e c h n ik y j e d á v a t č l o v ě k u p o d z e m i d o r u k o u stá le n o v é a d o k o n a le jš í v ý r o b n í p r o s tř e d k y . D n e s v á s s e z n á m ím e s je d n ím , se s t r o je m , k t e r ý n e s m ír n ě z d o k o n a lil h o r n ík o v u p r á c i v p o s le d n í k rá tk é d o b £ . Z a v e d e m e v á s d o d ů ln íc h c h o d e b . . .

Důlními chodbami stává se dů ln í p o ­ le přístupným . Jim i se ch od í d o díla, jim i se d op rav u je m ateriál. T y hlavní

tem trochu pootočí. M á d v ě svízele: kamenný prach a zpětné odrazy. K a­ m en n ý prach se dělá zdraví neškodným

Obr. %

s f la c e n y v z d u ch

Dlabačka opřena o ramenn

jsou v yb a v en y ja k o tunely, však jsou tam také k oleje a jezd í tudy lok om o­ tivy a celé v lak y o 40 až 80 v ozech — té velikosti ja k o na p oln ích drahách. Od hlavní (těžně) já m y rozv ětv u jí se paprskovitě na všech n y strany a často v několika patrech nad sebou. N ení vzácnoFti i chodba dva km dlouhá, y uhelném revíru jsou jic h stovky k i­ lom etrů. K de jsou uhelné slo je i (plásty) m o­ hutné, na př. 3 až 4 m etry, razí se ch od ­ b y přím o v uhlí, n en i-li tom u tak, jd o u ch od b y skalou. P ři práci se pak postu­ p u je ja k o v tunelech n ebo v kam en­ ných lom ech , totiž: n adělají se h luboké díry, založí dynam item n ebo jin ou v ý bušinou, a pak odstřelím e všech n y na­ jednou. D íry se d ěla jí 3 až 4 m etry hluboké — podle jak osti kam ene. D o kam ene nelze d íry vrtat tak, ja k o nebozezem do dřeva n ebo sp irálovým vrtákem do železa; kám en totiž nelze krájet, n ýbrž jen om rozbíjet, a to se d ěje dlátenri, na které se opětovan ě tlu ­ če kladivem . Dnes se to však d ěje p o ­ hodlně dlabačkou, která je poháněna stlačeným vzduchem . (Obr. 1.) L ze j i držet v ruce. P o každém ú deru se d lá -

468

tím, že se sm áčí vodou , která se zavádí d o dlabačky a tlačí středem dláta až na dno díry. N en i-li v od y, zavádí se tam stlačený vzduch. Z pětn é odrazy vzn ika jí podob n ě jako při střelbě z pušky n ebo ze samopalu, jen om že jsou silnější. D labačka se m usí silně přidržet, jin a k b y odskakovala. P řidržet se m ůže rukou n ebo ram enem (obr. 2), avšak ne na dlouho, neboť to u navuje. P roto se zavedly různé p o ­ m ů cky — opěry, aby děln ík netrpěl. O bv yk le spočívá dlabačka na nosní­ ku, zaklínovaném d o skály, který p řejím á zpětné odrazy, takže děl­ n ík m ůže práci je n sledovat o č i­ ma. P o každém odrazu poskočí dla­ bačka sama dopředu o takový kousek, ja k ý v ydlaba la; počín á si při tom jako ku lom et, který si působením odrazu sám n abíjí patronu. Jiná je opěra pneu­ m atická, sestávající ze dvou trubek, kte­ r é se d o sebe zasou vají ja k o dalekohled. K d yž se d o spodní tru bk y zavede ha­ d icí stlačený vzduch, vysou vá se horní tru bka a tlačí ha dlabačku. D ělník však m usí dlabačku trochu přidržet, a b y n evybočila z rovn éh o směru. D labačka větších rozm ěrů vykon á ovšem větší práci, je však také těžší, a . ta už se posadí na sloup, který za­ ch y cu je také odrazy. D labačka tato je posuvná v jakýchsi sanicích a posouvá se d o d íry šroubem . D ělník opatrně to­ č í tím to sm ěrem a bed livě pozoru je p o­ stup dláta, aby je j nezlámal. (Obr. 3.) A b y se práce urychlila, m ohou se dla­ bat všechn y d íry najednou. P ro tento ú čel by l sestrojen tak zvaný vrtací v ů z pro 13 i v íce dlabaček. Jeden děl­ n ík m ůže obslu hovat i dvě dlabačky. V ů z je p ojízd n ý p o k olejích a m á p lo­ šiny pro dělníky. K dyž jsou d íry ho­ tovy, couvne ' se v ozem asi 30 m etrů zpět, aby se m oh lo střílet. O vrtacím v ozu příště. (D okončení.) Obr. 3.

Till(ô ítabaSka ’ sHačen} ndaxsb

«

n k M / if

U D Ě L E JT E SI

•

NA S ÍŤ

Můžete stavět přijímač „ZDAR** A by byl. umoráiém hlacitý poslech na reproduktor při jediné elektronce, byla vzata za ,,srdce” přijímače „ZD AR" elek­ tronka UCH 21. která Jaá t jeiMné baňce dva systémy: triodu a hexodu. Systém triody je využito jaiko detekční elektronky, isystému hexo^iy jako k o o co r é ^efctroňky.

«r*H OZBQBnat LÁTKO)

:(W)Í.WÍ S»í

V sérií s ta v e n ích plánků, vydávaných MT, jsme připrávili další návody. Tentokrát jsou to plánky na j e d n o I a m p o v k y n a sí t . Víme, že hodně našich čtenářů touží po malém, a hlavně nenákladném přijímači, který by mohli snadno pořídit ze součástí snadno dostupných. Proto jsme při stavbě p o u iili součástek, které můžete koupit v prodej­ nách Elektry. Dali jsme vám na výběr dvě jednolampovky a přidali ještě návod na stavbu lam pwého zesilovače ke krystalce. hlavBé pro ty, kteří se i na cestách nemo­ hou obejit bez radia. Poslocichá se sa «lucáiátka, která lze složit pohodlněji než dosti rozměrný reproduktor. Při stavbě je po­ užito elektroidcy R V 1 2 P 2000, fcterýcíi je ještě 8 vojenského výprodej© dostatek. C elý přistroj je namontovâm na přední stěně z pentdnaxu, součástky jsou hodně stíisiněny, ab y c«íá sQsííaka vyšla dost malá. Roaměry záleiži na důvtipu staviteie. Výstup na sluidháttoa je proveden pom ocí çizkofrek'venfinilio traosíormátonu 1 : 4 . 'Tento tramsíormátor se zapojí «forácené, neá obv y klé n. í. transformá­ tory, t. j, sekufflidáx na anoidOTÝ ob v od

Pohled na jednolam povku ZDAR

k'y RV 12 P 2000, napájené ze šité. Zde ee zesílí tak, i e přístrojek utáhne reprodiiktor. Žhavicí napětí se op ěťsrá ží kon­ densátorem, anodový proud se usměrňu­ je selénovým tužkovýia usměrňovačem. Také tento přístrojek je vestavěn do pěkné skřínky. Krystalka se při jeho stavbě nemusí kuchat, ala připojí^ se k zesdlovači prosté pom ocí banánků do zdířek v přední straně skřínky. N evý­ hodou ovšem je, že na tento přístroj nezachytím e v íce stanic, neá na krystÄ 'U a sluchátka. Přístroj pouze zvýši hlasitost přijímaného ságnálu. Přesný plánek na ZDAR n ebo na KAM ARÁDA

V.T.

Další úspory místa a peněz b y lo dosaženo tím, že sítové napětí se sráží na napětí žhavicí namísto transformátorem pom oci kondensátoirů. Usměrnání proudu, napáje­ jícího anodu, še neprovádí usměrňovači elektronkou, nýbrž selenovým i tužkovými usměrňovači. Přes- dobrý výkon, za který vděčíme ipoužité elektronce UCH 21, neíii lato, dvoiílarňpovJíá s jednou lampou nijaik obtížná a musí se podařit 1 naprosténiu začátečníkovi, který rozezná kondensátor od odporu a teanstormátor od tlumivky a umí obstojně sletovat dva dráty‘ bez po­ užití kyseliny. Kdo bude pečlivé letovat a kontrolovat s p o je . podle schematu před spuštěním, nemůže nič stpálit a dobře uslyší. . Kostra přístroje je x.. překližky, «iluß 5 mm, nebo ze sttejííě silného î^rtioaisu. Nemůže být íJleGliová,- jelikož přístroí je spojen přímo s e sítí. Rozložení součástek - Bemusi být dodrženo přesné podle plánku; kdo si chce dm tovit «křínku odlišnou ne­ bo doma již má nějakou starší, může « i rozloženi upravit podle svého, dodrží-li zásady stíněni a v ^ e n i spojů t«k, aby nemohly na®tat nežádoucí vazby výstupu se vstupem nebo se Mtí, Podle plánku je sítový spínač umístěn ve středu zadmi stě­ ny, kde je zároveň pár zdířek pro anténu a zem. Ppd kostrou jsou umístěny drob­ nější součástí, jako můstek pro odpory a kondensátory, seleny atd. Přijímače je možno použit pro střídavé napětí 120 V i 220 V, pŤeipínáaí se provádí páčkovým dvouipólovým přepínačem. Reproduktoru je možno použit jakéhokoliv dynamického, vhodný je 12 mm Tesla za 260 Kčs s kost», rou lisovanou -z plechu. Je dostatečné plo­ chý, takže šeíři místem a pro hlasitou re­ produkci dobře stačí. Skřínka pro „ZDAR" je zhotovena z prkánek 10 mm silných s přední stranou potar ženou cele dekora'ëni tkaninou textilní (bro. kát), neb papírovou, {papírové tkané pytle).

