Richard Sobotka PUTOVÁNÍ PO VRCHOLECH MORAVSKOSLEZSKÝCH BESKYD

Richard Sobotka

PUTOVÁNÍ PO VRCHOLECH MORAVSKOSLEZSKÝCH BESKYD

33 tisícovek

2004

pøitáhnu tìsnìji havelok z jehlièí širáò oblohy dám víc do èela

© Richard Sobotka

Jak jsem vandroval po tisícovkách Moravskoslezských Beskyd V Èeské republice je 392 vrcholù dosahujících výšky 1000 m nad moøem a vyšších. V Moravskoslezských Beskydech jsem jich napoèítal tøiatøicet. Ne na všechny mne zavedlo turistické znaèení, mnohdy se mi stala nezbytným prùvodcem podrobná mapa. Na všechny vrcholy se nelze dostat tak pohodlnì, jako napøíklad na Pustevny nebo Javorový lanovkou, automobilem nebo autobusem a dál už víceménì procházkovì nebo s menší námahou na nejbližší tisícovku. Malou a Velkou Stolovou, Lysou horu, Smrk, Travný a další je potøeba poctivì vystoupat po svých. Odmìnou za vynaloženou námahu jsou scenérie, které nelze spatøit z okénka žádného dopravního prostøedku. Tak jsem po Beskydech chodil ze deštì, za slunce i za snìhu, èasnì z jara, v létì, na podzim i v zimì, brzy ráno i pozdì veèer, kdy den už zkomíral. Odmìnou mi kromì dosažení cíle byly také neobyèejné vizuální zážitky. Nedá se slovy popsat promìna krajiny v rùzné fázi svìtelné intenzity, modøe a nafialovìle zbarvené nížiny pod nízkou vrstvou mrakù, slavnostní plavba bílých oblakù v jasné modøi oblohy, dálky ostré jak v hledáèku profesionálního fotoaparátu, nebo naopak lehce zamžené, jak je umí zaznamenat na filmové políèko jen lidé s okem vnímavým a citlivým jak emulze drahého filmu. Jsou to cesty pìšinami úzkými a travnatými, kde rosa máèí boty a nohavice až po kolena a nìkdy i po pás, cesty štìrchavé pískem a kamenèím i cesty skalnaté. Jsou to údolí, kdy oèi bìží cesta necesta strání výš až k rozhraní pozemskosti a nebeskosti. A jsou to také rozhledy z vrcholù, 1

nièím neohranièené, dobývající dálky za pomyslnými èarami hranic lidských schopností, bez víz a pasù a certifikátù, rozhledy volné jak køídla kánì, když brouzdá prostorem výš a níž a dál a blíž. Voda ze studánek a pramenù obèerstvuje tìlo, zeleò stromù a modø oblohy oèi, jsoucnost Beskyd pøi každém jejich pøipomenutí duši. Tak jsem se toulal po tìchto horách. Tak jsem objevoval krásu i duši Beskyd.

Moravskoslezské Beskydy Moravskoslezské Beskydy jsou horskou jednotkou flyšových Vnìjších Západních Karpat. Rozprostírají se v západnì - severovýchodním smìru témìø od Valašského Meziøíèí až po Jablunkovský prùsmyk. V podstatì po celém obvodu je ohranièují deprese, charakteristické pøíkrými svahy. Na jihu to je Rožnovská brána, na západì Frenštátská brázda, na severu a severovýchodì Tøinecká a Jablunkovská brázda, na východì dolina horního toku øeky Kysuca. Jižní èást pohoøí tvoøí izoklinální høeben Malého Polomu (1016 m) a Velkého Polomu (1068 m), který je hlavním evropským rozvodím mezi Èerným a Baltským moøem. Øeky a vodní toky vytváøejí hluboké a úzké doliny, ty dìlí celou zónu na masivy Radhoštì (1129 m), Knìhynì (1257 m), Smrku (1276 m), Lysé hory (1324 m; nejvyšší vrchol pohoøí) a Travného (1203 m). Moravskoslezské Beskydy mají mírné až velmi chladné a vlhké klima. Sníh se drží 4 - 5 mìsícù. Dolina øeky Ostravice dìlí Moravskoslezské Beskydy na Lysohorskou hornatinu (východní èást), 2

Radhošskou hornatinu (západní èást) a Klokoèovskou hornatinu (jižní èást). Podstatnou èást Moravskoslezských Beskyd pokrývají lesy s pøevahou smrku. Pùvodní vegetaèní kryt tvoøily pøevážnì listnaté lesy, ve výškovém stupni 400 - 700 m zaujímaly nejvìtší rozlohu buèiny. Mezi nejatraktivnìjší živoèichy patøí rys ostrovid, vyskytuje se také vlk a medvìd. Od roku 1973 pùsobí v oblasti Chránìná krajinná oblast Beskydy (CHKOB). Zabývá se ochranou pøírody a krajiny, zajišuje odbornou péèi a soustavnì vykonává i státní správu na území CHKO Beskydy. Nejcennìjší souèástí Moravskoslezských Beskyd jsou státní pøírodní rezervace Knìhynì - Èertùv mlýn, Mazák, Mionší, Pulèín - Hradisko, Radhoš, Razula, Salajka.

3

Vzhùru k vrcholùm Vystoupat na všech tøiatøicet vrcholù Moravskoslezských Beskyd s nadmoøskou výškou tisíc metrù a vyšších lze v podstatì v deseti okruzích. K dominantnímu vrcholu nìkteré èásti pohoøí zpravidla pøináleží vrcholy související. Tak je to u Radhoštì, Knìhynì, Smrku, Velké Stolové, Vysoké, Lysé hory, Javorového, Slavíèe, Travného a Velkého Polomu. Takto je také koncipováno putování po tisícovkách Moravskoslezských Beskyd.

