Rizika elektronického obchodování

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Rizika elektronického obchodování Bakalářská práce

Autor:

Markéta Kubalová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Ing. Zdeněk Synek

2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude

zpřístupněna

třetím

osobám

prostřednictví

interní

databáze

elektronických

vysokoškolských prací.

Markéta Kubalová V Teplicích, dne ……

……………………….

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala všem lidem, kteří mi pomáhali s vypracováním mé bakalářské práce. Zejména děkuji mému vedoucímu práce, Mgr. Ing. Zdeňku Synkovi za jeho cenné rady a ochotu při zpracování bakalářské práce. Velké poděkování patří také mé sestře Bc. Lindě Urbanové, která mi pomáhala při celkové úpravě a zpracování bakalářské práce, dále za její cenné rady během studia na Vysoké škole bankovního institutu. Poděkování také patří mé matce Gabriele Hadrávkové, jednak za její finanční pomoc, ale především za ustavičnou podporu během mého tříletého studia. Dále děkuji svému otci Václavu Kubalovi za jeho finanční podporu během studií. V neposlední řadě také děkuji mé babičce Růženě Sedlákové, která při mně během studia stála a maximálně psychicky podporovala. Další poděkování patří Milanu Vyroubalovi, který mi pomáhal s konečnou revizí této práce. Nakonec bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří mi s ochotou zodpověděli veškeré otázky z mého dotazníku a tím také přispěli k dokončení této bakalářské práce.

Anotace Závěrečná práce pojednává o elektronickém obchodování a o možných rizicích, která v něm mohou z různých příčin vznikat. V první (teoretické) části jsou vymezeny podstatné pojmy celé bakalářské práce. Konkrétně se jedná o vysvětlení elektronického podnikání, díky němuž vzniká samotné obchodování po internetu, které je vymezené níže. Dále je uvedena bližší specifikace různých typů elektronického obchodování, popis jednotlivých modelů elektronických obchodů a také klady a zápory, které obchodování po internetu přináší. Další důležitou částí je počátek samotného vzniku tohoto typu podnikání. Historie se zaměřuje na vývoj elektronického obchodování ve světě i konkrétně v České republice a obsahuje důležité mezníky i vážené osobnosti. Jednou z nejdůležitějších částí práce je právní rámec, který obsahuje informace o vnitrostátních a evropských právních předpisech. Konec teoretické části je věnován samotnému jádru této práce. Popisuje možná rizika, jejich zapříčinění a samozřejmě také možnosti, jakými jim lze předcházet. Ve druhé (analytické) části práce, se nachází vlastní přínos autora, jehož cílem je zanalyzovat rizika elektronického obchodování. Klíčová slova: elektronické obchodování, obchod, zákon, rizika, právní rámec, směrnice

Annotation This thesis focuses on the e-business and its possible risks which can occur because of different reasons. In the first theoretical part there are the basic words of the whole thesis. Factually the thesis concentrates on e-business which leads to e-commerce via internet, which is defined bellow. Furthermore there are specified different types of e-commerce, description of each model of e-business and its pros and cons that can occur via internet. The next important part is the beginning of this type of business. The history focuses on the whole world and on the Czech Republic and there are mentioned the most important goals and persons. One of the most important parts of the thesis is the legal framework which contains information about basic government documents, inevitable laws and legal regulations of European Union. The end of the theoretical part focuses on the main point of the thesis itself. It describes possible risks, its causes and of course the possibilities how to avoid them. In the second (analytical) part of the thesis there is the contribution of the author and its aim is to analyse the risks of e-commerce.

Key words: electronical trading, trade, law, risiks, legislative framework, direction

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 Zvolené metody zpracování .................................................................................................................... 8 1

2

Charakteristika elektronického obchodování ................................................................................. 9 1.1

Elektronické podnikání ............................................................................................................ 9

1.2

Elektronické obchodování ....................................................................................................... 9

1.2.1

Členění elektronických obchodů ................................................................................... 12

1.2.2

Obchodní modely pro elektronické obchodování ......................................................... 15

1.2.3

Výhody a nevýhody pro obchodování na internetu ...................................................... 17

Historie elektronického obchodování ........................................................................................... 19 2.1

3

Historie elektronického obchodu v ČR .................................................................................. 21

Související právní rámec ................................................................................................................ 22 3.1

Bílá kniha o elektronickém obchodu ..................................................................................... 22

3.1.1

4

Podpora elektronického obchodu v ČR ......................................................................... 23

3.2

Vybrané právní předpisy ČR o elektronickém obchodování ................................................. 24

3.3

Vybrané právní předpisy EU o elektronickém obchodování ................................................. 28

Rizika elektronického obchodování a způsoby ochrany spotřebitele ........................................... 29 4.1

Druhy rizik obchodování na internetu .................................................................................. 30

4.1.1 4.2

Zásady ochrany spotřebitele ................................................................................................. 37

4.2.1 4.3

Rizika spojená s elektronickým bankovnictvím ............................................................. 32

Ochrana osobních údajů ............................................................................................... 41

Analýza elektronického obchodování ................................................................................... 44

4.3.1

Dotazník......................................................................................................................... 44

Závěr ...................................................................................................................................................... 52 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 53 Seznam použitých zkratek ..................................................................................................................... 56 Přílohy ................................................................................................................................................... 57

5

Úvod Dalo by se říci, že dnešní svět žije na bázi ,,internetového šílenství“. Proč? Když bude brán pojem internet velmi obecně, jedná se o něco, co nás všude obklopuje, s čím se všude na světě setkáme. Lidé jsou na něm dnes prakticky závislí. Internet je nutný ve škole pro výuku, v práci k pracovním činnostem, studentům na vzdělávání se. Internet lze také použít k nakupování nebo třeba placení pomocí internetového bankovnictví, které je právě součástí problematiky této práce. Internet je nástroj, který spojuje lidi pomocí například sociálních sítí, různých chatů, apod. Pomocí internetu lze také dohledat aktuální novinky ze světa i domácího prostředí. Souhrnně je to tedy nástroj moderní doby, který nám zkvalitňuje a v mnohém ulehčuje naše žití. Na druhou stranu tak jako všechno, má i toto své stinné stránky a právě o tom tato závěrečná práce pojednává. Internet má svou velkou sílu, jak v pozitivním slova smyslu, tak v negativním. Pro mnoho lidí funguje dokonce jako droga nebo závislost. U počítače nebo mobilních zařízeních tráví lidé denně několik hodin, někdo je online v podstatě nonstop. Návyk na to je pak tak silný, že už v podstatě bez tohoto nástroje nemohou žít. Tato práce se konkrétně zaobírá riziky v elektronickém obchodování. Obchodování se na internetu rozrostlo za poslední dobu velmi výrazně. Lidé již omezili nákupy v supermarketech a přeorientovali se na nejrůznější elektronické obchody, kde si mohou své produkty, ať už jakékoliv, zakoupit z pohodlí domova na internetu, včetně doručení. Avšak kolik lidí si uvědomuje i rizika nesoucí se právě skrze obchodování na internetu? A je toto ten správný životní způsob? I toto jsou otázky, kterými se práce zabývá. Hlavním

cílem

bakalářské

práce

je

zanalyzovat

elektronické

obchodování

v souvisejícím právním rámci a hlavně najít určitá rizika a zároveň způsoby, kterými se proti nim lze chránit. K tomuto hlavnímu cíli se vztahuje i hypotéza, která zní, že je stále většina lidí nedostatečně informovaná o hrozících rizicích při nakupování v e-shopech. Dalším cílem práce je seznámit čtenáře s teoretickou částí problematiky týkající se právě rizik elektronického obchodování, která obsahuje i historický vývoj internetového obchodování. Práce se opírá o vybrané soudní judikáty vycházející ze skutečných příběhů. Před samotným tématem práce se nachází nejdříve popis postupu metodologie. V závěrečné práci byl použit dotazníkový systém výzkumu, který se opírá o hlavní cíl a hypotézu této práce.

6

Dále následuje podrobná charakteristika elektronického obchodování, která obsahuje možné druhy obchodů, obchodní modely a také velmi důležité výhody a nevýhody obchodování na internetu. Součástí této kapitoly je také stručný popis elektronického podnikání. To je totiž součástí celé tématiky, vzhledem k tomu, že podnikatelé musí nejdříve možnosti pro nás utvořit, než je můžeme začít používat a následně tak pro nás vznikají nejen výhody, ale i právě možná rizika. Dále je popsán již zmiňovaný vývoj elektronického obchodování obecně ve světě a hlavně v České republice samotné. Je vymezen důležitými letopočty a mezníky v čase. Následuje shrnutí souvisejícího právního rámce s touto tématikou. Jde především o zákony, právní předpisy a směrnice Evropské unie, které upravují obchodování na internetu. Následuje stěžejní kapitola bakalářské práce, a sice popis rizik elektronického obchodování a způsoby ochrany spotřebitele. Zde je popsáno několik nejčastěji se vyskytujících rizik, která mohou vzniknout při lidské neopatrnosti a nedostatečné ochraně. Na druhou stranu, práce popisuje i onu ochranu před hrozícím nebezpečím. Poskytuje informace, kde, kdy a jak je dobré se chránit a předcházet tak škodám. Jednou z podkapitol jsou také hrozící rizika konkrétně v elektronickém bankovnictví. To je totiž sektor, kde mohou vzniknout díky hrozícímu nebezpečí jedny z největších škod. Dále jsou popsané zásady ochrany spotřebitele a také velmi důležitá zmínka o ochraně osobních údajů. Nakonec je práce věnována analýze elektronického obchodování pomocí dotazníkového výzkumu. Závěr práce vyhodnocuje naplnění očekávání a cílů během zpracování závěrečné práce.

7

Zvolené metody zpracování V práci je obsažena analytická část, která je postavena na vytvořené hypotéze. Pomocí dotazníkového šetření došlo ke sběru informací, na základě kterých bude hypotéza buďto potvrzena nebo vyvrácena. Cílem tohoto výzkumu je také zjištění míry ochrany spotřebitelů a vůbec povědomost dotazovaných o celé této problematice. Hlavním cílem práce je analýza elektronického obchodování v souvisejícím právním rámci. Ta byla naplněna pomocí sběru dat informací z uvedených zdrojů, na něž navazuje právě výzkum formou dotazníku.

8

1 Charakteristika elektronického obchodování V samotném úvodu práce je zapotřebí nejdříve definovat pojem ,,elektronické obchodování“. Tato činnost je součástí elektronického podnikání, které je proto taktéž nutné blíže vyspecifikovat. Tyto pojmy jsou základním pilířem závěrečné práce a právě proto je jejich vymezení velmi důležitou částí. Pro správné fungování této činnosti je zapotřebí využívání vhodné legislativy, která bude součástí níže uvedené kapitoly právního rámce.