. . . anebo „KAMARÁDA“ Na dalším plánku je popis stavby ka­ pesní jednolampovky na sít „K AM ARAD ". Tato kapesní jednolampovka je určena

Schema zápojem K A M A R Á D A elektronky, primář na zdířky sluchátek. Tím stoupne značné hlasitost sluchátek a uispoří se speciální výstupní trafo pro elektronky RV. Zbaveni lampy obstará­ vá piroud, srážený srážecím koindien= sátoiem . Do staničky vestavíme pouze jedlein kondensátor, a to pœo to naipětí, jehož budeme n ejv íce používat. Ušetří se tím místo pro druhý kondensátor a přepínač. M ísto koindensátoru je m ožno použit í srážecího odporu, ovšem toto uspořádání má tu nevýhodu, že se jím značně výtápí vnitřek skřínky, která vzhledem ke svým rozměrům nebude do­ statečně větrána. Jinak je stavba K A ­ M A R Á D A jednoduchá a nebude činit obtíži aná začátečníku „krystalkáři".

a na zesilovač ke krystalce si můžeta objednat v naší administraci pouhým vyplněním bianco složenky na č. 7520*8 a názvem M l a d á f r o n t a — M l a d ý t e c h n i k . Na zadní straně, do části označené s l o ž e n k a , napište: „Jedno­ lam povky na síť." Plánek stojí 15 Kčs. Po obdržení peněz vám administrace au­ tom aticky plánky zašle bez jakékoliv další objednávky.

Zesilovač ke krystalce Na tomtéž pláiiiku je spolu s K A M A ­ RÁDEM otištěn návod na stavbu larnpov é h o zesilovače ke krystalce. Kdo si již postavil krystalový přijímač, využije součástí pro vstup tohoto zesilovače. Signál, zachycený anténou a detekovaný krystalem, se v ed e na mřížku elektron-

Nákres zesilovače ke krystalce

469

í

f

i

v

n

i

o

Ď

j

e

v

i

i

e

S a v ě ts k Ý lid j e p r á v em hrd na r u s k é u č e n c e a in ž e n ý r y , k te ř í s v ý m i v e lk ý m i

o b jev y

a

v y n á le z y p řin esli n e o c e n i t e ln é

d a ry s v ě t o v é

tuře- V m n o h ý c h v ě d e c k ý c h a te c h n ic k ý c h o d v ě tv íc h n á rod u n e s p o r n é p r v en stv í.

k u l­

n á lež í ru sk ém u

T e p r v e n y n í s e i u nás d o v íd á m e o tě c h to

p io n ý r e c h v ě d e c k é h o p o k r o k u , je ji c h ž v ý z n a m s e snažila západní lite ­ ratura p otla čit.

JabloĎkov vytvořil první elektrickou ob­ loukovku. „Jaibločkovovy svíce' , pro kte­ Všechny učebnice připisuijí vynález prv­ ré se nenalezlo použití v Rusku, os vět: oního parního stroje Angličanu J. Wattovi. valy roku 1876 pařížské ulice a obchody. Na základ© nezvratných fakt však sovětští První své elektrické osvětlení nazvali Fran­ vědci dokáBali, že 20 let před Wattem se­ couzi „ruské světlo". stavil parní stroj meký mechanik Polzunov. Problém elektrického světla řešil JabločP o 1 z u n o v byl synem vojáka. Od mlá­ kovův krajan Lodygin zcela jinak. Sestro­ dí pracovali jako učeň v jekaíérinbuirgském jil první uhlíkovou žárovku, která dosud závodé. Tento geniální sajnouk si rychle slouží lidstvu v,poněkud pozměměné formě. osvojil potřebné znalosti praxí i dalším i Roku 1873 předvedl svou žárovku veřejné studiem knih. V závodech se tehdy praco­ v Petrohradě. Carská vláda však podce­ valo hlavně ručné. Jediným motorem bylo ňovala jeho vynikající vědecký objev. Za­ vodní kolo, které přiipoutávalo závod k vod­ to však po něm natáhli své dravé «páry. ním přehradám a které fungovalo jen ně­ zahraniční kaipitalisté. kdy. Polzunqv se dověděl ze svých knih, Roku 1877 přibyl poručík ruskéíio námoř­ že už od starověku se hledá způsob, jak nictva Chotinskij do Ameriky. Ve svých využít vodní páry pro pohon. zavazadlech měl mimo jiné Lodyginovu Polzunov chtěl vytvořit parní stroj pro žárovku. Mezi Američany, kteří se pro­ pohoa závoítoích mechanismů. Takový střednictvím Chotinského seznámili s rus­ sitroj dosud svět neznal. Základem pro kou technickou novinkou, byl i vynálezce jeho sestrojení bylo studium ruských učen­ Edison. A roku 1879 si Edison dává paten­ ců, v první řadě Lomonosova. toval uhlíkovou žárovku, kterou šest let před ním vynalezl Lodygin. Roku 1763 vystoupil Polzunov se zevrub­ nou energetickou theorií a tvrdil, že pro Ale nezvratná fakta svědčí o prioritě „užitek všeho lidu" je nutno ,,dát oheň do geniálních vynálezců Jabtočkova a Lody­ služeb strojů". V k v ě t n u 1766 p a k z gina. Můžeme s pýchou prohlásit, že elek­ čal pr ac ova t v Barnaulu první trické světlo, je světlo ruské! parní s t r o j pro p o h o n z á v o d ­ n í c h st roj ů, s e s t r o j e n ý PolzuBezdrátové spojem novem. Rozhlas je jednou z největšich vědec­ kých objevů v šed i dob a čest jeho obje­ Elektrické osvětlení je ruského vení patří ruskému fysikovi P o p o v o v i . původu Popov studoval elektromagnetické vlny. Otcem moderní elektrotechniky je ruský Podařilo se mu sestavit anténu, aby za­ nčenec, akademik V. P e t r o v . Roku 1802 chycovala tyto vlny. 25. dubna 1895 před­ objevil elektrický oblouk a první dokázal, vedl Popov na zasedáni ruské fysikálněže se dá elektřiny použít ke svícení. Jeho chemické společností zařízení pro zazna­ myšlenky realisovali vynikající vynálezci menávání elektrických vlnění v atmosféře, Lodygin a Jabločkov. kterému říkal zapisovač bouře. Byla to vlastně první radiová stanice. Roku 1896 První .iJabločkovova svíčka", vystavená vystoupil už Popov se zdokonaleným radiov Technickém museu v Moskvě. telegrafem. 12. března tohoto roku byla odeslána a přijata na vzdálenost 250 m první radiová depeše.

Dvace t le t před Jamesem Wattem

Alexandr Stěpanovič Popov (1859— 1906)

Podélný rez parního traktoru Fědora Blino­ va, přiložený k jeho pa­ tentní přihlášce: 1. Smě­ rové kolo. — Z. Opěrné paprsky. — 3. Vedoucí kolo. —; 4. Housenkový pás. — 5. Články pásu. — 6. Farní kotel. — 7. Tlakoměr. — 8. Píšfala. — 9. Parní stroj. — 10. První dvojice šestice. — 11. Druhá dvojice. — 12. Kídicí páka. — 13. Se­ dačka řidiče. — 14. Bud­ ka.

470

Italský inženýr Marconi zatím použil Poipovovy antény a dal si r Anglii paten­ tovat vynález radiotelegrafu. Popov prohlasd v raském tisku, že . Marconiho vyná­ lez je přesnou kopií jeho vlastniiho vyná­ lezu. Presto, že hned tehdy bylo zjištěno autorství Popova, považuje se Marconi v cizí literatuře dodnes za vynálezce bez­ drátové telegrafie. (O Popovovi přinesl M T článefc již v 13. čísle IIL roč.)

Traktor Fedora Blinova , Cizí literatura tvrdí, že „housenkovÝ traktor setrojilá po prvé americká firma Holt, roku 1912." Je to však pravda? Nedávno byl v archivech objeven mate­ riál, který dokazuje, že prioritu ve vyná­ lezu housenkového traktoru má rueký me­ chanik, samouk, F e d o r B l i n o v , syn ne. volnífca z volekěho újezdu.

l

Ova snímky na t éto stránce jsou reprodukce ná­ stěnných obrazů ze sině historického odděleni le.< tecfeého musea, které je umístěno v ůstřeJním domě letectví M. B. Frunzeho v Moskvě. Na horním je start jednoplošníku se zvláštní dráhy. V oválu je podobizna Mozajského. 20. záři 1879 byl patentován jeho vyná­ lez prvního houeenkového traktoru. Roku 1888 dokončil konstnikci druhého housen­ kového traktoru, poháněného parou. Na konstrukci tohoto traktoiru vyplýtval vše­ chny své úspory, Néonec Hildentried, majitel závodu na hospodářské stroje, když se dověděl o jeho íinaočníoh téžkoetech, chtěl od Blinova odkoupit jeho vynález. Když se Blinov dověděl, že vynález po­ nese německou ochrannou známlku, odmítl svůj vynález prodat.. Nechtěl, aby se jeho traktor dostal do cizích rukou. První hou­ senkový traiktor tedy vytvořil ruský me­ chanik dlouho před americkou firmou Holt.