1. MASIV RADHOŠTÌ

4

Radhoš - Radegast 1105,90 m n. m. Výchozím bodem jsou Pustevny. Pìšky jsou dosažitelné po turistických znaèených cestách z Trojanovic nebo z Prostøední Beèvy. Pohodlnìjšího turistu tam dopraví autobus, automobil nebo lanovka. Odtud se vydáme po modré turistické znaèce pøes Pustevenskou louku, kde se nachází vstup do nejrozsáhlejší psedudokrasové jeskynì Cyrilka v Beskydech. Vystoupáme kolem rozhledny Cyrilka, odkud jsou výhledy na høebeny Beskyd, Vsetínské vrchy a za dobré viditelnosti také na Malou Fatru na Slovensku, severnì pak na obec Trojanovice, mìsto Frenštát pod Radhoštìm a za dobré viditelnosti až na masiv Jeseníkù. O nìkolik metrù výš je v zatáèce asfaltové cesty na okraji strmého svahu u tabule nauèné stezky Radegast a místa k posezení další vyhlídkové místo. Dál pokraèujeme po høebenu mírným stoupáním kolem soukromého lyžaøského svahu a vleku, odkud jsou krásné výhledy do údolí Ráztoky a také až na Štramberk. Po 1,5 km celkem pohodlné chùze dosáhneme sochu pohanského boha Radegasta, boha pohostinství, plodnosti a úrody, nebo také boha slunce a války. Do kamene jej ztvárnil sochaø Albín Polášek. Socha vysoká 320 cm a 20 metrických centù tìžká byla instalována roku 1931, v roce 1938 opravena po poškození bleskem, v roce 1982 znovu opravena a v roce 1998 vytvoøena kopie ze žuly. 5

V místì je rozcestník turistických cest, tabule nauèné stezky, kiosk s obèerstvením, lavièky i nadstøešené posezení k odpoèinku. Nezapomeneme dotknout se Radegastovy nohy a v duchu vyslovit tajné pøání, které se zaruèenì splní.

Radhoš - Velká sjezdovka 1099,20 m n. m. K jejímu dosažení se nemusíme trmácet daleko, neoznaèený, ale dobøe patrný vrchol se nachází pøibližnì 500 m po høebenu západnì od sochy Radegasta po modøe znaèené høebenovce ve smìru na Radhoš. Místo je všeobecnì známo jako "velká sjezdovka" a skuteènì jsou zde toèny lyžaøských vlekù, smìrem k severu klesá široký a v zimním období vždy dobøe upravený svah pro sjezdové lyžování a snowboarding. Je to velmi dobré místo pro daleké rozhledy. Východnì máme Pustevny jako na dlani, vrcholy Knìhynì a Èertova mlýna i dobøe patrný vrchol Lysé hory. Severním smìrem je výhled na obec Trojanovice, mìsto Frenštát pod Radhoštìm, Štramberk, Ondøejník, Okrouhlý a další hory. Jižním smìrem zamodralý høeben Javorníkù, nižší pásmo hor jsou Vsetínské vrchy. Západním smìrem je nepøehlédnutelný vrchol Radhoštì s kaplí, televizním vysílaèem a hotelem Radegast. Za dobré viditelnosti lze severovýchodnì spatøit prosvítat v zeleni stromù hradby hradu Hukvaldy. Severnì pak také vzdálený masiv Jeseníkù s horou Pradìd. 6

Hora Radhoš 1129,00 m n. m. Nepøehlédnutelný vrchol, vzdálený od Pusteven 5 km po modré turistické znaèce. Nejnavštìvovanìjší hora v Beskydech, kultovní místo od pohanských èasù až po souèasnost. Jsou odtud daleké výhledy na blízké i vzdálené hory a také na lidská sídlištì v podhùøí. Kromì modøe znaèené turistické cesty z Pusteven je vrchol Radhoštì dostupný také po modøe znaèené cestì ze sedla Pindula, nebo po èervené znaèce z Rožnova pod Radhoštìm. Radhoš patøí k nejznámìjším našim horám. V dobách slovanského dávnovìku zde byly konány obøady uctìní boha úrody a pohostinnosti Radegasta. Za národní práva zde roku 1862 manifestovalo 15 000 lidí. Kámen z Radhoštì byl slavnostnì odvezen jako jeden ze základních kamenù Národního divadla. Neopomeneme navštívit kapli sv. Cyrila a Metodìje z roku 1898, uvnitø je kopie obrazu malíøe Adolfa Liebschera Valašská Madona. Køíž pøed kaplí nechal roku 1805 postavit rožnovský m욝an Michal Janík. Autorem sousoší Cyrila a Metodìje z r. 1931 je Albín Polášek. Nedaleko je televizní vysílaè, chata Horské služby a hotel Radegast. Zvláštností místa je také Národní pøírodní rezervace, vyhlášena v roce 1955 na rozloze 144,93 ha, která chrání pøedevším jedlobukové pøirozené porosty na severních a 7

severozápadních svazích a smrkobukové porosty ve vrcholové èásti Radhoštì, nejstarší z nich jsou ve vìku témìø 200 let. Rezervace se vyznaèuje vìkovou a výškovou rozrùznìností, èetnými vývraty, zlomy a soušemi, pestrou faunou i flórou. Cestu návratu z Radhoštì mùžeme volit v nìkolika smìrech: po modré na Pustevny, nebo opaèným smìrem do sedla Pindula, po èervenì znaèené turistické cestì do Rožnova pod Radhoštìm.

8

2. MASIV KNÌHYNÌ

Taneènice 1084,00 m n. m. Vrchol Taneènice je vzdálený pouhý 1 km východnì od Pusteven po èervené turistické znaèce, chodníkem zpoèátku dosti strmým. Dál cesta zvolna ubíhá lesem. Poslední úsek k vrcholu je krátké stoupání. Vrchol posky9

tuje výhledy na Vsetínské vrchy, Javorníky, Èertùv mlýn a Knìhyni pouze prùhledy mezi stromy, které jej obklopují. I tak je to místo pomìrnì zajímavé, poseté malými stavbami z plochých kamenù. Jen nìkolik metrù stranou má své místo prostý pomníèek. Oznaèení vrcholu a turistické smìrovky jsou zavìšeny na kmenu vysokého buku. Èervená turistická znaèka pokraèuje do nedalekého sedla k turistickému rozcestníku a nadstøešenému místu k posezení, které je nástupištìm pro výstup na vrchol Èertùv mlýn.

