ROÿNÍK 19
z ÿÍSLO 5
z KVĎTEN 2009
z CENA 10,- Kÿ
DEN PAMÁTEK ČTĚTE UVNITŘ
Probudila jsem se do uplakaného sobotního rána, které napovídalo, že den se bude vyvíjet podobnČ. Letmý pohled na venkovní teplomČr mne utvrdil, že budu muset na plánovaný pochod pĜibalit i svetr. Do batohu jsem naskládala potĜebné vČci, pĜedevším fotoaparát a nČco k pití. Na sebe ještČ nepromokavou bundu, dobré boty - snad je to vše. Je 18. dubna DEN PAMÁTEK a na dnešek pĜipravilo rokytnické informaþní stĜedisko ve spolupráci s okrašlovacím a vlastivČdným spolkem Rokytenka zajímavý program. A tak plna zvČdavosti vyrážím. PĜed sebou necelou hodinu svižné chĤze do místa srazu na poþátku obce PČþín, a to se skupinou lidí, kteĜí neváhali opustit teplo svého domova a pĜišli nebo pĜijeli na urþené místo. SmČrem k pČþínskému hradu, který kdysi stával na ostrohu nad Ĝekou Zdobnicí, se nás vydává na tĜi desítky. Cesta vede pĜes louku a pak lesem po svažující se cestČ až na místo, odkud je vidČt na oba ostrohy i hradní pĜíkop. Mgr. Morávek nás seznamuje s historií hradu a ukazu-
je obrázek modelu, jak byl údajnČ hrad vystavČn. PĜi Výstava JindĜicha Šimka troše fantazie se ocitáme v Rokytnici ve 14. století, kdy byl hrad str. 3 obydlen. Dávné þasy pĜipomíná již jen torzo zdí, zþásti Archív a muzeum Orlických zakryté klestím, ale pĜítmí hor v Bavorsku lesního porostu pĜímo vyStarosta mČsta Petr Hudousek nabízí pĜedstavit si napĜíklad vštívil ve dnech 2 – 5. dubna 2009 pádící rytíĜe na koních. na pozvání nČmeckého spolku Po návratu do Rokytnice „Orlické hory“ archív a muzeum pokraþujeme v pochĤzOrlických hor v bavorském ce za dalšími památkami. Waldkraiburgu… ZpĜístupnČní zámeckého str. 4 kostela NejsvČtČjší Trojice dokonþeného v r. 1604 jako NOC S ANDERSENEM protestantské modlitebny Už jste si nČkdy položili otázku, co pĜipomíná rod Mauschwitse dČje v knihovnČ o pĤlnoci? V té zĤ. DĤmyslnČ instalovaná rokytnické straší… kamera v hrobce umožĖuje str. 9 - 10 prohlédnout si na monitoru V místech, kde kdysi stával pČþínský místo posledního odpo JAK TO VIDÍM JÁ þinku pĜíslušníkĤ dalšího hrad, se pĜítomní dozvČdČli nČco z historie Jsem Zlatý retrívr, mé psí jméno od Mgr. Morávka. šlechtického rodu Nostitzje Ben a mĤj domov je ho pĜed dávnými þasy a ten druhý Rieneck, které nelze otevĜít v budovČ rokytnické pošty z dĤvodu nevyhovujících podmínek. – bezmocnost souþasného stavu, jak v prvním obytném patĜe. Z kostela odcházím s rozporuplnými žalostnČ jeho interiér vyhlíží. Moje str. 11 pocity – ten jeden mne povznáší a mysl ještČ bloudí chátrající památpĜipomíná velikost díla vytvoĜené- kou, ale kroky mne již vedou pĜes MAŠKARNÍ KARNEVAL námČstí do kostela Všech Svatých V PċýÍNċ se zámČrem podívat se až nahoru do Tradiþní akcí poĜádanou ýeským vČže. Procházím nČkolika samostatsvazem žen v PČþínČ je DČtský nými schodišti a potom hodnČ úzkým maškarní karneval. Ten letošní se prĤchodem. Jaké pĜekvapení, když konal v sobotu 18. dubna… str. 14 po výstupu nahoru, zaþalo sluníþko zalévat rokytnické námČstí svými POLICEJNÍ OKÉNKO paprsky. Mohu z vČže pozorovat neProdloužená vycházka klienta jenom lidi pod sebou, ale i desítky sociálního zaĜízení… kilometrĤ vzdálené vrcholy sousedstr. 15 ních hor. Je to zážitek, vidČt z ptaþí perspektivy všechny ty domeþky a TENIS V ROKYTNICI domy, které se shora vypadají úplnČ O Velikonocích se konala valná jinak – jako skládaþka pro dČti. Však hromada Tennis Clubu v Rokytnici, jsou také malí návštČvníci, kterým na které byl mimo jiné zvolen i pomohli pĜi výstupu na vČž rodiþe, nový výbor. Novopeþenému velmi nadšeni a vĤbec se jim nechce pĜedsedovi klubu Lućku dolĤ. Tam nás ale þeká další zajíma- Bernardovi jsme položili nČkolik Netypický pohled z vČže kostela Všech Svatých skýtá zcela jiný vost – místní zámek. otázek… pohled, než na který jsme zvyklí. pokraþování na stranČ 5 str. 15
INFORMACE Z ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH USNESENÍ RADY MĚSTA Kompletní text Usnesení rady mČsta je uveden na internetových stránkách mČsta www.rokytnice.cz nebo k nahlédnutí na MČstském úĜadu v Rokytnici v Orlických horách. Informace z jednání rady mČsta dne 23.3.2009 a 6.4.2009 – zkrácený výpis zSdružení SPLAV, o.s. – žádost o uzavĜení nájemní smlouvy na byt Rada mČsta schvaluje uzavĜení nájemní smlouvy k bytu v þp. 97/1 se Sdružením SPLAV, o.s. dle pĜedloženého návrhu a s doporuþením MČstské správy bytĤ. zNadace ýEZ - poskytnutí finanþního pĜíspČvku - Oranžové hĜištČ Rada mČsta bere na vČdomí informaci starosty o výsledku projektu Oranžové hĜištČ z Nadace ýEZ, kdy MČsto Rokytnice v Orlických horách obdrží nadaþní pĜíspČvek ve výši 1 mil. Kþ. zKrálovéhradecký kraj – smlouva o poskytnutí investiþní dotace - SbČrný dvĤr Rada mČsta schvaluje uzavĜít smlouvu o poskytnutí investiþní dotace s Královéhradeckým krajem Hradec Králové na zlepšení technického stavu SbČrného dvora dle pĜedloženého návrhu. zZpráva o revizi elektrického zaĜízení - budova MČÚ Rada mČsta bere na vČdomí zprávu o revizi elektrického zaĜízení budovy MČstského úĜadu. zAutoleasing a.s. - ukonþení leasingové smlouvy - zaĜízení posilovny ZŠ Rada mČsta bere na vČdomí ukonþení platnosti leasingové smlouvy se spoleþností Autoleasing, a.s. Praha na zaĜízení kondiþní posilovny Základní školy v Rokytnici v Orlických horách. Rada mČsta schvaluje uzavĜít kupní smlouvu se spoleþností Autoleasing, a.s. Praha dle pĜedloženého návrhu. zSchválení výbČru firem pro dodavatele stavby – výstavba RD za ZŠ Rada mČsta schvaluje oslovit níže uvedené firmy k pĜedložení nabídky na dodavatele stavby – pĜíprava území za ZŠ dle projektové dokumentace: - STRABAG a.s. Hradec Králové - COLAS CZ a.s. Hradec Králové - MADOS MT s.r.o. Lupenice - SKANSKA DS a.s. Litomyšl - M-SILNICE s.r.o. Hradec Králové zInformace – Mezinárodní den památek, Mezinárodní den muzeí Rada mČsta bere na vČdomí informaci Mgr. Morávka o termínu konání Mezinárodního dne památek dne 18.4.2009 a Mezinárodního dne muzeí dne 16.5.2009. zPoskytnutí dotací na podporu kultury a neziskových aktivit Rada mČsta schvaluje poskytnutí dotací na podporu kultury a neziskových aktivit ve výši: - 12.500,- Kþ – Sdružení rodiþĤ a pĜátel školy pĜi ZŠ - 3.000,- Kþ – Obþanské sdružení Rampušáþek - 2.400,- Kþ – MČstské informaþní a kulturní stĜedisko - 3.000,- Kþ – Myslivecké sdružení Orlické hory zŽádost o sponzorský dar – Obþanské sdružení Rampušáþek Rada mČsta schvaluje poskytnout finanþní pĜíspČvek ve výši 3.000,- Kþ obþanskému sdružení Rampušáþek. zŽádost o finanþní pĜíspČvek – p. Eva Kuþerová Rada mČsta schvaluje poskytnout finanþní pĜíspČvek ve výši 4.000,- Kþ paní EvČ Kuþerové NATURA na vydání regionálního sborníku Panorama. zZápisy z komisí RM – období 10-12/2008, 1-3/2009 Rada mČsta bere na vČdomí zápisy z komisí Rady mČsta za období 10-12/2008 a 1-3/2009. zFinancování rozšíĜení osvČtlení úseku od ZŠ po autobusové nádraží Rada mČsta bere na vČdomí informaci starosty o zadání požadavku spoleþnosti CITELUM a.s. na zpracování cenové kalkulace stavby - rozšíĜení osvČtlení úseku od Základní školy po autobusové nádraží.
UPOZORNĚNÍ PRO OBČANY UpozorĖujeme obþany, kteĜí jsou zaregistrováni do systému pytlového „svozu dĤm od domu“, že na podatelnČ MČstského úĜadu Rokytnice v O.h. si mohou vyzvednout þárové kódy.
Z PRACOVNÍHO KALENDÁŘE VEDENÍ MĚSTA ROKYTNICE DUBEN 2009 Starosta, místostarosta mČsta a þlenové Rady mČsta se mimo svého bČžného denního programu zúþastnili také tČchto jednání a spoleþenských akcí: 2. - 5.4. Starosta mČsta odcestoval do Waldkraiburgu v Bavorsku, kde zajišĢoval kopie nČkterých dobových fotografií a archiválií z archívu a muzea Orlických hor. 6.4. Zasedání pracovní skupiny pro pĜípravu Anenské pouti 2009. Zasedání Rady mČsta. 14.4. Zasedání muzejní rady Muzea Pevnost Haniþka 17.4. Setkání starostĤ, velitelĤ hasiþĤ a pĜedákĤ fotbalových klubĤ v Rokytnici u PĜerova k pĜípravČ Setkání Rokytnic 2009. 18.4. Den památek. 21.4. Starosta mČsta se zúþastnil v LetohradČ ustavující valné hromady sdružení právnických osob Orlické hory a Podorlicko. 23.4. Starosta mČsta navštívil se sekretáĜem Euroregionu Glacensis a starostou obce Bartošovice nadlesního NadleĞnictwa Lasu PaĔstwowych v Kladské BystĜici v Polsku, se kterým jednali o možném partnerství pĜi stavbČ rozhleden a lávek v Orlických a BystĜických horách. 23.4. VýbČrové Ĝízení na dodavatele inženýrských sítí pro výstavbu 7 rodinných domĤ za základní školou. 27.4. Zasedání pracovní skupiny pro pĜípravu Anenské pouti 2009. Zasedání Zastupitelstva mČsta. 29.4. Starosta mČsta jednal s lesní správcovou LesĤ ýR, Lesní správy Rychnov n.K. o pĜípravČ výstavby rozhledny na Anenském vrchu. 30.4. Starosta mČsta se zúþastnil v RychnovČ nad KnČžnou vernisáže výstavy „Zapomínaní malíĜi Orlických hor“.