Konstruktér p r vního letadla na světě V Leningradě, v nevelké budově, je umístěno museum M. V . Frunze. Nedávno zde byla zahájena výstava, věnovaná konstruktéru prvního letadla na světě, A le­ xandru Fjodoroviči M o ž a j s k é m u . Na západé, zvláště v USA, jsou ještě lidé, kteři tvrdí, že vynálezci letadla byli bratři Wrlgihtové, Avšak dějiny nezvratné dokazují jinou skutečnost. Vynálezcem a konstruktérem prvního letadla byl A. F. Možajskij, jehož stroj vzlétl o dvacet let dříve než letadlo bratří Wrightů. Návštěvnici výstavy se seznamuji 6 do­ kumenty, fcteré vyprávějí o životě a čin­ nosti proslulého ruského vynálezce. Je tam veliký obraz, znázorňující M ožajského na palubě válečné lodi. Námoř­ ník a vynálezce pozorně sledují let ptáků. Pozorování a poikusy Možajského konečné přesvědčily, že lze sestrojit stroj, který by létal ve vzduchu. Konstruktérovo pevné přesvědčení dokazuje i úryvek z jednoho jeho dopisu: „Představte si: nad nepřátel­ ským táborem se najednou objevuje vzdušná minonoska. Tyto minonosky bu­ dou nesporně v krátkém čase vynalezeny a sehrají ve vojenství velikou úlohu. Mů­ žeme připustit, aby nás v tom předhonil jiný národl? Takové věci se musí věnovat celý život, aiby bylo dosaženo cíle." Vystavené exponáty, náčrty, dokumen­ ty, snímky, to vše ukazuje, jak úporné a 6 jiaikou láskou Možajskij pracoval. Když prostudoval let ptáků, přistoupil konstruktér ke stavbě draka, prototypu letadla. Na velikém obrazu vidí návštěv­ níci výstavy let tohoto draka. Po zapráše­ né silnici jede trojka. K povozu je při­ vázáno tenké drátěné lano, táhnoucí sé da­ leko do výše. Na konci drátěného laná je připevněn draik,. S ipohnutún h l t í m e na tento obraz, zobrazující prvni let člověka na yzdušném drraku. A ž deset let po Možajském opa­ kovali podobné pokusy Francouzi a Angli­ čané. Nehledě na nepříznivé hmotné podmín­ ky, když carská vláda odmítla vynálezci p o^ y tn ou t pomoc, Možajskij pokračoval ve stavbě létajících modelů. Zde leží, 6a'sem zažloutlé, ale výborné zachované ná­ črty těchto modelů. Zároveň jsou zde kresby prvního aeroplánu a motorů. Dá­ vají názornou představu o Mozajského le­ tadle. Byl to jednoplošník, který měl trup, křídla, dhassis, motorové zařízení, horizon­ tální a vertikální řízení, t. j. všeoh pět prvků, které mají moderní letadla.

Na druhém snímku je Mozajského stroj, připravený ke startu' na zvláštní prkenné plošině. Výstava podává návštěvníkům nespor­ ný důkaz o ruském prvenství v sestrojeni prvního letadla: Pas na vzduchoplaveokou zbraň, vydaný Departemetítem pro , obchod a řemeslo v r. 1881; plukovníku námoř­ nictva Aiexandróvi .Možajskému. Datum 3. listopadu 188Î je jasně viditelné. A sot­ va půl roku po tom, co Možajekij si dal patentovat svůj vynález, byl uskutečněn i prvý let aeroplánu. Tato významná udá­ lost je zachyceria na velikém pansieau; Mozajského stroj se odpoutává od nakloně-.i. né dřevěné plošinky a letí nad polem. Aeroplae řídí věrný vynálezcův pom oc­ ník Ivan Goluběv. Z k uš e b n í let p r v n í h o letadla na s v ě t ě se k o n a l 20. č e r v n a r. 1882 n a p e t r o h r a d s k é m p ř e d ­ městí. Mozajského letadlo bylo výborně v y ­ baveno. Mělo výškoNměr, sklonoměr, kom-, pas, dva teploměry, optický zaměřovač a

rychloměr. Není bez zajímavosti, že v ce 1913 Nesteroy, první pilot, který pro­ vedl looping, letěl na letadle, vybaveném pouze jedním přístrojem, a to výškoměrem. r. ■ Co do konetriikce je Mozajského letadlo dokonalejší než stroje, séstrojené později za hranicemi. Tak aeroplán, na kterém vzlétli do vzduchu v r, 1903 bratři Wrigátové, neměl ještě kabinu. Sovětský lid ctí památku svéh o, proslu­ lého krajana. Jméno Alexandra Fedorovičs Mozajského stoji v řadě velikých doby­ vatelů vzduchu. O tom názorné a přesvěd­ čivé mluví výstava, věnovaná konstruk­ téru prvního letadla na světě. Pro západní svět bylo ovšem Rusko, „vý­ chodem", o jehož vědě a kultuře nic ne­ věděli. Sovětský lid se dnes však hlásí k velkým odkazům synů svých národů a čerpá z nich sebevědomí a nadšení k své liové ptáci.

471

položených mést Evropy a Nového světa nikdy neklesla značně pod tři procenta , avšak ve France-Villu činil pěti­ letý průměr toliko půl druhého procenta. K výši této čís­ lice přispěla Ještě epidemická bahenni zimnice, kteřá vy­ pukla hned na počátku. Ümrtnost posledního roku činila toliko jedno procento a čtvrt. Jiným důležitým jevem Je. že s malými výjimkami všechny zaznamenané případy úmrtí měly isvůj původ ve specifických, většinou dědič­ ných chorobách. Nahodüà onemocnění byla naopak velice řídká, ohraničená a méně nebezpečného rázu než na kte^ rémkoliv jiném místě. Pravé epidemie nebyly pozorovány. Další rozvoj tohoto velkého pokusu budeme se zájmem sledovat. Bylo by velice důležito zjistit, zdali vliv vědec­ k y uspořádaného způsobu života na celou generaci nebo 20. pokračování. lépe řečeno na několik po sobě Jdoucích generací bude V ledm roka 1S72 bylo ózean již proMéduMío, vymě­ moci odstranit také disposice k dědičným nemocem. řeno, ohraničeno a blíže prozkoumáiio. Máme-li však vyslovit své nejvnitřnější přesvědčení, Prvnini Tět ším podnikem bylo zří^raú železmčafli® spo­ tož nevěříme dosud pevně v konečný výsledek celého jení s Pacifickou dralioti, která vedla do Sacrámenta. Ta­ toho podniku. Hlavní vadu shledáváme v tom, že správa to práce. Jakož 1 soračasné zřízeni přístavu bylo provM ě- města nachází se v rukou latinského živlu a že germán­ -mo s neobyčejnou pílí. V měsíci dabna přibyli prvním ský živel Je zde zásadně vyloučen. To je zlým znamením. přímým vlakem z N ovéào Yorku na nádraží France-Villu Co svět světem stojí, nebylo nic nevného vytvořeno, leda dosud v Evropě meškající členové komitétu. Mezitím byl Německem, a tak bude i příště. Zakladatelé France-Villu sliGtovea generální pián města a stanoveny Mavní zá­ mohli razit cestu a osvětlit některé tmavé bodyi avšak sady ke zřizování soukromýcti bytů a verejnycb budov. nikdy na tomto místě Ameriky, ale v Sýrii to bude, kde Plán celého města vyniká především svou Jednodu­ Jednou spatříme zbudované pravé vzorné město." Tak psala revue „Unsere Centurie". chosti a pravidelností, která připouští další neomezený vývoj. Ulice, křižující se v pravých úhlech., následují za sebou v pravidelnýcJi mezerách a jsou všechny stejně ši­ Kapitola jedenáctá popisuje večeé u doktora roké, stromy posázeny a číslovány. Po každém půlkilometru je širší alej, jejíž jedna strana Sarrasiko není stromy vysázena a je určena pro městskou koňskou dráhu a železnici. Každá křižovatka takové široké ulice Bylo sedm hodin večer, 13. září, jen několik hodin před tvoři veřejnou zahradu, ozdobenou prózatím krásnými okamžikem ustanoveným panem Schultzem ke zničení kopiemi mistrovských děl sochařství, až jednou umělci France-Villu. Ani guvernér ani obyvatelé města neměli france-villšti sami opatří důstojné originály na místě nejmenší tušení o hrozícím jim děsném nebezpečí. kopií. Zakryto hnstými oleandry a tamaryšky, prostíralo se K dosažení práva pobytu ve France-Villu stačí — Je toho však také nezbytně třeba — přinést dobrá doporu­ příjemné město podél svahu Cascade: Mounts. Krátké čení, jakož i doklad schopnosti k užitečné práci, k vědě vlny Tichého oceánu tiše se odrážely od jeho mramorového nebo umění. Kromě toho třeba se zavázat k plněni měst­ nábřeží. Ulice pečlivě polévané a svěžím mořským ván­ kem provívané, poskytovaly veselý a živý obraz. Stromy, ských zákonů. Zahaleči nebudou v městě trpěni. Veřejné budovy vyrůstají již ve velkém počtu. Nej- které je zastiňovaly, hučely v tichém šelestění. Trávníky stkvěly se nejnádhernější zelení. Na záhonech květiny přednější jsou musea, knihovny, jakož i školy pro lid a otvíraly své kalichy a vydechovaly líbeznou vůni. Ano, učence, jež jsou nádherně zařízeny a se zřetelem na vše­ Î domy ve svém čistém- bílém hávu zdály se spokojeně chny zdravotní požadavky, takže každému velkému městu se usmívat. Vzduch byl klidný a obloha modrá jako ne­ by byly ke cti. Netřeba podotýkat, i e děti podléhají povinné návštěvě konečné moře, které se lesklo na konci dlouhých ulic. Ne ve středu města, ale nedaleko břehu oceánu zřídila školy; jsou nuceny účastnit se všech duševních i těles­ ných cvičení, která zabezpečuji stejnoměrný vývoj mozku si rodina Sarrasinova útulné obydlí. Zde, hned na počátktt i svalů. Přitom jsou přivykány tak přísné čistotě, že před — dům jeho náležel k budovám, jež byly nejdříve dokon­ čeny — ixsadil se doktor Sarrasin se svou manželkou a skvrnou na svém obleku cítí brzo skutečný odpor. Šetření největší čistoty se strany jednotlivce i celku svou dcerou Jeannou. měli ostatně zakladatelé France-Villu na zřeteli již od Když se doktor se svou manželkou a dcerou vystěhoval začátku. lia pobřeží oregonské, zůstal Oktáv Jako samostatný muž Nemožno zde šíré vypočítávat všechna zdravotní zlep­ v Paříží. Brzy zanedbával víc a více školu, na níž podle šení, která zavedli zakladatelé nového města. Každý oby­ přání svého otce měl ve studiích pokračovat, a hanebně vatel při příchodu dostane malou knížku, která mu vyr propadl při poslední zkoušce, kterou Marcel složil s vy­ světlí nejdůležitější základní pravidla vědecky uspořá­ znamenáním. daného života, a to jazykem lehce srozumitelným. Hned po odjezdu mladého Elsasana začal v Paříži žít Z knížky zná, že základ zdraví tvoří pokud možno nejvělkopemsky. Větší část svého času -strávil na kozlíka úplnější rovnováha všech funkcí, že tělesné orgány po­ kočáru se čtyřmi koňmi. Oktáv Sarrasin, jenž Ještě třebují stejně klid, že mozek potřebuje rovněž tak únavy před čtyřmi měsíci sotva se dovedl udržet v sedle koně Jako svaly, a že devět desetin všech nemocí pochází z ná­ z Jízdárny, stal se náhle jedním z mužů Francie, kteří kazy, která byla rozšířena vzduchem nebo potravinami. byli do tajností hyppologiie nejlépe zasvěceni. _ Tohoto Zdržení se rozčilujících jedů, denní tělesná cvičení, svě­ vzdělání nabyl od najatého anglického štolby, jenž do­ domité vykonávání též duševní práce, pití čisté vody, po­ vedl ho úplně opanovat bohatstvím svých odborných žíváni zdravého masa a lehkých. Jednoduše připravených zelenin, pravidelný noční odpočinek, trvající sedm až osm vědomostí. Krejčí, sedláři, obuvníci zaměstnávali ho^ v ranních hodin, to je a b c všeho zdraví. Ještě do ledna roku 1872 bylo toto místo pouští, avšak hodinách. Jeho večery náležely malým divadlům a restau* již r. 1873 mělo 60(X) domů a roku 1874 bylo Jich celkem račím na rohu ulice Trouchet, kterým dával Oktáv před­ 9000 dokončených. V tomto okamžiku má France-Ville nost proto, že nacházel zde lidi, kteří aspoň Jeho peně­ zům prokazovali pocty. Jichž by nikdy svými zásluhami asi 100.000 obyvatel. Pro nás nejzajímavější skutečnost Je, že tento zdravot­ nedosáhL (Pokračováni pfiště4 nický pokus se úplné zdařil. Roční úmrtnost nejpříznivěji