1.1 Elektronické podnikání Podnikání na internetu neboli e-bussines lze definovat jako přenos informací a komunikace mezi subjekty pomocí elektronických prostředků, přičemž je nutné disponovat internetovým připojením. Jedná se o snahu zvýšení efektivnosti vztahů mezi různými firmami i jednotlivci. Elektronické podnikání zahrnuje spolupráci se společníky, operace a toky dat uvnitř organizace a nakupující, prodávající a služby, které poskytují zákazníci i prodejci. Samotný pojem ,,internet“ můžeme jednoduše charakterizovat jako celosvětovou síť, která nám umožňuje využívat nejmodernější služby různého charakteru, např. komunikace, bankovnictví, zdroj informací, apod.1 Internet funguje na bázi několika svých funkcí. Slouží jako síť pro komunikaci mezi uživateli, a to globálně. Jedná se také o prostředí, pomocí kterého se komunikační služby mezi uživateli vůbec odehrávají. A je to také prostředek, díky němuž mají uživatelé přístup k různým informacím. Dále je to prostředí vytvářející aplikace a v poslední řadě prostředí, které vytváří také celosvětové elektronické tržiště.2

1.2 Elektronické obchodování Suchánek ve své publikaci přesně vymezuje pojem elektronického obchodu takto: ,,Elektronický obchod je obchodem, při kterém komunikace mezi jeho účastníky probíhá zčásti nebo zcela pomocí počítačových sítí, jejich příslušenství a telekomunikací (elektronických informačních a komunikačních technologií)“.3

SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 2 DVOŘÁK, Jiří. Elektronický obchod: studijní text pro kombinované studium. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2004. ISBN 80-214-2600-4. 3 SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 1

9

Uvedená definice, která blíže specifikuje význam elektronického obchodu neboli ecommerce, je zajímavá a dostatečně vystihující pro danou problematiku. Obchodování na internetu lze tudíž chápat jako výměnu zboží a služeb mezi právnickými i fyzickými osobami pomocí moderních elektronických prostředků. Je to především moderní komunikace 21. století, která se dá využívat kdekoli na světě za určitých podmínek, jako je například připojení na internet pomocí elektronických zařízení. Elektronický obchod lze chápat jako elektronický nástroj, který pomáhá při realizaci obchodních vztahů, jako je například marketing, reklama, výzkum, vývoj, logistika, vedení účetnictví, finanční služby, atd. Mezi nejdůležitější části elektronického obchodování patří řízení dodavatelského řetězce, nákup, prodej a platby. Pro obchodování na internetu je také velmi důležité dodržovat posloupně několik následujících bodů: Fáze internetového obchodování 

Reklama a marketing – zde se prodávající pomocí webových stránek informuje o svých produktech, cenách, recenzích a kupující má možnost se dotazovat.



Objednávka prostřednictvím dálkového přístupu – v tomto případě prodávající přijímá nebo odmítá objednávku a kupující prostřednictvím internetu tuto objednávku dále posílá.



Platba probíhající pomocí dálkové komunikace, kdy prodávající přijímá platby a kupující je provádí.



Dodávka pomocí dálkového přístupu, zde prodávající doručí zboží, dodací list a daňový doklad.

Tak jako každé obchodování, má i to elektronické své základní části a těmi jsou: -

Řízení dodavatelského řetězce (e-suply chain management)

-

Nákup (e-procurement)

-

Prodej a řízení vztahů se zákazníky (e-CRM)

-

Platby (e-payments)4

SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 4

10

Struktura internetového obchodu se skládá z několika nezbytných, ale i doplňkových prvků. Doplňkové prvky nejsou pro obchod zcela důležitým aspektem, pouze slouží ke zlepšení a zároveň zvýšení prodejních aktivit podniku. Základní prvky pro efektivní fungování e-obchodu vymezil Suchánek takto: -

,,Katalog produktů a služeb

-

Průvodce objednávkou

-

Nákupní košík

-

Průvodce nákupem produktu (výběr typu platby – Payment Method), upřesnění data a místa dodání (Shipping Address), definice dodatečných prvků objednávky, zobrazení kompletně vyplněné objednávky se žádostí o potvrzení transakce

-

Zákaznické konto s přehledem objednávek a dodaného zboží“5

Obrázek 1: Základní schéma elektronického obchodování

e- business

e-commerce

e-shop

Zdroj: vlastní tvorba


11

1.2.1 Členění elektronických obchodů Suchánek rozděluje elektronické obchody z pohledu globálnosti nabídky následovně: -

,,Lokální – obvykle se jedná o nabídku, kterou nemá smysl nabízet globálně (např. rohlíky a mléko, výprodej zeleniny na tržišti, lístky na zítřejší představení do pražského kina, stavební písek, apod.)

-

Globální – k fyzickému doručení používají aktuálně dostupnou globální logistickou infrastrukturu. Umožňují vysokou míru specializace.“6 Dalším typem elektronických obchodů jsou tzv. kvazielektronické a plnohodnotné

obchody. Kvazielektronické obchody jsou v několika směrech omezeny. Nemůžeme např. ověřovat totožnost smluvní strany, nelze dokázat existující smluvní vztah (dokud není podepsána smlouva), nelze bezpečně chránit přenášená data. V plnohodnotném elektronickém obchodu je nutné mít ověření totožnosti smluvních stran, bezpečný přenos osobních dat a obchodního tajemství, zajistit provedení náhrady a zajistit bezpečnost při provádění úhrady. Pokud bychom chtěli porovnat elektronický obchod oproti klasickému, zjistíme, že mají mnohé společné. Oba typy obchodů mají například téměř totožný způsob propagace. V mnoha případech využívají firmy oba typy obchodů na ráz. Dávají tak zákazníkovi možnost výběru způsobu nákupu zboží, čímž upevňují své konkurenční postavení na trhu.7 Obchodování na internetu lze dělit podle různých měřítek, například také podle účastníků e-commerce. Do tohoto typu členění patří několik důležitých pojmů pod zkratkami B2B, B2C, C2B, C2C, B2E, B2G a B2A.

SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 7 SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 6

12

Obrázek 2: Rozdělení elektronického obchodování dle účastníků B2B B2A

B2C

E -commerce dle účastníků B2G

C2B

B2E

C2C


Business to Business (B2B) Tento pojem znamená obchodní činnost mezi jednotlivými podniky (jedná se o výrobce, dodavatele, velkoobchody, atd.). B2B se snaží hlavně o lepší a jednodušší komunikaci mezi firmami, které si tak mohou navzájem posílat poptávky, propagační materiály, objednávky a jiné. Tento vztah bývá většinou ujednán písemnou formou (tedy smlouvou) a má dlouhodobý charakter. Firmy mezi sebou tedy nenakupují, ale uzavírají kontrakty.8 Výhodou elektronického tržitě muže být například kvalifikace a regulace uživatelů, sjednocení všech transakcí v reálném čase, anonymita a důvěra a rychlá výměna informací. 9 Důležitým prvkem je zde také elektronické tržiště B2B, neboli e-marketplace10, který nabízí neutrální tržní prostor, kde lze nalézt nové odběratele a dodavatele.

KEBRLOVÁ, Linda. Analýza a návrh elektronického obchodu s využitím metodik a implementací firmy PJcomp [online]. Praha, 2009 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z:http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/62650.pdf. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Vedoucí práce Jiří Bendl. 9 DVOŘÁK, Jiří. Elektronický obchod: studijní text pro kombinované studium. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2004. ISBN 80-214-2600-4. 10 V e-marketplace se vytváří virtuální obchodní komunita s vysoce optimalizovanými řídícími a obchodními procesy. Marketplace označuje aplikace spadající do oblasti e-commerce. http://www.shopcentrik.cz/slovnik/emarketplace.aspx 8

13

Business to Customer (B2C) Jedná se o vztah mezi firmou a konečným spotřebitelem pomocí obchodování přes internet. Je zde možnost jak prodeje, tak i nabídky zboží a služeb zákazníkům. B2C je v České republice nejrozšířenější způsob e-commerce, a to nejen díky společnostem, které nabízejí snadnou možnost vytvoření elektronického obchodu. Výhodou tohoto typu obchodování je, že prodejce nemusí mít žádné zásoby svého zboží. Podnik je totiž spojen se svým výrobcem, který dodává zboží přímo zákazníkovi.11 B2C lze dělit mimo jiné také do oblastí prodeje informací (jedná se o celkové rozšiřování zboží na internetu), prodeje a pronájmu (zveřejňování informací např. pomocí novin nebo burzovních zpráv na internetu), prodeje zboží (znamená objednávku a platbu produktů elektronickou cestou a poskytování reklamního prostoru (podnik zde musí vlastnit určitou část navštěvovaného elektronického obchodu).12

Customers to Business (C2B) Oproti B2B a B2C zde podniky nenabízí zákazníkům služby a zboží, ale naopak. Spotřebitelé prodávají své služby a produkty firmám za účelem dalšího obchodování. Příkladem mohou být webové stránky „Priceline (www.priceline.com), kde spotřebitelé navrhují ceny, za které by měli zájem nakupovat různé druhy zboží (např. letenky)“.13

Customer to Customer (C2C) Tento vztah je mezi dvěma spotřebiteli, kde dochází k výměně zboží a služeb mezi sebou, např. pomocí aukcí nebo burz. Dříve se tyto formy e-commerce moc nevyužívaly, ale dnes je to velice oblíbený a rozšířený druh obchodování na internetu. Tyto elektronické obchody většinou fungují díky dobrým reklamám. Příkladem v České Republice mohou být úspěšně fungující webové stránky www.aukro.cz nebo www.bazos.cz.

KEBRLOVÁ, Linda. Analýza a návrh elektronického obchodu s využitím metodik a implementací firmy PJcomp [online]. Praha, 2009 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z:http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/62650.pdf. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Vedoucí práce Jiří Bendl. 12 DVOŘÁK, Jiří. Elektronický obchod: studijní text pro kombinované studium. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2004. ISBN 80-214-2600-4. 13 DVOŘÁK, Jiří. Elektronický obchod: studijní text pro kombinované studium. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2004. ISBN 80-214-2600-4. 11

14

Business to Employee (B2E) Zde se jedná o vztah mezi firmou a zaměstnanci. Podniky tento druh vztahu využívají zejména pro lepší komunikaci se svými zaměstnanci. Podnik si sám určí, jak přesné a rozsáhlé informace mají podřízení vědět. Komunikace je prováděna elektronicky díky různým webovým aplikacím nebo pracovním e-mailům. Důležitým zdrojem informací pro získání nových vědomostí a znalostí je tzv. e-learning, což je elektronický výukový prostředek.

Business to Government / Business to Administration (B2G / B2A) Jedná se o vztahy mezi firmou a státní správou. Podnik touto spoluprací může lepé komunikovat prostřednictvím výměny dat elektronickou cestou mezi nimi (např. když musí firma vytvořit daňové přiznání nebo výkazy pro ČSÚ).14

1.2.2 Obchodní modely pro elektronické obchodování Poté, co jsme si výše vysvětlili základní terminologii vztahující se k tématu závěrečné práce, je potřeba analyzovat jednotlivé modely obchodování na internetu. Tvorba modelu elektronického obchodu je nepostradatelnou součástí vymodelování systému. ,,Model je vždy účelovým definováním objektu s omezujícími podmínkami rozpoznatelnosti systému a také modelujícího prostředí, kde tento model budeme dále zkoumat“.15

Obrázek 3: Modely elektronického obchodování

E-shop Elektronická burza Trh třetí strany

Virtuální společens tví

Elektronick é obchodní centrum

Informační broker a další služby

Poskytovatel služeb hodnotového řetězce

Integrátor hodnotovéh o řetězce

Kooperativn í prostředí

Zdroj: Vlastní tvorba DVOŘÁK, Jiří. Elektronický obchod: studijní text pro kombinované studium. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2004. ISBN 80-214-2600-4. 15 DVOŘÁK, Jiří. Elektronický obchod: studijní text pro kombinované studium. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2004. ISBN 80-214-2600-4. 14

15

Elektronické obchodování členíme do několika typů modelů: a) Elektronický obchod (E-shop) - jedná se o online marketing obchodu, kde je možno objednávat zboží či služby a rovnou je i platit. Hlavní cíle e-shopu jsou zvýšení poptávky a snížení nákladů na prodej a marketing určité firmy nebo obchodu. Zisky přichází pomocí zmenšení nákladů nebo navýšení obratu. b) Elektronická burza - jde o online zprostředkování zboží a služeb, které většinou nabízí větší firmy nebo veřejné instituce. Zisky se generují opět snížením nákladů. c) Elektronické obchodní centrum - je několik elektronických obchodů spojených v jeden celek. Kdy je možno použít metodu online platby. Příjmy narůstají díky členským poplatkům z propagace, z provize a z každé transakce. d) Trh třetí strany - tento model je vhodný pro společnosti, které ve větší míře využívají outsourcingu v internetovém marketingu. V podstatě se jedná o rozhraní uživatelů, které se vztahuje k propagačním materiálům, internetovým platbám, logistice nebo objednávkám.