Zmrzlý vrch 1043,00 m n. m. Další dva vrcholy s nadmoøskou výškou nad tisíc metrù jsou pøístupné z vrcholu Taneènice pøímo na sever sice neznaèenou, zato pohodlnou travnatou lesní cestou, ze které nelze zabloudit, protože vede po výbìžku horského høebenu. Prvý vrchol - Zmrzlý vrch je snadno dosažitelný po 1 km chùze. Vlastní vrchol není nijak oznaèený. Pøed ním se cesta rozdvojuje, obì vìtve míjí pøehoustlou smrèinu a kousek dál se opìt spojují. Jedna z tìchto cest ubíhá rovnou pøes vrchol. 10

Zmrzlý vrch zaujme pouze hlubokým lesem, zpìvem ptákù, vùní jehlièí a volným prostorem nad hlavou. Prùhledy mezi stromy lze obèas zahlédnout Lysou horu, opaèným smìrem høeben a vrchol Radhoštì.

Noøièí hora 1047,00 m n. m. Je snadno dostupná pohodlnou lesní cestou, turisticky neznaèenou, severnì od vrcholu Taneènice. Travnatá cesta v délce pøibližnì 0,5 km od Zmrzlého vrchu nejprve mírnì klesá do sníženiny, pak mírnì stoupá. Tabule upozoròuje pøíchozího, že vstupuje do "Pøírodní rezervace". Vyhlášena byla roku 1955 na rozloze 52,41 ha a významná je jedlobukovým porostem s bohatým bylinným podrostem na vrcholu. Samotný vrchol není nijak oznaèený, protíná jej lesní cesta. Svahy padají prudkými srázy k obci Trojanovice. Z vrcholu nejsou v podstatì žádné rozhledy, pouze k severu na Frenštátsko. Pøi návratu touž cestou se však naskytne pìkný výhled na Èertùv mlýn, sedlo Knìhynì a Knìhyni.

Hora Knìhynì 1256,80 m n. m. Nejvyšší vrchol radhošského masivu je dostupný z Pusteven po èervené (zpoèátku i po zelené) turistické ces11

tì. V sedle Knìhynì mineme památník, upomínající na událost z 2. 11. 1944, kdy v tìchto místech Nìmci pøepadli štáb První partyzánské brigády Jana Žižky. Neznaèená, ale dobøe patrná pìšina vede pralesním porostem mezi popadanými stromy na plochý a asi 100 m dlouhý vrchol porostlý trávou a borùvèím. Nejvyšší bod je vyznaèený. Zvýrazòuje jej také kamenná mohyla s usazeným masivním železným køížem, který... "Ke cti a chvále Boží dal postavit arcibiskup Bedøich kardinál Fürstenberg L. P. 1860. Opraveno v roce 2000". Východní svahy Knìhynì padají dolù velmi strmì. Z vrcholu je výhled na Noøièí, Velký Javorník a Radhoš, v podhùøí mìsto Frenštát pod Radhoštìm a obec Trojanovice. Východnì od vrcholu se nachází pseudokrasové útvary s Knìhyòskou jeskyní. Knìhynì - Èertùv mlýn jsou od roku 1982 národní pøírodní rezervací, nejrozsáhlejší v CHKO Beskydy (195,02 ha). Zachovaly výrazné vrcholové smrkové porosty pralesovitého typu ve vìku až 180 let.

Èertùv mlýn 205,80 m n. m. Vrchol je vzdálen 3 km od Pusteven po èervenì znaèené trase s pomìrnì nároèným stoupáním v závìreèném úseku. Nacházejí se zde žlaby a rozsedliny, které jsou ukázkou rozsedání a rozjíždìní blokù godulského pískovce. 12

Podle povìsti zde stavil èert mlýn, jeho pozùstatkem je podnes tzv. èertùv stùl z mohutných kamenných blokù. Pøístupové chodníky jsou pøes bahnitá místa pøemostìna kulatinou. Okolí rozcestníku je osázeno drobnými stavbami z plochých kamenù. Samotný vrchol je zalesnìný a bez výhledu do okolí. Národní pøírodní rezervace Knìhynì - Èertùv mlýn (vyhlášeny v r. 1982 na rozloze 195,02 ha) zaujímá vrchol a pøilehlé prudké svahy s hojným výskytem skalních výchozù a pseudokrasových jevù.

Magurka 1067,00 m n. m. Vrchol je dosažitelný jižnì od Èertova mlýna asi 1 km po zelenì znaèeném turistickém chodníku smìøujícím pøes vrch Bukovina (995,70 m n. m.) na turistickou chatu Martiòák. Vpravo se v terénním zlomu nachází pìknì upravený pøírodní pramen. Ponìkud nížeji vlevo za oznaèením pøírodní rezervace odboèuje k východu zpoèátku nezøetelná, dále dobøe patrná lesní cesta, která klesá na zpevnìnou komunikaci. Odtud ze široké toèny v zatáèce pokraèuje výraznì znatelná lesní cesta k již dobøe viditelnému vrcholu Magurka (asi 1,5 km od vrcholu Èertova mlýna). Travnatá cesta vede rovnou na neoznaèený vrchol, 13

porostlý borùvèím, mladou smrèinou a buèinou. Z vrcholu nejsou výhledy do okolí, cestou je však patrné pìkné pohlédnutí na Èertùv mlýn, sedlo Knìhynì a Knìhyni. Hluboké ticho a svìží lesní vzduch oživují hlasy ptákù.

3. STOLOVÁ

Malá Stolová 1009,30 m n. m. Vrchol je dostupný po èervené turistické znaèce ze sedla Knìhynì (2 km), nebo pøístupnìjší trasou z železniè14

ního nádraží v Kunèicích pod Ondøejníkem po žlutì znaèené turistické trase (4,5 km). Ta vede po asfaltové cestì s mírným stoupáním a pìknými výhledy na Smrk, Lysou horu, Radhoš, Malou a Velkou Stolovou kolem pùvodního døevìného øeckokatolického kostela, pøevezeného r. 1931 z Hliòancù na Podkarpatské Rusi, dál chatovou oblastí až na zalesnìné úpatí hory (cca 3 km). Poslední úsek znamená strmé stoupání kolem potoka Stolový, v závìru se zastávkou u pìknì upraveného pramene Leopoldka. Kolem stejnojmenné lovecké chaty už je k rozcestníku Stolová rozcestí 965 m n. m. nedaleko, tady žlutá znaèka konèí. Odtud pokraèujeme doprava po èervené znaèce (smìr Knìhynì sedlo). Už po nìkolika desítkách metrù se octneme v pomìrnì širokém prostoru s pùsobivým výhledem pøes proøídlé stromy na strmý vrchol Knìhynì. K dosažení Malé Stolové je potøeba odboèit vlevo neoznaèenou, ale dobøe patrnou a pohodlnou lesní cestou. Vzrostlé stromy už po chvíli vystøídá travnatý otevøený a nijak neoznaèený vrchol, ze kterého je impozantní pohled na vrchol Knìhynì, opaèným smìrem na mohutný masiv Smrku, pod ním se krèí malý Smrèek, na pozadí se vypíná Lysá hora. Severnì je výhled na masiv Ondøejníku, který se strmí nad Kunèicemi p. O. V bezprostøedním okolí vrcholu roste mladá smrèina, jižnì proøídlé vysoké buky, ošlehané vìtrem. Zpáteèní cestu lze zvolit po èervené znaèce do sedla Knìhynì a na Pustevny, nebo po žluté znaèce zpìt na nád15

raží ÈD Kunèice pod Ondøejníkem.