DEN MUZEÍ NA HANIČCE Dne 18.5. si opČt pĜipomeneme Mezinárodní den muzeí a na Haniþce budou už opakovanČ pĜipraveny drobné ukázky, které návštČvníkĤm tento den pĜipomenou a zpestĜí návštČvu muzea. Na nČkolika místech povrchu tvrze budou umístČni dobovČ uniformovaní pĜíznivci historie a nČkteré druhy vojenské techniky a budou návštČvníkĤm drobnými ukázkami pĜibližovat dobu své existence. OpČtovnČ zaburácí motor obrnČného transportéru OT 810, který vČrnČ napodobuje svĤj vzor - kolopásový transportér nČmecké výroby. V terénu se také opČt objeví i vozidlo PV3S SDH Rokytnice v Orlických horách, s nímž v loĖském roce bravurnČ vládl pan Antonín Vávra. VČĜím, že „objednávka“ poþasí vyjde lépe než vloni, kdy nás pĜeci jenom nakonec všechny rozehnala prudká bouĜka. Zveme všechny, kteĜí se chtČjí podívat na trochu více než je pouhá prohlídka našeho muzea a pobýt v krásném prostĜedí Haniþky. Pavel MináĜ, vedoucí muzea
NOVÁ ORGANIZACE NA PROPAGACI CESTOVNÍHO RUCHU
OTÁZKA PRO STAROSTU MĚSTA ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH PETRA HUDOUSKA V posledních týdnech jsme zaznamenali zvýšenou aktivitu Policie ýR týkající se zejména postihĤ za nesprávné parkování a za další pĜestupky proti pravidlĤm silniþního provozu. Jedná se o iniciativu ze strany Policie ýR nebo jde o akce provádČné na vyžádání þi ve spolupráci s pĜedstaviteli mČsta? Jak mČ informoval vedoucí rokytnických policistĤ, takĜka plný poþetní stav na oddČlení umožĖuje v souþasné dobČ provádČt rozsáhlejší preventivní akce v našem mČstČ. Jejich pozornost je momentálnČ zamČĜována pĜedevším na dodržování dopravních pĜedpisĤ. Takže urþitČ je to více aktivita policejního oddČlení, pĜípadnČ nČkterých pĜíslušníkĤ, což mČsto nemĤže žádným pĜímým zpĤsobem ovlivĖovat. V souþasné dobČ probíhá pĜíprava Koordinaþní dohody mezi mČstem a policií, kterou bude schvalovat zastupitelstvo mČsta. Je to potĜebný dokument, ke kterému by se mČli rozhodnČ vyjádĜit všichni zastupitelé. Po schválení jeho text uveĜejníme na úĜední desce a internetových stránkách mČsta. Městské informační a kulturní středisko města Rokytnice v Orlických horách Vás zve na výstavu Po stopách malíře JINDŘICHA ŠIMKA s vnučkou JINDŘIŠKOU KÜHNOVOU
Slavnostní ustavující valná hromada nové organizace Orlické hory a Podorlicko se konala 21.4.2009 ve Spoleþenském centru Nový DvĤr v LetohradČ. To, jak za jak významnou je tato událost považována, nejvíce prokázala vysoká úþast cca 70 zástupcĤ profesního, politického i veĜejného života i vysoká úþast 6 médií, vþetnČ ýT1. OsobnČ se zúþastnil napĜ. Rostislav Vondruška, Ĝeditel agentury Czechtourism, poslanec Parlamentu ýeské republiky JiĜí ýepelka, radní Pardubického kraje Miroslav Stejskal a Petr Šilar a pĜedseda Klubu þeských turistĤ Jan Stráský. PĜítomni byli také zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, oddČlení cestovního ruchu obou krajských úĜadĤ. Novou organizaci založilo 21 subjektĤ z obou krajĤ Královéhradeckého a Pardubického, a to 7 svazkĤ obcí a 9 obcí a mČst, které vznik organizace iniciovaly, dále 4 podnikatelské subjekty a Asociace hotelĤ a restaurací ýR. Zakladatelé slavnostnČ podepsali pod dohledem Rampušáka a Kaþenky zakladatelskou listinu a pĜevzali od nich správu Orlických hor a podhĤĜí do svých rukou, což stvrdili na místČ pĜípitkem regionálního produktu Orlické slivovice. PĜedsedou organizace byl zvolen Petr Fiala, starosta mČsta Letohradu a místopĜedsedou Miroslav Richter, místostarosta Rychnova nad KnČžnou. Sídlem nové spoleþnosti bude Rychnov nad KnČžnou. Zakládajícím þlenem tohoto sdružení právnických osob je také mČsto Rokytnice v Orlických horách a Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory, které pĜi jednáních bude zastupovat starosta mČsta Petr Hudousek, který byl souþasnČ zvolen þlenem správní rady této spoleþnosti.
Vernisáž výstavy a zahájení se bude konat v obĜadní síni MČstského úĜadu v sobotu 30. kvČtna 2009 v 15.00 hod. Výstava je instalována v síni mČstské knihovny, nám. T.G.Masaryka 68. Úvodní slovo: PhDr. Karel Jaroš a ak. malíĜ JiĜí Kaloþ Kulturní program: PČvecký sbor pod vedením Františka Grulicha JindĜich Šimek se narodil 11.7.1901 v Doudlebách. Setkání se strýcem malíĜem Emilem Šimkem v Horním Jelení vyvolalo již v osmiletém chlapci rozhodnutí na celý život. Vyhledává krajináĜské školy Františka Kavána, Aloise Kalvody, Oty Bubeníþka. V padesátých letech vstupuje na akademii do skupiny Otakara Nejedlého. Maluje Šumavu, Jižní ýechy, Prahu a okolí, fotografuje, restauruje památky. Zajíždí do Orlických hor. Rodný kraj ho uchvátil dokonce života. Žije v PČþínČ, na nČkolika místech v Rokytnici, kde poslední léta žil na faĜe. ZemĜel 19.12.1979. JindĜiška Kühnová se narodila 16.12.1947 v Novém Sedle u Karlových VarĤ. VyrĤstala v umČleckém prostĜedí svého dČdeþka, pana JindĜicha Šimka. Jeho lásku k malbČ vstĜebávala již od dČtského vČku. Po skonþení základní školy v PodČbradech se rodina pĜestČhovala do Karlových VarĤ. PozdČji žila v NČmecku v Deggendorfu, kde její vČtší þást života a þasu pohltila péþe o rodinu. Miluje krajinu, památky a „staré þasy“. Výstavy: Bad Viechtach, Deggendorf, Platling, Schloss Egg, Karlovy Vary, KadaĖ, Klášterec nad OhĜí.
Slavnostního založení spoleþnosti se zúþastnil také pĜedseda Klubu þeských turistĤ Dr. Jan Stráský.
Fotografií se vracíme k vítání obþánkĤ, které se konalo koncem února v obĜadní síni MČstského úĜadu v Rokytnici v Orlických horách.
ARCHÍV A MUZEUM ORLICKÝCH HOR V BAVORSKU Starosta mČsta Petr Hudousek navštívil ve dnech 2. – 5. dubna 2009 na pozvání nČmeckého spolku „Orlické hory“ archív a muzeum Orlických hor v bavorském Waldkraiburgu. Toto 25-tisícové mČsto leží 80 km severovýchodnČ od Mnichova. V prĤbČhu 2. svČtové války zde byla pouze továrna na výrobu munice, ve které byli zamČstnáni nucenČ nasazení pracovníci z celé okupované Evropy. Po r. 1945 posloužil tento pracovní tábor pro pĜíjem tisícĤ odsunutých NČmcĤ ze stĜední Evropy. NejvČtší þást z nich byli právČ þeští NČmci. SbČrný tábor tak dal následnČ vznik nového mČsta ležícího uprostĜed borových lesĤ. Noví obyvatelé si s sebou pĜivezli nejen kulturu staré vlasti, ale také mnoho vzpomínek a cenných archivních materiálĤ, které byly v pĜípadČ Orlických hor peþlivČ soustĜedČny do archivního fondu. NČmci z Orlických hor také patĜili mezi nejaktivnČjší budovatele nového lesního mČsta. Jedna z hlavních rušných ulic mČsta tak nese název „Adlergebirge Strasse“, tedy Orlickohorská. Cílem návštČvy, kterou pomohla technicky zajistit farma Orlicko a.s. z Nebeské Rybné, bylo získat elektronické kopie alespoĖ nČkterých fotografií a archivních materiálĤ z oblasti Rokyt-
Starosta mČsta Petr Hudousek pĜi setkání se starostou Waldkraiburgu Siegfriedem Klikou nice a Nebeské Rybné. Jednalo se tak o návštČvu ryze pracovní. Rokytnický starosta se také sešel na žádost místní radnice se starostou Waldkraiburgu panem Siegfriedem Klikou, jehož rodina pĜišla do tohoto mČsta z okolí Liberce. Setkání obou starostĤ probČhlo ve velmi srdeþné atmosféĜe. Pan starosta Klika se velmi zajímal o souþasný život v Rokytnici a byl potČšen pozváním našeho starosty k návštČvČ Rokytnice. V prĤbČhu tĜídenního pobytu se podaĜilo pĜevést do elektronické podoby témČĜ dvČ stovky fotografií a desítky zajímavých listin, které obohatí depozitáĜe rokytnického muzea.
UKÁZKY SNÍMKŮ PŘIVEZENÝCH Z BAVORSKA
Zajímavý snímek z léta roku 1906 zachycuje slavnostní nástup císaĜského vojska na letní vojenské manévry na námČstí v Rokytnici. VšimnČme si, že þást vojákĤ má þapky obepnuté svČtlou látkou a druhá je bez tohoto oznaþení. Smyslem tohoto doplĖku stejnokroje bylo rozlišit jednotku pĜi nácviku bojových akcí na útoþící a obrannou þást.
V budovČ Finanþního úĜadu v RychnovČ nad KnČžnou je vyložen k veĜejnému nahlédnutí hromadný pĜedpisný seznam o VYMċěENÍ DANċ Z NEMOVITOSTÍ NA ROK 2009 za nemovitosti nacházející se v územním obvodu uvedeného finaþního úĜadu pro poplatníky, kteĜí mají trvalé bydlištČ, sídlo nebo pouze nemovitosti v obci Rokytnice v Orlických horách. Bližší informace na www.rokytnice.cz (odkaz: Informace z radnice - ÚĜední deska) Informace pro obþany jiných þlenských státĤ EU o podmínkách hlasování ve volbách do Evropského parlamentu na území ýeské republiky
Volby do Evropského parlamentu se budou na území ýeské republiky konat ve dnech 5. a 6. þervna 2009. Dne 5. þervna 2009 (pátek) se bude hlasovat od 14.00 hodin do 22.00 hodin a dne 6. þervna 2009 (sobota) se bude hlasovat od 8.00 hodin do 14.00 hodin. Bližší informace na www.rokytnice.cz ZMċNA NÁZVU SPOLEýNOSTI
Valná hromada spoleþnosti Guseppe, a.s. v Rokytnici v Orlických horách rozhodla o zmČnČ názvu spoleþnosti na FrostFood a.s., a to splatností od 1.5.2009. Ostatní údaje, tzn. Iý, DIý a adresa zĤstávají nezmČnČné.
O tom, že poþasí na horách dokáže na jaĜe nČkdy pČknČ potrápit svČdþí také tento snímek poĜízený v Horní ulici 10. kvČtna 1926. MČsto tehdy postihla silná snČhová vánice.
ZPRÁVY Z FARNOSTI ěímskokatolická farnost Rokytnice v Orlických horách informace: mobilní telefon 731 598 995 Pravidelné nedČlní bohoslužby se konají: 8.30 hodin 10.00 hodin 11.30 hodin
PČþín Rokytnice v Orlických horách Souvlastní
DEN PAMÁTEK dokončení ze strany 1
Netypický pohled z místa, kde stojí nekompletní varhany, které sestrojil rokytnický rodák pro kostel NejsvČtČjší Trojice.
PĜed vstupem do velkých zámeckých vrat þeká Ing. arch. Ladislav Svoboda se starostou mČsta, kteĜí více než šesti desítkám návštČvníkĤ vypráví o historii. Za nČkolik okamžikĤ se ocitáme na nádvoĜí, kde je patrno, že jen nejnutnČjší opravy byly provedeny na exteriéru budovy, ale ani ty nemohly zadržet zub þasu a niþivé síly povČtrnostních vlivĤ v horském prostĜedí. Anenský sál v prvém patĜe, který je unikátem svého druhu, neboĢ jeho podlaha je zavČšena na ĜetČzech, je zþásti zastavČn lešením, které slouží restaurátorĤm k odnímání štukatérských þástí ze stropu, aby byly uloženy pĜed zniþením. Zámek je v soukromých rukách, ale þeká na nového majitele. NČkolik let je urþen k prodeji, bohužel se však ještČ nenašel ten, který by nČkolikamiliónovou þástku mohl vynaložit na koupi a mnoha dalšími dotovat opravy, které jsou potĜebné. A tak procházím mnoha místnostmi, které v minulosti sloužily nejrĤznČjším úþelĤm.