472

*

^

c h h IK

J l í o t o r i s m

u s

Motocyklistův podzim Nejvéiil péil «»nu| pneumatUcàm. Namontui, oviem máš-H im íno«t, lu > n»ilepiím. nejménS ojetým viorkeim na ladní hnad kol«. Nezapomeň, U největlí nepfitel pneumatiky, který zkracuje je ji iivotiwst, je nízký tlak. Podhuitíné pneumaltty se snadm prorazí na bodch, tam, kde nejsou chrániny protektorem. Husti správně a u ietřii, i kdyí připouštíme, ie na měkči gumě se pohodiněji a bez otřesů jede. Brzdiopatrně a mírně. Pntdkým brzděním jednak sjíídíi, ^a,spiše strliávái «rstvû gumy, ale hlavně vozidlo, které se prudkým brzděním dostalo do smyku, j< neovladatelné. Před namontováním pneumatiky řádní očisti ráfky, které jsou často otialeny rzi a dotykovi plochy pneumatiky a duše zbav všedi ostrých hran. Chraň pneumatiku před olejem, benzinem a kyse. linami. A jezdi tak, abys musel co nejméně bradit

Na v ý sta v ě k o l a m otok ol v Paříži b yl vystaven stroj, k te rý vážil jen 8 k g a k terý dívka mohla leh ce zvednout jed^ nou rukou. a byl vidy pánem svého sirwje. Největši přípustná ryehio®! pro motocykl v uzavřené osadě je 40 km za hodimi a mimo uzavřenou osadu 80 km za hod. Zákonem pro tebe je, abys jezdil tak. abys byl pá­ nem svéHo motocyklu a ne naopak. NemenSí péfi věnuj také baterii. V zimni době je baterka ho«ně namáhána, a proto ji musíme řádně oietřit a dobře udržovat. V prvé řadě ji necháme řádně nabít a přesvědčíme se, zda kapalina je v do­ statečné vrstvě nad deskami. Má být-asi 10 až 15 ntm. Kontakty řádně 0'čistime, svorky pevně utáli. neme a naniažeme na povrchu tuhou mastnotou.

Pečuj o baterii Přř)deš-H ráno ke studenému vozu, nenatáčej ba­ terkou, ale protoč motor několikrát ručně — klikou. Kapalina v baterii se dolévá pouze destilovanou vodou, nikoliv kyselinou. Voda se odpařuje, kyselina nikoliv, le-li vůz v nečinnosti, vyjmi baterii a dej ji do odborného závoflu k udržování. Bude pravidel­ ně vybíjena a opět nabíjena. Tak se uchová nepo­ škozena. Baterie musí pevně spočívat! v lůžku pro ní urče­ ném, otřesy celého vozu jsou mírné, vláčné odpé­ rované. Spotívá-II viak jen volně a prudce se otřá­ sá, je zde nebezpečí ulomení desek, vystříkánf kyse­ liny a jinýcii nepříjemných poruch. Není-li baterie v pořádku, je odtromena veškerá funkce osvětlova­ cích a zaipalovaddi zařízení a voiiitlo se stává nepojlmné. Ö.

Přinášíme našim čtenářům stručný přehled závodních vozů, které startovaly na V elké c en ě CSR dne 25. září t. r. Řekli jsm e si několik dat o vozech Simca, Cisitalia a Ferrari. Dnes je na řadě další.

MASSERATTI Další značkou, v e V elké ceně Č esko­ slovenska m én ě úspěšnou, b y ly vozy M asseratti. Startovalo jich celkem osm , z nichž však d ok on čily závod pouze dva, a to L ouveau ja k o pátý a Carini ja k o ’ sedm ý, ačk oliv na vozech této značky startovala všechna evropská „esa “ . Z d á se, že těžká trať M asarykova okru h u s nutností stálé akcelerace a brzděn í byla příliš obtížná p ro tyto chou lostivé stroje, v y p ja té na n ejvyšší v ýk on . Z e šesti odpadlých strojů n ed oje li dr Farina, P arnell a Bira pro h avarii, Chiron p ro poruch u třetího p ře­ v od u poškozenou sp ojkou, M urray a De G rafen ried p ro p oru ch y m otoru. R oz­ h odně ukázaly v ozy M asseratti na j i ­ n ých evropsk ých drahách již více. Motor je čtyřtaktní čty řv álec o obsa­ hu 1492 cm , vrtán í a zdvih 78X 78 m m , d va v a čkov é hřídele, 16 ventilů OHC_, kom presn í pom ěr 6 :1, v ý k on 260 k p ři 7000 ot/m in, d v o jitý karburátor W eber, dvou stu pň ový kom presor Roots. Převody: 1. rychlost: 1:2,91, 2. rych ­ lost: 1:1,68, 3. rych lost; 1:1,23, 4. ry ch ­ lost: 1:1. Z pátečka 1:3,41. Zapalování m agnetem s autom atic­ kým seřizováním bodu zážehu. Trubkový rám n eob y čejn ě n ízký s p é­ rová n ím paralelogram em a torsním i ty­ čem i, vzadu pevná osa s p oloelip tick ý m i péry. O lejové brzdy na všechna čtyři k ola , ru čn í brzda je m echanická. P rům ěr b rzd . v p řed u i vzadu 360 mm. B rzdy js o u m oh u tn ě chlazeny vzduchem . Spojka je několikalam elová. Tlakové mazání ricinovým olejem. .Rozměry a váhy. Váha vozu bez poh on n ých hm ot je 630. k g , s poh onn ým i hm otam i, olejem a v od ou 850 kg. D élka vozu 250 cm , roz­ ch od k ol v předu 120 cm , vzadu 125 cm. R ozm ěr pneu vpředu 5,00X17, vzadu 6,00X16. N ejvyšší rychlost 260 km /hod. P aliv ová nádrž p ojm e 150 litrů, olejov á nádrž 28 litrů. Jako paliva používá se sm ěsi, 85% m ethylalkoholu, 10% aceto­ nu a 5% čistého benzolu. T y p 4 C LT m á dva kom presory Roots. K on ečn ý pln icí tlak kom presorů je asi 2,5 atm.

Na tomto snímku vidíte světoznámého jezd ce Francouze C h i r o n a v prvních kolech závodu, na snímku dole je Siamec B i r a , který vedl úžasným tempem v první lázi závodu; pak v ylétl z dráhy. P roblém em stalo se jednak vysoké tep lo stlačovaného vzduchu, které pů ­ sobí neblaze na mazání kom presoru, jed n a k značné oh říván i kom prim ované poh onn é směsi. K arbu rátor bý v á proto um ísťován většinou před kom presor, aby se řádně chladil. Světlou stránkou pou žíván í kom presoru je značné zvý­ šení v ýk on u m otoru. Stinnou stránkou je v ysoká spotřeba poh onn ých hm ot u těchto vozů, která činí až 80 litrů na 100 km. M asseratti dr Fariny b y l .nejnovější ty p „M ila n o“ , M asseratti L ou veauů v měl p ou ze jed en kom presor. O dlišný typ m ěl Carini. Jeh o v ů z m ěl šest v álců v řadě, obsah 2000 ccm a b y l ovšem bez k om ­ presoru. N ein form ovan ým čtenářům při­ pom ínám e, že pod le m ezinárodních řá­ dů F IA sm í startovat v e V elkých ce ­ nách pou ze v ozy o obsahu 1500 ccm s kom kresorem , n ebo d o obsahu 4500 ccm bez kom presoru. Vůz m ěl nízký tru bk ový rám , pérování vpředu šrou­ b ov ý m i zpruham i, vzadu pů lelip tick ým i péry. H lava v álců z lehké slitiny m ěla jen jed en v a čk ov ý hřídel a šikmé v en tily, ovládané nestejně dlouhým i v a ha,dly. V a čk ov ý hřídel je poháněn ře­ tězem. Vůz m á tři d v ojité karburátory W eber. R ozm ěr pneu vpředu 5,50X15, vzadu 6,00X15.