Velká Stolová 1045,90 m n. m. Vrchol je dostupný po stejných trasách jako u Malé Stolové. Pouze v závìreèné fázi je ponìkud nároènìjší orientace v lesnatém terénu, protože pøístupová cesta k vrcholu hory není turisticky znaèena. Od rozcestí pod Malou Stolovou postupujeme pøibližnì 250 m po èervené znaèce až na volné prostranství dvou zpevnìných cest. Asi 1 km vzdálený vrchol je dostupný odboèkou doprava lesem zpoèátku sotva znatelnou, ale dobøe vyšlapanou pìšinou na travnatou vyvýšeninu, dál klesáním a opìtovným stoupáním na vlastní vrchol. Nebo postupovat doprava po zpevnìné cestì, která vrchol obtáèí po vrstevnici a v pøíhodném místì vrchol krátkým stoupáním dosáhnout. Z vrcholu je výhled na Kunèice pod Ondøejníkem, masiv Ondøejníku, západním smìrem na masiv Radhoštì, východnì na Smrk a Lysou horu. Západnì je od vrcholu dolù po svahu tak zvaná vyrubanina, které využívají sportovci ke startu a k létání na závìsných padácích.

16

4. MASIV SMRK

Smrk 1276,30 m n. m. Malý Smrk 1173,70 m n. m Smrk je osamocený masiv godulských pískovcù s typickou siluetou. Charakteristické je pro nìj souvislé zalesnìní. Oživují jej jen lovecké boudy. Rozhledy jsou z hlavního vrcholu Smrku i z Malého Smrku. Celý masiv Smrku je souèástí pøírodní rezervace 17

o rozloze 161,25 ha, vyhlášený v roce 1996. Jsou zde pøirozené lesní typy v nìkolika vegetaèních stupních. Nejcennìjšími složkami pøírodní rezervace jsou zbytky pøirozených porostù ve vìku až 230 let. Oba vrcholy lze v podstatì shrnout pod jednu kapitolu, protože pøi výstupu na Smrk po èervené turistické znaèce z Ostravice, nebo po modré z Hutì vede stezka, v podstatì jen s malým odboèením, vždy pøes Malý Smrk. Pouze pøístup po západním svahu kolem lovecké chaty Hubertka vede rovnou na Smrk. Pøi volbì výstupu z Ostravice nádraží ÈD po èervené turistické znaèce je trasa na Smrk dlouhá 8 km. Na tìchto osmi kilometrech je potøeba zdolat pøevýšení 853,40 m. Asi po 100 m od nádraží ÈD po asfaltové cestì Ostravicí znaèka odboèí doprava a proplétá se chatovou oblastí se zahradami s kvetoucími keøi a okrasnými døevinami a èasto i s bizarní výzdobou. Pak se napojuje na asfaltovou cestu a sleduje ji v délce asi 1 km. Míjí odboèku k rekreaènímu støedisku Skalka, nazvaného podle stejnojmenného kopce (613,20 m n. m.) nad støediskem, vzdáleného od cesty 300 m. Smrk vrchol je od tohoto bodu vzdálený 6,5 km. Dál cesta vede v délce asi 2 km kolem potoka s pøíznaèným názvem Buèací, jeho vody zejména pøi zvodnìní šumí, poskakují, huèí a buèí pøi prudkém spádu. Po vstupu do lesního porostu posléze stezka potok pøetne, je to místo pøíhodné k osvìžení. Dál stezka pokraèuje samostatnì a s potokem Buèacím se znovu setká až v nadmoøské 18

výšce kolem 1000 m pøed vstupem na Malý Smrk, kde má podobu tøí pramenù, vyvìrajících z terénního zlomu. Stoupání je po celou dobu velmi strmé, vìtšinou lesnatým terénem, kdy se jen nahodile otevøe výhled mezi stromy na Ostravici, nebo na Lysou horu. Obèas lze zahlédnout plochý vrchol masivu Smrku, který se strmì tyèí až pod nebem. Cestou míjíme statné odrostlé smrky, impozantní stromy. Rozcestí v místì Nad Hluboèankou má 870,00 m n. m. Doleva po èervené je Smrk sedlo 3 km, Smrk vrchol 4 km, Pustevny chaty 23 km. Doprava po èervené po pøíchozí cestì Ostravice železnièní stanice 4 km, Lysá hora 12,5 km, Ježánky 20,5 km. U rozcestníku je rozsáhlá planina, pøes kterou vede lesní cesta. Cesta pokraèuje strmým svahem s mladou smrèinou. Odtud je výhled na Ostravici, Lysou horu, Èeladnou, Kunèice pod Ondøejníkem. Zøetelnì je vidìt Smrèek (858,60 m n. m.), Frenštát p. R., Velkou a Malou Stolovou a ostrý vrchol Knìhynì. Úplnì vzadu, lehce zamodralý je Odpoèinkový rovinatý chodník ubíhá témìø po vrstevnici. Brzy ho však vystøídá stoupání po skalnatém chodníku, který pøipomíná výstupy ve Vysokých Tatrách. Tady, ještì pøed dosažením sedla, vyvìrají z terénního zlomu postupnì tøi pomìrnì bohaté prameny - jsou to prameny potoka Buèací. Prostøední pramen je podchycen a vyveden plastikovou trubkou. Voda stéká kousek po chodníku a mizí pod ním v prudkém svahu. Je odtud výhled na Ostravici a na Lysou horu. Na 19

