ROC:NiK IV. C:iSLO 4 7 S Kčs. p, S P I LA O' K O ST R Ke E T

ROC:NiK IV.

p,S

C:iSLO

47

S

-

PILA

Kčs

O' KO ST R Ke E T

Lidé vycházejí ;J biografu do po@imnf noci. Hovor 8e toilf okolo filmu, který byl p1'omftán. Kd08i za mými zády vlak pfemýll{ o nMem jintm, ne.i o mizerné ftodnotf! AU Baby a ~tytíceH loupe.in{k4. BlyMm, jak 8e obroc{ ke kamarddovi: " P01'ád d"Umám Md tim, jak vyča'roval rdisér krdtkého /Umu ten zázrak, vf§, jak tam nad8kalcovaZy do vzduchu ty k08tky ..•" V'm, jak mnoho lid' Bi marně Zdme hlavu nad ttm, jak j80U áěZdny filmové triky. Nen' to !ádné d4věrné tajemBtm, (II proto VM rád zavedu pt{mo do filmat8ké kuchyně, kde Be ta kouzla vyraběj(,

Gottwaldovské ateliery stILtnIho filmu stoji na jllnlm svahu horského hfebene, ul hodinku cesty lesem 'z města

kresbě,

kde Je podino vle zJednoduleně plynule. Pflpad, kdy by se věc ve skutellnostl, i!1lI v t. IV. reálu, natoi!it nedala, Je na pflklad znázorněni i!lnnOltl srdce a krevnfho oběhu. .Takovou i!út filmu o lidském těle vysvětll neJlépe. kresba, ,9llvená zp6sobem, který sl rellaér zvoU a jaký je v kresbě proveditelný. Dobře promyllený a technicky dOkonale zvládnutý trik ukále kaldou podrobnOlt, která Je pro vysvětleni uri!lté věci d61eIItIL. a

hlavně

JAKl JSOU DRUHY

bot a pneumatik. Po celý den svitl slunlčko do pl'Olltorné kresUfské haly trikového odděleni a did dobrou náladu osmlělennému kolektivu, který zde 'pracuje. " ,) Kreslený rraf vznikl téměf pfed 15 lety, kdyl se zailala uJlmat reklama po- . moci kresleného filmu. Za války zde vmlkly prvnl kreslené grotesky z rukou českých umělc6, z nlchl větllna odell. po květnové revoluci do Prahy do produkce BraUI v trlku. V Gottwaldově z6stalo trikové odděleni, dnes vedle větského trlkfllmu jediné svého druhu v Evropě. Co vlechno se u nú vYrILbl? pfeválně zhotovujeme trikové čitU pro brané krátké filmy, pro Ikolnl a vědecko-po­ pulárnl filmy, a koneěně úvodnl titulky pro ony krILtké I celovečernl filmy, JeJlchl rellséfi se nespokojf s obyi!ejnýml tiltěnýml titulky.

.0-

PROC SE DILAJI FILMOVlt TRIKY? Trik6 poullJe rellaér vlude tam, kde by spotfeboval na natoi!enl uri!lté ěittl svého fUmu pH1l1 mnoho metr6 filmového materiálu, nebo v pflpadech, kde věc nenI molno v6bec nafllmovat. Tak na pflklad vtrobnI proces v cementirně problhIL v několika základnlch fázich. Natoi!lt jednotlivé úseky vÝroby cementu by sice Ilo" ale poněvadl Jde o lnstrukěnl film pro Ikoly, Je názorněJlI ukázat Iák6m cestu od .urovlny k hotovému vÝrobku na t. IV. trikové

TRlKn,

Děla,Jf se dvoji triky: kreslené a věc­ né. Kreslené se skládaJl pouze z plolných l1'af6 a Jsou člatě kresUfskQU úlellto.ti. Věcné triky j"ou trojrozměrné a poui'Jva,JI plastických slolek a věci. Přfklad věcného trilu:. ZhotovlU Jsme sl na plole ul lXl m celou mlnlaturnf lachtu kamenouhelného dolu I dřevěné kostry a silných skleněnfch .tabuli. Vle bylo polepeno směsl kllhu s drceným uhUm. a přlmalováno, aby Iluse uhelné slq~~ byla co nejdokonalejll. Na ocelovém modelu modernfho lramaclho stroje (druh mulvnl motorově pUy na odřezávánf uhelných vrstev) byl ukázán IP6s0b .hornické práce • poullUm tohoto robota. Se skleněné stěny, pfedstaVujlcl stěnu uhelné Sloje, Jsme odlkrabávall nános uhelné směsl; sklo. zbavené nánosu, bylo ovlem neviditelné pro IVOU Pl\uhlednost. Ptlklaclem velmi Jednoduchého věcného triku Je pnvě onen, kterl tak zaujal neznámého fUmového diváka, o něml se smlňu.U v úvodu: Byl to trik pro krátkf film o volbě povolá.ll. To, co J.ilvák viděl na proJeki!nf plole v blorrafu Jako svislou Jutovou stěnu, vzdálenou ui p61 metl'u od dřevěných stavebnicových kostek, byla vlutně při fllmodnl podlaha, potalená Jutou (aby se zakryly desky). Nad touto podlahou byla upevněna p61 metru vysoko skleněná tabule, peěllvě VYleltěná. Na tuto pr6hlednou, a proto na fUmu neviditelnou plochu skla byly pak kladeny Jednotlivé kostky, podle systému, Jaký byl předepsán ve scénIL-fl, t. j. v podrobném rozplau trlku. Vhodným umlstěnlm ' osvětlovaclch reflektor6 byl vrlen kOltkaml sUn na Jutové pozadí a diváka ovlem' nenapadlo, le kamera, kterou byl ·trlk natoi!en, stila na vysokém stativu a snlmala úběr I nadhledu .vlale dol6. Z mnoha .et kreslených trlk6. které

ALFRED ZA.-RADNIK jsme dodnes zhotovili, jsou .i mnohé podobné sákladDlm pohybovým prvkem, jehol se nejvlce při kresleném triku ullvá. Pro názorně Vysvětleni Jsem vybral kresbu, kten představuje zjednodulenou mapu. Na tě se naplsovala bOá fára, vymai!uJlcl dráhu postupu benderovakě tlupy z Polska přes slovenské lileml al do Slezska, kde byli teroristé znelkodněni. Nar6stinf bllě linky postupu benderovc6 bylo nunlmáno samOltatně, a to takto: BOá Ura byla namalována na .podnl straně kresllclho ultrafánu. Na svrchnl straně ultrafánu byla přemalována sytou 'i!ernou barvou. která kresbu linky dokonale kryla a byla snadno odlkrabatelná z hladkého povrchu ultrafánu. Dl!věe, které snlmli triky u kamery, odlkrabILvalo pei!lIvě mhlmetrové dllky i!erně barvy, takle se poatupně odkrtvala a nar6stala bll'

ltúka.

drUM

,nlmá",'

~ ~

pozad,I

Letad o in

v Praz

• R. K. NESVERA

leitě do nedávna S6 81ávalo. ~6

do leteckých Bb'rek Národnlho technického mUBea pfišel návUětmlk. 1&ledal Klliparovo letadlo. a překvapen nalezl na jeho ml8tě jen tabulku s nápisem: " Tento prostor)e reservován pro Klliparovo letadlo. které bylo

to

;ednoploiínlk Blériot. S6 kterJim

in ~.

před

tasem .apMéeno> do Pardubic a dosud nevráceno. J6

Kllipar vykonal v roce 1911 let z Pardubic do Prahy. a tehdy

'Iei věnoval Technickému museu." Tato tabulka ko,!ečně zmizela a na ;e;lm ml8M se obié1Jilo KaiíPa-

.

rovo letadlo. Zaujalo iestné mlsto \ ~

~eme vidět

uprostřed Bálu. aby doPlnilo historickou řadu letadel. tak! e nynl má-

v !6teckJich sblrki1ch ttlto letouny : kluzdk O. Etr1cha. Kaiíparnv Blbiot. ruskou Anatru.

americký LWF TractoT. TakouskJi Lo"ner. !rancQuz8kIÍ Spad.

če8koslovenský

S",oUk S 2. Avii BH 10.

ZlIn XIII. sovétBkJi II S a La 7. umění Pražanům na pláni u Proseka, když

První desetiletí našeho století žilo ve znamení usilovnýCh pokusů na poll letectví. ,Bylo mnoho průkopníků, soupeřících o titul prvního českého letcE', ale z tohoto soubOje ' vyšel vítězně jen jediný - pardubický rodák Inženýr Jan Kašpar. To však neznamená, že ostatní průkopnici, zejména Kašparův bratr anec Evžen Clhák a jlni, pozbývaji pro naše letectví významu. Nakonec to byl zápas \> vteřiny', kdo z nich vzlétne dt:vé. A štěstěna přála právě , Ing. Kašparovi. ' Po studiích na české vysoké škole technické v Praze odjel Ing. Kašpar do Alteny v Německu, kde byl , zamestnán ~- tamějšl válcovně aluminia, mědi a niklu'. V této továrně byl přidělen do odděleni, v němž se vyráběly chladiče a součásti pro Zeppelinovy vzducholodi. Pln ~ neklidu, pozoroval úspěšné lety bratří Wrightů a Blérlota, až konečně zvítězil~ touha po létán!. Ing. Kašpar opouští továrnu, odjiždi nakrátko do Francie a vracl se do rodných Pardubic Tam se ihned pustil společně se svým bratrancem Evženem Cihákem do stavby letadla vlastni i
nedávno předtím Skončily s neúspěchem pokUSY letců Gauberta, Hieronyma a Keidla na chuchelské dráze. PRESPOLNl LETY

ye

PRVNI SKUTECNý' LET SE ZATACKOU Od té doby ing, Kašpar doopravdy létal. Jak došlo k prvému skutečnému letu, vypráví v dopise pplk. Václavu Ryplovi : "V tu dobu oznamoyal Hieronymus, že zamýšU pořád at lety po Cechách Nechtěje se dáti od n ě h o předs tihnouti, rozhodl jsem se koupiti le ta dlo Blériot. Asi ve 14 dnech jsem začal s pOkusy v Pardubicích, nejdříve rovné krátké lety. Rovné Šly dobře, ale do zatát ky se mi nechtělo, neboť jsem měl obavu , abych zase stroj nepoškodil a pak zase p ů l roku nespravoval. A nebýti náhody, -nc'.'ím, jak bych byl ještě dlouho skákal. C ',' lčil jsem obyčejně již ráno po 3. hodině, kdy vše ještě spalo a kdy vlastně cvičiště bylo volné, neboť od čtyř hodin ráno vyhá něl se na cvičiště dobytek na pastvu a p á Sl se a ~ do příchodu vojska. Ten den zpozdil jsem se. ale maje již letadlo oď svého n e únavného truhláře mechanika a spolupracovníka Novotného připraveno , musel jsem ven , neboť počasí bylo pěkné a cvičiště dos u d volné až na několik málo pasoucích se kra v. Startoval jsem hladce a letěl přes - CE'lé cvičiště ve výši asi 10 m , chtěje při­ stati a ž na konci, kde byl terén nejrovnější. P r-tsta vaje, zpozoroval jsem n á hle, že proti mně b ěží poplašená kráva. Mimovolně jsem prudce trhl výškovým kormidlem; v tom okam žiku stoupl jsem do v ýše asi 20 m a b yl jsem již nad v esn i cí ; nyní n ezbylo ne ž l etěti dále a hle děti se oto č iti , ale jak? Vš ak v tom se naklonil aparát vlevo a letadlo za- ča l o opisovati kruh; již jsem zase nad cviči štěm. to čím se j eště jednou a nyní dolů, ale, b ohužel, přls tal jsem na jedno kolo. k leré jsem poškOdil. Teprve od toho dne jsem vlastn ~ uměl létati a viděl jsem , že to n en í ta k velké umění. Několik dnů nato p rovedl jsem pŮlhodlnový le t . . . " A pak to š lo již rychle kupředU . Dne 16. dubna 1910 proletěl Ing, Kašpar dráhu 2 km, 2. června t éhož roku zvětšil vlastní rekord na 7 km a pak náSledovaly ú spčšn é veřejné produkce . , Ty konal v různých městech v Cechách, na Moravě a dokonce až v rumunských CernovlcíCh, V srpnu roku 1910 ukázal své

Rok 1911 byl pro ing. Kašpara rokem nejSlavnějším. Po různýCh úpravách, kdy mimo jiné zamontoval do letadla silnější motor Daimlerův o 60 ks, odhodlal se k prvnímu přespOlnímu letu z Pardubic do Prahy, když ptedtim vykonal zkušební let .z Pardubic do ' Chrudimi a zpět , Dne 13. května 1911 v 6 hod, 13 min. startoval ing. Kašpar v Pardubicfch, letěl přes KoUn do Prahy, kde přlstal v 7 hod. 40 min. na polfch poblfže Zbraslavi. Nad Prahu přiletěl u Proseka, minul karlinský železníčnl viadukt a nad Vltavou se dostal do mlhy, kde ztratil na čas orientaci. Původně chtěl proletět kolem Národního dl vadla a držet se stále toku Vltavy, ale když se mu podařilo vylétnout z husté mlhy, byl nad Hradčany, výši asi 600 m. Držel se proto stále levého břehu řeky, kde bylo jasněji, .přelétl Smíchov a hladce přlstal na zbraslavských polfch. . Po tomto znamenitém výkonu, o němž se u nás ještě dlouho mluvilo a za nějž byl oslavován jako hrdina, 'podnikl ing. Kašpar první přespOlní let s ' cestujíclm, jimž byl jeho přítel a příznivec, redaktor Kalva. Stalo se to u příležitostí letecké produkce na Mělníku. Při tomto letu došlo ke dvěma dramatiCkým oka~žikům, které mohly skončit katastrofou, O' jednom z nich . vyprávl Kašparův bratranec Evžen Cihák: :,Před startem z Mělníka bylo stanoveno, že poletím napřed já a po mně teprve Jenda s redaktorein Kalvou. Těsně před odletem jsem se rozhodl, že odstartuji jaká drUhý. Sedlm ve svém letadle a klidně pozoruji rOlujíCíhO Jendova Blériota Podívám se náhodou na křídla a s hrůzou Zjišťuji, že jeden drát, f"ídíci zakřiveni nosné plochy, je uvolněn. Začnu tedy zuřivě mávat · na Jendu, aby nesťartoval. Na štěstl s; mne všiml, opravil závadu, zpŮSObenou buď náhodou, ne"o ně­ jakým zvědavcem . a sfartoval znovu. Na cestě je však čekalo ještě jedno neni.ilé překvapení, které mohlo skončit havartí. Nad výsočans~,oc; serpentinou začal motor vyneChávat a~iž by .bylo možno zjistit ně­ jakou příčinu. Teprve v , poslední chvíli zpo-

' . ' '

Inženýr Jan Ka§par, první

lJe·~ký

pilot.

zoroval ' ing. Kašpar, že jeho spolu cestulic!. sedící na improvisovaném sedátku bUž" motoru, kopl nevědomky do kohoutku mezi spodnl a hornl nádrží a uza vřel ' tak příVOd benzinu. I tato závada byla odstraněna a oba letci šťastně ptistali." ZRtZENt LETECK:€ SKOLY A KONEC , L:€TANI Po těchto úspěšlch založU ing, Kašpa r v Pardubicích leteckou školu a našel dosta. tek nadšenců . kteří se chtěli učit létat. Skola však neměla dlouhého trvání; vypu l: la první světová válka a letadla bylá zčá s ti zabavena pro rakouskou armádu, zbývajíci starši typy pozvolna Chátraly v pardubickem skladišti, a jediné letadlo zůstalo zachováno jen proto, že je ještě před vYPuknutím války daroval Ing. Kašpar Technickému museu v Praze. Shodou okolnosti to bylo zrovna ono letadlo, s nímž konal památné přespolní lety, Ing. Kašpar se ještě dočkal rozvoje našeho letectvr pel prvé světové válce a zemřel roku 1927 v ·Pardubiclch . Až jednou přijdete de leteckýCh sbuek Národního technického musea , na Letné, vzpomeňte si na pOhnutý osud tohoto letadla a zejména na to, jak nikým nepouče­ ni a bez cizí pomoci se naši letečtí průkc:,>­ níci učlll létat, na jejich první pokusy. kdy stačil nepatrný pOhyb řídici pákou a nevyzk\>ušený stroj se řltil k zemi. Po těchto neohrožených pionýreCh přiŠli další a další. aby pokračovali na Jejich základech a pří­ vedli letectví na dnešni stupeň vývoje.