Příjmy se

generují

z členských

poplatků

nebo

provizí

z provedených transakcí. e) Virtuální společenství - je tvořeno jednotlivými členy konkrétního společenství. Ti vkládají nové informace do prostředí, které zajišťuje poskytovatel. Doplňkovým prvkem marketingu lze být i takzvané virtuální společenství. Zisk se tvoří z členských poplatků či z reklam. f) Poskytovatel služeb hodnotového řetězce - tento model se snaží odlišovat z důvodu výhodnějšího konkurenčního postavení. Zaměřuje se například na platby či logistiku. Zisky se tvoří díky poplatkům či určitým procentuálním podílům. g) Integrátor hodnotového řetězce - jedná se o vzájemné propojování několika činností a na zlepšování komunikačních kanálů mezi nimi. Příjmy se získávají z poplatků za konzultace či transakce. h) Kooperativní prostředí - jedná se o informační prostředí pro vzájemnou spolupráci mezi firmami. Zaměřuje se jen na určité funkce. i) Informační broker a další služby - vznikají zde nové služby, které přidávají na hodnotě k objemu dat. Jedná se o data vyskytující se na veřejných sítích a pochází ze vzájemně propojených obchodních operací.16


16

Za poslední dobu došlo k velkému nárůstu nových možností nakupování po internetu, a to i prostřednictvím mobilních aplikací, které pracují na nejrůznějších platformách (např. Android). Toto umožňuje lidem nakoupit již téměř cokoliv pomocí internetu a mobilního telefonu. Existuje například aplikace Aliexpres, kde si lidé mohou online zakoupit oblečení a jiné módní doplňky nebo například aplikace Rohlík, která umožňuje nákup potravin i s dovozem kamkoliv.

1.2.3 Výhody a nevýhody pro obchodování na internetu Níže budou blíže popsána pozitiva a možná rizika, která mohou vzniknout při elektronickém obchodování. Podniky, které ke svému obchodování používají internet, mohou získat nemalé finanční úspory. Mezi nejdůležitější a základní výhody můžeme zařadit: a) Nízké náklady na provoz elektronického obchodu a samotného vstupu na český i světový trh. b) Vzájemná komunikace probíhá bez časového a místního omezení. c) Rychlé a účelné uzavírání obchodů. d) Možnost větší nabídky a poptávky po produktech Elektronické obchodování má pro firmy samozřejmě velké množství výhod, a proto zde ani není reálné je všechny popsat. Mimo ty nejdůležitější (výše uvedené) je však potřebné si přiblížit alespoň několik dalších přínosů. a) Lepší konkurenceschopnost podniku, díky možnosti urychleně reagovat na případné změny svých konkurentů na trhu. b) Zahraniční obchodování

je

mnohem efektivnější

vzhledem

k mezinárodním

standardům, které umožnují obchodovat i bez znalosti jazyků. c) Lepší a kvalitnější komunikace a výměna informací uvnitř firmy, která sníží provozní a mzdové náklady. d) Ušetření finančních prostředků díky elektronickému přenosu dat oproti posílání poštou. e) Značně nižší náklady způsobené doručováním produktů s přímou vazbou na chod výrobních linek neboli just in time17. Výrobce tímto ušetří např. na skladování zboží nebo prostorech. JIT (Just-in-time), nepřekládá se, je metoda řízení logistiky (možná jde spíše o filozofii výroby), která organizuje logistické toky tak, aby byly minimalizovány dopravní a skladovací náklady. Principem JIT je zajištění jednotlivých materiálních subdodávek do výroby tak, aby byly k dispozici přesně v ten moment, kdy 17

17

Podnik, který by chtěl čerpat z výhod elektronického obchodování, se musí řídit určitými pravidly, zákony, právními předpisy, atd. V současné době rozhodně není lehké být úspěšný/á v oblasti obchodování na internu, a to nejen díky obrovské konkurenci, ale i náročnosti klientů. I proto je důležité opravdu tato kritéria dodržovat a tím tak získávat nejen konkurenční výhody. 

Výhody z pohledu dodavatele jsou rychlost a pružnost komunikace dodavatele se zákazníky. Firma má možnost zjistit návštěvnost svého obchodu. Malé podniky, které nemají dostatečný kapitál na zřízení řetězce svého obchodu, mají šanci díky nízkým nákladům se prosadit pomocí internetu.



Výhody z pohledu zákazníka jsou nižší ceny v důsledku online nákupů přímo od výrobce. Dále je to možnost nákupů na internetu 24 hodin denně a to téměř z jakéhokoli místa a výhoda rychlého získání informací oproti např. letákům a jiným dokumentům v tištěné podobě.

Podnikání v elektronickém obchodu má ale i své nevýhody: 

Nevýhody z pohledu dodavatele jsou rizika, která mohou být typu poškození dobré image společnosti, způsobené vypuštěním falešných zpráv, které se díky internetu rychleji rozšiřují. Další hrozba plyne z kybernetického útoku, mířeného na danou společnost, což může vést např. k neoprávněnému získání informací.



Nevýhody z pohledu zákazníka mohou být třeba určitá narušení soukromého spotřebitele způsobená sledováním jeho činností na internetu z marketingového důvodu. Může to být také zneužití zákazníkova jména neoprávněnou osobou, která pod tímto jménem může např. objednat nechtěné produkty nebo provádět finanční transakce. Další nevýhodou může být i pomalý internet, který může zákazníka do určité míry odradit od nákupu.18

mají byt použity ve výrobním procesu. Minimalizuje se pohyb materiálu v podniku a výrobní linky jsou organizovány tak, aby se co nejvíce snižovaly skladovací a dopravní náklady. https://managementmania.com/cs/just-in-time 18 SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4.

18

2 Historie elektronického obchodování Samotný nápad vytvořit internetový obchod vznikl dříve, než existoval internet. V roce 1979 jistý Michael Aldrich, který patřil mezi první průkopníky internetového obchodu, publikoval technologii na videotextu. Aldrich dále v roce 1984 vymyslel a zprovoznil nové systémy ve Velké Británii, kde jako jeden z prvních byl systém Tesco. Dalším důležitým představitelem byl Tim Berners- Lee, který vytvořil v roce 1990 internetový server.19 ,,Internetový server (přesněji web server) slouží k obsluze prohlížečů, které na něj vznášejí požadavky pomocí různých protokolů (nejčastěji pomocí protokolu http) a na něž server odpovídá odesláním příslušné webové stránky (kódu v jazyce html nebo xhtml) či dalších souborů “20. O dva roky později pak díky panu Charlesovi Stachovi vznikl první internetový obchodní dům.21 V letech 1990 a 1991 vznikl samotný internet, a to v Americe, kdy také například vznikl protokol http a první grafický internetový prohlížeč Nexus. V této době podniky nevyužívaly internet k obchodování, nýbrž jen jako možnost svým zákazníkům ukázat prezentace a informace o firmě a celou zákaznickou podporu. Internetový obchod jako takový vznikl až v roce 1994 a to například z důvodů, že podniky si začaly uvědomovat přístupnost obchodování pro miliony lidí po celém světě. V tomto roce také vzniklo první šifrování SSL, které chránilo data o kreditních kartách, což bylo jak pro obchodníky, tak i uživatele velice podstatné. V tuto dobu byl velký nárůst e-shopů, čímž vzrostl počet nabízených produktů a tím pádem i počet nakupujících na e-shopech. Dále začaly vznikat tzv. mikroplatby, které na trh vstoupily z důvodu příliš drahého šifrování pomocí SSL. Mezi nejdůležitější službu, kterou mikroplatby nabízejí, patří PayPal. Tato služba umožňuje převod peněz nejen ze samotných karet, ale i z jiných zdrojů, jako například z bankovního účtu a zároveň dokáže zpět skrýt údaje o majiteli karty.22

Historie: nakupování na internetu. Internetový obchod [online]. 2009 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.enjoyshop.cz/ 20 Server. Adaptic [online]. Adaptic [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/server/ 21 Historie: nakupování na internetu. Internetový obchod [online]. 2009 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.enjoyshop.cz/ 22 Malý historický exkurz za prvními e-shopy. Shopsys [online]. netdevelo, 2010 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: https://www.shopsys.cz/clanky/maly-historicky-exkurz-za-prvnimi-eshopy/ 19

19

Spolehlivé řešení sporů bývá formou PayPal, kdy v případě oprávněného zahájení sporu v dané lhůtě dostane zákazník své peníze zpět (PayPal strhne peníze z účtu prodávajícímu a vrátí je na účet kupujícímu). V tomto ohledu je proto bezpečnější spíše platit přes PayPal, než kartou. Za průkopníky elektronického obchodování můžeme považovat společnosti Amazone a eBay, které vznikly v roce 1994 a zaujali tak na tomto trhu výsostné postavení. Internetový obchod Amazon založil Jeff Bezos a nabízel zpočátku pouze prodej knih. Později do svého sortimentu zařadil také elektroniku, hudbu, DVD, videohry, oblečení, apod. První e-shopy v České Republice můžeme datovat k roku 1996 a jeden z nic byl například obchod Vltava, který fungoval jako knihkupectví a dále obchody s názvem ComputerPress. Ve světě se dnes řadí mezi nejprodávanější produkty hlavně výpočetní technika, knihy, kancelářské potřeby, hudba a elektronika. V České Republice je to však trochu odlišné, zde se nejvíce prodávají hlavně dovolené a zájezdy. K největším e-shopům u nás se řadí velmi známé firmy, jako jsou například Mall, Kasa či Alza.23 V současnosti již čeští občané běžně využívají internet ke svým nákupům, které mohou provádět pomocí online plateb jak kreditními, tak i debetními kartami. Pro zákazníky je důležité, aby byl e-shop nejen dobře graficky upravený a přehledný, ale aby zde byla možnost také snadné reklamace, vrácení zboží nebo třeba kvalitního servisu. Oproti historii má dnes spousta obchodů na internetu i své kamenné obchody, což samozřejmě zákazníci přijímají velice pozitivně. V 21. století využívají lidé elektronické obchodování především díky levnějším cenám oproti kamenným obchodům, to ale také není vždy pravda. Ceny nabízeného zboží jsou rozdílné podle toho, který prodejce je nabízí. Do budoucna se předpokládá, že cenové rozdíly mezi internetovými obchody a kamennými prodejnami se více vyrovnají.24

Malý historický exkurz za prvními e-shopy. Shopsys [online]. netdevelo, 2010 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: https://www.shopsys.cz/clanky/maly-historicky-exkurz-za-prvnimi-eshopy/ 24 Historie elektronických obchodů. Marketingové noviny [online]. 2006 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_4391/ 23

20

2.1 Historie elektronického obchodu v ČR V České Republice se elektronické obchodování začalo používat okolo roku 1995 na základě vzniklých možností využívat internet (vznik nových technologií). Později pak mohli pomocí extranetu mezi sebou začít komunikovat i jednotlivé podniky a tím pádem tak začaly fungovat jako jeden celek. Zásadní zvrat v podpoře e-commerce nastal 16. června 1999 usnesením č. 604, kde byly dány určité cíle v sektoru aplikace principů a podpory elektronického obchodu státem formou návrhu opatření pro podporu elektronického obchodu v České republice. To ovšem není jediný dokument, který podporoval rozvoj obchodování na internetu. Je důležité dále zmínit dokument, který vymezoval patnáct základních opatření s cílem stimulovat elektronický obchod, který byl přijat usnesením č. 56, dne 12. ledna 2000.25


21

3 Související právní rámec V této kapitole se zaměříme na právní úpravu elektronického obchodování v České republice i Evropské Unii. Pro začátek se zaměříme na tzv. Bílou knihu, která upravuje právě tuto problematiku. Dále jsou vymezeny právní předpisy, které upravují elektronické obchodování v rámci Evropské unie.