V souþasné dobČ správce odstraĖuje z podlahy linoleum, které se asfaltem nalepilo na kazetové parkety. Pouze zámecká kaple vypadá i dnes – jako by se pĜenesla do doby dĜívČjšího života na zámku, þistČ a velice pČknČ. Kdo ví, zda se najde nový majitel, jemuž nebude lhostejný chátrající zámek, a který zpĜístupní tuto zajímavost veĜejnosti. VČĜme, že zámek se své promČny k lepšímu doþká. PĜes rozpaþité dnešní ráno se Den památek opravdu vydaĜil a bylo se na co dívat. A to jsme nevidČli zdaleka vše, co mĤže malebné a nenápadné mČsteþko nabídnout. Je to však také impulz k zamyšlení, kolik krásných hodnot, kdysi vytvoĜených þlovČkem, postupnČ chátrá a tím se i zmenšuje nadČje, že je další generace spatĜí. VČĜme však, že i rokytnický zámek se doþká a my za nČjaký þas se v Den památek projdeme novČ zrekonstruovanými prostorami. Text a foto Alena Mohrová
HUDEBNÍ HAPPENING U SPLAVU Kdo zavítal v podveþer 17. 4. 2009 do Splavu, rozhodnČ nezaváhal. Konal se zde koncert VojtČcha Nýdla a žákĤ Františka Grulicha. Mnozí z Vás možná netuší, kdo že je to ten pan Nýdl. Mimo to, že je to skvČlý klarinetista, je i þlenem Pražské komorní filharmonie a dechového souboru Afflautus Quintet, zastává také post prvního klarinetisty Symfonického orchestru ýeského rozhlasu. Ve skupinČ Clarinet Factory uplatĖuje své vynikající schopnosti nejen instrumentální, ale i pČvecké (vystupoval napĜ. v muzikálu Hair). Koncert zahájili již zmínČní žáci p. Grulicha, aĢ už hrou na zobcové flétny, akordeon, klarinet þi kytaru. Poté byly dČti vyzvány Vojtou Nýdlem k tomu, aby na rozdané lísteþky napsaly nejrĤznČjší témata, která posléze mČl pan Nýdl zahrát. Z Ĝad dČtí pak bylo nČkolik témat vylosováno, a tak si diváci mohli napĜíklad poslechnout improvizaci na téma „labutí peĜí, dvČ hvČzdiþky..“ atd. DČti byly samozĜejmČ zapojeny do hry, byly vyzvány k tomu, aby doprovázely klarinet hrou na své hudební nástroje. Tak došlo k pĜíjemnému spojení profesionální a amatérské hry. Poté zahrál VojtČch Nýdl nČkolik skladeb za doprovodu hudební nahrávky již zmínČné skupiny Clarinet Factory. Pro mnohé jistČ zajímavý zážitek. Na závČr tohoto setkání zahrála rodina Neugebauerova ze Žamberka, kterou vedl tatínek na basu, s doprovodem svých dvou dČtí – na klarinet a housle. Jejich vystoupení sklidilo od pĜítomných posluchaþĤ velký potlesk a obdiv. Nutno podotknout, že prostory Splavu byly zcela zaplnČny a diváci dokonce stáli i na chodbČ! Všichni pĜítomní se shodli na tom, že akcí v tomto duchu by mohlo být v Rokytnici více a že tu VojtČch Nýdl þi rodina Neugebauerova rozhodnČ nebyli naposledy. Lucie Grunclová
JUBILEJNÍ LITERÁRNÍ PARNAS TÝNIŠTċ – Letos je vyhlášen už X. jubilejní TýnišĢský literární Parnas. SoutČží se ve tĜech kategoriích: A) Próza a poezie autorĤ vČkového rozmezí 15 – 18 let, B) totéž v rozmezí 18 – 25 let, C) totéž nad 25 let. „Autory prosíme o zaslání maximálnČ tĜí ještČ nepublikovaných a do žádné soutČže nezaslaných prací v pČti kopiích, strojopisných nebo na poþítaþi. Práce nepodepisujte, pouze sešijte a oþíslujte jednotlivé stránky a do obálky vložte lístek se jménem (hĤlkovým písmem), datem narození, písmenem dané kategorie a ofrankovanou obálku s vaší adresou, abychom vám mohli zaslat pozvánky na semináĜ a vyhlášení výsledkĤ. Práce zasílejte na adresu – Mgr. Jitka BĜezková, Na StĜezinČ 345, 500 03 Hradec Králové,“ upozorĖují poĜadatelé. UzávČrka soutČže je 31. þervence 2009, organizátoĜi si vyhrazují právo publikovat vítČzné práce v roþence TýnišĢského literárního Parnasu, v týnišĢském Zpravodaji a v regionálním tisku bez nároku autorĤ na honoráĜ. Další informace na http//parnas.zde.cz ba
JINDŘICH ŠIMEK V ORLICKÉ GALERII
Tomu, aby þlovČk mohl vnímat nČkdejší krásu a velkolepost Anenského sálu, brání lešení, bez kterého se však v souþasnosti neobejde.
RYCHNOV – Orlická galerie v rychnovském zámku zahajuje svou sezónu hned dvČma výstavami. První z nich „Z grafického díla Vladimíra Boudníka“ pĜedstavuje nahlédnutí do tvorby svérázného a originálního umČlce (1924 – 1968). Druhá nese název „Zapomínaní malíĜi Orlických hor“ a je vČnovaná tvorbČ Václava Seidla, Otakara SedlonČ a JindĜicha Šimka. ObČ výstavy potrvají do 15. þervna. ba
NÁŠ ROZHOVOR JSEM RÁD, ŽE TADY MOHU PŮSOBIT
O krátký rozhovor pro kvČtnové vydání mČsíþníku Horský kurýr jsme požádali duchovního administrátora zdejší Ĝímsko-katolické farnosti Pátera Teodora Pająnka, MSF. I když je polské národnosti, tak odpovídal rozvážnČ dobrou þeštinou. A pĜestože byl až v kanadské prérii i v Rokytnici jej nČco mohlo pĜekvapit. Mohl bych Vás poprosit o krátké pĜedstavení pro ty z našich þtenáĜĤ, kteĜí ještČ nemČli pĜíležitost se s Vámi seznámit? Jmenuji se Páter Teodor Pająk, jsem þlenem Ĝádu MisionáĜĤ Sv. rodiny. To je ona zkratka MSF, kterou naleznete na dveĜích fary za mým jménem. (Tento Ĝád vznikl na pĜelomu 19. a 20. století, dnes má okolo 1200 ĜeholníkĤ, z nichž asi 250 je z Polska. MisionáĜi Svaté rodiny pracují na celém svČtČ, od severního Norska až po Oceánii. - pozn. redakce). Narodil jsem se 20.záĜí 1956 v Polsku, v Horním Slezsku v okolí Katowic. Studoval jsem v knČžském semináĜi v centrálním Polsku u mČsta Konin. PĤsobil jsem už na nČkolika místech ve svČtČ: nejdĜíve jsem strávil dva roky v Polsku a pak 11 rokĤ jsem byl v KanadČ v prérii, kde v okolí žilo nČkolik indiánských kmenĤ. Sedm let jsem byl v Rakousku v okolí VídnČ, následnČ jsem þtyĜi roky strávil zpČt v Polsku a nyní jsem pátým rokem v ýeské republice. V Rokytnici sloužím od 1.srpna 2008. Jste duchovním správcem nejen v Rokytnici, ale i v nČkterých dalších obcích. Které z nich to jsou? V první ĜadČ jsem bytem zde v Rokytnici, po slouþení menších farností vznikla jedna velká farnost Rokytnice. Pod ní spadají i další obce: v první ĜadČ PČþín, dále Nebeská Rybná s kaplí v Souvlastní, kde se pravidelnČ konají bohoslužby, dále sem patĜí ještČ Zdobnice, ěíþky a Kaþerov. Jaké aktivity jsou organizovány zdejší farností? Koná se výuka náboženství, také pĜíležitostnČ navštČvuji Domov na StĜíbrném vrchu, kde bývají bohoslužby pro zdejší klienty. Pro farníky poĜádáme duchovní odpoledne. Co Vás bČhem Vašeho pĤsobení v Rokytnici nejvíce pĜekvapilo? Ve zdejší farnosti se pĜi bohoslužbách zpívá hodnČ písní, které jsem dĜíve neznal. Jsou ze zvláštního zpČvníku, který byl kdysi pĜipraven, tak to mČ pĜekvapilo. Jinde se zpívá z tradiþního zpČvníku, který je daný pro celou diecézi. Co byste vzkázal þtenáĜĤm mČsíþníku Horský kurýr? Jsem rád, že tady mohu pĤsobit. Pokud bude kdokoliv mít nČjaké otázky nebo pĜipomínky, mĤže se na mne vždy obrátit. Telefonní þíslo je uvedeno na dveĜích fary. Každý, kdo by chtČl poskytnout duchovní služby, nechĢ se pĜihlásí. Jinak pĜeji hodnČ úspČchĤ pĜi rozvoji tohoto mČsta, už je vidČt pokrok v budování turistické infrastruktury a vČĜím, že to bude stále lepší. Za rozhovor podČkoval Jan Morávek
V pĜíštím þísle Horského kurýra bude rozhovor s JindĜiškou Kühnovou, vnuþkou akademického malíĜe JindĜicha Šimka.
VELIKONOCE V EXILU Dobrovolném. O velikonoþních prázdninách jsem se zúþastnil poznávacího zájezdu školského EXODu a týnišĢského Alpin tour do Slovinska a Itálie. Ve Slovinsku jsem nikdy nebyl, takže jsem byl docela zvČdavý nejen proto, že tento dvoumilionový národ má tak výborné lyžaĜe – sjezdaĜe i skokany. K nČkolika pozastavením… Zastávka v Rakousku – soutČska Myrafälle Malý kaĖon s divokou vodou, kde se chodí po bĜezích i dĜevČných lávkách sem a tam a þuþí se na vodopády. „Byl jsem tu už nČkolikrát, ale tolik vody jsem tady nezažil,“ konstatoval šéf výpravy Pepa Holec. Julské Alpy Jsme ve Slovinsku, strmé kopce s Triglavem v þele pokrývá ještČ vrstva snČhu (už tušíme, proþ mají tak dobré lyžaĜe), sjezdovky vidíme i domýšlíme. ChtČli bychom výš, ale znaþka nás nepustí, navíc protijedoucí snČžná fréza je dostateþnČ výmluvná… Planica Proslavené stĜedisko skokĤ a letĤ na lyžích. Mezi staviteli mĤstkĤ byl v historii prý i þeský inženýr. U toho nejvČtšího je na bubnu ještČ sníh, ale chránČné údolí vytváĜí teplo na triþka. Co nás zaujalo, že i tenhle mamut nemá nájezdovou vČž, ale jen konstrukci, která kopíruje tvar svahu. Bled NČco jako lázeĖské stĜedisko s kouzelným jezerem, hradem na skále a na ostrĤvku s kostelem, které se veþer osvČtlením zmČní v obdivovanou divadelní kulisu. Z hradu úctyhodné vyhlídky. Místo našeho prvního ubytování (2x) SoutČska Vintgar Rokle opČt s divokou vodou a chozením po lávkách. Bohužel, pĜi chĤzi nazpČt si jedna paní z našeho zájezdu zlomila nohu… Vodopád Savica Množství strmých schodĤ nahoru, ale stojí to za to. Savica je vodopád 78 metrĤ vysoký a množství padající vody je impozantní. Jinak mĤžete obdivovat i blízké Bohinjské jezero a okolní hory. Predjamský hrad Už jste nČkdy vidČli hrad, který by stál pod skalou? Tak tento stojí tak, že nad ním je skála a jeskynČ a pod ním teþe Ĝeka, která se kdesi ztrácí. Unikát. Postojná jeskynČ Výjimeþný, obrovský krasový komplex, do kterého jedete dva kilometry vláþkem, pak se projdete dalších pár kilometrĤ pČšky nejhezþí þástí jeskynČ a pak z Koncertního sálu opČt vláþkem k východu. Krápníková výzdoba vás zahltí – a to tu žijí ještČ zajímaví tvorové (slepý macarát jeskynní), které jsme bohužel nevidČli. Koper MČsteþko na bĜehu Jaderného moĜe, kde se mluví jak slovinsky, tak italsky, místo našeho druhého ubytování (1x). Hrál se tu patrnČ nČjaký rivalský fotbal, kolem stadionu byla rozseta spousta policajtĤ. Terst Už jsme v Itálii, známý pĜístav nemusíme pĜedstavovat. Nezapomeneme – množství schodĤ a hlaholy zvonĤ. Byla velikonoþní nedČle a kostely se pĜedhánČly… Miramare Na pobĜeží moĜe, nedaleko Terstu. Nádherný, veliký park a jako tĜešniþka na dortu – u vody zámeþek, pĜipomínající svou architekturou náš zámek Hluboká. Lago di Garda a Sirmione NejvČtší italské jezero (délka 51 km, šíĜka 17 km, nejvČtší hloubka 350 m) do nČhož se vsouvá jako poloostrov cíp mČsteþka Sirmione s hradem. Chápu – byla velikonoþní nedČle, ale tolik aut a lidí pohromadČ jsem ještČ nevidČl. Nazdíno až zazdíno. A všude obchĤdky a zmrzliny a zmrzliny… Poslední významná zastávka naší výpravy. P.S. Rád bych uvedl, že Slovinci jsou hrdí a neuvČĜitelnČ þistotní. Na ulicích a prostranstvích to vypadá trošku jinak, než u nás. O Italech se to Ĝíct nedá. Spali jsme ve dvou tĜíhvČzdiþkových hotelech, ale rozdíl tu byl. Ten v Bledu byl rozhodnČ o tĜídu výš. Takže – pokud jste ve Slovinsku ještČ nebyli, vĜele doporuþuji. Josef Bahník
Rozhovor s Petrou Beranovou, zaměstnankyní Sdružení Splav v Rokytnici v Orlických horách Co vás, paní Beranová, pĜivedlo k této práci? „Zaþínala jsem v Hradci Králové s pĜípravou výstavních prostor a potom v Žamberku v DomČ dČtí a mládeže. Doma v PČþínČ jsem vytváĜela keramické výrobky, poĜídila si i vypalovací pec. PĜišla mateĜská dovolená a já jsem kolem sebe sdružila nČkolik maminek se stejným zájmem o keramickou dílnu. Následoval podnikatelský kurz pĜi úĜadu práce, kde mi test urþil oblast, pro kterou se hodím - organizaci akcí. A tak jsem tady.“ MĤžete mi v krátkosti Ĝíci, co pĜipravujete? „PlánĤ a nápadĤ je mnoho. Každý mČsíc bude mít dáno svoje téma. Duben byl hudební, kvČten – pĜírodovČdný a letní mČsíce – v prázdninovém duchu - vždy výstava nebo vernisáž a každý pátek akce. NapĜíklad koncert, výtvarná dílna, pĜednáška, divadelní pĜedstavení nebo mini-filmový klub.“ Co mohou u vás ve Splavu oþekávat Rokytniþtí v kvČtnu? „V rámci 40. výroþí založení CHKO Orlické hory jsme pĜipravili na 4. kvČtna výstavu památné stromy s pĜednáškou z úst povolané osoby pana Ing. Jana Chládka. Na 7. chystáme jógu pro dČti a rodiþe, o den pozdČji nás navštíví vþelaĜ ze Žamberka OldĜich KrþmáĜ s povídáním a videoprojekcí vþetnČ prodejní výstavy vþelích produktĤ pana Milana Skalického. Zoolog Josef Hájek 15. povypráví o zmijích a 22. probČhne veĜejná diskuse o tĜídČní odpadu s Terezou Bížovou. Na 29. pĜipravujeme zahájení filmového klubu, což budou krátké studentské filmy z festivalu Zlínský pes.“ Zmínila jste se o prázdninách, to bývá v kultuĜe „okurková sezóna“. ýím bude žít Splav v tČchto mČsících? „Víkendový filmovo-divadelní festival bude urþitČ vítanou zmČnou.