-

Inženýr KaApar ve svém letounu.

~ECHHIK 923

,

Z

dětství· kinematografie

ProhJWme-li filmový f>CÚ, vtdtme na nmn celou

řadu

malých obrázldt, lišícf.ch 86

od sebe IICtla nepatrM, po stmně filmu pak drobnou pásku V

kině "68Patříme 1J~ak již

jednotlivé obrazy, nýbrž

n é? SUnice, na kterou malá

čočka

v soM obráeek, který na ni dopadl.

děj

....

PřicházHi

to ;e základ kinematografu.

-

a d&kJf tomu mst tntUeme

~t

chviličku

jich vice rychle za sebou, nevidí oko

Projekčnim

fině se I08tavi. Dvacet čťyři obrázkft promitne řinu

pohyb. A jak je to mož-

v oku vykreslí to, co vidí, ponechá si

kaádý .wdIt, nýbrž obrázky splývají a oko vidi v§e v pohy~ .

-

fotografii zvuku.

ustavičné změně,

strojem

běží

se na bílou

v neustálém

film a 24krát ve vte-

projekční stěnu za vte-

ne již jednotlivé obrázky, ale plynulý pohyb

ako(.

Uf pf'ed vice

~

8110 lety existowly

pfiBtrojky, které dokázaly spojit několik obrázkO v jediný obrázek pohybový. Taková první hračka, a my opravdu nemi\.žeme to jinak nazvat, jmenovala se thaumatrop. Má to učené jméno, ale věc byla to značně jednoduchá. Kolečko z tvrdého papíru, které ihá na protilehlých místech kousky provázku, jejichž stáčením a roztáče­ mm uvádíme kotouček v pohyb. Na obě str any kolečka nakreslíme jednoduché cbrázky, které se vzájemně doplňuji. Na př. ptáka u klece, sklenici u lžíce, tanečníka u tanečnice atd: Při rychlém o táčeni kolečka oba obrazy splývají a my vidíme ptáka v kleci, lžíci ve sklenici s vodou, tanečníka držícího taneč­ 'n ici při tanci a pod. Později vznikly hračky ui trochu složit ější. ,Možno říci . že je udělali téměř s ouč asně belgický tysik Plateau a rabuský profesor geometrie Stan1pfer. Pi ateaův strojek byl nazván fenatiskisJ'op . a , Siamllferů,,- strobo&kop. Jmér: ', tedy různá, ale podstata přístrojků je táž -Tele o dva wpírové kotouče pevn ě ~sazené na ose Na jednom kotouč­ ku je na obvodu několik obrázků, skládaj ících se z joonoduchého pohybu. Na druhém kotoučku je stejný počet štěr­ bin. Díváme-li se štěrbinou, při otáčeni jde jedna pěkně za druhou a Obrázky na druhém kotoučku začnou nám splývat v obrázek jediný, v obrázek v .perůzné

Purky;hl'V

~OhybOhled.

-

"'924 ~cHlIK

hybu, . oživený. A tu jsme u začátku lrlnematografu. V počátcíoh kinematografu najdeme také jedno české jméno, a to ve!mi Irlavné: Jan Evangelista Purkyně, uče­ nec světového jména, který přispěl mnoho k poznáni buňky, jež je základním kamenem těla lidského, živočišné­ ho i rootMn. Jan Evangelista Purkyně již od samého mládí věnoval mno110 zájmu optice. Proč člověk vidí a jak to, že vid!. Zajímal 1M! také o strojky, které spojovaly několik: obrázků v obrázek: jediný, pohybový. Purkyně tyto strojky mačně zdokonalil. Zdokonalení bylo podstatné, nové a zcela samostatné. Purkyně strojkOm říkal pohybohled nebo také kinesiskop a používa.l jich k vědeckým účelům, na př. k znáz(fměni tepu srdce a pod. Již tehdy dobře věděl, co se jednou vyvine z těchto drobných strojků, zajímavých fysikálních hraček. ' Tvrdil, že "tato věc mi&trností wnělců stane se časem zvláštním odvětvím výtvarného umění". Purkyně prostě tehdy předpověděl dnešní film, dnešní kina, promítající dlouhé filmy, reportáže, kresilené filmy. Je 'proto správně si připomenout, i v před!historii filmu a biografu, v dobách, kdy jednoduché přistroje nedovedly nic vice, než spojit několik obrázků v jediný živý, všímal si bedlivě těchto p0kusů, účinně pomáhal v jejich rozvoji a spr~vně odhadl jejich veliký význam český učenec Jan Evangelista Purkyně.

Kotouč~ j,~~~YMva kin~iskop~ Uka.auj,

pohyb trrdce.

KLÉMENT ' GOTTWA~D,

VZOR PRACOVNfKA 23. listopadu dožívá se president republiky 53 let. Jeho narozeniny oslavíme prací. Klement Gottwald je nám vzorem, a být jaJko on, toť pří­ . kaz pro nás pro všechny. Celý národ si presidenta Klementa Gottwalda váží a všéchen lid ho vřele miluje. Tuto úctu a lásku dovedl si 'pan president získat svým počínáním, svými příkladnými vlastnostmi. Otiskujeme článek blízkého spolupracovníka pana presidenta, šéfredaktora Františka Nečáska, o způsobu práce presidenta republiky Klementa Gottwalda: Zásadě odpovědnosti k lidu, věc­ nosti a prostoty odpovídá plně i vlastní způsob jeho literární práce. Nejdříve \lše důkladně rozmýšlí, procházeje se po pracovně s hlavou skloně­ nou a dýmkou v ústech. K problému, vyjádřenému nakonec v několika řádcích, si často vyžadu.je celé kupy materiálu. Nejpodrobnější znalost věcí, o niž jde, je mu vždy samozřejmostí. I několik dní dovede tako studovat a přemýšlet o daném problému. Ale je-li věc rozřešena, je již další proces rychlý. Pak již usedne s tužkou v ruce za stůl a pokrývá čtvrtky papíru pravidelným, úhledným písmem, téměř bez zastávek a bez škrtů. Košický vládní program, Budovatelský program i poslední Akční vládní program z března byly takto napsány tužkou, jedním dechem - ovšem po mnoha dnech úporného přemýšlení. Věru, ne nadarmo připomíná pan president nóvinářům i politikům zlaté truhlářské pravidlo: "Dvakrát měř, jednou řež!" A právě tak jako píše, může i pří­ mo mluvit. Mluví rád bez papíru, "spatra", a to obvykle bez jediné poznámky, právě proto, že mluví jen o věcech. jež hluboko promyslel. Stenogram jeho řeči je možno otisknout téměř bez oprav. Je jistě zajímav~, že i své nejvážnější řeči - referáty ,na Ústředním výboru KSC - proJ;láší . .. spatra". Zmiňme se ještě ope č I i vos t i a pře s n o s t i jeho práce. Kontroluje znovu a znovu správnost údajů v projevu i článku, který připravuje. Jde-li o cifry, není mu žádný odborník dost dobrý, aby mu hned uvěřil, , sám si je vždy přepočítává a srovnává. A je pravda, že mnohdy se mu již podařilo objevit chyby v někte­ rých statistických údajích, nebo dokázat, že jsou sestaveny jen formálně, bez proniknutí v podstatu věci . Znovu pozorně přehlíží čistopis své práce, ve které - mimochodem upravuje velmi pečlivě interpunkci. Důkladně znovu pročítá své projevy a články, jd-e-li o jejich sestavení v knihu. Jeho pamět Je přitom vskutku nejlepším pomocníkem archivářům, pátrajícím po některých jeho zdánlivě ztracených pracích.

Sporovařic í pro zapomnětlivé. Vtipně zdokonalený elektrický vařič zkonstruoval Josef Bellan ze Ziliny; jeho elektrický vařič je tak důmyslně uspořá­ dán, že samočinně přeruší dodávku proudu při sejmutí ohřívaného před­ mětu a zase jej zapne, jakmile se před­ mět na ohřivací plotnu znovu postav!. Při častém používání vařiče uspoří se i přívodní šňůra, neboť může stále zů­ stat za'p ojena v zásuvce.

Potreby pre rádioamatérov. Národný podnik Technokov zriadil v Bratislave na Stalinovom námestí číslo 12 špeciálnu predajňu a poradňu pre rádioamatérov. Táto predajňa, ktorá je už štvrť roka v prevádzke a dobre sa osvedčila, má na s,k lade všetky potreby pre tento odbor, takže naši rádioamatéri možu tu výhodne nakúpiť hl'adané súČiastky.

Obrázek nahoi'e Ukazuje, jak budou v dohledné době vyzdobeny všechny naše lokomotivy: velká rudá hvězda vpředu na kotli, znaky pětiletky a budovatelSká hesla. Je to soutěž našich železničářťt ve vÝzdobě lokomotiv.

Mléko v ledových kostkách. Novou methodu konservování mléka předvedl polským novinářům chemik J. Kowalevski. Homogenisované mléko zmrazuje a oddělí krystalky čisté vody od tekutiny, která je vlastně kondensovaným mlékem s bílkovinami a tuky. Je velkou předností tohoto konservovánl mléka, že procesem neztrácí chuť, vů­ ni barvu. ani vitaminy. Na každém pracovišti uvitají z nakladatelství Práce vydané brožurky P. S. Ivanova: "Zavedení středně progresivních norem a mobilisace vnitřních reserv" a M. Rubinštejna: "Věda a technika v období přechodu od socialismu ke komunismu'" Útlé svazečky hovoří o velkých dílech; první na zkušenostech sovětských stachanovců dobře poradí, jak zpevňovat normy, druhá knížečka seznamuje nás s .úkoly a posláním vědy a techniky v údobí pře­ chodu ke komunismu.

Výkonný přístroj k' omítání fasád. Zatím co v kapitalistických zemích pracovnici, kteří právě nespolupracují na výrobě atomových bomb, se zabýVaji "vynalézáním" voňavých šlí a světél­ kujících ponožek, přemýŠlejí naši děl­ níci, jak zlepšit pracovní nástroje, aby . vyrobhly víc, lépe i rychleji. Karel Kotik z Hradce Králové na př. zdokonalil fasádni omítací přístroj, který vyniká provozni jistotou i zvýšeným výkonem. Používá tlakového válce, který plni sIto, aby se do přístroje nedostaly hrubé části. Malta ve válci netvrdne a pří­ stroj pracuje s,poleblivě

Také pražští

'

pionýři

riWJI

Ji~

svťtj vzastn~ Pionýrský dům v Karlíně. Náš obrázek je ze zámečnické dílny: mladá učednice z továrny vysvětluje pionýrům základní práce s úhelní-

kem a 'pilníkem. obrázek ukaZUje nový mechanický naběrák řepy. Sestrojil jej ve volném čase soudruh Růcker, strojmistr rožďalovického cukrovaru. Tento stroj naloží za 10 hodin 28 vagom~ . řepy, k čemuž by jinak bylo potřeba dvanácti dělníků. Třetí

Než začnete chromovat, poraďte se ~e zkušeným odborníkem dr. ing, J. Koreckým, který pro vás napsal zajímavou příručku "Povrchové zušlechťová­ ni kovů" (vyd Práce za 53 Kčs). Vedle stručného výkladu o podstatě korose jsou zde. dobře a podrooně popsány všechny používané druhy povrchových úprav na různých kovech, broušení, leš tě ní, odmašťování, moření, oxydování . fosfátování a chromování, dále způ­ soLy pokovování galvanisací i ohněm. i ostatní . speciální procesy, jako vypa~ řování ve vakuu, kathodické rozprašování a pod. Knihu uvítaj! nejen galvaniséři a dílenští technikové, ale i naše mládež, zajímající se o zušlechťováni kovů.

~ECHllK 925

Ol

IEIL/EH ,.Milá redakce! Prosfm Vás, tWPi§te do M. T. článek, co to vlastně jsou eZektromagnettc1re vlny. Je mi čtrnáct Zet, technika mne velmi zaitmá. Vmde v~ak čtu o radiu, o teZe'L"isi, o radaru, a nikdo mi doposud nevysvětlil podstatu onoho zdlIadMho vIněn', na Kěmž se to v~echno zakládá. KaMý hned ZMne s učenými definicemi a vzorečky, takte ztrác'm naději, ~e bych se vtlbec někdy dostal k jádru věci. JCysZfm, ~e ;e ~ mnoho takových... VZadim'r Junek, Praha XIX."

MOt Vladíku, je to vlechno tak jednoduché a prosté, že se podivíš. Cetl jsi ul v našem časopise, že je elektrický proud jen proudem elektronů, a víš, že takový proud čili elektrony v pohybu vytvářejí kolem sebe magnetické pole. Znál to z elektrického zvonku u váa doma nebo II motorku elektrické

lokomotivy, kterou Ti tatínek koupil.si tedy podle našeho obrázku, že bys vzal takovÝ elektron do ruky (nevadí, že to ve skutečnosti nedokážeš) a pohnul jím shora dolů. Zcela přirozeně vznikne kolem dokola magnetické pole, naznačené na obrázku kruhy. Současně s ním jako druhá tvář téhož zjevu vzniká v témž prostoru i pole elektrické, jako vzniká, otáčíš-li věncem magnetů kolem cívek generátoru. Tak se šíří rozruch, vzniklý pohybem elektronu. dál a dále do prostoru všemi směry největší známou a možnou rycWostí - 300 milionů metrů za vteřinu. . Představ

Kmitočet bývá poi'ádně vysoký, jde do milionů kmitů za vteřinu. IUkáme mu také jinak frekvence; pohyb elektronu sem a tam je jeden cyklus, 2 čl 10 tisíc kmitů je 2 nebo 18 kilocyklů. Rukou však nemůžeme elektrony rozkmitat. Jdeme na to tedy všelijak. Zvedneš-li dlouhé necky plné vody a pustíš je na zem. nezůstane hned voda stát v rovině. Kmitá chvfli sem a tam, než se docela ustálí. Stejně elektrony, nahromaděné v leydské láhvi, v bouř­ kovém oblaku, nahnané jiskrOvÝm induktor~m do koulí, nepřetekou naráz. nýbrž kmitají sem a tam, poháněny vždy nazpět magnetickým polem, jež vytvořily. Vida tady je první zdroj elektromagnetických vln! Jiskra! Hertz užíval při svých pokusech induktoru, vynálezce radia, Popov, zachycoval svým přijimačem nejprve vlny, vznikající vzdáleným bleskem. Jak se takové elektro~agnetické rychlé kmity vyrábějí pomocí jiskry, znázorňuje obr. 1. Cást I. je kmitací obvod, složený z kapacity K, a indukčnosti I,. Tento obvod je ' rozkmitáván výbojem kulového jiskřiště. Kmity z cívky I, indukují I. podobné kmity. Tato cívka je součástí kmitacíhO' obvodu II. Tento kmltací obvod již nepotřebuje zpravidla zvláštního kondensátoru; závity cívky mezi

VZNIK KMITO To je jasné, což? - A nyní pohneme zase elektronem vzhůru, zpět na pů­ vodní místo. Děj se opakuje, jenže ted' ~~trické i magnetické pole opaě­ ný směr. A zase dolů! Zase stejné pole jako po prvé. Ale původní pole téhož směru mezitím uběhlo kus cesty. VzdáIDo se o takový díl ze 300 milionů metrů, kolikátým dílem vteHny je jeden kmit, jeden pohyb dolů a zase nahoru. Této vzdálenosti, ve které za sebou následuji pole stejného směru, řiUme v ) D o vád é ) II a. Vypočteme ji. kd7i lUlÚDěnou rychlost děUme kmitočtem. to j. počtem kmitli za vteHnu.

926

sebou navzájem a ostatní vodlěe mívaJf již tak velkou kapacitu, že postačí k udrženi kmitů (zakreslena tečkovaně). OTEVnENÝ KN.UTACI OBVOD Teď

roztáhneme oba konce cívky od sebe takto: jeden vývoit u'l:emníme, druhý vývod vztyčfme prostě vzhůru,

. jak je nakresleno na obr. !. Svislý drát - antena - a země se chovajf nadále jako polepy kondeni!látoru na obr. 1. třebaže jsou od sebe vzdáleny. Mezi polepy každého kondensátoru vzniká elektrické pole. Také mezi "polepy" tohoto kondensátoru vzniká elektrické pole, které se mění v rytmu kmitů při­ vedených z obvodu I indukcí do obvodu II. Jenže toto pole se snadno šiří do prostoru kolem anteny. V cívce dále vzniká pole magnetické, kolmé na pole elektrické. Tak se stalo, že z tohoto o t e vře n é h o kmitacfho obvodu vy-

zařuje energie ve formě spojeného elektromagnetického vlnění.