nìkolika místech leží pøes chodník padlé stromy, je zde i torzo mohutného suchého smrku. Z tohoto místa okouzlí výhled na severní svah vrcholových partií Smrku, kde se tyèí øada uschlých stromù. Smrk sedlo - rozcestník 1150,00 m n. m. Po èervené doprava Smrk vrchol 1 km, horní Èeladná 10 km, Pustevny chaty 20 km. Pøístup po èervené Nad Holubièankou 3 km, Ostravice železnièní zastávka 7 km, Ježánky 23,5 km. Doprava po modré pod Malým Smrkem 1 km, Samèanka autobus 8 km, Bobek 18 km. Doprava po žluté pod Malým Smrkem 1 km, Šance pøehrada 5,5 km, hájenka rekreaèní støedisko 20,5 km. Na vrchol Malého Smrku 1173,70 m n. m. není znaèená cesta, ale je dosažitelný malým stoupáním lesem. Je to místo s rozhledy na horské vrcholy východním smìrem. Cesta na vrchol Smrku vede stoupáním zpoèátku lesem bez výhledù kolem tabulky "1. zóna chránìné krajinné oblasti Beskydy", pak je stoupání prudší, poslední desítky metrù na vrchol je stoupání velmi mírné nebo se jde po rovinì. Ještì pøed dosažením vrcholu je po levé stranì stezky navršena kamenná mohyla J. Lennona. V horní èásti památníku je v igelitu vsunut list formátu A4 se špatnì èitelným textem ohlednì J. Lennona (1940 - 1980), Jana Palacha (1948 - 1969) a Jana Zajíce (1950 - 1969). Kousek dál vpravo je mohutná kamenná mohyla vìnována Janu Palachovi. V horní èásti mohyly je jednoduchý døevìný køíž. Na pøíèném rameni vypáleno JAN PA20

LACH. Na jednom z kamenù je napsáno Jan Palach + 19. 1. 1969, ONO a vlajeèka Èeské republiky. Jsou zde položeny kvìtiny z umìlé hmoty. Smrk vrchol 1276 m n. m. Pìšina pokraèuje dál doleva po èervené: Polana rozcestí 3,5 km, horní Èeladná kaple 9 km, Pustevny 19 km. Opaèným smìrem Smrk sedlo 1 km, Ostravice železnièní stanice 8 km, Ježánky 24,5 km. Pod smìrovkami je žlutì natøená plechová vrcholová schránka, zabezpeèená mohutným høebíkem, v ní je vrcholová kniha. Vrcholová kniha byla založena v prosinci 2003 a v polovinì roku 2004 už zcela popsaná; zápis je z 31. 5. 2004: "Šumaváci zdraví Smrk. Pepík, Zdena, Sušice." Vrchol Smrku je horský výbìžek, nevelký plochý prostor, svahy po obou stranách prudce klesají. Výhled je na Ostravici a vlevo na Kunèice pod Ondøejníkem a kopec Ondøejník, Frýdlant nad Ostravicí, na pozadí je Frýdek Místek. Smìrem k Tøinci je terén zahalen kouøem. Na okraji planiny je nenápadný památníèek, na èerné tabulce bíle napsáno "Karel Høíbek nar. 1919 - + 199." - poslední èíslo není èitelné. Vrchol je porostlý kleèí, místy se zvedá nízký jeøáb. Pøístupová cesta je porostlá smrèinou. Jdou zde tøi ohništì. Cestou z vrcholu zpìt na Ostravici jsou ve vrcholové partii pøes stromy pìkné výhledy na Lysou horu. 21

5. VYSOKÁ

Vysoká 1024,20 m n. m. Vysoká je nejvyšší vrchol Vsetínských vrchù, pohoøí, které je souèástí Hostýnsko - vsetínské hornatiny, která patøí do vnìjších Západních Karpat. Touto polohou se sice ponìkud vymyká sérii Moravskoslezských tisícovek, ale její blízkost vrcholùm, položeným jen o nìco severnìji, a pomìrnì dobrá dostupnost, dává oprávnìní zaøadit ji do tohoto výètu. Vrchol Vysoké je ponìkud osamìlý, dosažitelný po èervenì znaèené turistické cestì z Tøeštíku smìrem na Vysokou - Polanu - Benešky, odkud je možné pokraèovat po èervené dál na Soláò, nebo sejít po modré znaèce na Horní Beèvu. 22

Na vrcholu Vysoké je nepoøádnì umístìna tabulka: KÈT MTTV Vysoká 1024 m n. m. nejvyšší hora Vsetínských vrchù. 2003. Jsou zde dvì betonové skruže o prùmìru asi 2,5 m, vysoké asi 1 m, které takto slouží pro odložené odpadu. Nedaleko je venkovní posezení z pùlkuláèù. Stranou u lesa je nadstøešek chránìný ze dvou stran stìnami, uvnitø bez posezení. Desky jedné stìny jsou popsány jmény a datacemi tìch, kteøí tudy prošli. Z Vysoké je krásný výhled smìrem na celé Rožnovské údolí. Dobøe je patrná obec Hutisko - Solanec i s kostelem, uprostøed na pozadí je bílý Rožnov, výraznì se znaèí vršky Poskle mezi Dolní Beèvou a Viganticemi, stranou od Rožnova je vrch Hradisko. Mezi smrèinou je také výhled na høebenovou partii a vrchol Radhoštì. Vlevo se táhne mohutný masiv Èerné hory. Na pozadí se vlní Veøovické vrchy. Jsou to také velmi pìkné výhledy na Vsetínské vrchy, pak høeben Javorníkù. Východnì lze prùsekem (pøíchozí cesta) mezi stromy vidìt slovenské hory Malou a Velkou Fatru. Severním smìrem je vrchol zarostlý zvednutou smrèinou. Okolí vrcholu je kolem dokola vysazeno mladou smrèinou, takže za nìjaký èas zaniknou také výhledy západním a jižním smìrem. Kvete na vrcholu vrbka úzkolistá pìknými zafialovìlými kvìty. 23

