ZVĚD oddílový časopis 57. Zelené střely č. 5 (celk. 86)/ roč. 12
„Madoduram – Den Haage“ 1
Kalendárium
Obsah: … Top of the Hill ….
21. 5. nar. Emil (1978) 22. 5. sv. Emil 26. 5. sv. Filip (Masilů) 1.6. Den dětí – svátek vás všech 8. 6. sv. Milan (Bizon) 13. 6. sv. i nar. Tonny (??1929??) 24. 6. sv. Jan (Bill, Bivoj) 29. 6. sv. Petr (Fil, Jety, Těpa, Mlok) 30. 6. nar. Agi (1987) 10. 7. nar. Bill (1989) 25. 7. sv. Jakub (Bob, Fretka, Kuba od vlčat) 8. 8. nar. Jety (1983) 24. 8. nar. Mario (1987)
str. 2 - Kalendárium, Bylo x Bude, Baf str. 3 - News – Den v krojích str. 4 - Intercamp 2005 - Maastricht str. 5 - Jak jsme slavili titul …, Bambiriada 2005 str. 6 - Bambiriáda 2005 str. 7 - Rozloučení s bratrem Slávou str. 8 - Topografie str. 9 - Samorosty, Nováčci str. 10 - Výsledky bodování a docházky str. 11 - Měnová reforma str. 12 - Knihomolův koutek str. 13 - Strach o …, Poezie s br. Bobrem str. 14 – BANG, web str. 15 – Pro pobavení str. 16 - Intercamp 2005 v Holandsku
Všem blahopřeji……
Bylo (a už nebude )
11. 5. – 17. 5. Intercamp 2005 - Netherland – mezinárodní setkání skautů a skautek ve věku 12 – 17 let se konal v Maastrichtu v Holandsku, Více čtěte na stranách 4 – 6 … 3. 6. Oddílovka – pod vedením Agiho jsme se sešli v klubovně, zahráli se fotbálek, pár her a vyhodnotili bodování … 11. – 12. 6. Výprava na vodu – čtěte na stránce 7 17. – 19. 6. Výprava do Bystřice
Momentálně probíhá … 9. – 24. 7. – Tábor v Bradavicích
Bude 8. – 11.7. – Moravskoslezské jamboree – Hlučínská štěrkovna, Ostrava – vypadá to, že zatím jedu sám .
Baf …. Vítejte opět na stránkách našeho oddílového časopisu. Máme tady prázdniny a s nimi i náš další tábor v malebném kraji u Bělé nad Radbuzou. Letos máme netradiční celotáborovou hru na motivy Harry Pottera a Bradavic. Všichni, co jsme hru připravovali, doufáme, že se Vám hra bude líbit. V tomto čísle najdete také článek o Intercampu, mistrovství světa v hokeji, a další věci. Jsem rád, že toto číslo je převážně složena z Vašich příspěvků. Musím pochválit Pištu za článek o mistrovství světa v hokeji, Bobra za poezii, kterou má od Vikinga a v neposlední řadě chválím Dodýše, který do tohoto čísla přispěl velkou mírou. Tak Zvěd 57. Zelené střely PLZEŇ Vám přeju hezký tábor a číslo: 5/04-05 (celkově 86) – ročník 12 užijte si to tady … http://www.skauting.cz/zelenastrela (oddílový web) šéfredaktor: Agi [
[email protected]] – autor nepodepsaných článků na tomto čísle se podíleli: Agi, Pišta Hufnágl, Viking, Bobr, Dodýš, Pawlee, Houbař Neprochází jazykovou úpravou. Vyšlo: červenec 2005 v nákladu 30 ks + 1 verze E-ZVĚD na webových stránkách ve formátu PDF.
2
Agi Váš šéfredaktor
Den v krojích 20.9.2005 Ahoj kamarádi, skauti, skautky přidáváme se k těm kteří si myslí, že je dobré, aby skautování překračovalo hranice oddílů, středisek, měst… Den v krojích má být takovou akcí. Přidejte se k nám je to tak jednoduché. A v jednoduchosti je přece krása. No a zda se nám to podaří - to uvidíme. Vždyť i na počátku všech těch báječných kurzů, setkání a ObRoků byl nápad který u vás našel odezvu, zaujal vás a vy jste šli „do toho“. Takže? Budete také „nakrojení“?! Kdy? 20. září Kdo co?… Vaši brášci a sestřičky z Olomouce, z Holomóca z kraje tvarůžků a syrečků… vás všechny vyzývají k spoluúčasti na nakrojeném dni… tedy dni v krojích! přidáváme se k těm kteří si myslí, že je dobré, aby skautování překračovalo hranice oddílů, středisek, měst… Den v krojích má být takovou akcí. Přidejte se k nám je to tak jednoduché. A v jednoduchosti je přece krása.