3.1 Bílá kniha o elektronickém obchodu Obecně jsou Bílé knihy důležité dokumenty, které obsahují návrh činností různých oblastí. Knihy zahrnují různé konzultace konkrétní tématiky na úrovni evropské unie. Jedná se o nezávazné dokumenty pouze s doporučujícím charakterem.26 Pro potřeby této práce je dále Bílá kniha vymezena na konkrétní dokument, a sice Bílou knihu o elektronickém obchodu. Ta řeší problematiku rozvoje a podpory obchodování na internetu v České republice. Tento dokument se soustřeďuje hlavně na vize elektronického obchodu (jeho rozvoje a způsoby podpory). Mezi hlavní cíle této knihy patří určení konkrétních kroků, díky nimž bude zajištěno bezproblémové a bezpečné fungování ecommerce. Dalším jejím úkolem je odstranění různých identifikovatelných podmínek, které brání rozvoji a určení opatření, které jsou ve shodě s právními předpisy Evropské Unie, vedoucích ke zlepšení obchodování na internetu. Bílá kniha upravuje procesní úsek tvorby obchodních vztahů v e-commerci, ale samotné elektronické obchodování blíže nespecifikuje. V dokumentu se dále uvádí záměry a cíle podpory elektronického obchodu. Nejpodstatnější částí Bílé knihy je však vymezení legislativy a jejího opatření. Tento úsek byl zpracován na základě shromáždění informací z daných resortů. K tvorbě Bílé knihy také přispěly podklady ze směrnic ES o elektronickém obchodu, analýzy podstatných dokumentů (např. eEurope 2003 a 2005). Bílá kniha vychází z několika důležitých dokumentů, a to např. za Zelené knihy o elektronickém obchodu nebo z Akčního plánu státní informační politiky, který vznikl roku 2001, dále vychází např. ze Státní informační a komunikační politiky. 27

Fakta o EU. Euroskop [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/200/322/clanek/bile-knihy/ 27 SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 26

22

3.1.1 Podpora elektronického obchodu v ČR Podpora e-commerce není jen novodobou otázkou. Tato problematika byla řešena už dříve. Důležitým momentem pro tento rozvoj byl 1. leden roku 2003, kdy vzniklo Ministerstvo informatiky, které se zabývá např. uskutečnění projektů informační společnosti i s tvorbou příslušných zákonů. Pro elektronický obchod existuje několik základních principů jeho podpory: a) Přihlížení na potřeby soukromého odvětví. b) Bezproblémový vstup všem subjektům do sektoru obchodování na internetu. c) Zajištění stejných podmínek pro všechny, ochranu veřejného zájmu a stabilita právního prostředí. d) Nesmí docházet k diskriminaci tržních subjektů státní mocí. e) Obchodování na internetu by mělo být upraveno nejen samotným státem, ale i mezinárodně, aby nedocházelo ke špatné komunikaci při tomto druhu obchodování. f)

E-commerce nemusí být podporována jen materiální, čili právní úpravou, ale může být i aktivní např. poskytnutím určitých služeb státem.

g) Stát by měl také pomoci zajistit podporu vzdělávání v sektoru ochrany spotřebitele a ochrany informačních systémů. Státní informační politika Informační státní politika má tzv. akční plán a ten má několik oblastí zabývajících se aspekty informační společnosti. Nalezneme zde také podrobný finanční plán. Jedná se konkrétně o tyto oblasti: I.

,,Informační gramotnost

II.

Informatizovaná demokracie

III.

Rozvoj informačních systémů veřejné správy

IV.

Komunikační infrastruktura

V.

Důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních údajů

VI.

Elektronický obchod

VII.

Transparentní ekonomické prostředí

VIII.

Informační společnost stabilní a bezpečná“28


23

Zelená kniha Úkolem této knihy bylo zjistit danou situaci na trhu a určit možné překážky, díky kterým by se elektronické obchodování nemohlo dále rozvíjet. Bylo zjištěno, že nejzásadnější překážkou elektronického obchodu je příliš malé právní zakotvení komunikace po internetu dálkovým přístupem a to hlavně mezi veřejnou správou a fyzickou i právnickou osobou. Díky Zelené knize vznikl 9. ledna roku 2002 dokument schválený usnesením vlády č. 20, kde stálo, že je zapotřebí dále pokračovat v řešení prostřednictvím Bílé knihy, vzhledem k zjištění, že pro správné fungování informační společnosti je nutné dále podporovat rozvoj elektronického obchodu.29

3.2 Vybrané právní předpisy ČR o elektronickém obchodování V České republice neexistuje právní úprava, která by nám přesně definovala pojem elektronického obchodu. Důvodem je, že obchodování na internetu je považováno (až na některé výjimky) za způsob realizace obchodu, který je shodný s obchodem ,,klasickým“, který již svou právní úpravu má. V některých případech však nejde postupovat podle obecné úpravy a je nutné daný případ řešit jinak. Níže si podrobněji rozebereme, v jakých právních předpisech ČR je možné nalézt řešenou problematiku elektronického obchodu. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o elektronickém podpisu“) Tento zákon byl zveřejněn 29. 6. 2000 ve Sbírce zákonů a jeho hlavním cílem byla možnost použití digitálního podpisu v komunikaci přes internet, místo ,,klasického“ podpisu, který se používal v listinné podobě. Díky směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/93/EC ze dne 13. 12. 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy, vznikl právě tento zákon o elektronickém podpisu. Novela zákona o elektronickém podpisu (č. 440/2004Sb.) nabyla účinnosti 26. července 2004.


24

Lze zde najít pár novinek, ke kterým patří např. a) ,,Elektronické značky“ – ve své podstatě jsou stejné jako elektronický podpis, ale hlavním rozdílem je, že jimi mohou označovat data právnické osoby i organizační složky státu a ne jen fyzické osoby, jak je tomu u podpisu elektronického. b) ,,Kvalifikované časové razítko“ - dokazuje čas vzniku dokumentu v elektronické podobě. Další novelizace zákona o elektronickém podpisu (č. 101/2010 Sb.) nabyla účinnosti 15. dubna 2010. V té době pak muselo Ministerstvo vnitra České republiky zveřejnit seznam důvěryhodných certifikačních služeb a přijímat tak kvalifikované certifikáty i jiných států EU, z důvodu komitologického rozhodnutí 2009/767/ES. Poslední novelizace zákona o elektronickém podpisu (č. 167/2012 Sb.) nabyla účinnosti 1. 7. 2012. V tomto zákoně se objevují dva nové pojmy, a to uznávaný elektronický podpis a uznávaná elektronická značka, která nám ukládá používat Rozhodnutí Komise 2011/130/EU ze dne 25. února 2011. Kritéria při zpracování dokumentů mezi členskými státy, které mají elektronický podpis příslušných orgánů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ukládají povinnost podpisu nebo označení takovému dokumentu, který vede k úkonům např. vůči státu nebo územnímu samosprávnímu celku, použít uznávaný elektronický podpis nebo uznávanou elektronickou značku ve formátu stanoveném Rozhodnutím Komise.30 Zákon č. 284/2009 Sb., ze dne 22. července 2009 o platebním styku (dále jen ,,zákon o platebním styku“) Tento zákon upravuje jednání oprávněných osob k vydávání elektronických peněz a jejich práva a povinnosti s tím spojená nebo nabízení platebních služeb. Dále řeší otázku vzniku a provozování platebních systémů, práv a povinností subjektů, které nabízejí a používají platební služby. V zákoně o platebním styku jsou implementovány příslušné předpisy EU.31

Předpis č. 227/2000 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-227 31 Předpis č. 284/2009 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-284 30

25

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o daňovém řádu“) Dané problematiky se týká přesněji §72 odst. 4 daňového řádu, kde se hovoří o povinnosti daňových subjektů, kteří mají datovou schránku nebo musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem.32 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“) Tento

zákon

upravuje

problematiku

elektronické

komunikace

mezi

státem

a soukromými subjekty.33 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen ,,zákon o účetnictví“) Ukládá povinnost nahradit dokumenty v písemné formě do podoby elektronické.34 Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen ,,zákon o elektronických komunikacích“) Zabývá se regulací trhu ohledně elektronické komunikace, dále definuje komunikaci na internetu a ukládá práva a povinnosti podnikatelů, atd.35 Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o ochraně osobních údajů“) Zabývá se ochranou osobních údajů a nakládání s nimi. Do tohoto zákona je implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, o ochraně osobních údajů.36 Předpis č. 280/2009 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280 33 Předpis č. 300/2008 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300 34 Sbírka zákonů. Epravo [online]. 2015 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirkazakonu/zakon-ze-dne-12-srpna-2015-kterym-se-meni-zakon-c-5631991-sb-o-ucetnictvi-ve-zneni-pozdejsichpredpisu-a-nektere-dalsi-zakony-20682.html 35 Předpis č. 127/2005 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-127 36 Zákon o ochraně osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. 2013 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/zakon-c-101-2000-sb-o-ochrane-osobnich-udaju-a-o-zmene-nekterychzakonu-ve-zneni-ucinnem-od-1-ledna-2015/ds-3109/archiv=0&p1=1261 32

26

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,občanský zákoník“) Zde nalezneme např. v § 2161 problematiku jakosti produktu, kde prodávající odpovídá kupujícímu, že při předání zboží nemá žádné vady. V případě zjištění nějaké vady do 6 měsíců od převzetí zboží, je považováno toto zboží za vadné už při převzetí. Dále § 2112 pojednává o oznámení bez zbytečného odkladu zjištění vady či skryté vady kupujícího. V případě včasného neoznámení kupujícím, soud takovéto právo z vadného plnění kupujícímu nepřizná.37 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o ochraně spotřebitele“) Zákon o ochraně spotřebitele stanoví podmínky podnikání a úkoly veřejné správy, které jsou důležité pro ochranu spotřebitele nebo oprávnění spotřebitelů. Tento zákon dále řeší prodej zboží a služeb na území České republiky a např. v § 8 upravuje reklamu, která nesmí nijak klamat spotřebitele a tento § se použije obdobně i u reklamy na internetu.38

ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8. 38 FRIMMEL, Martin. Elektronický obchod: právní úprava. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2002. ISBN 80-7175114-6. 37

27

3.3 Vybrané právní předpisy EU o elektronickém obchodování Evropská Unie má celou řadu předpisů, které se věnují elektronickému obchodu a dalším důležitým otázkám ohledně obchodování na internetu a jsou to např.: 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 99/93/ES, o zásadách Společenství pro elektronické podpisy 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací 3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES, o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností 4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/13/ES, o společném rámci generálních autorizací a individuálních licencí na poli telekomunikačních služeb 5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES, o společném regulačním rámci elektronických komunikačních sítí a služeb 6) Směrnice Komise 2002/77/ES, o konkurenci na trzích elektronických komunikačních sítí a služeb 7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebitelům 8) Směrnice Rady 84/450/EHS, o klamavé a srovnávací reklamě 9) Rozhodnutí Rady 1998/253/ES ze dne 30. března 1998 o přijetí víceletého programu Společenství ke stimulaci vytvoření informační společnosti 10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)

28

4 Rizika elektronického obchodování a způsoby ochrany spotřebitele Nedílnou součástí této bakalářské práce je určení rizik elektronického obchodování a možná ochrana před těmito riziky, což je obsahem této kapitoly. Před touto problematikou je důležité objasnit pojem RMI, který je důležitou součástí možných rizik. RMI neboli Risk Management Index je matematický vzorec, který nám umožňuje porovnat různé segmenty podniků mezi sebou i v čase. Míra rizik ve firmě se vypočítává dle několika určitých otázek, které jsou zaměřeny na závažnost dopadu rizik na podnik, jeho fungování a řízení. Podle průzkumu v České Republice (pomocí indexu RMI) řídí firmy svá rizika v průměru z 43%, což je samozřejmě nedostačující. Ideální výsledek je RMI 1, ale podniky v ČR mají okolo 0,43.39 Při výpočtu tohoto vzorce mohou vzniknout tři typy výsledků a to:

Tabulka 1: Výsledek výpočtu hodnocení úrovně rizik Výsledek výpočtu

Dopad výsledku

Hodnocení úrovně rizik

RMI 0

Podnik svá rizika vůbec neřídí

Nejhorší výsledek

RMI 1

Podnik svá rizika zná a podle toho k nim také přistupuje

Nejvhodnější výsledek

Podnik se snaží svá zjištěná rizika řídit, nemusí však vždy RMI 1-1,5

dobře odhadnout míru jejich

Přijatelný výsledek

dopadu Zdroj: vlastní tvorba

Mezi hlavní zásady řízení rizik v obchodování na internetu patří např.: -

Řídit tzv. e-rizika neboli rizika nového druhu.

-

Nezlehčovat, ale naopak brát bezpečnost firmy vážně.

-

Důležité je správně určit bezpečnost firmy z pohledu Informačních technologií neboli IT, které jsou v oblasti řízení rizik důležitější než samotné podnikatelské požadavky.

-

Neustále zlepšovat a kontrolovat oblast bezpečnosti IT.


29

4.1 Druhy rizik obchodování na internetu Rizika lze rozdělit na tři základní oblasti, které se dále ještě člení na několik dalších (viz níže). Dále jsou možná rizika rozdělena do dvou oblastí, a sice strategické a technologické. Obrázek 4: 3 základní oblasti rizik

Strategická oblast

Technologická oblast

Organizační oblast

Zdroj: Vlastní tvorba

Tato základní rizika lze dělit ještě podrobněji a to na: -

,,Finanční rizika.

-

Obchodní rizika.

-

Informační rizika.

-

Údržba zařízení.

-

Ostraha majetku.

-

Bezpečnost práce“40


30

Strategická oblast rizik Pro podniky, které jsou velké i malé, je tvorba nového strategického plánu velmi zásadní činností, a proto zde není prostor na podceňování toho úkolu. Strategie firmy by měla obsahovat několik důležitých bodů: -

,,Identifikaci rizik

-

Stanovení metriky pro jejich důležitost

-

Nadefinování metod a způsobů pro jejich znamení“41 V případě nekvalitního strategického plánu se může stát, že firma na trhu neuspěje

a půjde pak o jejich ztrátovou investici. Firma při vytváření strategie musí vycházet z výsledků získaných podrobnou analýzou a ověřenými skutečnostmi. Při vytváření strategie by si měl podnik položit několik důležitých otázek, na které je schopen i adekvátně odpovědět. Mezi tyto otázky patří např.: Jaká jsou možná rizika? Jaké množství investic bude potřeba pro začátek? Jaké možné zisky z tohoto budou plynout? Technologická oblast rizik Obchodování na internetu funguje především díky ICT (informačním a komunikačním technologiím) a IS (informačnímu systému). Technologická rizika mohou vzniknout neúmyslným i úmyslným poškozením, to je považováno za trestný čin. Nezáleží na tom, zda se jedná o menší nebo větší firmu, i když v případě firmy velké jsou dopady technologického charakteru mnohem rozsáhlejší. Oproti tomu u podniků menších, je technologická oblast možných rizik důležitou součástí správného chodu firmy. Tato oblast rizik je důležitou součástí strategie podniku, a pokud chce mít firma pod kontrolou i tato rizika, musí např. zajistit nepřetržitý monitoring sytému, zajišťuje také metriku bezpečnosti svých aplikací a hardwarových komponentů. Mezi rizika technologického charakteru můžeme zařadit např. zneužití internetových stránek elektronického obchodu, odcizení dat třetí osobou nebo zničení softwaru42 prostřednictvím počítačových virů, apod. Předcházet technologickým rizikům může firma tím, že bude mít kvalitní a vyškolené zaměstnance, kteří budou v takovémto případě umět ihned správně reagovat na daný problém.43

SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 42 Počítačový program – slovník cizích slov 43 SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 41

31

4.1.1 Rizika spojená s elektronickým bankovnictvím Určitá rizika mohou vzniknout při samotné platbě během obchodování na internetu, a to prostřednictvím elektronického bankovnictví. Tato rizika jsou jak na straně klienta, tak i obchodníka.

Rizika ze strany klienta: Jedná se např. o platbu prostřednictvím karty na internetu, kde je možnost zneužití údajů této karty obchodníkem a může nastat situace, že druhá strana vyinkasuje jinou sumu, která neodpovídá částce za daný produkt nebo zboží vůbec nepošle. Pokud k něčemu takovému dojde, klient podá reklamaci své bance na danou transakci a ve většině případů banka tuto reklamaci vyřeší ve prospěch klienta. Rizika ze strany obchodníka: Zde hrozí riziko zneužití údajů platební karty třetí osobou, kde majitel této karty zjistí transakci, jež neprovedl a následně podá reklamaci ke své bance. Banka ji schválí a peníze vyžaduje po obchodníkovi, který to musí uhradit a tím pádem může přijít o peníze i zboží. V případě takového rizika nemá obchodník příliš prostoru na svou obranu.44 V níže vyobrazeném diagramu se nachází několik dalších podstatných pojmů znamenajících rizika pro elektronický obchod (viz obrázek 4).

44

PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer press, 2000. ISBN 80-7226-328-

5.

32

Obrázek 5: Základní druhy rizik

Pharming

Falešné inzeráty

Phishing

Rizika elektronického obchodování

Podvodné e-shopy

Smishing

Vishing


Pharming Pharming je uskutečňován pomocí speciálního počítačového programu, který poté, co se klient přihlásí do svého internetového bankovnictví, je automaticky přesměrován na podvodné stránky se vzhledem banky, kde klient musí opětovně vyplnit své přihlašovací údaje. V případě, že jim klient tyto informace poskytne, může druhá strana s účtem majitele nakládat tak, jak bude potřebovat. Ochranou před Pharmingem je nesdělování přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví žádným osobám, u e-mailu požívat ochranu proti spamu a nereagovat na takové e-maily, kde by požadovali osobní údaje.45

Phishing a pharming [online]. 2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/pokrocily/internetove-bankovnictvi/phishing-a-pharming.aspx 45

33

Phishing Pojem phishing neboli brand spoofing46lze definovat jako metodu odesílání falešných emailů, které věrně napodobí e-maily od legálních institucí, a to za účelem získání důvěrných informací o příjemci, jako je např.: heslo k bankovnímu účtu nebo číslo platební karty. Tento druh e-mailu má za úkol navést uživatele k navštívení nějaké internetové stránky, kde musí zadat své důvěrné údaje. Takovéto webové stránky mají podobný design, jako stránky určité instituce, za kterou se podvodník vydává za účelem získání informací. První útoky phishingu jsou zaznamenány již v roce 1995 v Americe, kde se tento druh podvodu nevyužíval prostřednictvím e-mailů, jak je tomu dnes, ale při chatovaní na internetu. V tomto případě se phisher47 vydával za administrátora sytému, který žádal od klientů přihlašovací údaje z důvodu problému s vyúčtováním. Phishing v dnešní době nespočívá pouze v zasílání falešných e-mailů. Využívají se i jiné metody podvodů, jako je napodobování identifikace volajícího nebo phishingový malware48. Metod phishingových útoků je dnes celá řada, ale mezi tři nejčastěji využívané patří útok za pomoci falešné identity, útok přesměrováním a útok vyskakovacím oknem a právě tyto tři metody jsou níže přiblíženy.49

Získávání informací nebo peněz o spotřebitelích internetu pomocí e-mailu. – Phishing bez záhad, Lance James podvodník 48 Program sloužící k poškození nebo nabourání se do počítačového systému. 49 JAMES, Lance. Phishing bez záhad. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1766-1. 46 47

34

Obrázek 6: 3 typy phisingových útoků Útok za pomoci falešné identity

• Nejsnadnější a nejpoužívanější metoda • Falešné internetové stránky využívají obrázky ze skutečných stránek • Možnost propojení podvodných a skutečných stránek

Útok přeměrováním

• Náročnější typ útoku • Využívání přesměrovacích skript díky sběru dat se zpětným přesměrováním na originální stránku

Útok vyskakovacím oknem

• Nejméně využívaná metoda z důvodu častého využívaní blokování vyskakovacích oken • Umístění těchto oken na skutečné stránky, které přesměrují uživatele na stránky falešné


Smishing Tato hrozba vzniká prostřednictvím mobilních telefonů a textových zpráv (SMS). Příjemci přijde SMS s požadavkem zjištění hesel k internetovým účtům, k přihlášení do aplikace internetového bankovnictví nebo hesla k platebním kartám.