6. MASIV LYSÉ HORY

Lysá hora 1323,00 m n. m Lysá hora tvoøí samostatný horský masiv ohranièený z jedné strany øekou Ostravicí a z druhé øekou Mohelnicí. Lysá hora je nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Centrálním masivem Giguly se ètyømi zalesnìnými rozsochami dominuje okolí. Holý vrchol zvýrazòuje te24

lekomunikaèní vìž. Na vrcholu je dále služebna Horské služby, meteorologická stanice a nefunkèní lyžaøské vleky. Vyhoøelou Bezruèovu chatu z roku 1934 nahrazuje bufet. Výstup na Lysou horu je možný v podstatì ze všech svìtových stran, vždy jde o strmé stoupání s vysokým pøevýšením. Nejèastìjší trasa je z Ostravice po èervené turistické znaèce pøes Butoøanku a Lukšinec rozcestí, na vzdálenosti 8 km je tøeba zdolat pøevýšení 900 m. Ve spodní èásti mineme dva prameny a v horní sedm pamìtních desek obìtem Lysé hory a odbojovým pracovníkùm. Dalším nástupištìm je Ostravice zastávka ÈD nejprve po modré, pak po zelené a od Lukšince rozcestí po èervené turistické znaèce. Zde v nástupní èásti mùžeme zhlédnout koryto Ostravice a velmi pùsobivé peøeje: pøírodní památka, koryto øeky Ostravice, skalní výchozy zvané peøeje jsou významnou geologickou lokalitou, je zde odkrytá oblast kontaktu dvou pøíkrovových jednotek karpatského flyše; nachází se na katastrálním území Ostravice 1, výmìra 0,80 ha, nadmoøská výška 396 - 399 m, vyhlášeno 1966. Ke korytu øeky s výhledem na peøeje vedou betonové schody, hned vedle nich vyvìrá silný pramen Pramen u peøejí øeky Ostravice - je vyvedený trubkou. Za mostem je Bezruèùv srub, spravuje ho Slezské muzeum. Je zde turistický rozcestník "U Bezruèova srubu" 398 m n. m. Cestou po modré znaèce, asi kilometr pøed dosažením rozcestníku Na Staškovì, míjíme v nadmoøské výšce asi 700 m pramen pod Staškovem. Pramen vyvìrá z te25

rénního zlomu nad cestou, je vyvedený plastikovou trubkou do jímky vyzdìné z opracovaných kamenù, dál protéká pod cestou. Cesta nad pramenem vede hlubokým lesem, po pravé stranì je prudký sráz do údolí. Cesta tímto smìrem vede pìšinami, po asfaltu, chatovou oblastí i hlubokým lesem, kolem proudí a ubíhají do údolí bystré potoky. Pohled na Lysou horu, která se zdá být na dosah, ale poøád je pøibližnì o 600 metrù výš, je úchvatný. Turistický rozcestník Staškov 755 m n. m. Po zelené znaèce je odtud na Lukšinec 2 km. Je to otevøená a oslunìná planina. Je zde posezení venkovní i nadstøešené. Nadstøešek má ve štítì text: Albínovo námìstí. Cestou na Lukšinec nám jistì neuniknou Ondrášovy díry po stranách turistického chodníku. Turistický rozcestník Lukšinec 953,00 m n. m. Je zde nadstøešené posezení. Odtud se stoupá po èervené znaèce na Lysou horu 3 km - pøevýšení 370 m. Cestou k vrcholu jsou pomníèky a køíže tìch, kteøí zde zahynuli. Po pravé stranì je mohyla z kamení pøipomínající Václava Vintrocha. Nedaleko výš po pravé stranì cesty, asi 30 metrù v lese, zùstává témìø nepovšimnutý temný Køíž obìtavé kuchaøky; v místì spojení pøíèného ramene je zavìšena plechová tabule a na ní bílým písmem napsáno: "Na tomto místì zahynula 27. 1. 1905 v snìhové bouøi Marie Božoòová, dlouholetá hospodynì v útulnì na Lysé hoøe." Na horním okraji tabule je vìneèek ze suchých šišek, dole je suchá kytice. 26

Dál jsou památníèky Antonína Janošce, Oty Havránka, Pepíka Carbola, Bøetislava Hellera a pamìtní deska vìnována odbojáøi ing. Robertu Srkalovi. Pøed dosažením vrcholu oznaèuje tabule pøírodní rezervaci Mazák, rozloha 92,91 ha, nadmoøská výška 715 - 1315 m, vyhlášenou v roce 1965 a rozšíøenou v roce 2000. Na vrcholu Lysé hory je rozcestník: Chránìná krajinná oblast Beskydy - Lysá hora 1324 m m. m. Umístìny jsou na rozcestníku smìrovky k jednotlivým zajímavým bodùm a objektùm. Na Lysou horu lze jít i z Frýdlantu nad Ostravicí, Pražma, Visalají a z dalších míst, ale jsou to trasy turisticky dosti nároèné. Další tisícové vrcholy v masivu Lysé hory jsou položeny severnì, východnì a jižnì.

Malchor 1217,60 m n. m. Malchor se vypíná asi jeden kilometr severnì od vrcholu Lysé hory a je pøístupný po modré turistické znaèce z Frýdlantu nad Ostravicí a z Malenovic pøes Ivanèenu, kde je kamenná mohyla pøipomínající, že v Èeském Tìšínì dne 24. 4. 1945 byli fašisty popraveni skauti Vl. Èermák, Vl. Pacha, O. Klein, M. Rotter a Q. Nìmec. Každoroèní srazy skautù na tomto místì byly za totality pronásledovány. Vrchol Malchor lze také dosáhnout po žlutì znaèené trase z obce Krásná.

27

Šebestýna 1057,40 m n. m. Šebestýna - vrchol leží na trase žluté turistické znaèky z obce Krásná a dál vede pøes vrch Malchor na Lysou horu.

Èimný 1080,20 m n. m. Èimný se nachází jihovýchodnì od vrcholu Lysé hory a je dosažitelný po èervenì znaèené trase z Visalají a nachází se pøi pøístupové asfaltové cestì z Papežova na vrchol Lysé hory.

Kobylanka 1053,00 m n. m. Kobylanka se nachází jižnì od vrcholu Lysé hory. Vrchol je pøístupný po žlutì znaèené trase od vodní nádrže Šance.