(do) Koho čeho?… Chceme vás nalákat do další společné akce všech skautů a skautek v republice která proběhne dne 20. září 2005. Komu čemu?… Je určena všem, jak světluškám, vlčatům, skautkám, skautům, R+R, ale i činovníkům a oldskautům. O kom o čem?… To je lehké - ráno si oblečete kroj a vyrazíte v něm do školy, nebo do zaměstnání, odpoledne za nákupem, nebo do kina, na návštěvu… apod. Vyhlašujeme také fotografickou soutěž o nejzajímavější fotografie ze dne v krojích. V Olomouci ke dni v krojích bude patřit i to, že si každý vyrobí upomínkové kartičky a tu si budou skauti vyměňovat když se potkají. S kým čím?… Snad s vámi se všemi který tento článek čtete, s nadějí, že nás podpoříte, že i vám to přijde prima nápad. S tím, že si uděláme společnou skautskou akci a i s tím, že to třeba bude mít pozitivní ohlas i u neskautů. Více informací na www.skauting.cz/denvkrojich Tak co jdete do toho? Je to výzva, ukázat že skauti pořád existují? [Agi]
3
Intercamp 2005 Maastricht, 11. - 16. 5. 2005 Letos se konal Intercamp v nizozemském Maastrichtu oficielně od pátku 13.5. do neděle 15.5. 2005, ale protože z Plzně do Maastrichtu to přeci jen není co by kamenem dohodil měli jsme sraz už ve středu 11.5. večer. Když dorazili i poslední členové naší Plzeňské výpravy a přijel náš autobus plný skautíků z Hradce králové, naložili jsme zavazadla a vyrazili směr hraniční přechod Rozvadov. Tam měla být první zastávka na večerní hygienu. V Rozvadově jsme byli docela rychle asi během čtvrt hodiny. Cesta přes Německo nebyla snad pro nikoho příjemná. V autobuse byla díky nutný klimatizaci hrozná zima, a díky moc malému místu na nohy to byla noc hrozně nepohodlná, jen málokomu se doopravdy podařilo usnout. Hned z rána nám řidič zastavil u jedné benzínky na ranní hygienu a vyrazili jsme, ještě ne na Intercamp, ale do Haagu. Ačkoli je hlavním městem Nizozemska stále Amsterdam, tak veškeré státní orgány a dokonce i královna Beatrix sídlí tady. Hned po příjezdu jsme šli navštívit muzeum miniatur, kde mají Holanďané znázorněné veškeré jejich národní historické, ale i technické památky. Jediné co tam snad bylo opravdový byli plavoucí kapři v umělé řece. Muzeum bylo opravdu moc hezky udělané. Byl tu dětský koutek, hřiště a dokonce i vláček který jezdil zadarmo. Po prohlídnutí miniatur a navštívení suvenýrů jsme se vydali do centra s jediným cílem: najít mekáč. Procházka Haagem by byla určitě krásná , kdybychom si dopředu uvědomili jednu zásadní věc a to, že Haag není Plzeň, tedy alespoň ne jeho velikostí. Po půl hodině chození nás opouštěla veselost i energie a když už jsme byli úplně zoufalí zachránila nás Markéta. Zeptala se na cestu místních občanů a Ty nás do centra ochotně dovedli. O nalezení mekáče se postaral Agi! Když jsme od tamtu vypadli šli jsme se ještě projít po tomto skvostném městě, ale jak jsme tak šli a šli a šli tak jsme zjistili že už vlastně nejdeme ale bloudíme. V největším zoufalství někdo navrhoval abychom si vypůjčili kola od místních Holanďanů, ale tento nápad neprošel. Nakonec to dobře dopadlo a všichni jsme v pořádku došli. No my češi se hold ve světě neztratíme.Po Haagu nás čekala další cesta, teď už naštěstí jen kratičká do skautské rezervace. Tady to bylo docela fajn, asi hlavně proto, že tu byla sprcha a nemusely jsme se už konečně třást zimou v autobuse, ale spinkaly jsme v teplounkým spacáku a v prostorným stanu. Ráno jsme jen sbalily batohy a vydali se dál do Nijmegenu, kde byl další rozchod a pak do muzea 2.světové války. Po absolvování této naučné zastávky s společného focení jsme nasedli do autobusu. V autobuse bylo o zábavu postaráno, celou dobu jsme hráli BANG. Někdy k večeru jsme konečně dojeli do Maastrichtu, do kempu kde jsme měli strávit další dva dny. V sobotu hned ráno bylo oficiální zahájení, které každoročně zahajoval Eddie, který je typický svým tak trochu santusáckým pláštěm a dřéváky. Pak následovali aktivity. Rozdělili jsme se do dvojic a jedné trojice a vydali se hledat každý svojí aktivitu. Byli tam různý blbosti třeba opejkání hadů z těsta, fotbálek, vyrábění, různý hlavolamy…… . Takhle to bylo celý den a večer jsme strávili hraním sportovních her a hlavně sledováním hokejového semifinále na internetu. V neděli jsme vyrazili na Hike. Ten byl docela pěknej. Skoro jsme se neztratili. Jen jednou ale to jsme si vynahradili snídaní v mekáči. Někdy kolem poledne jsme dorazili do centra a tam jsme si užívali dvě hoďky na pouti a když už bylo skoro všem pořádně blbě tak jsme vyrazili dál. Další zastávka na Hiku bylo podzemí a pak další cesta podle azimutů což sme trošku obešli, protože podle těch azimutů bysme asi daleko nedošli. Hike sme nakonec všichni ve zdraví přežili a večer sme zas fandili hokeji ale tentokrát trochu jinak. Scoutlink nám vyndali dva počítače a pustili přímí přenos, byla to fakt dost dobrá atmosféra. A určitě díky našemu fandění kluci nakonec zlato vyhráli. Pondělí a úterní noc sme zas strávili v autobuse což nebylo moc příjemný, ale ten Intercamp za to stál. [Pawlee, 28. odd. Vločka]