Vishing Jedná o podvod za účelem získání přístupových údajů k internetovému bankovnictví díky telefonátu. Podvodník skrze telefonát přesvědčuje klienta, aby se přihlásil do internetového bankovnictví na svém počítači, do kterého se naboural hacker50. Po přihlášení klienta na svůj účet hacker zkopíruje potřebná hesla a kódy.51

Počítačový fanda nelegálně pronikající do cizích databank – slovník cizích slov KALABIS, Zbyněk a Václav PÍSECKÝ. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8. 50 51

35

Podvodné e-shopy Trendem dnešní doby je tvorba kompletně celých falešných e-shopů. Je to způsobeno možností přístupu k mnoha technickým řešením sloužícím pro vybudování elektronického obchodu buďto zcela zdarma nebo za minimální poplatek. Po vytvoření je zapotřebí tento obchod naplnit zajímavým typem zboží s nízkými cenami a spotřebitelé si takto atraktivní produkty již zakoupí sami. Falešný elektronický obchod lze poznat například díky způsobu platby. Platbu lze uskutečnit pouze elektronickými platebními službami nebo bankovním převodem, nikoli však při osobním odběru zboží. Dalším společným znakem u podvodných eshopů může být špatná nebo spíše žádná zákaznická podpora. Při nákupech na internetových obchodech

je

vždy

dobré

projít

veškeré

možné

recenze

nejen

na

nabízené

produkty, ale i samotný obchod. Falešné inzeráty Nákupy přes internet jsou velice oblíbenou a častou variantou nákupu a to hned z několika důvodů, ke kterým patří výhodné ceny a úspora času. Na internetu lze nalézt velké množství inzertních a aukčních služeb, kde je možnost výhodného pořízení potřebného zboží a služeb, ale i bohužel možnost rychlé ztráty nemalých finančních obnosů. Zcela určit, zda se jedná o falešný inzerát nebo ne, je víceméně nemožné. Existuje však celá řada maličkostí při těchto nákupech, díky kterým lze falešné inzeráty poznat. Mezi takové patří nepřiměřeně nízká cena nabízených produktů, která může znamenat, že zboží je například kradené. Dále je to anonymita podvodníka, který v takovém inzerátu neuvádí žádné důvěrné informace o sobě, ale ani o nabízeném zboží.52

KOŽÍŠEK, Martin a Václav PÍSECKÝ. Bezpečně n@ internetu: průvodce chováním ve světě online. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5595-3. 52

36

4.2 Zásady ochrany spotřebitele Definice pojmu spotřebitel lze v právní úpravě České republiky najít ve více předpisech. Z pohledu soukromého práva tento pojem upravuje občanský zákoník: „Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná“.53 Dále tento pojem upravuje z pohledu veřejnoprávního zákon o ochraně spotřebitele – „pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedená v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.“54 Zákon o ochraně spotřebitele navazuje na předpisy Evropské unie. Specifikuje úpravu v některých bodech podnikání zaměřujícího se na ochranu spotřebitele. V tomto odvětví dále stanovuje úkoly pro veřejnou správu. V zákoně se naopak neobjevují zvláštní předpisy týkající se výroby, exportu či prodeji nebo značení výrobků, s výjimkou nabízení a prodeje produktů na území České republiky. O ochraně spotřebitele a promlčení pojednává judikatura Cdo 3337/2010, Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7. 2012. Žalovaný si v bance zřídil půjčku, ke které měl svého ručitele. Půjčku však následně nesplácel a banka tak požadovala úhradu peněz po jeho ručiteli. Žalovaný však vznesl námitku pro promlčení doby a soud uznal jeho námitku jako důvodnou, jelikož tříletá promlčení lhůta je upravena dle občanského zákoníku a slouží tak právě k ochraně spotřebitele.55 Ochranu spotřebitele dále vymezují tři pilíře bezpečnosti na internetu. Internet je dnes velice nebezpečné místo a chránit se pouze používáním antivirového programu nestačí. Z toho důvodu je potřeba si blíže specifikovat alespoň tři základní nástroje sloužící k bezpečnějšímu využívání internetu.

§ 419, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 2,odts.1, písmeno a), zákon 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele 55 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7, 2012, sp. zn. 32 Cdo 3337/2010 53 54

37

Obrázek 7: Tři pilíře bezpečnosti na internetu

Antivirový program

Firewall

Anti-spyware aplikace Zdroj: vlastní tvorba

1) Antivirový program Antivirus je nejstarší možná ochrana informačních systémů a také úplný základ každého počítače nebo mobilního telefonu. Každý počítat by měl být chráněn jedním antivirovým programem, nikoli dvěma, z důvodu detekování jednoho programu druhým. Důležité je také daný antivirový program pravidelně aktualizovat v případě, že to nedělá on sám. Antivirus se využívá především proti virům, což jsou programy, které parazitují na programech jiných. Soubor s virem se přikládá jako příloha k nevyžádané poště, kde je přístupný ke stažení a může poté způsobit značné škody. Antivirový program složí také před ochranou tzv. červů. Červy jsou škodlivé kódy, které využívají chyb v softwaru či bezpečnostní mezery v systému. Počítače nakažené viry nebo červy dále šíří tuto nákazu na počítače, které nejsou dostatečně chráněny.

38

2) Firewall Jak je zmíněno výše, antivirus chrání počítač před viry a červy. To však není jediná hrozba, před kterou je třeba se chránit, a proto je také důležité mít v počítači program firewall. Velice známý je například Kerio Personal Firewall. Zde také platí zásada, že jeden počítač, jeden firewall. V případě nekomerčního využití lze tento programu získat zdarma, ale v případě lepší ochrany a komfortu je tento program potřeba zaplatit. Starší operační systémy firewall vůbec neměli a bylo třeba ho dodat, ale modernější Windows XP a další už mají základní firewall v sobě od výrobce zabudovaný. Hlavním úkolem firewallu je ochrana proti trojským koňům56, ochrana před mezerou v operačním systému nebo před neoprávněným přístupem k soukromým datům v počítači.

3) Anti-spyware aplikace Aplikací tohoto druhu je nemalé množství a k nejznámějším patří Ad-Aware, který v případě nekomerčního použití je pro uživatele zdarma. Tyto aplikace slouží k vyhledávání a odstranění spyware. Spyware je nainstalován do počítače, aniž by o tom majitel věděl a monitoruje jeho činnost. Data, která shromáždí, jsou odeslána tvůrci této aplikace a využívají se např. na zobrazování reklam. Účelem spywaru není poškození samotného počítače nebo systému, ale škození majiteli. Velice nebezpečné jsou tzv. dialery, které jsou jedním druhem spywaru. Dialer je aplikace, která přesměruje vytáčené spojení tak, že místo použití čísla internetového provozovatele využije linku, která má zvláštní tarif nebo zahraniční číslo. Výsledkem dané aplikace můžou být opravdu horentní částky za telefonní připojení.57 Při obchodování na internetu je důležitou součástí prověřování stran obchodních transakcí. Rozpoznat na internetu, jestli se jedná o solidního prodejce, je poměrně obtížné. V případě obchodu kamenného lze prověřovat např. podle určení kvality a věrohodnosti prodávajícího, a to pomocí vybavení nebo umístění obchodu.

Počítačový program, který se jeví jako užitečný, ale ve skutečnosti působí škodu http://www.srpenec.cz/internet/bezpecnost/co-je-to-virus-cerv-a-trojsky-kun 57 SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 56

39

Je důležité při obchodování na internetu dodržovat určité zásady, které jsou níže popsány: -

Za internetovým obchodem by neměla stát soukromá osoba, ale skutečná společnost.

-

Obchod by měl být certifikován, většinou je toto označení na domovské stránce. Certifikaci uděluje např.: asociace pro elektronickou komerci (APEK – viz níže). Vlastnění takovéhoto certifikátu je záruka solidnosti obchodu.

-

Společnost musí stále existovat a to je možné zjistit e-mailem, telefonicky nebo aktuálností stránek.

-

Podobné zjištění recenzí od přátel z daných obchodů.

-

V případě, že má internetový obchod svou reklamní kampaň, je to známka toho, že investování společnosti do obchodu povede k možnému růstu a budoucí existenci obchodu. Jak bylo výše zmíněno, aby byl elektronický obchod lukrativní, měl by mít certifikát

udělený společností APEK. Tato organizace neuděluje jen certifikáty, ale celkově řeší problematiku elektronického obchodu v České republice. APEK je nevládní nezisková organizace pro elektronickou komunikaci. Tato asociace vznikla roku 1998 za účelem podpory rozvoje elektronického obchodování v České republice. APEK je občanské sdružení registrované i Ministerstvem vnitra ČR. APEK je tvořen největšími internetovými obchody, finančními institucemi, softwarovými společnostmi a odborníky v oboru elektronického obchodu. Členství v organizaci APEK přináší spoustu výhod, mezi které patří např. aktuálnost informací o trhu, možnost vyjádření se k návrhům nových zákonů a vyhlášek, hlasování na Valné hromadě58 organizace nebo lepší podmínky pro získání certifikací pro internetový obchod.59 Služeb, které tato asociace nabízí, je hned několik: -

„ Analýzy a studie o elektronickém obchodu,

-

Worshopy, semináře, vzdělávání,

-

reprezentování členů vůči třetím stranám, zejména veřejným institucím,

-

vytváření a podpora etických principů podnikání,

-

konzultace a analýza,

-

právní služby.“60

Nejvyšší orgán společnosti, ve kterém se rozhodují všichni společníci formou hlasování http://business.center.cz/business/pojmy/p2284-valna-hromada.aspx 59 SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 60 SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-80-7248-458-4. 58

40

4.2.1 Ochrana osobních údajů Do této části bakalářské práce patří bezpodmínečně i osobní údaje a jejich ochrana. Danou problematikou se zabývá zákon o ochraně osobních údajů, ve kterém je mimo jiné definován samotný pojem osobní údaj: je to „jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů“61. Mezi osobní údaje patří nemalé množství informací, např.: identifikační údaje - jméno a příjmení, datum a místo narození nebo identifikační čísla, dále adresní údaje, údaje popisné a citlivé. Ochrana osobních údaje je relativně nový problém společnosti. Jeho první právní úprava vznikla v 70. letech 20. století z důvodů omezené možnosti ovlivnit vytváření a nakládání s osobními údaji u jednotlivců. Právě proto pak začali vznikat zákony pro ochranu osobních údajů, které dávají lidem určité záruky a ochranu. Hlavním cílem ochrany těchto údajů je zabránit zneužití a naopak umožnit přístup k legálním62 účelům.63 Ochrana spotřebitele z hlediska jeho osobních údajů má svých několik zásad (viz níže). Zásada legitimity zpracování Při získávání a zpracování osobních údajů musí být dodržovány základní svobody a práva lidí, jichž se tyto údaje týkají. Osobní údaje se nesmí shromažďovat pod záminkou jiného účelu, než bylo stanoveno, až na nějaké výjimky, jako je např. Vojenské zpravodajství nebo Policie České republiky. Součástí této zásady je také to, že zpracování osobních údajů lze pouze na základě souhlasu dané osoby. Zásada omezení účelem (nezbytnosti) Tato zásada se v podstatě dělí na dvě důležité části. První stanovuje, že shromažďování osobních údajů lze provést pouze pro specifické, vyjádřené a legitimní účely. Účel zpracování údajů musí být vždy v souladu s domácím právním předpisem. Část druhá pojednává o tom, že nelze zpracovat údaje za účelem, který by byl v rozporu s účelem původním. Shromažďovat osobní údaje lze tedy pouze ke stanovenému účelu a v rozsahu nezbytnému pro stanovení tohoto účelu.