Model závodního výškového větroně Ç éû A ^ /n u v r h / / n ^ v.

FLEISSIG

'PodTObněfšim zkoumáním se zjistilo, že jednou nakloněný rotor (osa) je dále ovlivňován vodorovnou složkou v ýsled . nice vztlaku, která má tendenci je f dále naklánět, jak je vidět na našem obr. č. 43. Loďka balonu vychýlená z rovnovážné

u b jk o p te r a

vrm NÁvi

Pt^ECESt

O br. 43. polohy se vrátí jako kyvad lo zpět do po­ loh y původní. (Obr. č. 44.) Nakloněné a nevyrovn an é rotory převracejí model. Jednoduchým řešením by bylo použiti kardanova závěsu. Tím se umožňuje k ý ­ vání celéh o trupu pod rotorem, který se otáčí současně s hřídelem. Takový rotor je bezvadně stabilní za bezvětří, chová se však úplně nestabilně i při mírném v ě . říčku. Naproti tomu rotor s výkyvným i listy se chová nestabilně za bezvětří a pom ěrně stabilně za větru. Je zde po. třebí určitého kompromisu. Buď rotor s párem listů výkyvn ých a párem klou. b ov ě zavěšených, nebo dvojitý rotor, z nichž jeden je v ý k y v n ý a druhý kardan ově upevněn (Izaksonovo řešení).

struktéra G. Wentany. Model větroně má tyto íharakteristické znaky: Silný vy­ pouklý trup (podle proposic FAI), který je zhotoven ze dvou Skližených destiček z olšového nebo lipového dřeva. W stup výroby trupu Je znázorněn na nákresech 1— 5. Obě půlky tropu zůstávají duté, o síle stěny 3— 4 nun, a jsou k sobě slepeny na trvalo. Úzkostlivé opracováni trupu aerodynamického tvaru třeba provésti zvláště v přechodu u křidla. V ohnuti trupu v pcTflkřídlové části je připevněn startovací háček. Hotový trup tohoto typu se vyznačuje ^jednoduchostí, velkou trvanlivostí a malým odporem vzduchu. Křídlo je dvoudílné, ke konci zúžené a má velmi mno­ ho žeber. Profil křídla je použitý „Zukovský“, jehož souřadnice jsou <çvedeny na plánku. Profil výškovky je symetrický. Celý model je polepen silnějším potahovým papírem. Model je určen zvláště pro výškové lety a také jím bylo provedeno velmi mnoho rekordních letů, takže tento model byl zařazen do programu pokro­ čilých modelářů-vysokoškoláků svazu. V. P.

Z m ě n y v c e l o s t átní m o d e lo v é s o u tě ž i p r o r o k 1950 v neděli 6. X I. konala se schůze M o ­ delářského poradn íh o sboru A R C S za účasti zástupců Slovenska, M ora vy a Cech. Na této schůzi b y ly projedn án y otázky n ové ú pravy m odelářskéh o zá­ vodního řádu. P o zkušenostech z p rů ­ běhu loňské celostátní soutěže b y lo zjiš­ těno, že lim ity, stan oven é m odelářským závodním řádem , byly p říliš v ysoké a převážná většina soutěžících, zvláště v třídě ju n iorů , byla jim i vyřazena z dalších soutěží. B y lo proto přik ročen o k podstatném u snížení lim itů tak, že v příští soutěži bu d e m ít celá řada zá­ vodníků daleko větší m ožnosti p r o b o ­

4 7 4

M îît ifljiîj

jo v a t se d o vrch oln é soutěže o titul m istra CSR, která se bu de v příštím roce konat na Slovensku. M ísto soutěže n ebylo Ještě přesně stanoveno, a le bu ­ de to bu ď Partyzánské, n ebo Bratislava. Soutěž byla rozšířena o další katego­ r ie , a to upoutané m od ely rychlostní a ^m akety skutečných letadel, dále m o­ d ely vodn í a konečně m od ely pok ojové. N yní budou m ít naši m odeláři m ož­ nost specialisovat se na u rčitý druh m o ­ delů letadel, je ž jsou zastoupeny v no­ vém závodním řádu, a m a jí již nyní m ožnost důkladně se na příští soutěž připravit. B rož

VÝSLEDNÁ POLOHA GONDOLY

O br. 44. V cizině bylo vynalezeno řešení, vel­ mi vhodné pro naše modelářské účely. Zde totiž poloha rotoru není určena jeho polohou k trupu, nýbrž k rovině, tvořené otáčejícími se rameny stabilisátoru, která musí být přesně vyvážena a tak těžká, aby překonala různé v ých ylk y rotoru. U modelu F 5 stačilo asi 5 gr. na každém konci ramínek. G yroskopický eiekt způ­ sobuje, že se stabilisátoi stále točí v led­ ně rovině a hliníkové páčky mění vhod­ ně úhel náběru rotoru. 1 za poměrně sil­ ného větru model v e vzduchu doslova se­ dí. Jedinou nevýhodou je mrtvá váha ra­ men. což u modelů helikoptér, které je nutno stavět s ohledem na každičký gram váhy, znamená snížení výkonu. Druhým způsobem je použití Hitlerova systém u a pom ocným i listy. Náboj, v e

ské soli, t. j. roztok, který už nernůže obsárhovati v íce soli, a o d pa řím e-li vodu, vznikne roztok přesycený. Vod^i je tolik naplněna m ole­ kulam i kuchyňské soli, že by se jich ráda z b a -’ vila. P roto se jednotlivé m olekuly soli shlukují, seřadí se pěkně do řad — m říže a zbaví tím v o ­ du jejíh o břem ene. D ěje -li se odpařování zvol­ na (na př, při vysýchá­ ní), m a jí jed n otliv é m o­ lek u ly čas se seřadit do jed in é pěkné, velk é m ří­ že — v ytvoří se velký krystal. Naopak při rychlém zahuštěni, v zn ikn e-li na­ jed n ou přesycen ý roztok,' vytvoří se velké m nož­ ství m říží na různých m ístech a vznikají jem ­ n é krystalky, které se ob-, v y k le neprorůstají (ma-; ji dost místa) — krys­ talický prášek. Z roztoků tedy získ á-'• m e krystaly, přesytím e-

Výkonné helikoptéry CHEMIE JINAK M rázek + Bureš

VIII. DÍL kterém jsou zachyceny listy rotoru, visí pod jednoduchým universálním závěsem . K ná­ boji, otočeném o 90 stupňů k rovině Jistů lotoru, jsou za ch ycen y dva servolisty, s y ­ m etrického profilu v e svém aerodynamickém středu (obr. 46). Působí tak, jako dříve řečen ý stabUisátor, jen že nesmí u modelu, mít příliš velkou plo­ chu, tady totiž závan větru ze spodu nebo mízový HLOUB kmi€nb

srABIL

UrovANO

oca OKÁ

Na přání mnoha našich čtenářů přestanem e v na­ ší rubrice u veřejň ovat roz­ manité chem ické návody a začnem e se zabývat „těm i zkumavkami" poně­ kud system atičtěji. Popí= šem e si rozmanité poku­ sy, k teré si ihned v y ­ světlím e a od kterých se podíváme do světa „v ě d y a techniky", abychom si uvědomili, jaké důsledky lze vyvod it z ne elem en­ tárnějších zkušeností a fakt. D říve však než ZQČ= nem e hovořit o vlastních chem ických změnách, po‘ vím e si o nem éně důleži­ tých procesech a opera­ cích, které budeme často potřebovat, a které nám přinesou dostatek zruč­ nosti a zkušeností pro dálší pokusy. Jednou z takových ope^ raci je

O br. 45. s .hora způsobí v ý k y v servolistů a tím i ce ­ lého Totoru. Servolisty mají proto sym etric­ k ý prolil, aby n ev y v o zo v a ly pokud možno žádný vztlak při rotaci v rovině v od orov . né — ve skutečném letadle je možno servolisty pom ocí řídicí desky zastavovat (cyklic­ ky), při čemž vznikají síly, které násobí sílu vyvinutou na řídící páce, vych ýlí hlavu ro. toru až do její rovnoběžnosti s řídící deskou, a tím směr osy tahu.

Obr. 46. Dosáhlo se prý i lákové stability, že na skutečném stroji H 360 pilot-rozkýval se ze­ mě v e vzduchu „zavěšen ou " helikoptéru a tato se op ět bezvadně vyrovnalů. U m o. delu jsem použil této konstrukce, u modelu P 62 bez voln ob ěžky a ú F 15 s voln ob ě. hem. Obr. 47. (Pokračování).