4
Dojmy účastníků: Intercamp se mi moc libyl,nejlepší byl Hike. (Sirka) Jako správní burani jsme zašli do oblíbené restaurace hamburgerů – McDonald´s. (Agi) IC je jedna z mála cenově dostupných mezinárodních akcí a moc se mi na ní vždy líbí. (Bill) V autobuse bylo o zábavu postaráno, celou dobu sme hráli BANG. (Mario) Já si vážně myslím, že má v mozku implantovanej někaj čip a ten ho do mekáče dovede vždycky. (Markéta)
Jak jsme slavili titul …. Jak jistě mnozí z vás ví, zároveň s Intercampem probíhalo i play-off 69. Mistrovství světa v lední hokeji ve Vídni. Výsledek snad nikomu říkat nemusím, ale jen pro pořádek 1. ČR, 2. KAN, 3. RUS, 4. SWE atd. První zápas v play-off Mistrovství světa, tedy klíčové čtvrtfinále sehrála naše reprezentace s dosti neoblíbenými Amíky . Toho času se naše výprava nacházela v Holandské skautské základně St. Walrick, a tak ten, kdo poprvé zaznamenal čárku určující hodnotu signálu na jeho mobilním telefonu všem oznámil, že jsme je vyřadili na nájezdy 3:2. Byla to tedy taková velmi potěšující zpráva do našeho večerního programu. V dalším utkání (semifinále) na nás čekaly Švédové, kteří ve čtvrtfinále bez větších problémů vyřadili Švýcarsko 2:1. My jsme již toho času byli plně zabydleni na Intercampu. Takže jsme s velkou radostí obsadili celou řadu počítačů, které poskytovaly připojení k Internetu. Za námi se postupem času nashromáždila početná skupinka Čechů a tak jsme takovým malým kotlem, společně poslali Čechy do finále po výsledku 3:2 po prodloužení. Když service team obsluhující počítače pozoroval stále přicházející Čechy už dlouho před začátkem finále s Kanadou asi pochopili, že tenhle večer a noc rozhodně nudná nebude. Po úvodním gólu Václava Prospala ve 4. minutě a následné řevu, jásotu, pištění a všeho možného, nám poskytli zážitek, který si asi nikdo nepředstavoval. Připojili 2 monitory (no vlastně monitor a notebook) k nějakému mě neznámému kanálu (pozn. Agi – internetová televize ), kde jsme mohli vše sledovat v přímém přenosu! Někteří se snažili, co nejdříve vyhnat od počítačů (no hlavně ty Němce), aby nám šel hokej bez sekání. Po nějaké době se to podařilo a tak bylo vše úplně OK. Utkání probíhalo, nejprve se slavilo naše vedení 1:0, pak jsme také pošklebovali Kanaďanům a začali se přinášet české vlajky. Občas se objevily i mexické vlny a pak to přišlo …… gól na 3:0 do prázdný brány. Už bylo jasný že jsme MISTŘI, takže oslavy mohli začít!!! Po oficiálním konci hokeje a po předání poháru mistrům, jsme si společně s našimi hokejisty zazpívali českou státní hymnu „Kde domov můj“ a taky hymnu všech vítězů „We are the Champions“. Postupem času jsme asi vzbudili větší část IC, bylo to hlavně tím, že jsme si udělali pochod za hlasitého skandování na plazu k čajovně a zpátky. Pak už většině, no mě teda určitě, dosloužily hlasivky. Tak jsme se rozloučili a šli hajat. Děkujeme ScoutLink IRC, že nám poskytli nezapomenutelný hokejový zážitek, stačí už jen dodat „Hoši děkujem“ [Pišta (drobné zásahy a opravy Agi)]
5
Bambiriada 2005 Letošní Bambiriáda se opět konala v Borském parku. Mottem letošní Bambiriády bylo „Na křídlech dětské fantazie“ a pořadatelství měli na starosti pionýři. Junáka reprezentovalo již tradičně 4. středisko Ichthys pod vedením vůdce tohoto střediska Vaška Fialy. Provazový lávky, které také patřili k Junáku měl na starosi 70. oddíl Zálesák. Takže za Junáka se zúčastnilo jen 4. středisko a Zálesák ze 7. střediska Limba. Bambiriády se zúčastnilo mnoho dětským spolků a organizací, např. Pionýr, Junák, Kopretina, Indiáni, atp. A vlastní program? Děti dostali při příchodu tzv. letenky, na kterých byli vyznačeny místa na razítka, které dostal při splnění úkolu. U Junáka to byla chůze na chůdách, a rukodělky. V sobotu v podvečer byl pro děti připraven horkovzdušný balón a děcka se mohli podívat jak vypadá Bambiridáda ze vzduchu (asi 30 metrů nad zemí). Večer se pouštěli skautské filmy Putování za štěstím a Senza cavalli, které měli velký ohlas. Je smutné, že se Bambirády nezúčastnilo více skautů a skautek z Plzně. Z našeho střediska Střela jsem tam byl jen já a to ještě jen v sobotu a v neděli odpoledne. Ale myslím si, že letošní Bambiriáda se vcelku povedla, teda až to počasí – na můj vkus až moc teplo , ale zachránili to hasiči, když stříkali vodu do davu.