Ale vlny, způsobené jiskrou, tedy Výbojem, mají jednu vadu. Jiskra se vybije jednou zprava doleva a vzbudí kmit. Pak se znovu vybije zleva doprava, jenže už slaběji - vzqikne druhý kmit. A znovu bleskne zprava doleva. zase slaběji - vznikne třetí kmit. A. nakonec bleskne docela slabounce ještě jednou zleva doprava - kmity doznějí. Je třeba počkat zase tak dlouho, až se nashromáždí na kondensátoru dostatek napětí, aby šleWa nová jiskra a znovu doznívala. Tak vznikají vlny t I ume D é podle obr. 8a. Jenže mezery mezi jednotlivými doznívajícími jiskrami nemůžeme potřebovat, potřebujeme dopravit za vteřinu co nejvíce energie. Proto byly vysílače Jiskrové nahrazeny jinými, které dovedou vyrábět kmity ne t I ume n é. Dělají to podobně jako boxer, když trenuje na míči, napjatém mezi pery. Nepostrkují kmitání na anteně pouze občas, Jak to dělá jiskra na jiskřišti induktoru. nýbrž po každém kmitu, takže kmitáni elektronů nem' čas doznívat, a tak dostáváme vlny tvaru, jak ukazuje obr. 8b. Tímto tvarem využíváme času dokonale k vysílání co nejvice energie do prostoru. Elektrony můžeme takto rozkmitávat na příklad generátorem (první velké vysilače by-

ly .-generátorové, na pf. u n,ú v Podě­ bradech), elektrick3'm o bloukem nebo elektronovou lampou. SVETLO A TEPLO JE TAKÉ VLNENI

/

Na čem záleží kmitočet nebo vlnová délka. jistě chápete. Mají-li elektrony běhat po dlouhé anteně a ještě mnoha závity cívek a plnit veliké kondensátory, trvá jim takový cyklus ..dlouho", na pří!tlad miliontinu vteřiny, ' což před­ s~vuje vlnovou délku 300 m. Krátká antena a cívka jen s několika závity dají vlny třebas jen metrové, ba decimetrové i centimetrové, jakých užívá televise a zejména radar. V roce 1945 zel'nulá vynikající sovětská badatelka, profesorka moskevské university, A. A. G!agolěva-Arkaděva, dokázala dokonce. vy ořit pokusné vlny, dlouhé jen 0,08 mm, pohánějíc elektrony v jemných kovových pilinách. Theorcticky by šlo tímto způsobem vyrál~ ět kmity všech rychlostí, t. j. vlny libovolně velkých délek prostým měně­ ním cívek a kondensátorů v příslušných obvodech. V praxi se však vyskytuji různé technické obtíže a tak dlouhé elektromagnetické vlny vyrábíme elektricky, kratší tepelně, ještě kratší opět elektricky a ty nejkratší vznikají při radioaktivních proměnách. Ze všechna tato záření jsou si navzájem příbuznj, bylo dokázáno tim, že některé druhy je možno vYrobit jednak tepelně, jednak elektricky (horní konec infračerve­ ného záření), některé opět jednak elektricky, jednak radioaktivně (záfenf gamma) a pod. Jak jednotlivé druhy záření do sebe plynule přecházejí v souvislém spektrn vlnových délek, ukazuje obr. 9. CO JE FOTON? ~ekli jsme, že i světelné záření je druhem elektl'omagnetického vIněni • . Theorii, která toto tvrdí, nazýVáme / theorií indulační. Jenže má jednu vadu: nedovede vysvětlit bezvadně všechny zjevy, které byly o světla pozorovány. Tyto zjevy vykládá jiná theorie. t. zv. theorie kvantová, která na rozdíl od theorie indolační pravi. ze energie není rozdělena rovnoměrně po celé vlnové ploše, nýbrž je soustředěna do jednotlivých částf, kvant čili fotonů. Setkali jsme se s pojmem vlnov' plOCha. Jak taková vlnová plocha vypadá? SvětIo a vóbec všechno elmag. vlnění kmitá ve všech rovinách (obr. 5). Rovina vlny je pak proložena maximálními body, osou vlnění a minimálními body, jak znázorňuje obr. 6. Těmito dvěma theoriemi vznikl ve fysice rozpor:

KDO MA PRAVDU? Některé

zjevy se vykládaly podle theorie modulační, jiné podle theorie kvantové. Francouzský vědec Louis de Broglie vi5&k vybral z obou theorií dobré části a oboje sloučil v Jedinou. ~i-

k orla, paprsky X (Roentgenovy) k ~ ňákovi. Viditelné světlo patří asi do třídy koroptvi jeho vlny jsou středně dlouhé a fotony středně velké. Když střelec střílí na letící koroptev, míří na křídla, když ji pak pojídá, jsou křídla nejméně důležitá. A tak je tomu i se světlem. Chce-li fysik vědět, kam světlo míří, studuje jeho vlnové vlastnosti: chce-li vědět, k o I i k energie nese, měří jeho fotony.

kA, že energie Je sice soustředěna v:e fotonech, ale tyto fotony se pohybují v drahách vlnivých, fotony tedy kmitají. Na obr. 7 Je zakreslena jen jedna rovina kmitání. Podle této theorie, která dnes převládá, nesou fotony tím větší energii, čím je vlnová délka kratší, tedy čím rychleji kmitají. To, že některé pokusy potvrzovaly ' '''eorU modulační a jiné opět kvantovou, nás I nesmí mýlit. Lze to vysvětlit asi takto: vidíme-li letícího orla, pře­ vládá dojem z jeho obrovských křídel; vidíme-li v zoologické zahradě tučňáka, všímáme si jeho baculatosti. Oba však jsou ptáky. Radiové vlny přirovnáme

MÚZE lNFRACERV~ PAPRSEK PRONIKNOUT HMOTOU? Všeobecně

Pokračování

0

I'" I I

I

~\\

čím kratší na str. 928.

\

/

I

\

\

I

\

J.Kťí 1\\ Ié!!

platí zásada:

II}

\\1//

,. I

8

I I

žárovka

filtr

fotočlánek

O) přijíma'é

... rysi/ač

zesi/oval

---I- usměrňovač

I'elais

o

ad/cí obvod

filtr elektr. ~ zvonek ~

elektrony

maximtÍlnf hody

OSa

minimálnf ~~'" hody ~ rovina vlny ____ ~ foTon . - - - -

~"

/"

ft

'\ ~ 'tJ

927

I

vlnovou délku maj' paprsky, tím lépe pronikají pevnými hmotami, ' lépe ře­ čeno, čím mají více energie, neboť energie a vlnová délka jsou si nepnmo úměrné. Proto nemohou infračervené paprsky pronikat silnými stěnami vysokých pecí, jak tvrdila jedna drobná zpráva v MT, když viditelné paprsky jimi neproniknou. Ultrafialové paprsky jimi proniknout také nemohou, protože již kosti ~chycují měkké záření X, které je ještě lOOkrát kratší než ultra-

ochranu místnosti paprskem Infra, který je neviditelný. Ve vysílacím přístro­ ji se před žárovkou, umístěnou v ohnisku parabolického .cadla, otáčí kryt, opatřený štěrbinou. U obou přístrojů je před zrcadlem filtr, který propustí ze světla žároVky jen infračervené paprsky. Přijímací přístroj je opatřen ladicím 'obvodem pevně nastaveným na kmitočet vysilače (rychlost otáčení štěr­ biny). Dokud kmity vysílací žárovky přesně souhlasí s kmitoč~em přijlmače,

8

PT1~běh

aj tlumených vln, bJ netlumených- vln.

fialové paprsky. A teď ještě v krátkosti o vlastnostech jednotlivÝch druhů záření:

RADIOVi!: VLNY se ~zlvají k přenosu řeči, hudby, písma, obrazů na dálku. Odrážejí se od pevných předmětů, pokud tyto předmě­ ty jsou větší než délka vlny. Radar užívá i centimetrovÝch vln. Vyrábějí se dnes elektromagnetickými oscilátory a zachycují rovněž elektronkovÝmi přijimači.

INFRAŮERVENÉ

PAPRSKY

jsou zářením tepelným. Užívá se jich. k vyhřívání, sušení, optickému te,l egrafování, hlídání místností nebo kontrole procesů v pecích. Sem asi mířila poznámka MT o využití noktovise k prů­ myslOvÝm účelům - Pec je ovšem otev-"ení a měří se unikající paprsky, aby se zjistila teplota měřením délky jejich vlny. Nebo se zjišťují infrapaprsky, vysílané žhavÝmi stěnami pece, a podle toho se usuzuje na teplotu uvnitř pece. Na obr. 3 je schema přístroje na '/00

je relé bez proudu. Jakmile ale vypadne z pravidelné řady bli~ání, byť I jen jediný záblesk, relé dostane proud, sepne místní obvod zvonku a zvonek se rozezvučí. Toto uspořádání (s blikáním) zajišťuje, že přístrOj nelze oŠidit na př. světlem z kapesní svítilny. Toto světlo jednak obsahuje málo infračervených paprsků, jednak nelze jím napodobit rytmus záblesků shodně s kmitočtem přijimače. V přístroji na ochranu místnosti lze použít i obyčejného světla; infračervené paprsky však mají výhodu, že jsou neviditelné a tudíž nezasvěcený se jim nemůže vyhnout. VIDITELNÉ SVETLO zabírá ze spektra elektromagnetických vln jen nepatrnou část, jak je viděti z tabulky. Svědčí o tom, že sítnice oka je přece jen značně nedokonalým detekčním zařízením. Bílé světlo sluneč­ ní nebo umělé je směsí jednotlivých paprsků barevných celého spektra, tedy "iditelným fialOvÝm počínaje a červe­ ným na horním konci světelného spektra konče. Lze to dokázat rozkladem bílého světla hranolem nebo skládáním

čistých barevných 'světel přes sebe. Narýsl!; eme-li si kotouč s výsečemi a jednotlivé výseče natřeme barvami spektra, pak při rychlém otáčení se kotouč jeví šedivÝ. Zakalení do šeda je vlivem nečistot v pigmentech. Viditelné světlo se vyrábí zpravidla tepelně.

ULTRAFIALOVÉ ZAltENI Působí zhnědnutí kůže, mění v pokožce obsažený cholestin na protikřl­ vičný vitamin D. Ozáří-Ii se ve tmě různé látky na přirozeném světle vyhlížející stejně, světélkují každá jinak. Tohoto zjevu se využívá v lékařství, kriminalistice, zbožíznalstvi. Působí mohutně na fotografickou desku. Vzhledem k malé délce vlny je snadno pohlcováno, na př. již vrstvou vzduchu v naší atmosféře se pohltí většina dopadajících ultrafialovÝch paprsků. Proto za nimi jezdíme na hory, kde je čist­ ší vzduch a v tenší vrstvě než v nížinách. Vyrábí se el. výbojem ve rtuťOvÝch parách. Hořák nesmí být z obyčejného skla, které paprsky pohlcuje: musí být z čistého křemene. Proto se někdy nazÝVá také "křemenná lampa".

RONTGENOVY PAPRSKY

(X)

Používá se jich v lékařství - k proa léčení, v průmyslu k prosvěcování kovovÝch součástí, v mineralogii k urČOVání polohy molekul v krystalech. Vyrábějí se zvláštní lampou (obr. 4). Z katody vyletují elektrony, které ~sou kovovÝm dutým zrcadlem soustřeďovány na antikathodu (B) skloněnou v úhlu 45u• Tat.o antikathoda je spojena s anodou (A). Elektrony dopadem na antikathodu teprve vyrábějí záření X. ( svěcování

PAPRSKY GAMMA se použíVají v lékařstvi k léčení rakoviny, lupusu a pod.; vznikají při radioaktivních proměnách. Nepůsobí na fotografickou desku, mají velkou energii, • a proto též velkou pronikavost. Nuže, Vláďo, postačí Ti to prozatím? Jen dále piš, nebo Tvoji kamarádi, co by Tě zajímalo~ Rádi pomáháme mladým technikům, aby vyrostli v novÝ kádr schopných budovatelů vzorného socialistického státI"

/81L.

1 KN

RADlovl VLNY

TABULKA ELEKTROMAGNETICK'fCH VLN. (Uschovejte, budete ji často potřebovat při studiul) 1 = 0,001 mm, = 0,000001 mm, 1 A (Angstrom) je desetimiliontina milimetru, jednotka X (k měření vlnové délky X-paprsků, Roentgenova záření) je desetimiliardtina mm. Poměr k centimetru je Q.ole naznačen indexem -(mocnitelem); na př. 1 km = 10' cm a p. 1 m

Poválečná

Evropa byla postavena v motnrismu před velkt problém. Tisíce lidi, kteřf po celou dobu trváni války museli chodit pěš~y nebo se tlačit v přeplněných vlacich, chtělo jezdit. Chtělo jezdit ve svém voze a pokud možno brzy. Zivotní úroveň· klesá, pe_ níze nejsou, avšak jezdit se chce. Tak vzniklo prapodivné vozidio, náhražka za automobil a motocykl, motorová koloběžka, poměrně laciná, s nepatrnou spotřebou pohonných látek, kterou bylo možno vYrobit s malým počtem pracovních sU, s minimem materiálu nenáročnou na výrobu. Bylo ji 'dáno jméno scooter. Odpovídá plně sociálnim poměrům -zbídačelé ltaJl:ie, jestliže ona byla předurčena, aby se stala vlasti scooterů. Stále svítící slunce, dlouhé roviny, betonové dálnice, to vše zde hrálo podstatfiou roli. Scooter je zkonstruován za jinými záměry než motocykl a není určen pro dlouhé cesty. Má přede­ v ším sloužit ke krátkým cestám do práce a z práce, k pojí ž ďkám ve městě, návštěvě kina atd. ' Proto bylo především dbáno toho, aby bylo možno jezdit na scooteru v občanském oděvu, a to i v blátě. Přední kolo je chráněno tak, aby neodstřikovalo bláto na oděv jezdce, a i kolena jezdce jsou chr án ěna proti nepohodě. Jezdec nemá mezi koleny rám stroje, jako 1e .tomu na motocyklu. Mohou proto jezdit s ú s pě chem na scooteru i ženy v občanském oděvu. Posaz je spíše jako v automobilu na sedadle. Opěradlo ovšem chybí Motor je umístěn pod jezdcem a chráněn plechovými kryty: takže jezdec se ani o motor nemuže zamazat. Motorky jsou převážně malých kubatur, většinou o obsahu 125 ccm. Z italských značek nejznámější a nejrozšířenější jsou Vespa ~.. L~ll3bretta·v S~teristé s~ později neomezili pouze na poJlzdem po meste; byl usporádán Sjezd všech majitelu tohoto vOzí?la, jehož se zúčastnilo několik tisíc motoristU, byly vykonany dálkové .cesty přes několik státu i v severní Africe. Továrny postaVily na scootery proudnicové kTyty a scootery pře~on~ly někoolik rychlostních rekordů na dlouhé trati rychlostI pres 100 km/hod. Výrobci příslušenství vyrobili různé !jaše mládež se pak na mótorových koloběžlkách mMe učit kryty proti dešti, takže dnes lze jet na scooteru v suchu jako než přesedlá plně k motorismu. Výroba scooterů byla již zahájena i v Sovětském svazu, v automobilu, byly vyrobeny i lehoučké sidecary takže jak jsme nedávno v Mladém techniku referovali. Také jiné jezdci mohou vozit i spolujezdce. ' gtáty je stavějí nebo,vyráběji. Našim mladým konstruktérUm U nás máme ve výrobě jiné, dUležitější úkoly proto zaotvírá se zde široké pole možností postavit si takového scootim scootery hromadně nevyrábíme. Jediným vÁžným po_ kusem o konstrukci scootera bylo dílo strakonickéh(4 kon- ' tera. Seznámí se tak s mnoha základy motorismu, které jim později, když dostanou motocy~ nebo automobil. přijdou struktéra Kocha s motorem Cz 125. Při soutěži vozítek. ktevhťld . rou u spořádal ~ červenci Autoklub Praha XV, viděli jsme Jízda na motorové koloběžce ie poněkud odlišná od jízdy celou radu vozltek, kterým jejich majitelé omylem říkali na motocyklu. Především jezdec nemá právě mezi koleny scooter . ~yly to však pouze lineární zmenšeniny motocyklu rám s bandaskou, takže není se strojem tak "srostlý", banv yrobene za po?žití stávajících součástek, a jezdilo se n~ tamová kola jsou choulostivější na rozbité cestě s děrami, mch č a s to velrru nepohodlně. U všech měl jezdec rám mezi takže scooter hůře drží mopu. Všechny tyto jeho nevýhody k
Obr. vPravo nahofe: pomocný 'kryt na scooteru Lambreta. Vpravo nahoře: Lambreta 125 ccm 50 km: 125,8/km/hod., 50 mil: 126,0 km(hod., 100 km: 126,7 km/hod., 100 mil: 1~1,35 km/hod., 1 hodina: 126,6 kml Iwd., 2 hodiny 123,7 km/hod. Vpravo d.ple: Strakonický konstruktér Koch na scooteru OZ 125, který zkonstruovaL. . Vlepo dole: . pomocný kf'yt na 8cooterM V~.