KRYSTALISACE. Je to práce n e jje d n o dušši, která přináší v e l­ m i pěkné v ýsledk y — krásné soum ěrné k ry s­ taly čistých látek. C o to jsou krystaly? Z fy sik y a chem ie v í­ m e, že vešk erá hm ota je složena z atoríiů růz­ n ého druhu (a ty jsou opět složeny z částic ješ­ tě jednodušších). Jednot­ livé atom y, všelijak p o ­ sp ojován y, v ytváří m o ­ leku ly a ty, složeny d o ­ hrom ady, d á v a jí h m ot­ ná tělesa. A zde je prá­ vě v elk ý rozdíl m ezi tekutinam i (t. j. m ezi kapalinam i a plyny) a m ezi látkam i pevným i. V tekutinách jsou je d ­ n otlivé m olek u ly v šeli­ ja k pom iseny bez ja k é ­ h ok oliv pořádku, kdež­ to v látkách pevných jsou pěk n é seřazeny ja ­ k o v o já c i na přehlídce, v e vyrovn an ý ch řadách do t. zv. krystalické m ří­ že. T yto řady, které u k iystalu naleznem e n e j­ m éně v e třech sm ěrech, tvoří ja k ob y m řížoví. Tato m říž však m usí někde skon čit, m ůže b ý t jednotná jen v určitém om ezeném prostoru, kte­ rý nazývám e krystal. N ejlépe bude, když si v ěc vysvětlím e třeba na krystalu kuchyňské soli. K uch yň ská sůl (NaCl) , je složena z atom ů (přes­ n ěji: z t. ZV» „ i o n t ů “ ) sodíku (Na) a chloru (Cl); je jí krystalová m říž, jed n a z n ejjed n o­

dušších, vypadá tak, ja k u kazuje obrázek 1: ve třech sm ěrech, na sobě

/r r y s /a /

O • ion (ařom) « * ion (a tom ) Cl kolm ých, se v řadách, střídají atom y sodíku a chloru. Tato m říž p r o ­ stupuje celý krystal. J i­ né sloučeniny m a jí p o ­ dobné m říže, ovšem j i ­ n ého tvaru, s jin ým i ato­ m y, a tudíž i různě hus­ té a pevné. N avenek se to p ro je v u je jin ý m i vlastnostm i krystalů. .K d y ž jsm e si p ov ěd ě­ li, jak je krystal v y b u ­ dován a postaven, m ěli bychom si říci též, t

ja k vzniká. ,P ř i tuhnutí, třeba te­ kutého železa, ve form ě se začnou pom alu je d ­ n otlivé atom y na růz­ n ých m ístech seřazovat do m řížky. Ta ovšem zů­ stane u m ik roskop ických rozm ěrů, protože je jich příliš m noho, jsou těs­ ně vedle sebe a nem ají dostatek m ísta ani teku­ tého železa, ze kterého je m ožno brát „sta v i­ v o “ . V znikne tedy m n o­ ho m alých krystalů, kte­ ré se nám je v í ja k o látka nekrystalická (při hru­ bém pozorování). N aproti tom u, ip ém eli třeba v n ějak é m isce nasycený roztok k u ch yň filfrace

sklaJaní' fitfraénílio papíru li roztok. T o se může dít jednak postupným od ­ pařováním , jednak sní­ žením teploty nasycené­ ho roztoku. Při vyšší teplotě totiž voda zpra­ v id la rozpouští v íce lát­ k y než při nižší, takže rozpustím e-lí v litru vróu cí v od y (100“ C) 400 gram ů chloridu drasel­ n ého (K Br), není roztok ještě zdaleka nasycen, kdežto totéž m nožství při 18" C, t j. při nor­ m ální p ok o jo v é teplotě, představuje roztok pře­ sycený. O bou těchto m ethod s výh odou používám e při v ýrobě krystalů a krystalisačním čištění. Jak jsm e poznali, ne­ m ohou se d o krystalové m říže ukládat různé neD okon čen í na straně 476

475

o hrus€sk pfíivody v o d y k brusným ko­ toučům, viz oibr. 29. Odidélený materiál od predmétu při broušení je roažhaiven a odlletuje o d před­ mětní v p od ob é jisker. Podle jejich bar­ v y a utvoření můžeme rozpoznat druh

Ručníobiábění

KOVŮ (Pokračování.) B. S V O B O D A Jelikož brusný kotouč se časem o p o ­ třebovává a mezi poidloižkou a brusným kotoučem vzniká mezera, je nutné 'vždy podložku pfiblÍBiit obvodu brusného kotooiče. K dybychom mezeru neodstranili, vysitaivovali bychom se dalšímu nebezpe­ č í zránění a sice vtiaěení opracovávané­ h o materiálu do vzniklé štérbiiny a přípaidnému znamèni. Obrátzek 28 a ukazuje správné připevnění podložky k brusnéJDOiu koito>uči. Obiráizek 28 b uikaiziuije podloižku vzdálemou od brusného kotouče, kde mezi podloKikoiu a brusným kotoučem vznikla vůle, která může způsobit zranéní. Proto dbejte i' na tento příklad, dhcete4i se ubrámit zranění. Každý pfedm ét, který brousíme, je nut­ n o držet proti siměru otáčeni se brusné­ ho koitouče i(obr. 20). Proto sledujte vždy smysl otáčení se brusného kotouče. Ne­ tlačte nikdy na opracovávaný předmět. Při slabém přitlačení praicuje b-rusný ko­ tou č účinněji než při velikém tlaku. Nezasekává se a neohrožu je naše zdraví. Brousílte-Ji užší předm ět než je plocha

Obr. 30 a. a jakost materiálu. Na obr. 30 a je zná­ zorněno tvoření se jisker u m éně jakost­ ní oceli (idříve železa) a na obr. 30 b jsou jiskry jiaikos.lm oceli — nástrojové. Bar­ v a jisker v prvním případě je červená^ kdežto v druhém případě je bílá. Správné broušeni je závislé také na brousicí rychlosti. Ta se poh ybuje kolem 30 metrů/mim. Tato rychlost je oinět záObí. 29. Pffi biroušení je dobře mírně kotou č vlhčit vodou, toterá smiéuije vyvinutou teplotu v místě styku předimétu s brus­ ným kotoučem a zabraňuije talk snadné­ mu spálení ifvyhřátíi) brusné p loch y před­ mětu. Víhcení je Z’v l à s f důležité při brou­ šení osiří hásitrojů, kde nám z-amezuje znehodnoceni jakosti ostiři násitroje pří­ padným vyhřátíím. Nástroj nemá pří su­ chém broMšeni již takovou tvrdosit, jakou má mít, a piráce s nástrojem takto ostře­ ným je již mnohem obtížnější a drírvé se současné nástroj otupí. Proto b ý v a jí

Obr. 30 b. vislá na obv od u k otou če a počtu otáček hřídeile za, mm'uitu. Pro vtaši praxi uvá­ dím číselnou tabulíkiu čís. I., která urču­ je určitý počet otáček k uirčdtémiu prů­ měru kotouče.

Taib. I.

Obr. 28 a, b brusného kotooiče fšířka), poihybujte předmètem po celé šířx;e brusného kotouče. K dybyste bromsili jen na jednooi místé, poškodili byste ro'vmost povrchu brusné­ h o kotouče a museli bysite brusný kotou č velm i často šroivnávat, coiž je velm i ob­ tížná práce.

■& brusného kotou če v mm

750

500

250

100

p očet otáček hřídele za minutu

7eo

1150

2300

5000

N ěkteré m í r n ě p o k ř i v e n é s o u ­ č á s t k y nebo i materiál nutno v y ro v ­ nat. Při této práci si musíme počínat v e ­ líce opatrně, abychom nepoškpdili jejich povrch, zvláště u h otových nebo skoro h otov ých výrobků. K řivost součástek zjistíme přiložením pravítka, které má zaručeně rovnou hranu. Při vyrovn ává­ ní podložím e nerovnou část tvrdou des­ kou a vyrovnávám e paličkou, viz obr. 31. Použitá palička v případě h otových součástek bude buď gum ová nebo mědě­ ná. Stejným způsobem můžeme v y k l e ­ p á v a t i p r o h n u t ý p l e c h . Zde v š a k "

CHEMIE JINAK (D o k o n če n i ze stran y 4 7 5 ) Jčistoty atom y cizích ^molekul, protože b y v y tvořenou krystalick ou ^mríz ru šily, nezapadly >by do ni tak, ja k o a to5my látky krystalisující. M ůžem e ted y k ry sta liÍsací čistit různé látky, ÍP ritom postu pu jem e tak, řze onu nečistou látku (na př. kou penou m o d rou skalici — síran m ě ď ;natý CUSO4) sypem e d o v rou cí v od y tak dlouho, [dokud se ještě d ob ře ■ozpouští. P ak hned za lorka filtru jem e do k ry s:alisační m isky a n ech á e chladnout. M ích á -

^ním papírem a n ech á^me v klidu stát. Z p ra í?idla již po n ěkolika h o­ dinách se o b je v í prvn í krystaly. N ejlepší z nich

m e -li m atečným lo u - S m ^ m l n l m I h w " hem v m isce čistou sk leVvhraně n ěnou tyčinkou , dosta- ^™ gtalv í a k u v S i nem e tak drobn é k ry s- „ a t e S é nftkv a d o -^ talky ch em ick y čistého S m e do m atečného tou '" síranu m ěďnatého, jež t o n m to ahv mnhVv na k on ec slijem e na n o - n arfe?a t s t e in o m ě r n f se v ý filtr a nechám e o d - všech strfn T ^ v T m t o kapat v n álevce m a teč- L ů s o b e m m ůžem e na n ý louh a krystaly u su - ? ' t m ^dré skaltee v v šíme. k r ^ a lv S n ě S C h cem e-li získat v e l- u k a cen tiS etrov é Nebů ké krystaly, nem ůžem e J^Kacentimetrove. Nebu pou žít krystalisace r u - , šené, ja k o v předešlém .k rystalick y prásek, ale případě, ale tak zv. zato v elm i pěkné, om e volné. P řipravím e si n a - zené v íce m éně p r a v ísy cen ý roztok asi při dělným i, v elk ým i p lo 40", zfiltru jem e filtra č- chámi.

musíme postupovat velm i opatrně, nebof plech nesmíme nikdy vyrovnávat tak, abychom klepali na křivá (vyboulená) místa, nýbrž mimo ně. Tímto způsobem vznikne v místech mimo vyboulení pnuti, které odstraní vybouleni.