Zákon o ochraně osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. 2013 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/zakon-c-101-2000-sb-o-ochrane-osobnich-udaju-a-o-zmene-nekterychzakonu-ve-zneni-ucinnem-od-1-ledna-2015/ds-3109/archiv=0&p1=1261 62 Zákonný, ve shodě s právním řádem – slovník cizích slov 63 MATOUŠOVÁ, Miroslava a Ladislav HEJLÍK. Osobní údaje a jejich ochrana: knížka pro praxi. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2003. ISBN 80-863-9550-2. 61

41

Zásada časového omezení Osobní údaje lze uschovat pouze po dobu nezbytnou pro naplnění stanoveného účelu. Zpracování údajů by mělo být omezeno určitým časovým rámcem. V případě, že se jedná o dobu neomezenou, nedochází tak ke splnění požadavku určitého časového úseku (až na výjimky, např. pro účely historického nebo vědeckého výzkumu). Zásada potřebnosti a přiměřenosti dat Zásada přiměřenosti nebo také proporcionality lze chápat jako zásadu nezbytnosti, která určuje, aby byly osobní údaje zpracovány, pokud je to opravdu nezbytné pro dosažení cíle. Tato zásada lze změnit pouze na základě zákonných výjimek nebo předchozího souhlasu subjektu. Zásada průhlednosti Tato zásada ukládá právo každé osobě zjistit, zda jsou jejich osobní údaje v automatizovaných souborech dat nebo zjistit obvyklé sídlo či hlavní pracoviště správce souboru údajů. Zásada bezpečnosti Ten, kdo shromažďuje a zpracovává osobní údaje, musí přijmout přiměřená personální, technická a organizační opatření. Jaké opatření je zapotřebí, je určeno především různými prostředky a způsobem zpracování těchto údajů. Zásada práva přístupu k datům Každá osoba má právo získat v přiměřených intervalech informace o tom, jak je nakládáno s jeho osobními údaji. Toto právo lze omezit pouze zákonem. Problémy mohou nastat v případě přenosu informací mezi jednotlivými státy, kde mohou mít rozdílnou právní úpravu nežli ve státě domovském. Zásada práva na opravu a výmaz Osobní údaje se mohou zpracovávat, pokud jsou pravdivé, přesné a aktuální. Pokud byly údaje zpracovány v rozporu s právním řádem, má člověk právo na opravu nebo vymazání těchto údajů.

42

Zásada nezávislého provozu Každý stát má povinnost zajistit ochranu a zpracování osobních údajů prostřednictvím nezávislého orgánu či orgánů. Tyto orgány musí plnit zcela nezávisle své povinnosti v podobě provádění různých šetření za účelem zjištění správného nakládání s osobními údaji.64

Vybrané judikatury týkající se ochrany osobních údajů Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 11A 88/2012 ze dne 30. července 2013 Městský soud v Praze rozhodl dne 30. července 2013 v právní věci žalobce XY podnikatele proti žalovanému, Úřadu pro ochranu osobních údajů, o žalobě takto: žaloba se zamítá a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal o přezkoumání a zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu práce pro ochranu osobních údajů. Tento předseda rozhodl zamítnout rozklad žalobce proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 75.000Kč podle ustanovení § 45 odst. 1 písm. h.) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Také byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000Kč. Žalobce, který byl správcem osobních údajů, podle rozhodnutí nezajistil ochranu osobních údajů u 1 120 uchazečů o brigádu, které obsahovali jméno, příjmení, adresu, rodné číslo, číslo telefonu, emailovou adresu, informace o ukončení vzdělání, případně informace o studiu, o jazykových dovednostech, o tom zda osoba má záznam v rejstříku trestů a adresa přechodného bydliště. Dále nezajistil ochranu osobních údajů u 360 uchazečů o brigády s obsahem Jméno, příjmení, datum narození, místo narození a informace o studiu. Městská hlídka v Praze nalezla tyto listiny v kontejneru na tříděný odpad.65

MATES, Pavel, Eva JANEČKOVÁ a Václav BARTÍK. Ochrana osobních údajů: knížka pro praxi. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012. Praktik (Leges). ISBN 978-80-87576-12-0. 65 Rozsudek městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 11A 88/2012 64

43

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 90/2013 – 44 ze dne 12. 11. 2014 Nejvyšší správní soud v právní věci žalobkyně - Obec Psáry, proti žalovanému - Úřad pro ochranu osobních údajů, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2013 rozhodl takto: v řízení se pokračuje, kasační stížnost se zamítá a žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč. Žalovaná je vinna, vzhledem k tomu, že zveřejnila na webových stránkách obce videozáznam ze zasedání zastupitelstva obce, který však obsahoval osobní údaje (jméno, příjmení, předešlé zaměstnání) ředitelky školy, ale hlavně také její výši super hrubé mzdy. Žalovaná neměla žádné oprávnění ke zveřejnění takovýchto osobních údajů.66

4.3 Analýza elektronického obchodování V dnešní době již na internetu nakupuje většina lidí, ale spousta z nich si neuvědomuje rizika, která s sebou tento typ obchodování přináší. Z toho vyplývá, že ani nevyužívají dostatečné ochrany před hrozícími riziky. Tato část práce je zaměřená na analyzování výše uvedené skutečnosti.

4.3.1 Dotazník Celkem 100 respondentům byl podán k vyplnění dotazník (viz příloha č. 1) o deseti otázkách. Jejich odpovědi nám pomohou určit, zda tvrzení ohledně nedostatečné ochrany spotřebitelů před riziky je pravdivé, či nikoli. Cíloví respondenti jsou muži i ženy ve věku od 15 let. Dotazník byl respondentům rozeslán elektronicky pomocí e-mailů a sociálních sítí, dále byl některým z nich podán osobně přímým oslovením. Dotazník se skládá z obecných otázek na respondenta, které upřesňují, do jaké věkové kategorie a kategorie rodu vůbec patří. Dále jsou pokládány otázky směřující k vyhodnocení naplnění cíle této práce. Dotazník se opírá o předem stanovenou hypotézu, že je stále většina lidí nedostatečně informovaná o hrozících rizicích při nakupování na e-shopech. Tato hypotéza byla dle výzkumu potvrzena (viz grafy).

66

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2014, č. j. 4 As 90/2013 – 44, (www.nssoud.cz)

44

Otázka č. 1: Uveďte své pohlaví. Graf 1: Dotazník - otázka č. 1

Žena

54

Muž

46

0

10

20

30

40

50

60

70


Z uvedeného grafu vyplývá, že ze sta respondentů, bylo 54 žen a 46 mužů. Rozdíl odpovídajících je tedy minimální, což je pro potřeby analýzy této práce ideální stav. Otázka č. 2: Do jaké věkové skupiny patříte? Graf 2: Dotazník - otázka č. 2 0 Nad 60 let

2

48 - 59 let

3

37 - 47 let

17

26 - 36 let

43

15 - 25 let

35 0

10

20

30


45

40

50

Tento graf nám uvádí průměrnou výši věku odpovídajících. Nejvíce respondentů spadá do věkové kategorie 26 – 36 let, a to v počtu 43. Tento výstup se dal očekávat, vzhledem k tomu, že internetovým připojením a znalostí orientace na internetu disponuje spíše vrstva mladších lidí. 35 respondentů patří do věkové skupiny 15 – 25 let. Lze se domnívat, že dolní hranice této věkové skupinky je jakýmsi startem do světa internetu, kdy tito lidé začínají vnímat zcela jeho smysl a možnosti (včetně obchodování na internetu). 17 respondentům bylo 37 – 47 let, třem z nich bylo mezi 48 – 59 lety a jen dva patřili do skupiny nad 60 let. Ve většině případů se spíše lidé důchodového věku internetu bojí a z opatrnosti raději dodržují své ,,zastaralé“ zvyklosti. Otázka č. 3: Jak často nakupujete prostřednictvím internetu? Graf 3: Dotazník - otázka č. 3

Vícekrát

2

Méněkrát

30

3 - 5 x za měsíc

17

1 - 2 x za měsíc

47

Nikdy

4

0

10

20

30


46

40

50

Na otázku, jak často nakupujete na internetu, odpověděli čtyři lidé, že nikdy. Dalo by se předpokládat, že dva z nich jsou respondenti z věkové kategorie nad 60 let, kteří dost možná ani internet nemají. 47 respondentů nakupuje po internetu jednou až dvakrát do měsíce. Dokonce 17 lidí nakupuje na internetu 3 až 5 krát do měsíce. Toto číslo se zdá být velmi vysoké. Je to známka toho, že dnešní doba spěje k tomu, že jednoho dne kamenné obchody, supermarkety, apod. zcela vymizí. Vždyť již dnes sežene spotřebitel na internetu ke koupi téměř cokoliv, za stejnou cenu a ještě s dovozem až domů. Otázkou je, zda je tento prudký vývoj kladný nebo záporný. Z jednoho úhlu pohledu by se dalo říci, že způsob nákupů dnešní doby je mnohem pohodlnější, úspornější a hlavně flexibilnější. Lidé dnes mnohem více pracují a představa, že po práci stráví hodinu nakupováním v úzkých uličkách a přetahováním se o poslední kus sušenky v akci mezi regály, je pro ně zkrátka děsivá. Negativní postoj by však mohl být vůči přehnané pohodlnosti, kdy pak lidé nemají prakticky důvod jít ven mezi lidi, projít se do místního obchodu s čerstvými potravinami a mít tak možnost si je i shlédnout a vybrat. 30 lidí odpovědělo, že nakupuje méněkrát, než jsou uvedené možnosti a dva dokonce vícekrát. Otázka č. 4: Jakou částku utratíte průměrně za měsíc Vašimi nákupy na internetu? Graf 4: Dotazník - otázka č. 4

Více než 5 000 Kč

6

3 000 Kč - 4 999 Kč

14

1 500 Kč - 2 999 Kč

17

500 Kč - 1 499 Kč

36

1 Kč - 499 Kč

23

Nic

4

0

5

10

15

20


47

25

30

35

40

Čtyři lidé odpověděli, že na internetu prakticky nic neutrácí, lze odvodit, že se jedná o ty stejné respondenty, jež na internetu nenakupují (stejný počet). 23 lidí utratí měsíčně do 499 Kč, 36 lidí utratí částku v rozmezí 500 Kč – 1 499 Kč, 17 lidí utrácí 1 500 Kč až 2 900 Kč a dokonce 14 lidí utrácí peníze do výše 4 999 Kč za měsíc. 6 respondentů odpovědělo, že měsíčně utratí na internetu nad 5 000 Kč. Z grafu vyplývá, že se jedná poměrně o vysoké částky, co jsou lidé ochotni měsíčně na internetu utratit. Jedná se tedy opravdu o trend a dobrý podnikatelský záměr. Otázka č. 5: Chrání Váš počítač antivirový nebo jiný ochranný program? Graf 5: Dotazník - otázka č. 5

Nevím

21

Ne

18

Ano

61 0

10

20

30

40

50

60

70


Výše uvedený graf vypovídá o míře ochrany počítače. Téměř 61 respondentů odpovědělo, že ve svém počítači má antivirový či jiný ochranný program. 18 z nich svůj počítač nijak nechrání a 21 lidí o tomto nemá vůbec ponětí. Otázka č. 6: Zajímáte se o recenze e-shopu, na kterém chcete nakupovat? Graf 6: Dotazník - otázka č. 6 Občas

47

Ne

34

Ano

19 0

10

20

30

40


48

50

60

70

Na tuto otázku odpovědělo 19 lidí, že před první návštěvou internetového obchodu si nejdříve zjišťují jeho recenze, neboli názory a zkušenosti s uživateli, kteří na něm již nakupovali. Je to jakási forma ochrany spotřebitele, aby nepřišli o peníze na falešném e-shopu nebo nekoupili třeba nekvalitní zboží. 34 lidí recenze vůbec nezjišťuje. Dalo by se říci, že je to poměrně vysoké číslo, které svým způsobem naznačuje neopatrnost uživatelů. Přitom čtení recenzí je ta nejjednodušší varianta, jak si zjistit o daném obchodu co nejvíce objektivních informací, na základě přímých zkušeností jejich klientů. Otázka č. 7: Čtete před svou objednávkou na internetu smluvní podmínky daného e-shopu? Graf 7: Dotazník - otázka č. 7

Zběžně

23

Ne

74

Ano

3

0

10

20

30

40

50

60

70


Sedmá otázka se táže respondentů, zda čtou před svým nákupem smluvní podmínky daného e-shopu. Bohužel drtivá většina odpověděla, že ne. To vypovídá o tom, že zákazníci tak nemají potuchy o podmínkách e-shopu a nijak se tak během svého obchodu nechrání před nějakými nekalými praktikami. Jen tři lidi odpověděli, že podmínky čtou a 23 lidí je čte zběžně. Návrhem na zlepšení tohoto faktu by mohlo být určité zatraktivnění smluvních podmínek. Obvykle bývají psané malinkým písmem někde ,,vzadu“, jako ten nejméně podstatný text. Opak je však pravdou. Lepší efekt by mohlo mít např. zvětšení onoho textu, jeho barevnost, obrázková forma, zestručnění, apod.