~a:BIIK · . 929

o

mefú)

Představte sl pracl technika čl konstrukpřesně jakost . a vlastnostl materiálu, ze kterého má stvořit llDtový výrobek. Taková práce by nebyla vů­ bec možná a při dnešnl vyspělosti techniky naprosto myslltelni. A proto nežil technik začne konstruovat jakýkoliv stroj, nástroj čl součástku, musl dostat do rukou materiál, jehož vlastnostI dopodrobna zná, materiál dokonale vyzkoušený. O takovém materiálu pak jil technik vl, co sl s ním může dovolit a může-ll lej použit na to čl ono, aby vÝhověl všem požadavkům. povlme sl dnes něco o tom, jakými zkušebními pro cedurami projde t:ikoVý kousek oceli čl jiného kovu, nežil z ně.i konstruktér můžp začít tvořit. A povlme sl také o lidech o svazáclch, kteřl navedou materiál vyzkoušet, takže znajl vš~cky Jeho vlastnosti ctnosti I nectnosti - lěpe než své boty. Ty doby jsou dávno pryč, kdy ke zlepšováni jakostl výrobku a k nalézáni nOVýCh cest ve výrobě st:lčlly jen náhodné poznatky. Tenkrát se pr~stě vyrobila ojnice či hřldel. a . teprve když při spuštěni stroje praskla, poznal.. se, že by byla třeba silnějŠí či z pevnějšlho materiálu. Takové věci si však už dneska nemůžeme dovolit. Věda a technika majl dnes už za sebou obdobl mohutného rozvaje a stoll před novými, nedozírnými I!řevraty. Á tu si nelze představit dalšl vývoj ve výrObě bez systematického vědeckého výzkumu a zkoušeni. To platl zvláště v kovoprůmyslu, kde při výrObě kovů a Jejich zpracováni dosahuje věda stále ~ch, obdivuhodných úspěChů. Podlvejme se, -co udělaly zkoušky a zkoumáni jen třeba z obyčejné, šedé litiny: Ještě před sto lety to byl materiál, který se nehodil na nic jiného, než na vý r ('bc nějaké parádnl mřiže, pouličnlho stojan u, kamen čl vany. A pokud se z litiny vyráběly též strojni součástky, směly být namáhány jen nepatrně. Pevnost litIny v tahY dosahovala tehdy jen něcl) kolem 10 kg na čtverečnl milimetr. Dnes se však z šedé litiny liji I součástl pro vysoká namáháni: válce lokomotiv I motorů, a dokonce i klikové a vai!kové hřldele, které do nedávna musely být jen z kované oceli, se dnes Ilji ze šedé litiny, nebot dnes se již vyrábl IItlna s mlnlmálnl pevnosti až 35 kilogramů! Zkoušky

téra, který by neznal

zlepšily hodnotu litiny vice ne! na trojnásobek, aniž by se tlm snižlly jejf charakteristické výhody: láce a snadná slévatelnost. A podobných příkladů zlepšeni vlastnosti kovů, na něž se přišlo zkouškami, byla \ly celá dlouhá řada. CO JE ZKUSEBNI ÚSTAV? Zkou, e.lí m!! tedy nejen ten význam, že pomůže objevit vlastnosti Již vyrobéného matel'lálu, aby údaje o nich Sloužily technikovi, ale stálým zkoušením se zároveň vlastnosti materiálu tvoři a Zlepšují. Proto velké průmyslllvé záVOdy budují Jako jednu ze svých nejdúležltějšlch součásti své výzkumné a zkušeoní ústavy_ Jeden z našich nejlepších a nejdokonaleji vybavených ústavů podobného druhu má také praŽSký závod CKD Stalingrad. Tento VýZkumný ústav se v dnešni době mlrového budováni úzce zapojil do širokého prOUdu budovatelské inielativy. Kráčí ruku v ruce s tvůrčlm před­ vojem v dílnách I teChniCkých 'Í
VZORKY pAlMO Z PECE Mohli bychom uvést u oceli I u j~ných kovů ještě celou řadu dalšlch příkladů, jaké divy dokáže zpŮSObit nepatrná, sotva postižitelná změna "' chemickém složeni nejen ' v dobrém, ale tak~ ve špatném smyslu. Nejlépe to dokazuje známý "postrach" všech hutníků - sira. Stoupnuti obsahu síry o ně­ koÍlk setin procenta - o pouhýCh někollk dekagramů na metrický cent stačl často k tomu, aby byla celá várka oceli úplně znehodnocena; učinl ji křehkou, IV žáru lámavou a neschopnou kováni, svářeni a

A

--

... ''''--''~
,

I

I , , ,

,

c:

1

,

I, , I

I

,

I

f

B

~

I

,,--- I·

I

I

I

,

I

I

I

I

I

I I

MIROV"r ZAVAZEK SVAZAKÚ . Ve výZkumném a :tkušebním ústavu CKD Stalingrad pracuje mnoho mladýCh lldl. Dobrá pOlovina ze všeho osazenstva je mladých. A všichni mladí jsou dObrými členy CSM. Jako dobřl svazáci přemýšleli všichni, jak by se loni zapojill d.o budovatelského a mírového úsili našich pracujícíCh proti snahám imperialistiCkých válečných štváčů. prvnl vyšll se svým z.á vazkem svazátl v metalurgiCké laboratofl. Sami sl vytvořUl pevné pracovní normy pro chemickou analysu a rozjeli na nich svou prácI. A podle nich podepsalo svůj mírový závazek všecko ostatnl osazenstvo, které přešlO na normo vanou prácI. Vida. I ve výzkumnictví "lze pracovat podle oevných nor... m! Zaměstnanci yýzkumného ústavu z pOdnětu svazáků zaměřili svůj mlrový závazek na socialistické qdmě­ ňovánl práce. které umožni ;:)Iné využití pracovnl doby a odstranění ztrátových časů. A svazáci SP dále zavaZUji, že až se normovaná práce zaběhne, vypracuji I přesné technlcko-hospodářské normy. Vědí. že ka!dá pevná norma Je kr6i!kem k blahobytu nás všech a posllenim štitu IIrotl ranám Imllerlallstů, snažlcfch se neustále podlomit světový mlr_

-- .... II

., DVS

\ \

\

\

\ . \

\

\

\

\

\

\

\

\ \

\ \

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\

\ \

CO DOKAZE PROCENTO UHUKU

[;JI A

Qt::,

tt:J I

B

d

4t1

Schema - zkušebni~lo trhacího stroje, který je zařízen na tlakové zkoušky: a je podstavec, b zkušební tyč, c uplnací hlavy, d prostor pro tlakové zkoušky, e jsou táhla zvedaná pístem v · tlakovém válci, f přivod tlakové kapaliny. g přístroj na měření potřebné tažné sny. Pod tlm vidlme zkušebnl tyče: A je tyč před pokusem, B je protažené tyč krátce před ~rasknutím. .

zároveň

9ao , ~ECHHIK

Podíváme se nynl za těmito svazáky do jejich laboratoři, abychom vlděll, jakými všemi procedurami procházl k.ovový materiál nežIl se dostane do rukou technika. Nejprve ze všeho se zastavlme v chemickýCh laboratořlch. Tady je vlastně počátek všech trápeni a zkoušck. které' takový kousek k.ovu prOdělá: K.dyž se vyrobek či materiál dostanou už tak daleko, aby mohla být zkoušena jejiCh mechanická odolnost. jejich vlastnosti 1'1 přlmo je)fch mechanická funkce. jsou již vice méně hotovy. Jejich charakter je již v z:l.sadě dán. Vynlkajlcl vlastnosti dobrého turbokomoresoru ' N dlIlUhA žlvotnl doba vodnl turbiny .e rodl vlastně již v tom okamžiku kdy ocel na tyto stroje vře v bllém žirn llece. Má-U se dosáhnout vynlkajfclclt vlastnn,U vvrohl<'u. je nutno už v okamžiku taven! znát •. na čem tyto vlastnosti závis!, a podle tohó vést a 61'eJně řidlt celý výrobn! proces. Hlavni a zákhdní činitel. který rozboduje o kvalitě výrr>bku. je ch~mlckp složení materiálů. z nichž je zhotoven. Dodat~čnvm zpracová· ni", lze vlastnosti materiálu .I~p leMe velmi podstatně změnit. ale vždy liž len v mezfch. pevn/' určenýCh leh o rhp"'IICkým složenlm. U kovů rozhoduje složeni vlc nel kdekoli jinde. Tak třeba měkké a kujné železo, které v . čistém stavu dovede unést stěží 30 kg na čtverečnf milimetr•. změnl se přldánlm necelého jednoho procenta uhllku v tvrdou ocel, u niž může být vhf,ldnýn.! tepelným zpracovánlm zvýšena pel/nost az na 300 kg. A to Je na pouhé procento uhliku zajisté výkon vlc než pozoruhodnýl

Schema spektroskopu: A je elektrický oblouk do něhož :e viož! zkoušený materiál, B optické zařizenl C Skleněný hranol, který rozkládá světlo. vzniklé shořen1m zkoušeného materiálu na barevné spektrum, D fotodeska, na niž se rozložené světlo zachycule v tak zv. spektrografu. správnéhO zakaleni. To všecko ukazuje. jak neObyčejný vliv na jakost výrobku má chemické složení matpriálu. A proto chemické laboratoře provádějl ročně desítky tisíc npjrůznějších chemických rozborů . Proto cheIl1lkové odebírají v ocelárně vzorky r oztavené .ocell přlmo z peci a okamžitě l~' anaIysujf za použiti 'rychlých moderních method, takže taviči I' pec! mohou ještě během celého taveni stál~ .Iedovat změny ve složeni roztaveného k .. vu a podle potřeby je upravovat vhOdnými při~adaml tak. aby k aždá tavba měla předepsané složeni. A pro dobrou jakost výrobků provádějí chemi ci ze zkušebního ústa\'U CKD nejen zkoušky materiálu v závodě vyrábě :t ého, ale I takového, který ",áv{,d dostane hotoVÝ ke zpracováni. .MuCIRNA" MATERIALl Taková laboratoř. kde SP provádějl zkOUŠky mechanických vlastnostf materiálu, vám

z

w

OUl__ __

připomene

s jejlml strOJI a přlstrojl modernl Jako ve středověkýcb mučírnách natahovali jesultštl otcove na Skřipec člo­ věka, lámali ho a drtili aby poznali, zda je dobrý čl špatný, t"k v téhle novodobé "mučlrně" s ještě raflnovanějšlml "skřipci" a "Iámadly" pracuji lilII! se vzorky mate· rlálu. Také proto, aby poznali, jaký je -ten čl onen kousek ko,' u, zda Je dobrý čl špat· ný, podrobuji je. tuhému mučeni; natahuji jej až k prasknuU, lámou. drtí, kroutl, trhají, přerážejl . ryjí do něj a bdhvl co ještě s nim prováději. A dlk;\' novým zkušebnlm methodám, modernlm "mučlclm" stroJdm a přistroj dm, dozvědl se o něm všecko, čeho Je zapotřebl. Mechanické vlastnosti výrobkd a materláld rozhoduji totlž'na prvnlm mlstě

mučirnu.

.len tahu, ale I "aku, ohybu, smyku a vzpě­ ru silou až 60 tun. na nichž je možno pfe· trhnout až 4 cm slinou ocelovou tyl! a až l5 cm silnou tyč ohnout klidným tlakem. Přesné měřici přlstroje pfl tak vysokém zatíženi řidl a odečítajl sily s přesnosti zlomku procenta a měřl deformace s přesnosti zlomku milimetru. ZA DEN CELA LETA Stejně

jako v kllJném tahu či tlaku se zkouší odolnost mate rial u i" v rázu. K tomu sloužl kyvadlové přerážecí stroje, Pro mě· řenl tvrdosti má zkušebnll mnoho tvrdoměr\) různých typů, které umožňují poznat tvr· dost materiálu, c,ož má veliký význam pro vyšetřováni svár\), hloubky cementačnl sko· řápky, dokonalosti prokaleni a mnohé jiné. Kromě těmito přlstrojl, na nichž se prová· ději zkoušky klidn.ým zjištěním. provádějí se též zkoušky na stroji ch pro dynamické zkoušeni součástI. Rych'e střída;tlcím se za· tížením, vyvozeným na rotačních a pulsač' niCh strojlch, se studu~e ůnava materiálu zjev, o jehož obrovském dosahu byla ziská· na náležitá .představa teprve v poslednl do· bě. Takový "pulsátor" umožňuje střlda vé zatěžováni v tahu, tlaku I ohybu silou až šesti tun a s frekvenci desltekkmltU za vteřinu. A.utomatlcké počitadlo přitom zaznamenává celkový počet kmitů, který součást absolvovala, kterých je denně na milion. Dlouhá léta (oro,"ozu zkracují se na tomto stroji na pouhé dny nebo I hodiny. V několika dnech j. možno vyvolat třeba u materiálu lokomotlvnlho táhla nebo jiné sončásti stejné ůnavové zjevy, k jakým potřebuje lokomotiva na trati plných deset "I.et. Takových I jiných strojd pro neJrůz­ nějšl zpdsoby mechanického zkoušeni majl laboratoře celou řadu. Každá tavba ocelár· ny, každá zavážka temperovacl čl žlhacl pece, I každá várka šedé litiny mu šl projil napřed přlsnou kontrol,>u pevnosti a ostat· ních mechanických vlastnosti, nežli se ve formě výrobku dostane ze závodu ven. COCKA DRARA JAKO DIAMANT v metalografické laboratoři se zase vyšetřUje struktura kovd. Na vybroušené a vyleštěn.é plošce kcvu je možno dopodrobna . prohlednout a zaChytit na fotografii struk· turu materiálu, I Jeho nejmenšl částečky, ve zvětšeni až 3000Lásol)ném. K tomu sloužl preclsni mikroskopy, Jejichž rozlišovacl schopnost sahá do desetltisícln milimetru. Frontálnl čočka takovébo objektivu. zhotovená ze speclálnlho skla, le tak přesně broušena, že jejl cena se vyrovná ceně diamantu stejné váhy. Metalografická laboratoř koná nadmlru cenné služby jak při samotuém výzkumu kovd ta\< I při hledáÍlf nových, dokonalej~fcb cest jejich výrOby, jejich tech,nlckého zpracováni a v neposlední řadě též při vyšettovAnf . přlčln rdzňých vad, které při výrobě ě. zpracováni vznikly. Ukaznje trhliny póry, povrchové kazy, křehlmst. nevhollně nlzké nebo vysoké pev· nosti a podobně. A protože dovede všecky tyto Vildy vysvětlit. umožňuje je také odstranit. Těžko bychom sl dnes představili kovovýrobu bi!z spOlupráce metalografii-,