ROVNAC/ DESKA Obr. 31. Tyče, ploché železo a pod., jakož i sou­ částky podobného druhu rovnáine způ­ sobem, vyznačeným na obr. 32. Protože materiál součástky bude pružit, nutno je mírně prohnout proti směru ohybu.

Obr. 32.

476

(Pokračování.)

Ra d i o a m

atér

1 ou ziv á m e-li k rystalk y je n k posle­ chu m ístoíeh v ysila čů (ja k o Praha I a Praha II), m ů žem e' si j i jed n oá iieh ým způsobem zm od em isova t tak, že p ou ­ l í m přepnutím n ebo stisknutím tlačít­ ka m ů žem e v olit jed n u z nastavených stanic. Priricíp je ten, že přepnutím zm ěním e h odnotu la d icíh o kon densáto­ ru v ladicím ob v od u . Z ákladní zafw jení k rystalk y je na obr. I. Na obr. 2 a 3 v id ím e d v a různé způ soby zapojen í přepín ače p r o v olb u stanic. P odle ťrf>r. -2 potřeb u j a n e m a lý p ř e pinaě (jed n op ólov ý , dvoupol«rtiový> a

O éi. 3. trim ™ přibližn ě nulová, pak m ěním e ù h m n oït kapacitu od 300 d o 470 pF, p o ­ n ěvadž kapacity dv ou v ed le sebe za p ojjettýeh kondensátorů se sčítají. P od olm ě slttóíme kondensátor Ca (pro Prahu II) z pevnéh o kondensátoru 100 p F a trim ru 100 pF. P řesn ou h odnotu Cl i Ca nastavím e v přístroji tak, že o t á č « iím trim ru nastavím e n ejvětší si­ lu příjm u. P odob n ě podle za p ojen í na obr. 3 na­ stavím e h odnoty tak, že při rozpojen ém vyp ín a či je hodnota Ci asi 150 pF. C? je 250 pF (t. }. 400 — 15® = 250 pF ), tak, ab y při zapmutém v yp ín a či byla

dva kondensátory, je jic h ž h odn oty zjis­ tím e přibližn ě tím to postu pem : Jako na tíor. 1 přip ojím e paralelně k c ív ce o to č ­ ný kondensátor asi 500 p F a vyla dím e si třeba Prahu I; p odle otevření k on ­ densátoru odhadnem e kapacitu, která bu de na př. 400 p F (pozor: d e s ^ kon­ densátorů m ají o b v y k le logaritm ický tvar). P odobn ě p ro P rah u II n a l^ n e m e asi 150 P od le toh o si opatřím e k on ­ densátory, které přibližn ě od p ov íd a jí aašim hodnotám . N ejlép e takto: K o n éen sátor Ci (v našem případě asi 400 I»F) složím e z p evn éh o (keram ického kondensátoru 300 pF a trim ru 150 n ebo 170 pF, které za p ojím e v e d le sebe p o ­ dle obc. 4. J e -li p očá tečn í k apa cita

O È T . 4.

c e lk o v á h odnota Ci + C = 400 pF. S lo­ žím e je obd obn ě ja k o p rve (na př. Cl — 10» p F 4- 100 p F trim r) (Cs — 150 pF + 170 pF trim r). T oto zapojen í je jednodu šší a výh odn ější. Z ařízen í je jed n odu ch é a p o dob rém v y la d ěn í se d a b ře osvědčuje. N ev ý h o­ d ou že nem ůžem e m ěn it anténu, p o ­ n ěv a d ž změnou: antény se p řístroj roz­ ladí. (P odobn éh o zapojen i ladicího obv od u m ůžem e pou žít i u j^ s t r o jů elektron ­ k ov ý ch , ovšem s příslušným i zm ěnami.> ODLAĎOVAČ. Jednodu ché přijím ače, zvláště am a­ térské v ý rob y , m ív a jí někdy nem ilou

Z a d o b r ý e l e k t r i c k ý m o t o r e k d o g r a m o fo n u d á v ý m ě n o u t r a n s fo r ­ m á t o r 200—250 v — 3 V — 5 V — 8 V J o s e f B le c h a , K a r v in á II, D o ­ l y 1546. • E le k t r o n k y R L 2T2, E V P 4000, A B 4101, B E O 34, R E N S Ï204, A K U 2 + 4 V m á a v y m ě n í za K V 2 P3 + B V 2, 4 P45 S ta n . P o p e la , C v ik o v 33/n. • D v a d í ly k n ih y „ M l a d ý E d is o n “ (p lá n k y a n á v o d y k e s t a v b ě e l . p ř ís t r o jů ), z á n o v n í řa d lo s lu c h á tk a , m a lé d y ­ n a m o k p o ln ím u t e le fo n u m á E v ž e n D ü r r , Č t y ř ic e t L á n ů 368, S v i­ ta v y . • P o t ř e b u ji p o m o c n ý m o t o r e k n a k o l o n e b o l e t e c k ý m o t o r e k 10—17 c c m ; n a b íz ím 2® lo u t e k (25— 3 » c m ), je v i š t ě s e l. o s v ě t le n ím , s lu ch á tk a , m ilia m p é r m e t r , K a r e l T o p in k a , H o ř e tr c e u Z á t c e . • D y ­ n a m ic k ý r e p r o d u k t o r , jsr 12 c m a R E 144 v y m ě n í za b e n z in , m o t o r e k •—1* c c m V . G r e g o r , K a l e c k é b o 14, B r n o 15. • C iv k u n a s t ïe d D i a

vlastnost, že nem ohou dobře « ila d it p o­ řady dv ou siln ějších (místních) stanic. Na příklad při poslechu Prahy I a Pra­ h y II na k rystalce v Praze se nám p o ­ řady v zájem n ě mísí. Stane se nám čas­ to, že nám do program u vážn é hudby líčí reportér průběh h ock ey ovéh o zápa­ su n eb o naopak. N ěkdy to je příjem né, jin d y , a to častěji, není. P om oc je celkem snadná: u dělejte i o d l a ď o v a č . Je to v ěc jednoduchá, a p ři správném zh otovení m nohonásobně nahradí pen ěžn í náklad na n ěj v yn alo­ žený. Z a p ojen í Je na obrázku. O dlaď ov ač se skládá z cívk y a otoč­ n éh o kondensátoru 500 pF. O bvod za­ p ojím e jed n ím v ý v od em k anteaě a druhým d o anténní zd ířk y přijím ače. J e to v lastn ě la d icí obvod, který za­ drží p rá v ě je n tu stanici, na kterou j e naladěn. Ostatní stanice přijím ám e bez snížení hlasitosti. K onstrukce je jed n o­ duchá. C ívk u m ůžem e kou pit h otovou, t. zv. cív k u p r o od la á o v a č , nebo si j i m ůžem e v y rob it sami tak, že na p ertin a x o v o u trubku, rům ěru asi 3 cm , na­ vin em e 90 závitů drátem 0,3 m m , isolo­ van ým sm altem n ebo hedvábím , závit v e d le závitu (pro rozsah středních vln). K on den sátor 500 pF m á b ý t dob ré kvality, n ejlépe vzduch ový, ale s ohle-"* dem na velik ost volím e raději otočn ý k ondensátor s p evn ým dielektrikem , na př. trolítuíovým , který j e teď lev n é k dostání. O dlaď ovač um ístím e b u ď d o vh odn ě v elk é k ra bičk y , n ebo přím o d o přístro­ je, p ro který je určen. P o za pojen í si naladím e rušenou stan ici a k n oflík em kondensátoru otáčím e tak dlou h o, až nežádaný signál zmizí. N em ůžem e-li ně­ kterou stanici odladit, m usím e změnit, in du kčn ost c ív k y (přidat závity, m á m e -Ii kondensátor m enší kapacity neá 50Ö pF>.

oT

d l o u h é v l n y , t y p P a la fe r M ig n o n 6399 a la d íc í v z d u c h o v ý kondensárt o r 50 p F s e s tu p n ic í a p ř e v o d e m m á M ila n S c h n e id e r k a , P ra h a X I I , Č á s la v sk á 8. • S iln o u k r y s t a lk u s p ě k n ý m s lu c h á t k e m a 2 d e t e k ­ t o r y a e l. m o t o r e k 28ÍP4 v y m ě n í za j a k ý k o l i v b e n z in o v ý n e b o d e t o n a č n i l e t e c k ý m o to r e k , v c h o d u J a n F rá ň a , v r c h . strá ž m . S N B , C h lu m č a n y , o k r . P ř e š t ic e . • E le k t r ic k ý , v la k k o m p le tn í, p H p . j e n lo k o m o ­ t iv u a v o z y v d o b r é m s ta v u h le d á E . S c h m a lz , B e č o v n . T e p lo u . • E le k t r o n k y D C H 11 a D F 11 h le d á a n a b íz í B E 034, R E 064, B E 074, R E 134 J a n H e ln z l, H o r n í B la tn á 165 u K a r l. V a r ů . • le k t r o n k y R V 2, 4 P 709 E E ffí4 n e u t r o , B 406, A Z 1„ r e p r o d u k t o r s t r a n s fo r m á t o r e m , ß r 18 c ^ . v y m ě n ím z a o b je k t i v a k o n d e n s o r n a z v ě t š o v á k , R u d o lf T u r c e v . Z i lln a , K y s u e k á c e s t a 1924. • 6. č . I I . r o č . M T v y m ě n í za I. c. III. ro&. A m e r K a r e l, H o d o n ín , H o r n í p le s o v á 68. • StarSi cis la a r o č n ík y č a s o p is ů L e t e c t v í a R o z le t , M la d é h o k o n s t r u k t é r a č. 6, 7, 8, 9 a m o t o r e k S u p e r A t o m m á d e s. a sp . E m a n S trn a d , R o k y c a n y I, p. 74yr>. • M la d ý t e c h n ik č . 8, I. r o č ., p o t ř e b u je J a r. P e le , B r o u m y 36.