Osmisměrka Protože už ve Zvědu dlouho nebyla žádná osmisměrka nebo křížovka máte ji v tomto čísle a můžete luštit o poledním klidu. Hodně zdaru
Slova k vyškrtnutí:
BOLTEC, BROSKEV, ČOKOLÁDA, DELIKT, DILEMA, DIREKTOR, HOUSLE, IKAROS, KAMELOT, KARATE, KAVALEC, KLAPAČKA, KLEPETO, KLOZET, KOBRA, KOKOSKA, KRABICE, KRAKATIT, KRKAVICE, KŘESADLO, KUKLA, LAKOVKA, LETOŠEK, LITERÁT, MAKETA, NAIVKA, OREBITA, ORLICE, OSINEK, OSKAVA, OSTRAHA, PANIČKA, PANIKA, PASTOR, PLATAN, PLOŠKA, PLOTNA, POETA, POJISTKA, POKLICE, POROTA, PŘETAH, REBELANT, RENTIÉR, REZEDA, SEKRETÁŘ, SKOPEC, STANDARD, STYLISTA, TAKTIKA, TEPLOMET, TITULY, TORNÁDO, TRÁMEC, VALNÍK, VIKTOR.
6
Rozloučení s bratrem Slávou Dne 11. 5. 2005 nás po těžké nemoci navždy opustil bratr Jaroslav Kodera, třetí vůdce v historii našeho oddílu. Jako jeden z posledních členů oddílu, kteří krátké období Slávova vůdcování zažili, mu věnuji tuto vzpomínku. Bratr Sláva se narodil 26. 9. 1951. Na skautskou stezku vstoupil krátce po obnovení Junáka v roce 1968 spolu se svým bratrem Jiřím, který získal přezdívku Mrak. Jako den vstupu je v oddílové dokumentaci uvedeno datum 25. 6. 1968. V tomto roce se tábor nepořádal a po invazi okupačních armád v srpnu 1968 byly osudy skautingu značně nejisté. Přesto dne 28. 9. 1968 mnoho členů oddílu složilo svůj skautský slib, mezi nimi i bratr Sláva, který týden předtím (22. 9. 1968) dokončil též nováčkovskou zkoušku. U slibového ohně byla Slávovi udělena též odborka školního prospěchu. Bylo mu tehdy již sedmnáct let a od září proto vedl družinu vlčat Ostřížů. Rádcem této družiny byl i na táboře 1969. V září téhož roku byl pak jmenován oddílovým rádcem, tedy „druhým mužem oddílu“ hned po Tonnym. Mrak byl tehdy jmenován zástupcem oddílového rádce. Počátkem roku 1970 již začínalo být jasné, že skautské hnutí bude brzy opět zakázáno. Náš oddíl se sešel na poslední oddílovce 16. 6. 1970. Bratři Sláva a Mrak byli jmenováni zástupci vůdce oddílu, ve svých funkcích byli potvrzeni i stávající rádci a podrádci. Všichni tehdy doufali v brzké obnovení Junáka a jmenovaní měli být zárukou pro obnovu našeho oddílu, jakmile to bude možné. Málokdo tehdy tušil, že to bude trvat bezmála 20 let... Obnovy skautingu se již nedočkal bratr Mrak, který z vlastního rozhodnutí odešel dne 13. 1. 1971 z tohoto světa. Sláva se však roku 1990 dožil a dostál svému slibu. Spolu s bratry Tonnym, Těpou a Samem vzkřísili náš oddíl k novému rozkvětu. Sláva byl zpočátku stejně jako Sam a Těpa Tonnyho zástupcem, do června 1991 zároveň vedl družinu Rysů. V roce 1991 byl Sláva jmenován vůdcem našeho oddílu. Tábor však na přání hochů vedl ještě naposledy Tonny. Sláva byl vůdcem oddílu pouze jeden rok, v roce 1992 předal vedení Těpovi. Na táboře v Holostřevech 1992 se Sláva s Těpou nepohodli a Sláva tábor ještě ten den večer opustil k lítosti většiny chlapců, kteří sporům dospělých příliš nerozuměli. Tím skončilo definitivně jeho působení v oddíle. Občas se však přišel podívat do klubovny na oddílovku, nechyběl také u průvodu při příležitosti jamboree. Nikdy na náš oddíl nezapomněl. V květnu letošního roku, ve věku nedožitých 54 let, podlehl zhoubné nemoci. Moje první vzpomínka na bratra Slávu je z března 1991, kdy jsem vstoupil do oddílu a stal se členem družiny Rysů. Rysové se tehdy scházeli společně s Kamzíky a družinovky vedli společně Sam se Slávou nebo ten, kdo měl zrovna čas. Byla to doba bezstarostného mládí plného her a soutěží v klubovně na Roudné a na přilehlém hřišti, na výpravách a táborech. Nikdy nezapomenu na svůj skautský slib na táboře v roce 1991, když jsem stál tváří v tvář bratru Slávovi, hleděl do jeho modrých očí a opětoval jeho pevný stisk ruky. Sliboval jsem tehdy jako jediný a jsem rád, že to bylo právě do Slávových rukou. Vedli jsme v té době s hochy vášnivé debaty, který z vedoucích je nejlepší, ale vždycky jsme nakonec došli k tomu, že máme všechny stejně rádi. Když o rok později Sláva z oddílu odešel, dost nás to mrzelo. Když v září toho roku oznámil odchod i bratr Sam, skončilo tím vlastně celé jedno období oddílu. Během následujícího půlroku odešla nemalá část tehdejšího členstva a pomalu začala přicházet nová generace hochů, kteří pak tvořili jádro oddílu pod Těpovým vedením v letech 1993-1996. To už je však jiná kapitola. Pokud někdy přijdete na Ústřední hřbitov na Doubravce, nezapomeňte navštívit oddělení 104, kde se po letech setkali bratři Sláva s Mrakem. Věnujte tichou vzpomínku těmto výjimečným skautům, kteří se nesmazatelně zapsali do historie našeho oddílu a do srdcí všech, kteří je znali. [Dodýš]
Sbohem, Slávo …. 7