Schema zkou$enl materiálu na tvrdost: A je kuličková zkouška podle B1:1nela, a je zkoušený předmět. b ocelová kulička, která se do předmětu určitou silou zatlačuje. Vell· !<;os t důlku je pak měřítkem tvraosti. Obrázek B zase znázo:ňuje, jak se provádí Rockwellova zkouška tvrdosti vrypem: a je zkoušený předmět . b kuželový diamantový hrot, kterým se do předmětu určitou silou vy· rYJe ryska Měřftkem tvrdosti je šířka rysky. Rontgenové vyšetfenl materiálu: a je R/)l\.tgen ov a trubice b olověná clona, c vyšetřo­ vaný předmět (svá,), d světelné sUnidlo, e zrcadlo. f oko Dozorovatele čl fotokamera. o jakostnl "rovni výrOb). a proto technikové věnuji tak velikou péči systematické .l
CO PAN RONTGEN NETUSIL Když v roce 1895 ohlásil W. Ront'gj!n svůj Objev X-paprsků. o nichž s /ižasem zjistil. že dovedou pronlk,' kostmi a tkáněmi lid· ského těla. netušjl ani, . jali veliký budou mlt význam pro prům:vslovou výrohu. Sna· ba po hospodárnějš;m využltf materiálu, po snižováni váhy. aniž by byla-snižena bezpeč' nost výrobku klane stále většf požadavky na kontrolu. A právě X-paprsky jsou nepo· stradatelným pomocnlkem bezpečnostnl kon· trol:V, nebot umožňuji zjistit Vlld:v. skr:vté uvnitř součásti dutiny. řldká mlsta. trhlinv a pOdobně, aniž by zkoušený předmět musel být narušen. Pfenosné rontgenové soupravy pracuji "nes nejen v laboratořfch, ale I při­ mo v dflnácb při výrobě. Takovým apará· tem je možno prosvltlt vÝrobk:v z barevných kovd až do hloubkv 7 cm. ~e železa až do 11 cm a z lehkýc!l slJtln až přes 20 cm. Kontrola rontgene", má nesmírný význam ze.lména pro lIt~ • ·vařovan~ vÝr.obky. Dnes máme možnost pr,·hlédnout . odlitek I svár Ihned po odliti čl svařeni a pOdle dosahu 7 1 i'těné vad:v buď vvloul'lt vadné kusy z dal· šlho zpracováni. nebo je včas opravit. Ront· genovánl to bylo. které umožnilo VÝrobU svařovaných součásti s vysokými požadavky na bezpečnost. Pro zajlmavost uvátUme. · že na přfklad na každé nové lokomovltě nežli v:vjede na trat. je ront/fenem nat\>to"rafo· váno a centimetr za centl""I>trem nrohll'd· nuto kolem 50 metrd sváru! ULTRAZVUK A SPEKTRUM Kontrola matl!'i'láffi últrazvukem patři k poslednlm novinkám v oboru zkonšenl. Spo- ' čivá vlastně na témže principu jako známý Radar, jenže ' mlst,> elektromagnetických vln, které nepronlkajl kovy, používá se extrém-

,1II11111111111111~~MIIIII" /,

h -a

.

a . ~

Znázornění kyvadlového nárazového stroje: a je podstavec. b zkušebnl tyč. která má být pŽ'eražena, c kyvadlové kladivo. d mě­ řič úhlu. do jakého se musl kladivo zvednout, e pásová brzda. Pod str9jem vldlme schema zkoužky na ohyb ve vrubu nárazem: a Je podloženi, to zkušebnl tyč se zářezem o přesném rtlzměrÍl. c kyvadlové kladivo. ně

krátkýCh zvuKových vln. Takový přlsttllJ umožní proniknout až do nitra maslvnlch kovových kusú, kan' se Již Rontgenovy paprsky nedostanou. Vady, vzníklé hluboko pod povrchem. až v hloubce čtyř · metrd, je možno přesně zjistit i změřit, . v jaké hloubce leži. Tak se stává modernl zkoušeni ultrazvukem v posle dni době velmi účinným protějškem zkoušeni Rontgenovýml paprsky. Jedním z nejmodernějších zpdsobd zkoušeni mateliiálu· Je také spektroskop, který bezpečně Zjisti jen z rozloženého světla, z Jakých prvk6 se matetlál skládá. Každá látk~ totiž při velmi vysokých teplotách, plisobenfm elektrické jiskry, se rozkládá v páry 2 plynné zplodiny. které v žáru svlti. Rozložime-II toto světlo skleněným hranolem " barevné spektrum, je z něho možno vyčlst nejen kvalitativní. ale 1 kvantltatlvnl složení zkoumané látky Tato methoda je neobvykle citlivá a k tomu, aby se zjistilo, z Jaký"h prvkd se ' . ka sklt-di. stačl jen několik setin gramu vzorku. Spe'ttrografem lze rychle' rozeznat všecky znamé prvky a v oboru kovd to má velikou praktickou ddležltost pro zjlšfovánl neJrdznějšlch přlměsl a nrčlstot přltomnýcb čas­ to jen I v několika tlslclnách procenta. Takovým zpdsobem bdi svektrálnl laboratof nad čistotou surovin a nad 'aknstf výrobkd. VSECK.1 SE ZKouSI Ve VýZkumném ústavě se však nezkoufej( jen kovy. Zkoušej I se všechny suroviny a hmoty s kterými má prtiloysl "O dělat. Zkoušej( se oleje a tekutá paliva. zkoušeJI se tuh i paliva. zkoušeJI se "rúmy.lové vody. elektrotechnické materiály a mnohé IIn~ _ěcl_ O všech těchto bmotách je třeba v~ecko vědět. znát všecky Jejich vlastnosti A zkušebnl laboratoře pracu.jl přesně . Seznámili jsme vás s pracl svazákd a zaměstuancli v5"Zkumného ůstavu při CKD Stalingrad . zl
se

931

Konstrukce J. Tuscany uložené na kuložiskách. Jeden z kotouM je regulovatelný. takže je jím možno pomoci stavěciho šroubu vypnout pásovou pilu a zároveň též vyTovnávat. Ctyř kotouč~ ,~~lt> použito z toho dfJvodu, aby kotouče byly .,malých rozměrů a pila přílišným ohýbáním tolik netrpěla, ZWadem celé konstrukce

dena

přes čtyH kotouče,

ličkových

V posledním čísle jsme pHnesli Konstrukci okruŽIÚ phly, která je nepostradatelná v každé technické dílně, v kroužku, i pro jednotlivce. Dnes vás seznámíme s další naši konstrukcí, s pásovou pilou, která rovněž by neměla chybět v žádné díJ.ně. Naše pila není snad pouhou hračkou , ale skutečným, v€'lmi výkonným a přesným strojem, na kterém možno vykonávat všecky práce jako na velké pile. Jelikož je používáno úzkých pil až 3 mm silných. je možno s ní i ;,yřezávat, a tak nahradit motorovou lupenkovou pilku. Při konstrukci bylo dbáno toho, aby pila . byla bezpečná a nemohlo dojit k žádnému zranění. Celá pila je krytá až na malý úsek, který odpovidá téměř sHe řezaného dřeva. Pásová pila je ve-

v naši adminístraci a poukázat obnos hned složenkou. Vyfádete si také náš ceníček všech dosud vydaných plánků, který obsahuje na 80 rl"lzných konstrukcí modelů letadel, lodí, aut, radia a . různé zařízení do dílen technických kroužků. Ceníček zasíláme zdarma.

Pásová pila amatérsky zhotovená.

pily jsou vyztužené

Výsek

111

'plánu pásové pily, kde je každá díl ve skutečné velikosti rozIf'reslenn.

80učást a

932 ~ECHHIK

dvě

překližkové

postranice, kostrou z tvrdého dřeva (jak vidět na fotografii), takže zhotoveni pily je velmi jednoduché a není třeba zvláštn!~ odb()rných znalosti. PBa má také tu výhodu, že stru, na kterém zhotovujeme pak přířezy, jde naklánět, takže můžeme řeza,t i šikmé řezy. Pila je poháněna elektrickým motorkem o síle Ya HP, který má asi 1500 až 2000 obrátek za minutu, síla je pře­ váděna řemeničkou a klínovým řemín­ kem. Stavební plán, který je sóučasně vydán, je velmi podrobný, rozkreslený do všech detaiJU a zároVeň je doprovázen textem o postupu práce, takže do zho-' tovení tohoto velmi praktického a účel­ ného stroje může . s.~ pustit i laik . Cena plánu, obsahujicí čtyři listy, je 30 Kčs :f. j e MOŽno si jej objednat laťkovou

Pohled na otevt'enou pilu, kde jsou ja3n~ mdět čtyři kotoute a l:ár01J8t\ i V()-

Mtka

pu.,.

Každý chlapec zlepšovate em

zvětšovací

niversální

Potřeba

Nejprve se vrátíme k úkolu č. 2, který jsme vám dali v 45. čísle. Došlo nám ně­ kolik zlepšovacích návrhů. v zásadě správných. Nejlepší dnes otiskujeme. etenář J. Kvapil z Prahy nAm poslál tento obrázek s vysvětlením: Na ssaeí trubici připevníme zvednutý plech (na obr. čárkovaný) a k ně­ mu celuloidové nebo skleněné okénko. Zařízení musí být dostatečně vysoko nad brus-

1 kus

kotoučem, aby nebránilo v dobře chránilo očI brusiče.

ptáci a

Na dalším obrázku vidíte, jak se s tímto problémem správně vyrovnali čtenáři M. Baudíšová z Horní Rokytnice (obr. A) a J. Sackl z Komořan (obr. B). M. Baudišová ke svému zlepšení píše: Před brusku se při­ pevní sklo v kovovém rámu. Dělník si jej může nařídit do patřičné polohy šroubem. J. S1ickl uvádí: Chránič je z plechu, s výfezem pOdle sny brusného kotouče. V tom-

A

B

to výřezu je pak závlačkami připevněn kousek plsti tak, aby j~jf okraj jemně doléhal na brusku. Zařízení je připevněno na odssavačl plechovými držáky tvaru V. Při zmenšovánf brusky se dá chránič sklápět. Podobná řešeni nám zasl'al1: pionýrka L. Habartová z Brna, E. Růžička z PrahyRuzyně a K. Vojik z Liberce. Dnes vám předklAdáme další námět k ře­ š ení:

je tato:

mm silná, 33 X 28 cm,

překližka

1 1

3

zabývajici se zvětšo­ konstrukci dokonalého Jehož výroba nám při­ Jde sotva na desetlta krámské ceny. Předem si řekneme, co požadujeme od dobrého zvět­ šovacího rámu: 1. Jednoduchost v zacllázeni S ním, 2. paplr mu sl ležet ploše, 3. možnost tvořit různé formá.ty, 4. možnost tvořit bflé okraje J1bovoiné šiřky, 5. přesné zakládáni papiru po tmě, 6. snadné vyjimá.ní papíru, 7. zamezeni reflexů od masky. Těmto všem požadavkům náš rám plně vyhovuje, nebot: Ad 1. jest to nejjednodušší rám, 2. papir leží ploše, nebot je přitlačován k desce čtyřmi pravitky, z nichž dvě jsou sliná., takže papír dobře přiléhá, 3. poněvadž jsou pravítka posuvná., možno nastavIt jakýkoliv formát do velikosti 18X24 (24X30), 4. měřítka na 'lkrajích desl
ným

překližl,a

det_ 2,

fotoamatéry,

vánlm, přinášíme zvětšovaciho rá.mu,

přitom

mat ~ .Iálu

rám

1

1 1 1

1 1 1 1 1 1 " 12 kusů 2 kusy 2 kusy 8 kusů 1 kusy 1 kus 1

1

mm silná. 35 X 30 cm, det. 3, lišta dřevěná, 3,5Xl,8 X130 cm, det_ 1. ocel čtyřhranná, hlazená. O.4XO,4 XI2C cm, det_ 5. ocel. pleeh ~,5 X 30 X 38. det. 7. plech 30 X 40X4 mm, det. 4. ocel čtyřhranná hlazená, 8X8 XI()()O mm, det. 8, ocel. plech, 2 X36X120 cm, det. ll. ocel. pero, 0.5X30 X 600 mm, det. H, ocel pero, l X30X710 mm, det. 14, ocel. pero, O,3 X 3 X80 mm, det. 16, ocel. drát. 2,5X65 mm, det. 7, drátěnka, 20/30, det. 3, šroubů do dřeva 26 /20 se zap. hl., det. L . šroubů do dřeva 40 /45 s pŮlkul. ta, det 3, podložky 80/40, vysoké 5 mm, det. 10, šroubů do kovu s půlko hl., M4i2, det. 13, šroubů dG kovu s vále. hl. M4/S, det. 12, ocel Pr 4X30 mm, det. 6, ocel. pero, O,5X4X130 mm, det. ' 15, ocel, J?r 8 mm. délka 30 mm, det. '. POPIS PRACE

Det. 1: Z lišty dřevěné o průměru 35 X18 mm. délky 130 mm, uřízneme 2 kusy 33 cm a ~kusy 28 cm dlouhé_ Ty tu spojlme do obdélníku o rozměrech 28X33 cm. V předníCh a postrannich příčkáCh prořízneme do bloubky 15 mm drážl
Pokračováni

18

j r-r-_-_-_---------rr.r------------~---J~---~-~-~

:~

~

i

Oj O

příště,

330

________ .1'Ii..!.. __ •________ •

!

140

150

:

! I

---130

~

I\)

.-

~ O

~

~ l30-

O

270

165

165

,

O

I

.~-.L __._tl_ , ~

__ -;

T

, I

,, I

jl!

~~ .

I

. :, :

.,, ,

I

L---------r.r---------- --' ,

d.

'-------------~--- - -- --

Oj O

-

2

Různé strojky se . přidělAvají k pracovnímu stolu šroubem. Takové zařízení na při­ šroubováni vidite na obrázku. Vadou přitom bývá, že pti namáhavější práci se strojl<;em může se spodni část. šroub, se stolu sesmeknout, při čemž může dojít i · ke zraněnI. Jak tuto nesnáz odstranit? Uva'ujte o tom a nezapomeňte. že řešenf musf vyhovovat následujícím pOdmínkám : 1. Zařizení proti sesmeknuti strojku se stolu musi být jednoduché a opravdu ůčinné,

I. strojek i nadále musi jít lehce ke stolu pfišroubovat a odšroubovat, S. stůl musi míti nadále rovnou, nepoškoIrenou pracovn' plochu. Kv.

~GklflK ' 933

;

Pokojový model »ŠíDLO« Konstrukce Otakar Fencl, Klatovy. V zimní pravě

sezóně,

1ro>:J možno8t létání je omezena na minimum, věnujeme se pří­

na závody pokojových

máme k disposici

nějakou

modelt~.

Létáni s nimt Je možné všude

velkou místnost, na pr. mtubovnll-,

~m,

kde

těZocvičnu, modelář­

skou dílnu a pod. Můžete si udělat pokojový model ..Sídlo" závodního Itypu, potai&ený mi/ero/iZmem. Již z plánkU lze usoudit Jeho kvalitu. Model je celobatsový 8

minimálním použitím

!pejlí o

pniměr"

kovu.

Nemáme-li

balsu,

použijeme kulatých

lipových

1,5 mm.

Kříalo ba1sa.vé z nO!:níčků 2X2 mm. ji poněkud na s>ranu, aby model krouProfily do křídla mají zahnutý tvar žil. (ohýbat nad plamenem) a jsou z balGumový svazek je dlouhý 550 mm, sových štěpinek IX1 mm. Koncové je složen ze dvou gumiček 4X O,8 mm. obloučky jsou bambusové. Spoje lepíNatáčíme jej mimo model, pak teprve me acetonovým lepidlem, nepoužíváme vkládáme háčky. Počet obrátek musíte nití. vyzkoušet sami. Závisí na jakosti guTrup: Hlavní jeho část, sloužíci jako my, na mazáni a konečně na pevnosti nosič gumového sva2ku, je z balsy trupu. Vrtule je balsová 1 X 1 mm. 4X5 mm, k oběma koncům se zužující. Obloučky bambusové. Polepena je miLožisko je z hliníkového plechu, který krofilmem, jako všechny ostatní části sklepneme, aby byl co nejslabší Na modelu háčky na gumu použijeme ocelové struBude-li modél lehký, asi 4-6 g, buny, silné 0,5 mm. Vzpěry pro křídl" dete překVapeni pěknými výkony. jsou balsové, rozměry 2,5 X 2,5 mm. . Zdá-li se vám popisovaný model pří­ Střední je o 5 mm delší. Do trupu jsou liš pracný, pak doporučujeme postavení '.lpevněny zářezy a zalepeny. jednoduššího modelu .,Mol", jehož staKormidla jsou uložena na druhé vební plánek si můžete objednat v naší čA ;; tj trupu, na nosníku 2,5X2,5 mm. administraci za 10 Kčs. Plánek je kreslen N )~nik je vlepen do výřezu v hlavní ve skutečné velikosti, takže stavbu močásti trupu. Výškovka je lepena z baldelu provádíte přímo na plánu a ,není sových třísek 1 Xl mm. Směrovka je třeba' již nic rozkreslovat; k plánku je z bambusu o průměru 1 mm. Přilepíme přiložen i podrobný postup práce.