Dne 28. bĜezna se konala výroþní þlenská schĤze AMK Rokytnice v Orlických horách za úþasti asi dvacítky þlenĤ. PĜedseda Kamil Michaliþka zhodnotil aktivity v minulém roce, mezi nejvýznamnČjší patĜil párty stan v prĤbČhu Anenské pouti a organizace závodĤ amatérĤ v motoskijöringu. Obojí mČlo velký ohlas. ýlenská schĤze doplnila výbor o nového hospodáĜe, kterým byl zvolen Martin Buriánek. Diskutovalo se rovnČž o akcích plánovaných na letošní rok. Novinkou je, že rokytnická organizace AMK se novČ letos stala správcem párty stanu, který vlastní Dobrovolný svazek obcí Orlické hory a za úplatu jej bude obcím pĤjþovat a stavČt. PĜedpokládá se znovu angažmá pĜi Anenské pouti, možná se v Rokytnici pojede i republikový závod v motoskijöringu. Tak se nechejme pĜekvapit. -mvk-
Petra Beranová ve svém keramickém ráji. Na zahradČ pĜed budovou instalujeme plátno a posezení s obþerstvením. K tomu pĜipravujeme na léto i dČtský koutek a pískovištČ, aby k nám mohli pĜijít i rodiþe s malými dČtmi“. Jak poslouchám, plánĤ je skuteþnČ mnoho, ale jak jste spokojená s tím, co se již podaĜilo? „Hudební duben se vydaĜil. Na výstavu fotografií Dany ýechákové a setkání dČtí s VojtČchem Nýdlem pĜišlo nČkolik desítek návštČvníkĤ, což mne velmi potČšilo. I výtvarná dílna nazvaná Plastika do zahrady se odvíjela v duchu pĜíjemné atmosféry“. A co je vaším pĜáním do budoucna? „Vzbudit v lidech vČtší zájem o kulturu, a to pĜedevším u mladých, pro které akce pĜipravuji. Aby to pro nČ nebylo nČco – co musím – ale kam se pĤjdu se zájmem podívat. Je krásné, když þlovČk dČlá co ho baví, co vytváĜí vlastníma rukama. Spokojenost to pak pĜináší nejenom jemu, ale i tČm, kteĜí jeho umČlecké výtvory prohlížejí.“ DČkuji Vám za rozhovor a pĜeji mnoho zdaru! Rozmlouvala Alena Mohrová
JÓGA PRO RODIČE S DĚTMI Kdy zaþínáme: Kde: V kolik: Vzít si: Lektorka: Od kolika let:
VÝROČNÍ SCHŮZE AUTOMOTOKLUBU V ROKYTNICI
7.5.2009 (každý þtvrtek) DĤm SPLAV Rokytnice v Orl.h. 17.00 - 18.00 hod. karimatku, pohodlné obleþení MUDr. Bára Divá 2 – 15 let
Bližší informace na tel.þ.: 736 160 026
[email protected]
PŘEDVELIKONOČNÍ ODPOLEDNE SE ZDOBENÍM KRASLIC Odpoledne ve þtvrtek 9. dubna 2009 se Turistické informaþní centrum promČnilo ve výtvarnou dílnu plnou barev. „Maléreþky“ všeho vČku se spoleþnČ pustily do zdobení kraslic. Pod laskavým dohledem a vedením paní Dany Fitzkové si mohli vajíþka ozdobit dospČlí i dČti. Ty se do toho pustily s vervou sobČ vlastní a za chvíli byla první dílka na svČtČ. NČkdo vsadil na bezbarvý vosk, který vytvoĜí nádhernou dekoraci teprve po obarvení celé kraslice, jiní zase kouzlili pĜímo s voskem barevným. Na rozdíl od školy bylo zde „opisování“ dovoleno. Velkým zdrojem inspirace byly nejen kraslice paní Fitzkové, ale i sleþny Moniky Grofové, která se o své zkušenosti se všemi ochotnČ podČlila. VČĜte, že pozorovat ji pĜi práci bylo pro všechny skuteþným požitkem. Tohle odpoledne se opravdu povedlo a všichni jsme se shodli, že pĜíští rok pĜijdeme zase. Více si mĤžete prohlédnout na webových stránkách www.info.rokytnice. cz v sekci UskuteþnČné akce. Text a foto MIKS Rokytnice v O.h.
Školní zpravodaj Kurýr(ek)
MATEMATICKÝ KLOKAN 2009
TAK NÁS TU MÁTE ZASE
Pro ty, kteĜí se ještČ s touto matematickou soutČží nesetkali, pár slov úvodem. Tato mezinárodní soutČž vznikla v Austrálii a dnes probíhá v mnoha zemích svČta. ýeská republika se k nim pĜipojila poprvé v roce 1995 a v posledních letech se poþet úþastníkĤ ustálil na 250 000. Na naší škole probČhla tato soutČž ve þtvrtek 19.3.2009. RozdČlena byla do þtyĜ kategorií: Cvrþek (2. - 3. roþník), Klokánek (4. - 5. roþník), Benjamín (6. 7. roþník) a Kadet (8. - 9. roþník). Žáci kategorie Cvrþek Ĝešili 45 minut 12 úloh, žáci ostatních kategorií Ĝešili 60 minut 24 úloh. Tyto úlohy byly vČtšinou zamČĜeny na logické uvažování.
Tak nás tu máte zase……jak ten þas letí, co? Ani jsme se nenadáli a už tu máme jaro! A do školky nám pĜineslo jaro naše oblíbené divadlo ÚSMċV a 18.3. nám zahrálo pĜedstavení s názvem „Jak Pejsek a Koþiþka vítali jaro“. SpoleþnČ s dČtmi sázeli kytiþky, zpívali veselé písniþky, a také se vrátil þáp a s ním krásné a hĜejivé sluníþko. Užili jsme si spoustu legrace. Nejvíce se dČtem líbila zlobivá vrána, která jaro nechtČla a snČdla všechny jarní kytiþky, a pak celá zezelenala, jak jí bylo špatnČ. Ale nakonec všechno dobĜe dopadlo a my se už teć tČšíme, co si pro nás pĜipraví pĜíštČ. A kdy to „pĜíštČ“ bude?? No pĜeci na slavnostním otevírání naší nové zahrady!!!! Takže nejezte jarní kytiþky, aĢ se zase brzy shledáme:o) Vaše dČti!
NejúspČšnČjší Ĝešitelé: Kategorie Cvrþek: 1) Michal Pelant 2-6) Linda Berkyová Bianka Mikulcová Petr Nezbeda Monika Novotná ŠtČpánka Sedlatá
tĜída 3. 3. 3. 3. 3. 3.
body 54 50 50 50 50 50
Kategorie Klokánek: 1) Martin PetránČk 2) Kristýna MĦllerová 3) Tereza Dostálová
tĜída 5. 5. 5.
body 76 71 65
Kategorie Benjamín: 1) Michaela Slezáková 2) Gabriela Halbrštátová 3) Eliška Michalcová
tĜída 6. 7. 6.
body 61 59 54
Kategorie Kadet: 1) Eliáš JeĜábek 2) František Vnenk 3) VojtČch Zimmer
tĜída 9.A 9.A 8.
body 82 60 59
Mgr. Martin Vrkoslav a Mgr. Blanka Koćousková
ZÁPIS DĚTÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY MateĜská škola Rokytnice v Orlických horách Se sídlem: Horská 172, Rokytnice v O. h., 517 61, tel. 494 595 106
ZÁPIS dČtí do mateĜské školy pro školní rok 2009/2010 se koná ve stĜedu 27.5.2009 od 8 do 11 hod. v budovČ mateĜské školy. K zápisu se dostaví rodiþe, kteĜí budou chtít umístit své dítČ od 1.9.2009 nebo bČhem školního roku. VezmČte si s sebou rodný list dítČte. Bc. Vlasta Gallová Ĝeditelka školy
Horský kurýr Noc s Andersenem aneb Pomóc! V knihovně straší Už jste si nČkdy položili otázku, co se dČje v knihovnČ o pĤlnoci? V té rokytnické straší. Možná ne poĜád, ale v noci ze tĜetího na þtvrtého dubna tam byla k vidČní celá plejáda strašidel a duchĤ. V tu páteþní noc totiž probČhla mezinárodní akce knihoven s názvem Noc s Andersenem. Všichni víme, že dnešní zpĤsob života knihám pĜíliš nepĜeje. Knížky soupeĜí o pĜízeĖ dČtí s mnoha akþními lákadly od vysedávání pĜed televizní obrazovkou až po poþítaþové hry. A pĜitom existuje docela jednoduchá cesta, jak z toho ven – dát dČtem osobní pĜíklad, ukázat jim, že þíst je vlastnČ velké dobrodružství. Metoda osobního vzoru v pĜedþítání vedla k první noci v knihovnČ. ZároveĖ se jí oslavil Mezinárodní den dČtské knihy, který se na celém svČtČ pĜipomíná každoroþnČ 2. dubna v den narození známého dánského pohádkáĜe. Poprvé tedy Noc s Andersenem probČhla v roce 2000 v uherskohradišĢské knihovnČ. Díky Klubu dČtských knihoven SKIP se pak vČhlas o prožité noci šíĜil dál po vlastech þeských i moravských. NapĜ. v roce 2002 se nocovalo už na 72 místech a akce se postupnČ dostávala i za hranice. Letos se jí zúþastnilo celkem 28239 dČtí na 840 „spacích“ místech na Slovensku, v Polsku, Slovinsku a samozĜejmČ v ýesku. Jedním z tČchto míst byla i rokytnická knihovna.