Topografie Měření vzdáleností na mapě Pokud je cesta rovná nebo se lomí jen málo, jistě vám nebude dělat potíže přiložit pravítko a vzdálenost prostě změřit. Měření klikatých tras je již složitější. 1. pravítkem - vezměte pravítko a tužku a udělejte si v mapě na trase čárky po jednom kilometru. Na rovině celkem přesné, v zatáčkách s větší či menší chybou. 2. křivkoměrem - to je takové rýhované kolečko, kterým trasu objedete a vzdálenost se vám přenáší na stupnici. Křivkoměr je však dost drahý. 3. kružítkem se dvěma hroty - nastavte si rozteč hrotů přesně 1 cm a pak již jen odpichujte na zvolené trase a počítejte kilometry. 4. výpočtem z kilometrové sítě. Málo známá, ale při vzdálenostech přes 10 km celkem přesná a hlavně jednoduchá metoda. Lze použít jen u zelených map 1:50 000, které mají čtvercovou kilometrickou síť. Jistě si pamatujete, že 1 čtverec je 1 x 1 km. Jak na to? Sledujte vytyčenou trasu a počítejte, kolikrát protne některou z čar čtvercové sítě. Pokud prochází přímo průsečíkem čar, započítejte 2x. Zjištěný počet protnutí krát 0,8 se rovná délka trasy. Protože zejména v kopcovitém terénu je trasa ve skutečnosti delší než na mapě, je třeba změřenou vzdálenost ještě vynásobit nějakým koeficientem: rovina 1,05, vrchovina 1,1, hory 1,2. Ve velehorách se vzdálenosti prakticky vůbec nedají podle mapy změřit, protože chodníky jdou serpentinami, které se na mapě ani nedají zachytit.
Měření výšek na mapě Zjištění převýšení
Když chcete zjistit, jaké převýšení musíte zdolat cestou na kopec, postupujte takto: 1. zjistěte si ve vysvětlivkách, po jakém intervalu jsou kresleny vrstevnice (např. po 10 výškových metrech) 2. spočítejte vrstevnice
Zjištění, zda svah klesá nebo stoupá
Tato látka navazuje na to, co jsme si řekli o terénních tvarech (kopec, hřbet, údolí). Při zjišťování, zda terén klesá či stoupá, se orientujte podle výraznějších kopců a údolí, kterými teče nějaký potok. Chce to trochu praxe, ale není to složité. Je to však jedna z nejdůležitějších věcí při práci s mapou a pohybu v terénu.
Zjištění nadmořské výšky
Když potřebujete zjistit, v jaké nadmořské výšce na mapě se určitý bod nachází, postupujte takto: 1. zjistěte si ve vysvětlivkách, po jakém intervalu jsou kresleny vrstevnice (např. po 10 výškových metrech) 2. najděte si nejbližší kótu s uvedením výšky 3. zjistěte, zda terén od vašeho bodu ke kótě klesá nebo stoupá. 4. spočítejte vrstevnice od kóty k vašemu bodu a buďto přičtěte (terén stoupá) nebo odečtěte (terén klesá)
Zjištění sklonu svahu
Důležité pro stanovení nejvhodnější cesty k vrcholu nebo naopak do údolí, abyste nešli nejprudším svahem. Čím jsou vrstevnice hustěji u sebe, tím je svah prudší a naopak. Kdo chce mít přesná čísla, může provést tento výpočet: Sklon svahu v procentech = vodorovná vzdálenost x 100 děleno dvojnásobek svislé výšky. Příklad: Změřili jste vodorovnou vzdálenost mezi 4 vrstevnicemi na 6,5 mm. Vrstevnice jsou po 10 metrech, tedy mezi čtyřmi je výška 30 metrů (nikoli 40!). Výpočet: 6,5 x 100 : 2 x 30 = 650 : 60 = 11% Pamatujte, že 100% svah je svah pod úhlem 45 stupňů! Komu to přijde málo, tak doskokový buben mívá tak 35 stupňů a jezerní stěna nad Černým jezerem na Šumavě má kolem 45 stupňů. [Dodýš]
8
Samorosty - zhotovování podložky K pěknému samorostu také patří vhodná, pěkná podložka. Ta je součástí celého samorostu a nedá se vybírat náhodně. Má mít vhodný tvar, barvu a i celkovým vzhledem má samorost doplňovat. Pro ptáky, především vodní, vybíráme podložku takovou, která bude mít zvlněniou kresbu letokruhů, představující vodní plochu. Vhodné jsou také podložky se zarostlými očky, suky apod. Nejlépe se hodí olše, vrba, někdy i pro svou zelenou barvu akát. Pro jiné figurky volíme ostře lomené kusy dřeva představující skálu. Pro samorosty užitkové, jako jsou svícny, volíme podložku, která bude vhodně ladit s nábytkem (ořech, jasan, bříza, dub apod.). Pokud jde o tvar podložky, volíme pro samorosty tvar s jednoduchými liniemi, které podle tvaru samorostu budou buď ladné nebo ostřejší. Upevňování samorostu na podložky provádíme tak, aby spoj nebyl násilný, aby nebyl viděn. Nejlépe provedeme spoj lepením dřevěným čepem. U větších samorostů můžeme použít i šroubků do dřeva vrutů. Protože je podložka nedílnou součástí samorostu, konzervujeme ji stejným způsobem jako samorost. Na spodní stranu podložky, hlavně tehdy, bude-li samorost postaven na nábytku, je vhodné přilepit slabší plsť nebo sukno, aby nedošlo k odření nábytku pře přesunování či utírání samorostu od prachu. [Převzato z brožury Nožem, sekerou, pilou (autor Pavel Popp)] Pro velký úspěch bude seriál pokračovat, příště se můžete těšit na kapitolu Jak jsem jedl samorosty! (pozn. redakce: Kdy bude kapitola Jak jsem pěstoval samorosty???)