49

Otázka č. 8: Máte již za sebou zkušenost s určitým podvodem nebo nekalou praktikou během Vašeho nakupování na internetu (např. falešný inzerát, podvodný e-shop, apod.)? Graf 8: Dotazník - otázka č. 8

Ne, ale znám někoho, kdo ano

51

Ne

17

Ano

32

0

20

40

60


Celkem 32 tazatelů odpovídalo, že již při svém nákupu na e-shopu zažilo určitý typ podvodu nebo nepoctivé jednání ze strany správce e-shopu. 17 lidí se s takovými praktikami zatím nesetkalo a 51 respondentů se napřímo s žádným podvodem také nesetkalo, nýbrž však znají někoho, kdo ano. Z tohoto výzkumu vyplývá jasné doporučení všem uživatelům a tím je zvýšení větší obezřetnosti při obchodování na internetu. Otázka č. 9: Máte povědomí o tom, jak je nakládáno s vašimi osobními údaji během Vašeho obchodování na internetu? Graf 9: Dotazník - otázka č. 9 Ne, ale zajíamalo by mě to

48

Ne

39

Ano

13 0

10

20

30


50

40

50

60

70

Výše uvedený graf uvádí, že celkem 13 dotazujících má přehled o tom, co se s jeho osobními údaji (které při nakupování na internetu sděluje) děje. 39 respondentů nemá žádné potuchy o tom, jak je s jeho osobními údaji nakládáno a ani je to nezajímá. Naopak až 48 lidí by tyto informace zajímaly, i když to zatím neví. Tato čísla vypovídají o nedostatečné informovanosti klienta o této problematice. Otázka č. 10: Myslíte si, že obchodování prostřednictvím internetu je bezpečné? Graf 10: Dotazník - otázka č. 10

Nepřemýšlím nad tím

18

Ne

25

Ano

57

0

10

20

30

40

50

60

70


Je paradoxem, že i přes nedostatek informovanosti spotřebitelů z hlediska jejich ochrany osobních údajů a přesto, že většina lidí se již setkala s nekalými praktikami nebo alespoň někoho takového zná, tak i přesto si nakonec celkem 57 respondentů ze 100 myslí, že je internet jako takový bezpečný. 25 lidí si myslí opak a 18 lidí o tom ani nepřemýšlí, což není moc optimistické řešení.

51

Závěr Na samém začátku práce byl podstatný výběr jejího tématu, který je popsán již výše v úvodu práce. Závěrečná práce je strukturována dle předem zadané osnovy do jednotlivých kapitol a podkapitol. Pomyslná první část práce je věnována teoretickému minimu, ta druhá se zaobírá analyzováním daného tématu. Obchodování na internetu pocítilo za poslední dobu velmi značný rozvoj, a to i ve směru jeho možných rizik. Avšak se vznikem nových a nových ohrožení vznikají také stále nová opatření proti nim neboli ochrana pro spotřebitele. Dle mého názoru se dá do budoucna očekávat eliminace výskytu rizik v elektronickém obchodování, vzhledem k neustálému vývoji moderních technologií. V úvodu práce byl stanoven hlavní cíl, analýza elektronického obchodování v souvisejícím právním rámci, hledání rizik a způsobu ochrany. Tento cíl se úspěšně podařilo naplnit ze 100 %. Analýza elektronického obchodování byla provedena pomocí charakteristiky a popisu právní úpravy. Rizika elektronického obchodování byla úspěšně nalezena a zanesena do těla práce. Dále byly popsány také způsoby ochrany před uvedenými riziky. Práce obsahovala hypotézu, která byla potvrzena na základě dotazníkového výzkumu. Bohužel z toho vyplývá skutečnost, že lidé se stále nedostatečně chrání před možným výskytem rizik. A právě proto se stále více a více rozšiřují krádeže, podvody a z toho vznikají četné soudní procesy. Informace obsažené v této práci byly sbírány v literatuře i internetových zdrojích a samozřejmě se v ní nachází i vlastní přínosy autorky, které byly nashromážděny po dobu tříletého studia vysoké školy. Psaní závěrečné práce bylo velmi přínosným z několika hledisek. Zejména došlo k nabytí nových zkušeností, zlepšení orientace na internetu i v tištěných publikacích. Asi největším přínosem je jednoznačně zdokonalení se v orientaci právních předpisů a legislativy a znalost občanského zákoníku i zákona o ochraně spotřebitele. Velmi přínosné bylo i naučení se tvorby veřejného průzkumu. Ten probíhal celkem měsíc, kdy byli kontaktováni jednotlivý respondenti a dále probíhalo dlouhé vyhodnocování jejich odpovědí.

52

Seznam použité literatury Bibliografie 1. DVOŘÁK, Jiří. Elektronický obchod: studijní text pro kombinované studium. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2004. ISBN 80-2142600-4. 2. FRIMMEL, Martin. Elektronický obchod: právní úprava. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2002. ISBN 80-717-5114-6. 3. JAMES, Lance. Phishing bez záhad. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978 80 247 1766-1. 4. KALABIS, Zbyněk a Václav PÍSECKÝ. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8. 5. KEBRLOVÁ, Linda. Analýza a návrh elektronického obchodu s využitím metodik a implementací firmy PJcomp [online]. Praha, 2009 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z:http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/62650.pdf.

Bakalářská

práce.

Vysoká

škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Vedoucí práce Jiří Bendl. 6. KOŽÍŠEK, Martin a Václav PÍSECKÝ. Bezpečně n@ internetu: průvodce chováním ve světě online. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-55953. 7. MATOUŠOVÁ, Miroslava a Ladislav HEJLÍK. Osobní údaje a jejich ochrana: knížka pro praxi. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2003. ISBN 80-863-9550-2. 8. MATES, Pavel, Eva JANEČKOVÁ a Václav BARTÍK. Ochrana osobních údajů: knížka pro praxi. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012. Praktik (Leges). ISBN 978-80-8757612-0. 9. PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer press, 2000. ISBN 80-7226-328-5. 10. SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Vyd. 1. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. ISBN 978-807248-458-4.

53

Právní předpis 11. ELIÁŠ, Karel a Marek SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8.

Judikatura 12. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7, 2012, sp. zn. 32 Cdo 3337/2010 13. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 11A 88/2012 14. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2014, č. j. 4 As 90/2013 – 44 (www.nssoud.cz) Internetové zdroje 15. Server. Adaptic [online].

Adaptic

[cit.

2016-04-02].

Dostupné

z:

http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/server/ 16. Historie: nakupování na internetu. Internetový obchod [online]. 2009 [cit. 2016-0402]. Dostupné z: http://www.enjoyshop.cz/ 17. Malý historický exkurz za prvními e-shopy. Shopsys [online]. netdevelo, 2010 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: https://www.shopsys.cz/clanky/maly-historicky-exkurz-zaprvnimi-eshopy/ 18. Historie elektronických obchodů. Marketingové noviny [online]. 2006 [cit. 2016-0402]. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_4391/ 19. Fakta

o

EU. Euroskop [online].

2016

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/200/322/clanek/bile-knihy/ 20. Předpis č. 227/2000 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-227 21. Předpis č. 284/2009 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-284 22. Předpis č. 280/2009 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280 23. Předpis č. 300/2008 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300 24. Sbírka

zákonů. Epravo [online].

2015

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-12-srpna-2015-kterymse-meni-zakon-c-5631991-sb-o-ucetnictvi-ve-zneni-pozdejsich-predpisu-a-nekteredalsi-zakony-20682.html 54

25. Předpis č. 127/2005 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-127 26. Zákon o ochraně osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. 2013 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/zakon-c-101-2000-sb-o-ochraneosobnich-udaju-a-o-zmene-nekterych-zakonu-ve-zneni-ucinnem-od-1-ledna-2015/ds3109/archiv=0&p1=1261 27. Phishing

a

pharming [online].

2015

[cit.

2016-04-22].

Dostupné

z:

http://www.bezpecnyinternet.cz/pokrocily/internetove-bankovnictvi/phishing-apharming.aspx 28. Zákon o ochraně osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. 2013 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/zakon-c-101-2000-sb-o-ochraneosobnich-udaju-a-o-zmene-nekterych-zakonu-ve-zneni-ucinnem-od-1-ledna-2015/ds3109/archiv=0&p1=1261

55

Seznam použitých zkratek Seznam obrázků Obrázek 1: Základní schéma elektronického obchodování ...................................................... 11 Obrázek 2: Rozdělení elektronického obchodování dle účastníků ........................................... 13 Obrázek 3: Modely elektronického obchodování ..................................................................... 15 Obrázek 4: 3 základní oblasti rizik ........................................................................................... 30 Obrázek 5: Základní druhy rizik ............................................................................................... 33 Obrázek 6: 3 typy phisingových útoků ..................................................................................... 35 Obrázek 7: Tři pilíře bezpečnosti na internetu ......................................................................... 38

Seznam tabulek Tabulka 1: Výsledek výpočtu hodnocení úrovně rizik ............................................................. 29 Seznam grafů Graf 1: Dotazník - otázka č. 1................................................................................................... 45 Graf 2: Dotazník - otázka č. 2................................................................................................... 45 Graf 3: Dotazník - otázka č. 3................................................................................................... 46 Graf 4: Dotazník - otázka č. 4................................................................................................... 47 Graf 5: Dotazník - otázka č. 5................................................................................................... 48 Graf 6: Dotazník - otázka č. 6................................................................................................... 48 Graf 7: Dotazník - otázka č. 7................................................................................................... 49 Graf 8: Dotazník - otázka č. 8................................................................................................... 50 Graf 9: Dotazník - otázka č. 9................................................................................................... 50 Graf 10: Dotazník - otázka č. 10............................................................................................... 51

56

Přílohy Příloha 1

Dotazník

Příloha 2

VZOR SMLOUVY O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

57

Rizika elektronického obchodování

Recommend Documents