Zajímavý pokus brněnských modelářů s konstrukcí. nového tyPU letounů, vybavených tak zv. "korýtkovým" kří­ dlem, mají pěkné zkušenosti brněnštf modeláři, kteří si postavili první prototypy již na začátku roku. Přes nepříznivé soudy různých "sýčkti", kteM pochybovali o zdárném vÝsledku již během stavby, ukázali hned první zkušebni lety tak pěkné a spOlehlivé vÝsledký, že dnes pomalu každý modelující "Brňák" již dovede upoutaný model řídit. A jsou hrdi, že jednou, když

•

•

se vraceli ze závodů, neodolal ani pan přednosta a "zakočíroval si" přímo na nádražním nástupišti. Model je zcela miniaturní, pOháněný motorkem o obsahu pouhých 0,6 ccm. Vrtulka je tlač­ ná a běhá těsně při vnitřním okraji "korýtka". Rízeni je uspořádáno v maléplošce po levé straně modelu. PfI celostátní soutěži v Partizánském dosáhl model brněnských modelářů rychlosti asi 45 km v hodině. '

,

"25

210

•

.1ÓO

,

650

934

J. MRAzEK Mo~nd, ~e

orqani3m4,

živačichťt.

plyn života. Ano, teprve

ktJSli~,

nějaké

mystické poJedndn',

o ne;běžněj~im prvku v chemii, o nejroz~ífeněj§ím prvku na zem-

ském povrchu a o prvku, kterfj se -

E. BURES

název tohoto ?Jlánku bud. zdán', že jde o

a zatím ,e dočtete ~em8kých

+

zúčastnf

tak

a r08tlin, že byl

později

~znamným ,~m

podflem v žívati} po-

obievitelem nazván ,,zotum"

dostal tento plyn své druhé, dnes

běžné

iménó -

oxygenium.

°

nemuzeme postihnout). Zivočlchové také 'potřebují mít dostateJ{ energie, aby se mohli pohybovat a udržovat svou tě­ lesnou teplotu. Proto spalují ve svém těle různé látky, aby si tak potřebnou energii uvolnili. A že ke každému spalování je potřeba kyslíku, je na bíle dni. Tento kyslík si organismus obstarává z jeho zásobárny - ze vzduchu dýchánÍJn. Po chemické stránce je pro-

ces DÝCKANJ

pokus.

se ovšem oeslučují jen ty látky, jež hoří velmi snadno (fosfor, vodík, parafin či stearin svíčky atd.), nýbrž i jiné; jež se okysličují méně snadněji (kovy). Tak na příklad železo se oxyduje velmi pomalu, ale za normální teploty za pří­ tomnosti nepatrného množství vodní páry (rezavění). kdežto jiný kov, rtuť. je třeba předem zahřát asi na teplotu 5000 C.

V CD! VLASTNI ZALEZl OTRAVA KYSLlCNlKEM UHEL_ IATÝM

a protože jsme lIe zatím o tom v MT

. Protože Jsme jedl\ou, a to s jiného hlediska, kysliku v MT psali, najděte . si z minulého (III.) ročníku číslo 26, str. 51'7. Zopakujte si alespoň v duchu všechny ty pokusy. jež jsme vám uvedli, co jsme si tehdy o hořeni řekli: K oř e n i Je p rud k á o x y d a c e z a v tvoj e tep I a i s v ě tl a, t. j. hořlavina se slučuje s kyslíkem na rozmanité oxydačni produkty. Na takové kysličníky

Lavoisierův

pfeJel ua baemoglobln, pozbyly zároveň své Ja.sni rervené barvy a jsou unášeny krevnfm proudem zPět do plic, aby se znova okYBIlčUy, a aby se eelý pochod opakovaL Protože se nás Jeden čtenář zeptal,

.

Tato

oxydace rtuti je pro kyslík zvláště významná, neboť Lavoisier na jejím základě vysvětlil funkci kyslíku v přírodě. Jeho pokus jistě znáte: Kři­ vuli, do které nalil rtuť a jejíž hrdlo ponořil rovně do rtuti, zahříval dvanáct dni nepřetržitě. Rtuť Vlčala reagovat s kyslíkem, pokrývala se znenáhla vrstvou kysličníku rtutnatého (BgO) - červeným precipltátem. Kyslík ze vzduchu, uzavřeného rtutí, se spotřeboval. A již tehdy Lavolsier narazil na důležitou funkci kyslíku pro život. Zjistil. že každý živočich hyne, dostane-ll lIe do atmosféry, kde kyslík je spálen nebo jinak odstraněn. PROC JE KYSLlK DůLEZITÝ PRO NAS ZlVOT? Rekli jsme si, ~e při boření vzniká teplo, UVOlňuje se energie. Je-li hořeni prudk6, jsou látky reakci rozžhaveny, takže mohou svítit (uhlí v kamnech. hoření železa v čistém kyslíku). Jestliže probfhl\ proces pomaleji, pak je vfvin tepla pomalejší (při rezavění se železo ohřívá, i když tuto změnu teplO"

asi takový: Nassátý vzduch přichází průduškami do plicních komůrek alveol. jejichž stěny jsou velmi tenké, takže molekuly kyslíku mohou snadno prOlJifundovat do krve. Krev, jak víme, se skládá z krevní tekutiny, v níž plavou různá tělíska buňky. zvané krvinky. Z nich červené krvinky mají právě za úkol roznášet kyslík po těle. Obsahují totiž barvívo haemoglobin, jež dodává krvi jeho rudou barvu. To se snadno f přebytku kyslíku oxyduje na oxyhaemoglobin a naopak, jakmile ně­ kde množství kyslíku klesne, oxyhaemoglobin se ho milerád zbaví, zredukuje se zpět haemoglobin. Funguje tedy toto barvivo jako přenašeč kyslíku, je to lodička. ve které je kyslík převezen pohodlně až ke spalovacímu motoru - do svalů. Tam je totiž krví zanesena potrava převážně ve formě glukosy (hroznového cukru - CeK,,06), kterou z našeho oběda připravílo zažívací ústrOjí, a ta- pak ve svalu pomalu .. shoří" na kysličník' uhličitý a vodu. CoH"O.

+6

O,

-~

6 CO.

+

zmínili Jen velmi málo. využijeme této příležitosti, abychom sl celou otázku osvětlili. Jak nám ze strukturního vzorce snadno vyplyne. je kysličník uhelnatý - CO - nenasycený plyn, to znamená, že má silnou tendenci vytvořit pevnou vazbu ještě s nějakým volntm partnerem, který se rovněž snadno slučuje. Proto přijde-li do styku s červe­ nými krvink~mi, kysličník uhelnatý vytvoři s haemoglobinem karboxyhaemoglobin. Karboxyhaemoglobin je jah',dově červená sraženina, jež na rOZl 1 od oxyhaemoglobinu je velmi stá.lá. Tak tedy při otravě kysličníkem uhelnatým se vlastně znehodnocu.1í červené krvinky a postižený se nejen udusí nedostatkem kyslíku (netvoří se žádný oxyhaemoglobin). ale kromě toho je zbaven možnosti dýchat, když již kysličník uhelnatý v atmosféře není, a otrávený je ještě živý. Zbylo-li ještě menší množství neotrávených krvinek, lze ta- ' kového člověka zachránit jedině. je-li mu vháněn do plic čistý kyslík a vyměněním krve transfusí. při vdechu

při

t

výdechu

CO~+Ha-

6 H,O

Energie, jež se při tomto spaluvání vyvíne, slouží jednak k pohybu. jednak k ohříváni těla na správnou teplotu. Spalné produkty, kysličník uhličitý a voda, musí být po reakci odvedeny z tě­ la ven. O vodu se příliš starat nemusÍme. Přejde do krve a odtud je z těla odvedena potem. močf nebo parami při dýchání. Rovněž kysličník uhličitý je jednoduše z těla odveden. Jak víme z čísla 44-45, je rozpustný ve vodě a tudíž i v krvi. V plicíCh pak, kam je krví zanesen, prodifunduje do alveol, odkud je při výdechu vypuzen z těla ven. Přesvědčíme se o tom pokusem, který jsme uvedli v čísle 44-45.

Funkce kyslíku v

těle.

Z tohb, co jsme sl zde řekli. vidíme tedy nejen, proč je kyslík pro život člo­ ' věka tak důležitý, nýbrž přímo, jak je Cervené krvinky, když se ve svalech do chemismu našeho organismu zapojen. zbavily svého nákladu, oxyhaemoglobin

~ECHHIK

:l35

Detekci obstarává mřížkový kondensátor C. = 100 pF a svod R, = MOjO,25 W. Stínící mřížka detekční elektronky je napájena z pólu anodového napětí přes odpor Ra 1 MO[O,25 W a blokována na katodu kapacitou C 5 = 10 nF čili 10.000 pF. V anodovém obvodu je odpor R. = 5 kOl 0,25 W, zastupující vf tlumivku spolu s kapacitou Cu = 100 pF, která odvádí zbytek vysokých kmitočtů na kostru. V serli s R. je anodový vazební odpor R. = 200 kO /O,5 W. Napájeni anody se děje přes filtrační odpor Rs = 30 kO /O,5 W s kapacitou C7 = 0,5 - 1 MF, aby se pokud možno odstranilo bručen!. Vazbu s následující elektronkou nízkofrekvenční obstarává kondensátor C. 5 nF. Větší hodncta není nutná, protože ve sluchátku stejně "n"vychutnáme" basy, ale ochotně přenáŠí bručen!. Předpětl vzniká v kathodě na odporu R7 = 800 ohmů /O ,5 W, přemostěném kapacitou Co 10 MF, elektrolyt malých rozměrů Mřížkový odpor Ra = 800 kO /O,25 W. A7. posud je zapojení běž­ né ' a obdobné přijimači Sonoreta. ' V anodovém obvc:"ďu koncové elektronky není však za"ojen výstupní transformátor a dynamik, nýbrž sluchátka. Anodový proud teče odporem Rs 15 kOll W a tónová složka se odvádí do sluchitkových zdířek přes kondensátory isolačnl C tc a C,.' každý po 30-50 nF. Tyto kondensátory jsou bezpOdmínečně nutné, protož~ oddělují sluchátka od síťového naI=ět!. Máme-ll sluchátka na hlavě (nebo krystalové sluchátko v uChu), může v případě porušeni Isolace přívodní šňůry nastat styk s kovem sluchátek a část síťového napětí taK projde do hlavy. Kdybychom se pak rukou dotkli uzemněného vodiče, na př. ústředního topení, plynovodu a pod., nebo kdybychom jen stát na vodivé podlaze, zvláště betonové v píizemí, hrozí nám nebezpečí úrazu. ba i smrti, nejsou-li sluchátka 0"1 síťového napětí odd ě­ lena! Kondensátor Cit' = 1 nF slouží k uzávěru výstupu pro zbytky vysokých «mitočtů a .současně snižuje jako tónová clona přebytek vysokých tónů v reprodukci.

+

=

=

=

V Mladém techniku bylo již popsáno ně­ kolik malých radio přístrojů - ale to, co vám předkládáme dnes. je určitě nejroenš!. Jde totiž o kapesní dvouelektronkový sitový přijimač rozměrů jen 7XI0 cm a 5,5 cm hluboký I Ovšem - je v tom malý háček, dokonce dva : jednak přijimač neobsahuje reproduktor. takže k poslechu musime používat sluchátek , a za druhé síťový transformátor není umístěn ve skřínce přijima­ če. ale v krabičce, na montované přímo u siťové zástrčky . a spojen s přístrojem tří­ pramennou šňůrou. Ale ostatní je opravdu v přístroji všechno. ladicí a reakční kondensátor, cívka pro středovlnný rozsah, dvě elektronky. vazební a filtrační odpory a kondensátory , selenový usměrňovač a ostatní součástky - ba i antena, která visí z při­ jimače ve_tormě jednopramenného kablíku. Ale musime ~ vzít pěkně po pořádku'. Je to běžná .,dvojka" se zpětnou vazbou a nizkofrekvenčním, odporově vázaným stupněm. Ladicí obvod 1e jen středovlnny,

troj

protože musíme velmI šetNt místem. Proto je i za ladici kondensátor použito druhu s pevným dielektrikem, stejně jako k ří­ zeni zpětné vazby. Citlivost přijimače vzhledem k poslechu na sluchátka je tak veliká, že dovolí 'na 1 a '>ío m dlouhou "antenu", zachytit nejen naše blfzké vysilače ale i stanice zahraniční, zvláště večer. Antenní kablík - jak je to nutné u všech "unlversálů" je oddělen kondensátorem C, od síťového napětí, které panuje na kostře pří­ stroje, a současně Obstarává kapacitní vazbu anteny s laděným obvodem. C, má kapacitu 30 pF. Laděný obvod má dvě cívky, ladití z vysokofrekvenčního lanka a reakční z plnéhO isolovaného drátu, se společným železovým jádrem. Ladicí kondensátor C2 i reakční C s mají 500 pF a jsou s pertinaxovým dielektrikem. Obě elektronky V, a V 2 jsou stejné, vojenSké pentody RV 12 P 2000. V přístroji je použito některých hodnot součástek ze Sonorety a také zapojeni, je velmi příbuzné.

obráběni VRTAfx."A. RAQI4/..Ní (KmOl.QvAl

=

Pokračování

příště.

· VRTAČKY SVATOPLUK REKTORYS Ručni

vrtačky nejčastěji pOháněné elektromotorkem, se užívají hlavně při montážích. Bývají vysokootáčkové, jednoduché konstrukce, pistolovitého tvaru. Odpadá u nich mechanismus pro pohyb do záběru, tento pohyb se děje přitlačením celé vrtač­ ky. Elektromotorek a celý ostatní mechanismus bývá celý zakryt krytem, váha jejich se pohybu.le kolem několika kg.

RADIALNl lKRlDLOV8) VRTACK)'

----.--------I®

B

'~'ttHHIK

Je-li předmět, do kterého vrtáme otvory, velký a těžký. obtížně se ukládá dQ správné polOhy pod vřeteno (těžko se centruje). U pevnéhO vřetene se tak mús! dít ppsouváním celého břemene, což je zdlouhavé. Proto vrtáme díry do velkých břemen t'll
CENíK PLÁNKO TÝDENíKU ELEKTRICK1> GRAMOFON zkonstruoval pro naše čtenáře Zdeněk Skoda. Plánek, který vyjde v těch­ to dnech, obsahuje nAvod ke stavbě elektrického motoru a kry~lové přenosky. Plánek ke stavbě sRnnky byl uveřejněn v čís. 45 MT. Při stavbě prototypu se IIonstruktér ří­ dU zásadou, aby vešhré součástky, potřebné ke st .. vbě, byly k dostání. V dohledné době bude také prodávána v prodejně pro mládež n. p. Elektra v Praze II, J1ndřlšská ul. 12, stavebnice tohoto gramofonu. Cena plánku Kčs 25.-. OKRUZNJ PILA pro dUny modelář­ Ských a technických kroužků, je naši novou konstrukci. Je na ni možno zhotovovat pHřezy se 450 seAlkmenlm. Konstrukce pily je dře­ věná. prť1měr plly CC& 15 cm. Pohon elektromotorkem ks. Konstruktér Jan TUscany. Cena plánku o šesti Ustech Kčs 45.-.

'I.

libl...!.! IIRIIBIIIV. ' J.1lD u--,. UPt.DY I

PION1>R, mode! větroně o rozpětl křldel 160 cm. Je určen pfedevllln pro pokročile]š! modeláře (ll. stupně). Mil velmi dobré letové vlastnosti a je stavěn podle proposl~ FAl. takže le možno se s ním ~ú­ častnlt všech soutěži . Konstr, V. Prochilzka cena plánku Kčs IS.-. BUKANYR, mode' letadla s motprovým pohonem - de tona čni motorek do obs. 2 ('cm. Model le vellnl vhodný pro začátečnlky motoráře. Rozpěti klldel 125~ mm. Konstr V. Flelssl~ Cena pilin ku Kčs 15.-. PRO PIONYRSK2 SKUPINY a pro všechny. ktell hodlajl strávit pfl!ti prllzdn!ny v ptlrodě pod stany, jsou určeny plánky dvou typů stanů. Jsou v nich podrobně uvedeny stři­ hy, mlry a zpŮSOb ~itl. Oba plány nakreslil Jlt! Dvořák. Stan "Jehlan" . cena plánku 16 Stan .. Ačko", cena plánku 15

Kčs. Kčs

pASOVA PILA bude spolu s okružnl pilou vhodně doplňovat zařlzenl naši dUny. Oložné 1esky pily je rovněž zatlzenll na .Ikmé řezy . Pás pily je možno měnit (nejmenš! šlře 3 mm) Možno použit stejného mo· torku, jako u okružnl pily. Konstr. Jan Tuscany Cena plánku Kčs 30.-

NANUK. Dvousedadlový kajak pevné konstrukce z dosažitelného mate· riálu . Stavba je velmi jednoduchá a snadná. V pIlinu jsou zakreslenY pŽ'epážky lodě ve skutečné ·velikosti a uveden podrobný postup stavby takže je možno kajak zhotovit bě · hem 14 dnů. Cena plánu i s ná . vodem 15 Kčs

rATRAPLAN - SPORT, model zllvodního automobilu, který na jarnim PVV při předváděni dosahoval s benzinovým motorkem obs. 10 ccm rychlosti přes ">0 km/hod. Konstruktér V. Procházka. Cena plánku Kčs 15

pREHLED SvETOVYCH MODELO 1. dU: Větroně. NáA známý mode · lát Prochtlzka vybral 82 nejlepších modelů sezóny 1949. Ve sbírce jsou modely sovětské. maďarské. polské. Italské, švý~arské, finské, dánské, franCouzské, angUclr.é a j. včetně třl úspěšnýCh modelů z našich zá· vodů vyobrazeny v nárysu. pťldo· rysu I bokorysu s udáním všech rozměrů a použitých prof1lů. Při­ ručka je ůčlnným pomocnlkem přl samostatné konstrukci modelť1 vět­ roně Cena pNručky 1e 20 Kčs.

iKODA - SPORT l1a2, model úspěš­ ného československého sportovního vozu, který je na rozdll od Tatraplanu stavěn na motorky o menším obsahu 5-8 ccm Konstr. V. Procházka. cena plánku Kčs 15.-.