Nováčci Právě končící skautský rok byl celkem bohatý na nováčky. Minulý tábor, kde nakonec v družinách zbylo asi jen osm lidí, nás vyburcoval k několika náborům, další nováčci se pak začali objevovat tak nějak sami. Posuďte sami: Petr Zralý - Mlok - přišel 10. 9. 2004 Martin Krupička - Cipís - přišel 10. 9. 2004 Šimon Tittel - přišel 4. 10. 2004 Radek Průcha - přišel 13. 10. 2004 Jiří Průcha - přišel 18. 10. 2004 Josef Nosek - Kenny - přišel 6. 12. 2004 Jakub Kastl - přišel 13. 12. 2004, přestal chodit v únoru 2005, znovu začal 30. 5. 2005 Tomáš - Monty - přišel 9. 3. 2005 Václav Albl - Lev - přišel 4. 4. 2005 Jan Zikmund - přišel 20. 4. 2005 Marcel - přišel 25. 5. 2005 Josef Albl - přišel 17. 6. 2005 To je neuvěřitelných 12 nováčků, snad nejvíc v historii oddílu. Doufám, že tento trend bude pokračovat, stále by se několik schopných kluků hodilo! Trošku mě mrzí, že na tábor jede pouze 7 nováčků, ale i to je celkem dobrý výsledek. Všem nováčkům přeju, aby se jim v oddíle líbilo a aby dlouho vydrželi. A můžete ještě přivést své kamarády! [tuto stránku dodal Dodýš]
Nezapomínejte, že barevného Zvěda najdete na internetu www.skauting.cz/zelenastrela
9
Výsledky bodování a docházky Bodování jednotlivců
duben 2005 1.-4. 1.-4. 1.-4. 1.-4. 5. 6. 7. 8. 9.-11. 9.-11. 9.-11. 12.-13. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.
Pepa Sirka Hlína Lev Bob Cipís Bill Fretka Termit Bivoj Monty Pišta Šimon Radek Mlok Pajda Červ Bobr Jirka Kabi Papoušek Kody
květen 2005 53,5 53,5 53,5 53,5 50,3 48,1 44,6 43,9 42,8 42,8 42,8 37,4 37,4 32,3 31,2 29,4 28,9 28,5 26,7 22,3 19,6 17,8
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 12.-13. 14. 15. 16. 17.-18. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23.
Šimon Honza Bobr Bill Bivoj Cipís Mlok Červ Bob Lev Kenny Pišta Kabi Termit Sirka Jirka Fretka Radek Papoušek Monty Pajda Kody Hlína
43,2 42,2 42,1 41,2 40,4 39,1 38,1 38,0 37,9 37,1 37,0 37,1 37,1 35,4 33,0 32,9 26,8 26,8 25,8 24,7 19,6 15,5 14,4
Výsledky mezidružinového bodování - duben 2005 V měsíci dubnu 2005 zvítězili Ostříži se 17 body, druzí byli Kamzíci s 15 a třetí Rysové se 14 body. Celoroční vyhlášení bude na táboře!
Docházka na výpravy 2004/2005 V letošním skautském roce jsme podnikli celkem 15 výprav a další tři akce s omezeným počtem účastníků (Závěj, Jamboree bez hranic a Intercamp). Pět výprav bylo vícedenních (Hradec Králové, Filipova Huť, Mezholezy, Ohře a Bělá), jedna výprava byly ve skutečnosti tři družinové výpravy, ostatních devět výprav bylo jednodenních. Docházka na výpravy byla kolísavá, občas vyloženě slabá (např. Cheznovice 7 lidí!). Nejvíce účastníků bylo v Bělé (18) a v Jincích (16). Čísla udávají, kolika výprav se dotyčný zúčastnil, za plusem je případná účast na „omezených akcích“ viz výše. Pro pořadí je rozhodující účast na řádných výpravách. Členové označení kurzívou přišli až v průběhu roku - pořadí je v tomto případě zkreslující. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Bivoj 12 + 2 Bill 11 + 3 Sirka 11 + 2 Pišta, Cipís 10 + 1 Jety 8 + 3 Bob, Termit, Malina 8 + 2 Mlok 8 Fretka, Iky, Dodýš 7 + 1 10
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Bobr, Agi 6 + 3 Mário 5 + 3 Hlína 5 + 1 Jezevec 5 Kabi, Mašinka 4 + 2 Monty, Šlehy 4 + 1 Pajda 2 + 1 Červ, Lev, Kody, Bizon 2 Fil 1 + 1 Těpa, Skokan, Emil, Pepa A., Honza Z., Kenny, Šimon, Radek 1 Masi 0 +1 Jakub K., Jirka P.,Marcel, Papoušek, Hurvínek 0
Doufám, že příští rok bude mít každý alespoň 50% účast na výpravách! [Dodýš]
Měnová reforma - nová emise zeleňáků! Letos v říjnu oslavíme desetileté výročí vydání prvních oddílových peněz - zeleňáků. U této příležitosti bude vydána nová emise bankovek v nové grafické úpravě. Staré bankovky se budou měnit po dobu jednoho roku, pak dostane každý zájemce sadu starých bankovek na památku a budou platit už jen ty nové. Jak znám Ajka, máte se na co těšit!