Rokytniþtí spáþi. Zleva stojí: Blanka Dostálová, Adam Vnenk, Tereza Kánská, KateĜina Fiedlerová, Kamil Volt, Robin Novák, Robin Herman, za ním je schovaná Míša Štefková, úplnČ vpravo stojí Veronika Tomanová. VepĜedu zleva Pavel Hudousek, který pĜišel podpoĜit svého bratra v „boji“ proti té pĜesile, Tereza Dostálová a Petr Hudousek ml. V pozadí rytíĜ Mauschwitz. Vzhledem k tomu, že její kapacita je omezená, bylo z Ĝad dČtí vybráno jen nČkolik pravidelných návštČvníkĤ knihovny a dobrých þtenáĜĤ. Pod dohledem vychovatelky Ludmily Hamáþkové a knihovnice Petry Koneþné se tak nakonec sešli þtvrĢáci: KateĜina Fiedlerová, Adam Vnenk, Robin Herman a Robin Novák, páĢaþky: Michaela Štefková, Tereza Dostálová, Tereza Kánská a Veronika Tomanová, šesĢák Kamil Volt a nejstarší úþastnicí byla Blanka Dostálová z deváté tĜídy ZŠ v Rokytnici. Každá knihovna nebo jiné spací místo si pĜedem pĜipravilo program, který byl obvykle zasvČcen urþitému spisovateli nebo knížkám. My v Rokytnici jsme to malinko pozmČnili a jako hlavní téma pro tuto noc jsme si zvolili naše mČsto a jeho známou postavu rytíĜe Mauschwitze. Všechno to zaþalo v pátek po páté hodinČ, kdy se pomalu zaþali þtenáĜi s obrovskými batohy scházet v knihovnČ. Po oficiálním zahájení v pĤl šesté již následoval pĜesun do OS Splav na vernisáž fotografky Dany ýechákové a cestou se plnil první úkol. Tím byla anketa o oblíbených spisovatelích, knížkách a také známých rokytnických postavách þi hrdinech. Spáþi se do toho pustili opravdu zodpovČdnČ a neproklouzla jim ani myš bez toho, aby z ní dostali odpovČdi na své otázky. Dokonce i výstavu, kterou zahájili svým vystoupením svČĜenci pana Františka Grulicha, malí þtenáĜi témČĜ rozložili, když se se svými otázkami vrhli na všechny pĜítomné vþetnČ vystavovatelky. DozvČdČli se, že nejoblíbenČjším autorem paní ýechákové je Vladimír Neff, že jako malá milovala Karafiátovy Brouþky a Andersenovy pohádky, pozdČji pak Neználka a uchvátil ji životopis Marie Curie-Sklodowské. Taky zjistili, že Rokytniþtí rádi þetli napĜ. Cestu kolem svČta za 80 dní, Z deníku kocoura
Modrooþka, SnČhovou královnu, Bylo nás 5, 4 z tanku a pes, Bílého Tesáka, Fimfárum, Sever proti Jihu, DáseĖku, ale také Timura a jeho partu. Mezi oblíbené dČtské autory se Ĝadí Antoine de Saint-Exupéry, Hans Christian Andersen, JiĜí Wolker, František Hrubín, Karel ýapek, Daniel Defoe, Jarmila Loukotková þi Jan Werich. NejzajímavČjší odpovČdi ale padaly na poslední otázku. DozvČdČli jsme se, že rokytnickým hrdinou je tĜeba víla JĤlinka, rod NostitzĤ, JindĜich Šimek, pan starosta, František Grulich þi Antonín Štefek. Škoda byla, že žádný z dotázaných si nevzpomnČl na rod MauschwitzĤ, ke kterému jsme se hlavnČ chtČli touto anketou dostat. Dalším bodem programu byla totiž návštČva kostela NejsvČtČjší Trojice, kde nás již oþekával Petr Hudousek ml. s poutavým povídáním o historii kostela a rodu MauschwitzĤ, kteĜí jej dali postavit. Nutno Ĝíci, že se Petr pĜipravil dokonale. Jeho skorospolužáci jej zahrnuli celou Ĝadou pČknČ záludných otázek, které však Petr zodpovČdČl bez nejmenšího zaváhání. Nikomu se prostČ nepodaĜilo jej nachytat na švestkách. A jestli byl výklad zajímavý? Mohu-li soudit podle toho, jaké pĜi nČm bylo ticho, pak opravdu byl. JeštČ jednou Ti, PetĜe, dČkujeme. Pak následoval pĜesun do výtvarné dílniþky paní Fitzkové ve zdejší ZŠ, kde všichni dostali za úkol vyrobit velikonoþní ozdoby nejen pro sebe, ale hlavnČ pro „svou“ knihovnu. Moje obavy o to, zda tato þást programu bude dostateþnČ zajímavá i pro pĜítomné pány, se brzy rozplynuly. Ti se na papír a nĤžky vrhli s takovou vervou, že jsme nestaþili zírat. DČvþata se ale taky nedala zahanbit a za chvíli byly na svČtČ nádherné kolíþky s oveþkami, zajíþky, kytiþkami, slepiþkami a kaþenkami. A protože si všichni poĜádnČ „mákli“, byla na místČ vydatná veþeĜe. Chvílemi sice pĜipomínala spíš keþupovou válku, ale konec dobrý, všechno dobré. S plnými bĜíšky se všichni trošku zklidnili a nastal þas na chatování s dalšími spacími místy, kreslení, þtení a další podobnČ mírumilovné aktivity. Vychovatelkám ale bylo jasné, že tato klidná nálada dlouho nevydrží a bude potĜeba dČti opČt nČþím poĜádným zabavit. A protože se pomalu blížila hodina duchĤ, zaþaly pĜípravy na poĜádné pĤlnoþní strašení. Spáþi dostali hromadu starých sukní, halen, záclon a jiného nezbytného haraburdí a pak už bylo jen na jejich fantazii, jak si s tím poradí. I tenhle úkol lehce zvládli a tak se knihovnou za chvíli rozléhalo kvílení duchĤ, rĤzné jektání a blekotání strašidel, ale hlavnČ hurónský smích, protože se všichni bezvadnČ bavili. Ale Noc s Andersenem by mČla být hlavnČ o knížkách a o þtení. Na to došlo až úplnČ na závČr, když po strašidelném defilé spáþi koneþnČ zalezli do spacákĤ a vylézt smČl vždy jen jeden. Ten, který zrovna povídal o své nejoblíbenČjší knížce. Bylo poznat, že tyhle dČti knížky opravdu baví. No a nČkdy tak kolem druhé hodiny ráno koneþnČ došlo i na pĜedþítání. To letošní bylo zajímavé tím, že se pĜedþítaly úryvky z dosud nevydané knížky. Jak je to možné? Její autorka Renata Štulcová dala svolení pĜeþíst noþním spáþĤm jednu speciálnČ upravenou kapitolku knihy Mojmír – Cesta pravé-
Strašidelná banda
ho krále. Je to vlastnČ rytíĜský mystický pĜíbČh o králi Jeþmínkovi, který se ale v této knize jmenuje Mojmír. ýtenáĜ s ním prožije jeho osud od narození do dospČlosti, kdy se stane tím vČþným vládcem Moravy. Jedná se o stĜedovČk, konkrétnČ roky 1222 – 1241. pokraþování na stranČ 10
Horský kurýr Dokonþení ze strany 9. V knize jsou opravdu rytíĜi, tajemné hrady, meþe, templáĜi, ale i knihy, duchovní svČt. Mnoho myšlenek. Je to pĜíbČh smutný i veselý, v nČmž nechybí ani láska. Jedna ze základních vČcí, které daly knize vzniknout, je i tradiþní vlþnovská jízda králĤ. ýtení to bylo opravdu zajímavé. Musím se pĜiznat, že mČ skoro mrzelo, že spáþi docela rychle usnuli a nestihli jsme tak doþíst ukázku až do konce. A to byl konec letošní Noci s Andersenem. VlastnČ ještČ ne tak úplnČ. Ráno jsme všichni spoleþnČ posnídali, shrnuli výsledky ankety a rozdali si ceny. Ty nakonec dostali úplnČ všichni, protože všichni byli moc fajn. Spáþe jsem pak poprosila, aby napsali svoje dojmy pro Vás, þtenáĜe kurýra. NČkdo se pod svoje dílko podepsal, nČkdo chtČl radČji zĤstat v anonymitČ, nČkdo napsal jen, jak se mu to líbilo, nČkdo se rozepsal více a celou akci shrnul. Všechny reakce si teć mĤžete pĜeþíst.
Ostatní se vyjádĜili krátce, zato velmi výstižnČ: „Bylo to hodnČ moc dobrý, až na to, že jsem se moc nevyspal, ale to nevadí. Strašení bylo super.“ „Líbilo se mi pĜevlíkání za strašidla a pĜedstavování knížek a prostČ vše. Sranda.“ „MČ se líbilo pĤlnoþní oživování duchĤ z knížek. Pak byla dobrá veþeĜe.“ Veronika Tomanová „Byla to velká zábava, protože jsme hráli divadlo se strašidly.“ Robin Novák A poslední: „Na Andersenovi se nám všem moc líbilo, protože jsme si to užili.“ K tomu už není co dodat. Snad jen, že fotky z celé akce si mĤžete prohlédnout na www.info.rokytnice.cz v sekci Užiteþné informace pod oddílem MČstská knihovna. Petra Koneþná
Knihovna v Rokytnici ZAJÍMAVÉ NOVINKY KVĚTEN 2009 Pro dospělé: Detektivky: Byla tak krásná: Grippando, J. Dívka se stříbrnýma očima: Hammett, D. Puč ve Vatikánu: Göttler, N. Ostatní beletrie: Deník zoufalého otce: Holden, S. Dávná tajemství: Kelly, C. Čtvrtý jezdec: Thompsonová, K. Balzac a čínská švadlenka: Sijie, D. Černé srdce: McKinneyová, M. Nauka o nemilování: Durek, Z. Věnec a vavřín: Strattonová, P. Polykač hříchů: Riversová, F. Nemravná lady: Phillipsová, S.E. Podlehnutí: Grahamová, H. Blanka Dostálová pro Vás celou akci jasnČ a struþnČ shrnula takto: „Jazzová výstava v domČ Splav, vyrábČní velikonoþních kolíþkĤ, návštČva kostela, scénky s pohádkovými bytostmi, þtení pĜíbČhu Mojmír – Cesta pravého krále, povídání o knížkách, to vše zažilo 10 dČtí dne 3.4.2009 na Noci s Andersenem. Myslím, že se to všem líbilo a všichni jsme si to užili.“ „O pĤl šesté jsme pĜišli do knihovny, uložili jsme vČci, þekali jsme na zbytek, potom jsme vyrazili do domu Splav, kde byla jazzová výstava. Zpíval GrulichĤv sbor, ochutnali jsme obþerstvení, udČlali anketu a vyrazili mČstem do starého kostela, kde Petr Hudousek mladší nám Ĝekl nČco o starém kostele. Potom jsme šli k paní Fitzkové, kde jsme dČlali velikonoþní kolíþky, kolem pĤl desáté jsme se vrátili a dČlali jsme k veþeĜi housky se sýrem a salámem. Já udČlal megaburger. Potom jsme zpracovávali informace, kreslili kostely, stromy. Potom jsme ze sebe dČlali duchy. Byly dvČ skupiny, navzájem jsme se strašili. Potom jsme se uložili a þetli nám. Ráno jsme dodČlali, co jsme vþera rozdČlali, potom jsme sepisovali anketu, udČlali jsme závČr, posbírali vČci a rozešli jsme se domĤ. HodnČ se ozývalo: všude dobĜe, doma nejlíp. Noc s Andersenem byla dobrá, s vychovatelkami byla sranda.“ Kamil Volt. Tereza Dostálová dokonce stihla složit i básniþku: Noc s Andersenem Nejprve jsme byli v domČ Splav, na lidi jsme dČlali baf, baf, baf. A taky anketu jsme mČli a všechno jsme si zapsat chtČli. Do kostela podívat se, jako sbor rozzpívat se. Socha pana Mauschwitze se nám líbila nejvíce. Velikonoþní ozdoby mČly rĤzné podoby.
Za strašidla pĜevlíknout se to se nám líbilo ještČ více než koukat se na Mauschwitze. Pohádkou nás uspat chtČly, štČstí na to teda mČly. A teć tady píšu báseĖ, až mČ z toho bolí dáseĖ. A já k tomu dodávám, že Terku nebolela dáseĖ z básnČ, ale z tužky, kterou pĜitom pČknČ ohryzala.
Naučná literatura: Divoká zvířata - 1000 zajímavostí Salvador Dalí - Skutečný příběh: Lauryssens, S. Pro děti a mládež : Šarlotina pavučinka: White, E.B. Dotek Anděla: Brezina, T. Senza super párty: Brezina, T. Agáta a doktor Lupa - Černý rytíř: Kopietzová, G. Alice a... Dóóóst dobrej hepáč: McCombieová, K. Leporela: Alenka v říši divů Nauč se poznávat zvířata z lesa Zvířátka kolem nás
Pečovatelská služba Města Rokytnice v O.h. Horská 303, Rokytnice v O.h.