28

7. MASIV JAVOROVÝ

Javorový je horská skupina nad slezskou nížinou v povodí Olše, utvoøená z vrstevnatého godulského pískovce. Javorový je rekreaèním støediskem, zejména lyžaøským, s chatou, lyžaøským vlekem a sedaèkovou lanovkou z Oldøichovic. Na vrcholu rostou horské kvìtiny, u turistické chaty i kosodøevina. Skupina tisícovek kolem vrchu Javorový tvoøí zde na severním okraji Moravskoslezských Beskyd nejzazší horskou výspu. I tady jde v podstatì o rozeklaný høeben, kdy jeho jednotlivé body vystrkují èepici nad tisíc metrù nadmoøské výšky. Nejznámìjší z nich je právì Javorový vrch. 29

Z Oldøichovického lesa vede pod vrchol Na Javorovém sedaèková lanovka. Restaurace a samotný vrchol je asi kilometr od lanovky. Horské støedisko Javorový vrch nabízí v chatì stravování i ubytování, je výchozím bodem pro pìší túry a v zimì je oblíbeným støediskem zimních sportù.

Javorový 1032,00 m n. m. Jedná se o zalesnìný vrchol, ze kterého pokraèují turistické cesty na navazující horské høebeny. Jsou odtud dobré výhledy, jednak na slezskou nížinu v povodí øeky Olše, Jablunkov, Návsí, Bystøici, Tøinec, Tìšín, blízké horské vrcholy i vzdálenìjší, které leží už na polském území.

Ropice 1082,00 m n. m. Vrchol Ropice je dosažitelný z Javorového jižním smìrem po modré a èervené turistické znaèce. Výhled je mimo jiné také na údolní pøehradní nádrž Morávka.

Velký Lipový 1001,00 m n. m. Vrchol Velký Lipový pøesahuje nadmoøskou výšku o pouhý metr. Leží asi kilometr západnì od Ropice a je 30

dosažitelný po èervenì znaèené turistické cestì.

Smrèina 1012,00 m n. m. Vrchol Smrèina je vzdálen asi 3 km jihovýchodnì od Ropice na èervenì znaèené turistické cestì.

Ostrý 1044,00 m n. m. Vrchol Ostrý se vypíná východnì a je pokraèováním høebenovky z Javorového - Ropice a Smrèina a dál po modré znaèce. Leží ponìkud stranou znaèené stezky. Znatelnì se vypíná nad nížinou povodí Olše. Je také dosažitelný z obcí Karpentná a Tyre.

31

8. SLAVÍÈ

Slavíè - neoznaèený vrchol 1025 m n. m. Neoznaèený vrchol v blízkosti Slavíèe je dosažitelný po turisticky neoznaèené, ale dobøe patrné lesní cestì od údolní pøehradní nádrže Morávka z Haferníku pøes Zapaè - neoznaèený vrchol pøesahující tisíc metrù - a dál na vrchol Slavíè, kde je turistická chata.

Slavíè 1055,00 m n. m. Slavíè tvoøí samostatný horský høeben, èi malé pohoøí, východnì od údolní pøehradní nádrže Morávka. Vrchol je dostupný po sice neznaèené, ale dobøe patrné lesní cestì od údolní pøehrady z Haferníku pøes Zapaè a neoznaèený vrchol, pøesahující tisíc metrù. Z vrcholu Slavíèe cesta pokraèuje pøes vrch Mizerov (958 m n. m.) a pøibližnì po kilometru pøivede turistu k chatì Na Slavíèi. K chatì je možné dostat se od ú32

dolní pøehradní nádrže po modøe znaèené trase údolím potoka Slavíè (8 km). U turistické chaty je rozcestí turistických cest (èervená, modrá, zelená, žlutá), vedoucích na navazující horské høebeny nebo údolí.

9. MASIV TRAVNÝ Travný - 1203,10 m n. m. Malý Travný - 1099,40 m n. m. Travný - Neoznaèený vrchol - 1123,50 m n. Travný - Neoznaèený vrchol - 1033,40 m n. m. Masiv

Travného se nachází na SV Moravskoslezských Beskyd mezi dvìma hlubokými údolími, západnì položeným protéká øíèka Mohelnice a východním øíèka Morávka, která pøed stejnojmennou obcí sytí vodní nádrž Morávka. Rozsocha má ètyøi vrcholy vyšší než 1000 metrù a to nejvyšší Travný (1203,10 m n. m.), Malý Travný (1099,40 m n. m.), položený asi 1 km SV od rozcestí velký Travný, jižnì položený neoznaèený vrchol (1123,50 m n. m.), a ještì ponìkud jižnìji další neoznaèený vrchol (1033,40 m n. m.). Na rozsoše Malý Travný jsou zbytky partyzánského bunkru a pomník partyzánù. 33

Všechny ètyøi vrcholy propojují dvì barvy turistického znaèení: modrá - pøístup na Travný až po rozcestí Velký Travný, dál ke zbylým tøem vrcholùm na severovýchod a jih zelená turistická znaèka. Vrcholová partie je takto dostupná ze tøí smìrù: od jihu ze Zemøelova, od severovýchodu z Morávky a od severu z obce Pražmo. Nebo radìji z obce Krásná pod Lysou horou, nejprve po žluté znaèce, která konèí u rozcestníku Pøelaè - Hájenka, dál pokraèuje modrá znaèka. Právì tuto poslednì vyjmenovanou trasu jsme zvolili. Cesta z Krásné pod Lysou horou po žluté znaèce znamená kilometr ostrého stoupání až k rozcestníku na Pøelaè - Hájenka. Tady jsou lyžaøské vleky a svahy. Odtud stoupáme dál po modré znaèce Travným lesem pøes Kozlanku (924,20 m n. m.), následuje pøibližnì další kilometr chùze témìø po vrstevnici, zakonèené úzkou stezkou mezi nízkým a hustým smrèím vedoucí strmì až na vrchol Travný. Z Krásné pod Lysou horou na vrchol Travný to je 6 km s pøevýšením asi 700 m. Travný má pøíhodné pojmenování - vysoká tráva jej mimo vzrostlý les zcela pokrývá, bìžnì je po kolena, místy až po ramena Vrchol Travný je zalesnìný vrch, takže výhledy z trasy ani z vrcholu nejsou nijak valné, vìtšinou se jde lesem, jen ojedinìle lze spatøit vrchol Smrku, nebo vrchol Lysé hory. 34

10. MASIV VELKÝ POLOM

Skupina vrcholù Velkého Polomu leží ve východní èásti Moravskoslezských Beskyd, v podstatì na hranièní èáøe Èeskou a Slovenskou republikou.