'

Všechny plánky, uvedené v tomto cent"u, vám dodá nate administrace v Praze ll, Panská 8. Objednávku proveďte tak, te na bianco 8lazenku napMete číslo $ekového účtu - 7520*8 - a název Mladá fronta - Mladý technik. Na zadní stranu, do části označen~ ,,8loteWca", napište název plánku, který objednáváte (na pf. "Tři h,elikoptery", ,,zetor" a pod.J. Jakmile administrace obdr.lli pOUkázanou částku, I/:~le vám plánky bez jakékoliv další objednávky. Jedin~ tímto ::pťt.sobem budete mít zaručeno včasné dodání plánkll.

Prosíme čtenáře, kteří chtějí uveřejnit v rubrice "Radíme si" své nabldky aby je psali l!Xlkud možno strojem nebo hůlkovým písmem na koresponden6ní lístek. Oznámení nesmi.být delší než na pět řádek korespondenčního lístku i s úplnou adresou. Nabídky delší a nečítelné neotískneme. • PotřebUji nutně 2 elektronky RV2 4P700 1\ RV2 P800; M. Bajer, Třebíč II, Revolučnl tř. 454, p. Třebíč II • P9třebuji neonovou doutnavku Phil1ps na 120 V, selen. usměrňovač 120 v.. a knihu od Ing. Pacáka: Praktická škola radioteChniky; V. Rafaj, Sanov 244. p . Hrabětice, okr. Mikulov na Mor. • PotřebUji příručku k fotografováni od K. Andrllka: Fotografie, určité množstvl leteckého materiálu (překližku 0,4 mm, hlavně žebra), detonačn~ motorek o obs. 1,S-3 ccm, "Iebo plánek s návodem; M. Lehotský, Hevlín nad Dyji Č. 91 u Mikulova. Morava . • Mám stator k dynámu 6 V, 3 W, stabilisátor Philips C-6-B41-7B2, skřlnku na Sonoretu U21. vzduchový ladld kondensátor 500 pF (staršl typ), el motorek 28/P4, krystalový detektor. cyklistické kožené brýle, časopis Světové vynlllezy a objevy r. 1948, potřebUji elektronku RV2 4P700. zpětno­ vazebnl kondensátor 500 pi' a sluchátka 2-4000 ohmů; P. Pobanka. Jihlava, Rooseveltova 9. • Za elektrickou přenosku na gramofon dám 1 pár radiosluchátek, 1 min. el. zvonek, reflektor na kolo; L. POdstatný, Debř 192. Ml. Boleslav 1. • Potřebuji ihned 1. a 2. roč. Mladého technika , ůplný, pokud možno 1 s románem Kosmické zrcadlo; M. Vondráček, J. Hradec, internátnl středisko eSA . • Mám balsu, potřebUji jehlové pllníčky; J. Daněk, Louny 82. • Mám 12 ročnlků Radiolaboratoře a třl ročníky Radioamatéra, potřebUji sltový transformátor pro radio a kulatou stupnici .pro radio, transformátor na 8 až 12 V anebo 3-5-8 V; B. Lánský, Tetin, p. MIletln, okr. Hoflce v POdkrkonošl. • PotřebUji jakýkoliv motorek na 220 V, i porouchaný, mám radiosluchátka 2X 2000 ohmů, autostěráček na 12 V bez stěracího zařízení , vypinač k radiu; J. Koneč­ ný, Zhoř, p. Lomnice u Tišnova . • Mám detonačnl motorek Boru, přlpadně vyměnlm za Super Atom; P. Bubla, Dušnlky 106 u Prahy. • Mám zařlzenl chemické laboratoře a různé radiosoučástky. seznam pošlu; J. Wolf, Kolln II, Stalingradská 215. • Potřebuji detonačnl motorek do obsahu 3 ccm, nejraději Super Atom, větší mno!stvl překližky O,S-1-l,5 mm silné, 3 lepši plány modeld le-

tadel., na pohon motorkem a 3 plány letadel na pohon gUmou; J • Valóušek, Znojmo, Stojanova 1. • Vyměním kuličKová ložiska a vnějši Pf 20X52 - 25X52 - 30X62 mm, dvouřadové vý25X52 ' - 40X80 mm a válečkové 25X62 mm za elektrický motorek k pOhonu elektrického vláčku; B Zdráhat, Petřvald 408, Slezsko. • Mám elektrickou lupenkovou pilkU na 220 V. potřebuji benzinový motorek, nejraději o obsahu 6 ccm, v chodu : Miloslav Januška, Holešov, Rudé armády 929 . • Mám 3X RV~ 4P700. reprOd. dyn. J?r 12 cm, bez trafa, tank. sluchátka; -Z. Vrdlovec, Ružomberok, vyšší průmyslová škola. • Potřebuj! nutně transceiver K"dlk a elektronky RV2 4P45, mám více RVI! P4000 a 2X RD12Ta, RG12D60, seleny 120 V, 30 mA, akumul. 4 V . k\.\prol( 24 V, 1,5 A, Greaetzovo zap. kond. 110 pF s přeVOdem 1 :50. 2X mlnlat. akum. 1,5 V, 1 A; B Prť1cha, VOlyně, Resslova 440 SPS. • PotřebUji starší graO'lomotorek 220 V. třeba s menši Chybou, vyměnlm ER4 za RV2 4P700 nebo RE134; E. Kulhavý. Cvikov. Komenského . • Potřebuji krystalová 1;luchlltka nebo vyměnlm za novou tornu ; J. Hyž(lal, Vrchoslavice 35, p. Němčice n. H . • Potřebuji horské slunko, případně vyměnlm za n\zné radlQSóučástky; T. Gažo, st. gymnasium, Trnava, Hollěho 2, Slovensko. • Potřebuji nutně detonační Plotorek do obs. 10 ccm, za který dám výměnou 2)( elektronky ltV12 P2000. nové, 1 pár radiosluchátek, chromovanou lampu zn ,.Dlllmon· na kolO a dynamo 6 V zn. Bosch, tél!. na kolo : D. KotuJe Kroměřl~, Bfezinova 25. • Hledám ttecl nebo frlkčn! 'Převod nebo T-převod; A. Dvořák, Jevlčko, V. Okru žni 214 . • potřebuji pllm na větroně "Kondor" a časopis Mll\dý konstruktér č . 2.3-30; J. Dedek, Tfebovlce ve Sl., Bezručova 258. • Potřel>ujl 4 disky 13antl\m 16X4, I jednotlivě; K. Ton, Smečno 228. • Mám lampu k motocyklu, patentní Aroubovák a 1 amplion k radiu, nebo vyměqím /la 2 kola ~antam 16X4: Jo. HOláček, Brtev .3, p, Lázně 13i!lohrad. • Mám citlivý mlkr'o fon, knihy technické, zábavné, potřebuj! rozné zábavné časopisy; J. Jlrátko, Slapanlce u Brna, ul. MaUnovskéhO Č. 62. vnitřní kyvně

~:

•

• Marri""'e1" 'llY2 4P700. !;Iomác! telefony a ' jiné věci, potřebuji 2 elektronky RV12 P!OQQ...!! Pr ' a ,· cm J;eproduktor magnetický; R. Buran, Surany Slovensko: ~ám reproauktor 200 mm, elektronky EBL21, 3X EF22, otočný konderiSlt'OOF s pertinax., 500 pF, detektor, krystalovou staničku a sluchátka, 2X-'4UGG ' OHM; M . Zvada, št. gymnaslUm v Lipt. Sv. l\IJilrnláši. • Mám novou EFMll, stavebnici Zetora s mot. 28, P4, uhl. převog, stavebnici letadla na gumu Sokol, model záv. větroně Káně, pOŠkoZE:ný, V. roč. čas. Vpřed i s romány, strojek na broky diabolky 4,5 mlD bez jehly, potřebUji dobré RV12 P2000, letovac! pastu, voltme,tr 1-250-300 V; J. Procházka, Svobpdná Ves 31, p. Zehušice u Cáslavě. . ' PotřebUji výstupní trafo 10-15.000 ohmú-2,5 ohmu, lampu ECH3, ' gramotanier, lampu E.BLl, RV12 PI0, EF22, odpory, kondensátory, knihy: Ceskoslov. radiopřijimače, Nečásek : Radiotechnika do kapsy, Trůneček: Radiotechnika od A do Z , mám lampy RV2 PBOO, RL2T2 i VCLll .a jiné součás}ky ; !ll. Kováč , prlemyslná škola, Ban. Bystrica. • Mam vlnový pro 6 pol., cívky KV, c.hassiš J prO 2-4 el. př .. · chassis .,Sonoreta", různá ozubená korečka; R , Plánička , Přerov 1'0, Domov mladých energetiků. • Máme -dynamo 24 V /70 A při 4000--6000 otáčkách, I krátkovlnnou vysllacl antenu , cívku Pala fer 6324, elektronky A410, A4'09, A425, elektrolyty. 1 ,uF· a 0,1 uF, 2X 4 uF . trafo. 1.:5, startovací pistoli, 2 vyplnače 40 V/25 A, elektriCký zámek na 20 V, reostat 0-30 ohmů a rotor- na max . 30 V; Gross a Kanktlík, Plzeň, Cechova 104 . • Mám stav. 1 ~1. přijimač ' komplet, usměrňovač E05350 , detektor, sirutor, JéOstru- na odlaďovač, škálu 170 X120 .mm; R Mikulec, Přerov 10. Domo mladycll energetiků . • potřebuji T-převod k monopostu a odlitek n'a Ilenzinoyý "\otor. ~10 ccm, pokud možno i s I?lánkem; ~. Zapletal, KOjetln, Tyršova 964 . • Mám zachovalé ročmky Junácl, vpřed Č. 1-46, Vpřed roč . V. Č . 1-48, které vyměním za ročník "Objevy techniky" a 1. roč . "Mladý technik"; M. Hlubek , Bardě­ jov , gymnasium . • Mám radiolampy: bateriové .DGI07, HP4101. na slť AF2; M. Zdařil, žák IV. tř. stí'. školy, Velký Újezd . • Mám el. gramomotor synchronn! na 220 V, talíř', magnet , přenosku a osvětlovacl žárovku 6 V, vše na desce 430 X430 mm , a 20 desek, potřebuji "Sonoretu"; E. Svec, Velké Březno u Ústí n. L. • Mám schemata. továrnlch přijimačů, jednoťlivě; O. Kresta, Ostrava-Vítkovice, Moskevská 3. • Mám kruhové logaritmiCké prav!tko "Loga· rex 15"; J. Kovář, Sumperk, průmyslová škola. • Mám několik ročníků "Vpřed", potřebuji nový primárnl řetěz na Jawu-RoQot; M. Beneš, Ostrava I , Verdunská 23 , • Potřebuji 2 elektronky RV 12 P200, výměnou dám různý radiomateriál, na př. elektronky UCH21 a RV2 4P700 a jiné; Jan Hrzebawetzký , sanatorium Paseka na ,Moravě I, 6. • Mám nová řidítka, pevné trojkolečko, klínový převod­ nlk, knihu Malý Edison, 8 kusů kul ložisek o i?r 1,5 cm; M. Zouhar, Brno 14, Tišnovská 136. • potřebuji' 1 detonační motorek o obsahu - I, 1,8 nebo 2 ccm ; př!ručku k fotografování "Fotografie" od Ing. K. Andrlíka, potřebuji 1 vrtuli na letadélko; Milan Lehotský, Hevlín n. Dyji, okr. Mikulov, Morava . • Mám kompletní staVebnici "Sonoreta" , UCH21, knihy Mladý konstruktér č. 1. Radiotechnika. elektronku P424 , R. Mareček , Pře rov 10, Domov mladých energetiků . • Mám skoro nové tachometry na kolo: jeden na měření rychlosti i IcUometrů, druhý malý na počítán! kilometrů, potřebuji detonační motorek 1-4 ccm (nejraději novýi'; Milan Koukola , BrnoSlatina, Tuřanka č 40: • Za knihu "praktická škola radiotechniky" od Ing. Pacáka - dám "Elektrotechniku" od Ing. Z. Holuba a ,,Fotografie" od Ing. K. Andrlíka, potřebuji dvoulampovku na proUd: B. Babiak , uč . domov, Podbrezová-Plesok . • Mám dobrá sluchátkn zn. " NK" 2000 ohmú; Richard Vaníček , ChvalčDva Lhota 169, p. Bystři­ ce p : Hostýnem. ~ Za elektromotorek (220 V) ' <' ·nebo % HP, nebo ' za jakýkoliv deto"ační nebo. benzinový motorek dám zachovalou neapolS'kou mandolinu, potřebuji 1. ročníK MT: Ivo Serba, Velká n. V . • PotřebUji duralové • ráfky na kolo : Tvo Serba, Velká n. V ., Lán 432. • Mám busolu, neúplné ' ročníky .. Radiolaboratoře", sluchátl<;a 20QO' ohmů , krystalkU s detektorem , L roč. čas. MT, kopacl míč; V, .Weber, Brno 28, Hřbitovn! 19a • Mám elektronku RV12 P2000, ze\:lni hlavu ze záv. kola, 1 pár slúchátek 10.00 ohmů, 1 motorek-220- -V:, 600 ot. /min., potřebuji det.:mační motorek od 1 do 3 cem; L. Mindl, Brno 28 , Hejdukova 5. • Mám elektromotor 28 P/4, Fotocelu, žárovku 100 W , 125 V, do 16 mm a různé součástky na 8 , až 16 mm promltačku , potřebUji přehazovačku _ na kolo; Karol Spusta, Bratislava. Mestská 6. • Mám nové DF. DAC2L ECH, EBL, UBL, UCH21, EF22. EM, EFM. AZll, AF7, ADl, starší ACHl . RGN1503, UYIN, RV2 P800, Krlstal Mikro " Ronette". žhavlcl trafo 2 X 6, 3 V 10,5 A, výst. trafo pro P2000, dynamoinduktor 220 V, potřebUji repro i?r 12, 16 cm , duál Philips, DCR. OK , DL, DLL, DDDll, 21 25: K. Navrátil, Střelice u Brna 199. • Mám 5X A442, 2X RE134, KCl , E443. RGN3, elektroměr na 220 V, stř. dynamik 20 cm s výstup. , novou ruční navíječku na trafa s počitadlem , nfr trafa, růz. bloky 0,1-2 uF aj., potřebuji selen. I!směrňovač 12 V, 5-10 A velké síť. trafo s vývody 2, 2.5. 4, 6, 8, 10, 12, 16. 24 V, 6 A. trafoplechy tvaru EI 45 cm 2 s velkým okénkem , voltmetr na střídavý proud C-50-500 V. i?r 10 mm, do desky ; Karel Cohlar, Trolanovlce Č. 11, P Frenštát p. R . • Mám benzinový motorek Bora 2,5 ccm s př!slušenstvím a auto dynamo 6 V: J. Skopalik, Záhllnlce 21 • Nutně potřebuji letecký motorek Super-Atom 1,8 ccm, přlpadně většf nebo menší obsah, mám menší fotografický aparát zn. Kola-Dlar 4X4 s menši z~vadou , hrající kompletn! krystalovou staničku I se sluchátky 4000 ohmů , kompas na ruku, menši ruční brusku: S. Novák , StOdůlky u Prahy 446. poš. l'te ooryje . • Mám vyřezávací pilky lupenkové ; J. Pilař KarI. VaryRybáře . Masary.kQva 90 . • Mám odlitek na benZinový motor BO'ra 5,1 cCm i s plánkem, dále mám tato lI!sla MT, r . III. : 1-12, 18, 23, 26 p otřebuji detonační motore k o obsahu 3 ccm, nebo el. motor 28'IP4. Hecl přeVOd a k01a na monopost; L, Valachovič, Kúty č. 521, E:ovensko. • Mám tiskárničku Mel'kur většl velikost, Orlovy př!­ rUČky : Rovinná geometrie, prostorová geometrie a kužel. integrální po č et . mechanika, ~ritm e tik a , modernf fYSika slovník ciz!ch slov, XXIJ· roč. čas. Letectv!, potře buji kufříkOVý gramofon, dobře hrající; Z. Kubík, Bródek II Př ., Havličkova 364 • PotřebUji amatérský sous truh, délka s!ln1 asi 500 mm , i trochu pOŠkozený, a 4 kola s gum ovymi pneumghkaml, asi 1>" 80 na Tatraplan ; J. Navara , Stlchovice - 138. p Mostkovice u Prostěj ova . • Potřebuj i nutně klikOVý hř!del, ~ o j nici, ocelovou vložku a plst do motorku ,.Letmo 3 ccm", plán na letadlo Plpe r , mám čas. Civilní )~tectvl a Letectví letecké pře­ \
M au

y

I

,

BO ~EiSTe A PLlSKANIC prokttck6 dOmskt kozoěk,. JIm. d-osta t.-4" i z O sob." I.