Nabízí své služby: při zajištění stravy při osobní hygieně při zajištění chodu domácnosti při zvládání běžných úkonů o svoji osobu při zprostředkovávání kontaktu se společenským prostředím při uplatňování práv, při obstarávání osobních záležitostí Provozní doba – pracovní dny pondělí - pátek 6,30 - 15,00 e-mail:
[email protected] [email protected] Tel.: 491 616 996
Horský kurýr ZEPTALI JSME SE Toþená protivínská jedenáctka je už v Rokytnici minulostí. Po prvomájovém víkendu se definitivnČ zavĜely dveĜe místními štamgasty þasto vyhledávané hospĤdky „U PelantĤ“, kde tuto znaþku pČnivého moku toþili. Na dĤvody jsme se zeptali majitele pana Pavla Pelanta staršího: Jakou historii má za sebou pivnice „U PelantĤ“ a proþ jste se rozhodl ji nyní uzavĜít? Hospodu jsem otevĜel na podzim roku 1996 a provozuji ji od té doby prakticky nepĜetržitČ více než 12 let. Zpoþátku jsme tady toþili vratislavické pivo, protože pocházím z Liberce, pozdČji se pĜešlo na jedenáctku Platan. KromČ pití piva tu tradiþnČ každý pátek probíhaly napínavé turnaje v mariáši, sobota zpravidla patĜila kuleþníku. Odehrála se tu celá Ĝada pohárových kuleþníkových turnajĤ. Vzhledem ke svému dĤchodovému vČku a obþasným zdravotním obtížím si ale už také potĜebuji odpoþinout. Jak Vaše rozhodnutí pĜijali štamgasté? Tak samozĜejmČ, že jsou nČkteĜí možná trochu naštvaní. Sám jsem ale s ohledem na své zdraví už delší dobu pĜemýšlel, že s provozováním této živnosti musím skonþit. Vždycky mne pĜemlouvali, ale jednou þlovČk musí umČt Ĝíct dost. K PelantĤm se vždycky chodilo na kuleþník? Kam pĜijde kuleþníkový stĤl teć? Jsem pĜipraven kuleþníkový stĤl odprodat místním fandĤm. NejdĜíve se ale musí domluvit s nČjakým jiným podnikem na jeho umístČní. NČjaké slovo závČrem? Symbolickou teþku? DČkuju všem pĜátelĤm a pĜíznivcĤm dnes už bývalé hospody „U PelantĤ“, kteĜí dokázali vždy vytvoĜit pĜíjemnou spoleþnost a milou atmosféru a vČĜím, že na ta léta budeme spoleþnČ ještČ dlouho v dobrém vzpomínat. -mvk-
JAK TO VIDÍM JÁ Jsem Zlatý retrívr, mé psí jméno je Ben a mĤj domov je v budovČ rokytnické pošty v prvním obytném patĜe. A jelikož jsem se otĜepal z hrĤzného zážitku, kterým byla oprava stĜechy na našem domČ v dobČ nejvČtší zimní sloty, kdy jsme mČli doþista vodou prolité naše obydlí, mám docela chuĢ mluvit do rokytnického dČní, aĢ už v tom pozitivním nebo i negativním pohledu. V této rubrice budou mým jménem redaktoĜi Horského kurýra glosovat veškeré dČní v našem mČstČ, které mám, vČĜte, ze svého pohledu, jako na dlani. A nebylo by od vČci, kdybyste i vy, þtenáĜi, svými postĜehy pĜispívali do této rubriky a tak v novinách hovoĜili o všem co se kolem mČsta Rokytnice a jeho okolí dČje. A teć moje první poznámka. PĜedem se omlouvám, že nebude pozitivní, jak by se na start nové rubriky hodilo. Ale mé psí srdce je však veskrze upĜímné a tak pĤjdu hned k tomu, co na nČm v této chvíli mám. V sobotu 18. dubna se i v našem mČstČ již po nČkolikáté uskuteþnil „Den památek.“ ZpĜístupnČný výhled z kostelní vČže, otevĜená brána rokytnického zámku… A zde
bych se chtČl pĜeci jen pozastavit. PrávČ pĜístup do zámku vyvolal u všech návštČvníkĤ velké rozpaky. Jak jsem mČl možnost vyslechnout u mnoha návštČvníkĤ (veskrze pamČtníkĤ), stav zámku, hlavnČ jeho kaple a Anenského sálu, vyvolal zdČšení a strach, co se zdejším zámkem bude. Z okna svého obydlí musím tČmto hlasĤm dát za pravdu, neboĢ podle mého psího pohledu nestaþí pouze opravit komíny (když se stĜecha prohýbá a zajisté do ní zatéká). Bylo mi v ten slavnostní den lidiþek, kteĜí výše zmínČné shlédli, tak trochu líto, protože bych se i já sám nerad dožil (aþ psí život je podstatnČ kratší, než ten þlovČþí), že ze svého okna budu shlížet na rokytnické námČstí, na kterém bude chybČt jeho dominanta - zámek. Potud mĤj pohled, další je již na lidech, kteĜí mají možnost se o vše Ĝeþené postarat. zm
BURZA DĚTSKÉHO OBLEČENÍ PODRUHÉ Ve dnech 15. – 17.4.2009 se v prostorách vedle masny na námČstí konala burza dČtského obleþení „Jaro-léto“. PoĜádalo ji místní mateĜské centrum Rampušáþek. Myslím, že akce se vydaĜila, a to nad naše oþekávání. Již vloni jsme poĜádali tutéž burzu, s tím rozdílem, že se jednalo o vČci „Podzimzima“. Setkali jsme se s názorem, že by bylo dobré udČlat z toho tradici. Proþ ne. Kde jinde si koupíte napĜ. dČtské dupaþky za 10,- Kþ nebo dČtské botiþky za stejnou cenu? A to ve velmi dobrém stavu, takĜka nepoužité? VČĜím, že poþet nakupujících bude rĤst a že se zvýší zájem i ze stran prodávajících. Ale aby se nČco mohlo vĤbec konat, musí se najít ochotní lidé, kteĜí se do nČþeho takového „vrhnou“ a obČtují tomu tĜeba i nČkolik dnĤ svého „rodinného života“. A tak bych touto cestou chtČla podČkovat všem zúþastnČným, a to zejména p. Romanu ŠtČpánkovi za poskytnutí prostor a LídČ Lettrichové, EvČ Valentové, RomanČ ŠtČtkové, Vendule Petrové, Denise Kudlaþíkové a Andree Mihulkové za pomoc pĜi realizaci burzy. Na Vaši návštČvu (a nakupování) se budeme tČšit i na podzim, kdy bychom chtČli tuto akci opČt zopakovat. Na setkání s Vámi se budeme tČšit napĜ. i pĜi Vaší návštČvČ mateĜského centra þi jiných akcí centrem poĜádaných. Lucie Grunclová, MC Rampušáþek
V PěÍŠTÍM ýÍSLE HORSKÉHO KURÝRA SE ZEPTÁME PROVOZOVATELģ LANOVÉHO PARKU V ěÍýKÁCH NA NOVINKY PRO LETOŠNÍ SEZÓNU.
29. dubna se podaĜilo ve spolupráci s MČstem Rokytnice v Orlických horách a Lesy ýR zajistit terénní vozidlo s plošinou, kdy byla provedena zkouška s cílem zjistit jaké výšky by mČla dosahovat pĜipravovaná rozhledna na Anenském vrchu (995 m.n.m.) na hĜebenu Orlických hor. Na webu: http://www.orlicky.net/index. php si mĤžete prohlédnout fotografie, které byly pĜi této zkoušce poĜízeny.
Broušení nožů, nůžek pro domácnosti, nožů na sekačky, mixerové nože apod. Najdete nás na adrese: Rudolf Dittert U Daliborky 1187 Žamberk (u Velorexu) pondČlí až pátek
8 – 11, 13 – 17 hodin
KOŘENÍ A BYLINKY RECEPTY - RADY - ZKUŠENOSTI
ýeský herbáĜ z roku 1899 Smetanka (pampeliška) roste na lukách a v zahradách jako plevel. Mladé listy jedí se jako salát. Rostlina ta pĤsobí na plíce, játra, stĜeva i moþové ústrojí, þistí krev, a má-li pĤsobiti, musí užívání trvati 3-4 nedČle.
URýOVÁNÍ BYLINEK Když se vydáváte do pĜírody natrhat si bylinky, prokazujete svému zdraví velikou službu. Vzdalujete se tím z uzavĜených místností a zaplnČných silnic do volné pĜírody. ýasem zjistíte, jak je to pro vaše tČlo pĜíjemné a jak silnČ po tČchto vycházkách baží. Kdo se o bylinky právČ zaþíná zajímat, mČl by se zpoþátku vČnovat zatím jen prĤzkumu toho, co pĜíroda nabízí. Na rĤzných místech vyhledávejte léþivé bylinky, uþte se jim a tímto zpĤsobem poznávejte i okolní prostĜedí. Kdo si netroufne urþovat druhy rostlin sám, pro toho je vhodné podnikat takovéto výlety za bylinkami pod vedením nČkoho zkušenČjšího. DĤvodem není ani tak ohrožení vlastního zdraví, jako spíše ochrana pĜírody. Spousta léþivých bylin je chránČných, mnohé rostliny aþ podobné léþivým, nemají jejich úþinky a proto bychom je nemČli zbyteþnČ trhat. Teprve když jste si jisti svými zkušenostmi, mĤžete zapoþít se sbČrem. SBÍRÁNÍ LÉýIVÝCH BYLIN ýerstvé byliny, jejichž léþivá síla pĜevyšuje sílu bylinek sušených, mĤže þlovČk sbírat od konce února do konce listopadu. I bČhem mírné zimy lze v pĜírodČ nalézt tĜeba jitrocel kopinatý i jitrocel vČtší, svízel þi vlaštoviþník. Byliny by se mČly trhat nejradČji za sluneþného dne, protože tehdy je jejich léþivá síla nejvČtší. KromČ toho je nutno dbát na to, aby místo sbČru nebylo zneþištČné, a leželo pokud možno co nejdále od rušných ulic a prĤmyslových oblastí. Rostliny bychom mČli trhat ve vzdálenosti alespoĖ dvou palcĤ od zemČ. Pro sbČr se nejlépe hodí proutČný košík nebo papírová taška. Naprosto nevhodné jsou igelitové tašky. A ještČ jedna prosba: pamatujte, že i pĜi sbČru bylin platí – všeho s mírou! SKLADOVÁNÍ BYLIN K sušení používáme neomyté byliny, které mĤžeme sušit nČkolika zpĤsoby. Drobné rozložíme na plátno, þistý balicí papír nebo na dĜevČné „sušáky“. Byliny, které lze svázat do svazkĤ, mĤžeme sušit zavČšené. NejvhodnČjší je stinné a vzdušné místo. Nasušené byliny pak plníme do papírových sáþkĤ, krabic nebo tmavých sklenic,nepoužíváme však plechovky a nádoby z umČlé hmoty. Zásobníky þitelnČ oznaþíme názvem a datem sbČru. Z takových bylinek mĤžeme pĜipravovat þaj po celý rok. Pokud nČkteré nespotĜebované byliny máme doma déle než rok, poslouží ještČ dobĜe pro pĜípravu bylinných koupelí.
PAMPELIŠKA LÉKAŘSKÁ
Každým rokem vždy na jaĜe rozprostĜou tisíce pampelišek po stráních a loukách žlutý koberec. Tak nám tato rostlinka nabízí nejenom radostný pohled na pĜírodní krásu, ale i možnost využít její léþivé síly, která je ukryta zejména v jejím koĜenu. Úþinné látky v nČm obsažené (taraxacin a polysacharid inulin) velmi silnČ podporují þinnost trávicích orgánĤ, a tak pampeliška pomáhá pĜi jaterních a žluþníkových obtížích, ekzémech, lišejích, špatném trávení a kolikách. Dále ji lze použít pĜi léþbČ moþových kamenĤ, pĜi chronické únavČ, pĜi opuchlých lymfatických žlázách, pĜi zvČtšení sleziny, pĤsobí proti degeneraci kostí a chrupavek. Také cukrovkáĜĤm tato bylinka velmi prospívá, neboĢ snižuje hladinu krevního cukru. Užívá se koĜen, list nebo naĢ s koĜenem a zĜídka kvČtní úbory. KoĜen se sbírá na jaĜe pĜed rozkvČtem, po umytí se rychle suší ve stínu i na slunci, pĜípadnČ za umČlého sušení pĜi teplotách do 50 oC. Dbejte dostateþného usušení, neboĢ koĜen snadno plesniví a uskladnČte v dobĜe uzavĜených nádobách. Užívá se obvykle ve formČ odvaru, který se pĜipravuje z jedné þajové lžiþky koĜene na 100 ml vody, vaĜí se asi 1 minutu, pije se 2x až 4x dennČ po 200 ml. Mladé kĜehké a šĢavnaté listy, které ještČ neobsahují mléko, lze použít jako jarní salát. Z rozkvetlých úborĤ se mĤže pĜipravovat víno nebo pampeliškový med.