® ^E C H 1K

477

DOSUD

JSME

VYDALI

TYTO

STAVEBNÍ P L Á N Y Č A S O P IS U ^ c h H IK

Dynamický reproduktor, ■& M mm, k e s t a v b ě trp a sU ě íh o p řljim a C e S O N Ö R E T A . .................................... K ča

Sada ozubených hodinářských koleček: , i k u s m o s a z n é o ^ 20 m m Ž k u s y b a k e lit o v á o ^ 20 m m 2 k u s y o z u b e n á o 'jg - S m m c e lá sa d a K č s 7.—

RODEO, závodní upouta­ ný model na motorek 2 až 3 ccm. Snadno se staví a výborně létá. Konstr. V. Procházka. Cena plánku s ná\ dem 15 Kčs.

Smirkový pilník p r o le S tě n l k o v ů p en k ářsk é p rá ce

Přepínač 19— 9101,

TULÄK, dvoulampový, bateriový přijimač ve tvaru a velikosti dámské kabelky. Konstr. Zd. Skoda. Cena plánku s návodem 15 Kčs. SOKOL, upoutaný model s el. pohonem, konstr. V. Procházka. Velmi levný provoz i stavba, jediný upou­ taný model, který může lé­ tat i v pokoji. Za letu ři­ ditelná rychlost, stoupání, klesáni. Plánek s návodem 12 Kčs. NANUK, dvousedadlový kajak pevne konstru^..ce, velmi snadné stavby z dosažitelného materiálu. Plánek i s návodem stojí 15 Kčs. ZETO R, jezdící, na dálku H ditelný model ' traktoru s elek­ trickým pohonem. Konstr. V. Procházka. Plánek s návodem 15 Kčs.

l - p ó l o v ý , 12-p o lo h o v ý , s p é r u jíc ím i d o t e k y , v p o u z d ř e z le h k é h o k o v u . V h o d n ý j a k o p ř e p ín a č k z a ř íze n í p r o e le k t r ic k é v l á č k y a m o d e lů v š e h o d ru h u . » . ..........................K č s 76.—

Morse-telegrafní klíč (cvičný) s e b z u č á k e m a o b jí m k o u p r o sig n a l, ž á r o v k u . M o r s e -a b e c e d a j e n a b a k é U to v é m k r y t u v y lis o v á n a . V ý b o r n á u čeb n í p om ů ck a . (B e z ž á r o v k y ) . . . . . . K č s 48.20

C E N l K Č í s l o 10 z a s í l á m e z a K č s 10.— (ve známkách předem zaslaných).

mm E K T n á r o d n í

MONOPOST, model závodního au­ tomobilu 8 elektrickým pohonem.' Rychlost až 40 km/hod. Model je dlouhý 29 cm a váží 0,5 kg. Konst^ V. Procházka. Cena plánku i s ná vódem 15 Kčs. f a v o r i t , závodní létající model s polionem na gu­ mu, konstr. V. Němec. Standardní výkon bez thermiky okolo 100 vteřin. Cena plánku i s návodem 15 Kčs.

ELEKTRA, model moto­ rového člunu na elektric­ ký pohon. Konstr. Jaroslav Brož. Cena plánku i s ná­ vodem 15 Kčs. LO OPING, létající upoutaný model kluzáku, vhodný pro za­ čátečníky a pro trening v řízeni U-modelu. Konstr. V. Procházka. Cena plánku i s návodem 10 Kčs. KOLIBŘICI, čtyři vystřihovánky letadélek pro nejmenši modeláře . . . . Kčs 10.— b o y , kluzák pro začátečníky . . . 9.— SlP, létající křidlo pro začátečníky 3.— RACEK, model větroně pro pokročilé 15.— MUŠKA, jednoduchý pokojový model 3.— p i k o l o , gumový model pro začátečníky . 9.— DUPLEX, samokřídlo, větroň i motorové . 9f 10.— U-MODEL, příručka k postavení upoutané­ ho motorového modelu s plánkem . . . ff 20.— PO LAR, model motorových saní (s detonač. motorkem) ......................................................... tt 6— CECHIE, malá plachetnička pro začátečníky >* 9.— JISKRA, hydroglizéř s detonač. motorkem . M 10.— o r l i c e , motorový člun s deton. motorkem 19 10.— T y t o p lá n k y si m ů ž e te o b je d n a t v n a ší a d m in is tr a c i p o u h ý m v y p ln ě n ím b ia n c o s lo ž e n k y n a č ís lo 7520«8 a n á z v e m M l a ­ d á f r o n t a — M l a d ý t e c h n i k . N a z a d n í s tra n ě d o čá s ti o z n a č e n é s l o ž e n k a n a p ište , k t e r ý z p lá n k ů si p ř e je t e . P o o b d r ž e n í p e n ě z v á m a d m in is tr a c e a u t o m a t ic k y p lá n k y za šle b ez ja k é k o li v dn iší o b je d n á v k y . — P o t ř e b y n a S o k o l, F a v o r it, üie! E le lítru , M o n o p o s t, Z e t o r a L o o p in g d o d á v á f a M o u č k a n a šim čtei č te n á ř ů m na p ř e d lo ž e n í k u p o n u se str. 376 s lO p roc. s le v o u .

R A

p o d n i k

"

prodejna radiotechnického a elektrotechnického zboíí I-Ol

P R A H A 11, V áclov^é nám. 25

4 K R Y STA LK Y. Konstr. Zd. Škoda. Návod a plánek na postavení čtyř rozličných typů krystalových přijí­ mačů stojí 10 Kčs.

y

a d řev a a p ro lu . . . . . K č s 2.—

40

Stavební materiál na modely vy.dané

mtaä^ TCCDNIHEI1 dodáváme za tyto ceny (na přiloženi kuponu MT): SOKOL MT MT LOOPINÖ M T ELEKTRA

Kč® 92.60 RODEO Kčs 286.60 ERO KÖS 43.50 MONOPOST K čs 341.— HELIKOPTERY

f a v o r it

K čs 63.60 K čs 62.50 Kós 238.— Kčs 100.—

V cenách jsou zahrnuty: p l á n , o b a l , p o š t o v n é . Máme na skladě kompletní stavehnici ZETOR se zhoto­ veným i součástkami (mimo součástek od fy. Elektra a baterii) za Kós 293.40, s plánem, obalem a poštovným Kčs 305.— . o d l i t k y SUPER-ATOM dodáváme i s plánem a poš­ tovným za Kčs 150.— . O DU TKY detonačnilio motorku BLESK, obsah 1,25 c c ^ s pianem, obalem a poštovným Kčs 135.— . CISITALIA, závodní autíčko, plán dodáváme za Kčs 18.— i s poštovným. MERCEDES BENZ, závodní autíčko, plán Kčs 28.— i s poštovným. V šechny tyto modeily a m noho jiných najdete v našem novém 31. ceničkoi, který zašleime tomu, kdo nám přiloží Kčs 3.— ve známkách k objedn ávce. u po zo rn ěn

! : expedujeme pouze do 15. X I I . 1949

MOUČKA P R A H A

XII,

f r a n c o u z s k á

14. 035

K l a d V l e c h n ' » , etraäctirtenili pro technicko« výchovu vydává Československý svaz mládeže » Mladé fronté. S redakčním kolektivem řídl a za redakci odpovídá red Kami Zouřaií Redakce Praha II Štěpánská 61 telefon 275-34 A jm m istrace: Praha IL Panská 8. leleřofl 241-41. Mladý technik vydíáz! každoti dnihoti středu Jena lednoho vv^ sku Kčs 5 oředp,atné na rok Kčs 120 — na pûî roku Kčs 60.— . Účet poštovní spořitelny 7520*8. Novlno*vá sazba íwvolena vvmérem fed poši v Praze. t. l. a ‘Gre-2372-0B. dohl. pošt. úřad Praha 022. Za původnost a t^rávo článků a m čí atttoc. Toto čislo vySlo 30. M. 1M9.

» iettrisúm STUDIU v dnešní reportáži přinášíme vám nřkolik snímku z. pro­ vozu televisní vysílačky, snímků, které majitrl televisniho přijímače nevidí. Vidíme, jak složitých příprav a zařízení jc třeba k tomu, aby se na malé přijímací ploše přístroje ob­ jevil život. Přes mnobé potíže dosáhla už televise vysokého stupně vývoje a věříme, že se ji v dohledné době dočkáme i u nás ve větším měřítku.

A \ urr-qT'im

A Povšechný pohled na v e lk é televisní studio. Z kou šky se k o ‘ nají pro dva program y souéasně

^

Zkoiiší'ní

ka=

mer pícd vysíláním programu střed

]c

pfiůtTDi

Upro­ pojízdn ý pro

natá=

čcní Animků.

^

R ežisérka opra'-

vu ]c

v

poslední

chvíli v ý k o n y her’ ců.

► Televisní inženýr dostá­ vá několik obměn snímku a používá velmi složitého apa^ rátu ke kontrole tónu a je» kosti televise. ▼ Televisní anténa na bu' dově vysilače.

-f

',h\‘iic dumy pro

U'Icvisni

Znáte naše^%

AUTOMOBILY# ŠKODA 706-R je silný a výkonný vůz se šes­ tiválcovým Dieselovým moto­ rem. Je stavěn jednak JaKo valník o nosnosti 7750 kg, ne­ bo jako autobus se 35 sedadly.

T e c h n i c k á data : Motor — čtyřtakt Diesel, šesti­ válcový, obsah válců — 11,78 litrn. výkon motoru — 145 HP (1800 otáč./min.), rychlost — 55 km/hod., spotřeba paliva — 321/100 km, obsah nádrže s palivem — 1501, délka vozu —■ 8.28 m, šířka — 2.50 m, výška — 2.40 m, rozvor náprav — 5 m, největší průměr otáčení — 18 metrů.