Velký Polom 1068,00 m n. m. Velký Polom je dostupný po èervené turistické znaèce z osady Mosty u Jablunkova (východnì), po žluté z osady Bocanovice a po zelené z Dolní Lomné (severnì). 35

Vrch je souèástí høebene spojujícího hranièní èarou Mosty u Jablunkova - Sulov - Bílý køíž. Celá tato trasa je dlouhá do 20 km. Z vrcholu jsou výhledy východnì na Velký Stožek (978), Mosty u Jablunkova, vrch Kyèera (990) a další už na hranici s Polskou republikou nebo v Polsku.

Burkov vrchol 1030 m n. m. Burkov vrch leží na hranici se Slovenskou republikou na èervenì znaèené turistické cestì západnì od Velkého Polomu. Cesta dál pokraèuje na Malý Polom. Burkov vrch není odjinud dostupný.

Malý Polom 1061,00 m n. m. Vrch Malý Polom je pokraèováním èervenì znaèené turistické cesty z Velkého Polomu a Burkova vrchu. Tento vrch tvoøí jakýsi uzel turistických cest. Èervená høebenová trasa pokraèuje na Polomku (991) a Sulov, kde je další spojnice turistických cest. Od severu se pøipojuje dálková èervenì znaèená trasa od Ropice (1082) a vede pøes vrcholy napø. Kalužný (991) - Polka (886) - Kozí høbet (971). Pøes Malý Polom prochází modøe znaèená cesta z Horní Lomné do údolí øíèky Skalka, která se vlévá do údolní pøehradní nádrže Morávka.

36

ØAZENÍ VRCHOLÙ PODLE V݊KY Lysá hora 1323,00 m n. m Smrk 1276,30 m n. m. Knìhynì 1256,80 m n. m. Malchor 1217,60 m n. m. Èertùv mlýn 1205,80 m n. m. Travný 1203,10 m n. m. Malý Smrk 1173,70 m n. m. Radhoš 1129,00 m n. m. Travný - neoznaèený vrchol 1123,50 m n. m. Radhoš - Radegast 1105,90 m n. m. Malý Travný 1099,40 m n. m. Radhoš - Velké sjezdovka 1099,20 m n. m. Taneènice 1084,00 m n. m. Ropice 1082,00 m n. m. Èimný 1080,20 m n. m. Velký Polom 1068,00 m n. m. Magurka 1067,00 m Malý Polom 1061,00 m n. m. Šebestýna 1057,40 m n. m. Slavíè 1055,00 m n. m. Kobylanka 1053,60 m n. m. Noøièí hora 1047,00 m n. m. Velká Stolová 1045,90 m n. m. Ostrý 1044,00 m n. m. Zmrzlý vrch 1043,00 m n. m. Travný - neoznaèený vrchol 1033,40 m n. m. Javorový 1032,00 m n. m. Burkov vrch 1030,00 m n. m. Slavíè - neoznaèený vrchol 1025,00 m n. m. Vysoká 1024,20 m n. m. Smrèina 1012,00 m n. m. 37

Malá Stolová 1009,30 m n. m. Velký Lipový 1001,00 m n. m.

JAK JSEM DOPUTOVAL Nemohu na èisté svìdomí odpøisáhnout, že moje nohy ve vychozených a už trochu vyšmajdaných pohorkách došláply na všechny vrcholy Moravskoslezských Beskyd, pøevyšujících tisíc metrù. S klidným svìdomím však mohu prohlásit, že drtivou vìtšinu z nich jsem zdolal. Nìkteré vícekrát, jiné opakovanì a mnohokrát. Èetnost výstupù, pøípadnì jejich absence, je dána výchozím bodem (Rožnov pod Radhoštìm) a tedy celkovou dostupností, zejména vzdálených vrcholù severnì a východnì v okrajových oblastech Moravskoslezských Beskyd. Nìkteré z vrcholù byly snadno a jiné hùøe dostupné. Nìkteré jsem musel krok za krokem vyhledat podle mapy. U nìkterých jsem také trochu bloudil. Nìkdy mi svítilo slunce, ale také jsem se vracel promáèený, když mi nepøálo poèasí, pršelo, nebo když jsem se prodíral hustým porostem krátce po dešti. Vìtšinou však zmáèený potem pøi ostrém výstupu na vrchol, což bylo velmi èasto. Pøi závìreèném bilancování tohoto putování po tisícovkách Moravskoslezských Beskyd jsem zaznamenal jen samá aktiva. Objevil jsem neobyèejná zákoutí, výhledy, údolí a vrcholy, prameny, louky i lesnaté stránì a vše co k takovému putování pøináleží v míøe vrchovaté. Pøi tìchto cestách za beskydskými tisícovkami jsem se mnohdy dostal do míst, kam bych se za jiných okolností nikdy nepodíval. Výhledy na vlnìní høebenù od jihu, severu, západu a východu, pokaždé jiné, vždy nìèím pøekvapivé - to všechno jsou zisky, který nelze penìzi vyèíslit.

38

OBSAH Jak jsem vandroval po tisícovkách Moravskoslezských Beskyd Moravskoslezské Beskydy Vzhùru k vrcholùm 1. Masiv Radhoštì Radhoš - Radegast Radhoš - Velká sjezdovka Hora Radhoš 2. Masiv Knìhynì Taneènice Zmrzlý vrch Noøièí hora Knìhynì Èertùv mlýn Magurka 3. Stolová Malá Stolová Velká Stolová 4. Masiv Smrk Smrk Malý Smrk 5. Vysoká Vysoká

39

6. Masiv Lysé hory Lysá hora Malchor Šebestýna Èimný Kobylanka 7. Masiv Javorový Javorový Ropice Velký Lipový Smrèina Ostrý 8. Slavíè Slavíè - neoznaèený vrchol Slavíè 9. Masiv Travný Travný Malý Travný Travný - Neoznaèený vrchol Travný - Neoznaèený vrchol 10. Masiv Velký Polom Velký Polom Burkov vrch Malý Polom Øazení vrcholù podle výšky Jak jsem doputoval

40

Richard Sobotka Putování po vrcholech Moravskoslezských Beskyd 33 tisícovek G r a f i c k á ú p r a v a , k r e s b y, f o t o , r e p r o f o t o a u t o r. 2004