Až se budete starat o zeleninové záhony a plet na zahrádce, urþitČ vyrýpnete nČkolik pampelišek i s koĜenem. Zkuste je využít. AlMa
OKÉNKO DOKTORA Letos pĜišlo jaro a s ním i teplé dny o nČco dĜíve než v jiných letech. Už bČhem dubna jsme mohli vidČt, jak se nČkde v lese na paĜezu vyhĜívají stoþená klubíþka hadĤ. NejþastČji se setkáváme se zmijí a užovkou. Na to, jak se zachovat pĜi uštknutí hadem, jsem se zeptala pana MUDr. Martina Macáka. PĜi zachování všech rozumných zásad pro pobyt a pohyb ve volné pĜírodČ je uštknutí hadem v našich podmínkách zcela výjimeþnou událostí. Uštknutí užovkou lze považovat za zcela neškodnou raritu. Uštknutí zmijí je relativnČ podstatnČ þastČjší, nČkdy i zcela výjimeþnČ, život ohrožující událostí. V pĜípadČ uštknutí hadem je nutné co nejdĜíve se postarat o péþi a zajištČní postiženého. StejnČ dĤležité je pĜesnČ a podrobnČ zaznamenat bČh událostí. PĜedevším popis hada. Dále popis situace, za které došlo k uštknutí. NutnČ evidovat þasovou posloupnost událostí. VeledĤležitým nezbytným a þasto život zachraĖujícím krokem je okamžitá péþe o zasaženého. NejdĜíve zjistíme stav životnČ dĤležitých funkcí, to jest dýchání a krevního obČhu. Zajistíme místo kousnutí. Dle možností oþistíme rány, pĜípadnČ dezinfikujeme rány dostupnými prostĜedky. Rány þistČ zakryjeme a budeme ochlazovat místo uštknutí a jeho nejbližší okolí. V úvahu pĜipadají studené obklady, lépe ledování. PoranČného uložíme ve stabilizované poloze, snažíme se ho umístit do stínu a pokud možno podáváme hojnČ tekutin, není-li zvracení Co nejdĜíve se snažíme zajistit lékaĜské vyšetĜení a odborné ošetĜení. LékaĜ rozhodne o dalším vyšetĜovacím a léþebném postupu. VšeobecnČ se dnes ustupuje od okamžitého a paušálního podávání séra proti hadímu uštknutí. DĤvodem je pomČrnČ vysoký výskyt alergických reakcí a nežádoucích úþinkĤ. Vedlejší vČcí zĤstává þastá okamžitá nedostupnost séra proti hadímu uštknutí, podmínky skladování a cenové relace poĜizovací. Dnes se v žádném pĜípadČ nedoporuþuje provádČt laické pokusy o naĜíznutí vstupní rány jedu a pĜípadné následné pokusy o odsátí jedu ústy zachraĖujícího. Doufám, že se nám všem uštknutí hadem vyhne, nejen letos. MUDr. Martin Macák, praktický lékaĜ Rokytnice v Orlických horách Je tu jaro, nabízím jarní detoxikační program, pedikúru a masáž lávovými kameny vše za zaváděcí ceny.
Možnost i jako celé – relaxační odpoledne za snížené ceny!!! Tel.: 605 153 954
Nabízím louku pro sklizeň trávy v Rokytnici - 17 arů. Dobrá dostupnost. Zavolejte na tel.č. 603 751 538
ŽALUZIE KRČMÁŘ Žaluzie všech druhů, typů a provedení Firma: 465 612 077 Mobil: 602 412 012 Privat: 465 612 602
564 01 ŽAMBERK SNP 1348
Termotěsnění do oken a dveří Termoizolační dvojskla Sítě proti hmyzu do oken a dveří Termorolety plastové i hliníkové Garážová vrata, markýzy a rimini Bezpečnostní dveře zámky štíty a závory Zimní slevy
www.zaluziecz.cz e-mail:
[email protected]
Trafika Dana Veselá náměstí Rokytnice v O.h. z dobíjení telefonů přes terminál z kurzové sázení z sazka, sportka ON-LINE z denní tisk z upomínkové předměty z drogerie
Vše
chn k n y zvem áku pu! e
OTEVÍRACÍ DOBA: pondělí - pátek sobota neděle
nabízí: obědy – 53,bez polévky – 48,domácí oslavy na objednávku Houskové knedlíky Bramborové knedlíky + špalíčky Buchty Buchtičky atd.
6 - 17 hod. 7 - 12 hod. 8 - 12 hod.
TRAFIKA PETR KUNC ROKYTNICE NABÍDKA DVD NA MċSÍC KVċTEN Iron Man Ghost Rider (Nicolas Cage) Sejmi je všechny (Clive Owen) NeuvČĜitelný Hulk Bobby Z (Paul Walker) Lovci pokladĤ 2 (Nicolas Cage) KoĜist
STÁýENÝ RUM, VODKA, SLIVOVICE
TČšíme se na Vaši návštČvu!
OPALOVACÍ KRÉMY, MLÉKA, OLEJE PANTHENOL
Tel: 494 595 174, mobil: 774 313 341
VELKÝ VÝBċR KRMENÍ PRO ZVÍěATA
NASTÁVÁ ČAS LIKVIDACE INVAZNÍCH ROSTLIN Termínem invazní oznaþujeme agresivnČ se šíĜící nepĤvodní druhy rostlin - pocházející z rĤzných konþin svČta. Tyto rostliny k nám byly pĜivezeny jako okrasné nebo hospodáĜské pĜibližnČ v polovinČ 19. století a od poloviny 20. století se masovČ šíĜí. Jejich šíĜení má neblahé dĤsledky pĜedevším pro pĤvodní pĜírodu – vytlaþují pĤvodní druhy a spoleþenstva a je celosvČtovým problémem. Likvidaþní zásahy se musí provádČt pĜed vysemenČním. Rostliny se likvidují mechanicky a chemicky. Mechanická likvidace spoþívá ve vytrhávání, seþení þi vykopávání rostlin, pro chemickou likvidaci je nejvhodnČjším pĜípravkem Roundup Bioaktiv, který nahrazuje nebezpeþné herbicidy (napĜ. Travex). Použití chemických pĜípravkĤ je však v I. a II. zónČ chránČné krajinné oblasti zakázáno zákonem o ochranČ pĜírody a krajiny (z.þ. 114/1992 Sb.) a pro jejich použití je nutné udČlení výjimky. StejnČ tak je tímto zákonem zakázáno zámČrné rozšiĜování geograficky nepĤvodních rostlinných druhĤ. NejþastČjší invazní druhy v Orlických horách jsou: Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), pĤvodem z Kavkazu, je 3 – 5 m vysoká rostlina s okolíkem bílých kvČtĤ o prĤmČru až 1 m. Roste na okrajích lesĤ, nekosených vlhþích loukách, rumištích a celkovČ opuštČných místech. Tato rostlina pĜedstavuje vážná zdravotní rizika. Obsahuje totiž fotosenzibilní látky, které pĜi styku s pokožkou pĤsobí tČžké poleptání a bolestivé puchýĜe. ZpĤsob likvidace: ojedinČlé rostliny lze vykopat i s vČtšími koĜeny. Na vČtší prostory je úþinný postĜik herbicidu Roundup, nejlépe za sluneþného poþasí. PĜi manipulaci s bolševníkem vždy používejte rukavice a vyvarujte se kontaktu s pokožkou.
MAŠKARNÍ KARNEVAL V PĚČÍNĚ Tradiþní akcí poĜádanou ýeským svazem žen v PČþínČ je DČtský maškarní karneval. Ten letošní se konal v sobotu 18. dubna. Poutavé rĤžové plakáty vyrobené zkušenou rukou pana Papáþka pĜizvaly spoustu návštČvníkĤ malých i velkých, takže zaplnili témČĜ celý sál. Již pĜed zaþátkem byly vyprodány všechny losy do tomboly. Také o cukroví, které pČþínské ženy doma napekly, byl velký zájem. Ve þtrnáct hodin pĜivítala vedoucí svazu žen Boženka Kalousová všechny pĜítomné a zahájila promenádu masek. Veselé písniþky z reproduktorĤ roztanþily sál. V prĤbČhu tance a skotaþení byla vyhlášena tombola, v níž každý los vyhrával. DČti i dospČlí mohli využít pĜíjemného obþerstvení v baru a v jídelním koutku. V pozdních odpoledních hodinách zaþaly odcházet unavené, vydovádČné dČti domĤ, aby ulehly do svých postýlek. Hned jak dČti usnuly, vydávali se jejich rodiþe zpátky do sálu U RykrĤ, kde se konala tradiþní „prodloužená pro dospČlé“. I veþer probíhal v dobré náladČ a tanþilo se v rytmu disco až do ranních hodin. ýeský svaz žen dČkuje všem, kteĜí se podíleli na pĜípravČ dČtského karnevalu, sponzorĤm za vČcné i penČžité dary do tomboly a Josefu Mertelíkovi za hudební produkci. ZS
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), pĤvodem z horských západohimalájských lesĤ je jednou z nejnápadnČjších a nejhojnČjších invazních rostlin. Až 3 m vysoká bylina s pĜíjemnČ vonícími rĤžovými až vínovými kvČty rozstĜeluje semena (až 5000 na rostlinČ), která dolétnou do vzdálenosti až 6 m. Na vČtší vzdálenosti se úspČšnČ šíĜí vodou. Proto se vyskytuje pĜedevším podél vodních tokĤ. BĜehy nČkterých Ĝek jsou touto rostlinou doslova zamoĜeny. ZpĤsob likvidace: rostliny lze v dobČ kvČtu snadno vytrhávat nebo posekat a ponechat na místČ zaschnout. Netýkavka je jednoletka a šíĜí se pouze semeny, takže nehrozí obrážení z koĜenĤ. KĜídlatky (Reynoutria sp.) – KĜídlatka japonská a sachalinská (Reynoutria japonica a sachalinensis), pĤvodem z dálného východu, KĜídlatka þeská (Reynoutria bohemica) vznikla jako kĜíženec až na území ýR. 2 – 4 m vysoké rostliny s hrozny drobných bílých kvČtĤ. Rostou pĜedevším na bĜezích tokĤ, podél silnic a na narušovaných místech. Množí se zejména vegetativnČ pomocí oddenkĤ. K jejich rozšíĜení, jako u netykavky žláznaté, významnČ pĜispívají povodnČ. ZpĤsob likvidace: pravidelným seþením (vícekrát za rok) dojde k utlumení rostlin, ale ne k likvidaci rostlin výbornČ regenerujících i z malých kouskĤ oddenku. Pro úplnou likvidaci je nutné použít herbicid Roundup. Kolotoþník ozdobný (Telekia speciosa), pĤvodem u Karpat a Balkánu, je nám svým pĤvodem nejbližší až 1 m vysoká bylina s velkými žlutými kvČty. Od pĜedchozích druhĤ se v mnohém liší. Jeho invaze nemá tak dramatický prĤbČh, takže mu není vČnována taková pozornost. O to vČtší nebezpeþí mĤže pĜedstavovat pro pĤvodní vegetaci. Je stále hojnČ pČstován zejména kolem chalup v horských oblastech. ýasto zplaĖuje a šíĜí se do neseþených luk, podél tokĤ a v pĜíkopech silnic. ZpĤsob likvidace: plnČ kvetoucí rostliny vþas posekat nebo otrhat kvČty, ale POZOR! Kolotoþník je schopen po þervnovém posekání ještČ bČhem léta obrazit a znovu vykvést. Možnost zámČny: urþitou podobnost s kolotoþníkem vykazuje chránČný kamziþník rakouský (Doronicum austracum), vyskytující se pouze v údolí Divoké Orlice. Obþasným poseþením louky okolo své chalupy nebo domu mĤžete udČlat pro pĜírodu hodnČ. Nejenže zabráníte rozšiĜování invazních druhĤ, ale zároveĖ tak udržujete bohatství louky - rostlin a hmyzu, která jinak degraduje a zarĤstá. PĜi zjištČní výskytu invazních rostlin, jste-li majiteli pozemku, máte povinnost zabránit jejich šíĜení. V dalších situacích je dobré o výskytu informovat majitele pozemku a pracovníky Správy CHKO Orlické hory (tel.þ. 494 539 541, e-mail:
[email protected]), pĜípadnČ místní obecní úĜad.
DČti s DJ ýarodČjem. Foto: Petr Gärtner
PLÁNOVANÉ AKCE V ORLICKÉM ZÁHOŘÍ Obec Orlické ZáhoĜí poĜádá v rámci projektu þ. CZ.3.22/3.3.02/08.00830 „Co je u sousedĤ k vidČní“, který byl podpoĜen z fondu mikroprojektĤ Euroregionu Glacensis v úterý 12.5.2009 v Orlickém ZáhoĜí v hotelu KUNŠTÁT od 10.00 hodin pracovní setkání pracovníkĤ informaþních center Orlických hor a Podorlicka a sousedĤ z BystĜických hor. Více na www.orlickezahori.eu. Obþanské sdružení Za horami Orlické ZáhoĜí v rámci vzdČlávacího programu „Kunštátský sekáþ“, který byl podpoĜen z EAFRD „Evropský zemČdČlský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí“ poĜádá ve dnech 22. – 23.5.2009 v Orlickém ZáhoĜí v budovČ obecního úĜadu, vzdČlávací semináĜ na téma „Šetrná turistika v pĜírodnČ cenných územích (CHKO)“. Vstupné na semináĜ vþetnČ exkurze ZDARMA !!!!! Prosíme o zaslání závazných pĜihlášek do 15.5.2009 na kontaktní osobu: Jana Matyášová, e-mail:
[email protected],
[email protected] tel./fax: +420 494 593 150, tel.: +420 737 012 205 PĜihláška ke stažení na www.oszahorami.eu V kapliþce Navštívení Panny Marie na ýerné VodČ (Orlické ZáhoĜí)ve farnosti Neratov se koná v sobotu 30.5.2009 od 10.00 hodin poutní mše svatá. V sobotu 30.5.2009 poĜádá SDH Orlické ZáhoĜí v Orlickém ZáhoĜí na hĜišti od 14.00 hodin DċTSKÝ DEN. Více o programu na www.orlickezahori.eu.