Co koupíte od září za nové zeleňáky?
S nástupem nových zeleňáků se rozšíří i nabídka věcí, které si za ně budete moci koupit. Zůstanou samozřejmě barevné kartičky s motivy díla Jaroslava Foglara, kterých je zatím pro naše účely vydáno 32. Dále zůstane možnost nakoupit si v dražbě zajímavé knihy a časopisy. Novinkou budou sběratelské fotografie z oddílového života a historie - budou číslované a každá bude obsahovat příslušný popisek. V „prodeji“ budou i fotoalba na zakládání těchto fotografií, popř. kartiček. Zájemci si dále budou moci postupně koupit všechny „bradavické“ kartičky, které vycházejí od letošního jara a které zdarma získávají pouze účastníci výprav. A další překvapení na sebe jistě nenechají dlouho čekat! [Dodýš]
11
Knihomolův koutek V této nové rubrice bych vás chtěl seznamovat s různými autory knih pro mládež. Sám jsem toho v mládí dost přečetl a rád vám doporučím ty nejlepší kousky, které mě nejvíce zaujaly. Dnes si představíme tvorbu jednoho z mých nejmilejších autorů, skauta Miloše Zapletala zvaného ZET. Miloš Zapletal se narodil v roce 1930. Po válce skautoval v Pardubicích, později se přestěhoval do Liberce a zde vedl skautský oddíl. Přestože je mu dnes už 75 let, vůbec na svůj věk nevypadá a leckterý mladý rover mu prý při putování po horách nestačí. Je znám především jako autor unikátní čtyřsvazkové Encyklopedie her a mnoha dalších knih o hrách, popř. hlavolamech, cvičení v přírodě, rukodělkách atd. Napsal však také pět vynikajících románů pro mládež, z nich většinu objevíte i v naší oddílové knihovničce, některé se dají ještě i koupit. Jako první musím jmenovat Sedmičku, vyprávění kluka z Pardubic, který za zvláštních okolností vstoupí do vodáckého oddílu a zažije zde spoustu dobrodružství. Pamatuju si, že když jsem Sedmičku jako třináctiletý kluk dočítal, bylo mi strašně líto, že už příběh nepokračuje a že nebudu moct s hlavními hrdiny prožívat další příhody. Až potom jsem v knihovně objevil knihu Ostrov přátelství, který líčí tábor „Sedmičky“ na ostrově na Sečské přehradě. Zajásal jsem, protože je to skutečně pokračování Sedmičky a opět se zde setkáte se všemi hrdiny tohoto oddílu. Další knihou o skautském oddíle, který pro změnu táboří v Jizerských horách, je Stezka odvahy. Putování tří kamarádů za tajemnou jeskyní skrytou v pískovcových skalách líčí kniha Soví jeskyně. Kdysi se mi tak líbila, že jsme s Bizonem a Emilem vyrazili po jejích stopách a Soví jeskyni jsme skutečně objevili. Poslední kniha Lovec hvězd poutavě popisuje příhody kluka, který se zajímá o hvězdnou oblohu. Všechny tyto knížky přečtete doslova jedním dechem, vcítíte se do postav hlavních hrdinů a jistě zatoužíte prožít podobná dobrodružství. Snad se vám to alespoň částečně podaří i v našem oddíle. [Dodýš]
Strach o … Okna se zavřela. Rychle. Ale neozvala se žádná rána. Bylo ticho. Všude kolem. Ticho, ze kterého praskaly ušní bubínky. Jako kdyby celý svět oněměl. Jako kdyby se rozdělil. Jeden svět jsem já a pak ten zbytek. Bylo toho na mě moc. „Davide!“ Probudil jsem se. Nastala chvilková dezorientace…… „Veroniko!“ V tu chvíli, kdy jsem se na ni podíval, oslovil ji a mohl se jí dotknout, jsem byl najednou neskutečně šťastný. Miluji ji. Ale najednou jsem si uvědomil, kde jsem a proč…… Okna se zavřela. To nádherné světlo, jež mě probudilo….zhaslo. Je to, jako když nutíte člověka trpícího hladem přihlížet žranici. Mnohokrát jsem si myslel, že jsem zoufalý, ale nebyl jsem. To jsem teď. Já vážně nevím, jak dál. Pro Pána Boha! „Vypadni!……Vypadni vodsud, kurva!“. Veronika se rozbrečela, ale odešla. Když zavřela dveře, dolehla na mě totální deprese. Byl jsem úplně na dně. Ale…..nemůžu nic dělat…. V zápěstí zelené nitě Utéct pryč – rychle a hbitě Utéct ze života, ze světa Ze špíny, z hnusu
12