PRIJOTE Sl VYBRAT V PRODEJNÁCH

. m

zlskajl srdce malých I velkých

Sloutlme potkbám na!eho loutkáfstvl a vybavlme dokonale kafdé loutkové- divadlo. Máme maňásky, lavanky , závěsné loutky vysoké v ýtvarné hQdnoty, rekvlslty, kon~trukce, dekorace ~td .

Napltte nam, sdělte nám Ivé pfém, pf II ďte k nám. Pomůžeme radou I skutkem, zašleme ldarma obrázkový cenlk.

e cnn I k. "clenU pro techmckou v'tchovu. "dAv! Cesloslovensk~ :t'.~:l.L m.", ,,, dt 'á.out Redakce Praha II StěpánsU 61 lelelon 275-34 Admtnlstrace

Za rea.ke' odpovldá red Oldřich Pěta

• Jh .1; : , '~.. " . t: i\ . • VCO, tlel1 ~elreo Ki:lW Lv uloO l j Praha II Panská g (eleloo 241~1 Mladt lechni~ VJ'

eMzl kafdt Dálek cena lednoho _vtisku Kč, 5 ' otedDlatné oa rok 250 Kfs na piU r.oku 125 Kčs Očel Došto,nl spořlteluy 7520·8 NoylnovA sazba povolena ytměrem led. oošt , Praze. č- I a-Gre 23n-OB dohl. DO!!t. Ilřad Praha 022. Zl Důvodllolt • prA,o el4nk6 • obr4zkO ručl autor_ Toto člllo "Ilo 24. XI. 1950.

I

V

HI.UBIN~t:H

Ce8ta do hlubin Zemi! je neuskutečnitelnou lantasif. Nenl molno 8e8toupit do hlubin Zem~ jfcnem vyhaslé 8opky, jak o tom pUe Julius Verne ve 8V~ knize "Ce8ta do 8tl'nd" Zem!?'. Jil docela v malé hloubce je j'cen ucpán vyhaslou láv.ou a l.amen'm. 1 kdyby byl j{cen volný, brzy by 8e ceStovatel zastavil pro 8tále vzril8taj{c{ Idr. V hloubce S,5 km by bylo tepleji ne.f v poult;, rozpálené 8luncem. Vejce, které by 8i s 8ebou vzal ce8tovatel do bra!ny, by 8e pfi té teploU uvai'ilo. Ce8t()'vatel by .mU8ei m't zvlá!tni, um~le chlazeny oblek. Takové oteplenI Je molno pOlorovat v dolech. Clm hlouběji ·do Země, tlm Je tepleJL V hloubce 1000 m se hornlcl pOlévajl studenou vodou, aby se Jim pt(jemnějl pracovalo. pfltom nemA vl\bec II\dnt vliv na teplo zeměpisná poloha: v lachtAch v troplcktch stAtech je stejné teplo, Jako v nejsevemějllch lacMách polArnlch. MUenlm teplOty v rbntch 'hloubkAch bylo zjUtěno, le JI rychle pflbývA směrem doll\. Nejvhodnějll zp6sob k takovtm měřenlm jsou hlubtnné vrty. V aoullasné dob i! neJvětllch hloubek dosahujI vrty naftové, kter' jdou aI do pětl kilometrl\. V některtch ptlpadech dlabe se zemIkA kl\ra vellktm dlAtem, spoulti!ntm do Jámy na ocelovém lani!. Caltějl se vlak ,provrtAvajl kamenné vrstvy otAlltytm válcem I ocelovtch trubek. Na spodnl konec je nanzena ocelovA prstencovltA ..korunka", do nll jsou zalazeny diamanty, jimi se poddA I ta nejtvrdll hornina, kterou nelze prodlabat ládntm ocelovtm dlátem. Korunka se otAllI a prořezAvá v lemsktch vrstvách Itěr­ blnu. do které se pomalu spouUI vrták. A uvnitř válce vyrbtA sloupec vytezant I hornin, tak zv...jAdro". poplant zpl\sob vlak má jeden vellkt nedostatek: II otAllenl korunkou vrtaclho zaHzenl je nutno ' tolllt tUktm sloupcem trubtc. dloubtm stovky aI tlslce metri. Tlm se IbYtellně ztr~cl mnoho enerltle. p'ltom se ni!kdY pokrou" a zlámou trubice. Inlenffl a vynAlezcl vlech stAt1\ dlouho hledall IP680b, Jak se Ibavlt zmlni!n~ch nedoatatk6. AI ve dvacátfch létech naleho Itoletl vynalezl mladt sovi!tskt Inlentr (nynl doplsu!lcl Illen Akademie vi!d SSSR) M. A. KapelJulntkov p<,zoruhodnou turbinovou vrtallku. Základnl myllenka' tohoto vynálezu je docela prostá: motor, otAllejlcl korunkru. je přenesen na dno vrtu. le to malA vodnl turblnk~ roztAllenA tlakem VOdy padajl~1 svrchu. ' Pti pronikáni do nitra Zemi! v hluboktch vrtech zjlstlll ,eolnKové, le při sestoupenI o 3~3 metry ntll se teplota o jeden stu118ň. Na mnohtch mlstech pronlleajl Z nitra Zemi! horké »lyny a pAry. z krAter1\ sopek se vylévá vfelA lAva. horké prameny tryskaJI ve formě lII'e .lzlr1\ ••• laká je tedy asl teplota uvnltf Země' lestUle při sestoupeni o S~3 metry se teplota zvtn o jeden stupeň. potom v hloubce 1000 km by hmota Zemi! mi!la ml~ teplotu 30.0f'I'I ltupň1\. To vlak nenl molné. protole p'l tak vYloké teplotě by se hmota Země přemi!nlla v rodhavenou pAru. Zeml! by le podobala obrovskému parnlm kotli, nevydrlela by tlak par a eX1l10dovala by jako bomba, naplněnA vtbulntml látkami. MA aa za to, le teplota Zemi! nepfesahuJe 2000 ,tupii1\; pouze v jejlm středu patrně dosahUje sOOO al 4000 stupňl\.. Pfl takové teplotě jsou ale vlechny lAtky roztaveny. ZnamenA to tedy, le je Země uvnitř ' roltavena' IeUě koncem minulého ltoletl domnlvall se ,eololOvé, le je tomu tak. K jejich domni!nce je svedly sopellné ytbuchy. To Prl J'ou I pOjistné ventlly, které chránl tvrdou k1\ru zemské koule, aby se pod nI nenahromadilo pfm. veliké mnolstvf horktch plyn1\ a par. MUe vlak kamennA kba zemskA o 11Ie asi 100 km datat neporulenou na roztavené hmotě Země? Altronomové a fyslkové dokAzaU. le kdyby Země byla kapalnou, měnila by neustAle swj tvar vUvem ' měslllnl pfltalllvostl. POdobni! jako Je tomu p~1 ptlllvu a odllvu oceán1\. Kdyby celA Země byla kapalaA, přlltv by p1\sobll na vlechnu rozlbavenou hmotu a ne jen na oceány_

ZEIfII pahrbek a olovnice by dltAvala .tAle kO/Imo k povrchu ZemI!. 'Oplně Jiné pomi!ry by byly na zcela tuhé Zemi. Naprosto tvrdá zeměkoule by dce nemi!nlla Iv1\j tval',_~ volnA olovnice by :mě­ Dlla, vlivem měsillnl pfltdllvostl, svou polohu. Podle vi!decktch vtpollt1\ olovnice 120 km dlouhA by se odklonila o jeden centlmetr. Pravda, vi!dcl nemohou sestrojit olovnici 120 km dlouhou, ale za to majl Jiné, Ještě cltUvi!jU pflstroje. .Jednlm z nich je horlzontAlnl kyvadlo. Tako:vtm pflstrojem změřil vliv Měslce na Zemi ruskt astronom A. I. Orlov. VkAzalo se. le pod vlivem přUlvových !11 I tvrdá hmota Země mi!nl sytj tvar. ale jen velmi nepatrni!. Země se celkem bráni změni! tvarů, jako velmi tvrdé a prulné tě­ IIlIO.

TvrdA kamenná k1\ra - tlouleka sto kiloje nepatmA - by tomu nemohla zabrAnlt: prohtbala by se jako' tenkt pmovt povlak. Zemská kllra vydula by se směrem k Měslcl a v d6sledku zemské rotace a 110hybu Měslce by stále měnila svllj tvar Jako m;9'dlová bublina. Ve skutellnostl se vlak k Měslcl zvedá tollko voda a dno oceAnll a soul z\\stAvajl beze změny. To znamenA, Ie Země nenl roztavena, ale je tuhA. Nez1\stalo vlak jen pfl tom. Astronomové SEISMICK2 VLNY . a ,eotyslkové vypollltall, jak vellký Odpor klade Země pffllvoytm silám Měslce. Nenl - Našlo se jeltě Jedno potvrzeni pro tuhost totll v přlrodě zcela tuhtch látek. I kdyby Země a věda za ni! vdělll ruskému akademlbyla zemská koule ocelová, mi!nlla by také Iru B. B. Golléynu. Od vzdAlentch hvězd pflponi!kud swj tvar vUvem měslllnl pfltatllchAlii k nAm světelné vlni!nl - o d 'někte­ vostl. Tak vznikl nov;9' llkol: změtlt Odpor, ' rych d po tls[clch, ba milionech let - a ptiktert klade Země ptltalllv;9'm silám, 1l11l jejl nUl s sebou zprAvy o stavbl! hvi!zdntch attvrdost. VUv polohy Mi!slce mi!fl se olovnici, mosfér a o teplotě hvi!zd. Z hlubin Zemi!. ale Jil veUkt ruskt ullenec Lomonosov dojak se zdálo, Jllkdy lAdné ' zprávy nepřlchA­ kAzal, le pOloha olovnice na zemském pozely. Hmotou Zemi! k nám přlchAleJ{ zAvrchu se m1\le mi!nlt vUvem kosmlck;9'ch sll. cbvi!vy vzdálentch zemět"esenl a snad by ZAvdl olovnice je stejně volné Jako IlAstlce mohly vyprávi!t o vlastnostech nitra lemskévody v oceáně. Přlltvové ~lIy ptltahujl vodnl ho, podobni! jako světelné záChvěvy nás se· 1l4stlce směrem k p'fllvové vlně pod Mi!sl- znamujl s vlastnostmi vzdA1entch hvězd. le cem. Ve stejném smi!ru se musl odchylovat jen zapotřebl dovedn~ zachytlt Vlny, které I zAvall olovnice. Kdyby Zemi! byla uv ~ ltf prolly zemsktm nitrem. kapalnA, protahovala by se směrem k Měslcl. • PHmo pod Měslcem by byl v zemské kllfe (Pokraěodm.) Dlj!ťr1\

oIm'I :::hOIJNy ' .-- .

r1t1r I

I

1200··

"oot ~L----

tlo« ~atIft IJt8ť

t.1IIiiá

__ .. .>-1 ,to' «!'t. ~·C

! I

I !

!

I " 10 t-·

1,$';°1- -- -,---- ,

5t'70 ,--.-- -.-

6;SO· ,,- -.. _-.

6J",.''';~ P~fez ~6mBkou koul(, 1/ S JIJ pMJt, 3 zna"," mé'i~tW! ~ JddťtJ, Ohn4s1co 4mn.~" tte'6nf ie ,Ztl,ať'eno H. VSl' S2' 8., ;8/J'U 8é;smiCké stanice. Drdhal 'liltt ,etn~t'e8en' 386U a, b, c.

O&t:a:wvd

tI.J TECHNIK ,J/urla

'Jak doslal

~a

papír proslor I.

Jeltě tak ve 14. ~toletl nectovedl maUf zobrazil věci tak, jak je k91em sebe viděl. Prostě sl nevěděl , s prostorem rady. S roz. vojem věd se začala studovat I perspektlvaf zprvu zaměňovaná' S "geometrll!'kou optikou", naukou o dráze světla čočkami a zrcadly.,Podle poznatků geometrické optiky

se řidl malffl ze začátku 15. stoletl, ktefl se snažl budovat zobrazený prostor pomoci sblQánL Pro loto sblhánl vlak neznajl odů­ vodněni, maluji ,;citovou perspektivou". Ažarchllektl renesance docházeji k systému "centrálnl perspe1!:lIvy" a snažl se dál malováni vědecký podklad.- Znajl liž

h I a v n I pap r s e k, kOlmý z oka na n ák r e S n u, a vědl, že musl být vodorovný a stálý. Objevuji hlavni bod, rovInu obraznou a distanci, pomocí nichž mohou konstruovat perspektivně správné obrazy, reliely I dlvadelnl prospekty. Mohou tedy jlž obstojně "průsečnou methodou" zob ra-

zovat prostor. 'Takhle se dělaly sti'nové ponréqo. JJodový -zdroj promltl slluetq na průsvitný paplr a mlstflček , jl- s druhé s\rlmy ' okresll1: Byl tu tedy zd roj paprsků, znázorňoyéplÝ 0!;Jjek t a kolmá p r ů m ě'f n a, ,na' kterou se promltalo. A :ted' sl 'pfedstavte tento nesmysl: ,.objekt sedl za průmětnou, zdroj ' jl!

před průmětnou a ~řece se objevl vržený stlnl Paprsky tedy vycházejl ze slečny a soustřeďuji se v lampě. A máme základnl prvky perspékllvnlho . promítáni: střed (lampa" průmětna (paraván), objekt (sleč­ nal a distance (vzdálenost středu od promětnYI. Uvažujeme jako Pythagoras, že

paprsky z oka vycházej I v kuželi 40-50', ohmatávajl předměty a přinášej I zprávy do oka. Vyjdeme z opilky starých Arabů, kteřl sl malovali t. zv. "zorný jehlan". Prováděli totéž, co jsme my provedU s tou lampou, paravánem a slečnou. Představme ·51, že paprsky vyletuji z oka rozptýleny v zorném kuželi, propichuji

průmět.nu, narazl na předmět a vrací se do oka. Cestou vyznačl na průmětně dlrkaml obraz předmětu. Clm bud~me k průmět.ně bliž, 11m větif obraz dostaneme. Takovou průmětnu máme v oku na silnici. Cočka očnl 'Vy tvoři na sltnici obraz, Vzdálenost silnice od čočky je d I i t a n c I. Přenese-

me-ll tuto distanci před oko, máme střed promilánl - čočku, průmětnu - silnici a objekt - to, na co hledlme . . Za poznánlm těch­ to základních pojmů se sblhali do ltalie umělci celé Evropy, aby sl domů odnesli nevldanou vědu, která jim pomohla vidět a malovat realisticky. Poznali I jednoduchý přistroj, pomoci kterého

lze skutečnost zobrazovat přesnějl.' Kukát­ kem pozorovali skrze jemný závoj s narýsovanou sili daný objekt a ve zmeniené JIt1 na paplfe viděné zakreslovaÍi. Tak si musili mistři pomáhat jako dnes televise - rozkládaU si obraz na polička, aby si je pak opět mohli složit jako mosaiku celý. P!!e ZdeM/(, kresU Fran.ti§ek Skoaa