POLICEJNÍ OKÉNKO 2. dubna 2009
Prodloužená vycházka klienta sociálního zaĜízení Do místního Domova na StĜíbrném vrchu se mČl 1. dubna 2009 veþer z povolené vycházky vrátit jeden z jeho klientĤ. Tam ale ve stanovenou dobu nedorazil. Místo nČj do zaĜízení pĜijela hlídka místní Policie ýR, aby zde od personálu zaĜízení zjistila popis pohĜešovaného klienta, vþetnČ obleþení, které mČl v dobČ vycházky na sobČ. Policisté získali i jeho fotografii a informaci personálu o tom, že by se jejich klient mohl pohybovat v teritoriu Hradce Králové, kde má své pĤvodní bydlištČ. Rokytniþtí policisté proto o pĜípadu neprodlenČ informovali své kolegy z Obvodního oddČlení Policie ýR v Hradci Králové. Nakonec se ale klient ozval sám hned druhý den ráno telefonátem do ústavu. Personálu potvrdil, že se skuteþnČ nachází v Hradci Králové a také, že se do zaĜízení navrátí. 6. dubna 2009
TENIS V ROKYTNICI O Velikonocích se konala valná hromada Tennis Clubu v Rokytnici, na které byl mimo jiné zvolen i nový výbor. Novopeþenému pĜedsedovi klubu Lućku Bernardovi jsme položili nČkolik otázek. Dojde po valné hromadČ tenisového klubu k nČjakým podstatným zmČnám? Jde o to, co je myšleno zmČnou. Bylo zvoleno nové vedení klubu vþetnČ pĜedsedy, rozdČlili jsme si úkoly a rychle do práce, není na co þekat. Chceme kolem tenisu znovu vytvoĜit dobrou partu, rozšíĜit þlenskou základnu o nové i staronové þleny. Kde mohou zájemci získat aktuální informace? Jelikož na vlastních webových stránkách teprve pracujeme, tak využíváme stránky MČsta, tedy www.rokytnice.cz. Zde všichni mohou najít aktuální informace o dČní v klubu, o brigádách, pĜíspČvcích. Budou zde i potĜebné kontakty na správce kurtĤ, vedení klubu, atd. V brzké dobČ vznikne i nástČnka u kurtĤ.
Požár dĜevČné kĤlny V nedČli 5. dubna 2009 hodinu pĜed polednem došlo nedaleko sídlištČ U Nádraží v Rokytnici v Orlických horách k požáru dĜevČné kolny. Po telefonickém oznámení rychnovského operaþního dĤstojníka k místu ihned vyjela i rokytnická hlídka Policie ýR. To už u požáru zasahovali þlenové Hasiþského záchranného sboru Rychnov nad KnČžnou a místního sdružení dobrovolných hasiþĤ. Díky jejich rychlému a profesionálnímu zásahu vznikly pĜi požáru pouze minimální škody a zároveĖ nikdo nebyl zranČn. Jako pĜíþina události byla stanovena nedbalost.
Jaké jsou vaše nejbližší plány? Tím opravdu nejbližším je úprava a zprovoznČní kurtĤ v co nejkratší dobČ, poté budeme pokraþovat v úpravách okolí, vylepšování zázemí. Je potĜeba opravit tréninkovou stČnu… Sháníme správce kurtĤ, bez kterého si tČžko umím provoz celého areálu pĜedstavit. Není toho málo a vystaþit musíme s prostĜedky, které máme k dispozici. A co tenisové mládí?
15. dubna 2009
Prodloužený velikonoþní víkend Nemilé pĜekvapení þekalo v pátek po poledni na chalupáĜe, který pĜijel velikonoþní volno strávit do hor. V dobČ mezi 28.3. - 10.4.2009 se do rekreaþní chalupy v Rokytnici v Orlických horách vloupal neznámý pachatel. Po „prohlídce“ objektu si k potravinám a hygienickým potĜebám „pĜibalil“ i teplovzdušný ventilátor. Majiteli zpĤsobil škodu pĜes 2.700 korun. Ranní jízda po velikonocích se nevyplatila osmapadesátiletému muži z Ústeckoorlicka. PolicistĤm Obvodního oddČlení Rokytnice v Orlických horách neunikl v úterý o pĤl osmé ráno Ĝidiþ vozu zn. Ford, u kterého pĜi kontrole hlídka policistĤ namČĜila 1,54 alkoholu v dechu. Muž je podezĜelý z trestného þinu Ĝízení vozidla pod vlivem návykové látky. Muže zajistila jedna z policejních hlídek, které se v úterních ranních hodinách mezi 05:00 – 08:00 úþastnily dopravnČ bezpeþnostní akce. Ta byla u ĜidiþĤ na rychnovských silnicích tentokráte zamČĜená zejména na alkohol. Policisté z dopravní a poĜádkové policie pĜi ní zkontrolovali na 316 ĜidiþĤ, u kterých zaevidovali 24 dopravních pĜestupkĤ. Hned tĜi Ĝidiþi zĜejmČ nestaþili vstĜebat velikonoþní pondČlí, policisté u nich totiž zjistili požití alkoholu. Jízdu pod vlivem návykové látky zadokumentovaly hlídky v Solnici, SkuhrovČ nad BČlou a Rokytnici v Orlických horách. Každý, kdo usedá za volant, by si mČl uvČdomit, že alkohol nemĤže být jeho spoleþníkem. Ublížit mĤže nezodpovČdný Ĝidiþ nejen sám sobČ, ale i dalším nevinným úþastníkĤm silniþního provozu.
Pro letošní rok chceme udržet soutČže dČtí a dorostu. Chceme oslovit i další zájemce o tenis, vČnovat se jim mohou trenéĜi z našich Ĝad. Co Ĝíci závČrem? Jak už bylo Ĝeþeno, chceme kolem tenisu vytvoĜit dobrou partu, která se bude na kurtech potkávat a utkávat. Otevíráme se novým þlenĤm. TČšit se mĤžete na tradiþní akce, jakými jsou turnaje manželských párĤ, turnaje ve dvouhrách a þtyĜhrách. DČkujeme za rozhovor. -mvk-
Aditiva do paliv a olejů spalovacích motorů snížení spotřeby zvýšení životnosti ekologický provoz. Široký výběr autokosmetiky. Informace na tel.603180028,nebo na www.michael17.myffi.biz
Varování na závČr S pĜíchodem jara a pČkného poþasí se nejen na silnicích Rychnovska zaþínají objevovat motorkáĜi. VČtšina z nich se shodne na tom, že pro jízdu na rychlém stroji se rozhodli zejména pro fascinující pocit svobody, rychlosti a síly. VždyĢ pro dnešní motocykly není hranice rychlosti blížící se k 300km/hod žádnou fikcí. Odvrácenou stránkou požitku z neobvyklé jízdy je ale smutná statistika - policisté zaznamenávají každoroþní vzrĤstající poþet nehod, pĜi kterých pĜíþiny bývají vČtšinou obdobné: nepĜimČĜená rychlost a špatný odhad situace.
Kompletní finanční poradenství: z finanční plány z optimalizace rodinných financí z všechny druhy pojištění (kompletní sortiment na českém trhu).
Informace na tel. 603180028.
ROZPIS FOTBALOVÝCH ZÁPASŮ Rozpis fotbalových zápasĤ dorostenek Unionu Rokytnice jaro 2009 So 25.4. venku Hradištko So 9.5. venku DvĤr Král. Ne 24.5. venku Liberec Ne 7.6. venku ChoceĖ
Ne 3.5. doma ýivice Ne 17.5. doma ChotČvice Ne 31.5. doma Pardubice Ne 14.6. doma Uhl.Janovice
11,30 11,30 11,30 11,30
Za dorostenky v souþasné dobČ hrají z rokytnických dČvþat: Romana a Lenka Krištofová, Romana Hirková, Veronika Kánská, Markéta, VČra a Ingrid Ungerová, Zuzana Fremuthová, Mirka HĤlková, Kristýna Rybová, Zuzana ŠtČpánková, Olina Maþková, Milena Flossmannová, Eliška Hubená, Jaroslava Zahradníková a mnoho dalších krásných dČvþat z okolních mČst a vesnic. PĜijćte je poĜádnČ povzbudit.
MAŠKARNÍ NA LYŽÍCH
Sluneþné poþasí pĜilákalo na maškarní ukonþení zimní sezóny v lyžaĜském stĜedisku v ěíþkách spoustu soutČžících i divákĤ. Letošní jubilejní 50. BafuĖáĜské závody stály opravdu za shlédnutí. Na „promenádu“ masek byla pĜipravena traĢ se snČhovým tunelem, který svou prĤjezdní velikostí vyhovoval spíše dČtem než dospČlým. ObzvláštČ nČkteĜí aktéĜi mČli s projíždČním tunelu potíže. NapĜ. motýl Emanuel musel sklopit svá krásná barevná kĜídla, kocourem pronásledované myši jen stČží projeli s myším kolotoþem a pán sedící na „pojízdném WC“ si ulomil splachování. Moderátor Krejza s ampliónem dokonale ohodnotil každý výkon. Po pĜehlídce masek se všichni odebrali pod modrou sjezdovku, kde na odvážlivce þekala nČkolik metrĤ dlouhá vodní nádrž. S rozjezdem mČla být tato vodní plocha pĜekonána. Ne všem se to podaĜilo a tak pro zábavu obecenstva konþili nČkteĜí buć hlavou nebo nČjakou jinou þástí tČla napĜed ve studené vodČ. NaštČstí byli již pĜedem preventivnČ zahĜíváni zázraþnou tekutinou, která zabránila umrznutí. A kdo nemČl na takovou podívanou nervy, mohl si u Skirestu prohlížet výstavu starých fotografií, zachycujících historii BafuĖáĜských závodĤ nebo popíjet drinky na ledovém baru. Spoustu akþních fotografií z této vydaĜené akce najdete na www.skiricky.cz. ZS
Rozpis fotbalových zápasĤ žákyĖ Unionu Rokytnice jaro 2009 Po 27.4. venku Nové MČsto n.Met. Po 4.5. doma Javornice 17,30 Po 25.5. venku Rychnov n.Kn. Po 11.5. doma PĜepychy 17,30 Po 8.6. venku Javornice Po 1.6. doma Nové MČsto 17,30 St 15.6. venku PĜepychy Za žákynČ v souþasné dobČ hrají z rokytnických dČvþat: Rebhanová, ýervinková, Nezbedová, Filípková, Nováková, Rozinková, Špaþková, D.Flossmanová, Kubíþková, Špinarová, ýtvrtlíková, Michalþáková, Fiedlerová. Jaroslav Unger
Pronajmu nebytový prostor 40 m2 + soc. zaĜ. v pĜízemí domu na námČstí T. G. Masaryka v Rokytnici v Orlických horách. Prostor je vhodný ke zĜízení prodejny, þi k drobnému podnikání. Výše nájmu dohodou - levnČ. Tel: 731 105 966
MċSTO ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH 517 61
HORSKÝ KURÝR - Regionální mČsíþník pro Rokytnicko a okolí. Vydává MČstský úĜad Rokytnice v Orlických horách. Šéfredaktor: Zuzana SobČslavová DiS, redakþní rada: Alena Mohrová, ZdenČk MatČjíþek, Mgr. Jan Morávek, Lucie Grunclová DiS. Adresa redakce: Horský kurýr, námČstí T.G.M. 4, 517 61 Rokytnice v O.h. Tel. + fax: 494 595 326, 736 752 200. E-mail:
[email protected] Registrace MK ýR E 11929. Vychází jako mČsíþník. UzávČrka pro dopisovatele do 20. každého mČsíce. Za obsah þlánkĤ plnČ zodpovídají jejich autoĜi. PĜíspČvky þtenáĜĤ a dopisovatelĤ nemusí vyjadĜovat stanovisko redakce. Redakþní rada neodpovídá za stylizaci pĜíspČvkĤ a tiskové chyby. Náklad 500 výtiskĤ. Sazba a tisk UNIPRINT s.r.o. Rychnov n.Kn. Toto þíslo vyšlo v kvČtnu 2009. Cena: 10,- Kþ
V sobotu 16. kvČtna 2009 bude zahájen provoz CyklobusĤ v Orlických horách. Bližší informace na www.audis.cz.
PLACENO PěEVODEM
ODBċRATEL:
NOVINOVÁ ZÁSILKA