Roztrhat všechno na tisíc kusů Minulost opustit Zabouchnout dveře Vzdát se víry a podlehnout nevíře Nevíře v sebe Nevíře v nebe V peklo V tenhle svět A nejde Nejde vzít to zpět Vzbudil jsem se za dva dny. Zdopovali mě. Přišla lékařka. „Fyzicky už jste v pořádku…….Takže teď už záleží v podstatě jen na vás. Vím, že mi asi neodpovíte, přesto se ale zeptám…“ „…proč?“ doplnil jsem a ona přikývla. Já jsem jí na to odpověděl. Řekl jsem jí všechno. Jak strašný je poznání. Když dítě vyrůstá, všichni jsou k němu tak hodný. A pohádky – bílý dobro, černý zlo….and the happy end……..a pak přijde zlom a vy zjistíte, že je to všechno jinak. Všechno, všechno se vám zhroutí a ta poslední větev, které se držíte, se zlomí. Poznáte, že vždycky předtím mohlo být hůř, ale teď, teď jste úplně…… ………… Podíval jsem se jí do očí, ve kterých se mísilo porozumění a soucit pod maskou profesionalismu. Nic neříká. …..Asi čeká, že něco povím já. „Chci na psychiatrii……Momentálně se tam nehodlám vrátit…….Myslim ven. Taky nechci nikoho vidět……Nebo spíš nechci, aby někdo viděl mě….. hlavně ne Veronika. Řekněte jí, že…..že je mi to líto….a…..že ji mám moc rád.“ Ještě jsem ji poprosil, abych byl sám. To je to, co teď potřebuju. Jenom přemýšlet. O sobě, o světě. Křičet do zdi. Mlátit do stěn. Dostat to ven a nikomu neublížit. Okna se pomalu otevírají a paprsky světla osvěcují roh místnosti a já se bojím do něj pohlédnout. Jsou tři možnosti, jak tohle skončí. Buď tu strávím zbytek „života“, nebo se „vyléčím“, anebo…………………… Konec --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chvilka poezie s br. Bobrem Ta naděje mě totiž drží nad vodou Nad vodou moře lásky Ve kterém se potápím A čekám na loď
Krutá realita Ukápla slza Zaplavila svět Nechávám se unášet proudem Pryč Do anonymity Narodím se A budu šťastný Že jsem sám Mezi neznámými To mi dá křídla Lidi, já uletím Vzbudil jsem se A rozbrečel
Loď jménem EXIT Chci být svobodný
Šach-mat Jsme černý A bílá Figurka Na šachovnici Začínáš...
Láska 1km pod námi
Po chvíli Vyhrál jsem
Víš co mám na srdci? Doufám že jo Šach-mat Bílý je mrtev Střelec zasáhl Tvé srdce Zatímco
Černý král s královnou Se vzadu Smějí Spolu [napsal Viking, dodal Bobr]
13
BANG! V karetní hře BANG se stáváte legendární postavou divokého západu. Samotná hra je boj o moc v malém westernovém městečku. Šerif, coby ochránce zákona spolu se svými pomocníky zde čelí náporu banditů, kteří usilují o jeho život. Své intriky kuje také odpadlík. Každý z hráčů si na začátku hry vylosuje tajně roli za kterou hraje. Hráč, který si vylosoval svou roli ostatním ukáže, ale ostatní role zůstávají utajené. Každý si také vylosuje postavu, za kterou bude hrát a která má určitý počet životů a určité výhodné vlastnosti. Pomocí dalších karet pak hráči po sobě střílí, ozbrojují se, uhýbají, a provádí další různé akce. Základní kartou je karta BANG!, což je výstřel na libovolného hráče. Protikartou je karta vedle. Hráči mohou hrát každé kolo libovolný počet karet, ale vystřelit kartou BANG! Smí pouze jednou za kolo. Teprve ve chvíli, když je hráč vyřazen ze hry, odkrývá svou pravou totožnost. Základní hra BANG! Obsahuje 110 karet pro hru 4-7 hráčů. Prvním rozšířením této hry (která se nedá hrát bez základní sady) je Dodge City. Toto rozšíření přináčí do hry další zcela nový druh karet a také spoustu dalších postav. Přidáním nových karet, kdy dochází k naředění karet základní sady, se také lehce mění styl. Toto rozšíření, oproti základní sadě BANG!, nebylo přeloženo do češtiny, takže se dá sehnat pouze v italsko-anglickém provedení ve specializovaných prodejnách v Praze. Třetím rozšířením, které zatím není v České republice k dispozici, je High Noon. Tato sada obsahuje pouze 13 karet. Každé kolo šerif otáčí jednu z těchto karet a ta dané kolo ovlivňuje hru. Nejzákeřnější z těchto karet je právě karta High Noon (pravé poledne), která se otáčí jako poslední a která všem hráčům ubírá jeden život. Nejdete zde, ale například i kartu z názvem Host tlen (město duchů), která dovoluje na jedno kolo hrát všem již zabitým hráčům. Karetní hra BANG! Je jednoduchá, lehce pochopitelná a poměrně svižná. Délka jedné hry je průměrně 10 – 15 minut. Hra samozřejmě končí vítězstvím pro stranu, která splní svůj úkol. Banditi mají za úkol zabít šerifa. Šerifův úkol je zabít všechny bandity a odpadlíka. A odpadlík vyhrává ve chvíli, kdy zůstává posledním žijícím hráčem. Hra je zábavná i tím, že do poslední chvíle neví, kdo je přítel a kdo nepřítel. Je velice dynamická a pokaždé jiná. Pokud i vy jste příznivci her především pro pobavení, pak je BANG! právě pro Vás to pravé. [napsal Houbař, časopis Idrap]
Užitečné webové adresy: www.skaut.cz oficiální skautské stranky www.mujoddil.cz jedna z forem skautské konverzace na internetu www.skaut.cz/zelenastrela stránky našeho oddílu 14
Pro pobavení
Přeju Vám hezké prázdniny
15
INTERCAMP 2005 BYL V HOLANDSKU
Česká výprava na Intercamp 2005
Bill a jeho kolo
No a naše výprava
16
